TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Analyza dovozu textilu do CR

23.4.2006

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ____________________________________________________________ Fakulta textilní

Katedra oděvnictví

Semestrální práce z předmětu Ekonomika a řízení podniku

Téma: Analýza současného stavu dovozu textilních a oděvních výrobků do ČR (EU) z třetích zemí

Vypracoval: Bc. David Nejezchleba


Strana 1 (celkem 10)


23.4.2006

1. Úvod : Se vstupem ČR do EU, přijala naše republika rozhodnutí WTO (viz níže) o nutnosti používání kvót uplatňovaných na dovoz textilu a oděvů. Tyto kvóty dočasně omezili dovoz vybraných komodit z třetích zemí do EU. 2. Důležité pojmy : The World Trade Organization (WTO) - Světová obchodní organizace Světová obchodní organizace, která se zabývá vytváření obchodních dohod mezi národy. Hlavním cílem je pomoc výrobcům, exportérům a importérům provázat jejich obchodní aktivity. Srdcem organizace jsou dohody, vyjednané a podepsané všemi národy a ratifikované parlamentem. Činnost WTO je v současné době změřena zejména na: • • •

• • • • •

zjednodušování procedur v mezinárodním obchodě a tím urychlení oběhu zboží a odstranění administrativních překážek obchodu, snižování cel, zdokonalování mechanismu pro pravidelné komplexní posouzení obchodní politiky a obchodních praktik každého jednotlivého člena WTO včetně jejich zpětného dopadu na mnohostranný obchodní systém, řešení obchodních sporů mezi státy, řešení problematiky antidumpingu, poskytování mezinárodního fóra pro jednání o obchodu, poskytování technické a vzdělávací pomoci rozvojovým zemím, zajišťování kooperace v otázkách mezinárodního obchodu s jiným mezinárodními organizacemi. V této souvislosti je nutno uvést, že se má často za to, že WTO je organizační složkou OSN. Není tomu tak, pravdou však je, že s OSN velmi úzce spolupracuje. K tomuto účelu uzavírá s OSN a jejími agenciemi dohody o spolupráci, kterých je téměř 30.

Nejvyšším orgánem WTO je Ministerská konference, konaná každé dva roky. Účastní se jí ministři obchodu členských zemí a přijímá svá rozhodnutí (zpravidla) na základě konsensu, přičemž každá členská země má 1 hlas bez ohledu na velikost a ekonomickou sílu. V rámci WTO byla uzavřena celá řada mezinárodních dohod v oblastech, které s mezinárodním obchodem souvisejí. Jsou to v prvé řadě

Celní předpisy Celní systém státu je upraven celními předpisy. Jsou to především celní zákon a prováděcí předpisy k němu, zákon o celnímu sazebníku a celní sazebník (vydaný formou zákona, nebo vládní vyhlášky. Součástí celních předpisů jsou dále celně tarifní smlouvy, smlouvy obsahující doložku nejvyšších výhod apod.




23.4.2006

Celní předpisy mj. upravují celní formality, tj. souhrn všech požadavků, jejichž splnění je nutné pro projednání zboží přecházející přes hranice státu. Úplné znění českých celních předpisů je na stránce Celní správy ČR, která je součástí informačního systému Ministerstva financí ČR.

Clo Clo je dávka (poplatek), vybíraná státem při přechodu zboží přes jeho celní hranici, a to buď při dovozu zboží do jeho celního území (dovozní clo), nebo naopak při vývozu zboží z jeho celního území do celní ciziny (vývozní clo), ev. při tranzitu zboží přes jeho celní území. V praxi je převážně využíváno clo dovozní. Zpravidla je v celních zákonech států uvedeno (a je tomu tak i v českém celním zákonu), že: •

•

dovoznímu clu podléhá každé zboží, pokud není v celním sazebníku uvedeno, že jde o zboží bez cla; clo není dále vybíráno u zboží, které je v mezinárodních smlouvách označeno jako zboží bez cla, vývoznímu clu podléhá jen takové zboží, u kterého to celní sazebník výslovně uvádí.

Celní hranice státu nemusí být plně totožná s jeho státní hranicí. Může se lišit o tzv.: • •

celní výluky, což je ta část státního území, která je z jeho celního území zvláštním předpisem vyloučena a např. připojena k celnímu území jiného státu, celní přípojka, což je opačný případ předchozího bodu.

Clo plní několik funkcí: • • •

příjmovou - je součástí příjmu státního rozpočtu, ochrannou (regulační) - chrání domácí výrobce znevýhodněním zahraničních výrobců, jejichž výrobky tak mají na vnitřním trhu státu vyšší konečnou cenu, prohibitivní - jeho sazba je tak vysoká, že zcela znemožňuje dovoz zboží.

Podle způsobu výpočtu výše cla jej dělíme na: • • •

clo hodnotové - sazby jsou vyjádřeny procentem z hodnoty zboží, cla specifická - celní sazba je vyjádřena jako konkrétní peněžní částka za fyzikální jednotku zboží, zpravidla za jednotku hmotnosti, jednotku objemu nebo za kus, kombinovaný výpočet z obou předchozích způsobů.

Celní sazebník Sazebník určující výši cla. Aktuální hladiny celní sazby jsou aktualizovány na : http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/cs/tarhome.htm Na této adrese můžeme vyfiltrovat aktuální sazbu celní přirážky:




23.4.2006

Příklad : Dovoz noční košile z bavlny z Číny 1. Vyfiltrování konkrétního výrobku dle materiálové specifikace

2. Stanovení konkrétní výše celní sazby

Celní kvóty Celní kvóty jsou určeny množstvím zboží (vyjádřené hmotností, objemem nebo hodnotou),které je propuštěno do volného oběhu za sníženou celní sazbu. Celní kvóty stanovené v rámci EU jsou společné pro všechny členské státy EU. Jsou řízeny Generálním




23.4.2006

ředitelstvím pro daně a celní unii – DG TAXUD (Directorate General:Taxation and Customs Union) v Bruselu. Administrace celních kvót je zajišťována většinou stejnou metodou jako doposud v ČR, to znamená „First-come-first-served“ (přednostní nárok toho, kdo přijde dříve). Pro některé komodity samozřejmě existují i jiné režimy, například rozdělení na základě historických obchodních toků či v oblasti preferenčního agrárního dovozu metoda přidělování kvót pomocí dovozních licencí. Metoda „Firstcome- first-served“ zaručuje rovný přístup všem obchodním subjektům ke stanoveným celním kvótám. Rozdíl oproti stávajícímu systému (platnému do 30. 4. 2004) je následující: • •

nebude uplatňován systém on-line, pokud množství všech zaslaných požadavků (ze všech členských států EU) v rámci jedné celní kvóty za den přesáhne zůstatkové množství této celní kvóty, pak je na každý požadavek přidělena poměrná část deklarovaného množství zboží.

Stejný postup je ve všech členských státech EU. Zmíněné údaje je možno zjistit na internetových stránkách EU. S požadavky na čerpání kvót zachází EK a členské státy jako s důvěrnými údaji. 3. Současná situace při dovozu oděvních výrobků Český dovozce od 1.5.2004 musel žádat o přidělení kvót na jednotlivé segmenty dovozu. Toto opatření skončilo na konci roku 2004 a tím odstartovalo nekontrolovaný dovoz levného textilu. Tak jak se EU jeví nejednotně k jiným zásadním otázkám členských zemí, tak i ve věci kvót na dovoz oděvů a obuvi je roztříštěná. Důvodem jsou 2 rozdílné tlaky, které by se mohli analyzovat jako rovnice :

tlak obřích firem, které již investovali v Asii = přetrvávajícím tlakům výrobních firem a propouštění zaměstnanců ve státech EU

4. Tlak obřích firem, které již investovali v Asii V ČÍNĚ textilní produkce živí nejméně 100 milionů lidí a její ekonomika se na oplátku otevírá Západu v sektorech, kde je to pro firmy z EU výhodné. Hodit písek do soukolí znamená znehodnotit investice těch evropských firem, které oděvní zboží v Číně dávno šijí. Například známý švédský oděvní řetězec Hennes & Mauritz, který 60 procent svého zboží odebírá právě z východní Asie, zvýšil za tři měsíce od zrušení dovozních kvót své výnosy o Vypracoval: Bc. David Nejezchleba



23.4.2006

29 procent. Čeští dovozci nemohou hledět na celou věc jinak. Po vstupu do EU museli překousnout vyšší cla na textil podle unijního sazebníku a na sedm měsíců i systém dovozních kvót. Po 1. lednu 2005 cla zůstala, povinnost žádat o kvótu však zmizela. Další důvod velkého tlaku na maximální export výrobků jsou tzv. exportní dotace. Tyto dotace ve výši několika procent z vývozního obratu představují další tlak výrobců na maximální vyráběné množství a tím snižují jednotkovou cenu na minimum. Většinu středních či menších výrobních firem zastřešují exportní firmy, které mají státem vydávané povolení exportovat zboží mimo Čínu. Tyto firmy pracují obvykle za provize případně pouze za exportní dotaci.

Tok informací a výrobků od výrobce k dovozci

Exportní firmy hrají hned několik důležitých rolí v procesu vývozu oděvů : • • • • • •

Znalost poměrů na obou stranách hřiště – čínský výrobce a dovozce Vyhledávají vhodného výrobce pro zadaný výrobek Zajišťuje společně s odběratelem a případně s externími firmami (http://www.sgs.com/) kvalitativní stránky výrobku Zprůhledňuje ne vždy jednoduchou komunikaci mezi výrobcem a odběratelem Nastavuje podmínky obchodu (parametry objednání, Incoterms, smlouvy atd.) Představuje určitou záruku back-up plánu, v mezních – problémových případech (vyšší moc)

Největší tlaky na hromadnou výrobu a export výrobků je umocňován provázáním výrobních a obchodních firem. Toto provázání stlačuje cenu až na samé dno.




23.4.2006

Řetězec standardních nákupů textilní firmy – Tok oděvního výrobku od vývoje až po konečného spotřebitele u standardní importní firmy (tradiční pohled resp. malá až střední firma)

Každý článek představuje nejen svoji přidanou hodnotu k celkové ceně ale i další rizika obchodování. Proto zásadními investicemi do vlastních výrobních závodů ve třetích zemích dovozci dokázali tento nákupní řetězec podstatně zmenšit a tím dosáhnout minimální ceny při zachování „identické“ kvality jako u výrobků vyrobených v EU. 5. Přetrvávající tlak výrobních firem a propouštění zaměstnanců ve státech EU Na druhé straně pomyslné rovnice nejsou jen výrobci textilu udržující svou výrobu na starém kontinentě. U nich je pochopitelné, že by vydělali na zúžení hrdla, kterým se dnes z Číny valí více než třetina evropské spotřeby textilu a oděvů. Na omezení čínských dovozů by mohly vydělat i rozvojové země, s nimiž má EU vztahy přidružení či maximálních obchodních preferencí. Ty jsou dnes se svou textilní produkcí z evropských trhů vytlačovány levnější a dravější čínskou konkurencí. Tragické důsledky to může mít pro Bangladéš, jehož hospodářství závisí na exportu textilu do Evropy, citelně postiženo je Maroko a dokonce i Turecko OD ZRUŠENÍ KVÓT na textilní dovozy ze třetích zemí na začátku roku 2005 narostl dovoz z Číny do EU v meziročním srovnání jen za leden a únor 2005 u punčoch a dámských kalhotek o 1940 procent, u svetrů a triček o 893 procenta a u kalhot o více než 300 procent. Zejména portugalští, italští a francouzští výrobci se domnívají, že s obranou nelze vyčkávat. EU má podle nich uplatnit ochrannou klauzuli pro obchod s textilem, která je součástí Protokolu o přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO) z roku 2001. Umožňuje v případě, že hrozí rozvrat trhu dovážejících zemí, zavést kvantitativní omezení dovozů




23.4.2006

6. Výsledná dohoda mezi Čínou EU Tyto tlaky vyústily k dalšímu jednání mezi EU a Čínou. Na setkání představitelů obou stran v Šanghaji dne 10. 6. 2005 bylo dosaženo uzavření dohody, ve formě Memoranda o porozumění („Memorandum of Understanding“), jejímž obsahem jsou pravidla pro dovoz textilních a oděvních výrobků z Číny do EU pro období do roku 2008. Snaha EU o využití příslušného safeguardového ustanovení dle Protokolu o přistoupení Číny do WTO (článku 242 Zprávy pracovní skupiny o přistoupení Číny do WTO) v rámci započatých konzultací s čínskou stranou vyústila v dohodu týkající se dovozu 10 kategorií T/O výrobků. Dohoda je završením oboustranných snah o nalezení širšího a vyváženého řešení, které má umožnit přizpůsobení textilního průmyslu v EU i v rozvojových zemích současné situaci, přispět k větší předvídatelnosti budoucího vývoje dovozci a maloobchodníky a zachovat přitom pro Čínu výhody nezbytné liberalizace. Obsah dohody - Dohoda pokrývá 10 kategorií – 2, 4, 5, 6, 7, 20, 26, 31, 39, 115, u kterých došlo k výraznému nárůstu dovozu a u kterých je považována současná situace za vážnou. - Dohodnuté úrovně nárůstu objemu dovozů (viz tabulka) pro roky 2005 – 2007 se pohybují mezi 8–12,5%. Tyto úrovně byly vypočteny na základě údajů, jejichž obsahem jsou i data za 2 až 3 měsíce roku 2005 (tj. období po odstranění kvót).

Kategorie

Jednotka

tuny 2 – bavlněné tkaniny 1000 ks 4 – trička 1000 ks 5 – svetry 1000 ks 6 – pánské kalhoty 1000 ks 7 – halenky tuny 20 – ložní prádlo 1000 ks 26 – šaty 1000 ks 31 – podprsenky 39 – stolní, kuchyňské prádlo tuny 115 – lněné nebo ramiové nitě tuny

Zbytek roku 2005 2005 (od 11. června) (celkem) 26,217 55,065 150,985 491,095 68,974 181,549 104,045 316,430 24,761 73,176 6,451 14,040 7,959 24,547 96,086 205,174 5,521 10,977 1,911 4,309

2006

2007

61,948 540,204 199,704 348,072 80,493 15,795 27,001 225,692 12,349 4,740

69,692 594,225 219,674 382,880 88,543 17,770 29,701 248,261 13,892 5,214

- Dojednaná omezení platí od 11. června 2005 - Pro kategorie, které nejsou součástí dohody, se EU zavázala chovat zdrženlivě při možném využití restriktivních ustanovení Protokolu o přistoupení Číny do WTO. - EU souhlasí s ukončením probíhajícího šetření týkajícího se vybraných kategorií. - Obě strany budou i nadále připraveny k včasným diskusím týkajícím se jakýchkoli bodů dohody. Význam dohody - Použití příslušného speciálního safeguardového ustanovení dle Protokolu o přistoupení Číny




23.4.2006

do WTO by poskytlo řešení jen pro jednotlivé kategorie T/O výrobků, a to pouze do konce kalendářního roku. Dohoda umožňuje širší řešení, protože pokrývá současně 10 kategorií a objemy jejich dovozu během dalších 3 let. - Dohoda dovoluje dovozcům i maloobchodníkům plánovat jejich obchody s čínskými partnery za podmínek maximální předvídatelnosti a minimálního narušení trhu. - Dohoda umožní zachovat silný a konstruktivní obchodně-politický vztah mezi EU a Čínou a neuzavírá další vyhlídky na otevření čínského trhu pro evropské firmy. Je jasným signálem toho, že Čína bere své mezinárodní obchodní závazky vážně a - na druhé straně - že i EU respektuje právo Číny na výhody z liberalizace obchodu. - Dohoda poskytuje delší časové období i pro adaptaci výrobců v rozvojových zemích, jejichž vývoz textilních výrobků do EU byl v počátku tohoto roku nahrazován přílivem dovozů z Číny. Provádění dohody – informace pro dovozce Na základě dohody s čínskou stranou byl zaveden systém dvojí kontroly dovozu do EU což znamená, že příslušné orgány EU (Licenční správy) budou vydávat dovozní licence na základě žádosti doložené odpovídající vývozní autorizací vydanou příslušným orgánem Číny (a po prověření, zda je požadované množství stále k dispozici v rámci dohodnutého limitu). Dovozy textilních a oděvních výrobků původem z Číny se budou řídit následujícími pravidly: A. Dovoz výrobků nezahrnutých v Memorandu o porozumění (např. textilní a oděvní výrobky jiné než ty, které jsou obsaženy v deseti skupinách výrobků, pro které bylo dohodnuto množstevní omezení): režim nebude změněn (např. dovoz podléhající vydání dokumentu o jednoduchém sledování), avšak až do doby případného rozhodnutí přijatého v souladu s odst. 2a čl. 10a Nařízení Rady č. 3030/93, kterým by systém jednoduchého sledování byl přerušen. B. Výrobky dovezené před vstupem tohoto Nařízení v platnost: stávající režim (např. jednoduché sledování) zůstane nezměněn. C. Od vstupu tohoto Nařízení v platnost bude základní pravidlem pro výrobky zahrnuté v Memorandu o porozumění, že pro jejich dovoz bude požadováno předložení dovozní autorizace (licence). 7. Systém „včasného varování“ , rozdíly při dovozu na EU resp. US trh, závěr Při strmém zvýšení importu nebo náhlém poklesu jednotkových cen dováženého čínského textilu. Tabulkově jsou stanovena pásma, k jaké změně u jakého množství dováženého zboží musí dojít, aby se dal mechanismus do pohybu. Půjde-li například o zboží představující více než třetinu objemu textilního dovozu v roce 2004, stačí jeho meziroční nárůst o 10 procent. Po překročení pásma zahájí komise neprodleně průzkum situace na trhu a současně konzultace s čínskou stranou. Vše by nemělo trvat déle než dva měsíce. Po Číně bude nejprve požadováno, aby omezila své vývozy na úroveň rovnající se průměru dvanácti měsíců za uplynulé čtrnáctiměsíční období, zvýšenou maximálně o 7,5 procenta (u vlněných výrobků o 6 procent). Pokud na to Peking nepřistoupí, uvalí Evropská komise na dotčené komodity




23.4.2006

kvóty odpovídající požadovanému omezení čínského vývozu. Budou-li akutně hrozit nevratné škody v evropském hospodářství, lze první fázi spočívající v průzkumu trhu přeskočit. Komise zdůrazňuje, že jí jde o "ochranu, nikoli ochranářství" a světová média zaznamenala odlišnost mezi EU, která prozatím jen zbrojí, oproti USA, které proti čínskému textilu již mobilizují. Rozdíl je dán nejen tím, že v USA už Čína dominuje na polovině trhu s textilem a oděvy, ale také že v americkém oděvním průmyslu denně mizí 245 pracovních míst. Rozdíl vychází i z toho, že v USA dělá zahraničně-obchodní politiku jedna vláda, zatímco Evropská komise jich svými návrhy musí uspokojit pětadvacet. A ty se na tom, zda omezit textilní dovozy z Číny, zatím (nikdy) neshodnou. Závěrem lze jen konstatovat, že ČR jako nedílná součást EU se bude zřejmě vždy podřizovat tlakům států, kteří mají „větší vliv“ v EU a hlavně, že pojetí oděvu vyrobeného v ČR jako tradičního vysoce kvalitního výrobku již dávno neexistuje.



TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Recommend Documents