Technická univerzita v Liberci FAKULTA P ÍRODOV DN -HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:
T lesné výchovy
Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor (kombinace):
Sportovní management
St edisko vodní záchranné služby v Chrudimi Department of water rescue in Chrudim Bakalá ská práce: 10–FP–KTV-333 Autor:
Podpis:
Nikola Bartáková Adresa: Na Šancích 1177 537 01, Chrudim Vedoucí práce: PeadDr. Lada u íková Konzultant: Po et stran
graf
obrázk
tabulek
pramen
p íloh
49
2
12
3
14
4
V Liberci dne: 22. 4. 2010
Na místo této strany bude do BP vložen originál zadání BP.
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Bakalá skou práci jsem vypracoval(a) samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 22. 4. 2010
Nikola Bartáková
Pod kování Na tomto míst bych cht la pod kovat všem, kte í mi p i zpracování mé bakalá ské práce pomáhali. V první
ad
vedoucí práce PeadDr. Lad
u íkové, za její odborné vedení a as, který mi v novala. Dále také Vratislavu P íhodovi,
lenu místní skupiny vodní záchranné služby v Chrudimi, za
informace, které mi poskytl a bez nichž by mou práci nebylo možné napsat. A v neposlední ad
mé mamince a p átel m, kte í m
podporovali a m li se mnou trp livost.
v t žkých chvílích
Místní skupina vodní záchranné služby Chrudim Anotace Cílem bakalá ské práce je vypracování analýzy, na jejímž základ bude provedeno doporu ení ke zlepšení
ízení a financování st ediska vodní
záchranné služby v Chrudimi. Vycházela jsem z materiál
poskytnutých Místní skupinou VZS.
Snažila jsem se vystihnout vývoj VZS v eské republice a následn v Chrudimi. Na základ získaných informací jsem provedla SWOT analýzu, kterou jsem vyhodnotila a hledala doporu ení, která by vedla ke zlepšení v navýšení p íjm ve sfé e sponzoringu.
Department of water rescue in Chrudim. Annotation The aim of this bachelor wor is a development of an analysis. On the basis of this analysis will be provided recommendation for improvement of the water rescue center´s management and financing in Chrudim. I used the materials that were provided from the local group of VZS. I tried to explain the development od CRC in the Czech republic and then in Chrudim. On the basis od these pieces of information I created SWOT analysis, I evaluated and looked for a recommendations, that would lead to an improvement in the increase´s revenues in the sphere of sponsorship.
El centro de socorristas de agua en Chrudim. Anotación El objeto de la tesis es hacer un análisis. Gracias al análisis ayudamos a mejorar el gobierno y el financiero del centro de socorristas de agua en Chrudim. La tesis sale de las informaciónes prestadas por el centro de socorristas de agua. Intentamos expresar la evolución de los socorristas de aqua en la República Checa y también en Chrudim. A base de las informaciónes prestadas hemos aplicado el análisis SWOT. Hemos evaluado el anális y hemos buscado recomendaciones para mejorar sponzoring.
Seznam použitých zkratek ABC
základní potáp ská výstroj-šnorchl, ploutve, maska
apod.
a podobn
K
eský ervený k íž
FIS
Fédération Internationale De Sauvetage Aquatiquemezinárodní organizace vodní záchrany
MS VZS nap .
K
Místní skupina VZS
K
nap íklad
P F UK
P írodov dná fakulta University Karlovy
tj.
to jest
VZS
Vodní záchranná služba
VZS S K
Vodní záchranná služba eskoslovenského erveného k íže
WLS
World Life Saving
Z1
Záchraná 1- Instruktor
Z3
Záchraná 3- Plav ík
Obsah 1 Cíle a úkoly práce………………………………………………………. 10 2 Historie VZS……………………………………………………….......... 11 3 eský ervený k íž……………………………………………………… 15 4 Sou asnost VZS………………………………………………………….. 17 4.1 ízení VZS v eské republice……………………………………….. 17 4.2 Kvalifikace a vzd lávací program VZS………………………………. 18 5 Skupina vodní záchranné služby v Chrudimi……………………...….
22
5.1 Trénink a pom cky…………………………………………………… 23 5.2 Sídlo a zázemí………………………………………………………... 24 5.3 Stanice Se …………………………………………………………… 26 5.4 lenové místní skupiny…………………………………………........ 27 5.5 Akce, sout že a úsp chy místní skupiny…………………………….. 27 6 Marketing ve vodní záchranné služb …………………………………. 30 6.1 SWOT analýza……………………………………………………….
30
6.2 Sponzoring VZS v Chrudimi………………………………………...
34
6.3 Propagace – reklama……………………………………………........
35
7 Finan ní analýza místní skupiny……………………………………….
36
7.1 P íjmy místní skupiny……………………………………………….
36
7.2 Výdaje místní skupiny……………………………………………....
38
8 Záv r……………………………………………………………………..
40
9 Seznam p íloh………………………………………………………......
43
8
Úvod Jako téma své bakalá ské práce jsem si zvolila St edisko vodní záchrann služby v Chrudimi. Když se v dnešní dob
ekne vodní záchranná služba, mnoho lidí ani
netuší, co si pod tímto pojmem má p edstavit. Lidé se nebojí na koupalištích, rybnících i ekách sko it do neznámé vody p esto, že vidí nápis nebezpe í úrazu. Neuv domují si nástrahy vodních živl a proto nemálo jedinc kon í s poškozením páte e a trvalými následky, i dokonce utonutím. Mnohdy ona nev domost a neznalost stojaté a tekoucí vody stojí to nejcenn jší - životy lidí kolem nás. A to nevypadá, každý rok v eské republice utone okolo 250-300 lidí, což je tém
t ikrát více než v p ímo ských státech. Vodní záchranná služba je
nezisková organizace spadající pod
ervený k íž, která pomáhá lidem po
celém sv te. Vodní záchranná služba se zabývá výcvikem a školením plav ík , výukou záchrany tonoucího a první pomoci, prevencí utonutí a úraz u vody, potáp ním a záchrannými prácemi ve výškách a v neposlední
ad
zdravotnickým zabezpe ením akcí a asistencí. Díky nim jsou ro n zachrán ny desítky lidských život . Pomáhají i p i živelných katastrofách, jako jsou nap . záplavy. V moment nebezpe í lidé vyhledávají jejich blízkost. Bez jejich pomoci se neobejdeme. V minulosti jsem byla lenem Vodní záchranné skupiny v Chrudimi a m la jsem tu možnost nahlédnout hloub ji do chodu organizace. Nad otázkou financí ležel vždy veliký otazník, proto jsem provedla SWOT analýzu a na základ
jejich výsledk
navrhla doporu ení v organizaci finan ního ízeni
místní skupiny. Toto je jeden z hlavních d vod , který m vedl k vypracování této práce.
9
1 Cíle a úkoly práce Cílem bakalá ské práce je vypracování analýzy, na jejímž základ bude provedeno doporu ení ke zlepšení
ízení a financování st ediska vodní
záchranné služby v Chrudimi.
Úkoly: •
rozbor literatury;
•
seznámení s místní skupinou VZS v Chrudimi;
•
SWOT analýza;
•
finan ní analýza.
10
2 Historie VZS
Obrázek . 1: Historická fotografie prvních záchraná
[11]
V této kapitole bylo erpáno p edevším z internetových zdroj a rozhovor , jelikož nebyla vydána žádná kniha i p íru ka, ve které by byla historie vodní záchranné služby zmín na. První sdružení v nující se jen záchran tonoucího vznikala po 1. sv tové válce. Zmínky o výuce záchrany tonoucího nalezneme již v u ebnici „Plavání“ z roku 1919, jejímiž autory jsou A. O enášek a F. Kožíška. V této u ebnici nalezneme v kapitole „Záchrana“ popisovány r zné druhy nebezpe í, zp soby
dopomocí,
základy
první
pomoci,
tažení
tonoucího
atd.
V následujících letech byly vydány další u ebnice jako je nap íklad „Plavání a vodní sporty“ z roku 1923 od L.W. Weisse, „Plavec samouk“ od H. Schwaba nebo „P íru ka pro cvi itele plavání“ od V. Wiedermanna. Knih a p íru ek o záchran a plavání bylo napsáno mnoho. N které evropské spolky jako je Holandsko, Francie, N mecko, Velká Británie m ly již více jak stoletou tradici. V echách v této dob vznikaly
11
dobrovolné sbory zachránc tonoucích a sokolské spolky. Veliká pozornost byla v nována perfektnímu vyškolení záchraná . Na základ
praxe a
úsp šném složení zkoušek získávali jedinci hodnost zachránce-junior, zachránce-senior a zachránce-instruktor. Každá hodnost m la povinnosti, které musely být spl ovány. V roce 1857, tj. šest let p ed založením Mezinárodního
erveného k íže,
byl založen Pražský dobrovolný sbor ochranný. Cíle sboru: -
Chránit lidský život a zdraví "považující lov ka za nejcenn jší statek“.
-
Poskytování první pomoc p i hromadných nešt stích, p edevším p i tehdejších povodních, požárech apod.
-
První zmínka o sdružení, které by se specializovan v novalo pouze záchran tonoucích, je až z období po první sv tové válce. Druhá sv tová válka p inesla bohužel útlum v rozvoji vodní záchranné
služby. V povále ném období trvalo více jak 10 let navrátit se k myšlenky znovu organizovat vodní záchrannou službu. Až na po átku 50. let se setkáváme se snahou vytvo it celorepublikovou organizaci vodní záchranné služby. Iniciátorem a nositelem této myšlenky byl Dr. Jeroným
epka, u itel na kated e P F UK v Praze. V roce 1950 byla
vydána u ebnice od V. Choda „Záchrana tonoucích“. Vše bylo podmín no stoupajícím po tem utonulých, který v pom ru s ostatními evropskými zem mi byl alarmující. Na jedné stran , by
v podmínkách vnitrozemského státu, máme
dlouhodobou tradici nap . ve vodní turistice a naši lidé jsou schopni maximáln pohotov a v masové mí e akceptovat novinky ve vodních sportech jako tomu bylo na po átku 60. let ve sportovním potáp ní nebo v 70. letech ve windsurfingu.
12
Úsp chu se Dr. zasedání
epka do kává až v 60. letech. V roce 1966 p ijímá
eskoslovenského
erveného k íže rozhodnutí organizovat VZS
S K v SSR. O rok pozd ji v roce 1967 byla založena Úst ední radu VZS S K. Za rok založení VZS S K lze považovat rok 1967, ale aktivní práce za ala až v roce 1968. V tomto roce byl zorganizován první kurs pro instruktory v Olomouci. Je zajímavé, že VZS S K byla založena p esn za 200 let od založení prvního spolku zachránc tonoucích ve sv t , Maatshapy Tot Redding van Drenkelingen zu Amsterdam v roce 1767. Data, která by v historii VZS nem la být opomenuta: V
80. letech 20. století je pod vedením hlavního metodika VZS,
zakladatele VZS S K Dr. Jeronýma epy zpracována ada u ebnic nap . „Abeceda záchrany“ (A, B, C, D); 80. léta 20. století – snaha VZS
K
o vstup do mezinárodní
organizace vodní záchrany. "Fédération Internationale De Sauvetage Aquatique" (FIS) ; od 9. 9.1988 je VZS S K p idruženým lenem FIS; od 12.8.1991 je VZS S K plnoprávným lenem FIS; v únoru 1992 (po rozd lení federace) se VZS
K stává plnoprávným
lenem FIS; 24. února 1993 se koná v Leuvenu (Belgie) jednání zástupc FIS a WLS (World Life Saving) o možném spojení obou organizací (jednání se ú astnili i eští zástupci); 3. zá í 1994 se VZS
K stává v Cardifu (Wales) plnoprávným
lenem nov vzniklé sv tové organizace vodní záchrany international life saving federation (ILS). [11], [14]
13
Pro zajímavost jsem níže uvedla statistiku utonulých muž a žen od roku 1961 až po rok 2007. Z dané statistiky je možné si povšimnou, že po et utonulých klesá. Tabulka . 1: Statistika utonulých [13] Rok
Muži
Ženy
Celkem
Rok
Muži
Ženy
celkem
1965
340
133
473
1988
402
162
564
1966
299
144
443
1989
230
104
334
1967
349
137
486
1990
249
91
340
1968
298
151
449
1991
218
94
312
1969
302
115
417
1992
250
115
365
1970
342
130
472
1993
233
104
337
1971
329
111
440
1994
273
135
408
1972
272
122
394
1995
238
82
320
1973
274
126
400
1996
191
79
270
1974
302
121
423
1997
220
106
326
1975
322
120
442
1998
202
75
277
1976
249
105
354
1999
195
91
286
1977
262
121
383
2000
210
76
286
1978
284
137
421
2001
197
79
276
1979
288
131
419
2002
212
68
280
1980
314
148
462
2003
169
75
244
1981
324
132
456
2004
149
72
221
1982
316
123
439
2007
175
54
229
1983
361
114
475
14
3 eský ervený k íž Co p edcházelo založení K? V celé historii vedlo lidstvo 14 500 menších i v tších válek, zran ní byli ponecháváni na bojišti svému osudu bez ošet ení. Až v 19. století dochází k snahám o zlepšení pé e o ob ti válek.
Obrázek . 2: Znak
K
[1] V letech 1853-1856 se konala Krymská válka. Tehdy se poprvé nezávisle na sob na obou stranách armád objevili dobrovolníci, kte í za ali organizovat základní první pomoc ran ným a nemocným voják m. Na ruské stran stál Nikolaj Ivanovi Pigorov a na stran anglické Florenc Nightigalová. Toto považujeme za po átky dobrovolné zdravotnické služby na bojištích, poprvé organizovaná první pomoc. Založení erveného k íže V roce 1859 následoval Henri Dunant Napoleona III. v jeho tažení do Itálie. U obce Solferino se stal sv dkem nejkrut jší bitvy své doby. Zde zjistil, že se o ran né vojáky nikdo nestará, a t i dny a t i noci ošet oval ran né, bez ohledu na barvu uniforem s myšlenkou „všichni lidé si jsou bratry“. Po návratu dom
napsal knížku „Vzpomínky na Solferino“ (62 stran), kterou vydal
v Ženev 8. listopadu 1862. Tuto knížku rozeslal evropským panovník m a v jejím záv ru navrhl založit mezinárodní dobrovolnou organizaci pro pomoc ran ným voják m. Osobn navšt voval panovníky, ministry, vojenské velitele. U ady z nich nalezl pro své názory podporu. 17. února 1863 založil Stálý mezinárodní výbor pro pomoc ran ným „výbor p ti“, kde se stal tajemníkem. Posláním tohoto výboru bylo ší it návrhy obsažené v knize „Vzpomínky na
15
Solferino“. Na podporu tohoto úsilí napsal další knihu „Mezinárodní bratrství a pomoc v dob války“. Na 26. - 29. íjna 1863 svolal mezinárodní konferenci, kam p ijelo 36 zástupc ze 16 zemí. Jednání se uskute nilo v Ženev . Zde bylo založeno Mezinárodní hnutí erveného k íže. [10]
Hesla a hnuti K a P: Inter arma caritas (Milosrdenství mezi zbran mi) Per humanitatem ad pacem (Humanitou k míru) 7 princip
K:
- pravidla závazná pro celé hnutí erveného k íže a erveného p lm síce: - humanita; - nestrannost; - nezávislost; - neutralita; - jednota; - dobrovolnost; - univerzálnost.
16
4 Sou asnost VZS Vodní záchranná služba sdružení a kolektivní len
eského
erveného k íže je ob anské
K. Hlavním posláním je preventivní záchranná
innost na vodních lokalitách v R. Jejich dalším úkolem je poskytnutí p ed léka ské první pomoci ve stanicích a ošet ovnách VZS myšlenkou je pomocí dokonalé techniky postupn kvalifikovaných záchraná
zajistit
K. Hlavní innost všech
na všech vodních lokalitách a tím postupn snížit
nebezpe í utonutí, následky zran ní a po ty utonulých. Hlavním problémem VZS v dnešní dob
je nejednotnost. Skupina
každého m sta má své vlastní oble ení r zné barvy, odlišn postavený znak, používají odlišných pom cek a podobn . Všichni vystupují sami za sebe, což jak bylo zmín no na za átku, p sobí nejednotn . Koukneme-li se na Velkou Británii, zemi, která p ed 4 lety byla na stejné úrovni jako my dnes, nesta íme se divit, jak dalece se stihli vypracovat. Mnohonásobn se zlepšila i jejich finan ní situace, poda ilo se jim vytvo it jednotnou skupinu. Ve Velké Británii existuje vodní záchranná služba - The Royal Life Saving Society od roku 1891. Je natolik vážená, že její patronkou je sama královna Alžb ta a estným prezidentem princ Michael z Kentu. Britská instituce se krom své samoz ejmé innosti u vody zabývá také celonárodními programy. Jak se jim to poda ilo? Je pro nás stále otázkou, na kterou nem žeme nalézt odpov
. [14]
4.1 ízení VZS v eské republice ídícím orgánem VZS
K je Prezidium, které má 7
Sou asným prezidentem je JUDr. Ji í Magasanik. Prezidium se ve svém rozhodování opírá odborné sekce: -
opera n -záchrannou;
17
len .
-
vzd lávací – zabývají se vzd lávacími programy a metodikou;
-
sportovní – tato sekce vytvá í kalendá sout ží. Stanovuje sout žní pravidla, ády a kategorie.
Základní jednotkou VZS
K je Místní skupina.
V sou asné dob jich je zaregistrováno v celé R 47 skupin (což je zhruba 2200 záchraná ), které se nachází v t chto m stech: Blansko, Brno, Brno-m sto, Brno-st ed, Bruntál,
eské Bud jovice,
eský
Krumlov, Dalešice, Domažlice, Dv r Králové n/Labem, Frýdek Místek, Chrudim, Jablonec/Nisou, Kada , Karlovy Vary, Karlovy Vary-Jesenice, Kladno II, Klatovy, Krnov, Krnov II, Krom íž, Liberec, Mohelnice, Moravské Bud jovice, Náchod, Neratovice, Nové M sto n/M., Nové Mlýny, Nový Ji ín, Nový Ji ín-R, Olomouc, Ostrava, Pastviny, Pelh imov, Plze -m sto II, Praha 1, Praha 6, Praha 10, Praha 14, Praha 15, Sob slav, Sokolov, T rlicko, T ebí , Ústí nad Labem, Vracov, Zlín. [12]
4.2 Kvalifikace a vzd lávací program VZS V této kapitole bylo erpáno p edevším z p íru ky vydané VZS
K.
Kvalifikace je rozd lena do n kolika skupin. Pro lepší orientaci, p edkládám graf klasifikace VZS
K. Dv základní skupiny tvo í kvalifikace mládeže a
základní kvalifikace s právní odpov dností. Tyto dv skupiny jsou rozd leny dle v ku.
Kvalifikace mládeže: Mladý záchraná V. /7 -15 let/ Podmínky pro zahájení p ípravy: dosažení v ku 7 let a zdravotní zp sobilost. Doba, po kterou kvalifikace platí je omezena v kem.
18
Vstupní zkoušky spole n s organizací p ípravy jsou v souladu s místní VZS K. U zkoušek musí prokázat : - plaveckou zdatnost (uplavat souvisle 200 m zvoleným plaveckým zp sobem, uplavat 12 m pod vodou, šlapat 1 minutu vodu /ruce mohou dopomáhat/ a plavat na boku 100 m s p enášením plavecké desky); - znalost záchrany tonoucího („americký“ zp sob narovnání, tažení stejn vážícího kamaráda na 50 m); - první pomoc (pé e o postiženého v bezv domí, šátkové obvazování, ošet ení ran); - potáp ní ( uplavat 50 m se základní potáp skou výzbrojí, vylovit 2 puky, tažení 25 m tonoucího s ploutvemi). Mladý záchraná IV. /15 -18 let/ Podmínky pro zahájení p ípravy: dosažení v ku 15 let a zdravotní zp sobilost. Doba platnosti kvalifikace, vstupní zkoušky a organizace p ípravy je stejná jako u p edchozí kvalifikace. Rozsah u záv re ných zkoušek: - plavecká zdatnost ( uplavat souvisle 400 m zvoleným plaveckým zp sobem, uplavat 25 m pod vodou, šlapat 1 minutu vodu / jedna ruka m že dopomáhat/ a plavat na boku s tažením nádoby, která má objem 3 litry a je napln na vodou ); - znalost záchrany tonoucího („americký“ zp sob narovnání a k tomu jeden osvobozovací chvat, vytažení tonoucího z hlubokého bazénu ); - první pomoc (fixace kloub , obinadlové techniky, první pomoc p i poran ní hlavy, polohování a vyproš ování); - potáp ní (uplavat 100 m se základní potáp skou výzbrojí, vylovit 4 puky, tažení 50 m tonoucího s ploutvemi).
19
Základní kvalifikace s právní odpov dností: Záchraná III. (Plav ík) Hlavní podmínkou pro ú ast na kurzu je plnoletost ( nejpozd ji v dob kurzu), dále potom ukon ená základní školní docházka a zdravotní zp sobilost. Jedinec s touto kvalifikací zajiš uje prevenci nehod a utonutí v bazénech, um lých a p írodních koupalištích. Následn se potom také ú astní záchrany p i živelných pohromách. Kvalifikace je platná po dobu 2 let, po uplynutí této doby je možné prodloužení platnosti na základ p ezkoušení. P ed zahájením kurzu je nutno se podrobit vstupním zkouškám, které jsou tvo eny pouze plaveckou ástí. Uchaze musí uplavat 100 m volným zp sobem (muži za 1:55 s, ženy 2:05 s) a pod vodou ( muži 25 m, ženy 23 m). Samostatné zkoušky tvo í: - plaveckou zdatnost ( 400 m volným zp sobem, 25 m pod vodou a v záv ru sebrat puk), dále následuje test; - záchrana tonoucího ( tažení tonoucího 200 m, 2 techniky p ibližování k tonoucímu, 2 techniky obrany, záchranná akce s pásem, vynášení z hlubokého bazénu, …), dále teoretický test; - první pomoc ( kardiopulmonální resuscitace a obvazová technika) V záv ru kurzu jedinec prokáže schopnost plavání s ABC a dopl ující znalosti, kam spadá lanová technika. Záchraná II. VZS
K (Mistr plav í)
Pro ú ast na kurzu je nutno dosáhnout 21 let (nejpozd ji v dob kurzu), mít zdravotní zp sobilost a platnou kvalifikaci Záchraná III. VZS Záchraná
K.
II. zajiš uje prevenci nehod utonutí v bazénech, um lých a
20
p írodních koupalištích (nad 1,60 m hloubky) a ú astní se záchrany p i živelných pohromách. Tato kvalifikace je platná po dobu 5 let a stejn jako u p edešlé je možno ji prodloužit p ezkoušením. Pro spln ní je nutno vypracovat práci, která je zadaná nejdéle 5 dní p ed za átkem kurzu. Zde jsem zmínila nej ast jší kvalifikace, se kterými se m žeme setkat. Ostatní se dále zam ují nap . záchraná na divoké vod apod. Dle dané specializace se odlišují záv re né zkoušky. [6]
Obrázek . 3: Graf klasifikace VZS
21
K [6]
5 Skupina vodní záchranné služby v Chrudimi
Skupina služby
vodní
v Chrudimi
záchranné
byla
založena
v roce 1995. V sou asné dob má Okolo 30 len . Každý rok v zá í je po ádán nábor nových záchraná . Obrázek . 4: Logo VZS Chrudim [8] lenem se nem že stát každý. Jedinec musí úsp šn splnit zkoušky, b hem nichž musí ukázat svou plaveckou zdatnost. Plavat dv mi plaveckými zp soby, zaplavat stanovené limity a uplavat minimáln 12,5 metru pod vodou. Místní skupina vodní záchranné služby je nezisková organizace, která spadá pod
K a zárove
s ním spolupracuje. Jedná se o dobrovolnou
organizaci. Svou innost po ádá p edevším z dobré v le, nikoliv za cílem vyt žit co nejvíce pen ž, ale pomoci co nejvíce lidem. Jejich odm nou je dob e odvedená práce a úsm v lidí na tvá i zachrán ných lidí. V roce 1994 se tato skupina stala
lenem mezinárodní organizace
International Life Saving Federation sdružující všechny oddíly celého sv ta zabývající se vodní záchranou. Vodní záchranná služba má akreditaci Ministerstva školství na školení plav ík pro plavecké bazény. [8] Od roku 2000 je VZS
K v Chrudimi za azena do integrované
výjezdové skupiny záchranného systému Pardubického kraje. Což znamená, že m že být použita v p ípad živelných pohrom a katastrof. V sou asné dob
innost VZS
K spo ívá p edevším v dozoru na
koupalištích, krytém plaveckém bazénu a v letních m sících v provozu stanice VZS na vodním díle Se a v hladinové záchranné služb . K dalším aktivitám
22
pat í zajišt ní bezpe nosti p i akcích jako je nap . jachta ský závod, dálkový závod plavc atd. Jejich cíl je jediný – vycvi it vysoce kvalifikovaný záchranný tým a získání kvalitních záchranných prost edk . Odm nou len m VZS z stává možnost pomáhat druhým a podílet se na záchran toho nejcenn jšího, co lov k má – zdraví a života.
5.1 Trénink a pom cky B hem trénink , bývá využíváno mnoho pom cek, pomocí nichž si mohou mladí záchraná i zkusit ve vod
adu situací, které je mohou p i
záchran potkat a nemile p ekvapit. Bez t chto pom cek by nebylo možno nácviku a dokonalého procvi ení. Mnohdy bývá p i tréninku využíváno i ABC setu, což je šnorchl, ploutve, maska.
Obrázek . 5 :Tréninkové pom cky
23
Mezi tyto pom cky pat í: - záchranný pás; - záchranný mí ; - figurína; - záchranná vesta; - nosítka; - pom cky první pomoci, jako je nap . kr ní límec. V zimním období se p i trénincích lenové zam ují p edevším na plavání, na techniku a trénují zdatnost a zlepšují své výkony. Za zmínku jist stojí záchraná ský kraul, který se od nám známého plaveckého zp sobu liší tím, že hlava je celou dobu nad vodou, abychom neztratili z o í tonoucího. Tento zp sob plavání, a nevypadá, je mnohem náro n jší a vy erpávající. Za átkem jara se trénuje p edevším záchrana tonoucího ve vod , kam spadá tažení tonoucího, manipulace s postiženým a sebeobrana ve vod .
5.2 Sídlo a zázemí Sídlo a zázemí místní skupiny se nachází v plaveckém bazénu m sta Chrudim, kde mají
lenové svou vlastní klubovnu. V této klubovn
se
pravideln scházejí každý tvrtek p ed tréninkem a ú astní se teoretické výuky, která je následn zkoušena na trénincích v bazén , v letním období na vodním díle Se
i ekách. Nejen záchrana ve vod spadá pod jejich kompetenci, ale
jsou proškolení i na lezení, sla ování a potáp ní. B hem teoretické výuky se u í nejen teorii vodní záchrany a plavání, ale také p edevším anatomii, fyziologii a první pomoc. Na cvi ném panáku nazývaném Andula, si zkouší masáž srdce (kardiopulmonální resuscitaci), obvazovou techniku, zástavu krvácení, poran ní páte e apod. V letních m sících se ú astní víkendových
24
soust ed ní, kde je simulována nap . autonehoda a jedinci musí provést první pomoc dle norem a pravidel, které se nau ili. Následn jsou potom ohodnoceni.
Obrázek . 6: Velký bazén
Obrázek . 7: Malý bazén
25
5.3 Stanice Se V letních m sících záchraná i p sobí p edevším na koupalištích a vodním díle Se
nedaleko Chrudimi. Hlídkování na Se i je však odlišné
p edevším tím, že jejich služba trvá nep etržit 24 hodin. Stanice Se se nachází nedaleko m sta Chrudim na ece Chrudimce. Základna je vybavena dv ma morovými
luny se sonarem, terénním vozidlem (ARO 4x4),
potáp ským a lezeckým vybavením. Sou ástí základny je také stanice první pomoci s vybavenou ošet ovnou (vakuové dlahy, kr ní límce, ru ní dýchací p ístroje, obvazový materiál atd.). Po celu sezónu zde slouží 3 až 5 kvalifikovaných záchraná
(plav íci, zdravotníci, potáp i, lezci), kte í jsou
schopni do dvou minut po výzv
vyjet k zásahu. N kolikrát denn
provád ny preventivní objíž ky po vodní hladin
jsou
a každou hodinu jsou
obcházeny pláže. lenové zde po celé léto slouží ve svém vlastním volnu, bez nároku na jakékoliv finan ní ohodnocení a odm ny. [7]
Obrázek . 8: Stanice na vodním díle Se [7]
26
5.4 lenové místní skupiny Jak již bylo zmín no, místní skupina má 45 stálých len : 8 žen, 16 muž a 21 mládežník . V místní skupin jsou dosaženy tém kvalifikace, krom Instruktor specialista VZS
všechny stupn
K a Lektor specialista VZS
K. Tyto dv kvalifikace se v dnešní dob ud lují jen z ídka a jsou brány spíše jako odm na pro záchraná e vyššího v ku. Všechny ženy a muži mají spln ny zkoušky Z3, což je oprav uje hlídat v krytém plaveckém bazénu a v letních m sících na koupalištích. Aby mohli záchraná i hlídat v letní sezón na vodním díle Se , musejí úsp šn
absolvovat kvalifikaci Záchraná e
hladinové služby. Touto hodností se v místní skupin pyšní okolo 20 len . Pouze 3 lenové (jmenovit Iva Pavlíková, Zden k Pavlík a Dan Šeda) splnili i Z1.
5.5 Akce, sout že a úsp chy místní skupiny Místní skupina každoro n po ádá b hem roku adu akcí, jako je nap ., „Pomoc, topím se“. Tato akce je ur ena p edevším žák m základních škol. Uskute uje se obvykle v ervnu na místní plovárn v Chrudimi, kde se snaží seznámit co nejširší okruh žák a ve ejnosti s bezpe ností pobytu u vody, taktikou a technikou záchrany tonoucího, jak co nejlépe p edejít kritickým situacím a pokud taková situace nastane, jak jednat, komu volat a jakým zp sobem zabezpe it lidi a okolí kolem. Návšt vníci si zde mohou vyzkoušet ošet ení ran ného
i oživování na cvi né figurín , což je mnohdy jedna
z nejv tších atrakcí pro diváky. Partnerem této akce je každým rokem Zdravé M sto Chrudim a Sportovišt m sta Chrudim. Další akcí, která by nem la být opomenuta jsou „Bezpe né prázdniny“, která je po ádána p i p íležitosti zahájení letní sezóny na vodní nádrži Se nedaleko m sta Chrudim. Celý den si mohou diváci vyzkoušet záchranu na stojaté vod ,
27
jízdu motorovým
lunem nebo na pramicích
i kajaku. Program je op t
doprovázen základy první pomoci.
Obrázek . 9: Ukázka pro základní školy Mimo jiné po ádají adu dalších seminá , školení a ukázek. Cílem t chto akcí je zpopularizovat jejich práci a v neposlední ad
pod kovat
sponzor m za materiál a finan ní podporu, bez které by se jen t žko obešli. Pro mládež po ádají víkendové výjezdy, školení a exkurze, které se nemusí vždy týkat vodní záchranné služby. Jedná se nap íklad o exkurzi hasi ského sboru i jednotky intenzivní pé e v chrudimské nemocnici. Na záv r bych zmínila úsp chy Místní skupiny v Chrudimi. V letech 1999, 2001 a 2009 se ú astnili tzv. 24 hodinovky. 24 hodinovka je pomyslný závod, kdy se vytvo í družstvo okolo 10 lidí, kte í po dobu 24 hodin postupn plavou úseky, které si stanoví. lenové se st ídají a snaží se uplavat, co nejv tší po et bazén . V roce 1999 se 24 hodinovky zú astnilo celkem 10 len : íha Tomáš,
28
Petržílková Martina, Švadlenka Radek, Pavlík Vladimír, Ptá ek Antonín, Šeda Daniel, Pavlík Zden k, Gecelovský Jakub, Kalousová Iva, N mec Jind ich. Spole n dosáhli výborného výsledku, kdy naplavali celkem 3436 bazén , což odpovídá 85 900 metr . V roce 2001 se p ihlásilo celkem 9 len :
íha Tomáš, Petržílková Martina,
Fojt Tomáš, Švadlenka Radek, Ptá ek Antonín, P íhoda Vratislav, Pavlík Zden k, Kalina Petr, Paraj Tomáš. Tato skupina p edvedla bravurní výkon. Vytvo ili, bohužel, neoficiální sv tový rekord, jelikož zde nebyl žádný rozhod í, který by mohl výsledek potvrdit. Pro n je to však rekord, který jim nikdo nevymaže. Jejich výkon vyjád ený v íslech vypadá takto: celkem naplaváno 106 720 m, což je 4 269 bazén , z ehož 3 333 p tadvacítek, 468 padesáte a 3801 skok .
Obrázek . 10: Ú astníci 24hodinovky V roce 2009 plavalo celkem 11 lidí, jmenovit : Kubánek Jan, Vlasák Jan, erný Jakub, Pot ek Martin, Modrá ek Jan, Šulc Evžen, Joska Marek, P íhoda Vratislav, Jambor Lukáš, Burian Josef, Houdková Kamila. Spole nými silami zdolali hranici 113 925 m, což je celkem 4557 bazén .
29
6 Marketing ve vodní záchranné služb Ne jenom u VZS, ale i u jiných organizací i firem, hraje marketing d ležitou a nepostradatelnou roli. Bez marketingu, bychom se jen t žko obešli a tak není divu, že VZS, která je nezisková organizace klade na marketing v tší d raz. Definice íká, že marketing je proces ízení, jehož výsledkem je p edvídání, poznání, ovliv ování a v kone né fázi uspokojování pot eb a p ání zákazníka efektivním a vhodným zp sobem, zajiš ujícím spln ní cíl organizace. [2]
6.1 SWOT analýza V této
ásti kapitoly bylo
erpáno p edevším z knih KUBIAS, (2002) a
KOTLER, (1992).
SWOT analýza (Analysis of the Strengths and Weaknesses of an organization and the Opportunities and Threats facing) slabých a silných stránek organizace. Analýza p íležitostí a hrozeb, kterým je organizace vystavena. Na jejím základ bude provedeno doporu ení ke zlepšení celkového chodu organizace. SWOT analýza je nepostradatelná pro každou firmu. Analýzu by m la firma vyhodnocovat pravideln , za cílem zjišt ní silných a slabých míst. Vedení firmy, nebo externí experti, posoudí úrove marketingu a finan ní, výrobní a organiza ní schopnosti firmy. Každý faktor je ohodnocen z hlediska jeho pozitivního, respektive negativního vlivu na prosperitu firmy. [4]
30
Teoretický rozbor jednotlivých ástí analýzy:
S-
STRENGHT neboli silné stránky - do této skupinu za azujeme
dobrou finan ní situaci, KNOW HOW, malou konkurenci na trhu, nízké náklady, kooperaci, image, komunikaci, dostatek kapitálu. W - WEAKNESSES neboli slabé stránky - zahrnujeme sem zadluženost, nekvalifikovaná zam stnance, nedokonalou inovaci O - OPPORTUNITIES neboli p íležitosti - zde zmi ujeme sponzory, nové zákazníky, nové trhy, kvalifikovan jší zákazníky T - THREATS neboli hrozby - ekonomická krize, politická zm na, konkurence, zdražování apod.. Analýza se zabývá p edevším tím: •
jak zachovat a posílit silné stránky;
•
jak odstra ovat nebo eliminovat slabé stránky;
•
kterých p íležitostí lze využít ke zlepšení a rozvoji;
•
jak co nejlepším zp sobem elit hrozbám
SWOT analýza VZS v Chrudimi Silné stránky (STREGHTS) pohybový rozvoj u d tí, p átelské vztahy a zlepšení kondice u dosp lých, dlouholetá tradice - skupina funguje od roku 1995 dodnes a pyšní se adou úsp ch , rekordy - místní skupina vytvo ila neoficiální rekord ve 24 hodinovce,
31
odbornost - díky r zným stup
m kvalifikace jsou vyškoleni na
speciální situace, které mohou nastat p i záchran , ale i mimo ni, nepostradatelnost - bez nich by nebylo možno otev ít koupališt
i
krytý bazén, vysoce kvalifikovaní lenové - místní lenové mají tém
všechny
kvalifikace od Z3 až po Z1, pouze jedna skupina ve m st , ob as i v kraji, jsou výjezdovou skupinou – je možno je nasadit v p ípad živelných pohrom jako jsou nap . požáry, záplavy apod., výborný kolektiv.
Slabé stránky (WEAKNESSES) malý zájem sponzor , nejednotnost - každá skupina v R má svá vlastní trika s odlišn barevnými logy, jinak barevné úbory apod., drahý materiál a pom cky, které se velmi rychle opot ebovávají , nedostate ná medializace, nezisková organizace, nebezpe í a riziko spojené s prací a záchranou, jelikož v jejich rukou je záchrana lidského života, kde sta í mnohdy jen malá chyba, bez dotací a sponzorských dar
by VZS Chrudim byla jen t žko
schopna innosti, malá ú ast na sout žích.
P íležitosti (OPPORTUNITIES) neustálá obnova nových a mladších len - každý rok je v zá í po ádán nábor,
32
získání nových sponzor , za pomoci akcí zvýšit podv domí u b žné populace, zatraktivn ní innosti, ú ast na sv tových akcích a sout žích, možnost zvýšit lenské p ísp vky.
Hrozby (THREATS) nedostate né finan ní dispozice na
ízení klubu a nákup nového
materiálu, snížení po tu len - po et len se m ní, což je zp sobeno p evážn odchodem student na VŠ do jiných m st, vysoké riziko p í záchranných akcích. Pro praxi bych doporu ila ú ast na sout žích a akcích. VZS v Chrudimi by se tím dostala do v tšího pov domí ob an m sta a tím by získali i lepší cestu ke sponzor m. Pro sponzory by byla naopak spolupráce s VZS p íležitostí, jak se více zviditelnit. Jejich logo by mohlo být umíst no na výhodn jších reklamních plochách, na tri kách, které záchraná i nosí b hem akcí, i na propaga ních letácích nebo materiálech. Tím by se mnohé firmy mohli dostat i do podv domí lidí, kte í nepat í p ímo mezi jejich cílovou skupinu. Do sponzorského balí ku by dále mohlo být zahrnuto nap . slevy na vstupy do bazénu i koupališ , zdarma ú ast na akcích jako je Jachta ský závod apod.
33
6.2 Sponzoring VZS v Chrudimi Sponzoring Sponzorství pat í v dnešní dob
mezi velice atraktivní nástroj, jak
zviditelnit v co nejlepším pohledu svou firmu, spole nost, skupinu apod. Sponzoring je aplikován k domácím, i zahrani ním: - osobnostem (sportovci, talentovaní studenti); - událostem (významné návšt vy); - organizacím (pomoc školák m, charitám); - sout žím (Grand Prix, OH, Mistrovství sv ta v hokeji). [3]
Vodní záchranná služba je nezisková a nestátní organizace, z ehož vyplývá, že je závislá na finan ní podpo e m sta, sponzor , státu atd.. Dalo by se íci, že nepat í k mediáln významným a velikým složkám, ale i p esto mohou svým sponzor m mnohé nabídnout: -
umíst ní loga a odkazu na svých webových stránkách;
-
umíst ní loga na základn na Se i;
-
umíst ní loga na nást nce v krytém plaveckém bazénu;
-
prezentace leták , log a reklamních tabulí na všech akcích VZS sponzora;
-
prezentace produkt
sponzora, zna ky
vydávaných místní skupinou VZS výro ní zprávy). [9] Seznam sponzor VZS v CHrudimi: -
Pardubický kraj;
-
M sto Chrudim;
-
Lékárna.cz;
-
EZ, a.s.;
34
i služby na materiálech
K Chrudim (letáky, plakáty,
-
VZP R;
-
PLASTER spol. s.r.o.;
-
OMEGA plus.
6.3 Propagace – reklama Reklama je nedílnou sou ástí marketingu. Bez reklamy se neobejde žádná firma
i podnik. Slouží jako sd lení a p iblížení se k zákazníkovi.
Reklama má n kolik funkcí: -
informa ní;
-
sout živou;
-
p ipomínající. VZS jako i jiné organizace a skupiny využívá reklamních medií ve
form novin, asopis , poštovních tiskovin a ob as taká televize. O svých akcích a programech informují obyvatele Chrudimi nap . v Chrudimském deníku i Chrudimském zpravodaji. Propagace místní skupiny je však zanedbatelná a jen nemalou sou ástí se v mísila do pov domí chrudimské ve ejnosti. Proto bych navrhovala nap . vytvo ení kalendá e na nový rok i vytvo ení reklamních p edm t , jako je nap . záchraná ský kruh ve form p ív šk . Úst ední problém je ale ve vypracování návrhu na propagaci. Záleží tedy na místní skupin , jak velké finan ní prost edky by byla ochotna uvolnit na propaga ní materiál.
35
7 Finan ní analýza místní skupiny Místní skupina VZS v Chrudimi je jak bylo již zmín no nezisková organizace, která nebyla vytvo ena za ú elem zisku. Hlavním cílem této organizace je p edevším bezpe í a záchranná innost na koupalištích, bazénech apod. P estože není hlavním cílem místní skupiny zisk, jsou finance nepostradatelnou sou ástí jejich innosti a bez nich by nebylo možno fungovat. Je tedy proto pro skupinu velice d ležit a nepostradatelné, aby s financemi um li lenové dob e naložit a hospoda it. Místní skupina se bohužel od ostatních organizací z finan ního hlediska neliší. Sehnat totiž dostatek financí na chod, innost a nákup nového materiálu, je rok od roku t žší. A proto se každoro n obrací na sponzory, m sta a kraj a žádají o dotace i sponzorské dary. Jak všichni velice dob e víme, vodní záchranná služba bohužel není v eské republice dostate n medializovaná innost, do které by se peníze jenom hrnuly. Lidé si p edstavují p edevším všem známý televizní seriál Pob ežní hlídka, který je dané innosti blízký pouze plav íky a vodním prost edím kolem.
7.1 P íjmy místní skupiny Jak si m žeme všimnout níže, nejv tší p íjmy pramenní z vlastní innosti. Další položkou, která by nem la být opomenuta jsou dotace od m st a kraje a v neposlední ad p íjmy z ostatní innosti. Z tabulky a grafu je jednozna n viditelné, že nejvyšší položku ve p íjmech tvo í p íjmy z vlastní innost. Pod tuto položku spadají finance za organizaci r zných akcí a z brigád plav ík . Pro vysv tlení - každý plav ík, který hlídá na plovárn
i krytém plaveckém bazénu, má uzav enou smlouvu s VZS. Dle této
smlouvy odvádí z každé odpracované hodiny 25 K do spole ného fondu
36
místní skupiny. Mzda plav íka se pohybuje od 35 - 60 K na hodinu. ástka se liší dle kvalifikace a po tu odsloužených hodin. Další významnou položkou jsou dotace. Od m sta Chrudim jsou to ástky p edevším na akci „Bezpe né prázdniny“, od m sta Se p edevším na chod a letní provoz na místním vodním díle Se a zahájení letní sezóny pomocí akce „Pomoc, topím se“. Pardubický kraj financuje materiál a provoz v Chrudimi. Do ostatních p íjm spadají p edevším p ísp vky, reklama a ostatní p íjmy. Pod touto ástí rozvahy si m žeme p edstavit r zné sponzorské dary, které jsou obvykle získávány od r zných chrudimských firem. P ísp vky hradí samotní lenové. Tato ástka je odlišná dle v ku. Mládežníci platí 550 K ro n a nebo mohou brigádn odpracovat 100 hodin na krytém bazénu i na Se i, zatímco dosp lí lenové hradí ástku 1500 K ro n a nebo mohou také odpracovat brigádn
100 hodin. Další možností je sehnat
sponzorský dar v minimální hodnot 2000 K a pro mládež platí ástka 750 K , následn jsou zaplacení lenského p ísp vku zbaveni. Tabulka . 2 P íjmy místní skupiny Z vlastní innosti
322 220 K
Dotace celkem
137 400 K
M sto Chrudim
32 400 K
M sto Se
10 000 K
Pardubický kraj
95 000 K
Ostatní p íjmy celkem
89 850 K
P ísp vky
17 500 K
Reklamy
24 000 K
Ostatní p íjmy
48 350 K
P íjmy celkem za rok 2009
549 470 K
37
4%
9%
3%
z vlastní innosti dotace p ísp vky
25%
59%
reklamy ostatní p íjmy
Obrázek . 11 P íjmy za rok 2009
7.2 Výdaje místní skupiny Zde uvádím tabulku a graf výdaj místní skupiny za uplynulý rok 2009. Z níže uvedeného grafu je dob e viditelné, že nejv tší finan ní položka je vynakládána, opomeneme-li mzdy, na materiálové náklady. Používaný materiál rychle stárne a prost edky každoro n p id lované na jeho údržbu nesta í. Provoz je zajišt n pouze díky sponzorským dar m a investicím samotných len VZS. Proto se obrací na r zné firmy a organizace s žádostí o finan ní i materiální pomoc. Do výdaj , které jsem zmínila pod položkou ostatní náklady, spadají pen žní prost edky spojen se soust ed ním, školením, závody apod. Pod položku Provoz nalezneme náklady vynaložené na elektrickou energii, plyn, vodu, teplo a nájem. Nájem se vztahuje p edevším k pronájmu drah v krytém plaveckém bazénu, kde místní záchraná i pravideln každý tvrtek trénují. Náklady na elekt inu, plyn, vodu a teplo se hradí p edevším na vodním
38
díle Se , kde jsou v letních m sících hlídky záchraná
a ti jsou zde následn
ubytováni ubytování. Tabulka . 3 Výdaje místní skupiny Mzdové výdaje Provoz celkem
305 334 K 54 347 K
Elektrická energie Plyn Voda Teplo Nájem Ostatní výdaje celkem
14 658 K 1 674 K 4 228 K 1 627K 32 160 K 187 239 K
Materiálové vybavení Oprava a údržba materiálu Provozní náklady Ostatní náklady Výdaje celkem za rok 2009
67 700 K 23 650 K 67 338 K 28 551 K 546 920 K
mzdové výdaje
5%
provoz celkem
4% 12%
12%
57%
materiálové vybavení provozní náklady oprava a údržba materiálu ostatní náklady
10%
Obrázek . 12 Výdaje za rok 2009
39
8 Záv r Cílem bakalá ské práce bylo vypracovat finan ní a marketingovou analýzu, na jejímž základu bude provedeno doporu ení, které povede ke zlepšení chodu st ediska vodní záchranné služby v Chrudimi a dále pak seznámení s místní skupinou. Vypracovaná SWOT analýza je v nována podrobnému rozboru místní skupiny VZS v Chrudimi. Vedle silných a slabých stránek, je také ada nevyužitých p íležitosti, které by vedly ke zlepšení sou asného chodu organizace. V záv ru kapitoly jsem uvedla doporu ení, v n mž navrhuji ú ast na sout žích a akcích, ímž by se místní skupina VZS v Chrudimi dostala do v tšího pov domí ob an m sta a tím by získali i lepší cestu ke sponzor m. Pro sponzory by byla naopak spolupráce s VZS p íležitostí, jak se více zviditelnit. P edpokládám, že úkoly, které byly stanoveny k vypracování byly spln ny a proto by bakalá ská práce mohla posloužit Místní skupin VZS v Chrudimi a vést ke zlepšení finan ní situace.
40
K
Seznam literatury [1]
eský ervený k íž [online]. 9.4.2009 [cit. 2010-04-13]. eský ervený k íž. Dostupné z WWW:
.
[2]
D DKOVÁ, J. ; HONZÁKOVÁ, I. Základy marketingu. Liberec: Technická univerzita v Liberci , 2009. ISBN 978-80-7372-514-3.
[3]
D DKOVÁ, J.; STRNAD, P. Strategický marketing. Liberec: Technická univerzita v Liberci , 2009. ISBN 978-80-7083-450-4
[4]
KOTLER, P. Marketing management. Praha, 1992. ISBN 80-85605-08-2
[5]
KUBIAS, S. Úvod do managementu. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002, ISBN 80-7083-690-3
[6]
MILER, Tomáš, et al. Vzd lávací program. Praha : Vodní záchranná služba K, 1999. 30 s.
[7]
P ÍHODA, Vratislav. Stanice na vodním díle Se [online]. 2009 [cit. 2010-04-21]. Vodní záchranná služba K místní skupina Chrudim. Dostupné z WWW: .
[8]
P ÍHODA, Vratislav. Vodní záchranná služba K místní skupina Chrudim [online]. 2009 [cit. 2010-04-13]. O nás. Dostupné z WWW: .
[9]
P ÍHODA, Vratislav. Vodní záchranná služba K místní skupina Chrudim [online]. 2010 [cit. 2010-04-13]. Podporují nás a sponzorují nás. Dostupné z WWW: .
[10]
ŠVEJNOHA, Josef. 80 let innosti eského erveného k íže 1919-1999. Praha : Ú ad eského erveného k íže, 1999. 48 s.
[11]
VC VZS K [online]. 2008 [cit. 2010-04-13]. Historie VZS K. Dostupné z WWW: .
[12]
Vodní záchranná služba eského erveného k íže [online]. 2.3.2010 [cit. 2010-04-13]. Seznam místních skupin. Dostupné z WWW: .
41
[13]
Vodní záchranná služba eského erveného k íže [online]. 2007 [cit. 2010-04-13]. Statistika utonulých. Dostupné z WWW: .
[14]
Vodní záchranná služba Praha [online]. 2009 [cit. 2010-04-13]. Historie vodní záchranné služby. Dostupné z WWW: .
42
8 Seznam p íloh P íloha . 1
Ukázka plakát a propaga ních materiál
P íloha . 2
Druhy záchranný tažení
P íloha . 3
Fotografie z akcí
P íloha . 4
Pomoc p i povodních
43
P íloha . 1
Obrázek . 1 PF na rok 2008
Obrázek . 2 Plakát „Pomoc, topím se!“
P íloha . 2
Obrázek . 3 Záchrana tonoucího ve dvou
Obrázek . 4 Záchrana tonoucího s pásem
P íloha . 3
Obrázek . 5 Žáci základních škola na akci „Pomoc, topím se“
Obrázek . 6 Ukázky Pod brady
Obrázek . 7 Ukázky pro základní školy
Obrázek . 8 Ukázky pro základní školy
P íloha . 4
Obrázek . 9 Povodn 2002
Obrázek . 10 Povodn 2002
Obrázek . 11 Povodn 2002
