Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Tělesné výchovy
Katedra:
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Management sportovní
Studijní obor (kombinace):
GOLF JAKO SPOLEČENSKÝ FENOMÉN 21. STOLETÍ GOLF AS A SOCIAL PHENOMENON OF 21st CENTURY Bakalářská práce: 10–FP–KTV–383 Autor:
Podpis:
Tereza VAVRUŠKOVÁ Adresa: U Slunečních lázní 1159 460 14 Liberec 14
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
68
2
7
11
23
0
V Liberci dne: 10. 12. 2010
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 10. 12. 2010.
Tereza Vavrušková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu PaedDr. Jindřichu Martincovi za jeho podnětné připomínky a odborné vedení. Samozřejmě děkuji za velkou podporu i své rodině a přátelům, kteří mě v nejhorších chvílích podporovali a měli se mnou velkou trpělivost.
GOLF JAKO SPOLEČENSKÝ FENOMÉN 21. STOLETÍ Anotace Předmětem bakalářské práce „Golf jako společenský fenomén 21. století“ bylo seznámení české populace s golfem. Teoretickou část práce tvoří základní informace, které by kaţdého začínajícího golfistu měly zajímat. Praktická část poukazuje na finanční stránku tohoto sportu, která je představena ve více variantách. Kaţdá z těchto kalkulací je specializována na studenta Technické Univerzity v Liberci. Tato část dále porovnává ceny a úroveň sluţeb klubů, které se nacházejí v Libereckém kraji. Závěr práce se zabývá kampaní „Hraj golf, změň ţivot“, která je projektem České golfové federace. Na základě získaných informací z této práce, se můţe kaţdý rozhodnout, zda si tento sport vyzkouší či nikoliv. Klíčová slova: golf, hendikep, hráč, hřiště, kampaň, Liberec, pravidla, turnaj, vybavení.
GOLF AS A SOCIAL PHENOMENON OF 21st CENTURY Annotation The research question of the bachelor thesis is analyzing the topic of “Golf as social phenomenon of 21st century” and the introduction of golf to Czech population. Firstly, theoretical part of thesis is composed of basic information that should concern every beginning golfer. Second, the practical part of the thesis is concerned with the financial side of the sport in couple of variations. Moreover, each of the calculations is targeted on students of technical university of Liberec. Lastly, the conclusion of the thesis is concerned with the current campaign “Play golf, change life” which has been the major project of the Czech golf federation (CGF). Based on the gathered information in this thesis, everyone can decide if they want to try golf and other aspects related to golf.
Key words: campaign, competition, course, equipment, golf, handicap, Liberec, player, rules.
LE GOLF COMME UN PHENOMÈNE SOCIAL DU 21ème SIÈCLE Annotation Le sujet du mémoire de bachelier nommé „Le golf comme un phenomème social du 21ème siècle“ est la présentation du golf à la population tchèque. La partie théorique comprend des informations fondamentales qui devraient être intéressantes pour chaque débutant de golf. La partie pratique se réfère au côté financier de ce sport, celui est presenté en plusieurs variantes. Chacun de ces calculs est fait pour un étudiant de l’Université technique à Liberec. Cette partie compare aussi des prix et de la qualité des services des clubs qui se trouvent dans la région de Liberec. La conclusion du mémoire est consacrée à la campagne „Joue au golf, change de vie“ organisée par la Fédération tchèque de Golf. À base d’informations obtenues de ce mémoire, tout le monde peut se décider à essayer ce sport ou pas. Mots-clés: golf, handicap, joueur, terrain de golf, campagne, Liberec, règles, tournoi, équipement
Seznam zkratek atd.
a tak dále
č.
číslo
ČGF
Česká golfová federace
hcp
hendikep
Kč
Korun českých
ks
kus
m
metr
mm
milimetr
m. n. m.
metrů nad mořem
TUL
Technická Univerzita v Liberci
tzv.
takzvaně
USGA
United States Golf Associaton
vyd.
vydání
%
procento
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 11 1.
CÍLE PRÁCE .......................................................................................................... 12
2.
HISTORIE .............................................................................................................. 13 2.1.
2.1.1.
Zrození hry ................................................................................................ 13
2.1.2.
Hra se stává sportem ................................................................................. 13
2.1.3.
Golf je mezinárodní .................................................................................. 14
2.1.4.
Golf se stává profesionálním sportem ...................................................... 15
2.1.5.
Zrození moderní hry ................................................................................. 16
2.1.6.
Ţivé paměti ............................................................................................... 16
2.2.
3.
Historie golfu Československo do roku 1989 .................................................. 17
2.2.1.
První kroky ............................................................................................... 17
2.2.2.
Třicátá léta ................................................................................................ 17
2.2.3.
Vznik golfového svazu ČSSR................................................................... 17
2.2.4.
Oddíly a hráči............................................................................................ 18
2.2.5.
Bilance let osmdesátých............................................................................ 18
2.2.6.
Slovo na závěr ........................................................................................... 19
O GOLFU ............................................................................................................... 20 3.1.
Definice golfu................................................................................................... 20
3.2.
Terminologie golfu........................................................................................... 20
3.3.
Úvod k pravidlům ............................................................................................ 23
3.3.1.
Historie pravidel ....................................................................................... 23
3.3.2.
Základní pravidla ...................................................................................... 24
3.4. 4.
Historie golfu ve světě ..................................................................................... 13
Duch hry ........................................................................................................... 25
GOLFOVÁ HŘIŠTĚ A VELKÁ GOLFOVÁ KLÁNÍ .......................................... 26 4.1.
Úvod ................................................................................................................. 26
4.2.
Hřiště v České republice .................................................................................. 26
4.2.1.
Česká hřiště v číslech ................................................................................ 27
4.2.2.
Unikátní golfová hřiště v ČR .................................................................... 27
4.3.
Liberecký kraj .................................................................................................. 31
8
4.3.1. 4.4.
Golfový Klub Grabštejn............................................................................ 32
4.4.2.
Ypsilon Golf Resort Liberec ..................................................................... 33
4.4.3.
Královský Golf Club Malevil ................................................................... 34
4.4.4.
Golf Club Liberec ..................................................................................... 35
4.4.5.
Golf Club Semily ...................................................................................... 36
4.4.6.
Golf Club Harrachov ................................................................................ 37
4.4.7.
Golf Club Ještěd........................................................................................ 37
Hřiště ve světě .................................................................................................. 38
4.5.1.
Nejhezčí golfová hřiště na světě ............................................................... 39
4.5.2.
Nejdraţší green fee na světě ..................................................................... 41
4.5.3.
Nejdelší golfová jamka ............................................................................. 41
4.6.
6.
Golf v Libereckém kraji ................................................................................... 32
4.4.1.
4.5.
5.
Názory obyvatelů Liberce ......................................................................... 31
Velká turnajová klání ....................................................................................... 42
4.6.1.
US Masters ................................................................................................ 42
4.6.2.
British Open .............................................................................................. 44
4.6.3.
Ryder Cup ................................................................................................. 45
ZDRAVOTNÍ POTÍŢE SPOJENÉ S GOLFEM .................................................... 46 5.1.
Záda a krk ......................................................................................................... 47
5.2.
Prsní svaly ........................................................................................................ 48
5.3.
Dutina břišní ..................................................................................................... 49
5.4.
Paţe a ramena ................................................................................................... 49
5.5.
Lokty ................................................................................................................ 51
5.6.
Zápěstí a dlaně.................................................................................................. 51
5.7.
Kyčle a hýţdě ................................................................................................... 52
5.8.
Dolní končetiny ................................................................................................ 53
5.9.
Chodidla a kotníky ........................................................................................... 54
„HRAJ GOLF, ZMĚŇ ŢIVOT“ ............................................................................. 56 6.1.
Seznámení s kampaní ....................................................................................... 56
6.2.
Hlavní motivy k vytvoření této kampaně ......................................................... 56
6.3.
Stavební základy projektu ................................................................................ 56
6.4.
Kroky pro Zájemce o golf ................................................................................ 57
9
7.
6.4.1.
Krok I. ....................................................................................................... 57
6.4.2.
Krok II....................................................................................................... 58
6.4.3.
Krok III. .................................................................................................... 58
6.5.
Všeobecné výhody kampaně ............................................................................ 58
6.6.
Všeobecné nevýhody kampaně ........................................................................ 59
6.7.
Názory na kampaň z pohledu manaţerů hřišť .................................................. 59
FINANCE SPOJENÉ S GOLFOVÝM VYBAVENÍM A VÝHODY GOLFU..... 60 7.1.
Golfové vybavení a jeho investice ................................................................... 60
7.1.1.
Kalkulace nákladů pro začínajícího golfistu ............................................. 60
7.1.2.
Kalkulace nákladů pro začínajícího golfistu (bez pořízení vlastního
vybavení) ................................................................................................................ 61 7.1.3.
Kalkulace nákladů pro začínajícího golfistu za účasti kampaně „ Hraj golf,
změň ţivot“ ............................................................................................................. 62 7.2. 8.
Výhody golfu ................................................................................................... 64
ZÁVĚR ................................................................................................................... 65
SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 66
10
ÚVOD Jak uţ vyplývá z názvu, moje bakalářská práce se bude zabývat golfem. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, ţe golf je mi posledních šest let ze všech sportů nejbliţší. Dříve jsem závodně hrávala tenis a jezdila na lyţích. Od té doby, co jsem začala hrát golf, si uvědomuji, ţe tento sport není tak úplně běţný. Na rozdíl od prvně jmenovaných sportů, se v golfu pohybuji na vrcholové úrovni. Jsem několikanásobnou mistryní ČR a zároveň dlouholetou reprezentantkou. Golfu věnuji naprostou většinu svého volného času. Proto si myslím, ţe jsem fakticky schopna sdělit prostřednictvím této práce, proč je golf fenoménem 21. století. Cílem mé bakalářské práce není vyzdvihovat golf jako jediný sport na světě a snaţit se okouzlit miliardy lidí, aby si druhý den v obchodě koupily vybavení a vrhly se na hraní. Mým osobním cílem je seznámit lidi s golfem jako takovým. Chtěla bych ukázat alternativu, která umí být i velice zábavná. Golf není jen sport pro staré pány. Golfem se baví statisíce, dost moţná miliony lidí po celém světě a to uţ není zanedbatelné. Zřejmě na tomto sportu opravdu něco bude. Navíc na nedávném hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v dánské Kodani se golf dostal mezi olympijské sporty pro rok 2016 v brazilském Rio de Janeiru. Věřím, ţe kaţdý, kdo si moji práci přečte, svůj dosavadní názor na golf minimálně poupraví a nebude uţ na něj nahlíţet jako na sport „snobů“. Pokusím se totiţ na tento sport vytvořit náhled z úplně jiné strany a představit ho lidem jako sport, ve kterém si mohou sáhnout aţ na dno svých sil, ale i naopak, jako sport, při kterém se mohou dokonale odreagovat a uvolnit ze sebe veškerý stres.
11
1. CÍLE PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je seznámit českou populaci s golfem a přesvědčit ji, ţe golf můţe být i velice fyzicky náročná hra, která není pouze pro bohaté. Dílčími cíli je zmapovat nabídku pro golfisty v Libereckém kraji, seznámit zájemce o golf s kampaní „Hraj golf, změň ţivot“ a poukázat na moţné náklady spojené s golfem, zejména jeho začátkem.
12
2. HISTORIE 2.1. Historie golfu ve světě 2.1.1. Zrození hry Golf, aspoň jak je psáno, vychází ze hry hrané na východním pobřeţí Skotska v panství Fife v průběhu XV. století. Hráči pálili kamínky mezi dunami a králičími norami. Pouţívali tehdy hole nebo klacky. Někteří historici uvádějí, ţe holandský Kolven nebo belgické Chole byly hrami, které byly základem golfu obecně. Ale přestoţe tyto a mnoho dalších her jsou hrány s vyuţitím hole a míče, chybí jim zásadní součást hry zvané golf a tou je jamka. Ať jsou argumentace různých skupin jakékoliv, je bezpochyby jasné, ţe golf jeho zásadní podobě dalo světlo světu Skotsko. Skoro uprostřed XV. století se Skotsko připravovalo na válku s Anglií. Golf v této době natolik rostl, ţe se mnoho muţů místo tréninku lukostřelby věnovalo radši golfu. To vedlo krále Jamese II. k významnému zákazu hry v golf v roce 1457. Stejně tehdy byl zakázán fotbal. Tento zákaz byl znovu potvrzen v roce 1470 a 1491, protoţe ho většina muţů vţdy nebyla váţně. Aţ v roce 1502 povýšil král James IV. golf na sport. Status golfu a jeho oblíbenost rostly geometrickou řadou v XVI. století, kdy král Charles I. popularizoval tuto hru v Anglii a skotská královna Mary propagovala golf během studií v zemi svého původu, tedy ve Francii. Prvním hřištěm v opravdovém slova smyslu bylo hřiště v Leithu u Edinburghu. Leith byl také svědkem prvního mezinárodního utkání v roce 1682, kdy Vévoda z Yorku a George Patterson (tedy skotská strana) porazili dva britské šlechtice. [1,2] 2.1.2. Hra se stává sportem The Gentleman Golfers of Leith – to byl první klub, který byl zaloţen za účelem organizace kaţdoročního utkání o Stříbrnou hůl. Jeho zaloţení se konalo v roce 1744. Duncan Forbes sestavil vůbec první Pravidla. Klub později změnil jméno na The Honourable Company of Edinburgh Golfers. Jeho klubovna byla slavnostně otevřena v roce 1768. První zmínky o golfu pocházející z historického města St. Andrews jsou z roku 1552. V roce 1754 byla ustanovena the St. Andrews Society of Golfers. Její členové
13
organizovali vlastní výroční soutěţ podle Pravidel z Leithu. Stroke play, zde spatřila světlo světa v roce 1759 a v roce 1764 bylo v St. Andrews vybudováno osmnáctijamkové hřiště, které se tak stalo vlastně do dnešních dob pouţívaným standardem. První dámský klub byl zaloţen rovněţ v St. Andrews v roce 1895. Král William udělil klubu čestný titul „Royal & Ancient“ v roce 1834 a klubovna, tak jak ji známe i dnes, byla otevřena v roce 1854. The Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews (R&A) se stává nejvýznamnějším klubem. Děje se tak z několika důvodů; má nejlepší hřiště, pracuje na Pravidlech hry a pravidelně publikuje, prosazuje dodrţování Pravidel při hře a zároveň prosazuje golf jako sport. V neposlední řadě mu pomáhá to, ţe ochrannou ruku nad ním drţí královský dvůr. V této době se jiţ hraje holemi a míči. Hlavy holí se nejčastěji vyráběly z ovocných dřevin (převáţně jabloní), některé hole měly první, ručně kované, ţelezné hlavy. Shafty byly vyráběny z jasanu nebo lísky. Míče byly vyráběny z koňské kůţe. Plněny byly peřím. Golf byl tehdy exkluzivním sportem. Bylo tomu kvůli cenám ručně vyráběné výzbroje a výstroje hráčů. Po roce 1826 byl z USA importován persimmon (v překladu tomel virginský) a hickory (bílý ořech), které měly lepší vlastnosti a pro výrobu holí byly mnohem lepší. [1,2] 2.1.3. Golf je mezinárodní Britské impérium bylo na svém vrcholu v XIX. století. S tím je také úzce spjata expanze golfu mimo ostrovy. Prvním klubem mimo Skotsko byl Royal Blackheath (blízko Londýna), který vznikl v roce 1766. První zmínky o hraní golfu v těchto končinách pocházejí uţ z roku 1608. Prvním klubem mimo Británii byl klub Bangalone v Indii (1820). Následovaly kluby Royal Calcutta (1829), Royal Bombay (1842), Royal Curragh v Irsku (1856), the Pau ve Francii (1856), the Adelaide v Austrálii (1870), Royal Monteal v Kanadě (1873), Cape Town v Jihoafrické republice (1885), St. Andrew´s of New York v USA (1888) a Royal Hong Kong (1889). Neověřitelné zprávy tvrdí, ţe všechny tyto kluby předcházelo zaloţení South Carolina Golf Clubu v Charlestownu v roce 1786. Viktoriánská technická revoluce s sebou nesla spoustu společenských a ekonomických změn. Prudký růst kilometrů ţeleznic zrodil další fenomén – turistický průmysl. V první řadě mohli obyčejní lidé objevovat „neprobádané“ končiny jako
14
jednodenní návštěvníci nebo jako víkendoví výletníci. Golfisté s sebou vozili na výlety hole a mohli si tak uţít kaţdý víkend hru na jiném hřišti. Aţ do této doby bylo golfové nářadí a vybavení vyráběno ručně a bylo tedy stále velice drahé. Golf byl vyhrazen pouze bohatým a zámoţným lidem. Jakmile ale začaly chrlit výrobní linky v sériích ocelové shafty a hlavy holí a gutaperčové míče (1848), padlo tabu a golfem se mohl zabývat doslova, kdo chtěl. Oba tyto faktory přispěly absolutně k fenomenálnímu rozmachu golfu. [1,2] 2.1.4. Golf se stává profesionálním sportem V roce 1851 byl zaloţen Golf Club v Prestwicku. Základní stavební kámen The Open, prvního Major turnaje světa, zde byl sehrán v roce 1860 a jeho vítězem se stal Willie Park, kdyţ o dvě rány porazil Old Toma Morrise. Jako mnoho jiných i Park začínal jako caddie (nosič holí). Později odstartoval také dráhu výrobce golfového vybavení. Na hřišti pak vyhrával peníze nad svými tehdejšími soupeři, kterými byli Old Tom Morris, Willie Dunn a Allan Robertson, Park se stal prvním profesionálem. Ještě neţ soutěţe typu The Open přinesly první sponzory, ţili profesionálové převáţně ze sázek se svými soupeři, z výuky, výroby a prodeje holí a také si často vydělávali jako caddies. Růst golfu v podobě organizovaného sportu na území Spojeného království paralelně následovaly také USA a Indie. První prize money, jako finanční odměna pro hráče v turnaji, se dostaly do hry poprvé v roce 1982 při turnaji v Cambridgi. Moţná právě proto, aby zůstala oddělena amatérská cesta od profesionální, je hned v následujícím roce uspořádán první velký mezinárodní turnaj určený pouze amatérům. Je to Amatérské mistrovství Indie a Východu. V roce 1894 byla ustavena USGA – United States Golf Association, aby regulovala hru na území Spojených států a Mexika. Turnaje US Open a US Ladies Amateur Open se hrají poprvé v roce 1985. V roce 1900 na území USA působilo více neţ 1000 klubů! Chicago bylo prvním městem s osmnáctijamkovým hřištěm. Na rozdíl od Velké Británie a Skotska, pro které jsou typické linksy, tady vznikala specificky tvarovaná parková hřiště. Hra začala přitahovat pozornost médií a tak se dramaticky zvyšovaly částky investované do tohoto odvětví sponzory. V roce 1897 začal v USA vycházet první odborný časopis s naprosto strohým, jasným a všeříkajícím názvem; Golf. USA se staly
15
kolébkou a domovem profesionálního golfu a to především proto, ţe se právě tady začaly jako houby po deště mnoţit komerční, dobře sponzorované turnaje. Nejprestiţnější turnaje však stále hostila Velká Británie. Je s podivem, ţe to byly amatérské turnaje, které táhly pozornost publika. Golf byl uznán jako globálně rozšířený sport v roce 1900, kdy se stal, na dlouhou dobu poprvé a naposledy, sportem olympijským. Návrat tohoto statusu vybojoval golf konečně v roce 2010. Bude součástí olympijských sportů v roce 2016 při hrách v Rio de Janeiro. [1,2] 2.1.5. Zrození moderní hry Ve XX. století přinášela doba mnoho technologických inovací. První z nich byl Haskellův jednovrstvý celopryţový míč (1900), u kterého Haskell garantoval nárůst o 20 yardů délky. Dráţkované úderové plochy holí přináší rok 1902, v roce 1905 William Taylor nabídne hráčům míč s dimply. Arthur Knigth nasadil v roce 1910 hole na ocelové shafty (hikorové dřevo bylo i tak pouţíváno ještě dalších pětadvacet let). The Professional Golfers Association (PGA) of America byla zaloţena v roce 1916 a hned na úvod nabídla zimní turnajový kalendář. V roce 1921 RcA StAndrews určuje limit pro velikost a váhu golfové míče. Další posun přinesl Ryder Cup. Od roku 1927 stála proti sobě druţstva USA a Velké Británie a Irska. Od roku 1935 aţ do roku 1985 (s jedinou výjimkou v roce 1957) vítězili pouze talentovaní Američané. V roce 1979 právě tohoto status quo vedlo k rozšíření výběru z ostrovních států na celou, tedy i kontinentální Evropu. [1,2] 2.1.6. Ţivé paměti Charlie Sifford se stal prvním hráčem tmavé pleti, který se dostavil na start turnaje PGA a Lee Elder v roce 1975, jako první hrál na turnaji Masters. V roce 1990 PGA v tomto kurzu pokročila ještě dál, kdyţ se rozešla s kluby, které jakýmkoliv způsobem prosazovaly rasovou segregaci. Nástup Tigera Woodse a jeho vítězství na Masters v roce 1997 přinesly definitivní změny. Nejfamóznější golfovou ranou byla, je a na dlouho bude rána Alana Sheparda, kterou zahrál během mise Apollo 14 v roce 1971 na povrchu měsíce. Jeho úder pozorovaly miliony diváků po celém světě. [1,2]
16
2.2. Historie golfu Československo do roku 1989 2.2.1. První kroky Historické záznamy hovoří o tom, ţe jiţ v roce 1898 se o první golfové odpaly pokoušeli nadšenci v Praze na Císařské louce. Ale golf začal působit v našich krajinách o šest let později, kdyţ v roce 1904 bylo otevřeno první golfové hřiště v Karlových Varech. Nacházelo se v Gejzír parku a mělo devět jamek. O rok později v roce 1905 došlo ale k velice významné události v Mariánských lázních. Zde se otevřelo golfové hřiště za přítomnosti a podpory (a také z jeho iniciativy) anglického krále Edwarda VII., který v té době navštěvoval lázně a miloval golf. Ţe to byla událost světového významu, dokládá i fakt, ţe v roce 1909 píše o mariánskolázeňském hřišti časopis Golf Ilustrated. První české vydání Pravidel golfu se datuje rokem 1929. Ve stejném roce se začalo stavět nové golfové hřiště u vesnice Olšová Vrata u Karlových Varů. [6] 2.2.2. Třicátá léta Na začátku let třicátých golf i nadále pokračoval v silném rozvoji. Napomohl k tomu i zájem prezidenta republiky T. G. Masaryka, který daroval českému golfu putovní pohár pro národního mistra. Vchod do třicátých let byl doprovázen dvěma podstatnými událostmi, jednou dosahu národního (vydání pravidel a zvyklostí golfu v češtině), druhou mezinárodního (v listopadu 1929 konečně prohlásil Royal & Ancient GC of St. Andrews za přípustné pouţívání holí s ocelovými shafty). [6] 2.2.3. Vznik golfového svazu ČSSR Pokusy o zaloţení jednotné národní organizace golfu se datují jiţ od roku 1929. Nutností bylo jednotné vedení golfu na celostátní rovině, potřeba jednotných pravidel stejného stanovení hendikepů, vypsání mistrovství ČR a existence centra, které by začlenilo golf do organizace československého sportu. Vytvořením Československého golfového svazu dostal golf zastřešující celostátní orgán, který byl na stejné úrovni s vrcholnými orgány ostatních sportů. Téměř v polovině sedmdesátých let se název Československý golfový svaz změnil na Československý svaz golfu. Přes obtíţnost doby a v lepším případě nezájem nadřízených orgánů se v průběhu sedmdesátých let počet golfistů v Československu
17
dále rostl a jejich sportovní organizace se zvětšovala. Zvětšoval se jak počet sportovních akcí, tak i počet jejich účastníků. Od 1. ledna 1970 začal platit nový hendikepový řád, zaloţený na anglickém způsobu výpočtu hendikepu. Pro stanovení hendikepu byly platné výsledky uhrané v soutěţích pořádaných kluby sdruţenými s Českým svazem golfu, nebo výsledky uhrané na zahraničních hřištích při turnajích ve hře na rány. [6] 2.2.4. Oddíly a hráči V letech osmdesátých se rozrostl jak počet golfistů, tak i počet oddílů, ve kterých byli seskupování. Vycházejme z čísel udávajících počty hráčů s hendikepem. Například k 1. 1. 1981 měl Golf Mariánské Lázně 75 hráčů a hráček s hendikepem, k 1. 4. 1987 to bylo jiţ 90. Golf Praha mel k 1. 1. 1981 45 hráčů a hráček s hendikepem, k 1. 4. 1987 jich měl jiţ 103. Počet hráčů s hendikepem se tedy mezi roky 1981 a 1987 zvýšil ze 425 na 737. Počet hráčů s nejvyšší herní úrovní však nerostl, ale spíše stagnoval. Během osmdesátých let se i nadále uplatňoval systém tzv. kříţkových turnajů jako kvalifikačních pro sestavování výkonnostního ţebříčku a pro sestavování reprezentačních druţstev. V roce 1980 to bylo, kromě mistrovství, 10 turnajů, v roce 1988 jen šest. [6] 2.2.5. Bilance let osmdesátých Česká základna v roce 1980 včetně ţactva, dorostu a juniorů měla 966 golfistů, soustředěných do 13 oddílů a dvou tělovýchovných jednot. Z toho jeden oddíl byl na Slovensku. Znormovaných hřišť bylo v roce 1980 šest, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Šilheřovice, Semily, Svratka a Poděbrady. Ve statistice vykazoval Český svaz golfu 55 trenérů a 28 rozhodčích. Od 1. dubna 1987 byl zaveden nový hendikepový řád, zaloţený na principu přijatém Radou národních golfových svazů „CONGU“. Za základ byl vzat německý systém. Největší změnou bylo uplatnění hedikepové karty jako dokladu pro účast v soutěţích. Jako podmínka byla ukázat a odevzdat hendikepovou kartu, kdyţ hráč chtěl hrát turnaj, vše se konalo před jeho startem. Blíţil se však rychle konec let osmdesátých a současně i konec období totality, která se negativně podepsala nejen na golfu. [6]
18
2.2.6. Slovo na závěr Tak jsme se přesunuli z české golfové historie ke golfové současnosti. Tato cesta nám měla ukázat, ţe golf má v českých zemích hluboké kořeny. Za současnost povaţujeme nové společenské klima, které nastalo po 17. listopadu 1989. Po padesáti letech omezování se golf konečně můţe rozvíjet svobodně jako jiné sporty. Velmi rychle se to projevilo na růstu počtu hráčů i hřiště. Během devadesátých let se počet golfistů téměř zdesetinásobil. Začátkem devadesátých let se u nás konalo mistrovství Evropy druţstev muţů a záhy i několik profesionálních turnajů, které na naše hřiště přivedly nejlepší světové hráče. Začaly pravidelně vycházet golfové časopisy, které průběţně informují o všem, co se v našem sportu děje. Golf začal pronikat i na obrazovky televizorů. Nejen, ţe přestal být sportem na okraji společnosti, ale naopak, začal být ve středu zájmu její nejúspěšnější části. [6]
19
3. O GOLFU 3.1. Definice golfu „Golf je hra, která spočívá v hraní míčem holí z odpaliště do jamky jednou nebo více postupnými ranami v souladu s pravidly,“ uvádí Pravidla golfu a Pravidla amatérského statutu, 2008 - 2011.
3.2. Terminologie golfu Bankr (Bunker) -
písková překáţka, vytvořená úpravou terénu; obvykle je to prohlubeň, v níţ byla tráva nahrazena pískem
Birdie -
jedna rána (jeden úder) pod par jamky
Bogey -
jedna rána (jeden úder) nad par jamky
Eeagle -
dvě rány (dva údery) pod par jamky
Formy hry na jamky (Forms of Match play) Dvouhra (Single) -
zápas, ve kterém hraje jeden hráč proti jednomu hráči
Trojhra (Threesome) -
zápas, ve kterém hraje jeden hráč proti dvěma hráčům, přičemţ kaţdá strana hraje jedním míčem
Čtyřhra (Foursome) -
zápas, ve kterém hrají dva hráči proti dvěma hráčům, přičemţ kaţdá strana hraje jedním míčem
Hra třemi míči (Three-Ball) -
zápas, ve kterém hrají tři hráči vzájemně proti sobě, přičemţ kaţdý hraje svým míčem; kaţdý hráč tak hraje dva různé zápasy
20
Hra o nejlepší míč (Best-Ball) -
zápas, ve kterém hraje jeden hráč proti lepšímu míči dvou hráčů nebo proti nejlepšímu míči tří hráčů
Hra čtyřmi míči (Four-Ball) -
zápas, ve kterém hrají dva hráči svůj lepší míč proti lepšímu míči dvou jiných hráčů
Formy hry na rány (Forms of Stroke play) Jednotlivci (Individual) -
soutěţ, ve které kaţdý hráč hraje sám za sebe
Čtyřhra (Foursome) -
soutěţ, ve které hrají dva hráči jako partneři jedním míčem
Hra čtyřmi míči (Four-Ball) -
soutěţ, ve které hrají dva hráči jako partneři, přičemţ kaţdý hraje svůj míč; za výsledek jamky se počítá niţší z výsledků obou partnerů; pokud jeden z partnerů nedohraje jamku, není to trestné
Green Fee -
poplatek za hraní na hřišti
Handicap (hcp) -
herní dovednost hráče, o kolik úderů nad nebo pod „Par“ dokáţe zahrát hřiště; a také zkratkou „HCP“ je vyjadřována obtíţnost jednotlivých jamek na hřišti
Hole in one -
tento termín vyjadřuje zahrání jamky na jeden úder
Hráč (Competitor) -
účastník zápasu v jamkové hře nebo účastník hry na rány, podle souvislostí vyplývajících z Pravidel a podmínek soutěţe; spoluhráč je hráč, který ve hře na rány hraje ve stejné skupině s daným hráčem; spoluhráči nejsou navzájem partnery
Hřiště (Course) -
veškerá plocha uvnitř hranic případně stanovených Soutěţním výborem
21
Jamka (Hole) -
musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně být nejméně 4 palce (101,6 mm) hluboká; pokud je pouţita vloţka, musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25,4 mm) pod úroveň jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují; vnější průměr takové vloţky nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm)
Jamkoviště (Putting Green) -
plocha právě hrané jamky, která je zvlášť upravena k patování nebo která je jako jamkoviště určena Soutěţním výborem; míč je na jamkovišti, jestliţe se ho jakkoli dotýká
Nosič (Caddie) -
osoba, která v souladu s Pravidly pomáhá hráči, coţ můţe zahrnovat i nošení holí nebo péči o ně během hry
Odpaliště (Teeing Ground) -
místo, odkud se začíná hrát právě hraná jamka
-
norma jamky (na kolik úderů by se jamka měla zahrát)
Par Překáţky (Hazards) -
bankr nebo vodní překáţka
Rána, Úder (Stroke) -
pohyb holí směrem dopředu provedený s úmyslem udeřit míč a uvést jej do pohybu; pokud hráč úmyslně a dobrovolně změní dráhu prošvihnutí před tím, neţ hlava hole dosáhne úrovně míče, nejedná se o ránu
Řízek (divot) -
drn vyseknutý holí do trávy
Score karta -
karta na zapisování výsledků při hře
Týčko (Tee) -
předmět určený k vyvýšení míče nad úroveň země, nesmí být delší neţ 4 palce (101,6 mm) a nesmí být vyrobeno nebo uzpůsobeno tak, ţe by mohlo ukazovat směr hry nebo ovlivnit pohyb míče
22
Vodní překáţka (Water hazard) -
moře, jezero, rybník, řeka, strouha, odvodňovací příkop nebo jiný otevřený vodní tok (bez ohledu na to, zda obsahuje nebo neobsahuje vodu) a cokoli na hřišti, co je podobné povahy; veškerá půda a voda uvnitř vodní překáţky jsou její součástí
[3]
3.3. Úvod k pravidlům Předpokladem je, ţe kaţdý hráč na hřišti pravidla zná a bude se jimi řídit, bez ohledu na to, je-li kontrolován rozhodčím. Součástí Pravidel golfu je i golfová etiketa, kterou je nutné znát a následně se jí řídit. Etiketa je oddíl ohledně chování a způsobů, jak hrát golf. Pokud se hráči budou těmito doporučeními řídit, bude hra pro všechny zúčastněné příjemnější a zábavnější. Pravidla a etiketa jsou nejpodstatnější částí golfu, a aby byl hráč uznán ostatními, musí si uhrát hcp 54 (skládají se zkoušky z golfových dovedností a právě ze znalostí golfových pravidel a etikety), který ho opravňuje stát se členem klubu a vstupovat na golfová hřiště po celém světě.
3.3.1. Historie pravidel Prvotní pravidla golfu utvořila společnost edinburských golfistů v roce 1744 u příleţitosti prvního golfového turnaje Edinburgh Silver Cup. Od té doby se v pravidlech mnohé změnilo, základ je však i nadále stejný. 1. Míč musí být odpálený nejméně na vzdálenost délky hole. 2. Odpaliště je na zemi (odpaliště v polovině 18. století tvořily malé pyramidy z písku). 3. Jakmile je míč jednou odpálen, není moţné jej vyměnit. 4. Není moţné odstraňovat kameny či jiné překáţky, které by mohly překáţet při hře. Jediná výjimka je míč na fairway ve vzdálenosti jedné délky. 5. Dostane-li se míč do vodní překáţky, hráč můţe míč vzít a odpálit, a to jakoukoliv holí a protivník výměnou za to můţe hrát (toto pravidlo je předchůdcem dnešní trestné rány za míč ve vodní překáţce.)
23
6. Pokud se míče dotýkají, je moţné překáţející míč zvednout a vrátit jej na místo po odehrání. 7. Údery směřují do jamky a je zakázáno škodit protivníkovi. 8. Při ztrátě míče se hraje z místa co nejbliţšího původní ráně a protihráč získává výhodu (jedna trestná rána a ztráta vzdálenosti). 9. Není moţné značit s holí nebo něčím jiným směr hry. 10. Je-li míč zastaven (jinou osobou, koněm, psem nebo něčím jiným), míč se hraje od toho místa, kde byl takto zastaven (do určité míry "základní" pravidlo golfu play it as it lies - míč se musí hrát tak, jak leţí. 11. Úder je povaţován za ránu, kdyţ hráč zaujal postoj, zvedl hůl a zahájil prošvih. 12. Začíná ten, jehoţ míč leţí dál od jamky. 13. Dostane-li se míč do příkopu či jiného terénu souvisejícího s úpravou linku, míč je nutné vzít a odpálit, a to jakoukoliv holí. [13] 3.3.2. Základní pravidla -
před hrou na hřišti se hráč registruje na recepci v klubovně a zaplatí green fee
-
hráč na hřiště musí jít vhodně oblečen (kaţdý klub by měl vhodnost oblečení specifikovat v místních pravidlech)
-
hráč při turnaji na prvním odpališti nahlásí, jakým míčem hraje
-
hráč vypichuje dopady míčů na greenu
-
hráč po sobě uhrabává bunkery a zandává řízky
-
kaţdý hráč by měl mít v bagu Pravidla golfu
-
hráč by neměl ostatní ohroţovat ani rušit
-
hráč je povinen dodrţovat stanovené tempo hry
-
hráč můţe mít v bagu maximálně 14 holí
-
hráč při turnaji zapisuje výsledky spoluhráče do spoluhráčovi score karty
-
míč se hraje, jak leţí
24
3.4. Duch hry „Golf se po většinu času hraje bez přímého dohledu rozhodčího, přičemţ se spoléhá na osobní zodpovědnost kaţdého hráče, ţe bude brát ohled na ostatní hráče a bude jednat v souladu s Pravidly. Všichni hráči by se měli za všech okolností chovat disciplinovaně, v souladu s dobrými mravy a prokázat sportovního ducha, a to bez ohledu na to, jak jsou soutěţiví. Tyto teze vyjadřují ducha hry,“ uvádí Pravidla golfu a Pravidla amatérského statutu, 2008 - 2011.
25
4. GOLFOVÁ HŘIŠTĚ A VELKÁ GOLFOVÁ KLÁNÍ 4.1. Úvod Stejně jako kaţdý jiný sport i golf má typické místo, kde se hraje, a tím je golfové hřiště. I kdyţ je golf typicky letním sportem v dnešní době je moţné se mu věnovat i v zimním období. A není nutné jezdit do jiných zemí, kde mají celoročně teplé počasí. Díky špičkovým simulátorům, které umí vytvořit dokonalou iluzi golfového hřiště, mohou hráči navštěvovat tzv. indoor, kde se dá trénovat jak na cvičných odpalištích tak právě na simulátorech, a to bez ohledu na venkovní počasí.
4.2. Hřiště v České republice Vůbec nejstarším hřištěm na území České republiky bylo původní hřiště v Karlových Varech, vybudované v tamním Gejzír parku roku 1904, ovšem to se bohuţel do dnešních dnů nedochovalo. Takţe nejstarším hřištěm stojícím na původním místě je hřiště v Mariánských Lázních z roku 1905 a tamní klub se od roku 2005, kdy mu britská královna Alţběta II. udělila titul „královský“, nazývá Royal Golf Club Mariánské Lázně. V současné době je na území České republiky evidováno dva a osmdesát registrovaných normovaných golfových hřišť (2 areály s 36 jamkami, 4 s 27 jamkami, 34 s 18 jamkami, 42 devítijamkových a menších), kam si mohou příznivci tohoto sportu přijet zahrát. Od roku 1990 zaţívá český golf opravdový boom, ovšem odborníci tvrdí, ţe i přesto je na našem území stále hřišť velice poskromnu. Asi nejznámější český architekt golfových hřišť, Jiří Velden, říká: „Je to nepatrný, aţ směšný počet. Málokdo si uvědomuje, ţe v rozvinutých územích a regionech golf běţně hraje deset procent populace. Praha má milión dvě stě tisíc obyvatel, takţe by potřebovala 120 osmnáctijamkových hřišť!“ [7] I přes to se dá říct, ţe český golf a vůbec celá Česká republika je na dobré cestě stát se středoevropskou golfovou mocností. Kaţdý rok roste počet nových otevřených hřišť a s tím samozřejmě i počet návštěvníků. Díky určité kvalitě a dostupnosti jezdí kaţdý rok do České republiky veliké mnoţství cizinců, například v roce 2009 jich česká golfová hřiště přivítala na devatenáct tisíc, coţ je úctyhodné číslo. Zhruba jednu pětinu tvořili návštěvníci z Německa, stejnou část golfisti ze Slovenska, asi deset procent si 26
jich přijelo zahrát z Rakouska a okusit českou krajinu dorazili i hráči ze Skandinávie nebo Ruské federace. Důleţité také je, ţe všichni kdo do České republiky přijedou za golfem, tu v průměru stráví 4 a půl dne, coţ je v porovnání s ostatními turisty nadprůměrné a jediní kdo golf předčí, jsou návštěvníci lázeňských měst. To má samozřejmě i pozitivní vliv na ekonomiku určitých regionů, protoţe s golfem je samozřejmě spojeno mnoho doprovodných jevů, jako jsou ubytování, stravování nebo turistika. 4.2.1. Česká hřiště v číslech Nejtypičtějším místem pro vznik golfového hřiště u nás je částečně zalesněná louka či pole s vlastní přírodní vodní plochou. Ovšem není nic zvláštního na tom, ţe se hřiště postaví na bývalé skládce či v nějaké mokřině. Standardní golfové hřiště má 18 jamek, ale z finančních důvodů se velmi často staví hřiště pouze devítijamková, která se později dostavují. Výjimkou ale nejsou ani hřiště, která mají 27 nebo 36 jamek. Na takových se pak velice jednoduše kombinují různé trasy hry. Co do velikosti se tzv. „devítka“ vejde zhruba na plochu o rozloze 25 aţ 30 hektarů a cena se pohybuje v rozmezí dvanáct aţ čtyřicet milionů korun (záleţí na členitosti povrchu, terénních úpravách, atd.), čistě jen za plnohodnotné hřiště bez klubovny s restaurací, parkovišť a komunikací. V případě osmnáctijamkového hřiště se plocha značně zvětšuje, a to v průměru na velikost od 80 hektarů půdy, přičemţ cena se pohybuje v rozmezí padesáti aţ sta miliony korun, v ojedinělých případech i více. I provoz a údrţba takového hřiště něco stojí. Pokud má být hřiště na špičkové úrovni je potřeba zaměstnat odborníky z oboru zahradnictví a především ty specializované na zavlaţování a trávníky. Potom přijde devítijamkové hřiště svého majitele zhruba na pět milionů korun ročně a osmnáctijamkové více jak na dvojnásobek. [20] 4.2.2. Unikátní golfová hřiště v ČR Kaţdé golfové hřiště je jedinečné, ale jen některá mají něco tolik originálního, ţe se hráčům vryjí do paměti. O to se můţe postarat slavná minulost, netradiční poloha, nebo třeba cválající koně v bezprostřední blízkosti jednotlivých jamek. Na českých lze toho potkat mnoho, například různá zvířata.
27
Devět fairwají, osmnáct greenů Na dostihovém závodišti můţete nalézt i hřiště Racing Karlovy Vary. Speciální je ale něčím úplně jiným neţ svou polohou. Toto hřiště má devět fairwají a osmnáct greenů. Jedná se o ojedinělý projekt, který ve světě můţete najít jen na několika místech. Kdyţ hrajete první kolo, hrajete na praporky červené, ve druhém kole jiţ však na praporky bíle. Leckomu dělá problém páté odpaliště, odtud se hraje rovnou na čtyři greeny. [15] Přednost zleva Devět jamek, které se nachází uvnitř dostihového oválu, to jsou Slušovice. Při vstupu na hřiště musíte dávat přednost koním zleva, protoţe jinak se s vámi po oválu svezou i s golfovým bagem. Golf ve Slušovicích zpestřují i takzvané proutěnky proutěné překáţky pro koně. Jsou totiţ součástí hry. Před hrou na tomto hřišti se rozhodně vyplatí si zopakovat dropování nehratelného míče. [15] Obrázek. č. 1: Derby Golf Club Slušovice
Pozor na pštrosy a pávy Malevil je neobyčejný golfový areál, který je i rančem, kde se volně pohybují nejrůznější zvířata. Mnozí, kteří si přijedou golf zahrát poprvé, se často nestačí divit, kdyţ se jim do rány vletí kachna či páv. Hráče můţe vyděsit nejen létající zvíře, ale i hlasité zařehtání a jiné zvířecí zvuky, které se tu totiţ ozývají ze všech stran. [15]
28
Osmnáctka z roku 1905 Hřiště v Mariánských Lázních je nejstarší osmnáctkou u nás. Pro Mariánské lázně je klasické hrát mezi hustými lesy na malé, dobře chráněné greeny. V roce 1905 hřiště slavnostně otevřel anglický král Edward VII., který se později stal i zakládajícím členem mariánskolázeňského golfového klubu. Ţádný jiný golfový klub ve střední Evropě nemá tak slavnou minulost. [15] Obrázek č. 2: Royal Golf Club Mariánské Lázně
Každá jamka má své jméno Hřiště v Semilech má sice jen devět jamek, ale kaţdá vlastní své jméno. Právě na hřišti v Semilech se jamky u nás takto pojmenovaly poprvé. První jamka se jmenuje Jednička, následují Dlouhá, Havrdovka, Prcka, Komínová, Rytinka, K Dubu, Festivalová a Jizerka. [15] Hřiště, kterým projíždí vlak Hřiště, které stojí za pozornost, jsou Cihelny a to hned z několika důvodů. Atypické na tomto hřišti, na jehoţ realizaci se podílel i známy Gary Player, jsou jamky číslo tři a patnáct, které mají dvě fairwaye. Cihelny byly prvním hřištěm v republice, které zavedly výkonnostní omezení, hrát na něm směli pouze hráči s handicapem 35 a lepším. Natáčelo se zde také několik filmů a koná se tu spousta společenských akcí. Zajímavostí Cihelen je i ţeleznice, vedená skrz hřiště. Trať sice ţádné jamky nekřiţuje,
29
ale golfisté ji během hry několikrát přecházejí, proto se občas naskytne jedinečný pohled, kdyţ mezi jamkami projíţdí vlak. [15] Ráj bunkerů Málo kde si můţete zahrát na hřišti, které má tolik bunkerů jako Kunětická Hora. Právě bunkery, které jsou velmi členité, jsou jednou z dominant tohoto krásného osmnáctijamkového hřiště. Kdyţ má člověk opravdu smůlu, můţe jich po cestě potkat dokonce aţ devadesát. Většina z nich významně zasahuje do hry, protoţe leţí v dopadové zóně prvních i druhých ran. Přesto bylo i hřiště, které tuto překáţku nemělo ani jednu. Býval jím Alfrédov, nyní se z devítijamkového hřiště stalo osmnáctijamkové a uţ nějaký ten bunker vlastní. [15] Obrázek č. 3: Golf Resort Kunětická Hora
Malé české St. Andrews V roce 2009 otevřené hřiště v praţské Zbraslavi je zajímavostmi doslova nabité. Na jeho designu se podílel i golfista českého původu Alex Čejka, který si myslí, ţe je úplně jiné neţ ostatní hřiště dosud postavená v Česku. Ţádné jiné nemá takzvané „sandy wastes“, neboli plochy s červeným pískem. Nejsou překáţkami, a proto v nich platí jiná pravidla neţ při hře v bunkerech. Golfista se na této ploše chová naprosto stejně jako například na fairway, můţe odstranit volné přírodní předměty, můţe zaloţit za balón a můţe provádět cvičný švih.
30
Další
zajímavostí
zbraslavského
resortu
jsou
Himaláje,
unikátní
osmnáctijamkové puttovací hřiště, které vzniklo po vzoru skotského St. Andrews. [15]
4.3.
Liberecký kraj
4.3.1. Názory obyvatelů Liberce Podle exkluzivního průzkumu, který probíhal v ulicích města, se obyvatelé Liberce domnívají, ţe se mají nejlépe, jak pamatují. Téměř polovině dotázaných se v Liberci ţije dobře a dalším dvaceti procentům normálně. Téměř osm set oslovených obyvatel města hodnotilo nejen svou ţivotní úroveň, ale také svůj pohled na město a politiku. A překvapivě to s Libercem není tak špatné, jak se některá média snaţí čas od času naznačovat. Podle obyvatel Liberce na plné čáře vítězí sluţby a sociální vybavenost, se kterou se Liberec můţe rovnat nejen s velkými městy v republice, ale také v Evropě. Proto ji liberečané určili jako nejsilnější stránku města. Ţe je Liberec městem sportu dokazuje, ţe moţnost sportovního vyuţití zařadili jeho obyvatelé jako druhou nejsilnější stránku města. Na dalších příčkách se umístila Liberecká ZOO, Jizerské hory v blízkosti města a také jeho dobrá poloha.
Graf č. 1
31
Jak se ţije v Liberci?
Graf č. 2
4.4. Golf v Libereckém kraji V Libereckém kraji je celkově 7 hřišť, z toho jsou 3 osmnáctijamková a 4 devítijamková. Nachází se zde také jeden indoorový klub. V Libereckém kraji je celkem 3020 golfistů, kteří mají domovské členství v jednom z 8 klubů (včetně indooru). 4.4.1. Golfový Klub Grabštejn Historie Golf Clubu Grabštejn se datuje od roku 1998, kdy byly v bezprostřední blízkosti hradu Grabštejn zaloţeny první jamky golfového hřiště. Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
green fee
300,- aţ 400,-
green fee děti do 15-ti let
150,- aţ 200,-
driving range
1,- / 1 Ks
půjčení sady golfových holí
150,-
členství v klubu
10.000,-
roční poplatky
5.000,-
Tabulka č. 1
32
4.4.2. Ypsilon Golf Resort Liberec Osmnáctijamkové golfové hřiště Ypsilon je umístěné do krásné přírody bez civilizačního ruchu s vynikající dopravní dostupností. Od svého otevření, které proběhlo v roce 2006, se těší velké popularitě mezi českými i zahraničními golfisty. Název klubu Ypsilon Golf Resort Liberec symbolizuje jeho geografickou polohu na rozmezí tří států České Republiky, Polska a Německa. Při pohledu na mapu uvidíme písmeno „Y“. Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
roční poplatky
5.000,-
členství v klubu
300.000,-
půjčení golfové hole 60 min
100,-
driving range
60,- / 40 ks
green fee 18 jamek
1.500,- aţ 1.900,-
green fee 9 jamek
900,- aţ 1.100,-
green fee flight 18 jamek
4.000,-
green fee flight 9 jamek
2.500,-
rodinné green fee 18 jamek (dva 3.000,- aţ 3.800,dospělí a dvě děti do 15-ti let) rodinné green fee 9 jamek (dva 1.800,- aţ 2.200,dospělí a dvě děti do 15-ti let) studenti do 26-ti let
sleva 25% z ceny green fee
junioři do 15-ti let
sleva 50% z ceny green fee
Tabulka č. 2 Výhody Ypsilonu Golf Resort Liberec -
kvalitní tréninkové podmínky
-
ocenění „Hřiště roku 2007“
-
krásné prostředí
-
členové si mohou kdykoliv zahrát (volno na hřišti)
-
moderní klubovna
-
fyzicky náročné hřiště
-
má dva prvoligové týmy
33
-
bezpečí na hřišti
-
moţnost hry na driving range za špatného počasí
Nevýhody Ypsilonu Golf Resort Liberec -
drahé green fee
-
pro mimo Liberecké občany špatný odhad počasí
-
kratší sezóna neţ např. v Praze
-
drahé členství
-
na hřiště se smí pouze s elektrickým nebo ručním vozíkem
4.4.3. Královský Golf Club Malevil Osmnáctijamkové hřiště Malevil najdete v překrásném údolí Luţických hor nad obcí Heřmanice u Jablonného v Podještědí. Obklopen Jezevčím, Zámeckým a Kamenným vrchem s výhledem na dominantní Ještěd či Hvozd, zapůsobí na kaţdého návštěvníka jako pohádkové zjevení. Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
green fee 18 jamek
700,- aţ 1.100,-
green fee děti do 15-ti let
400,- aţ 600,-
driving range
20,- / 24 ks
půjčení golfové hole
50,-
členství v klubu
0,-
roční poplatky
8500,-
Tabulka č. 3 Výhody Golf Clubu Malevil -
nulové členství
-
skvělé zázemí pro celé rodiny
-
moţnost ubytování na hřišti
34
4.4.4. Golf Club Liberec Od jara 1999 do současné doby se zde vybudovalo osmnáctijamkové hřiště s parem 68. Filozofií libereckého golfového klubu je poskytnout tuto krásnou hru co nejširší veřejnosti při zachování maximální kvality hřiště, zázemí a golfové etiky. Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
green fee 18 jamek
600,- aţ 800,-
green fee pro děti a mládeţ
300,- aţ 400,-
driving range
40,- / 40 Ks
půjčení golfové hole
50 Kč
členství v klubu
29.000,-
roční poplatky
8.000,-
Tabulka č. 4 Výhody Golf Clubu Liberec -
„rodinné zázemí“
-
levné green fee
-
levné členství
-
dobrý příjezd na hřiště
-
poměr kvalita/cena odpovídá
-
skvělé moţnosti pro děti
-
moţnost hry za špatného počasí na driving range
Nevýhody Golf Clubu Liberec -
horší kvalita hřiště
-
novější jamky jsou ještě nezarostlé
-
moţnost úrazu na hřišti
35
4.4.5. Golf Club Semily Golf Club Semily byl zaloţen v roce 1963 a patří mezi tradiční české kluby. Golfové hřiště se nachází v meandru řeky Jizery jiţ od roku 1970. Je krásné, přírodní a velmi náročné na přesnost ran. Není mnoho golfových hřišť, kde jednotlivé jamky mají nejenom čísla, ale i jména. Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
green fee 18 jamek
500,- aţ 700,-
green fee 18 jamek do 18-ti let a 50 % sleva z ceny green fee studenti green fee 9 jamek
300,- aţ 450,-
green fee 9 jamek do 18-ti let a 50% sleva z ceny green fee studenti driving range
45,- / 36 Ks
půjčení golfové hole
50,-
členství dospělí
8.000,-
členství mládeţ do 15-ti let
500,-
členství mládeţ do 18-ti let
1.000,-
členství 18-25 let
2.000,-
roční poplatky (dospělí)
6.000,-
roční poplatky (mládeţ)
1.000,- aţ 3.000,-
Tabulka č. 5 Výhody Golf Clubu Semily -
tradice
-
staré hřiště
-
nízké členství
-
levné green fee
Nevýhody Golf Clubu Semily -
pouze devítijamkové hřiště
-
driving range není umístěn na hřišti
-
dlouhé přechody mezi jamkami
36
4.4.6. Golf Club Harrachov Golf Club Harrachov byl zaloţen roku 1999 a do provozu bylo devítijamkové hřiště uvedeno v září roku 2001. Jedná se o jedno z nejvýše poloţených hřišť v Čechách (730 m. n. m.), zasazené do krásné přírody západních Krkonoš. Poloha hřiště v horském středisku umoţňuje spojit golf s rodinnou dovolenou a zkusit i další aktivity. Golf Club Harrachov je jediným hřištěm v Krkonoších s nainstalovanými odpališti pro nejmenší golfisty v rámci projektu rodinný golf. Děti se tak stávají rovnocennými partnery svých rodičů. Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
green fee 18 jamek
300,- aţ 500,-
green fee 18 jamek (mládeţ)
50% sleva z ceny green fee
driving range
20,- / 20 Ks
půjčení golfové hole
50 Kč
členství roční poplatky
5.000,-
Tabulka č. 6 4.4.7. Golf Club Ještěd Golfové hřiště Ještěd je umístěno v malebném prostředí jiţního úpatí Ještědského hřbetu v obci Rozstání. Citlivě respektuje ráz krajiny a poskytuje nádherné pohledy na dominantu Libereckého kraje.
37
Ceník sluţeb Sluţba
Cena v Kč
green fee 18 jamek
600,- aţ 800,-
green fee 18 jamek (děti, studenti do 400,- aţ 500,18-ti let) green fee 9 jamek
400,- aţ 500,-
green fee 9 jamek (děti, studenti do 250,- aţ 350,18-ti let) driving range
30,- / 30 Ks
půjčení golfové hole
50,-
členství v klubu
3.000,-
roční poplatky
7.990,-
roční poplatky (děti do 10-ti let)
990,-
roční poplatky (děti do 15-ti let)
1.990,-
roční poplatky (studenti do 18-ti let)
4.490,-
roční poplatky (studenti do 26-ti let)
5.990,-
Tabulka č. 7
4.5. Hřiště ve světě Jelikoţ se počátky golfu datují do více jak 300 let dávné minulosti, je velmi sloţité dopátrat se opravdu prvního původního golfového hřiště na světě. Jedním z těch nejstarších hřišť, o kterém jsou písemné záznamy z roku 1574, se nachází na území Skotska a je jím The Old Course v St. Andrews. Bohuţel není moţně dopátrat se přesného počtu golfových hřišť ve světě, a to jak z důvodu, ţe například v USA je v průměru kaţdý den otevřeno jedno nové hřiště, tak také z důvodu, ţe ne všechny státy zveřejňují čerstvé statistiky vlastních nových hřišť kaţdý měsíc. Nicméně existuje hrubý odhad, ţe na celém světě je v současné době v provozu více jak 34 tisíc golfových hřišť. Z tohoto počtu je více neţ 550 hřišť v kolébce golfu, Skotsku, kde je zdaleka největší koncentrace počtu hřišť co do počtu obyvatel a to zhruba devítinásobná oproti zbytku Evropy.
38
4.5.1. Nejhezčí golfová hřiště na světě Kaţdý hráč má určitě jiný názor na vzhled golfového hřiště, proto je nesmírně těţké napsat, která hřiště jsou nejhezčí. Všichni jsme slyšeli různé názory o hřištích, tradují se různé historky a povídky mezi legendami profesionálního golfu. Kaţdý rok je moţné slyšet o otevření několika mistrovských hřišť, která se budou snaţit dosáhnout takové kvality a krásy jako ta, o kterých si zde napíšeme.
Augusta National Golf Club -
zaloţena roku 1933
-
nachází se v Georgii, USA
-
je jedním z nejvíce exkluzivních klubů na světě a také nejatraktivnějším, přičemţ kaţdá jamka je pojmenována podle květin, které rostou v okolí hřiště
-
na tom to hřišti se kaţdoročně hraje nejvýznamnější turnaj US Masters a to Major
-
zakladatel Bobby Jones
-
leţí pouze 42 m nad mořem
Pebble Beach Golf Links -
nachází se v Kalifornii na pobřeţí Tichého oceánu
-
toto hřiště bylo zařazeno na první místo veřejných hřišť v Americe podle časopisu Golf Digest 2007
-
je jediným veřejným golfovým hřištěm ve Spojených státech, jeţ opakovaně hostilo šampionát US Open
St. Andrews Golf Course -
je nezpochybnitelná ikona a domov golfu, je poutním místem, které přitahuje hráče z celého světa
Nine Bridge Resort -
je umístěn na vulkánském ostrově Jiţní Koreji
-
má exkluzivní design, který dělá z tohoto hřiště nejexkluzivnější na Dálném Východě
39
Turnberry Resort- Ailsa Course -
pravidelný pořadatel Open Championship
-
z tohoto hřiště se nabízejí nejkrásnější pohledy z celé Velké Británie
Cabo Del Sol Beach & Golf Resort -
je umístěn v Los Cabos v Mexiku
-
má nádherný design, ale je velmi náročné s velkým počtem překáţek a rizik
Valderrama Golf Club -
hraje se zde velké finále European Tour
-
toto hřiště je ztělesnění všeho španělského
Obrázek č. 4: Valderamma Golf Club
Ballybuninon Golf Club -
toto hřiště je umístěno na břehu moře, proto je zde hra znesnadněna silným větrem
-
hřiště se rozkládá na irských písečných dunách
Leopard Creek Country Club -
je jedním z předních golfových hřišť v Jiţní Africe a je jistě vzrušující ho hrát, díky nespočetnému mnoţství bunkerů a vodních překáţek
40
Kingston Heath Golf Club -
zaloţeno v roce 1909
-
rozkládá se na písečném pásu v Melbourne
-
toto hřiště se povaţuje za klenot australského golfu
[18] 4.5.2. Nejdraţší green fee na světě Nejdraţší green fee (které se eviduje) musíme zaplatit v USA. Přesněji v Las Vegas, kde se nachází golfový klub s názvem Shadow Creek. Green fee zde jednu osobu na 18 jamek vyjde na 500$. V této ceně máte nejen nezapomenutelný záţitek ze hry, ale také luxus, který spočívá v dopravě na hřiště a z hřiště pomocí limuzíny a vlastního caddyho. [19] Obrázek č. 5: Shadow Creek Golf Club
4.5.3. Nejdelší golfová jamka Rekord nejdelší jamky na světě drţí Satsuki Golf Club v Sano v Japonsku. Je jí 7. jamka, par 7 a délka této jamky je 964 yardů (881 metrů). [21]
41
4.6. Velká turnajová klání Rostoucí popularita golfu v dvacátém prvním století významným způsobem pomohla ke skutečnosti, ţe čtyři hlavní turnaje sezony se nazývají „Majors“, jelikoţ na sebe strhávají veškerou pozornost, která je podstatně odlišuje od ostatních turnajových klání. V současnosti je „velká čtyřka“ základním pilířem kaţdoročního turnajového kalendáře: Masters se hrají v dubnu, United States Open v červnu, British Open v červenci a US PGA v srpnu.
4.6.1. US Masters Poté co Bobby Jones v jedné sezoně vyhrál všechny čtyři turnaje, tehdy uznávané jako tvz. „major“ a opustil ve svých 28 letech soutěţní golf, uţ nikdy nebyly věci úplně stejné. Jones se rozhodl navrátit ke své právní praxi a přivydělávat si psaním instruktáţních knih a filmů. Začal také s uskutečňováním svého dlouho připravovaného cíle, kterým bylo zaloţit někde poblíţ svého domova v Georgii golfový klub se špičkovým hřištěm. Mackenzie (architekt golfových hřišť) a Jones přišli s prvotní myšlenkou, aby hřiště bylo v určitém slova smyslu „dobrodruţné“. Celý projekt se posunul značně kupředu ve chvíli, kdy Barret (z Obchodní komory v Augustě) navrhl nákup pozemků, které dosud fungovaly jako školka ovocných stromů v „zemi ovoce“, jak je Georgia někdy nazývána. Úhrada za hřiště byla provedena v hotovosti i přesto, ţe po krachu na Wall Street v roce 1929 zbylo jen málo lidí, kteří mohli platit ihned hotově. Celkový design měl několik výrazných rysů. Velké a široké fairwaye a greeny, málo roughu a jen několik málo bunkerů. Místo velkého mnoţství bunkerů, které byly obvyklé na druhé straně oceánu, vybudoval Jones na svém hřišti boule a prohlubně, které tvořily ze hřiště topografický unikát, jenţ velmi připomínal zamilované Jonesovo hřiště v St. Andrews. Jeden z nahlas nevyslovených cílů byl vytvořit hřiště, které by vypadalo mnohem náročnější, neţ by ve skutečnosti bylo. Jones si přál, aby si všichni jeho přátelé, ať uţ výborní golfisté, nebo golfisté niţší výkonnosti, hřiště skvěle uţili a bylo pro ně dostatečně lákavé – pro kaţdého hráče jiným způsobem.
42
Jonesovi se nelíbil nápad nazývat turnaj Masters, protoţe si myslel, ţe je to příliš domýšlivé. Ale jakmile se tento název dostal do rukou novinářů, začal jej ihned tiskem všeobecně pouţívat. V té době se ve speciálním turnajovém programu u události Masters ještě nemluvilo. Uplynulo mnoho let, kdy Jones oficiálně přiznal, ţe by se tento turnaj měl jmenovat Masters, uplynulo také mnoho let, neţ vstup do turnaje byl něčím mnohem více neţ pouhou pozvánkou. Ţádný jiný major neměl nikdy tak veliké omezení, co se týká účasti. Historie Augusty se po roce 1942 na nějaký čas pozastavila. Klub byl uzavřen aţ do konce druhé světové války. O délku trávy se staral dobytek a veškerý zisk klubu vycházel pouze z pěstování a prodeje krocanů. Soukromé příspěvky bohatých dokázaly postavit klub a hřiště znovu na nohy, a tak se události rozeběhly ihned po ukončení druhé světové války a poté, co se Jones, Snead, Hogan a spol. vysvlékli z uniforem. Nicméně turnaj Masters stále ještě čekal na zlaté časy, které klubu nastaly v dobách televizního vysílání. Nádech speciality turnaje Masters byl ještě umocněn dnes jiţ neodmyslitelným akustickým symbolem úspěchu, kterým je zelené sako pro vítěze, které je ušito ze speciálně vyrobené látky; sakem, které mohou nosit pouze členové klubu a vítězové turnaje Masters. Pouze vítězové je mohou nosit mimo hřiště a jen po tu dobu, kdy jsou úřadujícími vítězi – tedy po dobu jednoho roku. Sako není povoleno pouţívat k jakýmkoli komerčním účelům. Vítězové si zelené sako, dárek pořadatelského Augusta National Golf Clubu, odváţejí od roku 1949. Roberts zajistil, aby hřiště na turnaj bylo vţdy stoprocentně upravené a obehnané provazy, takţe byl dostatek místa pro hráče (nikdy ţádní reportéři, novináři nebyli vpuštěni „do provazů“). Při turnaji Masters se vţdy dbá mnohem více na hráče neţ při jakékoli jiné světové sportovní události. Vstup do tohoto turnaje uţ není moţný pouze na základě pozvánky, ale vítězové vybraných světových turnajů se musí kvalifikovat do účasti v Masters, ať se oni sami nebo jejich hra líbí vedení klubu, či nikoliv. Během prvních 38 let nebyla dovolena účast v turnaji Masters ţádnému hráči tmavé pleti. [1]
43
Obrázek č. 6: Zelené sako
4.6.2. British Open Bereme-li v potaz, ţe British Open se kaţdoročně stěhuje, jedná se o jeden z nejlépe uspořádaných turnajů na světě. Musíme si přiznat, ţe však zdaleka necestuje po nejrůznějších hřištích tak jako US Open, které se hrálo na více neţ padesáti hřišť celého severoamerického kontinentu. Čas od času se však stalo, ţe se British Open hrálo na zcela odlehlých hřištích. Tato praxe jiţ neexistuje vzhledem k současné velikosti a významu turnaje. British Open je nejstarší turnaj světa. Byl zaloţen o 25 let dříve, neţ vznikl další turnaj, v tomto případě British Amateur, který byl později akceptován jako major. Návštěvnost čítá zhruba 20 000 lidí denně a mediální pokrytí, především televizní vysílání je vţdy velice rozsáhlé. Turnaj má své začátky v aktivitě Prestwického golfového klubu, datované roku 1860, jejímţ cílem bylo najít pokračovatele špičkové hráčské tradice. Jejím zakladatelem byl proslulý Allan Robertson. O červený mistrovský pás, který byl dán Prestwickým klubem do soutěţe jako hlavní cena, soutěţilo pouze osm hráčů. Turnaj se hrál systémem tří kol na dvanáctijamkovém klubovém hřišti. K nejzajímavějším momentům Open patřily chvíle, kdy hráč s neskutečnými schopnostmi zaměřil veškerý svůj potenciál na boj s těţkým hřištěm a kaţdý den, ve kterém se hrálo, z něj dostal o kousek víc neţ včera. Jedním z nich byl i Ben Hogan. Ne jako člověk, který byl přimotán do golfu z nějakých zvláštních důvodů, ale protoţe vyhrál v roce 1953 Masters a US Open, nikomu se nepodařilo vyhrát tyto dva a ještě British Open v jedné sezoně. Při British open se soutěţí o Claret Jug, coţ je stříbrný pohár. [1]
44
4.6.3. Ryder Cup První neformální soutěţní golfové utkání mezi britskými a americkými týmy se uskutečnilo na hřišti The King u hotelu Gleneagles v roce 1921. Silný britský tým, jehoţ členem byl i James Braid, turnaj vyhrál a dal tak vzniknout golfovému turnaji, které trvá uţ téměř celé století a známe jej jako Ryder Cup. Colin Montgomerie, který byl kapitánem pro Ryder Cup 2010, je jedním z nejlepších profesionálních golfistů a pohár Ryder Cup hrál jiţ sedmkrát po sobě. Sam Torrance učinil Skotsko hrdým při poháru Ryder Cup v roce 2002, kdy byl kapitánem vítězného týmu na Belfry, na kterém předtím dal svůj vítězný pat (úder do jamky) při Ryder Cupu v roce 1985. V roce 2014 bude Skotsko pořádat největší událost v globálním golfovém kalendáři poprvé za více neţ 40 let, kdy se Ryder Cup bude konat na Gleneagles. Tato událost vynese golfový kredit Skotska opět do popředí a všechny zraky se stočí na známé hřiště PGA Centenery Course a budou sledovat 40. Ryder Cup. Stane se tak poprvé, kdy Skotsko pořádá tak obří akci, která je třetí největší sportovní událostí na světě. Očekává se, ţe Ryder Cup 2014 přiláká kaţdý den 40 000 diváků. Vítězný tým vyhraje tzv. Ryder Cup Trophy, coţ je pozlacený pohár. [14]
45
5. ZDRAVOTNÍ POTÍŢE SPOJENÉ S GOLFEM Golf je ve své podstatě sport, který svým pohybovým obsahem značně narušuje svalovou rovnováhu a posléze i samotné postavení a drţení těla, a to především díky své jednostrannosti a potřebě schopnosti opakovat co nejpřesněji určité pohybové vzorce. Samotný švih díky základnímu postavení, kdy dochází k předklonu v bederní páteři, který vytváří úhel, jenţ je snahou udrţet během celého švihu, sestává od začátku komplikovaným. Na první pohled laikovy by se mohlo znát, ţe golf je poměrně snadná hra. Ve skutečnosti se však golfový švih a především v dnešním moderním provedení stává poslední dobou velmi náročný s překvapivým mnoţstvím rychlých škubnutí hlavních svalových skupin a přemírou napětí ve šlachách a kloubech. Golf tak nepatří mezi kontaktní sporty, ale i tak je moţné si jím přivodit i řadu zranění. Moderní pojetí golfového švihu velmi zvýšilo nároky na maximální pnutí a rotační momenty díky potřebě dosahování delších vzdáleností ran současně s dostatečnou přesností. Hlavním znakem je drţení úhlu páteře v předklonu během rotace těla, důsledné přenášení váhy, a maximální rotace ramen s omezenou rotací boků a drţení levého kolena bez posunutí do stran a uvolňování levé paty v nápřahu a během švihu pak zpoţděný pohyb pravé paty. Tzv. „X faktor“ zvyšuje krajní pnutí a nároky na pruţnost svalů pro dosaţení maximální rychlosti švihu. X faktor chápeme jako úhel rozdílu otočení boků a ramen. Poslední dobou jsou tak potíţe hráčů golfu stále se zvětšující. Základ přirozeně není jen v samotném švihu, ale i v ţivotosprávě spojené s nadváhou u hráčů z amatérských řad a spolu s kombinací sedavých zaměstnání. Základní potíţe jsou spojované s následujícími problémovými partiemi: 1) Záda a krk 2) Prsní svaly 3) Dutina břišní 4) Paţe a ramena 5) Lokty 6) Zápěstí a dlaně 7) Kyčle a hýţdě 8) Dolní končetiny (zadní, přední a vnitřní strana stehen; lýtka) 9) Chodidla a kotníky
46
5.1. Záda a krk V ideálním golfovém švihu působí záda jako stabilizační pás, kolem kterého se vše otáčí. Zátěţové testy prokázaly, ţe během golfového švihu záda absorbují síly srovnatelné s osminásobkem tělesné hmotnosti. Nejčastější problémy se koncentrují v bederní páteři, kdyţ svaly a vazy (posturální a břišní svalstvo) není dostatečně silné. Úrazy mohou pak nastat náhle. Jedná se především o posuny plotének aţ moţnost prasknutí. Mezi potíţe však nepatří jen zranění, ale i deformace správného postavení páteře – skoliosa. U praváků s pravostranným posunem, který je zapříčiněn jiţ vlastním zaloţením za míč, kdy se dostává v drţení pravá ruka pod levou a klesá tak pravé rameno, ale samozřejmě i jednostranným pohybem v důsledku kterého vzniká svalová dysbalance, jejímţ projevem je právě skoliotické drţení těla. Oblast krční páteře je mechanicky i staticky velmi namáhaná oblast. Jednou z funkcí krku je drţet hlavu ve vzpřímené poloze, šíjové svalstvo je proto v neustálém napětí a to způsobuje, ţe jsou svaly na přední části krku většinou oslabené a na zadní a bočních stranách krku zkrácené. Nejvíce přetěžované svaly:
šíjové svaly
zdvihač lopatky
sval trapézový
deltový sval
široký sval zádový
hluboké svaly zádové
Kompenzační cviky 1) V sedu na zemi nepatrně pokrčte kolena. Předkloňte se a hrudník opřete o stehna. Rukama v podkolení uchopte stehna. Uvolněte se, vydechněte a pomalu se zaklánějte. Chodidla přitom zůstávají na zemi. Napětí byste měli pociťovat mezi lopatkami. Intenzivnějšího protaţení dosáhnete nahrbením zad.
47
2) Klekněte si na všechny čtyři. Natáhněte ruce dopředu a tlačte hrudník k zemi. Pánev ponechte nad koleny. Uvolněte se, vydechněte, vytáhněte se z ramen a zatlačte paţemi do země. Prohněte se v zádech. Při vdechu je protahování zacíleno zejména na krční a horní část hrudní páteře, při výdechu s kontrakcí břišních svalů na oblast bederní. 3) V lehu na zádech pokrčte obě kolena. Spojte ruce v oblasti temene hlavy. Uvolněte se, vydechněte a přitahujte bradu k hrudníku. Lopatky udrţte celou plochou na podloţce. S lopatkami nad podloţkou je cvičení neúčinné. 4) Ve stoji nebo v sedu spojte ruce v oblasti temene hlavy. Uvolněte se, vydechněte a přitahujte bradu k hrudníku. Ramena tlačte dolů. Cvičení je neúčinné, pokud se vám nepodaří zatlačit ramena dolů.
5.2. Prsní svaly Praxe ukazuje, ţe optimální rozvoj prsních svalů není jen estetickou záleţitostí, ale téţ zdravotní. Je zajímavé, ţe bolesti zad se vyskytují častěji u lidí, jejichţ prsní svaly jsou ochablé. U praváků je při golfovém nápřahu přetěţována levá část prsních svalů. Při impaktu se zatíţení prsních svalů přesouvá na pravou stranu. Nejvíce přetěžované svaly:
velký prsní sval
deltový sval
Kompenzační cviky 1) V lehu na kraji stolu (lopatky a hlava jsou jiţ mimo stůl) si záda podloţte sloţeným ručníkem. Pokrčte kolena a spojte ruce za hlavou. Uvolněte se, vydechněte, a tlačte hlavu a ramena k zemi. Nezaklánějte hlavu, lokty udrţujte co nejdál od sebe. Podle potřeby Vám partner přidrţí chodidla.
48
2) Postavte se čelem před rám otevřených dveří (roh místnosti). Vzpaţte a pokrčte lokty tak, aby se dostaly níţe neţ ramena (na úroveň ramen). Opřete se dlaněmi o rám dveří (stěnu) a protáhněte tak horní část prsních svalů. Uvolněte se, vydechněte, jednou nohou vykročte a celý trup zatlačte vpřed.
5.3. Dutina břišní Nejedná se přímo o zranění v této oblasti, ale díky slabším svalům v těchto místech nabývá úrazů v ostatních částech těla. Je-li dutina břišní ochablá, nebo slabá, tělo reaguje jako dům bez dobrých základů. Výsledný zvýšený tlak způsobí, ţe se konstrukce zbortí. Slabá dutina nutí ramena, záda a kyčle, aby kompenzovaly nedostatek síly a více se snaţily udrţet stabilitu a pohyb. Funkčně se podílejí na přibliţování hrudníku a pánve, pomáhají při rotaci a úklonech trupu. Nejvíce přetěžované svaly:
přímý břišní sval
šikmý břišní sval
Kompenzační cviky 1) V lehu na břiše poloţte dlaně vedle boků na zem tak, aby prsty směřovaly dopředu. Uvolněte se, vydechněte, zatlačte dlaněmi do země a zakloňte hlavu a trup. Staţením hýţďového svalstva zabráníte nadměrnému napětí v bederní části zad. 2) V mírném stoji rozkročném vzpaţte a spojte ruce nad hlavou. Uvolněte se, vydechněte a s úklonem vytahujte paţe a trup do strany.
5.4. Paže a ramena Paţe jsou jedny z nejdůleţitějších částí těla, potřebných při golfu. Jejich zpevnění je nutné ke správnému provedení golfového švihu. Při nedostatečné síle svalů paţí můţe docházet k přetěţování svalů zad a krku. Ramena jsou rovněţ zatěţována
49
během švihu. Jsou známé dva odlišné ohniska problémů. První z nich se váţe k mladším hráčům, mladších třiceti let, které jsou dány nestabilitou ramenních kloubů. V tomto ohledu se u špičkových juniorů hovoří o tzv. „ posouvání jamek ramenních kloubů“. Druhou skupinou potíţí je postiţena starší skupina lidí nad třicet let. Potíţe se týkají poranění rotátorové manţety ramenního kloubu. Nejvíce přetěžované svaly:
deltový sval
trapézový sval
velký oblý sval
široký zádový sval
dvojhlavý paţní sval
trojhlavý paţní sval
hluboký paţní sval
vřetenní sval
Kompenzační cviky 1) Ve stoji nebo v sedu pokrčte jednu paţi za zády. Druhou rukou uchopte pokrčený loket. Uvolněte se, vydechněte a pokrčený loket přitahujte směrem do středu zad. Nedosáhnete-li aţ na loket, uchopte jen zápěstí. 2) Ve stoji nebo v sedu vzpaţte, překřiţte obě zápěstí a spojte ruce. Nadechněte se a zatlačte lokty za hlavu. 3) Vestoje nebo vsedě pokrčte paţi v lokti a dejte ji za hlavu. Ruka by se měla dotýkat lopatky. Druhou rukou uchopte pokrčený loket, vydechněte a tlačte loket za hlavou dolů. Intenzivnějšího protaţení dosáhnete opřením zvednutého lokte o zeď.
50
5.5. Lokty Potíţe jsou spojené výhradně s levým loktem. Během švihu dochází ke kritickému napnutí šlach v oblasti lokte a následně během impaktu v nich škubne. Při opakované zátěţi dochází k vytváření mikrotraumat, které přechází dále v záněty šlach a časem dochází k bolestivému „tenisovému lokti“ na vnější straně kloubu. Tyto problémy jsou patrnější u lidí, kteří propínají v průběhu švihu příliš levou paţi. Dále u lidí, kteří trénují častěji z rohoţek, a v poslední době se výskyt těchto zranění váţe k chladnějším obdobím, kdy je zem tvrdší neţ v letních měsících. Nejvíce přetěžované svaly:
hluboký sval paţní
trojhlavý sval paţní
sval vřetenní
sval supinujicí
5.6. Zápěstí a dlaně Zápěstí jsou velmi důleţitá a jsou často namáhanými klouby u golfistů. Cit a činnost dlaně je golfistovým nejspolehlivějším nástrojem pro směr a vzdálenost. Golfisté, kteří mají slabší předloktí, jsou častěji náchylnější k náhlým zraněním (a dlouhodobějším rovněţ), neţ golfisté s pevnějšími předloktími. Náhlé potíţe se váţí především k samotnému impaktu. Ne vţdy za to můţe sám hráč. Nejčastěji vznikne poranění při hře v husté mokré trávě nebo při vyhrávání z podobně těţkých pozic anebo při trefení pevných přírodních předmětů (kameny a kořeny). Nejvíce přetěžované svaly:
svaly předloktí
svaly ruky
Kompenzační cviky 1) Vestoje nebo vsedě zápěstí natočte tak, aby prsty směřovaly vzhůru. Dolní část dlaně jedné ruky opřete o prsty druhé ruky. Zatlačte dlaní do prstů. 51
2) V kleku se opřete dlaněmi o zem tak, aby prsty směřovaly ke kolenům. Uvolněte se, vydechněte a nakloňte trup dozadu.
5.7. Kyčle a hýždě Svalstvo dolních končetin a hýţdí tvoří silnou skupinu svalů, které zajišťují pohyby, jako jsou chůze nebo běh. Golf je jeden z mála sportů, který má chůzi jako součást pohybu. Kyčle jsou největší klouby nesoucí váhu lidského těla. Zdravé kyčle podporují správné otočení při nápřahu. V poslední době značně vzrostl nárůst operací právě kyčelních kloubů u profesionálních hráčů. Tento fakt je zapříčiněn skutečností, ţe uvolnění a rotace kyčlí směrem k cíli je váţným spouštěcím mechanismem švihu a vytváří volnou cestu pro švihnutí paţí ve správné rovině. Profesionální hráči dosahují v pohybu kyčlí k tzv. „poloze dvou tváří“- jedná se o výrazný rotační pohyb v kyčlích, kdy se boky vytáčí v úderu přímo k cíli za pomocí hýţďových svalů. Nejvíce přetěžované svaly:
malý hýţďový sval
velký hýţďový sval
kyčlostehenní sval
bedrostehenní sval
napínač povázky stehenní
Kompenzační cviky 1) Vsedě na zemi se opřete rukama za trupem. Nekrčte kolena. Levé chodidlo opřete vedle pravého kolena a současně levou patu přitáhněte k hýţdím. Pravým loktem se opřete o vnější stranu levého kolena. Uvolněte se a vydechněte. Natočte trup, pohled směřuje přes levé rameno. Pravým loktem přiměřeně zatlačujte pokrčené koleno směrem k zemi. 2) V lehu na zádech u jedné strany stolu ponechejte vnější dolní končetinu viset ze stolu. Nadechněte se, pokrčte druhé koleno a přitahujte ho rukama k bradě.
52
5.8. Dolní končetiny Svalstvo dolních končetin tvoří silnou skupinu svalů, které zajišťují pohyby, jako jsou chůze nebo běh. Při golfu jsou naše nohy vystaveny velké zátěţi, které se jim dostává při golfovém švihu, ale i při dřepech, kdy sbíráme nebo označujeme míček či zapichujeme týčko. Místem, které trpí nejvíce, jsou kolenní klouby. Kolenní kloub je pohyblivé spojení mezi stehenní a bércovou kostí. Kolenní kloub je v podstatě nejsloţitější kloub v lidském těle. Ačkoli je to kloub stabilní, je velmi snadno zranitelný. Při rotacích u golfového nápřahu i švihu, kdy dochází i rotacím boků, je na kolena vyvíjen velký tlak, který můţe způsobit problémy s vazy i menisky. Nejlepším způsobem, jak se vyhnout potíţím s koleny, je udrţovat svaly na nohou dostatečně silné. Nejvíce přetěžované svaly:
dlouhý přitahovač
krejčovský sval
přímý stehenní sval
zevní a vnitřní hlava čtyřhlavého stehenního svalu
velký přitahovač
štíhlý stehenní sval
dvojhlavý stehenní sval
pološlašitý sval
poloblanitý sval
přední holenní sval
dvojhlavý lýtkový sval
šikmý lýtkový sval
Achillova šlacha
Kompenzační cviky 1) Sedněte si zády ke zdi, hýţdě se opírají o stěnu. Roznoţte a pokrčte kolena tak, aby se chodidla navzájem dotýkala. Rukama uchopte chodidla nebo kotníky a přitáhněte je co nejblíţe k tříslům. Lokty poloţte na vnitřní stranu stehen nebo 53
na kolena. Uvolněte se, vydechněte a tlačte kolena k zemi. Při cvičení stále udrţujte rovná záda. 2) V sedu na zemi pokrčte jednu dolní končetinu v koleně tak, aby se její chodidlo zevnitř dotýkalo druhého stehna. Vnější strana stehna a lýtka by měla být celou plochou na podloţce. Uvolněte se, vydechněte, nepokrčujte propnuté koleno a snaţte se k němu předklonit. Pro zmírnění nepříjemného napětí pod koleny je vhodné propnout a následně uvolnit čtyřhlavý sval stehenní. 3) Ve stoji (pro lepší udrţení stability se jednou rukou opřete o zeď) pokrčte jednu dolní končetinu v koleni tak, aby pata směřovala k hýţdím. Trup nakloňte mírně dopředu, stojnou dolní končetinu nepatrně pokrčte v koleně a volnou rukou uchopte zvednutou nohu. Uvolněte se, vydechněte, přitahujte patu k hýţdím a zároveň mírně tlačte pokrčené koleno za koleno stojné nohy. 4) Rukama se opřete o zeď, hlavu, šíji, záda, kyčle, stehna a lýtka udrţujte v jedné rovině. Chodidla se po celou dobu dotýkají podloţky a směřují špičkami dopředu. Uvolněte se, vydechněte, pokrčte paţe v loktech, předloktím se opřete o zeď a pomalu přenášejte váhu vpřed. 5) V podřepu si opřete ruce o stehna nebo kolena. Obě chodidla jsou rovnoběţně celou plochou na zemi. Uvolněte se, postupně sniţujte podřep, aniţ byste přitom zvedali paty ze země.
5.9. Chodidla a kotníky Problémy jsou spojeny s nadměrným zatěţováním chodidel. Problémy se více ukazují u hráčů, kteří své bagy nosí na ramenech. Levé chodidlo je náchylnější na poranění během švihu. Potíţe jsou však v minimálním 5 % zastoupení. Většina ortopedů doporučuje vyuţívání ortopedických vloţek, coţ má mnohdy v konečném výsledku i pozitivní účinek na vlastní výkonnost hráčů.
54
Nejvíce přetěžované svaly:
svaly chodidel
svaly prstů nohou
svaly nártů a kotníků
Kompenzační cviky 1) Ve stoji předsuňte jednu nohu lehce před druhou, s pokrčeným kolenem přeneste váhu těla na bříška prstů přední nohy. Uvolněte se a s výdechem tlačte lehce koleno dopředu a dolů. 2) Ve stoje předsuňte jednu nohu před druhou, pokrčte koleno a opřete prsty horní stranou o podloţku. Uvolněte se, s výdechem přeneste váhu těla dopředu a lehce tlačte koleno vně a dolů. CVIČENÍ je určeno zejména pro hráče golfu, ale i pro ostatní sportovce, kteří mají obvyklé potíţe spojené s tímto sportem. Věková skupina není nijak omezena, jde spíše o pohybové moţnosti cvičenců.
55
6. „HRAJ GOLF, ZMĚŇ ŢIVOT“ 6.1. Seznámení s kampaní „Hraj golf, změň ţivot“ je název ctiţádostivé kampaně. Cíl této kampaně je v letech 2010-2013 zdvojnásobit počet registrovaných golfistů v České republice na celkový počet 100 000 hráčů, přivést na golfová hřiště nových 50 000 golfistů a zvýšit stávající penetraci golfu z 0,5 % na 1 % české populace. Obrázek č. 7: Logo kampaně
6.2. Hlavní motivy k vytvoření této kampaně Hlavními motivy České golfové federace (ČGF) k vyhlášení tohoto projektu se staly tyto body: -
golf se stal po více neţ 100 letech opět olympijským sportem, jedině dostatečně široká základna můţe být zázemím pro výchovu hráčů nejvyšší úrovně se šancí startovat počínaje rokem 2016 na letních olympiádách;
-
golf měl v roce 2009 nejlepší sportovní výsledky ve své více neţ stoleté historii v ČR;
-
golf se po revoluci stal součástí novodobé české kultury;
-
golfová hřiště jsou výrazným prvkem podpory turistického ruchu;
-
golfová hřiště potřebují pro své udrţení dostatek zájemců o hru, projekt chce výrazným nárůstem poptávky podpořit ekonomickou stabilitu hřišť a vytvářet podmínky pro růst kvality jejich nabídky;
6.3. Stavební základy projektu Golf si s sebou nese řadu nálepek (elitářský sport, málo dynamický, příliš drahý aj.). Proto tato kampaň dělá vše pro to, aby se tyto vestavěné bariéry postupně odbouraly. Za základ se povaţuje pozitivní přístup k tomu, aby se golf výrazně otevřel mnohem širšímu spektru zájemců včetně celých rodin.
56
ČGF se ve spolupráci se svými členy a partnery (140 klubů + 82 znormovaných hřišť) bude v nejbliţších měsících snaţit zaujmout tisíce nových Zájemců o golf. Kaţdý nový Zájemce o golf bude mít moţnost na jím vybraném hřišti čerpat sluţby z tzv. Startovního balíčku: -
3 výukové lekce s kvalifikovaným trenérem á 50 min;
-
500 míčů k odpálení na cvičené louce (driving range);
-
3 vstupy na cvičnou louku;
-
půjčení golfových holí; Zábavnou a finančně nenáročnou formou se Zájemce o golf přiblíţí k získání
Osvědčení pro hru na hřišti tedy k vlastní golfové hře. Celý projekt je koordinován ČGF s nezastupitelnou rolí všech participujících hřišť a golfových areálů: -
projekt bude podpořen široce pojatou celostátní kampaní v tištěných i elektronických médiích a na sociálních sítích;
-
tvářemi projektu budou významné, napříč celou naší společností respektované osobnosti sportu, vědy, techniky a kultury;
6.4. Kroky pro Zájemce o golf 6.4.1. Krok I. Zájemce si vybere z nabídky Účastníků projektu, tj. golfových hřišť a driving range. Na vybraném hřišti se zaeviduje a domluví si termín své první návštěvy v recepci. Výhody Startovního balíčku a získat Osvědčení pro hru na hřišti mohou ti, co nejsou registrovaným golfistou v ČR, a to bez ohledu na věk; ti co dají k dispozici svá osobní data nezbytné pro evidenci; ti co zaplatí Účastníkovi projektu evidenční poplatek 99 Kč včetně DPH. Zájemce o golf se dostaví k první lekci ve sportovním oblečení (tričko s límečkem a s rukávy, sportovní kalhoty a obuv). [16]
57
6.4.2. Krok II. Všechna hřiště zapojená do projektu budou pro Zájemce o golf připravena zajistit ověření jejich dovedností k získání Osvědčení pro hru na hřišti (dále jen „Osvědčení“). Zájemce o golf si domluví s hřištěm termín a po uhrazení poplatku 200 Kč včetně DPH můţe získat „Osvědčení“. Předchází tomu hra na minimálně 9 jamek se zkušeným hráčem, tzv. garantem. Při hře je důleţité, aby Zájemce o golf jednak prokázal nutné herní dovednosti, ale hlavně respektoval tradice a ducha hry a prokázal znalost pravidel a etikety. Garant by měl přihlíţet ke způsobu hry a chování hráče, zejména k jeho způsobilosti hrát a pohybovat se na hřišti. Pokud hráč prokáţe základní znalosti etikety a pravidel golfu a způsobilost hrát a pohybovat se na hřišti, garant mu vystaví písemné „Osvědčení“. [16]
6.4.3. Krok III. Po získání „Osvědčení“ se ze Zájemce o golf stává začínající golfista. Určitě pro něj bude dobré, aby se dál zdokonaloval, chodil hrát se svými přáteli či se svou rodinou. V této chvíli uţ bude také vhodné prostudovat si nabídky zúčastněných klubů a hřišť především, co do výše vstupních a hracích poplatků a zaregistrovat se v klubu. Motivem pro registraci není jen být členem klubu, ale především získat svou hendikepovou autoritu, která Zájemci o golf umoţní věnovat se výkonnostnímu golfu. [16]
6.5. Všeobecné výhody kampaně -
medializování golfu
-
rozšíření členských základen
-
vyšší příjmy z ročních členských poplatků
-
vyšší příjmy z hracích poplatků od příchozích hráčů
-
širší členská základna umoţní větší výběr talentované mládeţe
-
podstatný nárůst prestiţe golfu
-
zlepšení ekonomické situace klubů, provozovatelů a majitelů hřišť a ČGF
58
6.6. Všeobecné nevýhody kampaně -
na hřiště se dostane méně kvalitních hráčů, kteří mohou zdrţovat tempo hry, které je obecným problémem na hřištích v ČR
-
vysoké náklady na reklamu a propagaci
-
malý
rozsah
působnosti
reklamy,
reklama
se
výjimečně
vyskytuje
v neodborných časopisech, tím pádem se negolfista málokdy dozví o této kampani -
v zimním období malý výskyt moţností se účastnit této kampaně
-
golfisté mohou pocítit více hráčů na hřišti
6.7. Názory na kampaň z pohledu manažerů hřišť Jiţ od začátku tohoto projektu byla velká část golfových hřišť více neţ skeptická, jak ke kampani, tak i k podmínkám, za kterých ji lze vyuţít. Celou kampaň vymyslel nový výbor ČGF, který vědomě či ne, vytáhl z kapes provozovatelů nemalé prostředky a to právě v době, kdy se ekonomice, nejen golfové, v ČR opravdu nedaří. Je sice pravda, ţe kampaň mohl kdokoliv odmítnout - byla to více neţ polovina golfových areálu v ČR, hlavně těch největších, ale Ti, kdo se přihlásili, to berou spíše jako seznámení veřejnosti s tímto krásným sportem, neţ nábor nových členů. ČGF pro tuto kampaň zajistila propagaci v médiích, vše ostatní - organizace a náklady - však zůstalo na majitelích golfových areálu a hřišť. Nabídku za 299 Kč ze zkušeností z letošního roku vyuţívají hlavně lidé, kteří se jdou pobavit na odpoledne a ke golfu se jiţ asi nikdy nevrátí. Zmiňovaných 299 Kč oslovuje cílovou skupinu lidí, kteří návštěvu golfového hřiště dávají do roviny návštěvy pouti nebo zoologické zahrady. Peníze investované provozovateli areálů do míčů a učitelů mají velmi nízkou pravděpodobnost návratnosti.
59
7. FINANCE SPOJENÉ S GOLFOVÝM VYBAVENÍM A VÝHODY GOLFU 7.1. Golfové vybavení a jeho investice Tabulka znázorňuje nejdůleţitější golfové vybavení, v nejlevnější variantě, a jeho cenu. Název vybavení
Cena od (v Kč)
Dřevěná týčka
71,- / 100 ks
Golfový set pánský
4.390,-
Golfový set dámský
4.690,-
Golfový set Junior
1.990,-
Míčky nové
27,- / 1 ks
Golfové boty pánské
1.300,-
Golfové boty dámské
1.300,-
Golfové boty junior
1.000,-
Rukavice pánské
250,-
Rukavice dámské
290,-
Rukavice dětské
290,-
Golfový vozík
1.190,-
Tabulka č. 8 7.1.1. Kalkulace nákladů pro začínajícího golfistu Kalkulace je propočítávána pro úplného začátečníka, který je studentem TUL. Lekce navštěvuje při studiu TUL (1.500,- Kč za kurz), není ještě členem ţádného klubu. Golf Club Liberec navštěvuje 3x týdně. Potřebuje si pořídit golfové hole, bag, míčky, týčka, rukavici a boty. Student si chce zaplatit zkoušku na získání hcp 54, k tomu potřebuje i pravidla golfu.
60
Hole + bag
Wilson X31
6.990,- Kč
Míčky
24 ks (Mix značek)
528,- Kč
100 ks
100,- Kč
Rukavice
FootJoy all weather
290,- Kč
Boty
Callaway Chev Comfort
1.195,- Kč
Golfová pravidla
1 ks
100,- Kč
Týčka+ markováno+ vypichováno
Driving range
neţ hráč přistoupí ke zkoušce na získání hcp 54, navštíví driving range 12x
Zkouška na získání hcp
1.440,- Kč 2.000,- Kč
54 Kurz golfu (lekce
1.500,- Kč
s trenérem)
14.143,- Kč
Celkem Tabulka č. 9
Nejdraţší variantou pro začínajícího studenta je, koupí- li si hole+bag, několik kusů golfových míčů, týčka, rukavici, boty, golfová pravidla, na cvičné louce pokaţdé odpálí 120 míčů, zaplatí-li si kurz golfu a zkoušku na získání hcp 54. Za tyto poloţky zaplatí celkem 14.143,- Kč. 7.1.2. Kalkulace nákladů pro začínajícího golfistu (bez pořízení vlastního vybavení) Kalkulace je propočítávána pro úplného začátečníka, který je studentem TUL. Lekce navštěvuje při studiu TUL (1.500,- Kč za kurz), není ještě členem ţádného klubu. Golf Club Liberec navštěvuje 3x týdně, neţ přistoupí ke zkoušce na hcp 54 navštíví driving range dohromady 12x. V této kalkulaci si student nepořizuje hole, ty si vypůjčí,
61
jak při zkoušce na hcp 54, tak i při tréninku. Student si chce zaplatit zkoušku na získání hcp 54, k tomu potřebuje i pravidla golfu. Vypůjčení holí při
neţ hráč přistoupí ke zkoušce na získání hcp
vlastním tréninku
54, navštíví driving range 12x
Míčky
24 ks (Mix značek)
528,- Kč
100 ks
100,- Kč
Týčka+ markováno+ vypichováno Vypůjčení holí na
hráč si vypůjčí 5 holí (putter, SW, P, 7,
zkoušku hcp 54
5dřevo)
Golfová pravidla
1 ks
Driving range
1.200,- Kč
250,- Kč 100,- Kč
neţ hráč přistoupí ke zkoušce na získání hcp 54, navštíví driving range 12x
Zkouška na získání hcp 54
1.440,- Kč 2.000,- Kč
Kurz golfu (lekce
1.500,- Kč
s trenérem)
7.118,-
Celkem
Kč
Tabulka č. 10 Méně nákladnou variantou je ta, kdyţ si student hole pouze vypůjčuje a zakoupí si pouze míčky a týčka. Na cvičené louce přesto pokaţdé odpálí 120 míčů, zaplatí si kurz golfu a zkoušku na hcp 54. Za tyto poloţky student zaplatí 7.118,- Kč. 7.1.3. Kalkulace nákladů pro začínajícího golfistu za účasti kampaně „ Hraj golf, změň ţivot“ Kalkulace je propočítávána pro úplného začátečníka, který je studentem TUL. Prvních lekcí se zúčastnil na kampani „Hraj golf, změň ţivot“, dalších lekcí se zúčastňuje při studiu TUL (1.500,- Kč za kurz). Student není ještě členem ţádného klubu. Golf Club Liberec navštěvuje 3x týdně, neţ přistoupí ke zkoušce na hcp 54
62
navštíví driving range dohromady 9x. V této kalkulaci si student nepořizuje hole, ty si vypůjčí, jak při zkoušce na hcp 54, tak i při tréninku. Student si chce zaplatit zkoušku na získání hcp 54, k tomu potřebuje i pravidla golfu.
Startovní balíček Vypůjčení holí při vlastním tréninku Míčky Týčka+ markováno+ vypichováno Vypůjčení holí na zkoušku hcp 54 Golfová pravidla
obsahuje: 3 x 50 min. s trenérem, půjčení holí a míčů,
299,- Kč
neţ hráč přistoupí ke zkoušce na získání hcp 54, navštíví po začínajícím kurzu, s kampaní, driving
900,- Kč
range ještě 9x 24 ks (Mix značek)
528,- Kč
100 ks
100,- Kč
hráč si vypůjčí 5 holí (putter, SW, P, 7, 5dřevo)
250,- Kč
1 ks
100,- Kč
neţ hráč přistoupí ke zkoušce na získání hcp 54, Driving range
navštíví po začínajícím kurzu, s kampaní, driving
1.080,- Kč
range ještě 9x Zkouška na získání
2.000,- Kč
hcp 54 Kurz golfu (lekce
1.500,- Kč
s trenérem na TUL)
6.757,-
Celkem
Kč
Tabulka č. 11 Tato varianta vychází jako nejlevnější. Student své první tři lekce navštíví při kampani „Hraj golf, změň ţivot“, kde má v ceně zapůjčení golfových holí. Poté si nakoupí týčka, míče a pokaţdé, kdyţ půjde sám trénovat, tak si hole vypůjčí. Sám na cvičné louce odpálí 120 míčů, zaplatí si kurz golfu a zkoušku na získání hcp 54. Za tuto variantu zaplatí student 6.757,- Kč.
63
7.2. Výhody golfu -
golf se hraje v přírodě;
-
golf se naučí hrát prakticky kaţdý;
-
k rekreačnímu sportu nejsou potřeba nějaké zvláštní fyzické dispozice;
-
golf se dá hrát od předškolního věku aţ do konce ţivot, začít s ním můţete kdykoliv;
-
golf se dá hrát celoročně;
-
golf se hraje za kaţdého počasí (kromě bouřky);
-
golf si zahrajete s člověkem z jakékoliv výkonnostní skupiny;
-
v golfu proti sobě mohou soupeřit dospělí s dětmi;
-
golf, ale můţete hrát i o samotě;
-
v golfu nezáleţí na tom, jestli se vás sejde určitý počet (jako ve volejbale nebo fotbale);
-
v golfu nemusíte porazit svého soupeře (na rozdíl od tenisu nebo squashe);
-
golf je hra rovných šancí, je školou disciplíny a sebepoznání;
-
golf mohou hrát i lidé s lehkým postiţením;
64
8. ZÁVĚR Jedním z dílčích cílů v bakalářské práci bylo ukázat moţnosti golfistů v Libereckém kraji. Dalším dílčím cílem bylo seznámit zájemce o golf s kampaní „Hraj golf, změň ţivot.“ a posledním cílem bylo představit moţné finanční kalkulace, které se týkají nákupu či půjčení golfového vybavení pro začátečníka, který si chce zaplatit zkoušku na hcp 54. V Libereckém kraji se tedy nachází celkem sedm hřišť. Z toho jsou tři hřiště osmnáctijamková a zbytek devítijamková. Bezesporu nejkvalitnějším z těchto hřišť je Ypsilon Golf Resort Liberec, který je také oceněn jako Hřiště roku 2007. Pro začátečníky je nejlepší začínat na Golf Clubu Liberec, který má dostačující tréninkové podmínky právě pro začátečníky. Součástí tohoto klubu jsou tři jamky akademie, které mohou hrát i začátečníci bez hcp 54. V letošním roce se v Čechách poprvé přehoupl počet golfistů přes padesát tisíc. Bohuţel těch, kterých přibylo v roce 2010, bylo méně neţ v předchozích letech a to pouhé čtyři tisíce hráčů. Jelikoţ tento pomalý nárůst byl i v roce 2009, vznikla kampaň „Hraj golf, změň ţivot“, která má za cíl dosáhnout sto tisíc golfistů do roku 2013. Názory na tuto kampaň jsou velice rozporuplné. Pro manaţery klubů a pro kluby je velice nevýhodná a to z ekonomického i organizačního hlediska, proto se do této kampaně zapojila pouze třetina klubů, respektive polovina hřišť. Naopak pro začínající golfisty tato kampaň je výhodná. Za nízkou cenu dostanou mnoho sluţeb. Proto se také do této kampaně zaevidovalo 4850 zájemců. Pro ty, kteří chtějí začít hrát golf je výhodné svůj začátek spojit právě s touto kampaní. V ceně 299,- Kč mají tři lekce s trenérem, půjčení holí a seznámí se základními pojmy. Začátečník, který začne poznávat golf s touto kampaní, zaplatí si lekce na TUL, vţdy si půjčí hole, několikrát navštíví cvičnou louku, pokoupí si nezbytné vybavení jako jsou míče, týčka atd., zaplatí si zkoušku na hcp 54, tak za všechny tyto věci celkem zaplatí 6.757,- Kč. Tato varianta je na počátku mnohem výhodnější neţ, kdyţ si začátečník ihned zakoupí hole. Hlavním cílem bylo seznámit českou populaci s golfem a snaţit se je přesvědčit, aby tento nádherný sport zkusili a změnili na něj názor, ţe to není sport pouze pro bohaté.
65
SEZNAM LITERATURY [1]
BARRETT, T., HOBBS, M. Golf – velká encyklopedie. Přel. A. Babický, 1. vyd.
Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 256 s. Přel. z: Ultimate encyklopedia of golf. ISBN 80-7180-299-9
[2]
CAMPBELL, M. Nová encyklopedie golfu. Přel. Pavla a Matouš Iblovi, 1. vyd.
Praha: Kniţní klub, 2002, 384 s. Přel. z: New encyklopedia of golf. ISBN 80-242-0863-6
[3]
R & A + UNITED STATES GOLF ASSOCIATION, Pravidla golfu a pravidla
amatérského statutu 2008 – 2011. Přel. 2007, 31. vyd., 2008, 216 s.
[4]
REICHELTOVÁ, V. Kondiční příprava na golf. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 104
s. ISBN 978-80-247-1858-3
[5]
Pravý zastupitel pro pravé liberečany, 1. ročník/číslo 1
[6]
SEDLÁK, P. Historie golfu v českých zemích a na Slovensku. Svojtka & Co,
2004. 169 s. ISBN 978-80-735-2152-3
Internetové zdroje [7]Česká golfová federace [online]. [cit. 8. září 2010]. Dostupný z WWW:
.
[8]
GOLF CLUB HARRACHOV, Golf Club Harrachov - ceník [online]. [cit. 10.
října 2010]. Dostupný z WWW: .
[9]
GOLF CLUB JEŠTĚD, Golf Club Ještěd – poplatky [online]. [cit. 10. října
2010]. Dostupný z WWW: .
66
[10] 2010].
GOLF CLUB LIBEREC, Golf Club Liberec – ceník [online]. [cit. 10. října Dostupný
z WWW:
cenik.html>.
[11]
GOLF CLUB SEMILY, Golf Club Semily - ceníky [online]. [cit. 10. října 2010].
Dostupný z WWW: .
[12]
GOLFOVÝ KLUB GRABŠTEJN, Golfový klub Grabštejn - ceníky [online]. [cit.
10. října 2010]. Dostupný z WWW: .
[13]
Golf.idnes.cz
[online].
[cit.
2.
dubna
2010].
Dostupný
z
WWW:
.
[14]
Golf.idnes.cz
[online].
[cit.
2.
dubna
2010].
Dostupný
z WWW:
.
[15]
Golf.idnes.cz
[online].
[cit.
2.
dubna
2010].
Dostupný
z WWW:
.
[16]
Golfprovsechny.cz
[online]. [cit.
25. září 2010].
Dostupný z WWW:
[17]
HRAJ GOLF, ZMĚŇ ŢIVOT, Česká golfová federace [online]. [cit. 1. listopadu
2010].
Dostupný
z WWW:
.
67
[18]
KRÁLOVSKÝ GOLF CLUB MALEVIL, Královský Golf Club Malevil - ceník
[online].
10.
[cit.
října
2010].
Dostupný
z WWW:
.
[19]
Listphobia.com
[online].
[cit.
6.
března
2010].
Dostupný
z WWW:
.
[20]
Most-expensive.net [online]. [cit. 6. března 2010]. Dostupný z WWW: <most-
expensive.net/golf-course>.
[21]
Super.cz
[online].
[cit.
3.
dubna
2010].
Dostupný
z WWW:
.
[22]
The longest golf hole ever [online]. upr. 27. března 2009 [cit. 6. března 2010].
Dostupný
z WWW:
.
[23]
YPSILON GOLF RESORT LIBEREC, Ypsilon Golf Resort Liberec - ceník
[online].
[cit.
10.
října
2010].
.
68
Dostupný
z WWW:
