Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci, 21. duben 2009
vlastnoruční podpis
3
ANOTACE
V předložené diplomové práci se pojednává o marketingu Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. Součástí práce jsou teoretická východiska, která popisují systém školního marketingu, jeho průběhu, cílů a tržního pohledu na vysoké školství. Jsou zde mapovány jednotlivé faktory a účastníky marketingu.
Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část popisuje vztah mezi marketingem a vysokým školstvím. Následující část je zaměřena na důležitý mezník v oblasti terciálního vzdělávání a to na Boloňský proces. V praktické části je charakterizována Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci, analyzován současný stávající stav a vlastní výzkum mezi uchazeči o studium. Dále je prezentována strategie fakulty, cíle a atributy vedoucí k naplnění vize marketingové strategie. Práce je zakončena vlastním hodnocením daných zjištěných
skutečností a návrhy na zlepšení dnešní situace v oblasti
marketingových nástrojů a strategie.
KLÍČOVÁ SLOVA Marketing Vysoká škola Trh Konkurence Marketingový výzkum
4
ABSTRACT
The presented thesis Marketing of the Faculty of Economics focused on consequential Master Studies – Economics and Management is about the marketing concept of the Technical University in Liberec. The main goal of this thesis is to furnish a comprehensive description of the theoretical basis, which describe the system of the school system, its developments, goals and the view of the market in the academic educational system.
The thesis is divided into several chapters with many subsection. The first chapter provides a description of the relation between marketing and the academic educational system. The second chapter describes an important mereston such as the Bologna process. The practical part of this thesis focuses on the Technical University in Liberec, analyzes the current status and provides my own research among the applicants intending to study here. The following chapter presents the strategy of the Faculty of Economics, goals and atributes, which are leading to the completion of the vision in the marketing strategy. The thesis ends with the evaluation of the found existing reality and offers the proposal for an improving of the current situation in the area of marketing resources and the strategy.
KEY WORDS Marketing University Market Competition Marketing research
5
OBSAH
ANOTACE………………………………………………………………………………..4 ABSTRACT……………………………………………………………………………….5 OBSAH……………………………………………………………………………………6 SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………………….…….9 SEZNAM TABULEK……………………………………………………………….…...10 SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………….……..11 ÚVOD………………………………………………………………………………..…...12 1
MARKETING A VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ………………………………..……..14
1.1
Marketing vysoké školy……………………………………………………..…….14
1.1.1
Koncepce školního marketingu………....………………….………………..……15
1.2
Ekonomika vysoké školy……………………………………………….………....17
1.3
Tržní pohled na vysoké školství…………………………………………..……….20
1.4
VŠ a trh………………………………………………………………..…………..21
1.5
Zákazníci VŠ………………………………………………………………..….….21
1.6
Konkurence……………………………………………………………………..…23
1.7
Marketingový proces………………………………………………………….…...25
1.8
Komunikace VŠ………………………………………………………………..….26
1.8.1 Reklama……………………………............……………………………………....27
2
FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL……......………...….…29
3
BOLOŇSKÝ PROCES….....……………….…………………………......….…34
4
CHARAKTERISTIKA EKONOMICKÉ FAKULTY TUL………….………36
4.1
Ekonomická fakulta TUL……………………………………………………...….36
4.1.1 Akreditované studijní programy na Ekonomické fakultě TUL……...........………39
6
4.1.2 Zahraniční vztahy Ekonomické fakulty TUL……………............………………...39 4.1.3 Partneři a sponzoři Ekonomické fakulty TUL……………………............………..41 4.2
Akademický senát Ekonomické fakulty TUL……………………………………..43
4.3
Univerzita Nisa…………………………………………………………………….43
5
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU…………………………………………..45
5.1
Analýza současného marketingu EF TUL…………………………………………45
5.2
Analýza současných segmentů fakulty…………………………………………….46
5.3
Segmentace trhu školy……………………………………………………………..48
5.4
Hlediska segmentace trhu školy…………………………………………………...48
5.5
Tržní zacílení – tvorba segmentů……………………………………...…………..50
6
HODNOCENÍ FAKULTY………………………………………………………52
6.1
Hodnocení fakulty současnými studenty 2.ročníku EF……………………………52
6.2
Hodnocení fakulty současnými studenty 4.ročníku EF……………………………54
7
HODNOCENÍ FAKULTY VEDENÍM……………………………………...…57
7.1
Současná děkanka – Doc. Dr. Ing. Olga Hasprová………………………………..57
8
HODNOCENÍ FAKULTY UCHAZEČI O STUDIUM NA VŠ……………….58
8.1
Hodnocení fakulty uchazeči o studium na VŠ – I…………………………………58
8.2
Hodnocení fakulty uchazeči o studium na VŠ – II…………………………….…..63
9
KVALITA VYSOKÝCH ŠKOL………………………………………………...69
9.1
Seminář Hodnocení kvality vysokých škol………………………………………..69
9.2
Hodnocení veřejných ekonomických fakult v ČR…………………………….…..70
9.3
Využití marketingového výzkumu při měření kvality VŠ…………………………74
10
KONKURENCE – WEBOVÉ STRÁNKY JINÝCH EKONOMICKÝCH
FAKULT…………………………………………………………………………...……76
11
MARKETINGOVÁ STRATEGIE EKONOMICKÉ FAKULTY TUL…….78
7
12
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ŠKOLY…………………………….………..80
12.1
Dlouhodobý záměr na období 2006 – 2010 pro EF TUL……………….………...80
12.2
Strategie Ekonomické fakulty TUL……………………………………………….84
12.3
Strategické cíle…………………………………………………………………….87
12.3.1 Neustálé zlepšování kvality studijního programu…...........…………………….…90 12.3.2 Zlepšování image a publicity………………………...........………………………90 12.3.3 Zvyšování počtu motivovaných uchazečů……………............….……….……….95 12.4
Marketingový výzkum…………………………………………………….………95
12.5
Navrhovaný marketingový plán fakulty………………………………….……….97
12.5.1 Distribuce……….………………………………….............….……….....……….98 12.5.2 Personalistika………………………………….……..............…….…….………..98 12.5.3 Komunikace……………………………….……….............……….….………….99
13
NÁSTROJE KOMUNIKAČNÍ POLITIKY EKONOMICKÉ
FAKULTY TUL……………………………………………………………………….101
14
ODHAD FINANČNÍCH NÁKLADŮ MARKETINGOVÝCH
NÁSTROJŮ…………………………………………………………………………….103 14.1
Zhodnocení realizovaných marketingových nástrojů…………………………….104
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………..105 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH
8
SEZNAM ZKRATEK AK
Akreditační komise
AS
Akademický senát
A.S.
Akciová společnost
Bc.
Bakalář
CSVŠ
Centrum pro studium vysokého školství
ČKR
Česká konference rektorů
ČR
Česká republika
ČZU
Česká zemědělská univerzita
EF
Ekonomická fakulta
FSE
Fakulta sociálně – ekonomická
HF
Hospodářská fakulta
ISIC
International Student Identity Card
JČU
Jihočeská univerzita
MHD
Městská hromadná doprava
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MU
Masarykova univerzita
MZLU
Mendelevova zemědělská a lesnická univerzita
OA
Obchodní akademie
PC
Personal computer
PEF
Provozně – ekonomická fakulta
PR
Public relations
RVŠ
Rada vysokých škol
SŠ
Střední škola
SU
Slezská univerzita
TUL
Technická univerzita v Liberci
UJEP
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
VŠ
Vysoká škola
VŠB – TU
Vysoká škola báňská – Technická univerzita
VŠE
Vysoká škola ekonomická
VUT
Vysoké učení technické
ZČU
Západočeská univerzit 9
SEZNAM TABULEK
Tab. 1
Akreditované studijní programy Ekonomické fakulty TUL
Tab. 2
Hodnocení EF - studenty 2. ročníků
Tab. 3
Hodnocení EF - studenty 4. ročníků
Tab. 4
Proč chci studovat VŠ?
Tab. 5
Jakou VŠ chci studovat?
Tab. 6
Co vím o EF?
Tab. 7
Proč bych si chtěl/a dát přihlášku na EF TUL?
Tab. 8
Proč bych si nechtěl/a dát přihlášku na EF TUL?
Tab. 9
Chtěl/a bych pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu?
Tab. 10
Proč chci studovat VŠ?
Tab. 11
Jakou VŠ chci studovat?
Tab. 12
Co vím o EF?
Tab. 13
Proč bych si chtěl/a dát přihlášku na EF TUL?
Tab. 14
Proč bych si nechtěl/a dát přihlášku na EF TUL?
Tab. 15
Chtěl/a bych pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu?
Tab. 16
Hodnocení veřejných ekonomických fakult za rok 2007.
Tab. 17
Hodnocení veřejných ekonomických fakult za rok 2008.
Tab. 18
Hodnocení EF TUL Lidovými novinami za rok 2009
Tab. 19
Náklady na marketingové nástroje.
10
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1
Struktura Univerzity Nisa
Obr. 2
Proč studuji tuto fakultu?
Obr. 3
Proč studuji tuto fakultu?
11
Úvod
Hlavním motivem mé diplomové práce je marketing Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci, zaměřený na navazující magisterský studijní program, ale logicky i na bakalářský studijní program Ekonomika a management.
Mnohým se to může zdát jako bláhové, nicméně ano zabývám se marketingem fakulty veřejné vysoké školy, která je financována ze státního rozpočtu České republiky. V dnešní době je potřeba si připustit určitý trend prosazování, některých tržních prvků do veřejného sektoru. Principů marketingu v současnosti využívají nejen podniky, ale i státní organizace jako města, kraje a v neposlední řadě i veřejné vysoké školy. V České republice se tento trend zrodil a je rozvíjen především v regionech, kteří mezi sebou soutěží jak o investory, tak o turisty. Nastává otázka, zda vysoké školy budují dlouhodobě a strategicky svoji image. Zda se umí dostatečně „prodat“ a ne jen slabě podbízet.
Cílem mé práce bylo zjistit současný stav a vytvoření výstupů, které budou moci být použity v nezměněné či lehce poupravené podobě jako prvky marketingové strategie či strategie sama.
Prvotní věcí pro vytvoření vlastní marketingové strategie je zmapování současného stavu trhu. Zprvu se tedy zaměřím, zda má fakulta vytvořenou nějakou marketingovou strategii, popřípadě její určité prvky. Poté zjistím současné segmenty na na Ekonomické fakultě, z nichž se pokusím určit segmenty uchazečů o studium. Všechna zjištění provádím formou písemného dotazníku a budu ho používat i v následujících krocích. Na základě toho provedu i marketingový průzkum mezi uchazeči patřících do zjištěných segmentů. Poté všechny průzkumy vyhodnotím a na základě zjištěných výsledků, stanovím a zároveň doporučím opatření, která by mohla vést k nápravě. A to tak, aby Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci byla pro potenciální uchazeče a ostatní zákazníky
12
atraktivní. Velice důležitým faktorem je i konkurence. Proto vyberu několik dalších veřejných ekonomických fakult a zaměřím se na to, zda i ony používají pro získání uchazečů marketingovou strategii či některé její prvky.
Na závěr po veškerém zpracování a vyhodnocení všech jmenovaných prvků sama navrhnu určité kroky, vize, náměty a myšlenky, které by mohly být zapracovány do případné nově vytvořené marketingové strategie naší fakulty. To vše v takové podobě, aby to pro fakultu bylo realizovatelné a to nejen ve finančním směru, tak i v personálním.
Mezi hlavní zdroje informací, které ve své diplomové práci využívám nejčastěji, patří kniha od Jaroslava Světlíka Marketing školy. Ve spojení s touto literaturou využívám i internet.
13
1.
Marketing a vysoké školství
1.1
Marketing vysoké školy
Marketing vysoké školy je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníků fakulty efektivním způsobem zajišťujícím zároveň splnění cílů vysoké školy.
Úspěšné jsou ty vysoké školy, které marketingovou filozofii (aniž si to často uvědomují) uplatňují na všech úrovních. Všichni pracovníci vysoké školy, od rektora po vrátného, jsou v každodenním kontaktu s posluchači či veřejností, ovlivňují jejich vztah a postoj k fakultě. Marketingový přístup se projevuje již v představách o tvorbě forem a metod výuky či zvyšování její kvality, navazování kontaktů a otevřené komunikace s okolím školy, které je představováno hospodářskou a společenskou sférou. Takový přístup vysoké školy vytváří předpoklady pro dlouhodobou spokojenost všech jejich zákazníků. [4]
Za priority v marketingově řízené škole lze označit: •
Strategické řízení školy, kdy vedení definuje příležitosti a hrozby přicházející z vnějšího prostředí školy, dělá inventuru svých slabých a silných stránek a na základě zjištěných analýz si stanoví dlouhodobé cíle a formuluje strategii k jejich dosažení.
•
Takové styl řízení školy, který zajišťuje rychlé reakce na nepředvídatelné změny ve vývoji a promítá tyto změny do práce celé školy.
•
Vytvoření efektivní organizace podporující strategii rozvoje školy.
•
Uplatňování vnitřního, personálního marketingu, kterým rozumíme práci s lidmi, zlepšování mezilidských vztahů, motivaci pedagogů, podporu jejich týmové spolupráce, vytváření pozitivního edukativního prostředí a vnitřního klimatu školy.
14
•
Uplatňování relačního marketingu 1, vytvářejícího podmínky pro participaci odborníků ze školy.
Vysoké školy představují nepochybně významnou součást občanské společnosti, a to v národní i regionálním rozměru. Každá dobrá vysoká škola je ozdobou města, kde sídlí a působí. Utváří sociální strukturu společnosti, ovlivňuje hodnotovou orientaci lidí, způsob jejich života, ovlivňuje politický i morální profil oblasti. Poskytuje celkovou životní orientaci, jejíž stále významnější součástí je schopnost každého jedince vyrovnávat se s probíhajícími změnami. Vzdělání, které poskytuje, není jen kvalifikací a zdrojem inovací, ale má zásadní význam pro kvalitu života a její rozvoj.
1.1.1 Koncepce školního marketingu V dalších kapitolách mé diplomové práce se zmiňuji o zákaznících vysoké školy. Těmi jsou na prvním místě především studenti. Jejich potřeby a přání týkající se jejich vzdělání musí tedy školou být uspokojeny co nejlépe. Protože mezi studenty jsou v jejich chování, zájmech a potřebách značné rozdíly, měla by se vysoká škola snažit uplatnit segmentaci svých zákazníků, podle které budou rozdílné potřeby různých skupin studentů uspokojovány rozdílným způsobem. Použití nástrojů marketingového mixu by se mělo zaměřit především na: •
Přizpůsobení studijní nabídky školy potřebám studentů
•
Přiměřenou studijní zátěž kladenou na studenty
•
Dodání vzdělávacích služeb školy ve správném místě a v dobrém edukačním prostředí
1
Relační marketing – integrace úsilí marketingu v rámci vzájemných vztahů obou tržních stran.
www.strategie.cz
15
•
Podporu služeb školy vhodnými nástroji propagačního mixu
•
Zvyšování odborné úrovně, účinnou motivaci pracovníků, zlepšování vnitřního klimatu fakulty a kultivace její kultury prostřednictvím vnitřního, personálního marketingu [4]
Marketingová koncepce vychází z předpokladu, že škola, která chce v tržním prostředí přežít a rozvíjet se, by se měla zaměřit na studenta jako na svého zákazníka. Při naplňování této koncepce by měla škola využívat nástrojů marketingového mixu, segmentace a marketingově orientované organizační struktury školy.
K jedinečným know-how 2 školy může patřit i síť vztahů, které si fakulta / vysoká škola se svým okolím vytvořila. Tato síť je výsledkem relačního marketingu. Úspěch školy nemůže být postaven pouze na směnných vztazích, ale na dlouhodobých, důvěrných a poctivých vztazích s rodiči, absolventy, podniky, školskými institucemi atd. Těchto vztahů lze například dosáhnout trvalou kvalitou poskytovaných vzdělávacích služeb, včasným a poctivým informováním o aktivitách a výsledcích školy, akceptováním připomínek k činnostem fakulty / vysoké školy, posilováním společenských pout mezi školou a jejími partnery. Dobré a silné vztahy přinášejí užitek jak škole, tak i jejím partnerům a obě strany jsou potom na základě vzájemné důvěry zainteresovanější na vzájemné pomoci.[4]
2
Anglické sousloví pro souhrn výrobních a obchodních znalostí.
www.wikipedia.cz
16
1.2 Ekonomika vysoké školy Parametry kvalitní vysoké školy jsou dnes dost jasně definovány. Klíčová otázka zní, jak tyto parametry dosáhnout, a tak se pokusím o prakticky použitelnou odpověď.
Předpoklady, zásadně ovlivňující úroveň každé vysoké školy, lze definovat takto: •
Dostatečně schopný a kvalifikovaný lidský potenciál vysoké školy
•
Účinná stimulace tohoto potenciálu:
•
Materiální (platy, byty, apod.)
Imateriální (prestiž, společenské uznání, zahraniční kontakty, apod.)
Potřebné podmínky (technické, organizační, pracovní, apod.)
Určitá úroveň těchto předpokladů je neopomenutelnou podmínkou úspěchu. Tyto předpoklady jsou přitom navzájem zaměnitelné, popř. suplující se, jen v omezené míře. Sebevyšší platy nemohou účinně stimulovat nedostatečně kvalifikované pracovníky, sebelepší technické vybavení nenahradí absenci elánu a nadšení. Zabezpečení výše uvedených předpokladů je integrálem úrovně především dvou faktorů a to managementu a finančních zdrojů.
Výbornou úroveň vysoké školy zabezpečí jen nadprůměrný management a dostatek finančních prostředků. Management vysokých škol, chce-li být úspěšný, by měl pracovat: •
Výrazně ofenzivně
•
Podnikatelsky
•
V kontextu evropské úrovně
•
S akceptací nových potřeb regionu
•
S dostatečnou perspektivou
•
Ekonomickým myšlením 17
Je třeba akceptovat, že studenti jsou vrcholem pyramidy aktivit každé univerzity. Mají přednostní právo na uspokojování svých požadavků. Jsou klienty, univerzita jim musí poskytovat komplexní služby, rozvíjející jejich schopnosti a zájmy a co nejlépe je připravovat na životní profesionální kariéru.
To vyžaduje především: •
Koncipovat
nabídku
studijních
programů
s odpovídající
perspektivou
a
pochopením budoucí poptávky na trhu práce (ten se dramaticky vyvíjí a mění a je v zájmu vysoké školy tyto trendy reflektovat, chce-li v konkurenčním prostředí obstát). •
Rozšiřovat pružně objem studijních míst s udržením úrovně nároků na výkony studentů, a to nejen na základě selekce u přijímacího řízení, ale především na základě kvality pedagogického procesu.
•
Prohlubovat kompatibilitu 3 studia se srovnatelnými vysokými školami v Evropské unii a tak umožnit maximální mobilitu studentů.
•
Věnovat velkou pozornost celoživotnímu vzdělávání.
Tyto záměry musí být podloženy reálnými opatřeními. Musí jim odpovídat:
3
•
Charakter přijímacího řízení
•
Flexibilní skladba studijních programů
•
Formy výuky
•
Úroveň a způsob jednání pedagogů
•
Technické vybavení pracoviště
Kompatibilita je označení pro vzájemnou slučitelnost či snášenlivost.
www.slovnikcizichslov.cz
18
Nejcennějším zdrojem vysoké školy je její lidský potenciál. Management by měl vytvářet co nejlepší podmínky – finanční, morální, technické a sociální, pro jeho maximální využívání a rozšiřování. Důležité je taky podporování pedagogů v rámci jejich zapojení do habilitačních řízení, včetně vytváření časového prostoru pro přípravu na habilitaci 4 i v zahraničí a v neposlední řadě vytváření podmínek pro mladé doktorandy, aby měli zájem o další působení na vysoké škole.
Avšak je třeba využít všech možností ke zvýšení schopnosti získávat finanční zdroje a tak bych ráda zmínila státní dotace na vědeckou činnost, granty, zahraniční finance a sponzorské příspěvky.
Zajištění prosperity vysoké školy předpokládá také její racionální administraci. Proto je žádoucí, aby se kompetence rozdělovaly na principu subsidiarity5, v tomto případě to znamená řešit problémy na úrovni katedry-fakulty-rektorátu. Administrativa školy by měla být chápána jako služba, která musí účinně podporovat pedagogy i studenty ve výuce, výzkumu a dalších akademických činnostech.
Vážnost a význam každé vysoké školy je reflektován také jejími vztahy k veřejnosti. Je třeba systematicky spolupracovat s médii, vydávat zprávy a publikace o univerzitě, maximálně podporovat účast pedagogů v různých regionálních, národních i mezinárodních institucích, vydávat univerzitní bulletin.[5] 4
Habilitace znamená udělení práva vysokoškolskému pedagogovi přednášet jako docent.
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz
5
Princip subsidiarity znamená politickou zásadu, podle níž se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům.
http://cs.wikipedia.org
19
1.3 Tržní pohled na vysoké školství Marketing je uplatňován v každé zemi s rozvinutým tržním hospodářstvím a je nepochybné, že zde hraje nezastupitelnou úlohu. Avšak ne jen jako prostředek ke zvyšování spotřeby, ale i jako prostředek ke zvyšování kvality života prostřednictvím sociálního marketingu a jeho pronikáním do neziskových organizací, včetně školství. Principů marketingu tak využívají nejen podniky, ale i státní organizace – města, kraje i veřejné vysoké školy, což je opravdu dobře. O školský marketing roste momentálně zájem, protože vysoké školy a jejich fakulty v něm vidí možnost získání dostatečného počtu motivovaných zákazníků – uchazečů o studium, s jejichž počtem je spojeno i získání finančních prostředků nutných pro finanční zajištění provozu a rozvoje vysoké školy.
Marketingové řízení umožňuje fakultám vytvořit životaschopný program pro jejich cílové trhy, efektivně jim tento program distribuovat a správně s nimi komunikovat. V případě vysokého školství lze přínosy marketingového řízení měřit obtížně, protože nejsou hmatatelné a efekt je dlouhodobý. Zvýšení kvality vzdělávacího programu může vysoká škola obtížně prokázat, projeví se to nejdříve za několik let. Rozhodně ale nelze považovat za měřítko úspěšnost studentů u zkoušek, jelikož na ně se vždy většina studentů připraví co nejlépe. Podobně zvýšený zájem o fakultu nemusí být důkazem její rostoucí kvality, ale momentálního ovlivnění připravenou propagační kampaní vysoké školy. Nicméně právě tato propagace je nejdůležitějším nástrojem marketingu pro získání zákazníka.
Marketing poskytuje vedení vysoké školy potřebné nástroje nutné pro splnění poslání a cílů vysoké školy. Úspěšná vysoká škola, nabízející kvalitní vzdělávací program přizpůsobený
především
studentům,
uchazečům
o
studium
a
potenciálním
zaměstnavatelům, dobře komunikující s veřejností, je mnohem atraktivnější pro soukromý sektor z hlediska financování. Lze to uvést na příkladu Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou finančně podporuje Škoda Auto, a. s. . Samozřejmě to není potřeba provádět jen finančně, ale i materiálními dary.
20
1.4 Vysoká škola a trh Rozšíření vzdělávací nabídky a snižování demografické křivky, které již pocítily základní a střední školy, vede k růstu soutěže mezi jednotlivými školami. I do škol začíná pronikat trh.
Trh vzdělávacích služeb je chápán jako určitá oblast ekonomické reality společnosti, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (vysoká škola, uchazeč, stát) prostřednictvím směny. Tento trh je výjimečný a má svá specifika. Nabídka vzdělávacích programů a poptávka po nich totiž nefunguje zcela tržně. Mezi hlavní důvody patří nízká informovanost uchazečů i státu o kvalitě a hodnotě nabízeného produktu. Dalším zásadním faktorem pro trh, který je v současnosti velmi diskutovaný, je cena. [4]
Pro mnoho lidí je představa vysoké školy jako tržního subjektu přinejmenším nevhodná a podle nich se škola nemůže chovat jako firma. Hlavním cílem vysoké školy je poskytování vzdělání, kdežto cílem firmy je dosažení zisku, tržního podílu. Na druhou stranu je ale potřeba připomenout, že existují vysoké školy, o které je větší či menší zájem uchazečů. A to už způsobuje trh. Stejně tak jako některé firmy mají potíže sehnat odběratele – zákazníky pro své produkty, služby, se toto týká i vysokých škol, v současné době především technického zaměření. Proto je podle mně nutné a žádoucí, aby se fakulty chovaly v tomto ohledu tržně.
1.5 Zákazníci vysoké školy Z pohledu marketingu je za zákazníka považován uchazeč, který má prospěch z užívání určitého produktu či služby, a rozhoduje o koupi nebo výběru příslušného produktu či služby. Zkusme definovat studenty jako zákazníky a vysoké školy jako firmy nabízející
21
produkt. V případě školského marketingu je za poskytovanou službu či produkt považován proces vzdělávání. Z valné většiny je za zákazníka považován žák střední školy, v případě navazujícího studia je to člověk už s vystudovaným vysokoškolským titulem - někteří vyučující mohou být trochu pohoršeni představou, že by měli své žáky chápat jako své zákazníky. Ovšem pojmem zákazník si mohou nahradit slovem posluchač, student a přistupovat i k němu na základě tržních přístupů. Nicméně na ekonomických fakultách, včetně té naší, by to nemělo vyučujícím činit nejmenší obtíže.
Prioritním cílem vysokých škol by mělo být předávání vzdělání. A zde nastává první nesrovnalost na obou stranách. Zákazník (student) za službu či produkt (vzdělání) neplatí a firma (vysoká škola) tak ani teoreticky nemůže vytvářet zisk, který je základní motivací každého dlouhodobého podnikání. Je ovšem zřejmé, že zisk firmy musí být v takovém případě definován jinak než finančně. Nejspíše by se dal charakterizovat jako kredit, dobré jméno univerzity, podmiňující její další rozvoj. Jako příklad bych uvedla například Oxford 6 či Harvard 7. Kvalita těchto škol pramení z jejich dobrého kreditu. Státní vysoké školy nikdy nebudou „zlatý důl“ na peníze a tím, čím je pro běžné firmy zisk, by měl být pro univerzity zájem široké veřejnosti. Tedy studentů, občanů a firem.
Vysoká škola má ve skutečnosti více zákazníků. Dalšími, po uchazečích na druhém místě, jsou rodiče uchazečů o studium na fakultě. Oni mají samozřejmě zájem o to, aby fakulta poskytla jejich dětem kvalitní vzdělání a přípravu pro zaměstnání. A jsou to právě rodiče, kteří mají na uchazeče při jejich výběru vysoké školy zásadní vliv, přinejmenším proto, že financují, nebo se podílí na financování jejich studia. Určitě by rodiče neměli být 6
Oxfordská univerzita – jedna z nejstarších univerzit na světě, sídlící v anglickém městě Oxford.
www.ox.ac.uk
7
Harvardská univerzita – nejstarší univerzita na území USA, sídlící ve městě Cambridge.
www.harvard.edu.com
22
opomíjeni, ale já osobně se domnívám, že vzhledem ke zrychlujícímu se mentálnímu vývoji u stále mladších lidí, bude významnost těchto zákazníků v budoucnu klesat.
Za zákazníka vysoké školy je nutno považovat i veřejnost. Veřejnost se o školu čím dál tím více zajímá a je velmi citlivá na to, kam plynou a jak efektivně jsou využívány daně, které veřejnost odvádí. A navíc publicita je vytvářena právě veřejností. Publicitu sice nelze zaplatit, ale lze jí ovlivnit a to především prezentací úspěchů vysoké školy v médiích.
V ještě širším pohledu lze za zákazníky fakulty považovat i pedagogické pracovníky vysoké školy. Na jedné straně vysokou školu vytvářejí, na druhou stranou jsou i uživateli některých jejich služeb. Ale já osobně je nejen ve své práci za zákazníky nepovažuji a s těmito tezemi pana Světlíka se příliš neztotožňuji. Domnívám se, že jsou spíše aktivními účastníky při realizaci marketingové strategie.
1.6 Konkurence Z podstaty obsahu pojmu konkurenceschopnost podniku vyplývá, že podnik je schopen obstát v soutěži s konkurenty na trhu. Podnik konkurence schopný se na stávajícím trhu udrží, resp. dokáže na nový trh vstoupit, podnik konkurence neschopný se na stávajícím trhu neudrží, resp. na nový trh vstoupit nedokáže. Samotný pojem konkurenceschopnost nám však nic neříká o tom, jak je podnik na trhu úspěšný. Říká pouze principiálně vzato, že podnik je tak dobrý, že na daném trhu soutěžit může.
Konkurenční prostředí je součástí mikroprostředí vysoké školy. Trh školských služeb je dynamický celek, který se neustále vyvíjí. Možnost ovlivnění chování konkurence vysoké školy existuje, ale je omezená. V každém případě je rozhodování vedení vysoké školy 23
ovlivňováno aktivitami konkurence. I když někomu může znít pojem konkurence ve školském prostředí jako něco, co tam nepatří, každodenní praxe ukazuje, že školský trh reálně existuje a v souvislosti se změnami ekonomických i demografických podmínek sílí. Žádný děkan fakulty či rektor univerzity si nemůže dovolit ignorovat konkurenci. [4]
Management fakult by měl analyzovat konkurenční situaci na trhu školských služeb už proto, aby zjistil, co ovlivňuje uchazeče při volbě vysoké školy, a jaké jsou perspektivy vysoké školy ve vztahu ke konkurenci.
Ve veřejném vysokém školství neexistuje jediná univerzita, fakulta, která by měla monopolní postavení. Konkurenční prostředí vysoké školy nezahrnuje pouze vysoké školy stejného či obdobného zaměření, ale všechny volby uchazeče o studium (to mohu doložit na vlastním příkladu. Když jsem si podávala přihlášky na bakalářské studium vysoké školy, podala jsem je nejen na ekonomické fakulty, ale i na politologické a sociálně zaměřené.). Důležité je snažit se vysokou školu řídit tak, aby nebyla konkurencí ohrožena, ale vytvářela ohrožení pro jiné fakulty, nejen podobného zaměření. [4]
Podstatné je zaměřit se na: •
získání dostatečného počtu motivovaných studentů (uchazečů o studium)
•
získávání kvalitních pedagogů, i těch zahraničních
•
získávání finančních prostředků nejen ze státního rozpočtu – granty, dotace z Evropské unie, soukromý sektor
•
získávání kladné pozornosti a hodnocení veřejnosti
Pro dobré poznání konkurence je třeba někdy pouze znát odpovědi na následující otázky: 1. Jaké jsou cíle konkurenční školy? 24
2. Co konkurenční škola dělá proto, aby těchto cílů dosáhla? 3. Jaké má škola zdroje a vybavení? 4. Jak konkurenční škola komunikuje s veřejností? 5. Jaká je efektivita práce konkurenční školy a její image? [4]
Sledovat kroky a činnost konkurenčních vysokých škol/ekonomických fakult je nutné přinejmenším i z toho důvodu, že pro mnoho studentů nebo jejich rodičů jsou tyto školy prakticky jedinou alternativou v případě, že nabídce a práci naší školy nevěří v takovém rozsahu, aby se o ni začali vážně zajímat.
1.7 Marketingový proces Základní funkcí marketingového výzkumu je pomoci subjektu, v tomto případě vysoké škole, zjistit potřebné informace týkající se skutečných či potenciálních zákazníků vysoké školy, předpovědět jejich zájmy – z toho lze u nich potom snadněji vyvolat další přání. Lze zjistit, jak hodnotí uchazeči, rodiče a veřejnost čili trh vysokou školu. Marketingový výzkum ale nelze zaměňovat s pojmem průzkum, ten je totiž jednou z jeho součástí. Marketingový výzkum vysoké školy by měl vycházet minimálně ze čtyř kroků. Já se domnívám, že tyto čtyři kroky stačí, ale pouze za předpokladu jejich důkladného zpracování. •
vymezení cílů výzkumu - získávání informací
•
analýza údajů - závěry a opatření
Tyto čtyři body mi pomohou vytvořit základ celé diplomové práce. Mým cílem bylo zjistit, zda fakulta potřebuje marketingovou strategii, což tedy odpovídá vymezení strategických cílů vysoké školy. Pro zjištění všech potřebných informací o trhu, poptávce a zákaznících
25
jsem zvolila průzkum dotazníkovým šetřením. Považuji jej za nejvýstižnější. Výhodou dotazníkového šetření je, že obsahuje strukturované otázky. Respondenti mají na vypracování klid a vyhovuje jistě i anonymita. Tento průzkum provádím nejen mezi uchazeči o studium – zákazníky, ale i mezi současnými studenty vysoké školy. Informace o konkurenci se snažím získat buď přímo od konkurence či z volně dostupných zdrojů. Další potřebné informace získávám z webových stránek.
Získané informace je samozřejmě nutné vyhodnotit, utřídit a zapracovat do dalších kroků v marketingovém postupu před realizací marketingové strategie. Je nutno vyhodnotit co fakulta nabízí zákazníkům, co zákazníci přinesou naopak vysoké škole. Stejně tak je potřeba vyhodnotit i personální stránku věci kvůli přípravě a naplnění cílů, stejně tak i to, jak se o tom zákazník dozví. Čili distribuci. To vše jakoby zastřešuje komunikační politika, která musí fakultu prodat zákazníkům.
1.8 Komunikace vysoké školy Marketingová strategie vyžaduje od vedení vysoké školy více než vytvořit a nabídnout zákazníkům vzdělávací program. Tak jako podnik by měl své zákazníky informovat o vzniku výrobku, jeho vlastnostech, ceně a místa, kde se dá koupit, i vysoká škola potřebuje informovat své zákazníky o cílech, aktivitách, nabídkách fakult a vyvolat u nich zájem o studium na daných fakultách. Komunikace musí být chápána jako oboustranná výměna informací mezi zdrojem a příjemcem informací. Zpětnou vazbu lze získat vždy, nejlépe dotazníkovým šetřením po realizování určitého marketingového nástroje.
Komunikace není samoúčelnou záležitostí. Dala vzniknout dalšímu velmi důležitému nástroji marketingového mixu a to stimulování. Stimulování je forma komunikace mezí
26
prodávajícím a kupujícím, v našem případě mezi vysokou školou a potenciálním studentem. Komunikaci nelze ponechat náhodě a je dobré znát její principy.
1.8.1 Reklama Zcela nejúčinnějším a nejefektivnějším nástrojem pro vyvolání potřeb a získání zákazníka je reklama. Jejím základním cílem je informování širokého okruhu zákazníků, ovlivňovat jejich chování a připomínat existenci vysoké školy. Hlavním rysem reklamy je, že oslovuje obsáhlou vrstvu obyvatelstva. Je vhodná pro komunikaci omezeného množství informací velkému počtu osob. Slouží k upoutání pozornosti a vzbuzení zájmu. [4] - zvýšení poptávky po službách VŠ
- tvorba pozitivní, silné image VŠ
- posílení finanční pozice VŠ
- motivace pracovníků VŠ
Zvýšení poptávky po službách je jistě žádoucí a i já se na to ve své diplomové práci budu zaměřovat, nicméně musíme brát zřetel na to, že toto vše je omezeno technickými kapacitami fakulty. Důležitější je podle mne zabraňovat poklesu uchazečů o studium a získávat především motivované uchazeče, kteří by měli být,, zárukou“ kvalitních absolventů - a to samozřejmě bude zvyšovat pozitivní publicitu vysoké školy. V tomto případě musí být vše zaměřeno na uchazeče. Reklama musí být atraktivní, pestrá, přitažlivá, zajímavá a třeba i mírně šokující, a proto se rozhodně nehodlám zaměřit jen na letáky či brožury. Důležité je správné načasování reklamy i její samotná frekvence.
S reklamou jsou často spojené vysoké finanční náklady, a u veřejných vysokých škol, stejně tak u ostatních veřejných institucí, spotřebu finančních prostředků bedlivě sleduje veřejnost. Jednou z podmínek úspěšnosti reklamy, a tudíž efektivního vynaložení finančních prostředků, je kvalita reklamy. Aby celá reklama byla co nejúčinnější, je nutné, 27
aby byla zaměřena především na uchazeče, poté eventuálně i na jejich rodiče, kteří jak už jsem se dříve zmínila, jsou určitým způsobem taky zákazníky vysoké školy.
Co se týká tvorby silné image, domnívám se, že ji lze v případě fakulty utvářet, podporovat, především prezentací v médiích (reklama v rozhlase, reklama v tištěných médiích – noviny, časopisy, webové stránky), v současné době moderních PR - Public relations 8. Fakulta samozřejmě může použít pro styk s veřejností řady nástrojů. Vedení vysoké školy či její pracovník, který je pověřen stykem s veřejností, připravují pro média informace o fakultě pozitivního charakteru. Problémem však může být dostat tyto informace ve správné podobě do správného mediálního prostředku, aby zasáhl přesnou cílovou skupinu. Pokud by přeci jen bylo potřeba řešit nějakou nepříjemnou událost, domnívám se, že jedině ku prospěchu věci bude rychlé, transparentní a důsledné řešení. Za nejdůležitější body považuji první dva - zvýšení poptávky po službách VŠ a tvorbu pozitivní, silné image VŠ. Ty mají zásadní vliv na image, chod a fungování fakulty.
Jsem přesvědčena o tom, že pokud by bylo potřeba kontaktovat reklamní agenturu pro širší a dlouhodobou spolupráci, tak kromě toho, že by mohla být podpořena nějaká začínající, ale poskytující stejnou úroveň jako zaběhlé agentury, byla by i pro ni tato spolupráce zajímavá. Pravděpodobně ne z finančního hlediska, ale z hlediska referencí a zkušeností do budoucna, protože by se jednalo o zcela o ojedinělý projekt v rámci českého vysokého školství, který by se určitě stal vzorem pro další podobně smýšlející školy.
8
Public Relations (PR) označuje vztahy či práci s veřejností, je složkou marketingové komunikace.
Marketing, Jana Boučková a kol., C.H.Beck 2003, kapitola 11.1.4 Public Relations
28
2.
Financování veřejných vysokých škol
Veřejné vysoké školy jsou dnes demokraticky organizované samosprávné instituce. Uplynulo už více jak deset roků od přijetí zákona o vysokých školách, který byl významným mezníkem pro další fungování veřejných vysokých škol jako samosprávných institucí a za tu dobu doznal i jistých změn. [6]
Financování a hospodaření veřejné vysoké školy je upraveno v § 18 až § 20 zákona o vysokých školách. Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestaven jako deficitní. Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou především: a. příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b. dotace ze státního rozpočtu, c. poplatky spojené se studiem, d. výnosy z majetku, e. jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, f. výnosy z doplňkové činnosti, g. příjmy z darů a dědictví. [6]
O poskytnutí příspěvku rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy. Příspěvek poskytuje ministerstvo podle Pravidel veřejné vysoké školy na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
29
uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Dotaci poskytuje ministerstvo podle Pravidel na rozvoj vysoké školy a na ubytování a stravování studentů. [6]
Ukazatelé pro poskytnutí jednotlivých částí příspěvků jsou následující: Ukazatelé A a B (studijní programy a s nimi spojená tvůrčí činnost) Tato část příspěvku se odvozuje od rozsahu a obsahu vzdělávací činnosti vysoké školy, měřené počtem financovaných studií a absolventů, a současně reflektuje postupné metodické změny ve financování vysokých škol směřující ke zohlednění potřebné struktury výkonů a výstupních parametrů vzdělávací činnosti v souladu se záměrem koncepce reformy vysokého školství schváleným vládou České republiky. Ukazatel C (stipendia pro studenty doktorských studijních programů) Tato část příspěvku vyjadřuje podporu studentů
studujících v doktorských studijních
programech. Ukazatel D (studující nefinancovaní z ukazatele A nebo B; mezinárodní spolupráce) Tento ukazatel je zdrojem pro zvýšení příspěvků podporujících plnění závazků z mezinárodních smluv, které nejsou financovány z ukazatele A nebo B. Ukazatel F (vzdělávací projekty, programy a záměry) Ukazatel F je zdrojem pro příspěvky novým vysokým školám a pro zvýšení příspěvků podporujících vzdělávací projekty a aktivity, které nejsou financovány z ukazatelů A a B. Ukazatel M (mimořádné aktivity) Příspěvek z tohoto ukazatele přizná ministerstvo na podporu mimořádných, rozpočtem nezajištěných aktivit, které vysoká škola uskutečňuje např. jako důsledek nových právních předpisů nebo nových aktuálních úkolů.
30
Ukazatel S (stipendia podle § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách) Ukazatel U (ubytovací stipendia)
Začátkem roku 2006 nabyla účinnosti novela zákona o vysokých školách 9. Právní úprava díky tomu prošla zásadní změnou. Od stávajícího příjmu rozpočtů veřejných vysokých škol ve formě dotace ze státního rozpočtu, která měla svůj specifický režim podle rozpočtových pravidel, se oddělil příjem rozpočtu veřejné vysoké školy ve formě příspěvku, který je v rámci rozpočtových pravidel zařaditelný do kategorie dalších výdajů stanovených zákonem a dovoluje tak odlišný režim vypořádání se státním rozpočtem. Na rozdíl od dotace jsou zůstatkové prostředky z příspěvku převoditelné do rozpočtu veřejné vysoké školy v dalších letech, čímž se má umožnit efektivněji hospodařit, dlouhodobě plánovat a dosáhnout na některé zdroje financování z komerční sféry. Zároveň se tak zvyšuje odpovědnost veřejné vysoké školy za vlastní hospodaření a posiluje se její ekonomický základ samosprávy. [6]
Ukazatelé pro poskytnutí jednotlivých částí dotací jsou následující: Ukazatel D (studující nefinancovaní z ukazatele A nebo B; mezinárodní spolupráce; projekty podle usnesení vlády ČR) Dotaci na rozvoj vysoké školy lze z tohoto ukazatele poskytnout na plnění programů AKTION 10, CEEPUS 11 a SOCRATES a na podporu realizace vyjmenovaných projektů 9
Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
http://www.law.muni.cz 10
Program vědecko - technické spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem.
http://www.zahranici-stipendium.cz/aktion/aktion.htm 11
Středoevropský univerzitní výměnný program zaměřený na regionální spolupráci v rámci síti univerzit.
http://www.msmt.cz
31
podle usnesení vlády ČR. Ukazatel F (vzdělávací projekty, programy a záměry) Dotaci na rozvoj vysoké školy lze podle toho ukazatele poskytnout na podporu projektů a aktivit, které podporují rozvojové záměry vysoké školy nebo ministerstva podle dlouhodobého záměru vysoké školy nebo dlouhodobého záměru ministerstva. Ukazatel G (vzdělávací rozvojové projekty Fondu rozvoje vysokých škol) Dotaci podle tohoto ukazatele přizná ministerstvo vysokým školám, na kterých se řeší vzdělávací projekty úspěšné ve výběrovém řízení organizovaném Výborem Fondu rozboje vysokých škol. Ukazatel M (mimořádné aktivity) Dotaci podle tohoto ukazatele přizná ministerstvo na podporu mimořádných, rozpočtem nezajištěných rozvojových aktivit, které vysoká škola uskutečňuje např. jako důsledek nových právních předpisů nebo nových aktuálních úkolů. Ukazatel I (rozvojové programy) Dotaci podle tohoto ukazatele přizná ministerstvo vysokým školám, na kterých se řeší projekty v rámci Rozvojového programu vyhlášeného ministerstvem.
Mimo stanovení výše příspěvků a dotací na rozvoj vysoké školy upravují Pravidla též stanovení výše dotací na ubytování a stravování studentů.
Nelze opomenout i Grantovou agenturu České republiky, která je významným poskytovatelem účelové podpory grantových projektů. Grantová agentura je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Je samostatnou účetní jednotkou a
32
hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky předělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky.
Diskuse kolem financování veřejného vysokého školství se soustředí převážně na otázku zavedení či nezavedení školného, ale problematika financování je výrazně obsáhlejší. [6]
33
3.
Boloňský proces
Má diplomová práce je zaměřená na marketingovou strategii ekonomické fakulty, proto bych zde ráda zmínila i jeden velmi důležitý mezník v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Je jím Boloňská deklarace, která výrazně změnila stávající rozdílnosti školského systému v Evropském prostoru a napomohla vytvořit nový jednotný systém, který boří překážky studia v zahraničí a vytváří studijní programy na stejných srovnatelných stupních. Díky čemuž se i české vysoké školy staly atraktivními pro zahraniční studenty.
U příležitosti 700 let pařížské Sorbonny12 podepsali ministři Francie, Německa, Itálie a Spojeného království zodpovědní za vysoké školství v květnu 1998 v Paříži společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, tzv. Sorbonnskou deklaraci. Čtyři významné evropské země, jejichž vysokoškolské systémy se výrazně lišily, se dokázaly shodnout na zcela konkrétních zásadách a cílech, které zcela změní jejich dosavadní systémy.
Sorbonnská deklarace vyvolala velký ohlas. V červnu roku 1999 se sešli zástupci z 29 evropských zemí v Boloni, kde podepsali deklaraci o vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2010, tzv. Boloňskou deklaraci. Přijali tak program, který se stal akčním plánem rozvoje vysokého školství v Evropě do roku 2010. Evropským zemím se otevřela možnost využít jedinečnosti svých vzdělávacích systémů a vytvořit z nich systém evropský. Hlavními rysy nového systému bude přijetí tří srozumitelných a srovnatelných stupňů vysokoškolského vzdělávání, a to bakalářského, magisterského a doktorského a především vypracování systému kreditů jako vhodného prostředku podpory všestranné studentské mobility. Takovýto evropský systém pak bude vyhovovat tradicím a 12
Sorbonna je tradiční označení nejstarší francouzské univerzity se sídlem v Paříži.
www.sorbonne.fr
34
potřebám Evropy, bude přitažlivější pro studenty a posílí nejen atraktivitu a konkurenceschopnost jejího vzdělávacího systému, ale i konkurenceschopnost absolventů evropských vysokých škol na trhu práce, a to jak na národním, evropském, tak i globálním. [7]
35
4.
Charakteristika Ekonomické fakulty TUL
4.1 Ekonomická fakulta TUL Ekonomická fakulta (EF) je součástí Technické univerzity v Liberci a svou výuku zahájila 1.9. 1992, tehdy ovšem ještě pod názvem Hospodářská fakulta, jako specializovaná fakulta ekonomického charakteru. K přejmenování z Hospodářské na Ekonomickou fakultu došlo k 1.9. 2009 a já se tomuto tématu budu ve své práci ještě později věnovat.
Posláním Ekonomické fakulty TUL je umožňovat studentům získání hlubokých teoretických znalostí v oblasti ekonomiky, legislativy, finančnictví a účetnictví, manažerských a marketingových dovedností a v neposlední řadě i aplikací informačních technologií. Absolventi nacházejí široké uplatnění v ekonomické praxi, zejména v oblastech podnikové ekonomiky, bankovních a finančních služeb, ve veřejné správě, v oblastech informatiky a informačního managementu, a to v širokém spektru podnikatelských i neziskových institucí. [12]
Ekonomická fakulta nabízí přípravu kvalifikovaných pracovníků - bakalářů a inženýrů ve čtyřech studijních programech. Ekonomické studijní programy jsou zaměřené na ekonomiku a management, a hospodářskou politiku a správu. A nakonec je to program orientován na systémové inženýrství a informatiku. Na EF lze studovat ve 3- letých bakalářských programech, ve 2- letém navazujícím magisterském programu a také doktorské studium by nemělo být opomíjeno, jeho délka činí 3 roky. Studium na EF je realizováno ve dvou formách, a to jako studium prezenční i kombinované. Díky tomu nacházejí absolventi dobré uplatnění nejen v podnikatelské sféře, ale i ve státní správě a samosprávě. Celkové zaměření fakulty koresponduje s potřebami rozvoje regionu a snaží se přispívat k rozvoji vzdělanostní společnosti nejen přípravou nových studijních programů pro studenty prezenčního a kombinovaného studia, ale i pro celoživotní vzdělávání.
36
Sama Ekonomická fakulta na svých webových stránkách studentům nabízí: •
Pestrou nabídku studijních oborů
•
Možnost volby zaměření studia pomocí volitelných předmětů podle zájmu a předpokládané budoucí profesi
•
Výhody bezprostředního kontaktu mezi studenty a vyučujícími – individuální přístup ke studentům
•
Nadstandardní jazykovou a informatickou přípravu – možnost volby z šesti světových jazyků
•
Zavádění nových předmětů podle trendů ekonomického vývoje
•
Řešení konkrétní problematiky firem, které v mnoha případech umožňuje přechod v přímý zaměstnanecký poměr s lukrativními nástupními platy
•
Vysokoškolské prostředí – moderní menzy, koleje (plné pokrytí žádostí o ubytování), univerzitní knihovna – vše s bezplatným přístupem na internet
•
Možnost využívání univerzitního sportovního areálu
•
Možnost různých forem studia v zahraničí
•
Tím vším jsou vytvořeny předpoklady pro značnou flexibilitu v rámci budoucího zaměstnání a rychlý profesní vzestup [12]
Pro vysokou školu je i velmi důležité v jakém městě sídlí, a s jakými městy sousedí, především pro mladé studenty má možnost kulturního a sportovního vyžití speciální význam.
Výhody města Liberce jsou více než zjevné. Možnosti kulturního vyžití zde poskytuje divadlo, muzeum, galerie, ZOO, botanická zahrada a veřejná knihovna. Také co se týče sportovního vyžití, je v Liberci možno ho provádět ať už na amatérské nebo profesionální úrovni. Rostoucí průmyslové zóny a obchodní centra slibují vytvoření nových pracovních příležitostí a rozvoj oblasti.
37
Katedry Ekonomické fakulty: Katedra informatiky, Katedra financí a účetnictví, Katedra ekonomie, Katedra ekonomické statistiky, Katedra podnikové ekonomiky, Katedra práva, Katedra pojišťovnictví, Katedra cizích jazyků, Katedra marketingu, Katedra mezinárodního obchodu [12]
38
4.1.1 Akreditované studijní programy na Ekonomické fakultě TUL Tab. 1 Akreditované studijní programy EF TUL Bakalářské studium - prezenční a kombinovaná forma Studijní program Studijní obor Podniková ekonomika Ekonomika a management mezinárodního obchodu Ekonomika a management Ekonomika a management služeb Cestovní ruch Hospodářská politika a správa Pojišťovnictví Manažerská informatika Systémové inženýrství a informatika Information and Communication Management Navazující magisterské studium - prezenční a kombinovaná forma Studijní program Studijní obor Ekonomika a management
Podniková ekonomika
Hospodářská politika a správa Systémové inženýrství a informatika
Pojišťovnictví
Ekonomika a management Hospodářská politika a správa Systémové inženýrství a informatika Systém engineering and informatics
Manažerská informatika Doktorské studium Organizace a řízení podniku Pojišťovnictví Ekonomická informatika Economics and Informatics
Zdroj: webové stránky Ekonomické fakulty TUL
4.1.2 Zahraniční vztahy Ekonomické fakulty TUL Ukázkou kvalitní fakulty je i možnost jejích studentů vycestovat do zahraničí, a naopak poskytnutí zahraničním studentům stáže na naší Ekonomické fakultě TUL. Tímto tématem je pověřeno oddělení vnějších vztahů. Jeho činnost zahrnuje zprostředkování výjezdů
39
studentů a také pedagogů v rámci mobility Socrates/Erasmus 13, kontaktuje a udržuje vztah s partnerskými institucemi EF, informuje studenty o studijních pobytech v zahraničí, podporuje zahraniční studenty na EF a nakonec informuje o nabídce volných pracovních míst absolventy.[12]
Zahraniční činnost a vztahy považuji za silnou stránku fakulty a jednu z věcí, která hraje při výběru vysoké školy velkou roli.
Partnerské instituce EF TUL:
13
•
Universität St. Gallen, Švýcarsko
•
University of Huddersfield, Velká Británie
•
Leeds Metropolitan University, Velká Británie
•
Glyndwr University, Velká Británie
•
University of Verona, Itálie
•
Université de Marne-la-Vallée, Francie
•
Katho-Katholieke Hogeschool Zuid-West Vlaanderen, Belgie
•
Univerzita Mateja Bela, Slovensko
•
Ekonomická univerzita v Bratislavě, Slovensko
•
Cukurova Universtitesi, Turecko
•
Universidad de Murcia, Španělsko
•
Technological Educational Institute of Thessaloniki, Řecko
•
Akademia Ekonomiczna im Oskara Langego, Polsko
•
University of Aveiro, Portugalsko
•
University of Aalborg, Dánsko
•
Odense Tekniske Skole, Dánsko
Programy poskytující studijní pobyty či pracovní stáže na úrovni vyššího vzdělání.
http://ec.europa.eu
40
•
Tietgen Business College, Dánsko
•
Latvijas Lauksaimniecibas Universitate, Lotyšsko
•
Kaunas University of Technology, Litva
•
Vilniaus Gedimino Technikos Universitetas, Litva
•
Fachhochschule Ansbach, Německo
•
Technische Fachhochschule Wildau, Německo
•
Hochschule Zittau/ Görlitz, Německo
•
Berufsakademie Sachsen, Německo
•
Kristianstadt University, Švédsko
•
Dalarna University, Švédsko
•
University of Nice-Sophia Antipolis, Francie
•
Université Jean Monet San Ettienne, Francie
•
University od Florence, Itálie
•
Riga Technical University, Lotyšsko
•
Westsächsische Hochschule Zwickau, Německo
•
University of Lódž, Polsko
•
Instituto Politécnico do Porto, Portugalsko
•
Selcuk Universitesi, Turecko
•
Romanian American University, Rumunsko
•
Instituto Politécnico de lista, Portugalsko
•
Politechnika Wroclawska, Polsko
•
Yildiz Technical University, Turecko [12]
4.1.3 Partneři a sponzoři Ekonomické fakulty TUL Hlavní partneři a sponzoři: AWD Česká republika s.r.o. Ernst and Young
41
Broker Consulting Statutární město Liberec Preciosa, a.s. – nadace Preciosa Severochema, a.s. Česká pojišťovna a.s.
Partneři a sponzoři: ŠKODA AUTO a.s. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČSÚ Praha a Liberec KB Liberec RWE RM Systém Miton Česká společnost pro systémovou integraci Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví [12]
42
4.2 Akademický senát Ekonomické fakulty TUL Akademický senát Ekonomické fakulty TUL (dále jen AS EF TUL) patří spolu s děkankou, vědeckou radou a disciplinární komisí k samosprávným akademickým orgánům fakulty. Zmiňuji ho zde právě proto, že i jeho členové vytváří a podílí se na strategickém plánu a cílech Ekonomické fakulty a to nyní pro období 2008 – 2010.
4.3 Univerzita Nisa Univerzita Nisa (Neisse University) je mezinárodní akademická síť tvořena třemi spolupracujícími univerzitami: vysokou školou Zittau/Görlitz, Technickou univerzitou v Liberci a Polytechnika Wroclaw. Studuje se ve třech městech v Euroregionu Nisa, v česko-polsko-německém hraničním trojúhelníku. Města jsou od sebe vzdálena přibližně 100 km. Univerzita Nisa byla založena roku 2001 a přijímala studenty pouze pro studijní obor Informační a komunikační management. V roce 2004 bylo Uni Nise udělena akreditace přes Institut akreditací, certifikací a ověřování kvality. Od roku 2007 se mohou o studia ucházet i studenti z jiných než zúčastněných zemí. Zejména nové magisterské studium je zaměřené na různorodé mezinárodní zastoupení studentů. Výjimečnost univerzity spočívá především v: o
Přednášky a cvičení jsou vedeny výhradně v angličtině
o
Místo studia se mění. První rok se studuje v Liberci, druhý v Jelení Góře, třetí ve Zhořelci
o
Mezinárodní zastoupení studentů [12]
43
TECHNICKÁ UNI V LIBERCI
POLITECHNIKA WROCLAWSKA HOCHSCHULE ZITTAU/Görlitz
Obr.1 Struktura Univerzity Nisa Zdroj: www.neisse-uni.org
44
5.
Analýza současného stavu
5.1 Analýza současného marketingu EF TUL V současné době nemá Ekonomická fakulta zpracovanou žádnou marketingovou strategii se zaměřením na získávání nových studentů tak, aby jejich počet měl vzrůstající tendenci nebo při nejhorším neklesal. A to přesto, že financování vysokého školství v České republice je postaveno na počtu studentů na dané fakultě. Do akademického roku 2007/2008 se přihlásilo 2286 uchazečů, ale přijímacímu řízení vyhovělo pouze 1112 uchazečů, z nichž se ke studiu zapsalo 661 lidí. V loňském akademickém roce 2008/2009 se přihlásilo 2132 uchazečů a přijato bylo 1228 studentů. K zápisu se dostavilo 803 studentů. Z těchto údajů lze vysledovat, že tolik zmiňovaná úroveň studentů středních škol zde stoupá a v akademickém roce 2008/2009 přijímacímu řízení vyhovělo o 116 studentů více než v předešlém akademickém roce 2007/2008. Co se týče EF TUL, do akademického roku 2009/2010 se zapsalo 476 studentů.
Marketingová strategie by však přesto měla existovat, aby se fakulta stala vzdělávacím ústavem produkujícím pouze kvalitní absolventy. Cílem marketingové strategie by mělo být i zvyšování ceny studenta na trhu práce z hlediska výuky. Fakulta by měla sledovat vývoj a trendy v chování a potřebách jednotlivých segmentů a umět na ně včas reagovat.
Marketingová strategie by měla být především i o tom, aby si škola dokázala pojmenovat své silné a slabé stránky. Ty špatné se snažit zlepšit, ty dobré naopak dokázat prezentovat.
45
Téma počtu uchazečů a jejich získávání lze v současné době získat ve dvou dokumentech, tím prvním jsou výroční zprávy Ekonomické fakulty, které uvádějí přesný počet přihlášených, přijatých i zapsaných studentů. Druhým dokumentem je Dlouhodobý záměr Ekonomické fakulty a to na období let 2006 – 2010. Zde se nenachází vyloženě strategie, jakou lze zajistit zvyšující se počet uchazečů o studium, ale hovoří se tu o určitých plánech, které to mohou zajistit. Je to například inovace studijních programů, tvorba nových bakalářských studijních programů, nabídka studijních oborů v souladu se společenskou potřebou či řešení problému neúspěšnosti. Sama katedra marketingu ovšem v roce 2008 vytvořila interní projekt, jehož součást je zaměření na výzkum potenciálních studentů naší fakulty, což pomůže zjistit, na jaký segment se má fakulta zaměřit. Avšak jak už jsem se zmínila jasná a přímá strategie pro získání nových uchazečů vytvořena není, což si myslím, že je situace velké většiny fakult a to především z finančního hlediska.
5.2 Analýza současných segmentů fakulty Pro sestavení segmentů uchazečů, na které by se fakulta měla zaměřit, je nutné nejprve zjistit současné segmenty studentů studujících na fakultě. Pro segmentaci současných studentů fakulty bych použila tři hlediska – demografické hledisko, geografické hledisko a psychografické hledisko.
U demografického hlediska bych se zaměřila na věk, počty mužů a žen a vzdělání, ve smyslu z jaké střední školy se hlásili na fakultu. U geografického hlediska bych se při rozdělování do segmentů zaměřila na to, z jakého kraje studenti pocházejí.
U psychografického rozdělení bych se zaměřila na záliby studentů, jejich naplnění při studiu, jaký vyznávají životní styl, nakolik jsou otevření novým věcem, zda dokáží dát
46
dobrou a důraznou zpětnou vazbu a zda chtějí studovat kvůli větším možnostem v životě a oboru, nebo jen chtějí získat titul, protože by mohli mít větší plat nebo mzdu.
Bohužel v současné době neexistuje žádné poradenské centrum ani všeobecná statistika, která by měla studenty rozdělené dle krajů, poskytovala by informace o průměrném věku studentů a o jejich zálibách a koníčcích. Ani studijní oddělení tyto informace nemá shromážděné a jejich získání je takřka nemožné. Proto současné segmenty fakulty nebudou vyhodnoceny ve formě tabulky, ale vlastního odhadu, který si troufám sama navrhnout. Díky dotazování současných studentů Ekonomické fakulty, jsem zjistila obecný odhad o jejich věku, zálibách a krajů, ze kterých pocházejí. Tyto informace mi takřka 100% dotazovaných studentů o sobě poskytlo. Upozorňuji ale, že je to odhad na základě vzorku dotazovaných studentů.
SEGMENT 1 - První segment by byl tvořen s velkou pravděpodobností muži a ženami, pocházejícími z Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Ústeckého kraje. Studovali na gymnáziích, obchodních akademiích a jiných středních školách. Mezi jejich záliby patří především sport, přátelé a pestrý společenský život. Liberec se jim jako město líbí a vyhovuje jim vcelku dobrá dostupnost do jejich rodných měst. Jsou otevření, z čehož plyne i dobrá zpětná vazba. Studují především proto, že si uvědomují nutnost dosažení vysokoškolského vzdělání pro život, který by se měl podobat jejich představám.
SEGMENT 2 - Tvoří ho muži a ženy pocházející z ostatních krajů České republiky. Byli studenty gymnázií, obchodních akademií a jiných středních škol. Liberec a naší fakultu si vybrali i z důvodu toho, že se jim ve městě bude dobře žít, protože tito studenti většinou nenavštěvují svá města každý týden jako studenti ze segmentu číslo 1. Jsou otevření, z čehož plyne i dobrá zpětná vazba. Studují především proto, že si uvědomují nutnost dosažení vysokoškolského vzdělání pro život, který by se měl podobat jejich představám. Na základě získaných informací ze segmentů současných studentů fakulty a informací
47
z dalších volně dostupných zdrojů, např. internetu, o uchazečích o studium na fakultě, vytvořím segmenty uchazečů o studium.
5.3 Segmentace trhu školy Uchazeči o studium na fakultě jsou rozděleni do homogenních skupin dle zájmu o přijetí do různých studijních oborů. Heterogenita vyplývá přirozeně s různých zaměření studia. Někdo chce své studium koncipovat především na základě znalostí cizích jazyků, jiný student může mít zájem na předmětech věnujících se marketingu, managementu, nebo finančnictví. Marketingová strategie by se měla připravit vždy zvlášť pro každý segment, a pokud se podaří najít určité průchozí body, bude pro ně vytvořena společná část strategie a to především z finančních důvodů při realizaci marketingové strategie.
5.4 Hlediska segmentace trhu školy Pro segmentaci trhu je nutné stanovit hlediska, podle kterých budou vytvořeny segmenty. Pro segmentaci trhu s uchazeči o studium na fakultě jsem použila tři hlediska – demografické, geografické a psychografické hledisko.
Při segmentaci uchazečů o studium jsem vycházela ze stejných parametrů jako u současných studentů. Zaměříme se nejprve na uchazeče o bakalářské studium, pak na uchazeče o navazující magisterské studium.
48
Bakalářské studium: Demografická segmentace – pohlaví: muži a ženy věk: 3. a 4. ročníky SŠ (17 – 19 let) studium: gymnázium, OA, jiná SŠ Geografická segmentace Skupina 1 –Liberecký kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Královéhradecký kraj Skupina 2 – Karlovarský kraj, kraj Praha, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, kraj Vysočina, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Středočeský kraj Psychografická segmentace – týká se osobností uchazečů, jejich zálibami a jejich realizování během studia na fakultě, ochoty studovat a dostudovat, otevřenosti vůči novým věcem, zda uchazeči dokáží dát dobrou a důraznou zpětnou vazbu a zda chtějí studovat, kvůli větším možnostem v životě a oboru, nebo jen chtějí získat titul, protože by mohli mít větší plat nebo mzdu.
Navazující magisterské studium: Demografická segmentace - pohlaví: muži a ženy věk: 2. a 3.ročníky bakalářského studia (21 – 23 let) studium: ekonomicky zaměřené studijní obory
49
Geografická segmentace – Skupina 1 – Liberecký kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Královéhradecký kraj Skupina 2 - Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, kraj Vysočina, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Středočeský kraj, kraj Praha Psychografická segmentace – v tomto segmentu je velká chuť do studia a jeho dokončení, dobrá zpětná vazba, uvědomnění si lepšího společenského i profesního života díky vyššímu vzdělání. Spolupráce s fakultou.
5.5 Tržní zacílení – tvorba segmentů Na základě segmentace trhu jsem podle daných hledisek provedla tvorbu segmentů, na které by se fakulta měla zaměřit pro svůj další úspěšný rozvoj.
Segment 1 (bakalářské studium) – tento segment je tvořen především z větší části ženami a muži ze 3. a 4. ročníků především z gymnázií. A zhruba ve stejném rozsahu z obchodních akademií a z jiných středních škol, s mírnou preferencí obchodních akademií. Uchazeči jsou z Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Středočeského kraje a Libereckého kraje. Jejich věk se pohybuje v rozpětí 17 – 19 let. Mezi jejich záliby patří především jejich přátelé a sporty. Mají chuť studovat především proto, že touží po lepším, byť odpovědnějším zaměstnání, jsou otevření novým věcem a dávají zpětnou vazbu.
Segment 2 (bakalářské studium) – i tento segment je tvořen především ženami a muži ze 3. a 4. ročníků především z gymnázií. A zhruba ve stejném rozsahu z obchodních akademií a z jiných středních škol, s mírnou preferencí obchodních akademií. Uchazeči pocházejí ze zbývajících 10 krajů České republiky. Také jejich věk se pohybuje mezi 17 – 50
19 roky. Mezi jejich záliby patří především jejich přátelé a sporty. Mají chuť studovat především proto, že touží po lepším, byť odpovědnějším zaměstnání, jsou otevření novým věcem a dávají zpětnou vazbu, díky své otevřenosti.
Segment 3 (navazující magisterské studium) – v tomto segmentu se nachází stávající studenti Ekonomické fakulty muži i ženy, kteří ve studiu začali v bakalářském studijním programu a hodlají i nadále pokračovat. Jsou ve věku od 21 do 24 let a pocházejí z Libereckého kraje, Ústeckého kraje, Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje. Jejich záliby se zaměřují především na sport a společenský život. Jejich chuť ke studiu se prohlubuje, plně se orientují v systému fakulty.
Segment 4 (navazující magisterské studium) – do tohoto segmentu patří studenti jiných fakult Technické univerzity v Liberci a studenti jiných vysokých škol 3. ročníků bakalářského studia. Segment tvoří opět ženy i muži ve věku 21 – 24 let. Jejich stávající fakulta jim nenabízí pro ně adekvátní možnost navazujícího studia, nebo nemá akreditované doktorské studium, které by chtěl uchazeč studovat. Uchazeči jsou ze zbylých 10 krajů než segment 1. Jsou otevření změnám.
Vzhledem k současným segmentům fakulty je jasně vyplývající z informací o segmentech uchazečů o studium na fakultě, že by se fakulta měla velmi zaměřit na Segment 1 uchazečů a o něco méně na Segment 2 uchazečů. Segment 1 tvoří páteř fakulty. Je z něj nejvíce uchazečů, tudíž přinášejí fakultě nejvíce peněz. Vzhledem k současnému složení studentů fakulty nelze předpokládat, že by se složení především z geografického pohledu měnilo v budoucnu nějakým výrazným způsobem.
51
6.
Hodnocení fakulty
Pro svůj vlastní výzkum jsem záměrně vybrala studenty 2. a 4. ročníků. Důvod je prostý, mají alespoň půlku svého studijního programu za sebou a dokáží tudíž fakultu objektivně ohodnotit a to na základě vlastních zkušeností a ne jen z prvních dojmů.
6.1 Hodnocení fakulty současnými studenty 2. ročníku Ekonomické fakulty Hodnocení jsem prováděla mezi studenty 2. ročníku bakalářského studijního programu Ekonomika a management. Výzkum probíhal v říjnu roku 2009 a to přímo na fakultě i v areálu kolejí z důvodu vytvoření pestrého vzorku dotazovaných. Informace jsou získané z dotazníku, který je součástí přílohy číslo 1 a je rozdělen na dvě části. Hodnocení první části viz graf níže: První část dotazníku je zaměřena na důvody, kvůli kterým studují dotazovaní na Ekonomické fakultě TUL. Z následujícího grafu vyplývá, že nejsilnějším důvodem ke studiu na naší fakultě je perspektivnost oboru. Studenti si uvědomují, že ekonomické vzdělání upotřebí takřka v jakémkoliv sektoru a vidí v něm lepší budoucnost svého života. 66% dotazovaných se pro naši fakultu rozhodlo i proto, že se nachází v jejich městě či v jeho blízkosti. Více jak polovina dotazovaných si je jista tím, že chtějí mít vysokoškolský titul, důvodem mohou být rodiče, vlastní budoucí uplatnění, či sebereflexe, že člověk ve svém životě něco dokázal. Necelé polovině studentů studium na vysoké škole s ekonomickým zaměřením navazuje na střední školu, jsou to tudíž studenti obchodních akademií a lyceí. Významnou roli má i faktor doporučení od blízké důvěryhodné osoby. Ta může studentovi sdělit své pozitivní avšak i negativní zkušenosti s fakultou. Odpověď na posledním místě mne velmi potěšila, jen 6% studentů se rozhodlo pro Ekonomickou fakultu z důvodu jediné šance, jak na vysoké škole studovat, když jiné školy je nepřijaly.
52
Obr. 2 Proč studuji tuto fakultu? Zdrojem je dotazník mezi studenty 2. ročníku bakalářského studijního programu Ekonomika a management.
Tab. 2 Hodnocení EF - studenty 2. ročníků - jednotlivých faktorů od 1 do 10, přičemž 1 je nejhorší hodnocení a 10 nejlepší hodnocení. Hodnocený faktor Vybavení knihovny a možnost vypůjčení Možnost a kvalita ubytování Úroveň pedagogického sboru Možnost samostatného studia (přístup do knihovny, k PC) Kvalita vzdělávacího programu Možnost a kvalita stravování Přístup pedagogů ke studentům Komunikace studentů s vedením EF Vybavení školy Studijní oddělení
Výsledné průměrné ohodnocení 8,26 7,82 7,62 6,72 6,58 6,28 4,96 4,32 4,3 3,54
Zdrojem je dotazník mezi studenty 2. ročníku bakalářského studijního programu Ekonomika a management.
53
Hodnocení druhé části: Studentům jsem ve druhé části nabídla deset atributů a možnost je obodovat dle jejich vlastního přesvědčení od 1 do 10. Známku jsem pak zprůměrovala a vyhodnotila. Nejlepší ohodnocení si získalo vybavení knihovny. Odpovídá to tomu, že potřebné publikace zde vždy najdou. Jelikož v nedávných letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce kolejí, je logické, že kvalita ubytování si též získala vysokou známku. Velice pozitivní je výsledek ohledně úrovně pedagogického sboru. Vzdělávací program, nejdůležitější část studia si vede taky vcelku dobře, a věřím, že v budoucnu by se jeho hodnocení mělo stávat více a více pozitivnějším. V čem naopak fakulta dle studentů pokulhává, je vybavení školy a ochota a přístup studijního oddělení.
6.2 Hodnocení fakulty současnými studenty 4. ročníku EF Hodnocení opět proběhlo na fakultě Ekonomické a na kolejích Harcov v říjnu roku 2009 a to formou dotazníku, který je součástí přílohy číslo 2. Dotazovanými byli studenti 1. ročníku navazujícího magisterského studia (celkově 4. ročník). Hodnocení první části viz graf níže: První část dotazníku vyplněného studenty 4. ročníku je také zaměřena na důvody, proč studenti zvolili studium na Ekonomické fakultě TUL. Z 90% odpověděli dotazovaní, že důvodem bylo návaznost na předešlé bakalářské studium. Dále opět lepší budoucnost, kterou spatřují po absolvování ekonomického směru a přetrvávající zájem o ekonomické téma.
54
Obr. 3 Proč studuji tuto fakultu? Zdrojem je dotazník mezi studenty 1. ročníku nav. magisterského studijního programu Ekonomika a management.
Z dotazníku je i patrné, že více jak třetina studentů považuje za důležité ve svém rozhodování finanční stránku a s tím související blízkost bydliště, kdy jim odpadají velké náklady na dopravu a ubytování. 35% dotazovaných odpovědělo, že se rozhodli pro pokračování na navazujícím studiu proto, že si ještě chtějí prodloužit svá studentská léta. Nemají potřebu ani chuť začít pracovat, většinou je to tka i proto, že studenti si přivydělávají už během svých studií.
55
Tab. 3 Hodnocení studenty EF - 4. ročníků - jednotlivých faktorů od 1 do 10, přičemž 1 je nejhorší hodnocení a 10 nejlepší hodnocení. Hodnocený faktor Vybavení knihovny a možnost vypůjčení Možnost a kvalita ubytování Úroveň pedagogického sboru Možnost a kvalita stravování Kvalita vzdělávacího programu Možnost samostatného studia (přístup do knihovny, k PC) Přístup pedagogů ke studentům Komunikace studentů s vedením EF Studijní oddělení Vybavení školy
Výsledné průměrné ohodnocení 8,71 8,47 8,06 7,53 7,2 7,1 7,02 6,13 5,08 4,11
Zdrojem je dotazník mezi studenty 1. ročníku nav. magisterského studijního programu Ekonomika a management.
V tomto dotazníkovém šetření si nejvyšší ohodnocení odnesly tři faktory. A to vybavení a možnost vypůjčení publikací v knihovně, ubytování a ohodnocení pedagogického sboru. Studenti na navazujícím magisterském programu už s pedagogy více spolupracují, méně se ostýchají, využívají konzultace ve větší míře. Vzdělávací program je také velmi kladně hodnocen a s ním i přístup pedagogů k nám studentům. Stejně jako u předchozího vyhodnocení i zde je negativní pohled na přístup studijního oddělení a vybavení školy. Myslím, že vztah studijního oddělení a studenta by se měl výrazně zlepšit.
56
7.
Hodnocení fakulty vedením
V souladu s cílem své diplomové práce se zaměřuji i kroky nynější děkanky a jejích spolupracovníků. Informace jsem čerpala z osobního rozhovoru s paní děkankou.
7.1 Současná děkanka Doc. Hasprová staví své plány na třech pilířích. První pilíř se týká schopnosti udržet se na trhu kvalitních ekonomických fakult. Sama paní děkanka nepřikládá velkou váhu tiskem zveřejňovaným žebříčkům kvality veřejných ekonomických fakult. Mnohem víc je pro ní vědecko – výzkumná činnost, kterou se naše fakulta může pochlubit. Svědčí o tom například možnost absolvování doktorského studia, které vyžaduje velmi dobré zázemí a podmínky v oblasti vědecko – výzkumné činnosti.
Druhým pilířem je spolupráce s podnikatelskými subjekty, která se v současné době zcela úplně nedaří. V době neustálých turbulentních změn nemají některé firmy čas, prostor a ani chuť vychovávat si z řad studentů své budoucí zaměstnance. Velkou roli zde hraje faktor, že firmy nejsou v této oblasti prakticky vůbec podporované státem, například v cizině je tento model podporován ze strany státu úlevami na daních.
Posledním pilířem je podpora vědecko – výzkumné činnosti.
Z pohledu mé práce je rozvíjení druhého pilíře týkajícího se propojení studijní sféry s praxí nejzajímavější. Doufám, že všechny pilíře se podaří naplnit v budoucnu v co největším možném rozsahu.
57
8.
Hodnocení fakulty uchazeči o studium na vysoké škole
Uchazeče o studium jsem vybrala ze dvou regionů, a to z Libereckého a Ústeckého. Volila jsem záměrně, aby byl vidět kontrast a rozdílné povědomí a odpovědi uchazečů o studium na VŠ. Aby byl můj průzkum ještě v rámci celorepublikového rozsáhlejší, bylo by dobré se s dotazníkem zaměřit i na studenty např. z jižních Čech, bohužel mé dosavadní možnosti jako studenta mi to neumožňují, ovšem v rámci většího průzkumu a obsáhlejší práce než diplomové bych to doporučila. Liberečtí studenti měli mnohem širší znalosti o EF TUL. Velkou roli na tom má i to, že Obchodní akademie Šamánkova sídlí hned vedle Ekonomické fakulty.
8.1 Hodnocení fakulty uchazeči o studium na vysoké škole – I Hodnocení fakulty uchazeči o studium na vysoké škole jsem provedla v listopadu 2009 na Obchodní akademii v Ústí nad Labem v Pařížské ulici mezi studenty 4. ročníku. Informace jsem získala vyplněním dotazníku, který je součástí přílohy číslo 3.
Tab. 4 Proč chci studovat VŠ? Odpověď Budu se mít lépe Chci mít titul, i jen Bc. Nechci do práce Líbí se mi město Chtějí to rodiče Baví mě studium Baví mě ekonomie/ka Jiný důvod Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium.
58
Četnost 76% 60% 36% 32% 28% 20% 20% 4%
Vcelku velmi kladně bych ohodnotila to, že studenti se rozhodují pro vysokou školu kvůli své budoucnosti a věří, že díky vzdělání se budou mít lépe a dosáhnou vyšších pozic v zaměstnání i ve společnosti. Naopak odpověď nechci do práce je v procentuálním předstihu než odpověď baví mě studium či baví mě ekonomie/ka, a to je pro mne lehké zklamání. Důraznou pozici tu má i možnost líbí se mi město a chtějí to rodiče. Proto je důležité, aby město mělo studentovi co nabídnout. Co se rodičů týče, jako hlavní finanční zdroj samotných studentů, alespoň v prvních dvou letech studia, je nutné být atraktivní i pro ně.
Tab. 5 Jakou VŠ chci studovat? Vysoká škola Univerzita J. E. Purkyně Jiná vysoká škola Vysoká škola ekonomická v Praze Technická univerzita v Liberci Masarykova univerzita v Brně Západočeská univerzita v Plzni Česká zemědělská univerzita v Praze Soukromá vysoká škola
Počet přihlášek 60% 56% 36% 16% 16% 8% 0% 0%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium.
Jelikož tento dotazníkový výzkum probíhal v Ústí nad Labem, s jistotou zde nejčastěji studenti volili Fakultu sociálně – ekonomickou UJEP. Hned v závěsu byla jiná vysoká škola, což vypovídá o možnosti, že studenti mohli v průběhu studia na Obchodní akademii přijít na to, že je ekonomický obor až tolik nezaujal. Na studenty, kteří označili Technickou univerzitu v Liberci, se zaměřuji v závěru kapitoly. Následovala VŠE v Praze, lze tedy předpokládat, že neúspěšní uchazeči o studium třeba na VŠE a FSE UJEP, by mohli ke studiu nastoupit na naší fakultě.
59
Tab. 6 Co vím o Ekonomické fakultě? Odpověď Je v Liberci Studuje se tam ekonomie Dobrá úroveň školy Nevím téměř nic Ekonomická fakulta jako další v ČR Lze studovat v zahraničí Mají tam matematiku
Četnost 76% 60% 28% 28% 24% 20% 16%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium.
V další otázce jsem se uchazečů o studium ptala, co vědí o naší fakultě. Výsledky mne vcelku příjemně překvapily. Studenti velké většiny věděli, kde se Ekonomická fakulta nachází, a že se zde studuje ekonomie. Což by nemělo být zarážející vzhledem k tomu, že je zde dosti vysoký předpoklad, že studenti obchodní akademie se budou ucházet o studium na ekonomických fakultách. Tyto názory snad ani nepotřebují větší komentář. Bohužel 28% dotázaných nevědělo o Ekonomické fakultě Technické univerzity Liberec téměř nic. Jako velmi pozitivní hodnotím 20% četnost odpovědí týkající se možnosti zahraničních studijních programů. Zde je vidět, že i to je jeden z hlavních faktorů při rozhodování o volbě budoucího studia.
Tab. 7 Proč bych si chtěl/a dát přihlášku na Ekonomickou Fakultu Technické univerzity Liberec? Odpověď Nechci si podat přihlášku Zajímavý studijní obor Líbí se mi město Když nebudu přijat/a jinam Líbí se mi image fakulty Myslím, že zvládnu přijímací řízení Chci studovat v zahraničí a tady to lze Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium.
60
Četnost 64% 20% 16% 16% 12% 8% 4%
Nejčastěji si studenti přihlášku podat nechtějí. Jak je patrné z tabulky číslo 5, je to zapříčiněno tím, že si přihlášku chtějí podat na jinou vysokou školu a že ekonomický obor shledávají nezajímavým.
Na tomto faktoru se může podílet i výše zmíněná možnost, že studenti během studia na obchodní akademii přirozeně mohli zjistit, že ekonomický studijní program není tím, o co by se chtěli i do budoucna zajímat, či se tím dokonce živit. Dalším faktorem je i styl výuky na obchodní akademii, který mohl studenty odradit od dalšího zájmu o studium ekonomie. Dalšími rozšířenými odpověďmi je zajímavý obor, líbí se mi město a když nebudu přijat jinam.
Tab. 8 Proč bych si nechtěl/a podat přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? Odpověď Jiná vysoká škola Nezajímavý obor Je to docela daleko, finančně náročné Nelíbí se mi město Image fakulty
Četnost 88% 40% 16% 8% 4%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium.
Dotazovaní nejčastěji volili odpověď jiná vysoká škola, o čemž jsem se již výše zmiňovala. Studenti považují ekonomický studijní program za nezajímavý. Je to pro ně daleko a to znamená vyšší finanční náklady.
61
Tab. 9 Chtěl/a bych pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu? Odpověď Ano Ne Nevím
Četnost 68% 12% 20%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
Prakticky tři čtvrtiny uchazečů je už teď rozhodnuto, že by rádi pokračovali po skončení bakalářského studia v navazujícím magisterském programu. Je to především proto, že s titulem Ing. se podle nich sami lépe uplatní na trhu práce a budou mít možnost sehnat lepší a kvalitnější zaměstnání. Také si rádi prodlouží dobu studia ze tří na pět let, tudíž studentský život a jeho délka zde hraje též roli, a opět se dostáváme k otázce z první tabulky, kdy studenti nechtějí hned jít do práce a i po absolvování bakalářského programu se jim to zdá jako brzké rozhodnutí. 12% uchazečů je už teď přesvědčeno, že se spokojí s titulem Bc. Ovšem během studia mohou zjistit takové skutečnosti, že se ve třetím ročníku rozhodnou ve studiu pokračovat. Pětina studentů zatím toto rozhodnutí neudělalo a já osobně jsem čekala, že počet studentů, kteří ještě nejsou rozhodnuti, bude mnohem vyšší. Nad pokračováním ve studiu se často studenti zamýšlejí až v průběhu třetího ročníku, kdy už ví, zda jsou pro obor perspektivní či nikoliv.
Nyní bych se ráda zaměřila na uchazeče o studium, kteří mimo jiné v dotazníku označili uvažovanou možnost podat si přihlášku na Ekonomickou fakultu TUL. Z dotazníku jsem se zaměřila na dvě nejzásadnější otázky a jejich odpovědi, a to: ,,Co vím o Ekonomické fakultě TUL?“ a na otázku ,,Proč bych si chtěl/a podat přihlášku na Ekonomickou fakultu TUL?“ .
Na první otázku odpovědělo 76%, že ví, kde se fakulta nachází, a že se tam vyučují ekonomické předměty, o které se zajímají. Celých 60% mělo znalosti vcelku důležité vzhledem k tomu, že se případně chystají fakultu studovat, což je velmi dobře, stejně jako je potěšující množství uchazečů, které to vědělo.
62
Druhou vyhodnocovanou otázkou je ,,Proč bych si chtěl/a podat přihlášku na Ekonomickou fakultu TUL?“ 20% uchazečů na ni odpovědělo to, že si přihlášku budou podávat kvůli ekonomickému studijnímu programu. To je velmi pozitivní, a lze tedy očekávat i chuť a vůli studovat kvalitně a dostudovat. U 16% dotazovaných hrálo roli i město, kde se Ekonomická fakulta nachází. A 16% uchazečů o studium si chce podat přihlášku jako ,,zadní vrátka“ v případě, že nebudou přijati ke studiu na jiné vysoké škole.
8.2 Hodnocení fakulty uchazeči o studium na vysoké škole – II Druhé hodnocení uchazečů o studium na vysoké škole jsem provedla v listopadu 2009 na Obchodní akademii a jazykové škole v Šamánkově ulici v Liberci. Ráda bych zmínila, že vedení školy mi vyšlo velmi vstříc a studenti mi mohli věnovat část jejich právě vyučované hodiny. Informace mi opět poskytlo vyplnění dotazníku, který je součástí přílohy číslo 4.
Tab. 10 Proč chci studovat VŠ? Odpověď Chci mít titul, i jen Bc. Nechci do práce Budu se mít lépe Baví mě studium Chtějí to rodiče Líbí se mi město Jiný důvod Baví mě ekonomie/ka
Četnost 60% 33% 30% 20% 17% 17% 7% 3%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
V první otázce se nejčastěji objevovala odpověď chci mít titul, i jen Bc, studenti se domnívají, že jejich pozdější život s vysokoškolským vzděláním bude lepší, a že lépe dosáhnou jak na pracovní tak i na společenskou pozici. S tímto názorem jsem se setkala už u ústeckých studentů. Stejně jako v Ústí nad Labem, tak i na obchodní akademii v Liberci 63
odpověď nechci do práce předstihuje možnost baví mě studium. Na dalších místech mají stejné procentuální zastoupení odpovědi chtějí to rodiče a líbí se mi město. Je nutné i zmínit, že 10% z dotazovaných studentů na liberecké obchodní akademii vysokou školu studovat nechtějí a na žádnou ani nemají v plánu se hlásit. Po bližším zjištění jsem došla k závěru, že po střední škole si chtějí najít zaměstnání, nebo jim nynější osobní situace nedovoluje následné studium na vysoké škole.
Tab. 11 Jakou vysokou školu chci studovat? Vysoká škola Počet přihlášek Technická univerzita v Liberci 70% Jiná vysoká škola 20% Vysoká škola ekonomická v Praze 13% Masarykova univerzita v Brně 6% Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n/L 3% Západočeská univerzita v Plzni 3% Soukromá vysoká škola 3% Česká zemědělská univerzita v Praze 0% Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
V této otázce získala největší počet hlasů Technická univerzita. Celých 70% dotazovaných studentů se chystá dát si na libereckou univerzitu přihlášku. Je to pochopitelné. Pro většinu uchazečů se tato vysoká škola nachází v jejich rodném městě, či městě, ve kterém většinu života žijí. Mají velkou šanci studovat tu se svými spolužáky ze střední školy a i informovanost o univerzitě je mezi nimi zcela určitě větší, než u studentů z jiných měst. Druhou příčku obsadila možnost jiná vysoká škola, což mne trochu překvapilo, protože studenti nechtějí zvolit mnou vyjmenované vysoké školy, které mají známé fakulty s ekonomickým zaměřením. Často jsem se setkala s názorem, že chtějí zkusit Policejní akademii, kde se určitý ekonomický obor také vyučuje. Třetí nejvyšší ohodnocení má Vysoká škola ekonomická v Praze.
64
Tab. 12 Co vím o Ekonomické fakultě? Odpověď Je v Liberci Studuje se tam ekonomie Dobrá úroveň školy Mají tam matematiku Ekonomická fakulta jako další v ČR Lze studovat v zahraničí Nevím téměř nic
Četnost 73% 43% 43% 30% 13% 13% 13%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
V otázce číslo 3 jsem zjišťovala, co vědí studenti o naší fakultě. Odpověď, která ani nepotřebuje komentáře je, že se nachází v Liberci. Jak už jsem se výše zmínila, Obchodní akademie v Šamánkově ulici s naší fakultou těsně sousedí, a tudíž studenti Ekonomickou fakultu prakticky denně míjejí. Na dalším místě jsou dvě odpovědi se stejným procentuálním zastoupením, a to studuje se tam ekonomie a dobrá úroveň školy. Pokud mají studenti v povědomí, že naše fakulta má dobrou úroveň, je velká šance, že jejich přihláška, pokud se rozhodnou pro ekonomický obor, bude směřovat k nám na Ekonomickou fakultu. Skoro celá jedna třetina studentů správně tuší, že na Ekonomické fakultě se vyučuje matematika a je jedním ze stěžejních předmětů. Což, jak se později ukáže, je pro některé nepřekonatelný problém a překážka pro studium ekonomických fakult. Věc, která mne trochu opět mrzí je pouze 13% odpovědí, kdy uchazeči vědí, že na Ekonomické fakultě je možnost využít studia v zahraničí. A to jak díky programu Erasmus, tak v rámci absolvování 3. ročníku bakalářského programu na anglické Huddersfield University
Business
School.
Studijní
pobyty v zahraničí
propracovaných věcí, kterými se fakulta může pochlubit.
65
jsou
jednou
z velmi
Tab. 13 Proč bych si chtěl/a dát přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? Odpověď Nechci si podat přihlášku Zajímavý studijní obor Je to blízko (nízké náklady) Líbí se mi město Myslím, že zvládnu přijímací řízení Chci studovat v zahraničí a tady to lze Když nebudu přijat/a jinam Líbí se mi image fakulty
Četnost 40% 37% 30% 17% 13% 10% 7% 3%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
Nejčastěji a to ze 40% si studenti podat přihlášku nechtějí. Ovšem jelikož ve výběru vysokých škol, které jsem studentům nabídla, Technická univerzita Liberec předstihuje všechny ostatní vysoké školy, řekla bych, že uchazeči se chtějí hlásit na naši univerzitu, ale na jinou fakultu než na tu s ekonomickým zaměřením. Další odpovědí je, že studenti se prostě chtějí hlásit na úplně jinou vysokou školu a taky tu máme už zmíněných 10% mladých studentů, kteří studovat vysokou školu nebudou. 37% si chce podat přihlášku na naší fakultu, protože shledávají ekonomický obor zajímavým. To vypovídá o tom, že je předchozí studium zaměřené ekonomickým směrem na obchodní akademii bavilo a chtěli by se touto cestou dát i v budoucnu. Celá třetina uchazečů by si Ekonomickou fakultu zvolila proto, že je blízko. Hraje tu roli to, že zůstanou ve známém prostředí města a na studium v Liberci budou muset vydat mnohem menší finanční náklady než v cizím vzdáleném městě. Jako velmi kladné hodnotím, že pouhých 7 % studentů by bralo Ekonomickou fakultu jako tzv. zadní vrátka pro případ, že by nebyli přijati na jinou vysokou školu.
66
Tab. 14 Proč bych si nechtěl/a dát přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? Odpověď Jiná vysoká škola Nezajímavý obor Nelíbí se mi město Image fakulty
Četnost 70% 20% 3% 0%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
Studenti si v otázce číslo 5 nejčastěji zvolili odpověď jiná vysoká škola, podle mne to může znamenat i jiná fakulta na Technické univerzitě Liberec. Na druhém místě je možnost, že studenti považují obor za nezajímavý. Tato skutečnost je reálná a zmiňuji se o ní už v dotazování první skupiny uchazečů o studium, kdy je možné, že student v průběhu studia zjistí, že ho ekonomický obor nebaví a nezajímá a chce se později vydat v profesním životě jinou cestou.
Jako zajímavost mám zde 3% studentů, kteří do dotazníku dopsali ještě možnost, a to, že si nechtějí podat přihlášku na Ekonomickou fakultu z důvodu, že se zde vyučuje matematika. Já se obávám, že tímto se pro ně ale zavřou dveře prakticky u každé fakulty zaměřené na studia ekonomie.
Tab. 15 Chtěl/a bych pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu? Odpověď Ano Ne Nevím
Četnost 50% 10% 40%
Zdrojem je dotazník mezi uchazeči o studium
Stejně jako u předchozího vyhodnocení dotazníků i zde je většina studentů rozhodnuta už nyní ve studiu po získání titulu Bc. pokračovat. 40% uchazečů ještě není rozhodnuto, zda je studium bude natolik zajímat, bavit a bude se jim zdát perspektivní, aby v něm 67
pokračovali. Je to logické, zatím netuší, jak vůbec studium na vysoké škole probíhá a zkušenosti a názory si teprve získají.
Na konci bych se opět ráda zaměřila na uchazeče o studium, kteří mimo jiné v dotazníku označili uvažovanou možnost podat si přihlášku na Ekonomickou fakultu TUL. Z dotazníku jsem se zaměřila na dvě nejzásadnější otázky a jejich odpovědi, a to: ,,Co vím o Ekonomické fakultě TUL?“ a na otázku ,,Proč bych si chtěl/a podat přihlášku na Ekonomickou fakultu TUL?“ .
Překvapilo mne, že jen 73% ví, že Ekonomická fakulta se nachází v Liberci, předpokládala jsem, že toto číslo se bude blížit takřka ke 100%. Necelá půlka dotazovaných ví, že se zde studuje ekonomie a že škola má na veřejnosti dobrou pověst. 37% studentů považuje ekonomický obor za zajímavý a jako důvod, proč si chtějí podat přihlášku na Ekonomickou fakultu. Jsou to tudíž studenti, které studium zajímá, a předpokládám, že je to opět velmi kladná zpráva a tito mladí lidé budou mít chuť se studiu plnohodnotně věnovat. Jak jsem již zaznamenala, faktor, který studenti zvažují je ten, kde se fakulta nachází a proto, má naše fakulta velkou šanci získat uchazeče, kteří jsou z Liberce a nadále tu chtějí zůstat a studovat.
68
9.
Kvalita vysokých škol
9.1 Seminář Hodnocení kvality vysokých škol Ve dnech 28. – 29. 1. 2009 se na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uskutečnil 10. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol. Na semináři přednesli vyžádané příspěvky zástupci ČKR, MŠMT, RVŠ, CSVŠ, AK a českých vysokých škol. Jubilejní seminář s názvem Mechanismy hodnocení kvality vysokých škol se zaměřil především na tyto témata: •
Mechanismy hodnocení kvality na supranárodní a národní úrovni
•
Mechanismy vnitřního hodnocení vysoké školy
•
Studenti ve vnitřním a vnějším hodnocení kvality vysoké školy
•
Využití výsledků vnitřního hodnocení v řízení vysoké školy
Seminář došel k výsledku, že objektivní srovnání kvality vysokých škol je velmi důležité a žádoucí ze strany: •
MŠMT jako řídícího orgánu a poskytovatele finančních prostředků
•
Uchazečů o studium
•
Zaměstnavatelů absolventů
Současný stav v oblasti modelů hodnocení vysokých škol shledali nevyhovujícím, o čemž podle nich svědčí „žebříčky kvality“ českých vysokých škol publikované v denním tisku, založené na často amatérsky sestavených modelech hodnocení. Závěrem došli zúčastnění k těmto navrhovaným principům řešení. Hodnocení kvality vysokých škol by mělo vycházet z hodnocení naplnění obecně akceptovaných tří hlavních rolí vysokých škol: •
Vzdělávací role
69
•
Vědecko – výzkumné a inovační role
•
Tzv. třetí role, což je společenský přínos univerzity přesahující první dvě zmiňované role [9]
9.2 Hodnocení veřejných ekonomických fakult v ČR O potřebě pravidelně zveřejňovat pokud možno co nejvíce objektivní a nezávislé hodnocení vysokých škol se u nás mluví řadu let. Proto Lidové noviny ve spolupráci s agenturou SC&C už poprvé před čtyřmi lety začaly vydávat seriál Žebříček vysokých škol. Tento projekt může vysoké školy postupně přimět k tomu, aby se více orientovaly na studenta jako na svého hlavního klienta, na absolventa jako na vizitku kvality poskytovaných vzdělávacích služeb a na veřejnost, jejíž daně jsou a nepochybně zůstanou hlavním zdrojem rozpočtů vysokých škol.
Avšak hodnotící žebříčky neřeknou vždy vše podstatné. Často se zaměřují na nejsnáze měřitelné ukazatele, jako je například výkonnost ve vědě, jenže sami víme, že ne každý uchazeč o studium chce být vědcem. Dnešní vysoké školství už úplně neodpovídá tradičním představám. Skutečnost, že na nich studuje více než polovina populace příslušného věku, vede k větší různorodosti. Školy začaly plnit řadu nových funkcí a zároveň přesahovat hranice státu. V této rozmanitosti nemohou ovšem všechny dosahovat nadprůměrných výsledků v celé šíři svých činností, proto se různě profilují. Přesto tu panuje strach a názory, že takový projekt je založen na amatérsky sestavených modelech hodnocení, což padlo už na výše zmíněném semináři Hodnocení kvality vysokých škol pořádaném v letošním lednu v Ústí nad Labem. Nastávají i obavy, že začnou padat mýty o tom, které vysoké školy či fakulty představují historicky danou přirozenou elitu našeho vysokého školství. Ovšem zatím se ukázalo, že některé z indexů poměrně dobře vystihly aktivitu fakult. Vše nasvědčuje tomu, že image oboru (měřená jako tendence přihlášených se skutečně dostavit k přijímacímu řízení) a konkurenceschopnost fakulty (měřená jako
70
schopnost přitáhnout uchazeče ve chvíli, kdy byl přijat na více fakult) poskytly zajímavou informaci, a to i za situace, kdy převis poptávky po vysokoškolském vzdělání nad nabídkou studijních příležitostí zatím částečně paralyzuje konkurenci mezi školami.
Já sama se až tolik s těmito žebříčky až tak moc neztotožňuji a jsem vůči nim docela skeptická, za velmi důležitý považuji indikátor hodnocení samotnými studenty, to jak je pro ně atraktivní pojetí výuky a jak velkou roli hrají jejich vlastní „radary“. Avšak styl hodnocení, který proběhl letos v únoru v Lidových novinách je mi už mnohem bližší.
Uvádím zde tabulky hodnocení za poslední tři roky (2007, 2008, 2009), které provedly Lidové noviny. Výzkum probíhal většinou vždy od dubna do října daného hodnoceného roku. Hodnocení prvních dvou let probíhalo na základě čtyř indexů, z nich byl posléze vytvořen celkový index. Hodnocení za rok 2009 se už měřilo jinými kritérii, dle mého názoru už ne tak snadno měřitelnými ukazateli a proto si myslím, že je o něco cennější než hodnocení z předešlých let.
Index 1 – „živí“ přihlášení / přihlášení (čím více přihlášených studentů se dostavilo k přijímacímu řízení, tím větší a lepší se předpokládala image fakulty). Index 2 – přijatí / „živí“ přihlášení (obtížnost vstupních testů, kvalita studentů) Index 3 – počet zapsaných / počet přijatých (konkurenceschopnost oboru) Index 4 – (ne)úspěšnost absolventů na trhu práce Celkový index – byl vytvořen na základě uvedených vlastností. Zohledňuje váhu každého indexu v rámci daného oboru, v tomto případě ekonomie. Podle hodnoty celkového indexu byly fakulty / školy zařazeny do skupin 1. – 10. Skupina určuje umístění fakulty / školy v rámci žebříčku.
71
Tab. 16 Hodnocení veřejných ekonomických fakult za rok 2007 1. místo VŠE v Praze Národohospodářská fakulta 2. místo MU v Brně Ekonomicko - správní fakulta VUT v Brně Fakulta podnikatelská 3. místo Vysoká škola polytechnická Jihlava U Hradec Králové Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze Fakulta mezinárodních vztahů MZLU v Brně Provozně ekonomická fakulta UJEP v Ústí nad Labem Fakulta sociálně ekonomická 4. místo TU v Liberci Ekonomická fakulta JČU v Českých Budějovice Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava Ekonomická fakulta VŠE v Praze Fakulta managementu ČZU v Praze Provozně ekonomická fakulta ZU v Plzni Fakulta ekonomická 5. místo SU v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta VŠE v Praze Fakulta informatiky a statistiky 6. místo Vš technická a ekonomická v Českých Budějovicích Zdroj: www.lidovky.cz/archiv
V roce 2007 se také ještě tehdy Hospodářská fakulta dostala v žebříčku na 4. místo spolu s dalšími pěti českými ekonomickými fakultami. Oproti roku 2006 je to propad o jedno místo, což je lehce znepokojující, protože například náš konkurent Fakulta sociálně – ekonomická se drží pořád na 3. místě. Přesto je viditelné, že většina fakult se pohybuje většinou o jedno místo. Myslím, že zde nastal pravý okamžik na to, začít se zamýšlet nad změnou strategie, aby fakulta co nejvíce zaujala potenciální uchazeče.
72
Tab. 17 Hodnocení veřejných ekonomických fakult za rok 2008 1. místo VŠE v Praze Národohospodářská fakulta 2. místo VUT v Brně Fakulta podnikatelská MU v Brně Ekonomicko - správní fakulta UJEP v Ústí n.Labem Fakulta sociálně - ekonomická 3. místo VŠE v Praze Fakulta podnikohospodářská U Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu VŠE v Praze Fakulta mezinárodních vztahů MZLU v Brně Provozně ekonomická fakulta VŠE v Praze Fakulta financí a účetnictví 4. místo Univerzita T.Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky VŠB-TU Ostrava Ekonomická fakulta ČZU v Praze Provozně ekonomická fakulta Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko - správní JČU v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta ZU v Plzni Fakulta ekonomická TU v Liberci Hospodářská fakulta 5. místo MZLU v Brně Fakulta reg.rozvoje a mezinárodních studií Vysoká škola polytechnická Jihlava VŠE v Praze Fakulta managementu VŠE v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola technická a ekonomická 6. místo SU v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta Zdroj: tištěné vydání Lidových novin ze dne 29.ledna 2009
I v roce 2008 se Hospodářská fakulta neposunula v žebříčku směrem nahoru a nadále zůstává s dalšími šesti ekonomickými fakultami / školami na 4. místě. Dle veřejného mínění je zde už skutečně pravý čas na změnu stávající strategie. Konkurentská ústecká fakulta se dere vpřed, avšak je nutno říct, že v žebříčku, který byl proveden mezi studenty se naopak Hospodářská fakulta dostala před FSE UJEP. Bohužel jedna z věcí, která držela HF TUL dole, byl počet citací a publikací, zde zabíráme stále spolu se sedmi dalšími školami poslední 6. místo. 73
Zatím poslední hodnocený rok 2009 probíhal už pod zcela jinými kritérii. Lidové noviny se rozhodly spolu s několika profesionály své výsledky zkoumání vzít trochu z jiného konce. Cílem je ukázat informace o škole jako takové, o jejích silných stránkách, hlavních charakteristikách a směr, kterým ta která vysoká škola míří. Hodnocení se rozdělilo na 5 různých částí a je ohodnoceno hvězdičkami, laicky to znamená, čím více hvězdiček, tím lepší hodnocení.
Tab. 18 Hodnocení Ekonomické fakulty TUL za rok 2009 Studijní **
Hodnocená část Mezinárodní Výzkumná Regionální ** ** *****
Celoživotní ***
Zdroj: tištěné vydání Lidových novin ze dne 16.února 2010
Zde je vidět, že Ekonomická fakulta TUL se profiluje především jako regionální škola, která směřuje své úsilí do rozvoje svého regionu.
9.3 Využití marketingového výzkumu při měření kvality vysokých škol Ve vzdělávání se marketing objevuje teprve v posledních desetiletích 20.století. Marketing má ve středu svého zájmu zákazníka a také vysoká škola, která je součástí působení tržního prostředí se stále se zvyšující konkurencí vlivem zakládání mnoha nových soukromých vysokých škol a dalších vzdělávacích institucí, musí své přeměny vyvíjet od změn potřeb a přání svých zákazníků. Nalézt, získat a využít potřebné informace pro správná rozhodnutí je velmi náročná práce. Pro systematické získávání informací je vhodné využít marketingový výzkum, který bývá definován jako systematické určování, shromažďování, analyzování a vyhodnocování informací, týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí. Je základním předpokladem uplatňování marketingového přístupu k řízení firmy nebo také moderní vysoké školy, ovlivňované proměnlivým marketingovým prostředím. 74
Charakteristikami marketingového výzkumu jsou na jedné straně jedinečnost, vysoká vypovídací schopnost a aktuálnost takto získaných informací, na straně druhé vysoká finanční náročnost získání těchto informací, dále vysoká náročnost na kvalifikaci pracovníků, čas a použité metody. Správně provedený marketingový výzkum probíhá podle určitých zásad. Měl by fungovat jako vědecká metoda, která představuje takový přístup k rozhodování, kdy se zaměřujeme na objektivnost a systematičnost při ověřování nápadů dříve, než jsou přijaty. Dobře naplánovaný marketingový výzkum škole pomůže vyhnout se nákladným omylům. [7]
75
10.
Konkurence – webové stránky jiných veřejných ekonomických
fakult
Jako konkurenční jsem zvolila tři ekonomické fakulty veřejných vysokých škol. Jedná se o Fakultu sociálně – ekonomickou UJEP v Ústí nad Labem (dále jen FSE), Provozně ekonomickou fakultu ČZU v Praze (dále jen PEF), a nakonec Fakultu ekonomicko – správní Univerzity v Pardubicích. Vycházela jsem z veřejně dostupných informací na webových stránkách daných vybraných fakult.
Začnu Fakultou sociálně – ekonomickou, zde hned na titulní straně máme možnost dozvědět se klasické informace o charakteru fakulty. Uchazeč si zde lehce najde informace o studiu a přijímacím řízení. Mne osobně zaujal zveřejněný dlouhodobý záměr fakulty. Stránky FSE nejsou zbytečně přeplácané, ale jednoduše a barevně řešené. Pro studenty z cizích zemí je zde možnost prohlížet si webové stránky Fakulty sociálně – ekonomické v německém a anglickém jazyce.
Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity má webové stránky už o něco rozšířenější než FSE. Je tu také hned na první pohled rozdělení informací pro uchazeče o studium, studenty a veřejnost. Bez jakéhokoliv hledání je tu okamžitá možnost zjistit si skripta užívaná na PEF, informační zdroje pro studium, nově je tu fotogalerie PEF. Z mého pohledu je velmi zajímavý portál absolventů Provozně ekonomické fakulty a oddělení pro zdravotně znevýhodněné studenty, kteří se samozřejmě mezi uchazeči mohou lehce nalézt, a přístup fakulty k nim, je pro ně stěžejní. Stránky jsou přehledné a dobře strukturované. Opět je tu možnost pro cizince, prohlížení v anglickém jazyce. Dle mého názoru obstály tyto stránky nejlépe.
76
Fakulta ekonomicko – správní v Pardubicích má webové stránky stručné a jasné. Hned na titulní straně si uchazeč může pročíst informace o dni otevřených dveří a přijímacím řízení na aktuální akademický rok. Jako jediná nabízí uchazeči hned možnost stáhnout si E přihlášku. Pozitivem je i video o univerzitě. Chybí mi zde ale zmínky o studentském vyžití a možnostech města Pardubice.
Na závěr tohoto detailního prohlížení stránky naší fakulty shledávám trochu nepřehledné a zaplněné mnoha informacemi, což v konečném důsledku může člověka zmást. Ale mají být postupně aktualizovány a upravovány, tak věřím, že se nynější situace zlepší. Co je ale obrovské plus, je hned v záložce uchazeči o studium „Proč jít studovat do Liberce“ a navíc je zde možnost stáhnout si propagační leták. Nyní se studentovi objeví několik vět a stáhne se leták s informacemi nejen o fakultě, ale i o městě Liberci a studentském životě v něm. Vše je navíc doloženo několika fotografiemi. Tento leták je součástí přílohy číslo 5. Zbývající tři fakulty nemají na webových stránkách svých fakult žádný propagační leták ani reklamu či nějaký marketingový nástroj, s jehož pomocí by se pokusily zaujmout uchazeče = svého zákazníka. Naše fakultu má na období roků 2006 až 2010 na svých stránkách uveřejněný dlouhodobý záměr a také je u nás zveřejněn strategický plán akademického senátu. O webových stránkách naší Ekonomické fakulty se budu zmiňovat v pozdějších kapitolách, a to proto, že prošly významnou inovací, která zcela určitě přispěje k lepšímu image fakulty.
77
11.
Marketingová strategie Ekonomické fakulty TUL
Mým cílem bylo zjistit, zda fakulta potřebuje marketingovou strategii zaměřenou na získávání nových uchazečů o studium, což tedy odpovídá vymezení strategických cílů vysoké školy. Úkolem ale není jen motivovat nové uchazeče ale udržet si i stávající studenty. A to především v době, kdy neustále vznikají nové vzdělávací instituce a konkurence je opravdu velká. V současné době nemá Ekonomická fakulta vytvořenou žádnou marketingovou strategii, ani schéma marketingového procesu. Avšak má vytvořený dlouhodobý záměr, strategické cíle, strategii k rozvoji školy a tzv. Marketingový projekt, který je ale ještě v jednání a v plenkách. Ovšem asi ani jeden z těchto plánů není nijak výrazně zaštítěn marketingem. Velký pokrok se snaží dělat Rada pro komunikaci, její plány budu také později zmiňovat. Pokusím se tedy navrhnout určité schéma marketingového procesu, které by se Ekonomické fakultě hodilo a rozvinulo plány a cíle školy.
Marketingová strategie se týká školy jako celku. Strategie by měla souviset se strategií celé univerzity, přístup by se neměl příliš lišit. Cílem by měla být splnit cesty, vize a mise, určit si priority. Avšak je logické, že budou rozdíly v motivaci uchazečů o bakalářské studium a navazující magisterské studium. Já sama jsem důkazem toho, že na navazující magisterské studium se nehlásí pouze absolventi bakalářského programu naší fakulty, ale i absolventi jiných ekonomických fakult či dokonce fakult s jiným zaměřením než ekonomickým. Základem je samozřejmě vytvořit natolik kvalitní bakalářský program, aby většina uchazečů byla už v prvním ročníku rozhodlá, že právě i na naší fakultě bude ve studiu nadále pokračovat. A pokud se k nám hlásí uchazeč z „cizí“ fakulty/vysoké školy, měli bychom ho co nejlépe přesvědčit, že u nás mu nabídneme stejné ne-li lepší podmínky než na jeho stávající fakultě. Sama jsem absolvovala bakalářský program na jiné univerzitě, a Liberec mě jednoznačně přesvědčil o tom, že navazující studium na Ekonomické fakultě bude pro mne tou nejlepší volbou. 78
Ekonomická fakulta nabízí velkou možnost v podobě doktorské studia. Pokud student už na bakalářském stupni studia pozná a cítí, že ho studium baví, rozumí mu, ale jeho stávající univerzita mu tuto možnost nenabízí, bude se rozhodovat jinde a v tuto chvíli přichází v úvahu to, abychom ho právě my přesvědčili o tom, že naše fakulta je pro něj ideální. To přináší naší fakultě velkou pestrost a atraktivitu.
Na závěr bych situaci zhodnotila tak, že uchazeči ze středních škol vyžadují ze strany fakulty více prostoru, práce a strategie. Neznají trh s vysokými školami tak dobře. Naopak bakaláři poohlížející se po navazujícím magisterském studiu, už se v oblasti hodnocení vysokých škol vcelku dobře orientují a rozhodnutí je pro ně jednodušší.
79
12.
Strategické plánování školy
Pojem plánování není školám cizí a vedení škol by se nemělo o strategické plánování zajímat až ve chvíli, kdy zjistí, že se dostává do vážných problémů v souvislosti s náborem studentů. Příčinou problémů může být nejen pokles demografické křivky, ale i nízká atraktivita oboru či školy, nízký stupeň povědomí o existenci a aktivitách školy ve veřejnosti. Z toho následně i vyplývá i pokles finančních prostředků poskytovaných pro zabezpečení provozu a rozvoje školy, snížení počtu učitelských hodin, pokles úvazků či nutnost propustit některé vyučující.
Každá škola plánuje užití svého rozpočtu. V delším časovém horizontu se vedení fakulty/školy zamýšlí nad problematikou náboru studentů, postupným zlepšováním vybavení školy atd. a v rámci zvažovaných změn tyto skutečnosti promítá do krátkodobých plánů školy. Na této úrovni hovoříme o taktickém plánování. Dlouhodobé, strategické plánování školy je to, ve kterém se počítá s časovým horizontem čtyř a více let.
12.1 Dlouhodobý záměr na období 2006 – 2010 pro Ekonomickou fakultu Dlouhodobý záměr je vytvořen pro vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti. Vytvořený záměr je velmi dlouhý a obsáhlý, já se tedy zde ve své diplomové práci zaměřím jen na nějaké vybrané témata, která považuji za interesantní a přispívající k určitému rozvoji Ekonomické fakulty.
80
Spolupráce Ekonomické fakulty s ostatními subjekty terciární sféry Spolupráce s organizacemi a institucemi, které působí v oblastech, které souvisí se studijními programy vyučovanými na Ekonomické fakultě. Důležitá je i kooperace s osobními ekonomickými fakultami v České republice.
Podpora studia zdravotně postižených Pro zdravotně postižené studenty bude podporována individuální pomoc ze strany vedení Ekonomické fakulty, pedagogů i administrativy. Ekonomická fakulta bude umožňovat tvorbu individuálních studijních plánů. Sama fakulta i všechny katedry budou postiženému studentovi vycházet co nejvíce vstříc. Osobně považuji podporu handicapovaných studentů za velmi důležitou a přínosnou, byla by chyba, aby kvalitní student neměl možnost u nás studovat jen proto, že mu nejsou poskytnuty minimálně dobré podmínky. Naše fakulta má bezbariérový vstup a dva výtahy. Proto si myslím, že je škola připravena pro studenty se zdravotním postižením.
Spolupráce Ekonomické fakulty s absolventy Pokud se uchazeč o studium zajímá o určitou fakultu, je pro něj velmi důležité i uplatnění, které bude mít po vystudování na zmíněné škole. Proto je důležité, když fakulta spolupracuje se svými absolventy, a nebo tvoří podmínky už během studia pro to, aby se pozdější absolvent mohl uplatnit v nějaké firmě. Ekonomická fakulta v kontaktu s absolventy v minulých letech pokulhávala a v dlouhodobém záměru se zmiňuje o tom, že by chtěla oživit komunikaci, pořádat setkávání a angažovat absolventy při rozvoji fakulty.
81
Ubytovací a stravovací služby Jak sami stávající studenti pociťují, rozsáhlá rekonstrukce kolejí umožnila skutečně velmi kvalitní bydlení, které se považuji pojmenovat, že je až nad rámec možností. Stravovací služby a společenské zázemí lze také hodnotit pouze pozitivně.
Pravidla konstrukce rozpočtu Ekonomická fakulta se rozhodla v období 2006 – 2010 formou postupných kroků přejít na nová pravidla rozpočtování. Ty budou vycházet z metodiky rozpočtování na Technické univerzitě v Liberci a metodiky Ekonomické fakulty.
Mobilita studentů a učitelů Ekonomická fakulta se snaží zvýšit počet studentů, kteří by vyjížděli na zahraniční studijní pobyty, ale zároveň se věnuje pozornost zaměstnancům fakulty a jejich účasti na zahraničních stážích. Hlavním programem, umožňujícím zahraniční mobilitu pedagogů i studentů, je program Sokrates – Erasmus. V nynějších obdobích se předpokládá rozšíření možností přijímání zahraničních studentů ke studiu v českém jazyce i jeho organizační podpora. Studenti mají také možnost studovat a absolvovat třetí ročník bakalářského studiu na Huddersfield University Business School, získají tak anglický vysokoškolský titul a po návratu mohou pokračovat ve studiu magisterského studijního oboru na Ekonomické fakultě.
Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky Vznik Univerzity Nisa se stal možným modelem pro budoucí spolupráci s jinými zahraničních zemích. Ekonomická fakulta Tul chce postupně zkvalitňovat toto studium a zvyšovat počet českých studentů oboru. Významným cílem EF je spolupráce se švýcarskou Univerzitou v St. Gallen. 82
Nabídka studijních programů akreditovaných v cizích jazycích Ekonomická fakulta chce postupně rozšiřovat nabídku povinných i volitelných předmětů v rámci akreditovaných studijních oborů v angličtině. Pro toto rozšiřování bude využívána i spolupráce s ostatními fakultami Technické univerzity v Liberci či jinými vysokými školami.
Propojení teorie a praxe ve spolupráci s odběratelskou sférou a zaměstnavateli Ekonomická fakulta hodlá podporovat zpracování projektů, ekonomických analýz či rozborů pro resortní, odborná a regionální pracoviště. Bude umožňovat význačným pracovníkům praxe účast na výuce a spolupráci při tvorbě studijních programů.
Struktura kvalifikační a věková a její vývoj a její vývoj u akademických pracovníků Ekonomická fakulta by chtěla podstatně zlepšit skladbu akademických pracovníků v kategoriích nejvyšší kvalifikace. Na fakultě se stále projevuje generační problém, kdy chybí docenti do 40 let věku a profesoři mladší 50 let. Ovšem jinak z vlastní zkušenosti musím zmínit, že celkový kolektiv pedagogů na naší fakultě je z většiny mladý a pestrý.
Tvorba nových bakalářských studijních programů Tvorba a realizace
nového bakalářského
studijního programu
pro absolventy
neekonomických vysokých škol a výuka pro pracovníky veřejné správy a samosprávy ve studijním programu Ekonomika a management, studijní obor Podniková ekonomika. Příprava nových studijních oborů z oblasti hotelnictví, případně cestovní ruch. Ekonomická fakulta TUL bude navazovat spolupráci s dalšími vysokými školami.
83
Řešení problémů neúspěšnosti Studijní neúspěšnost se týká především prvního ročníku, což má logicky vysvětlení s přechodem na zcela odlišný způsob studia a strukturu výuky oproti střední škole. Tento jev chce naše fakulta i nadále sledovat a jeho příčiny analyzovat. Jednou z možností je provádění pravidelného hodnocení výuky studenty, při kterém vedení získá zpětnou vazbu a návrhy na úpravu výuky. Studijní neúspěšnost může zmírnit i spolupráce vedení fakulty se studentskou komorou akademického senátu fakulty.
Zapojení do rozvíjející se infrastruktury vědy a výzkumu A to jak na národní tak na mezinárodní úrovni. Vědecko – výzkumná činnost naší fakuly stojí na třech pilířích. Prvním je výzkumný záměr, druhý představují granty, třetí pilíř představuje doktorské studium.
12.2 Strategie Ekonomické fakulty TUL Strategie Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci vychází z Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci na období 2006 – 2010, který je každoročně aktualizován. Vybrala jsem zde několik témat, které považuji za důležité a zajímavé.
Plán rozvoje Ekonomické fakulty má cíle zaměřeny především na: •
Zkvalitňování a rozšiřování vzdělávacího procesu
•
Rozvoj vědeckovýzkumné a publikační činnosti
•
Zvyšování kvalifikace a změnu věkové struktury akademických pracovníků
•
Rozvoj mezinárodní spolupráce s vnějšími subjekty 84
•
Ekonomická a provozní stránka Ekonomické fakulty
Jak už jsem se v předešlých kapitolách zmínila Ekonomická fakulta má akreditovány tři základní studijní programy – Ekonomika a management, Hospodářská politika a správa a konečně Systémové inženýrství a informatika – a to ve všech třech stupních studia (bakalářské, navazující magisterské a doktorandské). Nově se připravuje akreditace bakalářského studijního oboru Pojišťovnictví v kombinované formě studia. Výhledově, v horizontu do roku 2015, fakulta předpokládá s ohledem na vývoj ekonomiky, podání žádostí o akreditaci bakalářských studijních oborů vztahujících se k problematice veřejné správy a regionálního rozvoje.
Vědeckovýzkumná činnost je nedílnou součástí úspěšného fungování Ekonomické fakulty a zvyšování prestiže a konkurenceschopnosti. Snahou vedení fakulty je zvýšit podíl vědeckovýzkumné činnosti na celkovém výkonu fakulty a na spolufinancování jejího chodu. Dlouhodobým cílem je dosažení parity mezi vzdělávací a výzkumnou činností akademických pracovníků Ekonomické fakulty. Vědecká a výzkumná činnost zahrnuje tři základní složky: •
Institucionální výzkum
•
Účelovou podporu
•
Mezinárodní projekty a projekty kofinancované Evropskou unií
Nově podávané projekty budou navazovat na projekty řešené v letech 2006 – 2008 s podporou Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů. Další možnost představuje účast fakulty v 7. a 8. rámcovém programu EU. V těchto rámcových programech bude fakulta usilovat o minimálně jeden projekt z oblasti sociálně – ekonomických a humanitních věd zaměřený na problematiku strukturálních změn a konkurenceschopnosti ve znalostní společnosti. Dále se Ekonomická fakulta zaměří na zintenzivnění vědecké spolupráce s partnerskými univerzitami v Euroregionu Nisa ve spolupráci s Akademickým 85
koordinačním střediskem v Euroregionu Nisa a s fakultami na Slovensku (Banská Bystrica, Košice), se kterými již participuje při vydávání společného vědeckého recenzovaného časopisu E+M Ekonomie a Management a objevují se zde obdobná témata pro řešení společných projektů. Časopisu E+M Ekonomie a Management se také budu později blíže věnovat.
V období do konce roku 2008 se spolupráce Ekonomické fakulty s aplikační sférou týkala praxí studentů v rámci výuky. Zde byla a stále je významným prvkem v České republice unikátní roční praxe oboru Podnikatelská informatika (od akademického roku 2009/2010 Manažerská informatika), v rámci které se studenti stávají plnohodnotnou součástí firem, ve kterých praxi absolvují. Firmy z praxe na základě pozitivních zkušeností se studenty pak vstřícně reagují na další aktivity směrem ke vzájemné spolupráci s fakultou.
Dobrým impulsem pro rozvoj spolupráce s praxí byl také vznik veletrhu pracovních příležitostí Economia 2008, který měl své pokračování i v roce 2009. I přes snížení počtu účastníků, tedy firem vzhledem k ekonomické krizi, byl na akci zaznamenán evidentní zájem obou stran – studentů i firem o komunikaci a spolupráci. Fakulta hodlá i nadále v pořádání akce pokračovat.
Požadavek systémovosti pro spolupráce fakulty s praxí vedl k vytvoření modelu partnerství Ekonomické fakulty s organizacemi, institucemi a firmami z praxe, který nastavuje podmínky spolupráce a konkretizuje prvky spolupráce partnerů, například při tvorbě diplomových a disertačních prací, při přednáškách odborníků z praxe, kontaktu firem se studenty již během praxe s pomocí tutoringu vyučujících, společné P.R. a propagační činnosti, projektové činnosti, pořádání konferencí a dalších činnostech. V současné době byla již zahájena takováto forma spolupráce s několika firmami (Ernst and Young, RWE) a jedná se o spolupráci s dalšími (Partners, Aegon, Broker Consulting, Price Waterhouse Coopers).
86
Ekonomická fakulta od akademického roku 2009/2010 otevírá kurz celoživotního vzdělávání pro obor Podniková ekonomika. Fakulta tak reaguje na velký zájem o studium v prezenční i kombinované formě studia, v rámci kterých nelze mnoho uchazečů o studium vzhledem k stanoveným normativům MŠMT uspokojit. Umožní tak zájemcům o studium, kteří z kapacitních důvodů nemohou studovat v prezenční nebo kombinované formě studia, absolvovat v rámci celoživotního vzdělávání za úplatu část programu bakalářského studia a pak po přijetí ke studiu bakalářských oborů dokončit studium bakalářským titulem. I o tomto nápadu vytvořit celoživotní vzdělávací program, se budu později zmiňovat, protože ho považuji za krok správným směrem a velmi dobrým počinem ze strany vedení fakulty.
Na fakultě je zpracována celá řada předmětů v e-learningových materiálů, které jsou určeny pro všechny formy studia. E-learningové materiály obsahují v rámci každého předmětu, ke každé kapitole, jak otázky, které ověří pochopení základních pojmů a vztahů, tak i příklady, na kterých si student ověří zvládnutí dané problematiky. Většina elearningových materiálů je zpracována interaktivní metodou. Do budoucna se předpokládá, že budou připraveny další předměty, cílem je, aby v podobě e-learningových materiálů byly všechny povinné předměty nebo jejich části.
Jedním z dalších plánů je rozšíření prostor Ekonomické fakulty, protože nynější stav je silně nedostačující a chybí zde velké přednáškové sály, kde by se daly konat přednášky, semináře i cvičení.
12.3 Strategické cíle Strategické cíle by měly vždy vyplývat z určité marketingové strategie, o které jsem se zmínila, že u nás chybí. Přesto fakulta umí definovat své cíle a nejen fakulta, ale i
87
akademický senát Ekonomické fakulty ustanovil bližší a konkrétnější strategické cíle, o kterých se budu zmiňovat.
Základním cílem fakulty je udržet si stávající úroveň, v lepším případě ji pořád zlepšovat. Já sama jsem pro zlepšování a ne stagnaci na jednom místě. Ekonomická fakulta TUL se vždy mohla prezentovat dobrým jménem, ale mnou dříve už zmiňované žebříčky hodnocení veřejných ekonomických fakult, naši úroveň trochu snižují v očích veřejnosti i potenciálních uchazečů. Proto je potřeba svou úroveň neustále zlepšovat a tím i image fakulty.
Fakulta má za cíl udržet či zlepšovat svou úroveň prostřednictvím: •
Zkvalitňování vzdělávacího procesu
•
Rozvoje vědeckovýzkumné a publikační činnosti
•
Personální oblasti
•
Rozvoje mezinárodní spolupráce
•
Ekonomické a provozní stránky fungování fakulty
Strategické cíle Akademického senátu Ekonomické fakulty TUL (AS EF TUL): 1. Přispívat ke zkvalitňování činnosti a fungování EF TUL 2. Činnosti AS EF TUL by měly být zaměřeny do následujících oblastí: •
Výuku na Ekonomické fakultě
•
Kontakt se studenty prostřednictvím konzultace
•
Zvyšovat sounáležitost studentů k Ekonomické fakultě
•
Zlepšení vybavení učeben
•
Aktualizace a zavádění nových předmětů
•
Provoz a fungování Ekonomické fakulty
88
•
Činnost studijního oddělení, děkanátu, vědecké rady, atd.
•
Činnost menzy a knihovny
•
Zvýraznění spolupráce se studenty Ekonomické fakulty
3. Prezentace AS EF a EF TUL na veřejnosti 4. Zvýšit styk AS EF a EF TUL s veřejností 5. Zlepšovat informovanost a spolupráci s ostatními orgány a subjekty EF a TUL 6. Podpora vědecké a výzkumné činnosti (prezentace projektů) a účasti zaměstnanců a studentů na projektech, soutěžích, atd. [12]
Plnění těchto stanovených cílů vyplývá z možností Akademického senátu, ne všechny cíle se dají realizovat. Cíle AS směřují spíše dovnitř fakulty, ne vně a na vztahy s okolím, což je logické, když je to orgán uvnitř fakulty, ale zároveň to považuji za chybu. Členy senátu jsou i studenti a ti mohou být často velmi prospěšní ve vztahu k uchazečům o studium, jako takoví mentorové a rádci. Velice dobrým počinem Akademického senátu je vytvoření slovníčku pojmů. Studenti prvních ročníků se často špatně orientují v nových pojmech, proto vznikl tento nápad vytvořit určitou pomůcku, kde by studenti našli ty nejdůležitější a nejpoužívanější pojmy jako například zápočet, zkouška, děkan, kredit, kolej, menza, atd.
Fakulta by podle mne měla mít vždy zájem především o tři základní a prioritní cíle, těmi je jako první neustálé zlepšování kvality studijního programu, na druhém místě je zlepšování image a publicity fakulty a nakonec jako třetí zvyšování počtu motivovaných uchazečů o studium. Pokusím se zde tyto tři cíle rozvést.
89
12.3.1 Neustálé zlepšování kvality studijního programu Toho lze dosahovat prosazováním nových poznatků do studijního programu, motivací a větší diskuzí při výuce, přijímáním kvalitních vyučujících či stážemi zahraničních vyučujících. Všechny tyto náměty nevyžadují téměř žádné, případně nijak vysoké náklady. Zlepšování studijních podmínek je sice finančně náročnější, ale vše je hrazeno z rozpočtu fakulty, případně z finančních darů, pokud si je fakulta dokáže zajistit. Mezi tyto položky patří rozšiřování obsahu fakultní knihovny, udržování složení kvalitní výpočetní techniky, ale i například barevná výmalba chodeb a učeben fakulty na rozdíl od nynějších depresivněji působících barev.
12.3.2 Zlepšování image a publicity Těchto faktorů lze dosáhnout na základě předcházejících bodů, především to ale lze ovlivnit komunikací s trhem. Silnou image lze utvářet a podporovat především prezentací v médiích a moderním PR. Fakultě určitě neprospějí různé negativní informace v médiích. Rozhodně pozitivním přínosem je prezentace úspěchů (tato část zlepšování image je na Ekonomické fakultě velmi dobře vedena ze strany tiskové mluvčí celé Technické univerzity Liberec paní Kočárkové, která se v tomto smyslu velmi angažuje o prosazení jakékoliv pozitivní zprávy do světa), účastí fakulty na odborných fórech a seminářích (vyučujících, ale především studentů) či samotné pořádání různých odborných seminářů, které jsou kromě těchto faktorů vcelku zajímavé i finančně (za účast by se mohl vybírat poplatek), prezentace pozitivního hodnocení fakulty.
Souhrn úspěšné realizace těchto prvků samozřejmě povede k nárůstu uchazečů – studentů, za které potom vysoká škola obdrží peníze. Nicméně nelze ani opomíjet soukromý sektor, který jistě bude rád spolupracovat s progresivní a atraktivní vysokou školou, která produkuje kvalitní absolventy. A to vše navíc ku prospěchu předchozího bodu, image fakulty. 90
Jednotná vizuální prezentace Nový tým Oddělení pro vnější vztahy se rozhodl postupně zrealizovat změny v tváři fakulty, které by odpovídaly zamýšlenému zesílení aktivit vzhledem k nejbližšímu ekonomickému a společenskému prostředí. Pro tento účel byla 1. 12. 2008 založena Rada pro komunikaci s následujícím cílem: •
Posílení korporátní identity a nastavení jednotného prezentačního stylu Ekonomické fakulty, koordinace této aktivity s TUL a jejími ostatními korporátními prvky. Tento bod už se podařilo realizovat, a pro pedagogy už by měl fungovat jednotný styl jejich prezentace. Také graficky se povedlo vytvořit logo, které se skládá z barevných čtverců. Každý představuje jednu fakultu a dohromady tvoří Technickou univerzitu v Liberci.
•
Podpora a spoluúčast na organizaci oficiálních a neoficiálních akcí Ekonomické fakulty, zviditelňování fakulty vůči okolí. Sem bych zařadila Aprílové hrátky. Což je už tradiční sportovně – společenské setkání studentů a pedagogů pořádané v harcovské tělocvičně. Podobné akce tohoto typu jsou na jiných školách spíše vzácností. Jsou pozitivní především proto, že přibližují vztahy mezi studenty a pedagogy. Ukazuje, že život na vysoké škole není zaměřen pouze na učení, ale je to i zábava a začlenění do společenského a kulturního života. V roce 2009 se pořádaly i listopadové slavnosti ku příležitosti 17. narozenin naší fakulty a zároveň přejmenování z Hospodářské na Ekonomickou fakultu.
•
Identifikace a posílení hlavních cest a uzlů komunikace fakulty uvnitř mezi příslušníky Ekonomické fakulty a vně do okolí.
•
Vytvoření a nastavení zásad a rozvíjení partnerského systému spolupráce Ekonomické fakulty s firmami a institucemi, začlenění praxí a stáží studentů do tohoto systému. Toto téma si žádá velký prostor, dodnes ve vysokém školství c české republice propojení praxe a studia pokulhává. Zástupci Ekonomické fakulty se v roce 2008 zúčastnili konference na Masarykově univerzitě, Ekonomicko – správní fakultě s názvem praxe a stáže studentů vysokých škol, kde se zúčastnili velmi intenzivních diskuzí o problematice propojení vzdělávání a praxe. Na základě těchto impulzů byl vytvořen vlastní partnerský model spolupráce s praxí.
91
Změna názvu fakulty Od 1. září se Hospodářská fakulta změnila na Ekonomickou. Změna se však týká pouze názvu, nabídka i obsah oborů na fakultě zůstává stejný. Změna názvu měla svůj opodstatněný důvod a byla schválena už v únoru. Název hospodářský je vesměs termín zastaralejší a užívaný pro názvy organizací. Dalším problémem bylo vyhledávání naší fakulty na internetu. Uchazeči o studium si zadají ekonomické fakulty, tudíž naše byla s názvem Hospodářská znevýhodněna. Změna názvu zvyšuje konkurenceschopnost naší školy, protože jen v Libereckém kraji jsou další tři školy s ekonomickým zaměřením.
Prezentace dobrých zpráv Tato část zlepšování image je na Ekonomické fakultě velmi dobře vedena ze strany tiskové mluvčí celé Technické univerzity Liberec paní Kočárkové, která se v tomto smyslu velmi angažuje o prosazení jakékoliv pozitivní zprávy do světa. Dále je to server T-UNI Online, což je internetový zpravodaj Technické univerzity v Liberci, jehož hlavním posláním je zlepšení komunikace uvnitř i vně prostředí univerzity.
Pořádání každoročního plesu Ekonomické fakulty TUL Jak už se výše zmiňuji, veškeré společenské akce, ať už oficiální či neoficiální, zlepšují jednoznačně image každé fakulty. Ta naše se může pochlubit každoročně pořádaným plesem, kde se mohou setkat jak studenti, tak absolventi, případně i uchazeči. Je to dobré místo pro prezentaci sama sebe, získání kontaktů a dobré reklamy.
Spolupráce s městem Naše fakulta měla velký zájem na tom spolupracovat se statutárním městem Liberec. Bohužel tato spolupráce se teprve vyvíjí a hodnotit ji nyní je předčasné.
92
Pomocná ruka nepřijatým studentům Ekonomická fakulta se rozhodla od akademického roku 2009/2010 nabídnout studentům, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení, dvousemestrální přípravný kurz – tzv. nultý ročník. Tento kurz je placený a koná se v rámci celoživotního vzdělávání. Výuka probíhá vždy v pátky a soboty. Náplň kurzu je z 60% stejná jako v prvním ročníku řádného studia. Posluchači kurzu budou skládat zkoušky ze stejného obsahu a při stejném ohodnocení jako posluchači prvních ročníků studijních programů akreditovaných na Ekonomické fakultě. Kurz by měl být zaměřen především na nosné předměty jako je matematika, mikroekonomie a makroekonomie a také výuka cizích jazyků. Výuku budou zajišťovat pedagogové, kteří přednášejí i v akreditovaných studijních programech. Velkou výhodou kurzu je, že posluchačům, kteří se v následujícím roce přihlásí ke studiu a splní podmínky přijímacího řízení, budou zkoušky uznány při řádném studiu. Cena kurzu je 12 000 Kč za semestr.
Myslím, že možnost absolvovat tento kurz je pro některé velmi výhodná, získané znalosti z matematiky a cizích jazyků můžou absolventi kurzu uplatnit i na jiných školách. A můžou tento kurz pojmout jako přípravu především na budoucí studium na ekonomických fakultách, s tím, že pokud budou ve studiu pokračovat na naší Ekonomické fakultě, první ročník absolvují takřka bez problémů.
Možnost absolvování 3. ročníku bakalářského studia ve Velké Británii V akademickém roce 2009/2010 mají studenti Ekonomické fakulty už popáté možnost absolvovat a získat bakalářské tituly ve Velké Británii. Naše fakulta má dohodu s anglickou Huddersfield University Business School. Studenti pak navazují na studium v magisterském studijním programu. Při dnešním vysokém zájmu o studium v zahraničí, tato možnost velmi vylepšuje image naší fakulty.
93
Časopis E+M Ekonomie a Management Vydávání vlastního časopisu s ekonomickou tématikou je už samo o sobě dost dobrým impulsem k dobré image fakulty a prezentaci na veřejnosti. Redakce časopisu E+M Ekonomie a Management byla zřízena jako samostatné pracoviště ke dni 1. 2. 2008. Je řízena výkonným redaktorem, který je podřízen přímo děkance fakulty, jež je zároveň šéfredaktorem časopisu. Časopis vychází od roku 1998 ve spolupráci s dalšími osmi českými a slovenskými fakultami ekonomického zaměření. V roce 2008 se podařilo časopis zařadit do databází Social Sciences Citation Index, Social Scisearch a Journal Citation Reports, které spravuje společnost Thomson Reuters v USA.
Reportáže TV Genus Reportáže TV Genus jsou především mediálním plánem jak také komunikovat s veřejností. Při jakékoliv velké události, jako jsou například státní závěrečné zkoušky, promoce, přijímací řízení, diskuse a rozhovor s velmi významným hostem, natáčí Ekonomická fakulta TUL ve spolupráci s Televizí Genus krátké reportáže prezentované pak v regionální televizi. Podle mne je to velmi dobrá prezentace na veřejnosti a představení důležitých akcí, které se na fakultě konají či pořádají.
Přednášky významných hostů Za všechny bych velice ráda jmenovala přednášku s hlavním hostem Eliškou Haškovou Coolige. Studenti měli možnost vyslechnout si průběh jejího osobního i profesního života, její názory a životní postoje, případně i rady do života či příklady etiky a stolování. Dalším velmi významným hostem byl Tomáš Sedláček, který přednášel začátkem prosince roku 2009 v univerzitní knihovně. Přednášky známých osobností ze světa obchodu, politiky a ekonomie jsou velmi dobrým public relations pro naši fakultu. Podobné akce se plánují pořádat i do budoucna.
94
Možnost využití menzy přímo na fakultě Ekonomická fakulta má ve svém sídle na budově H vlastní menzu, spadající pod Technickou univerzitu v Liberci. I toto je faktor, který je pro studenty důležitý a možnost využít menzu přímo na fakultě v době přestávky v rozvrhu je velmi pozitivní. Ušetří studentům čas a může přispívat i k rozvíjení sociálních vztahů mezi studenty, případně i mezi studenty a pedagogy.
12.3.3 Zvyšování počtu motivovaných uchazečů (dle technických kapacit EF TUL) Toho lze dosáhnout úspěšným provázáním předchozích bodů. Také je potřeba studentům nabídnout logickou návaznost ve studiu ve formě navazujícího magisterského studijního programu. Samozřejmě ale nestačí pouze tyto prvky samotné, podstatné je prodat je. A k tomu je potřeba použít pro zákazníky atraktivních metod, třeba formou zábavné akce (něco obdobného jako imatrikulační večírek), kam by se uchazeči přišli pobavit, a ještě by se dozvěděli informace o fakultě. A tato akce by jistě šla uspořádat i za pomoci darů, nejen finančních. Rozhodně by to bylo atraktivnější pro zákazníka – uchazeče.
12.4 Marketingový výzkum Informace o studentech, na jejichž základě jsem trh rozdělila a stanovila segmenty, na které by se fakulta měla zaměřit, jsem získala jak už se zmiňuji v kapitole 5.2 z dotazníků vyplněných studenty a vlastního odhadu. Tyto segmenty tvoří poptávající na trhu. Spolu s nimi ale nelze opomenout i jejich rodiče, kteří samozřejmě mají vliv na rozhodnutí uchazečů, kam si podají přihlášku. Pokud pominu názorové ovlivňování uchazeče rodiči, tak ve většině případů, jsou rodiče ti, kteří rozhodnutí uchazeče ovlivňují možností spolufinancování studia.
95
Trh s vysokoškolským vzděláním již několik let roste a je tomu velice dobře. Samozřejmě k tomu nemůže docházet na úkor kvality a já jsem přesvědčen, že tomu tak není.
Ke studiu na terciární úrovni, tedy na vyšší odborné školy a vysoké školy, se v roce 2008 hlásilo celkem 156,8 tis. uchazečů, kteří podali celkem 339,3 tisíc přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky). K přijímacím zkouškám se dostavilo pouze 92,4 % všech přihlášených (144,9 tisíc). Počet studentů, kteří byli ke studiu přijati, činil 114,5 tisíc, z nichž celkem 95,0 % (108,8 tisíc), ke studiu skutečně nastoupilo. „Čerství“ maturanti, tedy uchazeči, kteří maturovali ve školním roce 2007/08, tvořili celkem 42,7 % všech přihlášených, 48,6 % všech přijatých a 49,3 % všech zapsaných uchazečů. Přihlášku jak na vyšší odbornou, tak i na vysokou školu zároveň podalo celkem 4,6 % uchazečů; pouze na vysokou školu se hlásilo 89,3 % uchazečů. Do obou typů terciárního vzdělání zároveň (jak na vysokou, tak na vyšší odbornou školu) bylo přijato 2,1 tisíc uchazečů, na obě školy zároveň jich však nastoupilo pouze 601. Celkový počet přihlášených ke studiu v terciárním vzdělávání vzrostl oproti roku 2007/08 o 739 (o 0,5 %), celkový počet přijatých vzrostl o 5,8 tisíc, tedy o 5,4 % 14.
Co se týká konkurence, tak tu tvoří především vysoké školy v krajích, odkud pocházejí studenti – uchazeči. V Segmentu 1 viz strana 25 jde tedy např. o Fakultu sociálně – ekonomickou Univerzity J. E. Purkyně, VŠE, Provozně – ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, Fakulta ekonomicko – správní Univerzity Pardubice a další. Další konkurence se nachází v krajích Segmentu 2 viz strana 25. To může být například Ekonomická fakulta Západočeské univerzity v Plzni nebo také Ekonomicko – správní fakultu Masarykovy univerzity. Vzhledem k tomu, že naše fakulta je mladá a spíše regionálního charakteru, je jí nejbližší konkurencí fakulta z Ústí nad Labem. Osobně se domnívám, že největší konkurenční výhodu by šlo vytvořit docela snadno, a to progresivním přístupem. Mnoho fakult láká uchazeče na dlouholetou zkušenost, tradici, jméno apod. To naše fakulta nabídnout nemůže, a o to více by uchazeče měla lákat na 14
Autor není uveden, podzim 2008.
http://www.uiv.cz/clanek/110/1687
96
progresivní přístup ke studiu. Jedná se o třeba zdárně se rozbíhající e-learning, vcelku velkou volnost v tvorbě rozvrhu a volbě předmětů. Dále k tomu jistě pomůžou multifunkční ISIC karty, které studenti používají ke spoustě činností a aktivit.
12.5 Navrhovaný marketingový plán fakulty Mým návrhem je vytvořit plán skládající se ze čtyř základních prvků: nabídkové politiky, poptávkové politiky, distribuční a personální politiky.
Politika nabídky – tento prvek se zabývá možnostmi, které fakulta může nabídnout uchazeči. Kvalitní studijní programy, určitou úroveň náročnosti, logickou návaznost, užití jednotlivých předmětů v budoucím profesním životě. Ale rozhodně to nejsou jen záležitosti týkající se fakulty či studia, ale i studentského života. Rozhodně je potřeba nabídnout ekonomický studijní program s možností volby zaměření, absolutní volnost ve skladbě rozvrhu, možnost zahraničních stáží, možnost složení prestižních jazykových zkoušek, rozvíjející se e-learning. Karty ISIC s mnoha funkcemi. Rozvíjející se areál na Harcově a Vesci, ten půjde samozřejmě zařadit i k informacím týkajícím se studentského života. Tam lze v současné době zařadit např. bary a restauraci na kolejích Harcov, plaveckou halu poblíž kolejí, sjezdové i běžecké lyžování, turistiku, ale i blízkost hranic se Spolkovou republikou Německo a Polskem a možností využití výhodného víkendového cestování v příhraničí.
Politika poptávky – aneb co mohou přinést, čím mohou přispět zákazníci. Na první pohled se může zdát, že takoví studenti nemohou mít žádný přínos, vyjma toho, že za/na ně dostane fakulta finance od státu. Rozhodně tomu ale tak není. Uchazeči, resp. studenti, musí být z marketingového pohledu tím nejzásadnějším zdrojem informací, zpětné vazby, návrhů a podnětů. Rozhodně není vhodné, aby fakulta prováděla důležitá rozhodnutí
97
týkající se studentů bez nich či jejich vyjádření. Fakulta je tu pro ně, jako pro zákazníky. Každopádně to nemyslím tak, aby docházelo k narušení hierarchie. Od toho studenti mají akademický senát a záleží na studentech, na kolik spolupracují především se studentskými zástupci. Mimo toho mají studenti značný ekonomický přínos, jelikož zde žijí a utrácejí peníze za stravu, ale také za zábavu a kulturu, to asi největší sumy, ale také za obuv či oblečení a nesmím zapomenout na sport.
12.5.1 Distribuce Nabídku ekonomického studijního programu lze v současné době nalézt buď na webových stránkách fakulty, to je nejdostupnější forma, dále v Učitelských novinách, denním tisku a také přímo na fakultě. Nejlepší forma šíření informací je tedy internet. Vzhledem k tomu, že většina uchazečů je z Libereckého kraje, je dobrá i prezentace třeba v regionálním rádiu, regionálním tisku apod. Co se týká rychlosti, vzhledem k tomu, že zásadním prvkem je internet, je vše otázkou minut, maximálně hodin. Avšak podstatnější je podle mě timing distribuce - časová. Nejaktivněji by tedy distribuční kanály (politika) měly fungovat a působit v termínu od října do konce února. Tedy v době, kdy se většina uchazečů zajímá o vysoké školy, vybírá si je a nejpozději v poslední den února odesílá přihlášky ke studiu.
12.5.2 Personalistika Zde je zásadní, kdo tedy provede nabídku trhu, jaké musí mít dovednosti a jak to vše bude nákladné.
98
Začnu nejprve finančními možnostmi, které budou limitující, a to v tom směru, aby byly co nejnižší a neubíraly finance přímo na promotion (reklama a propagace). Nepovažovala bych za rozumné, především z finančních důvodů, aby byla na fakultě zřizovaná nová funkce na způsob marketingového ředitele. Nejlepší by bylo přidělit tyto povinnosti např. proděkanovi pro vnější vztahy, případě proděkanovi pro studium. Tyto funkce jsem vybrala jako nejpřirozenější, nicméně je to pouze návrh a samozřejmě záleží na samotném managementu fakulty, kdo by měl marketing na starosti. Dále se domnívám, že fakulta by měla využít vnitřní zdroje. Tím mám na mysli, že by marketing v co největší možné míře měli provádět vyučující z fakulty. Samozřejmě by bylo velkým přínosem zapojení studentů, kdy by se mohli na marketingu fakulty podílet buď přímo v hodinách nebo v rámci projektů, či bakalářské nebo diplomové práce. Možná by bylo vhodné zamyslet se třeba nad zřízením volitelného kurzu Marketing školy či Marketing neziskových organizací, aby nedocházelo k omezování výukového plánu předmětu Marketing.
12.5.3 Komunikace Jak se přesvědčit o své nabídce? Podle mě existují dvě velmi vhodná řešení. Tím prvním je benchmarking. Tedy hledání nejlepších řešení pomocí srovnávání s konkurencí, identifikování příležitostí ke zlepšení procesů a postupů na fakultě. Druhou možností je forma dotazníku. Tu jsem prováděla i já ve své práci. Výsledky lze nalézt na straně 28 a na straně 29 a přilehlých slovních vyhodnoceních. Co se týká benchmarkingu, pokud se srovnají
hlavní
prvky
ekonomických
vzdělávacích
programů
(mikroekonomie,
makroekonomie, podniková ekonomika, matematika) lze hovořit o stejné kvalitě na naší fakultě, stejně jako na Fakultě sociálně – ekonomické v Ústí nad Labem nebo na Provozně – ekonomické fakultě ČZU v Praze. Výuka totiž probíhá podle stejných skript. Zvýšení aktivity studentů v hodinách u nás není až tak třeba, protože i u nás stejně jako na pražské fakultě je aktivita v hodinách vyšší než na ústecké univerzitě (práce na projektech apod.).
99
Co se týče image, možná by bylo vhodné obrátit se na specializovanou společnost, která by mohla odborně poradit či realizovat určité nástroje pro zlepšení image fakulty, bohužel by to pravděpodobně bylo mimo finanční možnosti fakulty. Jsem ale přesvědčena, že toho fakulta dokáže i svépomocí (vyučující, studenti). Na Ekonomické fakultě byla právě i pro tento účel vytvořena Rada pro komunikaci, která se v tomto ohledu angažuje velice dobře.
Účinnost kroků je také potřeba ověřit, což lze provést finančně nenáročnou dotazníkovou metodou mezi studenty a uchazeči. Provádět tuto kontrolu by mohli například studenti v rámci aktivity v hodině.
Na Ekonomické fakultě mají na starost komunikaci s uchazeči o studium ze středních škol garanti jednotlivých studijních oborů. Navštěvují střední školy a prezentují studijní programy, i samotnou fakultu.
Komunikační politika obsahuje širokou a pestrou škálu nástrojů. Nejznámějším z nich je reklama. Tomuto tématu se věnuji podrobněji v následující kapitole.
100
13.
Nástroje komunikační politiky Ekonomické fakulty TUL
Jak uvádím výše, tím nejhlavnějším nástrojem je reklama. Takže jakou udělat reklamu, aby se fakulta dobře ,,prodala“? Zaměřit ji na poptávající a hezky, atraktivně zabalit.
Dobrou možností je umístění letáků, plakátů v prostředcích hromadné dopravy (tuto možnost nabízí i České dráhy v některých svých vagónech vlaků), ale také na prostředcích hromadné dopravy. Tyto letáky či plakáty by bylo vhodné rozmístit i přímo ve školách, třídách poptávajících, ale i v jejich okolí. A zajímavě, třeba umístění plakátu na strop třídy. To vše především v období leden – únor, kdy se definitivně vyplňují přihlášky ke studiu na vysokých školách.
Dalším nástrojem může být umístění nástěnek s informacemi do středních škol na viditelné místo. Toto umístění bych navrhovala vždy pouze na období leden – únor. Nikoliv celý rok, a to z toho důvodu, že by umístění této nástěnky zevšednělo a potenciální uchazeči by ji nevěnovali dostatečnou pozornost. Aby vše vyniklo co nejvíce, zvolila bych třeba nevšední tvar nástěnky, atypické zavěšení či zvýraznění barvami. V tomto období by opakovaně mohla proběhnout tzv. živá prezentace, kdy by hostesky a promotéři mohli poskytovat další informace a různé, nejen, prezentační předměty (např. přihlášku na VŠ předtištěnou pro Ekonomickou fakultu TUL, propisky, nápoje, žvýkačky, kondomy). Tyto živé prezentace by bylo vhodné využít i při dni otevřených dveří fakulty. Jedním z dalších nástrojů by měla být i reklama v rozhlase, které poslouchají poptávající, v případě Libereckého kraje Radio Contact Liberec, v případě Ústeckého kraje by jím byly rozhlasové stanice North Music či Most.
Dále by se fakulta měla snažit, aby se každá pozitivní zpráva dostala na veřejnost. A to prostřednictvím regionálního tisku. Tyto informace se dozví především rodiče uchazečů, 101
které fakulta potřebuje mít na své straně také. Informace by měly být šířeny i ve zprávách v regionálních rádiích, díky nimž se obsah dostane nejen k rodičům, ale i k uchazečům.
Na univerzitním webu tuni.tul.cz jsou zveřejňované články z tisku o všech fakultách Technické univerzity. Tento odkaz, už jen s články o fakultě by měl být umístěn i na webových stránkách fakulty například v sekci „napsali o nás“. Určitě by byla škoda nevyužít tak oblíbené společenské akce jako je ples a prezentovat se i tam, byť to bylo třeba jen formou plakátů/letáků či drobných prezentačních předmětů v tombole.
Následujícím nástrojem by mohla být i účast uchazečů na zábavných akcích fakulty. Od současných studentů by se uchazeči dozvěděli spoustu informací jak o průběhu studia, tak ale i o vyučujících. Existuje zde i riziko sdělení negativních informací, byť jakkoliv objektivních a nejsem proti řešení těchto záležitostí, ale ne při získávání zákazníka. Jsem ale přesvědčena, že díky přátelské, uvolněné a z části bezstarostné atmosféře, by tyto negativní informace byly nadneseně prezentovány, stejně tak i přijímány.
Důležitým prvkem je i účast na veletrzích vzdělání. Tam bych zvolila formu prezentace opět ve spolupráci s hosteskami a promotéry, pravděpodobně ale v poněkud serióznější podobě než při pořádání ,,živých prezentací“ na středních školách.
Podstatným limitem těchto nástrojů jsou finance. Nástěnky, hostesky a promotéři či náklady na propagační předměty nejsou příliš vysoké a mohly by být v možnostech fakulty i třeba za podpory sponzorů či partnerů fakulty. Jedinou finančně náročnějším nástrojem může být uspořádání zábavní akce. Tu lze ale uskutečnit i ve spolupráci se soukromým sektorem.
102
14.
Odhad finančních nákladů marketingových nástrojů
Tab. 19 Náklady na marketingové nástroje. Cena v Marketingový nástroj Kč/jednotku Samolepková maloplošná reklama na MHD 1500/měsíc Výroba reklamy 660/ks 50 Letáků A4 v MHD 150/den 50 Reklamních držadel v MHD 300/den Přihláška na vysokou školu 12/ks Propisky 8/ks Žvýkačky 8/ks Kondomy 25/krabička Reklama v rádiu 1400/30 sec Samolepky 5/ks Hostesky, promotéři 100/hod Celkové náklady 52 260,- Kč
Počet jednotek
Σv Kč/nástroj
4 1 90 31 300 300 300 60 4 500 48
6 000 660 13 500 9 300 3 600 2 400 2 400 1 500 5 600 2 500 4 800
Zdroj: webové stránky – www.dpml.cz, www.seznam.cz, www.yashicare.cz
V této kapitole se zaměřuji na co nejreálnější vykreslení finanční nákladů spojených s realizací marketingové strategie fakulty. Náklady u mnou navržených nástrojů komunikační politiky Ekonomické fakulty TUL na straně 68 jsou vyčísleny přibližně, dle skutečných cenových nabídek firem poskytujících reklamní, propagační služby apod. Výsledná částka nákladů pokrývá období od listopadu do konce února, kdy by docházelo k nejčastější realizaci kampaně, jen u letáků vylepených v MHD jsem se rozhodla pro tříměsíční dobu propagace a to od prosince do konce února. Uchazeči a studenti se vyskytují v městské hromadné dopravě prakticky denně, tudíž tři měsíce jako propagace podle mne postačí. Volila jsem takové nástroje, o kterých si myslím, že by byly jako reklamní předměty nejúčinnější.
103
14.1 Zhodnocení realizovaných marketingových nástrojů Po uskutečnění určitých marketingových nástrojů je nutné samozřejmě vyhodnotit jejich účinnost a správné použití. Mnoho údajů bude možné zjistit z informací, které uchazeči uvedou na Přihláškách ke studiu na vysoké škole – město, typ střední školy (gymnázium, OA, jiná SŠ). Z počtu přihlášek bude možné samozřejmě spočítat, zda došlo k nárůstu uchazečů – zákazníků o studium na fakultě.
Další skutečnosti, týkající se třeba reklamních prostředků, zapůsobení kampaně apod., bude možné nejpřesněji a nejefektivněji zjistit v průzkumu pomocí dotazníkového šetření. Uskutečnit by se mělo na místech, kde došlo k realizaci kampaně, v průběhu nejdéle dvou měsíců po ukončení možnosti podání přihlášky ke studiu.
104
Závěr
Celková příprava nutná k vypracování mé diplomové práce byla velmi zajímavá a pestrá. Už na začátku zvolení tématu jsem věděla, že získám mnoho užitečných informací z oblasti školského systému, ve kterém se uplatňuje marketingový přístup. Cílem mé práce bylo zjištění současného používání marketingových nástrojů na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci. A to zaměřeno především na získávání nových motivovaných uchazečů o studium. Důležitou částí bylo i analyzování současného stavu fakulty na trhu veřejných vysokých škol a návrhů případných řešení či opatření.
Na základě mnou zjištěných informací a vyhodnocených údajů, jsem stanovila segmenty, na které by se fakulta měla zaměřovat. Následující dva segmenty jsou vytvořeny na základě uchazečů o bakalářský studijní program. První Segment je tvořen muži i ženami ve věku 17 – 19 let, jsou to nynější studenti 3. a 4. ročníků středních škol pocházející především z Libereckého, Královéhradeckého, Ústeckého a Středočeského kraje. Druhým Segmentem jsou opět muži a ženy mezi 17 – 19 lety věku a pocházejí ze zbývajících deseti krajů České republiky. Co se týče navazujícího magisterského studijního programu, zde jsem stanovila Segment 3, který je tvořen stávajícími studenty Ekonomické fakulty na bakalářském stupni studia a to ve věku 21 – 24 let. Segment 4 je tvořen studenty jiných vysokých škol či jiných fakult Technické univerzity v Liberci, opět ve stejném věku jako Segment 3. Těmto studentům nenabízí stávající škola adekvátní navazující studium, či se pro nás rozhodují i z důvodu možnosti využití studia doktorského studijního programu. Abych zákazníka poznala co nejlépe, provedla jsem průzkum na dvou středních školách a to záměrně ve dvou různých městech a to přímo Liberci a Ústí nad Labem. Dále ve druhém a čtvrtém ročníku naší fakulty. Mezi oblasti, na které jsem se zaměřila patří i konkurence, přičemž jsem zjistila, že je v podobné pozici jako naše fakulta, co se týká aplikace marketingu vůči trhu. Avšak
105
Ekonomická fakulta dělá velký krok vpřed a to díky vzniku Rady pro komunikaci, která se snaží určité prvky marketingu do chodu fakulty vnést.
Na základě všech zjištěných a vyhodnocených informací jsem navrhla určitý marketingový plán připravený přímo pro fakultu. Jedná se o kroky předcházející použití, ale i následné realizaci konkrétních marketingových nástrojů s cílem získávání vyššího počtu kvalitních motivovaných uchazečů o studium na naší fakultě, a to včetně finančního vyjádření a návrhů na evaluaci případně realizovaných marketingových nástrojů.
Vysoké školy jsou součástí tržního prostředí, kde se neustále zvyšuje konkurence, díky zakládání stále nových vzdělávacích institucí a soukromých vysokých škol. Jejich marketingová strategie a dostatečné PR začíná být stále aktuálnějším tématem a nutností. Vždyť přece vysoké školy jsou financovány z daní občanů, a proto by s veřejností měly dostatečně komunikovat. Bohužel myslím si, že plno škol a jejich pedagogů shledává jednotlivé oblasti marketingu jako něco nepatřičného, ba dokonce za podbízení se. Naopak mladé a soukromé školy jsou v tomto o krok napřed. Domnívám se, že by se každá česká vysoká škola měla umět „prodat“, dokázala své výsledky kvalitně reprezentovat na veřejnosti a tím přilákat nové a nové uchazeče a dostát spokojenosti v očích občanů. Jedna z hlavních věcí, která v marketingu vysokých škol chybí je oblast merchandisingu. Kdy každý zná alespoň z amerických filmů studentské oblečení s logem a názvem univerzity. To vyžaduje však lepší vztahy mezi studenty a univerzitou samotnou, kdy by měli působit jako jedna velká komunita. Trend používání marketingových nástrojů ve veřejné sféře roste v celé Evropě a podle mne už nastává situace či je to otázka nejdéle dvou let, kdy se veřejné vysoké školy (jejich ekonomické fakulty jako v našem případě) začnou chovat v tomto ohledu jako soukromé firmy nebo soukromé vysoké školy, které již nyní bojují o svého zákazníka nejrůznějším způsobem a snaží se ho přesvědčit, že právě jejich fakulta je pro něj ta nejlepší.
106
Je zde tedy otázka, na kterou by moje diplomová práce měla přinést odpověď a to „Potřebuje Ekonomická fakulta marketingovou strategii?“. Má odpověď zní, že zcela určitě ano a nejen ona, ale všechny veřejné vysoké školy se musí tomuto trendu přizpůsobit. Naše fakulta v poslední době dělá kroky, které lze považovat za jistý marketingový přístup a snaží se co nejlépe si vylepšit svoji image. Ať už je to prezentace v regionální televizi krátkými reportážemi, pořádání přednášek zcela výjimečných hostů, kde je prostor pro diskuzi se studenty. Dále je to pořádání oficiálních i neoficiálních akcí. A neposledně je třeba zmínit nedávnou změnu názvu naší fakulty, či jednotnou prezentaci naší fakulty. Věřím a vidím velkou budoucnost v Radě pro komunikaci a i v samotných studentech. Není totiž lepší publicity než kvalitní a trhem žádaní absolventi Ekonomické fakulty.
107
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1] BLAŽEK, L., a kolektiv. Konkurenční spokojenost podniků. 1. vyd. Brno, 2007. 200s. ISBN 978-80-210-4456-2 [2] BOUČKOVÁ, J., a kolektiv. Marketing. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 432s. ISBN 80-7179-577-1 [3] McCARTHY, E. J., PERREAULT, W. D. Základy marketingu. 1. vyd. Victoria Publishing a. s., 1995. 511s. ISBN 80-85605-29-5 [4] SVĚTLÍK, J. Marketingové řízení školy. 1. vyd. Praha: Aspi a. s., 2006. 300s. ISBN 80-7357-176-5 [5] SVĚTLÍK, J., Marketing – cesta k trhu. 2. vyd. Zlín: Ekka, 1994. 256 s.
[6] ADÁMEK, V. Samospráva a financování veřejných vysokých škol deset let po přijetí zákona o vysokých školách [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2008 [cit.2009-11-20].
Dostupný
z WWW:
<
http://www.law.muni.cz/edicni/dp08/
files/pdf/finance/adamek.pdf> [7] KOZEL, R. Marketing & komunikace. Využití marketingového výzkumu při měření kvality
vysokých
škol
[online].
2005
[cit.
2009-10-15].
Dostupný
z WWW:
[8] Bologna process 1999 [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: < http://www.bologna.msmt.cz/> [9] Další vývoj v oblasti kvality VŠ [online]. Materiál pro zasedání předsednictva Rady VŠ, 2007 [cit. 2009-10-15]. Dostupný z WWW: [10] Fakulta ekonomicko – správní [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice. Dostupný z WWW: < http://www.upce.cz/fes/index.html>
108
[11] Fakulta sociálně – ekonomická [online]. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Dostupný z WWW: < http://fse1.ujep.cz/index.asp> [12]
Informace
o
univerzityv Liberci,
studiu
[online].
2009
[cit.
Liberec:
Ekonomická
2009-20-10].
fakulta
Dostupný
z
Technické WWW:
[14] Žebříček ekonomických fakult 2008 [online]. Praha: Lidové noviny, 2008 [cit. 2009-20-10]. Dostupný z WWW:
109
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Dotazník mezi studenty 2. ročníku EF Příloha 2: Dotazník mezi studenty 4. ročníku EF Příloha 3: Dotazník mezi uchazeči o studium I. Příloha 4: Dotazník mezi uchazeči o studium II.
110
PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka 5. ročníku. Vyplňte prosím tento dotazník podle pokynů níže uvedených, předem vám velmi děkuji za ochotu, čas a vlastní názor. Proč studuji tuto fakultu? (zakroužkujte vámi vybrané možnosti) • • • • • • • • • •
Zájem o vzdělání ekonomického směru Blízko bydliště, finančně dostupné Návaznost na střední školu Jinam mě nepřijali Chci mít titul, alespoň Bc. Nenáročné studium Lepší budoucnost Zaujala mne prezentace fakulty na webu Doporučení známého (důvěryhodná osoba) Perspektivní obor
Tuto část vyplňujte pouze v případě, že pravidelně navštěvujete přednášky a cvičení. Obodujte jednotlivé faktory, jak si podle vašeho osobního ohodnocení stojí. Bodujte od 1 do 10, přičemž 1 je nejhorší, 10 nejlepší. Kvalita vzdělávacího programu Úroveň pedagogického sboru Přístup pedagogů ke studentům Úroveň vybavení školy Vybavení knihovny a možnost vypůjčení Komunikace studentů a vedení fakulty Možnost samostatného studia – přístup k PC, do knihovny Studijní oddělení Možnost a kvalita stravování Možnost a kvalita ubytování
Zdroj: vlastní
111
PŘÍLOHA 2: DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka 5. ročníku. Vyplňte prosím tento dotazník podle pokynů níže uvedených, předem vám velmi děkuji za ochotu, čas a vlastní názor.
Proč studuji tuto fakultu? (zakroužkujte vámi vybrané možnosti) • • • • • • • • • •
Zájem o vzdělání ekonomického směru Blízko bydliště, finančně dostupné Návaznost na bakalářské studium Jinam mě nepřijali Perspektivní obor Studium mě bavilo, chtěl/a jsem v něm pokračovat Lepší budoucnost Nechtěl/a jsem do práce Zahraniční stáže Chci pokračovat na doktorském studiu
Tuto část vyplňujte pouze v případě, že pravidelně navštěvujete přednášky a cvičení. Obodujte jednotlivé faktory, jak si podle vašeho osobního ohodnocení stojí. Bodujte od 1 do 10, přičemž 1 je nejhorší, 10 nejlepší. Kvalita vzdělávacího programu Úroveň pedagogického sboru Přístup pedagogů ke studentům Úroveň vybavení školy Vybavení knihovny a možnost vypůjčení Úroveň komunikace studentů a vedení fakulty Možnost samostatného studia – přístup k PC, do knihovny Studijní oddělení Možnost a kvalita stravování Možnost a kvalita ubytování
Zdroj: vlastní
112
PŘÍLOHA 3: DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka 5. ročníku. Vyplňte prosím tento dotazník podle pokynů níže uvedených, předem vám velmi děkuji za ochotu, čas a vlastní názor.
Proč chci studovat vysokou školu? (zakroužkujte vámi vybrané možnosti) • • • • • • • •
Budu se mít lépe Chci mít titul, i jen Bc. Nechci do práce Baví mě studium Chtějí to rodiče Baví mě ekonomie/ka Líbí se mi město Jiný důvod
Jakou vysokou školu chci studovat? • • • • • • • •
Technická univerzita v Liberci Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Vysoká škola ekonomická v Praze Západočeská univerzita v Plzni Masarykova univerzita v Brně Česká zemědělská univerzita v Praze Soukromá vysoká škola Jiná vysoká škola
Co vím o Ekonomické fakultě Technické univerzity Liberec? • • • • • • •
Je v Liberci Studuje se tam ekonomie Ekonomická fakulta jako další v ČR Mají tam matematiku Lze studovat v zahraničí Dobrá úroveň školy Nevím téměř nic
Proč bych si chtěl/a dát přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? • Zajímavý studijní obor • Líbí se mi město 113
• • • • •
Líbí se mi image fakulty Myslím, že zvládnu přijímací řízení Chci studovat v zahraničí a tady to lze Když nebudu přijat/a jinam Nechci si podat přihlášku
Proč bych si nechtěl/a podat přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? • • • • •
Nezajímavý obor Nelíbí se mi město Je to docela daleko, finančně náročné Image fakulty Jiná VŠ
Chtěl/a bych pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu? • Ano • Ne • Nevím
Zdroj: vlastní
114
PŘÍLOHA 4: DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka 5. ročníku. Vyplňte prosím tento dotazník podle pokynů níže uvedených, předem vám velmi děkuji za ochotu, čas a vlastní názor.
Proč chci studovat vysokou školu? (zakroužkujte vámi vybrané možnosti) • • • • • • • •
Budu se mít lépe Chci mít titul, i jen Bc. Nechci do práce Baví mě studium Chtějí to rodiče Baví mě ekonomie/ka Líbí se mi město Jiný důvod
Jakou vysokou školu chci studovat? • • • • • • • •
Technická univerzita v Liberci Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Vysoká škola ekonomická v Praze Západočeská univerzita v Plzni Masarykova univerzita v Brně Česká zemědělská univerzita v Praze Soukromá vysoká škola Jiná vysoká škola
Co vím o Ekonomické fakultě Technické univerzity Liberec? • • • • • • •
Je v Liberci Studuje se tam ekonomie Ekonomická fakulta jako další v ČR Mají tam matematiku Lze studovat v zahraničí Dobrá úroveň školy Nevím téměř nic
Proč bych si chtěl/a dát přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? • Zajímavý studijní obor • Líbí se mi město 115
• • • • • •
Líbí se mi image fakulty Je to blízko (nízké náklady) Myslím, že zvládnu přijímací řízení Chci studovat v zahraničí a tady to lze Když nebudu přijat/a jinam Nechci si podat přihlášku
Proč bych si nechtěl/a podat přihlášku na Ekonomickou fakultu Technické univerzity Liberec? • • • •
Nezajímavý obor Nelíbí se mi město Image fakulty Jiná VŠ
Chtěl/a bych pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu? • Ano • Ne • Nevím
Zdroj: vlastní
116
