TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta pedagogická

Katedra geografie

Jaroslav Vávra, Václav Poštolka

ZEMĚPIS Základy a podklady gymnaziálního učiva ve vybraných kapitolách

Učební texty pro studující geografii

Liberec, 2002

© Jaroslav Vávra, Václav Poštolka, 2002 ISBN

2

OBSAH

ÚVOD (JAROSLAV VÁVRA) 1

5

ZÁKLADY GYMNAZIÁLNÍHO UČIVA ZE ZEMĚPISU (JAROSLAV VÁVRA)

7

1.1

Okruhy učiva zeměpisu čtyřletého gymnázia

7

1.2

Obsah tématických celků:

7

2

ČAS V GEOGRAFII (JAROSLAV VÁVRA)

9

2.1 Čas vně nás 2.1.1 Pohyb měří čas 2.1.2 Časová pásma 2.1.3 Letní čas 2.1.4 Mezinárodní datová hranice (angl. International Date Line)

9 9 12 12 13

2.2 Čas v nás 2.2.1 Vývoj představ geografů v human geography na prostor a čas 2.2.2 Time-geography

17 17 18

3

25

OBYVATELSTVO (JAROSLAV VÁVRA)

3.1

Rozmístění a hustota

25

3.2

Změny obyvatelstva v čase

28

3.3

Struktura obyvatel

31

4

LITERATURA (JAROSLAV VÁVRA)

38

4.1

Literatura ke studiu Základů geografie gymnázia

38

4.2

Literatura k části Čas vně nás

38

4.3

Literatura k části Čas v nás

38

4.4

Literatura k části Obyvatelstvo a jeho rozmístění

39

4.5

Literatura k části Změny obyvatelstva v čase

39

4.6

Literatura k části Struktura obyvatelstva

39

4.7

Literatura k testu pro přijímací zkoušku ze zeměpisu

39

5 PŘÍLOHA I: MOŽNÁ STRUKTURA A PODOBA MATURITNÍCH OTÁZEK (JAROSLAV VÁVRA) 40

3

6 PŘÍLOHA II: PŘÍKLADY Z PŘIJÍMACÍCH TESTŮ PRO ZEMĚPIS NA FAKULTĚ PEDAGOGICKÉ TU V LIBERCI (JAROSLAV VÁVRA)

44

ZÁKLADNÍ PRAMENY KE STUDIU GEOGRAFIE (VÁCLAV POŠTOLKA)

47

7

7. 1 Časopisy 7.1.1 Populární a populárně vědecké časopisy 7.1.2 Vědecké a odborné časopisy

47 47 48

7. 2 Atlasy a mapové soubory

48

7. 3 Další souhrnné významné prameny

50

8

ZVLÁŠTĚ VÝZNAMNÉ A ČASTO UŽÍVANÉ POJMY (VÁCLAV POŠTOLKA)

54

9

POUŽITÉ A DOPORUČENÉ PRAMENY (VÁCLAV POŠTOLKA)

62

10 PŘÍLOHA III: ANGLICKO - AMERICKÉ MÍRY A ZKRATKY POUŽÍVANÉ V GEOGRAFII (VÁCLAV POŠTOLKA) 63 11

ZÁVĚR (VÁCLAV POŠTOLKA)

65

4

Úvod Po několikaleté zkušenosti na pedagogické fakultě TU v Liberci na katedře geografie a po mnohaleté zkušenosti na středních školách, kde jsem vyučoval zeměpis, předkládám čtenářům tento text. Právě ze své zkušenosti vím, že mnozí uchazeči o studium geografie měli zeměpis naposledy na základní škole a mají tím pádem dosti zkreslené představy o tomto oboru. Velmi častá je jejich představa, že zeměpisem se vyhnou matematice, a protože se zeměpis na gymnáziu vyučuje pouze dva roky (přesněji viz dále), domnívají se, že je snadné z hlediska množství učiva tento předmět zvládnout. Je přeci snadnější se nabiflovat látku za dva roky než tu, která se vyučuje čtyři roky! Určitě si říkají, že do hlavy si dovedou nějak natlouct hlavní města a kde co leží! Otevřeli se hranice a oni projezdili celou Evropu a pobyli i v Americe, tak zeměpis nebude žádný problém! A ejhle, ono se to problémem stává, když se narazí na vysvětlování zákonitostí, pravidelností, odlišností, vztahů a souvislostí, když uchazeč/uchazečka má něco vysvětlit svými slovy, porozumět informaci, analyzovat, dát fakta do kontextu. Přirovnal bych tuto situaci k návštěvníkovi galerie, který se dívá na obraz, který ho zaujal. Pokud je to nepoučený divák, tak si pouze řekne, že se mu obraz libí či nelíbí a dost. Pokud je poučeným divákem, všímá si autora obrazu, ve které době žil, co jej ovlivnilo, jakou používá malířskou techniku, proč si zvolil právě toto téma, co malíř chtěl divákovi sdělit, jak na něj obraz působí, co mu to připomíná, atd. Když se vrátíme k zeměpisu, nestačí prostě říkat, co jsme kde navštívili a co se nám líbilo a nelíbilo. Je třeba porozumět tomu, co vidíme. Například v rozvojových zemích můžeme potkat velké množství dětí, což je rozdíl proti vyspělým zemím, kde naopak dětí ubývá a projevuje se to kupříkladu ve školství, kde klesá počet žáků ve třídách, nebo se některé školy ruší kvůli nedostatku žáků. Na ulicích vyspělých zemí nejsou příliš vidět kočárky s malými dětmi. Proč tomu tak je, se čtenář dozví v tomto textu v části o obyvatelstvu. Zeměpis je takovým obrazem, na který se musíme dívat se znalostí různých oborů a jak se v současné době říká v anglosaském světě, používat geografické myšlení. Mít představu o prostorových zákonitostech a souvislostech, kde se uplatňuje i další fenomén, a to čas. A v současné době nestačí jen vidět prostor fyzicky, ale geografie se zajímá i o prostor, který nosíme ve své hlavě v podobě představy. Geografové tomu říkají mentální mapa. Jak vidno, zeměpis je mnohovrstevnatý a mnohabarevný obor, který skutečně připomíná obraz ve své komplexnosti a také integrovanosti. Mým cílem bylo přiblížit čtenáři vybrané problémy, které se vyučují či by se měly vyučovat na gymnáziích; popřípadě upozornit na určité trendy, které se ve výuce zeměpisu objevují. Pokud si čtenář po přečtení začne klást otázky a bude se snažit na ně nalézat odpověď, můj cíl byl splněn. Na konci tématu se snažím otázkami a jednoduchými úkoly vyprovokovat čtenáře k tomu, aby se ptal sám sebe. Aby si čtenář mohl zkontrolovat svou úspěšnost, doplnil jsem tuto část i možnými odpověďmi. Úmyslně používám slovo možný, protože vždy záleží na úhlu pohledu, z jakých podkladů se vychází a na argumentaci každého čtenáře. Vždyť i samotná diskuse a zamýšlení se nad problémem, „jak to funguje“, je tou nejlepší cestou k poznání a pochopení. Jsem přesvědčen, že takto připravený uchazeč má velkou šanci uspět v přijímacích zkouškách, ale hlavně ve svém životě. Poznámka k členění textu. V první časti jsou fakta, která se týkají výuky zeměpisu na gymnáziu. Čtenář si může udělat obrázek o rozsahu a obsahu tohoto předmětu na tomto typu školy. V další části se věnuji času jako přírodnímu ale i společenskému fenoménu, a dále obyvatelstvu. Smyslem textu je čtenáře upozornit na to, že zeměpis v současné době je spíše obor společenskovědní než přírodovědní, ovšem vychází z přírodních zákonitostí, které si však člověk, či lépe společnost, upravuje k obrazu svému. V závěru pak předkládám ukázky z 5

přijímacího testu ze zeměpisu v Liberci. Hodnotné pro čtenáře je, že uvádím, jak se otázky jevily po vyhodnocení zhruba 100 uchazečů v roce 2000. Závěr tvoří literatura, kde lze najít vše potřebné. Aby čtenář mohl uvažovat v souvislostech a vztazích a pro jeho lepší představu, používám obrázky, grafy a tabulky, popřípadě odkazuji na mapy a zdroje, kde je lze nalézt. Jaroslav Vávra

6

1 Základy gymnaziálního učiva ze zeměpisu Okruhy učiva zeměpisu čtyřletého gymnázia

1.1

Tab. 1 Přehled tématických celků vzdělávacího programu čtyřletého gymnázia Poř. číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

1.2

Tématický celek Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách Přírodní obraz Země Člověk na Zemi Vznik a vývoj krajiny Mimoevropské regiony světa Státy SNS (bývalého SSSR) Evropa (včetně pobaltských států a Slovenska) Česká republika CELKEM hodin

počet navrhovaných hodin 1 4 7 8 10 2 28 6 24 30 120

Obsah tématických celků: 1. Úvod do geografie Předmět zkoumání geografie, funkce geografie, vědní discipliny geografického poznání, vývoj zeměpisu, velké zámořské objevy 2. Země jako vesmírné těleso Vývoj poznatků o Zemi, postavení Země ve vesmíru, Sluneční soustava, zákony nebeské mechaniky, tvar a velikost Země, pohyby Země a jejich důsledky, slapové jevy 3. Znázornění Země na mapách Kartografie, kartografická zobrazení, obsah a tvorba mapy, generalizace 4. Přírodní obraz Země Atmosféra, podnebí a počasí, podnebné pásy, klimatogeografičtí činitelé, cirkulace atmosféry (planetární, místní) Hydrosféra, oceány a moře, vlastnosti vod oceánů, mořské proudy; sladká voda: řeky, jezera, ledovce, podzemní vody - rozmístění, vliv na krajinu, ekonomické využití Litosféra, stavba a složení Země, teorie kontinentálního driftu, zóny styku litosférických desek, endogenní a exogenní činitelé, tvary zemského povrchu, přírodní rizika Pedosféra, půdní typy a druhy, složení a ochrana půd, ekonomické využití Biosféra, bioklimatické pásy, horizontální pásmovitost, vertikální stupňovitost, vztahy v přírodě, biogeografie

7

5. Člověk na Zemi Obyvatelstvo - počet a rozmístění, pohyb a měna obyvatelstva, jazyková, náboženská a rasová struktura, prostorové rozmístění sídel, sektorová a odvětvová struktura, druhy dopravy, komunikace a přemísťování prostoru, struktura služeb, rekreace a cestovní ruch, zahraniční obchod, socioekonomická regionalizace a regiony světa, politické rozdělení světa, světové organizace (OSN, OECD, MMF, a další), jádrové a periferní oblasti, Sever vs. Jih. 6. Vznik a vývoj krajiny Interakce člověk a příroda, typy krajin. Péče o životní prostředí 7. Mimoevropské regiony světa NAFTA, Latinská Amerika (Kuba, Kolumbie, Venezuela, Brazílie, Argentina, Chile), Asie (Blízký východ - Izrael a Palestina, země Perského zálivu, Čína, Indie, Japonsko, Indonésie, asijští draci, Afghánistán), Afrika (islámský sever, země Sahelu, Jihoafrická republika), Austrálie a Oceánie, polární oblasti. 8. Charakteristika států SNS evropská část (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldávie), Zakavkazsko (Arménie, Gruzie, Ázerbajdžán), Čečensko asijská část (republiky střední Asie). Změny ekonomické a politické. 9. Evropa (včetně pobaltských států a Slovenska) Geografické vymezení světadílu, geologie, reliéf, podnebí; Obyvatelstvo - národy, jazyky, náboženství; Integrační tendence v Evropě (ekonomická,vojensko-politická a jiná seskupení), vývoj EU Charakteristika evropských velmocí (Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francie, Německo, Itálie), Benelux, státy Pyrenejské poloostrova, Alpské země, státy Balkánského poloostrova, členské země CEFTA a pobaltské státy, Severní Evropa 10. Česká republika Územní vývoj a změny hranic, postavení v Evropě. Přírodní oblasti a jejich složky, ochrana přírody, obyvatelstvo, sídla, hospodářství, regiony, místní region Tento přehled je nutné považovat za orientační. Vyučující má právo provádět dle vlastní úvahy a místních podmínek až třicetiprocentní přesuny mezi hodinovými dotacemi jednotlivých tematických celků v rámci téhož ročníku. Navíc se učitel dostává, pokud studenti mají zeměpis jen dva roky (zhruba 120 hodin), do časové tísně, protože původně na uvedený obsah byly plánovány tři roky studia, tedy zhruba 180 hodin výuky. Chybějící hodiny se může podařit nahradit, pokud to lze, ve volitelném předmětu Seminář ze zeměpisu.

8

2 2.1

Čas v geografii Čas vně nás Co je to potom čas? Pokud se mě nikdo neptá, tak to vím. Pokud bych to chtěl někomu vysvětlit, kdo se mě na to zeptá, tak to nevím. Sv. Augustin, Vyznání, Kniha II. Kap. 14

Čas je interval mezi dvěma událostmi. Je to pojem, který se objevuje ve výuce zeměpisu a vůbec v samotné geografii jako vědní disciplíně stále častěji. Ve výuce je zahrnutý jednak jako fyzikální veličina v tematickém celku „Země jako vesmírné těleso“ a jednak provází veškerý zeměpisný obsah na gymnáziu jako ta pověstná červená niť. Ale nejenom ve školním vyučování nás provází čas. Stačí si připomenout běžná a častá rčení, která jsme určitě ne jednou ve svém životě slyšeli: To chce čas. Čas vše zahojí / Časem vše přebolí. Čas jsou peníze. Zcela běžně používáme čas ve svém vyjadřování: byl/a jsem - jsem - budu. Mluvíme o předčasnosti, současnosti a následnosti. Čas tedy není jen čtvrtý rozměr prostoru, ale i něco, co každý jedinec vnímá velmi osobně. Stačí připomenout známý příklad, kdy zamilovaný pár je odloučený od sebe a čas, kdy se mají setkat, se pro ně neúměrně vleče. Jakmile jsou spolu, čas jim velmi rychle utíká. Daleko rychleji než předcházející čekání. Jinak řečeno, na čas se můžeme dívat jako na něco objektivního, co nemůžeme ovlivnit, čemu se musíme přizpůsobit, jsme otroky času na našich hodinkách. Na druhou stranu čas vnímáme jako něco subjektivního, co je dáno našimi představami a zkušenostmi, místem, kde žijeme a podobně. Velkou odezvu vyvolalo vydání knihy amerického sociálního psychologa Roberta V. Levina A Geography of Time: The Temporal Misadventures of a Social Psychologist, or How Every Culture Keeps Time Just a Little Bit Differently (1998), volně přeloženo: Geografie o času: časové potíže sociálního psychologa, alias Jak každá kultura měří čas trochu jinak. Autor zde vyhodnocuje časové tempo v různých státech světa, které měří například na rychlosti chůze lidí ve městě, v rychlosti poštovního úředníka, který od kupujícího převezme peníze, vydá známku a vrátí drobné a podobně. Čas takto vnímaný je kulturním fenoménem. Není strukturovaný, oficiální a positivisticky („objektivně“) hodnocený. Rozdíly jsou ve vnímání a respektování času tak, jak ho například vnímá cestoval kolem světa, kdy zažívá v souvislosti s časem hororové situace (rezervování jízdenek, dodržování jízdního řádu, dodržování času schůzek apod.). 2.1.1 Pohyb měří čas Začněme nejdříve tím, co je v gymnaziálním zeměpise jasně dáno: od čeho se odvozuje čas a jak se měří. Je nutné měřit interval mezi událostmi. Slouží k tomu pohyb hodinových ručiček, pohyb padajícího písku v přesýpacích hodinách nebo pohybující se stín na slunečních hodinách. Ovšem všechny tyto pohyby napodobují pohyb jiný.

9

2.1.1.1 Pohyb Země kolem Slunce V kapitole „Pohyby Země a jejich důsledky“ (Čapek, in: Janský, ed., s. 8) se vysvětlují tři pohyby Země: oběh Země kolem Slunce, otáčení Země kolem své osy a otáčení Země a Měsíce kolem společného těžiště. V následujících řádcích se budu věnovat prvním dvěma. Pohyb Země kolem Slunce (trvá jeden rok). Stálý úhel (66,5 stupně), který svírá osa rotace vůči rovině oběhu, a směřování osy do stejného směru (přibližně k Polárce), má za následek střídání ročních období (více viz např. Vitásek, 1947, ss. 30 - 34). Lepší představě napomůže obrázek 1:

obrázek 1 Vzájemná poloha Země a Slunce v době slunovratů Z obrázku lze odvodit, jakým postupem „vznikají“ významné rovnoběžky (obratníky a polární kruhy). Je zřejmé, jaké roční období je na jižní polokouli při zimním slunovratu. Obyvatelé Austrálie tráví vánoce na přímořských plážích v plavkách. Zatím jsme se věnovali delším časovým (ročním) obdobím a co způsobuje jejich střídání. Co však způsobuje střídání dne a noci? 2.1.1.2 Pohyb Země kolem své osy Určitě každý ve svém životě sledoval pohyb Slunce po nebeské klenbě. Slunce je zdrojem světla, zdrojem, který se pohybuje od východu k západu. Každý si asi všiml, že v poledne je Slunce nejvýše nad obzorem (v nadhlavníku). Tento okamžik (pravé poledne) rozděluje den na dopoledne a odpoledne. Na opačném „časovém pólu“, poledníku je půlnoc, kdy Slunce je nejvíce pod obzorem. Noc může být rozdělena na dobu před půlnocí a dobu po půlnoci. Ale známe ještě další období dne - ráno, mezi dobou po půlnoci a dopolednem, a večer, doba mezi odpolednem a dobou před půlnocí. To je však jen hrubé dělení dne. Potřebujeme jemnější dělení. Ale o tom později. Denně jsme vystaveni konfrontaci, že Slunce se nepohybuje po obloze, ale naopak že Země se vůči Slunci natáčí (točí se kolem své osy). V jakém směru se Země otáčí? Představme si, že stojíme na nějakém místě na rovníku, kdy Slunce je přímo nad naší hlavou a nebo jinak, tyč, zaražená do země tak, že směřuje do středu Země, v tu dobu nevrhá

10

žádný stín. Je pravé poledne1 a pro puntičkáře je den rovnodennosti. Slunce pokračuje ve svém pohybu na západ. Protože víme, že ne Slunce ale Země se pohybuje, lze z toho vyvodit, že my se pohybujeme od Slunce, tedy pohybujeme se jako celý zemský povrch na východ. Jinak řečeno, rotace Země je od západu k východu. Pro lepší představu obrázek 2:

obrázek 2 Zdánlivý pohyb Slunce a skutečný pohyb Země Víme, že Země se otáčí od západu k východu. Jedno otočení trvá jeden den. V další části, která se bude týkat jemnějšího dělení dne, se budeme stále více dostávat do společenských výtvorů (konstruktů)2, které mají základ v přírodních zákonitostech. Pokud člověk necestoval na velké vzdálenosti, vystačil pohodlně s místním časem, který byl určován pohybem Slunce. Potíže nastaly s rozvojem zvláště železniční dopravy, kdy problémem byl různý čas na každém nádraží. Proto železnice zavedly tzv. železniční čas. V době, kdy České země patřily do Rakousko Uherska, platil v rakouské části na železnici až do 1. 10. 1891 pražský železniční čas3. Aby se odstranily zlomky dne, které znepříjemňovaly cestování hlavně v Evropě, byl v mezinárodním měřítku (Evropa a Severní Amerika) přijat návrh na zavedení systému tzv. pásmových časů. Bylo to v roce 1884 na Mezinárodní konferenci o polednících (International Meridian Conferece).

Pravé Slunce vykonává zdánlivý roční pohyb po oběžné dráze (ekliptice, a to - podle druhého Keplerova zákona - nerovnoměrně; v přísluní (periheliu) se pohybuje nejrychleji, v odsluní (afeliu) nejpomaleji. Pravý sluneční den je doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími dolními kulminacemi pravého Slunce. Místní pravý sluneční čas jsou schopny ukazovat jedině sluneční hodiny. 2 Na staroměstském orloji v Praze se měří tři časy: středoevropský (ten v současné době používáme), staročeský (západem Slunce začínala první hodina nového dne) a babylonský (trvá od východu do západu Slunce, takže v létě je úsek jedné hodiny delší, a v zimě kratší). Na dlažbě staroměstského náměstí je vyznačen pražský poledník. 3 železniční čas byl v té době velmi respektovanou normou. Svědčí o tom chování obyvatel, zvláště těch vzdělanějších a majetnějších, kteří nebyli spojeni „s přírodou“, nepracovali v zemědělství, ale byli součástí městské společnosti. Obvyklé v té době bylo, že majitel hodinek se automaticky při pohledu na projíždějící či přijíždějící vlak podíval na hodinky, aby si „srovnal“ čas, protože „stavovskou ctí“ pro železnici bylo jezdit načas, a druhým důvodem byla neexistence časového signálu šířeného rozhlasem. Vlak tehdy sloužil jako „časový signál“. 1

11

2.1.2 Časová pásma Celá Země byla rozdělena na 24 sférických dvojúhelníků - poledníkových pásem o šířce 15 stupňů. V každém pásu platil místní střední čas středního poledníku. Sousední časová pásma se tak lišila a liší o jednu celou hodinu. Bylo nutné také stanovit, od kterého pásma se bude čas počítat. Jako počáteční časová hranice byl v roce 1884 zvolen nultý poledník, který prochází v anglickém Greenwichi (u Londýna, nad řekou Temží)4. Zde byl také ustanoven základní světový čas (Greenwich Mean Time, GMT). Dodnes jej takto ohlašuje rozhlasová stanice BBC. Později byl zaveden od r. 1972 tzv. Universal Time Coordinated jako „rovnoměrně plynoucí čas, upravovaný v pravidelných intervalech po skocích o 1 sekundu“ (Brázdil ed. 1988, s. 102). Tento termín používá například americká rozhlasová stanice Voice of America (Hlas Ameriky). Algoritmus pro rozdělení na časová pásma je jasný. Ovšem společnost si opět pravidla přizpůsobila k obrazu svému. V Evropě nejzřetelnější výjimku najdeme hned v pásu nultého poledníku, který prochází na území Francie a Španělska. V těchto státech však neplatí světový čas, jako je tomu na stejném poledníku v Británii, ale čas středoevropský. Na evropském kontinentě má světový čas pouze Portugalsko. Může nás těšit, že velká část západní Evropy se řídí časem na 15. stupni východní zeměpisné délky, který prochází např. Jindřichovým Hradcem (vyznačeno na dlažbě u kostela), Pacovem a Českým Dubem. Jak změnit čas, když se pohybujeme z jednoho časového pásma do druhého? Zde musíme vycházet opět ze zdánlivého pohybu Slunce. Pokud se pohybujeme ze západu na východ, pohybujeme se ve směru otáčení Země, a vlastně „urychlujeme“ pohyb Země. Hodiny přičítáme. Při pohybu opačným směrem, jdeme proti pohybu otáčení Země a pohyb jakoby zpomalujeme. Hodiny odečítáme. Když je u nás na 15. stupni východní zeměpisné šířky poledne, v Londýně (na západ od nás) mají hodinu před polednem a v Moskvě (na východ od nás) dvě hodiny po poledni. Lze pohybem na západ a odečítáním času po hodinách omládnout? Je to jistě lákavá představa, ale je to falešná představa. Čas je jevem referenčním, vztaženým k něčemu, k rotaci Země vůči Slunci. Organismus se řídí svým časem. Lze to dokumentovat na orbitálních letech astronautů. Pokud by létali kolem Země od východu na západ a pohybovali se tak „proti času“, při velkém množství obletů by se tak vracela na Zem mimina. Dosud něco takového nebylo zaznamenáno. Lidé v kosmu také nepřetáčejí hodinky při každém opuštění časového pásma. Jejich čas se shoduje s časem řídícího střediska na Zemi. 2.1.3 Letní čas V posledních desetiletích je fenoménem letní čas, zhruba mezi jarní rovnodenností a podzimní rovnodenností.. Kdy to přesně platí, na to vás upozorní například počítač s V roce 1907 vychází román Josepha CONRADa Tajný agent (The Secret Agent) s politickou problematikou. Autor (známý hlavně svým dílem Lord Jim, 1900) v románu vytváří obraz anarchistického teroristy, který se pokusí vyhodit do povětří greenwichskou hvězdárnu, „zničit nultý poledník jako sám základ sociálního, či dokonce vůbec lidského prostoru a času“. (viz. Petříček, M.: Fikce versus realita. In: Lidové noviny, 22. 12. 2001). Cílem takového činu je podle filozofa Petříčka zničit „samu společenskou smlouvu. Připravit všechny, kdo žijí v jakékoli společnosti, o onu elementární jistotu, kterou dává vědomí, že existuje společně sdílená historie, že vztah k druhým podléhá určitým normám, protože existuje právo, morálka, kultura a věda.“ Ovšem z hlediska literární vědy je tento román považován za méně dokonalý (viz. Stříbrný, Z. (1987): Dějiny anglické literatury (2). Academia Praha, s. 555), kde „politická problematika nabyla sice vyšší váhy, ale i jednostrannějších, pochybnějších podob.“ 4

12

oznámením na obrazovce, že máte potvrdit změnu času. Protože Slunce se v době od března do září dostává výše a den je delší, noc kratší, je možné posunout začátek dne na dřívější dobu. Středoevropský čas se mění o jednu hodinu, tedy na východoevropský (ovšem správný název je letní čas). Je lépe využívána světlá část dne. Ovšem pro některé citlivější osoby to nepříznivě působí na jejich biorytmus. V říjnu se pak letní čas vrací zpátky na středoevropský, tedy ne na zimní čas. Při které změně si pospíme déle a kdy naopak méně? Při přechodu na letní čas si pospíme méně, protože noc si „zkrátíme posunem ručiček hodin“ o jednu hodinu dopředu. 2.1.4 Mezinárodní datová hranice (angl. International Date Line) Existuje příklad někoho, kdo jako první málem na změnu data doplatil? Ano, byl to Magalhaes, mořeplavec, který jako první obeplul svět. Lépe řečeno jeho výprava, protože on sám byl na jednom z ostrovů Filipín zabit. Samozřejmě, že se vedly ve výpravě pečlivé záznamy do lodního deníku. Avšak, když se výprava vrátila po obeplutí světa do domovského přístavu, námořníci nechtěli věřit tomu, že se jejich deník datem liší o jeden den s datem domovského státu. Pokud by se to nevysvětlilo, byli by považování za lháře. Čekalo se na vysvětlení. To je vcelku prosté. Pokud půjdete směrem na východ, budete při vstupu do dalšího časového pásma připočítávat hodinu. Když obejdete celou zemi, je to 24 hodin, které získáte navíc. Jste o den starší než ti, kteří tuto cestu neabsolvovali. V opačném směru budete „mládnout“ o jeden den. Co s tím? Přišlo se na řešení: datová hranice. Ale kde ji umístit? Asi v lidnatém městě by nebylo to pravé řešení, kde by všichni a při častém překračování museli neustále měnit čas na svých hodinkách. Proto byla zvolena oblast na 180. stupni, tedy přesně proti nultému poledníku. 180. poledník prochází málo lidnatou oblastí v Tichém oceánu. A opět si lidé přizpůsobili i takto stanovenou hranici k obrazu svému. Známý je příklad z poslední doby, kdy se slavil vstup do nového tisíciletí. Kde se jako první dočkali vstupu? Právě v oblasti datové hranice. Turisté nenasytní po jedinečnostech a zvláštnostech bažili po tomto zážitku vstoupit jako první do nového millenia. To už stálo za to posouvat datovou hranici a získat tak peníze od turistů! Jak to na datové hranici funguje? Ukažme si to na obrázku 3.

obrázek 3 Změna data na datové hranici Před začátkem vysvětlování je třeba upozornit na důležité podmínky. Na Zemi jsou ve stejnou dobu/čas dvě místa, kde se mění datum: datová hranice a příslušné časové pásmo, ve

13

kterém je půlnoc. Dále je třeba si uvědomit, že v lodním deníku se datum také mění teprve tehdy, až se loď za datovou hranicí dostane do časové pozice, kdy je na daném místě půlnoc. Není možné, aby pro jeden den v deníku byla dvě data, tj. že by se datum měnilo při překročení datové hranice, např. v poledne a pak ještě jednou o půlnoci. Předpokládejme, že překračujeme datovou hranici ze západu na východ a to v poledne 2. října. Víme, že musíme tento pohyb kompenzovat tím, že datum snížíme o jeden den na 1. října. Ovšem se záznamem musíme počkat, až se čas posune na půlnoc, kdy do deníku zaznamenáme další den; 1. říjen se mění na 2. říjen. V deníku budou po sobě dva dny se stejným datem. Při opačném pohybu z východu na západ 1. října bude postup při změně data následující: kvůli kompenzaci při překročení datové hranice musíme datum přidat (na 2. října), ovšem se záznamem musíme počkat až čas postoupí na půlnoc, kdy se mění datum o jeden den; tedy z 2. na 3. října. V lodním deníku pak budou po sobě dva dny, mezi kterými bude jeden den chybět (lépe datum), tj. 2. října. Němci na tento jev používají následující říkanku: Von Ost nach West halt Datum fest. Von West nach Ost lass Datum los. Do češtiny lze přeložit: Z východu na západ stejný den podvakrát. Ze západu k východu zmizí den pod vodu. Zde je velmi důležitá poznámka: východem a západem se zde nerozumí směr pohybu cestovatele, ale západní polokoule a východní polokoule! Doporučuji podívat se na glóbus právě v místě 180. poledníku. Možná někdo po této exkurzi na datovou hranice namítne: Nemáme těch časových pásem 25? Máte pravdu. Dvacáté čtvrté časové pásmo má středový poledník právě 180. stupeň. Pásmo je široké 7,5 stupně na východ a stejně tak na západ. Jestliže bychom měnili datum na datové hranice (viz obrázek 3), na východ od datové hranice je v pásmu se stejným časem datum o jeden den menší než na západ od datové hranice. Jinak řečeno. Na hodinkách budeme mít stále stejný pásmový čas, pouze se budou hodinky lišit datem. Na západ od datové hranice bude datem např. 2. října a na východ od datové hranice bude tím pádem 1. října (viz. obrázek 3). Něco podobného se děje i v ostatních časových pásmech, jestliže se dostanou do půlnoční pozice a v tomto čase se v příslušném časovém pásmu mění datum. Takže takto chápáno, je na Zemi 26 časových pásem. 24 hodinových z toho dvě pásma která mají stejný čas, ale liší se datem, zvyšují počet pásem o dvě. V předcházejícím textu jsme se seznámili, co určuje čas na Zemi a jak si lidé přírodní zákonitosti upravovali ke své potřebě. V době, kdy vesnice a města (lidé v nich) přestávají být izolovanými ostrovy a doprava a změna místa je velmi rychlá a zcela běžná, je nutnost porozumění času a časovým pásmům čím dále důležitější. Nejenom že svět se stává globální vesnicí z pohledu místa, ale je to i z pohledu času. Pokud například voláme do vzdálenějších míst (Amerika či východní Asie), je dobré si uvědomit, jestli ty, kterým voláme, nevyrušujeme ze sladkého spaní.

14

Otázky a příklady 1. Co je příčinou, že se střídají roční období? 2. Co je příčinou střídání dne a noci? 3. Jak je úhlově velké časové pásmo? 4. Jaký pásmový čas mají v Británii, když se světový čas změní na letní? 5. Někdo vám volá v poledne a jedna z informací je, že je u nich 3. hodiny odpoledne. Je volaný na východ nebo na západ od vás? Zhruba na kterém poledníku (střed časového pásma)? 6. Kdy budete volat svým známým v USA (New York) a v Japonsku, aby u nich bylo 13. hodin? Jak se tyto hodiny změní pokud v Česku bude letní čas? Předpokládejme, že v cílových místech letní čas nemají. 7. Hypotetický příklad: 21. června jste na neznámém místě pevniny pokryté ledem s plochým povrchem. Máte při sobě hodinky se středoevropským časem. Když ukazují 4 hodiny ráno, dojde ke zvláštnímu úkazu, kdy slunce se z poloviny ukryje za obzor a po té začne stoupat znovu na oblohu. Kde se nacházíte a jak by se váš výpočet měnil, pokud byste měli na hodinkách letní čas? 8. Z níže uvedených obrázků odvoďte: 1) na kterém obrázku a nad kterým pólem bude Slunce nad obzorem 2) na kterém obrázku a na kterém pólu je polární noc, kdy Slunce je pod obzorem 3) jak se nazývá místo (hranice) na obrázku B v oblasti Švédska a Norska 4) když porovnáte šířku stínu na obrázku B v zeměpisné šířce naší republiky (severní polokoule) a ve stejné zeměpisné šířce na jižní polokouli, zjistíte, že na jižní polokouli je stín širší. Co to znamená pro obyvatele v těchto místech? 5) v jaký den roku byl pořízen obrázek A i B 6) kde se nachází vůči povrchu Země Slunce u obrázku A i B; uveďte zeměpisnou šířku a délku , kde je právě Slunce v nadhlavníku 7) na obrázku A uveďte hranice (zeměpisnou délku) světla a stínu 8) nachází se naše území na obrázku B před půlnocí nebo po půlnoci 9) pokud byste měli do obrázku zakreslit poledníky a rovnoběžky, jaký by měly tvar

Obrázek A

Zdroj: http://hum.amu.edu.pl/~zbzw/glob/daynight.htm

15

Obrázek B Zdroj: http://hum.amu.edu.pl/~zbzw/glob/daynight.htm

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

8.

Možné odpovědi Je to oběh Země kolem Slunce, nakloněná osa rotace a její stále směřování do oblasti Polárky. Je to rotace Země kolem své osy. Výpočet: 360 stupňů : 24 (hodiny) = 15 stupňů (což časově je 1 hodina) Mají středoevropský čas Je na východ od vás. 60. stupeň východní zeměpisné délky. Vysvětlení: rozdíl 3 hodiny = 3 x 15 stupňů, tj. 45 + našich 15 stupňů, celkem 60 stupňů, tedy 60. stupeň východní z.d. Do USA (New York) v 19. hodin (ve 20. hodin letního času), do Japonska v 05. hodin (v 06. hodin letního času) Jste v době letního slunovratu na severním polárním kruhu (viz obr. 1). Protože hodinky ukazují po půlnoci, znamená to, že časové pásmo České republiky se už posunulo více na východ, tzn. že se nacházíte západně od Česka. O kolik stupňů? Jedná se o čtyři hodiny, čtyři časová pásma - světový čas, 15. stupeň západní zeměpisné délky, dále 30. a konečně 45. stupeň západní zeměpisné délky. Je to v oblasti Grónska. Při letním čase na hodinkách, protože je to čas vlastně východoevropský, by se vše posouvalo na východ, tedy byli byste na východním pobřeží Grónska (na 30. stupni západní zeměpisné délky) na severním polárním kruhu. 1) na obrázku B a nad severním pólem 2) na obrázku B nad jižním pólem 3) severní polární kruh 4) na severní polokouli je kratší den než na stejné zeměpisné šířce na jižní polokouli 5) obrázek A rovnodennost (21.3. nebo 23.9.), obrázek B letní slunovrat 6) obrázek A: 00 zeměpisné šířky, 00 zeměpisné délky obrázek B: 23,50 s. z. š., 1800 zeměpisné délky5 7) hranice stínů je na 90. stupni z. z. š. a na 90. stupni v. z. š. Osvětleno je tak 90 + 90 = 180 stupňů, tedy polovina Země

není nutné uvádět západní či východní, protože je to hranice mezi východní a západní polokoulí, naproti nultému poledníku 5

16

8) protože Země se pohybuje od západu k východu (zleva doprava), je naše území blíže hranici noci a dne, kde povrch Země se ze stínu dostává do slunečního světla 9) obrázky zobrazují povrch Země, který se postupně zkresluje směrem k pólům. Zde je zkreslení největší. Pól není bod, ale horní či dolní hrana obrázku. Poledníky by byly rovnoběžné úsečky, které budou v pravém úhlu protínat rovnoběžky včetně rovníku. Rovnoběžky a poledník tedy budou také rovnoběžné úsečky kolmé na poledníky.

2.2

Čas v nás

V předcházející části jsme mluvili o přírodních zákonitostech, které se vztahují k času. Dozvěděli jsme se, že počítání času je odvozeno od pohybu Země kolem Slunce a pohybu Země kolem své osy. Čas celou společnost nějakým způsobem determinuje, ovlivňuje. Avšak řekli jsme si také, že lidé si upravují čas pro své potřeby a ty nevycházejí vždy a v celé šíři z přírodních zákonitostí. Jak jedinec nakládá s časem, jak s ním efektivně hospodaří, jak musí reagovat na časovou shodu s ostatními? Určitě každý se setkal se rčením: Přesnost je výsadou králů. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Kdo první přijde, první mele atd. A nejen takováto rčení jsou v naší řeči. Možná si ani neuvědomujeme, jak často se pohybujeme v našem času během dne a to v tom, co sdělujeme: byl jsem - jsem - budu. Neustále se dostáváme do časového porovnávání: předčasnost - současnost - následnost. Následující text bude právě o čase v nás. 2.2.1 Vývoj představ geografů v human geography na prostor a čas V následující tabulce je naznačeno, jak se vyvíjelo chápání či vnímání času v tzv. human geography, zjednodušeně řečeno ve světě, který vytvořil člověk:

tabulka 2 Co se dostávalo do středu pozornosti u míst/prostoru a ČASU Prostor: umístěný (angl. locational) Zdůrazňuje prostor „vnější“ geometrický Lokalizační analýza (Hagget) cca 1965

Prostor: experimentální

Prostor a ČAS: umístěný

Zdůrazňuje prostor „vnitřní“ psychogeometrický Mentální mapy (Gould) cca 1968

Zdůrazňuje prostor a čas „vnější“ Time-Geography (Hägerstrand) cca 1970

Prostor a ČAS: umístěný a experimentální Zdůrazňuje prostor a čas „vnější“ a „vnitřní“ Chronogeografie (Parkes a Thrift) cca 1975

Zdroj: Parkes, D., Thrift, N. (1980): Times, spaces, and places. A Chronogeographic Perspective. John Wiley & Sons UK (s. 9)

Zjednodušeně řečeno, vývoj takto pojímané geografie byl od pouze fyzického prostoru přes pouze mentální prostor, tzn. představy jedinců o prostoru (mentální mapy), po časový rozměr ve fyzickém prostoru (time-geography) a nakonec po prostor a čas v představách jedinců ale i ve fyzickém rozměru.

17

Vztah mezi představami a fyzickým prostorem u jedince uvádí již například Lenntorp (1976, in: Parkes, Thrift, 1980, s. 246), který také použil pro časoprostorové prostředí termín prisma:

obrázek 4 Pozorovaná cesta a vztah k cílům (záměrům) Obrázek 4 představuje vztah mezi pozorovanou individuální cestou, zkušeností, záměry či cíly a plánem jednání (aktivit). Individuální cesta a plán mohou být znázorněny v prostoru a čase. V čase minulém to je uskutečněná cesta a získaná zkušenost, v budoucnosti to jsou představy. Jak je z obrázku patrné, pro pozorovatele jsou zjevné části dvě: pozorovaná cesta a plánovaná aktivita (jednání). Naopak skryty jsou pro badatele zkušenosti a záměry. Jak autor uvádí, jsou nesdělitelné. Autor připouští, že nejobtížnější je vytvořit přímou projekci záměrů do časoprostoru než zamýšlených aktivit. Z výše uvedeného obrázku se budeme v následujícím textu věnovat části „pozorovaná cesta“ ve fyzickém prostoru. Nebudeme posuzovat a hodnotit zkušenosti, ale ani jednání v představách jednotlivce tj. jeho záměry a plánované aktivity. Dostáváme se do oblasti zájmu time - geography, která pracuje s jednáním a chováním jedince v časoprostoru, a to v době minulé či současné, nebo s aktivitami stále se opakujícími. 2.2.2 Time-geography Protože v učebnici zeměpisu pro gymnázia (Bičík, 1995, s. 15) se objevila zmínka o time-geography a obrázek (diorama), který je charakteristický právě pro tuto geografii, a dále není o ní více řečeno, pokusím se čtenáře s ní více seznámit. U zrodu této geografie je švédský geograf Torsten Hägerstrand. Narodil se ve švédském Smålandu v roce 1916. Žil v horním patře školní budovy, kde učil jeho otec. Škola ležela mezi vesnicí farmářů a vesnicí dělníků. U obyvatel vesnic existoval rozdílný denní ale i

18

sezónní rytmus života. Toho si mladý Hägerstrand všiml a dále to ovlivnilo jeho další životní dráhu. Je považován za zakladatele geografie, která zdůrazňuje kromě prostoru i čas (timegeography). Čas se stává stále důležitějším v kontextu celého lidského života. Hägerstrand v roce 1974 napsal: „ Vskutku prostor a čas vždy jdou spolu a my bychom si také měli zvyknout na to, a čím dříve tím lépe, vidět prostor a čas jako nerozlučnou dvojici v jednom kompaktním čtyřrozměrném celku.“ (Hägerstrand, str. 243). Jeho jméno je spjato s pracemi geografů švédské univerzity v Lundu. Time-geography je výsledkem pokusů, které dělali geografové na již výše zmiňované univerzitě. Zdokonalovali sociální model, ve kterém omezení chování (aktivity) může být formulováno ve fyzikálních termínech, jako je „umístění v prostoru“, „rozsah areálu“ a „trvání v čase“. To bylo formulováno v roce 1970. Na rozdíl od geografie, která přistupuje k výzkumu strukturálním způsobem, kde se zdůrazňuje komplexnost a podobnost či odlišnost, v time-geography (pro další použití tohoto anglického termínu budu používat termín „časoprostorová geografie“) je v centru pozornosti nedělitelnost a souvislost, tj. kontextový přístup. Individuum není izolované, je vždy přítomno v prostoru a čase. Odmítá se zde statické pojetí, ve kterém jakoby se zastavil čas, a prostor je možné krájet „na plátky“ bez následku zkreslení. Modeluje se pohyb jednotlivce v prostoru a čase. Zpočátku se jednalo o omezený prostor a čas - místo bydliště a pracoviště představovalo jedno sídlo a čas byl omezen na 24 hodin. Avšak jsou modelovány i stále složitější soubory a trajektorie jedinců v nich. Často se analyzují celé životní cykly. 2.2.2.1 Postup při vyhodnocování prostoru a času v time-geography Čas a prostor poskytují to, co je třeba pro následnost událostí. Hägerstrand to vyjádřil jako „pavučinový či síťový model“ (angl. web model). Prvním krokem pro toto pojetí je pokusit se definovat a vymezit prostor a čas regionu a pojednávat o všem, co je v něm, jako o časoprostorovém toku „organismů a artefaktů“. Systém časoprostorové geografie proto začíná u environmentální struktury, která obklopuje každé individuum a na rozdíl od strukturálního přístupu se snaží klasifikací zjednodušit komplex drah pohybu prostorem a časem. Časoprostorový geografický přístup se pokouší vysvětlit komplexitu interakcí (vztahů) v měřítku nejmenší nedělitelné jednotky, kterou je v rámci společnosti individuum. Existuje relativně malý počet primárních faktorů v každodenním životě, které se týkají všech individuí. Ty omezují individuální volnost (lze říci i svobodu) takovým způsobem, že individua obsazují určitá místa v prostoru a čase. Web model (viz výše) je založen na čtyřech předpokladech či omezeních: 1) kapacitní omezení (capability constraints), tj. omezení aktivit jednotlivce kvůli biologickým potřebám, jako je potrava a spánek, a kvůli omezeným příležitostem, jako je přístup k veřejné dopravě 2) vazbové omezení (coupling constraints), tj. omezení aktivit jednotlivce kvůli nutnosti být na tomtéž místě v tentýž čas jako druzí 3) omezení daná zákony, nařízeními, pravidly (authority constraints), tj. mezení aktivit jednotlivce kvůli dostupnosti jen v určitou nařízenou dobu (např. mnoho rodičů může pracovat pouze v době, kdy funguje školka)

19

4) tato omezení vzájemně ohraničují sled jednání a vymezují pravděpodobné hranice; a výše uvedené volby jsou uskutečňovány v rámci těchto hranic Vzniká časoprostorové prisma, které představuje uvedená omezení. Tato omezení časově a prostorově limitují jednání jednotlivce. Time- geography poskytuje metodu, která umožňuje mapování prostorového pohybu v čase. Jestliže tato omezení jsou definována, je možné odvodit důvody existence podrobné geografie individua. A taková geografie existuje. Hägerstrand (1970) říká: „Protože <život individua je v prvé řadě jeho projektem>, je logické, že studium „human geography“ je aktuální právě u individua.“ Další důležitou částí v časoprostorové geografii je orientace v pojmech. Projekt v časoprostorové geografii je termín pro soubor souvisejících úkolů, které musí být provedeny na nějakém místě, v nějakém čase a v rámci omezujícího prostředí. Jakýkoli ohraničený region je tvořen populací, která se skládá z individuí (organismů a artefaktů), které jsou představovány v časoprostorové geografii jako bodové objekty. V průběhu času a v prostoru zanechávají souvislé stopy (angl. trajectory, časová změna bez pohybu) či dráhy (angl. path, časová změna s pohybem). Počátek je tam, kdy a kde začaly existovat (narození) až do bodu, kdy a kde přestaly existovat (smrt). Pro účely časoprostorové analýzy se sledují a studují tyto trasy, dokud existují v rámci ohraničeného časoprostorového regionu a dokud se nezmění v jiný objekt, což se stává u mnoha materiálů. V časoprostorovém schématu se pro základní elementy používá termín organismus (jedinec) a artefakt (nástroje a materiál). Obě tyto kategorie zde spojujeme do termínu individuum. Všechny tyto bodové objekty mohou být studovány dvěma způsoby demograficky, což se týká pouze počtu jedinců a jejich popisných charakteristik jako je věk a pohlaví, a geograficky. Pak se začne výzkum soustřeďovat na vysvětlování způsobů, jak rozdílná individua a skupiny individuí koexistují v nějakém časoprostorovém rámci či regionu. K tomu se používá či vytváří dynamická mapa, která znázorňuje trasy pohybujícího se individua v prostoru a čase. Znázorňuje také vzájemné interakce mezi individui. Pro zjednodušení se zde budeme zabývat pohybem v prostoru a času jedincem.

20

Základní prvky dynamických map, které se objevují v časoprostorových studiích, tedy časoprostorové prvky:

t (time)

S (space) S a) čas

b) dvojrozměrný prostor

d) ko-lokace v čase (být ve stejném čase na různých místech)

c) trojrozměrný časoprostor

e) ko-lokace v prostoru (být na stejném místě v různých časech)

f) ko-lokace v čase i v prostoru (být na stejném místě ve stejném čase)

Obrázek 5 Některé prvky časoprostorových dynamických map Každá trasa znázorněná na obrázku 5 představuje dráhu jednoho jedince. Když je čára vertikální, znamená to nulový pohyb v prostoru, avšak čas plyne (termín: stopa). Když je čára skloněna (termín: dráha), znázorňuje pohyb v prostoru a rychlost. Čím více se čára blíží vodorovnému směru, tím rychlejší je pohyb. Zároveň méně času trvá překonání vzdálenosti, než když se směr čáry blíží směru svislému. Jinak řečeno, toto zobrazení představuje určitý jízdní řád či grafikon, tak jak jej známe například z železnice. Ze zobrazení lze vyčíst umístění objektu a jeho pohyb v čase. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že při tomto poznávání geografického prostoru nelze použít statistických metod. Další kritika je se zaměřuje na přílišnou „subjektivnost“ tohoto postupu zkoumání. Prosazují se zde určité osobní zkušenosti i postoje - do středu zájmu se dostává ČLOVĚK.

21

obrázek 6 Projekt denního režimu studenta/ky (Zdroj: http://www.iemar.tuwien.ac.at/chronopolis/windflow/01INTRODUCTION/01_Daily%20Activities.htm)

Z výše uvedeného obrázku 6 můžeme vyčíst, které aktivity student dělá doma, mimo domov, jak dlouho a v jaké časové posloupnosti. Nemá moc pestrý den: domov - škola obchod - domov. A studuje a studuje. I doma. Jen před večeří trochu relaxuje. Na levé straně obrázku se můžeme přesvědčit, že i pro tohoto studenta má den 24 hodin a většinu dne stráví doma. Jí třikrát denně - v sedm (doma), v jednu odpoledne (ve škole) a v sedm večer (doma). Nakupovat chodí cestou ze školy a obchod je na cestě domů. Z obrázku není patrná a zřetelná doba na cesty mezi domovem studenta, školou, obchodem a domovem. Pokud bychom dali všechny „válce“ (aktivity) na jednu „tyčku“ (místo), měly by tvořit souvislý celek, tj. aktivity za 24 hodin. 2.2.2.2 Praktický příklad Dost teorie, která se v tuto chvíli může zdát málo srozumitelná. Ukažme si na příkladu, jak lze tuto teorii použít a dělat úkoly či projekty, kde nedominuje matematika, ale představivost a „prostorové vidění“. Určitou představu jste si mohli udělat již u předcházejícího obrázku. Zdá se, že dynamická mapa, kterou používá časoprostorová geografie by mohla být zvláště pro mnohé dost složitá. Při pohledu na obrázek 5 se nabízí řešení - ještě více zjednodušit trojrozměrnou dynamickou mapu na dvojrozměrný graf, ve kterém je časová osa zachována, ale dvojrozměrný prostor je zredukován na jednorozměrný. Opět zde připomenu podobu s grafikonem, používaným na železnici. V takto zkonstruovaném grafu je zřejmé velké zkreslení prostorových vztahů, ale časová struktura zůstává zachována.

22

student rodič ČAS

půlnoc

poledne

půlnoc přítel

střed. škola

základ.škola domov PROSTOR

restaurace

obchody

práce

obrázek 7 Zjednodušení dynamické mapy do dvojrozměrného časoprostorového grafu (zjednodušeno podle Cartera, 1995, s. 154) K čemu je takovýto graf dobrý? Například na zodpovězení následujících otázek6: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Kdy student odchází do školy? Jak dlouho mu trvá cesta do školy? Kdy škola začíná? Jak dlouho je ve škole? Jde rovnou ze školu domů? Kam jde po vyučování? Kdy odpoledne či navečer se vrací domů? Jde rodič z práce rovnou domů? atd.

Podívejme se znovu na graf na obrázku 7 (na milimetrovém či jiném „síťovém“ podkladu by byl přesnější). Lze z něho vyčíst, že „časoprostorový objekt“ odešel do školy před šestou hodinou. Tam se dostal před osmou hodinou. Ve škole setrval do 14. hodiny, a poté odešel do obchodu, který je časově blízko u školy. Zde strávil asi jednu hodinu. Z obchodu odešel domů, kam dorazil před 18. hodinou. Používáme zde výrazu pro pohyb „odejít“, protože z grafu nezjistíme, zda šel pěšky či použil nějaký dopravní prostředek. V dalším postupu by následovalo vytvoření celé dioramy, jakéhosi časoprostorového trojrozměrného obrazu, kde by byly zřejmé vzdálenosti mezi objekty na povrchu ve stanoveném měřítku a na svislé ose časové proporce pohybujících objektů (jedince či jedinců). Že jste se s něčím podobným nesetkali? Omyl. Každý denně se ptá někoho, kde byl, kde bude, jak dlouho bude trvat než se někam dostane apod. Jen si nemalujete výše uvedený graf. Pokud se povede vybrat reprezentativní jedince, lze odvodit pohyb a časovou strukturu určité komunity a přizpůsobovat například dopravní služby, otevírací doby apod. přesná odpověď na následující otázky, pokud jde o čas, by vyžadovala detailnější dělení vertikální (časové) osy. Avšak pro hrubou představu stačí uvedené znázornění. 6

23

V prostorovém chování se mohou objevovat rozdíly mezi pracovním dnem a víkendem, mezi „pracovním obdobím“ a dobou dovolení či prázdnin, rozdíly mezi ročními obdobími atd. Na druhou stranu je nutné říci, že takto vyhodnocené údaje pro jednotlivce jsou velmi citlivé, protože pokud by byly známy pro celou domácnost, byl by to „zlatý poklad“ pro bytové zloděje. Anonymita údajů je zde nutnou podmínkou. Otázky a příklady: 1. Jak se vyvíjela pozornost geografů v human geography k času? 2. Jak lze prostor a čas zobrazit? 3. Jaké čtyři omezující podmínky platí v time-geography? 4. Jak lze znázornit, že dva jedinci jsou ve stejnou dobu na různých místech, na stejném místě v různou dobu a oba dva ve stejnou na stejném místě? 5. Lze použít statistické postupy? Proč ano/proč ne. 6. Jak lze na základě časoprostorového snímku jedince stanovit obecné závěry pro větší skupiny obyvatel? 7. Jak si lidé vytvářejí časoprostorové snímky o druhých? 8. Hypotetický příklad: který časoprostorový snímek potencionálního bytového lupiče odradí (obrázek 8)?

obrázek 8 Časoprostorový projekt dvou jedinců; pro otázku 8 Možné odpovědi: 1. fyzický prostor -> mentální prostor (představa) -> fyzický prostor a čas -> fyzický a mentální prostor a čas 2. viz obrázek 5 3. viz omezování individuální volnosti (svobody) 4. viz obrázek 5 d) až f)

24

5. Ne, protože se pracuje s kontextem a individuálními či jedinečnými údaji 6. Pouze tak, že se vybere jedinec či jedinci, kteří jsou reprezentativním vzorkem sledované skupiny obyvatel 7. Otázkami na místo a čas, avšak nekreslí výše uvedené grafy 8. Situace B, protože oba členové domácnosti jsou mimo domov (ve škole, druhý následně v obchodě. Oba se vracejí domů ve stejnou dobu. Byt je bez přítomnosti obyvatel po celou dobu, kdy člen domácnosti odchází do obchodu a než se vrátí z obchodu zpět)

3

Obyvatelstvo

V demografii, vědě, která se zabývá obyvatelstvem, je nutné pamatovat na to, že situace není statická, ale dynamická. Počet obyvatel, jeho rozmístění, struktura a pohyby, neustálé změny v čase, v prostoru a na různých úrovních (mikro, mezo a makroúrovni v populačním systému). 3.1

Rozmístění a hustota

Rozmístění obyvatelstva ve světě je nerovnoměrné a velká rozdílnost se týká i hustoty obyvatelstva. Jak lze rozmístění obyvatelstva ve světě zobrazit na mapě? Používá se např. bodová mapa nebo kartogram (viz např. Bičík, 1995, s. 9). Oba způsoby zobrazení lze najít v softwarovém vybavení MS Excel 97, v aplikaci Microsoft Map. Nejdříve k bodové mapě. Tato metoda efektivně zobrazuje koncentrace obyvatel na Zemi či v daném území. Ukažme si přednosti i nedostatky této metody na území Egypta. Zvolíme si například pro jeden bod hodnotu 100 000 obyvatel. Body se budou koncentrovat do oblasti Nilu, do jeho údolí. Zde žije 99 % obyvatel země na 4 % území celého státu. Ve zbylé části se neobjeví žádný bod. To znamená, že tam nikdo nežije? Nikoliv. Avšak počet obyvatel nedosahuje hodnoty 100 000, aby mohl být použit symbol. To je jedna z nevýhod této metody a při jejím použití je nutné pečlivě zvažovat velikost hodnoty pro použitý symbol. Hustota zalidnění je ukazatel, který dává do vztahu počet obyvatel (O) a velikost území v km2 (P), na kterém toto obyvatelstvo žije. Hodnota pro Českou republiku je 131 obyv./km2, vypočteno jako O/P. V době, kdy ve společnosti i v geografii dominovalo zemědělství, například u nás to bylo ještě mezi válkami, tento ukazatel se dával do vztahu s půdou potřebnou k obživě určitého počtu lidí. Jako mapové zobrazení pro hustotu zalidnění se používá kartogramu. Opět je zde nutné být opatrný při zvolení územních jednotek. Čím budou jednotky menší při hodnocení určitého území, tím bude zobrazení přesnější. Například u České republiky můžeme používat okresy, kraje nebo území celé republiky. Nejpřesnější bude použití okresů (viz Bičík, 1995, s. 9). Při použití barvy postupujeme od nejsvětlejší (řídké zalidnění) po nejtmavší (husté zalidnění). Pokud použijeme šrafování, postup je od nejřidšího šrafování po nejhustší. Povrch Země tvoří z 30 % pevnina. Graf 1 poskytuje představu, jak těchto třicet procent je využitelné pro produkci potravin. Pouze 11 % je použitelné bez výraznějších omezení. Omezení ve využití půdy jsou extrémy ve vodním režimu, v teplotním režimu, v nedostatku minerálů a příliš tenké vrstvě půdy.

25

příliš tenká vrstva 22%

nedostatek minerálů 23%

zamokřené 10% příliš suché 28%

permafrost 6% bez vážných omezení 11%

graf 1 Podil plochy pevniny podle vhodnosti pro zemědělství Zdroj: Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, s. 321

V následující tabulce jsou uvedeny příklady faktorů, které ovlivňují oblasti z hlediska hustoty zalidnění (řídké vs. husté): tabulka 3 Faktory ovlivňující řídce vs. hustě osídlenou oblast Faktor Fyzický Klima

Vegetace Půda

Zdroje vody

řídce osídlené hory s výraznou výškovou členitostí; aktivní vulkány velmi nízké srážky; dlouhodobá sucha; nepravidelné srážky; vysoká vlhkost; velmi chladné oblasti s krátkou vegetační dobou tajga; tropické lesy permafrost (věčně zmrzlá půda); tenká vrstva půdy; vyluhovaná půda; eroze půdy po odlesnění či z nadměrného spásání nedostatek srážek či jiných zdrojů; nedostatek peněz na vybudování vodních rezervoárů, studní, vodovodů malárie; spavá nemoc; kobylky; sarančata

hustě osídlené ploché nížiny; okolí vulkánů dostatečné a pravidelné srážky; nejsou teplotní extrémy; dostatečné dlouhá vegetační doba; sluneční svit a nebo dostatek sněhu atraktivní pro turisty stepi, prérie, pampy hluboká úrodná půda s humusovou vrstvou; půda naplavená řekami spolehliví vodní zdroje (srážky, studny); dostatek peněz na vybudování zdrojů

téměř bez nemocí a škůdců; dostatek peněz na jejich odstranění bez minerálních a energetických surovin se surovinami a energetickými v minulosti a nebo v současnosti snadné pro vybudování kanálů, železnice, cest; Komunikace těžko dostupné výstavbou či údržbou dopravního systému (hory, pouště, lesy) přírodní přístavy pro rozvoj ekonomiky intenzivní zemědělství; průmysl podporující Ekonomický málo rozvinuté samozásobitelské ekonomiky; málo lidí na velké ploše mnoho lidí na malé ploše stát se nedostatkem peněz pro investice politické rozhodování ovlivňuje rozmístění: Politický "nová města" (Brasilia); "pionýrská" půda Podle Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, s. 322 Nemoci a škůdci Suroviny

Pokud budeme rozmístění obyvatelstva posuzovat v různých měřítcích a podle fyzických možností a omezení, dá se s určitou chybou, vlivem zjednodušení, říci, že v globálním měřítku mají výraznější vliv na rozmístění fyzické faktory, v měřítcích regionálních a lokálních pak více faktory ekonomické a politické (Waugh, 1995, s. 321).

26

Odchylky v rovnoměrném rozmístění obyvatelstva na Zemi pomáhá ukázat Lorenzova křivka. Na grafu, kde je vyobrazena, je ve vztahu kumulovaný podíl obyvatel kontinentů za rok 1960 a kumulovaný podíl plochy těchto kontinentů. tabulka 4 Kontinenty podle podílu obyvatel (1960) a plochy (hodnoty v %) Poř.

Podíl obyvatel 55,3 21,2 9,3 7,1 6,6 0,5

Kontinent

Kumulovaný podíl obyvatel 55,3 76,5 85,8 92,9 99,5 100,0

Podíl plochy 20,3 20,1 22,3 15,2 15,8 6,3

Kumulovaný podíl plochy 20,3 40,4 62,7 77,9 93,7 100,0

1 Asie 2 Evropa a SSSR 3 Afrika 4 L. Amerika 5 S. Amerika 6 Austrálie a O. Zdroj: Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, s. 325

Lorenzova křivka (obyvatelstvo - plocha)

Austrálie a Oc.

100 S. Amerika

90

L. Amerika

plocha (kumulovaný podíl)

80 Rovnoměrné rozmístění každého kontinentu

70 60

Afrika

50 40

Evropa a SSSR

30 20 Asie

10 0 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

obyvatelstvo (kumulovaný podíl)

graf 2 Lorenzova křivka (plocha světadílu - počet obyvatel) Pokud by bylo rozmístění obyvatelstva na Zemi podle kontinentů rovnoměrné, pak by Lorenzova křivka byla diagonálou v grafu 2. Patrné je zde vychýlení u Asie, na kterou připadá vyšší podíl obyvatel, než kolik by podle území mělo připadat.

27

Otázky a úkoly 1) Jaké dvě metody lze použít u mapového zobrazení pro koncentraci a pro hustotu zalidnění? 2) Tvoříte bodovou mapu koncentrace obyvatel NUTS 2 Severovýchod (kraje Liberecký, Hradecký a Pardubický) podle okresů. Volíte pro bod 80 000 obyvatel. U okresů Semily, Jičín a Rychnov nad Kn. se vám žádný bod neobjeví. Proč ne a jak to napravit? 3) Které faktory rozhodují o koncentraci obyvatelstva v globálním měřítku a které v regionálním a lokálním měřítku? 4) Z tabulky obyvatelstvo - plocha zjistěte, který kontinent se nejvíce podílem počtu obyvatel liší od podílu plochy, na které obyvatelstvo bydlí (je ve prospěch podílu obyvatel), a který má největší rozdíl mezi podílem plochy a podílem obyvatel? 5) Jak by vypadala Lorenzova křivka při rovnoměrném rozmístění obyvatel na Zemi (na jednotlivých kontinentech)? Možné odpovědi 1) Bodová mapa a kartogram 2) Tyto okresy mají počet obyvatel nižší než 80 000 obyvatel. Vhodná hodnota by byla nižší, např. 75 000. 3) V globálním jsou to přírodní faktory (povrch, klima, půdy, zdroje vody apod.), v regionálním a lokálním faktory ekonomické a politické (koncentrace průmyslu, politická rozhodování a podpoře bydlení apod.) 4) Asie rozdíl 35 % ve prospěch podílu obyvatel, Afrika 13 % ve prospěch podílu plochy. Měla by tvar diagonály v grafu kumulovaných podílů obyvatelstva a kumulovaných podílů ploch jednotlivých kontinentů. 3.2

Změny obyvatelstva v čase

obrázek 9 Změna počtu obyvatel (otevřený systém) Jak bylo uvedeno v úvodu o obyvatelstvu, populace jsou dynamické, ať se to týká počtu, rozmístění, struktury nebo pohybu (migrace). Stále se mění v čase a v prostoru. Pokud se na tento systém podíváme z hlediska vstupu a výstupu, pak dostaneme následující schéma:

28

Z uvedeného obrázku lze odvodit, že na změně počtu obyvatel na určitém území mají podíl dva procesy: 1) přirozená měna, na které se podílí počet narozených a počet zemřelých. Rozdíl mezi oběma počty se nazývá přirozený přírůstek/úbytek 2) migrace (územní pohyb obyvatelstva), na které se podílí počet imigrantů a počet emigrantů. Rozdíl mezi oběma počty se nazývá migrační přírůstek/úbytek nebo také migrační saldo V následující části se budu věnovat prvnímu bodu, tedy přirozené měně obyvatelstva, dále věkové a pohlavní struktuře obyvatelstva. Pro studium migrace, kvůli omezenému prostoru tohoto učebního textu, doporučuji například učebnici pro gymnázia Bičík (ed. 1995). Při hodnocení změn přirozené měny obyvatel požíváme následující ukazatele:  porodnost (natalita), počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel za rok  úmrtnost (mortalita), počet zemřelých na 1 000 obyvatel za rok Pokud nebudeme brát v úvahu migraci, při vyšší porodnosti než úmrtnosti bude obyvatel přibývat, při opačném vztahu naopak ubývat. Je vcelku známo, že v rozvojových zemích je vysoká porodnost ale také úmrtnost a ve vyspělých zemích naopak nízká porodnost a nízká úmrtnost. Existuje přechod z jednoho stavu do druhého? Tento přechod z jednoho stavu do druhého se nazývá demografická revoluce (nebo demografický přechod, viz např. Echaudemaison, s. 49), též model demografického přechodu

obrázek 10 Demografická revoluce (model demografického přechodu) (angl. demographic transition model).7 Model (viz obrázek 10) je založen na změnách populace v několika průmyslových zemích západní Evropy a Severní Ameriky. Předpokládá Zobrazený model je velmi zjednodušený, přechod z jedné fáze do druhé není tak „zlomový“. Ve fázi jedna a čtyři velmi často dochází ke kolísání, kdy mortalita převyšuje natalitu a opačně. Ani snižování mortality a natality neprobíhá tak přímočaře. Vše bylo podřízeno maximálnímu zjednodušení. Pokud by takto změny ve skutečnosti probíhaly, dal by se takový proces a zvláště řízený centrálně nazvat 7

29

se, že všechny země procházejí podobnými fázemi demografického přechodu nebo populačními cykly v určitém čase. Popis jednotlivých fází: Fáze 1  natalita a mortalita se pohybují na úrovni 35 ‰ Příčiny vysoké porodnosti:  žádná antikoncepce, žádné plánované rodičovství  protože mnoho dětí v raném věku umírá, rodiče s více dětmi doufají, že alespoň některé se dožijí dospělosti  práce dětí je potřeba na polích  děti jsou považovány jako znak schopnosti muže  některá náboženství podporují velké rodiny (katolíci, muslimové, hinduisté) Proč je velká úmrtnost, zvláště mezi dětmi:  choroby a epidemie (mor, cholera, nemoci z nedostatku potravy)  hladomor, nepravidelné jídlo, chudá strava  špatná hygiena; absence vodovodu, čisté vody a kanalizace  nedostatek zdravotnické péče; málo lékařů, zdravotních sester, léků V této fázi se nacházejí Etiopie, Bangladéš, oblasti tropických lesů Fáze 2 Porodnost zůstává vysoká, ale úmrtnost rychle klesá zhruba na 20 ‰. Zvyšující se rozdíl se projeví výrazným růstem počtu obyvatel. Příčiny snížení mortality:  zlepšení zdravotnické péče (očkování, nemocnice, lékaři, nové léky a medicínské objevy)  zlepšení hygienických zařízení a kvality vody  zvýšení kvality i kvantity v produkci potravin  zlepšení dopravy pro přepravu potravin, lékařů apod.  snížení dětské úmrtnosti V této fázi se nacházejí Peru. Sri Lanka, Keňa. Fáze 3 Porodnost začíná rychle klesat, zhruba na 20 ‰. Pokles mortality se zastavuje. Celkový počet obyvatel stále díky rozdílu mezi natalitou a mortalitou roste. Příčiny snížení porodnosti:  plánované rodičovství: antikoncepce, sterilizace, potraty a vládní zásahy  nízká kojenecká úmrtnost nenutí rodiče mít více dětí  rostoucí industrializace a mechanizace potřebuje méně pracovních sil  rodiny se orientují na materiální požitky (auto, dovolená, větší byty či domy) a netouží po velkých rodinách  ve společnosti se vytváří „představa, obraz“ menší rodiny  emancipace žen, které sledují svou kariéru raději než aby byly „pouhými ploditelkami dětí“ V této fázi se nacházejí Čína, Kuba, Austrálie demografickým inženýrstvím. Pokus ovlivňovat natalitu (lépe fertilitu, tj. počet dětí na jednu ženu v produktivním věku 15 - 49 let) probíhá od 80. let 20. století v Číně.

30

Fáze 4 Jak porodnost tak úmrtnost zůstávají na nízké úrovni (nad 10 ‰). Velké přírůstky počtu obyvatel se zastavily. Počet obyvatel jen zvolna roste. V této fázi se nacházejí Kanada, Japonsko, USA Fáze 5 Může dojít k tomu, že úmrtnost je vyšší než porodnost a v dlouhodobém vývoji tak může dojít k poklesu celkového počtu obyvatel. Zde je asi zbytečné uvádět příklady. Česká republika prochází touto fází od začátku 90. let. Z uvedeného modelu lze odvodit ještě další fenomén, a to rychlost změn v přechodových fázích 2 a 3. Hampl (1998) odkazuje na Pavlíka (1986), který rozlišuje dva typy časového zpoždění: francouzský, který je téměř souběžný a anglický, kde je zpoždění zhruba mezi počátkem poklesu úmrtnosti a porodnosti zhruba 100 let. Otázky a úkoly 1) Co způsobuje změny počtu obyvatelstva na celé Zemi? 2) Jak se málo vyspělé země liší od vyspělých v porodnosti a v úmrtnosti? 3) Proč začíná výrazný růst počtu obyvatel ve fázi 2 modelu demografického přechodu? 4) Proč začíná ve fázi 3 klesat porodnost? 5) Jak se jmenuje typ demografického přechodu, kdy pokles úmrtnosti je rychle následován poklesem úmrtnosti? Možné odpovědi 1) Poměr mezi počtem narozených a počtem zemřelých na celé Zemi 2) Málo vyspělé se vyznačují vysokou porodností a vysokou úmrtností, vyspělé země nízkou porodností a nízkou úmrtností 3) Klesá úmrtnost a porodnost zůstává na vysoké úrovni. 4) viz fáze 3 5) francouzský 3.3 Struktura obyvatel (věková skladba, též strom života - viz Echaudemaison, s. 318) Struktura obyvatel podle věku a podle pohlaví je nejlépe patrná na věkové pyramidě. Je to vlastně dvojgraf, kde na ose x (vodorovné) je vynesen buď absolutní počet či podíl obyvatel ženského pohlaví (vpravo od osy y) nebo mužského pohlaví (vlevo od osy y). Na ose y (svislé) jsou vynášeny sloupce po pětiletých věkových skupinách (tj. 0-4, 5-9, 10-14 atd.). Sloupce, které se takto „vrství“, vytvářejí onu pyramidu. Graf ukazuje jak změny v minulosti, tak lze s jistou opatrností předpovídat budoucí krátkodobé i dlouhodobé změny v populaci. Na rozdíl od modelu demografického přechodu (demografické revoluce), která ukazuje pouze přirozený přírůstek/úbytek, věková pyramida zachycuje i účinky migrace, tj. věk a pohlaví migrantů spolu s původním obyvatelstvem. Ovšem pokud jsou zahrnuti do sčítání. V případě České republiky, musí mít trvalý pobyt na území republiky nebo se zde dočasně zdržují.

31

k 1.7.1991 věková

muži

ženy

Věkové složení obyvatel ČR k 1.7.1991

skupina počet 0-4

podíl počet podíl (%) (%) 328 301 6,6 312 666 5,9

5-9

345 921

6,9

329 989

6,2

80-84

10-14

425 497

8,5

405 503

7,6

75-79

15-19

448 679

9,0

428 811

8,1

70-74

20-24

353 287

7,1

337 600

6,4

65-69

25-29

352 742

7,0

338 704

6,4

60-64

30-34

340 381

6,8

330 222

6,2

55-59

35-39

403 302

8,1

397 481

7,5

40-44

421 491

8,4

418 881

7,9

45-49

347 319

6,9

353 549

6,7

50-54

260 334

5,2

273 797

5,2

55-59

242 434

4,8

269 387

5,1

30-34

60-64

240 629

4,8

292 002

5,5

25-29

65-69

210 855

4,2

292 678

5,5

20-24

70-74

111 232

2,2

170 797

3,2

15-19

75-79

94 292

1,9

168 548

3,2

10-14

80-84

55 664

1,1

120 838

2,3

5-9

85+

21 242

0,4

63 627

1,2

0-4

5 003 602

100,0

5 305 080

100,0

Celkem

věková skupina

85+

50-54 45-49 40-44 35-39

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

(%)

tabulka 5 Věková struktura obyvatel ČR k 1. 7. 1991 Zdroj: Časové řady základních dat demografické statistiky ČR v letech 1900-1999. ČSÚ Praha, 2000, s. 22-27 Poznámka: V grafu u mužů jsou použity záporné hodnoty z důvodu vytvoření grafu jako věkové pyramidy. Jak je patrné z přiložené tabulky, tyto hodnoty jsou kladné.

Co lze z grafu vyčíst:  početně muži převažují v jednotlivých věkových skupinách až do kohorty (věkové skupiny) 45 - 49 let. Pak převládají ženy.  základna pyramidy se zužuje. Rodí se stále méně lidí (od kohorty 15-19 let)  obyvatelstvo do 15 let představuje 20,8 % z celku  poslední silná věková skupiny (15 - 19 let) se narodila začátkem 70. let (tzv. „baby boom“) - státní podpory rodičovství a silné ročníky v reprodukčním věku (na grafu to je kohorta 40 - 44 let)  ve věkových skupinách nad 70 let dominují ženy Jaké lze vyvodit závěry:  bude se snižovat počet žáků a studentů ve školách v povinné školní docházce,  bude potřeba méně dětských lékařů,  budou se zvyšovat počty lidí v důchodovém věku (nárůst míst v domovech důchodců), vyšší potřeba lékařské péče pro starší obyvatele. V roce 1991 podíl obyvatel nad 60 let byl 17,9 %;  úbytek obyvatel ekonomicky aktivních (věk 15 - 59)8. V roce 1991 byl podíl této věkové kategorie 61,3 %,  při pokračující tendenci stále méně se rodících dětí, růst obyvatel se zpomalí a později bude následovat úbytek obyvatelstva 8

V zahraniční literatuře se používá interval 15 - 65 let

32

Co může změnit tyto trendy:  změna chování obyvatel v produktivním věku (více dětí v rodině, rodinný život v párech ne životní styl tzv. singles, apod.)  imigrace obyvatel v produktivním věku s velkým počtem dětí V roce 1900 při studiu věkových struktur obyvatel vyslovil švédský demograf A. G. Sundbärg důležité zákonitosti (viz Pavlík, 1986, s. 118): obyvatelstvo je možno podle věku rozdělit na tři základní skupiny: dětskou, reprodukční a postreprodukční; v reprodukční skupině, která je určena reprodukčním (rodivým) věkem žen (15 - 49 let), se nachází vždy okolo 50 % členů populace. Podle zastoupení složky dětské a postreprodukční je možné určit tří populační typy: 1) progresivní s výraznou převahou složky dětské 2) stacionární, kde složka dětská a postreprodukční jsou téměř vyrovnány 3) regresívní, kde složka postreprodukční převažuje nad dětskou Na následujícím obrázku jsou vyobrazeny základní typy pyramid. Jako většina modelů, mnoho států světa vykazuje přechodný tvar, který přesně nepostihuje všechny možné varianty (srovnej věkové pyramidy v Atlasu dnešní svět).

obrázek 11 Základní typy věkových pyramid Stádium 1: vysoká porodnost; rychle klesá ve vyšších věkových skupinách díky vysoké úmrtnosti; krátká očekávaná délka života (např. Keňa) Stádium 2: stále vysoká porodnost; úmrtnost je vysoká i ve středním věku; mírně delší očekávaná délka života (např. Indie) Stádium 3: pokles porodnosti; nízká úmrtnost; více lidí se dožívá vyššího věku (např. Argentina) Stádium 4: nízká porodnost; nízká úmrtnost; roste podíl „ekonomicky neaktivních“ (0 - 15 let + nad 60 či 65 let) vůči ekonomicky aktivním (tzv. index závislosti, vysvětlení viz dále). Například Švédsko má 22 % obyvatel pod 15 let a obyvatel nad 65 let je 16 %. 33

Index či míra (ekonomické) závislosti 9vyplývá z rozdělení obyvatelstva státu na dvě kategorie podle toho, jak přispívají k ekonomické produktivitě. Obyvatelé ve věku 15 až 60 let (v zahraničí se uvádí až 65 let) jsou nazývání ekonomicky aktivní nebo také pracující obyvatelstvo; obyvatelé pod 15 let a nad 60 let (v zahraničí nad 65 let) je nazýváno ekonomicky neaktivní. Není to zcela přesné rozdělení. Například v České republice jsou ekonomicky neaktivní mladí lidé starší 15 let, jestliže se připravují na zaměstnání (středoškoláci, vysokoškoláci). V rozvojových zemích je věk dětí, kteří začínají pracovat často pod 15 let. V úvahu se neberou nezaměstnaní. Výpočet tohoto ukazatele je následující: děti (0-14) + starší lidí (nad 60 či 65 let) ------------------------------------------------------------ x 100 lidé ekonomicky aktivní, ve věku (15-60 či 65 let) V roce 1971 byl tento ukazatel pro Velkou Británii 65,45 (horní limit pro ekonomicky aktivní je 65 let, viz následující tabulka). To znamená, že na každých 100 ekonomicky aktivních lidí připadalo 65, 45 osob závislých. V roce 1991 hodnota klesla na 52,26. Jak je to možné, když vzrostl počet osob nad 65 let? Protože poklesl počet dětí a vzrostl počet ekonomicky aktivních. Znamená to, že v Británii nebude v budoucnu růst hodnota tohoto ukazatele? Pokud nebude změněno reprodukční chování obyvatel či nebude výrazný příliv imigrantů v reprodukčním věku, s největší pravděpodobností se hodnota ukazatele zvýší. Proč? Protože do věkové kategorie na 65 let se dostanou silné ročníky, které jsou v současnosti ekonomicky aktivní a budou nahrazeny slabšími ročníky ze současné věkové kategorie 0-15 let.

tabulka 6 Počet osob ve Velké Británie podle věkových kategorií pro výpočet indexu závislosti (v milionech) Rok 1971 1990

0-14 13 387 10 799

15-64 31 616 37 281

65 + 7 307 8 683

Zdroj: Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, s. 331

Waugh uvádí, že hodnota ukazatele pro vyspělé země se pohybuje mezi 50 - 70, zatímco pro ekonomicky méně rozvinuté země hodnota často překračuje 100. V České republice se o problému ve vztahu ekonomicky aktivní a ostatní v rámci důchodové reformy mluví od poloviny 90. let. Jak lze zvětšit skupinu ekonomicky aktivních vůči ostatním? Teoreticky jsou možné dvě varianty, prakticky a také uskutečňovaná je pouze jedna. První ryze teoretická by se týkala snížení věku dětí, tedy zkrácení vzdělávání apod., kdy by mladí lidé byli dříve ekonomicky aktivní. To však kromě jiného zakazuje mezinárodní právo (zákaz práce dětí). Druhá varianta se u nás již uplatňuje. Jde o zvýšení „věkové hranice“ na opačné straně - tedy odchod do důchodu. Tím se zvýší počet osob v kategorii ekonomicky aktivních. Jak je vidět na příkladu ze zahraničí, běžně se u vyspělých států počítá s hranicí 65 let. Dalším srovnávacím kritériem by mohlo být, jak dlouho si lidé v důchodovém věku tohoto důchodu „užijí“.

9

v české literatuře se používá index stáří, což je podíl lidí starších 60 let k dětem do 15 let.

34

Otázky a úkoly 1) Podle kterých dvou složek je uspořádána pyramida obyvatel? 2) Vyjadřuje věková pyramida stav nebo „dynamiku“, pohyb? 3) Zahrnuje věková pyramida jenom přirozené přírůstky/úbytky či také migraci? 4) Co znamená, když se věková pyramida na své základně zužuje? 5) Proč je stále více v ohnisku pozornosti index či míra závislosti a co to vůbec je? 6) Vytvořte a doplňte věkovou pyramidu Velké Británie: Obyvatelstvo Velké Británie, 1990

85+ 80-84

Věková

muži

75-79

skupina

počet (tis.)

ženy procento

počet (tis.)

procento

70-74

0-4

1 951

-7,0

1 857

6,3

65-69

5-9

1 862

-6,7

1 771

6,0

10-14

1 739

-6,2

1 645

5,6

15-19

2 091

-7,5

1 989

6,8

20-24

2 368

2 283

25-29

2 334

2 285

30-34

1 998

1 973

35-39

1 898

1 897

40-44

2 041

2 033

30-34

45-49

1 653

1 647

25-29

50-54

1 542

1 552

20-24

55-59

1 459

1 505

15-19

60-64

1 398

1 511

10-14

65-69

1 357

1 601

5-9

70-74

878

1 186

0-4

75-79

723

1 148

80-84

406

821

85+

208

627

60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39

-10

-8

-6

-4 -2 muži (%)

0

2 ženy (%)

4

6

8

7) Které kohorty (věkové skupiny) jsou nejsilnější, od které začínají početně převažovat ženy nad muži? 8) Porovnejte věkovou pyramidu České republiky 1991 a Velké Británie 1990. Jak se liší v tvaru základny pyramidy; které kohorty jsou silné; kdy začínají početně převažovat ženy nad muži; jak se liší v procentech u nejstarší skupiny (muži, ženy, ve věku 60+). 9) Porovnejte celkový tvar pyramid 10) Porovnejte následující dvě věkové pyramidy, které jsou typické pro vyspělou a rozvojovou zemi. K šipkám přidejte následující charakteristiky:

35

a) b) c) d) e)

vysoká porodnost, mnoho dětí mnoho starých, vysoký průměrný věk mnoho lidí ve středním věku nízká porodnost, málo dětí málo starých, nízký průměrný věk

Možné odpovědi 1) podle věku a pohlaví 2) vyjadřuje stav (vždy je vytvářena k určitému okamžiku). Nepřímo však lze hodnotit změny v čase, jak se posouvají v čase věkové skupiny. Můžeme odvodit například, že pro Českou republiku jsou silné populační ročníky v poválečné době a v začátku 70. let. 3) Zahrnuje i migraci, pokud jsou migranti zahrnuti do sčítání či jsou zahrnuti do vyhodnocovacího souboru 4) Znamená to, že se rodí méně dětí a ani imigranti, pokud jsou, „nezaplní svými dětmi“ rozdíl mezi skutečnou a možnou úrovní počtu dětí Index závislosti je počet dětí (0-14) a postproduktivních osob (nad 60 let; v zahraničí často nad 65 let) na 100 ekonomicky aktivních osob. Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je zatížení na státní rozpočet a tedy přerozdělování. Ekonomicky aktivní to platí ve svých daních. Pokud hodnota je vysoká, zpravidla to omezuje výši vyplácených důchodů, výši dotací škol atd. Stát pak musí hledat zdroje přerozdělováním ve státním rozpočtu. Současná idea je, že mladí lidé, kteří vstupují na trh práce, by si měli platit do fondu na důchod. V důchodovém věku by byli z tohoto fondu vypláceni. Je však nutné, aby částečně platili i na současné důchodce. Ti v minulosti platili na své předchůdce. Touto změnou v souvislosti se stárnutím populace procházejí všechny vyspělé státy světa. 5) 85+

Obyvatelstvo Velké Británie, 1990 Věková muži ženy skupina počet (%) počet (%) (tis.) (tis.) 0-4 1 951 -7,0 1 857 6,3 5-9 1 862 -6,7 1 771 6,0 10-14 1 739 -6,2 1 645 5,6 15-19 2 091 -7,5 1 989 6,8 20-24 2 368 -8,5 2 283 7,8 25-29 2 334 -8,4 2 285 7,8 30-34 1 998 -7,2 1 973 6,7 35-39 1 898 -6,8 1 897 6,5 40-44 2 041 -7,3 2 033 6,9 45-49 1 653 -5,9 1 647 5,6 50-54 1 542 -5,5 1 552 5,3 55-59 1 459 -5,2 1 505 5,1 60-64 1 398 -5,0 1 511 5,2 65-69 1 357 -4,9 1 601 5,5 70-74 878 -3,1 1 186 4,0 75-79 723 -2,6 1 148 3,9 80-84 406 -1,5 821 2,8 85+ 208 -0,7 627 2,1 Celkem 27 906 100 29 331 100

6)

80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 -10

-8

-6

-4 -2 muži (%)

0

2 4 ženy (%)

6

8

10

Nejpočetnější kohorty jsou 20-24 a 25-29. Ženy v kohortě 50-54 a více začínají početně převažovat nad muži.

36

7) Tvar základny: česká se zužuje, britská rozšiřuje Věkové složení obyvatel ČR k 1.7.1991 věková

muži

Věkové složení obyvatel ČR k 1.7.1991

ženy

skupina počet 0-4

podíl počet podíl (%) (%) 328301 -6,6 312666 5,9

5-9

345921

-6,9

329989

6,2

10-14

425497

-8,5

405503

7,6

15-19

448679

-9,0

428811

8,1

20-24

353287

-7,1

337600

6,4

25-29

352742

-7,0

338704

6,4

30-34

340381

-6,8

330222

6,2

35-39

403302

-8,1

397481

7,5

40-44

421491

-8,4

418881

7,9

45-49

347319

-6,9

353549

6,7

20-24

50-54

260334

-5,2

273797

5,2

15-19

55-59

242434

-4,8

269387

5,1

10-14

60-64

240629

-4,8

292002

5,5

65-69

210855

-4,2

292678

5,5

70-74

111232

-2,2

170797

3,2

75-79

94292

-1,9

168548

3,2

80-84

55664

-1,1

120838

2,3

85+

21242

-0,4

63627

1,2

MUŽI

85+

ŽENY

80-84 75-79 70-74 65-69 60-64

věková skupina

55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29

5-9 0-4

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

(%)

Silné kohorty: česká 15-19 a 40-44, britská 20-24 a 40-44 Končící početní převaha mužů a začínající početní převaha žen: česká mezi 40-44 a 45-49, britská mezi 45-49 a 50-54 Obyvatelstvo nad 60 let: česká 17,9 %, britská 20,7 % 8) Česká má dvě výrazné části se silnými kohortami (viz výše), britská má pravidelnější tvar (silné kohorty 20-24 a 25-29). V horní části (85+) je širší britská - více lidí se dožívá vyššího věku než v ČR 10) 1b, 2c, 3d, 4e, 5a

37

4 4.1

Literatura Literatura ke studiu Základů geografie gymnázia

Bateman, G. (ed.): Encyklopedie Zeměpisu světa. Columbus Praha 1994, 512 str. Bičík I., Hlaváček, P., Sobota, K. (1995): Regionální zeměpis I. 2. upravené vydání, NČGS, Praha, 56 str. Bičík, I. a kol. (1998): Regionální zeměpis II. 2. upravené vydání, NČGS, Praha, 48 str. Bičík, I., Hlaváček P., Řezníčková, D. (1997): Regionální zeměpis III. 2. upravené vydání, NČGS, Praha, 48 str. Bičík, I. a kol. (2000): Regionální zeměpis světadílů. NČGS, Praha, 136 str. Bičík, I. a kol. (1998): Lidé na Zemi. 2. upravené vydání, NČGS, Praha, 48 str. Palmer, J. (ed.): Všechno o Zemi. Místopisný průvodce světem. Reader's Digest Výběr Praha, 1998, 798 str. Sobotovi M. a K. (1996): Zeměpisný náčrtník, NČGS, Praha, 60 str. Tomeš, J. (1997): Školní atlas Dnešní svět. Terra, Praha 1997, 94 str. Valenta, V., Herber, V. a kol. (2000): Maturita ze zeměpisu. Studijní příručky pro maturanty. NČGS, Praha, 88 str. Herink, J., Mališ, I., Zahradník, K.(1998): Otázky a úkoly ze zeměpisu. 2. upravené vydání, NČGS, Praha, 68. str. Školní atlas světa. 7. upravené vydání, Kartografie, Praha 1998, 148 str. Školní atlas dnešního světa. Terra, Praha 2000, 176 str. Školní atlas České republiky. Geodézie, Praha 1999, 112 str. Školní atlas České republiky. Kartografie, Praha 2000, 32 str. Velký atlas světa. 6. upravené vydání, Kartografie, Praha 1998, 288 str. 4.2

Literatura k části Čas vně nás

Brázdil, R. (ed.): Úvod do studia planety Země. SPN Praha 1988, 350 str. Janský, B. (ed.): Země. Nakladatelství České geografické společnosti Praha 1993, 65 str. Palmer, J. (ed.): Všechno o Zemi. Místopisný průvodce světem. Reader´s Digest Výběr Praha 1998, 770 str. Tichý, O., Švec, R. (1965): Matematický zeměpis a kartografie. SPN Praha, 320 str. Vitásek, F. (1947): Všeobecný zeměpis v hlavních obrysech. Státní nakladatelství v Praze, 277 str 4.3

Literatura k části Čas v nás

Bičík, I. (ed.): Lidé na Zemi. Nakl. České geografické společnosti, Praha 1995, 47 str. Carter, H. (1995): The Study of Urban Geography. Arnold, 4. vydání, UK, 420 str. Hägerstrand, T. (1982): Diorama, Path and Project. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geographie 73, 6, 323-339, 1982. In: J. Agnew (eds.): Human Geography. An Essential Anthology. Blackwell Publishers Ltd. Oxford, UK, 1996, p. 650 - 674. Parkes, D., Thrift, N. (1980): Times, spaces, and places. A Chronogeographic Perspective. John Wiley & Sons UK, 520 str.

38

4.4

Literatura k části Obyvatelstvo a jeho rozmístění

Bičík, I. (ed.): Lidé na Zemi. Nakl. České geografické společnosti Praha 1995, 47 str. Pavlík, Z., Rychtaříková, J., Šubrtová, A. (1986): Základy demografie. Academia, nakladatelství ČSAV Praha, 730 str. Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, 590 str. 4.5

Literatura k části Změny obyvatelstva v čase

Bičík, I. (ed.): Lidé na Zemi. Nakl. České geografické společnosti Praha 1995, 47 str. Echaudemaison a kol. (1995): Slovník ekonomie a sociálních věd. EWA Edit., Praha, 420 s. Hampl, M. (1998): Populační vývoj světa. Katastrofa, nebo součást globální transformace? Česká technická společnost Praha. http://www.cts.cuni.cz/vesmir/03_99/129.htm Leong G. C. (1997): Certificate Physical and Human Geography. Oxford University Press, UK, 330 str. Nagle, G. (1998): Geography through diagrams. Oxford University Press, UK, 90 str. Pavlík, Z., Rychtaříková, J., Šubrtová, A. (1986): Základy demografie. Academia, nakladatelství ČSAV Praha, 730 str. Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, 590 str. Waugh, D. (1998): The New Wider World. Thomas Nelson & Sons Ltd. Uk, 300 str. 4.6

Literatura k části Struktura obyvatelstva

Bičík, I. (ed.): Lidé na Zemi. Nakladatelství České geografické společnosti Praha 1995, 47 str. Echaudemaison a kol. (1995): Slovník ekonomie a sociálních věd. EWA Edition, Praha, 420 str. Pavlík, Z., Rychtaříková, J., Šubrtová, A. (1986): Základy demografie. Academia, nakladatelství ČSAV Praha, 730 str. Waugh, D. (1995): Geography. An Integrated Approach. Thomas Nelson & Sons Ltd. UK, 590 str. 4.7

Literatura k testu pro přijímací zkoušku ze zeměpisu

Bateman, G. (ed.): Encyklopedie Zeměpis světa, Praha COLUMBUS ve spolupráci s Knižním klubem 1994, 510 s. Sobotová, M., Sobota, K. (1996): Zeměpisný náčrtník. Praha, Nakladatelství ČGS, 30 listů Sobotová, M., Sobota, K. (1997): Nad náčrty z Náčrtníku. Geografické rozhledy, roč. 6, č. 3, Praha, Česká geografická společnost 1997, s. 101 Tomeš, J. (ed.): Atlas Dnešní svět. Praha, TERRA 1994, 2. aktualizované vydání, 56 s.

39

5

PŘÍLOHA I: Možná struktura a podoba maturitních otázek

Aby si čtenář dovedl udělat představu, jak mohou vypadat maturitní otázky ze zeměpisu, uvádím příklad takového souboru otázek. Upozorňuji, že otázky se mohou lišit v závislosti na škole, kde je navrhuje vyučující, doporučuje předmětová komise a schvaluje ředitel. Proto berte předkládaný soubor jako možnou podobu takových otázek. Průběh ústní maturity je následující: doba na vybranou otázku je 15 minut, kdy student odpovídá postupně na obě části (nezáleží na tom, jestli začne částí a nebo b). Musí prokázat, že zná geografické jevy, zákonitosti, vztahy. Dovede vyvozovat závěry. Obsah je logicky strukturovaný s jasně vymezenými podstatnými informacemi, které dovede podepřít argumenty. Student mluví zřetelně a spisovně. Používá mapy, grafy a další pomůcky. Orientuje se v literatuře. Možná struktura a podoba maturitních otázek: 1. a) Vývoj zeměpisu a předmět jeho zkoumání zeměpis ve starověku, středověká představa světa, velké zámořské objevy, předmět zkoumání zeměpisu, vědní disciplíny geografického poznání b) Evropa - vymezení, přírodní podmínky, obyvatelstvo geografické vymezení světadílu, geologie, reliéf, podnebí, obyvatelstvo - národy, jazyky, náboženství 2. a) Postavení Země ve vesmíru, v Sluneční soustavě, pohyby Země a jejich důsledky vesmír, galaxie, Sluneční soustava, zákony nebeské mechanicky, pohyby Země a jejich důsledky b) Integrační tendence v Evropě důležitá evropská integrační seskupení: ekonomická, vojensko politická a jiná, vývoj Evropské unie 3. a) Tvar a velikost Země, slapové jevy charakteristika tvaru zemského tělesa, příčiny slapových jevů a jejich důsledky, vysvětlit pojmy: hluchý a skočný příliv b) Velká Británie, Irsko, Commonwealth přírodní podmínky regionu, ekonomická situace V. Británie a Irska, administrativní členění, obyvatelstvo, politické postavení těchto zemí, problémy politické scény, Commonwealth a závislá území 4. a) Kartografie a kartografická zobrazení, obsah mapy, generalizace kartografie jako vědní obor, dvou a trojrozměrná kartografická díla, kartografická zobrazení, obsah mapy, tvorba mapy, pojmy: měřítko, generalizace b) Francie, její zámořské departementy a teritoria přírodní podmínky Francie, ekonomická situace Francie, administrativní členění, obyvatelstvo, mezinárodní postavení Francie, problémy politické scény, závislá území 5. a) Atmosféra, podnebné pásy, klimatogeografičtí činitelé, cirkulace atmosféry funkce a složení atmosféry, podnebí, počasí, klimatogeografičtí činitelé, podnebné pásy, jejich charakteristika, cirkulace atmosféry: planetární, velkoplošné a místní větrné systémy b) Státy Beneluxu přírodní podmínky zemí Beneluxu, ekonomická situace zemí - jejich srovnání, národnostní struktura Belgie, pojem: polder 6. a) Oceány a moře, vlastnosti oceánské vody, mořské proudy rozmístění oceánů a moří, jejich charakteristika, chemické a fyzikální vlastnosti vody oceánů b) Německo 40

přírodní podmínky Německa, ekonomická situace Německa, administrativní členění, obyvatelstvo, mezinárodní postavení Německa, problémy politické scény 7. a) Vodstvo pevnin: řeky, jezera, ledovce, podzemní vody hydrologie - předmět zkoumání, řeky, charakteristiky, režimy odtoku, druhy jezer, hlavní jezerní oblasti světa, ledovce, jejich rozmístění a vliv na krajinu, podzemní vody b) Španělsko, Portugalsko přírodní podmínky Pyrenejského poloostrova, ekonomická situace Španělska a Portugalska, národnostní situace Španělska, mezinárodní postavení obou zemí 8. a) Litosféra, kontinentální drift, exo-/endogenní činitelé stavba a složení Země, teorie kontinentálního driftu, zóny styku litosférických desek, endogenní, exogenní činitelé utváření reliéfu, některé tvary zemského povrchu b) Itálie, Alpské země přírodní podmínky, ekonomická charakteristika, administrativní členění Itálie, Švýcarska, Rakouska, národnostní a jazyková struktura, mezinárodní postavení, vnitřní problémy Itálie 9. a) Pedosféra, půdní typy, druhy, složení a ochrana půd význam a funkce půdy, vznik a složení půd, půdní druhy a typy, opatření pro ochranu půdního fondu b) Severní Evropa přírodní podmínky, ekonomická charakteristika jednotlivých zemí, národní struktura, mezinárodní postavení 10. a) Biosféra, bioklimatické pásy, biogeografie vědní obory zabývající se biosférou, horizontální pásmovitost (bioklimatické pásy), vertikální stupňovitost, vztahy v přírodě b) Státy Balkánského poloostrova přírodní podmínky, ekonomická charakteristika Řecka, zemí bývalé Jugoslávie, Rumunska, Bulharska, mezinárodní postavení, válečný konflikt v bývalé Jugoslávii 11. a) Obyvatelstvo, struktura jazyková, náboženská, rasová počet a rozmístění obyvatelstva, pohyb a měna obyvatelstva, struktury jazyková, náboženská, rasová b) Členské země CEFTA přírodní podmínky, obyvatelstvo, ekonomická situace Polska, Maďarska, Slovenska, politické postavení, vztah k Evropské unii 12. a) Rozmístění hlavních surovin, jejich těžba paliva a jejich využití, rudné suroviny, nerudy b) Pobaltské země, Bělorusko, Ukrajina, Moldávie přírodní podmínky, ekonomické postavení, národnostní problémy mezinárodní postavení 13. a) Geografie světového průmyslu význam průmyslové výroby, průmyslová odvětví a jejich význam a struktura, rozmístění průmyslu b) Ruská federace přírodní podmínky, ekonomická situace, národnostní struktura, politické problémy, mezinárodní postavení 14. a) Geografie světového zemědělství funkce zemědělství, závislost na přírodních podmínkách, typy zemědělské činnosti, zemědělské plodiny a hospodářská zvířata, vztah k životnímu prostředí b) Mimoevropské státy SNS Kavkazsko (přírodní podmínky, státní celky), národnostní situace, zdroje a strany konfliktů, středoasijské státy (vztah k Rusku, ekonomické postavení)

41

15. a) Geografie dopravy a služeb funkce dopravy, její druhy, definice, rozvoj a zákonitosti rozmístění služeb, vývojové tendence b) Čína, Japonsko přírodní podmínky, ekonomické postavení, struktura a rozmístění obyvatelstva, čínská populační politika, mezinárodní postavení obou zemí 16. a) Důležitá integrační seskupení světa integrace ekonomické, vojensko politické, poloha, členové, funkce a cíle b) Jihovýchodní Asie přírodní podmínky, ekonomická srovnání zemí, struktura náboženská, národnostní, mezinárodní postavení regionu 17. a) Globální problémy lidstva, ochrana přírody globální problémy lidstva, vzniklé narušením přírody, jiná přírodní rizika, ochrana přírody b) Indie a ostatní jihoasijské státy přírodní podmínky, ekonomické postavení, obyvatelstvo - jeho rozmístění a struktura, regionální konflikty 18. a) Česká republika - povrch a geologický vývoj fyzicko-geografické vymezení ČR, geomorfologické členění, geologický vývoj b) Blízký východ (státy Mašriku) charakteristika přírodních podmínek, ekonomické postavení, struktura obyvatelstva, mezinárodní postavení vybraných států, regionální konflikty 19. a) Česká republika - klima, vodstvo, půdní poměry podnebí, vodstvo (povodí, rozvodí, úmoří), řeky, jezera, podzemní vody, půdní poměry b) Egypt, země Maghrebu (západní arabské státy), Sahel vymezení regionu, přírodní podmínky, ekonomická charakteristika, struktura obyvatelstva, dezertifikace (rozšiřování pouští) 20. a) Hospodářství České republiky obecná charakteristika, změny po roce 1989, průmyslová orientace, hlavní odvětví, zemědělství a zemědělské regiony, doprava b) Černá Afrika, Jihoafrická republika vymezení regionu, přírodní podmínky, ekonomická charakteristika, změny v JAR po zrušení apartheidu 21. a) Obyvatelstvo, sídla ČR, mezinárodní postavení sčítání obyvatelstva, struktura, přirozený přírůstek a migrace, sídelní struktura, mezinárodní postavení b) USA přírodní podmínky, vnitřní uspořádání, ekonomická centra (zemědělská, průmyslová a služeb), zdůvodnit postavení světové velmoci číslo jedna 22. a) Postavení vybraného kraje (regionu) v rámci ČR přírodní podmínky, sídlení struktura a její charakter, hospodářské aktivity, dopravní síť, atraktivní místa cestovního ruchu b) Kanada, NAFTA přírodní podmínky, vnitřní uspořádání, hospodářství, obyvatelstvo, integrační seskupení NAFTA 23. a) Česká republika v mezinárodní integraci členství ČR ve „všeobecných“ organizacích, členství v ekonomických a vojenských seskupeních, další tendence b) Mexiko, země Střední Ameriky a Karibské oblasti vymezení regionu, přírodní podmínky, struktura jazyková a náboženská, ekonomické

42

aktivity, politická situace 24. a) Separatistické snahy ve světě příčiny, ohniska napětí a konflikty v Evropě a ve světě, rozbor některé oblasti dle vlastního výběru b) Jižní Amerika vymezení regionu, přírodní podmínky, struktura obyvatelstva, ekonomická a politická situace s popisem vývoje 25. a) Ohniska mezinárodního napětí, terorismus příčiny vzniku, rozmístění konfliktních oblastí, charakteristika vybraného jevu b) Austrálie a Oceánie vymezení a charakteristika regionu (přírodní podmínky, obyvatelstvo, hospodářství a státní útvary)

43

6

PŘÍLOHA II: Příklady z přijímacích testů pro zeměpis na fakultě pedagogické TU v Liberci

V následující části předkládám příklady z přijímacích zkoušek ze zeměpisu. Na jejich tvorbě se podíleli všichni členové katedry geografie. Snahou bylo vyjít v co největší míře z gymnaziálního učiva a u uchazečů prověřit jejich logické myšlení, vyvozování důsledků z příčin, rozumět vztahům v krajinné sféře. Pro ilustraci dodávám, že test obsahuje 40 otázek a časový prostor je 60 minut. Aby si čtenář udělal představu o obtížnosti a srovnal nejen své vědomosti a schopnosti, ale porovnal se i s ostatními, uvádím statistické parametry s přijímacích zkoušek v roce 2000, kde byly uvedené příklady použity. Vysvětlení pojmů: Úspěšnost je podíl úspěšných odpovědí k celkovému počtu odpovědí. Diskriminace je ukazatel, který udává poměr mezi úspěšnými odpověďmi a neúspěšnými odpověďmi. Jako optimální je v praxi považováno, když úspěšnost je alespoň o 20 % vyšší než neúspěšnost. Pokud neúspěšnost převažuje nad úspěšností, je hodnota záporná. K tomu ještě poznamenávám, pokud je úspěšnost 100 %, není otázka optimální, protože chybí právě diskriminační schopnost této otázky. Průměrná úspěšnost celého uvedeného testu se pohybovala mírně nad 60 %. Příklady z přijímacího testu podle tématických okruhů a podle úspěšnosti/diskriminace. V závorce je uvedena správná odpověď a úspěšnost/diskriminace. KARTOGRAFIE A MATEMATICKÝ ZEMĚPIS optimální Přiřaďte daná geografická místa ke správným zeměpisným souřadnicím 1 Taiwan A 180 s.z.š. 770 30´z.z.d. 2 Ohňová země B 180 j.z.š. 1780 v.z.d. 3 Fidži C 230 s.z.š. 1210 v.z.d. 4 Jamajka D 540 j.z.š. 690 z.z.d. (1C, 2D, 3B, 4A 67/40) příliš těžká Křivka protínající v celém svém průběhu poledníky pod stejným úhlem je označována jako A ortodroma B geodetická křivka C přímoběžka D loxodroma (D, 15/-70) příliš lehká Body A a B jsou na mapě v měřítku 1 : 25 000 od sebe vzdáleny 13,8 cm. Jak jsou od sebe vzdáleny na mapě v měřítku 1 : 75 000? A 6,4 cm B 2,5 cm C 7,5 cm D 4,6 cm (D, 93/86) 44

FYZICKÝ A SOCIOEKONOMICKÝ ZEMĚPIS optimální Tvar země nejlépe vystihuje: A geoid B referenční koule C rotační elipsoid D referenční elipsoid (A, 66/32) příliš těžká Co je to „demografická revoluce“? A Změna v demografickém chování obyvatelstva, především porodnosti a úmrtnosti. B Změna ve věkové struktuře obyvatelstva. C Proces prudkého růstu počtu obyvatelstva. D Proces demografického stárnutí obyvatelstva. (A, 54/8) příliš lehká Produkce freonů přispívá k destrukci následující vrstvy atmosféry A astenosféry B ozónosféry C exosféry D kryosféry (B, 96/92) REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS optimální Austrálie v rozmístění obyvatelstva vyniká v rámci celého světa A obyvatelé se koncentrují do náhorních plošin v Australských Alpách B většina obyvatel žije ve dvou městech, Sydney a Melbourne C většina obyvatel žije ve vzdálenosti do 50 km od moře D obyvatelé se koncentrují do jv. části, kde je tropické klima (B, 62/24) Heslem pro „řízenou“ porodnost v Číně bylo: A bezpečný sex B jeden partner na celý život C jsme dva a máme dva D jedna rodina - jedno dítě (D, 81/62) příliš těžká Typickými plodinami ve střední a Jižní Americe jsou káva a kakao. Kde jsou tyto plodiny pěstovány z hlediska nadmořské výšky? A káva výše, kakao blíž k hladině moře B kakao výše, káva blíž k hladině moře C obě plodiny se pěstují na náhorních plošinách D obě plodiny se pěstují blízko hladiny moře (A, 23/-54)

45

K uvedeným australským městům přiřaďte maxima-minima teploty vzduchu (v 0C) a srážek (v mm). Hodnoty jsou průměrné k uváděným měsícům. Měsíce jsou označeny římskou číslicí: 1 Sydney A 240C (I) a 130C (VII); 180 mm (VI) a 8 mm (I) 2 Alice Springs B 300C (I) a 250C (VII); 390 mm (VI) a 8 mm (VII a VIII) 3 Perth C 280C (I) a 120C (VII); 50 mm (I) a 5 mm (VIII) 4 Darwin D 220C (I) a 120C (VII); 250 mm (IV) a 80 mm (XI) (1D, 2C, 3A, 4B, 34/-21) Která věková pyramida představuje věkové složení v USA? Všímejte si hlavně tvaru věkové pyramidy. A B C D

(B, 43/-14) ZEMĚPIS ČESKÉ REPUBLIKY optimální Na prvním místě v rámci obchodní bilance ČR je v současnosti: A Německo B Polsko C Rakousko D Rusko (A, 77/54) těžká Geografický střed ČR leží v okrese: A Svitavy B Nymburk C Beroun D Havlíčkův Brod (D, 48/-4) lehká Vyberte sestavu národních parků ČR: A Podyjí, Krkonoše, Třeboňsko B České Švýcarsko, Třeboňsko, Křivoklátsko C Šumava, České Švýcarsko, Křivoklátsko D Krkonoše, Podyjí, Šumava (D, 92/84)

46

7

Základní prameny ke studiu geografie

7. 1 Časopisy

7.1.1 Populární a populárně vědecké časopisy Lidé a země (zeměpisný a cestopisný měsíčník, 12 x ročně, ca 60 stran) Od r. 1952 (do r. 1969 10 x ročně), ISSN 0024-2896, www.lideazeme.cz V minulosti vycházely navíc samostatné Ročenky Lidé a země (od r.1961), Od 90. let vydávání především monotématicky zaměřených čísel. Geografické rozhledy (5 x ve školním roce, ca 30 stran) Od r.1992 / 1993, ISSN 1210-3004, Česká geogr. společnost a Terra – Klub, www.geography.cz, www.terra-klub.cz, www.eurorebus.cz Rubriky : Problémy, události a komentáře – Labyrintem informací – Planeta v ohrožení – Zeměpis ve škole - … mám však cenné údaje – Z rodné hroudy – Svět očima geografů – Okno do Evropy – Světové dědictví UNESCO a Příloha Orbis Pictus. Od 9. ročníku se připravují monotématicky zaměřená čísla. Příklad : Ročník 9 (1999 - 2000) : 1. Evropské problémy, 2. Přírodní rizika, 3. Čína, 4. Venkov a 5. Moře a oceány. Ročník 10 (2000 - 2001) : 1. Evropská unie, 2. Tropy, 3. 21. století, 4. Ochrana přírody a 5. Doprava. Ročník 11 (2001 - 2002) : 1. Německo, 2. Globální oteplování, 3. Město, 4. Malá oblast a 5. Afrika. Připravovaný ročník 12 (2002 - 2003) : 1. Přeshraniční spolupráce, 2. Islámský svět, 3. Slovensko, 4. Země a mapy a 5. Krajina. Koktejl – geografický magazín (12 x ročně, obvykle 132 stran, ale i více stran) Od r.1993, ISSN 1210-4353, www.ikoktejl.cz. V obsahu též vkládané mapy a CD-ROM. Biologie, chemie a zeměpis (5 x ročně, ca 50 stran – třetina pro zeměpis) Od r. 1993 (pokračovatel časopisu Přírodní vědy ve škole), časopis pro výuku na základních a středních školách, ISSN 1210-3349, www.spn.cz Rubriky : K ekologické výchově – Biologie – Chemie - Zeměpis Země a cesty (5 x ročně v lichých měsících kromě července, ca 16 stran) Od roku 1992 – neprodejné – vydává Zeměpisné sdružení Brno Země světa (zeměpisný a cestopisný měsíčník, ca 64 stran) Od r.2002 (první číslo vyšlo v květnu), ISSN 1213-8193, www.zemesveta.cz Předpokládá se vydávání jak pestrých, tak monotématicky zaměřených čísel.

47

7.1.2

Vědecké a odborné časopisy Geografie – Sborník České geografické společnosti (4 x ročně, 120 stran) Od roku 1894 (čtvrtý pozměněný název), ISSN 1210-0014, Rubriky : Hlavní články – Rozhledy – Zprávy – Zprávy z ČGS - Literatura Moravian Geographical Reports (2 x ročně, ca 70 stran, v angličtině) Od roku 1993, ISSN 1210-8812, www.geonika.cz Rubriky : Články (Articles) – Zprávy (Reports) – Přehledy (Review) Demografie (4 x ročně, ca 70 stran) Od r. 1959, ISSN 0011-8265, vydává Český statistický úřad Rubriky : Články – Sčítání lidu – Recenze – Zprávy – Přehledy - Bibliografie Geographische Rundschau (12 x ročně, 60-70 stran, anglické souhrny) Od roku 1949, ISSN 0016-7460, www.geographischerundschau.de Obsah : Hlavní téma – Workshop – Forum – Aktuality – Tipy na www – GIS Dva týdny před vydáním je na www uveden obsah s abstrakty článků s možností nalezení rešerší dřívějších čísel a ročníků (elektronický archiv). Připravují se tématicky zaměřená čísla (příklad obsahu ročníku 2002) : 1. Přírodní nebezpečí a rizika, 2. Levantské státy, 3. Hospodářský faktor sůl, 4. Středozemní ostrovy, 5. Ekologie krajiny, 6. Japonsko, 7.-8. Politická geografie, 9. Rakousko a EU, 10. Globalizace a rozvoj … National Geographic (12 x ročně, ca 120 - 140 stran) Od r. 1888, ISSN 0027-9358, vydává National Geographic Society Washington Vkládané mapy a CD-ROM. www.nationalgeographic.com/ngm/0205 - vybrané články z 5. čísla v r.2002 www.nationalgeographic.com/mapmachine - možnost vytvoření vlastní mapy www.nationalgeographic.com/photography - možnost výběru a poslání fota www.nationalgeographic.com/register.html - novinky pro cestování www.nationalgeographic.com/travel - mapy a důležité informace pro cestování

7. 2 Atlasy a mapové soubory Poznáváme svět Od r. 1960 - nejdříve Ústřední správa geodézie a kartografie (ÚSGK), později Kartografie Praha - 30 souborů map s doprovodným textovým svazkem včetně indexu názvů, některé ve více vydáních (např. Československo v celkem šesti vydáních). Postupně tak vyšly svazky : 1. Československo, 2. Přední Indie, 3. Blízký východ, 4. Zadní Indie a Indonésie, 5. Sovětský svaz, 6. Spojené státy americké, 7. Velká Británie, Irsko a státy Beneluxu, 8. Balkánské státy, 9. Austrálie a Nový Zéland, 10. Čína a Mongolsko, 11. Španělsko a Portugalsko, 12. Střední Evropa, 13. Skandinávské státy a Island, 14. Japonsko a Korea, 15. Itálie, 16. Severní a Západní Afrika, 17. Střední Amerika, 18. Francie a Švýcarsko, 19. Jižní Afrika, 20. Střední Afrika, 21. Ecuador, Guayany, Kolumbie, Peru a Venezuela, 22. Brazílie a Bolívie, 23.

48

Argentina, Chile, Paraguay a Uruguay, 24. Evropa, 25. Severní Amerika, 26. Asie, 27. Afrika, 28. Jižní Amerika, 29. Arktis a Antarktis, a 30. Svět. Školní atlas České republiky : Geodézie ČS Liberec, 1999 (1.vyd.) ISBN 80-85897-39-3, www.geodezie.cz Obsah : My a svět - Příroda - Obyvatelstvo - Hospodářství - Kultura a vzdělávání - Vlastivěda regionů - Rejstřík - Tabulky k mapám - Seznam pramenů a literatury - Cvičné mapy Zařazeno do seznamu učebnic pro základní školy a víceletá gymnázia. Školní atlas světa : Kartografie Praha, 1998 (7. vyd.) ISBN 80-7011-582-3, Obsah : 112 map, Česko v číslech, Svět v číslech, Vlajky států světa, Svět pohledem fotografů. Abecední seznam zeměpisných názvů. Zařazeno do seznamu učebnic pro střední školy a vysoké školy. Školní atlas dnešního světa : Nakl. Terra Praha, 2000 (1. vyd.) ISBN 80-902282-2-4, Obsah : Vesmír - Země na mapách - Země a příroda - Země a lidé - Země, příroda a lidé Přílohy (Tabulkový přehled zemí, Vlajky států světa, Slovník pojmů a Místopisný rejstřík) Zařazeno do seznamu učebnic pro základní a střední školy. Poznámka : Odpovídá Standardu základního vzdělávání, Standardu vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu a vzdělávacím programům všech typů gymnázií. Atlas světových dějin - Encyklopedie historie světa Columbus Praha 1998 (překlad z angl.orig. 1997). ISBN 80-85928-81-7 Obsah / období a počet map (světa + regionální) : 1. Starověký svět 4 milióny - 500 př.n.l. 28 (7 + 21) 2. Klasický svět 500 př.n.l. - 600 n.l. 28 (6 + 22) 3. Středověký svět 600 - 1492 n.l. 28 (5 + 23) 4. Od Kolumba k americké nezávislosti 26 (6 + 20) 5. Svět v 19. století 1783 - 1914 28 (6 + 22) 6. Od 1. světové války po současnost 28 (5 + 23) Každá část začíná nástinem světových dějin, který obsahuje teritoriálně členěné časové tabulky. Texty zahrnují odkazy na mapy a další texty. Regionální mapy poskytují přehled o příslušné části světa v daném období a obsahují také časovou osu rozdělenou do geografických nebo tématických oddílů. Mapa obsahuje vždy 5 až 9 míst s doprovodným textem. Na mapě je odkaz na další mapy s informacemi, které se vztahují k danému tématu. Rejstřík poskytuje podrobné odkazy k textu, časovým osám a mapám. Studentovi usnadní orientaci v časových a územních souvislostech a poskytne vodítko pro hlubší analýzy historických událostí, „protože jenom ten, kdo chápe minulost, může dokonale porozumět současnosti a udělat si i reálnou představu o věcech budoucích“. Obsahuje celkem 166 (35 světových a 131 regionálních) mapových listů. Např. mapy 6.10 Rozdělená Evropa 1945-1989 a 6.11 Evropa po studené válce 1989-1997.

49

7. 3 Další souhrnné významné prameny Britannica Book of the Year .... ISBN 0-85229-782-3, www.britannica.com vydává každý rok Encyclopaedia Britannica Inc. Chicago - London Obsah : Dny roku (včetně přehledu největších neštěstí) - Lidé roku (Nositelé Nobelovy ceny, Životopisy významných osobností, Vzpomínky na zemřelé osobnosti) - Události roku - Svět v roce (události v jednotlivých zemích) - Data o jednotlivých zemích - Index jmen a názvů. Poznámka : U každé země jsou uváděny hlavní elektronické zdroje informací (např. pro ČR www.czso.cz). Index obsahuje přehled jmen a názvů vyskytujících se za posledních deset let. Der Fischer Weltalmanach .... : Zahlen, Daten, Fakten ISBN 3-596-72002-8, 3-596-72902-5 (s CD-ROM), www.fischer-tb.de vydává každý rok Fischer Taschenbuch Verlag Frankfurt a.M. na adrese www.weltalmanach.de jsou denně aktuální informace Obsah : Svět v přehledu (základní data) - Státy, země a území (se všemi důležitými údaji o zemi, obyvatelstvu, politickém systému, vládě, hospodářství a také s kronikou událostí v příslušném roce) - Životopisy politických osobností - Mezinárodní organizace - Spojené národy - Evropská unie - Hospodářství - Životní prostředí - Kultura - Zemřelé osobnosti - Registr jmen a názvů. Poznámka : Součástí jsou barevné mapy a barevné grafické přílohy (např. v r.2002 obsaženo 40 map) Svět v číslech do kapsy - edice 2000. Alpress Frýdek - Místek 2000, 240 s. (překlad z angl. orig. The Economist Pocket World in Figures 1999). ISBN 80-7218-323-0 Údaje jsou ponejvíce čerpány z roku 1997. Obsah : Část I : Století proměn (retrospektiva vývoje od r. 1900) obsahující Dny nezávislosti - Obyvatelstvo - Změny v eknomice - Inflace - Vývoz - Zaměstnanost a nezaměstnanost - Cenné papíry a komodity - Výroba automobilů, letecká doprava a výroba piva Část II : Hodnocení států světa (83 stran - tabulkové přehledy) Část III : Profily států - vybraných 62 států - obsahující Obyvatelstvo - Ekonomika - Struktura zaměstnanosti - Energie - Vývoz a dovoz - Směnné kursy (vůči USD) - Platební bilance, rezervy a dluhy - Rodina. (ČR na s. 126 - 127). Seznam 171 států, Glosář a Bibliografie. Lexikon zemí světa. Kartografie Praha 1999, 216 s. + mapová a tabulková část 88 s. + rejstřík geografických jmen 80 s. ISBN 80-7011-604-8. Obsah : Nejvýznamnější světové organizace (zde OSN, NATO, EU, OECD, Commonwealth, OPEC a G-8) - Svět - Evropa - Asie - Afrika - Severní Amerika - Jižní Amerika - Austrálie a Oceánie - Antarktida - Mapová a tabulková část - Rejstřík. U jednotlivých kontinentů jsou uváděny : Socioekonomická charakteristika, Fyzickogeografická charakteristika, Rekordy (rozloha, počet obyvatel, hustota zalidnění, průměrný roční přírůstek obyvatel, nejvyšší a nejnižší bod, nejvyšší a nejnižší teplota, nejvyšší a nejnižší roční srážky, nejsevernější - nejjižnější - nejzápadnější - nejvýchodnější body pevniny a světadílu). U každého státu jsou uvedeny údaje v členění a pořadí na : Základní údaje (rozloha, počet obyvatel, hlavní město, státní zřízení, úřední jazyk, měna, nejvyšší a nejnižší bod, HNP na obyvatele (USD), náboženství, očekávaná délka života, průměrný roční přírůstek obyvatel v %, členství v mezinárodních organizacích) - Hospodářství Základní fyzickogeografické poměry - Zajímavosti - Historie.

50

Dále jsou uvedeny : název státu v místním jazyku, vlajka a znak, schematická mapa s odkazem na podrobnější mapu v mapové části a zeměpisná poloha v souřadnicích. Lexikon zemí 2000 : Svět ve faktech, Trendy a prognózy, Mapy a vyobrazení. Fortuna Print Praha 1999, 503 s. ISBN 80-86144-35-6 Obsah : Svět v mapách (18 map světadílů a důležitých regionů) - Všechny státy světa v datech a faktech (zde 192 států s vlajkami, pilotní mapou a charakteristikou země, 200 fotografií osobností s biografickými údaji, 650 vyobrazení, kreseb, map a tabulek) - Závislá území v přehledu (40 zámořských území s pilotní mapou a tabelárně zpracovaným přehledem politických a hospodářských poměrů) - Rejstřík (1500 hesel osobností a věcných témat). U každé země jsou uváděny následující údaje v oddílech : Základní údaje (Název, Členství v mezinárodních organizacích, Hlavní město, Poloha, Pásmový čas - vzhledem k středoevropskému času, Rozloha a struktura využití území, Podnebí) - Politika (Státní zřízení, Hlava státu, Předseda vlády, Vláda, Parlament a volební období) - Obyvatelstvo a sociální charakteristika (Počet, Roční přírůstek a Hustota zalidnění - tyto včetně pořadí ve světě, Střední délka života, Věkové složení, Dosažený stupeň vývoje, Města, Náboženství, Etnické složení, Jazyk) - Hospodářství (Ekonomické ukazatele, Tvorba HNP, Zaměstnanost, Vývoz a odběratelské země, Dovoz a dodavatelské země, Měna). ČR na s.87 - 90. Za jednotlivá závislá území jsou uváděny následující údaje : Název, Hlavní město, Poloha, Pásmový čas, Rozloha, Podnebí, Počet obyvatel, Hustota zalidnění, Růst obyvatel, Popis území, Jazyk, Náboženství, Etnické složení, Měna, Politický statut, Parlament, Volební období, Guvernér, Tvorba HNP, HDP na obyvatele (USD), Vývoz a příjmy z vývozu, Výdaje na dovoz, Odběratelské a dodavatelské země). U České republiky (na s.87-90) obsahuje doprovodný text části : Hospodářské a vládní krize, Vleklá vládní krize, Nová vláda, Nová strana, Prezidentské volby, Předčasné parlamentní volby, Nezaměstnanost, Vstup do NATO, Povodňová katastrofa, Finance na potírání korupce, Temelín, Propad ekonomiky, Přídavky na děti, Nelepšící se hospodářská situace, Senátní volby, Dluhy podniků, Benešovy dekrety, Odkazy na další tabulky (týkající se ČR). Geografický místopisný slovník světa. Academia Praha 1993, 924 s. ISBN 80-200-0445-9 Redakční uzávěrka map v září 1991 a textů v prosinci 1991. Obsahuje 9200 hesel států, závislých území, měst, správních jednotek a fyzickogeografických objektů (Aachen ..... Žumberk). Podrobněji zpracovaná hesla států doplněná mapou a někde tabulkou správního členění obsahují : Přírodní poměry, Ochrana přírody, Obyvatelstvo, Hospodářství, Státní zřízení a Dějiny, a většinou ještě části Literatura, Výtvarné umění, Hudba, Divadlo a Kinematografie. Podobně i jiných případech jsou geografická hesla doplňována stručným přehledem historického vývoje, informacemi o archeologických nálezech, architektonických a dalších zajímavostech. Československo (tehdejší ČSFR) na s.158-174. Geografická encyklopedie : Rekordy světa - Neživá příroda. Mapa Slovakia Bratislava 1999, 191 s. ISBN 80-88716-30-6 Obsah : Planeta Země - Klima - Atmosféra - Srážky - Podnebí - Vodstvo - Moře - Zálivy Průlivy - Fjordy - Mořské útesy - Mořský příliv - Ledovce - Jezera - Řeky - Vodopády - Gejzíry - Termální prameny - Kontinenty - Ostrovy - Poloostrovy - Pohoří - Sopky - Povrch - Jeskyně Rejstřík. Obsahuje mnoho map, tabulek, obrázků a doprovodných informací. V této řadě dále vyšlo nebo vyjde : Živý svět : Zvířata, Živý svět : Rostliny, Vesmír : Planety, hvězdy a galaxie, Historie lidstva a Člověk a společnost. Bližší informace na adrese www.mapa.sk. Výhradním distributorem pro ČR je NS - Nakladatelský servis Středokluky, [email protected].

51

Geografická encyklopedie : Rekordy České republiky - Příroda. Mapa Slovakia Bratislava 2001, 206 s. ISBN 80-8067-025-0 Obsah (jednotlivé části jsou barevně rozlišeny) : Základní údaje o ČR - Geologie - Reliéf Vodstvo - Půdy - Počasí a podnebí - Rostlinstvo - Živočišstvo - Ochrana přírody - Seznam pramenů a literatury - Rejstřík rekordů. Obsahuje mnoho obrázků, map, tabulek a doprovodných informací. Např. v části Vodstvo (s.7699) je uvedeno 35 rekordů. Připravuje se vydání navazující publikace Člověk a společnost. Statistická ročenka České republiky .... ISBN 80-7223-614-8, www.czso.cz vydává každý rok Český statistický úřad (ČSÚ) a Scientia Praha - od poloviny 90. let v česko anglické úpravě jako publikaci a na CD-ROM Z obsahu : Území a podnebí - Životní prostředí - Obyvatelstvo - Mezinárodní přehledy Vybrané ukazatele oblastí a krajů, apod. Poznámky : 1) Na web stránkách je v době vydání umístěn výběr z publikace, a po třech měsících její kompletní znění. 2) Používá se již Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) navazující na mezinárodní standardy užívané Eurostatem (Statistický úřad Evropské unie se sídlem v Luxemburgu), www.czso.cz/cz/klasif 3) Používá se klasifikace zemí CZ-GEONOM (od 1.1.2000) - členění zemí podle geografických a ekonomických zón - odpovídající standardům EU 4) Používá se klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS (od 1.1.2000) odpovídající požadavkům Evropské unie a na ně navazující zpracování krajských statistických ročenek (za nové kraje poprvé r.2001) Statistická ročenka .... kraje .... vychází za nové kraje (platné od 1.1.2000) od roku 2001 vydávají Krajské reprezentace ČSÚ - navazují na Statistickou ročenku ČR a krajské ročenky jsou vzájemně obsahově unifikovány Obsah : Základní ukazatele za okresy - Území, podnebí a životní prostředí - Obyvatelstvo Práce - Organizační struktura národního hospodářství - Zemědělství a lesnictví - Průmysl, energetika, stavebnictví a investice - Obchod, cestovní ruch a doprava - Školství, kultura a sport, zdravotnictví a sociální zabezpečení - Kriminalita, dopravní nehody a požáry - Volby - Města územní porovnání okresů a krajů - Vybrané ukazatele ČR. Okresy České republiky .... ISBN 80-7223-344-0, www.czso.cz vydává ročně ČSÚ Praha - od poloviny 90. let v česko-anglické verzi Malý lexikon obcí České republiky .... ISBN 80-7223-621-0 vydává ročně ČSÚ Praha - od poloviny 90. let v česko - anglické verzi Obsah : Za každou obec .... počet částí obce - počet katastrálních území - výměra území - počet trvale bydlících obyvatel a z toho ve věku 15-59 let - výskyt uvedených zařízení infrastruktury (ano / ne) jako např. kanalizace, plynofikace, školy, pošty apod. Poznámka: Hlavní město Praha je od 1.7.2001 rozdělena na 22 správních obvodů, a na území ČR je v současné době 6254 obcí !

52

Statistická ročenka půdního fondu České republiky .... ISBN 80-90321-2-4 vydává každý rok (od r.1964) Český úřad zeměměřický a katastrální Praha Obsah : Stav a vývoj půdního fondu - Úhrnné hodnoty druhů pozemků - Rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí ... podle krajů a okresů. Statistická ročenka životního prostředí České republiky .... ISBN 80-7212-094-8 Vydává od r.1991 Ministerstvo životního prostředí ČR a ČSÚ Praha v česko - anglické verzi. Starší ročníky jsou k dispozici v elektronické podobě (Český ekologický ústav) a připravuje se vydávání na CD-ROM. Hydrologická ročenka České republiky ... ISBN 80-85813-78-5 Vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Praha - časová řada publikací od r.1922 navazující na tradici ročenek a výročních zpráv až z 19. století. Poznámka : hydrologický rok se počítá od 1.11. do 31.10. kalendářního roku.

53

8

Zvláště významné a často užívané pojmy (1) Hrubý domácí produkt (HDP) (2) Hrubý národní produkt (HNP) (3) Hranice chudoby (4) Index lidského rozvoje (5) Parita kupní síly (6) Státní příjmy, výdaje a dluhy (7) Bilance a struktura zahraničního obchodu (8) Daňové zatížení (9) Měrné jednotky energetické výhřevnosti / náročnosti (10) G 7 (G 7 + 1) (11) Spotřební koš a výdaje na spotřebu domácností (12) Výroba a spotřeba elektrické energie (13) Zásoby, těžba a spotřeba energetických surovin (14) Hlavní světové makroregiony a Sever versus Jih (15) Organizace spojených národů (16) Evropská unie (17) Evropská měna (EUR) (18) Kandidátské země vstupu do Evropské unie (19) OPEC (20) OECD (21) WTO (22) Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) (23) NATO (North Atlantic Treaty Organization) (24) Důvěryhodnost / bonita států (25) Zadluženost států - zahraniční dluh (26) Země jako dárci / příjemci pomoci (27) Země jako poskytovatelé / příjemci přímých investic (28) Spotřeba potravin a doporučená denní dávka (29) Příjmy obyvatel

54

(1) Hrubý domácí produkt (HDP) angl. Gross Domestic Product (GDP), něm. Bruttoinlandprodukt (BIP) - hodnota veškeré produkce (výrobků a služeb) vytvořené v určitém státě nebo oblasti (regionu) vlastním obyvatelstvem i cizinci za jeden rok, vyjádřená nejčastěji v amerických dolarech (USD). Uvádí se buď celková absolutní výše HDP, která odpovídá hospodářské síle státu / regionu a jeho postavení ve světě / seskupení států nebo regionů, anebo jako HDP na 1 obyvatele (angl. per capita, něm. pro Kopf), který je ukazatelem hospodářské vyspělostí a životní úrovně obyvatel státu / regionu. HDP na obyvatele se vyjadřuje buď podle směnných kurzů příslušné měny vůči USD (nominální úroveň), nebo podle tzv. parity kupní síly (angl. purchasing power parity - PPP, něm. Kaufkraftparität), kdy se výše této čátsky vztahuje k cenám vybraného souboru výrobků a služeb reprezentujících obvyklou spotřebu obyvatel (tzv. spotřební koš) v dané zemi (reálná úroveň).

(2) Hrubý národní produkt (HNP) angl. Gross National product (GNP), něm. Bruttosozialprodukt (BSP) - hodnota veškeré produkce vytvořené občany určité země za jeden rok jak na území vlastního státu (HDP), tak i na území jiných států (zahraničí) a včetně salda běžných obchodních transakcí s jinými zeměmi.

HDP / HNP se dále hodnotí a) podle podílu základních sektorů : zemědělství (agriculture, Landwirtschaft) - průmysl (industry, Industrie) - služby (services, Dienstleistungen) b) podle podílu složek / typů výdajů : soukromá spotřeba (private consumption) - veřejná spotřeba (public consumption) - investice (investment) - vývoz (exports) - dovoz (imports) c) podle roční míry vývoje (přírůstku nebo úbytku) d) podle míry zadluženosti a dluhové služby e) podle podílu příjmů a výdajů v souvislosti s cestovním ruchem Příklad : 1) Nominální HNP České republiky v r.1998 se uvádí ve výši 53,034 mld USD, tj. 5.150 USD na obyvatele, tj. 18 % úrovně v USA. Reálná úroveň HNP podle kupní síly se však zvýší na 12.197 USD na obyvatele, tj.o více než 130 % a na 42 % úrovně v USA (29.240 USD na hlavu). Reálný (přepočtený) objem NP v letech 1990-98 klesl o 0,2 % a současně také klesl počet obyvatel o 0,1 %, takže reálná úroveň HNP na obyvatele v ČR v tomto období klesla také o 0,1 % (0,2 - 0,1). 2) Na objemu našeho HDP v r.1998 se podílelo zemědělství pouze 4 %, průmysl a stavebnictví 39 % a služby s ostatními obory již 57 %. 3) Na objemu našeho HDP v r.1998 se podílela soukromá spotřeba 52 %, veřejná (vládní) spotřeba 19 %, investice 30 %, zatímco saldo zahraničního obchodu bylo jen mírně záporné 1% (export 60 % vs. import 61 % objemu HDP). 4) Naše vnější zadlužení dosáhlo v r.1998 výši 12,9 mld USD, tj. 24 % objemu našeho HNP a naše dluhová služba představovala 4,3 mld USD, tj. 8 % HNP. 5) Příjmy z cizineckého turistického ruchu, které činily v r.1998 3,6 mld USD, tj. zhruba 7 % HNP, byly vyšší než naše výdaje v zahraničí, jež dosáhly 2,4 mld USD, takže bylo dosaženo celkové aktivní saldo ve výši 1,2 mld USD.

55

(3) Hranice chudoby angl. poverty limits , něm. Armutsgrenze - definována jako úroveň příjmů nebo výdajů, které nestačí k pokrytí základních a každodenních lidských potřeb. Podle Světové banky je za takovou hranici označován příjem / výdaj méně než 1 USD na osobu a den, resp. 350 USD / osobu / rok.

(4) Index lidského rozvoje angl. Human Development Index (HDI), něm. Index menschlicher Enwicklung (IME) - použito poprvé v r.1990 v rámci UNDP (Program OSN pro rozvoj) pro hodnocení úrovně zemí - zahrnuje střední délku života, míru vzdělanosti dospělých obyvatel, reálnou kupní sílu na obyvatele. Zavádí - na rozdíl od HDP nebo HNP - do hodnocení kvality života „sociální komponenty“.

(5) Parita kupní síly angl. Purchasing Power Parity (PPP), něm. Kaufkraftparität - mezinárodní vyjádření kupní síly měny příslušné země v porovnání s kupní silou USD a za stejný „spotřební koš“ výrobků a služeb v USA (uvádí se USD / EUR nebo v %, když USA = 100 %).

(6) Státní příjmy, výdaje a dluhy Vyjadřují se buď v absolutní výši (zpravidla v přepočtu na USD) nebo podílem v % na HDP. Poznámka: V roce 1998 v České republice dosahovaly k výši HDP státní příjmy 38,9 %, státní výdaje 37,0 % a státní dluhy 11,6 %. V roce 1998 ČR navštívilo 5,5 mil. zahraničních hostů a tím vytvořen příjem téměř 3,8 mld USD.

(7) Bilance a struktura zahraničního obchodu Vyjadřuje se finančním objemem exportu a importu, vzájemným saldem, trendy vývoje a strukturou podle druhů zboží a podle teritorií určení / původu. Poznámka: 1) Česká republika v roce 1999 exportovala zboží za 33,2 mld USD (o 4,8 % více než v r.1998) a importovala zboží za 34,0 mld USD (o 4,0 % více než v r.1998). Výsledné saldo zahraničního obchodu bylo jen mírně záporné. 2) Hlavní složkou našeho vývozu byly stroje a dopravní prostředky (44 %), a nejvíce směřoval do Německa (40 %) a na Slovensko (8 %). 3) Hlavní složkou našeho dovozu byly stroje a dopravní prostředky (40 %) a nejvíce jsme dováželi z Německa (32 %) a Ruska (6,4 %).

(8) Daňové zatížení Velmi důležitý ukazatel (příklad za Českou republiku v r.1999), který se nejčastěji uvádí jako úhrnný daňový příjem a jeho výše v % HDP (38,3 %), jako nejvyšší daňová sazba z dosažených příjmů u soukromých příjmů (47,5 %) a u příjmů při podnikání (35 %).

(9) Měrné jednotky energetické výhřevnosti / náročnosti - používá se buď tzv. uhelná jednotka nebo tzv. ropná jednotka - uhelná jednotka (zkr. tmp) = tuna černého uhlí o výhřevnosti 8.160 kWh angl. coal equivalent , něm. Steinkohleneinheit (SKE) - ropná jednotka (zkr. toe) = tuna ropy o výhřevnosti 11.700 kWh angl. oil equivalent , něm. Rohöleinheit

56

tj. 1 ropná jednotka (1 toe) = 1,4 uhelné jednotky (tmp), ale např. hnědé uhlí = jen 0,3 toe a náš lignit = méně než 0,2 toe ! Přibližně platí vztahy, že 1 tuna kvalitního černého uhlí (1 tmp) představuje energeticky asi 2,5 t hnědého uhlí, téměř 4 t lignitu, ale jen 0,7 t ropy či 700 m3 zemního plynu !

(10) G 7 (G 7 + 1) - skupina (angl. group, G) sedmi hospodářsky nejsilnějších zemí světa - USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie, Spojené království a Kanada, k nimž se někdy ještě přičleňuje Rusko (proto G 7 + 1), a označovaná také jako G 7 bohatého Severu.

(11) Spotřební koš a výdaje na spotřebu domácností angl. basket of goods and services, něm. Waren - und Dienstleistungenkorb - jeho součástí jsou tzv. reprezentativní výdaje domácnosti na zajištění stravování - oblečení a obuvi - nájemného s topením a osvětlením - vybavení a údržby bytu - zdravotnictví - dopravy a telekomunikací - vzdělání, kultury a volného času - hygieny a předmětů osobní potřeby - a ostatních výdajů. Poznámka : Průměrná domácnost v ČR v roce 1995 vydávala 2.620 USD na osobu a rok (z toho 27 % za potraviny), zatímco v Portugalsku 6.860 USD (35 %) a v Dánsku 17.730 USD (z toho 18 % za potraviny).

(12) Výroba a spotřeba elektrické energie Nejčastěji se hodnotí podle (údaje za ČR v r.1996) : - instalované kapacity elektrárenských zdrojů v MW (13.852 MW) - skutečné výroby elektrické energie v mld kWh (61 mld kWh) - podílu zdrojů na výrobě (fosilní paliva : vodní : jaderné) (75 : 4 : 21 %) - velikosti exportu a importu v mld kWh (8,8 : 8,8 mld kWh) - spotřeby celkem (mld kWh) a na osobu (kWh) (61 mld a 5.948 kWh)

(13) Zásoby, těžba a spotřeba energetických surovin Nejčastěji se uvádí a hodnotí (údaje za ČR - spotřeba v r.1996) : - uhlí 5,7 mld tun (Z), 76 mil tun (T) a 67 mil tun (S) - zemní plyn 4 mld m3 (Z), 256 mil m3 (T) a 10,6 mld m3 (S) - ropa 15 mil barelů (Z), 1 mil barelů (T) a 52 mil barelů (S) - kapacita rafinérií na zpracování ropy 198 tis barelů denně (1998) Poznámka : z uvedených údajů vyplývá, že zásoby zemního plynu i ropy na našem území by nestačily k pokrytí ani naší půlroční spotřeby. Naproti tomu zásoby uhlí postačí k pokrytí naší spotřeby na nejméně 80 let. Celosvětové zásoby by se podle některých odhadů měly vyčerpat během následujících 40 až 45 let - v některých zemích však ještě dříve (z významných producentů např. Alžírsko, Čína, Mexiko, Brazílie, Rusko, USA aj.). Perspektivně dlouhodobější zásoby nabízí především země Perského zálivu (Saúdská Arábie, SAE, Irán, Irák, Kuvajt), z dalších jen Libye a Venezuela. (14) Hlavní světové makroregiony a Sever versus Jih - J.Cole (1996) vymezil 12 tzv. světových makroregionů a ekonomicky odlišné zóny Severu a Jihu (viz též Školní atlas dnešního světa, s. 139) 1. Západní Evropa, 2. Ostatní Evropa, 3. SNS a Pobaltí, 4. Japonsko a Korejská rep., 5. Severní Amerika, 6. Oceánie (Bohatý SEVER)

57

7. Latinská Amerika, 8. Subsaharská Afrika, 9. Jihozápadní Asie a severní Afrika, 10. Jižní Asie, 11. Jihovýchodní Asie, 12. Čína, Mongolsko a KLDR (Chudý JIH) Jiné možné členění světa na 15 makroregionů - respektující hranice mezi kontinenty - používá Encyclopaedia Britannica : 1 Střední Afrika, 2. Východní Afrika, 3. Severní Afrika, 4. Jižní Afrika, 5. Západní Afrika, 6. Anglo-Amerika, 7. Latinská Amerika, 8. Jižní Amerika, 9. Východní Asie, 10. Jižní Asie, 11. Jihovýchodní Asie, 12. Jihozápadní Asie, 13. Východní Evropa (včetně České republiky a všech bývalých socialistických zemí), 14. Západní Evropa, 15. Oceánie a Austrálie Poznámka: 1) Podle úrovně HNP na hlavu (ta je nižší než 320 USD a po roce 1990 klesá), ale i spotřeby potravin a elektrické energie, střední délky života, vzdělanosti, zadluženosti jsou na tom nejhůře Východní a Střední Afrika (v r.1998 345 mil.obyvatel, ale podle projekce v r.2020 již 520 mil.obyvatel). 2) Jen dva makroregiony - kromě Střední Afriky ještě Východní Evropa - zaznamenaly pokles HNP na hlavu v letech 1990-98 (v Rusku dokonce o 7,2 %, na Ukrajině o 11,4 %). 3) Ukrajina - s téměř 50 mil.obyvatel - se úrovní HNP 980 USD na hlavu v r.1998 stala spolu s Albánií a Moldavskem nejchudší zemí Evropy (podle parity kupní síly chudší než Mongolsko a více než pětkrát slabší než ČR).

(15) Organizace spojených národů (United Nations, UN) www.un.org Založena v r.1945 v San Francisco, v současné době 189 členských států (všechny státy s výjimkou Švýcarska, Taiwanu, Vatikánu a Západní Sahary). Úřední jazyky : angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština. Hlavní sídlo v New Yorku. Každá členská země musí finančně přispívat na rozpočet - nejvíce USA (22,0 % rozpočtu OSN), Japonsko (19,6 %) a Německo (9,8 %). ČR dodává jen 0,189 % rozpočtu, podobně také např. Kolumbie (má 42 mil.obyvatel). Hlavními orgány OSN jsou Valné shromáždění (UNGA), Rada bezpečnosti (UNSC) s pěti stálými členy - Čína, Francie, Velká Británie, Rusko (dříve SSSR) a USA, které mají právo vetovat hlasování - a s deseti nestálými volenými členy. V současné době jsou na 15 místech světa nasazeny Vojenské mírové oddíly OSN (mj. v Bosně - Hercegovině, Kosovu, Makedonii, Etiopii, Eritreii, Rwandě, na Kypru, Východním Timoru aj.). Mezi nejvýznamnější programy financované a řízené OSN patří : UNDP - Program rozvoje, www.undp.org UNEP - Program životního prostředí, www.unep.org UNHCR - Komisariát pro uprchlíky, www.unhcr.org UNICEF - Dětský fond, www.unicef.org WFP - Světový potravinový program, www.wfp.org Mezi nejvýznamnější specializované agentury / organizace OSN patří : FAO - Organizace pro výživu a zemědělství, Řím, www.fao.org ILO - Mezinárodní organizace práce, Ženeva, www.ilo.org IMF - Mezinárodní měnový fond, Washington, www.imf.org UNESCO - Org.pro výchovu, vědu a kulturu, Paříž, www.unesco.org WHO - Světová zdravotnická organizace, Ženeva, www.who.int Součástí OSN je skupina Světové banky (WB) zahrnující v sobě : IBRD - Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, 183 členů IDA - Mezinárodní rozvojová agentura, 161 členů IFC - Mezinárodní finanční společenství, 174 členů MIGA - Mnohostranná investičně garanční agentura, 154 členů Sídlem skupiny Světové banky je Washington (USA), www.worldbank.org

58

(16) Evropská unie Založena v r.1992 tzv. Maastrichtskou smlouvou 12 členskými státy bývalého Evropského hospodářského společenství (EHS), naposled rozšířena od 1.1.1995. V současné době 15 států, zhruba 375 mil.obyvatel a rozloha 3,2 mil.km2. Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Francie a Itálie (1952), Dánsko, Spojené království a Irsko (1973), Řecko (1981), Portugalsko a Španělsko (1986), Finsko, Švédsko a Rakousko (1995). Sídlo Komise EU v Bruselu, www.europa.eu.int. Poznámka : Na počátku procesu evropské integrace byla smlouva o založení Evropského společenství pro uhlí a ocel (něm. EGKS, franc. Montanunion) uzavřené šesti státy v r.1951 v Paříži na období 1952 - 2002.

(17) Evropská měna (EUR) Ve 12 zemích EU s platností od 1.1.2002 zavedena jako společná měnová jednotka Euro (v Dánsku, Švédsku a Spojeném království, a na přechodnou dobu ještě v Řecku zůstávají v platnosti národní měny). Poznámka : 1) Nastavený počáteční kurs např. 1 EUR = 1,95583 DEM. 2) Euro je oficiální měnou také v Kosovu a Černé Hoře

(18) Kandidátské země vstupu do Evropské unie V současné době 13 zemí - Turecko (1964), Malta (1971), Kypr (1973), Polsko a Maďarsko (1994), Česká republika, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko (1995), Estonsko, Lotyšsko a Litva (1998) a Slovinsko (1999). Poznámka : Norsko bylo přijato, ale jeho občané v referendu v r.1973 vstup do EU odmítli. Švýcarsko se v referendu v r.1992 a opakovaně v r.2001 vyjádřilo proti vstupu do EU. Problematická z důvodu porušování lidských práv jsou jednání o vstupu Turecka, i když je kandidátskou zemí již od roku 1964.

(19) OPEC (Organisation of Petroleum Exporting Countries) www.opec.org Založena v r.1960 v Bagdádu (sídlo ve Vídni), členskými státy jsou Alžírsko, Ekvádor, Gabon, Indonésie, Irák, Irán,Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saúdská Arábie, SAE (Spojené arabské emiráty) a Venezuela. Stanovuje maximální množství těžby silně ovlivňuje světové ceny ropy.

(20) OECD

(Organisation for Economic Cooperation and Development)

www.oecd.org Založena v r.1961 (sídlo v Paříži), 29 členskými zeměmi v současnosti jsou všechny země EU (15), dalších 7 evropských zemí (Island, Maďarsko, Norsko, Polsko, Švýcarsko, Turecko a Česká republika) a 7 zemí mimo Evropu (USA, Kanada, Mexiko, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland). Původně založena již v r.1948 jako OEEC pro realizaci programu evropské obnovy, jejímiž členy se staly země, které přijaly americkou pomoc (Marshallův plán)

(21) WTO (World Trade Organization) www.wto.org Založena v r.1994 (sídlo v Ženevě) jako následník GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) založené v r.1947, 140 členských zemí včetně ČR.

59

(22) Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) angl. Council for Mutual Economic Assistance (CMEA anebo Comecon) něm. Rat für gegenseitige Wirtschaftshilfe (RGW) Založena v r.1949, sdružovala státy s centrálně plánovaným hospodářstvím - nejdříve 7 států (Albánie - později vystoupila, Bulharsko, Československo, Maďarsko, Německá demokratická republika, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz), k nimž později přistoupily Mongolsko (1962), Kuba (1972) a Vietnam. (23) NATO (North Atlantic Treaty Organization) Založena v r.1949 jako sdružení 12 zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Velká Británie a USA). Později do ní vstupují - r.1952 Řecko a Turecko, r.1955 Německo (NSR), r.1982 Španělsko a r.1999 Maďarsko, Polsko a Česká republika. V současné době má 19 členských zemí.

(24) Důvěryhodnost / bonita států Určuje se každý rok tzv. indexem bonity státu (100 = bez rizika, 0 = nejvyšší riziko) na základě hodnocení 100 nejvýznamnějších bankovních společností světa. Nejvyšší bonitou se vyznačují Švýcarsko a Německo. Nejnižší bonita je přisuzována nejchudším, hospodářsky a politicky problémovým státům jako jsou Afghánistán, Súdán, Severní Korea apod. Poznámka : ČR - podle hodnocení v r.2001 - zaujímá mezi 145 hodnocenými státy 35. místo (nejlepší pozici z kandidátských zemí EU má Slovinsko na 30. místě, nejhorší Rumunsko na 89. místě).

(25) Zadluženost států - zahraniční dluh Dosud nesplacené finanční povinnosti státu vůči jiným státům a světovým institucím a z toho vyplývající výše roční dluhové služby (debt service) a tzv. podíl dluhové služby (debt service ratio) vyjádřený v % objemu exportu zboží a služeb. Mezi země s největším zahraničním (vnějším) dluhem patří Brazílie, Rusko, Mexiko, Čína, Indonésie a Argentina. Poznámka : Československo končilo svou existenci se zahraničním dluhem ve výši 8,2 mld USD, tj. 18,6 % HDP a s dluhovou službou ve výši 1,5 mld USD, tj. 10,4 % objemu exportu (údaje za rok 1991). - Mezi země s nejvyšší dluhovou službou patří Rusko, Mexiko, Indonésie, Korejská republika, Brazílie - Mezi země s nejvyšším podílem dluhu v % HDP patří Mozambik, Somálsko, Tanzánie, Nicaragua a Jordánsko. - Mezi země s nejvyšším podílem dluhové služby na exportu patří Uganda, Alžírsko, Pákistán, Maďarsko (!) a Somálsko.

(26) Země jako dárci / příjemci pomoci - Mezi největší dárce (largest donors) pomoci jiným zemím patří a) absolutní výší pomoci USA, Francie, Japonsko, Německo a Itálie b) podílem na HDP Saúdská Arábie, SAE, Norsko, Nizozemsko a Dánsko - Mezi největší příjemce (largest recipients) zahraniční pomoci patří a) absolutní výší pomoci Egypt, Bangladéš, Čína, Indonésie a Indie b) podílem na obyvatele Izrael, Jordánsko, Surinam, Gabon a Egypt

60

(27) Země jako poskytovatelé / příjemci přímých investic - Mezi největší poskytovatele přímých investic v jiných zemích patří a) absolutním objemem Spojené království, USA, Francie a Německo b) podílem na HDP či obyvatele Nizozemsko, Belgie a Švédsko - Mezi největší příjemce přímých investic ze zahraničí patří a) absolutním objemem USA, Spojené království, Švédsko a Čína b) podílem na obyvatele Švédsko, Nizozemsko a Kanada

(28) Spotřeba potravin a doporučená denní dávka Organizace FAO (Food and Agriculture Organization) určila doporučené denní minimum příjmu potravin na 2.700 kcal na osobu a den. S ohledem na klimatické a jiné rozdíly jsou tyto dávky v některých regionech ještě sníženy - Východní Asie (2.240), Afrika (2.320), Latinská Amerika (2.360) a Blízký Východ (2.440 kcal). - Mezi země s nejnižší denní spotřebou potravin patří : Somálsko (1530), Burundi (1.580), Afghánistán (1.720), Eritrea, Etiopie aj. s méně než 2.000 kcal. - Mezi země s nejvyšší denní spotřebou potravin patří : USA (3.760), Portugalsko (3.690), Rakousko, Norsko, ale i Izrael aj. s více než 3.400 kcal. Poznámka : Údaj pro ČR uvádí 3.290 kcal (všechny uvedené údaje 1998). Téměř polovina obyvatel Země má nižší příjem objemu potravin, než je ono doporučené minimum. Asi 700 mil.obyvatel Země trpí akutním hladem a nejméně 500 mil.obyvatel žije s nadbytečnou spotřebou potravin.

(29) Příjmy obyvatel Příjem domácnosti (income) tvoří mzdy, vedlejší zaměstnání, různé dávky a příspěvky, a jiné zdroje. Podle mezinárodně používaného standardu se sleduje podíl a vývoj příjmů připadajících na 20 % domácností s nejnižšími příjmy (nejchudší) a na 10 % domácností s nejvyššími příjmy (nejbohatší). Zatímco v ČR je podle těchto zdrojů vzájemný podíl 10,3 : 22,4 %, např. v Dánsku 9,6 : 20,5 %, ale v Brazílii 2,5 : 47,6 % ! Pro účely hodnocení úrovně HDP jsou používány průměry za (podle označení používaného statistickými úřady) : EUR 15 = 15 zemí Evropské unie CECC 10 / 12 = 10 / 12 kandidátských zemí ze střední a východní Evropy (Bulharsko, ČR, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko + Kypr a Malta) EUR 25 / 27 = 15 zemí EU + 10 / 12 zemí CECC Světová banka používá označení : - „těžce zadlužené chudé země“ (heavily indebted poor countries, HIPC) - „země s nízkým příjmem“ (low income countries, LIC) s úrovní příjmu méně než 755 USD na osobu a rok Kombinaci obou kritérií splňuje 37 zemí s více než 475 mil.obyvatel (např. Kongo (Konžská demokratická republika), Myanmar.

61

9

Použité a doporučené prameny: Atlas světových dějin - Encyklopedie historie světa Columbus Praha 1998 (překlad z angl.orig. 1997). Britannica Book of the Year 2000 (2001): Encyclopaedia Britannica Inc. Chicago - London et al., 936 s. (www.britannica.com). Cameron, R. (1996): Stručné ekonomické dějiny světa. Victoria Publ.Praha, 1.vyd., 475 s. Cole, J. (1996): Geography of the Worlds Major Regions. Routledge London / New York, 474 s. Der Fischer Weltalmanach - Zahlen, Daten, Fakten 2002 (2001): Fischer Taschenbuch Verlag Frankfurt a.M., 1406 s. Geografický místopisný slovník světa. Academia Praha 1993, 924 s. Lexikon zemí světa. Kartografie Praha 1999, 216 s. + mapová a tabulková část 88 s. + rejstřík geografických jmen 80 s. Lexikon zemí 2000 : Svět ve faktech, Trendy a prognózy, Mapy a vyobrazení. Fortuna Print Praha 1999, 503 s. Statistická ročenka České republiky 2001 (2001): Český statistický úřad a Scientia Praha Svět v číslech do kapsy - edice 2000. Alpress Frýdek - Místek 2000, 240 s. (překlad z angl. orig. The Economist Pocket World in Figures 1999). Školní tlas České republiky (1999): Geodézie ČS Praha, 113 s. Školní atlas dnešního světa (2000): Nakl.Terra Praha, 173 s. The Economist Pocket World in Figures 1993 edition (1992): The Economist Books Ltd London, 208 s. Tomeš, J. a kol. (1997): Školní atlas Dnešní svět. Nakl.Terra Praha, 93 s.

62

10 PŘÍLOHA III: Anglicko - americké míry a zkratky používané v geografii Délkové míry : in = inch (čes. palec) = 0,0254 m, resp. 2,54 cm

4 in = 10 cm 1 cm = 0,39 in

ft = foot (čes. stopa) = 0,3048 m, resp. 30,48 cm 10 ft = 3 m

1 m = 3,281 ft

mi = mile (čes. míle) = 1609,3 m, resp. 1,6093 km 10 mi = 16 km 1 km = 0,62 mi Příklad : Mt. Everest 8848 m n.m. = 29 028 ft Miami, Florida 1500 mm = 59 in (roční srážky) Aletsch Glacier 16 km = 10 mi (délka ledovce)

Plošné míry : acre (čes. akr) = 0,405 ha sqmi = square mile = 2,59 km2

10 akrů (acres) = 4 ha

1 ha = 2,471 akrů

10 sqmi = 26 km2

1 km2 = 0,386 sqmi

Příklad : Austrálie 7,7 mil.km2 = 3 mil. sqmi

Objemové míry : brt = brutto registrated tonn = 2,831 m3 bushel = 35,24 litrů brl = barrel = 158,982 litrů

Měření teploty : (degree) ° F (Fahrenheit) = 0, 555 ° C (Celsius)

1° C = 1,8 ° F

Převod ze ° F na ° C podle vzorce t ° C = 5 / 9 (t ° F - 32) např. 70 ° F = 21,1 ° C Převod ze ° C na ° F podle vzorce t ° F = 9 / 5 ° C + 32 např. 10 ° C = 50 ° F Equator = rovník Tropic of Cancer = obratník Raka

Tropic of Capricorn = obratník Kozoroha

Summer / Winter Solstice = letní a zimní slunovrat

Z k r a t k y (acronyms / abbreviations) :

63

CAP = common agricultural policy = společná zemědělská politika CFCs = chlorofluorocarbons = chlorofluorouhlovodíky (vliv na ozonovou vrstvu) CIS = Commonwealth of Independent States = Společenství nezávislých států DACD = development aid countries donors = země poskytující rozvojovou pomoc DACR = development aid countries receivers = země přijímající rozvojovou pomoc CPEs = centrally planned economies = centrálně plánované ekonomiky GDP = gross domestic product = hrubý domácí produkt GMT = Greenwich Meridian Time = čas na Greenwichském poledníku GNP = gross national product = hrubý národní produkt HDI = human development index = index lidského rozvoje HEP = hydro electricity plant = vodní elektrárna HYVs = higher yielding varieties = více vynášející druhy (rostlin či zvířat) LDCs = less developed countries = méně rozvinuté země MDCs = more developed countries = více rozvinuté země MNCs = multinational companies = mnohonárodní společnosti NGOs = non-governmental organisations = nevládní organizace NICs = newly industrialising countries = nově se industrializující země NPA = National Park Authority = správa národního parku ORC = oil rich countries = země bohaté na ropu PPP = purchasing power parity = paritní (přepočtená) kupní síla UK = United Kingdom = Spojené království (Velké Británie a Sev.Irska)

64

11 ZÁVĚR Ten, kdo chce vědět a dovídat se - záměrně přitom volím tvar vyjadřující soustavný, stále pokračující a nekončící proces - to podstatné, co se odehrává ve stále rychlejším sledu ve stále se zmenšujících prostorech světa kolem nás - ten se musí naučit orientovat ve stále složitějším a rozsáhlejším labyrintu informací. Tomu, kdo se chce hlouběji zajímat o moderní geografii (geoinformatiku) - záměrně volím tento výraz místo zeměpis, abych i tímto zdůraznil její posun od tradičního popisování Země nebo zemí k novým metodám zjišťování, hodnocení a zpracování prostorových informací - chceme v druhé části textu usnadnit možná první a nelehké krůčky na této cestě. Svým studentům od samého počátku zdůrazňuji, jak je v dnešní době intenzivního oslnění moderními elektronickými médii důležité, neztrácet a udržovat kontakt s ostatními zdroji informací. Jak je a bude stále důležité dobře vědět, kde hledat a najít prameny informací, a jak je potřebné umět informace porovnávat a hodnotit. Zdrojem informací a z toho vyplývajícího poznávání souvislostí jsou vedle studijních textů a učebnic (o některých se zmiňujeme v první části) rovněž časopisy, atlasy a mapové soubory, a další významné souhrnné prameny, které si studenti jako základní výbavu opatřují a vytváří samostudiem. Není jiné ani lepší cesty, než si je záhy vlastnoručně osahat, prozkoumat a seznámit se s jejich obsahem. Tím, že se je naučíte používat, se naučíte pracovat s různými na sobě nezávislými nebo (a to hůře) závislými prameny informací, a také jak s nimi dále správně zacházet. Soubor zde uváděných doporučovaných pramenů byl sestaven z pramenů, které jsou dostupné - a to nedaleko od sebe - v knihovnických a mapových fondech Krajské vědecké knihovny, Univerzitní knihovny a mapového archivu katedry geografie na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci, kde všude také lze získat přístup i k dalším cenným informačním a studijním materiálům. Např. zvláštní fond ve studijním účelům jedinečném areálu Krajské vědecké knihovny v Liberci obsahuje velmi bohatou německy psanou literaturu tzv. sudetik. Důležitou součástí orientace ve studiu je ovládnutí některých významných a proto často používaných pojmů. Z tohoto důvodu jsme zařadili do našich textů také výběr a stručné vysvětlení takových pojmů, s nimiž se budete setkávat stále více a častěji, a to nejen během svých studií. Vzhledem k tomu, že k nám stále více proniká vliv anglického jazyka, připojili jsme na závěr výběr v anglo-americkém světě hojně používaných měrných jednotek a zkratek. Přáli bychom si, aby jste v tomto možná prvním průvodci při studiu geografie našli nejen potřebnou první pomoc, ale především inspiraci a motivaci k intenzivnějšímu samostudiu a trvalejšímu zájmu o geografii, které Vám jistě přinesou své ovoce ... Václav Poštolka

65

Název

ZEMĚPIS Základy a podklady gymnaziálního učiva ve vybraných kapitolách

Autoři

Jaroslav Vávra, RNDr. Václav Poštolka

Vydavatel

Technická univerzita v Liberci

Určeno

pro studující geografie

Schváleno

Rektorátem TU v Liberci č. RE

Vyšlo Počet stran

65

Vydání

první

Tiskárna

Vysokoškolský podnik, s.r.o. Liberec

Druh tisku

maloofset z dodaných podkladů

Číslo publikace Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou

ISBN 80-7083-638-5

66