Technická univerzita v Liberci Fakulta pedagogická BAKALÁSKÁ PRÁCE Petr Nevyhoštný

Technická univerzita v Liberci Fakulta pedagogická

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

2008

Petr Nevyhošt ný

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program:

Sociální práce

Studijní obor:

Penitenciární pé e

Kód oboru:

7502R023

Název bakalá ské práce:

P Í INY TRESTNÉ INNOSTI MLÁDEŽE VE VZTAHU K UŽÍVÁNÍ DROG CAUSES OF JUVENILLE CRIMINAL ACTIVITY IN RELATION TO DRUG ABUSE

Autor: Petr Nevyhošt ný Tylova 763 295 01 Mnichovo Hradišt

Podpis autora: _____________________

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jitka Pej imovská Po et: stran 80

obrázk 0

tabulek 3

graf 12

CD obsahuje celé zn ní bakalá ské práce.

V Mnichov Hradišti dne: 10.4.2008

zdroj 27

p íloh 1 CD

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Bakalá skou práci jsem vypracoval samostatn

s použitím uvedené

literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.

V Liberci dne:

Podpis: …………………………

Pod kování: D kuji vedoucí bakalá ské práce Mgr. et Mgr. Jitce Pej imovské za její zajímavé a cenné p ipomínky, za její drahocenný as, trp livost a ochotu podílet se na tvorb této práce. Zárove d kuji své partnerce Lucii Köhlové za morální podporu b hem studia a p i tvorb bakalá ské práce.

Název bakalá ské práce:

P í iny trestné innosti mládeže ve vztahu k užívání drog

Název bakalá ské práce:

Cause of juvenilie criminal aktivity in relation to drug abuse

Jméno a p íjmení autora:

Petr Nevyhošt ný

Akademický rok odevzdání bakalá ské práce: 2008 Vedoucí bakalá ské práce: Mgr. et Mgr. Jitka Pej imovská Resumé Bakalá ská práce se zabývala drogovou problematikou a na ni navazující trestnou

innost. Jejím cílem bylo zmapování vývoje a p í in užívání

nealkoholových drog v eské republice ve vztahu k trestné innosti. Práci tvo ily dv st žejní ásti. První ást práce podává teoretické informace o jednotlivých drogách a o vývoji užívání nealkoholových drog a zm nách právní úpravy na území

eské republiky p ed rokem 1990 a po roce 1990. Druhá ást

práce byla v nována hledání p í in vzniku závislosti na drogách a porovnáním jev , které vznik závislosti mohou urychlit i zpomalit. Výsledkem bylo zjišt ní, že nejv tší podíl na rozší ení po tu uživatel drog je spojován se snadnou dostupností drog po roce 1990. Vznik závislosti na nealkoholových drogách byl shledán jako multifaktoriální. Za nejv tší p ínos práce bylo možné považovat vytvo ení p ehledu užívání drog na území

eské republiky a zjišt ní slabých míst v právní úprav drogové

problematiky. Klí ová slova: Droga, drogová závislost, trestná innost, p í iny závislosti, etapy závislosti, sociáln patologické jevy, Summary Baccalaureate work deal with drug problems and on it connecting criminal activity. Her objective was charted development and causes usage non-alcoholic drugs in Czech republic concerning criminal activity. Work formed two pivotal parts.

First part of work comprises theoretic

information about single drugs and about development usage non-alcoholic drugs and changes legal regulations on territory of Czech republic a year ago 1990 and

after a year 1990. Second part of work was devoted to search causes rise dependence on drugs and confrontation phenomenon, that rise of dependence they may speed up or slow down. Result was finding, that the biggest share in enlargement of the number of drug users is cursive with easy availability drugs after a year 1990. Rise of dependence on non-alcoholic drugs was got together like to many-causal. Behind the biggest contribution work be possible to creation survey drug taking on territory of Czech republic and finding weak points in legal regulations drug problems. Keywords: Drug, drug dependence, criminal activity, causes of dependence, stages of dependence, social pathological phenomenons

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................ 9

I. ÁST: UVEDENÍ DO DROGOVÉ PROBLEMATIKY A JEJÍHO VÝVOJE V R

2

Vymezení základních pojm ....................................................................... 11

3

Rozd lení drog a jejich ú inky .................................................................... 12

4

5

6

3.1

Konopné drogy .................................................................................... 12

3.2

Stimulancia .......................................................................................... 14

3.3

Opiáty.................................................................................................. 15

3.4

Halucinogeny ...................................................................................... 17

3.5

T kavé látky ........................................................................................ 18

Vývoj užívání drog na území eské republiky ............................................ 18 4.1

Vývoj užívání drog v eské republice do roku 1989 ............................ 18

4.2

Vývoj drogové scény po roce 1989 ...................................................... 21

Vývoj trestní úpravy na území eské republiky .......................................... 24 5.1

Vývoj trestní úpravy p ed rokem 1989 ................................................. 24

5.2

Vývoj trestní úpravy po roce 1989 ....................................................... 25

5.3

Držení drogy pro vlastní pot ebu.......................................................... 26

Vztah trestné innosti a závislosti na nealkoholových drogách .................... 29 6.1

Trestná innost mládeže ve vztahu k drogové problematice ................. 33

II. ÁST: VLIVY NA VZNIK ZÁVISLOSTI A JEJÍ PR B H 7

8

P í iny vzniku drogové závislosti ............................................................... 36 7.1

Rizikové faktory spojené s osobností jedince ....................................... 36

7.2

Rizikové faktory spojené se sociálním prost edím................................ 40

7.3

Rizikové faktory spojené s dostupností drog a jejich vlastnostmi ......... 43

Typy uživatel a etapy v drogové karié e .................................................... 44 8.1

Experiment s drogou ............................................................................ 45

8.2

Rekrea ní užívání ................................................................................ 46

8.3

Duální fáze .......................................................................................... 46

8.4

Fáze droga na plný úvazek ................................................................... 47

8.5

Totální drogový život .......................................................................... 48

9

Kazuistiky .................................................................................................. 49 9.1

Peter M. – závislost na pervitinu .......................................................... 50

9.2

Ji í T. - závislost na heroinu ................................................................. 55

9.3

Martin G. - závislost na t kavých látkách ............................................. 59

10 Sociáln patologické jevy ........................................................................... 64 10.1 Nezam stnanost ................................................................................... 64 10.2 Páchání trestné innosti a vývoj po tu v z

....................................... 65

10.3 Alkoholismus ...................................................................................... 66 10.4 Korelace sociáln patologických jev ve vztahu k užívání drog ........... 68 11 Záv r .......................................................................................................... 74 12 Seznam použitých informa ních zdroj ...................................................... 78

Již devátým rokem pracuji jako policista na obvodním odd lení Policie eské republiky p i okresním editelství Mladá Boleslav, kdy p i výkonu služby se setkávám s adou sociálních problém . Zájem o proniknutí do jejich hloubky m

také p ivedl ke studiu oboru sociální práce. Jako jeden z nejhorších a

v sou asné dob stále aktuáln jší sociální problém spat uji rozmach užívání drog, který se v naší republice zvýraznil až po roce 1990. Rozvoj závislosti u jednotlivých toxikoman je spojován s adou zm n v jejich život , který vede až k jejich sociálnímu vylou ení a t žké závislosti na droze. Užívání drog m že ohrožovat i samotnou existenci toxikomana. Rizika spojená s užíváním drog se však netýkají jen samotných toxikoman , ale i jejich blízkých a v kone ných d sledcích i celé spole nosti. Prohlubující se závislost toxikomana sebou p ináší i narušení rodinných vztah , jsou zde tendence k páchání trestné innosti a v poslední dob vyvstávají i rizika spojená s ší ením nevylé itelných chorob, které mohou ohrozit každého, aniž se dostane s toxikomanem do p ímého kontaktu. A koliv nepracuji na obvodním odd lení uvnit hlavního m sta Prahy, kde je problém s užíváním nealkoholových drog asi nejzávažn jší, m l jsem možnost pozorovat, jak rozvoj toxikomanie postupuje i do menších m st a vytvá í se zde zcela nová drogová scéna. S tou je pak spojováno hned n kolik sociáln patologických jev , v etn z výšené trestné innosti. Z tohoto d vodu jsem svou bakalá skou práci v noval tématu z oblasti drog. Hned v úvodu p i studiu dokumentace a literatury jsem pochopil, o jak moc široké téma se jedná a rozhodl jsem se zpracovat pouze n které aspekty zam ené zejména na p í iny rozší ení drog v eské republice po roce 1990 a p í iny užívání drog u jednotlivc . Jako cíl bakalá ské práce jsem si proto ur il zmapování vývoje a p í in užívání nealkoholových drog ve vztahu k páchané trestné innosti. Zmapování vývoje užívání drog od roku 1990 je reakcí na „drogový boom“, který v naší republice b hem posledních 15ti let nastal a postupem asu pronikl z v tších m st postupn

do celé

eské republiky. „Drogový boom“

s sebou p inesl adu otázek, zejména k hledání p í in užívání drog, ale i hledání vhodného zp sobu lé by, prevence a v neposlední ad i represe. Samotná práce je spekulativního charakteru, kdy vychází zejména z analýzy sekundárních zdroj a vlastních znalostí. První ást práce je zpracována obecn ji a je zde zam ena pozornost na vývoj užívání nealkoholových drog v porovnání s reakcemi legislativních úprav, týkajících se p edevším zm n v trestním zákonu. Dále je zde zmín n p í inný vztah mezi užíváním drog a s tím spojenou trestnou inností. V druhé ásti práce je již úhel pohledu zúžen na hledání p í in užívání drog a okolnostem, které vznik závislosti mohou urychlit i naopak zpomalit. Dále v této

ásti jsou pomocí jednotlivých kazuistik

demonstrovány nejrozší en jší typy jednotlivých uživatel na tvrdých drogách podle typu jejich hlavní užívané drogy. Ke zpracování kazuistik byly využity metody analýzy sekundárních zdroj , anamnézy a rozhovoru. V záv ru práce je provedeno srovnání vývoje vybraných sociáln patologických jev na území R a jejich porovnání podle jednotlivých kraj , za ú elem zjišt ní jejich možné souvislosti se vznikem závislosti na drogách. Pro porovnání t chto kvantitativních dat bylo využito zejména metody analýzy sekundárních zdroj .

I.

ÁST: UVEDENÍ DO DROGOVÉ PROBLEMATIKY A JEJÍHO VÝVOJE V R „Malá chyba na za átku se stane velkou na konci.“ Giordano Bruno

Pro lepší orientaci v další ásti práce je nutné uvést a vymezit zejména pojmy: droga, návyková a omamná látka a samotná drogová závislost. Droga - samotné pojmenovaní „droga“ má sv j p vod z arabského slova durana, které je zde výrazem pro lé ivo. V eštin

je slovo droga p evážn

chápáno jako látka s omamným ú inkem. Drogu lze chápat jako látku, a již p írodní nebo syntetickou, která spl uje dva základní požadavky:1 má tzv. psychotropní ú inek, tj. ovliv uje n jakým zp sobem naše prožívání okolní reality, m ní naše „vnit ní“ nalad ní, prost p sobí na psychiku. m že vyvolat závislost, má tedy n co, co se z nedostatku vhodn jšího pojmenování n kdy ozna uje jako „potenciál závislosti“. Ten je u r zných drog r zn vyjád en. Podle této definice droga nepochybn pat í mezi návykové látky, jejichž definice je obsažena v trestním zákon a zní následovn : Návykovou látkou se podle § 89 odst. 10 trestního zákona rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky zp sobilé nep ízniv ovlivnit psychiku lov ka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. 2 Omamné látky jsou již chápány v užším slova smyslu než návykové látky. Podle trestního zákona mezi omamné látky pat í i psychotropní látky, kdy všechny tyto látky jsou taxativn uvedeny v p íloze zákona . 167/98 Sb. Hlavním rozlišovacím znakem od výše uvedených návykových látek je, že do skupiny

! " ##$ %&

'( ) *+

,

##$

omamných látek, pro pot eby trestního zákona, již není za azován alkohol a jiné legální drogy ( edidla, cigarety apod.). ada skutkových podstat trestných in je práv spojována s užitím nebo zprost edkováním návykové látky a v horším p ípad omamné látky, ímž se taková osoba vystavuje trestnímu stíhání. Dalším d ležitým pojmem je drogová závislost. Drogovou závislost lze definovat jako stadium periodické nebo chronické otravy, škodlivé pro jednotlivce i pro spole nost, vyvolané požíváním p irozené nebo syntetické látky. Typická je tendence pokra ovat za všech okolností a zvyšovat dávku. P eruší-li se p íjem látky, objeví se abstinen ní p íznaky. Op tovným dodáním této látky abstinen ní p íznaky zmizí. Závislost rozlišujeme na psychickou a fyzickou. U psychické závislosti se jedná o nekontrolované nutkání užít drogu znovu za ú elem, prožít p íjemné pocity, které droga u uživatele vyvolává. U fyzické závislosti již je d vodem op tovného užití drogy p ekonání stadia, které p ichází po opadnutí ú ink drogy a je spojováno s nep íjemnými duševními a t lesnými stavy.

Základní rozd lení drog je zpravidla na drogy legální a nelegální. Do složky legálních drog pat í alkohol, léky, tabák a t kavé látky. Mezi nelegální drogy adíme konopné drogy, halucinogeny, opiáty a stimulancia. Pro získání uceleného obrazu o p sobení, ú incích a vlivu jednotlivých drog na lidský organismus je d ležité za azení podrobn jších informací o t chto látkách.

Latinsky cannabis sativa, konopí seté. Jedná se o jednoletou, dvoudomou bylinu. Na celém sv t existují její r zné formy lišící se obsahem prysky ice a množstvím ú inné látky – THC (tetrahydrocannabinol). Jedná se o nejstarší rostlinu, která byla p stována pro její psychotropní ú inky. Doklady o jejím p stování jsou staré více než 5000 let. První písemné zprávy o jejím p stování jsou dochovány již v nejstarší dochované ínské knize. První zmínky o konopí v Evrop uvádí ecký historik a filosof Herodotos z Halikarnasu, podle jehož ozna ení kanabos pochází také sou asný název drogy – kanabis.

Pouze odlišnou formou úpravy se ze sami ích rostlin konopí vyrábí hašiš a marihuana. Jako hašiš se ozna uje zaschlá a zformovaná prysky ice ze sami ích rostlin konopí, zatímco sušené a jinak upravené listy a kv tenství jsou ozna ovány jako marihuana. Marihuana Slangov

ozna ována jako „tráva“, „marjánka“, „ganja“. V p ípadech

vyšlecht ných rostlin, kde je n kolikanásobn vyšší obsah aktivní látky THC se slangov ozna uje jako skunk. Obsah aktivní látky THC se b žn pohybuje mezi 3 až 4 procenty, ale u nových kultivar p stovaných v ideálních podmínkách m že obsah této látky ve vysušeném materiálu dosáhnout i 15 až 20 %.3 Marihuana se nej ast ji kou í ve form cigaret (joint ). Inhalace kou e je nejrychlejší a nejefektivn jší cestou, jak dopravit THC do mozku. Podobn jako je to u nikotinu. Užívání ústy je mén

asté, ale existuje n kolik publikací, které se

zabývají va ením z konopí. THC se v tomto p ípad daleko pomaleji uvol uje do krve a proto uživatel není schopen odhadnout, zda neužil p íliš malou nebo p íliš velkou dávku. Ú inek první intoxikace m že být velmi rozdílný. Požadovaný ú inek závisí na mnoha okolnostech – v etn okolního prost edí a stavu uživatele. Za p íznivých podmínek vyvolává pocity relaxace, pohody a rozja enosti, spojené s euforizací a tendencí ke smíchu. Tento stav je dob e znám a je ozna ován ve slangu jako „vysmátost“. Jsou-li podmínky nep íznivé, zp sobuje droga rychlý tok emocí až pomatené p edstavy, nastupují pocity otup losti až nete nosti. Dlouhodobé užívání konopných produkt

má zásadní vliv na pam

a

schopnost koncentrace. lov k pomaleji zpracovává informace a h e se u í (tyto potíže bývají trvalejšího rázu). D vodem m že být to, že THC z stává v t le pom rn dlouhou dobu.

-

./

0

!

! "

# "

##1

Všeobecn je marihuana za azována do drog s akceptovatelným rizikem vzniku závislosti. Po roce 1989 se kou ení marihuany zna n rozší ilo a stalo se módní záležitostí. Dnes je již zcela b žným jevem na r zných spole enských akcích, jako jsou house party.

Mezi typické zástupce stimulancií pat í kokain, amfetamin (pervitin) a extáze. Stru n

e eno jde o návykové látky, jejichž základním efektem je

povzbuzení a celková stimulace. Po požití se dostavuje euforie, ústup únavy, pot eby spánku a chuti k jídlu. K užívání stimulancií mají sklon intelektuálové, idi i, studenti a všichni, kte í pot ebují posilovat bd ní a pozornost. Látky této skupiny nevyvolávají závislost fyzickou, ale vyvolávají závislost psychickou. Ta se projevuje touhou po látce a po jejím ú inku. Kokain Slangov

ozna ován jako „koks“. Pat í mezi p írodní látky, které se

vytvá í v listech ke e Erythroxylon coca – kokainovníku pravého, který roste zejména v jihoamerických Andách. Vývozem isté drogy se nechvaln proslavila Kolumbie, kde obchod s kokou provozují zlo inecké kartely. Kokové ke e byly již známy starým Ink m v dob 2000 let p ed Kristem, kdy drogu užívali žvýkáním lístk ke e. Tímto zp sobem se do t la dostala jen malá dávka, vyvolávající pocit blaženosti, potla ující hlad a zvyšující odolnost v tam jších, asto drsných p írodních podmínkách4 Chemicky istý byl kokain izolován roku 1859 v N mecku a za al být používán v medicín . Jeho ú inky jako lokálního anestetika objevil pro medicínu Sigmund Freud.5 Kokain v práškovém stavu se obvykle š upe a pom rn rychle se touto cestou dostává do krve. Nov jší formou jeho aplikace je kou ení, p i kterém je nástup ú inku ješt rychlejší a rauš zvláš intenzivní. Ti, kdo mají s kokainovým raušem osobní zkušenost, jej popisují jako nejp íjemn jší drogový zážitek v bec. Po kokainovém rauši mnohdy následuje hluboká deprese a uživatel cítí neustálou 2

./ 0 34 .0 4 3 5

!

! " !

# " $

##1 # "% &" '

##-

1

pot ebu znovu kokain užít, aby chmurnou náladu zahnal. Závislí lidé asto ztrácejí motivaci ve všech sm rech a snaží se pouze sehnat další dávku za jakoukoliv cenu. Pervitin Slangov

ozna ovaný jako „piko“, „pé ko“, „perník“ apod. V eské

republice je pervitin asto ozna ován jako droga . 1 pro svou velkou oblíbenost mezi uživateli a vzhledem k tomu, že jeho výroba má u nás dlouholetou tradici. Jedná se o derivát syntetických stimulujících látek známých pod názvem amfetaminy. Amfetamin je jednou z nejstarších ryze syntetických drog. Poprvé byl p ipraven v roce 1887 a teprve v roce 1940 byla poprvé popsána možná závislost na n m. 6 Mezi uživateli se prodává ve form

bílého prášku, n kdy mírn

zbarveného do hn da i r žova, což je zp sobeno p ím sí jódu použitého p i výrob . Aplikuje se ústy, š upáním a v eské republice nej ast ji nitrožiln . P i delším užívání pervitinu dochází ke zm nám psychiky – objevují se stavy zmatenosti, poruchy pam ti, postižený je paranoidní a má sebevražedné tendence. Slangov je tento stav asto ozna ován jako stíha. V d sledku toho se toxikoman stává ned v ivým, podezíravým a mohou se u n j objevit i sluchové a zrakové halucinace. Následkem toho se stává toxikoman nebezpe ný sob

i

svému okolí.

Mezi p írodní opiáty adíme opium a kodein a mezi syntetické opiáty se adí heroin a braun. Vzhledem k rozsahu této práce jsou zde zmín ny jen vybraní zástupci heroin a braun, kte í se významným zp sobem projevili na eské drogové scén . Opiáty vyvolávají silnou psychickou i fyzickou závislost. Zp sobují úbytek t lesné váhy, svalové k e e, pokles sexuální touhy a celkové utlumení. Navíc vyvolávají pocity úzkosti, stres, prom ny nálad a problémy komunikace s okolím.

1

34 .0 4 3 5

!

$

"% &" '

##-

11

Klasickým projevem pr b hu závislosti na opiátech je rychlý vzr st tolerance. Organismus si na drogu rychle zvyká a k dosažení stejného ú inku je t eba stále vyšších dávek. Heroin Slangov ozna ován jako „herák“. Heroin byl syntetizován v roce 1874, v roce 1898 jej za ala n mecká firma Bayer prodávat pod jménem heroisch, což znamená „silný“. Po léta by heroin považován za ú inný lék pro závislé na morfinu. 7 Závislými na morfinu byl heroin ochotn p ijímán, ale jejich závislost to nevy ešilo. Pouze se jejich závislost p esunula na heroin. Pozd ji byla výroba zastavena a heroin se stal nelegální drogou. Mezi nej ast jší zp soby užití heroinu pat í v eské republice nitrožilní podání. M že se také ale š upat, kou it nebo inhalovat z aluminiové fólie v anglicky mluvících zemích slangov ozna ováno jako „chasing the dragon“. Abstinen ní p íznaky p i rozvinuté závislosti jsou velmi nep íjemné a n kdy dokonce ohrožují na život . Pat í mezi n pr jem, bolesti v b iše, bolesti hlavy, zvracení a celkové k e e. T lesné symptomy doprovází silná touha vzít si drogu znova. Lé ba heroinové závislosti obvykle zahrnuje substitu ní lé bu, ke které je využíván metadon i subutex. Tyto náhradní látky nevyvolávají pocity rauše, ale pomáhají p ekonat touhu po užití další dávky. Braun Jedná se o specificky

eskou drogu, která se vyrábí v domácích

laborato ích a v minulosti nahrazovala na eském trhu heroin. Jedná se o sm s derivát z kodeinu, který se prodává jako tinktura nahn dlé barvy. Výroba braunu zapo ala v 70. letech 20. století. V posledních letech byl z eského trhu vyt sn n heroinem. V d ív jší dob však na eské drogové scén m l pevnou pozici.

$

34 .0 4 3 5

!

$

"% &" '

##-

1

Mezi halucinogeny pat í látky p írodní i syntetické, jejichž základním efektem po požití je zm na v domí, která m že vést až k halucinacím, tj. zdánlivým vjem m, které mají pro lov ka, který je prožívá charakter skute ných vjem . Nevzniká zde psychická ani fyzická závislost, ale jejich nejv tším rizikem je možnost nezvratného, nebo jen t žko lé itelného psychotického onemocn ní, které jinak mohlo z stat po celý život skryto. - LSD - lysergic acid diethylamide LSD se na našem erném trhu objevuje tém krystal . V prvním p ípad

výhradn ve form trip

se jedná o malé papírové

i

tvere ky s potiskem

zobrazujícím r zné symboly. Ve druhém p ípad jde o malé granulky v tšinou tmavomodré i zelené barvy p ipomínající um lé hnojivo.8 Obojí se užívá peroráln , postupným rozpušt ním v ústech pod jazykem. Syntetická látka LSD p sobí mnohonásobn siln ji než jakákoliv droga. Proto se také užívá v extrémn malých dávkách odpovídajících miliontinám gramu. LSD vyvolává halucinogenní stavy, dezorientaci v prostoru a ase a ztrátu v le a sebekontroly. Stejn jako extáze se LSD hojn užívá na tane ních scénách zejména proto, že vyvolává výrazné zkreslení sluchových i vizuálních vjem a halucinace. Zážitku spojenému s užitím LSD se íká trip (výlet), protože je to jako cesta na jiné místo. M že to být zážitek mystický, fascinující, ale také velmi strašidelný (tzv. horortrip). Nevypo itatelnost je jedním z hlavních rizik LSD. Ú inek m že být ovlivn n dávkou, rozpoložením mysli, místem nebo dalšími p ísadami. S užitím LSD dochází ob as i k situacím ozna ovaným jako „flashback“, ili ke stav m, kdy po déletrvající abstinenci od drogy náhle dojde k subjektivnímu prožitku, který odpovídá stavu p i intoxikaci. Tento stav se m že objevit po n kolika dnech, m sících, ale dokonce i po roce.

"

34 .0 4 3 5

!

$

"% &" '

##-

1

Od výše uvedených drog se t kavé látky odlišují tím, že jsou voln dostupné, nebo jejich hlavní využití je v pr myslu. Jejich zneužívání je z tohoto pohledu pouze vedlejším produktem. O to závažn jší to je problém. Ke zneužívání t kavých látek jsou nejnáchyln jší nejmladší v kové skupiny. Asi nej ast ji se setkáváme s touto drogou u romské populace. Mezi zneužívané látky pat í v prvé ad

toluen a dále benzín, éter,

chloroform, aceton a tetrachlorethylen (známý jako isticí prost edek ikuli). Toxikomané zneužívají zmín né syntetické látky zejména inhalováním par t chto t kavých látek, ozna ované jako ichání (sniffing). V menších dávkách vyvolávají t kavé látky zm ny nálad ve vnímání. Dochází ke stavu jakéhosi polospánku, polov domí provázeného živými, barevnými „sny“. V p ípad , že se toxikoman dostane do takového stavu, že již není schopen zamezit p ísunu drogy, m že se dostat až do bezv domí s útlumem dechu a krevního ob h , a tím m že dojít i k jeho úmrtí. Vdechováním t kavých látek dochází zejména k poškození sliznic, mozku, plic, srdce a jater.

!

"#

!" #

%$$ %& %

&'

(

"' )*)

Zmínky o užívání drog mezi lidmi sahají až do období n kolika tisíciletí p . n. letopo tem. Lidé si odjakživa snažili zp íjemnit život všemi možnými prost edky. S tím souviselo i objevování látek, které vyvolávají p íjemné pocity, stavy opojení, povzbuzení i naopak útlumu. Mezi tyto látky pak nesporn pat í zejména látky, které v sou asné dob ozna ujeme jako drogy. Skute nost, že tyto látky vyvolávají pozitivní nálady, s sebou zákonit p ináší jistý druh závislosti. Málokdo je schopen se takové látce vzep ít a z íci se p íjemných pocit , které do té doby neznal.

Na území eské republiky lze ojedin lé zneužívání drog zaznamenat již ve 20. letech 20. století, kdy k nám proniklo zneužívání kokainu, které se stalo moderní zejména mezi zámožnými ob any a um lci. Nár st nelegálního obchodu s kokainem byl zap í in n zejména zavedením pr myslové výroby kokainu v N mecku, odkud byl pašován tém

po celé Evrop . Krom kokainu bylo ve

dvacátých letech zneužíváno i morfium a to zejména mezi léka i, kte í k n mu m li relativn snadný p ístup. Morfium se v té dob užívalo k tlumení bolesti u pacient . S podáváním morfia, tak

asto docházelo i k necht nému vyvolání

závislosti na morfiu p ímo u pacient . Po druhé sv tové válce se obchod s drogami postupn celosv tov rozší il a stal se výnosným obchodem pro drogové kartely. Vývoj drogových trh v Evrop se však b hem studené války výrazn rozd lil. Západní Evropa se stala cílovou stanicí mnoha tras, po kterých byly drogy pašovány. Tyto trasy vedly i p es naši zemi, která však byla pouze zemí tranzitní, nebo ze strany distributor a drogové mafie nebyl žádný zájem o naši m nu. Tímto se na náš trh prakticky nedostávalo žádné zboží z dovozu. Osoby, které se p esto k takovému zboží dostaly, nap íklad z d vodu, že zajiš ovaly jeho transport, si pak malou ást nechávaly pro svou osobní pot ebu i pro hrstku svých známých. Z tohoto d vodu se na náš trh prakticky nedostávaly až do konce 80. let žádné drogy z dovozu. I tak se však náš „drogový trh“ vyvíjel a do jisté míry byly na našem území zneužívány látky s podobným psychotropním ú inkem jako v Západní Evrop a prakticky i na celém zbytku sv ta. Výskyt zvýšeného zneužívání drog na území

eské republiky je

p ipisován konci 60. let a pr b hu 70. let. V té dob krom nelegálních látek vlastní výroby docházelo ke zneužívání t kavých látek, které pat ily k legáln dostupným, nebo byly ur eny k pr myslovému využití. Zneužívání t kavých látek bylo doménou nejmladších toxikoman , a už st edoškolák , p evážn u i žák základních škol. K tomu p ispívala i velmi nízká po izovací cena.

,

Po dlouhodobých, nesnadných jednání došlo k zastavení prodeje isti e ikuli a p ípravku na ist ní oken Okena. Mladí icha i však m li možnost nakupovat v drogeriích jiné obdobn ú inné t kavé látky.9 (Poznámka: problém s p echodem k jiným obdobným látkám se nepoda il vy ešit až do sou asné doby a mezi icha i stále výrazn vede obliba v ichání toluenu i p esto, že poslední právní úpravou je možnost jeho nákupu pouze na živnostenský list.) Vzhledem k tomu, že

eskoslovensko bylo pouze tranzitní zemí a

nedostávaly se k nám klasické tvrdé drogy, jakými jsou kokain a heroin, byly vytvo eny jejich náhražky, které m ly obdobné psychotropní ú inky. Jako stimula ní droga nahrazující kokain se u nás za al vyráb t metamfetamin, tzv. „pervitin“ a jako náhražka heroinu se u nás vyráb l derivát opiátu kodeinu dicedit, tzv. „braun“. Díky „domácké“ výrob t chto drog se u nás p vodn neutvá el drogový erný trh klasického typu, dostupnost drog byla pom rn omezená, nebo se ší ily p edevším v uzav ených skupinách lidí, kte í drogy vyráb li a v tšinou také sami užívali. 10 A koliv na území

eské republiky nefungoval žádný erný trh, který by

byl živen nabídkou a poptávkou a zárove

do konce 80. let nebyl zajišt n

systematický p ísun drog ze zahrani í, byla pot eba lidí po vyzkoušení drogy a v pozd jší dob i jejím nutném užívání natolik silná, že se zde vytvo il naprosto fungující systém. Tento systém byl sice h e dostupný širším vrstvám obyvatel, ale v rámci malých komunit byly zajišt ny všechny pot ebné úkony (zajišt ní pot ebných surovin pro výrobu, samotná výroba a distribuce). Sou asn se sílícím p stováním konopí se toxikomani stali z hlediska zajišt ní drogy zcela nezávislí na dovozu ilegálních drog ze zahrani í a drogová scéna m la pom rn stabilizovaný charakter, i když jak bylo výše uvedeno, týkala se pouze zasv cených osob a nikoliv široké ve ejnosti.

/40 6 78 36 78 4

#

:

! ( $

$

9 '' )

# 9

-

2$

!" #

'

)*)

Po listopadu 1989 se

eská republika za adila mezi zem , ve kterých

výrazným zp sobem došlo k prudkým zm nám v oblasti nelegální výroby, obchodu a ší ení omamných a psychotropních látek. To vše souviselo s celkovým vývojem naší spole nosti. Charakter drogové scény byl z hlediska dlouhodobého pohledu nestabilní zejména v devadesátých letech. V sou asné dob již nejsou patrné takové výkyvy, které v p edešlých letech zap í i oval zejména vstup nových drog na eský trh a samotné formování erného trhu. Po revoluci v roce 1989 došlo k otev ení hranic, ímž došlo k voln jšímu pohybu obyvatel do cizích stát

a zárove

p ílivu turist

ze zahrani í.

S uvoln ním hranic a p izp sobování se životu našich soused se mnoho lidí snažilo dohonit zcela vše. Velkým módním trendem se tak na po átku 90. let, po vzoru liberáln smýšlejících zemí, stalo kou ení marihuany. Hlavním tématem nejen mezi mladými lidmi a politiky se stala legalizace n kterých psychotropních látek, tak jako je tomu nap íklad v Holandsku. S tím souvisely i dlouhodobé diskuze na možnost rozd lení drog na tzv. m kké a tvrdé. Politici ani policie si však zcela neuv domovali, že v dynamicky se rozvíjející spole nosti již není ani tak problémem kou ení marihuany, ale to, že ady toxikoman již rozší ilo mnoho mladých lidí díky experiment m s tvrdšími drogami, mezi které v té dob pat il zejména pervitin. Mnoho, do té doby drobných výrobc , kte í um li chemicky vyrobit pervitin, si uv domilo, že tržní ekonomika m že fungovat i na erném trhu. Vzhledem k již založeným varnám z dob p ed revolucí, jejichž majitelé dokázali uspokojit zna nou poptávku po pervitinu, se z n j stala naše droga „ íslo jedna“. Postupem asu došlo i k jejímu vývozu do okolních zemí, kde si pro její p vod vysloužila dokonce slangové mezinárodní ozna ení „ eko“. 11 V roce 1994 se u nás dále za alo rozmáhat užívání heroinu, který do té doby byl p es naši zemi dovážen do Západní Evropy tzv. balkánskou cestou z Turecka.

*

"&

$

#

1$

P evážn z Istanbulu byl heroin pašován do celé Evropy ze zemí „zlatého p lm síce“ (Írán, Pakistán, Afghánistán) a „zlatého trojúhelníku“ (Barma, Thajsko, Laos).12 Zpo átku jsme figurovali pouze jako tranzitní zem , kdy na našem území bylo

ponecháno

pouze

minimální

množství

heroinu

pro

pot eby

zprost edkovatel , p ípadn jejich známých. V souvislosti s upev ováním naší m ny a zvýšené poptávky po heroinu se postupn i naše zem prom ovala ze zem tranzitní na zemi cílovou. Rozší ení heroinu na našem území p isp lo i k jeho výraznému zlevn ní. Na po átku se totiž jeho cena pohybovala v ádech kolem 3.000,- K a byl tak ur en výhradn pro zámožné osoby. Postupem asu však jeho cena klesla až na t etinu, a tím za al být konkurenceschopný u nás nejrozší en jší droze – pervitinu. Po ty uživatel závislých na heroinu postupn za aly ukrajovat z po tu závislých na pervitinu a tzv. m kkých drogách. Nár st po tu uživatel opiát v 90. letech je možné vysledovat i z po tu žádostí o odvykací lé bu v psychiatrických lé ebnách. Ty až do roku 2001 tém

lineárn

vzr staly.

Sou asný klesající trend žádostí o odvykací lé bu na opiátech je zap í in n zejména zavedením substitu ní lé by, která ve v tšin

p ípad

probíhá

ambulantn . Po ty žadatel o odvykací lé bu v letech 1995 až 200613 3

' ;!

+ ;

)! ' ; !

< ;(

-### ## ### ## ### ## # 1

-

36 78 4 ) "

:

$ ( $ &

"

### '' )

##

9 *

##

##

##-

- 2" "& # # +,,-

##2

##

##$

##1

Postupem

asu docházelo k vytla ování tzv. domácích varen, které

nahradilo zboží z dovozu distribuované na erném trhu. Obchod s drogami se stal na konci 90. let doménou cizojazy ných mafií s jasn danou hierarchií, kde má každý jasn dané místo a úlohu. Vedle výše uvedených drog se na eskou drogovou scénu po roce 1989 dostaly ze zahrani í i ist syntetické drogy jako je MDMA (extáze) i LSD, které se p evážn užívají b hem tane ních akcí. Vzhledem ke stoupající oblib žánr house, techno, drum and bass hraných p evážn na house party a v house music clubech, stoupá i spot eba t chto drog mezi mladými lidmi. K užívání kokainu v eské republice docházelo spíše v ojedin lých p ípadech, vzhledem k jeho vysoké cen . Kokain tak nemohl konkurovat pervitinu, který je rovn ž stimulantem a jeho místo na našem trhu zastupoval i p ed revolucí. Kokain se tak stal pouze výsadou experimentátor

z vyšších

spole enských vrstev. V sou asné dob se na náš trh však dostává v podob tzv. „cracku“, který se kou í. Jedna taková dávka je výrazn levn jší a je dostupná v tšin obyvatelstva. Návyk je však stejn rychlý. Na sou asné drogové scén se nejvíce uplat uje marihuana a pervitin p evážn z vlastní produkce, heroin dopravovaný „balkánskou cestou“ z Turecka a ze zemí „zlatého p lm síce“ (Írán, Pákistán, Afghánistán) a „zlatého trojúhelníku“ (Barma, Thajsko, Laos), LSD a extáze z Holandska, kokain z Jižní Ameriky a hašiš ze Severní Ameriky. 14 V sou asné dob

protidrogová politika

eské republiky je sm rována

dv ma sm ry. První sm r se orientuje na snižování poptávky a na pomoc a lé bu drogov závislých. To je zajiš ováno pomocí preventivních program , terapeutických pracoviš a zdravotnických za ízení. Druhý sm r je orientován na snižování nabídky drog na našem území. To je úkolem policie a zejména Národní protidrogové úst edny, která je p ímo specializovaným útvarem Policie 2

0

8 =4 %

( $ # . " > ? 8 > ### --@ 2

eské republiky s celostátní p sobností a $

#

"

!

"

$ & */

zabývá se p edevším vyhledáváním, odhalováním, dokumentací a vyšet ováním nejzávažn jších forem organizované drogové kriminality.

(

!

) %)

!" #

' %+

$ %& ,

"'

)*)

Trestním postihem drogové problematiky se zabýval náš trestn právní ád již od po átku vzniku eskoslovenské republiky. V roce 1922 se eskoslovenská republika stala smluvní stranou Haagské úmluvy. Významným p edvále ným krokem v boji proti omamným látkám bylo zavedení opiového zákona . 29/1938 sbírky zákon a na ízení. V tomto zákon byl zakotven ú ední dozor nad výrobou, zpracováním, p ípravou, rozd lováním, obchodem, dovozem, tranzitem a vývozem omamných látek. Po II. sv tové válce byl v roce 1950 p ijat nový trestní zákon . 86/1950 Sb., kde ochrana spole nosti na úseku zacházení s drogami byla garantována základními ustanoveními § 197 a § 198 o nedovolené výrob a držení omamných prost edk a jed . Trestného inu se podle § 197 trestního zákona z roku 1950 dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opat í nebo p echovává omamné prost edky nebo jedy. Trestného inu podle § 198 trestního zákona z roku 1950 se dopustí ten, kdo vyrobí, sob nebo jinému opat í nebo p echovává p edm t ur ený k neoprávn né výrob omamných prost edk nebo jed . Ochrana spole nosti v boji s drogami se odrazila i v novém trestním zákon

. 140/1961 Sb., který nabyl ú innosti 1. ledna 1961. Základní ustanovení

o nedovolené výrob a držení omamných prost edk a jed byla obsažena v § 187 a 188 a vycházela z p edešlé trestn právní úpravy. V té dob se také poprvé projevila nutnost zabývat se nealkoholovou toxikomanií v SSR, nebo v psychiatrických lé ebnách byly evidovány zvýšené po ty

nealkoholových

toxikoman ,

u

nichž

protitoxikomanická lé ba. Rovn ž poznatky policist

musela

být

provedena

dokládaly zvýšený po et

p ípad krádeží lék vyvolávajících závislost a krádeže léka ských p edpis .

Na p elomu 70. a 80. let naráželi policisté zejména na zastaralou trestn právní úpravu, kdy ustanovení § 187 a § 188 trestního zákona o nedovolené výrob a držení omamných prost edk a jed vycházelo z § 195 trestního zákona, kde bylo stanoveno, že za omamné látky jsou považovány jen ty, které jsou uvedeny na seznamu omamných látek. Tento seznam byl obsažen v p íloze . 3 vyhlášky . 57/1967. Toto striktní vymezení látek, za které mohl být potencionální pachatel postižen spole n s jeho velmi složitou aktualizací, m lo za následek, že toxikomané si uv domili, že je pro n

výhodné v novat maximální úsilí

vyhledávání, dovážení i p ímo výrob látek, které nejsou zahrnuty v uvedeném seznamu. Za takové jednání totiž nemohli být trestn postiženi. Tato skute nost p isp la k rozší ení, v sou asné dob na našem území nejužívan jší drogy – metamfetaminu (pervitinu). V seznamu omamných látek byl totiž uveden pouze amfetamin a pervitin se tak na našem území mohl beztrestn vyráb t, opat ovat a p echovávat až do roku 1984. Problém beztrestného zneužívání metamfetaminu byl u nás vy ešen po sedmi letech jeho za azením do seznamu omamných látek. Vyhláškou . 127/1984 Sb. byl metamfetamim (pervitin) za azen mezi omamné látky. S ú inností od 1. ledna 1985 je proto možné stíhat toxikomany i další osoby zneužívající metamfetamin pro trestný in podle § 187 a § 188 trestního zákona.15

!" #

' %+

)*)

Po zm nách v roce 1989 a dramaticky se m nící a zhoršující se situaci na domácí drogové scén

se ukázalo, že stávající legislativa v ad

ustanovení

právních p edpis neodpovídá mezinárodním standard m, k nimž se hlásí, a ani reálné situaci v zemi. Došlo proto k n kolika díl ím legislativním zm nám, v jejichž rámci byl n kolikrát novelizován trestní zákon. K nejnápadn jším zm nám v trestním zákon došlo z ejm v roce 1990 a v roce 1998. V roce 1990 byl definován § 89 odst. 13 nový pojem „návyková látka“ – viz. výše (kapitola 2). Tato definice p es svoji stru nost je velmi výstižná. Mezi návykové látky lze za adit ty, které nep ízniv ovliv ují psychiku lov ka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. V praxi se pak

/40 6 78

!

$

9

#

11

jedná o látky klasickými drogami po ínaje, p es léky až po látky p vodn ur ené výlu n k technickému použití. Mezi návykové látky podle tohoto ustanovení samoz ejm pat í i alkohol. Dalším nesporným kladem novely z roku 1990 bylo zavedení nového trestného inu ší ení toxikomanie podle § 188a trestního zákona. Zavedení tohoto trestného inu je snahou poslanc o snížení poptávky po drogách pod hrozbou sankce ve form odn tí svobody. Výše sankce je pro pachatele, kte í svád jí ke zneužívání nealkoholových drog osoby mladší 18 let. Vzhledem k tomu, že do objektivní stránky § 188 byl zakomponován i výše zmín ný pojem návyková látka, je možné pachatele potrestat i v p ípadech, kdy nabízí osobám mladším 18 let látky, jejichž držení nelze zakázat (jedná se zejména o organická rozpoušt dla). V tomto bod se § 188a zásadn odlišuje od § 187 a § 188, kde je možné stále pachatele postihnout pouze za látky, které jsou uvedené v seznamu. Tento seznam omamných a psychotropních látek se však v dostate ných

asových úsecích

aktualizuje a nedochází k takovým problém m jako p ed rokem 1990. Jako krok zp t, spojovaný s novelou z roku 1990, zmi uje J. Hejda zrušení zákona o p e inech a tím zcela nedo ešenou situaci a nedostate ný postih p i odcizení, pad lání i zneužití léka ských recept v souvislosti se získáním lék , které toxikomani asto zneužívají. Osoby, které odcizují, pad lají a zneužívají léka ské p edpisy, byly do 30.6.1990 postihovány zpravidla za p e in. A koliv bylo známo, že toto potrestání bylo zcela nedostate né a neadekvátní stupni spole enské nebezpe nosti, byl k výše uvedenému datu celý zákon o p e inech zrušen a uvedené jednání je možné postihovat již jen jako p estupek na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1, písm. g) z. . 200/90 Sb. o p estupcích, kde je zmín no pad lání recept .16

- $ %

' %

,(

Držení drogy pro vlastní pot ebu bylo p ed revolucí trestné stejn jako jeho výroba i distribuce. Teprve v roce 1990 novela trestního zákona, provedená zákonem

. 175/1990 Sb., s ú inností od 1.7.1990 odstranila trestní postih

p echovávání pro sebe, nebo 1

0

8 =4 %

dle této novelizace muselo být p echovávání

( $ # . " > ? 8 > ### #

$

#

"

!

"

$ & */

omamné nebo psychotropní látky i jedu vykonáváno pro jiného. Po roce 1990 se politická scéna k tomuto problému stav la spíše liberáln . Postupem asu však docházelo k výraznému nár stu drogov závislých a ke zhoršující se situaci na drogové scén . Krom preventivních program musely být vydávány i nemalé finan ní prost edky na lé bu závislých a bylo patrné, že policii se da í zachytit jen malou

ást distribuovaných drog. Znepokojení široké ve ejnosti, která se

s drogov závislými dostávala ím dál ast ji do styku, nap íklad v parcích a na nádražích, m lo za následek op t otev ení mnoha odborných diskuzí na téma kriminalizace p echovávání drog. Pomyslný jazý ek vah se postupn

za al

p iklán t u smýšlení široké ve ejnosti od liberálního spíše k represivnímu postoji proti narkoman m. Vyvrcholení p išlo schválením novely trestního zákona

. 112/1998

s ú inností k 1.7.1999. Tato novela p inesla nový § 187a trestního zákona, jehož hlavním obsahem je vznik trestnosti osoby, která p echovává omamnou nebo psychotropní látku v množství v tším než malém. Návrh novely p estupkového zákona zavedl administrativní sankce pro p echovávání malého množství omamné nebo psychotropní látky. Kriminalizace držení drog pro vlastní pot ebu bylo p ijato v právních kruzích i v celé spole nosti velmi rozporupln . Vytvá í totiž zvláštní precedens, nebo do sou asné doby náš právní ád vycházel ze zásady, že sebepoškozování není trestné a

lov k by se svým zdravím m l nakládat podle své vlastní

odpov dnosti. Další zna nou nevýhodou tohoto ustanovení je, že místo postihu výrobc a distributor postihuje práv ob ti drogové problematiky, na které by se spíše m lo nahlížet jako na nemocné než jako na pachatele. Postihovat osoby, které se již nacházejí v takovém stavu, že jejich v le nedokáže elit touze po další dávce, je dosti nep ijatelné. Zavedení obecné trestnosti držení drogy neodradí dospívající mládež od experiment a nezbaví již závislé jedince jejich závislosti. Zásadní problém aplikace § 187a p inesl zpo átku i termín „množství v tší než malé“. Odvozovat množství v tší než malé na základ jedné dávky je více než nesnadné. Velikost dávky u závislého toxikomana se m že až n kolikanásobn lišit od velikosti dávky osoby, která s drogou teprve experimentuje. To je

zp sobeno schopností organismu si postupem asu na dávky navyknout. T lo u n kterých typ

drog vyžaduje zvyšování dávek proto, aby narkoman dosáhl

stejných pocit jako v minulosti. Pro pot eby policie byla policejním prezidentem zavedena orienta ní tabulka s hodnotami nejpoužívan jších drog a jejich množství, které by orienta n m lo odpovídat hranici hodnot v tší než malé. Jedná se však pouze o orienta ní hodnoty a v pr b hu trestního ízení se tato hodnota posuzuje individuáln u každého pachatele. Orienta ní hodnoty množství omamných a psychotropních látek dle policejního prezidenta17 Druh

množství v tší než malé

Heroin

10 dávek (kus po 100 mg)

Kokain

10 dávek (kus po 50 mg)

Amfetamin

10 dávek (kus po 50 mg)

Metamfetamin (pervitin)

10 dávek (kus po 50 mg)

MBMA (extáze)

10 dávek (kus po 100 mg)

LSD

10 dávek trip (kus 50 mikrogram )

Marihuana

20 cigaret s 1,5 % delta 9 THC

Jednou z mála výhod zavedení tohoto paragrafu je usnadn ní práce policie p i odhalování distributor , kte í se p ed zavedením trestnosti držení drog v p evážné v tšin p ípad vymlouvali, že drogu mají pro svou osobní pot ebu. Na policii pak záviselo, zda se jí poda í prokázat, že osoba drogu nabízela. Jinak se stal distributor beztrestný. Je však otázkou, zda se do budoucnosti nebude snažit policie o zvyšování statistik objasn nosti zadržováním kone ných uživatel , jejichž nebezpe nost je v hierarchii drogové kriminality zanedbatelná.

$

A; ( B

!

> C

(

D

E

*

)

) %) & !

%)

% %)

Jak již bylo uvedeno v p edchozí kapitole, již samotné držení omamných látek není zákonné a podle sou asné právní úpravy se taková osoba dopouští bu p estupku,

nebo

v horším p ípad

trestného

inu.

Kriminalita

spojená

s nealkoholovými drogami má však mnohem širší charakter. Trestnou innost spojenou s nealkoholovými drogami lze v užším smyslu rozd lit na primární a sekundární. V tomto smyslu je primární trestná innost chápána jako trestná innost, jejíž trestné iny jsou uvedené p ímo v zákon a v jejichž skutkové podstat je p ímo obsažen vztah k omamným a psychotropním látkám, jako je tomu v § 187, 187a a 188, p ípadn návykovým látkám, jako je tomu v § 188a. Dále do této specifické skupiny samoz ejm m žeme za adit i trestný in ohrožování pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona, jehož klasickým p íkladem je ízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky. Vedle t chto specifických trestných in dalších trestných in

se s užíváním drog pojí ada

(tzv. sekundární nebo p idružená drogová kriminalita),

jejichž pachatelé si majetkovou trestnou inností, zejména krádežemi, opat ují prost edky k získání drogy. Podrobn jší d lení uvádí Novotný a Zapletal:18 trestné iny, jejichž cílem je vytvo it nabídku drog (nedovolená výroba a obchod – § 187, 187a, 188 trestního zákona) i poptávku po drogách (§ 188a trestního zákona) trestné iny páchané pod vlivem drog (nej ast ji trestné iny proti majetku, proti svobod a lidské d stojnosti, proti životu a zdraví) trestné

iny zam ené na získávání drog v souvislosti s jejich abúzem

(nej ast ji trestné iny proti majetku) trestné

iny páchané na drogov

závislých (nej ast ji trestné

svobod a lidské d stojnosti)

"

0 + /+ 0 F +

A4

4

:( $

##2

-1

iny proti

Trestné iny spojené s nabídkou a poptávkou po drogách Zjiš ování podílu nealkoholových toxikoman na kriminalit je zna n obtížné. Statisticky sledovaná je zejména první skupina, kde se pachateli prokazuje trestná p ípad

innost spojená p ímo s drogovou problematikou. V tomto

lze vycházet p edevším z d kazních prost edk , kdy je u pachatele

zjišt no v tší množství omamných látek, p ípadn

je zjišt no místo, kde

docházelo k výrob drog i z výpov di sv dk je podložené, že pachatel omamné látky distribuoval. Charakteristická trestná innost je v tomto p ípad mezinárodní organizovaná trestná innost zabývající se pašováním drog do

eské republiky a

jejich distribucí, ale sou asn i pašování vlastní produkce do zahrani í. U ostatních skupin se prokazuje zcela jiný typ skutkové podstaty a prokázání spojitosti s užitím drog se dostává obvykle do pozadí vyšet ování. Trestné iny páchané pod vlivem drog V p ípad druhé skupiny, kdy je pachateli prokazováno spáchání trestného inu pod vlivem návykové látky se zpravidla jedná o trestný in ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona. V tomto p ípad je prakticky zásadní, zda byl pachatel p istižen p ímo p i inu. Již samotné prokázání, zda je pachatel pod vlivem návykových látek p ímo na míst , bylo v minulosti zna n problematické. Jediným zp sobem jak se toto dalo zjistit, byla nutnost bezprost edn po odhalení pachatele, jej podrobit léka skému vyšet ení, které je spojené s odb rem krve a mo i. Na základ jejich rozboru bylo teprve zp tn možné prokázat, že byl pachatel pod vlivem návykové látky. Teprve b hem posledního roku za ínají být policejní složky, a to zejména dopravní policisté, vybaveny p ístroji, které jsou schopné na základ rozboru slin nebo potu odhalit, zda se v t le idi e nenacházejí látky jako cannabis, kokain, extáze, metamfetamin i opiáty jako heroin a morfin. Nej ast ji tak dochází k odhalování protiprávního jednání ve spojitosti s ízením motorového vozidla pod vlivem návykových látek. U ostatního protiprávního jednání bývá zpravidla pachatel dopaden až s delším asovým odstupem, kdy již je velmi obtížné prokázat, že trestný in byl spáchán pod vlivem návykové látky. Pachatelé si samoz ejm

jsou v domi možného

postihu pro takový trestný in a stíhání se snaží vyhnout. Nutno podotknout, že v mnoha p ípadech úsp šn .

Trestná innost zam ená na získání finan ních prost edk na drogy Trestná innost zam ená na získávání drog a finan ních prost edk na drogy, je zcela jist nejrozší en jší skupinou kriminality ve vztahu k drogám. Jedná se o skupinu p evážn majetkových trestných in , kdy postupem asu se m že nebezpe nost protiprávního jednání p esunout až k loupežím a v nejhorším p ípad i k vraždám. Práv páchání majetkové trestné innosti si v tšina populace spojuje s negativními vlivy zneužívání drog. Mezi nej ast ji zcizované v ci pat í ty, které se dají velmi rychle zpen žit prost ednictvím bazar

a zastaváren. Mezi takové v ci pat í zejména mobilní

telefony, jízdní kola, autorádia, elektrotechnika, zahradní seka ky, motorové pily apod. S tím je spojená trestná innost kapesních krádeží, krádeží jízdních kol, krádeží vloupáním do vozidel, byt , chat a garáží. V neposlední ad p ibývá i podvod , kdy si toxikomané kupují zboží na splátky na základ zfalšovaných doklad . Nakoupené zboží obratem zpen ží a splátky nehradí. Vzhledem ke kvantit

objasn ných majetkových trestných

in , není

možné se tak detailn zabývat motivem pachatele a sám pachatel nemá zájem se dodate n policist m p iznat i k užívání drog a jeho problém m s obstaráváním finan ních prost edk na jejich nákup. Proto ve v tšin p ípad z stává souvislost mezi deliktem a abúzem drog neodhalena. Sv tlou výjimku v prokazování majetkové trestné innosti ve vztahu k drogám lze spat ovat v p ípadech vloupání do lékáren, kde souvislost mezi trestnou inností a zneužíváním drog je z etelná. Trestná innost spáchaná na toxikomanech Do poslední skupiny pat í osoby, jejichž závislost je již natolik pokro ilá, že se sebou nechají jakkoliv manipulovat nebo se již nedokážou ú inn bránit. Do této skupiny pat í zejména trestné

iny omezování osobní svobody, útisk,

znásiln ní, pohlavní zneužívání apod. Pachateli jsou asto osoby, které samy nejsou na drogách závislé, ale využívají slabosti práv závislých osob. Drogov závislé ob ti t chto trestných in je pouze ojedin le oznámí, práv proto, že jsou na pachateli v tšinou závislé a samotné oznámení pro n subjektivn p edstavuje ješt jednání na nich.

v tší ohrožení, než snášení jejich protiprávního

Další d lení páchané trestné innosti spojené s užívání drog podle pohlaví Z hlediska rozd lení páchání trestné innosti ve vztahu k nealkoholovým drogám podle pohlaví lze uvést, že muži se ast ji dopoušt jí majetkové trestné innosti spojené s vloupáním do objekt a s prohlubující se závislostí a touhou po nové dávce se u nich ztrácejí zábrany a dopoušt jí se i závažn jší násilné trestné innosti, zejména loupeží. Ženy se v tšinou dopouští kapesních krádeží, podvod , využívají d v ryhodnosti starších ob an . V mnoha p ípadech však „kariéra“ drogov závislé ženy má tendenci schylovat se k prostituci, kterou si m že p ijít k velmi rychle vyd laným pen z m. Traumata spojená s nucenou prostitucí se asto snaží zahnat stimulujícími drogami a dostávají se tak do za arovaného kruhu, ze kterého není cesty ven. V období, kterým si projde drogov

závislý jedinec od prvních

experiment až po terminální fázi, se toxikoman dotkne v tšiny výše zmín ných typ trestné innosti, a již p ímo nebo nep ímo. Pro zajímavost je zde uvedena kazuistika drogov závislého jedince Pavla N. Pavel N. pocházel z rozvrácené rodiny, kdy od ty let jej vychovávala pouze jeho matka, která na výchovu evidentn

nesta ila. Ve 13 letech za al

experimentovat s drogami, zpo átku s marihuanou, pozd ji p ešel na pervitin. V dob , kdy za al užívat pervitin, mu již nesta ilo kapesné, a proto zpo átku kradl peníze matce a poté kradl i drobné zboží v obchodech. P i jedné z krádeží byl však p istižen a v c byla policií oznámena jako p estupek. V pozd jší dob se Pavlovo chování pod vlivem drog stávalo agresivn jší, matku asto napadal a vyhrožoval jí. Postupn zastavil p evážnou ást mat iny elektroniky v místní zastavárn . Poté, co se zjistilo, že provedl n kolik vloupání do vozidel, ze kterých odcizil autorádia, byl vylou en ze školy. Z pracovního ú adu byl vy azen, nebo

s ním

nespolupracoval. Ve svých 18 letech byl p istižen p i distribuci pervitinu svým kamarád m, kdy provedeným šet ením bylo zjišt no, že od svých dodavatel si zakoupil v tší množství dávek, kdy ást m l pro svou pot ebu a zbytek drogy edil p ím semi, aby droga nabyla do p vodního objemu a on jí mohl se ziskem prodávat. Za distribuci drog dostal podmínku v délce 2 let. B hem podmínky i

nadále užíval pervitin a experimentoval i s dalšími drogami. Jeho závislost se natolik prohloubila, že p i jednom z abstinen ních syndrom

matku fyzicky

napadl, b hem ehož jí vyhrožoval, že ji zabije a cht l po ní peníze. Vzhledem k p edešlé trestné

innosti, pro kterou byl rozpracován i dalšími sou ástmi

kriminální služby a vyšet ování, byl odsouzen ke dv ma let m odn tí svobody nepodmín n . Tato kazuistika do jisté míry nasti uje i d vod, pro se na erném trhu tak asto vyskytují dávky s tak malým obsahem ú inné látky. S tím souvisí i problém uživatel , kte í si nejsou schopni ov it jak velkou dávku berou a jaké množství si aplikovat, aby dosáhli požadovaného stavu.

.

' ( Trestná

/

'

$

0 1

innost mládeže se vyvíjí s kriminalitou celé spole nosti.

Z hlediska trestního práva se mládež d lí na d ti a mladistvé. Za dít

je

považována osoba, která nedovršila hranici trestní odpov dnosti – v sou asné dob

15 let. Za mladistvého se považuje osoba, která dosáhla trestní

odpov dnosti, ale zárove ješt nedosáhla plnoletosti. V sou asné dob se tedy jedná o osoby starší 15 let a mladší 18 let. Obecn lze íci, že kriminalita d tí a mladistvých je siln medializována. V roce 1989 se o d tské kriminalit prakticky nemluvilo, p estože tehdy byl podíl kriminality mládeže na celkové kriminalit vyšší než v sou asné dob . A koliv media stále ast ji medializují stoupající kriminalitu mládeže a její zvyšující se nebezpe nost, tak p i pohledu na statistické údaje trestné

innosti mládeže

zjiš ujeme, že je tomu práv naopak a trestná innost mládeže v posledních letech klesá.

Vývoj po tu objasn ných trestných in spáchaných mládeží19 )

5

### #### ### #### ### #

Výrazným faktorem, který p sobí na snižování trestné innosti nezletilc je práv pokles porodnosti, a tím i úbytek d tí a v pozd jší dob i mladistvých. D ti „silných“ popula ních ro ník ze 70. let dosp ly v polovin 90. let práv do v ku mladistvých a v celé

eské republice se jejich po et pohyboval až nad

hranicí 550.000 osob ve v ku 15 – 17 let. Od té doby jejich po et jen klesal v d sledku genera ní obm ny a dostal se až hluboko pod hranici 400.000. Je z ejmé, že p i takto vysokém úbytku této specifické skupiny se musí snížit i po et trestných in spáchaných mladistvými. Na snižování po tu nezletilých pachatel m že mít význam i samotný p ístup policist , kte í jsou asto demotivováni dalším pr b hem trestního ízení, které je u d tí odloženo pro nedostatek v ku, a u mladistvých jsou voleny minimální postihy. Proto

asto policisté rad ji p esouvají svou pozornost na

závažn jší trestnou innost, kde nehrozí odložení objasn ných p ípad pro nízký v k pachatel . Z policejních statistik vyplývá, že trestná innost mládeže má v tšinou charakter mén závažných trestných in , vykazující minimální organizovanost. Nej ast ji páchaným trestným inem jsou krádeže a ú elem trestné innosti je ve v tšin p ípad majetkový prosp ch. V t chto p ípadech se asto jedná práv o výše zmín nou sekundární trestnou innost drogové kriminality, kdy se mladiství snaží zajistit dostatek finan ních prost edk na nákup drogy. Užívání drog je > G !'

H ! I

zna n finan n náro né a mladiství jsou v této dob zcela odkázáni pouze na kapesné od rodi . Podíl kriminality mládeže na celkové kriminalit v eské republice se pohybuje kolem hranice 5%. Vyšší procentuelní zastoupení má zejména majetková trestná

innost, kde tato hranice dosahuje až k 10 %. Naopak

hospodá ská trestná innost je u mládeže zjiš ována, zcela logicky, v minimálním množství. Velmi medializovaná násilná trestná innost se pohybuje v mezích pr m ru. Specifickou trestnou

innost, vztahující se p ímo k nealkoholovým

drogám (§ 187, § 187a, 188, 188a), se v poslední dob da í snižovat. Statistiky Národní protidrogové centrály v roce 2003 uvád ly podíl nezletilých na této objasn né trestné innosti ve výši 20%. Ze statistik pro rok 2007 je možné vysledovat podíl mladistvých na primární drogové kriminalit již jen ve výši 8%. Konkrétn bylo zjišt no 1879 dosp lých pachatel , 114 mladistvých pachatel a 38 pachatel s v kem nižším než 15 let. I p es sou asnou klesající tendenci primární drogové kriminality mládeže nelze tuto problematiku zleh ovat a je t eba si uv domit její p í inu, která je spojována se samotnou závislostí na droze. Nepoda í-li se omezit užívání drog mezi mládeží, dojde v budoucnosti k nár stu mladistvých mezi pachateli a to nejen vlastní drogové kriminality, ale i kriminality majetkové, násilné a mravnostní.

II.

ÁST: VLIVY NA VZNIK ZÁVISLOSTI A JEJÍ PR B H „P í iny chyb bývají obvykle nebezpe n jší než chyby samy.“ Jerzy Andrzejewski

+ ,-

"

&

% %)

Každý jedinec se m že stát za ur itých okolností závislým na návykových látkách. Dalo by se íci, že každý jedinec se do závislosti dostane pouze v p ípad , že v jednom moment nebo v jednom asovém období na n j najednou p sobí více negativních faktor , jejichž tlaku jedinec není schopen nebo nechce elit. P í iny, které vedou lov ka ke konzumaci drog, m žeme rozd lit do t í hlavních skupin:20 p í iny spo ívající v osobnosti jedince p í iny sociálního prost edí, ve kterém se jedinec nachází p í iny spo ívající v dostupnosti drog a jejich vlastnostech Ve vzájemném vztahu mezi osobností jedince, jeho sociálním prost edím a drogou je možné hledat konkrétní faktory, které bu jedince chrání p ed vznikem závislosti, nebo jej naopak ohrožují.

2

30

4

' #

' '(

' %#

Každá osoba si p i narození p ináší do života ur ité predispozice, které jsou v budoucnosti ovliv ovány výchovou jedince. N které se mohou v život lov ka projevit pozitivn , n které naopak negativn . asto záleží na tom, do jaké míry jsou podn covány nebo potla ovány výchovou. Mezi tyto predispozice zcela jist pat í inteligence a osobnostní rysy. Z hlediska vzniku drogové závislosti jsou predisponováni zejména jedinci, kte í jsou psychicky labilní, nevyrovnaní, impulzivní, ale také jedinci s nízkým

#

0

8 =4 %

( $ # . " > ? 8 > ### 1

$

#

"

!

"

$ & */

sebev domím, nedostate nými sociálními dovednostmi, špatn snášející stres a asto trpícími depresemi. 21 asto mohou být ohroženy i skupiny osob, které mají drobné mozkové poškození, duševní poruchu nebo jsou dlouhodob nemocní a asto berou léky na tlumení bolesti. Osobnostní rysy lov ka rovn ž do jisté míry mohou ur ovat, jaký ú inek drogy bude konkrétní jedinec vyhledávat. Osoby introvertní s nestabilní povahou jsou více uzav eny do sebe, h e navazují kontakty, jsou zraniteln jší, málo výkonní a asto se u nich mohou objevit deprese. Pak je v celku pochopitelné, že p i užití stimula ní drogy p i vhodné p íležitosti (nap . tane ní akce) je její ú inek katapultuje do úpln jiného sv ta. Jejich povahové rysy se vlivem stimulant zcela zm ní. Pocity studu zcela zmizí, navazování kontakt je pro n o to jednodušší. Jsou spole enští a jejich výkonnost se rapidn zvýší. Požití stimula ní drogy jim na okamžik poskytne stav, ve kterém by cht li být po ád. Vznik závislosti ješt umoc uje samotná charakteristika stimula ních drog, která rychle vyvolává psychickou závislost, tedy touhu užít jí znovu. Zcela opa n je tomu u extrovert s nestabilní povahou. Jejich projevy v normálním život jsou charakteristické zvýšenou podrážd ností, neschopností koncentrovat se, zvýšeným egoismem, sklony k impulzivit a agresivit . U t chto osob m že být naopak pom rn silným rizikovým faktorem styk s opiáty. Po jejich požití totiž dochází práv

u t chto osob k absolutnímu uklidn ní až

utlumení, což je v po átcích rovn ž vnímáno pozitivn . Závislost na opiátech však p ináší velmi rychlé zvyšování tolerance a spole n s tím i vznik somatické a psychické závislosti. Samoz ejm , že toto p i azení drog jednotlivým typ m osobnosti lze chápat pouze jako jeden z rizikových faktor , nikoliv jako dogma. Dalším rizikovým faktorem, který je možné spojovat s osobností jedince je jeho individuální reakce na drogu a období, kdy se s drogou setká. Každý jedinec reaguje na drogu jinak. Rovn ž vztah mezi užíváním drogy a vznikem závislosti je u každého jiný. Platí zde však skute nost, že ím d íve jedinec za ne drogu 2

#

užívat, o to rychleji se u n ho závislost projeví. Toto zjišt ní je velmi závažné, nebo hranice pr m rného v ku prvního styku s drogou se v celkové populaci neustále snižuje a ohroženy vznikem závislosti jsou již d ti základních škol. Z hlediska vývojové psychologie je jedinec nejvíce ohrožen možným vznikem závislosti na drogách v období pubescence a adolescence. Toto tvrzení potvrzuje i poslední studie HBSC (Healt Behavior in School-aged Children), která prob hla v roce 2006 a mimo jiné zjiš ovala zkušenosti s drogou mezi žáky 9. t íd na vzorku 1665 žák . Z výsledk studie bylo zjišt no, že b hem posledního roku užila konopné látky celá tvrtina z dotazovaných. P i obdobném pr zkumu mezi studenty vysokých škol se ukázalo, že užití konopných látek b hem života se týká celé poloviny dotázaných. Je možné také zmínit studii Csémy et al., která prob hla mezi 18tiletými studenty v roce 2003, p i emž bylo zjišt no, že 56% z nich užilo b hem života jakoukoliv návykovou látku. V období pubescence a adolescence probíhají asi nejbou liv jší zm ny, se kterými se jedinec musí v pom rn krátké dob vyrovnat. Jedná se o období, kdy se z dít te má stát dosp lým. Výsledkem tohoto procesu by m la být úsp šn zakon ená individuace s možností vytvo ení trvalého vztahu k jiné osob a tím i dokon ení procesu separace od rodiny. Vágnerová uvádí d lení individuace podle R. Josselsenové, kdy první dv se odehrávají v pubescenci a další dv v adolescenci:22 diferenciace experimentace postupná stabilizace psychické osamostatn ní Fáze diferenciace je charakteristická odlišením od názor rodi , s nimiž se až do sou asné doby ztotož ovali a považovali je za jediné správné. V tomto období si jedinec za íná d lat své vlastní názory na jednotlivé jednání rodi

a zjiš uje,

že mnoho v cí lze d lat jinak. Fáze experimentace se m že jevit z hlediska prvního kontaktu s drogami jako nejrizikov jší. Její trvání je zhruba kolem dvou let a je charakteristická /JK 0

+ /J L

0

" !#

.

"

.

%

###

-" I 1-

upev ováním vztahu k vrstevník m a po átkem separace od rodiny. Již samotný název této fáze napovídá k tendencím k experimentování a vystavování se novým prožitk m p evážn v rámci party. V tomto období pubescent experimentuje s vlastní emancipací. Odmítá úplnou závislost na rodin

a postupn

ji stále více nahrazuje vázaností na

vrstevníky. Ti jsou pro n ho v té dob významn jší a poskytují mu podporu, kterou m l d íve od dosp lých. Naivita a okouzlení novými kompetencemi jej vedou k pocitu všemocnosti. Pubescent je nekriticky p esv d en, že ví všechno, co je t eba, a tudíž jej nem že nic ohrozit. Odmítá všechny rady a doporu ení rodi , které mu p ipadají hloupé a zbyte né.23 Práv p echod od rodi

k vrstevník m, spojený s naivitou, nekriti ností a

touhou po vyzkoušení n eho nového, je velmi asto stimulem k prvnímu užití drogy. V adolescenci se riziko dále prohlubuje. Jedinec se p ed asn touží stát dosp lým, proto aby se mohl rozhodovat sám za sebe. Jakékoliv omezování neuznává a chce vyzkoušet vše, co mu m že život nabídnout. Dosud ješt není zcela zodpov dný a neuv domuje si, jak je jeho život k ehký. Tyto pocity jsou umoc ovány tím, že v mládí je ješt plný sil a v tšinou žádné t žké zran ní nebo nemoc neprod lal.

ídí se proto heslem „žít naplno a užívat si“. Hlavn proto

adolescenti up ednost ují intenzivní prožitky a pot ebu jejich neodkladného uspokojení.

Mezi

intenzivní prožitky lze za adit

zejména

vyhledávání

nebezpe ných situací, preferování tzv. extremních sport nebo návšt vy koncert a house party. Pot eby neodkladného uspokojení se u adolescent

projevují

tendencí zkrátit dobu nezbytnou k dosažení n jakého cíle. Z negativních skupin sem lze za adit práv toxikomany, kte í se snaží dosáhnout vrcholných prožitk aplikací drogy nebo gamblery, kte í se snaží rychle a bez námahy p ijít k velkým ástkám pen z. Fáze postupné stabilizace znamená dosažení ur ité samostatnosti a nalezení zp sobu jak vycházet s rodi i.

-

/JK 0

+ /J L

0

" !#

.

"

.

%

###

-"

Fáze psychického osamostatn ní je již ukon ením separace ze závislosti na rodin . Adolescent dosáhne vytvo ení takové identity, která potvrzuje jedine nost osobnosti a je alespo p ibližn realistická.

2

30

4

' #

' '

%

', %

V tomto p ípad se jedná o celou adu subjekt , kam m žeme za adit rodinu, školu vrstevníky, zam stnání, ale i sd lovací prost edky. Nejvýznamn ji na jedince b hem jeho vývoje zcela jist p sobí rodina. Uvnit rodiny si jedinec osvojuje základní návyky, tvo í si názory na jednotlivá témata a u í se rozlišit co je vhodné a co je nevhodné. Pomocí vhodného p íkladu rodi

a jejich výchovy jde spíše o jeho ochranu. Naproti tomu p i dysfunk ním

fungování rodiny jde o velmi významný rizikový faktor. Proto je nesmírn d ležité, jaké jsou vztahy v rodin , do jaké míry je rodina schopná zajistit fyzické a duševní pot eby dít te, které se postupn m ní s jeho v kem. Jak rodina dokáže rozvíjet jeho vrozené pozitivní schopnosti a naopak jak dokáže tlumit jeho negativní sklony. Schopnost pln ní t chto pot eb dít te zcela závisí na vysp losti obou rodi

a jejich vzájemném vztahu. Mezi rizikov jší rodiny pat í v za átcích

zejména ty, kde rodi e nejsou p ipraveni na tak závažnou zm nu jejich života, spojenou s výchovou nového lena rodiny. Jedná se zejména o rodi e s velmi nízkým v kem, s nižší inteligencí, s nevy ešenou ekonomickou situací do budoucna, s nízkým pracovním ohodnocením nebo naopak s vysokou pracovní zaneprázdn ností.

asto m že být za rizikové chápáno i necht né dít , které

neo ekávan naruší b žný životní standart. U t chto rizikových rodin asto teprve až narození dít te a starosti o n j prov í nakolik je pevný vztah mezi jeho otcem a matkou. Bohužel v mnoha p ípadech toto kon í rozchodem neseznaných dvojic nebo rozvodem. Dít je pak vychováváno pouze jedním z rodi

a ve výchov

je zpravidla patrná

nep ítomnost mužského nebo ženského vzoru. Bohužel trend v rozvodovosti neustále stoupá, kdy od roku 1990 se hranice rozvodovosti z 35 % p esunula v sou asné dob až na hranici 50 %. Tímto se evropské unie s nejv tší mírou rozvodovosti.

eská republika adí mezi zem

Úhrnná rozvodovost v letech 1950 - 200424

S rozvodovostí je zárove

spojená i výchova d tí v neúplných rodinách. Z

geografického hlediska je rozložení výchovy d tí v neúplných rodinách na území eské republiky nejvýznamn ji procentuáln zastoupeno v Praze, Brn a Ostrav a dále ve St edních a Severních

echách. S tímto rozložením pom rn shodn

koresponduje i nejv tší zastoupení uživatel drog v eské republice. Podíl neúplných rodin z úhrnu domácností25

2

EEM M M >( >(E> E EEM M M >( >(E> E EOP E5 #- C ,

!> !>

:E E :EE

N ( N

> N

N N > N #N ##2 N(N N 5 > N

HN ##

Politický vývoj rovn ž sm uje k neustálému rozevírání n žek mezi bohatými a chudými, což je umocn no i mírou nezam stnanosti, zejména v n kterých regionech (Most, Ústí nad Labem, Ostrava apod.). Mnoho rodin se proto adí mezi sociáln slabé, kde se asto eší únik od reality nadm rným požíváním alkoholu. Rovn ž životy romských rodin jsou sociální dávky a asto se výd lky rodi

asto odkázané na

pohybují na hranici existen ního p ežití.

U romských d tí je jedním z rizikových faktor i jejich vyhýbání se povinné školní docházce, kdy by škola na n mohla preventivn , eduka n a reeduka n p sobit. Mezi další rizikové faktory pat í vliv vrstevník . Stejn jako rodina m že vliv vrstevník p sobit ochranným zp sobem nebo naopak rizikovým zp sobem. Volba, do které skupiny vrstevník se za adí, probíhá spontánn a dá se jen velmi t žko ovlivnit. Skupiny vrstevník p sobící na jedince se dají rozd lit podle jejich pozitivního i negativního p sobení. Pozitivní skupinou je taková skupina, kde je ke drogám záporný postoj. Sem m žeme za adit sportovce, skauty, ale i negativní skupinu, jakou m že být hnutí skinheads. V t chto skupinách je kladen d raz na zdraví a sílu a užívání drog je zde považováno jako známka slabosti. Muže se tak jednat o výbornou protidrogovou prevenci. Na druhé stran vrcholoví sportovci p i touze po lepších výsledcích mohou za ít užívat nepovolené látky a kontroverzní hnutí skinheads propaguje rasismus a projevuje se svou agresivitou. Dále existují skupiny, které mají ke drogám pom rn liberální postoj a v n kterých p ípadech je droga dokonce sou ástí jejich životního stylu. Tak je tomu nap íklad u ú astník tane ních akcí. Zde se však jedná o náhodné setkávání lidí, nejsou zde vytvo eny žádné pevné vazby mezi nimi a užívání drogy je za ú elem z intenzívn ní prožitk p i vnímání hudby a sv telných efekt . T etí skupinou jsou negativní party, které jsou do zna né míry prosyceny užíváním drog a v pozd jší dob se scházejí pouze za ú elem jejich užívání. V tomto p ípad jsou již lenové stálí, vazby mezi nimi jsou silné a funguje zde i minimální míra hierarchie. Touha jedince dostat se do takové party v tšinou obnáší i experimenty s drogami, které se zde užívají, a s tím spojenými riziky možného vzniku závislosti. Samotná touha jedince dostat se do takové party m že

být zp sobena pocity nudy, a s tím spojené chuti zažít n co nového. Zárove to m že být i únik od rodinných problém apod. Další rizikové faktory se spojují se zam stnáním. V n kterých lokalitách s vysokou mírou nezam stnanosti je velmi obtížné nalézt trvalé zam stnání. Osoby, které práv ukon ily u ilišt

i st ední školu, se pro svou nulovou praxi asto

dlouhodob ocitají na pracovním ú adu a najednou si nev dí rady, jak volný as využít. asto finan n podporováni rodi i tak navšt vují no ní podniky a navazují nové kontakty i s problémovými lidmi. Na druhé stran p i nástupu do prvního zam stnání jsou asto stresováni z nových úkol a p ed stresem mohou mén adaptabilní jedinci unikat do drog.

2

30 '

4

' #

'

'

'%

## 1

'

P í iny možného vzniku závislosti spojené s dostupností drog a jejich ú inky byly již podrobn popsány v kapitole „rozd lení drog a jejich ú inky“ Pro úplnost je zde uvedena tabulka s celkovým p ehledem jednotlivých typ drog a s jejich možnými ú inky. Skupina látek

Název

Závislost Závislost Možné ú inky psychická fyzická vysoká

kokain

vysoká

heroin

vysoká

vysoká

braun

vysoká

vysoká

stimula ní

opiáty

marihuana st ední konopí

halucinogeny

celková stimulace, povzbuzení, je možná euforie, pocit zvýšené fyzické a psychické výkonosti a vnímání, empatie - zvýšená schopnost vcítit se do je možná problém a pocit ostatních, nespavost, rozší ené zornice

pervitin

žádná

hašiš

st ední

žádná

lsd

st ední

žádná

euforie, t lesný útlum zklidn ní, zúžené zornice, znecitliv ní, pocit lhostejnosti v i problém m, nevolnost euforie, uvoln ní zábran, zmatené chování, snížená schopnost soust ed ní, rozší ené zornice zm n né prostoru,

vnímání

asu a halucinace,

Skupina látek

Závislost Závislost Možné ú inky psychická fyzická

Název

nevypo itatelné ú inky, p eludy, "flash back" - až i po 1 roce t kavé

toluen

. /

"#

)

vysoká

polospánek, poruchy vnímání, psychický útlum, otup lost

je možná

)

&

&-

P i práci s uživateli nealkoholových drog je t eba rozlišovat, do jaké míry je závislost pohltila. Ne každý, kdo užívá drogy, totiž musí být automaticky na droze závislý, jak se mnohdy myln dochází k záv r m v policejní dokumentaci p i pachatelov vý tu naposledy užitých drog. V pr b hu prokazování závažné trestné innosti se proto vyžadují léka ské posudky ke zjišt ní, jak velký podíl m la závislost pachatele na spáchání konkrétního trestného inu. Na po átku každé závislosti je pokus, zkouška, experiment. Teprve po nich se m že, anebo nemusí dostavit nástup závislosti. Každý jedinec, který užil drogu, je totiž vybaven individuální biologickou, osobnostní i psychosociální vybaveností. Proto závislost v pravém slova smyslu nastupuje u disponovaných jedinc d íve, t eba i po prvém požití drogy, jindy je jedinec ke vzniku závislosti rezistentn jší. Nicmén lze souhlasit s americkým zakladatelem terapeutických komunit Davidem Deitchem, který obecn d lí vývoj závislosti do etap, které se popisují a d lí dle projev a stupn závislosti na následující fáze:26 1. fáze – experiment s drogou 2. fáze – rekrea ní užívání drogy 3. fáze – duální identita (pravidelné užívání) 4. fáze – droga na plný úvazek (problémový uživatel) 5. fáze – totální drogový život

1

7.78 J3 = " & #

" $ $& "

" # 1 # " 0#

$ ##$

2-

#

!

$#"

!&

*

56

'

Jak již bylo výše uvedeno, první zkušenosti s drogou se nej ast ji objevují v pubert

i adolescenci. V dnešní dob

se nabídce drog a jejímu užití ze

zv davosti málokdo v eské republice spontánn vyhne. Zejména pro snadnou dostupnost m kkých drog, které bývají ozna ovány jako vstupní brána ke vzniku závislosti na tvrdých drogách. Mnohdy se nejedná o ojedin lá setkání, ale o setkání, kterým je jedinec opakovan vystavován ve škole, v part , na diskotékách apod. V dospívání je jedinec mnohokrát konfrontován s nejistotou a s hledáním vlastní identity, p i emž okolí nedává mladému lov ku vstupujícímu do života návod na ešení existujících problém . Jejich ešení hledají mladí lidé zejména v partách, které jim poskytují relativní bezpe nost a soudržnost ve shod v názorové rovin , a tím se snaží vymanit se ze závislosti na rodin . Individuace dospívajícího a nový vztah ke své primární rodin je vývojovým b žným úkolem dospívajícího, ale nezralost postoj a názor se m že v part posilovat p ijetím klimatu a úzu party. Úlevu od vnit ního nap tí vnímá jako sebepotvrzení, ovšem nedochází ke zdravé sebereflexi ani spole enských nárok na svého lena. Práv s drogami. A

v t chto partách v tšinou dochází k prvním experiment m již se jedná o pouhou zv davost

i vyzkoušení nového

dobrodružství nebo o porušování zákonných norem a na ízení nebo o formu p ijímacího rituálu i dokázání konformity k part . Pro pot eby odlišení od ostatních fází je d ležité, že se jedná o první zkušenosti s drogou bez skute né pot eby a závislosti na jejím ú inku. Naopak je zde o ekávání vyzkoušet n co nového, zakázaného a zjistit ú inky, které jednotlivé drogy vyvolávají. P i negativních ú incích m že užití drogy paradoxn pozitivn

zap sobit na další abstinenci. Naopak pozitivní ú inky drogy na

organismus a p sobení dalších sociálních vliv mohou nenásilnou formou p ivést experimentátora do druhé fáze rekrea ního užívání.

*

3

/ %

%

%$Od experimentu se liší p edevším v tom, že se posune nahodilost setkání s drogou. Už to není tak, že droga sama p ijde za dospívajícím, ale je to tak, že setkání s drogou za ne dospívající sám aktivn vyhledávat.27 O rekrea ním užívání drog se zpravidla hovo í, pokud jejich užívání není ast jší než jednou týdn a p i jejich užívání nevznikla doposud závislost, a s tím spojené další problémy. Rekrea ní užívání je

asto spojováno s tane ními

zábavami, diskotékami a v sou asné dob velmi módními house party. Mezi typické drogy, které jsou užívané v této fázi, pat í zejména marihuana, extáze a LSD, nebo

pomáhají p ekonat rozpaky, nesm lost, pocit odlišnosti a u

halucinogen dále zkreslení vnímání hudby a sv telných efekt . U uživatele ve fázi rekrea ního užívání se ješt neobjevují problémy v jeho chování. V dob , kdy není uživatel pod vlivem, je pro neseznámeného lov ka tém

nemožné poznat, že se jedná o uživatele drog. Proto se v této fázi

da í rekrea ním uživatel m drog tuto skute nost skrývat i p ed t mi nejbližšími. V této fázi se rovn ž rekrea ní uživatel nedopouští trestné

innosti, nebo

prost edky na obstarání drogy ješt nejsou tak velké a v p ípad nedostatku pen z si je ješt schopen užití drogy odpustit. Její užití je totiž podn cováno pouze životním stylem, nikoliv p sobením psychické i fyzické závislosti.

*

-

%4 0

Tato fáze je charakteristická vedením dvojího života podobn

jako

v p íb hu Dr. Jekylla a pana Hyda od R.L. Stevensona. Drogový uživatel má rozd lený život na dny pod vlivem drogy a na dny bez nich. Drogu p ijímá zpravidla ast ji než jednou týdn a v jeho život si droga vyhrazuje vysokou prioritu. Vztah k droze již není zacílen na relaxaci, ale na vlastní intoxikaci. Stále menší kontrola nad drogou p ináší i v tší míry rizika, že bude v rodin odhalena. Odhalení drogy v takovém p ípad

obvykle znamená ze strany rodi

nepochopení celé situace a požadavek, aby ihned s drogou skon il. Uživatel však starostlivost o jeho osobu vnímá jako p ehnanou a závažnost situace si v té dob ješt neuv domuje. Rozdvojení identity podporuje pocit, že drogu užívá, jen když $

7.78 J3 = " & #

" $ $& "

" # 1 # " 0#

$ ##$

2-

#

!

$#"

!&

chce a vše má pod kontrolou. P ibývající problémy v osobním život vyvstávají pouze v dob , kdy není pod vlivem drogy, nebo s jejím užitím veškeré problémy mizí. V této fázi dochází také k p echodu na tvrdé drogy, jejichž ú inek je daleko intenzivn jší. Vznik samotné závislosti však mnohem více urychluje. Oprostit se od užívání drog již je velmi t žké a naopak všechny zmín né okolnosti, sou asn

za p sobení patologických sociálních vliv , sm ují

k pokro ení do další fáze, kde již droga hraje hlavní prioritu.

*

7 0

"+

V tomto stádiu se v život

0 uživatel

drog za íná kupit ada osobních

problém , jejichž p í inou je práv vzniklý návyk na droze. Tyto problémy již není uživatel sám schopen ešit, a tak formou út k z „ erné“ reality je eší práv užitím dalších dávek. Protože „m kké drogy“ už neposta ují a užívání „tvrdých drog“ nevyžaduje kolektiv, ztrácí tím smysl kolektivní aplikace drog. Vztahy k ostatním ze svého sociálního prost edí jsou už vícemén náhodné, krátkodobé a slouží nanejvýš k nerušenému obstarání a užívání drog. Hlavní náplní života se stává droga, kterou užívá již zcela pravideln tém každý den. Jeho denní pot eby jsou omezeny pouze na vy ešení otázek: od koho si obstarat drogu kde si na drogu obstarat finan ní prost edky místo a doba aplikace další dávky. U takových osob se již stírají mantinely, které jsou tvo eny spole enskými a zákonnými normami. Dopouští se zejména majetkové trestné innosti, jejiž ob mi jsou nejprve rodinní p íslušníci, blízké osoby a postupn i osoby zcela cizí. Stupe nebezpe nosti jejich páchané trestné innosti stoupá se závislostí a cenou spot ebovaných drog. Drogov

závislý jedinec mnohdy regreduje. Utíká p ed skute nými

vývojovými úkoly a jeho vývoj se tedy zpomalí, tém

zastaví. Separace se

nekoná. Navenek sice dít m že odejít, nebo být vyhozeno z primární rodiny, ale

nejedná se o skute nou separaci. Závislost na rodin , p ípadn part , je nahrazena závislostí na droze.28 Drogov závislý se skrývá za ú inky drog a zám rn se tak vyhýbá vývojovým úkol m. Pot eba separace od rodi , která by se m la zdárn dovršit na konci období adolescence, m že být práv nahrazena užíváním drog. Pod jejich ú inky a v souvislosti s problémy v rodin , asto uživatel bez rozmyslu zp etrhá veškeré vazby s rodinou a v domn ní osamostatn ní si žije sv j život. Jeho pohled na realitu je však zcela zkreslen a pod vlivem drog nabývá p esv d ení, že o svém život si rozhoduje sám. Neuv domuje si však, že ada chybných rozhodnutí jej dovedla až na samý okraj spole nosti. Zde se však nachází již v poslední fázi, kdy shledává, že vede totální drogový život.

*

%

"$

Chování závislého v této fázi je už jen reflexem na drogu. Celé jeho myšlení a jednání je orientované na získání drogy za jakoukoliv cenu. Smyslem jeho života už není nalezení n kolika krásných okamžik , ale p edevším zkrácení a zmírn ní stav po odezn ní ú inku drogy. Dlouhodobá závislost na droze totiž p ináší závislost psychickou, která lov ka m že dovést až k šílenství. U opiát se navíc vyskytuje závislost fyzická, kdy p i t žkých projevech abstinen ního syndromu m že dojít až ke smrti toxikomana. Pokud se toxikoman dostane do této poslední fáze, zbývají mu již jen dv volby. První volba spo ívá v úplné rezignaci na možný návrat do normálního života, a s tím spojené užívání až do smrti. Druhá volba je naopak uv dom ní si, kam až jej závislost p ivedla a snaha zbavit se této závislosti. V takto pokro ilé fázi závislosti je již zpravidla nutná detoxifikace, po které následuje dlouhodobá terapeutická lé ba. Úsp šnost lé by je limitována zejména osobností toxikomana a jeho v li setrvat v zapo até lé b . Jeho jediné neuvážené rozhodnutí, lé bu v mnoha p ípadech zhatí, u jedince dojde k relapsu a vrátí se zp t do jedné z posledních t í popsaných fází. V p ípad

úsp šné lé by je nutná úplná

abstinence od drog, nebo riziko návratu je zde n kolikanásobn vyšší než u osob, které se s drogou v život nesetkaly. "

7.78 J3 = " & #

" $ $& "

" # 1 # " 0#

$ ##$

2

#

!

$#"

!&

Samoz ejm , že výše uvedené rozd lení na 5. fází nemusí být v každém konkrétním p ípad

pravidlem. Je možný za átek p ímo s tvrdými drogami

(heroin, pervitin), což také podmi uje o mnoho kratší as vedoucí ke vzniku závislosti a vzniku nebezpe í smrti z p edávkování. D lení do jednotlivých fází podle D. Deitche umož uje pom rn dob e a snadno rozd lit osoby užívající drogy do n kolika skupin a na základ toho navrhnout vhodné p sobení na ohroženého jedince, jehož cílem je snížení rizik sm ujících k p echodu do další fáze nebo dokonce navrhnout vhodný zp sob, který by mohl vést ke zbavení se p ípadné závislosti.

0

1

" %)

Kazuistiky, které v této práci uvádím, se týkají osob, které byly v poslední dob stíhány pro trestnou innost na okrese Mladá Boleslav. Jednotlivé kazuistiky byly vybrány na základ problematiky, kterou mají demonstrovat. P i výb ru jednotlivých p edstavitel závislých na tvrdých drogách bylo využito zejména vlastních zkušeností, poznatk a úsudku. Jednalo se tedy o zám rný typický výb r, tak jak jej uvádí Maršálová29. Konkrétn byl výb r zam en na demonstrování: závislosti na pervitinu závislosti na heroinu závislosti na t kavých látkách P i tvorb kazuistik bylo erpáno zejména z analýzy spisové dokumentace jednotlivých trestných in , výpisu p edešlé trestné innosti a dále z provedeného rozhovoru. První ást se skládá z rodinné a osobní anamnézy, která byla zjišt na zejména ze spisové dokumentace a získanými b hem rozhovoru. Druhá

áste n

dopln na ov itelnými daty

ást jednotlivých kazuistik se skládá z

analýzy rozhovoru, která byla provedena bezprost edn po jeho skon ení a dále na zhodnocení pr b hu rozhovoru. Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor, kdy

9

L 4 QJ + /J H R L .3QS3 + #

>

2

$

2 ! " !#

#

&$ &

osoba odpovídala na p edem p ipravené otázky, které byly b hem rozhovoru ješt dopl ovány dle pot eby tak, aby se poda ilo rozhovor co nejlépe využít. V t etí (záv re né)

ásti každé kazuistiky je uvedeno zhodnocení toxikoman ,

navrhovaná opat ení a dále zde jsou vysloveny prognózy, jakým sm rem by se mohla ubírat jejich další ást života. Údaje, které by mohly vést k identifikaci osob, zejména jejich osobní data, byly z pochopitelných d vod zam n ny nebo vynechány.

)

8

9 :0

' '

Anamnéza Peter M. (24 let) je ob an Slovenské republiky. Narodil se na východním Slovensku a zde i vyr stal až do svých 21 let. P i jeho narození bylo otci 24 let a matce 20 let. Peter bydlel spole n s rodi i a dv ma bratry (v sou asném v ku 20 a 18 let) v panelovém byt

3 + 1. Matka, vyu ená prodava ka, celý život

prodávala v potravinách a otec pracoval jako ú etní v menší firm . Když bylo Peterovi 15 let, otec si našel milenku a odst hoval se s ní do Bratislavy. Styk s rodinou tak zcela p erušil. Matka si po dvou letech našla p ítele, který u nich bydlí do sou asné doby. Mat in p ítel je vyu en elektriká em a b hem Peterova dospívání vyst ídal n kolik zam stnání,

mezi kterými byl dlouhodob

nezam stnaný. Finan ní pom ry v rodin byly spíše podpr m rné. Okolnosti kontaktu s Peterem Rozhovor s Peterem prob hl týden po jeho odsouzení za majetkovou trestnou innost, ke které jej dohnala jeho závislost na pervitinu. P edem dohodnutá sch zka se uskute nila na pokoji ubytovny, kde Peter do asn na erno p espával u svého kamaráda. Peter p sobil pom rn upraveným dojmem. Jeho krátce st ižené vlasy m l upravené gelem a byl hladce oholen. Na sob m l tmav hn dou košili a sv tle hn dé manšestrové kalhoty. B hem rozhovoru Peter p sobil zcela klidn a vyrovnan . Mluvil pomalu, s rozvahou a pom rn

potichu.

asto uprost ed odpov di d lal pomlky a

p emýšlel, jak by se co nejlépe a nejjednodušeji vyjád il. Jeho ruce byly po celou

dobu v klidu a nijak se s nimi nesnažil gestikulovat. Rovn ž mimika obli eje byla velmi nevýrazná. Zpo átku rozhovoru odpovídal na otázky velmi stru n , své odpov di d kladn zvažoval, ale nevyhýbal se jim. Nejvíce se rozhovo il až v záv ru rozhovoru, zejména ke své tíživé finan ní situaci, která jej dovedla až k trestné innosti. Bylo patrné, že spáchání trestného inu jej velmi trápí a uv domuje si, jaké to pro n j bude mít d sledky. Zárove však doufá, že zm na prost edí a návrat zp t k rodin by mu mohlo pomoci p ekonat návyk na pervitinu, který jej dohnal až na okraj spole nosti. Ukázka ásti rozhovoru Kde jsi bydlel po p íjezdu do eské republiky? „Tady na ubytovn . To jsem m l dohodnuté již od pracovní agentury.“ A jak se ti tady líbilo? Jak ses vyrovnal s novým prost edím? „Abych ekl pravdu, na život na ubytovn jsem si nikdy nezvykl. Vždycky jsem si p ál bydlet n kde v podnájmu, kde bych m l n jaké své soukromí.“ V kolika lidech jsi bydlel na pokoji, když jsi p ijel do eské republiky? „Po ty ech.“ Znal jsi své spolubydlící nebo jsi je poznal až tady? „Ne, neznal. Správce mi ekl, že budu bydlet na pokoji . 14 s dalšími t emi Slováky, že je tam volné jedno místo.“ Takže ses s nimi skamarádil? „Ale jo, chvíli to trvalo, ale víc asu jsem trávil s Martinem (kamarádem, se kterým p icestoval do R), který bydlel o patro výš.“ Jak si trávil sv j volný as? „Nejprve na pokoji, ale pozd ji jsem chodil ješt s Martinem a dalšími kluky z ubytovny po barech a diskotékách. … pomlka…. Myslel jsem si, že bych si mohl najít n jakou dívku, a pak se jí více v novat.“ A povedlo se ti najít tu pravou? „No, moc mi to nešlo, nebo jsem nem l št stí.“ Bral jsi již v té dob n jaké drogy nebo ses k nim dostal až poté?

„Tam jsem za al brát extázi. Prodával ji tam kluk, kterého jsem již znal. Tak to nebyl problém.“ A jak to na tebe p sobilo? „No, extáze byla dobrá. Bylo mi po ní veselo a hlavn to ze m všechno spadlo. Nebál jsem se tancovat a mluvit s cizíma holkama. P ipadal jsem si docela jako spole enský typ. Dlouho jsem si myslel, že by mi to mohlo pomoci p i hledání n jaké známosti. Bohužel krom krátkodobých známostí to k ni emu stejn nevedlo.“ A jak asto jsi bral extázi? „Ze za átku jen jednu tabletu, ale pak klidn i 3, 4 možná i víc.“ Neprojevovalo se to n jakými zdravotními obtížemi? „Ne. Pamatuji si jen na pocity žízn a ráno na bolesti hlavy.“ Analýza rozhovoru Peter M. ke svému d tství uvedl, že na n j rád vzpomíná, kdy se mu vybavují zejména hry s otcem a dalšími dv ma bratry. Otec jej vedl ke sportu a on sám m l rad ji individuální sporty, u kterých se mohl spolehnout na vlastní výkony a nemusel se spoléhat na ostatní v týmu. To jej z ejm nasm rovalo i k plavání, které závodn provozoval po celou dobu základní školní docházky. Ve škole pat il se svým prosp chem spíše k lepšímu pr m ru, ale musel se pe liv u it. Podle svého názoru byl spíše nevýrazným a klidným žákem. Sám aktivní p i výuce nebyl, nebo se nerad stával st edem pozornosti a mluvení p ed více lidmi jej znervóz ovalo. Ve t íd m l v tšinou jednoho nebo dva hlavní kamarády, se kterými trávil v tšinu volného asu. Jejich kamarádství jim vydrželo vždy minimáln

n kolik let. V páté t íd

se skamarádil s Martinem S., kdy jejich

kamarádství jim vydrželo až do sou asné doby a zárove s ním v pozd jší dob vycestoval do eské republiky hledat si práci. Z d tství si nevybavuje žádné vážn jší onemocn ní ani úrazy. Jako nejbolestiv jší zážitek z d tství uvádí rozvod rodi

a odchod otce ke své nové

známosti. Matka odchod otce velmi t žce nesla a snažila se mu odchod znep íjem ovat naschvály a zakazováním styku s d tmi. Otcovi se však b hem p l roku naskytla pracovní nabídka v Bratislav a proto se tam odst hoval i se

svou p ítelkyní. Tím styk s rodinou zcela p erušil a omezil jej pouze na zasílání výživného na d ti. Po vystudování st ední pr myslové školy m l Peter velké problémy uplatnit se na domácím trhu práce, a proto se spole n se svým kamarádem Martinem S. rozhodl odjet za prací do

eské republiky. K odjezdu z domova jej

p im ly i názorové neshody, které m l s novým p ítelem své matky. Místní pracovní agentura mu nabídla zprost edkování práce pro firmu Škoda Auto a zárove ubytování v blízkosti podniku. Ve firm pracoval tém rok, kdy bohužel poté byl propušt n z d vodu snižování pracovních stav , které se nejprve dotklo zahrani ních externích zam stnanc . On sám se však rozhodl najít si v eské republice jinou práci a pobyt si po tu dobu platit z ušet ených pen z. Život na ubytovn byl již od po átku pro n j tou nejt žší ástí pobytu. P išel zde o veškeré soukromí, nebo pokoj sdílel s dalšími t emi Slováky a rovn ž zde byly zcela minimální možnosti využití svého volného asu. Proto se snažil za lenit do kolektivu a spole n se svými spolubydlícími trávil v tšinu svého volného asu po barech a diskotékách. Doufal také, že se mu poda í najít si n jakou p ítelkyni, se kterou by mohl trávit více svého volného asu. To se mu však p íliš neda ilo, nebo v navazování nových vztah byl p íliš nesm lý. Na jedné z diskoték mu vyhazova mezi e í nabídl k vyzkoušení extázi. Její ú inky u n j odbouraly do zna né míry projevy studu. Tém

celý ve er protancoval a

p ipadal si daleko více spole enský a zábavn jší. Zárove v il, že práv extáze by mu mohla zvýšit jeho úsp ch p i seznamování s dívkami a napomoci mu k vytvo ení dlouhodob jšího vztahu. Užívání extáze se pro n j postupem asu stalo rutinní záležitostí p i tém

jakékoliv návšt v diskotéky. Jeho spot eba za ve er

se pohybovala kolem 3 až 5 tablet. Negativní ú inky s extází tém

žádné nem l,

až na pocity neustálé žízn a ob asné bolesti hlavy. Život se mu tak zdál docela snesitelný. Zlom v jeho život datuje od okamžiku, kdy byl propušt n z práce, nebo pod tímto psychickým tlakem se dostal k užívání pervitinu. Po propušt ní ze zam stnání zpo átku doufal, že se mu poda í najít si jiné, a tak si i nadále hradil pobyt na ubytovn z našet ených pen z. No ní život však nadále udržoval. Ve své

slabé chvilce, když cht l na diskotéce zapomenout na své osobní problémy, podlehl a vyzkoušel pervitin. S jeho obstaráním nem l žádné v tší problémy, nebo z diskotéky znal osobu, která mu ho již v minulosti nabízela. Jak Peter popisuje, po injek ním užívání pervitinu se u n j po n kolika dávkách projevily pocity touhy po další dávce a tyto jej neustále nutily p emýšlet pouze o tom, kdy a kde si dá další dávku. Asi p l ro ní závislost na pervitinu u n j vyvolala natolik závažné finan ní problémy, že byl nucen opustit ubytovnu a p espávat po nádražích a sklepech uvnit panelových dom . S blížící se zimou jej po así a pot eba pen z donutila ke vloupání do jedné z chat v nedaleké chatové oblasti, kde n kolik dn p espával a zárove zde odcizil i ást elektrospot ebi , které poté prodal v bazaru. Jeho trestná innost však byla policií odhalena a u soudu mu byl uložen trest vyhošt ní spole n s náhradou vzniklé škody. Záv r Z Peterova p ípadu je patrné, že závislost na pervitinu v jeho p ípad postoupila podle rozd lení D. Deitche již do 4. fáze – droga na plný úvazek. Pozitivní na jeho situaci je, že d sledky závislosti si uv domuje a má zájem o lé bu, kterou by absolvoval poprvé. Trest vyhošt ní a s tím spojený návrat k rodin by v jeho p ípad mohl mít velmi pozitivní vliv a mohl by z ásti p sobit jako pobyt v terapeutické komunit . Zp etrhají se totiž veškeré vazby na dealery a závislé osoby, které si vytvo il až v eské republice a zárove bude pod dohledem svých blízkých. A koliv je psychická závislost na pervitinu vždy závažná, Peter má pom rn velmi dobré p edpoklady, že by se mohl vrátit do normálního života. Zna n by tomu napomohlo trvalé zam stnání, které by jeho životu dalo ád. Velmi pozitivn by mohla p sobit i potencionální partnerka, která by mu mohla být silnou oporou a zárove by jej mohla motivovat k trvalé abstinenci. V p ípad zjišt ní relapsu, ke kterému by došlo b hem pobytu na Slovensku, by se jednalo o alarmující ukazatel, který by nazna oval na Peterovu rychlou adaptaci a op tovné za len ní do drogového prost edí. V takovém p ípad by bylo nutné situaci v as ešit a využít možnosti protidrogové lé by spojené s pobytem ve zdravotnickém za ízení.

)

;,% < 0

' '

1

Anamnéza Ji í T. (24 let) se narodil v Ml. Boleslavi a následn vyr stal v úplné rodin v jednom z menších m st v blízkosti Ml. Boleslavi. P i jeho narození bylo otci 26 let a matce 20 let. Spole n s rodi i a starším bratrem (v sou asném v ku 26 let) bydlel do svých 5 let v panelovém dom 2+1 a poté se p est hovali do rodinného domku, který jim p enechali rodi e ze strany matky. Otec vystudoval st ední školu s maturitou a pracoval jako vedoucí sm ny v jednom z podnik ve m st . Matka vystudovala st ední odborné u ilišt , obor kade nice, ale v oboru pracovala jen dva roky a poté pracovala jako pokladní v prodejn potravin. Ji í krom b žných d tských nemocí neprod lal žádné závažné onemocn ní ani se mu nestal žádný vážný úraz, krom lehkého ot esu mozku, který utrp l ve svých 12 letech p i fotbalovém utkání. Okolnosti p i kontaktu s Ji ím Rozhovor s Ji ím T. probíhal po p edešlé dohod v jedné kavárn , nebo v sou asné dob Ji í p espává dle možností u kamarád a ve squatech, a tak žádný trvalý pobyt nemá. Ji í na místo setkání p išel v riflích a šedé vytahané mikin . Vlasy m l mastné, p eležené, tvá e zarostlé. Jeho vzhled nep sobil upraveným dojmem. I p esto se však snažil p sobit suverénn a krom po áte ních otázek vést komunikaci co nejvíce samostatn . Rozhovor tak byl pouze n kterými otázkami up es ován nebo vracen k d ležitým témat m, které se m ly b hem rozhovoru osv tlit. Na otázky Ji í T. odpovídal velmi rychle, bez rozmyslu a význam jeho slov ješt dále up es oval následujícími v tami. Bylo patrné, že témata týkající se jeho trestné innosti se snažil skrývat. Rychlost jeho odpov dí a snaha upoutat a zabavit, však m li za následek jeho n kolikeré pod eknutí, které se poté snažil op t rychle zamaskovat. B hem rozhovoru zcela zaml el p edešlou trestnou innost, která byla zjišt na z jeho trestního rejst íku a týkala se krádeží jízdních kol a drobných krádeží v obchodech. Ukázka ásti rozhovoru Jaký vliv m lo užívání pervitinu na tvoje studium na vysoké škole?

„No, od té doby co jsem bral perník, už to nešlo stíhat. Sice jsem si p ipadal, že mi u ení leze daleko lépe do hlavy, ale když jsem p išel na zkoušku, tak jsem tam íkal jen samé nesmysly. Byl jsem úpln mimo. Vlastn jsem se už ani moc neu il. Moje heslo na škole zn lo „zkouška je od slova zkoušet“, a tak jsem zkoušel. Samo, že m po p l roce vylili, ale n jak už jsem s tím stejn po ítal. Daleko víc m bavil svobodnej život v Praze, což byla fakt pohoda. Našim jsem íkal, že mám n jaké problémy, ale o vyhazovu jsem jim pochopiteln nic ne ek. Táta prachy posílal, tak jsem to ne ešil. Na koleji takových bylo. Myslím, že tak dob e už se mít nikdy nebudu.“ Jak dlouho jsi bral pervitin? „Perník …. ten jsem bral asi p l roku. No …. do léta, už si vzpomínám. Tenkrát v lét o prázdninách jsem totiž jel na rockovej fes ák p es víkend a tam jsem poznal Radku. Byla moc p kná a moc fajn, jen m la jednu malou chybi ku. Brala há ko. V bec bych to do ní ne ek. Napadlo m , že když už jedu na perníku nem l bych si s ní nic za ínat, abych do toho nespad ješt víc. Ale víš jak to je. P es noc jsem se tam vyspal a druhej den, když jsem shán l dávku, tak m Radka ekla, jestli nechci od ní trochu há ka. Tak jsem s ní vlastn za al chodit.“ Takže to byla tvoje první zkušenost s heroinem? „Jo, to byla. Teprve na n m jsem pochopil, že m dostal. Dokud jsem bral perník, tak jsem si byl vždycky jistej, že až ho p estanu chtít brát nebo nebudu mít peníze, prost si ho nedám. Tohle ale u heroinu nejde. Ten t zlomí. Byl jsem na n m p es rok. Celou tu dobu, co jsem byl s Radkou. Snažil jsem se n kolikrát p estat, ale nikdy sem nevydržel víc jak tejden.“ Analýza rozhovoru Ji í T. uvedl, že jej vychovávali až do 18 let oba jeho rodi e. Nouzí nikdy netrp li a podle jeho názoru si žili jako pr m rná rodina. Na žádné trauma z d tství si nevzpomíná. Matka se doma v novala šití a otec si n kolikrát v týdnu zašel do hospody. Opilý však dom

nep icházel nebo si to alespo

z d tství

nevybavuje. Hádky mezi otcem a matkou si vybavuje až když byl v pubert , ale i tak mu p išlo, že si spíše vym ují názory, než že by se jednalo o n co vážn jšího.

On sám byl vždy pom rn živým dít tem a ve všem se cht l vyrovnat svému bratrovi. Ve školce i ve škole m l dost kamarád . Studijním prosp chem se adil mezi pr m rné žáky. Problémy mu d lal zejména hlavn psaní a tení.

eský jazyk, a to

asto se mu stávalo, že si pletl písmena nebo je p i psaní

vynechával. Mezi žáky však pat il k oblíbeným a spole n

ješt

s jedním

kamarádem se stali „bavi i“ t ídy. S kamarády vyhledával dobrodružství a v tšinou z nich byl schopen riskovat nejvíc. Diskotéky za al navšt vovat se svými staršími kamarády již v 15 letech a zde také poprvé ochutnal v tšinu alkoholických nápoj a také cigarety. Na t ch si také vytvo il návyk, kterého se prakticky až do sou asné doby nebyl schopen zbavit. Ve ery na diskotékách prožíval vždy naplno a poznal zde mnoho nových lidí a b hem n kolika m síc se zde zdravil tém nabídl na diskotéce jeden z jeho kamarád neváhal tém

s každým. V 16 letech mu

marihuanu, s jejímž vyzkoušením

ani vte inu. Považoval to za dobrou zkušenost. Studium na st ední

škole spojuje zejména s pobytem v part , kou ením marihuany a užíváním si spole enského života po diskotékách. V jeho 18 letech se hádky rodi

natolik vyost ily, že to vedlo k jejich

rozvodu. Podle Ji ího byla d vodem jejich rozvodu z ejm nevyrovnaná povaha matky, která otcovi neustále d lala hysterické a žárlivé scény, které byly z ejm zcela nepodložené. Ji ího v té dob p ijali ke studiu na vysoké škole, a tak pobyt na koleji, který jej nenásiln odlou il od rozpadající se rodiny, p ivítal. Otec se mu nep íjemnou rodinnou situaci snažil finan n kompenzovat, a tak Ji í dostával nemalé kapesné. Na vysoké škole si Ji í brzy našel sv j okruh kamarád , se kterými trávil více asu, než který v noval studiu. V Praze trávil v tšinu asu zejména ve vyhlášených barech a no ních klubech a zde se mu také poprvé naskytla možnost vyzkoušet pervitin. V okruhu p átel, kte í již s pervitinem m li své zkušenosti, se nenechal dlouho p emlouvat a pervitin vyzkoušel. Necht l být tím vzorným, ale tím kdo se nebojí vyzkoušet i zakázané v ci. Na pocity, které prožíval p i prvním užití, si již nevzpomíná. Další užívání bylo zap í in no p edevším spat ováním normálního života jako p íliš všedním a života na pervitinu jako života, který má rychlost a ve kterém se n co d je.

Studium na vysoké škole šlo zcela stranou a pro neupokojivé výsledky byl ze studia vylou en. Tuto skute nost se bál rodi m oznámit zejména z toho d vodu, že by jej p estali finan n podporovat a nem l by si za co kupovat pervitin a život v Praze, který ho tak bavil, by skon il. Závislost na pervitinu mu vydržela p es p l roku, kdy poté si našel p ítelkyni, která brala heroin. V té dob již Ji í nem l žádné zábrany, a tak neváhal vyzkoušet ani heroin. Na heroinu si b hem krátké doby vytvo il novou závislost a po dobu jednoho roku, který trávil s Radkou, bral spole n s ní heroin. Ke konci vztahu již m li oba finan ní problémy, a to p isp lo k jejich rozchodu. Ji í se poté pokusil o lé bu, kdy prošel detoxifikací v Opav

a dále

p lro ním pobytem v terapeutické komunit . P i jedné z vycházek však utekl a jel nejd íve dom a potom navštívit své známé, u kterých m l v plánu pobýt n kolik dn . Zde mu však jeden ze známých nabídl náhražku heroinu – Subutex. Tomu Ji í neodolal a postupn si svou závislost obnovil a do terapeutické komunity se již nevrátil. P espávat u rodi

již nemohl, a tak p espával u svých známých. Ve

snaze opat it si finan ní prost edky na drogy se ve svých 22 letech rozhodl vloupat do vozidla a odcizit z n j autorádio, p ípadn další odložené v ci. P i tomto pokusu byl však spat en majitelem vozidla, který na n j zavolal policii. Ji í svého jednání lituje a rád by se op t pokusil o odvykací lé bu, nebo si uv domuje, že drogy jej p ivedly až na samý okraj spole nosti a jedin svou pevnou v lí by se mohl vrátit zp t do normálního života. Záv r Podle rozd lení závislosti dle D. Deitche je patrné, že Ji í T. si prošel od svých 16 let všemi fázemi závislosti, kdy p i dovršení 5. fáze se pokusil o lé bu, kterou bohužel nedovedl dovést k úsp šnému konci a neš astnou shodou okolností se vrátil zp t ke své závažné závislosti. Nyní se op t dostává do fáze totálního drogového života se svou závislostí na Subutexu. Jednání Ji ího T. je zna n

impulzivní a prom nné. Z jeho osobnosti

vyza uje narcismus s velkou pot ebou ocen ní a chvály.

Možnost, že by se Ji í

T. dostal ze závislosti na opiátech vlastními silami, je jen velice nízká. Nejprve by m l navštívit n které z kontaktních center a zjistit si, jaké jsou pro n j možnosti

spojené hlavn

s pobytovou lé bou. V p ípad

delší

ekací doby spojené

s nástupem do terapeutické komunity by m l nastoupit nejprve do psychiatrické lé ebny na protidrogovou lé bu, a poté p ejít na dlouhodobý pobyt v terapeutické komunit . Výb r terapeutické komunity by m l být zvolen co nejdále od jeho místa bydlišt a Prahy, aby se eliminovala možnost dalšího relapsu zp sobeného neo ekávaným kontaktem se svým p edešlým negativním prost edím ze sv ta drog.

)

9

= <0

' '

"1

1

Anamnéza Martin G. (23 let) se narodil jako první syn ze

ty sourozenc

(v

sou asném v ku - bratr 21 let, sestra 20 let, bratr 17 let) do romské rodiny. P i jeho narození bylo otci 19 let a matce 17 let. Rodina žije p evážn ze sociálních dávek. Otec si p ivyd lává na p íležitostných brigádách, které se týkají zejména pomocných stavebních prací. V minulosti byl otec n kolikrát odsouzen pro majetkovou trestnou innost, která se týkala zejména krádeží vloupáním do chat a automobil , ale i za vydírání a za loupežné p epadení. Celkem za trestné iny strávil ve výkonu trestu odn tí svobody 5 let. Matka do sou asné doby nebyla trestána pro žádný trestný in, ale p estupková komise ji dvakrát projednávala za p estupky proti ob anskému soužití, pro její neshody se sousedy. Martin G. byl od d tství postupn

ešen pro celkem 12 majetkových trestných

in , kdy za

loupežné p epadení v jeho 19 letech byl ve výkonu trestu po dobu 2 let. Martina G. sice vychovávali oba rodi e, ale b hem jeho d tství byl otec n kolikrát ve výkonu trestu. Martin krom b žných d tských nemocí m l jednou zlomenou pravou ruku, ke kterému došlo v jeho 10 letech p i pádu z kola a dále ve svých 11 letech prod lal virovou hepatitidu typu A, jejíž p í inou byly nejpravd podobn ji nedostate né hygienické podmínky v jeho domov

a

Martinovi nízké hygienické návyky. Onemocn ní hepatitidou A si vyžádalo Martin v dvoutýdenní pobyt v nemocnici na infek ním odd lení. Žádné komplikace se však neobjevily. Okolnosti kontaktu s Martinem

Rozhovor s Martinem G. probíhal u n j doma. Tento d m je možné p irovnat k sociálnímu bydlení. Martinova rodina se doma prakticky nep ezouvá a v bec nerozlišuje mezi domácí a venkovní obuví. Koberce jsou tak zcela špinavé, jsou na nich patrné skvrny a drobky od jídla. Neuklizeným dojmem p sobí i ostatní ásti interiéru. Vybavení domácnosti je st ídmé, ovšem v obývacím pokoji nechybí velká televize, satelit, DVD p ehráva a starší video. Martin v vzhled vzbuzoval dojem neupraveného a nemytého Jeho vystupování bylo utlumené a bylo patrné, že je ješt t kavých látek. Z jeho dechu bylo cítit rozhovoru bylo velmi zdlouhavé,

lov ka.

áste n pod vlivem

edidlo. Jeho vyjad ování b hem

asto se mu otázky musely opakovat i

n kolikrát. Na v tšinu témat byl však ochoten odpovídat. Jeho mluva byla pom rn hlasitá.

asto gestikuloval rukama a snažil se tím dopomoci lépe se

vyjád it nebo na sebe upoutat v tší pozornost. A koliv hovo il pomalu a místy zcela odbíhal od tématu, nebylo nutné se domnívat, že se snaží n co skrývat. O své prokázané trestné innosti hovo il zcela bez problém . Z rozhovoru bylo patrné, že rád mluví o sob a svých nelegálních dobrodružstvích a s n kterými se dokonce rád pochlubil. Ukázka ásti rozhovoru Kdy jsi se poprvé dostal k drogám? „Jaké drogy, co jako myslíš, kdy sem za al kou it nebo ichat. Nebo jako kdy jsem zkusil piko?“ Za ni t eba u cigaret a poté p ejdeme k dalším. „Jasn . Tak cigarety už jsme zkoušeli s klukama ze statku, když jsme chodili do zvláštní. Ze za átku jsme kou ili za statkem, aby se to nedozv d li naši. Pak šel táta do basy, tak to už bylo jedno. Máma nechávala cigára vždycky n kde pohozený, tak jsem si jich pár vzal. … Když už o tom mluvíme, zapálil bych si. Nedáš si taky?“ Ne nedám. Spíš mi pov z, kde jsi na n bral peníze, dostával jsi n jaké kapesné? „Jaký kapesný? Dostával jsem akorát na autobus, ale s kámošema jsme chodili stejn p šky. Takže když n co zbylo, tak bylo na cíga. No a když nezbylo, tak se n kde sehnalo. Rozumíš?“ Ne, nerozumím. Povídej.

„Ale rozumíš, vždy ti to musí bejt jasný. Peníze se dají sehnat vždycky.“ No dob e, ekni mi, jak to bylo dál. S jakou drogou jsi nejprve za al? Cigarety už necháme stranou. „Takže myslíš, jako kdy jsem za al s toluenem?“ Ano myslím, kdy jsi za al s icháním toluenu? „S tím jsem neza al já. To mám od Štefana (bratrance). Jednou mi to popisoval a trochu mi to taky ukázal. Tak jsem si íkal, že bych to mohl taky s klukama zkusit. V krám mi to tenkrát prodali bez problém . To te s tím nad laj mnohem víc. To bude asi tím, jak vypadám a prý se to ani jen tak prodávat nesmí. Prodaj ti to, jen když podnikáš.“ Asi myslíš na živnostenský list. „Jo, to je ono.“ Dob e, ale vra se ješt k tomu, jaké to bylo, když jsi ichal poprvé? „No jo, jasn . Koupil jsem to, že to pot ebuju pro otce. Vzal jsem to za statek do opušt né stodoly a s klukama jsme si trochu za ichali. Úpln ti to vy istí hlavu, jseš po tom úpln v pohod . V bec nic nevnímáš. Jen nás potom hrozn bolela hlava.“ Analýza rozhovoru Martin G. ke své osob uvedl, že od mládí vyr stal spole n s rodi i a sourozenci na bývalém statku, kdy v tomto objektu bydlely a stále bydlí další ty i rómské rodiny. Jeho nejbližšími kamarády se tak až do za átku školní docházky staly práv d ti z ostatních rodin bydlících na statku. Rodi e je asto nechávali hrát si dlouho do ve era, nebo si hráli v blízkosti statku a rodi e o nich m li p ehled. Od první t ídy byl za azen do zvláštní školy v blízkém m st . Ve škole pat il k prosp chov pr m rným žák m. Do kolektivu se dokázal rychle za lenit a vytvo it si zde mnoho kamarád . Rád byl ve t íd st edem pozornosti a vymýšlel hry pro ostatní spolužáky. Objevili se však i spolužáci, kv li jejichž jednání se poprvé vážn ji setkal s diskriminací proti n mu, která se projevovala zejména nadávkami spojenými s jeho barvou pleti. To si však Martin nenechal líbit a rad ji se s nimi popral, aby mu pro p íšt dali pokoj.

asto se tím však proh ešil proti

školnímu ádu a rodi e museli chodit ešit do školy jeho problémy.

Alkohol a cigarety Martin poprvé vážn ji vyzkoušel s kamarády ze statku, když navšt voval asi druhou nebo t etí t ídu. Otec byl v té dob ve v zení a matka nadm rn konzumovala alkohol. Po návratu otce z v zení docházelo mezi rodi i k astým hádkám a otec svou agresi pak ventiloval na d tech. Martin proto rad ji trávil as venku s kamarády. prakticky v bec v part

Jejich hry asto hrani ily se zákonem, což si

neuv domovali. Martin nap . zmi uje projížd ní se

vozidlem po okolních vesnicích v jeho 16 letech, a koliv ani jeden z nich samoz ejm nem l idi ský pr kaz. Dále drobné krádeže a vloupání do vozidel, ímž si opat ovali finan ní prost edky, nebo rodi e jim žádné kapesné nedávali. V p ípad objasn ní jejich trestné innosti byla v c odložena pro jejich v k a v pozd jší dob byl postih ešen maximáln podmínkou. V 16 letech s kamarády poprvé vyzkoušel

ichání toluenu. K tomuto

nápadu jej dovedl jeho bratranec, který s tím již m l zkušenosti. V samotné part však s tímto nápadem p išel práv Martin. Svoji zkušenost s toluenem Martin popisuje jako úplný útlum, p i kterém p išlo p íjemné oblouzení, pocit slasti a zkreslené vid ní, až postupn upadl do „spánku“. Po probuzení se u n j objevily velké bolesti hlavy. Pocity, které se dostavovaly t sn po ichání, však dokázaly p ekonat špatné „dojezdy“ a zárove se mu líbil pocit, že d lá n co zakázaného, s ímž se ve škole rád pochlubil ostatním spolužák m. Pro dobrou dostupnost a cenu si toluen postupn opat oval stále ast ji, kdy v 19 letech se dostal do stavu, kdy ichal tém

každý den. B hem tohoto období vyzkoušel i další drogy jako

marihuanu, pervitin, ale i tlumící léky jako rohypnol. Dostupnost a cena toluenu však byla stále na prvním míst . Ve svých 19 letech se p i jednom z „výlet “ se staršími kamarády spontánn rozhodli pro loupežné p epadení benzinového erpadla, od kterého o ekávali v tší zisk, než jim dosud vynášelo vloupání do vozidel. Martin G. se p epadení ú astnil pouze pasivn , kdy hlídal jejich vozidlo b hem p epadení. P i újezdu z místa

inu však byli spat eni policejní hlídkou a po krátkém

pronásledování byli zadrženi. Martinu G. byl uložen trest odn tí svobody ve výši 3 let.

ást trestu mu byla pro dobré chování odpušt na. O pr b hu trestu Martin

G. odmítl mluvit. Po výkonu trestu se však vrátil zp t k rodi m, u kterých do sou asné doby bydlí. Jak uvádí, tak se op t vrátil zp t k ichání toluenu, které mu stále poskytuje nejvyšší blaho.

Záv r U Martina G. je patrné, že jeho orientace hodnot je zcela p evrácená. Svou t žkou závislost nevnímá jako závažný problém a možnost ohrožení své vlastní existence si v bec nep ipouští. Vzhledem k p edešlé dlouhodobé trestné innosti, nedostate nému sociálnímu zázemí a relaps m pozitivní prognózu ani není možné vyslovit. V jeho p ípad je naopak velmi od vodn ný p edpoklad, že i nadále bude pokra ovat ve své t žké závislosti na t kavých látkách bez možnosti dobrovolné lé by. V souvislosti s tím je i p edpoklad páchání další trestné innosti, která se m že vystup ovat pod vlivem návykových látek až v trestnou innost násilného charakteru. Vzhledem k tomu, že jeho nástup na dobrovolnou lé bu nep ichází v úvahu, je nutné, aby v p ípad zjišt ní další trestné innosti spojené s užitím návykových látek, bylo k jeho osob provedeno d kladné šet ení ve sm ru k jeho závislosti a v rámci odsuzujícího rozsudku je t eba krom trestu vyslovit i ochrannou lé bu, kterou by musel podstoupit i nedobrovoln . Je však otázkou, nakolik úsp šná taková lé ba m že být. Proto je d ležité, aby se na jeho osobu již nyní zam ila pozornost terénních pracovník a bylo mu objasn no, do jaké míry závislost na t kavých látkách ohrožuje jeho samotnou existenci. Zárove

je t eba poskytnout mu

veškerý poradenský servis a motivovat jej k zahájení dobrovolné lé by. Na základ

provedených rozhovor

bylo zjišt no, že životy drogov

závislých jsou poznamenány celou adou negativních faktor , které na pr b h jejich života musely zcela jist dlouhodob p sobit. Proto v záv ru práce byla v nována pozornost prostudování vývoje vybraných sociáln patologických jev v období od roku 1990 do sou asnosti a dále jejich prosycenost v jednotlivých krajích v eské republice ve vztahu k možnému zvýšení i snížení rizika vzniku závislosti na drogách.

23

)

&

Celá spole nost je prosycena nejr zn jšími sociáln patologickými jevy, které, a již p ímo nebo nep ímo, ovliv ují život každého z nás. Mezi sociáln patologické jevy m žeme za adit nezam stnanost, rozvodovost, alkoholismus, užívání omamných a psychotropních látek, gamblerství, páchání trestné innosti, prostituce apod. Každý z t chto jednotlivých jev velmi výrazn ovliv uje kvalitu života osob, které jsou jim p ímo vystaveny. Zárove tyto jevy nep ímo p sobí i na další osoby, mezi které mohou pat it p íbuzní, ale i zcela cizí osoby. Nep ímé p sobení t chto jev je nejvíce patrné uvnit rodin a to zejména p i výchov d tí. Rodi e totiž poskytují základní identifika ní vzory. Uvnit rodin vznikají modelové situace a na základ jejich ešení dochází k posilování vhodných i nevhodných reakcí. Vzhledem k vývoji po tu drogov závislých ve sledovaném období od roku 1990 je proto v další ásti práce v nována pozornost vývoji vybraných sociáln patologických jev a sledování korelace mezi nimi.

>

? 0

'

'

Otev ení trhu práce po revoluci v listopadu roku 1989 m lo logicky za následek

vznik

i

ur ité

míry

nezam stnanosti.

Vývoj

obecné

míry

nezam stnanosti se v eské republice v první polovin 90. let pohyboval kolem 4 % hranice. Ovšem v druhé polovin 90. let byl zaznamenán prudký vzestup až k hranici 9 %. Od roku 2000 má nezam stnanost tendenci mírn

klesající.

Nezam stnanost však samoz ejm není rovnom rn rozd lena a zasahuje n které oblasti více než jiné. V eské republice dnes existují okresy s vysokou mírou nezam stnanosti kolem hranice 15%. Tato nezam stnanost se zde udržuje dlouhodob . V p edchozích letech dosahovala v n kterých regionech dokonce hranice kolem 20 %. Pro pot eby této práce je však nutné nezam stnanost dále rozd lit na krátkodobou a dlouhodobou a blíže se zabývat podílem práv

dlouhodobé

nezam stnanosti k pr m rné nezam stnanosti. Dlouhodobá nezam stnanost jednoho i obou rodi

p ináší zpravidla do rodiny ekonomickou nejistotu, snižuje

spole enské postavení rodiny a rodi e nemohou jít d tem p i jejich výchov dostate ným p íkladem. Vývoj dlouhodobé nezam stnanosti je v sou asné dob alarmující, jak dokládá níže uvedený graf. B hem posledních 15 let se tak podíl dlouhodob nezam stnaných k celkovému po tu nezam stnaných dostal z hranice 15 % až na sou asných 50 %. To je do jisté míry zp sobeno nedostate nou motivací a št drými sociálními dávkami, které osoby asto rad ji pobírají, než aby pracovaly za minimální mzdu. Vývoj míry dlouhodobé nezam stnanosti v eské republice30 L

H'

(5)

1#T #T 2#T -#T #T #T #T -

>

8 1

2

%

1

'

$

/

"

'

###

##

" # /

##

##- ##2

##

##1

0@A

Po et spáchaných trestných in má v eské republice rovn ž stoupající tendenci. Na po et zjišt ných trestných in mají vliv do jisté míry legislativní zm ny trestního zákona, kdy u nej ast ji páchaného trestného inu krádeže došlo v roce 2002 k posunutí dolní hranice hodnoty odcizené v ci z 2.000 na 5.000,-K . I p es tyto zm ny se z p vodních 220.000 zjišt ných trestných in tato hranice posunula na sou asných 360.000 zjišt ných trestných in . Daleko lépe je vývoj trestné innosti možné pozorovat na po tu v z

a jejich podílu v i celkové

populaci. U po tu osob ve výkonu trestu došlo za období od roku 1990 tém k ty násobnému r stu. Po et odsouzených od roku 1990 až do roku 2000 tém lineárn

nar stal. Pokles osob ve výkonu trestu v následujících letech byl

zap í in n zejména rozší ením alternativních trest a spoluprací soudu s proba ní a media ní službou. Další p í inou mohlo být i výše zmín né legislativní zmírn ní -#

EEM M M >(

>(E> E ##$

>

:E E ## " #$ EOP E- #-#$ 21 <

mantinel u n kterých trestných in . I p es tato opat ení je však z níže uvedené tabulky patrný další nár st odsouzených, kte í si odpykávají trest odn tí svobody uvnit v zení. Podíl v z

v i celkovému po tu obyvatel se tak z p vodních 0,4 ‰

dostal až na sou asných 1,6 ‰. Pr m rný v k v z

je udáván kolem 35 let.

Vývoj po tu v zn ných osob v eské republice v dob od 1990 do 200631 D

)( ) B>

H G

"### 1### 2### ### #### "### 1### 2### ### #

>

B

1

'

'

V p epo tu na osobu jsou konzumenty alkoholických nápoj

eši po Portugalcích a Irech t etími nejv tšími na sv t . V pití piva si pak

udržují nechvalné prvenství. Pr m r vypitých piv pohybuje kolem 160 piv.

ech

eši stabiln

na osobu za rok se

ast ji podléhají pití muži a to zejména ve st edním

v ku. Statistiky WHO uvád jí, že milión lidí má vážné problémy s nadm rným pitím alkoholu a dalších t i sta tisíc je na alkoholu závislých. Tato situace se ve spole nosti samoz ejm v rodinách, kde vysoké procento rodi

-

EEM M M

> >(E!

,

EU!V

musí projevit zejména

nadm rn požívá alkohol p ímo doma

>!'T #W

C X V#X V #

nebo se vrací dom v opilosti. Alkoholici jsou pak v rodin

asto podrážd ní,

vzteklí až agresivní, což m že dále vyústit v domácí násilí proti partnerovi i d tem. Na vývoj alkoholismu v eské republice po roce 1990 lze usuzovat podle osob propušt ných z protialkoholních lé eben, jejichž po et je dlouhodob sledován a je zpracován v následující tabulce sou asn s porovnáním lé by osob na psychoaktivních látkách. Vývoj po tu propušt ných osob po protialkoholní a protidrogové lé by z psychiatrických lé eben v dob od roku 1990 do roku 200532 !

,

### #### "### 1### 2### ###

##

##2

##-

##

##

###

"

$

1

2

-

#

#

*V roce 1993 psychiatrické lé ebny Kosmonosy a Havlí k v Brod nedodaly data z hospitalizace I zde je evidentní nár st ukon ených protialkoholních lé eb a to tém dvojnásobný. Jedná se o další znepokojující vývoj, který se promítá do mnoha rodin a negativn tak ovliv uje nejenom partnerské vztahy, ale i p sobení na výchovu d tí uvnit rodiny. U lé by závislosti na ostatních psychoaktivních látkách je nár st tém

20násobný, což reflektuje i rozší ení toxikomanie b hem

posledních 15 let uvnit celé eské republiky. Z výše uvedených graf je patrné, že tém

u všech zmín ných sociáln

patologických jev došlo k n kolikanásobnému zvýšení proti dob p ed rokem -

EEM M M ( >(E M N V -##

U> ,V #X

> N 5 V

>

>!X

,

V ##X !

V X5

1990. Snad pouze s výjimkou pr m rné nezam stnanosti, která v sou asné dob mírn klesá, je u ostatních jev i nadále stoupající tendence. Vzhledem k tomu, že po et obyvatel v eské republice se b hem posledních let výrazn nezm nil a stagnuje, odrážejí uvedená data pom rn p esn i vzr stající prosycenost eského obyvatelstva sociáln patologickými jevy. Uvád ná

data

však

vycházejí

z celorepublikového

pr m ru

a

v jednotlivých oblastech se proto mohou zcela zásadn lišit. Práv odlišností jednotlivých kraj

z hlediska jejich prosycení sociáln patologickými jevy se

zabývá následující kapitola.

>

'

" 1# A

0 1



%

%$Prosycenost spole nosti sociáln patologickými jevy m že ovliv ovat ada ukazatel . Mezi n

m žeme za adit hustotu zalidn ní, výskyt národnostních

menšin, vzd lanostní úrove , zam stnanost, bezpe nostní situaci, ale také uznávání hodnot a tradic, míru vyznání apod. Níže v textu je provedeno srovnání výskytu sociáln patologických jev podle jednotlivých kraj . Z hlediska omezeného rozsahu této práce je dále v nována pozornost zejména kraj m s vysokým po tem problémových uživatel nealkoholových drog, mezi které

adíme zejména hlavní m sto Prahu,

St edo eský kraj, Mostecký kraj a Jihomoravský kraj. Pro porovnání jsou za azeny dále kraje, kde je minimální po et problémových uživatel

drog.

Konkrétn se jedná o Pardubický kraj a Vyso inu. Jako první je uveden graf s osobami, které se podrobily protialkoholní a protidrogové lé b , která je velmi dob e prokazatelná na základ

statistik

vedených jednotlivými psychiatrickými lé ebnami. Z tabulky vyplývá, že nejvíce žadatel o protialkoholní lé bu je z Moravskoslezského kraje a dále z Prahy a Jihomoravského kraje. Situace v po tu žádostí o protidrogovou lé bu je však odlišná. První p í ku zaujímá Praha, která je t sn následovaná Ústeckým krajem. Výrazn ji se ješt projevuje po et žádostí o protidrogovou lé bu ve St edo eském kraji. Skute ná závažnost vysokého po tu osob, které se podrobily protidrogové

lé b v Praze a Mosteckém kraji, vyvstává až p i porovnání s po tem obyvatel jednotlivých kraj . V Mosteckém kraji se pak protidrogové lé by zú astnilo p es 1 promile obyvatelstva. Na druhé stran , jako nejmén zatížené kraje, lze uvést kraj Pardubický a Vyso inu, které i z hlediska k pom ru obyvatelstva pat í k nejmén zasaženým. P ehled o po tu protialkoholních a protidrogových lé eb uskute n ných v psych. lé ebnách v roce 200533 4!

= ,

D

H

"## 1## 2## ## ### "## 1## 2## ## #

Jako jeden z dalších pozorovaných sociáln patologických jev je uveden p ehled rozvodovosti v jednotlivých krajích, se kterými souvisí i grafické znázorn ní „Podílu neúplných rodin z úhrnu“ uvedené v kapitole 7.2. Vyhodnocení rozvodovosti je, stejn

jako u ostatních níže uvedených graf ,

provedeno v záv ru této kapitoly, kde je provedeno porovnání jednotlivých jev vzhledem k po tu obyvatel tak, aby nedocházelo ke zkreslení r znou hustotou zalidn ní jednotlivých kraj .

--

EEM M M ( >(E M N V -##

U> ,V #X

> N 5 V

>

>!X

,

V ##X !

V X5

Po et rozvodu v eské republice dle jednotlivých kraj D

(

v roce 200634

?

### 2### -### ### ### #

Dále je zde uveden p ehled zjišt ných trestných in b hem roku 2006 v jednotlivých regionech z podklad policejních statistik, který je dále rozší en o statistiku z roku 2005, která vykazuje stálost tohoto negativního jevu v jednotlivých krajích bez v tších výkyv . Po et zjišt ných trestných in v R podle kraj v roce 2006 a 200535 ! ##1

! ##

##### "#### 1#### 2#### #### #

Jako poslední p ehled je uvedeno grafické vyjád ení hustoty obyvatelstva na 1 km2 podle jednotlivých kraj . Praha, specifickým charakterem svého územního len ní skládajícího se pouze z m sta a jeho p edm stí, mnohonásobn p evyšuje ostatní kraje. Vyšší hustota obyvatelstva je dále v Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji, kde se vyšší hustota obyvatelstva projevuje -2 -

EEM M M >( EEM M M >(

>(E> E ##$ >(E> E ##$

> >

:E E$= ## -7= = -EOP E -#-#$ :E E$= ## -7= =4EOP E -#-#$

< <

díky dalším nejv tším m st m

eské republiky a oblastí zam ených na t žký

pr mysl. Nejmenší hustotu obyvatel mají naopak kraje orientované spíše na zem d lskou produkci bez v tších m stských aglomerací. Hustota obyvatelstva v eské republice dle jednotlivých kraj D

H

36

!5

-## # ## # ## # #

-# 2 #$ 1-

-1

$

2

1 $

$-

Pro lepší podmínky korelace jsou jednotlivá výše uvedená data, p epo tena v pom ru na po et obyvatel v jednotlivých krajích a vyjád ena v následujícím grafu v promilích, krom

grafického znázorn ní trestné

innosti, která je

vyjád ena v procentech. Prosycenost kraj sociáln patologickými jevy v pom ru k po tu obyvatel

$

!

,

(

;D

2 2 -

# #

-1

EEM M M >(

>(E> E ##$

>

:E E$= ## -7= P2EOP E -#-#$

<

Z tohoto porovnání vyplývá, že nejv tší prosycenost t žce závislých osob na drogách, které se rozhodly pro lé bu, je v Ústeckém kraji, kde po et lé ených osob dosahuje t sn

p es 1 promile obyvatelstva. Rovn ž ostatní sledované

ukazatele za azují Ústecký kraj na p ední p í ku v rizikovosti možného vzniku závislosti. Spole n s Ústeckým krajem je stav na do podobné role i Praha, kde po et osob, které nastoupily protidrogovou lé bu, dosahuje tém Rovn ž ostatní ukazatelé (zejména zvýšená trestná

0,9 promile.

innost) tuto nechvalnou

pozici potvrzují. Hlavní m sto Praha je stejn jako ostatní hlavní m sta ve sv t vystaveno více sociáln patologickým jev m. Zvýšená kriminalita, p íliv cizinc a p ist hovalc

za prací, prostituce, kulturní vyžití na hran

zákona, ale i

anonymita, citová ochablost spojovaná s neuváženými s atky a ada dalších jev je daní hust osídlených aglomerací za pozlátko blahobytu, snadno vyd laných pen z a dostatku zábavy. Vysoká prosycenost nazna ená ve St edo eském kraji ukazuje na jeho (v tomto p ípad ) nevhodnou polohu a blízkost k Praze, kdy prakticky posouvá jen hranice hlavního m sta o n kolik desítek kilometr k postupnému p echodu jednotlivých negativních jev

dále. Dochází zde do normálu a jejich

kumulace se s nižší intenzitou než v Praze soust edí do okresních m st, kde je vyšší hustota obyvatel. Výše zmín ná problematika Ústeckého kraje je orientována jiným sm rem. Tato oblast se vyzna uje vysokou mírou kriminality spojovanou s dlouhodobou nezam stnaností, nízkou vzd laností a vysokou mírou menšin, zejména romské národnosti. Výše uvedené p ehledy potvrzují jisté predispozice k možnému vzniku závislosti na nealkoholových drogách s ohledem na místo, kde se osoba narodí, respektive kde trvale bydlí. Zárove se zde potvrzuje p edpoklad, že nejnižší riziko vzniku závislosti z tohoto pohledu je v Pardubickém kraji a na Vyso in , kde se vyskytuje nejmén sociáln patologických jev , je zde menší hustota obyvatelstva, obyvatelstvo je p evážn

eské národnosti bez menšin a jsou zde

uznávány tradi ní hodnoty. Až do této ásti kapitoly byl pohled prosycenosti sociáln patologickými jevy chápán striktn dle místa bydlišt . Následující tabulka posouvá pohled dále a

reflektuje po et problémových uživatel

podle jejich výskytu v jednotlivých

krajích. Nazna uje tedy tendence, kde se problémoví uživatelé rozhodnou žít nebo kde je pro n život nejsnazší. Rozd lení problémových uživatel

podle výskytu v jednotlivých krajích za rok

200637 Kraj

Celkový po et problémo vých uživatel

Praha St edo eský Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

8 400 2 450 1 750 1 350 1 250 4 450 500 1 050 350 350 3 150 2 350 1 300 1 450 30 200

Po et uživatel opiát Heroin

2 900 400 150 650 100 850 50 50 50 50 750 50 50 150 6 150

Subutex

2 700 800 150 50 0 550 0 50 0 50 100 50 50 0 4 300

Celkem

Po et uživatel pervitinu

Po et injek ních uživatel

5 600 1 200 300 650 100 1 400 50 100 50 50 850 100 50 150 10 500

2 800 1 300 1 450 700 1 150 3 050 500 950 350 350 2 300 2 300 1 250 1 300 19 700

8 400 2 450 1 700 1 250 1 150 4 350 450 1 050 300 350 2 950 2 150 1 200 1 300 29 000

Z tabulky op t vyplývá tendence nejv tší kumulace problémových uživatel do hlavního m sta Prahy, kde se prosycenost dostává až k hranici 8 promile. Se zna ným odstupem se na druhé p í ce nachází Ústecký kraj a poté St edo eský kraj. Proti tomu v Pardubickém kraji a na Vyso in

je po et

problémových uživatel minimální a nazna uje tendenci jejich p esunu práv do oblastí více zasažených, kde je pro n mnohem jednodušší opat it si další dávku a žít zde obdobným životem jako ostatní problémoví uživatelé.

-$

)

"

&

##

*

"& #

# +,,-

##$

4 První ást práce byla v nována zmapování vývoje užívání drog v eské republice se zam ením na vývoj po roce 1990. Na základ

zjišt ných a

shromážd ných dat bylo zjišt no, že pro rozší ení užívání drog m ly rozhodující význam 90. léta minulého století, s jejichž po átkem je spojován návrat demokracie po pádu komunismu, otev ení hranic do celého sv ta a zajišt ní práva svobodného rozhodování obyvatelstva. Tyto a všechny další výhody musely být vykoupeny i adou negativních jev , které na sebe nedaly dlouho ekat. Jedním z nich byl práv i „drogový boom“, který

eskou republiku zasáhl v plné síle

práv v 90. letech. „Drogový boom“ byl zap í in n zejména dovozem tvrdých drog na náš trh a s pot ebou ješt nevyzrálých osob experimentovat s takovými látkami. Nedostate ná osv ta, prevence a zárove i represe proti dealer m m la za následek, že se snadnou dostupností drog se ada experimentátor velmi rychle dostala k tvrdým drogám. eská republika, jako bývalá zem východního bloku, byla p ed problém s rozmachem drog postavena velmi náhle oproti zemím ze západu, které se s tímto problémem snažily postupn vypo ádat již od p elomu 60. a 70. let minulého století. Naše nedostate n pou ená spole nost si rozsah drogového problému zcela neuv domovala a to m lo za následek, že v dob , kdy v ostatních zemích probíhaly kampan zakazující reklamu na cigarety a alkohol, tak v naší republice naopak vycházely knihy s recepty na p ípravu pokrm ze zakázaných omamných látek nebo nap íklad na programech ve ejnoprávní televize se vedly zcela vážné diskuze pro legalizaci m kkých drog po vzoru Holandska, které ostatn v sou asné dob k drogové problematice již není tak liberální, jak tomu bylo v minulosti. V posledních n kolika letech ukazatelé nazna ují, že se již situace stabilizuje. Konkrétn tomu nazna ují odhady po tu problémových uživatel , které jsou b hem posledních p ti let odhadovány stále kolem hranice 30.000 osob. Stabilizaci situace dále potvrzují po ty osob, které se podrobily b hem posledních p ti let protidrogové lé b v psychiatrických lé ebnách. Zde byl dokonce v roce 2002 zaznamenán výrazný pokles. Do budoucna je však nutné tuto situaci i nadále monitorovat, nebo uvedený propad by mohl být zap í in n zejména poklesem

heroinových uživatel , kte í p ešli na ambulantní odvykací lé bu, jejíž sou ástí je nahrazení heroinu subutexem, na kterém závislost i nadále p etrvává. Na legislativní úrovni je drogové problematice v nována pozornost již od 20. let minulého století. Ovšem i zde je platná legislativní úprava vždy o krok zp t a snaží se již jen reagovat na vzniklé problémy. V mnoha p ípadech dokonce ešení ješt více zkomplikuje svoji striktností (umožn ní legáln vyráb t pervitin na p elomu 70. a 80. let) nebo naopak svoji neur itostí nap íklad zavedením termínu „množství v tší než malé“. Takové vágní termíny napomáhají spíše drogovým dealer m, než aby p isp ly k represivním opat ením proti nim. Je nutné, aby policie, obhájci a soudci rozhodovali jednotn , a to nejlépe podle jasn daných zákon a ne podle na ízení, která jsou závazná jen pro složky, pro které byly vydané. Asi nejrozporupln jším ustanovením však bylo zavedení § 187a do trestního zákona, který ve své podstat kriminalizuje držení drogy pro vlastní pot ebu. Jeho dopad je sm rován pouze proti osob uživatele, kterým se v ad p ípad stává pouze mládež experimentující s drogami. V tomto p ípad je stupe nebezpe nosti minimální a není d vod zde hrozit trestním postihem. T mto osobám by spíše m la být v nována primární prevence spojená s poradenstvím a vysv tlením d sledk , které jim s užíváním drog hrozí. Na druhé stran

se

kriminalizace držení drog pro vlastní pot ebu týká osob, které jsou již t žce závislé a bez pot ebné dávky nejsou schopny vydržet, vzhledem k t žkým projev m abstinen ního syndromu. Na takové osoby je nutné nahlížet jako na osoby nemocné a nikoliv jako na osoby páchající trestný in. Samotné ustanovení nijak nechrání spole nost, nebo k tomu trestní zákon využívá adu dalších ustanovení, ale naopak se snaží kriminalizovat vlastní sebepoškozování. To vytvá í v trestním právu zvláštní precedens, nebo nad svým zdravím by si m l každý svobodn

rozhodovat sám. Dokonce i spáchání

sebevraždy nebo pokusu o ni není v eské republice trestné. T žce závislým osobám na drogách by m la být v nována hlavn zdravotnická pé e a nikoliv hrozba trestem odn tí svobody. Spole nost by samoz ejm m la být chrán na p ed drogov závislými a nem la by na jejich závislost doplácet. Lidé by daleko rad ji prost edky

vynakládané na lé bu toxikoman

p esunuli na lé bu d tských nemocí, na

humanitární ú ely, nebo na jiné cíle, kde jsou finan ní zdroje pot eba. Proto je nutné, aby se daleko více využívalo ochranných opat ení, spojovaných s na ízením protidrogové lé by, spole n

se zvýšeným dohledem nad jejím

pr b hem. V p ípadech, kdy je drogov závislý již odsouzen pro jinou trestnou innost a je mu uložen nepodmín ný trest, je d ležité využít doby jeho pobytu ve v zení k odvykací lé b , nebo ú elem trestu je náprava odsouzeného a kde jinde je lov k pod takovým dohledem po celou dobu než práv ve v zení.

Zpracováním druhé ásti práce, jež se v novala zjiš ování p í in, které vedou k užívání drog a k možnému vzniku závislosti, bylo zjišt no, že p í iny vzniku závislosti jsou multifaktoriální. Vznik závislosti je tedy odvislý od celé ady faktor , které mohou na jedince p sobit. Ve chvíli, kdy se v jednom okamžiku sejde dostate ný po et t chto faktor nebo tyto faktory již dostate n dlouhou dobu p sobily, je velmi pravd podobné, že k užití drogy dojde. Na samotný vznik závislosti má pak velký význam hlavn charakteristika užité drogy a schopnosti osobnosti po ur itou dobu droze elit, aniž by se na droze návyk vytvo il. P i porovnání vývojových k ivek v užívání drog v eské republice však zcela jasn vyplývá, že rozhodující vliv u nás m lo masivní nekontrolované rozší ení drog a s tím spojená jejich snadná dostupnost. Tuto skute nost potvrzuje vývoj drogové scény do roku 1990, kdy drogovou závislostí byly zasaženy jen uzav ené skupiny osob, které byly zasv ceny do výroby drog nebo do jejich pašování. Pokud vycházíme z p vodn uvedených p í in spojovaných s osobností, se sociálním prost edím a typem drogy, lze usuzovat, že na „drogový boom“, který prob hl v 90. letech minulého století, m lo nejv tší vliv práv nekontrolované rozší ení tvrdých drog (pervitin, heroin), a s tím spojená jejich pom rn snadná dostupnost. A koliv nelze na základ provedených kazuistik zobec ovat, bylo v osudech uvedených osob rovn ž zjišt no, že s opat ením drogy nem ly žádné velké problémy. Skute nost sou asné snadné dostupnosti drog lze p ímo potvrdit na základ vzniku otev ených drogových scén ve v tších m stech.

„Drogový boom“ do jisté míry podpo ilo i sociální prost edí drogových uživatel , které je ím dál více zasaženo adou sociáln patologických jev , které byly zmapovány v záv ru práce. Asi nejmenší vliv na rozší ení drog u nás v 90. letech 20. století z tohoto pohledu m la samotná osobnost drogového uživatele. Jedin

tak je možné

vysv tlit skute nost, pro p ed rokem 1990 u nás byl drogový problém tak malých rozm r . Potencionálním uživatel m totiž v té dob

chyb l práv

spoušt

v podob dostupnosti tvrdé drogy, kterou je v sou asné dob pom rn snadné si opat it. Z provedené práce vyplývá, že existují jisté predispozice odvislé od osobnosti, rodiny, místa a doby kde se narodíme, které kohokoliv z nás mohou do ur ité míry p edur it k experiment m s drogami a na základ této interakce i ke vzniku závislosti na nich.

3

"# )!

5

AKRT, Michal. Typologie osobnosti: p átelé, milenci, manželé, dosp lí a d ti. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004. 361 s. ISBN 80-7261-112-7. eská republika ve sv t drog: tematický sborník. 1. vyd. Praha: KLP, 1995. 166 s. ISBN 80-85917-06-8. HEJDA, Jan. Kriminologické, trestn právní a kriminalistické aspekty drogového problému v

R a jeho ešení. Vyd. 1. Jind ich v Hradec: Rain, 2000. 148 s.

ISBN 80-245-0080-9. IVERSEN, Leslie L. Léky a drogy: pr vodce pro každého. 1. vyd. v eském jazyce. Praha: Doko án, 2006. 143 s. ISBN 80-7363-061-3. KALINA, Kamil et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový p ístup I. 1. vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6. KALINA, Kamil et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový p ístup II. 1. vyd. Praha: Ú ad vlády eské republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6. KUCHTA, Josef et al. Kriminologie: II.

ást. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita v Brn , 1993. 104 s. ISBN 80-210-0681-1 MARŠÁLOVÁ,

Libuša.

psychologického

výskumu.

MIKŠÍK, 1.

vyd.

Old ich. Bratislava:

Metodológia Slovenské

a

metódy

pedagogické

nakladatelství, 1990. 423 s. ISBN 80-08-00019-8. NOVOTNÝ, Oto, ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. 2. p eprac. vyd. Praha: ASPI, 2004. 451 s. ISBN 80-7357-026-2. PRESL, Ji í. Drogová závislost: M že být ohroženo i Vaše dít ?. 2. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-85800-25-X. ŠVINGALOVÁ, Dana. Kapitoly z psychologie. Vyd. 1. II. díl. Psychologie osobnosti. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002. 94 s. ISBN 80-7083-614-8.

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: d tství, dosp lost, stá í. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0. VANTUCH, Pavel. Drogy a kriminalita. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyn , 1990. 171 s. ISBN 80-210-0169-0. ZÁBRANSKÝ, Tomáš et al. Racionální protidrogová politika: uživatelé drog do rukou policie nebo léka ?. V Olomouci: Votobia, 1997. 119 s. ISBN 80-7198-250-4.

SBORNÍKY, KOLEKTIVNÍ A DIPLOMOVÉ PRÁCE CICHÁK, David. Diplomová práce: Práce s drogov

závislými adolescenty

v rámci pobytu v terapeutické komunit pro dospívající. Praha: 2007 Výro ní zpráva o stavu ve v cech drog v

eské republice v roce 2006. Praha:

Národní monitorovací st edisko pro drogy a drogové závislosti, 2007. 113 s. ISBN 978-80-87041-22-2. Trestní p edpisy : podle stavu k 1.8.2007 (Úplné zn ní). Ostrava: Sagit, 2007. 416 s. ISBN 978-80-7208-633-7.

INTERNETOVÉ ZDROJE: eský statistický ú ad. Úhrnná rozvodovost v letech 1950 – 2004. [online] URL: [cit. 2007-12-11] eský statistický ú ad. Podíl neúplných rodin z úhrnu domácností. [online] URL: [cit. 2007-12-11] eský statistický ú ad. Vývoj míry dlouhodobé nezam stnanosti. [online] URL: [cit. 2008-01-10]

V ze ská služba eské republiky. Vývoj po tu v zn ných osob v R. [online] URL:< http://www.vscr.cz/kategorie/?k=Statistické%20údaje&o=0&p=150> [cit. 2008-01-12] Ústav zdravotnických informací a statistiky v R. Vývoj po tu propušt ných osob po protialkoholní a protidrogové lé by z psychiatrických lé eben v dob od roku 1990 do 2005. [online] URL: [cit. 2008-01-15] Ústav zdravotnických informací a statistiky v R. P ehled o po tu protialkoholních a protidrogových lé eb uskute n ných v psych. lé ebnách v roce 2005. [online] URL: [cit. 2008-01-15] eský statistický ú ad. Po et rozvodu v eské republice dle jednotlivých kraj v roce 2006. [online] URL: [cit. 2008-01-20] eský statistický ú ad. Po et zjišt ných trestných in v eské republice podle jednotlivých kraj v roce 2006 a 2005. [online] URL: [cit. 2008-01-20] eský statistický ú ad. Hustota obyvatelstva v eské republice dle jednotlivých kraj . [online] URL: [cit. 2008-02-02] Policie eské republiky. Kriminalita mládeže. [intranet] Vývoj po tu objasn ných trestných in spáchaných mládeží