Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta. Technická univerzita v Liberci. Bakalářská práce Šárka Rejmontová - 1 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Bakalářská práce

2010

Šárka Rejmontová

-1-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Studijní program: B 6210 Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika a management mezinárodního obchodu

Hospodářská krize a zahraniční obchod České republiky

Ekonomic crisis and international trade of Czech Republic

DP- HF-KJB – 2010 18

ŠÁRKA REJMONTOVÁ

Vedoucí práce: Ing. Ludmila Kučerová, Katedra mezinárodního obchodu Konzultant: Ing. Jaroslav Demel, Technická univerzita v Liberci

Počet stran: 40

Počet příloh: 4

Datum odevzdání 4.5.2010

-2-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Liberci, 4.5.2010

vlastnoruční podpis

-3-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Poděkování Tímto chci poděkovat paní Ing. Ludmile Kučerové za rady a pomoc při vypracování této bakalářské práce.

.

-4-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Anotace V práci je probírána problematika hospodářská krize. Nejznámější velká hospodářská krize proběhla již v minulosti. Je odstrašujícím případem pro současnou situaci. Jednoznačně krize ve třicátých letech byla daleko hlubší a vleklejší než současná krize dvacátého prvního století. Jedná se o finanční a následně hospodářskou krizi, která nás provází již od roku 2007. Tato krize, která vznikla na amerických hypotečních trzích se postupem času přelila do ekonomik celého světa. Nastalá situace ovlivnila ekonomické dění světa, ale i ekonomiky jednotlivých států.

Bohužel v roce 2008 se krize nevyhnula ani České

republice. V současnosti, ale i v minulosti byla naše republika vysoce závislá na exportu, proto nás obě krize tolik ovlivnily. V práci je vysvětleno, jak se krize z USA dostala do Evropy a následně do České republiky. V českém hospodářství byl zasažen nejvíce strojírenský konkrétně automobilový průmysl, na kterém je ekonomika našeho státu značně závislá.

Klíčová slova: hospodářská krize, hypoteční krize, finanční krize, zahraniční obchod, automobilový průmysl

-5-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Annotation In this paper there is written about economical crisis. The most famous large economical crisis already happend in the past. It is scarecrow for present time. Absolutely in thirties the crisis was deeper and more protracted than the current crisis in twenty-first century. It is financial and subsequently the economical crisis which we are surrounded from the year 2007. This crisis which started on the American mortage market subsequently came to economies whole world. This situation influenced

the economics of the world.

Unfortunately in the year 2008 the crisis did not avoid the Czech Republic as well. Nowdays but in the past time as well our country was very addicted on export. Therefore the both crisis influenced our country so much. In this project there is explained how the crisis got to Europe and then to the Czech Republic. In our country was affected the most engineering specifically automobile industry. On this industry our economic is highly addicted.

Head words: economical crisis, mortage crisis, financial crisis, international trade, automobile industry

-6-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Obsah Prohlášení

3

Poděkování

4

Anotace

5

Annotation

6

Seznam tabulek

9

Úvod

10

1 Hospodářský cyklus

12

1.1 Typy cyklů

12

1.2 Fáze hospodářského cyklu

12

1.3 Příčiny hospodářského cyklu

14

2 Krize ve 30. letech

15

2.1 Československo před krizí

15

2.2 Vznik a průběh hospodářské krize v USA

15

2.3 Následky hospodářské krize

17

2.4 Československá republika v období krize

18

2.5 Příčiny hospodářské krize v Československé republice

19

2.6 Důsledky hospodářské krize na jednotlivé obory

20

2.6.1 Průmysl

20

2.6.2 Zemědělství

22

2.6.3 Zahraniční obchod

22

2.7 Porovnání krize ve 30.letech se současnou krizí

24

2.7.1 Srovnání jednotlivých událostí

25

3 Hospodářská krize v USA

26

3.1 Počátek hypoteční krize v USA

26

3.2 Finanční a následně hospodářská krize v Evropě

28

3.3 Protekcionismus

30

-7-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

4 Hospodářská krize v České republice 31 4.1 Hospodářská krize v České republice a zahraniční obchod

31

4.1.1 Zahraniční obchod ČR před hospodářskou recesí 31 4.1.2 Zahraniční obchod v době hospodářské krize 32 4.2 Automobilový průmysl – nejzasaženější odvětví v důsledku krize 35 4.2.1 Auto jako investice 38 4.2.2 Trendy v automobilovém průmyslu 39 4.2.3 Největší exportér Škoda Auto a hospodářská recese 39 4.3 Bankroty českých firem 41 4.3.1 Firmy, které ukončily činnost 43 4.3.1.1 Karlovarský porcelán a.s. 43 4.3.1.2 Bohemia Crystalex Trading 43 4.3.1.3 Další firmy v úpadku 44 4.4 Euro ani či ne 45 4.4.1 Konvergenční kritéria 45 4.4.2 Výhody a nevýhody zavedení eura -8-

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

46

5 Doporučení pro exportující firmy

48

Závěr

50

Použité zdroje 51 Seznam příloh 54

Seznam tabulek Tab. 1: Vývoj průmyslové výroby v letech 1929 – 1934 21 Tab. 2: Dovoz, vývoz a saldo obchodní bilance ČSR v letech 1929-1934 23 Tab. 3: Vývoj zahraničního obchodu v měsících roce 2008 a 2009

33

Tab. 4: Výroba osobních automobilů v ČR, leden-září 2009 37 Tab. 5: Vyhlášené bankroty podnikatelských subjektů v roce 2009

-9-

42

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Úvod Jedním z nejdiskutovanějších témat dnes a uplynulých několika měsíců je hospodářská krize. Jak je známo, vypukla na hypotečním trhu ve Spojených státech amerických, díky lehkomyslnému půjčování bankovních institucí, které poskytovaly úvěry na bydlení i nebonitním klientům. To byl právě první kámen úrazu. Banky si neprověřovaly důkladně příjem klienta a jeho schopnost splácet, ba naopak klienta přesvědčovaly, aby si půjčil s tím, že úroky jsou nízké a pokud nebude přece jen schopen splácet, tak může vždy svou nemovitost přece prodat. Ekonomika Spojených států v této době kolem roku 2005 stále jen kvetla, všichni se měli dobře, každý si mohl koupit co potřeboval a banky byly také spokojené, protože vykazovaly vyšší zisky. Racionálně uvažujícímu jedinci

- 10 -

musí být

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta jasné, že tímto způsobem to nejde do nekonečna. Také po dvou letech, v polovině roku 2007, mnoho klientů nebylo schopno splácet své závazky a po nějaké době se celý finanční trh v USA zhroutil. Zpočátku jsme si mysleli, že tato krize se týká pouze USA, ale v současné době je finanční trh propojený celosvětově, proto postupně od poloviny roku 2008 krize poměrně rychle směřovala do Evropy.

.Je zřejmé, že tato krize určitým způsobem ovlivnila nás všechny, a nebo ještě ovlivní. Mnoho lidí ztratili svoje zaměstnání, někteří se dostali do finančních potíží a některým změnila představu o jejich budoucím životě či pracovním místě. Právě z toho důvodu, že krize každého nějak zasáhla, ať už více či méně, chci o ní vědět více: jak vznikla, průběh krize a jak ovlivnila naši Českou republiku, hlavně náš zahraniční obchod a také jak probíhala krize v třicátých letech.

Hned v první kapitole jsem se zaměřila na teorii hospodářského cyklu, jaké jsou jeho fáze, čím se jednotlivé fáze vyznačují a příčiny vzniku.

V další, druhé kapitole, jsem vylíčila situaci ve třicátých letech v době velké hospodářské deprese. Myslím, že pro současnou situaci je velkým strašákem a ukazuje, čeho se mají vlády jednotlivých zemí vyvarovat. Nejprve zde pojednávám o situaci v Československu před hospodářskou recesí, kterou ani v nejmenším nikdo nečekal a dále o příčinách jejího vzniku a dopad na jednotlivé obory hospodářství a částečně se ji snažím porovnat se současnou krizí.

V následující kapitole jsem se již zabývala hypoteční krizí v USA, ke které vedlo dlouhodobé přehřívání ekonomiky a vznik obrovských bublin na trhu s nemovitostmi a cennými papíry. Popisuji v této kapitole vznik, příčiny vzniku krize a její postupné přelévání do celého světa, hlavně do Evropy.

Dále jsem se více zaměřila na Českou republiku a její zahraniční obchod a jeho vývoj před a v průběhu recese. Poté jsem otevřela problematiku nejdůležitějšího a zároveň nejvíce zasaženého odvětví v rámci exportu, což je průmysl a konkrétně automobilový průmysl.

- 11 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Jak na automobilový průmysl krize působí a jaké faktory ho v průběhu krize ovlivnily, jako například tzv. šrotovné. Také jak lze hodnotit auto jako investice z hlediska potřebnosti a trendy v automobilovém průmyslu, kterými se automobilky musí řídit. Dále jsem se zajímala o naši největší automobilku Škoda Auto, její strategie a její zastoupení a výrobu ve světě. Dalším důležitým bodem byl zvyšující se počet bankrotů v roce 2009 a příklady krachu některých exportujících firem, názorným příkladem je Bohemia Crystalex Trading. Poté jaké faktory ovlivnily krach těchto firem, jakou strategii by mohly firmy zaujmout v době krize a pomoc kterých institucí mohou využít.

1 Hospodářský cyklus Hospodářství všech tržních ekonomik se v souvislosti s měnící se poptávkou nevyvíjí rovnoměrně, ale v cyklech. Jak už samotné slovo „cyklus“ napovídá, jedná se o opakování jistých skutečností. Neznamená to, že všechny cykly jsou stejné, mají stejné pouze jednotlivé fáze. Grafické znázornění hospodářského cyklu - viz Příloha A. Hospodářský cyklus se měří vždy pomocí hrubého domácího produktu v čase, a to porovnáním reálného a potencionálního HDP.

1.1 Typy cyklů1 1) 1

Krátkodobý = Kitchinův cyklus

KRAFT Jiří, BEDNÁŘOVÁ Pavka, Liberec 2008, Ekonomie I

- 12 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Tyto cykly trvají většinou 1- 2 roky. Příčina je spojována většinou se změnami obratu zásob nebo rozpracovaností výroby. 2)

Klasický střednědobý = Juglarův cyklus

Juglarův cyklus v délce většinou 10 až 12 let. Způsobují ho problémy v souvislosti s investicemi do fixního kapitálu a procesem jeho amortizace. 3)

Dlouhodobé = Kondratěvovy dlouhé vlny

Kondratěvovy neboli Kuznetzovy dlouhé vlny zabírají na časové ose až 50 – 60 let. Jsou spojovány především se změnou výrobních technologií, monetárními jevy a politickými událostmi.

1.2 Fáze hospodářského cyklu 1)

Expanze

V tomto období skutečný produkt roste rychleji než potencionální a zároveň se dobře daří domácnostem i firmám. Poptávka je vyšší než nabídka. Tento stav vyvolává potřebu investic, z čehož vyplývá růst zaměstnanosti, růst spotřeby, růst úrokové míry, protože poptávka po úvěrech roste. Firmy vykazují vyšší zisky, neboť ceny statků a služeb se zvedají.

2)

Vrchol

V této fázi se reálný produkt rovná nebo převyšuje potenciální produkt. V tomto okamžiku se však konjunkturně rozběhnuté firmy odpoutají od reálně dosažitelné poptávky a investují dále do rozvoje výroby, vytváří si další výrobní kapacity a zásoby, které však už strana poptávky není schopna absorbovat a začíná pomalu zaostávat. V tomto okamžiku přichází fáze vrcholu. Pokud se ekonomika již nachází za hranicí svých produkčních možností, firmy hledají další výrobní kapacity vně své ekonomiky, a to například najímání zahraničních pracovníků. V tomto okamžiku se ekonomika daného státu přehřívá a zvyšuje se riziko následné hospodářské krize. 3)

Recese

Nabídka je větší než poptávka, firmy mají problémy s prodejem a krachují, lidé logicky přicházejí o práci s čímž jsou spojeny existenční problémy. Ti, co zaměstnání stále mají,

- 13 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta raději spoří, což recesi ještě více prohlubuje. Výkonnost ekonomiky také klesá, a to většinou pod potenciální produkt, díky mnoha

firem ukončujících činnost. Přiliv

zahraničního kapitálu a pracovních sil ustává nebo se přímo zastaví. I stát v tomto období strádá a zadlužuje se. 4)

Sedlo = dno

Ekonomika je pod hranicí svých možností. Firmy minimalizovaly své náklady a ceny. Ty, které přežijí recesi, se dostanou se svou nabídkou do souladu s poptávkou, ta naštěstí nemůže být nikdy nulová, protože žít a jíst musí všichni. Firmy jsou zoceleny tvrdými podmínkami a hledají nové impulsy na trhu pro povzbuzení poptávky. Pokud jsou firmy úspěšné, mohou zaměstnávat nové pracovníky, domácnosti tedy mají vyšší příjmy a znovu se rozbíhá expanze a konjunktura. Výhoda krize je eliminování firem, které pracovaly neefektivně, a to je dobrý odrazový můstek pro nový začátek.2

1.3 Příčiny hospodářského cyklu 1)

Ekonomické příčiny

Tyto příčiny vzniku souvisí s fungováním multiplikátoru investic a zároveň s fungováním akcelerátoru. Investiční multiplikátor znamená, o kolik se změní agregátní poptávka, jestliže se změní investiční výdaje o jednotku. K multiplikaci dochází, pokud přírůstek investic o korunu přinese několikanásobný přírůstek koupěschopné poptávky. Akcelerační princip znamená, že investice reagují velmi výrazně na očekávaný pokles či vzestup ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup poptávky, začnou rychle investovat. Naopak informace o zpomalení růstu přicházejí většinou se zpožděním, firmy mají vybudováno více kapacit a trh již jejich produkci není schopen využít. Až poté všichni výrobci začnou panikařit a přestanou investovat.3

2 3



- 14 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta 2)

Politické příčiny

Politické příčiny se vztahují k pravidelně se opakujícím obdobím voleb. Volby do státního aparátu s sebou nesou snahu politických stran získat voliče opatřeními, která souvisí s růstem spotřeby, tedy s růstem poptávky. Po úspěchu ve volbách jsou však tyto spotřební kroky omezovány s ohledem na dlouhodobé možnosti státního rozpočtu, a tak výrobní kapacity přizpůsobené předcházejícímu boomu zůstávají nevyužity a může tak nastat období recese. 3)

Přírodní vlivy

Příroda ovlivňuje hospodářský cyklus hlavně prostřednictvím změn počasí a klimatu. Pokud stát zaměřený na zemědělství zasáhnou v době úrody povodně či velká sucha, způsobí mu značné škody. 4)

Racionální očekávání

Očekává-li ekonomický subjekt, že dojde k recesi, může být v té souvislosti propuštěno část zaměstnanců. Tím pádem propuštěný zaměstnanec přestane jako spotřebitel tolik utrácet. Dojde-li k takovému efektu hromadně, sníží se poptávka a k recesi skutečně dojde. 5)

Válečné konflikty

Ve válečném období jde většinou ekonomická situace státu stranou a ekonomika padá do recese.

2 Krize ve 30. letech 2.1 Československo před krizí Československo patřilo do třicátých let mezi hospodářsky významné země Evropy. V letech 1924 – 29 prožívalo československé hospodářství období výrazné konjunktury. Jejího nejvyššího bodu, který již za celé období trvání republiky nebyl překročen, bylo dosaženo v roce 1929. Dynamický rozvoj v letech konjunktury byl spjat s procesem obnovy výrobního zařízení, který probíhal na základě technického rozvoje v letech 1922-30. České zemi patřila rozhodující úloha v průmyslu, na světové průmyslové výrobě se podílela 1,7 procenty a byla tak na 10. místě světového žebříčku. Druhé místo mezi ekonomickými odvětvími Československa zaujímalo zemědělství a lesnictví. Co se týče zahraničního obchodu, měl pro Československo, vzhledem k malému vnitřnímu trhu a úzké surovinové základně, životní význam. Naše země patřila k zemím se značným

- 15 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta vývozem domácí výroby. Na světovém exportu se podílela 1,9 procenty.

2.2 Vznik a průběh hospodářské krize v USA Překvapivě, ale krize ve 30. letech vypukla opět v USA. Ke krizi nedošlo přesně v černý pátek, ale k deformaci amerického hospodářství docházelo již v průběhu 20.let, kdy se USA pyšnily velkým hospodářským rozkvětem. Ten byl podporován nízkými úrokovými sazbami a následně tedy levnými úvěry. Zásoby podniků byly nadměrné a zboží bylo dostupné většině. Na konci dvacátých let, ale ekonomika projevovala jisté známky přehřátí. Hlavním příznakem byla uměle nafouklá bublina, která představovala nadhodnocené akcie, u kterých Dow Jonesův index dosáhl maxima. Investoři byli znepokojeni situací na finančním trhu, věděli že akcie už neporostou. V roce 1929 začaly ceny akcií pozvolna klesat. Jelikož byl propad trvalejšího charakteru, akcionáři začali masově prodávat své akcie, což jejich propad ještě zrychlovalo. Nafouknutá akciová bublina praskla právě ve čtvrtek 24.září 1929, kdy bylo k prodeji nabídnuto přes 12 miliónů akcií, o něž nebyl zájem. Z tohoto důvodu byla nucena Newyorská burza v pátek 25. září oznámit krach, tomuto dni se začalo říkat „černý pátek“ a označuje se jako den vypuknutí krize. Mohutný prodej však nepřestával. Dalším temným dnem bylo černé úterý 29.října, kdy během třiceti minut došlo k prodeji téměř 16 milionů akcií. Hlavní burzovní index se tak propadl o více než 13 procent, což představovalo finanční ztrátu 15 miliónů dolarů. V tento den došlo ke krachu dalších burz, protože právě na ně se přesunul prodej po krachu newyorské burzy. Během průběhu měsíce října došlo na newyorské burze k poklesu hodnoty akcií v průměru o 37 procent.4

Krize nebyla zapříčiněna pouze krachem finančního trhu, ale také rozšířením výrobních kapacit podniků, se kterými se později kupní síla nemohla zdaleka vyrovnat. Nejednalo se pouze o průmysl, ale také o zemědělskou produkci, kdy ceny agrárních komodit rapidně poklesly. Výroba se tedy velmi snížila a mnoho podniků zkrachovalo. Ostatní podniky raději zničily své produkty, aby neztrácely na hodnotě. Obilí také nikdo nekupoval, proto ho zemědělci pálili nebo se používalo jako palivo pro lokomotivy. Díky mnoha 4



- 16 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta zkrachovalým podnikům se značně zvýšila nezaměstnanost, lidé měli nedostatek financí. V důsledku toho vypukla panika, při níž se lidé snažili vybrat své úspory. Banky však nedisponovaly dostatečným kapitálem, a proto některé z nich zanikly. Tím se opět snížila platební neschopnost, což mělo za následek opětovný pokles výroby.

Špatné kroky vlády USA, restriktivní měnová politika a nasazení vysokých úrokových sazeb, usnadnily šíření krize. Tyto postupy vlády zapříčinily akutní nedostatek finančních prostředků pro investice. Svou roli sehrál také sílící světový obchodní protekcionismus, čímž se vytvářely celní bariéry pro dovoz do USA. Tento postup napodobila řada zemí a ten měl zásadní dopad na omezení mezinárodního obchodu, ale také na oslabení politických vazeb mezi jednotlivými státy a tím pádem na prohloubení krize. Tento stav vedl k tomu, že americká ekonomická situace se odrážela v ostatních ekonomikách i v Československu, neboť v té době již naše země byla silně proexportní.

Spojené státy americké čtyři roky od vypuknutí krize prakticky nic nečinily. Až v roce 1933 se jim podařilo vybudovat strategii na zlepšení hospodářské situace vypracovanou prezidentem Franklinem Rooseveltem. Hospodářský program nesl název New Deal. Jednalo se o soubor opatření ekonomických i sociálních reforem zavedených v USA, s cílem podpořit a ozdravit ekonomiku Spojených států pomocí státních zásahů a řízení celého hospodářství. Tímto se snažil pomoci hlavně zemědělství, průmyslu, podnikům a nezaměstnaným lidem. Zemědělce podporoval tím, že zvyšoval ceny produktů a následně zvýšil ceny potravin omezením jejich výroby. Vláda také platila farmářům určitou částku, pokud část svých polí nechali ležet ladem. Co se týče nezaměstnaných, tak ti byli příjímání na státní stavby v pracovních kempech, například na budování přehrad na Tenessee, budování národních parků. Ostatním byly vypláceny státní podpory v nezaměstnanosti.

2.3 Následky hospodářské krize V USA, ale i v dalších zemích, díky krizi začaly krachovat podniky a banky, nezaměstnanost rostla a produkce klesala. Počet nezaměstnaných se v USA od roku 1929 do roku 1933 zvýšil z 1,6 na 12,8 milionů osob. Nezaměstnanost tedy vzrostla až na

- 17 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta 25 procent. Nespokojení lidé pořádali tzv. hladové pochody, propukaly demonstrace a stávky. Prudce stoupala nedůvěra v politický a ekonomický systém. Krize se projevila také v zemědělství, kdy prudce klesly ceny zemědělských komodit a výrobci museli hledat nová odbytiště a uzavírat velké množství mezinárodních kartelových dohod. Celkový počet bank, které musely ukončit svou činnost byl osm tisíc, což představovalo asi třetinu všech bank ve Spojených státech amerických.

Krize se šířila i do dalších zemí, především těch, které byly na USA ekonomicky závislé. Postupně však zaplavila celý svět. Světová průmyslová výroba klesla o 38 procent a zahraniční obchod o 34 procent. V Evropě se nejdříve krize projevila v Německu a Rakousku, které byly závislé na americkém kapitálu.

V těchto zemích došlo

ke zhroucení velkého množství rakouských a německých bank. Na Francii dolehla krize až koncem roku 1931. V těchto evropských zemích také prudce stoupala nezaměstnanost. V roce 1932 byla v Německu nezaměstnanost 30 procent, ve Velké Británii 22 procent a v Rakousku vyšplhala také až k 29 procentům.

Jedinou zemí, která nebyla zasažena krizí, byl Sovětský svaz. Tato skutečnost je přičítána především centrálně plánovanému řízení ekonomiky, likvidaci kapitalistického sektoru a kolektivizaci v zemědělství.

Na celém světě se lidé domnívali, že kapitalismus skončil a byli přesvědčeni, že na vině je demokratický systém. Tohoto myšlení využili hlavně fašisté a komunisté, kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů. Všeobecně se soudí, že právě krize byla jednou z příčin počátku druhé světové války. 5

K oživení hospodářství došlo až ke konci třicátých let, kdy se všechny státy připravovaly na vypuknutí možné války a všechny měly vojenské zakázky na zbraně.

2.4 Československá republika v období krize 5



- 18 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Nástup hospodářské krize v Československu v porovnání se světem nebyl nijak opožděn, možná jen více postupný a pomalejší. Pomalejší nástup v naší republice souvisel především s otázkou zahraničního obchodu. První krizi zahraničního obchodu pocítilo zemědělství, a to již na podzim roku 1928. Hlavním příznakem bylo snížení cen cukrové řepy a obilí. Opožděně

K dalším oborům, které zasáhla krize, patřil export dříví, skla a keramiky. krize nastoupila v průmyslové výrobě. Toto zpoždění bylo důsledkem

pokračující investiční vlny v československém průmyslu až do konce roku 1930. Celkově lze říci, že první fáze krize v Československu od roku 1928 do roku 1931 se vyznačovala méně ostrým průběhem, než tomu bylo například v sousedním Německu či Rakousku.

V létě roku 1931 vstoupila krize do své druhé fáze, která byla nejhlubší a kulminovala na jaře 1933. Prohlubujícím faktorem krize byl krach dvou prvořadých středoevropských bank – vídeňské Creditalstand a německé Danatbank. Následně docházelo k devalvaci anglické libry, čímž se na anglických trzích zdražilo československé zboží. V této době byla ukončena všechna investiční činnost a došlo ke snížení zemědělské i průmyslové produkce. Mnoho podniků vykazovalo ztrátu. Jedinou z mála oblastí, v níž lze v tomto období zaznamenat určitou dynamiku, byla elektrifikace, výstavba a rekonstrukce silnic. Jednalo se z velké části o státem organizované a financované činnosti pro nezaměstnané.

Třetí a závěrečnou fází hospodářské krize v Československu byla doba od března 1933 do jara 1934, kdy hospodářství přešlo do vleklé deprese. K hospodářskému růstu došlo až v roce 1936.

2.5 Příčiny hospodářské krize v Československé republice Krize v letech 1929 – 1934 měla specifický charakter. Byla nejrozsáhlejší, nejhlubší a nejvleklejší s jakou se kdy svět setkal. Existuje mnoho příčin, ale je několik nejzákladnějších:

Krize byla opravdu tak těžká, protože zasáhla současně všechny kapitalistické země a všechna odvětví výroby, a to hlavně průmysl a zemědělství. Z tohoto důvodu neměly

- 19 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta průmyslové země možnost vyvážet průmyslové výrobky do agrárních zemí jako v minulosti. Po rozpadu Rakousko – Uherské monarchie na území Československa zůstaly dvě třetiny průmyslové výroby z rozpadlé monarchie, vnitřní poptávka se však zúžila na třetinu. Proto firmy hledaly pro 30% své produkce odbyt v zahraničí, což byl pro ně složitý úkol. Dříve byla produkce přizpůsobena na méně náročný trh monarchie a teď se produkce, při dobývání zahraničních trhů, setkávala s nemalou konkurencí. Československo bylo také novým státem na mapě a nikdo jej neznal. Produkty s nápisem „Made in Czechoslovakia“ bylo těžké prosadit, aniž by si v zahraničí mysleli, že jde o výrobu z Maďarska či Rakouska. Situaci v naší republice také zhoršoval export z řady zahraničních zemí.

V Evropě ve 20. letech docházelo k přeměně struktury průmyslu, a to hlavně kvůli změně světové poptávky a mezinárodních obchodních vztahů. Právě v této

nevhodné době

dorazila krize do Evropy. I v Československu docházelo k nutné strukturální přeměně hospodářství. Součástí strukturálních obměn byly značné investice, jejichž proces byl ztěžován rozkladem světového obchodu a úvěrovou krizí, která přerostla v krizi měnovou. Z toho důvodu československým firmám často také chyběly finanční prostředky, ale také odvaha riskovat. Dalším břemenem k překonání krize byla existence monopolů,

ty držely

na trhu vysoké ceny, čímž omezovaly spotřebu. Právě tyto tendence ve světovém obchodu po první světové válce krizi značně prohlubovaly a prodlužovaly. Dalším faktorem, který zamezoval překonání krize a znesnadňoval československým výrobkům dobytí zahraničních trhů, byl protekcionismus. Evropské státy měly zájem na spotřebě domácí výroby a tímto vytvářely opatření pro poškození našeho vývozu. Protekcionismus také u nás prodlužoval existenci technicky zaostalých podniků. Vzhledem k této nižší technické vyspělosti našeho průmyslu se firmy snažily dosáhnout vyšší prodejnosti cestou, která nebyla pro naši ekonomiku příznivá. Minimalizovaly náklady a prodávaly své výrobky pod cenou, což mělo důsledek na finanční situaci obyvatel. Docházelo ke snížení poptávky vnitřního trhu, snižování životní úrovně a následně další prohlubování krize.

Další, vedle výše uvedených příčin, bylo těsné spojení průmyslu se zemědělstvím. Agrární krize snížila odbytovou základnu pro průmyslové výrobky. Toto snížení bylo důsledkem

- 20 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta poklesu životní úrovně zemědělců a následně zhoršení odbytu zemědělských strojů.6

2.6 Důsledky hospodářské krize na jednotlivé obory 2.6.1 Průmysl Průmyslová výroba vždy patřila k jádru, které tvořilo ekonomiku Československa. Průmysl zasáhla krize v roce 1931 a klesal neustále až do roku 1933, kdy průmyslová výroba dosáhla jen 60,2 procent v porovnání s rokem 1929. Snížení produkce o téměř 40 procent předstihovalo světový průměr.

Tab. 1: Vývoj průmyslové výroby v letech 1929 – 1934 (v %) Rok Průmysl celkem Hornictví Kovoprůmysl Průmysl sklářský Průmysl porcelánu Průmysl cementu, kamene Průmysl chemický Průmysl dře vařský Průmysl papírenský Průmysl polygrafický Průmysl textilní Průmysl kožařský Průmysl oděvnický Průmysl potravinářský Výroba elektrického proudu

6

1929 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

1930 89,2 85,9 85,4 83,4 83,6 91,4 91,8 84,6 96,6 96,8 90,8 84,2 93,3 96,1 99,3

SEKANINA Milan, Kdy nám bylo nejhůře, Praha 2004

- 21 -

1931 80,7 78,8 72 75,5 64,4 79,6 89,9 66,6 92,9 93,9 82,5 79,3 98,1 95,8 94,5

1932 63,5 66,5 40 54,4 45,8 69,5 80,9 49,7 80,5 91,6 67,9 68,1 79,3 99,4 85,5

1933 60,2 64,4 41,1 48,6 41,4 53,1 85,7 48,5 74 90,3 63,3 70,3 71,6 88,4 87,2

1934 66,5 64,9 48,5 51,8 40 46,8 90,2 52 80,5 95,4 75,9 87,8 77,9 94,5 95,3

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Zdroj: Kdy nám bylo nejhůře, vlastní tvorba

Z tabulky vyplývá, že nejvíce zasaženou oblastí byla kovovýroba, kde se produkce během tří let propadla o více než polovinu. Od roku 1934 v důsledku zbrojení byl tento propad rychle překonán. Jako první byly postiženy exportní odvětví lehkého průmyslu – průmysl sklářský, dřevařský a výroba porcelánu. Menší pokles výroby byl zaznamenán v textilním průmyslu. Tento obor brzy pocítil zmenšení odbytu v nástupnických státech a také německou, japonskou a britskou konkurenci na světovém trhu. Naopak nejméně zasaženou oblastí byl chemický průmysl a energetika. Tato příznivá situace v energetice byla způsobena postupující elektrifikací průmyslu a venkova. Rozdílný dopad krize na jednotlivá průmyslová odvětví vedl ke změnám struktury průmyslové výroby. Krize znamenala i určité ozdravení ekonomiky, přispěla k uvedení novinek na trh a vyřadila z výrobního procesu mnoho podniků s nižším technickým vybavením a špatnou organizací. Tyto podniky buď úplně zkrachovaly nebo se spojily se silnějšími subjekty, a tím docházelo k monopolizaci. Mezi nejvíce zmonopolizované odvětví patřil báňský a hutní průmysl, strojírenství a chemická výroba. Monopolizace samozřejmě, díky nastaveným vysokým cenám, zabraňovala únik z krize.

2.6.2 Zemědělství Díky krizi byla zasažena také všechna odvětví zemědělské produkce. Agrární krize nejprve dopadla na odvětví obilnářství a řepařství, které pocítily již v roce 1928 značné odbytové potíže. To v důsledku snížení ceny obilí a cukru na světovém trhu a díky ochranářským tendencím jednotlivých států. Delší dobu odolávala živočišná výroba, ale i ta od roku 1931 začala ztrácet odbyt a cenová hladina těchto produktů se začala rapidně snižovat. Důsledkem snížení odbytu v agrární oblasti byla také současně probíhající průmyslová krize, její dopady, a to pokles kupních možností obyvatelstva, které zmenšily poptávku i po zemědělských výrobcích a potravinách.

Mnoho rolníků reagovalo v této době neomezováním výroby, ale naopak se snažili

- 22 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta kompenzovat pokles cen zvýšením výroby pro trh, aby jejich příjem zůstal stejný. Tím se ale dostávali do začarovaného kruhu, protože větší produkované množství vyvolalo na druhé straně opět snížení cen jejich výrobků. Pokles cen zemědělských produktů od roku 1927 do roku 1934 dosahoval neuvěřitelných 42 procent. Tento cenový propad zasáhl hlavně malé a střední hospodářství, jejichž tržby často nepokrývaly ani výrobní náklady. Podnikům nezbývalo nic jiného než se zadlužit. Vysoké zadlužení a malá rentabilita činnosti patřily k hlavním problémům československého zemědělství nejenom v době krize, ale i v období následujícím. Cenová hladina zemědělských výrobků začala stoupat až po roce 1934.

Během krize se také postupně změnila struktura výroby. Díky odbytovým problémům docházelo ke snížení osévání ploch technickými plodinami jako chmele, řepky, lnu a na těchto volných polích se začala pěstovat pšenice, brambory a produkce, která byla alespoň trochu konkurence schopná.

2.6.3 Zahraniční obchod V Československu zahraniční obchod patřil ke klíčovému a současně v době krize i nejzranitelnějšímu odvětví hospodářství. Československá ekonomika byla na zahraničním obchodu tak závislá, že některá odvětví průmyslu nemohla bez exportu vůbec existovat, jako například výroba porcelánu, bižuterie, hraček. Z toho důvodu kolaps světového obchodu zasáhl Československo daleko více než ostatní evropské státy. V letech 1929-1933 se snížila hodnota zahraničního obchodu na pouhých 28,9 procent. Tento pokles byl dán jednak zmenšením výměny zboží, ale i velkým snížením cen. Tab.2: Dovoz, vývoz a saldo obchodní bilance ČSR v letech 1929-1934 (miliardy Kč) Rok 1929 1930 1931 1932 1933 1934

Dovoz 19,99 15,70 11,80 8,20 6,10 6,40

Vývoz 20,50 17,50 13,10 7,40 5,90 7,30

Saldo 0,51 1,80 1,30 -0,80 -0,20 0,90

Zdroj: Kdy nám bylo nejhůře, vlastní tvorba

V tabulce lze vyčíst, že obchodní bilance v období vrcholu probíhající krize byla aktivní. Od roku 1932 rapidně klesl zahraniční obchod. Příčinou - 23 -

byl ústup Československé

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta republiky od liberalizace obchodu. Ta se naopak přiklonila k ochranářství svého vlastního hospodářství pomocí cel jako většina zemí Evropy. Dalším důvodem byla ztráta konkurenceschopnosti díky nedevalvaci české měny. Od roku 1934, kdy koruna poprvé devalvovala, došlo k oživení zahraničního obchodu a

československý vývoz opět

převyšoval nad dovozem.

V této době, v souvislosti se snížením obchodu, se změnila zbožová struktura vývozu a dovozu. Co se týče dovozu, kleslo množství surovin pro spotřební a potravinářský průmysl a naopak stoupl podíl surovin pro nová výrobní odvětví. Ve vývozu ztratil své vůdčí postavení textilní průmysl. K redukci také docházelo u exportu obuvi, dřevěných výrobků, porcelánu, hraček, ale také zemědělských produktů z průmyslových surovin, což bylo uhlí a dřevo. Výrazný vzestup vykazoval jen export hutnických výrobků, zejména zbraní. Hlavním důvodem velkého poklesu vývozu tradičních exportních výrobků byla nečinnost výrobců v oblasti modernizace a nových technologií.

Nedocházelo pouze ke změnám zbožové struktury, ale také v územní orientaci - viz Příloha B. Na první pohled je zřejmé, že jsme omezili spolupráci s evropskými zeměmi, hlavně s Německem a Rakouskem, tyto země však i nadále představovaly největší odbytiště československých výrobků. Dále jsme také snížili spolupráci s Maďarskem a Polskem, a to díky československému protekcionismu, který znesnadnil agrárním zemím střední Evropy uplatnit své zemědělské produkty na našem trhu. K poklesu docházelo i z důvodu rozvoje a industrializace zahraničních trhů, které začaly vyrábět vlastní produkty lehkého průmyslu, jež dříve dovážely z Československa. V době hospodářské krize se převažujícím principem zahraničního obchodu stal clearingový obchod. Tento princip měl ale své nevýhody, které Československo poznalo při obchodování s agrárními zeměmi střední Evropy, které neměly volnou měnu. Proto, jak je vidět v příloze, Československo opustilo tyto trhy a začalo obchodovat nejen se zeměmi západní a severní Evropy, ale i se zámořskými zeměmi, kde se československé zboží střetávalo s ostrou konkurencí.

K nejvýznamnějším obchodním partnerům

Československa patřilo stále Německo.

S Německem měla naše republika uzavřeny kartelové dohody a docházelo i ke spolupráci

- 24 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta v oblasti technické, technologické i kapitálové. Dovoz z Německa představoval hlavně stroje, technicky náročná zařízení, černé uhlí a drahé exkluzivní zboží. Do Německa jsme vyváželi hnědé uhlí, železné výrobky, polotovary a zemědělské produkty. V roce 1933, po nástupu fašismu, však došlo k ochlazení vztahů s Německem. Zbržděním vztahů s Německem vykompenzovalo Československo oživením obchodních styků se Spojenými státy a Velkou Británii po roce 1934. Bohužel stále však spočívala podstata československého zahraničního obchodu v tom, že do vyspělých západoevropských zemí a do zámoří byly exportovány suroviny, polotovary a výrobky lehkého průmyslu. Z těchto zemí naopak byly přivezeny technicky a technologicky náročně výrobky. Na druhou stranu republika vyvážela stroje a spotřební zboží do méně rozvinutých zemí, odkud byly dováženy suroviny a zemědělské produkty.

2.7 Porovnání krize ve 30. letech se současnou krizí Pokud se jedná o srovnání obou krizí, tak jednoznačně krize ve 30. letech byla horší, protože byla vlastně první velkou krizí. Nikdo ji nečekal a svět na ni nebyl připraven. Společné mají, že obě krize vycházejí ze stejné příčiny, z kolapsu finančního neboli kapitálového trhu. Ve třicátých letech pád akciového trhu a nyní zhroucení hypotečního trhu.

2.7.1 Srovnání jednotlivých událostí Ve třicátých letech zkrachovalo mnoho bank, a to hlavně díky hromadnému vybírání úspor vkladatelů. Mnoho bank, pochopitelně, nebylo schopno tento stav ustát. V současnosti, aby k bankrotům bank nedocházelo, vlády jednotlivých zemí pojistily vklady obyvatel. V České republice je to konkrétně na 100 procent vkladů do hodnoty 50 000 EUR asi 1,25 milionů korun. Díky tomuto kroku neměli klienti nyní důvod se shromažďovat před bankovními domy a vybírat své úspory.

Co se státních zásahů týče, ve třicátých letech americká vláda zaujala neutrální postoj a čekala, co bude dál. Na rozdíl od současnosti, kdy Amerika do ekonomiky pumpuje peníze, snižuje daně, úrokové sazby a snaží se všemi cestami krizi zmírnit. Naproti tomu Česká

- 25 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta republika, jako ve třicátých letech, mnoho opatření proti krizi nerealizuje a doufá v obnovení růstu na základě činnosti ostatních hlavně sousedních států. Svou roli ve třicátých letech sehrál také vzrůstající světový protekcionismus. Nyní se naštěstí nic podobného v tak velkém měřítku neděje a je stále zachován svobodný obchod.

3 Hospodářská krize v USA 3.1 Počátek a příčiny hypoteční krize v USA Vrátíme se do roku 2000 a zjistíme, že již v tomto roce najdeme první příčinu dnešní situace. V USA došlo k pádu nadhodnocených technologických akcií. Jednalo se o internet, díky kterému v průběhu 90.let zbohatlo mnoho firem v USA. Firmy v druhé polovině 90. let investovaly velké částky do internetových sítí, programování, marketingu s očekáváním navrácení vložených investic v krátké době. Firmy získaly značnou část finančních prostředků emisí akcií, po kterých byl veliký zájem, protože hodnota těchto lukrativních akcií rychle stoupala. Přišel však rok 2000 , technologická bublina praskla a ceny akcií klesaly. Mnoho firem zaniklo, mnoho lidí přišlo o své peníze. 7

7

<www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky>

- 26 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Po této události zakročila americká centrální banka FED. Během jednoho roku snížila úrokovou sazbu z 6,50 na 1,75 procenta. Tímto krokem způsobila chtěný příliv peněz do ekonomiky, čímž zachránila mnoho firem před bankrotem. Centrální banka pomohla nejen firmám, ale i domácnostem, které přišly o své peníze pádem cen akcií. Tyto domácnosti zažádaly o levné spotřebitelské úvěry a mohly dále utrácet. K recesi díky zásahu amerického FEDu vůbec nedošlo.

Nízké úrokové sazby bohužel neměly pouze pozitivní účinky. Díky dlouhodobému držení nízkých úrokových sazeb do roku 2004, se lidé naučili žít na dluh. Domácnosti se začaly zadlužovat ve dvou oblastech, a to na výše zmíněnou běžnou spotřebu domácnosti a druhou oblast představovaly nemovitosti. Hypoteční úrokové sazby klesly na historicky nejnižší úroveň. Sazba hypotečního úvěru s 30letou fixací klesla v průběhu roku 2003 na 5,50 procenta, s 15letou fixací na 5,00 procent a u hypotéky s pohyblivou mírou dokonce na 3,50 procenta. Především hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou způsobily hypoteční krizi. Nejednalo se však jen o úrokovou sazbu, ale o to, že požadavky, které musel klient pro přidělení hypotéky splnit, se stále zmírňovaly. Hypotéku dostali i ti, kteří by na ni za normálních okolností nedosáhli. Makléři nejenže nezkoumali příjmy klientu, ale ještě přímo lákali nebonitní klientelu na nízké sazby a možnost vlastního bydlení. Pokud měl klient obavy ze splácení, makléř u něho uplatnil model 2 + 28. Jedná se o klasickou hypotéku na třicet let. 8Zákazníkovi bylo nabídnuto na první dva roky velmi nízké úročení, po dvou letech se úroky zvedly na obvyklou úroveň. Poté, pokud by dlužník zjistil, že není schopen splácet, může kdykoliv nemovitost se ziskem prodat. Tímto tvrzením byl klient ujištěn a na hypotéku přistoupil.

Realitní trh při zvýšené poptávce rostl a domy v Americe byly čím dál dražší. V roce 2001 došlo v USA k prodeji 908 000 nových rodinných domů, což bylo v souladu s průměrným dvouprocentním ročním nárůstem zaznamenaným v předchozích 15 letech. Již ale v roce 2002 – viz Příloha C, se jich prodalo 973 000, v roce 2003 počet prodaných domů dosáhl 1 086 000 a v roce 2004 se počet vyšplhal až na 1 203 000. Z výpočtu vyplývá, že v Americe bylo postaveno 730 000 nových domů, jež by za normálních okolností nikdo 8

Časopis Ekonom č.3 2009, článek: Krize podle šablony

- 27 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta nepostavil a za neexistence nízkých úrokových sazeb ani nikdo nekoupil.

V červnu 2004 začaly úrokové sazby opět růst. Postupně z 1,25 procent až na 5,25 procent v červnu 2006. Tím pádem následovala stagnace realitního trhu v USA. Díky zdražení hypoték, nemovitosti nikdo nekupoval, jejich cena velmi rychle klesala. Vrchol hypoteční krize nastal až na konci roku 2007, kdy se cena nemovitostí propadla o více jak 15 procent a hypotéky, po nárůstu úrokových sazeb, byly drahé. Mnoho domácností bylo zadlužených a kvůli vyšším úrokovým sazbám neměly finance na vyšší splátky. V této době se ještě ke všemu rapidně zvýšily ceny benzínu z 1 dolaru na 3 dolary za galon, což opět zasáhlo další podstatnou část rodinného rozpočtu.9 Také banky měly rozpůjčováno mnoho peněz bez návratnosti. Banky vyřešily vzniklou situaci tak, že pohledávky z hypotečních úvěrů přeměnily na cenné papíry a z těchto cenných papírů vytvořily balíčky, které prodávaly na hedgeových fondech finančního trhu. O těchto fondech je všeobecně známé, že cenné papíry na nich prodávané, jsou kvalitní. Mnoho bank a států tyto balíčky nakoupilo, díky kterým se dostaly, kvůli jejich poklesu, později do problémů.

Domácnosti v USA měly méně volných finančních prostředků, tím se snížila poptávka po spotřebním zboží, jako například automobilech, nábytku, elektronice. Část domácností už nebyla schopna platit své měsíční splátky na hypotéku a domy jim byly následně zabaveny. Počet nesplacených hypoték stoupl na konci roku 2007 na 0,83 procenta ze všech hypoték. K vyvrcholení krize v bankovním sektoru došlo v červnu roku 2008, kdy zbankrotovala třetí největší hypoteční banka USA Indy Mac Corporation, kterou následovala významná americká banka Lehman Brothers a další. Důvodem bankrotu bank byly půjčky peněz mezi sebou. Bankroty těchto bank otřásly celou světovou ekonomikou.

3.2 Finanční a následně hospodářská krize v Evropě Zpočátku nikdo nevěděl, zda krize v USA zasáhne Evropu. I přední ekonomové se lišili svými názory. Nakonec, v polovině roku 2008, se krize z USA přelila i do Evropy.

9



- 28 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Nejednalo se jako v USA o hypoteční krizi, nýbrž o finanční krizi. Příčinou byla transformace pohledávek z hypotečních úvěrů na cenné papíry, které byly prodávány ve formě balíčků na finančním trhu, o čemž jsem se zmínila již v minulé subkapitole. Také většina evropských států a hlavně bank koupila tyto rizikové cenné papíry, díky kterým se dostalo později mnoho evropských investičních bank do problémů.10 Jelikož je v současné době

finančních trh propojen celosvětově, původní hypoteční krize tedy

zasáhla mnoho států světa.

Neexistuje evidence, které banky a kolik těchto nekvalitních cenných papírů koupily, proto si banky přestaly důvěřovat a navzájem si nepůjčovaly a nepůjčují. Z toho důvodu banky nemají potřebnou hotovost na běžný provoz a hrozí jim krach. Některé banky také pro získání finančních prostředků prodávají akcie, a tím způsobují další pokles kapitálového trhu. V Evropě se mnoho bank dostalo do potíží, ve Velké Británii banka Bradford & Bingley, která dostala od státu sanačních 50 miliard liber. Dále belgická bankovní společnost Fortis, do které státy Beneluxu „napumpovaly“ 11,2 miliard eur a bez finanční injekce se neobešla ani německá hypoteční banka Hypo Real Estate, na jejíž záchranu vláda uvolnila 35 miliard eur. 11Mnoho bank také vykázalo ztrátu, například belgická KBC ve výši 70 miliard korun, která je mateřskou bankou české ČSOB. Také Deutsche bank, nejvýznamnější banka na německém trhu, vykázala poprvé ve své historii ztrátu, která činila 111 miliard korun. Rekordní ztráty dosáhla švýcarská banka Credit Suisse s prodělkem 154 miliard korun. Naštěstí český bankovní trh v tomto ohledu ohrožen není.

Nejen banky, ale i některé evropské státy se díky recesi dostaly do značných potíží, a to například Island, Maďarsko, Ukrajina nebo Lotyšsko. Nejtragičtěji zasáhla krize Island. Hlavním problémem Islandu je, že dříve nakupoval mnoho akcií v hedgeových fondech a v době krize na to doplatil.12 Island patřil na počátku 21. století k nejvíce expandujícím zemím v Evropě, a to právě díky zahraničnímu kapitálu, který si islandské banky půjčovaly na poskytování úvěrů obyvatelstvu. Tento půjčený zahraniční kapitál se v době krize

10

<www.vlada.cz/assets/media-centrum/tema/Forum_HN7_FV.ppt> <www.novinky.cz/ekonomika/161688-krize-smetla-nejvetsi-evropske-banky-loni-prodelaly-desitkymiliard.html> 12 11

- 29 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta razantně prodražil, nejen kvůli zpřísnění úvěrových podmínek a vyšším úrokovým sazbám, ale kurz islandské koruny prudce klesal a splácení úvěrů v zahraničních měnách se bankám velice prodražilo. Následně se na Islandu zhroutily tři největší banky a v té chvíli musel zasáhnout stát, který se pro zabránění bankrotu bank enormně zadlužil u Mezinárodního měnového fondu a skandinávských zemí. Další a polohově nám nejbližší zemí je Maďarsko. Maďarsko zasáhla krize také hluboce, a to kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu a vysokým zahraničním závazkům, ne však v takové míře jako v případě Islandu. Maďarský forint oslabil na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky. Proto pro podpoření domácí měny maďarská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 11,5 procent. V Lotyšsku a na Ukrajině byla situace podobná. Ukrajinu navíc sužovala špatná politická situace a hrozba Ruska o opětovném zastavení proudění plynu do Evropy kvůli neuhrazeným ukrajinským závazkům vůči Rusku.13 Finanční krize Českou republiku, díky poměrně zdravému bankovnímu sektoru, nijak katastrofálně nezasáhla. Nepatrný dopad pocítily banky, které mají své mateřské společnosti v zahraničí, jako například ČSOB, Komerční banka, UniCreditbank nebo Česká spořitelna14.

Českou republiku postihla až krize hospodářská. Vše se opět odvíjí z hypoteční krize v USA. Centrální banka FED v roce 2006 prudce zvýšila úrokové sazby a obyvatelstvu USA se podstatně zvýšily hypoteční splátky, a to nejen v řádu desetidolarovek. Z části finančních prostředků, které měli lidé dříve volně k útratě, museli splatit navýšení hypotečního úvěru. Snížení disponibilních prostředků se projevilo v historickém poklesu výdajů domácností za zboží dlouhodobé i krátkodobé spotřeby . To se odrazilo i na evropském kontinentu, protože řada evropských zemí je závislá právě na exportu do Spojených států amerických. Mezi tyto řadíme na prvním místě Velkou Británii, Německo a dále také Francii. USA jako obchodní partner je pro Evropu stále na prvním místě. Zároveň tedy při snižování spotřeby Američanů se snižovala poptávka po zahraničním zboží z Evropy. Počátek této situace nastal v polovině roku 2008. Západoevropské země přicházely o odbyt a snižoval se jim zisk. Ty firmy, které neměly vytvořené žádné rezervy, musely kvůli nedostatku příjmů na financování provozu propouštět své zaměstnance. Tito nezaměstnaní a všeobecně všichni obyvatelé v západní Evropě opět snížili spotřebu. 13 14

<www.businessinfo.cz/cz/clanek/ekonomicke-prostredi-cr/ekonomika-ceske-republiky/1001738/49083/>

- 30 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Touto cestou se hospodářská krize dostala i do České republiky.

3.3 Protekcionismus Mezi překážky volného obchodu patří cla, kvóty a ostatní opatření, které se souhrnně nazývají protekcionismus. V současnosti je to hrozba mezinárodního obchodu, která může svými účinky prohloubit už i tak rozsáhlou hospodářskou krizi. Světová obchodní organizace monitoruje protekcionistická opatření od října roku 2008. Na začátku roku 2009 tato organizace hlásila, že většina 153 států světa své nutkání k ochraně vlastního trhu krotí. V průběhu roku bohužel některé státy podlehly a byl zaznamenán propad meziročně asi o 40 procent.15 Před protekcionismem varovala snad každá členská země G20. Snad každá už také ale nějaké ochranářské opatření přijala. Je těžké, když ani největší ekonomiky světa, které by měly jít příkladem, nedokážou zachovat volný trh.

Je pochopitelné, že každý stát chce blaho právě pro sebe, ale záleží na občanech dané země, zda si koupí domácí nebo zahraniční zboží. Právě například v Americe tuto podmínku volného obchodu porušili pobídkou vlády „kupujte americké“. Také čínská vláda porušila podmínky

pomocí svého nařízení, podle kterého mají na zakázky z

čínského stimulačního balíčku nárok jen čínské firmy. Tím hodila Čína „klacek pod nohy“ zahraničním firmám, které chtěly využít stále rostoucí čínské ekonomiky.

4 Hospodářská krize v České republice 4.1 Hospodářská krize a zahraniční obchod České republiky Česká republika je vysoce otevřenou zemí, až 70 procent HDP je závislé na zahraničním obchodu, takže většina vyrobených produktů putuje do zahraničí. To je důvod, proč se naší republice krize nemohla vyhnout. Do Česka recese dorazila v posledním čtvrtletí roku 2008.

4.1.1 Zahraniční obchod České republiky před hospodářskou recesí Jak bylo již výše zmíněno, Česká republika patří k nejotevřenějším zemím Evropy i světa a 15

<www.novinky.cz>

- 31 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta stále pokračuje v trendu předstihu vývozu nad dovozem. Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května roku 2004 a tímto okamžikem přijala celní politiku EU. Při obchodování s unijními státy nejsou vybírána žádná cla a neexistují ani žádné jiné netarifní omezení. Naše republika přistoupila k dohodám, které Evropská unie uzavřela s třetími zeměmi, naše předchozí dohody byly zrušeny. Statistické sledování vnitrounijní výměny zboží je monitorováno pomocí systému Intrastat. Exportéři, kteří splní stanovené podmínky, mají povinnost poskytnout pro Intrastat informaci o objemu obchodních operací v rámci Unie. Od roku 2004 začala také Česká republika více spolupracovat a podporovat rozvojové země. Systém celních preferencí je současně uplatňován pro šestnáct zemí světa, mezi které patří například Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Mongolsko, Peru, Venezuela, Kostarika a další.

Z vývoje bilance zahraničního obchodu – viz Příloha D, lze vypozorovat, že naše ekonomika se otevřela světu až v roce 1993. Po tomto roce velikost zahraničního obchodu stoupala, ale bilance byla stále záporná. K výraznému přelomu došlo až v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a došlo k odstranění všech zbývajících obchodních překážek pro vzájemnou výměnu zboží. Od roku 2004 zahraniční obchod stále stoupal a postupně se blížil k aktivní bilanci. Poprvé naše republika dosáhla aktivní obchodní bilance v roce 2005 ve výši 38,6 miliard korun a v roce 2007 dokonce 87,9 miliard korun. V roce 2007 dosáhl zahraniční obchod nejlepších výsledků od existence samostatné republiky. V porovnání s rokem 1993 vzrostl obrat zahraničního obchodu 5,7krát na 4 846,1 miliard korun a hodnota vývozu na obyvatele vzrostla v roce 2007 přibližně na 240 z téměř 41 tisíc korun v roce 1993.16 Posílilo se i postavení zahraničního obchodu České republiky v rámci Evropské unie a současně naše republika jako jediná z nových členských států unie vykázala kladné saldo zahraničního obchodu. Výsledky kladné obchodní bilance byly v roce 2007 ovlivněny hlavně růstem průmyslové produkce, přímými zahraničními investicemi do průmyslu a ekonomickým růstem ve státech Evropské unie.

Nejdůležitějšími vývozními komoditami České republiky jsou strojírenské výrobky a 16



- 32 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta k hlavním produktům patří stroje a dopravní zařízení, které tvoří téměř 55 procent českého vývozu. Dále jsou to výrobky z kůže, dřeva, sklo, porcelán, keramika, cement, železo, ocel, ale velkou část zaujímají také chemikálie. Co se týče importu, nejvíce se k nám doveze strojů a přepravních zařízení, následují textilie a oděvy, kovové výrobky, ale také minerální paliva a mazadla. Dalším dováženým zbožím je nábytek, různé přístroje a chemikálie. Zcela rozhodující pro český zahraniční obchod je spolupráce s Evropskou unií. Do zemí unie směřuje téměř 86 procent českého vývozu, a to zejména do Německa, na Slovensko, do Polska, ale také i do Francie či Velké Británie. Na straně dovozů se Unie loni podílela 75 procenty. Mezi hlavní dovozce vloni patřilo Německo, Čína, Rusko, Slovensko a Polsko.

4.1.2 Zahraniční obchod v době hospodářské recese Počátkem roku 2008 ještě nikdo netušil, co všechno s sebou přinese nadcházející rok. Do poloviny roku 2008 si neměl důvod nikdo stěžovat. Obyvatelstvo utrácelo, a to díky prosperujícím firmám, které si mohly dovolit vyplácet vyšší mzdy a zaměstnávat větší počet lidí. Pouze banky již v této době byly při poskytování úvěru opatrnější.

První zprávy o ekonomickém ochlazení přicházely ze zahraničí. Hlavním obsahem těchto zpráv byly informace o snížení jak zahraniční, tak domácí poptávky. Následně v brzké době hospodářský útlum zasáhl i Českou republiku. První příznaky vstupu České republiky do hospodářské recese byl snižující se počet zahraničních zakázek, zhoršení přístupu firem k úvěrům, rostoucí nezaměstnanost, pokles cen, postupně se zvyšující počet krachujících firem a jejich zhoršená platební morálka. Tab.3: Vývoj zahraničního obchodu v měsících v roce 2008 a 2009 (v mil.Kč) 2008 Období

obrat

vývoz

2009 dovoz

bilance

obrat

vývoz

Index 09/08 dovoz

bilance

vývoz

dovoz

1

415 742

213 813

201 929

11 884

316 673

160 307

156 366

3 941

75,0

77,4

2

422 959

217 578

205 381

12 197

324 723

167 026

157 697

9 329

76,8

76,8

3

418 296

214 026

204 270

9 756

368 732

194 874

173 858

21 016

91,1

85,1

1 256 997

645 417

611 580

33 837

1 010 128

522 207

487 921

34 286

80,9

79,8

4

444 071

225 263

218 808

6 455

338 224

175 845

162 379

13 466

78,1

74,2

5

409 414

209 713

199 701

10 012

319 072

165 417

153 655

11 762

78,9

76,9

6

424 690

219 216

205 474

13 742

352 063

186 177

165 886

20 291

84,9

80,7

1 278 175

654 192

623 983

30 209

1 009 359

527 439

481 920

45 519

80,6

77,2

1-3

4-6

- 33 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta 7

406 392

206 496

199 896

8

345 860

173 685

9

435 943

223 208

7-9

1 188 195

10

6 600

331 063

171 214

159 849

172 175

1 510

308 435

158 907

149 528

212 735

10 473

372 604

194 752

177 852

603 389

584 806

18 583

1 012 102

524 873

487 229

442 392

218 585

223 807

-5 222

375 354

195 819

11

390 920

194 914

196 006

-1 092

380 048

12

323 547

157 239

166 308

-9 069

1 156 859

570 738

586 121

-15 383

10-12

11 365

82,9

80,0

9 379

91,5

86,8

16 900

87,3

83,6

37 644

87,0

83,3

179 535

16 284

89,6

80,2

197 745

182 303

15 442

101,5

93,0

327 367

164 863

162 504

2 359

104,8

97,7

1 082 769

558 427

524 342

34 085

97,8

89,5

Zdroj: mpo.cz

Jak vyplývá z tabulky, do poloviny roku 2008 se zahraničnímu obchodu jen dařilo a měsíční výsledná aktivní obchodní bilance jen rostla. Pohybovala se v rozmezí od 10 do 13 miliard korun, výjimkou byl měsíc březen a duben. Ještě v červnu obchodní bilance dosahovala výše 13, 742 miliard korun, ale již od července začala postupně klesat. Vzrůst byl zaznamenám v září, kdy zahraniční přebytek opět přesáhl hranici 10 miliard korun. Od října do prosince roku 2008 zahraniční obchod vykazoval dokonce pasivní bilanci. Vykázaná celková roční obchodní bilance byla 67,246 miliard korun. V roce 2008 kryl vývoz dovoz na 102,8 procent, ale ve 4. čtvrtletí pouze 97,2 procent. Meziročně klesl vývoz o 14,1 procent a dovoz o 9,1 procenta. Teritoriálně se aktivum obchodní bilance zvýšilo se státy Evropské unie o 71,1 miliard korun, ale ve 4. čtvrtletí meziročně kleslo o 6,6 miliard korun a se státy mimo EU schodek zahraničního obchodu vzrostl o 89,6 miliard.korun na 463,5 miliard korun. Ve zbožové struktuře došlo k navýšení přebytku zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky o 15,5 miliard korun a s polotovary a materiály o 8,9 miliard korun. Snížení schodku zaznamenal zahraniční obchod se zemědělskými a potravinářskými surovinami o 9,0 miliard korun a s chemickými výrobky o 4,3 mliardy korun. Snížení zahraničního obchodu v roce 2008 bylo ovlivněno poklesem průmyslové produkce. Mezi nejvíce zasažené patřila odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména dopravních prostředků a strojů.17

Zahraniční obchod provázel v roce 2009 výrazný propad, který neměl dosud v historii samostatné České republiky obdoby. I když se od počátku roku zahraniční obchod značně propadl, tak ve všech měsících vykazuje aktivní bilanci. Ta je způsobena hlavně velkým poklesem dovozu, čímž se odráží slabost domácí poptávky a ekonomické aktivity. Saldo skončilo v 1. až 4. čtvrtletí nejvyšším přebytkem od roku 2005 ve výši 151,5 miliard 17


ctvrt>

- 34 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta korun, kdy zahraniční obchod poprvé vykázal kladné saldo. Při porovnání 1. až 4. čtvrtletí v roce 2008, je nyní vývoz nižší o 14,1 procenta, což představuje 348,6 miliard korun a dovoz klesl ještě více, a to o 18,1 procenta a absolutně o 434,5 miliard korun. Na meziročně nižším obratu zahraničního obchodu o 783,1 miliard korun se propad vývozu podílel 44,5 % a dovozu 55,5 %. Jak lze vidět v tabulce, kladné saldo zahraničního obchodu v samotném 4. čtvrtletí dosáhlo 34,085 miliard korun, 37,644 miliard korun ve 3. čtvrtletí, 45,519 miliard korun ve 2.čtvrtletí a 33,4 miliard korun v 1. čtvrtletí. Přebytek zahraničního obchodu vzrostl o 83,9 miliard korun a dosáhl již zmiňovaných 151,5 miliard korun. Co se krytí dovozu vývozem týče, v roce 2009 činí 107,8 procent proti 102,8 procentům v 2008. Teritoriálně jsme snížili schodek zahraničního obchodu se státy mimo Evropskou unii, a to o 84 miliard korun a se státy Evropské unie se zvýšilo kladné saldo zahraničního obchodu o 1,9 miliard korun. V komoditní struktuře došlo k navýšení obchodování s polotovary a materiály o 22,6 miliard korun a naopak k poklesu u obchodování se stroji a dopravními prostředky o 16,8 miliard korun. Významné zmírnění schodku zaznamenal zahraniční obchod s nepoživatelnými surovinami a minerálními palivy o 71 miliard korun a s chemickými výrobky o 10,8

miliard korun. Další

prohloubení pasiva o 4 miliard korun proběhlo u zemědělských a potravinářských surovin.

4.2 Automobilový průmysl – nejzasaženější odvětví v důsledku krize Hospodářská krize odhalila zranitelnost a málo vyhovující strukturu české ekonomiky. Česká republika totiž v současné krizi doplácí na závislosti na několika málo oborech, především automobilovém průmyslu, který tvoří přibližně jednu pětinu hrubého domácího produktu. Právě slábnoucí zahraniční poptávka postihla nejvíce zakázky automobilového odvětví, to, které vykazovalo dříve největší dynamiku a bylo tahounem celého průmyslu.

Od poloviny roku 2008 postihly problémy s nízkou poptávkou nejvíce USA a západní Evropu. Americký Ford v září prodal o 34 procent, Chrysler o 33 procent méně automobilů. Třetí velká americká automobilka General Motors skončila relativně dobře

- 35 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta s poklesem o 16 procent. Co se Evropy týče, německé BMW prodalo o 30 procent méně a ještě hůř dopadlo Porsche s poklesem 45 procent.18 V evropských zemích v roce 2008 prodaly automobilky 14,7 milionu nových osobních vozů, což bylo o 7,8 procenta méně než předloni, kdy se v Evropě prodalo 15,96 milionu nových vozů.

Česká republika se v průběhu 90. let minulého století a také i v prvních letech 21. století prakticky stala montážní zemí, pokud jde o automobilový průmysl. Na dodávkách automobilových komponentů do zahraničí je závislá celá řada firem u nás. Mezi nejznámější firmy v tomto odvětví patří AGC Automotive Czech, Barum Continental, Denso Manufacturing Czech s.r.o., Brano, Magna Exteriors & Interiors, s.r.o., Faurecia, Lucas Varity, Bosch a další. Nejznámější česká automobilka je Škoda Auto v Mladé Boleslavi a dále se u nás vyrábí značky jako Hyundai v

Nošovicích a ve

společnosti TPC Automobile Toyota, Peugeot a Citroen v Kolíně. Čeští exportéři zaznamenali v rámci Evropské unie slábnoucí spotřebitelskou poptávku již od poloviny roku 2008. Jednalo se o pokles přibližně 15 procent. Zpočátku automobilky dokázaly zčásti kompenzovat výpadek exportních zakázek prodejem na domácím trhu. Například v září 2008, při propadech prodejů nových aut značky Škoda v Německu či ve Španělsku, vzrostl prodej osobních automobilů na českém trhu meziročně o 10 procent. Poté však automobilky stejně musely začít omezovat výrobu, která se v mnohem větší míře projevila právě u subdodavatelských firem jmenovaných výše. Další problém byl fakt, že management velkých firem byl krizí zaskočen. Firmy dál vyráběly auta a součástky, i přesto, že je nikdo nekupoval.19 Vytvořily si tak obrovské zásoby a posléze byly automobilky nuceny snížit výrobu výrazněji, než odpovídalo snížení poptávky. Proto automobilové společnosti působící u nás, ke konci roku 2008, propustily tisíce zaměstnanců. Propouštění se v této době týkalo hlavně zahraničních pracovníků najatých personálními agenturami. Jednalo se hlavně o Poláky, Slováky a Vietnamce, kteří měli s automobilkami uzavřenou smlouvu na krátkou dobu. Škoda Auto dokonce zkrátila pracovní týden. Také kurz koruny v posledním čtvrtletí roku 2008 nehrál exportérům moc do karet. Koruna v této době posílila na 24 korun za euro, čímž situaci ještě více

18

19

Časopis Ekonom č.16, článek: Konečně začne vládnout trh <www.mesec.cz/clanky/automobilovy-prumysl-budoucnost-nejista/>

- 36 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta zhoršovala. Čeští exportéři byli opravdu v tíživé situaci. České i zahraniční automobilky hledaly různé způsoby, jak zvýšit prodej. Díky nízké poptávce tak musely snižovat cenu, aby alespoň část populace přinutily ke koupi nového vozu. Zaměřily se také na zvýšení produktivity práce a snižování výrobních nákladů všemi možnými směry. Tím na české exportéry, kteří vyvážejí různé komponenty pro výrobu aut, byl vyvíjen tlak na další snížení cen. Nejenže automobilové společnosti snižovaly prodejní ceny, ale jednotlivé státy se snažily podpořit svůj průmysl poskytováním tzv. šrotovného.

Šrotovné představuje příspěvek od státu při pořízení nového vozu a sešrotování starého. V průběhu roku 2009 bylo šrotovné zavedeno ve 14 z 27 států EU, a to v Německu, Francii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Slovensku a dalších. Česká vláda toto opatření také chystala, ale ne zdaleka v takovém rozsahu jako v Německu a už se ho nejspíš čeští občané nedočkají. Předběžně se mělo jednat o příspěvek 30 000 korun za vyřazení deset let a více starého vozu. Částečně i proto, kvůli čekání lidí na šrotovací prémii za vyřazení starého auta, klesl v roce 2009 prodej aut v Česku o 14 procent. Naopak vláda v Německu vyčlenila na šrotovné ze státního rozpočtu celkem 5 milionů eur ve výši 2 500 eur pro jednotlivce, což je přibližně 65 000 korun. Jednalo se tak o nejvyšší poskytovanou šrotovací prémii ze zemí Evropské unie. V Německu se začala vyplácet v únoru 2009 a prodej nových automobilů se do konce měsíce července zvýšil o 26,6 procenta. V Německu, jako v jediné z mála zemí, se šrotovné neminulo účinkem.20 Průměrná pořizovací cena auta v Německu se pohybovala okolo 11 000 eur, z čehož vyplývá, že Němci si kupovali spíše malé, úsporné vozy. Mezi takové přesně patří česká Škoda Fabia a Roomster, jejichž výroba se v období šrotovného vrátila k pětidennímu pracovnímu týdnu. Výroba Fabie se zvýšila o 60 procent. Od počátku roku 2009 do září se v Německu prodalo 84 129 kusů Fábií a v září se dokonce stala v Německu nejprodávanějším modelem v kategorii malých vozů. Tento vzestup byl způsoben určitě také tím, že německé zastoupení české automobilky, při uplatnění nároku na státní prémii, totiž poskytovalo navíc dodatečný bonus, tzv. Bye Bye Bonus za odhlášení starého auta až ve výši 1785 eur asi 51 000 korun. Škoda Fabia, která stojí

20



- 37 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta podle základního ceníku 10 280 eur, tak přišla kupujícího při využití všech výhod na 5 770 eur zhruba 165 000 korun. Tato skutečnost určitě pomohla k tomu, že oproti prvním devíti měsícům roku 2008 prodala v roce 2009 Škoda Auto na největším evropském trhu o 61,6 procenta automobilů více. Naopak nevýhodné je šrotovné pro české dovozce ojetých aut. Zavedením prémie totiž výrazně klesla nabídka vozů a auta kolem stáří deseti let v dobrém stavu z trhu mizí a končí většinou na vrakovištích. Tab. 4: Výroba osobních automobilů v ČR, leden-prosinec 2009 (v ks) Výrobce Škoda Auto TPCA Czech Hyundai Kaipan Celkem

Prodej ČR (ks) 56 504 858 3 336 11 62 709

Výroba (ks) 519 910 332 489 118 000 11 970 410

Export (ks) 627 722 331 631 114 664 0 1 074 017

Zdroj: news.auto.cz

V roce 2009 bylo vyrobeno 970 410 kusů osobních automobilů, což představuje o 3,1 procent vzestup oproti stejnému období v roce 2008. Z tabulky vyplývá, že největším domácím výrobcem je jednoznačně Škoda Auto s 519 910 vyrobenými vozy. Ta však zaznamenala značný pokles oproti minulému roku, protože v roce 2008 vyrobila téměř 604 981 aut. Díky šrotovací prémii v Německu se podařilo největšímu domácímu výrobci vyprázdnit sklady. Škoda Auto exportovala výrazně větší počet aut 627 722 kusů, než ve sledovaném období vloni vyrobila. Současný 3 procentní vzestup oproti roku 2008 značně zkresluje také loňský vstup automobilky Hyundai na český trh. Hyundai v podstatě nahradil propady škodovky v prvním čtvrtletí roku 2009 . Také registrace nových vozů v Čechách klesla.

21

Tento pokles nebyl úplně drastický kvůli poskytování různých slev

od výrobců a například šrotovného od prodejců. Na druhou stranu by propad mohl být ještě nižší, kdyby bylo v Česku zavedeno šrotovné. Mnoho lidí na tuto prémii totiž, jak je výše uvedeno, čekalo. Když se nad problematikou šrotovného člověk zamyslí, jedná se vlastně o zvýhodňování určité oblasti hospodářství, v naší republice jistě dost podstatné, na úkor jiné oblasti. Možná česká vláda rozhodla správně o nezavedení šrotovného, protože část populace by se kvůli nezávratné částce 30 000 korun zadlužila. Česká republika sice očividně těžila ze šrotovného z okolních států a bylo by vhodné se nějakým způsobem angažovat, ale šrotovné s takto malým příspěvkem není vhodný nástroj. A za druhé, stejně 21



- 38 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta se jedná o jednorázovou a krátkodobou podporu poptávky. Po vyčerpání prostředků by se opět poptávka rapidně, a to ještě více, snížila. Mnoho lidí by se zadlužilo a následovalo by snížení jejich měsíčního disponibilního příjmu a omezení velkých nákupů. Snížení prodejnosti by poté zaznamenaly ostatní obory průmyslu a jiná odvětví hospodářství, jako například prodej nového nábytku, elektroniky, ale i třeba opravny aut.

4.2.1 Auto jako investice Když máme ohodnotit auto jako investici, většina odborníků a investorů je zařadí k nejhorší možné zvolené investici. Představme si koupi nového vozu například za 500 000 korun a po šesti měsících zjistíme, že nám pořízené vozidlo vůbec nevyhovuje. Pokud ho budeme chtít prodat, tak se cena může pohybovat i okolo 400 000 korun. Spotřebitel, který je v době krize na své finance opatrnější, zvažuje kam své volné peněžní prostředky vložit a o dané investici přemýšlí dvakrát více.

Dalším faktem je, že pořízení auta většina domácností financuje na dluh, jak domácí, tak ještě ve větší míře zahraniční spotřebitelé. Právě v době krize se nechce nikdo zadlužovat. Spotřebitelé jsou nejistí a neví, jak se jejich finanční situace bude vyvíjet dál, tedy pokud jejich rozhodování není podpořeno slevovými stimuly. Také bankovní domy v období recese zpřísnily podmínky a zvýšily úrokové sazby. Úvěry se tedy staly dražšími a získání bylo a je také složitější. V této situaci je reakce spotřebitelů taková, že si raději nechají své staré auto, které jim ještě dva tři roky poslouží. Za tuto dobu se zvětší objem jejich úspor a až po uklidnění situace na trhu a stabilizaci ekonomiky si svůj nový automobil pořídí. 4.2.2 Trendy v automobilovém průmyslu Firmy se v současné době budou snažit o štíhlé procesy s cílem minimalizovat náklady na skladové zásoby a zvyšovat produktivitu a kvalitu produktů. Automobilky budou přecházet na zásobování just in time. Jednoznačně nevýhodný je tento způsob zásobování pro české exportéry autodílů. Ti dodávají své výrobky do zahraničí a musí vyhovět svým odběratelům, kteří se snaží zkvalitňovat své služby. Také nabídka jednotlivých automobilek se změní. Automobil přestává být symbolem společenského postavení. Tento fakt s sebou nese odklon od velkých vozů se silnými motory. Jednotlivé automobilky se

- 39 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta zaměří

ve svých výzkumných střediscích na vývoj úsporných vozů. Nabídka

každého z koncernů bude obsahovat i malé a velmi úsporné vozy vhodné zejména pro pohyb ve městě. Tento trend se nevyhne ani dodavatelům jednotlivých komponentů. Musí snižovat váhu svých autodílů. Platí totiž, čím lehčí auto, tím nižší spotřeba. Vůz budoucnosti má být totiž úsporný ve spotřebě a šetrný k životnímu prostředí. Dalším důležitým faktorem je důraz

na komfort a bezpečnost.22 Nyní se automobilky zaměřili

hlavně na vývoj a výrobu elektromotorů. Na zářiovém frankfurtském autosalonu většina automobilek představila i model na elektrický pohon. Problém zůstává maximální dojezd automobilu, který Výhoda zatím spočívá

se pohybuje do 100 kilometrů a nedostatek dobíjecích stanic. v nákladech. Neboť náklady na provoz auta s

elektromobilem jsou poloviční oproti provozu na palivo.23 Stávají se populárními také ekologická auta na hybridní pohon. Jedná se o kombinaci klasického motoru s elektromotorem. Své zastoupení automobilu

s hybridním motorem má i Škoda, je

to Octavie Greenline.

4.2.3 Největší exportér Škoda Auto a recese Automobilka Škoda Auto je pro ekonomiku České republiky velice významná. Nejenže je jedničkou mezi firmami, ale díky rekordním tržbám, v roce 2008 ve výši 200 miliard korun, tvoří necelých šest procent hrubého domácího produktu České republiky. Zároveň je také největší exportující společností.24 Od roku 1991 Škoda spolupracuje s německým koncernem Volkswagen. Ve spojení Škoda Auto se každému jistě vybaví město Mladá Boleslav, kde závod zaujímá svou rozlohou asi třetinu plochy města. Dále jsou vozy Škoda vyráběny v pobočných závodech ve Vrchlabí a Kvasinách. Automobily Škoda jsou vyráběny kromě České republiky i na Ukrajině, v Indii, Bosně a Hercegovině, Kazachstánu, Číně a v Rusku. V současnosti je nejvíce vozů za rok produkováno v ukrajinském a indickém závodě. V těchto pobočkách jsou kompletovány rozložené vozy z dílů a komponentů dovezených z České republiky. Autodíly jsou baleny do tzv. montážních setů a do zahraničních závodů 22

Časopis Ekonom č.6, článek: Automobilky na křižovatce> 24

23

- 40 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta jsou přepravovány v kontejnerech a vlakových soupravách.25

V roce 2008 se české automobilce mimořádně dařilo. Celkové prodeje vzrostly oproti roku 2007 o 7,1 procent, jedná se tedy o nárůst 44 498 vozů na 674 530 prodaných vozů. Mladoboleslavská automobilka tak dosáhla svého rekordu. Na pozadí finanční krize od druhé poloviny roku 2008 to je pozoruhodný výsledek. Prodeje společnosti rostly především díky trhům Číny, východní a západní Evropy, například v Číně Škoda posílila svou pozici o 117 procent, v Rusku o 84 procent. Krize se naší automobilce v roce 2008, ale také nevyhnula. Poslední čtvrtletí roku znamenalo pro automobilku pokles poptávky v západní Evropě, a to i přes výrazné snížení cen až do výše sto tisíc. Do konce roku automobilka propustila 1500 lidí zaměstnaných prostřednictvím pracovních agentur. Poprvé byla Škoda nucena zastavit na sedm dní výrobu v říjnu 2008 a poté opětovně na čtrnáct dní v prosinci a nakonec stejně tak pokračovala i v lednu 2009. Produkci obnovila opět až 12. ledna. Škoda plánovala kvůli hospodářské krizi omezení výroby od ledna do června 2009 na čtyři pracovní dny s tím, že se výroba zastaví vždy v pátek a zaměstnanci budou pobírat za tento den 75 procent mzdy. Od ledna tento čtyřdenní pracovní týden Škoda skutečně zavedla a propustila dalších 2 000 agenturních zaměstnanců.26 Od března automobilku velice podpořilo zavedení šrotovného v Německu a ostatních státech Evropy. Následně Škoda opět navrátila plný pětidenní provoz. Poptávka po vozech Škoda Auto v Německu raketově stoupla a kvůli zpožděním s vyřizováním objednávek nakonec zavedla i pracovní soboty s výhodným příplatkem pro zaměstnance. Zaměstnala opět jeden tisíc smluvních zaměstnanců. Během března bylo druhé nejprodávanější auto v Německu Škoda Fábia s 9 190 prodanými kusy. Přesto automobilka za první pololetí prodala 329 641 vozů, což je o 10 procent méně než v roce 2008. Tento pokles způsobilo hlavně snížení prodejů o 17,7 procent v prvním čtvrtletí. Přibližně od konce září, kdy bylo v Německu ukončeno šrotovné, měla Škoda obavy o další objednávky, které se rapidně snížily. Výrobu vozu Fabia a Roomster se Škoda od října rozhodla snížit z 1200 na 1 000 vozů denně. Na konci října 2009 proběhlo opětovné 25

26



- 41 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta třídenní přerušení výroby a byli propuštěni skoro všichni agenturní zahraniční pracovníci. Při meziročním srovnání klesl Škodě Auto za rok 2009 zisk o 68 procent a dosáhl pouhých 3,463 milionů korun. Důvodem jsou hlavně minimalizované ceny a prodejnost malých vozů s nízkou ziskovostí. Za rok 2009 Škoda Auto i přes velmy obtížné podmínky dodala svým zákazníkům 684 226 vozů. Za tímto pozitívním výsledkem dodávek stojí hlavně silný růst automobilového trhu v Číně a prodejní rekord na německém trhu, na kterém Škoda prodala díky státní podpoře v podobě „šrotovného“ 162 328 vozů. Škoda Auto zůstala i v roce 2009 největším exportérem naší země se zhruba 7 procentním podílem na vývozu České republiky.

4.3 Bankroty českých firem Insolvenční zákon rozeznává dva druhy úpadku, a to buď platební neschopnost nebo předlužení. Pokud je firma v insolvenci, neboli platební neschopnosti, má alespoň dva věřitele a peněžité závazky alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopna je splatit. Předlužení nastává, pokud má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Poté, pokud firma nedokáže, že je schopna splatit své závazky, přechází do konkurzu a rozprodáním jejího majetku jsou uspokojeny pohledávky věřitelů, ale nikdy ne 100 procenty. U větších podniků je možné řešit úpadek také reorganizací, jejíž cílem je revitalizace dlužníkovy firmy.

Bankroty mají jednu nepříjemnou vlastnost, kterou je tzv. dominový efekt. Pokud jedna firma není schopna splácet svému, například i zahraničnímu, věřiteli, je možné, že do finančních problémů se dostane i věřitel. Jedná se tedy o druhotnou platební neschopnost. Právě ta je současně jednou z hlavních příčin napjaté finanční situace mnoha firem. Aby české firmy neměly problémů málo, tak se jim banky zdráhají půjčovat. Přitom hospodařit s cizími penězi je pro podnikaní nezbytné, jinak může být opět vyvolán dominový efekt. Banka firmě nepůjčí, nezaplatí dodavateli, a tím dojde k postupnému přelévání. Firmy v současnosti, oproti předchozím rokům, trpí o poznání méně domácích i zahraničních zakázek. 30 procent firem uvádí, že jim zakázky od začátku roku 2009 klesly do 20 procent, dalších 33 procent firem zaznamenaly snížení zakázek až o 40 procent, 15 procentům firmám klesly zakázky až o 60 procent a 5 procent firem zaznamenalo

- 42 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta pokles až o neuvěřitelných 80 procent. Pouze 17 procent firem uvedlo, že jejich situace se od začátku roku zlepšila.

27

Co se týče oborů, které jsou zasaženy nejvíce, je to kromě

automobilového průmyslu také sklářství, stavebnictví, doprava, chemický a ocelárenský průmysl.28

Zhoršující se hospodářská situace, kterou firmy začaly citelně zaznamenávat ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008, ale ještě nijak citelně neovlivnila počet bankrotů firem. Od září se průměrný počet bankrotů měsíčně pohyboval kolem 90 firem. Tento průměr je přibližně o 10 bankrotů více než v předcházejících měsících roku 2008, což znamená, že některé firmy

neustály ani počáteční propad. Celkově v roce 2008 zbankrotovalo 1043 firem.

Tab. 5: Vyhlášené bankroty podnikatelských subjektů v jednotlivých měsících v roce 2009 Období

Počet úpadků

I.

II.

III. IV.

V.

VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

107 111 139 123 127 120 145 109 134 119 118 127

Zdroj: CCB

V roce 2009 bylo za prohlášeno 1480 konkurzů. Reorganizace byla povolena u 13 firem. Počet úpadků oproti roku 2008 se tak zvýšil o 42 procent. V prvním čtvrtletí bylo vyhlášeno 357 bankrotů podnikatelských subjektů, což je o 18 procent více než v 1.čtvrtletí loňského roku. Počátek roku pro firmy nebyl ještě tragický. Nejvíce bankrotů přibylo ve 2., 3. a 4. čtvrtletí , kdy v průměru na měsíc zkrachovalo mezi 120 až 130 firmami za měsíc. 29 4.3.1 Firmy, které ukončily činnost 4.3.1.1 Karlovarský porcelán a. s. Karlovarský porcelán je největším českým výrobcem užitkového porcelánu a tvoří ho pět závodů. Městský soud v Praze dne 14. října 2008 vyhlásil úpadek na naši největší porcelánku, která

byla od 22.září v insolvenčním řízení díky nedostatku provozního

kapitálu a neschopnosti splácet své závazky. I přes trvající úpadek firma vyráběla až 27

Časopis Ekonom č.4, článek: Bankrotové domino> Časopis Ekonim č.20, článek: Firmy hlásí není práce> 29 28

- 43 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta do 20. října a prodloužila si již tak potřetí existenci, aby splnila své závazky a zboží bylo včas odesláno zákazníkům. Karlovarský porcelán celé tři čtvrtiny své produkce vyvážel do zahraničí. Mezi jeho nejvýznamnější trhy patřilo Německo, Švédsko, Rusko, Itálie, Španělsko a Anglie.30 Firmě se však dlouhodobě nepodařilo dostat z dluhů, které v prosinci dosahovaly až do výše 1,4 miliardy korun. Její osud potvrdila silně posilující koruna. Také společnost Porcelana Plus, která distribuovala její výrobky, byla v konkurzu. Nakonec v prosinci roku 2008

byl na porcelánku vyhlášen konkurz. Celkem v této

společnosti pracovalo 1800 lidí.

Naštěstí v průběhu konkurzu byly koupeny čtyři závody. Tři závody koupila akciová společnost Thun 1974 a jeden závod společnost Epiag. Firmy opětovně v květnu 2009 rozjely výrobu, přijaly část předchozích zaměstnanců a podařilo se jim také navázat většinu kontaktů s původními odběrateli porcelánu. Podle informací se hospodaření porcelánek již nyní pohybuje v černých číslech. Celkově všechny čtyři závody v současnosti zaměstnávají 800 původních zaměstnanců a s dalším náborem již firmy nepočítají.31

4.3.1.2 Bohemia Crystalex Trading Stejný osud postihl i největšího sklářského výrobce skupiny Bohemia Crystalex Trading. Do této skupiny patřily společnosti Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou, Sklárny Kavalier Sázava a společnost Crystalex Nový Bor a Sklárny Bohemia v Poděbradech. Skupina závodů vyvážela své výrobky do 65 zemí světa. Mezi hlavní exportní země patřily USA, Velká Británie, Japonsko, Itálie, Španělsko. V polovině března roku 2009 ale soud na společnost vyhlásil konkurz. Skupina skláren se léta potýkala s velkým zadlužením a skupině bank dlužila 2,7 miliardy korun. Její situaci zhoršoval také tlak levné asijské konkurence a silná koruna, která Crystalex na tržbách připravila o stamiliony. Ve dvou sklárnách - Sklo Bohemia ve Světlé a ve Sklárny Bohemia Poděbrady, se výroba zastavila 30

31



- 44 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta už v září roku 2008. Celkem skupina zaměstnávala 5 000 lidí. Přitom ještě na začátku letošního roku bylo zaměstnáno 1 631 lidí.32

V konkurzu se prodaly všechny čtyři závody za cenu přes miliardu korun. Za nejvyšší cenu byl prodán závod Sklárny Kavalier firmě Ojgar za 400 milionů korun, kde firma zaměstnává 1 100 původních zaměstnanců. Za nižší cenu 360 milionů korun byl prodán hlavní závod v Novém Boru Crystalex firmě CBC Invest. Firma plánuje zaměstnat 500 zaměstnanců z původních 1 700. Závod Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou byl prodán za 160 milionů korun firmě Vivaria. Firma zahajuje výrobu s 200 zaměstnanci, jinak zde před krachem pracovalo 1 200 lidí. Za nejnižší cenu, 61 milionů korun, se prodal závod Sklárny Bohemia v Poděbradech společnosti Crystal Bohemia. Od října 2009 zde firma zaměstnává 250 lidí z původních 500. Po obnovení výroby skupina všech čtyř závodů zaměstnává 2 050 zaměstnanců, což je necelá polovina z původní zaměstnanosti.

4.3.1.3 Další firmy v úpadku Mezi další zanikající firmy můžeme počítat: Czech aircraft works Kunovice – zadlužený výrobce sportovních letadel, Masný průmysl Česká Lípa – návrh podala firma sama a byla ji povolena reorganizace, Průmyslové stavitelství Brno – společnost, která před lety patřila mezi největší stavební firmy a nyní po ní věřitelé požadují 3 miliardy korun, Slezan Frýdek – Místek –firma zabývající se výrobou textilií a od počátku roku 2009 jí klesly zakázky o 70 procent, Olšanské papírny se do konkurzu dostaly kvůli platební neschopnosti.33

4.4 Euro ano či ne Původním termínem pro přijetí eura byl rok 2010, od tohoto se však upustilo. V současnosti není stanoveno žádné konkrétní datum přijetí eura. Byl vypracován Národní plán zavedení eura v ČR, ten však řeší pouze technické, organizační a právní problémy spojené s přijetím společné měny. Dle vyjádření vlády bude euro přijato poté, co se podaří

32 33

Časopis Ekonom č.4, článek: Bankrotové domino

- 45 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta prosadit nezbytné reformy především v oblasti penzijního a sociálního systému či v oblasti zdravotnictví.

4.4.1 Konvergenční kritéria Po

provedených

reformách

musí

Česká

republika

splnit

pět

maastrichtských

konvergenčních kritérií, která jsou: 1)

Kritérium schodku veřejných financí nesmí překročit 3 procenta hrubého domácího produktu. Za rok 2008 schodek veřejných financí dosahoval 5,93 procent.

2)

Kritérium veřejného dluhu, veřejné zadlužení nesmí překročí 60 procent hrubého domácího produktu. V roce 2009 veřejný dluh činil 35,5 procent.

3)

Kritérium cenové stability znamená, aby stát vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace. Ta za poslední rok nesmí překračovat o více než 1,5 procenta průměrnou míru inflace tří členských států EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Co se týče inflace, výchozí hodnota při vyhodnocení tří nejlepších států byla stanovena za rok 2009 na 0,3 procenta a naše republika dosáhla 0,9 procent. Podmínku by tedy ČR splnila.

4)

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb požaduje, aby průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU za poslední rok před šetřením nepřekračovala o více než 2 procenta průměrnou úrokovou sazbu tří členských států s nejlepší cenovou stabilitou. Výchozí procento úrokových sazeb tří nejlepších států bylo dáno v roce 2009 na 4,3 procenta a v ČR 4,9 procent. ČR splňuje limit.

5)

Kritérium stability devizového kurzu, při kterém stát musí po dobu dvou posledních let před šetřením vstoupit do systému ERM II a kurz udržovat ve fluktuačním rozpětí ve výši plus/mínus 15 procent od stanoveného středního kurzu eura. ČR do tohoto systému ještě nevstoupila.34

V současné době pomalého odeznívání hospodářské krize je však výhled pro splnění maastrichtských kritérií značně nejistý a také zvyšování sladěnosti ČR s Eurozónou velmi 34



- 46 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta problematické.

4.4.3 Výhody a nevýhody zavedení eura Zavedení eura s sebou nese jisté výhody, ale i nevýhody. Mezi hlavní výhody patří: Vyšší cenová transparentnost Spotřebitelé budou mít možnost snadného porovnání cen v jednotlivých členských státech. Firmy mohou snadněji porovnat své náklady, což posílí konkurenci, která by měla přinést snížení cen.

Eliminace kurzového rizika a poplatků na výměnu měny v rámci eurozóny Eliminace kurzového rizika by měla podpořit firmy při exportování. Přestanou se totiž obávat ztrát spojených s kurzovými výkyvy. Opačný dopad to má samozřejmě na dovozce, kteří v současnosti vydělávají na silné koruně. Firmy musí ve svém finančním plánování a rozhodování zvažovat dopady změn měnového kurzu. Čím delší je plánovací horizont, tím více nepředvídatelné výkyvy měnového kurzu jsou a staví podniky před nemalá rizika. Proti těmto rizikům se podniky částečně zajišťují u komerčních bank, ale náklady spojené se zajištěním však nejsou zanedbatelné. U podniků se odhadují úspory plynoucí z omezení kurzového rizika ve výši 1,4 procent HDP ročně.

Snížení transakčních nákladů Po zavedení eura se staneme součástí měnové unie, jejíž součástí je zatím 16 zemí Evropy. Významnou úsporu přinese vytvoření Jednotného eurového platebního prostoru, který umožní provádět přeshraniční platební převody v eurech stejně snadno a za stejnou cenu, jako je tomu u domácích plateb. Firma nebude muset mít, při obchodování se zeměmi Evropy, otevřený devizový účet, který je znatelně dražší než korunový. Bude možné provádět platby snadno i v celosvětovém měřítku, protože euro patří mezi jednu ze tří světových měn.

Z dlouhodobého hlediska euro přispívá pozitivně ke zvyšování ekonomického růstu, částečně také díky zvýšení mezinárodního obchodu. Po zavedení eura se stabilizují ceny a - 47 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta je předpokládaná nízká inflace

Zavedení eura s sebou nese i nevýhody, mezi které patří hlavně: Ztráta autonomní měnové politiky Vstupem do eurozóny a zánikem české koruny zanikne část pravomocí České národní banky, a to zejména v oblasti měnové politiky. Ta bude prováděna Evropskou centrální bankou nikoli podle potřeb české ekonomiky, ale z pohledu eurozóny jako celku.Guvernér české centrální banky se bude také podílet na měnově-politických rozhodnutích.

Vynaložení jednorázových nákladů nutných pro adaptaci podniků na euro Přechod na euro si v podnicích vyžádá vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však o jednorázové náklady, zatímco výhody dané používáním eura budou trvalé.

S vyšší cenovou transparentností možné zvýšení konkurenčních tlaků Mnoho lidí a podniků v naší republice se domnívá, že po zavedení eura se zvýší podnikům náklady a tím se zvýší i ceny. Ke zdražení by dojít nemělo. Mírné zvýšení cen se může týkat pouze restaurací a kadeřnických salonů.35 Některé podniky plánují využít zavedení eura ke zdražení. Obranou proti tomu bude však duální oceňování produktů, cena bude uvedena v eurech i korunách.

5 Doporučení pro exportující firmy Vyvážet své výrobky do více zemí světa Mnoho českých firem, které vyvážejí pouze do západoevropských zemí, se poučilo 35



- 48 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta z hospodářské recese. Právě v západní Evropě se poptávka snížila a zisky českých firem také. Firmy zjistily, že se musí začít orientovat i na východ od naší republiky, jak na státy v Evropě, tak v Asii. Mezi nejatraktivnější v současnosti patří Rusko, Ukrajina, Čína, Indie, Vietnam, arabské státy a jihoamerické státy, ale prorůstový potenciál nabízí třeba i Polsko.

Výroba více produktů Další způsob, jak se mohou firmy bránit klesající poptávce v určitém odvětví, je určitě výroba produktů pro různá odvětví. Pokud klesne prodej určité skupiny našich výrobků , firmu může zachránit právě druhá skupina výrobků, která se od té první zcela odlišuje.

Využití státních podpor exportu V současnosti získání úvěru u domácích komerčních bank je poněkud složité, a pokud požadovaný úvěr banka schválí, úroky z úvěru, díky vysoké rizikové sazbě, jsou mnohem vyšší než dříve. Proto je vhodné využít služeb exportní banky, která za výhodných podmínek poskytuje vývozní úvěry a další služby s vývozem spojené, aby čeští exportéři na zahraničním trhu byli více konkurenceschopní. Co se týče území, kam chce banka nejvíce podpořit export, jsou to právě státy mimo Evropskou unii.36

V současnosti je dodání zboží do zahraničí bez jakéhokoliv zajištění poměrně risk, proto by firmy měly také využívat služeb Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Činnost EGAPu je zaměřena na ochranu vývozců a bank financujících vývoz proti komerčním a teritoriálním rizikům. Nepojistitelný je například obchod s Kubou a velký nárůst pojistných událostí zaznamenal EGAP při obchodu s Ukrajinou.37

Každá země není stejná a co se exportu do zahraničí týče, vždy musí mít začínající i stávající vývozce o dané zemi zjištěno mnoho důležitých informací. Pro získání těchto

36 37



- 49 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta potřebných informací se exportér může obrátit na agenturu CzechTrade. CzechTrade nabízí rozsáhlé služby: již zmíněné informace o požadované zemi, konzultace o našem exportním záměru se zástupcem agentury, snaží se vyhledat v dané zemi vhodného partnera pro spolupráci, organizuje semináře, zajišťuje účasti na zahraničním veletrzích, výstavách pro zviditelnění firmy a mnoho dalšího.

Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka se zaměřuje na rozvojovou pomoc ČR. Podporuje hlavně malé a střední podnikání tím, že zprostředkovává bankovní záruky za příznivou cenu a zvýhodněné úvěry s nízkou úrokovou sazbou.38

Factoring Factoring je vlastně komplexní služba, která kromě financování a správy pohledávek nabízí i jejich pojištění. Klient předává factoringové společnosti své pohledávky se svým portfoliem odběratelů a okamžitě za ně dostává zálohové faktury až do výše 90 procent hodnoty pohledávky. Exportér tak nemusí čekat na peníze od svých odběratelů a může je okamžitě použít. Po zaplacení odběratelem ve splatnosti na účet factoringové společnosti, ta přeposílá na účet exportéra zbytek, například 10 procent hodnoty pohledávky. Exportér se ani o pohledávky nemusí starat, správu o dané pohledávky provádí factoringová společnost. Factoring také exportérům poskytuje 100 procentní ručení za pohledávky. V případě, že se odběratel dostane do platební neschopnosti zaplatit své závazky, je i přesto celá částka exportérovi vyplacena. Se zahraničním odběratelem komunikuje buď místní factoringová společnost nebo oddělení mezinárodnímu factoringu určité společnosti.39 V České republice nabízí služby factoringu Factoring České spořitelny, ČSOB Factoring, Factoring KB, Transfinance, D.S.Factoring.

Závěr 38 39



- 50 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Díky této práci jsem v souvislostech pochopila, jak krize přesně vznikla a čím bylo způsobeno její rozšíření do ostatních ekonomik a její vliv na zahraniční obchod. Je opravdu pozoruhodné, jak může jeden stát světa způsobit tolik škod, co se týče zaniklých podniků a bank, ale i vysoké nezaměstnanosti na celém světě. Tímto se ukázalo, že Spojené státy jsou opravdu významnou zemí v globálním měřítku a dokáží ovlivňovat ekonomické dění světa.

Během vyhledávání různých inspirací a pramenů pro moji práci jsem zjistila, že finanční neboli hospodářská krize, byla velice diskutovanou a medializovanou problematikou. V rozmezí určitého období jsem nejen v ekonomických týdenících, ale i běžném denním tisku nacházela články o probíhající ekonomické krizi a mnohdy s nadpisem „Ekonomika jde ke dnu, budeme muset šetřit“. Právě z toho důvodu mnoho lidí bezmyšlenkovitě začalo spořit a část svých běžných finančních prostředků k dispozici vkládalo na běžný účet. Právě díky těmto článkům se krize ještě více a znatelně prohloubila.

V krizi bychom neměli hledat jen stinné stránky, ale i pozitiva. Samozřejmě nikdo není šťastný z vysokého počtu upadajících podniků a nezaměstnaných lidí. Na druhou stranu se však podniky snaží zvyšovat efektivitu výroby, produktivitu práce a celkově snižovat náklady na minimum. Firmy v době krize zjistily, že zaměření na jeden trh či výrobek je v delším časovém období cestou k zániku. Pochopily, že musí získávat nové zkušenosti, inovovat své výrobky a vstupovat na ostatní trhy s růstovým potenciálem. Krize ukazuje a teprve ukáže, které podniky jsou opravdu schopny, protože zůstanou jen ti nejlepší. Skutečně odvážné podniky z ní mohou dokonce něco vytěžit.

Nejvíce jsou všichni zaintererováni v informaci o očekávaném ustoupování krize. Situace v západní Evropě, podle které se bude ekonomika v České republice odvíjet, se začíná pozvolna lepšit. Nikdo si ale netroufá odhadnout, zda se již opět opravdu můžeme těšit na dobré časy nebo zda je růst způsoben státními dotacemi v podobě tzv. šrotovného a dalších podpor. Doufám, že nás již v průběhu roku 2010 čeká oživení ekonomiky a hospodářský růst.

- 51 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Použité zdroje I. Literatura LOUŽEK, M.; KLAUS, V. Americká finanční krize hrozba pro světovou ekonomiku. 1.vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 87 s. ISBN 978-80-86547-65-7.

KRAFT, J.; BEDNÁŘOVÁ, P. Ekonomie I. 2.vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. 193 s. ISBN 80-7083-989-9.

SEKANINA, M. Kdy nám bylo nejhůře. Praha: Libri ,2004. 144 s. ISBN 80-7277-213-9.

JUNEK, A.; LUCOVÁ M. Bankrotové domino. Ekonom. 2009, roč. 12, č. 4, s.16-21. ISSN 1213-7693.

FILIPOVÁ, H. Firmy hlásí: není práce. Ekonom. 2009, roč. 12, č. 20, s. 40-41. ISSN 1213-7693.

NĚMEC, P. Automobilky na křižovatce. Ekonom, 2009, roč. 12, č.9, s. 28-30. ISSN 1213-7693.

II. Internetové zdroje Internetové servery ovlivnily tuto práci, nicméně žádný konkrétní článek není v práci přímo zmíněn. Články dostupné z WWW: [cit.2007-03-11] [cit.2007-05-16]

[cit.2005-11-22]

- 52 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta [cit.2009-10-18] [cit.2008-03-10] <www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky> [cit.2009-08-26] < http://www.velkaepocha.sk/2009082610819/Vznik-hospodarske-krizeRealny-propad-ekonomiky-nebo-jen-tzv.-medialni-bublina.html>

[cit.2008-11-05] <www.vlada.cz/assets/media-centrum/tema/Forum_HN7_FV.ppt>

[cit.2008-10-29]

[cit.2009-10-14]

[cit.2009-11-10]

[cit.2007-12-10]

[cit.2008-12-15] <www.mesec.cz/clanky/automobilovy-prumysl-budoucnost-nejista/> [cit.2007-10-26]

[cit.2007-09-21]

[cit.2009-06-17] [cit.2007-03-

- 53 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta 12] [cit.2008-10-26]

[cit.2009-09-16] <www.blisty.cz> [cit.2009-12-02]

[cit.2008-10-13]

[cit.2009-09-17]

[cit.2009-03-16]

[cit.2009-04-22]

[cit.2008-09-24]

[cit.2007-09-17]

[cit.2007-10-14] [cit.2009-08-17]

- 54 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Seznam příloh Příloha A – Grafické znázornění hospodářského cyklu

Příloha B - Podíl hlavních zemí na obratu zahraničního obchodu ČSR v letech 1929 -1934

Příloha C - Výpočet bubliny nových nemovitostí na trhu USA

Příloha D - Bilance zahraničního obchodu od roku 1993 do roku 2007

- 55 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Přílohy Příloha A

Grafické znázornění hospodářského cyklu (str.12)

HDP

vrchol (konjunktura)

recese (deprese, kontrakce) čas expanze (oživení) sedlo (dno, krize)

- 56 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Příloha B

Podíl hlavních zemí a kontinentů na obratu zahraničního obchodu ČSR v letech 1929-34 (v %) (str.23) Země/Rok Německo Rakousko Velká Británie Jugoslávie Maďarsko Polsko Rumunsko Itálie Francie Švýcarsko Holandsko Śvédsko Belgie Evropa celkem USA Amerika celkem Asie Afrika Austrálie

1929 22,2 11,5 5,6 3,7 5,6 5,4 3,1 2,5 2,7 2,6 1,9 1,6 1,2 85,4 6,3 9,2 3,1 1,8 0,4

1931 21,4 10,6 7,1 4,9 1,7 4,0 3,6 2,7 3,7 3,3 2,7 2,1 1,6 87,1 5,2 7,3 3,2

1933 18,7 8,5 5,3 3,6 3,0 2,9 3,3 3,3 5,9 3,7 3,8 1,5 2,2 80,0 7,4 11,9 4,6

- 57 -

1934 20,5 8,0 5,8 3,4 2,1 2,7 3,3 3,3 5,2 3,7 3,7 2,1 2,3 78,0 6,2 11,6 6,2 3,3 1,0

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Příloha C

Výpočet bubliny nových nemovitostí na trhu USA (standardní růst = 2% ročně) (str.27) 2001 2002 2003 2004 2005 2001-2005 [tisíce] ---------------------------------------------908 973 1 086 1 203 1 283 5 453 (skutečně prodané nové rodinné domy) 908 926 945 964 980 4 723 (prodané nové domy bez růstu zadlužení) ---------------------------------------------0 47 141 239 297 730 (bublina nových domů na trhu)

- 58 -

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Příloha D

Bilance zahraničního obchodu od roku 1993 do roku 2007 (str.31)

- 59 -