Technická univerzita v Liberci Článek I.
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Katedra:
Studijní program: UČITELSTVÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY UČITELSTVÍ PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Studijní obor (kombinace)
Problematika výuky interjekcí a způsoby motivovaných slov žáky 1. stupně ZŠ
vyjádření
mimojazykově
Problems with the teaching of interjections and the ways of expressing extra – linguistically motivated words by the pupils of primary schools Diplomová práce: 08–FP–KPV–0004 Autor:
Podpis:
JITKA NEPOMUCKÁ Adresa: SOKOLOVSKÁ 27/93 186 00, PRAHA 8 Vedoucí práce: Mgr. VĚRA VYKOUKALOVÁ Konzultant: Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
110
0
2
37
75
1
V Liberci dne:
Název DP: Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Vedoucí práce:
Mgr. Věra Vykoukalová
Úvod: Mimojazyková motivovanost slov je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby. Děje se zejména v rámci slovního druhu interjekcí. Stupeň jednotnosti vnímání a zápisu těchto slov je důleţitým faktorem jejich vzniku a zajímavým ukazatelem jazykového úzu. Cíl: Cílem DP je zmapovat rozloţení učiva interjekcí v jednotlivých ročnících základní školy, šetřením zjistit stupeň jednotnosti převodu zvuků v jazykové vyjádření onomatopoickými interjekci u ţáků 1. stupně ZŠ, vytvořit jednoduchý didaktický materiál k obohacení výuky interjekcí. Poţadavky: Prostudovat odbornou i metodickou literaturu vztahující se k danému tématu, vytvořit přehledné srovnání rozloţení výuky interjekcí na ZŠ, provést odborné šetření zabývající se stupněm jednotnosti vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně, vytvořit stručný didaktický materiál k obohacení výuky interjekcí.
Literatura: GREPL, M. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 1995. ISBN 80-7106-134-4 BEČKA, J. V. JELÍNEK, J. TĚŠITELOVÁ, M.: Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. Praha: SPN, 1961. HÁJKOVÁ,
E.:
Zvuková
stránka
češtiny.
Liberec:
TUL,
ISBN 80-7372-145-7. KOMÁREK, M.: Příspěvky k české morfologii. Praha: SPN, 1978. Učebnice a metodiky českého jazyka pro jednotlivé stupně ZŠ
2006.
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména §60 – školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (dále jen TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucí diplomové práce.
Autor: Jitka Nepomucká
V Liberci dne
Podpis:
Poděkování Ráda bych poděkovala mé vedoucí práce paní Mgr. Věře Vykoukalové za její trpělivé vedení, cenné rady a její zájem při tvorbě mé diplomové práce. Děkuji téţ učitelům, kteří mi umoţnili provést šetření v jejich hodinách a ţákům za spolupráci při vyplňování dotazníků. Dále bych ráda poděkovala panu Kořínkovi za spolupráci a umoţnění natáčení zvuku bekotu ovcí, panu Ondřeji Hamplovi za vypůjčení mikrofonu k notebooku a mým blízkým a známým za jejich trpělivost a podporu při mém studiu na VŠ.
PROBLEMATIKA VÝUKY INTERJEKCÍ A ZPŮSOBY VYJÁDŘENÍ MIMOJAZYKOVĚ MOTIVOVANÝCH SLOV ŢÁKY 1. STUPNĚ ZŠ Anotace: Cílem diplomové práce je zmapovat rozloţení učiva interjekcí v jednotlivých ročnících základní školy a realizovat šetření zjišťující stupeň jednotnosti převodu zvuků v onomatopoické interjekce u ţáků 1. stupně ZŠ. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se věnuje problematice slovních druhů se zaměřením na interjekce. Srovnává učebnice různých nakladatelství uţívaných na 1. stupni základních škol z hlediska slovních druhů s podrobnějším zaměřením na interjekce a zvukomalbu. Praktická část představuje přípravu, průběh a výsledky šetření, které se věnuje
problematice
interjekcí.
Sleduje
chápání
převodu
zvuků
v onomatopoická citoslovce a naopak ţáky 2. a 5. ročníků základních škol, provádí komparaci dle věku a pohlaví respondentů, hodnotí výsledky. Důleţitou součástí praktické části je také didaktický materiál k výuce interjekcí. Klíčová slova: interjekce, slovní druhy, komparace učebnic, onomatopoia (zvukomalba), šetření, didaktický test, převod zvuků, didaktický materiál, didaktické hry
PROBLEMS OF TEACHING THE INTERJECTION AND WAYS TO EXPRESS THE NONVERBAL MOIVATED WORDS WITH YOUNG LEARNERS / PRIMARY SCHOOL PUPILS Summary: The aim of the thesis is to map the organization of interjection curriculum in each degree of primary school and do a research, which finds out the degree of homogeneity of converted sounds in echoic interjection of primary school pupils. The thesis is divided into the two parts, theoretical part and practical part. The theoretical part is interested in the problematic of parts of speech with concentration on interjection. This part compares textbooks, used at primary schools from the view of parts of speech with detailed orientation in the interjection and onomatopoeia, from various publishing companies. The practical part shows preparations, process and results of research, which is engaged in the problematic of interjection. This part pursues how the pupils in 2nd and 5th grade understand the sound convert in onomatopoeic interjection and vice versa The thesis compares the pupils according to the age, sex of respondents and evaluates the results. The important part of the practical part is the didactics material for the curriculum of interjections. Key words: Interjection, word class, compare of schoolbooks, onomatopoeia, research, didactic test, sound convert, didactic material, didactic games.
PROBLEMATIK
VOM
INTERJEKTIONSUNTERRICHT
UND
DIE
AUSDRUCKSWEISEN DER WÖRTER, DIE NICHT DURCH DIE SPRACHE
MOTIVIERT
WERDEN,
VON
SCHÜLERN
DER
VOLKSSCHULE Zusammenfassung: Ziel dieser Diplomarbeit ist die Feststellung der Lehrstoffverteilung über Interjektionen in einzelnen Schuljahrgängen an einer Grundschule sowie die Umsetzung der Untersuchung der Einheitsstufe der Tonübertragung in onomatopoische Interjektionen bei Schülern der Volksschule. Die Arbeit besteht aus 2 Teilen – aus einem theoretischen und einem praktischen Teil. Der theoretische Teil befasst sich mit den Wortarten einschliesslich der Orientierung an Interjektionen. In diesem Teil werden die Lehrwerke von verschiedenen Buchverlagen für die erste Ausbildungsstufe aus der Sicht der Wortarten mit ausführlicher Orientierung an Interjektionen und Tonmalerei verglichen. Der praktische Teil stellt die Vorbereitung, Ablauf und Ergebnisse der Untersuchung
von
Interjektionen
dar.
um das Verstehen
der
Tonübertragung
in
Hier
handelt
lautmalende
es
sich
Interjektionen
und umgekehrt bei den Schülern der 2. und der 5. Klasse der Grundschule, in diesem Teil werden ein Vergleich dem Alter und Geschlecht der Schüler entsprechend, sowie eine Auswertung von Ergebnissen durchgeführt. Der wichtige Teil der praktischen Teil ist auch das didaktische Material für die Interjektionunterkunft. Schlüsselwörter: Interjektion, Wortarten, Komparation der Lehrbücher, Onomatopoia, Untersuchung, didaktischer Test, Überweisung der Tonen, didaktishes Material, didaktische Spiele.
Obsah I.
Úvod ……………………………………………………
11
II.
Teoretická část ..…………………………………………
12
1. Slovní druhy ….…………………………………………..
12
1.1 Kritéria pro třídění slov do slovních druhů .…….
15
1.1.1 Kritérium sémantické ………………….
15
1.1.2 Kritérium morfologické ……………….
17
1.1.3 Kritérium syntaktické ………………….
17
2. Interjekce (Citoslovce) – obecná charakteristika a třídění ..
19
2.1 Dělení interjekcí ………………………….………
20
2.2.1 Dělení podle funkce ….………….……..
20
2.2.2 Dělení podle významu ………….………
21
2.2.3 Dělení podle formy …………………….
22
2.2 Vlastnosti onomatopoických interjekcí ……...…..
22
2.3 Pravidla pravopisu interjekcí …….………………
23
3. Srovnání učebnic pouţívaných na 1. stupni základních škol se zřetelem na interjekce ...…………………………………..
24
3.1 Učebnice pro 2. ročník ZŠ ….……………………
25
3.2 Učebnice pro 3. ročník ZŠ ……………………….
27
3.3 Učebnice pro 4. ročník ZŠ ……………………….
30
3.4 Učebnice pro 5. ročník ZŠ ……………………….
32
3.5 Posloupnost výuky slovních druhů v didaktických knihách
III.
pro učitele a ţáky …………………………………….
34
4. Zvukomalba .……………………………………………….
36
Praktická část A - šetření vnímání interjekcí …………….
39
1. Cíl praktické části ..……………..………….………………
39
2. Metodika šetření ..………………………………………….
39
2.1 Charakteristika šetření ……………………………
39
IV.
V.
2.2 Údaje o respondentech ...…………………………
40
2.3 Ukázka dotazníku ..………………………….……
42
3. Stanovení předpokladů ………………………………….…
44
4. Vyhodnocení výsledků šetření ..…………………………...
46
4.1 Ukázka vyplněného dotazníku ţáka 2. ročníku .….
46
4.2 Ukázka vyplněného dotazníku ţákyně 5. ročníku ..
48
4.3 Vyhodnocení oddílu č. I. ..……….………………
50
4.4 Vyhodnocení oddílu č. II. ……………………......
58
4.5 Vyhodnocení oddílu č. III. ……………………....
66
4.6 Vyhodnocení oddílu č. IV. ………………………
73
5. Shrnutí výsledků šetření ...…………………………………
77
6. Zhodnocení předpokladů …….……………………………
79
Praktická část B - didaktický materiál k výuce interjekcí .
82
1. Didaktická cvičení na procvičování interjekcí …………….
82
2. Didaktické hry na procvičování interjekcí ………………...
90
Závěr ……………………………………………………..
99
Pouţitá literatura ……………………………………………………..
101
Seznam příloh ………………………………………………………..
110
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
I.
Úvod Tuto práci o problematice výuky interjekcí a způsoby vyjádření
mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ jsem si vybrala proto, ţe se zabývá zvukomalebnými slovy, která pouţívají děti od úzkého raného věku. První jazyk, se kterým se od narození setkáváme, je jazyk mateřský. Po příchodu na svět se děti seznamují s okolním světem a s tím, jak na ně blízcí i okolí mluví. Dospělí se dětem snaţí přiblíţit svět co nejsrozumitelněji, a proto kdyţ se rodiče zeptají „Copak je to za zvíře?,“ malé děti odpovědí (jak je jim od narození říkáno): „HAF, MŇAU, ČIČÍ, KOKO, …“ Kdyţ rodiče chtějí, aby jejich děti jedly, říkají: „HAM, HAM, synonyma drobných bolístek jsou: „AU, JAU, JAUVAJS, AUVAJS, AUÍ, …“ Tento jev jsem pozorovala jako malé dítě. Nyní jsem dospělá a vidím, ţe se od mého dětského věku nic nezměnilo. Malým dětem se v dnešní době přibliţuje svět úplně stejně jako mně před dvaceti lety. Jedny z prvních slov, která vyslovujeme a poznáváme, jsou tedy interjekce, na které je tato diplomová práce zaměřena. Zajímalo mě, jak jsou interjekce zařazena do systému slovních druhů, ve kterých ročnících se s nimi ţáci setkávají, jakou informaci dostávají, jak jsou ţáky vnímána. Zaměřila jsem se téţ na umístění problematiky interjekcí v učebnicích z různých nakladatelství pro 1. stupeň a jaké definice se v nich nachází. V praktické části jsem zjišťovala stupeň jednotnosti vyjadřování ţáků, rozdíly mezi dívkami a chlapci v 2. a 5. ročnících a vnímání interjekcí jako specifického slovního druhu u ţáků 5. ročníků. Interjekce jsou zařazena v předmětu Český jazyk, který je jedním ze základních předmětů, který se na základních školách vyučuje. V tomto předmětu se od 1. ročníku seznamujeme se čtením, psaním, gramatikou a od 2. ročníku i se slovními druhy, do kterých problematika interjekcí patří.
- 11 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
II.
Teoretická část
Teoretická část je zaměřena na problematiku slovních druhů (klasifikace, definice). Tato část se převáţně zabývá problematikou interjekcí (citoslovcí), jejich zařazení do učebnic, které se vyuţívají na 1. stupni základních škol, jejich dělení, metodikou výuky, vlastnostmi a pravidly pravopisu. V souvislosti s onomatopoickými interjekcemi je zařazena kapitola o zvukomalbě.
1. Slovní druhy Tato kapitola diplomové práce se zaměřuje na oblast slovních druhů. Podává informace o slovech patřících do určitého slovního druhu, jaká jsou kritéria pro určování a jaký je postup pro zařazování slov do slovních druhů. Všechna slova v českém jazyce se dají různými způsoby rozřadit do kategorií dle různých kritérií, základní a nejznámější třídění je podle sémantického (významového) hlediska do slovních druhů Dle tohoto hlediska vyčleňujeme deset slovních druhů. 1) Podstatná jména (substantiva) Podstatná jména jsou slova, která označují osoby, zvířata, rostliny, věci, vlastnosti, činnosti a stavy. Můţeme na ně ukázat slovy ten, ta, to, ti, ty, ta. Určujeme u nich pád, číslo, rod a vzor. [1] 2) Přídavná jména (adjektiva) Přídavná jména jsou slova, která vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a věcí. Můţeme se na ně zeptat otázkami Jaký? Jaká? Jaké? Který? Která? Které? nebo Čí? Určujeme u nich pád, číslo rod a vzor. [1]
- 12 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 3) Zájmena (pronomina) Zájmena mohou zastupovat podstatná nebo přídavná jména ve větách. Také mohou ukazovat na osoby, zvířata a věci. Určujeme u nich pád, číslo, rod a u některých vzor. [1] 4) Číslovky (numeralia) Číslovky jsou slova, která označují počet, mnoţství nebo pořadí. Odpovídají
na
otázky
kolik?,
kolikátý?,
kolikerý?,
kolikrát?,
kolikanásobný?. [1]
5) Slovesa (verba): Slovesa vyjadřují děj. Říkají nám, co osoby, zvířata, rostliny nebo věci dělají či co se s nimi děje. Sloveso je nejdůleţitějším členem věty. U některých bývá připojeno zvratné zájmeno: se, si. [1] 6) Příslovce (adverbia) Příslovce jsou neohebná slova, která vyjadřují okolnosti děje. Odpovídají na otázky: kde?, kam?, jak?, kdy?, proč?. [1] 7) Předložky (prepozice) Předloţky jsou neohebná slova. Stojí vţdy před jménem. Píšeme je zvlášť, ale vyslovujeme se slovem následujícím jako jedno slovo. [1]
8) Spojky (konjunkce) Spojky jsou slova neohebná, kterými spojujeme slova ve větě nebo celé věty. Před spojkami a, i, nebo obyčejně nepíšeme čárku, před ostatními zpravidla čárku píšeme. [1]
- 13 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 9) Částice (partikule) Částice jsou slova neohebná, která nejčastěji uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (otázku, přání, rozkaz, zvolání). [1]
10) Citoslovce (interjekce) Pro srovnání uvádím definice z různých odborných literatur. Citoslovce jsou slova neohebná, kterými vyjadřujeme své city nebo napodobujeme různé zvuky a hlasy. [1] Většinou nebývají větným členem a netvoří s ţádným větným členem skladební dvojici. Obvykle se oddělují čárkou. [2] Citoslovce jsou neohebná slova, která označují nálady, pocity, děje, vůli, upozorňují na mimojazykové jevy nebo je napodobují. Jsou to útvary reagující na realitu přímo, nikoli cestou myšlenkového zpracování (zkušeností a abstrakcí), kterou vzniká pojem a pojmenování. [3] Citoslovce je moţno definovat jako slovnědruhovou kategorii, která svým vnějším tvarem a intonací vyjadřuje emoční a volní reakce subjektu na skutečnost, sama však tyto reakce nenazývá. Nebo stručněji: je to třída neohebných slov nebo slovních spojení slouţících k vyjádření různých pocitů, nálad a volních impulsů člověka. [3] Citoslovce jsou neohebná slova, která označují nálady, pocity, děje, vůli, upozorňují na mimojazykové jevy nebo je napodobují. Jsou to útvary reagující na realitu přímo, nikoli cestou myšlenkového zpracování (zkušeností a abstrakcí), kterou vzniká pojem a pojmenování. [3]
- 14 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Slovní druhy nelze chápat jako skupiny od sebe přísně oddělené; jednotlivá slova je moţné právě vzhledem k jejich funkci ve větě, k jejich významu i kategorií řadit i do jiného slovního druhu. [4] Uvedu příklady slov hop a haf.
hop:
a) Substantivum: Pepa Hop přijel k babičce. b) Interjekce:
Ţába hop do vody.
haf: a) Substantivum: Pan Haf přijel domů. b) Interjekce: Pes haf na souseda. 1.1 Kritéria pro třídění slov do slovních druhů 1.1.1 Kritérium sémantické [5] Na základě tohoto kritéria se člení slovní druhy podle toho, co v reálném (mimojazykovém) světě představují: a)
podstatná jména (substantiva – stůl, matka, vejce, štěstí, …), označují jevy chápané jako samostatné
b)
přídavná jména (adjektiva – hezký, ţelezný, …), označují jevy jako jejich příznaky, vlastnosti, a to příznaky stálé (statické)
c)
slovesa (verba – jít, nosit, vydrţet, …), označují příznaky proměnlivé, procesuální (dynamické, vázané na čas)
d)
příslovce (adverbia – dobře, velmi, …), obsahy přídavných jmen a sloves, vlastnosti a děje, vyjádřené právě přídavnými jmény a slovesy, mohou mít další příznaky v příslovcích (velmi starý, dobře zpívá, …)
- 15 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ V abstraktní oblasti chápání se můţe pojmout kaţdá skutečnost samostatně (substance), př. příznak barvy: červené růţe → červeň růţí (substance); stavět dům → stavba domu (substance) => z adjektiva se stává substantivum. Základní a nástavbové slovní druhy 1) Základní
slovní
druhy
(plnovýznamová
slova
=
autosémantická): -
substantiva, adjektiva, verba, adverbia (tyto
slovní druhy tvoří základ slovnědruhové soustavy) [5] -
plnovýznamové
slovo
(autosémantické)
má
vlastní význam a je schopné fungovat jako větný člen, například ţena, číst, rychlý. [6] 2) Nástavbové
slovní
druhy
(plnovýznamová
slova
=
autosémantická) [5]: číslovky (numeralia – pětkrát, tři, osmnáctý, …), jsou to
e)
nejběţnější prostředky pro vyjadřování počtu, kvantity zájmena (pronomina – já, on, tito, …), velmi často nahrazují
f)
substantiva ve větě jako podmět g)
některé citoslovce (interjekce) – napodobující zvuky (bum, kuku, …); naznačující psychické proţitky (ach, ouvej, jé, …); navazující kontakt (nate, viď, haló, …)
Synsémantické slovní druhy Slova v těchto slovních druzích nejsou plnovýznamová, ale slova nesamostatná [5]: h)
předloţky (prepozice – na, pod, kolem, …)
i)
spojky (konjunkce – a, aby, protoţe, …)
j)
částice (partikule – ano, ne, ať, kéţ, …)
- 16 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 1.1.2 Kritérium morfologické Toto kritérium lze uplatnit pouze u slov, které mohou měnit své tvary, čili slova ohebná: substantiva, adjektiva, pronomina, neutra a verba. Zbylé slovní druhy spadají do neohebných slovních druhů. [5] Ohebná slova Slova ohebná se člení podle toho, zda se skloňují (jména - substantiva, adjektiva, pronomina a neutra), nebo časují (verba). [5]. Jména mají pouze tři typy skloňování základní a jeden typ smíšený: 1) jmenné (substantivní – vzory substantiv a jejich koncovky + číslovky, př. sto, tisíc, …) 2) zájmenné (formy osobních a ukazovacích zájmen + číslovky, př. jeden) 3) sloţené (adjektivní – sloţením jmenného a zájmenného skloňování + číslovky, př. první, čtvrtý, …) 4) smíšené (adjektiva přivlastňovací, př. bratrův, sestřin, … ) 1.1.3 Kritérium syntaktické Slova zde mají různou slovnědruhovou platnost, uplatňují se v rovině syntaktické (skladební). Samostatnou funkci plní citoslovce, chápou skutečnost globálně, nerozčleněně (Hurá! Achich. Jéjé.), některá další citoslovce mohou mít funkci jako slovesa (Pavel hup do vody.). Ostatní autosémantické slovní druhy plní roli větných členů (podstatná jména, přídavná jména, převáţně zájmena, číslovky a většina sloves a příslovcí). [5]
- 17 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Postup při určování slovních druhů (algoritmus) [5]
- 18 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
2.
Interjekce (Citoslovce) – obecná charakteristika
a třídění Tato kapitola diplomové práce se bude soustředit na definice interjekcí a jejich dělení v českém a ve slovenském jazyce. Vysvětlí pojmy interjekce, onomatopoická interjekce a rozdělí interjekce podle funkce daných slov a podle vlastností. Interjekce – jsou slova neohebná, která vyjadřují nálady, city, a vůli mluvčího (ach, br, ó, pst,…) nebo na něco upozorňují (hej, hle, …) anebo označují hlasy a zvuky (bác, cink, prásk, haf, …). [7] Interjekce, které označují hlasy a zvuky, jsou citoslovce zvukomalebná (onomatopoická), př. bác, břink, checheche, cvak. Od těchto interjekcí se tvoří i slova jiná, zejména slovesa, jako bacat, břinknout, chechtat se, cvakat, cvaknout. [7] Interjekce se mohou stávat i ustrnulé tvary jiných slovních druhů (panečku, holenku, … → 5. pád substantiva), (běda → 1. pád substantiva), (hybaj → rozkazovací způsob verba). [7] Interjekce se nespojují zpravidla s ţádným slovem ve skladební dvojici; stojí samostatně a nahrazuje zvolací větu. Proto se odděluje od ostatních slov, jestliţe se cítí jako samostatné, čárkami (Ach, je to bída!) nebo vykřičníkem, stojí – li samostatně (Brr! To jsem se lekl!). [7] Jen některá interjekce, zvláště taková, která označují zvuky, nahrazují někdy slovesný přísudek. Taková interjekce se čárkami neoddělují (Chlapec hop do vody. Já bác na zem.). [7]
- 19 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Výjimečně můţe být interjekce i větným členem, kde se také neoddělují čárkou (Všichni čekali na jeho psst. → PŘEDMĚT; Tvé ach nám nepomůţe. → PODMĚT; Vrabec frnk na střechu. → PŘÍSUDEK). [2] Interjekce kontaktová jsou pozdravy (ahoj, pa, čau, sbohem, …). Některá interjekce se prolínají do dvou slovních druhů, např. hmm, jako citoslovce se tento výraz dá chápat jako vyjádření rozpaků, ale v druhé rovině se můţe vyskytovat jako částice, při vyjádření zdráhavého přitakání. [8] 2.1 Dělení interjekcí Definice interjekcí jako amorfní slova, které vyjadřují jednak spontánní, pojmovo – nezpracované záţitky z oblasti citu, vůle a vnímání, tedy ţe napodobují zvuky. Interjekci mluvčí reaguje na vnější okolí, skutečnost nebo situaci. Nevyjadřuje ţádné pojmy, proto interjekce nejsou pojmový slovní druh. Interjekce dělí podle [9]: 2.1.1 Dělení podle funkce [9] K vlastním interjekcím patří slova z oblasti citu a vůle (ach, jaj, oj, hej, haló, pst, hm, brr, …). U nich je moţné vystihnout významnou stránku termínem vyjadřování. Tyto vlastní citoslovce se vztahují na prvky vnitřního ţivota člověka (cit, vůle) a nazývají se i subjektivní interjekce. Dělí se na dvě skupiny: a)
Interjekce citová
Interjekce citová jsou spontánním vyjádřením citových záţitků rozmanitého druhu. Chybí jim komunikační funkce, avšak mají pojmenovací funkci a zacílení na adresáta. Mohou vyjadřovat nejen kladné city (hoj, juchuchú, …), ale také záporné city (au, fuj, ech, …). Citová interjekce jsou většinou nekontrolovanou, mimovolnou reakcí na vnitřní podnět.
- 20 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ b)
Interjekce volní
Interjekce volní jsou vyjádřením jazykových projevů vůle. Z hlediska komunikace stojí na vyšší úrovni neţ interjekce citová. Dělí se na dvě skupiny:
Upozorňovací (ukazovací) interjekce – upoutává se jimi
pozornost posluchače (adresáta): (haló, hej, aha, …), patří sem i pozdravy (ahoj, čau, pa, servus, nazdar, sbohem, …).
Imperativní interjekce – vyjadřují rozkaz vyslovený osobitým
způsobem (pst, marš, nate, hijé, kuš, prr, …). Rozkazuje se jimi nejčastěji zvířatům, ale i lidem, kdyţ nestačí neutrálnější prostředky. K onomatopoickým
interjekcím
patří
jednotlivá
skupina
slov
napodobující rozličné přírodní zvuky (kikirikí, hav, bú, mé, čvirik, bác, …). Tyto interjekce pouze napodobují zvuky (imitují je). Téţ se nazývají objektivní interjekce, protoţe jde o osobité zpracování vnější (objektivní) skutečnosti. Zvuková podoba těchto slov je motivována mimojazykovou skutečností. Tyto zvuky se často pouţívají opakovaně, nejčastěji zdvojeně (cink – cink, krá – krá, …). Dalším způsobem je opakování s obměnou vokálního nebo konsonantního prvku v druhé části interjekce (tik – tak, bim – bam – bom, cingi – lingi, …). [9] 2.1.2 Dělení podle významu [9]
s neurčitým a širokým významem – většina interjekcí citových
je schopná vyjádřit širokou škálu citů (oj, hej, ó, ach, och, …).
s jedním významem – druhá část interjekcí vyjadřuje úzké
citové spektrum → jediný cit (fíha, au, brr, …). Interjekce fíha vyjadřuje pocit překvapení, au pocit fyzické bolesti, brr pocit odporu, chladu, zimy, apod.
- 21 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 2.1.3 Dělení podle formy [9] primární (neodvozené) – jsou to interjekce, u kterých se nepociťuje jakákoliv předchozí motivace, neodvozená slova (ach, och, ech, jaj, joj, juj, pch, hej, hop, pst, …). Jde o nejstarší domácí interjekce. Do této skupiny se řadí i interjekce převzaté z ciziny (haló, au, kuš, marš, bravo, servus, čau, …). sekundární (odvozené) – jsou to interjekce, které vznikly z jiných slovních druhů (hybaj, vitaj, nate, plesk, tresk, pich, ham, běda, propánajána, proboha, …). 2.2 Vlastnosti onomatopoických interjekcí 1. Interjekce jsou (podobně jako jiná slova) zformované z artikulovaných zvuků. V podstatě jde o takové hlásky, které jsou v jazyku běţné, kdyţ s jejich uspořádáním jsou svým způsobem zvláštní, přece jen jsou do jisté míry ustálené. Např. zvukomalebné interjekce kikirikí má ve slovenštině pouze tuto podobu, známou i v jiných jazycích (kukuriku, kokoriko, kokeriko, kukuriga, kokoryku, apod.) [9] 2. Hlásková
podoba
interjekcí
je
společensky
ustálená
a
má
celospolečenskou platnost a závaznost. Jak se například napodobuje zvuk více zvonů najednou, graficky se označuje jako bim – bam – bom. [9] 3. Interjekce přece jen mají ustálený význam, kdyţ se o nich nemůţe hovořit jako o pojmenovací funkci, patří mezi nejstarší slova, která člověk pouţívá. Jako celek představují vrstvu slovní zásoby, která se svojí emocionalitou staví do ostrého protikladu proti ostatním slovním druhům. [9]
- 22 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 2.3 Pravidla pravopisu interjekcí U psaní interjekcí není nařízeno, jak se mají správně interjekce psát. V české literatuře jsem si spíše všimla, ţe se píše Y u těchto slov, avšak ve slovenské je tomu přesně naopak, ti píší většinou I v interjekcích. My Češi většinou píšeme u interjekcí Y, protoţe to tak cítíme, můţeme však psát, jak I / Y, tak i Ú uprostřed slova, i kdyţ to nejsou cizí slova. Můţeme tedy psát oba dva tvary na I / Y (kykyryký x kikirikí, hyjé x hijé, cinky – linky x cinki – linki, …) a slova s Ú uprostřed slova (cukrú, vrkú, juchú, bú, …).
- 23 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
3. Srovnání učebnic používaných na 1. stupni základních škol se zřetelem na interjekce Tato kapitola se bude zabývat srovnáním učebnic na základních školách. Bude zde srovnání učebnic a pracovních sešitů z nakladatelství:
ALTER
FORTUNA
NOVÁ ŠKOLA
PRODOS
STÁTNÍ PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ
STUDIO 1 + 1 Učebnice bývají nejzákladnější a nejpouţívanější pomůckou k výkladu
učitele ve všech předmětech na všech školách. V dnešní době se musí školy řídit podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP) a Školního vzdělávacího programu (ŠVP), a tedy by se jím měla řídit i nakladatelství, která učebnice do škol nabízí. Učebnice by nám měly zajistit:
samostatnou práci ţáka
aktivní a poznávací činnost ţáka
okamţité poskytování zpětné vazby
poskytnutí práce se zdroji informací (přehledy, tabulky, …)
velkou zásobu mluvních cvičení pro dosaţení cílů výuky a jazykovým dovednostem, jak dobře formulovat své myšlenky Na našich základních školách se pouţívá velké mnoţství učebnic
od různých nakladatelství, kterých je na našem trhu velké mnoţství. Školy tedy mají moţnost výběru učebnic. Učebnice by si měli vybírat učitelé, kteří s nimi
- 24 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ budou učit ţáky. V praxi jsem zjistila a myslím si, ţe by bylo nejlepší, aby se celých devět let, co jsou ţáci na základní škole, učilo z učebnic od jednoho nakladatelství. Škoda jen, ţe tomu tak na většině škol není. Učivo na sebe nenavazuje a kaţdé nakladatelství má ve své učebnici jinak rozvrstvenou látku. K učebnicím jsou téţ nabízeny pracovní sešity. Ty úzce souvisí s probíranou látkou, kde si ţáci prakticky zkouší své naučené znalosti. 3.1 Učebnice pro 2. ročník ZŠ Alter (1 díl učebnice [10] + 2 díly pracovního sešitu [11,12] 121s. + 40s., 40s.):
pouze definice a cvičení k procvičování substantiv a verb.
cvičení
k procvičování
interjekcí
v učebnici
a pracovních sešitech se nevyskytují. Fortuna (2 díly učebnice [13, 14] + 1 díl pracovního sešitu [15] – 103s., 95s. + 32s.):
definice a cvičení k procvičování substantiv, verb a prepozic
cvičení
k procvičování
interjekcí
v učebnicích
a pracovním sešitě se nevyskytují. Nová škola (1 díl učebnice [16] + 2 díly pracovního sešitu [17, 18] - 95s. + 61s., 53s.):
zavedení do problematiky slovních druhů (přehled), definice a cvičení k procvičování substantiv, verb, prepozic a konjunkcí.
cvičení
k procvičování
interjekcí
a pracovních sešitech se nevyskytují.
- 25 -
v učebnici
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Prodos (1 díl učebnice [19] + 1 díl pracovního sešitu [20] – 79s. + 79s.):
definice a cvičení k procvičování substantiv, verb, prepozic a konjunkcí.
cvičení
k procvičování
interjekcí
v učebnici
a pracovních sešitech se nevyskytují. SPN (1 díl učebnice [21] + 1 díl pracovního sešitu [22] – 160s. + 48s.):
toto nakladatelství se slovními druhy v druhém ročníku nezabývá.
Studio 1 + 1 (2 díly učebnice [23, 24] + 2 díly pracovního sešitu [25, 26] - 38s., 42s. + 55s., 54s.):
zavedení do problematiky slovních druhů (přehled se zjednodušenými definicemi), definice a cvičení k procvičování
substantiv,
verb,
prepozic
a konjunkcí.
definice interjekcí:
Citoslovce vyjadřují zvuky
nebo pocity.
cvičení
k procvičování
interjekcí
v učebnici
a pracovních sešitech se nevyskytují. Ve druhém ročníku se interjekce v dnešních učebnicích nevyučují. Jak je vidět z přehledu, o interjekcích se pouze zmiňuje v přehledech o slovních druzích v nakladatelstvích Nová škola a Studio 1+1, kde jsou všechny slovní druhy vyjmenované.
- 26 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 3.2 Učebnice pro 3. ročník ZŠ Alter (1 díl učebnice [27] + 2 díly pracovního sešitu [28, 29] – 159s. + 64s., 56s.):
definice a cvičení k procvičování všech slovních druhů
v pořadí:
pronomina,
substantiva,
numeralia,
verba,
adverbia,
adjektiva, prepozice,
konjunkce, partikule, interjekce.
dvě strany učebnice se zabývají přehledem všech slovních druhů.
definice interjekcí:
Citoslovce vyjadřují city,
nálady a výzvy, ale také různé hlasy a zvuky (ó, au, fuj, hej, haló, psst, bú, mňau, haf, bum, bác, cink, crrrr, cukrú, …).
procvičováním interjekcí v učebnici se zabývá jedna strana, z toho jedno cvičení.
v prvním
díle
pracovního
sešitu
se
opakují
substantiva a verba. Jsou zde i kartičky na vystřiţení (přehled slovních druhů). Problematikou interjekcí se nezabývá. V druhém díle pracovního sešitu se procvičují všechny slovní druhy místo substantiv. Interjekcemi se zabývá jedna strana, z toho tři cvičení.
Fortuna (2 díly učebnice [30, 31] + 1 díl pracovního sešitu [32] – 126s., 118s. + 31s.):
definice a cvičení k procvičování všech slovních druhů v pořadí: substantiva, verba, adverbia, adjektiva, prepozice,
konjunkce,
interjekce, partikule.
- 27 -
numeralia,
pronomina,
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
definice interjekcí:
Slova
označující
zvuky
a pobídky (kuku, vrkú, cink, hop), nálady a pocity (ach, heč, hybaj) se nazývají citoslovce.
procvičováním interjekcí se zabývá druhý díl učebnice. Na
jedné
straně
učebnice
jsou
čtyři
cvičení
na interjekce. V druhém díle pracovního sešitu je pět cvičení na procvičování interjekcí na pěti stranách, které jsou zaměřeny na procvičování všech slovních druhů. Nová škola (1 díl učebnice [33] + 1 díl pracovního sešitu [34] – 95s. + 88s.):
definice, přehled slovních druhů a cvičení
k procvičování všech slovních druhů. Na substantiva a verba je brán větší důraz.
definice interjekcí: Citoslovce vyjadřují city,
nálady, výzvy (ach, au haló) nebo hlasy a zvuky lidí (hej, heč, hurá), zvířat (haf, mňau) a věcí (bum, prásk).
procvičováním interjekcí se zabývá jedna strana
a z ní tři cvičení z učebnice. V pracovním sešitě se procvičují všechny slovní druhy. Procvičováním interjekcí
se
zabývá
jedna
strana
společně
s partikulemi a jsou jim věnována tři cvičení.
Prodos (1 díl učebnice [35] + 1 díl pracovního sešitu [36] 56s. + 79s.):
definice,
přehled
slovních
druhů
a
cvičení
k procvičování všech slovních druhů. Na substantiva a verba je brán větší důraz.
- 28 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
definice interjekcí:
Citoslovce vyjadřují pocity
a výzvy nebo označují zvuky.
procvičováním interjekcí se zabývá jedna strana a z ní tři cvičení v učebnici. V pracovním sešitě se procvičují všechny slovní druhy. Procvičováním interjekcí se zabývají tři strany a na nich je celkem pět cvičení o interjekcích.
Studio 1+1 (2 díly učebnice [37, 38] + 2 díly pracovního sešitu [39, 40] – 36s., 36s. + 36s., 35s.):
zavedení do problematiky slovních druhů (přehled), definice a cvičení k procvičování všech slovních druhů.
definice interjekcí:
Citoslovce
jsou
slova
neohebná. Vyjadřují nálady a city (ach, jé, brr), upozornění (hej, haló, hle), zvuky a hlasy (bác, hrr, cink, bú, ha, mňau).
procvičováním interjekcí se zabývá pouze druhý díl učebnice. Na jedné straně o interjekcích je osm cvičení na jejich procvičování. V prvním díle pracovního sešitu se procvičují substantiva, verba, prepozice, konjunkce a v druhém díle i zbylé slovní druhy. Interjekcemi se zabývá jedna strana s jedním cvičením.
Ve třetím ročníku se ţáci seznamují ve všech nakladatelstvích se všemi slovními druhy, tedy i s interjekcemi. Podle přehledu je však vidět, ţe se interjekce v tomto období moc neprocvičují, jen se s nimi ţáci seznamují.
- 29 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 3.3 Učebnice pro 4. ročník ZŠ
Alter (1 díl učebnice [41] + 2 díly pracovního sešitu [42, 43] – 161s. + 80s., 80s.):
zaměřeno na prohlubování látky slovních druhů, převáţně substantiv.
procvičováním slovních druhů se zabývá pět stran a interjekcím je věnováno pět cvičení v druhém díle učebnice a tři strany s pěti cvičeními v pracovním sešitě.
Fortuna (2 díly učebnice [44, 45] + 1 díl pracovního sešitu [46] – 118s., 128s. + 32s.):
zaměřeno na prohlubování látky substantiv a verb.
procvičováním slovních druhů se zabývá pět stran a interjekcím je věnováno pět cvičení v druhém díle učebnice a tři strany s pěti cvičeními v pracovním sešitě.
Nová škola (1 díl učebnice [47] + 1 díl pracovního sešitu [48] – 95s. + 92s.):
zaměřeno na prohlubování látky substantiv a verb.
v učebnici
se
s interjekcemi
setkáme
pouze
na přehledu o slovních druzích. V pracovním sešitě se na šesti stranách o slovních druzích procvičují interjekce pouze na dvou cvičeních.
- 30 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
Prodos (1 díl učebnice [49] + 1 díl pracovního sešitu [50] – 79s. + 79s.):
procvičování
všech
slovních
druhů,
převáţně
substantiv a verb.
v přehledu slovních druhů jsou interjekce vyučovány na
devátém
místě,
nakladatelství,
na
rozdíl
od
ostatních
kde jsou interjekce
vyučovány
na místě desátém.
definice interjekcí:
Vyjadřují
nálady,
city
a výzvy nebo označují hlasy a zvuky (ó, ach, au, hop, kuku, bác, …).
procvičováním interjekcí se zabývá pouze jedno cvičení v pracovním sešitě.
Studio 1 + 1 (2 díly učebnice [51, 52] + 2 díly pracovního sešitu [53, 54] – 44s., 40s. + 27s., 28s.):
procvičování
všech
slovních
druhů,
převáţně
substantiv a verb.
v prvním díle učebnice se látka o interjekcích dělí na jedné
stránce
s partikulemi
(částicemi).
Procvičování interjekcí se věnuje pouze jedno cvičení.
V prvním
díle
pracovního
sešitu
se interjekcím věnuje také jedno cvičení. V druhém díle
učebnice
i
pracovního
sešitu
se
látka
o interjekcích nevyskytuje. Ve čtvrtém ročníku si ţáci prohlubují znalosti látky o slovních druzích. Při zkoumání učebnic u těchto nakladatelství jsem zjistila, ţe se na interjekce a jejich procvičování neklade důraz.
- 31 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 3.4 Učebnice pro 5. ročník ZŠ
Alter (1 díl učebnice [55] + 2 díly pracovního sešitu [56, 57] – 183s. + 80s., 80s.):
prohlubování znalostí všech slovních druhů.
procvičováním interjekcí se zabývají dvě strany s šesti cvičeními v učebnici a necelé tři strany se čtyřmi cvičeními v pracovních sešitech.
Fortuna (2 díly učebnice [58, 59] + 1 díl pracovního sešitu [60] – 128s, 136s. + 40s.):
prohlubování znalostí všech slovních druhů.
procvičováním interjekcí se zabývá pouze druhý díl učebnice, kde na pěti stranách o slovních druzích jsou tři cvičení na interjekce.
Nová škola (1 díl učebnice [61] + 2 díly pracovního sešitu [62, 63] – 144s. + 70s., 64s.):
prohlubování znalostí všech slovních druhů.
procvičováním interjekcí se zabývá na pěti stranách o
slovních
druzích
a na čtyřech
jedno
stranách
cvičení
s jedním
v učebnici cvičením
v pracovních sešitech.
Prodos (1 díl učebnice [64] + 1 díl pracovního sešitu [65] – 79s. + 79s.):
prohlubování znalostí všech slovních druhů.
procvičováním interjekcí se zabývá pouze pracovní sešit, kde na jedné straně o slovních druzích je jedno cvičení na interjekce.
- 32 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
Studio 1 + 1 (2 díly učebnice [66, 67] + 2 díly pracovního sešitu [68, 69] – 56s., 59s. + 28s., 28s.):
prohlubování znalostí všech slovních druhů.
procvičováním interjekcí se zabývají tři strany o slovních druzích se čtyřmi cvičeními v učebnici a v druhém díle pracovního sešitu se interjekce dělí na jedné straně s konjunkcemi (spojky) a patikulemi (částice) a na jejich procvičení tu jsou tři cvičení.
Na konci pátého ročníku jsou ţáci seznámeni se všemi slovními druhy a znají jejich problematiku a gramatiku ze všech uvedených nakladatelství. Jak je bohuţel vidět z tohoto přehledu učebnic, interjekcemi se ţáci v učebnicích a pracovních sešitech moc nesetkávají. Na interjekce se neklade důraz jako například na substantiva a verba.
- 33 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 3.5
Posloupnost výuky slovních druhů v didaktických knihách pro učitele a žáky
Orientační tabule pana učitele Nedělky [70] – didaktická pomůcka pro učitele a žáky Pan učitel Nedělka je imaginární postava v didaktické příručce pro učitele a ţáky: Český jazyk s Tobiášem. Stavba, tvoření a význam slov. Tvarosloví – slovní druhy. V této tabulce je přehledně vidět rozvrstvení a důleţitost různých slovních druhů. I.
POSCHODÍ
PLNOVÝZNAMOVÁ SLOVA ohebné slovní druhy Učebna č. 1 Učebna č. 2 Učebna č. 3 Učebna č. 4 Učebna č. 5
SUTERÉN
PODSTATNÁ JMÉNA PŘÍDAVNÁ JMÉNA ZÁJMENA ČÍSLOVKY SLOVESA
GRAMATICKÁ SLOVA Neohebné slovní druhy Sklad č. č. 76 PŘEDLOŢKY Učebna PŘÍSLOVCE Nářaďovna č. 8 SPOJKY Kotelna č. 9 ČÁSTICE
PŘÍZEMÍ Klubovna č. 10
CITOSLOVCE
↔ V I. poschodí jsou zařazené ohebné slovní druhy - plnovýznamová slova (substantiva, adjektiva, pronomina, numeralia, verba), se kterými se nejvíce ve školách pracuje – dají se skloňovat a časovat. Mezi ně jsou téţ připojena i příslovce, která se dají stupňovat, i kdyţ jsou řazena mezi neohebné
- 34 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ slovní druhy. Kaţdý slovní druh je zařazen do jedné učebny, tedy je vidět, ţe jsou stejně důleţité. Pod nimi v suterénu jsou slova gramatická, zde jsou zařazeny neohebné slovní druhy (prepozice, konjunkce, partikule), které se často opakují v mluvě i v písemném projevu, hlavně u ţáků. Zde má kaţdý slovní druh přidělenou jednu místnost, myslím si, ţe podle důleţitosti a častosti ve větě: prepozice se vyskytují ve větách nejčastěji, proto je jim přidělen sklad, do kterého se chodí celkem často pro věci, zboţí, apod. Konjunkce jsou v nářaďovně, kde si člověk vybírá nářadí (konjunkci), které právě potřebuje. Nejníţe je kotelna s partikulemi, kdyţ se do ní jednou pořádně přiloţí, tak se dlouho přikládat nemusí, to je i u partikulí, které se tak často nepouţívají. V nejniţším poschodí je poslední neohebný slovní druh, interjekce, které se nachází v přízemí v klubovně. Pouţívá se často, ale není tak důleţitý.
- 35 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
4. Zvukomalba Tato
kapitola
se
bude
zabývat
problematikou
zvukomalby
a zvukomalebných (onomatopoických) interjekcí, se kterými se člověk setkává v reálném ţivotě. Vysvětlí pojem zvukomalba a zjistí, která slova do ní patří. Zvukomalebná interjekce tvoří pouze jednu skupinu. Rozlišuje „citová slovce“ v uţším smyslu, tj. emocionální, dále „volní slovce“, tj. kontaktová a zvuková slovce“, tj. onomatopoická, zvukomalebná. Tato třetí skupina se dělí do dvou hlavních podskupin [71]:
I.
Interjekce napodobující zvuky vydávané ţivým původcem: 1) hlasovým ústrojím 2) lidským, např. hepčí, hihihi, apod. 3) zvířecím, např. bzzz, cukrú, čimčara(ra), haf, haf, ra-ra-ra, méé, apod. 4) dechovým ústrojím, např. baf, baf (z dýmky), uf, pf, apod. 5) při jídle, např. chrup, chramst 6) při rychlé uchopení něčeho, např. chňap, drap 7) při rychlém pohybu, např. frr, hrr, šust, apod.
II.
Interjekce napodobující zvuky vydávané neţivým původcem: 1) při pohybu, např. prask, vrz, apod. 2) vodou, např. cák, chrst, ţbluňk, apod. 3) při nárazu, např. bác, drc, plác, prásk, apod. 4) při destrukci hmoty, např. rup, ryc, řach, třesk, apod. 5) přírodními úkazy, např. fiú, húúú, apod. 6) při činnosti strojů, přístrojů a nástrojů, např. cililink, taktak, tú tú, apod.
- 36 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 7) hudebními nástroji, např. bzum, bzum, šrum, tádadá, tramtara taratata, apod Tento seznam interjekcí ukazuje na libovolnost, a tím i neustálenost pravopisu (můţe se psát jak bz, tak i bzz, bzzz, bzzzz, …podobně i mé, méé, mééé, mé-é-é).
Jak
lze
k zvukomalbě,
onomatopoii,
přistupovat
z hlediska
diachronního a synchronního. [71]
diachronní pohled zdůrazňuje příbuznost těchto lexikálních jednotek i mezi jazyky geneticky nepříbuznými.
synchronní popis se jimi zabývá zvláště vzhledem k arbitrárnosti či nearbitrárnosti jazykového znaku, mimojazykovou motivací. Oba přístupy vycházejí z protikladu: „thesei“ (vznik slov na základě
dohody) X „physei“ (vznik slov na základě napodobování reality), který se poprvé objevil v Platónově dialogu „Kratylos“. [71] U těchto slov také záleţí na funkci, s jakou jsou v textu, promluvě uţívány. Stranou lingvistického zájmu většinou zůstávají víceslovná verbální vyjádření typu udělat bác, udělat ţbluňk, dělat ťapy ťap a mnohá další. Jsou uţívána převáţně v hovoru dospělých s dětmi jako synonyma neutrální slovní zásoby. Spojení udělat bác v běţném jazyce odpovídá jednoslovnému slovu spadnout, spojení dělat ťapy ťap odpovídá jít, popř. s větou Pejsek udělal haf. je paralelní věta Pejsek zaštěkal / zahafal. Podobně dělat brm, brm znamená pít, udělat ţbluňk znamená skočit / spadnout do vody (dětská říkanka „spadla lţička do kafíčka, udělala ţbluňk.“). [71]
- 37 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ V popředí takových spojení sloves a onomatopoických interjekcí je emocionálnost, tedy vyjádření kladného citového vztahu k malému dítěti, snaha se mu způsobem řeči, uţíváním jednoduché slovní zásoby, která má právě blízko k popisované skutečnosti, přizpůsobit. Často se onomatopoická interjekce stávají substantivy a tím i expresivními synonymy slov neutrálních, např. to je velký haf (pes). Také dětské televizní postavičky Jů a Hele. [71]
- 38 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
III.
Praktická část A - šetření vnímání interjekcí
1. Cíl praktické části Praktická část se skládá z dvou samostatných částí (z šetření a z didaktického materiálu k výuce interjekcí). Cílem praktické části A - šetření vnímání interjekcí je realizovat šetření, které zjišťuje stupeň jednotnosti převodu zvuků v jazykové vyjádření (pomocí onomatopoických interjekcí) u ţáků 1. stupně ZŠ a naopak, výsledky vyhodnotit a formulovat závěry. Cílem druhé praktické části B – didaktický materiál k výuce interjekcí je vytvořit jednoduchý didaktický materiál k obohacení výuky interjekcí.
2. Metodika šetření 2.1 Charakteristika šetření Šetření jsem realizovala metodou dotazníku. Pro účely výzkumu jsem vytvořila systém úkolů (dotazníkových poloţek) rozdělených dle různého charakteru dotazů a funkce do čtyř částí. V I. oddílu dotazníku s pěti úkoly, jsem pouštěla z notebooku zvuky (1. luskání, 2. šustění papírů, 3. tleskání, 4. tření slaměného koštěte o záclonu a sklo, 5. tisk tiskárny), které respondenti převáděli do jazykového vyjádření. Zvuky jsem natáčela s pomocí mikrofonu a notebooku doma. Ve II. oddílu dotazníku také s pěti úkoly hledali respondenti k daným interjekcím původce zvuku – kdo nebo co, daný zvuk můţe vydávat. Ve III. oddílu dotazníku s pěti úkoly měli ţáci napsat, jaké zvuky by mohly vydávat věci a zvířata, která právě něco dělají.
- 39 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ V posledním IV. oddílu dotazníku se třemi úkoly měli ţáci za úkol pomocí interjekcí vyjádřit svoji reakci, např. „Co řekneš, kdyţ se bouchneš.“ Měli tedy napsat interjekce, která velmi často ve svém ţivotě pouţívají.
2.2 Údaje o respondentech Šetření jsem prováděla ve vyučovacích hodinách českého jazyka příslušných ročníků. Na úvod se ţáci v 2. ročnících seznámili, co jsou interjekce a ţáci v 5. ročnících si látku interjekcí zopakovali. Pro účely šetření jsem měla připravený dotazník (viz. podkapitola: 2.3 Ukázka dotazníku) se čtyřmi samostatnými částmi – celkem 18 úkolů. Samotné šetření probíhalo ve třídě (místnosti) daného ročníku. Na začátku kaţdé hodiny jsem ţákům vysvětlila problematiku interjekcí a zopakovali jsme si ji, pomocí ťukání na lavici, cvakání dveří a ptaní se respondentů, jaký zvuk vydává např. slepice, pes, kachna, … Spuštěním zvuků z notebooku, si ţáci nejdříve vyzkoušeli, jaké zvuky slyší. Šetření jsem prováděla ve 2. a 5. ročnících základních škol, protoţe cílem praktické části A je srovnat stupeň jednotnosti převodu zvuků v jednotlivých věkových kategoriích. Vybrala jsem 2. a 5. ročník, protoţe jsem se chtěla dozvědět, jaké budou rozdíly mezi ţáky těchto ročníků. Tyto ročníky jsou krajními ročníky 1. stupně (nepočítám-li 1. ročník, jehoţ stěţejním obsahem je prvopočáteční čtení a psaní). Ţáci 2. ročníků ještě neprobírali látku interjekcí a nevědí tedy, co jsou a čím se vyznačují a ţáci 5. ročníků látku interjekcí jiţ probírali. Šetření bylo provedeno celkem v šesti třídách ZŠ (viz. tabulka č. 1), ve třech 2. ročnících a třech 5. ročnících ZŠ na dvou různých školách (ZŠ Osečná a ZŠ Aloisina Výšina). V následující tabulce uvedu testované školy, třídy a počty dívek a chlapců, kteří vypracovávali dotazník.
- 40 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 1: Údaje o respodentech počet dívek počet dívek 5. ročník
počet chlapců
5. ročník
Počet
město
škola
ročník
počet žáků
2. ročník
č. 1
Osečná
ZŠ Osečná
2.
22
9
č. 2
Osečná
ZŠ Osečná
5.
17
Liberec
ZŠ Aloisina výšina
2. A
20
13
7
Liberec
ZŠ Aloisina výšina
2. B
21
11
10
Liberec
ZŠ Aloisina výšina
5. A
19
10
9
Liberec
ZŠ Aloisina výšina
5. B
18
10
8
č. 3
č. 4
č. 5
č. 6
Celkem respondentů
117
- 41 -
2. ročník
počet chlapců
13 7
33
27
10
30
27
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
2.3 Ukázka dotazníku
Dotazník č. ____ Datum vyplnění dotazníku:_______________ Milí ţáci, jmenuji se Jitka Nepomucká a jsem studentkou pedagogické fakulty Technické Univerzity v Liberci. Studuji obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Chtěla bych vás poţádat o vyplnění tohoto dotazníku, který se zaměřuje na problematiku citoslovcí a poslouţí mi ke zpracování mé diplomové práce. Předem vám děkuji za spolupráci. Věk: __________
Ročník:
_________ Škola: __________________________________________ Chlapec - Dívka
I.
Napište, jaký zvuk uslyšíte.
1) _______________________________________________________
2) _______________________________________________________
3) _______________________________________________________
4)
_______________________________________________________
5) _______________________________________________________
- 42 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ II.
Napište, kdo nebo co by mohlo vydávat tyto zvuky.
6) chrrrrrr :_______________________________________________ 7)
bum bác:_______________________________________________
8)
vrrrrzzz :_______________________________________________
9)
křááááp :_______________________________________________
10) fííííííííííí : _______________________________________________
III.
Napište (vyjádřete citoslovcem), jaké zvuky by mohly vydávat:
11) křída o tabuli: ___________________________________________ 12) rozbití skla: _____________________________________________ 13) let motýla:_______________________________________________ 14) běh psa:_________________________________________________ 15) dřevo v ohni: ____________________________________________
IV.
Co řekneš, kdyţ:
16) se bouchneš:_____________________________________________ 17) máš radost:______________________________________________ 18) jsi překvapený(á) z dárku:___________________________________
- 43 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
3. Stanovení předpokladů Předpoklad 1 Ţáci 2. ročníků mají v porovnání s ţáky 5. ročníků menší slovní zásobu, proto pravděpodobně nepouţijí tolik rozličných slov. Vyjádření pomocí interjekcí tedy bude u ţáků 2. ročníků jednotnější. Předpoklad 2 Rozdíly mezi dívkami a chlapci v 2. i 5. ročnících budou nepatrné. Předpoklad 3 Dále předpokládám, ţe ve II. oddílu, kdy mají ţáci vyhledat k interjekcím původ vydávání zvuků, budou ţáci nejvíce jednotní aţ ve 40%. Myslím si, ţe v tomto oddílu bude nejméně jmenovaných slov z celého šetření (dotazníku). Ţáci ve svém ţivotě často přisuzují původ vydávání zvuků k interjekcím, která často slyší a pouţívají, např. „HAM“ označují jako: „mám hlad, jídlo“; „HAF“ – „štěkot psa, pes“; aj. Ve III. oddílu se ţáci budou v odpovědích nejvíce lišit, protoţe zde převádí, jaký zvuk by mohly vydávat věci a zvířata, která právě něco dělají. Pro ţáky to bude velmi obtíţný úkol na představivost a jejich fantazii. V posledním IV. oddílu budou také ţáci hodně jednotní, z důvodu častého pouţívání těchto interjekcí v jejich běţném ţivotě. Předpoklad 4 Předpokládám téţ, ţe ţáci v 2. ročnících budou mít větší problémy s převodem zvuků v interjekce v I. oddílu dotazníku neţ ţáci 5. ročníků. Předpoklad 5 Ţáci 2. ročníků budou psát i slova z jiných slovních druhů, ne jen interjekce, protoţe látku interjekcí ještě neprobírali.
- 44 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
Předpoklad 6 Mohu téţ předpokládat, ţe ţáci 5. ročníků se nezaměří pouze na tradiční interjekce, ale vymyslí i jiná slova, která obohatí naši slovní zásobu.
- 45 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
4. Vyhodnocení výsledků šetření 4.1 Ukázka vyplněného dotazníku žáka 2. ročníku
- 46 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
- 47 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 4.2 Ukázka vyplněného dotazníku žákyně 5. ročníku
- 48 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
- 49 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 4.3 Vyhodnocení oddílu č. I. V tomto oddílu měli ţáci za úkol převést pět zvuků puštěných z CD (viz. 1. příloha) v notebooku na interjekce. Před tímto oddílem jsem ţákům pustila na vyzkoušení zvuky, které jsme si společně převedli (bekot ovcí – „béé, méé, …,“ štěkot psa – „haf, vrr, …,“ spláchnutí WC – „chrr, ţbluňk, splách, …,“ šumění rádia – „šššš, hrr, chrr, …“ a cvrkání podpalovače – „crr crr, drr drrr, …“). Tyto zvuky, společně se zvuky, které ţáci sami převáděli a zapisovali do dotazníku (1. luskání, 2. šustění papírů, 3. tleskání, 4. tření slaměného koštěte o záclonu a sklo, 5. tisk tiskárny), jsem natáčela s pomocí mikrofonu a notebooku doma. Zvuky bekot ovcí a štěkání psa jsem nahrávala s ţivými zvířaty. Pro porovnání uvádím odpovědi respondentů 2. a 5. ročníků v tabulkách. Kaţdý úkol je samostatně vyhodnocen. V horní tabulce jsou odpovědi ţáků 2. ročníků a ve spodní odpovědi ţáků 5. ročníků. Pro zpřehlednění jsou zvýrazněny odpovědi v procentech. Tabulka č. 2: 1. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný luskáním prstů) – 2. ročník 2. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
ťuk
38%
24
33,3%
11
43,3%
13
tik tak
11%
7
18%
6
3,3%
1
klepání
8%
5
9%
3
6,6%
2
cvrk
6%
4
9%
3
3,3%
1
klep
6%
4
6%
2
6,6%
2
cvak
5%
3
6%
2
3,3%
1
bum
3%
2
6%
2
0%
0
ťuká
3%
2
0%
0
6,6%
2
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: luská, lusk, tyk, tik, luskne, luskání, buch, klob, klep ťuk, ťuk kiki titi, klap, cvrká
- 50 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 3: 1. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný luskáním prstů)- 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
tik tak
24%
13
26%
7
22,2%
6
ťuk
24%
13
33,3%
9
14,8%
4
klap
7,4%
4
11%
3
3,7%
1
ťuk klap
5,5%
3
11%
3
0%
0
lusk
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
cvak
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
kap
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
klap
7,4%
4
11%
3
3,7%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: tak ťuk, ťuky, ťukání, šlap tlesk, kap šlap, tak
V tabulce č. 2 je vidět, ţe respondenti 2. ročníků pociťovali ve zvuku luskání prstů v největším mnoţství interjekce ťuk v 38 %, z toho dívky 33,3 % a chlapci 43,3 % a tik tak v 11 %, z toho dívky 18 % a chlapci 3,3%. V tabulce č. 3 v tomtéţ úkolu respondenti 5. ročníků odpovídali podobně. Nejvíce odpovědí měla dvě interjekce se stejným počtem odpovědí, tik tak s 24 %, z toho dívky 26 % a chlapci 22,2 % a ťuk téţ s 24%, z toho dívky 33,3 % a chlapci 14,8 %. V tomto úkolu se ţáci obou ročníků v obou případech vzácně shodli v odpovědích.
- 51 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 4: 2. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný šustěním papírů)- 2. ročník 2. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
křup
11%
7
18%
6
3,3%
1
šust
8%
5
6%
2
10%
3
kroupy
6%
4
12%
4
0%
0
kameny
6%
4
6%
2
6,6%
2
prásk
3%
2
6%
2
0%
0
šum
3%
2
0%
0
6,6%
2
chrápání
3%
2
0%
0
6,6%
2
chrastí
3%
2
3%
1
3,3%
1
sipá
3%
2
3%
1
3,3%
1
padají
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: bum, buch, prsk, br, kr, chro, větve, šustí, šustne, drn, křap křup, cáki, víí, ťuk, ťuky ťuk, rovná dřevo, upí, teči, bll, křupe, sype, brm, bim bam, hrab
- 52 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 5: 2. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný šustěním papírů) – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
9%
5
7,4%
2
11%
3
prásk
7,4%
4
11%
3
3,7%
1
ššš trr
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
cvr
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
křach
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
drr
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
křáp
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
bum
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
rach
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
křup
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
syp
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
trr
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
strach
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
šust
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: chro, chrast, kdak, vrz chrr, tr chr rr, crr, kr, trv, drn, šrácht, vrz, krz, vrr, vrr brr, klap bum, racht
V přehledu tabulek č. 4 a 5 vidíme opět shodnost jednoho slova mezi dvěma prvními odpověďmi. Interjekce šust, je podle respondentů 5. ročníků nejblíţe zvuku vydávaném šustění papíru. Odpovědělo ho 9 % ţáků, z toho dívek 7,4 % a chlapců 11 %, podle odpovědí ţáků druhých ročníků toto interjekce odpovědělo 8% ţáků, z toho dívek 6 % a chlapců 10 %. Slovo, které je nejčetnější u ţáků 2. ročníků křup, zodpovědělo 11 % respondentů, z toho dívek 18 % a chlapců 3,3 %. V těchto tabulkách téţ vidíme, ţe ţáci jednotní spíše nebyli. Jsou zde uvedeny různorodé interjekce u obou ročníků. Avšak je tu také znát, ţe rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou velké. Mají podobné odpovědi.
- 53 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 6: 3. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný tleskáním) – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
bum
27%
17
27,3%
9
26,6%
8
buch
12,7%
8
12%
4
13,3%
4
ťuk
11%
7
6%
2
16,6%
5
ťuká
8%
5
9%
3
6,6%
2
tik tak
5%
3
6%
2
3,3%
1
bouchá
5%
3
9%
3
0%
0
tlesk
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: tik, klep, šustí, krech, ťuk buch, cik cak, klap, klape, klapá, klepi, tleskání, bouchání, kluše
Tabulka č. 7: 3. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný tleskáním) – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
tlesk
44,5%
24
33,3%
9
55,5%
15
ťuk
16,6%
9
11%
3
22,2%
6
tik tak
13%
7
26%
7
0%
0
klap
11%
6
18,5%
5
3,7%
1
buch
5,5%
3
3,7%
1
7,4%
2
ťuky
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: plesk, bum, ťuky, klap tlesk, tttddd, tlesk plesk, ťuk buch, dup, baf
V tomto oddílu byli respondenti nejvíce jednotní při tomto zvuku tleskání. Dívky i chlapci obou ročníků měli nejen podobné odpovědi, ale i ročníky mezi sebou se nelišily. 55,5 % chlapců z 5. ročníků a 33,3 % dívek zodpovědělo interjekce tlesk, které jim nejvíce připomínal puštěný zvuk.
- 54 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Toto interjekce ţáci 2. ročníků sice také zodpověděli, ale pouze 3 % dotázaných. Nejčetnější zodpovězené slovo u nich bylo bum 27 %.
Tabulka č. 8: 4. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný třením slaměným koštětem o záclonu a sklo) – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
19%
12
18%
6
20%
6
říz
12,7%
8
24%
8
0%
0
řízi
6%
4
11%
3
3,3%
1
chro
5%
3
6%
2
3,3%
1
řezání
3%
2
3%
1
3,3%
1
šum
3%
2
6%
2
0%
0
vrz
3%
2
0%
0
6,6%
2
foukání
3%
2
0%
0
6,6%
2
chrrr
3%
2
0%
0
6,6%
2
fouk
3%
2
3%
1
3,3%
1
řeţe
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: hoří, řřř, sek, kuru kuku, čuchání, chroch, hííí, fuj, vrn, břizi, břísk, pila, stírá, řez, vrzk
- 55 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 9: 4. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný třením slaměným koštětem o záclonu a sklo) – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
říz
26%
14
33,3%
9
18,5%
5
vrz
13%
7
7,4%
2
18,5%
5
chr
7,4%
4
11%
3
3,7%
1
frr
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
frk
7,4%
4
7,4%
2
7,4%
2
9%
5
7,4%
2
11%
3
ţţţ
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
řřř
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
rrr
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
smrk
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: sss, chrocht kví, šss, sm, dychy, chro, fíííí hehe, zrr, vrr, vrzk, pšš, ššš, jé
Tento zvuk (tření slaměným koštětem o záclonu a sklo) vyvolával u většiny ţáků 2. ročníků pocit řezání dříví. Ve velkém mnoţství odpovídali slova: řeže (19 %), říz (12,7 %) řízi (6 %), řezání (3 %). V tomto úkolu ţáci často psali i substantiva a snaţili se tím přiblíţit si daný zvuk jinak. Nejčetnější interjekce u ţáků 5. ročníků bylo říz, které zodpovědělo 26 % dotázaných. V tabulce č. 9 pozorujeme, ţe respondenti odpovídali interjekce ve velké míře jednopísmenné s opakováním: žžž, řřř, rrr, ššš.
- 56 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 10: 5. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný tiskem tiskárny) – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
ťuk
11%
7
9%
3
13,3%
4
bum
5%
3
9%
3
0%
0
kuru
5%
3
6%
2
3,3%
1
ťuká
3%
2
3%
1
3,3%
1
ššš
3%
2
3%
1
3,3%
1
jezdí
3%
2
0%
0
6,6%
2
vrt
3%
2
6%
2
0%
0
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: pll ple bum bum, ťuk ťuk prásk, á ťuk, hrr krr rík, tfu, ťuk ťuk plesk, kokodag, ťuk tik, tik ťak, ťuk škráp, čuk, ťuk ťuk říz, křup, třísk, říz, vrr, šiší, buch, šíhú, kvo, jezdí, ťap, mašina, bzum, kvákání, tiskne, vrr ťuk, kuk, šišikú
Tabulka č. 11: 5. úkol I. oddílu: Napište, jaký zvuk uslyšíte (ozýval se zvuk vydávaný tiskem tiskárny) – 5. ročník 5. ročník celkem (%)
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
tisk
15%
8
7,4%
2
22,2%
6
tít
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
ťuk
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
ťuk šeše
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
prásk
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
cvak
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
ťuk
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: tak cak brm, brm, chrr, frr, frr tap tap, brm dak, tisk píp, kdok, vrz frnk, chrr ťuk, píp brm, íá, kokodák ťuk ťuk, buch, tarátata, týdt, kopír, zzz, šoup, bzz cvak ťuk, ťuk klam vrz, tata píp, vrz ťuk, ťuk cvak, do dre, ttt, tatahijat, vrr ťuk, tak tik, vzz klep, tiskárna
Myslím si, ţe tento úkol (převod zvuku) byl pro všechny respondenty nejtěţší. Zvuk tiskárny při tisku je sloţitý, protoţe je v něm slyšet více zvuků
- 57 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ po sobě. Sama jsem byla zvědavá, jak ho budou ţáci vnímat. 15 % ţáků 5. ročníků poznalo, ţe jde o tiskárnu a přisoudili mu interjekci tisk. Zde lze pozorovat slovotvorbu opačným směrem, tedy odvozování interjekce z jiţ existujícího verba. Ţáci 2. ročníků odpověděli v největší míře interjekci ťuk s 11 %. Tomuto zvuku respondenti vymysleli nejvíce různorodých interjekcí – je zde nejvíce výrazů, které uvedl jen jeden respondent v obou ročnících, např. bzz cvak ťuk, vrz ťuk, ťuk cvak, vrr ťuk kuk, aj.
4.4 Vyhodnocení oddílu č. II. Cílem tohoto oddílu je najít k daným interjekcím příznak vydávání – kdo nebo co, daný zvuk můţe vydávat. Ţáci z 2. ročníků přesně nevěděli, jak ho mají zpracovat, tak jsme si to opět společně vyzkoušeli. „Kdo nebo co vydává píp píp?“ „PTÁK.“ Nebo jsem děti zkoušela pomocí věcí ve třídě: otevírání dveří – „CVAK, VRZ.“ Ţáci 5. ročníků s pochopením tohoto oddílu problémy neměli.
- 58 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 12: 6. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – chrrr – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
prase
22%
14
24,2%
8
20%
6
táta
19%
12
12%
4
26,6%
8
člověk
8%
5
9%
3
6,6%
2
tygr
6%
4
0%
0
13,3%
4
kočka
5%
3
9%
3
0%
0
pes
3%
2
6%
2
0%
0
kladivo
3%
2
6%
2
0%
0
chrápe
3%
2
3%
1
3,3%
1
pták
3%
2
3%
1
3,3%
1
spí
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: zvíře, motor, děda, drak, medvěd, Eda, ospalec
Tabulka č. 13: 6. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – chrrr – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
člověk
24%
13
18,5%
5
30%
8
pes
11%
6
7,4%
2
14,8%
4
prase
7,4%
4
0%
0
14,8%
4
tygr
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
táta
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
auto
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
kašel
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
spáč
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
motor
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: drak, had, vrčení, zvíře, listy ze stromu, starý pán, holub, děda, mikrofon, vrtulník, chrápat, padající kulka
- 59 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ V tabulkách č. 5 a 6 se ukázalo, ţe tento úkol byl pro respondenty daleko jednodušší neţ úkoly předchozí. Ţáci měli napsat, kdo nebo co vydává zvuk – chrrr. Ţáci odpovídali převáţně, ţe tento zvuk vydávají lidé a zvířata. Respondenti 2. ročníků jako nejčetnější slovo napsali prase (22 %) a po něm táta (19 %). Dva respondenti téţ uvedli verbum: chrápe. Respondenti 5. ročníků nejčastěji uváděli slovo člověk (24 %), z toho dívek 18,5 % a chlapců 30 %. I zde jeden ţák uvedl verbum chrápat.
- 60 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 14: 7. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – bumbác – 2. ročník 2. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
kladivo
12,7%
8
12%
4
13,3%
4
buben
9,5%
6
12%
4
6,6%
2
kostka
6%
4
6%
2
6,6%
2
miminko
6%
4
9%
3
3,3%
1
kámen
6%
4
3%
1
10%
3
talíř
4,7%
3
6%
2
3,3%
1
sklenička
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
pád
3%
2
0%
0
6,6%
2
šiška
3%
2
3%
1
3,3%
1
spadla věc
3%
2
3%
1
3,3%
1
sekera
3%
2
3%
1
3,3%
1
hračka
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: děda, peřina, míč, plíšek, brácha, dřevo, spadla, spadne pití, sešit, panenka, magnet, bumbác, kuţelky, pero
- 61 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 15: 7. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – bumbác – 5. ročník 5. ročník celkem (%) spadla věc 16,6%
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
9
11%
3
22,2%
6
buben
9%
5
3,7%
1
14,8%
4
člověk
7,4%
4
11%
3
3,7%
1
jablko
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
hrnec
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
sklo
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
kladivo
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
míč
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
strom
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
bomba
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: talíř, plíšek, dům, voják, kovář, kniha, hrad, plechovka, keramika, spadla jsem, miska, pád, flaška, lampa, tlouštík, pytel brambor, padající kulka, bowlingová koule, ţidle, váza
Interjekci bumbác přiřadili ţáci 5. ročníků nejčastěji, spadla věc s 16,6 %, z toho 1 1% dívek a 22,2 % chlapců. V pořadí na třetím místě se umístil člověk, kterého uvedli 4 ţáci, z toho 3 dívky a 1 chlapec. Většinou však uváděli věci. Ţáci 2. ročníků nejčastěji uvedli kladivo (12,7 %). Na čtvrtém místě v počtu odpovědí je miminko s 6 %.
- 62 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 16: 8. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – vrrrzzzz – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
dveře
46%
29
51,5%
17
40%
12
úl
6%
4
9%
3
3,3%
1
pila
6%
4
3%
1
10%
3
auto
6%
4
6%
2
6,6%
2
vůz
3%
2
3%
1
3,3%
1
vrata
3%
2
0%
0
6,6%
2
okno
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: kolo, klíč, rez, moucha, rosa, včela, sešit, penál, vítr, vosa, ţidle, stůl, pták, čmelák
Tabulka č. 17: 8. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – vrrrzzzz – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
dveře
70,4%
38
70,4%
19
70,4%
19
pes
5,5%
3
3,7%
1
7,4%
2
stůl
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
skříň
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: postel, auto, rez, houpačka, podlaha, vrtulník, ţelezo, vlak, křeslo
V tomto úkolu byli ţáci obou ročníků velmi jednotní. Respondenti 2. ročníků k interjekci vrrrzzzz přiřadili nejčastěji slovo dveře, které uvedlo (46 %), z toho dívek 51,5 % a 40 % chlapců. Slova úl, pila a auto uvedlo stejný počet respondentů (6 %). Stejně jako ţáci 2. ročníků i ţáci 5. ročníků nejčastěji uvedli slovo dveře (70,4 %). V tabulce č. 17 je vidět, ţe toto slovo uvedlo stejný počet chlapců (19) i dívek (19).
- 63 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 18: 9. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – křáááp – 2. ročník 2. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
vajíčko
35%
22
39,4%
13
30%
9
talíř
8%
5
6%
2
10%
3
4,7%
3
6%
2
3,3%
1
sklo
3%
2
3%
1
3,3%
1
prkno
3%
2
3%
1
3,3%
1
dřevo
3%
2
0%
0
6,6%
2
sklenička
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: kámen, dveře, kladivo, babeta, pet láhev, sníh, keramika, hračka, hranolky strom, krabice, klacek, ţidle, tuţka, kostka, bedna, brambůrka, hodiny
Tabulka č. 19: 9. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – křáááp – 5. ročník 5. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
35%
19
40,7%
11
29,6%
8
skořápka
27,7%
15
33,3%
9
22,2%
6
sklenička
9%
5
11%
3
7,4%
2
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
vejce
strom
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: hlava, vrata, věc, okno, hrnek, sklo, ořech, podlaha, auto, váza
I toto interjekce křáááp nebylo pro ţáky obou ročníků obtíţné. Nejčastější odpovědi vejce (5. ročník), vajíčko (2. ročník) odpovědělo shodně 35 % respondentů. Ţáci 5. ročníků ještě oddělili skořápku, kterou zodpovědělo 27,7 % respondentů. Myslím si, ţe odpověď jednoho ţáka 2. ročníku, sníh, je poněkud zavádějící a úsměvná k dané interjekci křáááp. Patrně lze usuzovat, ţe ţák si spletl onomatopoické křáp s podobně znějícím křup, které jiţ lze povaţovat za vyjádření zvuku chození po umrzlém sněhu.
- 64 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 20: 10. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – fííí – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
vítr
76%
48
81,8%
27
70%
21
pták
6%
4
9%
3
3,3%
1
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
letadlo
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: vzduch, stromy, létající talíř, auto, holub
Tabulka č. 21: 10. úkol II. oddílu: Napište, kdo nebo co vydává zvuk – fííí – 5. ročník 5. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
vítr
65%
35
81,5%
22
48%
13
píšťalka
9%
5
0%
0
18,5%
5
pták
9%
5
7,4%
2
11%
3
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
meluzína
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: letadlo, auto, hračka, balónek, člověk, vlak
Tento 10. úkol dotazníku byl z odpovědí v II. oddílu nejjednotnější. Respondenti zde uvedli nejméně odpovědí z celého dotazníku. K interjekci fíííí převaţující většina uvedla vítr, v 2. ročníku 76 %, z toho 81,8 % dívky a 70 % chlapci a v 5. ročníku 65 %, z toho 81,5 % dívky a 48 % chlapci. Také slovo pták se umístil v obou ročnících na druhém místě, v 2. ročníku ho odpověděli 4 respondenti a v 5. ročníku 5 respondentů.
- 65 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 4.5 Vyhodnocení oddílu č. III. Tento oddíl dělal ţákům největší problém hned po oddílu č. I., u kterého převáděli slyšené zvuky. Za úkol měli napsat, jaké zvuky by mohly vydávat věci a zvířata, která právě něco dělají. V těchto úkolech se objevilo velké mnoţství nových interjekcí, vymyšlených ţáky. Tabulka č. 22: 11. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohla vydávat křída o tabuli – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
ťuk
19%
12
12%
4
26,6%
8
síí
16%
10
21,2%
7
10%
3
vrţe
14%
9
18%
6
10%
3
ššš
6%
4
3%
1
10%
3
sss
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
klep
3%
2
3%
1
3,3%
1
vrz
3%
2
3%
1
3,3%
1
šum
3%
2
6%
2
0%
0
písk
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: zuv, ecc, síí, všš, vrr, křída se zlomila, vrzá, bříská, šu, vrzy
- 66 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 23: 11. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohla vydávat křída o tabuli – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
16,7%
9
22,2%
6
11%
3
9%
5
14,8%
4
3,7%
1
ššš
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
písk
5,5%
3
3,7%
1
7,4%
2
vřísk
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
krr
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
Ííí
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
plesk
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
vrz skříp
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: chrr, sss, třísk, emm, cron, ššš ťuk, vrţ, srrr, rru, vrz buch, vrţe, píp štep ťuk, škrábání, fííí, čipí, křřř, prásk
11. úkol ve III. oddílu začíná zvukem, který ţáci dobře znají ze školy. Za úkol měli napsat, jaký zvuk by mohla vydávat křída o tabuli. Zde se ukázaly rozdíly mezi ročníky, nenapsali ani jedno stejné interjekce. Nejčetnější interjekce u respondentů 2. ročníků bylo ťuk (19 %), z toho dívek (12 %) a chlapců (26,6 %). Respondenti psali i verba, př. vrže, vrzá, bříská a kombinaci se substantivem křída se zlomila. Uvedli však i nová interjekce, př. šu, ecc, zuv. Respondenti 5. ročníků uvedli nejčetněji interjekce vrz s 16,7 %, z toho 22,2 % dívek a 11 % chlapců. Objevila se tu téţ slova z jiných slovních druhů, substantivum, př. škrábání a verbum, př. vrže. Nová interjekce vymysleli i ţáci 5. ročníků, př. cron, ššš ťuk, srrr, rru, čipí.
- 67 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 24: 12. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohlo vydávat – rozbití skla – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
cink
16%
10
21,2%
7
10%
3
bum
14%
9
3%
1
26,6%
8
křáp
11%
7
15%
5
6,6%
2
třísk
9,5%
6
12%
4
6,6%
2
křápáp
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
prásk
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
cvl
3%
2
0%
0
6,6%
2
třř
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: buch, bumbác, trí, busk, talíř, písk, bác, řách, křup, třáp, ššš, bum trš
Tabulka č. 25: 12. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohlo vydávat – rozbití skla – 5. ročník 5. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
křáp
35%
19
51,8%
14
18,5%
5
třísk
9%
5
7,4%
2
11%
3
bum
7,4%
4
0%
0
14,8%
4
cink
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
skříp
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
bumbác
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
křup
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
pásk
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: trrš, křach, bum křáp prásk, třň, vrz, třřř, kříp
Tento úkol, jaký zvuk vydává rozbití skla, byl pro ţáky celkem jednoduchý, protoţe mohli vymýšlet různá interjekce. Znají ho z běţného ţivota, nejen z domova, ale i např. ze školní jídelny. V 5. ročníku se respondenti nejvíce shodli na interjekci křáp (35 %), z toho přes polovinu
- 68 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ dívek uvedlo toto interjekce a 18,5% chlapců. Uvedli téţ i nová interjekce, př. třň, třřř, kříp, trrš. Ţáci 2. ročníků nejčastěji uváděli interjekci cink (16 %). V odpovědích u ţáků 2. ročníků se téţ objevila nová interjekce, př. trí, busk, trš.
Tabulka č. 26: 13. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohl vydávat – let motýla – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
9,5%
6
6%
2
13,3%
4
fíí
8%
5
9%
3
6,6%
2
frr
8%
5
6%
2
10%
3
ššš
6%
4
6%
2
6,6%
2
víí
4,7%
3
6%
2
3,3%
1
Fú
3%
2
0%
0
6,6%
2
fff
3%
2
6%
2
0%
0
síí
3%
2
3%
1
3,3%
1
fšš
3%
2
3%
1
3,3%
1
bzzz
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: šust, br, jzu, btání, tzz, fší, přř, frk, rsrs, tíjó, šúúú, šustí, vrrr, šumí, všíí, sss, šum
- 69 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 27: 13. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohl vydávat – let motýla – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
fífí
15%
8
22,2%
6
7,4%
2
bzzz
9%
5
14,8%
4
3,7%
1
ššš
7,4%
4
0%
0
14,8%
4
vzz
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
šust
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
frr
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
lll
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
hll
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
chrr
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: lít, tiš, šum, fff, fík, nl, vrz bzz, víí, chuchu, fuf, iiáá, fín, šíví, tfuk, fůů, vrrr, sss, vv
Popsat onomatopoickými interjekci i let motýla bylo pro ţáky obtíţné. Interjekci bzzz odpovědělo 9,5 % respondentů v 2. ročnících a 9 % respondentů v 5. ročnících. Nejčetnější však bylo u respondentů 5. ročníků interjekce fífí, které uvedlo 15%. Nová interjekce, která byla vyplněná v dotaznících, byla např. lll, vy, chuchu, fš, nl, fík, jzu, tzz, přř, rsrs. Objevila se tu i verba, která vyplnili respondenti 2. ročníků, př. šustí, šumí.
- 70 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 28: 14. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohl vydávat – běh psa – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
bum
12,7%
8
15%
5
10%
3
dup
9,5%
6
12%
4
6,6%
2
ťap
6%
4
6%
2
6,6%
2
dusdus
6%
4
6%
2
6,6%
2
dupy dup
6%
4
11%
3
3,3%
1
ťuk
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
dupe
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
du
3%
2
6%
2
0%
0
trrr
3%
2
0%
0
6,6%
2
haf
3%
2
0%
0
6,6%
2
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: buch, bác, tf, ttt, škrábe, ecc, bru, bum škráb, škráp, tata, ššš, dumdum, hrr, dudu, hop, tře
Tabulka č. 29: 14. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohl vydávat – běh psa – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
dup
15%
8
11%
3
18,5%
5
ťap
13%
7
18,5%
5
7,4%
2
hop
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
brm
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
hhh
3,7%
2
37%
1
3,7%
1
fíí
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
bum
3,7%
2
7,4%
2
0%
0
tuttu
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: fff, svš, tuc, cvak, ťuk, tdzţ, nsz, dup dyp, ťap buch, chchch, vrrr, tlap, sss, see, tatata, hehehe, tode tode, ddd, cht, ťapy ťap
- 71 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tento úkol ukázal, ţe ţáci často pouţívají tradiční interjekce spojená s domácími zvířaty, která mají doma a znají je. Ţáci obou ročníků vzpomínali, jak běhají a skáčí jejich domácí mazlíčci. Interjekce ťap, dup, hop, bum, dup, byla nejvíce pouţívána respondenty. Nová interjekce připomínající běh psa se zde také objevila, např. tode-tode, tatata, bum-škráb, aj.
Tabulka č. 30: 15. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohlo vydávat dřevo v ohni – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
prásk
27%
17
27,3%
9
26,6%
8
prsk
9,5%
6
6%
2
13,3%
4
křup
4,7%
3
9%
3
0%
0
sss
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
šíí
3%
2
3%
1
3,3%
1
dřř
3%
2
3%
1
3,3%
1
křáp
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: pal, ta, kříp, šššš, fííí, bum, třř, dum, křř, skříp, křupe, prr, pst, dřl, drr, dřř, trr, ppp, krchr
Tabulka č. 31: 15. úkol III. oddílu: Napište, jaké zvuky by mohlo vydávat dřevo v ohni – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
prásk
48%
26
55,5%
15
40,7%
11
křáp
7,4%
4
7,4%
2
7,4%
2
křup
5,5%
3
3,7%
1
7,4%
2
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: prsk, tšš, hrr, škrt, prásk bum, ppššrţ, rup, prpr, pu, skříp, křach, praskání, trkd, tctctc, ššš, huf, tv, chrr
- 72 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Většina ţáků zavzpomínala na dobu opékání špekáčků, nebo praskání dřeva v krbu, který mají doma. Interjekce prásk byla v obou ročnících nejčetnější. V 2. ročnících uvedlo toto interjekce 27 % respondentů a v 5. ročnících 48 % respondentů. Shodli se i v interjekci křup, které uvedli do dotazníku 3 respondenti v obou ročnících. Uvedené byly i substantivum, př. praskání (5. ročník) a verbum, př. křupe (2. ročník). Do dotazníku napsali ţáci téţ nová interjekce, př. trkd, pu, prpr, ppššrž, krchr, ppp, aj.
4.6 Vyhodnocení oddílu č. IV. V tomto oddíle se ukázala všeobecná jednotnost všech respondentů. Je zde nejméně rozdílných slov, která odpovídali. Rozdíly mezi 2. a 5. ročníky nebyly v podstatě ţádné. Shodovali se v největší míře v úkolu č. 16 (viz. tabulky č. 32, 33), který byl pro ně nejjednodušší. Tabulka č. 32: 16. úkol IV. oddílu: Co řekneš, když se bouchneš – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
au
74,5%
47
69,7%
23
80%
24
jau
6%
4
3%
1
10%
3
áu
3%
2
6%
2
0%
0
buch
3%
2
3%
1
3,3%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: auv, áů, aú, auvajs, bum, dům
- 73 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 33: 16. úkol IV. oddílu: Co řekneš, když se bouchneš – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
au
77,7%
42
74%
20
81,5%
22
jau
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
auvajs
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
jauvajs
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: aú, sakra
Tento úkol „Co řekneš, kdyţ se bouchneš“ byl nejjednotnější v odpovědích v tomto oddílu. Ţáci 2. i 5. ročníků měli velmi podobné odpovědi i v poměru odpovědí interjekcí. Tradiční interjekce pro tento stav uvedli (au, jau, auvajs, jauvajs, jauvaj, áu, áú, aú). Výrazným rozdílem u ţáků 2. ročníků je u slova au, kde nevěděli, jak se dané slovo píše a zda má toto interjekce někde ve slově důraz na vokálu (samohlásce). Proto jsou uvedené i výrazy (áu, áú, aú).
Tabulka č. 34: 17. úkol IV. oddílu: Co řekneš, když máš radost – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
jé
24%
15
27,3%
9
20%
6
hurá
22%
14
21,2%
7
23,3%
7
juchů
16%
10
18%
6
13,3%
4
jupí
8%
5
9%
3
6,6%
2
jú
4,7%
3
0%
0
10%
3
chi
3%
2
3%
1
3,3%
1
radost
3%
2
6%
2
0%
0
jó
3%
2
3%
1
3,3%
1
mám
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: juch, jéhéhé, jes, ano, bezva
- 74 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 35: 17. úkol IV. oddílu: Co řekneš, když máš radost – 5. ročník 5. ročník
celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
43%
23
40,7%
11
44,4%
12
jé
18,5%
10
22,2%
6
14,8%
4
jó
11%
6
7,4%
2
14,8%
4
juchů
7,4%
4
11%
3
11%
3
hurá
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
hahaha
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
jupí
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: směju se
I v tomto úkolu se oba ročníky shodly v odpovědích. Uvedli tradiční interjekce, která se v dnešní době často pouţívají (jé, jupí, jó, aj). Byl uveden i jiný slovní druh, verba, která uvedli ţáci 2. ročníků (mám radost) a ţák 5. ročníku uvedl (směju se).
Tabulka č. 36: 18. úkol IV. oddílu: Co řekneš, když jsi překvapený(á) z dárku – 2. ročník 2. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(63)
(%)
(33)
(%)
(30)
jé
33%
21
27,3%
9
40%
12
jupí
8%
5
9%
3
6,6%
2
hezký
6%
4
9%
3
3,3%
1
juchů
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
jó
4,7%
3
3%
1
6,6%
2
hurá
4,7%
3
6%
2
3,3%
1
jů
4,7%
3
9%
3
0%
0
to
je
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 2. ročník: děkuju, jes, mega hustý, chci dárky, tíjó, vau, jéjů, tý brďo, ano, cik jé to je hezké, jé to jsem si vdycky přál
- 75 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Tabulka č. 37: 18. úkol IV. oddílu: Co řekneš, když jsi překvapený(á) z dárku – 5. ročník 5. ročník celkem
celkem
dívky
dívky
chlapci
chlapci
(%)
(54)
(%)
(27)
(%)
(27)
jéé
46%
25
51,8%
14
40,7%
11
jupí
9%
5
11%
3
7,4%
2
jú
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
jůp
5,5%
3
7,4%
2
3,7%
1
hurá
3,7%
2
0%
0
7,4%
2
vau
3,7%
2
3,7%
1
3,7%
1
Výrazy uvedené pouze jedním respondentem: 5. ročník: týjo, hahaha, mám radost, směju se a děkuji, hustý, ooo, dobrý, æ
Odpovědi v tomto úkolu byly velmi podobné předchozímu (viz. tabulky 34, 35). Respondenti uvedli slova, jako jé, jú, jupí, juchú. Další zastoupení interjekcí bylo v podobě vau, hurá, ooo, hustý, dobrý, tíjó, ano, ale také verby (děkuji, směju se, mám radost, …) a větami: Cik jé to je hezké. Jé to jsem si vdycky přál. To je hezký. Celkově lze konstatovat, ţe v tomto oddíle se v největší míře (téměř stoprocentně) vyskytovala čistá onomatopoická citoslovce. Ukazuje to, ţe ţáci onomatopoická citoslovce uţívají v expresivních situacích velmi často.
- 76 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
5. Shrnutí výsledků šetření Myslím si, ţe šetření, která jsem prováděla na 1. stupni základních škol v 2. a 5. ročnících, ukázalo díky ţákům a učitelům, kteří ochotně a aktivně spolupracovali při vyplňování dotazníků, zajímavé výsledky. Od začátku, kdy jsem vymýšlela dotazník a k němu i zvuky, které nebyly jednoduché na vymyšlení, ale byly jednoduché na zpracování a natáčení, jsem byla zvědavá a zároveň měla obavy, jak si s ním ţáci poradí. Při pouštění zvuků bych chvílemi ani já sama nevěděla, jaké interjekce s ním spojit. Ten samý pocit měli i učitelé, u kterých ve třídě jsem šetření prováděla. Na konci hodiny se mi svěřili, ţe by téţ nevěděli, jaké interjekce ke zvuku přiřadit. Avšak ţáci mají lepší fantazii a musím přiznat, ţe i tak těţké úkoly se jim podařily vyplnit a najít k nim interjekce. U ţáků v 2. ročnících se muselo vysvětlit, co to interjekce jsou, protoţe by asi nevěděli, jak vyplnit dotazník, ale nakonec se jim to, dle mého uváţení, celkem povedlo. Líbila se jim práce na zemi u notebooku, která byla pro ně velmi zajímavá a motivující, a to mluvím i o ţácích 5. ročníků. Snaţila jsem se, aby kaţdý oddíl dotazníku měl jinou formu pro vyplnění. I. oddíl dotazníku ţáci vyplňovali na zemi u notebooku. Zbylé oddíly dotazníku se vyplňovaly v lavicích. U převodu zvuků na objekt vydávání jsem musela u ţáků 2. ročníků znovu vysvětlovat, jak mají dotazník vyplňovat, ale po chvíli pochopili, a pak jiţ sami pracovali na převodech. V dalším oddílu respondenti převáděli věc či zvíře, které právě něco dělá. Největším problémem byla křída o tabuli, kterou jsem jim mohla předvést přímo ve třídě. V posledním oddílu nebyl ţádný problém, protoţe vypisovali interjekce, které v reálném ţivotě často vyuţívají. Šetřením se ukázaly rozdíly mezi ţáky 2. a 5. ročníků. V jejich odpovědích
je
vidět
rozličnost
pouţívaných
slov
v převodech
na onomatopoická interjekce, převáţně u převodu slyšených zvuků v oddílu I.
- 77 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ Jednotnost slov obou ročníků se projevila v oddílu II. a IV., kde ţáci převáděli zvuky, které znají ze svého běţného ţivota a která pouţívají. Byla jsem překvapena v oddílu IV., zejména v úkolech č. 17 a 18 jednotností interjekcí ve vyjádřeních ţáků na otázky: „Co řekneš, kdyţ máš radost?“ a „Co řekneš, kdyţ jsi překvapený(á) z dárku.“ Překvapující pro mě bylo, ţe někteří ţáci 5. ročníků směšovali ve svých odpovědích interjekce s jinými slovními druhy. Vţdy jsem si myslela, ţe lingvistická forma onomatopoických interjekcí je natolik zřetelná, ţe ţáci nebudou mít problém se čistě citoslovečně vyjádřit. Závěrem bych chtěla dodat, ţe šetření s dětmi bylo velmi přínosné pro moji budoucí práci učitele. Jiţ nyní jsem se seznámila, jak děti reagují, učila jsem se tyto reakce předvídat a vysvětlovat ţákům srozumitelnou formou, co po nich poţaduji.
- 78 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
6. Zhodnocení předpokladů Předpoklad 1 Tento předpoklad se mi nepotvrdil. Ţáci 2. ročníků ve většině oddílech měli více vypsaných interjekcí neţ ţáci 5. ročníků. Při vymýšlení nových interjekcí (slov) na tom byli ţáci v obou ročnících zhruba stejně. Předpoklad 2 Potvrdilo se mi, ţe rozdíly mezi dívkami a chlapci je nepatrný. Dívky i chlapci ve 2. ročnících odpovídali poměrně stejně. Byla jsem překvapená při hodnocení dotazníků, ţe odpovědi obou pohlaví byly ve velké míře jednotné. Dívky i chlapci v 5. ročnících odpovídali také podobně. Myslela jsem si, ţe u respondentů v 5. ročnících tato jednotnost bude ve větší míře neţ u respondentů 2. ročníků, ale chlapci i dívky ve stejném ročníku mají stejné či podobné názvy interjekcí. Předpoklad 3 Domněnka, ţe ve II. oddílu, kdy mají ţáci vyhledat k interjekcím původ vydávání zvuků, budou ţáci nejvíce jednotní, se mi potvrdila jen částečně. Respondenti zde byli hodně jednotní, avšak můj odhad 40% se nesplnil ve všech úkolech II. oddílu. Nejvíce jednotní byli v úkolu, kde převáděli interjekce vrrrzzzz (odpověď dveře: 2. ročník: 46%, 5. ročník: 70,4%) a křáááp (odpověď vejce, vajíčko: 2. i 5. ročník po 35%). Nejjednotnější oddíl šetření byl poslední IV., kde ţáci převáděli: „Co řekneš, kdyţ …“ Myslím si, ţe důvodem je slovní zásoba základních slov, které respondenti pouţívají ve svém ţivotě. Ve III. oddílu se ţáci opravdu v odpovědích nejvíce lišili. Je zde celkově nejvíce rozličných odpovědí interjekcí z celého šetření. Myslím si, ţe
- 79 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ je to tím, ţe je pro ţáky velmi obtíţné si v jedné chvíli představit věc či zvíře, jaký právě vydává zvuk, kdyţ ho neslyší. Předpoklad 4 Tato domněnka, ţe ţáci v 2. ročnících budou mít větší problémy s převodem zvuků v interjekce v I. oddílu dotazníku neţ ţáci 5. ročníků se mi nepotvrdila. Úkol č. 1 v I. oddílu byl jediný, kde ţáci 2. ročníků odpověděli úplně všichni. Ve zbylých čtyřech úkolech nebyly ţádné velké rozdíly s ostatními vyplněnými oddíly. Avšak jako první a úvodní oddíl tohoto dotazníku se zde vyskytuje více i jiných slovních druhů (substantiva, verba). Předpoklad 5 Hypotéza, ţe ţáci 2. ročníků budou psát i slova z jiných slovních druhů, ne jen interjekce, protoţe látku interjekcí ještě neprobírali, se mi potvrdila. I kdyţ jsem se snaţila ţákům v 2. ročnících vysvětlit, co interjekce jsou a názorně jsme si to ukazovali i se zvuky, které i viděli – ťukání na lavici, cvakání oken a dveří, …, vyplňovali do dotazníků i jiné slovní druhy, např. substantiva a verba, kterých po interjekcích byla většina (u převodů na interjekce). Předpoklad 6 Předpoklad, ţe ţáci 5. ročníků se nezaměří pouze na tradiční interjekce, ale vymyslí i jiná slova, která obohatí naší slovní zásobu, se mi potvrdil. Ţáci 5. ročníků opravdu vymysleli spoustu různých interjekcí, avšak nemohu opomenout vyzvednout i ţáky 2. ročníků, kterým se také podařilo vymyslet různá interjekce i taková, která se hodí k daným úkolům. Celkově mohu tedy konstatovat, ţe ţáci vnímají převáţně tradiční onomatopoická interjekce, se kterými se setkávají ve svém běţném ţivotě. Z dotazníků je vidět, ţe nejjednotnější odpovědi byly v oddílu IV., kde měli
- 80 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ ţáci odpovídat na otázky: „ Co řekneš, kdyţ …?“ Největší problém byl u převodů zvuků na onomatopoická interjekce v oddílu I. Musím se přiznat, ţe jsem byla velmi mile překvapená nad fantazií ţáků při vymýšlení nových zvuků (interjekcí), které uvedli do dotazníků (např. dřř, prr, tode-tode, tatata, dudu, …)
- 81 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
IV. Praktická část B - didaktický materiál k výuce interjekcí Při studování didaktických her a cvičení v odborné literatuře jsem byla velmi překvapená, kdyţ jsem zjistila, ţe didaktické hry zabývající se interjekcemi se v literatuře moc nevyskytují. Didaktické hry, které zde uvádím, jsem většinou vymyslela, nebo přepracovala z jiných oborů českého jazyka. Snaţila jsem se upravit a přiblíţit hry ţákům na 1. stupni základní školy.
1. Didaktická cvičení na procvičování interjekcí a) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí - [72] b) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí - [73] c) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí - [74] d) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí - [2] e) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí - [7]
- 82 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ a) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí [72] 1.
Podtrhni citoslovce
Ouvej, to bolí! Sklenice cink a byla na tři kusy. Brr, to je zima. Vrabec se rozhlédl a frnk. Ach, to je nepříjemné.
2.
Doplň vhodná citoslovce
Kráva bučí
__________________ .
Ovce bečí
__________________ .
Pes štěká
__________________ .
Kočka mňouká
__________________ .
Vrána kráká
__________________ .
Holub vrká
__________________ .
Koza mečí
__________________ .
Kukačka kuká
__________________ .
Medvěd bručí
__________________ .
- 83 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ b) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí [73] 1.
Doplň vhodná citoslovce.
Lţička _____________ o sklenici. Zuzka _____________ za roh. Kapky _____________ z okapu. Ţába
_____________ do rybníka.
Koník _____________ přes ohradu. Vítek _____________ do kaluţe.
2.
Jak si povídají zvířata? Doplň.
Husa syčí:
__________
Slepice kdáká:
__________
Kůň řehtá:
__________
Krocan hudruje:
__________
Kuře pípá:
__________
Ke kterému slovnímu druhu patří slova, která jsi doplnil/a?
Stačí obměnit název aktivity a je jiné a nové cvičení. Např.: Jak si odpovídají zvířata? Doplň. Kohout slepici:
___________
Štěně fence:
___________
- 84 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ c) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí [74] Spoje čarami části vět tak, jak k sobě správně náleţejí.
1.
2.
Hurá
dostal jsem pětku.
Brr
to je mi ale teplo!
Ťuk, ťuk
venku je hezky.
Fuj
na dveře.
Ach jo
jsou prázdniny.
Jéjej
to je mi zima.
Doplňujte citoslovce podle zadání. Uprostřed vyjde tajenka. Zvuk dveří při zamykání
c
v
a
k
Dopadnutí na zem
b
u
m
Ţabí řeč
k
v
a
Měkce došlápnout
l
a
p
é
j
e
p
s
t
Podivení se
j
Výzva k tichu Nyní by se dalo pracovat s tajenkou: a) Pouţili jste někdy toto slovo? b) Zda ano, kdy a popovídej nám o tom. c) Uţij slovo z tajenky ve větě. d) Nahraď toto slovo synonymem.
3.
Která zvířata vydávají tyto zvuky?
cukrú cukrú
___________
kuku kuku
______________
tsssssssss
___________
pět peněz pět peněz
______________
uááááááááááá
______________
uíííí kvik uíííí ___________ 4.
Doplňte náleţitý slovní druh podle zadání (procvičení všech
neohebných slovních druhů).
- 85 -
K
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ (Předloţka
) několik minut se vlak rozjel. (Příslovce
čekárny (předloţka světlem. (Citoslovce (příslovce
) prázdnými stoly (spojka
)se míhaly světlé
) prázdným, nesmyslným
) duněla kola (předloţka
) trati. Tma pohltila
) výpravčího i jeho čepici. (Předloţka ) oknem se míhalo měst,
která se (příslovce ) pomalu pobouzelo (předloţka ) nového dne. Tak tohle je můj domov, zamumlal si (příslovce (předloţka
) (předloţka ) vousy. „(Částice ) se mi
) něm (příslovce ) ţije!“ Mezitím město vystoupilo
z (příslovce ) černé tmy a (příslovce )se začalo odívat světlem nového dne.
5.
Které z citoslovcí uvedených v závorce patří do věty?
__________ to je mi zima! (haha, chichichi, brr, hop). Hodiny dělají neustále __________. (bum - bum, bim – bim, vrkú, pink – ponk). Holubi na střeše se nafukují a dolů je slyšet jejich silné _________. (haf haf, cukrú cukrú, húúúúúúú, vrkú vrkú, kuku kuku). Rarášek _________ na plevky. (bum, šup, hop, ťuk, prásk). __________, dopadla mohutná ryba s plácnutím na hladinu.(plesk, třísk, klep, mlask, žbluňk).
- 86 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ d) Didaktická cvičení na procvičování interjekcí [2] 1.
Ve větách vyhledejte citoslovce a oddělte je čárkou, kde je toho
třeba. Au to bolí! Fuj to jsem se lekl! Ach co si jen počneme? Běda to jsme nečekali. No tak hněte sebou! Hej počkáš na nás? Oj oj oj to jsi nám neměl dělat. Ha teď jsem vás přistihl. Haló něco jsem tu zapomněl! Vida uţ je tady! Uf to jsem se nadřel! Čau jak se máš?
2.
Rozlište, kdy jsou citoslovce větnými členy a kdy stojí mimo větnou
stavbu. Doplňte čárky. Já na ni dupy dupy dup, ona zas cupy cupy cup! Hej kamaráde, počkej chvilku! A najednou bum! Ó já nešťastný! Z chléva se ozvalo Stračenino hladové búúú. Kykyryký volal kohoutek, kokodák mu odpovídaly slípky. Jářku sousede, uvaţte si toho psa! Chlapec se dlouho nerozmýšlel a hop do vozu. A všichni hrr na ně.
3.
Zvýrazněné slovo (větný člen) nahraďte citoslovcem. Pes skočil přes plot. Holub se vznesl a uletěl. Ţába skočila do louţe. Slepice, jděte pryč! A všichni se na ně vrhli. Jeho věčné vzdychání nám uţ jde pěkně na nervy. Tak, koníčci, jděte. Počkej, zastav se! Navrchu je pěkný a vespod ošklivý. Tu se ozvala rána a srny se rozprchly. A kluk najednou upadl přímo doprostřed bahna.
- 87 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ e) Didaktické cvičení na procvičování interjekcí [7] 1.
Dopište do obláčků správné zvuky, hlasy, pocity, nálady, zkrátka
citoslovce
2.
Hra na hledání párů zvířat Ţáci dostanou (vyberou si) kartičku, na které bude napsán název zvířete. Tuto kartičku nesmí nikomu ukázat. Musí podle zvuku, které to zvíře vydává, najít svůj pár (kočka – kocour). Pracuje celá třída. Všichni se navzájem hledají.
- 88 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 3.
Nakresli zvíře a napiš k němu citoslovce, která jsou pro ně typická
4.
K obrázku zvířete napiš citoslovce, které vydává
Zvuk: ______________
- 89 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
2. Didaktické hry na procvičování interjekcí a)Didaktická hra na procvičování interjekcí – Vyvolávaná b)Didaktická hra na procvičování interjekcí - Pantomima c)Didaktická hra na procvičování interjekcí – Hádej, kdo jsem? d)Didaktická hra na procvičování interjekcí – Jak to jde za sebou? e)Didaktická hra na procvičování interjekcí - Přesmyčky f)Didaktické hra na procvičování interjekcí – Rozpoznávačka g)Didaktické hra na procvičování interjekcí - Popletené kartičky - [75] h)Didaktické hra na procvičování interjekcí – Co je to?
a) Didaktická hra na procvičování interjekcí Vyvolávaná Cíl:
procvičování slovních druhů
Pomůcky:
karty o rozměru A5 se slovními druhy, karty si ţáci pověsí na krk nebo je umístí na lavici tak, aby na ně bylo dobře vidět.
Ročník:
od 3. ročníku
Pravidla hry:
Učitel ţákům rozdá role (přidělí kaţdému jeden slovní
druh). Vyvolává postupně ţáky v takovém pořadí, aby se z jejich slovních druhů dala sestavit věta. Ţáci, kteří jsou vyvolaní, učiteli odpovídají slovem příslušného slovního druhu a přizpůsobují význam slova tak, aby vznikající věta měla smysl. Příklad:
Přídavné jméno – podstatné jméno – sloveso - citoslovce. Velký –
míč –
- 90 -
udělal - ţbluňk..
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ b) Didaktická hra na procvičování interjekcí
Pantomima Cíl:
procvičování lexikálního významu slov
Pomůcky:
kartičky se slovy nebo obrázky, co mají ţáci předvádět
Ročník:
od 1. ročníku ZŠ
Pravidla hry:
Tuto hru ţáci znají z reálného ţivota. Rádi předvádí
okolní svět a čekají, ţe bude kaţdý hádat, co předvádí. Ţáci jsou nuceni se zamyslet, jak nejlépe předvedou tu danou věc na kartičce, kterou si vytáhli či vybrali. Pantomima se můţe hrát jiţ od prvního ročníku, kdy se děti seznamují se slovy a pojmenováním různých zvířat, povolání, věcí, ... 1) Paní učitelka vybere ţáka, který si půjde vzít kartičku a před třídou bude předvádět to, co si vytáhl. Ostatní hádají. Kdo uhodne, půjde k tabuli vystřídat spoluţáka. 2) Obměna: Ten kdo uhodne, napíše slovo na tabuli a aţ jich bude více, mohou z nich ţáci skládat říkanky, věty, …
- 91 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ c) Didaktická hra na procvičování interjekcí Hádej, kdo jsem? Cíl:
procvičování citoslovcí
Pomůcky:
kaţdý ţák musí mít papír a pero či tuţku
Ročník:
od 4. ročníku
Pravidla hry: 1) Ţáci sedí v lavici a mají připravený papír s perem. Paní učitelka říká slova (slepice, pes, tatínek,…) a ţáci musí, co nejrychleji napsat nejvhodnější citoslovce, které k němu znají (kokodák, haf, chrrr,…). Paní učitelka jim na to můţe dát chvíli čas, nebo říká slova rychleji za sebou. 2) Obměna:
Nyní
nebude
paní
učitelka
říkat
slova,
ale citoslovce (kykyryký, houpy houpy, mňau, …) a ţáci píší slova, která je k tomu, co nejdříve napadnou (kohout, houpačka, kočička, …).
- 92 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ d) Didaktická hra na procvičování interjekcí
Jak to jde za sebou? Cíl:
procvičování slovních druhů, citoslovcí
Pomůcky:
balíčky po 10 kartičkách, na kaţdé bude napsán jeden ze slovních druhů
Ročník:
od doby, kdy si řeknou celou řadu slovních druhů, jak jde za sebou nebo vyvození látky citoslovcí (méně kartiček do skupiny)
Pravidla hry: 1) Paní učitelka rozdělí děti do skupin po deseti. Kaţdý ţák dostane svojí nadepsanou kartičku s jedním slovním druhem (nebo citoslovcem). Ţáci mají za úkol se seřadit tak, jak jdou slovní druhy za sebou (do jaké skupiny zvířat patří – domácí, hospodářská, lesní, …). 2) 1. Obměna: Nyní mají ţáci místo názvů slovních druhů napsané na kartičkách různá slova, a podle nich se musí seřadit za sebou podle slovního druhu, do kterého dané slovo patří. 3) 2. Obměna: Ţáci sami nevědí, jaké mají slovo. Mají ho schované, např. na zádech. U této obměny je důleţité, aby se jeden ţák ze skupiny chopil rozčleňování ţáků do řady, a pak se zařadil sám, do místa, kde někdo chybí. Zde by bylo dobré vyzkoušet to, ţe ţáci nebudou moct mluvit.
- 93 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ e) Didaktická hra na procvičování interjekcí Obrátky Cíl:
procvičování slovních druhů, citoslovcí
Pomůcky:
napsané věty pro kaţdého ţáka, záleţí na paní učitelce, kolik vět vymyslí a napíše
Ročník:
od 3. ročníku
Pravidla hry: 1) Ţáci mají za úkol přepsat věty tak, ţe nahradí, např. slovesa za citoslovce. Aţ ţáci dopíší, tak si větu mohou společně ve třídě říci. Mohou si dělat i čárky na tabuli, kolik dětí napsalo stejnou větu. Příklad: Ţába skočila do vody.
-Ţába HUP do vody.
2) 1. Obměna: Ţáci mohou mít za úkol i obměnit více slov ve větě. Příklad: Ţába skočila do vody.
-KVAK HUP do ŢBLUŇK.
3) 2. Obměna: Ţáci budou obměňovat citoslovce za ostatní slovní druhy. Příklad: ÍHAHA HOP přes ŠPLOUCH. potůček.
- 94 -
Kůň
skočil
přes
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 4) 3. Obměna: Sloţ si svojí básničku. Přeměna slov za interjekce v básni. Povídám, povídám pohádku,
ŢVATLY, ŢVATLY pohádku,
jak pes přeskočil hromádku.
jak HAF HOP hromádku.
Povídám, povídám druhou,
ŢVATLY, ŢVATLY druhou,
jak voda teče struhou.
jak ŢBLUŇK ŠPLOUCH struhou.
Povídám, povídám třetí,
ŢVATLY, ŢVATLY třetí,
jak spaly na peci děti.
jak CHRRR na peci děti.
A kdyţ se vyspaly,
A kdyţ se vyCHRRRR,
po kusu chleba dostaly.
po kusu HAMY JÉJÉJÉ.
- 95 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ f) Didaktická hra na procvičování interjekcí Rozpoznávačka Cíl:
procvičování citoslovcí
Pomůcky:
články z knih, říkanky, pohádky, …, kartičky se slovy (citoslovci) pro kaţdého ţáka
Ročník:
od 1. ročníku
Pravidla hry: 1) Ţáci si vylosují jednu kartičku a sednou si zpět do lavice. Paní učitelka pomalu čte úryvky z knih, říkanky, …Ţáci mají za úkol při slovech, která jsou přečtená si stoupnout ve chvíli, kdy poznají, ţe jejich citoslovce vydává to dané slovo. Ţáci si mohou po chvíli kartičky vyměnit, aby se prostřídali. Příklad: Budík zazvonil v 7 hodin. Stoupnou si ţáci, kteří mají kartičky se slovy, která jim něco ve větě připomínají.
CRRRR
TIK TAK
- 96 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ g) Didaktická hra na procvičování interjekcí Popletené kartičky [75] Zaměření:
určování slovních druhů
Pomůcky:
krabičky od zápalek, kartičky se slovy příslušejícími k různým slovním druhům
Ročník:
od 3. třídy
Pravidla hry:
Kaţdý ţák ve třídě má malé krabičky, které se pojmenuje podle slovních druhů. V krabičkách jsou uschována slova správně přiřazená ke slovním druhům. Počet krabiček je závislý na počtu probraných slovních druhů. Kaţdý ţák před sebou srovná krabičky a slova, která jsou uvnitř, chybně zařadí do sloupečků k jednotlivým krabičkám. Po skončení činnosti se ţáci vymění a správně srovnají sloupce svého spoluţáka. Př. Již opravené sloupečky:
Krabička:
podstatná jména
slovesa
přídavná jména
Květina
běhala
barevný
Pes
štěkal
hluchý
Myš
chodit
rychlý
- 97 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ h) Didaktická hra na procvičování interjekcí
Co je to? Cíl:
procvičování slovních druhů, citoslovcí
Pomůcky:
kartičky se slovy pro kaţdou skupinu alespoň 10
Ročník:
od 2. ročníku
Pravidla hry: 1)Ţáci se rozdělí do skupin po šesti a více. Skupinky si zvolí mezi sebou jednoho, který bude hádat před třídou slova, které ukazuje paní učitelka třídě na kartičkách. Ostatní ze skupinky se snaţí radit mu, co je na kartičce napsáno, ale nesmí říci to dané slovo, nebo jeho kořen, jinak by se jim toto slovo nepočítalo. Paní učitelka se rozhodne, zda jim na to dá časový limit či nechá vystřídat všechna slova, která mají. Příklad:
Paní učitelka ukáţe slovo na kartičce: ŢBLUŇK Skupinka se snaţí navést vybraného ţáka na toto
slovo: „Toto slovo je citoslovce.“ „Je to zvuk.“ „Vydává ho například ţába, kdyţ skočí do vody.“ „Nebo kdyţ nám něco spadne do vody.“ Takto se pokračuje aţ do skončení časového limitu, či do poslední kartičky (slova).
- 98 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
V. Závěr V diplomové práci jsem se zabývala problematikou onomatopoických interjekcí ve vztahu k výuce. Zabývala jsem se vnímáním interjekcí ţáky primárního vzdělávání. Teoretická část svým obsahem seznamuje čtenáře nejen s interjekcemi, ale stručně i s problematikou všech ostatních slovních druhů, která se vyučují na 1. stupni základních škol. Hlubší pozornost byla věnována zvukomalbě (onomatopoická interjekce). Studiem učebnic a metodik jsem zjistila, ţe na onomatopoické interjekce není kladen velký důraz v učebnicích pro 1. stupeň základních škol. V učebnicích
většiny
nakladatelství
se
ţáci
prvotně
seznámí
s onomatopoickými interjekcemi jiţ ve 2. ročníku v přehledech o slovních druzích, avšak širší seznámení s definicemi je od 3. ročníků. Byla jsem velmi překvapená při zjištění, ţe interjekcím není věnována skoro ţádná pozornost. Domnívám se však, ţe častější procvičování nejen interjekcí, ale i např. partikulí by ţákům pomohlo lépe zařazovat slova do slovních druhů a poznávat jejich komunikační funkci. V učebnicích jsou jim věnovány maximálně 2 strany s 5 cvičeními a v pracovních sešitech taktéţ. Přitom jsou onomatopoické
interjekce
pro
ţáky velmi
atraktivním
vyjadřovacím
prostředkem. Na 1. stupni základních škol je nejvíce kladen důraz na substantiva a verba. Při studiu odborné literatury jsem nalezla několik různých definic interjekcí, které jsou uvedeny v přehledu slovních druhů. Většinou se liší pouze drobnými jazykovými obraty. V první praktické části A jsem zjišťovala cit pro vnímání zvuků a vnímání onomatopoických interjekcí u ţáků 2. a 5. ročníků pomocí dotazníků. Ţákům se práce líbila hlavně z důvodu změny činnosti při výuce. Motivující pro ně bylo i vyuţití notebooku, který jsem při šetření pouţívala. Všem učitelům, nejen na 1. stupni, bych doporučila pouţívat multimediální přístroje k namotivování ţáků na výuku, a to hlavně proto, ţe je to další,
- 99 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ atraktivní metoda činnosti učitele. Byla jsem však nemile překvapená, ţe někteří ţáci 5. ročníků nerozpoznávají formu onomatopoických interjekcí, přestoţe jejich jazyková forma je velice specifická. Ţáci zaměňovali citoslovce za substantiva či verba, ačkoli v pokynech bylo jasně stanoveno uţití interjekcí. Ke stupni jednotnosti vnímání interjekcí bych ráda poznamenala, ţe kaţdý jedinec má individuální cítění pro vnímání jazykových jevů, nejen interjekcí. Je to vidět i ve vyhodnocených tabulkách. Nejjednotnější odpovědi respondentů se ukázaly při převodu interjekcí v oddílu IV., kde respondenti převáděli, např. Co řekneš, kdyţ se bouchneš… Ţáci tato slova pouţívají velmi často v běţném ţivotě. Nejtěţší pro ně byl převod slyšeného zvuku v oddílu I., kde se ve velké míře lišily odpovědi respondentů, a také v oddílu III., kde měli ţáci vyjádřit interjekcemi slyšený zvuk. Odhadování reakcí ţáků není jednoduché.
Kaţdý
jedinec
má
jinou
úroveň
jazykové
zkušenosti
a představivosti. Představivost je jedním z důleţitých činitelů, který se u ţáků uplatňuje například právě v případě práce s onomatopoickými citoslovci. Při tvorbě mé diplomové práci jsem se naučila pracovat nejen s odbornou literaturou (vyhledávání informací), které je k problematice onomatopoických interjekcí dostatek, ale také vytvářet didaktický materiál ve formě her a didaktické testy, které mohou usnadnit práci učitelům a zábavnou formou umoţní procvičení tohoto slovního druhu. Domnívám se, ţe didaktického materiálu pro výuku interjekcí je velmi málo Při tvorbě her jsem modifikovala didaktické hry z jiných oborů. Zároveň jsem zařadila hry, které jsem vymyslela. Soubor didaktických materiálů a her tvoří praktickou část B. Důleţitou osobní zkušeností pro mě bylo i vytváření výzkumného materiálu (dotazníku). Učila jsem se vytvářet příklady adekvátní věku, formulovat zadání, předvídat reakce ţáků a korigovat samotné zadávání dotazníku. Myslím si, ţe citoslovce jako slovní druh jsou u ţáků velmi oblíbeným učivem, protoţe poskytuje určitou volnost ve vyjadřování a v komunikaci, dovolují uplatnit fantazii a neformálnost.
- 100 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
Použitá literatura 1.
ŠMEJKAL, P. Máme deset slovních druhů. 1. vyd. Úvaly: Jinan, 1997. 40 s. Příručky pro ţáky a učitele. ISBN 80-238-1529-6.
2.
TOPIL, Z.; BIČÍKOVÁ, V. Český jazyk s Tobiášem. Skladba, souvětí, zvláštnosti
větné
stavby.
Havlíčkův
Brod:
Tobiáš,
1996.
ISBN 80-85808-40-4
3.
GRENAROVÁ, R. Rusko, ruský jazyk a literatura ve vědeckých odborných studentských pracích II. Sborník prací z fakultního a mezifakultního kola oborově vědeckého semináře. Brno: KRJL FP MU, 2008. 137 s. ISBN 978-80-210-4783-9
4.
HUBÁČEK, J.; JANDOVÁ, E.; SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: OPTYS, 1996. 303 s. ISBN 80-85819-41-4.
5.
ČECHOVÁ, M. a kol. autorů. Čeština, řeč a jazyk. Praha: ISV, 1995. 383 s. ISBN 80-85866-12-9
6.
URL
[cit. 2009-11-09]
7.
HAVRÁNEK, B.; JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká. 22. vyd. Praha: SPN, 1989. 223 s. ISBN 14-304-89
8.
VONDRÁČEK, M. Citoslovce a částice - hranice slovního druhu. Naše řeč, 1998, roč. 81, č. 1, s. 29-37. ISSN 0027-8203
- 101 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 9.
NAVRÁTIL, L. Neohybné slovné druhy a citoslovcia. Nitra: Enigma, 2003. 110 s. ISBN 80-85471-83-3
10.
NOVÁKOVÁ, L.; ŠVEJDOVÁ, V. Český jazyk pro 2. ročník. Všeň: ALTER, 2006. 121 s. ISBN 80-85775-93-X
11.
BRADÁČOVÁ, L. a kol. Pracovní sešit pro kluky a holčičky druhých ročníků I k učebnici Český jazyk 2. Všeň: ALTER, 2006. 40 s. ISBN 80-7245-032-8
12.
BRADÁČOVÁ, L. a kol. Pracovní sešit pro kluky a holčičky druhých ročníků II k učebnici Český jazyk 2. Všeň: ALTER, 2006. 40 s. ISBN 80-7245-033-6
13.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V., VOLFOVÁ, V. Český jazyk pro 2.
ročník
ZŠ,
1.
část.
Praha:
FORTUNA,
1999.
103
s.
ISBN 80-7168-664-6
14.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V., VOLFOVÁ, V. Český jazyk pro 2. ročník ZŠ, 2. část. Praha: FORTUNA, 1999. 95 s. ISBN 80-7168-685-9
15.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V., VOLFOVÁ, V. Český jazyk pro 2. ročník ZŠ – pracovní sešit. Praha: FORTUNA, 2002. 32 s. ISBN 80-7168-805-3
16.
MŰKLHAUSEROVÁ, H.; JANÁČKOVÁ, Z.; PŘÍBORSKÁ, O. Český jazyk 2 učebnice pro 2. ročník. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2007. 95 s. ISBN 80-85607-79-4
- 102 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 17.
GERŢOVÁ, M.; FUKANOVÁ, J. Český jazyk 2 nově, 1. díl. Pracovní sešit
pro
2.
ročník.
Brno:
NOVÁ
ŠKOLA,
2006.
61
s.
ISBN 80-7289-075-1
18.
GERŢOVÁ, M.; FUKANOVÁ, J. Český jazyk 2 nově, 2. díl. Pracovní sešit
pro
2.
ročník.
Brno:
NOVÁ
ŠKOLA,
2006.
53
s.
ISBN 80-7289-077-8
19.
MIKULENKOVÁ, H.; MALÝ, R. Český jazyk 2 učebnice pro druhý ročník
základní
školy.
Olomouc:
PRODOS,
2004.79
s.
ISBN 80-7230-112-8
20.
MIKULENKOVÁ, H.; MALÝ, R. Český jazyk 2 pracovní sešit pro druhý ročník základní školy. Olomouc: PRODOS, 2004. 79 s. ISBN 80-7230-113-6
21.
HOŠNOVÁ, E.; BURIÁNKOVÁ, M.; PIŠLOVÁ, S.; ŠMEJKALOVÁ, M. Český jazyk 2 pro základní školy. Praha: SPN, 2006. 160 s. ISBN 80-7235-329-2
22.
BURIÁNKOVÁ, M.; STYBLÍK, V.; DVOŘÁKOVÁ, Z. Pracovní sešit Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Praha: SPN, 2006. 48 s. ISBN 80-7235-330-6
23.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 2. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2000. 38 s. ISBN 80-86252-08-6
24.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 2. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2000. 42 s. ISBN 80-86252-09-4
- 103 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 25.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 2. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2007. 55 s. ISBN 80-86252-10-8
26.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 2. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2007. 54 s. ISBN 80-86252-11-6
27.
DVORSKÝ, L. Český jazyk pro 3. ročník. Všeň: ALTER, 2006. 156 s. ISBN 80-7245-014-X
28.
BRADÁČOVÁ, L. a kol. Pracovní sešit pro kluky a holčičky třetích ročníků I k učebnici Český jazyk 3. Všeň: ALTER, 2007. 64 s. ISBN 978-80-7245-001-5
29.
BRADÁČOVÁ, L. a kol. Pracovní sešit pro kluky a holčičky třetích ročníků II k učebnici Český jazyk 3. Všeň: ALTER, 2007. 56 s. ISBN 978-80-7245-002-2
30.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V. Český jazyk pro 3. ročník ZŠ, 1. část. Praha: FORTUNA, 2000. 126 s. ISBN 80-7168-716-2
31.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V. Český jazyk pro 3. ročník ZŠ, 2. část. Praha: FORTUNA, 2001. 118 s. ISBN 80-7168-745-6
32.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V., VOLFOVÁ, V. Český jazyk pro 3. ročník ZŠ – pracovní sešit. Praha: FORTUNA, 2004. 31 s. ISBN 80-7168-888-6
33.
MŰKLHAUSEROVÁ, H.; JANÁČKOVÁ, Z.; PŘÍBORSKÁ, O.; ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 3 učebnice pro 3. ročník. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2007. 95 s. ISBN 80-85607-38-7
- 104 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 34.
MITTERMAYEROVÁ, M. Pracovní sešit pro 3. ročník Český jazyk 3. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2007. 88 s. ISBN 80-7289-074-3
35.
MIKULENKOVÁ, H.; MALÝ, R. Český jazyk 3 učebnice pro třetí ročník
základní
školy.
Olomouc:
PRODOS,
2004.
79
s.
ISBN 80-7230-124-1
36.
MIKULENKOVÁ, H.; MALÝ, R. Český jazyk 3 pracovní sešit pro třetí ročník
základní
školy.
Olomouc:
PRODOS,
2004.
79
s.
ISBN 80-7230-125-X
37.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 3. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2001. 35 s. ISBN 80-86252-191
38.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 3. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2001. 35 s. ISBN 80-86252-205
39.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 3. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2001. 35 s. ISBN 80-86252-213
40.
TŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 3. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2001. 35 s. ISBN 80-86252-221
41.
ČECHURA, R.; HORÁČKOVÁ, M.; STANDKOVÁ, H. Český jazyk pro 4. ročník. Všeň: ALTER, 2005. 159 s. ISBN 80-7245-004-2
42.
HORÁČKOVÁ, M.; STANDKOVÁ, H. Pracovní sešit I k učebnici Český jazyk 4. Všeň: ALTER, 2006. 80 s. ISBN 80-7245-036-0
- 105 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 43.
HORÁČKOVÁ, M.; STANDKOVÁ, H. Pracovní sešit II k učebnici Český jazyk 4. Všeň: ALTER, 2006. 80 s. ISBN 80-7245-037-9
44.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V. Český jazyk pro 4. ročník ZŠ, 1. část. Praha: FORTUNA, 1996. 118 s. ISBN 80-7168-376-0
45.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V. Český jazyk pro 4. ročník ZŠ, 2. část. Praha: FORTUNA, 1997. 128 s. ISBN 80-7168-420-1
46.
KONOPKOVÁ, L., LAZÁKOVÁ, M. Český jazyk pro 4. ročník ZŠ – pracovní sešit. Praha: FORTUNA, 2004. 32 s. ISBN 80-7168-894-0
47.
MŰKLHAUSEROVÁ, H.; JANÁČKOVÁ, Z.; PŘÍBORSKÁ, O.; ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 4 učebnice pro 4. ročník. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2007. 95 s. ISBN 80-7289-87-5
48.
KVAČKOVÁ, J. Pracovní sešit pro 4. ročník Český jazyk 4 nově. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2007. 92 s. ISBN 80-7289-086-7
49.
MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk 4 - učebnice pro čtvrtý ročník. Olomouc: PRODOS, 2008. 79 s. ISBN 978-80-7230-213-0
50.
MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk 4 – pracovní sešit pro čtvrtý ročník. Olomouc: PRODOS, 2008. 79 s. ISBN 978-80-7230-214-7
51.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 4. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2004. 43 s. ISBN 80-86252-337
52.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 4. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2004. 39 s. ISBN 80-86252-345
- 106 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 53.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 4. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2004. 26 s. ISBN 80-86252-353
54.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 4. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2004. 27 s. ISBN 80-86252-361
55.
HORÁČKOVÁ, M.; STANDKOVÁ, H.; ŠTROBLOVÁ, J. Český jazyk pro 5. ročník. Všeň: ALTER, 2005. 181 s. ISBN 80-7245-023-9
56.
HORÁČKOVÁ, M.; STANDKOVÁ, H. Pracovní sešit 1. díl k Český jazyk 5. Všeň: ALTER, 2005. 80 s. ISBN 80-7245-059-X
57.
HORÁČKOVÁ, M.; STANDKOVÁ, H. Pracovní sešit 2. díl k Český jazyk 5. Všeň: ALTER, 2005. 80 s. ISBN 80-7245-060-3
58.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V. Český jazyk pro 5. ročník ZŠ 1. část. Praha: FORTUNA, 1998. 128 s. ISBN 80-7168-575-5
59.
KONOPKOVÁ, L., TENČLOVÁ, V. Český jazyk pro 5. ročník ZŠ, 2. část. Praha: FORTUNA, 1999. 136 s. ISBN 80-7168-620-4
60.
KONOPKOVÁ, L., LAZÁKOVÁ, M. Český jazyk pro 5. ročník ZŠ – pracovní sešit. Praha: FORTUNA, 2004. 11 s. ISBN 80-7168-904-1
61.
CHÝLOVÁ, H.; JANÁČKOVÁ, Z.; MINÁŘOVÁ, E.; ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 5 učebnice pro 5. ročník. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2007. 144 s. ISBN 80-85607-76-X
- 107 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 62.
ZBOŘILOVÁ, J.; JANÁČKOVÁ, Z. Pracovní sešit pro 5. ročník, 1. pololetí Český jazyk 5. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2003. 64 s. ISBN 80-7289-058-1
63.
ZBOŘILOVÁ, J.; JANÁČKOVÁ, Z. Pracovní sešit pro 5. ročník, 2. pololetí Český jazyk 5. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2005. 70 s. ISBN 80-7289-068-9
64.
MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk 5 - učebnice pro pátý ročník. Olomouc: PRODOS, 2008. 79 s. ISBN 978-80-7230-217-8
65.
MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk 5 – pracovní sešit pro čtvrtý ročník. Olomouc: PRODOS, 2008. 79 s. ISBN 978-80-7230-218-5
66.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2006. 55 s. ISBN 80-86252-38-8
67.
POTŮČKOVÁ, J. Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2006. 58 s. ISBN 80-86252-39-6
68.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 1. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2006. 27 s. ISBN 80-86252-40-X
69.
POTŮČKOVÁ, J. Pracovní sešit k Český jazyk pro 5. ročník základní školy, 2. díl. Brno: STUDIO 1+1, 2006. 27 s. ISBN 80-86252-41-8
70.
TOPIL, Z.; BIČÍKOVÁ, V. Český jazyk s Tobiášem. Stavba, tvoření a význam slov. Tvarosloví – slovní druhy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1993. 79 s. ISBN 80-85808-09-9.
- 108 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ 71.
BLATNÁ, R. Zvukomalba a pragmatika. In Jazyk a jeho uţívání. Praha: Filosofická
fakulta
Univerzity
Karlovy,
1996,
s.
93-102.
ISBN 80-85899-19-1.
72.
MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk ve 2. ročníku - příručka pro učitele. Olomouc: Prodos, 1992. 159 s. ISBN 80-901297-4-9.
73.
MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk ve 3. ročníku: příručka pro učitele. Olomouc: Prodos, 1994. 156 s. ISBN 80-85806-10-X.
74.
ŠMEJKAL, Pavel. Procvičujeme neohebné druhy slov. Příručky pro ţáky
a
učitele.
1.
vyd.
Úvaly:
Jinan,
1997.
39
s.
ISBN 80-238-1531-8.
75.
VÍŠKA, V.; NOVÁKOVÁ, L. Čeština nás baví: Hry pro výuku čeština na 1. stupni ZŠ. Praha: TRITON, 2005. 100 s. ISBN 80-7254-664-3
- 109 -
Jitka Nepomucká - Problematika výuky interjekcí a způsoby vyjádření mimojazykově motivovaných slov ţáky 1. stupně ZŠ
Seznam příloh 1. CD: Zvuky na dotazník, oddíl I.
- 110 -