TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTI V DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Liberec 2015

Magda Setničková

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ V DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obor:

B7505 – Vychovatelství 7505R004 – Pedagogika volného času

Autor práce: Vedoucí práce:

Magda Setničková PhDr. Jan Činčera, Ph.D.

Liberec 2015

INFORMAL EDUCATION OF CHILDREN IN VEHICLES

Bachelor thesis

Study programme: Study branch:

B7505 – Education in Leisure Time 7505R004 – Education in Leisure Time

Author: Supervisor:

Magda Setničková PhDr. Jan Činčera, Ph.D.

Liberec 2015

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Název bakalářské práce: Výchova a vzdělávání dětí v dopravních prostředcích

Anotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou výchovy a vzdělávání dětí v dopravních prostředcích. Jejím cílem je navrhnout, zrealizovat a vyhodnotit program o okolní krajině pro děti cestující dopravním prostředkem. Teoretická část obsahuje popis současné nabídky aktivit pro děti do dopravních prostředků. V praktické části jsem se zaměřila pomocí akčního výzkumu na popis přípravy, realizace a vyhodnocení třech programů, které interpretovaly krajinu za oknem vlaku z Kutné Hory do Zbraslavic. Zjištění vyústila v konkrétní navrhovaná opatření v oblasti návrhu a realizace programů. Výstupem z práce je doporučení instantních aktivit ve vztahu ke krajině za oknem a potřebám dětí během jízdy dopravním prostředkem. Klíčová slova: interpretace, pracovní list, krajina, akční výzkum

Title of Bachelor Thesis: Informal education of children in vehicles

Annotation: This bachelor thesis is focused on the programme of educating children in public transport. Its aim is to suggest, realize, and evaluate a programme for children focused on the landscape during travelling by public transport. The theoretical part comprises of the description of the current list of activities for children in public transport. The practical part describes the preparation, realization, and evaluation of three programmes that have been focused on the landscape as seen from the train on the route from Kutna Hora to Zbraslavice. I used the method of action research. My findings lead to particular plans how to design and implement the programmes. The outcome of the thesis is a recommendation of instant activities in relation to the landscape, and the needs of children during travelling by public transport. Keywords: interpretation, worksheet, landscape, action research

Titel der Bachelorarbeit: Erziehung und Bildung von Kindern in den Verkehrsmitteln

Anmerkung: Die Bachelorarbeit befasst sich mit der problematischen Erziehung und mit der Bildung von Kindern in den Verkehrsmitteln. Ihr Ziel ist es, ein Programm über die umliegende Landschaft

zu

entwerfen,

realisieren

und

auszuwerten,

für die Kinder,

die mit den Verkehrsmitteln reisen. Der theoretische Teil beinhaltet eine Beschreibung über das aktuelle Angebot der Aktivitäten für Kinder in den Verkehrsmitteln. Im praktischen Teil konzentrierte ich mich, mit der Hilfe der Aktionsforschung, auf die Beschreibung der Vorbereitung, der Realisation und der Auswertung von drei Programmen, die Landschaft hinter dem Fenster des Zuges, von Kutna Hora nach Zbraslavic,

interpretieren.

vorgeschlagenen

Maßnahme

im

Die

Ergebnisse

Bereich

des

führten Entwurfes

zu einer

konkret

und der Realisation

der Programme. Das Ergebnis dieser Arbeit ist die Empfehlung von Instant Aktivitäten in Bezug auf die Landschaft hinter dem Fenster und auf die Bedürfnisse der Kinder während der Reise mit einem Verkehrsmittel. Stichwörter: Interpretation, Arbeitsblatt, Landschaft, Aktionsforschung

Obsah Úvod................................................................................................................................10 Teoretická část................................................................................................................12 1 Interpretace přírodního a kulturního dědictví.......................................................12 1.1 Krajina jako předmět interpretace........................................................................12 1.2 Definice, cíle a historie interpretace....................................................................14 1.3 Metody a oblasti interpretace...............................................................................16 1.3.1 Písemná interpretace....................................................................................18 1.3.2 Aktivity pro děti do dopravních prostředků.................................................20 1.4 Vyhodnocení účinnosti interpretačního programu...............................................23 Praktická část.................................................................................................................27 2 Návrh programu mobilní interpretace....................................................................27 2.1 Cíle a metodika programu....................................................................................28 2.2 Trasa Kutná Hora - Zbraslavice...........................................................................31 3 Prezentace výsledků...................................................................................................33 3.1 Program 1: Pracovní list s Matyldou...................................................................33 3.1.1 Hodnocení programu....................................................................................34 3.1.2 Návrh dalšího postupu.................................................................................35 3.2 Program 2: Pracovní list „Každá doba si staví v krajině své pomníky.“.............36 3.2.1 Hodnocení programu....................................................................................38 3.2.2 Návrh dalšího postupu..................................................................................39 3.3 Program 3: Pracovní list s tématem a komiksovými průvodci............................40 3.3.1 Hodnocení programu....................................................................................42 3.3.2 Návrh dalšího postupu..................................................................................44 4 Diskuze........................................................................................................................45 Závěr...............................................................................................................................49 Seznam použitých zdrojů..............................................................................................51 Seznam příloh................................................................................................................56

8

Seznam ilustrací Ilustrace 1: Mapy.cz aplikace Můj batůžek.....................................................................16 Ilustrace 2: Interpretační plán (Ptáček, Medek 2012, s. 115)..........................................17 Ilustrace 3: Učitel a průvodce pan Jonsen (Ham 1992)...................................................20 Ilustrace 4: Bingo.............................................................................................................23 Ilustrace 5: Průběh akčního výzkumu. Úrovně buněk značí zvyšující se kvalitu...........28 Ilustrace 6: Podzimní foto S. Hák....................................................................................40 Ilustrace 7: Pohled z letadla. Mapy.cz.............................................................................40

Seznam tabulek Tabulka 1: Dotazník na program 1..................................................................................35 Tabulka 2: Dotazník po programu 2................................................................................39 Tabulka 3: Pretest před programem 3..............................................................................43 Tabulka 4: Dotazník po programu 3................................................................................43 Tabulka 5: Posttest po programu 3..................................................................................44

Seznam zkratek EV

environmentální výchova

DP

dopravní prostředek (auto, autobus, vlak)

PL

pracovní list

atd.

a tak dále

např. Například

9

Úvod Tématem předložené bakalářské práce je výchova a vzdělávání dětí v dopravních prostředcích se zaměřením na vnímání krajiny za oknem. Téma bylo zvoleno s ohledem na potřebu (především volnočasové organizace Junák – český skaut) smysluplného zabavení dětí během jízdy dopravním prostředkem a nalezení metod pro tvorbu programu. Záměrem a cílem předložené bakalářské práce je navrhnout, zrealizovat a vyhodnotit programy, které se věnují problematice výchovy a vzdělání dětí v dopravních prostředcích. Dalším cílem je v rámci navrhovaných programů vzbudit zájem o krajinu a přemýšlet o jejím vývoji. A také zmapovat současnou nabídku aktivit do dopravních prostředků. Práce tak může sloužit jako soubor nápadů. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce se autorka zabývá interpretací přírodního a kulturního dědictví, především krajiny za oknem dopravního prostředku. Dále formou písemné interpretace a celkovým vyhodnocením

účinnosti

interpretačního

programu.

V praktické

části

práce

prostřednictvím vzorku respondentů tvořeném členy organizace Junák – český skaut se autorka zabývá specifikací interpretace v dopravních prostředcích a prezentací výsledků akčního výzkumu. Pro získání výsledků použila autorka metodu dotazování a pozorování realizace tří programů. Práce začíná zjištěním současného stavu, dále navržením programu a vyhodnocením, na základě kterého vzniká další program. Nakonec autorka celkově zhodnotí všechny proběhlé programy a navrhne další postup. Zdrojem

informací

pro

bakalářkou

práci

jsou

zkušenosti

autorky

s environmentální výchovou, především „procházky po zemi“, které využívají smysly k vnímání světa kolem sebe, což se objevuje v některých programech. Dále je velkým zdrojem workshop tematické interpretace, který autorka zažila na Lysečinské boudě v rámci studia na Technické univerzitě v Liberci ,obor Pedagogika volného času, kde si osvojila práci s tématem a tvorbu programu interpretace podle metodik. Celá práce se opírá o studium odborné literatury k tématu interpretace, hodnocení programů a tvorby písemné interpretace.

10

Práce je určena pro kohokoli, kdo se chystá trávit čas v dopravním prostředku a bude mít čas na další aktivity, které jsou popsány v předložené bakalářské práci. Práce může především posloužit těm, kteří plánují jet trasu vlakem z Kutné Hory do Zbraslavic. Pro tuto trasu jsou v práci připraveny tři rozdílné interpretační programy formou pracovních listů.

11

Teoretická část 1 Interpretace přírodního a kulturního dědictví V dnešní době kolem sebe máme čím dál tím více přírodního a kulturního dědictví, které je škoda neinterpretovat. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 jsou za kulturní dědictví považovány: •

•

•

„památníky: architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; skupiny budov: skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; lokality: výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska.“

A za přírodní dědictví lze považovat: •

•

•

„přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska; geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody; přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.“ (OSN 2005) Jedním z prostředků, které společnosti umožňují lépe pochopit hodnoty kulturního

a přírodního dědictví, je interpretace, která je více popsána níže. Dobrá interpretace může výrazně pomoci k získání spojenců pro ochranu přírodního a kulturního dědictví.

1.1 Krajina jako předmět interpretace Krajina je část zemského povrchu, která se skládá z několika částí ovlivněných vývojem. Jednotlivé části jsou součástí vymezeného území, které je spojuje. V zákoně se lze dočíst, že krajina je „souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačních prvků“ (Zákon č. 114/92 Sb., § 3). Velmi sofistikovaná definice od Hadače popisuje 12

krajinu „jako něco konkrétního. Jde o soustavu abiotických útvarů (soubor všech organizmů na zemi), geobiocenóz (neživé prostředí), hydrobiocenóz (vodní soubor společenstev rostlin, živočichů, bakterií) a technoantropocenóz (soubor toho co člověk svou prací vytvořil).“ Jednoduše řečeno podle Hadače je krajina tvořena ze složek (skály, jezera, řeky, lesy, luka, vesnice, města a hory, atd.) a prvků (dům, strom, kámen, atd.) (Hadač 1982). Krajinu vnímá jako předmět interpretace mimo jiné i botanik Jiří Sádlo ve svém článku Čtení krajiny, kde se obrací ke krajině jako k textu, který je možné různými způsoby interpretovat (Cílek 2008). Geolog Václav Cílek vnímá krajinu jako inspiraci pro tvorbu uměleckého díla, protože v krajině a jejích obrazech lze vidět prvky, které mohou být zároveň i cílem interpretace: „Hranice: které tvoří půda, horizont, nebe, linie hřbetu, táhlá mez. Charakter: Málokdy je krajina hrozivá, spíš úrodná, plodná, sladká, obtížená, plná, pracovitá, těžká. Hora: náleží nebi a zemi. Hory a skály byly symboly divočiny a tento význam jim zachovala i romantická krajinomalba. Strom: sjednocení země a nebe, existuje tolik kreseb solitérních stromů, že by mohly být vlastním symbolem středočeské krajiny jako krajiny sjednocující. Les: je symbolem divočiny hrozivé a plné temných sil. Les je panství divných mocností, jenže ve středních Čechách bývá prosvětlen, zlidštěn, obklopen poli. Voda: je protikladem pevného místa, ale je životodárným elementem, je to řeka. Pole: široké, malebné, existujíce vztah mezi ním a člověkem, je ochočené, pracovité, dotýkané“ (Cílek 2011, s. 246). Nad krajinou můžeme také uvažovat podle přírodovědců, které Přemysl Mácha vyzvedá ve svém článku, konkrétně Ivana Dejmala, Igora Míchala, Václava Cílka, Jiřího Sádla či Petra Pokorného a další, kteří téma krajiny dokázali dostat do širokého povědomí

a vytvořit

celospolečenskou

diskusi

o

budoucnosti

české

krajiny

a možnostech její ochrany (Mácha 2010). Zajímavý pohled na krajinu za oknem vlaku popisuje Vít Erban: „Z okna jedoucího vlaku se nám zdá každá krajina úchvatná a napínavá jako širokoúhlý dlouhometrážní film. Připadá nám přehledná, srozumitelná a smysluplná. Neboť okno vytváří krajině rám, zjednodušuje ji na dvourozměrný obraz, rozhýbává její křivky v čase. A my se stáváme pouhými diváky – pozornými, vděčnými, ale dostatečně nezaujatými, abychom mohli kdykoliv sklopit oči zpátky ke knize … Avšak – jakmile podlehneme a z vlaku vystoupíme, ocitneme se náhle v neznámém, 13

nekonečném prostoru. Krajina za oknem vlaku mizí. Jsme dezorientování. To co se nám zdálo být přívětivé a něžné, je náhle cizí a neosobní. Není však cesty zpátky. Krajina za oknem kteréhokoliv dopravního prostředku je jen iluze a chceme-li krajinu doopravdy prožít, poznat a pochopit, musíme vzít batoh na záda a vyrazit do krajiny po svých.“ (citováno podle Macha 2010, s. 235) Předmětem interpretace může být podle Kučery i paměť krajiny. „Neznamená to, že se prostředí okolo nás skládá z různě starých prvků a struktur. Ačkoli krajina není osobou, někdy hovoříme o tom, že si tzv. „pamatuje“ a že si za určitých podmínek také zpětně „vybavuje“ některé momenty ze své minulosti.“ (Kučera 2012) Dříve byla krajina předmětem úcty, ale také neustálého zápasu člověka s přírodou. Člověk vytvářel duchovní místa jako ohniska či základny. Mezi ně patří „kláštery, kapličky, boží muka, významné křižovatky a plácky před mosty a mostky“. Podle Cílka jsme dnes možná nad krajinou zdánlivě zvítězili a tato místa vnímáme spíše nostalgicky. Možná zapomínáme na strastiplný či tragický náboj krajiny. „Existují však místa z různých důvodů odlidštěná – rozpadající se industriální zóny, vnitřní „sudety“ středočeských vesnic a nebo v nejnovější době hypermarkety, kde vyloženě cítíme nutnost nějakého smiřování, zaplňování či kompenzování náboje místa.“ (Cílek 2011, s. 118). Na závěr kapitoly bych ráda uvedla pár slov od D. Lowenthla: „Krajina je základním dědictvím každého z nás. Je všezahrnující a nevyhnutelná. Přitom pro každého z nás znamená něco jiného.“ (Citováno z V zorném poli geografů. Kučera, 2012)

1.2 Definice, cíle a historie interpretace Pojem environmentální interpretace jako samostatný obor v České republice není příliš znám. Termín je odvozen z anglického slova environment neboli prostředí. Environmentální v překladu znamená týkající se „životního prostředí“. Synonymem interpretace je výklad, tlumočení, překlad, posuzování (Encyklopedický dům 1996). Podle Evansové (podle Činčera 2010) je interpretace „... proces komunikace, jehož účelem je pomoci odhalovat významy a vztahy našeho kulturního a přírodního dědictví, a to prostřednictvím zapojení předmětů, artefaktů, krajiny“. Obdobně Ham chápe 14

interpretaci jako obor pevně spjatý s určitou lokalitou, kterou odborník učí návštěvníky interpretovat a při tom formuje jejich postoje a chování. Prostřednictvím uplatňovaných programů pak pomáhá návštěvníkům „porozumět místu, odkrývat jej z různých rovin a nacházet v něm smysl. Dobře připravené programy dokážou návštěvníky zaujmout, motivovat i strhnout k emocím.“ (Ham 1992) Přestože v České republice je environmentální interpretace (také označována jako interpretace přírodního a kulturního dědictví či jen interpretace) chápána jako součást environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, v zahraničí jde o samostatnou disciplínu. Zatímco environmentální výchova je spojována s formálními institucemi a předpokládá určitý dlouhodobější proces, interpretace je ryze dobrovolnou a krátkodobou činností (Ham 1992). Cílem interpretace podle Ptáčka je něco sdělit, zaujmout a přesvědčit návštěvníka, aby se zajímal o další informace, případně přišel znovu a řekl o své návštěvě přátelům. Interpretace probouzí v lidech emoce a zájem o dané místo. Protože „každé místo má svou historii a správná interpretace ji může oživit, a vysvětlit tím například nynější podobu lokality. Přiblížit hospodaření v krajině v době našich předků pomůže kupříkladu vysvětlit její současnou strukturu nebo být argumentem pro potřebnou péči o dané území.“ (Ptáček 2012) Za zakladatele interpretace je považován Freeman Tilden (1883–1980), který ve svém díle Interpreting Our Heritage (Interpretujeme naše dědictví) sepsal hlavní zásady tohoto oboru a definoval interpretaci jako „vzdělávací aktivitu, jejímž cílem je odhalovat významy a vztahy za pomoci původních objektů, přímé zkušenosti a ilustrativních prostředků ... činnost odhalující návštěvníkům, kteří po této službě touží, něco z krásy a kouzla, inspirace a duchovního obsahu, jež leží za tím, co mohou sami vnímat svými smysly“ (Ptáček, aj. 2012; Činčera 2013). Tilden zásadně ovlivnil chápání interpretace a konstituoval ji jako svébytný obor, který vychází z určitých základních principů. Těmi podle něj byl zejména důraz na pomoc návštěvníkům hledat a pojmenovávat si hlubší význam určité lokality jakožto celku, provokovat, na rozdíl od pouhého předávání odborných informací. Interpretace

15

by také podle něj měla probíhat zábavnou a srozumitelnou formou adekvátní cílové skupině a volnočasovému charakteru vzdělávání (Tilden 2007). V současné době se můžeme setkat s interpretací prakticky v každé části světa, ať již má podobu naučných stezek, informačních panelů, výletů s průvodcem, publikací, expozice, výstav či muzejních sbírek, kvestingu (V překladu questing znamená hledání, pátrání, pouť za něčím. Volně přeloženo cesta za pokladem.), QR kódů (Využití IT technologií, zejména chytrých telefonů.) (Ptáček, aj. 2012). Dále také může mít interpretace podobu mobilní aplikace. Příkladem takové aplikace je Můj batůžek od Mapy.cz (Seznam.cz). Zájemce o informace se může více dozvědět po kliknutí na piktogram batohu. Získá tak informace o lokalitě, kterou projíždí nebo která ho zajímá. Viz ilustrace 1 níže.

Ilustrace 1: Mapy.cz aplikace Můj batůžek

1.3 Metody a oblasti interpretace Základem každé interpretace je podle Medka a Ptáčka vytvoření interpretačního plánu, který obsahuje autorovy myšlenky důvod, proč to děláme, jaké máme cíle, kdo a jací jsou návštěvníci. Během tvorby je nutné přihlížet na atributy návštěvníků: odkud jsou (místní, nebo z daleka), jaké je jejich čekávání a co je zajímá, jaká je úroveň znalostí, jejich věk (,,Co už ví“), zda jde o organizované skupiny nebo zájmovou skupinu (například skauti). Ptáček radí přizpůsobit jazyk a grafiku písemné interpretace s přihlédnutím na atributy návštěvníků (Ptáček, aj. 2012, s. 85). Medek dále doporučuje pokračovat

shromážděním

dat,

postupným

výběrem

relevantních

informací

prostřednictvím jednoduchého procesu (viz ilustrace 2) a upozorňuje na fakt, že čím 16

bude poctivější fáze sběru dat, tím větší bude úspěšnost interpretace, plnění cíle. Důležitou zásadou je, že prostředky interpretace se plánují až na závěr.

Shromáždění informací

Výběr způsobu realizace

Analýza informací

Akční plánování

Ilustrace 2: Interpretační plán (Ptáček, Medek 2012, s. 115) Cílem interpretace není učit, ale podle Hama (1992) vhodnou metodou vzbudit emoce u návštěvníka. Předávání informací by mělo být: •

příjemné/zábavné

•

relevantní/aktuální,

•

organizované

•

a s příběhem/tématem, tématické. (Ham 1992, s. 50) Jak uvádí Ptáček (2012), lidé se v dnešní době ve svém volném čase chtějí bavit.

Interpretace zapojuje všechny smysly člověka k vnímání svého okolí, a tudíž se stává zábavnou. Podle Hama (1992) jsou zábavné ty věci, které jsou hravé, pohybující se, barevné a spojené s účastí všech (participační). Pro tvorbu interpretace Ham doporučuje personifikaci (To jest přenášení vlastností živé bytosti na neživé věci, pojmy. Například „Co by tomu řekly stromy, kdyby mohly mluvit?“.). Dále lze posluchače vtáhnout do děje pomocí Já odkazování „self- Referencing„ (Například: „Představte si …; Kdy jste naposledy …; Už jste vůbec?; V té či oné době, většina z vás pravděpodobně ...“) Informace pro návštěvníka nemůže být/by neměla být jen smysluplná, ale i zajímavá (Ham 1992). Ve své metodice Ham (1992) doporučuje interpretaci sestavit tak, aby neměla více jak pět témat. Vychází z Millerova magického čísla 7 ± 2, což je schopnost člověka zapamatovat si počet prvků, informací (Říčan 2005, s. 70). Tématem je především myšlena zpráva interpreta, kterou chce předat. Celá interpretace je příběh, který má 17

začátek a konec. Na začátku se návštěvníci dozvědí, co je tématem, jaké jsou jeho hlavní body, a pořadí, ve kterém budou body prezentovány. Každé téma má svá podtémata (Příloha A – Struktura témat interpretace), které přispívají k tomu, aby interpretace byla organizovaná. Interpretace je prezentována takovým způsobem, který lze jednoduše sledovat. Ham interpretaci přirovnává k zhlédnutí filmu. Divákovi bude chybět, hlavní myšlenku filmu, když neuvidí film od začátku. To by se u interpretace s tématem nemělo právě stát. Hlavní téma je pointa příběhu neboli myšlenka programu. Stejně jako u vtipu, kdy si člověk většinou zapamatuje jen hlavní pointu. Ham ve své knize dále radí, že tématické okruhy a pointu můžeme trénovat každý den, třeba když telefonujeme. Nejprve se představíme, řekneme hlavní důvod proč voláme, a následně rozvedeme. Mít téma interpretace se vyplatí, protože lidé si pamatují téma (pointu), zapomínají fakta („People Remember Themes — They Forget Facts“). Ham by pro tvorbu tématu, aby bylo efektivní, použil aktivní slovesa (např. „Netopýr opiluje strom.“ nikoli „Strom je opylován netopýrem.“ v originále „The bat pollinated the tree,“ not „The tree was pollinated by the bat.“) a sepsal ho tak, aby bylo krátké, jednoduché, konkrétní, zajímavě znějící, psáno jednou větou a obsahovalo pouze jednu myšlenku. Příkladem vhodného tématu, může být věta: „Pod zemí jsou fantastické instalatérské systémy.“ (Ham 1992, s. 41–42) Souhrnem platí, že „klíčem k úspěchu je výběr vhodné lokality a interpretačního tématu, následně rozpracovaného do dílčích podtémat s příběhovou linkou.“ (Činčera, Beňková 2012)

1.3.1

Písemná interpretace

Již v roce 1841 Thomas Cook požádal železniční společnost o provizi za to, že uspořádá exkurzi pro skupinu pasažérů. „Z původně misijních jízd se stal dobrý obchod a v roce 1845 nabízí Cook v ceně cesty do Liverpoolu i tištěného průvodce.“ (Ptáček 2012, s. 11) V dnešní době se můžeme setkat s různými prostředky interpretace. Například s písemnými prostředky, kterými jsou informační panely v rámci naučných stezek umístěné v oblasti/lokalitě interpretace. Dále se můžeme setkat mobilními (přenosnými) texty, tištěnými průvodci, pracovními listy. 18

Ham (1992) upozorňuje, že autor interpretačního textu se musí připravit na návštěvníky, kteří nemusí text shlédnout/prohlédnout od začátku, některé věci číst nebudou nebo přeskočí. To písemnou interpretaci výrazně komplikuje. Ham proto doporučuje dát písemné interpretaci téma, jak bylo popsáno výše, které text sjednotí. (Ham 1992, s. 4) Téma je dobré odhalit hned v názvu písemné interpretace. Každý text by měl mít tedy lákavý nadpis (např. „Tento les je Vaše lékárna“.) (Ham 1992, s. 44– 45). Ptáček dále zformuloval zásady tvorby panelu, které lze aplikovat na další formy písemné interpretace (např. pracovní listy). Panel nesmí nudit, musí provokovat, přitáhnout pozornost návštěvníka. Text by měl obsahovat více rod činný než trpný, měl by být stručný a jasný. Celé interpretaci je třeba dát titulek a držet se hlavní pointy, informace v závorkách omezit na minimum. Texty raději zkracovat a informace filtrovat – zajímavé, důležité, podstatné. Někdy je možná lepší ilustrace nežli text. (Ptáček 2012, s. 27, doplněno a upraveno podle Cartera 2014) Oporu pro vytváření písemné interpretace je možné hledat i v didaktice. Podle Vališové (2011) práce s textem, který je v rámci interpretace připraven, může mít povahu reproduktivní (pasivní, žák se učí informace, které jsou v textu obsaženy), nebo produktivní (aktivní, např. pracovní list). Produktivní znamená, že text podněcuje tvořivou činnost žáka obsahem (např. řešení problémů, o nichž text pojednává) a jeho zpracováním (z hlediska struktury, formálního zpracování). Základem pro práci s pracovním listem jsou podle Skalkové, Vališové a Zormanové dobré čtenářské dovednosti, plynulé čtení s porozuměním, interpretace a hodnocení čteného textu. Metoda práce s textem vede k samostatné práci. (Skalková 2007, Vališová 2010, Zormanová 2012) Texty pro potřeby písemné interpretace by měly být zpravovány podle Vališové tak, aby mezi jednotlivými položkami pracovního listu byla volná místa, případně předtištěné řádky, do nichž žák zapisuje v průběhu výkladu, programu, prohlídky poznámky. Efektivní jsou názorné ilustrace, diagramy, schémata, plánky, mapy, tabulky. Mají funkci poznávací, estetickou a emocionálně motivační. (Vališová 2011) Zde se nabízí zmínit myšlenku Hama o rozdílu mezi pedagogickým (formálním) a interpretačním (neformálním) přístupem. Ham tento rozdíl popisuje 19

na příkladu pana Jonsena, učitele který je zároveň průvodcem v přírodní rezervaci Viz obrázek níže. I přesto, že používá na obou pracovištích stejné metody jako ve škole, v přírodní rezervaci se mu dostává menšího zájmu o výklad z řad návštěvníku. Ham tento jev odůvodňuje lidským vnímáním sám sebe na základě prostředí, ve kterém se jedinec nachází (např. „Jsem ve škole, jsem student.“ „Jsem v přírodní rezervaci, jsem návštěvník.“). Pokud se jedinec rozhodne, že bude jako návštěvník poslouchat, tak chce poslouchat. V roli studenta však nemá na výběr, jeho motivem je klasifikování jeho výsledků. Pan Jonsen musel tedy změnit své komunikační metody, aby vyhovovaly oběma publikům a svůj výstup v přírodní rezervaci přizpůsobit metodám dobré interpretace, jak bylo popsáno v předešlé kapitole. (Ham 1992)

Ilustrace 3: Učitel a průvodce pan Jonsen (Ham 1992)

1.3.2

Aktivity pro děti do dopravních prostředků

V dnešní době, přibývá času stráveného v DP (dopravním prostředku) a proto hledáme pro sebe a své děti kvalitní výchovnou nebo vzdělávací zábavu. Je však hodně těžké najít takovou, která by vedla k pozorování a interpretaci krajiny za oknem. Aktivity jsou více tvořeny pro nezávislé prostředí, což umožňuje jejich širší využití. Zábavu nám nabízí samotný dopravce, například České dráhy vydávají měsíční časopis, ve kterém nalezneme stránky věnované dětem formou křížovek a příběhů. V časopise najdeme dále stránky věnované zájemcům o zajímavou lokalitu s názvem „Za oknem vlaku“ (např. Liberecký kraj: Mníšek u Liberce, Svor, Velké Hamry) (ČD 2014, s. 28). To lze pozitivně hodnotit pro účely environmentální interpretace a využít informace pro tvorbu některých programů. České dráhy dále uzpůsobily vlak pro jednu trasu Masarykovo nádraží do Slaného s názvem „Cyklohráček“ (ČD 2009), který je pro děti zajímavý a plný zábavy (deskové hry, knížky, kostky, stavebnice, tabule 20

na kreslení, ...). Bohužel ani jedna z aktivit není vedena k vnímání krajiny během jízdy vlaku. Avšak samotná karoserie vozu tomu přizpůsobena je, vyjma barevných samolepek na oknech, které mohou překážet ve výhledu. Mezi dopravce nabízející zábavu patří také RegioJet, Student Agency, kteří nabízí nezávislou zábavu na tom, co se děje za oknem. Patří mezi ně četba, sledování filmu, hry. (Student Agency 2014) V literatuře pro pedagogy a rodiče najdeme podrobné návodné popisy her, které můžeme s dětmi během jízdy hrát. Třeba v knize Hry a pohádkové cestování od Naděždy Kalábové nalezneme hru s názvem „Postřehy cestovatelů“. Hra vede k pozorování krajiny za oknem (Kalábová 2006). Dále třeba v Knížce proti nudě najdeme kapitolu Hry v autě, kde je zajímavá hra „Vidím další!“, která navádí hráče pozorovat krajinu a hledat předměty z jedné kategorie a vždy vydat nějaký smluvený zvuk. Ostatní hráči se snaží jeho kategorii uhádnout. Zajímavá hra může být i „Autobingo“ (Copeland, Cynthia 2014, s. 113–127). Mezi knihy zaobírající se zábavou na cesty patří i kniha edice Merian speciál Kdy už tam budeme? (Merian 2014), která obsahuje kvízy, hádanky, hry vhodné pro cestování po EU. Dále lze uvézt cestovní verzi původně německé knihy, sadu 50 her na cesty od Silvie Schmitz (2010). Jednotlivé hry jsou na samostatných kartách. Hry lze hrát nezávisle na prostředí k rozvoji fotografické paměti, logického myšlení (např. Hledej rozdíly na obrázku, Zapamatuj si co je na obrázku, …). Sada obsahuje i zábavné společenské hry se slovy a písmeny, pantomimické, pohybové (např. Hravé prsty, Pantomima, Aerobik, …). Deset her z této sady se věnuje krajině za okny. Navádí hráče, aby krajinu pozoroval (počítal nebo hledal předmět, popisoval, co vidí). Vyzdvihla bych hru „Moje strana, tvoje strana“, která rozvíjí fantazii a vyjadřování, kriticky nahlíží na krajinu a hráč hledá zajímavé jevy, předměty, které popisuje ostatním hráčům jako své panství. Mezi další tituly lze zařadit německou knihu Spiele für unterwegs od Helgy Talke (2001), která obsahuje kvízy, hádanky, hlavolamy a krátké hry pro děti ve věku sedm až devět let. Od Scia (2015) je známá Pecka pro děcka všecka, na Hrady a zámky nebo Dovolená v přírodě. Pecka pro děcka všecka rozvíjí děti v dovednostech, kterými jsou například orientace v prostoru, poznávání sebe sama i světa okolo, mezilidské vztahy či kritické myšlení. Obsahuje slovní a paměťové hry, hledání souvislostí, rozdílů v krajině. V literatuře je také k nalezení kniha Enviromentální výchova pro ZŠ a SŠ: tři roky k aktivnímu vyučování (Šebestová, aj. 2013), která obsahuje dva konkrétní zpracované programy 21

o krajině. Účastníci se v rámci programu dostávají k tomu, co vlastně slovo krajina znamená. Je pro ně připraven pracovní list s pěknou ilustrací. Druhý program je věnován oblíbené krajině účastníka. Autoři zde využívají i anglického jazyka jako prostředku dorozumívání se. Skautský zakladatel Svojsík popisuje hru „Blízko a daleko“, kterou lze hrát cestou (Svojsík 1916, s. 19). Mezi další skautské autory her pro děti patří i Miloš Zapletal, který napsal několik knih. V jedné z nich najdeme kapitolu Hry na pochodu, které lze upravit pro jízdu DP směřující k pozorování krajiny za oknem (např. Odhady času, vzdáleností, velikostí, Hledej zvířata) (Zapletal 1975, s. 181–183). V magazínu pro skauty a jejich příznivce s názvem Skautský svět nalezneme článek od Anny Kšírové (2014, s. 18 – 19), která mapuje a popisuje, jak trávit s dětmi čas v DP. Tento článek je cílený spíše pro rodiče s dětmi předškolního věku, protože obsahuje také různé praktické nápady, jako třeba ubrousky na utření rukou. Čas s dětmi v DP lze využít k trénování a učení říkadel a básniček. Dále autorka radí vozit s sebou pytlíky proti nudě (busy bags), maňásky nebo společenské hry. Doporučuje knihu pro děti od dvou do deseti let Krátké hry pro dlouhé chvíle od Nanon Gardinové (2011). V závěru příspěvku je zajímavá myšlenka, že celkově proces cestování je učení se činnosti (např. koupit si jízdenku, rozvoj finanční gramotnosti, orientace v čase, …), což je jedna z metod skautské výchovné metody a výhod cestování. Čas v DP také lze využít k procvičování dopravních značek a pravidel silničního provozu. Tomuto tématu je věnováno spoustu knížek i pro děti od pěti let, například Hravá autoškola od Zuzany Pospíšilové (2012), Rozprávky o dopravních značkách od Petra Stoličného (2013). V dnešní době je široká nabídka deskových her přizpůsobených pro hru v DP, ale žádná z těch, se kterými jsem se setkala, nevede k pozorování krajiny. Hry jsou přenosné a s možností zanechat je rozestavěné, což je výhodné při přesedání. Vhodné pro transport jsou i velikostí a balením, aby se žádná součást neztratila. Proto často autoři využívají magnety, suchý zip, patenty, malé uzavíratelné obaly na hru. Problematice her na cesty se hodně věnuje nakladatelství MINDOK (2015), které nabízí hry pro jednoho hráče, převážně hlavolamy založené na posouvání různých dílků 22

na vymezené ploše (Magnetický tangram, IQ putzzle, Útok, Letiště, Na ledové kře, Safari, …) a spousty dalších zajímavých her. Mezi hry pro více hráčů patří detektivní příběhy Černé, Růžové historky. Magnetickým hrám na cesty se věnuje i vydavatelství Albi, které vydalo tradiční hry Dámu, Šachy, Člověče nezlob se, Mlýn, … Albi (2015) také nabízí regionální kvizové hry, které obsahují historii, kulturu a zajímavosti o lokalitě Severní Moravy a Slezska, Jižní Moravy, Západních Čech, Prahy. Piatnik vyrobil hru v praktickém balení v podobě plechového kufříku s názvem Už tam budeme?, která obsahuje sto padesát situací, které lze vidět za oknem. Za každou nalezenou reálnou situaci má hráč bod. Spojení deskový her a knihy samotné je velmi praktická sada od Jenna McWilla Hry na cesty (2008). Sada obsahuje 30 nápadů na hry i magnetické

hrací

desky,

kostky,

hrací

kameny,

pravidla,

kvizové

otázky

s odpověďmi, ... Podobnou sadou karet v praktickém balení je Kinderspiele unterwegs (Die Maus), která obsahuje kvízy, matematiku, hry na vyhledávání, koncentraci a kreativitu. Na internetových stránkách existuje mnoho rad pro rodiče s dětmi, kteří plánují trávit čas v DP. Hry se často opakují. Například uvádím AZ Rodina (2015), Belvento kurz Urlaub (2015). Nápad, který mě zaujal na stránkách Belvento, je připravit si před cestou obálky, které dítě dostane po určitém absolvování kilometrů nebo hodin. Uvnitř mohou být samolepky, hračky, sladkost, hlavolam, informace o lokalitě, … Dítě tak podle počtu zbývajících balíčků získá představu, kolik ještě zbývá do cíle (Belvento kurz Urlaub). K nalezení je třeba tabulka pro zaškrtávání viděných DP (viz obrázek, Morre 2011). Dále jsem se setkala se soubor her Globe Jotter (ArgusCarhire, 2015) obsahující

Ilustrace 4: Bingo

Bingo, kdy jedinec hledá předměty za oknem (Příloha B – Hra Bingo z Glober Joter), nebo seznam her do mobilu pro rozvoj různých dovednosti, vědomostí.

1.4 Vyhodnocení účinnosti interpretačního programu Součástí kvalitního interpretačního programu je i hodnocení úspěšnosti interpretace. Zda program naplnil stanovené cíle, zaujal návštěvníky, měl vliv 23

na chování a postoje návštěvníků, atd. Jak navádí Růžička (2011), vždy by nás mělo zajímat, jak je naše snažení úspěšné a efektivní, ať už se rozhodneme pro kterýkoli druh interpretace. Můžeme se tak do budoucna poučit z předchozích chyb při tvorbě interpretace. Pro hodnocení naší úspěšnosti v interpretaci podle Růžičky můžeme využít hned několik metod. Volba konkrétní metody by vždy měla záležet na tom, na jaké otázky chceme znát odpověď. Metody sledování úspěšnosti interpretace rozděluje na přímé (např. rozhovor, dotazování) a nepřímé (např. pozorování) (Růžička, aj. 2011; Ptáček, aj. 2012). Data, která metodami získáme, lze dále dělit na kvantitativní a kvalitativní. Růžička tyto metody shrnul takto: „Kvalitativní data vycházejí z měření či počítání, mají číselnou podobu a nebo je lze na čísla lehce převést. Takováto data můžeme statisticky vyhodnotit. Kvalitativní data mají oproti tomu pouze slovní podobu, jedná se o různé pocity, názory, postoje či vnímání. Taková data vyžadují zcela odlišný typ analýzy a ve výsledku je třeba je vhodně interpretovat.“ (Růžička, aj. 2011) V pedagogické vědě je podle Průchy (2013) typické pro kvantitativní výzkum, že se: „Jedná se o druh empirického výzkumu edukačních jevů, subjektů a procesů, který pracuje s exaktními metodami a nástroji pro sběr dat, jejich zpracování a vyhodnocování.“ Obvyklými metodami pro současnou pedagogickou evaluaci jsou dotazník, rozhovor či testování, zpravidla zadávané před a po pedagogické intervenci (Chráska 2007, Maňák 2005). Analogicky v rámci interpretačních programů může být ověřování znalostí či postoje návštěvníků realizováno pomocí dotazníků zadávaných před programem a po jeho ukončení (takzvané pretesty, posttesty). V oblasti interpretace se můžeme setkat například hodnocení kvality interpretace (nástroj pro panely, výstavy, expozice a tištěné materiály) od Medka (2015a), který provádí hodnocením interpretace a upozorňuje na jednotlivé oblasti, ze kterých je interpretace složena (Příloha C – Hodnocení kvality interpretace). Mezi další příklady kvantitativního výzkumu hodnocení úspěšnosti interpretace patří například nepřímé pozorování. Nakolik jsou kolem naučné stezky vyšlapaná místa nebo zda je krycí sklo „značeno“ otisky dětských rukou. Získaná data se dají procentuálně vyjádřit. Často prováděný výzkum je počítání turistů, kteří se zastaví u panelu. Přitažlivost panelu podle Růžičky lze vyjádřit vzorcem: „(počet návštěvníků, 24

jež se u panelu zastaví / celkový počet procházejících) x 100“. Ptáček doporučuje také změřit, na jak dlouho se zde zastaví. Někdy delší čas strávený u panelu nemusí znamenat zájem návštěvníků, ale třeba snahu zorientovat se v grafice nebo porozumět textu (Ptáček, aj. 2012). Kvalitativní výzkum podle Hendla (2005) zkoumá problém v přirozeném prostředí, zohlední místní či jiné zvláštnosti a proběhne počáteční prozkoumání problému. Naopak za nevýhodu považuje problematickou generalizaci výsledků, časovou náročnost výzkumu a snadné ovlivnění výsledků osobou výzkumníka (KISK 2011). V knize Švaříčka, Šeďové nalezneme definici kvalitativního výzkumu, která zohledňuje všechny důležité rysy: „Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí a s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založených na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka provádějícího kvalitativní výzkum je za pomoci celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu.“ (Švaříček, Šedová 2007, s. 17) Jednou z metod kvalitativního výzkumu je podle Průchy pozorování, které je nejstarší a nejrozšířenější metodou získávání dat o pedagogické realitě. Pedagogické pozorování bývá definováno podle Průchy jako „sledování smyslově vnímatelných jevů, zejména chování osob, průběhu dějů aj.“ (Průcha, aj. 2001). Reitmayerová doporučuje nejprve si uvědomit, že každé pozorování je ryze subjektivní, ovlivňované nejen aktuální pozorností, ale také našimi zkušenostmi, znalostmi a životními postoji (Reitmayerová 2007). Důležité podle Hendla je začít popisným pozorováním, jehož základním cílem je podrobně popsat prostředí, lidi a události. Vytvořit podrobný portrét (Hendl 2005). Možná proto je podle Švaříčka a Šeďové pozorování pravděpodobně jednou z nejtěžších metod sběru dat kvalitativního výzkumu (Švaříček, Šeďová 2007).

Chráska radí nejprve si specifikovat objekt

pozorování (Co se má pozorovat?), definovat si přesný záznam pozorování (Jak to zachytit?) a také si stanovit, co budeme pozorovat. Tím zajistíme validitu pozorování (Chráska 2007). Často se pro hodnocení úspěšnosti interpretace také používají různé typy rozhovorů s cílem získat kvalitativní data. Růžička (2011) ve své metodice uvádí tři základní typy: formální, neformální a rozhovor s cílovou skupinou. Předpokladem pro 25

jeho uskutečnění je dostatek času, reprezentativní vzorek návštěvníků, komunikativnost a výřečnost tazatele. Poslední typ rozhovoru s ohniskovou skupinou (tak zvaný focus group) je podle Ptáčka (2012) a Růžičky (2011) skupinový rozhovor s moderátorem, který má stanovenou představu o struktuře rozhovoru, na určité téma. Moderátor se vyhýbá otázkám, na které lze odpovědět pouze ano či ne. Výhodou je, že se účastníci vzájemně podněcují k dalšímu přemýšlení. Moderátor se doptá na to, co ho zajímá. Tuto metodu lze provést i s dětmi. Nevýhodou může být časová náročnost na provedení a analýzu dat, moderátor musí být kvalitní a nesmí příliš ovlivňovat respondenty (Růžička, aj. 2011; Ptáček 2012). První známkou našeho úspěchu podle Ptáčka může být, že se o naší interpretaci mluví. Podle Průchy (2013, 2014) je vhodné metody hodnocení programu interpretace kombinovat a podívat se na program z více úhlů pohledu. Interpretace má podle Ptáčka (2012) nedocenitelný význam pro odhalování krás přírody a krajiny, památek nebo umu našich předků. Je tedy žádoucí dělat interpretaci dobře a zlepšovat se na základě výsledků získaných hodnocením.

26

Praktická část 2 Návrh programu mobilní interpretace Pro tvorbu programu jsem vycházela z více metodik, které se mi staly přínosnou inspirací a vhodnou cestou k naplnění mého cíle. Přála bych si, aby účastníci po skončení programu pochopili, že krajina za oknem DP je plná překvapení, tajemství a také že krajina je ovlivněna několika faktory (lidi, historie, průmysl, zemědělství, …) a je atraktivním cílem během cestování DP. Pro praktickou část bakalářské práce, přípravu a realizaci programu jsem využila metodu akčního výzkumu, což je podle Maňáka a kolektivu „praktický výzkum organizovaný pedagogickými praktikami v rámci svého působení ve vlastní instituci na praxi. Hlavními metodami je pozorování, interakční analýza, případová studie, interview, analýza dokumentů žákovských prací.“ (Maňák, Švec 2005) Akční výzkum je také podle Průchy a kolektivu realizován za účelem řešení aktuálních potřeb vzdělávací instituce, což v mém případě byla výchova a vzdělání skautů/dětí v DP. Vytvoření programu do DP, který by naplňoval cíl (Vzbudit zájem dívat se na krajinu za oknem DP a uvědomit si faktory, které krajinu ovlivňují). „Akční výzkum uplatňuje intervenční strategie, navrhuje určitá doporučení, pokouší se je realizovat a průběžně sledovat efekty změn.“ (Průcha 2014) Celý akční výzkum začal nejprve průzkumem současné nabídky aktivit (viz kapitola Aktivity pro děti do DP) a na základě toho jsem zvolila cestu environmentální interpretace, která vedla k pozorování krajiny za oknem DP. Poté jsem připravila a zrealizovala program 1, ze kterého jsem získala cenná data pro tvorbu dalšího programu 2. Akční výzkum tedy mohl ve vyšším stupni kvality a informací pokračovat. Poté vznikl program 2 s interpretačním tématem a podtématy směřující k vnímání pomníků v krajině. Program byl více podložen metodikou Hama (1992) a Ptáčka (2012). Naplnění cílů bylo efektivnější. Pomocí získaných výsledků jsem program 2 upravila a realizovala ho v lepší kvalitě jako program 3, který byl již více zacílen na věkovou kategorii a jeho prostředek PL (pracovní list) uzpůsoben. Průběh akčního výzkumu zachycuje ilustrace 5 (viz níže), který zachycuje průběh zvyšování efektivity naplnění cíle.

27

? Program 3

Program 2

Program 1

Hodnocení programu + Návrh dalšího postupu

Hodnocení programu + Návrh dalšího postupu

Hodnocení programu + Návrh dalšího postupu

Zmapování

Ilustrace 5: Průběh akčního výzkumu. Úrovně buněk značí zvyšující se kvalitu. Cílem akčního výzkumu bylo zjištění jaké metody jsou vhodné pro realizaci programů v DP. Jaké metody/prostředky zvolit k vnímání/pozorování krajiny za oknem DP. Dále specifikovat interpretaci krajiny v DP. Pro nalezení odpovědí bude sledován průběh programů a budou rozdány dotazníky. Konkrétně budou položeny otázky: „Jakým slovům jsi v PL nerozumě? Vyhovoval ti čas jízdy na vypracování úkolů? Čeho sis všiml v krajině? Vzbudil v tobě program zájem o krajinu?“. Dále budou použity nedokončené věty: „Nejvíce si z programu pamatuji … Když jedu DP tak nejraději … Před cestou vlakem mě nenapadlo, že … Nevěděla jsem, že cestou uvidím … Líbilo se mi, že … Vadilo mi, že ...“

2.1 Cíle a metodika programu Cílem programů je: Vzbudit zájem dívat se na krajinu za oknem DP a uvědomit si faktory, které krajinu ovlivňují. Pro stanovení cíle jsem vycházela z vlastního pozorování cestujících v DP, kteří tráví čas četbou, činností na mobilním přístroji nebo jiném elektronickém zařízení, poslechem hudby, diskuzí s přáteli … Uvědomila jsem si malého zastoupení činnosti pozorování krajiny v trávení volného času v dopravních prostředcích, kritického nahlížení na vývoj krajiny a touhy po informacích. Rozhodla jsem se tedy vytvořit několik programů. 28

Jako inspiraci metod pro tvorbu programu jsem použila knihu Aktivizační metody ve výuce od Tomáše Kotrby, Lubora Laciny (2011), ve které mě zaujaly některé myšlenky. Hlavním cílem aktivizačních metod použitých v programu je změnit statistické monologické metody v dynamickou formu, která vtáhne účastníky nenásilným způsobem do problematiky a zvýší jejich zájem o probíranou tématiku. Autoři v knize popisují náročnost přípravy metod, co zohlednit při přípravě (forma, prostor, věk, klima) a desatero před započetím práce ve skupinách. V jedné z kapitol nalezneme příklady otázek (s. 125), které lze použít v rámci použití diskuzní metody, nebo inscenační metodu, kde autoři navrhují různé sociální role (s. 147). Velkou inspirací pro mě byla kapitola Problémové vyučování, která obsahuje příklady otázek, způsoby řešení problémů a metody (například případová studie, heuristická, černá skříňka, konfrontace, paradox, práce s textem, volné psaní, tvorba myšlenkových map, předvídání). (Lacina, Kotrba 2011, s. 98–115) Pro sestavení programu jsem vycházela z Hamovy (1992) metodiky tématické interpretace, která obsahuje i strukturu programu. Program začíná nejprve upoutáním pozornosti. Účastníci se před vstupem do vlaku naladí pomocí evokace, motivace na stejnou vlnu, která směřuje k pozorování krajiny za oknem. Zde jsem zařadila poslech příběhu se zavřenýma očima, ukázka obrázku, který zachycuje zásah člověka do krajiny stavbou pomníku železnice. Následující část se věnuje vysvětlení dílčího tématu, které obsahuje nové a potřebné informace. Účastníkům jsem vysvětlila pojem pomník a jeho ovlivnění krajiny. Nechala jsem prostor pro vlastní uchopení a porozumění pojmu. Poté, co účastníci nastoupili do DP, nastala další část propojení s hlavním tématem, kde jsem zvolila PL s různými úkoly. Mezi jednotlivými úkoly, které vedou k propojení s hlavním tématem, patří přechodové aktivity. Například v mém PL byly: výroba pomníku z drátku, hledání domku v krajině, počítání komínů. Celý program uzavírá sdílení nových kompetencí po výstupu z vlaku. Díky tématu je interpretační program podle Hama organizovaný a jedinec tak dokáže udržet hlavní myšlenku (Ham 1992). Dále jsem použila pro realizaci program environmentální interpretace výukovou slovní metodu – metodu písemných prací, takzvaná písemná cvičení, společně s metodou názorně demonstrační, která se projevila pozorováním jevů za oknem. 29

Metoda pozorování se většinou používá společně s návodem učitele za účelem poznávání předmětu, obrazů a jevů, ať již přírodních, či společenských (Kořínek 1984; Skalková 2007). Program jsem sestavovala několik měsíců podle Medkovy struktury. Nejprve jsem si shromáždila informace o krajině, které jsou uvedeny níže v kapitole, na trase z Kutné Hory do stanice Zbraslavice. Následovala analýza získaných informací o krajině, kdy jsem došla k hlavním atributům kutnohorské krajiny, kterými jsou jezuiti, horníci, ČKD, husité, chalupáři. Třetí fáze, výběr způsobu realizace, byla nejtěžší. DP je velmi specifické prostředí a ne vše se v DP dá dělat. Zvolila jsem tedy prostředek PL, který obsahoval informace a úkoly. Snažila jsem se, aby PL fungoval bez účasti lektora během jízdy, aby lektor byl spíše průvodcem na začátku a konci programu. Ve čtvrté fázi s názvem akční plánování jsem si stanovila cíl interpretace a zmapovala současnou situaci aktivit do DP. Také jsem si nastudovala cílovou skupinu, sepsala téma interpretace a sestavila časový harmonogram všech programů (Ptáček 2012). Pro stručnou anotaci mého programu, který vznik v rámci bakalářské práce, použiji návodné nedokončené věty od Hama (1992). •

„Obecně platí, že můj program je o …“ krajině za oknem vlaku z Kutné Hory do Zbraslavic.

•

„Konkrétně chci říct účastníkům o …“ vlivu člověka na krajinu (např. zemědělská pole, průmyslové zóny, rozšiřování měst/vesnic) a o historii lidí v místní krajině (např. jezuité, husité, havíři).

•

„Chci, aby účastníci po prožití mého programu pochopili,

že …“ krajina

za oknem je a bude ovlivněna lidskou existencí. Pro realizaci programu jsem si zvolila charakteristickou skupinu dětí volnočasové zájmové organizace Junák – český skaut, z. s., kde působím jako vedoucí oddílu a výchovný zpravodaj na středisku Kutná Hora. Junák je organizací, která vede své členy „v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí Robertem Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu A. B. Svojsíkem – 30

k rozvoji osobnosti mladých lidí; jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce; sobě samým; bližním, vlasti, celému lidskému společenství a přírodě.“ (Junák 2014) Používá k tomu různých prostředků, například ve skautské stezce Cesta země jsem našla bod: „Vyberu si nějaké místo v přírodě (kus lesa, louku, bažinu, skálu) a pokusím se vypátrat, jak se na jeho vývoji a dnešním vzhledu podílela lidská činnost.“ (Junák 2008). Cílové skupiny všech programů byly ve věku 8–14 let. Podle Piageta se skupina nacházela ve třetí fázi kognitivního vývoje. Stádium konkrétních operací, kdy jedinec dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopí stálost počtu, množství a hmotnosti, předměty dokáže třídit podle různých vlastností (Říčan 2013). Všichni účastníci mají trvalé bydliště v Kutné Hoře a trať z Kutné Hory do Zbraslavic již alespoň jedenkrát absolvovali. Cílová skupina předem nevěděla, že se programu zúčastní. Obecně se těšila na program strávený společně s kamarády se společným zájmem.

2.2 Trasa Kutná Hora - Zbraslavice Program probíhal v krajině, která v dnešní době láká zemědělce, chataře, turisty, na trati číslo 235 Kutná Hora s konečnou stanicí Zruč nad Sázavou. Vlak zde jezdí již od roku 1905 (Navrátil 2005). Krajina je příznivá pro zemědělství a během středověku zde bylo nosné naleziště stříbra. Těžba značně pozměnila reliéf okolí Kutné Hory (Kartografie Praha 2002). Václav Cílek nazval kutnohorskou krajinu loutkovou: „vztahy mezi nebem a zemí jsou v ní natolik intenzivní, že někdy cítíme provázky visící z nebe. Stanová střecha katedrály svaté Barbory přímo ukazuje, že celá stavba je zakotvena v nebi.“ (Cílek, 2004) Kutná Hora je díky svému bohatství součástí UNESCA. Mezi symboly bohatství města a stříbrných dolů, které jsou k vidění na trase vlaku, patří právě chrám sv. Barbory, jak uvádí Jelínek (1990) ve své knize. V roce 1388 byla zahájena první etapa výstavby. O sto let později v roce 1483 začala druhá etapa a na třetí etapě se podílel Benedikt Ried z Pístova. Mezi další stavitele chrámu patřil Petr Parléř, Mistr Hanuš, Mikuláš Parléř a Jan Vlach. Chrám byl dostavěn roku 1905 a lze o něm

31

říci, že „je skvostem české gotiky i učebnicí vývoje gotického stavitelství v Čechách“ (Jelínek 1990). Během jízdy vlakem lze vidět Jezuitskou kolej, které předcházel příchod jezuitského řádu, jenž přišel do města s evangelickou tradicí v roce 1626. Ve městě pod svolením nejvyššího mincmistra Viléma z Vřesovic proběhla násilná rekatolizace (znovu obrácení nekatolíků na římskokatolickou víru) (Kvapíková, aj. 1978). Jezuité převzali a upravili chrám sv. Barbory, který byl také kdysi symbolem měšťanské hrdosti a nezávislosti. Vedle chrámu v šedesátých letech sedmnáctého století vybudovali Jezuitskou kolej, která ztělesňovala ambice jezuitů. Konaly se zde „rozmanité náboženské oslavy, výpravné divadelní produkce. Probíhala zde vysoká úroveň školství, která přispěla k popularizaci Tovaryšstva i katolické víry, a tím i ke smíření mezi kutnohorskými a nově příchozími jezuity“ (Kartografie Praha 2002). Po průjezdu malým lesíkem se nám naskytne pohled na průmyslovou zónu. Mezi nejstarší závod v této zóně patří Českomorovská Kolben a Daňek (ČKD). „O stavbě tohoto závodu se rozhodlo v letech 1959-1960 a o rok později se začalo s terénními úpravami, budováním inženýrských sítí a komunikací. Vedle slévárenské výroby začala pracovat i modelárna, strojírenská výroba a po určitou dobu byla v provozu i výroba kancelářského nábytku.“ (Kvapíková, aj. 1978) Právě následující desetiletí (1961–1970) velmi ovlivnilo rozvoj města. V průběhu několika let měl závod ČKD zaměstnávat více jak dva tisíce lidí, proto bylo v roce 1961 zapotřebí, aby se do Kutné Hory nastěhovalo přibližně tisíc stavbařů, kteří postaví domy, a i pro ně bylo zapotřebí zajistit ubytování. Mezi další firmy v této lokalitě patří Zemědělský nákupní a zásobovací podnik (Obila), který byl v roce 1968 vystavěn v blízkosti ČKD. „Po dostavbě se v něm mělo skladovat obilí z celého okresu a zároveň se zde měly vyrábět krmné směsi.“ (Jelínek 1990). V roce 2008 svou továrnu otevřela v průmyslové zóně i firma Foxconn, která se věnuje distribuci serverů a hardwarů (Foxconn 2015). Poté následuje na trase vlaku rovná krajina s malými obcemi, které jsou ostrovy na velkých zemědělských polí. Za oknem vlaku lze vidět rybníky a lesy, které nabízí prostor pro houbaření, chataření, rybaření a turistiku. U Zbraslavic je malé letiště. Mezi další zajímavosti, které se nacházejí poblíž trati, ale nejsou k vidění z okna, patří 32

zřícenina hradu Sion, který byl vystavěn hejtmanem Janem Roháčem z Dubé (Čížek 2015).

3 Prezentace výsledků Svým působením a realizací programu jsem se snažila vzbudit v účastnících zájem o krajinu za oknem DP, to bylo také středem mého zájmu při hodnocení. V rámci hodnocení programu mě dále zajímalo, zda účastníci porozuměli textu a co dalšího je na programu zaujalo. Pro potřeby evaluace byl tedy vytvořen dotazník. Celý průběh praktické části měl tendenci zvyšující se na kvalitě a propracovanosti programu. Níže jsou popsané jednotlivé části akčního výzkumu, které byly celkem tři. Každý program obsahuje popis cíle, metodiky aktivit, pracovního listu, hodnocení programu, pozorování, výsledky dotazníků a návrh dalšího postupu.

3.1 Program 1: Pracovní list s Matyldou První program proběhl na trase z Kutné Hory do Zbraslavic v rámci skautské akce a zúčastnilo se ho šest chlapců ve věku 8–11 let z třetího oddílu střediska Kutná Hora. Program měl dvě části, jednou proběhl za tmy, jednou za světla. Pokaždé byly použity stejné PL 1. Cílem programu bylo vzbudit zájem o krajinu za oknem. Program celkově nevede k interpretaci místa, ale spíše k vnímání detailů, které lze vidět kdekoli jinde. Každý účastník dostane PL 1 a pracuje samostatně. Celý PL 1 lze nalézt v příloze (Příloha D – Pracovní list 1). V úvodu PL 1 je zařazena průvodkyně moucha „Matylda“. Mouchu jsem zvolila jako živočicha, kterého právě často vidíme na oknech, jak se kouká nebo jak se chce dostat ven. Matylda účastníky vybízí a provokuje ke sdílení touhy koukat se z okna DP a hledat v krajině překvapení. První aktivita zaměřená na poznávání tvarů byla prostředkem k aplikování na neznámou krajinu toho, co účastník ví z předchozích zkušeností, školy, uvědomění si něčeho společného mezi tím co znám a neznám. Druhá aktivita, v rámci které účastníci zaznamenávali krajinu za oknem před čtyřiceti vteřinami a po nich, vedla k uvědomění si rozdílnosti a proměn krajiny za oknem DP. A poslední aktivita se tvořivou formou snažila vytvořit informaci

33

o vlakových zastávkách, kterou si účastník zapamatuje o konkrétní krajině za oknem. Celkově jsem v tomto programu pracovala s obrazy (krajina, tvary). Účastníci tak používali dříve naučené pojmy a aplikovali je v nových souvislostech. Šlo tedy o aplikaci podle Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů (Lacina, Kotrba 2011, s. 33). Pro vyhodnocení programu byl sestaven dotazník s šesti položkami, které byly převážně otevřené a respondentů se ptaly na práci s PL 1, jak tráví volný čas v DP a co si odnáší z programu. V úvodu dotazníku nebyla úvodní seznamovací část, ve které mohlo být obsaženo zdůvodnění vyplnění a jméno autora dotazníku. Otázky a odpovědi lze najít níže (Tabulka č.1). Celý program jsem pozorovala a sepsala jeho průběh. Viz níže.

3.1.1

Hodnocení programu

První část proběhla za tmy ve vlaku na trase Kutná Hora město do Zbraslavic. A druhá část byla realizována na stejné trase vlaku, ale v opačném směru za světla. Pokaždé skupina vyplňovala stejný PL 1. Ve vlaku chlapci vyplňovali PL 1 individuálně a brali vyplňování jako soutěž. Někteří si radili, co viděli za oknem. Vlak hodně drncal, takže bylo obtížné psát a kreslit. První úkol se za tmy nepodařilo skupině splnit na sto procent. Nenašli od každého tvaru alespoň tři prvky. Nejméně prvků našli chlapci ve tvaru kosočtverce. První část programu za světla byla úspěšnější. Chlapcům se dařilo lépe, asi to bylo dáno znalostí a atraktivitou hry, která byla pozitivně hodnocena v dotaznících. Další úkol v PL 1 bylo nakreslit krajinu za oknem před čtyřiceti vteřinami a po nich. Pro některé byl tento úkol obtížný. (Příloha E – Fotodokumentace programu 1, krajina po 40 vteřinách). Byli tací, kteří pojali nákres krajiny z ptačí perspektivy, což není špatně. Poslední aktivitou byl tvořivý úkol: vymýšlení vzniku názvů obcí. Jeden z pěti chlapců psal pouze zastávky a nedomýšlel si. Když program probíhal za tmy, tak jeden z pěti chlapců k tomuto úkolu nenapsal nic. Z obou programů měli ostatní zajímavé nápady, například „Malešov →Je malý.; Bahno→Toto území bylo pokryto močály a bažinami.; Poličany.→Jedli poličan nebo policajt se čančá“. Po skončení druhého programu chlapci vyplnili dotazníky, kterými se ověřovalo zpracování PL, časová dotace a co si z programu pamatují. Odpovědi respondentů viz tabulka č.1. Čas na vypracování úkolů zadaných v PL 1 všem vyhovoval. Program 34

hodnotí také negativně slovy ,,moc mě to nebavilo“, „nic pro starší“. Podle odpovědí na otázku, co si z programu pamatuji, respondenty nejvíce zaujala aktivita s hledáním tvarů v krajině.

Lze nalézt pozitivní ohlasy na program, ale zároveň podněty

ke zlepšení. Velmi zajímavou informací pro mě byly odpovědi na otázku, co dělám rád v DP, ze kterých se lze inspirovat pro další tvorbu programu do DP. (např. vytvářet takové programy, které vedou k diskusi s ostatními.) Zajímavou cestou tvorby programu by bylo i využití moderních technologií a podklady předat účastníkům formou mp3. Na otázku „Čeho sis všiml v krajině?“ hodně chlapci hodně odpovídali obrázkem (Příloha F – Obrázkové odpovědi na dotazník 1), proto jsem do tabulky č.1 vepsala popisek obrázku. Tabulka 1: Dotazník na program 1 Jakým slovům jsi v PL Věk nerozuměl?

Vyhovoval ti čas jízdy na Nejvíce si z vypracování programu úkolů? pamatuji …

Čeho sis všiml v krajině? Když jedu DP tak (napiš nakresli) nejraději …

8 Bikám

Ano

obrázky

9 anonymní

Ano

tvary

rozuměl jsem 9 všemu

Ano

hledání tvarů baráků

tak si nejraději Moc mě to povídám s kámošem nebavilo

Ano

poznávání geometrickýc h tvarů posed

tak si rád povídám s Moc mě to kamarády nebavilo

všemu jsem 10 rozuměl

11 11 žádným

3.1.2

Ano Ano

pole

srnka dům, srnky, motorkář

obrázek zastávky Týniště pole

poslouchám hudbu

Cokoliv k tématu Ufo

koukám se z okna

auto

Nic pro starší nic

Návrh dalšího postupu

Z programu a dotazníku jsem nabyla nové zkušenosti a postřehy. Program neměl cíl a spíše sloužil k zaměstnání kluků v DP během transportu. Chybělo dát programu větší hloubku, cíl. Program starší část skupiny nebavil (viz odpovědi v dotazníku). Na ukázku v třetím úkolu PL 1 je vhodné zvolit jiný příklad než Bykáň, kterému podle dotazníku jeden chlapec neporozuměl. K druhému úkolu bych ještě doplnila otázku: „Jaký je mezi obrázky rozdíl? (napiš) Který obrázek se ti více líbí a proč?“

35

Když chlapci vyplňovali dotazník, nevěděli co znamená „anonymní“. V dalších dotaznících bych tedy toto slovo nahradila větou: „Dotazník podepisovat nemusíš.“ Nedokončená věta „Nejvíce si z programu pamatuji...“ podle odpovědí byla nevhodně položená a jelikož program neměl cíl, nelze tedy ani nějakou odpověď očekávat. Chlapci do poslední otevřené otázky hodně psali, že se jim program nelíbil.

3.2 Program 2: Pracovní list „Každá doba si staví v krajině své pomníky.“ Program absolvovaly děti obou pohlaví ve věku 7 – 13 let ze skautského střediska Kutná Hora a proběhl na trase z Kutné Hory do Zbraslavic. Cílem programu bylo vzbudit zájem o krajinu za oknem. Program byl připravován se záměrem interpretovat konkrétní krajinu za oknem a vytvořit tak vztah ke krajině. Program začne na nádraží diskuzí o pomnících (evokace). Nádraží bude uvedeno jako příklad hodnot člověka v krajině. Každý účastník poté ve vlaku dostane PL 2 a pracuje samostatně. Celý PL 2 lze nalézt v příloze (Příloha G – Pracovní list 2). Program má hlavní interpretační téma: „Každá doba si staví v krajině své pomníky. Věci, kterým lidé věří, jsou důležité.“ Podtématy jsou: •

„Ve středověku lidé věřili v bohatství, víru a moudrost, možná proto vznikly jako pomníky chrám sv. Barbory (gotika) a Jezuitská kolej (baroko).“

•

„Za ČSSR vznikla průmyslová zóna (ČKD, ZNZ) jako pomník lepších zítřků a pokroků doby, která se v současné době dále rozrůstá (Foxconn).“

•

“I rodinný domek, chalupa na vesnici, mimo rychlost města, může být pomníkem doby.“ PL 2 se skládá ze sedmi úkolů, které jsou písemné, a obsahuje interpretační hlavní

téma. PL 2 obsahuje i ilustrační komiksy, které sdělují historické informace. Hned první úkol v PL 2 vybízí účastníka k zamyšlení nad pojmem pomník, který je ústředním pojmem programu. Tento úkol navazuje na předchozí diskuzi před nástupem do DP. Účastník má najít čtyři pomníky za oknem a odůvodnit, proč si myslí, že byly postaveny, aplikovat, co se dozvěděl a ví. Druhý úkol je velmi jednoduchý a rozvíjí 36

v účastníkovi kritické myšlení. V úvodu druhého úkolu informuje komiks o vývoji/historii krajiny a pomnících, které zanechali lidé v krajině. Třetí úkol navádí účastníka přemýšlet o jednotlivých pomnících trochu komplexně (vše se vším souvisí). Je zapotřebí uvědomit si, že jeden pomník někdy potřebuje spousty dalších pomníků, které mu napomohou ke vzniku (příkladem v PL 2 je firma/továrna). Další úkol je spíše esteticky kreativní. Účastník kreslí linkou horizont, ve kterém jsou patrné obrysy pomníků v krajině. Tento úkol také upozorňuje na podobnost přírody s člověkem, i příroda vytváří pomníky (Například strom je pomníkem, který symbolizuje domov pro zvířata, biotop, přísun kyslíku, „pracholapku“, větrolam). Pátý úkol nabízí otázku, na kterou se mohou lišit názory každého z nás, a zároveň skrytě upozorňuje na nešetrné zacházení s krajinou při výstavbách obydlí. Hodnotově cílený šestý úkol vybízí účastníka k zamyšlení, co je pro něj důležité a jak jeho rozhodnutí může mít vliv na krajinu, do které lidi jako pomník umísťují různé stavby. Tento úkol je podle mě náročný a žádal by si více času a práce s účastníky, což není možné zvládnout během této krátké trasy. Posledním úkolem účastník shrne, co viděl za oknem, a dá najevo svůj názor. Po výstupu z vlaku proběhne třetí část programu, kdy děti vytvoří land art pomocí krabičky, na které bude napsaná ta hodnota, kterou zakroužkovali v rybníce (šestý úkol v PL 2). Aktivitou by si účastníci měli uvědomit, jak lze ovlivnit šetrné zacházení s krajinným rázem (např. možnost stavět podzemí, zalesňovat, …). Program bude vyhodnocen pomocí pozorování a dotazníku o sedmi položkách, které budou převážně otevřené a budou se respondentů ptát na práci s PL 2, jak tráví volný čas v DP a co si odnáší z programu. Dotazník neobsahuje úvodní seznamovací část, ve které může být obsaženo zdůvodnění vyplnění a jméno autora. Otázky a odpovědi lze najít níže.

37

3.2.1

Hodnocení programu

Na nádraží jsme dorazili dvacet minut před odjezdem. Menší část účastníků šla koupit jízdenku a já jsem si mezitím připravila zahájení programu. Když se vrátili, zbývalo deset minut do odjezdu vlaku. Zvolila jsem tedy zkrácenou verzi. „Zavřete oči. Představte si, že jste na poli … a teď stojíte na tom nádraží. Lidé postavili nádraží a koleje, protože to pro ně bylo důležité. Co je pro vás důležité a co k tomu potřebujete? Pro mě je důležitá rodina, potřebuji tedy rodinný domek. To je můj příklad.“ „Pro mě je taky důležitá rodina,“ přitakal kluk. Jeden kluk se poté rozpovídal, podle mého posouzení ne k tématu: „Můj praděda taky postavil firmu na poli, ale pak mu to za totáče vzali a on pak nic neměl. A ...“ „Vlak jedééé,“ volaly děti. Snažila jsem se ještě upoutat pozornost, ale marně. Poté, co se vlak rozjel, jsem rozdala PL 2 a propisky. Během rozdávání se na mě zvědavě koukala jedna paní, tak jsem jí PL 2 také nabídla. Po chvilce mi ho vracela s díky, že je to hezky zpracované. Po deseti minutách jízdy se přihlásil ještě jeden pán: „Paní učitelko, já chci taky.“ Opět jsem mu PL 2 propůjčila a on ho vrátil se slovy: „Pěkně zpracované, ale tyhle děti jsou na to ještě malé , co?“ Během jízdy děti pracovaly převážně samostatně. Průběžně jsem procházela a ptala se, zda nechtějí pomoci, zda si vědí rady. V sedmdesáti procentech tázání vždy přikývly, že chtějí pomoci. Nevěděly si rady s cvičením jedna až čtyři. Zadání úkolu jsem tedy zjednodušeně vysvětlila. Někdy pochopily a pracovaly dál samostatně. Účastníci nerozuměli zkratce ČSSR. Ve třetím cvičením jim nebylo jasné, zda mají vybrat mezi „komunikace-železnice/silnice“. Byli tací, kteří si s vyplňováním vzájemně pomáhali. Účastníci si hodně stěžovali, že se nedá psát, kreslit. (Příloha H – Fotodokumentace programu 2, kreslení linie horizontu) Vlak drkotal. Je pravda, že ve škole jsou vedeni ke krasopisu. Někdo psal na okně, někdo na stole, na sedačce a klečel na zemi. Někdo na ruce, v sedě. (Příloha I – Fotodokumentace programu 2, jak lze psát ve vlaku) Formulace podtémat programu 2 byla možná pro účastníky nesrozumitelná. Domnívám se, že bylo těžko uchopitelné slovní spojení „mimo rychlost města“, kterým jsem měla na mysli uspěchanost za ziskem materiálních a duchovních hodnot (např. kariéra, osobnost člověka). Druhé podtéma bylo špatně formulováno v dlouhé větě.

38

Dotazníky jsem dala vyplnit dětem stejnou cestou zpět vlakem, což bylo čtyři hodiny po konání programu. Častý dotaz směřoval k otázce číslo šest v dotazníku, kdy nevěděly co tam napsat. Odpovídala jsem jim: „Tak tam napiš, že se ve vlaku nedalo psát, když sis na to stěžoval při vyplňování pracovního listu.“ Možná proto se tato odpověď tak často opakuje. Z dotazníku vyplynulo zajímavé zjištění, že sedm z deseti respondentů se během jízdy DP nejraději dívá z okna. Možná proto se téměř stoprocentně objevuje kladná odpověď na poslední otázku, zda program vzbudil zájem o krajinu. Za interpretaci také stojí odpovědi na otázku, co si účastníci nejvíce pamatují z programu. Jednoho účastníka zaujal hodnotově orientovaný úkol, ve kterém bylo cílem uvědomit si vliv na krajinu svým rozhodnutím. Dva respondenty zaujal úkol obrys krajiny. Tři respondenti uvedli, že si pamatují, co je památník. Zajímavé je však to, že v programu se slovo památník nevyskytuje. Spíše figuroval pojem pomník, který uvedl v odpovědí pouze jeden respondent. Tabulka 2: Dotazník po programu 2 Jakým slovům v PL jsi Věk nerozuměl?

Ano

Nejvíce z programu Čeho jsem si Když jedu DP, tak pamatuji … všiml v krajině? nejraději ... Cokoliv nedá se ve Co je to památník les koukám z okna Ano vlaku psát Domy, louka, Bavím se nebo moc se mi to Ano popelnice koukám z okna nelíbilo O krajinu se Je to zajímám Jak se mi to nechtělo samé pole a samí naškrábané. dlouho před dělat les sním Vlak drncal. tím Obrys krajiny budov, lesů, polí pozoruji krajinu Ano Koukám do Nedalo se ve přírody vlaku psát Co je to památník přírody Ano potoky, domy, stromy a určování rovných .. pomníky hledím z okna Ano Nedalo se ve Co je to památník přírody se koukám z okna vlaku psát ano

Ne

Zakreslování krajiny luk

Čas jízdy vyhovoval?

7

žádným

Ano

8

nic

Ano

žádným

Ano Ano

žádným

Ano

9 9 9 10

Ano

10 žádným Všemu jsem 11 rozuměl 13

Ano Ano

??

3.2.2

Vzbudil v tobě program zájem o krajinu

pomník Úkol 6

koukám z okna

přírody pole, les

si povídám vlakem

napůl Ve vlaku se opravdu nedá psát dobré

Ano možná

Návrh dalšího postupu

Určitě bych se snažila vytvářet do DP takové programy, které nenutí účastníky psát, nebo bych psaní omezila na minimum. Napadlo mě třeba teze označovat (tečkou,

39

razítkem). Obecně text je velmi náročné i číst, a proto bych zařadila více obrázků. Podle dotazníků si děti rády v DP povídají (ale na téma, které chtějí), možná proto by nebylo špatné zvolit program, který by vedl k diskusi s ostatními během jízdy. A program by je více bavil, kdyby se téma diskuze týkalo jich samých nebo PL měl hlavní postavu. Další možností, jak vzbudit u účastníků zájem, vtáhnout je do dění už před nástupem do DP. Realizace tohoto programu mě navedla k načtení si literatury o kvalitním, atraktivním PL a vyřazení aktivity s hodnotami (rybník) pro zjednodušení programu. Venkovní část programu s land artem jsme nerealizovali z důvodu nezájmu dětí o tento program a nepřízně počasí (zima a silný vítr). I přesto jsem se snažila na program navázat i mimo vlak. Poukázala jsem na pomník vybudovaný lidmi a strom uprostřed polí. (viz ilustrace 6, 7)

Ilustrace 6: Podzimní foto S. Hák

Ilustrace 7: Pohled z letadla. Mapy.cz

3.3 Program 3: Pracovní list s tématem a komiksovými průvodci Programu se účastnila skautská družina Berušek v počtu šesti ve věku 13–16 let. Cílem programu bylo vzbudit zájem o krajinu za oknem. Program byl připravován se záměrem interpretovat konkrétní krajinu za oknem a vytvořit tak vztah ke krajině. Program začíná na nádraží diskuzí o pomnících (evokace). Nádraží bude uvedeno jako příklad hodnoty člověka v krajině. Každý účastník poté ve vlaku dostane PL 3, drátky a během jízdy DP pracuje samostatně. Celý PL 3 lze nalézt v příloze (Příloha J – Pracovní list 3). PL 3 se skládá z pěti úkolů, které jsou písemné a obsahují jedno hlavní interpretační téma: „Každá doba si staví v krajině své pomníky, fakt jo?“ Tři podtémata jsou:

40

•

„Dnes si většina lidí chce hlavně užít pohodlný život. Do krajiny stavíme své chalupy, rodinné domy a supermarkety.“

•

„Komunisté u Kutné Hory před 50 lety postavili továrny. Vysoké komíny pro ně znamenaly pokrok. Věřili, že budují lepší zítřky.“

•

„Pro lidi byla dřív nejdůležitější víra v Boha. Stavěli proto velké a krásné chrámy či školy (koleje), kde se učili kněží. Česká krajina je plná církevních staveb.“

Celým PL 3 pomocí komiksových bublin provádí dvě postavy, které jsou blízké věkem, úrovní znalostí, povahou účastníkům. Pokud je bublina ohraničena přerušovaně, znamená to, že je úkol cílený na pozorování krajiny za oknem. PL 3 také obsahuje obrázkové komiksy k jednotlivým podtématům a interpretuje/zprostředkovává informace o krajině na trati Kutná Hora - Zbraslavice účastníkům. Prvním úkolem je znázornit pomocí drátku pomníky, které jsou za oknem během jízdy k vidění. Tvarování drátku není nijak náročné s ohledem na stabilitu DP. V PL 3 je uveden i návodný příklad. Další část PL 3 se věnuje bydlení a domům jako pomníkům v krajině. Účastník má za úkol nalézt v krajině dům, ve kterém by chtěl bydlet. Je to záminka, aby kriticky nahlížel na krajinu a uvědomoval si své hodnoty. Část věnovaná firmám poblíž Kutné Hory se skládá ze dvou úkolů, kdy jeden je pomocí vlastních znalostí vybrat z nabídky, co vše je potřeba k fungování firmy. Ve výsledku by šlo označit vše. Jako druhý úkol, aby došlo k záměrnému sledování firem, jsem zvolila počítání komínu. Předposlední část je spíše informativní a předpřipravuje účastníka na poslední zhodnocení celkové krajiny za oknem DP na této trati, kdy má vybrat pomník, který se mu nejvíce v krajině líbí. Pro vyhodnocení tohoto programu jsem zvolila pozorování, pretest, dotazník a posttets. Otázky v pretestu a postestu byly převážné shodné. Jako první vyplní účastníci týden před konáním programu pretesty, které budou zařazeny za účelem zjištění úrovně znalosti před programem. Dále vyplní hned po programu dotazník, který zjistí jejich aktuální naladění, porozumění PL. Čtrnáct dní po konání jim bude předložen

41

posttest pro ověření dopadu programu na znalosti, zážitky a emoce. Každý z testů, dotazníků lze vyplnit anonymně, pouze s uvedením věku, tajné přezdívky.

3.3.1

Hodnocení programu

Na nádraží jsme dorazili dvě hodiny před odjezdem vlaku, protože nám ujel vlak, kterým jsme měli jet podle plánu. Teprve dvacet minut před příjezdem vlaku jsem účastníky uvedla do programu. Popsala jsem, co je pomník, a uvedla několik příkladů. Nechala ve skupině kolovat fotografii, která zachycuje jak pomník ovlivní ráz krajiny, a konkrétně ukázala v dálce dům. Nastoupili jsme do vlaku a rozdala jsem účastníkům PL 3 v euro deskách a dala jim vybrat barevný drátek. Když dívky uviděly PL 3, ohodnotily je slovy: „Jé, to je hezky barevné. To jsi malovala ty? I tohle?“ Sedli jsme si ve vlaku velmi dobře, měli jsme celé kupé pro sebe, takže jsme se mohli volně pohybovat u okýnek a hovořit na sebe. Dívky se daly do čtení PL 3 a zabralo jim pět minut, než se od PL 3 odlepily a podívaly se z okna vlaku, což je možná škoda. Hodně se dotazovaly, na které otázky mají odpovídat písemně a na které ne. Stalo se, že tři ze šesti dívek nezakroužkovaly, která stavba se jim v krajině více líbí. Možná už nezbyl čas nebo nevěděly, že se odpovídá písemně. Dívky z legrace vybíraly a komentovaly různé budovy, které viděly např. zastávku, rybářskou chaloupku u rybníka, statek, … Během cesty dívky sdílely, co vymodelovaly z drátku, a někdy nechaly druhého hádat, co to je. Jedna dívka poskládala pomník ze všech čtyř drátků (Příloha K – Fotodokumentace programu 3, zastávka z barevných drátků). Když jsme jeli vlakem po úseku Poličany – Kutná Hora předměstí, tak se všechny zvedly a koukaly se z jednoho okna na továrny. To vzbudilo pozornost i u ostatních cestujících, kteří koukali střídavě na nás a stejným směrem jako my. PL 3 v euro deskách, kde byly i barevné drátky, jsem sbírala poté, co mi je dívky samy začaly podávat, což bylo asi čtyři minuty před výstupem, takže bylo dostatek času na oblékání a přípravu k výstupu z DP. Účastnice programu nejprve vyplnily pretest měsíc před konáním programu, tudíž byly seznámeny s tím, že nějaký program v následujících dnech zažijí. Bohužel kvůli nemoci se program musel oproti původnímu plánu o měsíc oddálit. Výsledky pretestu viz níže. Z odpovědí v dotazníku na otázku, co je pomník, je patrné, že respondenti mají představu, co je pomník, ale nedokážou uvést konkrétní příklad.

42

Tabulka 3: Pretest před programem 3 Věk

pomník je … „kámen“ na památku někoho, nebo 12 něčeho

4 příklady pomníku ????

Firmy u Kutné Hory

Barbora byla postavena, … Přezdívka

???

Einstain

11 památka

Tekoun

13 Památka na někoho/něco

Philip Moris, ČKD, Foxscon

13 kámen, zasvěcený nějakému svatému

Foxon, ČKD, cigarety

kámen, který je postavený na nějakém památném místě nebo proto aby připomněl nějakého významného 13 člověka

ČKD, Foxcon

kámen na připomenutí důležité osobnosti na místě na kterému se nějak 13 váže

Obila

Památka havířům se zjevila horníkům sv. Barbora

PetyB Mikino

Bonda horníci měly být nezávislí na klášteře sedleckém. Žofka

Dotazník účastníci vyplňovali hned po výstupu z vlaku na nádraží a poté odcházeli domů. Ve výsledcích dotazníku se objevilo i hodnocení celé víkendové akce a ne interpretačního programu („zpívání“). Účastníci hodně popisují pocity údivu a aha efekt (tolik, tak).

Tabulka 4: Dotazník po programu 3 Jakým slovům jsi v PL Věk nerozuměla?

Vzbudil Nevěděla jsem, že cestou Nejvíce si z programu program uvidím … pamatuji … zájem?

13 všemu

Čas jízdy vyhovoval Před cestou vlakem ? mě nenapadlo, že … Co vše se považuje za Ano pomník Ano budeme něco vyrábět v krajině může být tolik pomníků Ne

12

Ano

tolik firem a továren

14 všemu

Ano

13 žádnému

Ano

16 13

že pomník je auto pomník je něco jiného než kámen

Tolik komínů – továren tak málo domů

modrý dům

Ano vyrábění Ano To že pomník může být v podstatě cokoliv Ano „křičení“ Barbora a Jezuitská kolej. Ano-ne

Cokoliv

(-:

zpívání

Ano

Bylo to super (-:

modrý dům

Ano

(-:

Čtrnáct dní po konání programu účastníci vyplnili posttest, který v porovnání s pretestem dopadl pozitivně, s očividnými změnami. V posttestu se objevuje i hodnocení akce (Rozdělávání ohňů, bonbony z Liberce, kytara, …; Jsem nestihly jsme vlak.) a ne interpretačního programu, pro který byl test vytvořen. Jde to důkaz, že i jiné

43

věci mohou právě hodnocení programu a jedince ovlivnit. Po absolvování programu byly všechny účastnice schopny uvést konkrétní příklady pomníků především na základě úkolu výroby pomníku s barevných drátků (Příloha L – Fotodokumentace programu 3, výrobky z barevných drátků). Příklady se shodují s tím, co vytvářely dívky během programu. Tabulka 5: Posttest po programu 3 Věk

Pomník je … cokoliv co vytvořil člověk: auta, domy, 13 sloupy

13 Něco, co vytvořil (Kulich) člověk Nějaká věc, která 12 upozorňuje na něco (Einstain) co se stalo

4 příklady

3.3.2

Barbora byla postavena, …

domy, komíny, auta, elektrické sloupy Obila

Jako pomník Barboře od horníků

Auto, sloupy el. Vedení, dům, zastávka

Obilla, Foxcon

Na památku horníkům

dům, strom, koleje, auto

Foxcon, Obila

Jako pomník

Obila

Vzpomínka na něco, k čemu má člověk nějaký vztah, nebo se lampa, sloupy, 13 (Pety) mu to líbí. koleje, dům

cokoliv, co vytvořil člověk, aby dalším 13 generacím připomněl (Bublifuk) dobu kdy žil

Firmy …

železniční zastávka, elektrické sloupy, Jan Vrchlický vytesaný do skály

Obila, Foxcon, ČKD

Z programu si pamatuji

Líbilo se mi, že …

Rozdělávání ohně, bonbony z Liberce, kytara Vše

Vadilo mi, že … Jsme nestihly vlak

že pomník je něco jiného než kamenná budka s křížkem že jsme modelovaly z chlupatých drátků pomníky

dispozici málo Na pracovním chlupatých listupapírech byli obrázky Na které drátků

Protože se zjevila 3 zasypaným horníkům a jeden z nich nechal na její počest postavit sochu a později byl postaven chrám sv. Barbory.

Vyrábění pomníků z „chlupatých tyčinek“

jsme vyplňovaly byly vlastnoručně nakreslené obrázky a že to nebylo formou Na vybírání testu jako ve domů nebylo škole. moc domů okolo.

aby měla Kutná Hora krásnou monumentální stavbu

že pomník nemusí být jenom kámen s vytesaným jménem nebo datem, ale může to být cokoli

jsem si uvědomila kolik jsem cestou uviděla pomníků a že jsme měli jsem neměli moc dobrou zábavu na času na pátrání cestu po pomnících

Návrh dalšího postupu

Na základě programu, který proběhl, mě napadlo do PL umístit piktogram tužky, aby nevznikly nejasnosti v tom, na které otázky odpovídat písemně a které jsou pouze k zamyšlení. Během jízdy vlakem jsem také v diskuzi s účastníky zjistila, že u tratě ze stanice Zbraslavice do Malešova je málo domů, ze kterých lze vybrat, jak navádím v jednom z úkolů. Za oknem bylo více polí (velké zemědělské plochy), která pro účastníky byla spíše nudná. V dnešní době se za oknem DP nacházejí obrovské plochy polí, možná je to další prostor pro interpretaci.

44

4 Diskuze Analýza získaných dat a realizace programů přinesla výsledky, které je potřeba interpretovat. Na základě výše zpracovaných dat a analýz mohou být zodpovězeny základní vymezené otázky, které tvoří jádro prezentované práce. •

Jaká je současná nabídka aktivit a odborné literatury pro trávení volného času dětí v dopravních prostředcích? Ukázalo se, že odborné literatury pro trávení volného času s dětmi v dopravních

prostředcích existuje velmi málo. Na druhé straně je v praxi možné využití publikací, které nejsou přímo tímto směrem zaměřeny. Jde například o Aktivizační metody ve výuce (Kotrba, Lacina 2011), které jsem využila jako inspiraci k vytváření některých aktivit, nebo interpretaci přírodního a kulturního dědictví. Mimo to se dále setkáme s různými publikacemi nebo webovými stránky, které alespoň okrajově poskytují rady pedagogům a rodičům, jak s dětmi trávit čas v dopravních prostředcích. Výsledky průzkumu nabídky aktivit do dopravních prostředků ukazují, že v současné době je velké množství deskových a karetních her uzpůsobeno pro hru v dopravních prostředcích. Zároveň existují krátké instantní hry nezávislé na konkrétní lokalitě a krajině za oknem, které lze s dětmi hrát třeba i bez použití pomůcek. V tomto ohledu se otevírá velký prostor pro zpracování metodiky a programů, které lze realizovat v dopravních prostředcích a které vedou k vnímání krajiny za oknem. Jako prostředky lze využít deskové a karetní hry nebo různé podpůrné materiály, dále třeba aktivity bez použití materiálů. •

Specifikace interpretace v dopravních prostředcích Čas strávený v dopravním prostředku můžeme využít k pozorování/vnímání

krajiny za oknem. Často urazíme desítky kilometrů a uvědomujeme si změny v krajině. Právě interpretace toho, co vidíme může pro děti být vhodným prostředkem k lepšímu porozumění krajiny. Hodně záleží na dopravním prostředku, jakou rychlostí se pohybuje a zda je možné rychlost regulovat vlastním přičiněním nebo dopravní prostředek 45

i zastavit v případě zvýšeného zájmu o lokalitu. Z vlastní zkušenosti kladně hodnotím osobní vlak, který jede přiměřenou rychlostí a jeho trajektorie je pozvolná. Podle dopravního prostředku a jeho rychlosti můžeme vědomě program realizovat (přizpůsobovat). Pro jízdu klidnou krajinou bych volila program zaměřený na detaily, kdežto během rychlé jízdy bych se snažila soustředit na krajinu jako celek, její ráz. Věci, které nemůžeme ovlivnit, ale můžeme s nimi během přípravy programu počítat nebo je využít ve svůj prospěch, jsou například počasí, roční doba, denní doba, karoserie dopravního prostředku, … Například v zimním období, kdy stromy nemají listy, je vidět více prvků, které jsou v jiné roční době zakryty. Krajina za oknem osvětlená slunečními paprsky může být někdy lepší a příjemnější podívanou, ale také někdy nepříjemnou pro oči a tepelný komfort. Během svého výzkumu jsem některé programy realizovala za tmy. Tato denní doba není vhodná k pozorování krajiny, pokud objekty nejsou osvětleny. Během jízdy dopravním prostředkem za tmy lze trávit čas v dopravním prostředku studováním nebo zábavnou formou získáváním informací o krajině schované za tmou. O krajině, kterou třeba zítra uvidíme za světla. Dopravní prostředek pro naši interpretaci může být i vhodně přizpůsoben. Velmi doporučuji jízdu City Elefant v prvním patře, kdy člověk má možnost vidět krajinu z větší výšky. Někdy nám ale ve výhledu mohou bránit jednotlivé přepážky oken karoserie, nebo zamlžené okno v chladných obdobích. Také bychom měli brát ohled na interiér a ostatní cestující dopravního prostředku. Některé dopravní prostředky jsou přizpůsobeny pro skupinové cestování (např. kupé ve vlaku, čtyřsedačky proti sobě, auto, …), čehož můžeme využít pro rozdělení do pracovních skupin. Bohužel ne vždy se daří, aby místa v dopravním prostředku (autobus, vlak) byla volná podle našich přání, když si třeba místa nerezervujeme. Proto jsem osobně zvolila spíše individuální činnosti, které mohou účastníci plnit různě rozmístěni po dopravním prostředku a nijak nerušit ostatní cestující. Během realizace svých programů jsem se setkala spíše se vzbuzením zájmu: „Co to ty děti dělají, že se koukají z okna a pracují s nějakým papírem?“ Závěrem této kapitoly je důležité říci, že někdy samotný dopravní prostředek může být velkým zážitkem pro účastníky programu. Například svačina ve vlaku nebo 46

uspokojení biologických potřeb na toaletě s tlačítky vzbudí větší zájem. Někdy samotná krajina za oknem může být nezáživná a monotónní (pole, dálnice). V tu chvíli se interpret (autor programu) musí více snažit o její zpestření. •

Které metody jsou vhodné pro realizaci programů v dopravních prostředcích? Obecně platí, že děti se rády dívají z okna, když mají důvod, zájem, podnět. Proto

má smysl navrhovat a realizovat programy do dopravních prostředků. Důležité je vybrat správnou metodu. Podle získaných dat z dotazníků si respondenti rádi povídají mezi sebou a dívají se z okna. Při tvorbě programů se ukázalo, že hodně náročná byla část přípravy interpretačního programu, a to získávání informací a jejích filtrace k interpretaci. Stalo se, že jsem nastudovala více materiálu, než jsem ve výsledku do pracovního listu použila. Domnívám se ale, že to nebylo na škodu. Poznala jsem více místo a dokázala tak vyhodnotit, které informace jsou zajímavé, důležité. Pro výchovu a vzdělávání v dopravních prostředcích jsou více využitelné instantní aktivity, které mohou být poskládány do většího celku jednoho programu. Soubor instantních aktivit vznikl v rámci bakalářské práce a tvorby interpretačních programů. Aktivity posloužily jako nápady na prostředky, nebo přechodové aktivity do programu. Soubor neslouží jako hlavní náplň bakalářské práce. Příklady a popis aktivit lze nalézt v příloze (Příloha M – Instantní aktivity). V rámci výzkumu se ukázalo, že není vhodné vytvářet takové programy, které nutí účastníka psát, kreslit. V dopravním prostředku lze psát i kreslit, ale těžce. Napadá mě tedy, že by bylo možné teze v pracovních listech nebo připravených materiálech označovat (tečkou, razítkem, …). Alternativou, která byla i v rámci jednoho programu testována, může být použití drátku jako vyjádření písemného nebo kresleného projevu. Těžké je nejen psát a malovat, ale také číst. Vhodné je tedy zařadit do programu obrázky. Předání informací se může dít třeba formou komiksu.

47

Během výzkumu jsem také zkoušela sledování, porovnávání mapy s krajinou za oknem. Tato činnost byla náročná z hlediska rychlosti pohybu dopravního prostředku, která nešla regulovat. Dále někdy ve výhledu bránila vegetace, zástavba nebo protihlukové zábrany, které nejsou v mapách tolik vyznačeny. Během testování jsem si zvolila části v krajině, které prošly v posledních sedmdesáti letech výraznými změnami. Hodně záleželo na tom, jak danou oblast účastník programu zná, zda cílený objekt byl markantní změnou ve vývoji krajiny, nebo v jakém ročním období trasou projížděl. I přesto jako zpestření programů a uvědomění si celku doporučuji zařadit do programu malou mapu s vyznačenou trasou jízdy a úsekem, pro který jsou aktivity připraveny. Na mapě je vhodné označit směr jízdy. Program může mít několik částí, kdy jednotlivé části se odehrávají i mimo dopravní prostředek. V tu chvíli je ale důležité klást důraz na propojení aktivit, motivaci a zapojení účastníků do všech částí programu. Pokud je realizovaný program sestaven podle doporučovaných a citovaných metodik v teoretické části, je jeho struktura účinná a smysluplná. Účastníky program nejen zabaví, ale i posune ve vnímání svého okolí.

48

Závěr Tématem této bakalářské práce byla výchova a vzdělávání dětí v dopravních prostředcích se zaměřením na vnímání krajiny za oknem, smysluplné zabavení dětí během jízdy dopravním prostředkem a nalezení metod pro tvorbu programu. Vycházela jsem především ze svého zájmu o činnost v organizaci Junák – český skaut. Záměrem a cílem předložené bakalářské práce bylo navrhnout, zrealizovat a vyhodnotit programy, které se věnují problematice výchovy a vzdělávání dětí v dopravních prostředcích. Dále v rámci navrhovaných programů vzbudit zájem o krajinu a přemýšlet o jejím vývoji. Záměrem práce bylo také zmapovat současnou nabídku aktivit do dopravních prostředků. Práce tak může sloužit jako soubor nápadů. Záměr a cíl práce byl naplněn. Typově jsem bakalářskou práci pojala jako akční výzkum a použila jsem metody dotazování, pozorování a realizace tří programů s cílovou skupinou dětí organizace Junák – český skaut, které směřovaly k naplnění cíle. Práci jsem započala zjištěním současného stavu, dále navržením a vyhodnocením programu, na základě kterého vznikly další programy. Nakonec jsem celkově zhodnotila všechny proběhlé programy a navrhla další postup. Na základě provedeného akčního výzkumu jsem došla k následující výsledkům práce. Ukázalo se, že v dnešní době existuje málo odborné literatury k tématu této bakalářské práce, ale i přesto existuje v praxi mnoho zdrojů, kterými se lze inspirovat a nechat vést. K získávání informací a inspirace jsem využila především interpretaci přírodního a kulturního dědictví a metody aktivizačního učení. Dále jsem zjistila, že je vhodnější zařazovat flexibilní krátkodobé aktivity. Aktivity do dopravních prostředků by měly být spíše ústní a hledající alternativu k psaní, které je v dopravním prostředku velmi náročné. Dalším úskalím práce bylo malé množství respondentů a realizovaných programů. Bylo by tedy vhodné navrhnout, realizovat, vyhodnotit více interpretačních programů pro různé trasy s více respondenty a připravit takové programy, které by se věnovaly zemědělské půdě, kterou byla trasa z větší části pokryta a která v dnešní době tvoří větší část středočeské krajiny.

49

Využití této práce vidím především pro ty, kteří se chystají trávit čas s dětmi v dopravním prostředku a kteří budou mít čas na další aktivity, které jsou popsány v předložené bakalářské práci a které využívají navržených metod tvorby programu. Práce může především posloužit těm, kteří plánují jet trasu vlakem z Kutné Hory do Zbraslavic. Pro tuto trasu jsou v práci připraveny alespoň tři rozdílné interpretační programy formou pracovních listů. Soudím, že pokud se pedagogové volného času či vychovatelé a další lidé budou řídit doporučenými metodickými zásadami/nápady na realizaci programů, které jsem v práci uvedla, bude tvorba programu a realizace kvalitnější a smysluplnější. Další možnost směrů výzkumu v dané oblasti (výchova a vzdělávání dětí v dopravních prostředcích) může být hlubší průzkum odborné literatury a přístupu ve vyspělejších zemích. Další výzkum by se mohl zabývat navrhováním, realizací a vyhodnocením dalších programů, které by využívaly jiných metod než písemné interpretace (pracovní list), například elektronických zařízení (fotoaparát, mp3, kamera, mobilní aplikace, …). Výzkumem lze tak získat další možnosti metod vhodných pro aktivity do dopravních prostředků. Díky této práci jsem si začala uvědomovat rozmanitost naší krajiny a přístupu člověka ke krajině, který do krajiny umísťuje různé pomníky doby. Velkým přínosem pro mě bylo studium odborné literatury interpretace kulturního a přírodního dědictví. Mým cílem je stát se muzejním nebo galerijním pedagogem, který se zaměřuje na práci s dětmi a na rozvoj jejich vnímání okolního světa za pomoci interpretačních aktivit a her. Psaní práce bylo spojeno s projevem zájmu ze strany skautského odboru ekologie o další spolupráci v oblasti práce s krajinou, tvorby metodiky pro vzdělávací kurzy a prezentací aktivit na kurzech.

50

Seznam použitých zdrojů 1. ALBI, 2015. Hry a zábava [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.albi.cz/hry-a-zabava/ 2. ARGUSCARHIRE, 2015. Globe jotter. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.docstoc.com/docs/163597302/Argus-Car-Hire-Globejotter-games 3. AZRODINA, 2015. Hry na cesty [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.azrodina.cz/2976-hrynacesty dále také v časopise APERIO 2/06. 4. BACK, L., CABLE, T., 2002. Interpretation for the 21st century. Champaign: Sagamore publishing. 207 s. 5. BACK, LARRY, 2002. Cable, Ted. Interpretation for the 21. centery. Champaign: Sagamore publishing. 6. BELVENTO KURZ URLAUB, 2015. Spiel für unterwegs [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.belvento.de/content/view/74/86/ 7. CÍLEK, V., 2004. Makom. Praha: Dokořán. 8. CÍLEK, V., 2008. Dýchat s ptáky. 1. vyd. Praha: Dokořán. 9. CÍLEK, V., 2011. Pohled ze středních Čech. 1. vyd. Praha: Dokořán. 10. COPELAND, CYNTHIA, L., 2014. Knížka proti nudě. Praha: Portál. s. 113 – 127. 11. ČD, 2009. Cyklohráček [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.cd.cz/cs/volny-cas/cyklohracek/default.htm 12. ČD, 2014. Z okna vlaku v Libereckém kraji. ČD pro vás. Roč 5, č. 8, s. 28. ISSN 1210-9142. 13. ČINČERA, J., BEŇKOVÁ, V., 2010. Prožitkové naučné stezky jako prostředek environmentální interpretace krajiny. Envigogika 2010/V/2. ISSN 1802-3061 [vid. 8. 4. 2015] Dostupné z: http://www.envigogika.cuni.cz/ 14. ČINČERA, J., KULICH, J., GOLLOVÁ, D., 2009. Efektivita, evaluace a podpora programů environmentální výchovy. Envigogika IV/2. 15. ČINČERA,J., 2013. Environmentální výchova: efektivní strategie. Praha: Agentura Koniklec, Brontosauří ekocentrum Zelený klub. Brno: Masarykova univerzita.

51

16. ČÍŽEK, J. 2015. Hrady a zámky – Hrad Sion [online]. [vid. 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/ 17. DEMEK, J., 1947. Systémová teorie a studium krajiny. Brno: GgÚ ČSAV, Studia geographica 40. 18. DIE MAUS, 2015. Kinderspiele unterwegs [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z:http://www.walzkidzz.de/group/125163988720/product/295243422820/ordern umber/877306/L/0/a833.0.html? emcs0=29&emcs1=Rubrikstartseite&emcs2=na&emcs3=877306 19. ENCYKLOPEDICKÝ DŮM, SPOL. S.R.O.; 1996. Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, spol. s.r.o. 20. FORMAN, R.T.T., GORDON, M., 1993. Krajinná ekologie. Praha: Academia. 21. FOXCONN, 2015. O firmě Foxconn [online]. [vid. 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.foxconn.cz/czech/o-nas/foxconn-v-cr/chimei-innolux/ 22. GARDINOVÁ, N., 2011. Krátké hry pro dlouhé chvíle. Praha: Portál. 23. HADAČ, E., 1982. Krajina a lidé. 1. vyd. Praha: Academia. 24. HAM, S.H., 1992. Environmental interpretation : a practical guide for people with big ideas and small budgets. Colorado: Fulcrum Publishing. 25. HENDL, J., 2005. Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha : Portál. ISBN 80-7367040-2. 26. HERITAGE DESTINATION CONSULTING, 2003 [online]. [vid. 16. 1. 2015] Dostupné z: http://www.heritagedestination.com/ 27. CHRÁSKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada. s. 151–170. 28. JELÍNEK, J., 1990. Kutná Hora. 1. vyd. Praha: Tisková, ediční a propagační služba, státní podnik. 29. JUNÁK – ČESKÝ SKAUT, Z. S. , 2014. Stanovy spolku Junák- český skaut, z. s. [online]. [vid. 8. 4. 2015] Dostupné z: http://www.skaut.cz/sites/default/files/stanovy_junaka_0.pdf 30. JUNÁK, 2008. Skautská stezka Země. 1. vyd. Praha: Junák TDC. 31. KARTOGRAFIE PRAHA, 2002. Kutná Hora a okolí – turistický průvodce. Praha: Kartografie Praha , a. s. ISBN: 80-7011-713-3.

52

32. KISK (Kabinet informačních studii a knihovnictví), 2011. Kvalitativní a kvantitativní výzkum [online]. [vid. 8. 1. 2014]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kvantitativ%C3%AD_a_kvalitativn%C3%AD_v %C3%BDzkum_(srovn%C3%A1n%C3%AD) 33. KOŘINEK, M., 1984. Didaktika základní školy. Praha: SPN. 34. KŘÍŠOVÁ, A., 2014. Na cestě s dětmi. Skautský svět. Roč. 52, č. 4, s. 18 – 19. ISSN 1212-9070. 35. KUČERA, Z., 2012. Jak vnímat krajinu a její paměť (V zorném poli geografů.) [online]. [vid. 11.2. 2015] Dostupné z: http://geography.cz/geografickerozhledy/obsah-184-genius-loci-28/6-7-6/ 36. KVAPÍKOVÁ, M., aj., 1978. Kutnohorsko. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví. 37. LACINA, L., KOTRBA, L., 2011. Aktivizační metody ve výuce. 2. přepr. a dopl. vyd. Brno: Barrister & Principal. 38. MACHA, P., 2010. Krajiny antropologie a antropologie krajiny. Český lid 97. 39. MAŇAK, J., ŠVEC, Š., ŠVEC, V., 2005. Slovník pedagogické metodologie. Pedagogický výzkum v teorii a praxi. 1. vyd. Brno: Paido. 40. MCWILLIAM, J., 2008. Hry na cesty. Brno: Cpres. 41. MEDEK, M., 2015 a. Hodnocení kvality interpretace [online]. [vid. 23. 2. 2015] Dostupné z: http://medek.us/ftp/hodnoceni_tabule.pdf 42. MEDEK, M., 2015 b. Interpretace [online]. [vid. 11. 2. 2015] Dostupné z: http://www.medek.us/?stranka=interpretace 43. MERIAN SPECIÁL, 2004. Kdy už tam budeme? 1. vyd. Praha:Vašut. 80-7236362-X. 44. MINDOK, 2015. Společenské hry [online]. [vid 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.mindok.cz/cz/hry/smart-hry-3 45. MORRE, C., 2011. Runter vom sofa, Unterwegs [online]. [vid 23. 3. 2015] Dostupné z: http://runtervomsofa.mama-cafe.de/tag/unterwegs/ 46. NADACE PARTNERSTVÍ, 2015. Interpretace místního dědictví [online]. [vid. 16. 1. 2015] Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/ 47. NAVRÁTIL, M., 2005. 100 let místní dráhy Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Čerčany: Posázavský Pacifik. ISBN:80-93107-2-9. 53

48. OSN, 2005. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví [online]. [vid. 23. 2. 2015] Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/umluva-o-ochrane-svetoveho-kulturniho-a-prirodniho-dedictviunesco.pdf 49. PIATNIK, 2015. Už tam budeme? [online]. [vid 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.piatnik.cz/produkte/index.php/630000/cz/cz/spiele/cestovn/U %C5%BE+tam+budeme%3F 50. POSPÍŠILOVÁ, Z., RÉMIŠOVÁ, E., 2012. Hravá autoškola. Praha: Grada. 51. PRŮCHA, J., VETEŠKA, J., 2014. Andragogický slovník. 2., aktualiz. a rozš. Vyd. Praha: Grada. 52. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2013. Pedagogický slovník. 7., aktual. a rozš. Vyd. Praha: Portál. 53. PTÁČEK, L., RŮŽIČKA, T., MEDEK, M., HUŠKOVÁ, B., BANAŠ, M., 2012. Jak předkládat svět, základy dobré interpretace. 1. vyd. Brno: Partnerství, o. p. s. 54. REITMAYEROVÁ, E., BROUMVÁ, V., 2007. Cílená zpětná vazba (Metody pro vedoucí skupin a učitele). 1. vyd. Praha: Portál. 55. RŮŽIČKA, T., HUŠKOVÁ, B., PTÁČEK, L., MEDEK, M., BANAŠ., M., 2011. Metodika o zásadách a metodách interpretace se zaměřením na interpretaci přírodního dědictví a činnost návštěvnických středisek s využitím zahraničních zkušeností. Brno: Partnerství, o.p.s., MŽP ČR. 56. ŘÍČAN, P., 2005. Psychologie. 1. vyd. Praha:Portál. 57. SÁDLO, J., 1994. Krajina jako interpretovaný text. In: Beneš, Jaromír – Brůna, Vladimír (eds.): Archeologie a krajinná ekologie. Most: Nadace Projekt Sever: 47–54. 58. SCIO, 2015. Pecka [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: https://www.scio.cz/rozvoj-deti/3-6-let/pecka-pro-decka-vsecka/ 59. SEZNAM.CZ, 2015. Můj batůžek [online]. [vid. 16. 1. 2015] Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 60. SCHMITZ, S., 2010. 50 veselých her na cesty. Překlad Praha: Mindok. 61. SKALKOVÁ, J., 2007. Obecná didaktika. 1. vyd. Grada: Havlíčkův Brod. 62. STOLIČNÝ, P., 2013. Rozprávky o dopravních značkách 1. Bratislava: Fortuna Libri. 54

63. STUDENT AGENCY, 2014. Servis pro cestující. Dětské kupé - RegioJet [online]. [vid. 23. 3. 2015] Dostupné z: http://www.studentagency.cz/ 64. SVOJSÍK, A., B., 1916. Polní hry. Praha: České lidové knihkupectví. s. 19. 65. ŠEBESTOVA, P., ŠIMONOVÁ, P., 2013. Enviromentální výchova pro ZŠ a SŠ: tři roky k aktivnímu vyučování. 1. vyd. Praha: Portál. 66. ŠVAŘÍČEK, R.; ŠEĎOVÁ, K., 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha: Portál. 978-80-7367-313-0. 67. TALKE, H., 2001. Spiel für unterwegs. Buchverlag Junge Welt ISBN-13: 9783730215043. 68. TILDEN, F., 2007. Interpretaing Our Heritage. Chapell Hill, USA: The University of North Carolina Press. 69. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVA, H., 2011. Pedagogika pro učitele. 2. roz. aktual. vyd. Praha: Grada. 70. Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: MŽP ČR [online]. [vid. 8. 4. 2015] Dostupné z: http://www.mzp.cz/ 71. ZAPLETAL, M., 1975. Encyklopedie her. 2. vyd. Praha: Olympia. s. 181–183. 72. ZORMANOVÁ, L., 2012. Výukové metody v pedagogice. S praktickými ukázkami. 1. vyd. Praha: Grada.

55

Seznam příloh Příloha A

– Struktura témat interpretace (viz text na s. 18)

Příloha B

– Hra Bingo z Glober Joter (viz text na s. 23)

Příloha C

– Hodnocení kvality interpretace (viz text na s. 24)

Příloha D

– Pracovního list 1 (viz text na s. 33)

Příloha E

– Fotodokumentace programu 1, krajina po 40 vteřinách (viz text na s. 34)

Příloha F

– Obrázkové odpovědi v dotazníku 1 (viz text na s. 35)

Příloha G

– Pracovní list 2 (viz text na s. 36)

Příloha H

– Fotodokumentace programu 2, kreslení linie horizontu (viz text na s. 38)

Příloha I

– Fotodokumentace programu 2, jak lze psát ve vlaku (viz text na s. 38)

Příloha J

– Pracovní list 3 (viz text na s. 40)

Příloha K

– Fotodokumentace programu 3, zastávka z barevných drátků (viz text na s. 42)

Příloha L

– Fotodokumentace programu 3, výrobky z barevných drátků (viz text na s. 44)

Příloha M

– Instantní aktivity (viz text na s. 47)

56

Příloha A – Struktura témat interpretace (viz text na s. 18) (Heritage Destination Consulting Ltd. 2003)

Přílohy 1

Příloha B – Hra Bingo z Glober Joter (viz text na s. 23) (Arguscarhire, 2015)

Přílohy 2

Příloha C – Hodnocení kvality interpretace (viz text na s. 24) (Medek, 2015 a) 1. Je interpretační předmět jasně a jednoznačně propojen s jevy, objekty nebo událostmi v nejbližším okolí? a) Pro média, která jsou používána při pohybu – týká se interpretace jevů, které můžete přímo pozorovat? Ano / Ne 2. Jak interpretace povzbuzuje návštěvníky k prozkoumávání jejich okolí? a) Obrací pozornost návštěvníka k tomu co může vidět, čeho se může dotknout, co může slyšet nebo ochutnat nebo b) Vyzývá ho, aby pozoroval, poslouchal, čichal nebo ochutnával? vůbec / trochu / střídmě / hojně 3. Nabízí interpretace možnost, aby objekty podrobněji zkoumal? a) Navrhuje další místa, která jsou spojená s hlavním tématem interpretace k návštěvě či objevování? b) Uvádí zdroje dalších informací (knihy, místa, organizace, kontakty)? vůbec / trochu / střídmě / hojně 4. Jak silně se interpretace obrací na čtenáře? a) Používá osobní jazyk (oslovuje návštěvníka?), nebo b) Srovnává objekt interpretace s každodenní zkušeností návštěvníka či všeobecně sdílenou zkušeností c) Používá humor? vůbec / trochu / střídmě / hojně 5. Komunikuje interpretace jednu nebo jen omezené množství sdělení o objektu interpretace? Ano / Ne Pokud ano, měli byste být schopni pro každé sdělení doplnit následující větu: Hlavním komunikovaným sdělením je.... 6. Jak dostupná je interpretace? (Ano, Ne, Nezjištěno) a) Je text dobře čitelný? b) Je text členěn nadpisy a podnadpisy? c) Je text hierarchizován? d) Je text rozčleněn na odstavce do 100 slov? e) Je bez pravopisných chyb? f) Je panel umístěn v odpovídající výšce? g) Je kolem panelu dost místa k pohodlnému čtení? h) Pro publikace – je k dispozici dostatek kopií? i) Jaká je čitelnost nebo odpovídající věk čtenáře? 7. Jsou efektivně používány ilustrace (fotografie, obrázky, grafika)? (Ano, Ne, Nezjištěno) a) Lze ilustracím dobře rozumět? b) Jsou odpovídající velikosti? c) Přitahují pozornost návštěvníka? d) Je jasný jejich vztah k textu? e) Rozšiřují text nebo to co můžeme vidět okolo nebo ji spíše duplikují? 8. Je celkový design předmětu interpretace atraktivní a stimulující? vůbec / trochu / střídmě / hojně“

Přílohy 3

Příloha D – Pracovního list 1 (viz text na s. 33)

Přílohy 4

Příloha E – Fotodokumentace programu 1, krajina po 40 min (viz text na s. 34)

Přílohy 5

Příloha F – Obrázkové odpovědi v dotazníku 1 (viz text na s. 35)

Přílohy 6

Příloha G – Pracovní list 2 (viz text na s. 36)

A

Přílohy 7

B

Přílohy 8

Příloha H – Fotodokumentace programu 2, kreslení linie horizontu (viz text na s. 38)

Přílohy 9

Příloha I – Fotodokumentace programu 2, jak lze psát ve vlaku (viz text na s. 38)

Přílohy 10

Příloha J – Pracovní list 3 (viz text na s. 40)

Přílohy 11

Přílohy 12

Příloha K – Fotodokumentace programu 3, zastávka z barevných drátků (viz text na s. 42)

Příloha L – Fotodokumentace programu 3, výrobky z barevných drátků (viz text na s. 44)

Přílohy 13

Příloha M – Instantní aktivity (viz text na s. 47)

1 Instantní aktivity do dopravního prostředku (DP) zaměřené na krajinu za oknem Cíle her je vzbudit v dětech zájem o krajinu za oknem DP. V duchu si také říci: „Tak toho jsem si předtím nevšiml.“ Věková kategorie u aktivit doporučuje se kterou skupinou, lze aktivitu realizovat. Pokud je uvedeno +, znamená to, že lze aktivitu také realizovat se staršími věkovými kategoriemi. MŠ → Mateřská škola ZŠ 1.→základní škola první stupeň ZŠ 2.→základní škola druhý stupeň Aktivity mohou být sestaveny i do většího celku programu. Vhodným prostředkem pro delší trasy (př. 3 hodiny/80 kilometrů jízdy) je vytvořit sadu pytlíků, kdy každý pytlík bude obsahovat jednu z aktivit. Děti získají představu o délce trasy, která bude zajímavě zpestřena. Důležité je si uvědomit, že v DP nelze kvalitně psát dlouhé texty. Vhodné je tedy hledat alternativní cesty (označovat pouze puntíkem, diskuse, …).

Obsah 1 Instantní aktivity do dopravního prostředku (DP) zaměřené na krajinu za oknem............1 1.1 Hledání tvarů v krajině...............................................................................................1 1.2 Focení (dlouhý čas, tématické, …).............................................................................2 1.3 Kreslení horizontu......................................................................................................3 1.4 Sledování a porovnávání mapy (současné, historické, vojenské, turistické, katastrální, ...) ...................................................................................................................3 1.5 Povrchy v krajině .......................................................................................................4 1.6 Báseň o krajině...........................................................................................................4 1.7 Příběhy názvů obcí, měst (etymologie)......................................................................4 1.8 Porovnávání fotek z jiných míst, časů........................................................................5 1.9 Chronologie krajiny za oknem ..................................................................................6 1.10 Koukání přes barevná sklíčka ..................................................................................6 2 Skupinové...........................................................................................................................7 2.1 Hra v roli ....................................................................................................................7 2.2 Prvky (domy, stromy, auta, zvířátka...) za oknem z barevného drátku.......................8 2.3 Fotoaparát ..................................................................................................................8 2.4 Bingo za oknem..........................................................................................................9

1.1 Hledání tvarů v krajině 1. MŠ s dospělým+ příprava: tisk materiálu čas: neomezený pomůcky: papír (nebo vytištěný pracovní list) a tužku Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

1

popis: Dětem rozdáme papíry a popíšeme aktivitu. Necháme je samostatně pracovat. Po výstupu z DP sdílení nalezených prvku dle kriterii. Lze vyhlásit vítěze. 2. Průběh: a) „Krajina v sobě skrývá spousta zajímavosti. Jednou z nich je, že se skládá z geometrických tvaru. Zkuste následující cestu vlakem zapsat co nejvíce geometrických tvarů, které uvidíte z okna.“ b) Najdi od každého tvaru alespoň 3 věci a napiš je (nakresli).

př. Topol reflexe: Velmi zábavná aktivita. Starší děti si vymýšlí další zajímavé geometrické tvary (př. jehlan). Hru je vhodné realizovat pro menší vzdálenosti, délku jízdy cca 30 min.

1.2 Focení (dlouhý čas, tématické, …) 1. ZŠ 2. + příprava: čas: neomezený pomůcky: fotoaparát popis: Během cesty DP děti fotí libovolně, na zadané téma. (Možno fotit na dlouhý čas, takže fotografie je poté rozmazaná.) Vytisknuté fotografie zpracovat jako koláž, nebo chronologický příběh podle jízdy vlakem. 2. Průběh a) „Děti následující cestu vlakem strávíme zachycením krajiny za oknem. Krajina je rozmanitá a plná nečekaného. Jízda dopravním prostředkem je rychlá. Je tedy dobré jednat a fotit rychle. b) „Rychlost dopravního prostředku můžeme využit, ale i k focení na dlouhý čas. To se děla tak to, … (http://www.fotoskoleni.cz/blog/10-rad-profotografovani-s-dlouhou-expozici-35.html)“ c) Fotky poté prezentujeme na středisku, základně, … Děti mají možnost fotky okomentovat. 3. Poznámky a) Fotoaparát lze mít do dvojce, nebo během cesty si všichni jedním fotoaparátem zkusí vyfotit krajinu za oknem.

Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

2

1.3 Kreslení horizontu 1. ZŠ 2. + příprava: čas: cca 10 min pomůcky: papír a tužku popis: Kreativní aktiva do vlaku. Jednotlivec kresli horizont krajiny který vidí z okna DP a kreslí ho na papír. 2. Průběh a) „Když se člověk podívá na krajinu za oknem DP, tak si všimne linie, která se krajinou vine a mění. Nahoru dolu, nebo je stále rovná a pak najednou kopec, strom.“ Ukazujte rukou. „Mám na mysli horizont.„ b) „Tužkou objíždějte pomyslně horizont krajiny a zaneste linkou na papír. To znamená, že se budete koukat z okna a přitom budete kreslit tužkou zleva doprava, aniž by jste se dívali co malujete a zvedli tužku z papíru. Jednoduší je kreslit, když sedíte zády ve směru jízdy a kreslíte zprava doleva. Vzniklý obrázek můžete libovolně dokreslit/domalovat. Pokud vás technika zaujala, nakreslete více linek pod s sebou.“

Kresba 1: Ukázka linie horizontu reflexe: Udržet linku v DP je někdy hodně náročné. Výsledek, tedy nemusí odpovídat umělcovi záměru. Vhodnější je krajina vzdálenější od okna. Nevhodným prostředím je třeba jízda DP skrz les, úvoz. Vhodné je například pole se sólovými prvky (posed, strom, …).

1.4 Sledování a porovnávání mapy (současné, historické, vojenské, turistické, katastrální, ...) 1. ZŠ 2. + příprava: vytisknout mapy, sehnat mapy oblasti (www.mapy.cz) čas: neomezený pomůcky: mapa, tužka popis: Jednotlivec sleduje a porovnává mapu s krajinou za oknem DP. 2. Průběh a) „Na světě jsou lidé, kteří se rozhodli že vytvoří mapy, aby zaznamenali to co je kolem nich z pohledu ptačí perspektivy. Díky mapování můžeme během jízdy porovnávat krajinu na mapě a ve skutečnosti, zaznamenávat kudy jedeme nebo místa, které nás během jízdy zaujala.“ b) Co jste objevili? reflexe: Tato činnost je náročná z hlediska rychlosti pohybu DP, kterou nelze někdy regulovat. Ve výhledu někdy brání vegetace, zástavba, nebo protihlukové zábrany, které nejsou v mapách tolik vyznačeny. Hodně záleží jak danou oblast člověk zná, zda cílený objekt je markantní změnou ve vývoji krajiny, nebo v jakém ročním období trasou projíždí. I přesto jako zpestření programů a uvědomění si celku, doporučuji zařadit do programu malou mapu s vyznačenou trasou jízdy a úsekem, pro které jsou aktivity připraveny. Na mapě je vhodné označit směr jízdy. Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

3

1.5 Povrchy v krajině 1. ZŠ 2. + příprava: čas: neomezený pomůcky: papír a tužku popis: Úkolem jednotlivce je v krajině najít a zapsat co nejvíce povrchů o velikosti 1 m4. (př. pole, louka, auto, střecha, les, skála, beton, bazén, …) Poté společné sdílení nalezených povrchu a možná diskuse o propustnosti vody. 2. Průběh a) „ Během jízdy se dívejte z okna a pokuste najít co nejvíce povrchu v krajině o velikosti 1 m4 (ukázka na zemi). Povrchem pro tuto aktivitu je vše na co může pršet.“ b) Badatelská práce dětí c) Diskuse po výstupu. „Kolik povrchu jste našli?“ 3. Další možnost a) Zkusme společně rozdělit povrchy na propustné, polopropustné a nepropustné.“

1.6 Báseň o krajině 1. ZŠ 1.+ příprava: najít motivační báseň (př. Hora Říp, Jaroslav Seifert) Viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nich nedovedu. Jiskřily dálky nad hlavami jak bledě modré drahokamy. Jímala závrať při pohledu, zpívat však o nich nedovedu. Když ale vidím na obzoru uprostřed kraje nízkou horu, na nebi mráček běloskvoucí - přestane srdce chvíli tlouci. Oblaka letí v klasech zralých

a koně dupou po maštalích. V panácích jsou už všude snopy a svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí, a motýl spěchá po bodláčí; a jako krůpěj na prstenu třpytí se drobná kvítka rmenu. Tu nemohu se vynadívat a všechno ve mně začne zpívat, zpívat i plakat. Maminko má, jak je to hezké u nás doma!

čas: neomezený pomůcky: papír (nebo vytištěný pracovní list) a tužku popis: Během jízdy DP děti vymýšlí báseň o krajině, kterou vidí. 2. Průběh a) Motivaci lze povést četbou některé z básní, nebo textem české Hymny. b) Děti pracují sami nebo ve skupinách c) Prezentace básní po výstupu.

1.7 Příběhy názvů obcí, měst (etymologie) 1. ZŠ 1. příprava: (najít význam, vznik názvu obce, města kde DP projíždí) čas: neomezený pomůcky: papír a tužku popis: Jednotlivec nebo skupina domýšlí, hádá význam a vnik názvu obce, města kterým DP projíždí. 2. Průběh a) „Každé jméno nebo název má nějaký význam. Zkusme během jízdy DP Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

4

přijít na to, jak vznikl nebo proč se obec jmenuje tak jak se jmenuje.“ b) Pro rozvoj vědomosti, lze děti seznámit s opravdovým pojmenováním. Jinak by tato aktivita byla na rozvoj fantazie. reflexe: Činnost není pro děti příliš lákavá, proto je zapotřebí průběžná motivace ze strany vedoucího programu. Výsledky aktivity, jsou ale vtipné a zajímavé. př. Poličany.→Jedli poličan nebo policajt se čančá.

1.8 Porovnávání fotek z jiných míst, časů 1. ZŠ 2. + příprava: tisk materiálu / fotografii. Lze vytvořit rámečky (viz fotodokumentace).

čas: neomezený pomůcky: papír (nebo vytištěný pracovní list) a tužku popis: Děti hledají rozdíly mezi fotkou krajiny a krajinou za oknem. Fotka je z jiného místa, času, roční doby. 1.1. Průběh a) „DP je výborný na přesun z místa na místo,ale i časem. Připravila jsem fotografie, které jsou z jiného místa/období/ času. Během jízdy porovnejte a zapiště jaký je rozdíl. V čem se liší? V čem jsou krajiny stejné?“ b) Badatelská činnost dětí (myšlenky, lze zapisovat pokud to umožňuje DP) c) Sdílení názorů po ukončení jízdy DP 1.2. Poznámka a) Fotka z jiné země, místa ČR, ročního období, historie/minulosti, krajina za povodních, požáru, znečištění, továrny, … 1.3. Další možnost a) záměrně vyhledávat za oknem zajímavé kontrasty, nebo stejné krajiny na obrázku a za oknem. (př. suchá-mokrá, hřbitov-prales, …)

Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

5

reflexe: Zpracování materiálu k této aktivitě je velmi atraktivní, samotná činnost není ale pro děti příliš lákavá. Je zapotřebí průběžná motivace ze strany vedoucího programu. Vhodné je pokládat náhodné, doplňující otázky (A proč se ti víc líbí krajina na obrázku/za oknem?). Nevhodná je jízda úvozem.

1.9 Chronologie krajiny za oknem 1. ZŠ 1.+ příprava: pořízení fotek z DP, tisk materiálu/fotek čas: neomezený pomůcky: papír (nebo vytištěný pracovní list) a tužku popis: Seřazení fotek, podle toho jak byli viděny. 2. Průběh a) „Pan fotograf před námi zachytil Krajinu za oknem, ale neuložil a nepopsal si fotky jak jsou za sebou. Požádal mě, že když jedeme tu trasu DP, abychom jej seřadili. Očísluj fotky, podle toho jak je uvidíš z okna během cesty z vlaku.“ b) Práce děti. Fotky mohou navlékat na provázek c) Kontrola panem fotografem, což jsem já. (-: 3. Varianta 1: Pojmout tuto hru jako kimovku (zapamatujte si) po vystoupení z DP sestavte. 4. Varianta 2: Na druhou strany fotky uvézt krátkou informaci o tom co je na fotce. Nejen, že se děti zabaví, ale i něco dozvědí př. Památka (historie), elektrický sloup (jak funguje), pole (meliorace, živočichové), rybník, ... Příklad Pardubice-Praha

1.10

Koukání přes barevná sklíčka

1. MŠ s dospělým příprava: čas: neomezený pomůcky: barevná sklíčka/ kamínky popis: Koukání přes sklíčka a vnímání rozdílů a vyjádření názoru na krajinu. 2. Průběh a) „Mám s sebou barevná sklíčka. Když se přes ně podíváš, tak uvidíš krajinu za oknem úplně v jiných barvách, jako kdyby sis nadal brýle.“ b) „Přes jaké sklíčko ses nejraději díval?“ Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

6

3. Varianta a) roční období. (modré, červené, zelené, žluté)

2 Skupinové 2.1 Hra v roli 1. ZŠ 2. + příprava: tisk materiálu čas: neomezený pomůcky: papír (nebo vytištěný pracovní list) a tužku popis: Skupina komentuje krajinu za oknem, každý člen ze své role. 2. Průběh a) Když sedí více děti pohromadě (v kupé). b) Každý má roli a komentuji krajinu za oknem ze své role. c) Role (1-8) • zemědělec (Řidič traktoru a kombajnu. Obhospodařuje pouze velké plochy polí. Dobře se mu seká a obhospodařuje velká louka.) • místní občan důchodce (Má rád malé políčka, kde může orat se svým traktůrkem. Společně se ženou/mužem rád obrací seno na malé louce. Rád chodí do okolí se psem na procházky, na houby, sbírat lesní plody.) • místní občan matka/otec dvou dětí ve věku 35 let (S dětmi jezdí hodně na kole do okolí. Když byly ještě děti malí jezdil po polních, lesních cestách s kočárkem. Do práce, nakupovat jezdí autem. Bydlí v rodinném domku.) • stavař dálnice (Podle něj dálnice je výborný nápad. Člověk rychle překonává dlouhé vzdálenosti a přitom vidí spousta věcí z okna vozu. K dálnici je potřeba také benzinová pumpa. Je mu jasné, že dálnice může dělat hluk na několik kilometru od dálnice.) • ochránce přírody (Příroda je vyčerpatelná a plná cenných prvků, proto je dobré ji chránit. V dnešní době zvířata žijí na ostrovech přírody, kdy kolem nich jsou silnice a domy. ) • velký podnikatel (Rad by zde postavil sklady pro svou firmu. Potřebuje zhruba 500 m4. V dnešní době je velká poptávka po jeho zboží. Zboží rozváží k zákazníkům auty.) • malíř krajin (Má rád nedotčenou krajinu člověkem. Pokud ale dojde k nějakému zásahu musí být šetrný a vyvážený.) • myslivec (Vášnivý houbař. Bydli v myslivně uprostřed lesa. Jezdí autem na nákupy. Většinu času tráví v lese a jeho okolí, kde hlídá svůj revír.) d) Otázky do diskuse „Jak vnímáte krajinu za oknem ze své role? Je zde po vašem, nebo je zde něco jinak? Co by se mělo změnit? Jste spokojení? Co vám chybí? Žili by jste zde spokojeně? e) Varianta: „Jako skupina sepište jednu větu, která je charakteristická pro krajinu za oknem a zobrazuje se v ní váš názor na krajinu z jednotlivých rolí.“ 3. Poznámka a) Pokud je krajina, kde DP projíždí již nějak chráněn, je dobré tuto informaci Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

7

roli ochránce dodat. b) Pokud je v blízkosti už dálnice je dobré tuto informaci roli ochránce dodat.

2.2 Prvky (domy, stromy, auta, zvířátka...) za oknem z barevného drátku 1. MŠ s dospělým; ZŠ 1.+ příprava: čas: neomezený pomůcky: čistící drátek na dýmky popis: Pomocí drátku modelujte prvky, které vidíte za oknem. Druhý/ ostatní hádají co jste vymodelovali. 2. Průběh a) „Vyberte si v krajině prvek, který vás zaujme a zkuste ho vymodelovat z drátku. Třeba zvíře, věc, rostlinu, … Druhý ve dvojici, nebo ostatní hádejte co vymodeloval.“ 3. Další možnost a) Hádejte prvky poslepu. b) Hádejte poslepu pomocí otázek. př. Je to zvíře? Bylo to 5m od kolejí? reflexe: Velmi zábavná aktivita. Vhodná alternativa pro kreslení. Děti často vytváří prvky, které by člověk nečekal, že mohou být za oknem. Zajímavé je i jejich zpracování drátkem. př. Odpadek (smotaný drátek do klubíčka)

2.3 Fotoaparát 1. ZŠ 1. + příprava: čas: 20 minut v DP + 10min po výstupu z DP pomůcky: kartičky ze čtvrtky velikosti A6 pro každého hráče 3, pastelky nebo stačí tužky Popis: Ve dvojicích děti fotí krajinu očima a poté kreslí co vyfotili. 2. Průběh a) Děti se rozdělí do dvojic → jeden fotograf druhý fotoaparát má zavřené oči b) fotograf namíří hlavu fotoaparátu na objekt, který chce vyfotit. Fotograf musí být pohotový, DP jede rychle. Když mu poklepe na rameno fotoaparát otevře oči a zapamatuje si co vidí. Druhé poklepání znamená zavřít oči. Dalo by se říci, že fotograf fotí expozice 3-5 vteřin. c) Během focení lze různě polohovat a zaměřovat. d) Pro zajímavost můžeme používat režim: makro, krajina/panorama, pohyb. A to tak, že to fotoaparátovi oznámíme před poklepáním na rameno (než otevře oči). e) Po 10 min, nebo 3 fotkách si dvojici vymění role. f) Až budete mimo DP rozdejte kartičky všem a nyní zkuste nakreslit 3 snímky a předejte ji svému fotografovi. V případě nepovedené kresby to můžete svést na fotografovo špatné nastavení fotoaparátu. 3. Zdroj: Objevujme přírodu, Joseph Cornell Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

8

2.4 Bingo za oknem 1. MŠ+ příprava: Tabulka 5x5 + záhlaví v prvním řádku. Prázdné, nebo vyplněné záleží na zvolené variantě. Pokud program realizujeme s MŠ, je potřeba prvky namalovat. čas: relativní pomůcky: pastelky pro každého, tabulky Popis: Známá soutěž, tentokrát v DP. Co děti uvidí za oknem označí si. Vítězí ten, který má 5 políček svisle, vodorovně nebo napříč označené. 2. Průběh a) Dětem rozdáme tabulky. Tabulky by měly být rozdílné. b) Během jízdy dětí soutěží, kdo bude mít první nalezené prvky tak, aby 5 políček svisle, vodorovně nebo napříč bylo označeno. V tu chvíli zakřičí Bingo. c) Návrh a příklad tabulky. Při volbě prvků záleží na ročním období, lokalitě kudy pojedete DP. Může se stát, že nikdo Bingo nevysloví. Zvíře

Strom

Stavbu

Dopravní prostředek

Lidi

srnka

Smrk

Kostel

kolo

babičku

zajíc

Jedle

Továrnu

auto

dědečka

kůň

Bříza

Kravín

motorka

miminko

pták

Borovice

Panelák

vlak

holku

Pes, kočka, kráva, slepici

Topol, Jabloň, Třešeň

Most, Loď, kamion, Rozhledna, autobus, supermarket, letadlo, hrad, zámek, koloběžka, kaplička, kočárek, traktor skleník, komín

Kluka, Výpravčí, policajta,

Další nápady na záhlaví tabulky: barvy, prvky z historie (gotika, baroko, 21. stol, renesance, pravěk. Pokud uvidí zapíší co to bylo pro kontrolu.), plody stromů (šiky, jablka, …), květiny. Ukázka označení v tabulce 5 políček svisle (Q), vodorovně (Y) nebo napříč (X) bylo označeno. X, Y

Y

Y

Y

X

Y, Q Q

X

Q X

Q X, Q

d) Varianta 1 (více tvůrčí): dětem určíme pouze kategorie a každé dítě před vstupem DP dopíše, co si myslí, že uvidí za oknem. e) Varianta 2: děti si doplní sami co si myslí, že uvidí za oknem. f) Varianta 3: tabulku připravte v cizím jazyce 3. Zdroj: Objevujme přírodu, Joseph Cornell reflexe: Velmi zábavná hra pro děti. Lze hrát neskupinově.

Instantní aktivity do DP zaměřené na krajinu za oknem

9