TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Hospodářská fakulta
Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
INDICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ V 21. STOLETÍ A POSTAVENÍ V RÁMCI SVĚTOVÉ EKONOMIKY
JEHO
INDIC ECONOMY IN 21. CENTURY AND ITS POSITION IN TERMS OF THE WORLD ECONOMY DP – PE – KEK – 2009 – 29
Jan Šimon
Vedoucí práce: prof. Ing. Jiří Fárek, CSc. – katedra ekonomie Konzultant: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D. – TU Liberec
Počet stran: 110
Počet příloh: 0
Datum odevzdání: 22.5.2009
3
4
5
Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitrní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případe má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladu, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci 22.5.2009
……... ……………… Jan Šimon
Poděkování: Můj velký dík patří zejména vedoucímu mé práce panu Prof. Ing. Jiřímu Fárkovi, CSc., za trpělivost, cenné rady a laskavý přístup ke spolupráci.
3
Klíčová slova Bankovní sektor Burza Ekonomický růst Finanční sektor Globální ekonomika Globální ekonomická krize Hrubý domácí produkt Inflace Nezaměstnanost Outsourcing Pracovní právo Průmysl Přímé zahraniční investice Reformy Trh práce Služby Soukromý sektor Státní podniky Státní sektor Zahraniční ochod Zdravotnictví Zemědělství
4
Key words Agriculture Banking sector Economic growth Financial sector Foreign direct investment Foreign trade Global economic crisis Global economy Gross domestic product Health service Industry Inflation Labour law Labour market Outsourcing Private sector Public sector Public ownership Reforms Services Stock exchange Unemployment
5
Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na zachycení indického hospodářského vývoje. První část popisuje historický vývoj ekonomiky od vyhlášení nezávislosti až po současnost. Především se zaměřuje na ekonomické reformy a jejich dopady na rozvoj indické ekonomiky. Současný stav je zachycen v druhé kapitole této práce. Popisuje indickou ekonomiku napříč odvětvími a charakterizuje ji pomocí základních makroekonomických čísel. Třetí kapitola je zaměřená na obchodní spolupráci mezi Indií a Českou republikou. Zachycuje historii, popisuje podmínky, příležitosti, ale i hrozby pro české firmy. Na závěr jsou zachyceny investice některých českých firem, které v Indii úspěšně působí. V závěru je zachyceno postavení Indie v rámci světového hospodářství ve vybraných ukazatelích.
Résumé This graduation thesis is focused on interception indic economical development. First part describe to historical development economies from proclamation of independence after as much as present. First of all is focusing on economics reforms and their falls on development indic economies. Currenst state of the indic economy is in second chapter these work noted. Describe to indic economy across branch and charakterizes her by force of basic macroeconomics numbers. Third chapter is specialized on business cooperation between India and Czech republic. Entraps story, describes conditions, opportunities, but also threats for Czech companies. In conclusions are captive investment some Czech firms, that in the India successfully work. In the end of this graduation India in terms of worlds economy in choice indicator.
6
Obsah Klíčová slova......................................................................................................................... 4 Key words ............................................................................................................................. 5 Resumé .................................................................................................................................. 6 Résumé .................................................................................................................................. 6 Obsah .................................................................................................................................... 7 Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................................ 9 Seznam tabulek .................................................................................................................. 11 Seznam grafů...................................................................................................................... 12 Úvod .................................................................................................................................... 13 1. Rozvoj indické ekonomiky od vyhlášení nezávislosti až po současnost .................... 14 2. Současný stav indického hospodářství ......................................................................... 23 2.1 Základní makroekonomické ukazatele indické ekonomiky za rok 2007................... 23 2.1.1 Celkový přehled .................................................................................................. 23 2.1.2 Průmysl – struktura, tempo růstu, hlavní obory ................................................. 24 2.1.2.1 Automobilový průmysl ................................................................................ 24 2.1.2.2 Textilní průmysl........................................................................................... 25 2.1.2.3 Zpracování drahých kamenů a výroba šperků ............................................. 25 2.1.2.4 Elektrotechnický průmysl a informační technologie ................................... 25 2.1.2.5 Průmysl oceli ............................................................................................... 26 2.1.2.6. Výroba cementu .......................................................................................... 26 2.1.2.7 Ropný průmysl a zpracování plynu ............................................................. 27 2.1.3 Stavebnictví ......................................................................................................... 27 2.1.4 Zemědělství – vývoj, struktura ............................................................................ 28 2.1.5 Služby .................................................................................................................. 30 2.1.6 Infrastruktura – doprava, telekomunikace, energetika....................................... 31 2.1.6.1 Energetika .................................................................................................... 31 2.1.6.2 Telekomunikace........................................................................................... 32 2.1.6.3 Silniční doprava ........................................................................................... 32 2.1.6.4 Přístavy ........................................................................................................ 33 2.1.6.5 Civilní letecká doprava ................................................................................ 33 2.1.6.6 Železniční doprava....................................................................................... 34 2.1.6.7 Městská infrastruktura ................................................................................. 35 2.2. Ekonomický růst a HDP ........................................................................................... 36 2.2.1 Tempo růstu indické ekonomiky.......................................................................... 36 2.2.2 Činitelé ovlivňující růst HDP.............................................................................. 39 2.2.3 Faktory úspěchu indické ekonomiky ................................................................... 43 2.3. Finanční sektor.......................................................................................................... 46 2.3.1 Bankovní sektor................................................................................................... 47 2.3.2 Indický burzovní trh ............................................................................................ 49 2.3.2.1 SENSEX – historie a vývoj v posledním období......................................... 50 2.3.2.2 Investování na indické burze ....................................................................... 51 2.3.3 Daňový systém .................................................................................................... 52 2.3.3.1 Nepřímé daně ............................................................................................... 52 2.3.3.2 Přímé daně ................................................................................................... 55
7
2.4 Nezaměstnanost, trh práce, pracovní právo a dětská práce ....................................... 56 2.4.1 Nezaměstnanost a trh práce................................................................................ 56 2.4.2 Pracovní právo.................................................................................................... 58 2.4.3 Dětská práce ....................................................................................................... 60 2.5. Inflace ....................................................................................................................... 62 2.6 Zahraniční obchod ..................................................................................................... 66 2.6.1 Export a import ................................................................................................... 66 2.6.2 Dovozní podmínky, celní systém a kontrola vývozu............................................ 68 2.6.3 Ochrana domácího trhu...................................................................................... 69 2.7 Zdravotnictví.............................................................................................................. 70 2.8 Budoucí vývoj v zemi ................................................................................................ 75 3. Investování českých firem v Indii................................................................................. 77 3.1 Pohled do historie ekonomických vztahů a vzájemného obchodu ............................ 78 3.2 Komoditní struktura obchodu mezi ČR a Indií.......................................................... 80 3.3 SWOT analýza indického trhu................................................................................... 80 3.3.1 Silné stránky........................................................................................................ 80 3.3.2 Slabé stránky....................................................................................................... 81 3.3.3 Příležitosti ........................................................................................................... 82 3.3.4 Rizika................................................................................................................... 82 3.4 Perspektivní obory pro český export.......................................................................... 83 3.4.1 Energetika ........................................................................................................... 83 3.4.2 Zpracování ropy a plynu..................................................................................... 84 3.4.3 Infrastruktura...................................................................................................... 84 3.4.4 Průmysl ............................................................................................................... 85 3.4.5 Životní prostředí.................................................................................................. 86 3.5 Jak uspět s podnikáním v Indii................................................................................... 86 3.6 Smluvní dohody upravující ekonomické vztahy mezi ČR a Indií ............................. 88 3.7 Rozvojová spolupráce................................................................................................ 89 3.8 České firmy v Indii .................................................................................................... 90 3.8.1 Škoda Auto .......................................................................................................... 90 3.8.2 Škoda Power ....................................................................................................... 92 3.8.3 Tatra.................................................................................................................... 93 3.8.4 Solo ..................................................................................................................... 93 3.8.5 Strojimport .......................................................................................................... 94 4. Srovnání indické ekonomiky v rámci světového hospodářství .................................. 96 4.1 HDP a ekonomický růst ............................................................................................. 96 4.2 Inflace ...................................................................................................................... 100 4.3 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 103 4.4 Státní dluh ................................................................................................................ 104 Závěr ................................................................................................................................. 106 Seznam použité literatury ............................................................................................... 108
8
Seznam použitých zkratek a symbolů AIDS - Acquired Immune Deficiency Syndrome ASEAN - Association of Southeast Asian Nations apod. – a podobně atd. – a tak dále BRIC – sdružení zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny BSE – Burza cenných papírů Mumbai cca. – asi CPI – index spotřebitelských cen č. – číslo ČR – Česká republika DPH – daň z přidané hodnoty ETF – Exchange traded funds EU – Evropská Unie FTP – Foreign Trade Policy FTSE – Finacial Times Stock Exchange GDP - Gross Domestic Product ha – hektar HDP – hrubý domácí produkt HIV - Human Immunodeficiency Virus IATA – International Air Transport Association IDP – australská vzdělávací agentura INR – rupie IRDA – pojišťovací regulace a rozvoj autority IT – informační technologie Kč – česká koruna km - kilometr ks – kus Ltd. – společnost s ručením omezeným m3 – metr čtverečný
9
mil. – milion mld. – miliarda MSCI – Morgan Stanley Capital International MW - megawaty např. – například NURM – National Urban Renewal Mission OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN – Organizace spojených národů PwC – PricewaterhouseCoopers PZI – přímé zahraniční investice RBI – Reserve Bank of India Rs – rupie tzv. – tak zvaný/é UNICEF – dětský fond Organizace spojených národů USA – Spojené státy americké USD – americký dolar WPI – velkoobchodní cenový index WTO – Světová obchodní organizace $ - americký dolar
10
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Indie: změny vybraných ukazatelů v letech 1991-2003 ................................ 18 Tabulka č. 2: Zahraniční obchod v tržních cenách v USD (změny v % proti předchozímu období) ......................................................................................................................... 19 Tabulka č. 3: Vývoj spotřebitelských cen (roční změny v %)............................................. 19 Tabulka č. 4: Rozpočtové saldo indické centrální vlády (v % HDP) .................................. 19 Tabulka č.5: Výše přímých zahraničních investic Indie (mld. USD) .................................. 39 Tabulka č.6: Nejatraktivnější země pro přímé zahraniční investice podle průzkumu společnosti Ernst & Young .......................................................................................... 41 Tabulka č.7: Příjmy a výdaje státního rozpočtu, fiskální deficit za posledních 5 let .......... 46 Tabulka č.8: Hodnoty indického dovozu, vývozu a obchodní bilance za posledních pět let v mil. USD ................................................................................................................... 67 Tabulka č.9: Česko-indická platební bilance za posledních 5 let v tis. USD ...................... 79
11
Seznam grafů Graf č.1: Hrubý národní produkt Indie (%)..........................................................................35 Graf č.2: Rozdělení indického bankovního sektoru............................................................. 48 Graf č.3: Vývoj indexu SENSEX v období 2.4.2008 až 2.4.2009....................................... 51 Graf č.4: Vývoj nezaměstnanosti v Indii v letech 2002 až 2007 (v %) ............................... 56 Graf č.5: Růst spotřebitelských cen v Indii v letech 1996-2007 (v %)................................ 63 Graf č.6: Přehled deseti nejrychleji rostoucích ekonomik světa v roce 2007 (%)............... 96 Graf č.7: Přehled deseti nejrychleji rostoucích ekonomik světa v letech 2000-2007 (%)... 97 Graf č.8: HDP největších světových ekonomik (bil. USD) v roce 2007 – přepočteno paritou kupní síly...................................................................................................................... 99 Graf č.9: Země s největší mírou inflace v roce 2007 (%).................................................. 100 Graf č.10: Země s nejvyšší hodnotou inflace na světě v letech 2000-2007 (%)................ 101 Graf č.11: Země s nejvyšší mírou inflace na světě v letech 2000-2007 (%) – průměr...... 102 Graf č.12: Země s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v roce 2007 (%)................................ 103 Graf č.13: Země s největší hodnotou státního dluhu v roce 2006 (% HDP) ..................... 104
12
Úvod Indie je druhou nejlidnatější zemí světa, ale na rozdíl od Číny je zemí demokratickou. Z čehož vyplývá fakt, že je největší demokracií světa, která v posledních letech zaznamenává rapidní hospodářský růst. S hodnotami se řadí do světové špičky a v tabulkách zaujímá přední místa. Stává se tak velkým hráčem na globálním ekonomickém trhu. Ambice vlády sahají ještě dále a v budoucnu nás může Indie v mnohém překvapit.
Cesta Indie za velmi vysokými hodnotami růstu HDP byla dlouhá a vláda se musela vypořádat se spoustou problémů. Jak probíhala? Byly ekonomické reformy správně načasované? Potýká se Indie s nějakými problémy? Na co především vsadila Indie při rozvoji? Jaké jsou obchodně ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Indií? Jaké postavení zaujímá země ve srovnání s ostatními světovými ekonomikami ve vybraných makroekonomických ukazatelích?
To jsou otázky na které má tato práce najít odpovědi, což je její hlavním cílem. Kromě toho má zhodnotit současný stav ekonomiky napříč odvětvími. Dále poukázat na několik zajímavostí, kterými se odlišuje od ostatních zemí, a které přispěly k rozvoji země. V neposlední řadě je také nutné upozornit na problémy s kterými si do dnešní doby vláda nedokázala poradit a odstranit je, a které je nutné vyřešit pro udržení dnešního tempa růstu.
13
1. Rozvoj indické ekonomiky od vyhlášení nezávislosti až po současnost
Indie je v dnešní době s více než jednou miliardou obyvatel největší demokratickou zemí světa. Až do roku 1947 byla pod nadvládou Velké Británie. V tomto roce byla vyhlášena nezávislost a Indie se vydala svojí vlastní cestou. Zatímco prakticky celé její okolí zachvátil komunismus, Indie si z britské nadvlády ponechala to dobré – demokracii.
Cesta, kterou se Indie vydala pod vedením svého prvního premiéra Džaváharlála Nehrúa nebyla zpočátku určitě ta správná. Byla to cesta protekcionismu a silné regulace hospodářských procesů. Tímto si chtěl stát udržet vedoucí postavení v ekonomice. Sloužilo mu k tomu plánování velkých státních investic, vlastnictví klíčových průmyslových podniků, kontrola zahraničních investic a ochranářská celní politika. Důvodem k tomuto postoji a této cestě byla dlouhá nadvláda Velké Británie a hlavně cesta, kterou musela země projít, aby získala svojí nezávislost. Premiér formuloval podstatu indického přístupu ke státnímu a soukromému sektoru následujícími slovy: ,,Pokud se týká velkého průmyslu, nehodláme dopustit rozvoj soukromých monopolů…Považujeme za účelné, aby základní průmyslová odvětví byla pod kontrolou státu…Velmi bychom uvítali, kdyby byla ostatní odvětví organizována na družstevním základě – soukromá, ale družstevní. Dokonce i jenom soukromá – ovšem za předpokladu, že strategická odvětví nejsou v soukromých rukách. To je naše koncepce.“1
Rok 1950 představoval začátek plánování. Vznikla totiž ústřední plánovací komise, která o rok později předložila svůj první pětiletý plán. Jejich tradice přetrvává až dodnes. Záměr byl již zmíněn výše, jednalo se především o aktivní úlohu státu a regulaci ekonomické aktivity soukromého sektoru. Nejdříve se plány zaměřily především na výstavbu infrastruktury, která byla narušená rozdělením původní kolonie na samostatné státy. V následujících dobách se plány soustředily na výrobu železa, ocelářství, na těžké strojírenství. V sektoru zemědělství probíhala pozemková reforma, která spočívala [1] Fárek J. Ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup Mezinárodní politika. Praha: 2004. roč. 27., č. 9., str. 4. 1
14
v dobrovolném vzdání se půdy, která pak byla přidělena chudým bezzemkům nebo družstvům rolníků. Jelikož první pětiletky nebyly příliš úspěšné, začali se objevovat těžkosti hospodářství v podobě deficitů státních rozpočtů, problémů s platební bilancí, nevyužitých kapacit, neefektivnosti státních podniků, zaostávání zemědělství, závislosti na zahraniční potravinové pomoci, přistoupila vláda k různým změnám a modifikacím svých zásad a cílů. Proč nebyly první pětiletky, příliš úspěšné? I přestože byly využívány sofistikované růstové modely a plánovací techniky? Důvodem jsou řady bariér a komplikací. Mezi ty hlavní patří populační exploze a vliv celkového sociálního, ideologického a motivačního prostředí, v kterém se všechny ekonomické procesy odehrávají.
Ke specificky indickým sociálním institucím patří jednak hinduistické společné rodiny, přispívající k existenci rozsáhlé skryté nezaměstnanosti v zemědělských oblastech a jednak systém kast, jenž předurčoval společenský status a povolání jejich členů. V roce 1956 byl sice přijat zvláštní zákon k odstranění diskriminace osob podle kastovní příslušnosti, avšak i přes značný pokrok zůstávají zejména na venkově obyvatelé mnohdy připoutáni pomyslnými pouty ke své kastě či vesnickému společenství. To se pak zprostředkovaně projevuje v poměrně nízké mobilitě pracovních sil a v prestižních zvycích, respektive v postojích k formám bohatství a ke spoření.2
Výsledkem celé této počáteční politiky premiéra Nehrúa, kdy byla ekonomika svírána omezeními a regulacemi byl pomalý růst. HDP na obyvatele rostlo v období mezi lety 1951-1979 o pouhých 1,5 % ročně. Po těchto výsledcích následovaly ekonomické reformy, které se dají rozdělit do dvou etap.
1) Reformy osmdesátých let
První, váhavé a nesmělé reformní kroky má na svědomí dcera Džavahárlála Nehrúa Indira Gándhiová. V roce 1980 se vrátila do funkce ministerské předsedkyně. Až do této doby se v hospodářské politice prosazovala socialistická linie, což vedlo i ke znárodnění velkých [2] FÁREK J., KRAFT J. Světová ekonomika za prahem nového století globálních změn. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-142-2 2
15
bank. Rozvojová filozofie se odvíjela od industrializace se substitucí dovozu, což napomáhalo k vysokým prémiím na černém trhu, k nízké efektivnosti vlastního průmyslu a k omezení exportní výkonnosti. Od počátku 80. let byla utlumována socialistickopopulistická rétorika a představitelé vládnoucí kongresové strany více usilovali o získání politické podpory voličů z řad podnikatelů a středních tříd.3
Reformy osmdesátých let jsou spojeny s liberalizací. Byly realizovány změny (liberalizace dovozu a omezování státních regulací, snížení byrokratického zatížení soukromého podnikání, boj proti korupci, umožnění přílivu zahraničních investic), které umožnily v dosud centrálně plánované indické ekonomice využívat i tržní mechanismy.
Tyto změny byly vnímány, jak domácími výrobci, tak i zahraničními investory, tak že Indie otevírá více prostoru pro fungování tržního mechanismu a pro kapitalistické komerční podnikání. Liberalizace probíhala v několika kategoriích. V polovině desetiletí proběhla, zatím jenom mírná, liberalizace dovozu a nastalo omezování kontrol a regulací. Další liberalizace proběhla v průmyslovém sektoru. Součástí byla i podpora vývozu. Vláda například snížila úrokovou sazbu exportního úvěru z 12 na 9 %. V roce 1986 byly ve vybraných exportních průmyslových odvětvích povoleny bezcelní dovozy kapitálového zboží. Dále vláda poskytla exportérům slib, že deklarovaná exportně-importní politika nebude během následujících tří let měněna. Další důležitou součástí reformního balíku byla daňová reforma, jejíž hlavním významem bylo převedení mnohonásobné nepřímé daně do upravené (modifikované) přidané daně (MODVAT).
Všechny tyto změny sehrály roli ve faktu zrychleného ekonomického růstu. V období 1980-1990 ekonomika rostla dynamičtěji než v letech předcházejících. Průměrný roční růst HDP měl hodnotu 5,9 %, po přepočtení na obyvatele byl růst 3,8 %. Z těchto čísel je patrný jasný pokrok, který posílil pozice zastánců strukturálních reforem indického hospodářství. Po tragické smrti Indiry Gándhíové v roce 1984 se mohlo zdát, že bude reformnímu úsilí
[1] Fárek J. Ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup Mezinárodní politika. Praha: 2004. roč. 27., č. 9., str. 4.
3
16
učiněno za dost. Ale premiérskou pozici převzal její starší syn Rádžív Gándhí, který v reformách pokračoval.
2) Reformy devadesátých let
Ekonomické reformy v 80. letech nebyly příliš výrazné, neboť indická vláda se pokoušela obnovit ztracenou kontrolu. V roce 1991 se v Indii prohloubily problémy exportu a platební bilance a indická ekonomika se potýkala s platební krizí. Do popředí vystoupila nutnost realizovat zásadnější změny v ekonomickém systému. Indie přistoupila v tomto roce k radikálnějším reformám a začala odstraňovat státní plánování, podporovat konkurenci mezi soukromými firmami, liberalizovala zahraniční obchod a zahájila tak cestu tržně orientované ekonomické politiky. V tomto roce proběhla rozsáhlá privatizace státního majetku.4
Jelikož se Indie dostala až na práh finančního kolapsu, bylo nutné do čela postavit osobnost, která by provedla nezbytné a nutné reformy. Touto osobností se stal Mánmóhan Singh, který zastával funkci ministra financí ve vládě ministra Narasinha Ráa. Mánmóhan Singh během několika měsíců otevřel Indii okolnímu světu, zrušil celou řadu regulačních opatření, snížil množství dovozních cel a částečně zredukoval neúnosně rozrostlou státní byrokracii.5
Ministr se svými změnami odklonil od předchozí politiky substituce dovozu a začal s realizací řady významných hospodářsko-politických opatření. Jednalo se především o liberalizaci udělování dovozních licencí a schvalovacího režimu v oblasti výroby a investic. Byly zredukovány počty průmyslových oborů vyhrazených veřejnému vlastnictví, např. telekomunikace a zemědělství, dále se uvolnily celní bariéry, začala probíhat postupná privatizace státních podniků, došlo k omezení kontrol přílivu zahraničních investic a byl podpořen rozvoj kapitálového trhu. [3] CIHELKOVÁ E. Světová ekonomika: regiony a integrace. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80247-0193-6 5 [4] ZEMÁNEK J. Indie: rozvojová země s obrovským potenciálem [online] Cevrorevue. Praha: 2007. č. 2. [cit. 2008-10-18] Dostupné z: 4
17
Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a indická ekonomika se k překvapení všech rychle vzpamatovala. Více o tom vypovídají následující čísla. V letech 1992-1996 činil průměrný roční růst produkce na obyvatele rekordní hodnoty 4,7 % při akceleraci tempa ekonomického růstu ze 4,2 % roku 1991 až na 7,5 % v roce 1996. Přímé zahraniční investice stouply z téměř nulové hodnoty na 2,3 mld. USD koncem dekády. Zvýšil se i podíl Indie na světovém exportu (z 0,4 % roku 1980 na 0,7 % v roce 2000).6
Tabulka číslo 1 ukazuje příznivý vývoj makroekonomických veličin, který byl provázen zlepšováním sociálních standardů, ať už jde o kojeneckou úmrtnost, gramotnost, očekávané dožití nebo o snižování podílu obyvatelstva žijících pod hranicí chudoby (méně než 1 USD na osobu denně). Koncem 70. let v chudobě žila více než jedna polovina obyvatelstva, v roce 2000 to už bylo v uvozovkách jen 26 %.
Tabulka č. 1: Indie: změny vybraných ukazatelů v letech 1991-2003 1991
2008
Obyvatelstvo (mld.)
0,87
1,14
Agregátní HDP (bil USD)1
1,23
3,288
HDP na obyvatele (USD)1
1 420
2 900
Oficiální míra nezaměstnanosti (%)
9,8
6,8
Objem exportu zboží a služeb (v mld. USD)
17,7
175,7
Objem dovozu (mld. USD)
20,4
287,5
Poznámka 1) Přepočet podle parity kupní síly Zdroj: [5] The Economist, June 12, 2004 [30]
Economy
of
India
from
Wikipedia
[online]
Dostupné
z:<
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_India>
Reformní balík z července roku 1991 vedl k nárůstu zahraničního obchodu. Po celou dobu 90. let se příznivě vyvíjela i inflace, která zůstala po hranicí 10 %. Bohužel se však zvyšoval rozpočtový deficit. O všech těchto faktech vypovídají tabulky č. 2, 3 a 4. [2] FÁREK J., KRAFT J. Světová ekonomika za prahem nového století globálních změn. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-142-2 6
18
Tabulka č. 2: Zahraniční obchod v tržních cenách v USD (změny v % proti předchozímu období) Ukazatele 2001-20021 2002-20031 2003-20041 2004-20052 Import
1,7
19,4
27,3
34,7
Export
-1,6
20,3
21,1
25,6
Poznámka 1) Rozpočtový rok duben – březen 2) Duben 2004 - 2005 Zdroj: [6] Central Statistical Organisation of India. In Anonymus. Indian Economy : General Rewiew 1; Finance India. Delhi, March 2005. Vol. 19. Iss. 1, s. 43-64. ISSN 09703772
Tabulka č. 3: Vývoj spotřebitelských cen (roční změny v %) 1987-19961 2000 2001 2002 9,5
4,0
3,8
4,3
2003
2004
3,8
3,8
Poznámka 1) Roční průměr Zdroj: [7] World Economic Outlook. Washington : IMF, April 2005, s. 215
Tabulka č. 4: Rozpočtové saldo indické centrální vlády (v % HDP) Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002
2003
2004
% HDP
-5,3
-4,8
-4,7
-5,3
-5,5
-5,7
-6,2
-6,1
Zdroj: [7] World Economic Outlook. Washington : IMF, April 2005, s. 227
Posun Indie k otevřené ekonomice lze nejlépe popsat na dvou odvětvích. Nejprve průmysl. Reforma odstranila investiční licencování a mnohá vstupní omezení. To pomalu ukončovalo sektor veřejných monopolů v mnoha odvětvích a zahájilo politiku automatického schvalování přímých zahraničních investic až do výše 51 %. Vláda výslovně uvedla, že co se týče průmyslového licencování, bude pro všechna průmyslová odvětví zrušeno. Výjimku tohoto pravidla tvořilo 18 průmyslových odvětví zahrnutých v Annex II. Postupem času byl i tento seznam upraven, až na něm zůstalo jen pět následujících sektorů: a) zbraně a munice, výbušniny a příbuzné položky z obranného vybavení, obranné letectvo a válečné lodě; b) atomová energie; c) narkotika a psychotropní substance a riskantní chemikálie; d) destilace a vaření alkoholických nápojů; e) cigarety,
19
doutníky a vyráběné tabákové náhrady. Nová průmyslová politika, jak byly také reformy devadesátých let nazývány, přinesla odstranění vstupních omezení v průmyslu.
Podle nových pravidel mohla Rezervní banka Indie automaticky schválit přímou zahraniční investici až do výše 51 % v 34 vybraných odvětvích, která byla uvedena v Annex III. V následujících letech byla tato politika značně liberalizovaná a automatický souhlas byl k dispozici téměř všem průmyslovým odvětvím. V osmi kategoriích, zahrnujících hornické služby, výrobu a dopravu elektřiny, stavbu silnic, mostů, přístavů, letišť a vzletových a přistávacích drah, byl automatický souhlas pro přímou zahraniční investici dáván dokonce až do výše 74 %. Ve výrobních aktivitách ve zvláštních ekonomických zónách byl automatický souhlas dáván dokonce až do stoprocentní výše.
Druhým odvětvím byl sektor obchodu. Nejviditelnější byla liberalizace v obchodu se službami. Sektor služeb byl totiž předmětem závažných a těžkých zásahů vlády. V klíčových sektorech, jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví a telekomunikace si vláda do této doby ponechávala rozhodující vliv. Avšak reformy z roku 1991 přispěly k značnému otevření i tohoto sektoru a možnosti většího podílu soukromého sektoru, dokonce i zahraničního. Například pojišťovnictví bylo až do roku 1999 státním monopolem. 7. prosince tohoto roku projednal indický parlament Pojišťovací regulaci a rozvoj autority (IRDA), který umožnil vstup zahraničních investorů do odvětví. Bylo dovoleno získání až 26 % podílu zahraničních investic.
Bankovní sektor byl také celý ovládán státem. V dnešní době je dovoleno fungování soukromých bank. Přímé zahraniční investice jsou automaticky schvalovány až do výše 74 %. Liberalizace tohoto sektoru také spočívá v tom, že zahraniční banky mají povoleno každý rok otevírat stanovené množství nových poboček. V dnešní době v Indii funguje více než 25 zahraničních bank s plnou bankovní licencí a asi 150 zahraničních bankovních poboček.
Ani telekomunikační sektor nebyl výjimkou a až do devadesátých let byl státním monopolem. Červenec roku 1991 přinesl tomuto odvětví mnohem větší otevření co se týče soukromého sektoru, včetně zahraničních investorů. V roce 1994 Národní telekomunikační
20
politika poskytla otevření mobilním, základním a dalším přidaným telefonním službám pro vstup soukromého sektoru se zahraniční podporou. Zkušenosti z tohoto sektoru se Indie snaží převést do energetického sektoru. Vše je založeno na fungování soukromého sektoru bok po boku s veřejným, jak ve výrobě, tak i v přenosu a distribuci.
Co všechno liberalizace přinesla? V sektoru služeb jsou výsledky nejvíce vidět na obchodování. Procento úhrnných vývozů statků a služeb k HDP v Indii se přibližně zdvojnásobilo z 7,3 % v roce 1990 na 14 % v roce 2000. Méně dramatický vzestup byl na straně dovozů, ale i tak byl růst významný z 9,9 % v roce 1990 na 16,6 % v roce 2000. Během deseti let procento obchodu se statky a službami k HDP roste z 17,2 % na 30,6 %.
Během celé doby, navzdory tomu, že se postupem času razantnost reformního úsilí značně rozmělňuje, zůstává základní liberální kurs. Celé to vedlo a vede k transformaci centrálně plánované a uzavřené ekonomiky k otevřenosti světovému hospodářství a mezinárodnímu trhu. Vše není bohužel ideální a Indie stále v některých aspektech zaostává za svými asijskými protějšky. Jedná se např. o vysokou úroveň celních sazeb, také i dovoz zboží trpí různými netarifními a administrativními bariérami.
Také existují další překážky, které brání průkaznějšímu pokroku reforem. Jednou z těch nejhlavnějších je zaostalost venkova. V Indii na venkově žije 70 % obyvatelstva. Přibližně 65 % obyvatel je závislých na zemědělství, jehož podíl na tvorbě HDP není příliš vysoký a činí zhruba 25 %. Jenže toto odvětví se trvale potýká s výkyvy počasí a zaostalým a nedostatečným zavlažováním.
Na závěr musíme reformy hodnotit více méně kladně. Indie nastoupila dráhu růstu a pokud vláda udrží dříve nastolený trend má tato země velký potenciál do budoucnosti. Chybou určitě bylo počáteční rozhodnutí o uzavřené ekonomice, která byla pod kontrolou státu. Teď lze zpětně těžko hodnotit, na jaké úrovni by byla Indie, nebýt tohoto rozhodnutí. Indie také podle mého názoru zaostala v načasování reforem, což se zjevně projevuje ve srovnání třeba s Čínou. První nesmělé reformní kroky sice proběhly už v osmdesátých letech, ale i tak to ve srovnání s čínským sousedem bylo později. Navíc, jak už bylo zmíněno, jednalo o nesmělé krůčky. Ta pravá reforma odstartovala až v momentě, kdy byla Indie ,,na dně“.
21
Což je podle mě pozdě, i když příznivé výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a v některých parametrech byly dokonce impozantní. Ale opět se nemůžu ubránit otázce: ,,Co by bylo, kdyby…?“ V životě a ani v ekonomice ale žádné kdyby neplatí a Indie se vydala svojí cestou, na které když vydrží, určitě bude v budoucnu sklízet ovoce.
22
2. Současný stav indického hospodářství
2.1 Základní makroekonomické ukazatele indické ekonomiky za rok 2007
2.1.1 Celkový přehled
Hrubý domácí produkt dosáhl ve finančním roce 2006/2007 výše 28 440 miliard indických rupií. To znamenalo ve srovnání s předchozím finančním rokem nárůst o 9,2 % ve srovnatelných cenách. Z toho hodnota produkce primárního sektoru byla 5 261,4 miliardy INR (meziroční nárůst o 3,8 %). Sekundární sektor vytvořil produkt v hodnotě 7 508,16 mld. INR (nárůst o 11,5 %). Konečně terciální sektor služeb vytvořil produkt v hodnotě 15 670,44 mld. INR (nárůst o 11,2 %).
Míra inflace vyvolává ve všech zemí světa velké obavy. Ve finančním roce 2006/2007 dosáhla míra inflace měřená indexem spotřebitelských hodnoty 6,9 %, což znamenalo meziroční nárůst o 1,9 %. Růst cen táhly nahoru především zvyšující se ceny základních potravin a ropy.
Nezaměstnanost se v Indii měří velmi obtížně a jejich hodnoty jsou velmi nepřesné. Hlavní příčinou je, že 93,5 % pracovní síly pracuje v neorganizovaném sektoru. Plánovací komise odhaduje nezaměstnanost na základě pětiletých výzkumů výdajů vzorku domácností. Ten poslední proběhl v letech 1999 – 2000. Hodnota nezaměstnanosti ve finančním roce 2006/2007 byla stanovena ve výši 7,6 %.
Indie má dlouhodobé problémy se schodkem státního rozpočtu. Ani finanční rok 2006/2007 nebyl výjimkou. Deficit státního rozpočtu činil 1 486 mld. INR, což představovalo 4,1 % celkového HDP. Příjmy byli ve výši 4 034 mld. INR a výdaje činily 5 639 mld. INR.
23
Na konci finančního roku 2006/2007 měla Indie devizové rezervy ve výši 191 924 mil. USD (bez zlata). Oproti předchozímu roku to znamenalo nárůst o 40 324 mil. USD. Devizový kurz rupie vzhledem k americkému dolaru nemá stabilní hodnotu. Statistiky z roku 2008 svědčí o tomto faktu. V lednu 2008 se kurz pohyboval na úrovni INR 39,42 za 1 USD. V září 2008 to už bylo na úrovni 44,21 INR za 1 USD. Bilance běžného účtu byla v deficitu ve výši 9 766 mil. USD.
2.1.2 Průmysl – struktura, tempo růstu, hlavní obory
Průmyslová výroba se na tvorbě HDP stabilně podílí jednou čtvrtinou. V posledním finančním roce se podíl zvýšil na 26,4 %, což byl oproti předchozímu roku pokles o 0,7 %. Odhady na právě probíhající finanční rok 2007/2008 se pohybují na úrovni 26,8 %. Průmyslová výroba má značně širokou bázi, díky které se Indie snaží o celkovou soběstačnost, která má za cíl dosažení nezávislosti. Bohužel nedostatek konkurence byl příčinou špatné kvality výrobků a hlavně její nestálosti. V roce 1991 byla zahájena liberalizace ekonomiky, což vedlo k tomu, že se většina průmyslových sektorů otevřela k účasti zahraničních investorů. I přestože v Indii má obyvatelstvo nízkou průměrnou kupní sílu, tak se poptávka po spotřebním zboží dále zvyšuje. Může zato rozrůstající se a bohatnoucí střední třída.
Měřeno indexem průmyslové produkce, dosáhlo toto odvětví ročního růstu 8,2 % v roce 2005/2006 a 11 % v r. 2006/2007 a jeho tempo tak překračovalo tempo růstu HDP.7
2.1.2.1 Automobilový průmysl Toto odvětví je jedním z klíčových odvětví průmyslu. Zahrnuje v sobě výrobu automobilů a automobilových součástí. Od roku 2001 zaznamenává toto odvětví vysoké tempo růstu. Ve finančním roce 2006/2007 dosáhlo celkového růstu 14 %. Nárůst výroby osobních automobilů byl ve výši 18 %, nákladních automobilů 33 %, motocyklů 11 %. Liberalizace předpisů pro zahraniční investice znamenala dovoz pokrokových technologií, díky kterému [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. [cit. 2008-10-25]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> 7
24
v tomto odvětví rapidně narostla výroba. V roce 1998/1999 se v Indii vyrobilo 4,2 milionu ks vozidel. V roce 2007/2008 výroba vzrostla na 10,82 milionu ks.
2.1.2.2 Textilní průmysl Toto odvětví indického průmyslu se nachází v přechodném období, které následuje po zrušení dovozních omezení k 1.1.2005 a plném zapojení do mezinárodního textilního obchodu dle pravidel WTO. Indie v současné době nedokázala patřičně využít všech možností, které se jí zrušením kvót otevřely. Za toto může především silná konkurence ze strany čínského textilního průmyslu. Ale i přesto se výsledky textilního průmyslu zlepšují. Může za to opatření na rozvoj textilního průmyslu a racionalizace dovozních celních sazeb. V současné době se toto odvětví na objemu exportu podílí 17 % a zaměstnává na 35 mil. lidí. Proč Indie zaostává za čínským textilním průmyslem? Hlavními důvody jsou zastaralý strojní park, nedostatky v infrastruktuře a pracovní zákonodárství.
2.1.2.3 Zpracování drahých kamenů a výroba šperků Toto odvětví je exportně-importně orientované, jelikož export je podmíněn dovozem surovin, které jsou zhodnoceny místní prací a posléze formou kvalitních opracovaných šperků opět vyvezeny. Ve finančním roce 2006/2007 dosáhl růstu 22,27 %, tažen vzhůru především nárůstem exportu šperků z 10,9 mld. USD na 14,2 mld. USD, naopak k poklesu došlo ve zpracování diamantů. Dobré výsledky tohoto odvětví byly výsledkem programů podpory realizovaných vládou prostřednictvím Rady pro podporu vývozu drahých kamenů a šperků. Indické firmy, které se věnují zpracování šperků, jsou pevně zapojeny do mezinárodního zpracovatelského řetězce.8
2.1.2.4 Elektrotechnický průmysl a informační technologie Hlavním přínosem tohoto odvětví je jeho příspěvek k nárůstu vývozu služeb. Děje se tak formou business process outsourcing. V roce 2007/2008 se hodnota vývozu softwaru a služeb IT vyšplhala na částku 50 mld. USD, což znamenalo 30 %-ní podíl na celkovém
[8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. [cit. 2008-10-25]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> 8
25
objemu vývozu země. Tuto pozici si Indie budovala dlouhou dobu. Dosáhla ji díky dobré pověsti indických pracovníků a kvalitou jejich práce. Díky tomu se stala nejpoužívanější zemí v procesu outsourcingu služeb. První pobočky světově známých firem, jako např. American Express, British Airways, General Eletric, byly v Indii zakládány na počátku devadesátých let, kdy začal rozvoj informačních technologií. V dnešní době mnoho světových firem poskytuje z Indie služby jako je péče o zákazníky, výběr pracovníků, fakturace a inkaso, administrativa a telefonické poradenství. Největším přínosem pro indické hospodářství je vytváření nových pracovních míst. V roce 2006/2007 narostl počet pracovních míst o 380 tis. a v dnešní době zaměstnává toto odvětví cca. 2 mil. obyvatel. Za růstem tohoto odvětví opět stojí indická vláda, která přijala řadu opatření na podporu dalšího rozvoje. Mezi ty nejhlavnější patří zrušení cel na dovozy určené k dalšímu rozvoji informačních technologií.
2.1.2.5 Průmysl oceli Toto odvětví zaznamenává v posledních letech nárůst a to hlavně díky vysoké poptávce vyvolané na světových trzích Čínou. Když se tento fakt spojí s vysokou domácí poptávkou, vyvolává to potřebu zvyšování výroby oceli. Indie si v roce 2003 stanovila cíl, díky kterému by měla spotřeba oceli růst do roku 2018 o 100 mil. tun ročně. Jedná se však o velmi ambiciózní cíl, jelikož současná kapacita je 38-40 mil. tun ročně. V roce 2007/2008 bylo tempo růstu pouhých 5,1 %. Odborníci Indii předpovídají růst spotřeby oceli každoročně o 16 % až do roku 2012.
2.1.2.6. Výroba cementu Indie se řadí na druhé místo na světě ve výrobě cementu, který vyrábí v kvalitě na světové úrovni. V roce 2006/2007 bylo vyrobeno 155,6 mil. tun. V současném finančním roce se výroba zvýšila o 8,1 % na 168,29 mil. tun. Základem pro tento růst je stavební boom v zemi. Přes vysokou výrobu připadá na export pouhých 9,3 mil. tun.
26
2.1.2.7 Ropný průmysl a zpracování plynu Je všeobecně známo, že se v Indii žádná velká světová naleziště nenalézají. Z toho pramení fakt, že země musí 75 % surové ropy dovážet. Na druhou stranu je úplně soběstačná v ropných výrobcích, z nichž dokonce část může i vyvážet. Vláda zareagovala na zvyšující se cenu ropy vypracováním Strategie za zajištění energetické bezpečnosti. Ta v sobě zahrnuje průzkum nových nalezišť ropy v hlubokých vodách a obtížných územích, rychlejší rozvoj nových těžebních polí a zvyšování využití moderních technologií a nákupy nových polí v zahraničí a využití náhradních zdrojů energie náhradou za pevná paliva.9
Co říci na závěr? Indická průmyslová výroba roste již pátým rokem. Ekonomové a politici očekávali dokonce dvouciferný růst. Předpoklady pro další rozvoj jsou pozitivní a to jak z hlediska domácích, tak i zahraničních investorů a naznačují další vzestup, ale i přesto dochází k určitému zpomalení. Ve finančním roce 2006/2007 vykázala průmyslová výroba 22 %ní nárůst, ale v roce 2007/2008 růst poklesl na 15 %. Důvody tohoto poklesu jsou víceméně jasné. Jedná se o celkovou globální ekonomickou situaci, oslabující dolar, nárůst cen surovin. Hrozbu ale také znamená nedostatečná infrastruktura a nedostatek elektrické energie. Zvyšující se konkurenceschopnost domácích výrobců a jejich produktivita a další liberalizace obchodu, to jsou základní předpoklady pro udržení růstu. Vláda také už začala s podporou sektoru malých a středních podniků, které se na výrobě podílejí 39 % a na exportu 34 %. Dalším krokem indické vlády pro další rozvoj by mělo být odstranění problémů, kterými jsou nevyhovující pracovní zákonodárství a značná byrokracie. S čímž souvisí zlepšení koordinace mezi centrálními a svazovými vládami.
2.1.3 Stavebnictví
Toto odvětví zaměstnávající skoro 31 mil. obyvatel, přispívá 20-ti procenty k tvorbě celkového HDP. Hlavní podíl na rozvoji stavebnictví má zvyšující se výroba cementu a oceli. Stejně jako v průmyslové výrobě, tak i ve stavebnictví se vláda snaží o další rozvoj. [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. [2008-10-25]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> 9
27
Prioritami jsou výstavba nových bytových komplexů, budování dálnic a silnic s betonovým povrchem. Jmenované priority znamenají fakt, že více jak 40 % sektoru je zapojeno do vládních zakázek, na jejichž realizaci se podílí přes 1 mil. pracovníků. Z hlavního cíle vlády vyplývá významná role stavebnictví, kterou hraje v programech likvidace chudoby. Prostředkem k tomu je výstavba nových bytů. Akční plán vlády mluví o tom, že ročně by se mělo postavit 2 mil. nových bytů. Důvodem je fakt, že podle odhadů, žije v městských oblastech 50 mil. lidí v tzv. slumech. Stavebnictví se však potýká s nízkou kvalitou prováděných stavebních prací a nízkou produktivitou práce.
2.1.4 Zemědělství – vývoj, struktura
Primární sektor, do kterého zemědělství spadá, je dominantním sektorem indického hospodářství. Na tvorbě HDP sice klesá, ale i tak v dnešní době představuje skoro jednu pětinu. Ve finančním roce 2006/2007 to bylo 18,5 %. Markantní je však počet obyvatel, které zemědělství zaměstnává. Jedná se o 65 % obyvatelstva, které je na zemědělství životně závislé. Cíle sektoru zůstávají stejné. V první řadě jde o to zajistit výživu rychle rostoucího počtu obyvatel.
Indické zemědělství se potýká s velkými výkyvy počasí. I proto, je sektor schopný v jednom roce zaznamenat desetiprocentní růst a v tom následujícím třeba sedmiprocentní pokles. Ve finančním roce 2006/207 vzrostla produkce o 3,5 %.
Mezi nosné obory zemědělské výroby patří pěstování obilovin. Hlavní plodinou je rýže, která zaujímá klíčové postavení v boji s chudobou a podvýživou. V celé Asii více jak 2 mld. lidí získávají 60-70 % energie z konzumace rýže a jejich výrobků. Navzdory tomuto faktu výroba rýže poklesla a její produkce stagnuje na hodnotě 96,5 mil. tun. Ve finančním roce 2007/2008 vzrostla celková výroba obilovin o 8,7 % vzhledem k předcházejícímu finančnímu roku.
28
Mezi hlavní plodiny pěstované v Indii patří čaj. Indie je největším světovým producentem a spotřebitelem čaje. V Indii se vypěstuje 27 % čaje na světě a představuje 13 % světového obchodu s čajem. Celá čtvrtina z vypěstovaného objemu se z Indie vyveze.
Další plodinou, která zdaleka nezaujímá takové postavení jako čaj, je káva. Jedná se o speciální druh silné kávy, a proto se Indie na světovém obchodu s kávou podílí pouze čtyřmi procenty.
Zcela jinou pozici oproti kávě zaujímá přírodní kaučuk a pěstování ovoce, zeleniny a květin. Co se týče přírodního kaučuku, tak je Indie třetím největším producentem a čtvrtým největším spotřebitelem na světě. Naopak pěstování ovoce, zeleniny a květin má zcela jiný význam. Jedná se o intenzivnější využití půdy a zlepšování ekonomických podmínek obyvatel venkova a zvyšování vývozu. Toto odvětví představuje 28 % v celkovém HDP vyprodukovaném zemědělstvím.
K zemědělství také patří živočišná výroba. V případě Indie se jedná o výrobu masa, mléka a vajec, drůbeže a mořských produktů. Na tvorbě HDP se podílí 6,5 %.
Indie má před sebou velký úkol v podobě zajištění dalšího chodu zemědělské výroby. Jedná se především o zajištění zavlažování rozsáhlých ploch, zajištění skladování vody v období mezi monzuny a úsporné zacházení s vodou. Vládá má v tomto směru rozpracovány různé programy podpory farmářů, zahrnující otázky pojištění proti výkyvům cen na trhu zemědělských výrobků. Farmáři jsou podporováni i jinými prostředky. Jmenoval bych zvyšující se výrobu umělých hnojiv, kdy vláda určuje jejich prodejní cenu, tak aby byly farmářům dostupné. Kladně lze hodnotit i zvyšující se využívání mechanické techniky, především traktorů a dalších strojů využívaných při sklizni.
V otázce exportu a importu zemědělské produkce stojí Indie na dvou různých stranách. Značnou část svých výrobků vyváží. Zemědělský export se na celkovém exportu v roce 2007/2008 podílel 9,3 %. Mezi hlavní položky vývozu patří mořské plody a rýže. Na druhé straně musí Indie značnou část potravin dovážet, jejich podíl je takřka tříprocentní. Rostlinné oleje představují vůbec tu největší položku importu.
29
2.1.5 Služby
Terciální sektor se na tvorbě indického HDP podílí více než polovinou. Tomuto vysokému podílu vděčí Indie za včasnou mobilizaci intelektuální a mozkové kapacity, kterou odstartovala svůj rozvoj.
V posledních letech probíhá v Indii impozantní rozvoj služeb. Outsourcing se stal nejbouřlivěji se rozvíjejícím se odvětvím. Mnoho velkých zahraničních firem zakládá v Indii své pobočky, call centra, přesouvá se svůj výzkum atd. Za tuto důvěru Indie hlavně vděčí svým obyvatelům, mezi kterými je značný podíl vysokoškolsky vzdělaných, kteří se aktivně domluví anglicky. Z toho všeho pramení více než trojnásobné zvýšení vývozu služeb, které zahrnuje vývozy softwaru, podnikatelských služeb, finančních a komunikačních služeb. Tento fakt znamenal posun Indie v tabulce světového exportu služeb z 29. na 11. místo a podíl vzrostl z 1 na 2,3%. Díky tomu sektor služeb vytváří nová pracovní místa.
V každé zemi jsou důležitou součástí terciálního sektoru oblast turistiky, ubytovacích služeb a veřejných stravování, které mohou přinášet další příjmy do rozpočtu. Indie je zemí, kterou ve finančním roce 2007/2008 navštívilo více jak 5 mil. lidí. Ale ani takto, poměrně vysoké číslo nepředstavuje plné využití potenciálu země, která se může pochlubit přírodními krásami, historickými památkami atd. Plných 26 památek figuruje na listině UNESCO. Dalšímu rozvoji totiž brání několik významných faktorů. Mezi ty hlavní patří špatná dopravní infrastruktura, nedostatečná hotelová síť, riziko onemocnění tropickými chorobami. Svoji roli hraje i běžné vnímání lidí, kteří Indii považují na nebezpečnou a nestabilní zemi, k čemuž přispívá nestabilní politická situace na mnoha místech. Indie se snaží tyto problémy řešit. Například výstavbou hotelů vyšší kategorie, které bohužel ve finále tvoří jakousi uzavřenou oázu luxusu, která není dostupná běžným turistům.
Samostatnou kapitolu v otázce turistiky tvoří tzv. ,,zdravotní turistika“. V Indii ročně podstoupí cca. 15 000 zahraničních pacientů složité chirurgické zákroky. Hlavním důvod
30
jsou finance. Jen pro srovnání. Bypass přijde v Indii zhruba na 6 000 USD, kdežto ve Spojených státech amerických stejný zákrok stojí zhruba 30 000 USD.10
2.1.6 Infrastruktura – doprava, telekomunikace, energetika
Dobře fungující jednotlivá odvětví infrastruktury, tj. železniční, silniční, námořní a letecká doprava, energetika, telekomunikace a městská infrastruktura jsou základními podmínkami k udržení a zrychlení tempa růstu hospodářství. Vývoj tohoto odvětví však stále zaostává za celkovým vývojem hospodářství a vytváří tak nerovnováhu, která se projevuje především v nestabilních dodávkách energie a špatné dopravní obslužnosti.11
2.1.6.1 Energetika V oblasti energetiky Indie značně zaostává za svým rychlým rozvojem a růstem HDP. Zatímco výroba energie rostla v letech 1992 – 2004 průměrně o 4,16 % za rok, tak HDP rostlo v průměru 6,4 % ročně. Což vedlo ke zvyšování deficitu elektrické energie, které pokračuje i v této době, čemž svědčí fakt, že průměrný růst v roce 2007/2008 byl pouze 7,6 %. Na tuto situaci musela vláda nějakým způsobem reagovat. Výsledkem tak je program staveb pěti nových tepelných elektráren, kdy by každá z těchto elektráren měla mít kapacitu 4 000 MW, což by po zprovoznění všech znamenalo skokové navýšení celkové kapacity o plných 20 000 MW.
Indie tak trochu zapomíná na podporu výroby energie z alternativních a přírodních zdrojů. Především se jedná o vodní a větrné zdroje, které nejsou závislé na spotřebě pevných paliv a neznečišťují ovzduší. Odhady hovoří o tom, že se v Indii nachází nevyužitý vodní potenciál, který čítá cca. 150 000 MW. V dnešní době je skladba výroby energie [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. [cit. 2008-10-30]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> 10 [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. [cit. 2008-10-30]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> 10
31
následující. Zhruba 71 % se vyrobí v termálních elektrárnách, 25 % ve vodních elektrárnách a zhruba 3 % v atomových elektrárnách.
Z předchozího odstavce je vidět, že podíl výroby v jaderných elektrárnách je velmi malý, proto není divu, že se do popředí zájmu ministerstva energetiky a vlády dostal rozvoj jaderné energie.
2.1.6.2 Telekomunikace V roce 1999 byla vládou vyhlášena Nová telekomunikační politika, díky které došlo k velmi rychlému rozvoji. Za poslední tři roky se více než ztrojnásobil počet všech pevných i mobilních linek. Ročně roste počet telefonních přípojek o 40 – 45 %. Poslední údaj z června roku 2008 mluví o 300 milionech přípojek. Pevné linky má v zemi pod kontrolou veřejný sektor, který ovládá 85 % přípojek. Opačná situace je na poli mobilních linek, kde má převahu soukromý sektor se skoro 80 %-ní kontrolou. Odvětví telekomunikace je jedním ze zdrojů vytváření nových pracovních míst a zavádění pokrokových technologií i do odlehlejších částí země. Hlavním zdrojem na pokrytí požadavků jsou zahraniční přímé investice. Významnými investory v zemi jsou následující firmy. Hutchinson, Singtel, Distacom či finský výrobce mobilních telefonů firma Nokia.
2.1.6.3 Silniční doprava Indie má poměrně zaostalou silniční síť. Číslo vypovídající o celkové délce 3,34 mil. km, vypadá jako vysoké. Ale pouze 65 590 km, což představuje pouhá dvě procenta, jsou tzv. ,,National Highways“, které tvoří spojnice mezi městy, ale na kterých není zdaleka možné dosahovat takových rychlostí, které jsou běžné v Evropě. Země vykazuje značné zpoždění za mnoha zeměmi v budování expresních silnic, na kterých je možné dosahovat vyšší rychlosti než 100 km v hodině. Zvláštní program tvoří stavba silnic ve venkovských oblastech, ve kterých buď žádné silnice nejsou nebo nemají pevný povrch. V minulosti výstavbu financovala vláda pouze ze svých zdrojů, v dnešní době ministerstvo dopravy podporuje spojení soukromých a státních firem.
32
2.1.6.4 Přístavy Klíčovou součástí dopravní infrastruktury jsou přístavy. Celková délka indického pobřeží je 7515 km a v zemi se nachází 12 velkých přístavů a 187 menších. Centrální vláda se rozhodla, že ve velkých přístavech bude provoz řídit sama, zatímco v malých to mají na starosti příslušné státní vlády. Následující položky tvoří více jak 80 % nákladů, které indickými přístavy projdou. Jedná se o ropu a ropné výrobky, která tvoří plnou třetinu, cca. 33 %, dále o železnou rudu (19 %), zboží v kontejnerech (15 %) a poslední významnou položkou je uhlí (14 %). Jako v mnoha jiných odvětvích, tak i v případě přístavů se Indie potýká s problémy. Tím hlavním v této oblasti je zastaralé vybavení samotných přístavů. S tímto chce vládat bojovat tak, že povolila privatizaci některých přístavů, ale bude záležet na charakteru poskytovaných služeb. Zástupným problémem zůstává propojení přístavů s vnitrozemím, jelikož kvalita přístupových cest je velmi špatná.
2.1.6.5 Civilní letecká doprava Mezi další bouřlivě se odvíjející odvětví v Indii patří civilní letecká doprava, která se tak částečně snaží nahradit nedostatečnou silniční síť. Už druhým rokem po sobě roste počet cestujících nejvíce na světě a to cca. o 27 %. Doprava nákladů roste o něco pomaleji, ale i tak hodnoty růstu dosahují 14 %. Počet letadel Indie by měl v roce 2010 čítat 500 – 550 strojů.
Bohužel takto rychlému rozvoji neodpovídají kapacity letišť. Indie disponuje pěti mezinárodními, 87 domácími a 28 civilními letišti. Tuzemské letecké dopravě dominují soukromé letecké společnosti. Dvě největší, Jet Airways a Kingfisher, zaujímají na trhu více jak 60 %ní podíl, zbytek tvoří nízkonákladové společnosti, např. Spice Jet a Go Air.
Proti tomuto aktuálnímu faktu se snaží vláda bojovat dvěma způsoby. Prvním z nich je modernizace stávajících letišť. Jako první přišly na řadu letiště v Dillí a Mumbaii. Děje se tak za přispění soukromého kapitálu. Na modernizaci, správu a rozvoj výše jmenovaných letišť byly založené společné podniky za účasti zahraničního kapitálu. 74 % tvoří podíl všech společníků a 26 % si ponechala státní organizace Správa letišť Indie. Další
33
modernizace byly schváleny na letištích v Chennai, Goa, Ahmedabadu a v Trivandrum. I v těchto případech se tak děje ve spolupráci místních vlád a soukromého kapitálu. Druhým způsobem, který Indie praktikuje, je výstavba nových letišť na „zelené louce.“ V polovině roku 2008 tak mohla být otevřena letiště v Hyderabadu a Bangalore
Velkým problémem letecké dopravy zůstává nedostatek odborníků na řízení leteckého provozu a pilotů. V zástupu za tímto stojí chybějící radarové a navigační systémy sloužící k řízení takovéto úrovně letecké dopravy. Indie dokonce nemá dostatek center, která sledují pohyb letadel v jeho letovém prostoru. Stává se tak, že v některých místech nemají letadla spojení s žádným radarem.
Vláda se snaží pro rozvoj dělat co se dá. Vyhlásila například politiku tzv. otevřené oblohy pro zahraniční společnosti, aby jí pomohly zvládnout nápor cestujících v zimních měsících. Dalším kladným opatřením je povolení zahraničních letů i soukromým společnostem. Toto opatření je však trochu kontraproduktivní a díky opatřením, která vláda přijala, nahrává spíše státem vlastněné společnosti Air India. Soukromé společnosti totiž dříve než mohou létat na mezinárodních linkách, musí minimálně 5 let zajišťovat vnitrostátní provoz. 22 letadel je druhá podmínka, aby potom měla společnost nárok na nákup leteckého benzínu, který není zatížený daní.
Jelikož je rozvoj ekonomiky spojován s rozvojem letectví, bude se vláda určitě snažit o jeho další rozvoj. Měla by se však vypořádat s výtkami, které ji předkládá mezinárodní organizace IATA. Jedná se především o nízkou úroveň technického vybavení kontrolních systémů letišť a daní, kterou vláda zatěžuje nákup letenek. 2.1.6.6 Železniční doprava Na konci roku 2004 čítala železniční síť celkem 63 221 km, necelá třetina byla elektrifikována. Příjmy z tohoto druhu dopravy se v roce 2006-2007 zvýšily o 9,74 %. Nejvíce se na tom podílel růst doprava cementu, oceli na export a přeprava ropy a ropných produktů. Jako jeden z největších zaměstnavatelů, dává indická železnice práci 1,4 milionu pracovníků.
34
S velkou rozlohou země souvisí důraz, který je kladen na železnici. Indie se v posledních letech snaží o zvyšování kvality služeb v přepravě osob a nákladů. Ministerstvem železnic byl vypracován plán dalšího rozvoje nazvaný, Integrovaný plán modernizace železnic na roky 2005 – 2010, jež předesílá cíle, kterých by mělo být dosaženo. Jde především o rozšíření počtu nových vlakových souprav a tras. V souvislosti s modernizací indické železnice, bych podotknul, že je to příležitost pro české firmy, které se zúčastňují výběrových řízení na dodávky železniční techniky.
2.1.6.7 Městská infrastruktura Tento sektor hospodářství v sobě zahrnuje zajištění pitné vody, odpadové hospodářství měst, distribuci elektřiny a plynu, péči o životní prostředí a zdravotnické služby. V posledních letech se Indie potýká s problémem, který souvisí se stěhováním lidí do měst, kde se snaží najít práci. Tento fakt bohužel centrální indická vláda, vlády jednotlivých států ani představitelé měst nezvládají. To vede jen k jedinému. Tím není ani tak vznik tzv. slumů, protože ty už ve většině měst existují, ale dochází k jejich rozšiřování. Navíc jejich existence je spojena s mnoha negativními věcmi, jako jsou kriminalita, nezaměstnanost, distribuce a spotřeba drog atd. Jen pro malou představu. V jednom z největších bombajských slumů na 220 ha žije cca. neuvěřitelných 100 000 lidí, což představuje obrovský problém, který stojí před jednotlivými řídícími složkami. Co dělat pro zlepšení? V první řadě je bezpodmínečně nutná koordinace mezi soukromými organizacemi, ministerstvy a vládami jednotlivých států, které by měly jasně stanovit řídící jednotku. Dalším krokem jsou legislativní změny, které by městům a jejich orgánům umožnily větší pravomoci k hospodaření s financemi.
Jednotlivé státy mají možnost využít přímých zahraničních investic na financování infrastruktury svých měst pod hlavičkou NURM (National Urban Renewal Mission). Tyto peníze byly přislíbeny Světovou bankou jako dotace pro Ministerstvo pro místní rozvoj Indie, pro projekty, které spadají pod NURM. Jsou určeny především na zlepšení dodávek vody, hygienických zařízení a kanalizace. Dnes by z tohoto programu mohlo svoji infrastrukturu zlepšit cca. 60 velkých měst.
35
2.2. Ekonomický růst a HDP
2.2.1 Tempo růstu indické ekonomiky
Od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 až do osmdesátých let nerostla indická ekonomika příliš velkým tempem. Průměrné tempo růstu HDP se pohybovalo mezi 3,5 až 4-mi procenty. Tento pomalý růst ekonomiky, který byl pojmenován „hinduistickým tempem růstu“, byl dán rozhodnutím první indické vlády, která svoji zemi víceméně izolovala od okolního světa. Díky nízkému růstu HDP přišly v osmdesátých letech první reformy hospodářství, které přinesly své ovoce v podobě zvýšení tempa ekonomického růstu. Průměrný roční růst byl v tomto období cca. 5,7 %. Až teprve finanční reformy z roku 1991 přinesly výrazně vyšší tempo růstu indické ekonomiky. Z těchto hodnot je patrné, že se indická ekonomika nevyvíjela rovnoměrně. Na rozdíl například od čínské ekonomiky, která od začátku reforem v roce 1978 rostla v průměru o deset procent. V tomto ohledu Indie za svým konkurentem zaostala.
Graf č. 1: Růst hrubého národního produktu Indie (%)
8,5 7,8
9,2
2005
2006
9,7
7,3 6,5
6,1
4,8
1996
9
1997
5,8 4,4
1998
1999
2000
4
2001
2002
Zdroj: [9] Dostupné z :
36
2003
2004
2007
Před vyhlášením reforem v roce 1991 se růst indické ekonomiky prakticky zastavil. V tomto krizovém roce dosáhl růst bídných 0,8 %. Vláda se proto rozhodla o realizaci zásadních změn v ekonomickém systému. Přistoupila tudíž k radikálnějším reformám a začala odstraňovat státní plánování, podporovat konkurenci mezi soukromými firmami, liberalizovala zahraniční obchod, což se všechno promítlo v rychlém oživení hospodářství. Byla tak zahájena cesta tržně orientované ekonomické politiky, kterou doprovodila rozsáhlá privatizace státního majetku. Hned v následujícím roce ekonomika vzrostla o 5,3 %, další rok o 6,2 %. Vývoj od roku 1996 ukazuje graf číslo 1. Spočítáme-li průměrný růst za posledních 13 let, zjistíme, že indická ekonomika roste v průměru o 7 %.
Při pohledu na graf a čísla s ním spojená, vyvstává otázka, co přispělo k takovémuto rozvoji. Nepokládám si ji náhodou, protože k růstu HDP, krom už zmiňovaných reforem, bez kterých by to nešlo, přispěl osobitý model rozvoje. V ekonomické struktuře totiž Indie vsadila na sektor služeb. Tím se naprosto odlišuje od ostatních rozvojových zemí, které spíše preferovaly rozvoj těžebního a zpracovatelského průmyslu.
Indii se podařilo vybudovat síť sofistikovaných servisních center pro transnacionálních korporací (software, call centra, back-office, výzkum, desing, vedení různých databází apod.) a učinit z exportu služeb výnosný zdroj příjmů.12 Díky tomu se sektor služeb „vyšvihnul“ na první místo v tvorbě HDP. Dnes jeho podíl přesahuje více jak jednu polovinu tvorby HDP. V případě, že Indie zůstane na této cestě a nic nenasvědčuje opaku, pak se Indie stane první velkou rozvojovou zemí, kde k nastartování rozvoje vedla mobilizace mobilizace intelektuální a mozkové kapacity. Rozvoj průmyslu v tomto směru zůstává v pozadí. Čím je to způsobeno?
Za prvé: Indie se může pyšnit velkým počtem vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří velmi dobře mluví anglicky; za druhé: světové hospodářství je v dnešní době úzce spojeno s postupující globalizací služeb. Indie v tomto ohledu drží v ruce trumfy v podobě kvalitního telekomunikačního spojení a hlavně velkému počtu anglicky mluvících
12
[2] FÁREK J., KRAFT J. Světová ekonomika za prahem nového století globálních změn. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-142-2
37
absolventů vysokých škol. Za třetí: zaměstnavatelé ve službách nemusejí překonávat restrikce, na rozdíl od ostatních sektorů. V těch se projevuje rigidní pracovní trh. Vláda se snaží chránit zaměstnance, a proto podniky s více než 100 zaměstnanci mohou propouštět pouze se svolením místních vlád. Jenže tento souhlas je vydáván jen ve výjimečných případech a studie Světové banky udává, že typická firma má o 17 % více zaměstnanců než potřebuje. Tento fakt se stává velkou brzdou, hlavně co se týče přílivu zahraničních průmyslových investic.
Abychom jenom nechválili. Čísla o tempu růstu indické ekonomiky by mohly budit zdání, že se Indie řadí mezi vyspělé země. Ale přepočteme-li hrubý domácí produkt na osobu, tzv. parita kupní síly, zjistíme, že se Indie ještě stále pořád řadí mezi rozvojové země, navíc chudé. Částka cca. 3000 dolarů na osobu řadí Indii zhruba na 150. místo z 230-ti zemí světa. Pro srovnání, Číně patří 122. místo (5000 $/osobu), Japonsku 18. místo (28 000 $/osobu), první místo zaujímá Lucembursko s GDP na osobu více než 55 000 dolarů.
Toto srovnání napovídá, že v tomto ohledu má Indie stále co dohánět, aby se z ní stala vyspělá země, která by se v žebříčku GDP na obyvatele vyšplhala do horních pater. K tomu bude potřebovat svůj hospodářský výkon alespoň zdesetinásobit. To však není bohužel otázka 20-ti či 30-ti let, nýbrž k tomu bude potřebovat zřejmě celé 21. století. Navíc, aby toho kdy dosáhla bude její ekonomika muset růst tempem mezi 8-mi až 10-ti procenty, což by bylo zhruba třikrát tolik, kolik je průměr EU.
Co by proto měla Indie udělat? Využít a vládně podpořit svůj potenciál, který tato země určitě má, o čemž nepochybují ani přední světoví ekonomové. Konkrétními kroky jsou např. zkvalitnění infrastruktury, další podpora vzdělávání, nějakým způsobem se bude Indie muset vypořádat se státní byrokracií, dále by měla zjednodušit množství zákonů. Neméně důležitým krokem je pokusit se narovnat válečné napětí s Pákistánem a v neposlední řadě se vypořádat s problémy v zemědělství.
V posledních třech letech roste indická ekonomika zhruba o 9 % ročně. Vinou finanční krize, snížili přední vládní poradci odhad růstu v právě končícím fiskálním roce na 7,1 %. Po předchozích letech růstu, tak dochází ke zpomalení. Příčinou je nedostupnost úvěrů pro
38
domácnosti a zpomalení klíčových trhů v zámoří. Ale i přesto není pokles růstu tak zásadní a výrazný jako v ostatních světových ekonomikách. Dokonce je zanedbatelný vůči polovičnímu růstu, který očekávají některé jiné asijské ekonomiky.
2.2.2 Činitelé ovlivňující růst HDP
Mezi tři hlavní činitele, které ovlivňují růst hrubého domácího produktu patří investice, spotřeba a vývoz.
Od roku 1991, kdy proběhly reformy, přímé zahraniční investice do Indie vykazovaly téměř stoprocentní růst. Z počátečních 129 mil. $ v roce 1991-92 na 2,1 mld. dolarů v roce 1995-96. Růst přímých zahraniční investic v posledních pěti letech ukazuje následující tabulka.
Tabulka č.5: Výše přímých zahraničních investic Indie (mld. USD) 2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
2,388
3,713
7,7
22,1
32,4
Zdroj: [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/>
Z tabulky je patrná neustálá rostoucí výše přímých zahraničních investic, které do země směřují. Tyto čísla nemusí být konečná, a když to Indie vezme správně do rukou, tak může využít svého potenciálu. Jde totiž o to, že stále pro mnoho firem existují v Indii překážky a hrozby, které by jejich investice mohly ohrozit. V první řadě se firmy potýkají s mnoha stupni byrokracie, jak na státní, regionální či komunální úrovni. Dále to jsou neprůhledné a velmi často se měnící předpisy. Navíc do mnoha odvětví je zahraničním investorům vstup zakázán. Jedná se např. o zemědělství či maloobchod.. Restrikce a omezení existují na každém kroku. Než zahraniční firmy získají potřebná povolení, potřebují k tomu spoustu podpisů a razítek. To je pro některé zájemce nepřekonatelné. Na druhou stranu musím podotknout, že s tímto problémem se Indie snaží bojovat a postupně uvolňuje omezení a předpisy. V dnešní době dokonce už existují odvětví, do kterých může plynout zahraniční kapitál bez jakéhokoli souhlasu.
39
V další řadě stojí problémy s infrastrukturou, nedostatkem elektrické energie, problémy s pitnou vodou a jiné, které znamenají další hrozby. Tou největší jsou časté výpadky elektrické energie, výrobní kapacity jsou nedostatečné, ve špičkách dochází až k 15-ti procentnímu nedostatku. Proto v méně rozvinutých oblastech dochází k dlouhodobějším výpadků, které někdy trvají i 10 hodin. Velké problémy to znamená pro cementárny, železárny nebo textilní továrny, které se bez elektrické energie neobejdou. Dalším v řadě jsou zastaralé silnice, které jsou v katastrofálním stavu. Železnice také rozhodně nepatří mezi moderní. Dopravní infrastruktura je tak další brzdou v přílivu větších investic, kterou dnešní vláda řeší miliardovými investicemi na modernizaci.
Když mluvíme o překážkách a omezeních, musíme zmínit i provládní opatření, podporující zahraniční investice. Tím hlavním nástrojem je založení a v dnešní době fungování zhruba dvou set speciálních ekonomických zón. V těchto zónách funguje buď jedno odvětví nebo je specializováno na mix odvětví. Samozřejmě, že v těchto oblastech pak platí speciální pravidla a pobídky. Mezi ty nejlákavější určitě patří desetileté daňové prázdniny a osvobození od cel a dalších daní. Krom těchto zón, existují ještě tzv. Export Oriented Units, které poskytují různé výhody, např. při dovozu technologií ze zahraničí.
Z kterých zemí přitéká největší množství zahraničních investic, které jsou největšími obchodními partnery Indie? Jedním z hlavních partnerů co se zahraničních investic týče je Evropská unie, mezi další patří USA, země ASEAN a ostatní asijské státy. Evropské Unii Indie vděčí za největší část svých PZI. K tomuto stavu vedla dlouhá cesta a muselo být uzavřeno několik Dohod o spolupráci mezi Indií a EU.
Co se týče budoucnosti, má Indie velmi dobré vyhlídky. V loňském roce se umístila na druhém místě studie společnosti Ernst & Young, která se zabývala atraktivností trhů pro zahraniční investory. První místo obsadila Čína, což je podtrhuje skutečnost, že jsou asijské trhy velmi atraktivní. Jedná se o velké nerozvinuté trhy se značným růstovým potenciálem. Navíc se firmy budou snažit využít rostoucí kupní síly asijských spotřebitelů. Výsledky výzkumu shrnuje následující tabulka, pro dokreslení, bylo osloveno 834 mezinárodních společností.
40
Tabulka č.6: Nejatraktivnější země pro přímé zahraniční investice podle průzkumu společnosti Ernst & Young Pořadí
Země
Podíl (%)
1.
Čína
47
2.
Indie
30
3.
Rusko
21
4.
USA
18
5.
Polsko
14
6.-7.
Německo, Brazílie
10
8.
Japonsko
7
9.
Česká Republika
5
Zdroj: DPA Převzato [online] z:
Výsledky průzkumu jasně ukazují na indický potenciál v oblasti přímých zahraničních investic. Mnohé studie Indii předpovídají, že se ještě do roku 2025 dostane na první místo v přílivu PZI. Toto všechno jsou studie a předpoklady a bude záležet na způsobu, kterým se k tomuto postaví indická vláda. Existuje totiž spousta již zmíněných problémů a překážek, které by mohly budoucnost velmi výrazně ovlivnit. Na jedné straně to jsou problémy, s kterými se může vláda sama vypořádat, ale na druhé straně tu jsou hrozby, které nemůže přímo ovlivnit. Mám na mysli terorismus. Příkladem budiž nedávné teroristické útoky v Bombaji. Tento hrůzný čin totiž otřásl s důvěrou zahraničních investorů. Není se co divit, v době světové ekonomické krize se každý investor dvakrát rozhoduje, kam investuje svoje finanční prostředky. Vyhledává proto stabilní trhy a země. Bohužel s problémem terorismu se dnes potýká celý svět a nikdo nemůže zaručit, že se nějaký útok neodehraje na jeho území. Vzniklá situace se projevila jak na straně vývozu ze země, kdy byl pozastaven export některých produktů, tak hlavně na výši PZI směřujících do země. Světové firmy se zalekly hrozby dalších útoků a pozastavily své investice určené Indii, což se rázem projevilo ve snížení růstu HDP.
Další problém, který dnes přímo ovlivňuje výši přímých zahraničních investic a tudíž růst celé ekonomiky je světová finanční krize. Ekonomiky, které jsou odkázané na PZI budou
41
trpět z důvodu, že investoři disponují menším investičním kapitálem. Ale podíváme-li se na Indii, tak existují přinejmenším dva důvody, proč by měla toto těžké období přečkat. Za prvé: Indie má značné vlastní zdroje, které může použít na podporu růstu, a již prokázala, že je dostatečně způsobilá k efektivní alokaci domácích úspor do produktivních investic. Za druhé: je zřejmé, že jakmile se poměry na Západě začnou stabilizovat, investoři hledající vhodné místo pro své peníze se díky růstovým příležitostem i samotné velikosti trhu znovu zaměří na Indii.13
Navíc se Indie, na rozdíl od jiných zemích, na PZI spoléhá méně. Není nezdravě závislá na globálních obchodních a kapitálových tocích. Pouze 20 % HDP je odkázáno na vnější obchod. Zbytek je tvořen silným a hlavně obrovským vnitřním trhem. I když výše zmíněnými teroristickými údery byla podkopána důvěra v indický trh, tak se vláda ve spolupráci s Centrální bankou zachovala správně. Snížením úrokových sazeb se snaží obnovit důvěru investorů. Předpoklady hovoří o tom, že by v aktuálním fiskálním roce měly PZI do země přesáhnout hodnotu 25-ti mld. USD.
Spotřeba z různých důvodů klesá, tím hlavním je světová ekonomická krize. Jelikož, jak zmínil indický ekonom Arun Kumar, že indický zázrak je založen na investicích, jejichž příliv ale začíná opadat, rozhodla se vláda pro podporu spotřeby. První hlavním krokem bylo snížení základní úrokové sazby, která klesla z hodnoty 7,5 % až na 5,5 %. ,,Indická vláda se vydala cestou podpory domácí spotřeby a napumpovala do ekonomiky miliardy dolarů. Navíc se snaží snížením úrokových sazeb podpořit domácí poptávku po půjčkách, které by měly být relativně dostupnější," těmito slovy hodnotil aktuální situaci český velvyslanec Hynek Kmoníček.14
[14] THAROOR S. Indie se krizi vyhýbá. Z několika dalších chudáků se možná stanou milionáři [online] Dostupné z: [cit. 2008-11-05] 14 [10] NĚMEC P., MOSTÝN A.: HN.IHNED Země mnoha tváří [online] Dostupné z:< http://exporter.ihned.cz/c4-10082850-33570140-r00000_d-zeme-mnoha-tvari> [cit. 2008-11-05] 13
42
2.2.3 Faktory úspěchu indické ekonomiky Za stále rychle rostoucí ekonomikou stojí několik významných faktorů, které tento stav podporují, a bez kterých, jak se říká, by to nešlo.
V první řadě to jsou postoje indických vlád, které byly či jsou u moci. Jejich hlavní podíl tkví v tom, že podporovaly nastoupený kurz ekonomických reforem, o nichž je informováno v předchozích kapitolách. Na tomto místě bych jenom shrnul opatření, která byla přijata. Jedná se především o liberalizaci v udělování dovozních licencí, byly redukovány průmyslové obory vyhrazené veřejnému vlastnictví, privatizovány státní podniky, byl podporován příliv přímých zahraničních investic a omezena jejich kontrola atd.
Druhým příznivým faktorem je zpomalení rychlého populačního růstu. To má za následek, že bude růst podíl obyvatelstva v pracovním věku a děti budou tvořit menší procento. Z tohoto faktu vyplývá budoucí zvyšování příjmu na obyvatele. Dřívější obrovský populační růst, kdy se během 20. století počet Indů téměř zpětinásobil, přispěl k masové negramotnosti a vysoké kojenecké úmrtnosti. V minulosti měly indické matky v průměru šest i více dětí. Indie tak neměla dostatek prostředků na vzdělávání a zdravotní péči každého dítěte. To se v dnešní době zásadně mění, díky zvyšující se gramotnosti matek, lepšímu zdravotnictví a kvalitnějším lékařským technologiím, je průměrná porodnost 3 děti na jednu matku (v některých oblastech dokonce 2 děti).15
Za třetí: ustupují staré společenské překážky, které dívkám a příslušníkům nižších kast bránily v získávání vzdělání.16 Tento fakt by v budoucnu mohl přinést silnou společenskou podporu rychlého ekonomického růstu.
[11] SACHS J. D. Indie míří do středu světového hospodářského dění. Project Syndicate, an Association of Newspapers around the World. Dostupné z: 16 [12] SACHS J. D. Indie a její „čínský“ syndrom. Project Syndicate, an Association of Newspapers around the World. Dostupné z: 15
43
Za čtvrté: rychle se rozvíjející technologická základna, což je dáno investicemi do vědy a výzkumu technologií po dobu několika let.
Za páté: Indie vsadila na rozvoj vzdělávacího systému. Indie ročně „produkuje“ 150 tisíc inženýrů, z celkového počtu 900 tisíc, kteří ve světě přebírají diplom. Jedná se o vysoce kvalifikované absolventy, kteří v mnoha případech absolvují stáže v USA a jsou výborně jazykově vybaveni. Podle studie australské vzdělávací agentury IDP nazvané Global Student Mobility 2025, která se týká poptávky po vysokoškolském vzdělání, bude v příštích 25 letech tempo růstu počtu vysokoškolských studentů v Indii cca. 7,7 %. Což by znamenalo zvýšení počtu ze současných 9,6 milionů na 61 milionů v roce 2025.
Poslední faktor bezprostředně vyplývá z předchozího. Dobře vyškolená pracovní síla a nízké pracovní náklady vedly k tomu, že Indie získala výhodu v outsourcingu, především v oblasti informačních technologií. Zlomovým okamžikem v tomto směru byl rok 1999 a následný přechod na rok 2000, kdy se celý svět obával tohoto přechodu a s tím souvisejícím kolapsem informačních sítí. Američtí a evropští počítačoví experti byli natolik vytíženi, že nemohli přijímat další zakázky. To byla šance pro Indii, protože mnoho světových firem se obrátilo na indické programátory. Ti jak se říká, uchopili svoji šanci za vlasy. Světoví byznysmeni zjistili, že Indové jsou výborní odborníci, kteří navíc výborně ovládají angličtinu a co bylo nejpodstatnější, inkasovali zhruba desetinu toho co jejich „západní“ kolegové.
Invazi významných světových společností do nitra Indie nemohl od roku 1999 již nikdo zabránit. Své pobočky otevřela v Indii do dnešní doby celá řada softwarových kolosů (Microsoft), bank (Goldman Sachs, Citigroup), výrobců počítačové a komunikační techniky (HP, IBM, Dell, Intel, Texas Instruments, Cisco Systems) atd. Všichni přitom v Indii praktikují tzv. outsourcing - tedy činnost, při které přenášejí do země pracovní místa ze svých mateřských zemí.17 V posledních době po sobě jdoucích čtyřech letech Indie každý rok zdvojnásobila outsourcingové služby, jehož pomocí dnes vykonává 85 % obchodu. [4] ZEMÁNEK J. Indie: rozvojová země s obrovským potenciálem [online] Cevrorevue. Praha: 2007. č. 2. [cit. 2008-11-10] Dostupné z: 17
44
Když se podíváme na čísla, tak zjistíme, že v roce 2004 vydělalo v Indii 250 000 zaměstnanců s využitím outsourcingu více než 2 mld. USD, v roce 2007 to už bylo cca. 14 mld. $.
Proč firmy vsadily zrovna na outsourcing? Odpověď je jednoduchá, outsourcing redukuje firmám náklady, zvyšuje jejich rentabilitu a představuje jakýsi ukazatel rozvoje. Cílem pro společnosti je zvýšení zisku, případně upevnění pozice na trhu. Nejvíce firmy ušetří na mzdových nákladech. Jednoduchý důkaz. Bankovní poradci, personalisté, programátoři, finanční analytici atd. „berou“ v Indii průměrně 300 dolarů za měsíc. Naproti tomu v USA či západní Evropě na podobných pozicích činí průměrný plat nejméně 4000 – 5000 dolarů za měsíc. Když se k tomu přičtou poměrně vysoké daně a sociální pojištění, tak není divu, že světové firmy hojně využívají tento způsob podnikání, který jim ušetří nemalé peníze a prostředky.
Určitě zajímavé je popsání toho, jakým způsobem vypadá příchod zahraničních společností do Indie. Kolem vybrané vysoké školy vznikne technologická zóna s výzkumnými centry, do které následně začnou své pobočky stěhovat vybrané softwarové a telekomunikační korporace (příkladem hovořícím za všechny je pětimilionové indické město Bangalore).18 Výsledkem této cesty je, že zaměstnanci, kteří pracují v těchto zónách dostávají mnohem vyšší plat, než ostatní Indové. Ale své vydělané peníze dále utratí v Indii, čímž podporují růst ekonomiky a dalších hospodářských odvětví. Z toho plyne jediné, prospěch z těchto zón mají všichni.
Co říci na závěr této kapitoly? Již několikrát jsem zmínil, že Indie, i podle odborníků, má velký potenciál. Různé studie ji přisuzují pokračující růst v průměru o 7 % ročně, a to navzdory finanční krizi. Podle mého názoru, hodnota růstu bude záviset na vládních krocích. Zda budou pokračovat ekonomické reformy, které systém ještě více stabilizují a liberalizují, což je pro další růst nejdůležitější. Dále by mělo dojít k odstraňování úřednické byrokracie, která je brzdou v dalším přílivu zahraničních investic do země. Pokud k těmto [4] ZEMÁNEK J. Indie: rozvojová země s obrovským potenciálem [online] Cevrorevue. Praha: 2007. č. 2. [cit. 2008-11-10] Dostupné z: 18
45
změnám dojde, tak další tempo růstu HDP bude závislé na rychlosti provedení. HDP může růst klidně o výtečných 9 %, ale i tak úžasných 12 %. Problém je totiž v odlišném tempu politické deregulace, která v jednotlivých hospodářských oblastech probíhá. Tudíž již fungující reformy působí různě ve specifických oblastech. Proto i v tomto směru by mělo dojít ke zlepšení a sladění postupů.
2.3. Finanční sektor Podíváme-li se na finanční sektor, tak zjistíme, že se postupně, stejně jako celá ekonomika, vymaňuje z vlivu a kontroly státu. Není to jediný problém, s kterým se Indie potýká. Stejně jako celá řada států má potíže se schodky státního rozpočtu. Reformy přispěly ke konsolidaci fiskální politiky. Což vedlo ke snížení fiskálního deficitu v poměru k HDP z 6,1 % na počátku devadesátých let na 4,1 % v letech 1996-97. Od tohoto roku bohužel deficit začal opět růst a svého vrcholu dosáhl v roce 2001-02, kdy se v poměru k HDP vyšplhal až na 6,2 %. Tento fakt nezůstal bez reakce a vláda zpracovala Zákon o finanční zodpovědnosti a správě státního rozpočtu, který vstoupil v platnost rokem 2003. Tímto zákonem se musí řídit jak vláda, tak i státní banky či ministr financí a zavazuje je k dodržování fiskální discipliny. Výsledek shrnuje následující tabulka, v které jsou uvedeny příjmy a výdaje státního rozpočtu, fiskální deficit a poměr k HDP.
Tabulka č.7: Příjmy a výdaje státního rozpočtu, fiskální deficit za posledních 5 let 2003/2004 2004/2005 Příjmy
2005/2006
2006/2007
2007/2008
(mld. 2 638
3 060
3 438
4 034
4 864
(mld. 4 713
4 976
5 039
5 639
6 805
1 252
1 463
1 486
1 509
4,0
4,1
4,1
4,1
INR) Výdaje INR) Fiskální deficit
1 232
Poměr k HDP v 4,5 %
Zdroj: [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/>
46
Z tabulky je patrné, že se deficit pohybuje v průměru kolem hodnoty čtyř procent a má postupnou klesající tendenci. Všechno je výsledkem pozitivního vývoje ekonomiky a dodržování finanční disciplíny.
2.3.1 Bankovní sektor
I v tomto sektoru můžeme názorně vidět odraz vývoje v Indii. Zpočátku byl i bankovní sektor, stejně tak jako celá ekonomika pod kontrolou státu, který znemožňoval příliv zahraničních investic do Indie. Soukromé banky nebo banky se zahraničním kapitálem byly tabu. Veškerou úlohu v bankovním sektoru přebírala centrální indická banka (Reserve Bank of India – RBI). Ale i v tomto sektoru proběhla a stále ještě probíhá značná liberalizace a privatizace. Stále více je povolována činnost zahraničních bank, které tím získávají stále větší podíl na trhu. Efektivnost celého sektoru je zvyšována zaváděním počítačových sítí po celé zemi.
V dnešní době je indický bankovní sektor hodnocen jako velmi stabilní, dobře regulovaný a technologicky rostoucí. Nabízené služby však nejsou často na standardní úrovni.19 Jak vypadá indický bankovní trh v Indii? Řeč čísel vypovídá následovně. Na trhu působí 79 bank, které mají po celé Indii otevřeno 795 poboček a zaměstnávají zhruba 11 tisíc zaměstnanců. Státní nebo chcete-li veřejný sektor si drží majoritu v 27 bankách, které kontrolují téměř 75 % všech bankovních aktiv. Tento fakt není pro Indii vůbec příznivý, jelikož tyto banky neefektivně alokují kapitál, málo respektují komerční pravidla. Z těchto důvodů je nutná změna, která je ale pomalá a to i protože se jedná o politicky citlivý proces. Soukromých bank je na trhu 23 a zaujímají 18 % trhu. Zbytek připadá na zahraniční banky, kterých na indickém území působí 29. Celkový přehled shrnuje jednoduchý graf níže.
[13] ŠVÁBENSKÁ J. Nevyužitý lákavý potenciál? Aneb financování obchodu v Indii [online] Dostupné z: [cit. 2008-11-13] 19
47
Graf č.2: Rozdělení indického bankovního sektoru
Struktura bankovního sektoru
27
29
Banky s majoritním státním podílem Soukromé banky Zahraniční banky
23
Zdroj:[8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/>
Indické banky se na rozdíl třeba od těch čínských těší „dobrému zdraví“. Za tímto faktem stojí tradiční konzervativní regulace bank a osoba neústupného guvernéra RBI Shri S. Sridhara. Výsledkem je, že se indické banky nedostaly do dluhů, které by plynuly z neuváženého poskytování úvěrů, credit default swapů nebo nafouklých cen nemovitostí, což jsou všechno problémy s kterými se potýkají „západní“ banky. Na druhé straně barikády stojí liberalizace celého finančního trhu. Ta podle odborníků probíhá příliš pomalu, čímž brání dalšímu růstu ekonomiky. V dnešní době je efektivita poskytování úvěrů domácnostem příliš nízká a omezuje tak jejich spotřebu. Když se toto podaří zlepšit, či dokonce odstranit bude to mít jistě pozitivní efekt, který se projeví v rychlejším růstu ekonomiky.
Z celkového počtu zahraničních bank jsou v hojné míře zastoupeny i přední mezinárodní banky, jako např. American Express Bank, Barclays Bank, Citibank, Deutsche Bank, Societé Generale a další. Zatím se pobočky těchto bank nachází pouze a výhradně ve velkých městech. Důvodem jsou stále ještě existující restrikce a omezení, které se týkají
48
otevírání nových poboček a tím rozšiřování sítě. RBI, ale ohlásila deregulaci, s tím, že zahraniční banky budou mít stejné podmínky pro existenci na trhu.
V dnešní době je indický bankovní sektor opravdu silný. Ještě před dvaceti lety se výše měnových rezerv v bankách pohybovala kolem hodnoty 5,38 mld. USD, což byla velmi malá hodnota. V roce 2004 se hodnota této položky poprvé přehoupla přes 100 mld. dolarů. Indové v hojném počtu nenechávají své peníze volně ležet na účtech, naopak investují je do akcií. Více než 20 milionů Indů vlastní akcie asi 9000 veřejně obchodovatelných společností, což je více než v jakýchkoli jiných zemích kromě USA a Japonska.20
2.3.2 Indický burzovní trh Ani indická burza cenných papírů nezůstala ušetřena dopadům světové ekonomické krize. Zatímco v lednu loňského roku dosáhly indexy svého vrcholu, pak se jejich výkonnost v posledním čtvrtletí propadla o celou polovinu. Například druhý největší věřitel v zemi, ICICI Bank, utrpěl těžkou ztrátu. Příčinou byly zvěsti, že má v portfoliu špatná aktiva, především britské a americké cenné papíry. Institucionální investoři vybrali během roku 2008 částku 9,9 miliard dolarů, což je v porovnání s čistými investicemi ve výši 17,4 miliard dolarů v roce 2007 podstatně horší výsledek.21 Ještě větší rána pro burzovní trh přišla v listopadu, kdy byly veškeré finanční trhy zavřeny po sérii bombových útoků v Bombaji.
Vláda na tyto skutečnosti zareagovala několikerým snížením úrokových sazeb z hodnoty 9 % až na hodnotu 6,5 %, učinila tak ve třech postupných krocích. Dalším krokem bylo říjnové uvolnění letitých restrikcí, které zahraniční investory omezovaly v možnostech investovat na indickém kapitálovém trhu. Dále byly zmírněny pravidla pro poskytování komerčních úvěrů, tak aby těžební, výzkumné a ropné společnosti měly možnost podílet se na rozvoji infrastruktury. Byly zvýšeny limity půjček pro zámořské společnosti, které podnikají v těchto sektorech a to z 50 mil. na 500 mil. dolarů. Současná globální situace [21] MOULIS J. Afin: Indie – příležitost, která se vyplatí [online] Dostupné z: [cit. 2008-11-13] 21 [14] ŠALOMONOVÁ I. Indie finanční krize: inspirující řešení [online] Dostupné z: [cit. 2008-11-15] 20
49
přinutila Indii k početným ekonomických reformám, které se navíc zdají moudřejší než reformy předchozí. V době, kdy západní země zběsile znárodňují jmění bank, indické vláda odmítla prodat více než 49 procent státem vlastněných bank, které kontrolují zhruba 70 procent celkového jmění peněžních ústavů. Tento krok se nakonec vyplatil.22 .
2.3.2.1 SENSEX – historie a vývoj v posledním období Burza cenných papírů Mumbai vznikla v roce 1875, kdy se 318 osob stalo jejich členy a bylo placeno z knížecích prostředků. Od té doby prošly kapitálové trhy jak dobrými, tak i špatnými obdobími. 20. století nebylo vůbec jednoduché. Až do osmdesátých let neexistovala žádná stupnice, která by měřila výkyvy na trhu cenných papírů. V roce 1986 tak Burza cenných papírů Mumbai (BSE) přišla s akciovým indexem, který se tak následovně stal „barometrem“ indického trhu s cennými papíry.
SENSEX je nejen vědecky navržený, ale také založený na používání celosvětové metody. Jak již bylo zmíněno, poprvé byl zkompilovaný v roce 1986. Jedná se o koš 30-ti základních akcií velkých, likvidních a reprezentativních společností. Základním rokem je 1978-79 a základní hodnota 100. Hodnota indexu je oznamována jak na domácích, tak i na zahraničních trzích pomocí tisku a elektronických médií.
Zpočátku byl výpočet indexu založen na metodice plné tržní hodnoty obchodních společností. Od 1. září se používá metoda dostupné časové rezervy. Tato metoda je celosvětově považována za nejlepší a všechny hlavní světové indexy jsou vypočítávány stejně. Jako např. Dow Jones, MSCI, FTSE, atd.23
SENSEX se v průběhu několika let stal jednou z nejprominentnějších značek v zemi. Jeho úspěch je založený na širokém souhlasu mezi indickými investory. Jako nejstarší index
22
[14] ŠALOMONOVÁ I. Indie finanční krize: inspirující řešení [online] Dostupné z: [cit. 2008-11-15]
[15] SENSEX – The Barometer of Indian Capital Markets [online] Dostupné z: [cit. 2008-12-05] 23
50
v zemi poskytuje informace v dlouhém časovém období. Nestranně tak zachytil všechny události a rozmachy, které na indickém trhu cenných papírů za tu dobu proběhly.
Graf č.3: Vývoj indexu SENSEX v období 2.4.2008 až 2.4.2009
Zdroj:[online] Dostupné z:
Pohled na graf nám jen potvrzuje výše zmíněná fakta. Není z něj sice patrný vrchol, který indická burza zaznamenala v lednu, ale je zde patrný propad, který nastal během října. Ten další, ale ne už tak výrazný nastal v listopadu po teroristických útocích. Podíváme-li se na řeč globálních čísel, tak indická burza od začátku roku 2008 ztratila více než 60 %. Co je hlavní příčinou propadu? Hodnoty indických společností neklesaly bezprostředně z důvodu amerických finančních nezdarů. Spíše se v poklesu akcií odráží fakt, že zahraniční investoři mají problémy s likviditou, což znamená, že prodávají své pozice v Indii, protože potřebují peníze doma. Neděje se tak z důvodu, že by jim málo vydělávaly.
2.3.2.2 Investování na indické burze Při investování na indické burze se stále více populárnější stávají tzv. na burze obchodovatelné fondy – ETF (Exchange traded funds). Na trhu jich je několik a nabízí přímou a různorodou možnost investování a to nejen na indických trzích. Jediná investice
51
do ETF vás zbaví zbytečných nákupů desítek titulů a sama je diverzifikovaná. ETF nabízí zajímavou alternativu, i protože investora stojí mnohem méně než investice do klasických otevřených podílových fondů. Platí totiž jenom poplatek obchodníkovi, který je výrazně nižší.
Můžete si vybrat buď fondy obchodovatelné na indickém trhu nebo fondy, které působí na jiných trzích, ale převážná část jejich investic směřuje do Indie. V krátkosti představím vybrané ETF. Prvním je Eaton Vance Greater India A (ETGIX). Jedná se o nejstarší a největší ETF fond, který je obchodovaný na amerických trzích. Plných 65 % prostředků je investováno v Indii a okolních státech. Oblíbeným sektorem jsou spotřební zboží, zdravotnictví atd. Fond investuje do společností jako jsou např. Siemens, Tata Consultancy Services aj.
Indie fond (IFN) je uzavřenou investiční společností řízenou managementem Blackstone Group přímo v Indii. Fond investuje 80% svých prostředků do indických cenných papírů, především do large caps. Zájem fondu je především o finance, software a různorodá průmyslová odvětví. Hlavní investice jsou v Infosys Technologies, Reliance Industries, Oil and Natural Gas Corp. a Bharti Tele-Ventures.24
Morgan Stanley India Investment (IIF) je také uzavřenou investiční společností, stejně jako IFN. Do indických cenných papírů však investuje je 65 % finančních prostředků a 25 % jich investuje do nekótovaných indických cenných papírů. Prioritou jsou spotřební zboží, finančnictví a průmyslové podniky. Největší a hlavní investice jsou v Siemens India, ABB Ltd. India atd.
2.3.3 Daňový systém
2.3.3.1 Nepřímé daně
[16] MOULIS J.: SENSEX je sexy?! Aneb Indie – příležitost, která se vyplatíII. [online] Dostupné z:< http://ipoint.financninoviny.cz/sensex-je-sexy-aneb-indie-prilezitost-ktera-se-vyplati-ii.html> [cit. 2008-1205] 24
52
Od roku 1991, kdy v Indii proběhly reformy, doznal daňový systém mnoha změn, ale i tak je v dnešní době velmi neefektivní. Proto se do státní pokladny dostává pouze 16 % HDP a země se tak stále zadlužuje. Významným krokem bylo v roce 2005 zavedení daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 12,5 %. Vláda tím chtěla stabilizovat státní finance. DPH však bylo zavedeno na celém území Indie, s výjimkou osmi států. První problém byl tak na světě. Tím druhým jsou dvě sazby, snížená má hodnotu 4 %, ale hlavně odlišné používání v různých státech. Jednoduchý příklad, nafta je zdaněna jinak v Maharástře (12,5 %), Pandžábu (4 %) nebo v Gudžarátu (16 %). Pokud se vláda nedokáže vypořádat s těmito fakty, tak v budoucnosti nemůže očekávat, že by mohl být daňový systém v zemi efektivní. Změny, které proběhly od roku 1991 i v souvislosti s členstvím ve WTO, jsou sice významné a zásadní (redukce cel a poplatků, snížení daní korporacím atd.), ale dnes už nedostatečné.
Zavedením DPH byla zrušena centrální prodejní daň, která se týkala prodeje a nákupu zboží mezi státy. Další daní, která se uvaluje na obchodní transakce v rámci jednoho státu, je státní prodejní daň (State Sales Tax Act). Jako každá země, tak i Indie disponuje spotřební daní. Ta je spravována „Central Excise Act, 1994“ a „Central Excise Tariff, 1985“. Spotřební daň se na zboží uvaluje v momentě výroby a většina výrobků je zatížena daní ve výši 16 %. Zajímavostí je, že se k této sazbě ještě připočítává vzdělávací daň ve výši dvou procent.
Placení cel v případě dovozu a vývozu zboží je v Indii regulováno celními zákony a celními sazbami. Existují tři druhy cel. Základní sazba (Basic Duty), jejíž nejvyšší sazba je 10 %, ale u některých druhů zboží je nulová. Pak existuje dodatečné clo, které se uvaluje na dovážené zboží, které se podobá výrobku, který je už v Indii vyráběn. Sazba je většinou 4 %, ale může být i 16 nebo dokonce 48 %. Posledním případem je už zmíněná vzdělávací daň. Podíváme-li se na tyto informace laickým pohledem, můžeme si odvodit, že dovoz či vývoz je značně komplikovaný a drahý. Výsledné clo může totiž dosáhnout hodnoty třeba 30 %. Což je fakt, který je značně kritizován ze strany EU, která se snaží o uvolnění a snížení sazeb. Trnem v oku je také ochrana trhu, kterou Indie využívá skrze antidumpingové clo. V tomto ohledu zaujímá jedno z předních míst na světě, i když se počet zahajovaných řízení Indií snižuje. V roce 2001 jich bylo 79, o pět let později bylo
53
zahájeno 20 nových řízení. Na druhou stranu je zajímavé, že i sama Indie se stává častým terčem antidumpingových řízení.
I Indie se potýká s daňovými úniky. Je to dáno především malými investicemi do systémů, které by odhalovaly podvodníky. Mají tak velkou šanci, že se vyhnou vězení nebo v případě, kdy jsou chyceni, tak se vyhnou trestu pomocí úplatků. Důvodem proč se tak ve velké míře děje, je existence široké škály úlev, osvobození a přirážek na straně spotřebních daní. Např. existuje skupina výrobků (zápalky, počítače, bavlněná příze atd.), které jsou ve skupině se sníženou sazbou daně, která má hodnotu 8 %. Na druhé straně jsou výrobky, které jsou zatíženy dodatečnou „zvláštní spotřební daní“ také ve výši 8 %, pak tu jsou ještě výrobky zvláštního významu, na které je uvalena „přidaná spotřební daň“. Následující čísla vypovídají o osvobození od spotřebních daní, které se dělí do 70 širokých kategorií, rozčleněných do 259 položek, 52 podmínek a 7 seznamů, z nichž každý obsahuje množství údajů. Od spotřebních daní jsou také osvobozeny firmy, jejichž roční tržby nepřesánou 10 milionů rupií nebo sídlí v určitých zvýhodněných nebo zaostalých oblastech.
Vzhledem k výše zmíněným číslům se není co divit, že si osvobození říká o zneužívání. Vše začíná u nižších úředníků, kteří mají volnost v uplatňování podmínek, takže je lze přesvědčit, aby si skutečnost vykládali příznivějším způsobem. Častým jevem tak je, že se zboží s vysokou sazbou prodává jako zboží zdaněné nízkou sazbou spotřební daně (např. leštěná žula se prodává jako neleštěná). Vyhýbání se spotřební dani je velice nakažlivé. Z jednoho prostého důvodu. Začne-li podvádět jedna firma může „nasadit“ nižší ceny. Efektem tohoto jednání je, že konkurenční firmy, aby se na trhu udržely začnou podvádět taky. Výsledkem je potom zavádění dalších dodatkových a zvláštních daní ze strany vlády, což opět vede k obcházení a dalším únikům.
Všechny tyto fakta a skutečnosti vedou k tomu, že vláda není schopna poskytovat základní veřejné statky. Firmy se také bojí zavádění produktivnějších technologií, které vyžadují postupy zahrnující provoz ve velkém. Vzhledem k tomu, že nepřímým daním lze snadněji unikat provozováním mnoha malých organizací místo jedné velké, nelze dosáhnout úspor z
54
velkovýroby. Za povšimnutí stojí, že v softwarové branži, kde jsou od nepřímých daní osvobozeny všechny jednotky, dosahují indické společnosti efektivní velikosti.25
Z výše uvedených skutečností je jasné, že by se indická vláda měla pokusit o změny, které by vedly k zmenšení počtu daňových úniků. Prvním krokem by podle mého názoru mělo být zredukování podmínek pro osvobození, jejichž značný počet znamená živnou půdu pro obcházení. Druhým krokem by mělo být jakési motivování úředníků, kteří by tak neměli motivaci firmám pomáhat. Třetím krokem by mělo být „nalití“ peněz do systémů, které by odhalovaly daňové úniky a existovalo tady tak větší riziko, že podvodníci skončí ve vězení. S tím souvisí i práce dalších lidí, kteří by neměli být v pozici, že se dají snadno uplatit. Tyto změny by mohly vést k efektivnějšímu výběru nepřímých daní, hlavně spotřební a následně k motivování firem v zavádění nových technologií, větším prostředkům, které by pak vláda mohla následně využít v rozšiřování infrastruktury apod.
2.3.3.2 Přímé daně
Mezi přímé daně patří daně z příjmů, které se řídí podobnými pravidly jako u nás. Rozlišují se daňoví rezidenti a nerezidenti. Za rezidenta je považován ten kdo na území Indie stráví 182 dní daného fiskálního roku nebo 60 dní fiskálního roku v případě, že během předešlých 4 let byla v součtu na Indickém území po dobu 365 dní. Za zdanitelné příjmy se považují příjmy z následujících aktivit či majetku. Příjmy plynoucí z vlastnictví domu, příjmy ze zaměstnání nebo podnikatelské činnosti, příjmy z kapitálových příjmů a příjmy z ostatních aktivit.26
Podíváme-li se na zdanění společností, zjistíme, že existují rozdíly mezi domácími a zahraničními firmami. Domácí platí daň ve výši 30 % plus přirážku 10 %. Zahraniční firmy platí zvýšenou základní sazbu ve výši 40 %, naproti tomu přirážka je pouhých 2,5 %. K tomu základu se ještě navíc připočítává vzdělávací daň ve výši 2 %. Pro zahraniční firmy
[17] BHIDÉ A.: Daňte a utrácejte (prosím) [online] Dostupné z:< http://www.projectsyndicate.org/commentary/bhide2/Czech> [cit. 2008-12-05] 26 [18] NAJMANN A.: Daňová soustava Indie. Ústí nad Labem: Univerzita J.E.Purkyně – Fakulta Sociálně ekonomická, 2002. 25
55
je výhodné se registrovat podle indických zákonů, protože se tak stávají domácími firmami, jejichž zdanění je nižší. Pro porovnání domácí firmy 33,66 %, zahraniční 41,82 %.
2.4 Nezaměstnanost, trh práce, pracovní právo a dětská práce
2.4.1 Nezaměstnanost a trh práce
Podíváme-li se na oficiální statistiky indických úřadů, tak zjistíme, že míra nezaměstnanosti v Indii je pouhých 7,2 %. Tato hodnota byla dosažena v roce 2007. Jenže na druhé straně stojí statistika, která udává, že v Indii žije 25 % obyvatelstva pod hranicí chudoby. Čím je to zapříčiněno? Může to být nízkým ohodnocením práce indického obyvatelstva. Nebo je odpověď ještě jednodušší, indické úřadu zkreslují hodnoty nezaměstnanosti, aby se hodnotami mezi 7 až 8 procenty přiblížily vyspělým státům. Následující graf ukazuje vývoj nezaměstnanosti v období let 2002 až 2007.
Graf č.4: Vývoj nezaměstnanosti v Indii v letech 2002 až 2007 (v %) 10
8,8
9,5
9,2
8,9 7,8
9
7,2
8 7 6 5 4 3 2 1 0 2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z: < http://www.euroekonom.com/graphsdata.php?type=unemployment-india&lang=cz>
56
2007
Dalšími
třemi
objektivními
důvody
jsou
tzv.
částečná
zaměstnanost,
skrytá
nezaměstnanost, která je hlavně obvyklá a velmi častá v zemědělství, a nelegální zaměstnanost. Hlavně v indických městech se hodnota částečné zaměstnanosti pohybuje cca. kolem 10-ti procent. Poměrně vysoké úrovně dosahuje i mezi ženami a ve venkovských oblastech. Velmi rozšířeným problémem Indie je nelegální zaměstnanost, která představuje asi 85 % veškeré zaměstnanosti. Jedná se o zaměstnanost, která není oficiálně deklarována a nepřispívá tak do systému sociálního zabezpečení.27 To jsou hlavní důvody, který vedou ke zkreslování oficiálních hodnot nezaměstnanosti.
Zajímavostí je složení indického pracovního trhu. Už první číslo velice překvapí. V Indii je pouze 10 % práceschopného obyvatelstva, kteří jsou zaměstnáni obvyklým způsobem, což znamená, že pracují na základě uzavřené pracovní smlouvy. S tím souvisí i využívání veškerých sociálních výhod. Valná většina práceschopné populace pracují jako samostatně výdělečně činné. Nepříznivým faktem je, že jsou to většinou nezámožní lidé, řemeslníci, zemědělci, taxikáři atd. Z tohoto faktu pak vyplývá nepříliš optimistická statistika zmiňovaná v prvním odstavci. Tedy fakt, že 25 % žije pod hranicí chudoby. Zbylých 30 % populace tvoří sezónní dělníci a příležitostní pracovníci.28 I z těchto čísel vyplývá, že sestavit v Indii objektivní statistiku týkající se nezaměstnanosti je velmi obtížné, či podle mého názoru nemožné.
S nezaměstnaností bojuje každá světová země a ani Indie není výjimkou. Vše navíc umocňuje, že výše mezd je v mnohých případech velmi nízká. Ale i tak díky přetrvávající těžké chudobě mají Indové velkou motivaci k práci. Přesto ale indický pracovní trh nefunguje. Proč, když je práce velmi levná a nabídka pracovní síly obrovská? Jedním z mnoha problémů je rozšířená negramotnost. Podle údajů společnosti Human Development Report z roku 2006 byla úroveň negramotnosti u osob starších 15-ti let 62,5 %, což Indii řadilo na 118. místo na světě.29 Z toho následně vyplývá nemožnost najít si práci. Na druhou stranu s nalezením práce mají potíže i vzdělanější pracovníci, dokonce i [24] Výhled zaměstnanosti v zemích OECD 2007 [online] Dostupné z:< http://www.oecd.org/dataoecd/28/35/38798413.pdf> [cit. 2008-12-10] 28 [23] KOHOUT P.: Pracovní trh po indicku. [online] Dostupné z:< http://pavelkohout.blogspot.com/2004_08_01_archive.html> [cit. 2008-12-10] 29 [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2008-12-10] 27
57
vysokoškoláci. Výsledkem pak je, že mnoho lidí pracuje na postech, které neodpovídají jejich vzdělání a kvalifikaci.
Na druhé straně v kontrastu chudoby stojí fakt, že čtyři z osmi nejbohatších lidí na světě mluví hindsky, či spíše pochází z Indie. Ačkoli většina obyvatel žije ve skromných podmínkách, které bezprostředně souvisí s jejich zaměstnáním, tak v zemi žije více než 50 dolarových miliardářů a tento počet každým rokem stále roste30. Čím to? Tento fakt tolik nesouvisí s trhem práce, ale se vzdělávacím systémem, který v zemi existuje. Základem je dědictví britského impéria a fakt že vedle hindštiny je úředním jazykem i angličtina. Absolventi vysokých škol potom angličtinu ovládají na vynikající úrovni.
2.4.2 Pracovní právo
Druhým a dle mého názoru důležitějším problémem, proč se Indie potýká s oficiálně celkem přijatelnou úrovní nezaměstnanosti, ve skutečnosti pak mnohem vyšší, ale obtížně zjistitelnou, je fakt, že existuje nízká poptávka po práci. Firmy a společnosti nejsou ochotné vytvářet nová pracovní místa. Hlavním důvodem je složitá pracovní legislativa neboli pracovní právo. Existuje přes čtyřicet různých zákonů, které se váží k pracovnímu poměru, např. pracovním podmínkám, sociálnímu zabezpečení či propouštění zaměstnanců. Primárním zdrojem pracovního práva jsou federální zákony, které jsou obecně aplikovatelné na veškeré indické státy. Státy ale mají oprávnění přijímat dodatky k těmto zákonům a vytvářet vlastní pravidla. Významnou roli sehrávají i zákony, které se uplatní pouze v rámci určitého odvětví nebo průmyslu.31
Složitost totiž už vyplývá ze struktury, kdy je indické pracovní právo rozděleno na dvě kategorie. Zákon, který upravuje podmínky ve výrobním průmyslu se vztahuje na všechny subjekty, bez ohledu na to, v které spolkové zemi podnikají. A to vždy v případě, že zaměstnávají více jak 10 zaměstnanců. Pak tu existuje regulace sektoru služeb, ale v tomto
[21] KUČERA M.: Proč jsou Indové tak úspěšní. EURO. 2008, č. 12, s. 89-92. ISSN [25] PATHAK M., ERÉNYI T.: Indie: Ochrana dělníků [online] Dostupné z: [cit. 2008-12-10]
30 31
58
případě má každý spolkový stát svoji vlastní zákonnou úpravu. Jednoduše řečeno, jiná pravidla platí v Dillí a jiná v Západním Bengálsku.
Již jsem se zmínil, že pouhých 10 % práceschopného obyvatelstva má uzavřenou pracovní smlouvu. V Indii totiž neexistuje povinnost, která by zaměstnavatelům ukládala povinnost uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu v písemné podobě. V některých státech se to vyžaduje, ale jedná se spíše o výjimky. Indické firmy se s tímto vypořádávají po svém. Před
začátkem
pracovního
poměru
písemně
seznámí
nového
zaměstnance
se
standardními podmínkami pracovního poměru. Výjimku tvoří vedoucí pracovníci či manažeři, jejichž pracovní poměr je detailně upraven v pracovní smlouvě. V jednom se indické firmy podobají těm našim. Také využívají tzv. zkušební doby. Obvyklá délka se pohybuje od tří do šesti měsíců a na základě výkonů zaměstnance ji lze prodloužit.
Pracovní doba je dána zákonem a její maximální výše činí devět hodin denně a týká se výrobního sektoru. V nevýrobním je pracovní doba podobná, ale řídí se zákony jednotlivých států, takže po celé zemi existují rozdíly. Přidělování dovolené se diametrálně liší od naší legislativy, kdy má český zaměstnanec nárok na nejméně 4 týdny dovolené za rok. V Indii se za každých dvacet odpracovaných dní přiděluje 1 den dovolené. Takto je to upraveno v zákoně pro výrobní sektor. V tom nevýrobním opět existují rozdíly, což je způsobeno úpravami jednotlivých států. V Dillí má například každý zaměstnanec nárok na pět dní dovolené za každé čtyři měsíce nepřetržitého zaměstnání. Také minimální mzda je dána zákonem, ale jak centrální, tak i místní vláda mohou její výši upravovat. V roce 2008 se minimální mzda v závislosti na oboru a kvalifikaci pohybovala v rozmezí od 135 Rs do 156 Rs za den (v přepočtu na naši měnu se dostaneme na hodnoty od 51 do 59 Kč). V neposlední řadě bych zmínil, že indické ženy mají nárok na 12 týdnů mateřské dovolené.
Častým a velkým problémem indických firem je obtížnost propouštět zaměstnance. V případě, že chce indická firma propouštět, hodně záleží na tom, kolik zaměstnanců má. Zaměstnává-li totiž více jak 100 zaměstnanců, musí postupovat v souladu se zákonem. To znamená, že musí v lepším případě o svých záměrech informovat, v tom horším žádat o povolení příslušného státního orgánu. Bohužel zřídka kdy je tento souhlas poskytnut, z čehož pak pramení, že indické firmy mají více zaměstnanců než potřebují. Samozřejmostí
59
je, že výpověď musí být písemná a výpovědní doba je tři měsíce. Firmy, které mají méně než 100 zaměstnanců, tak mají možnost propouštění jednodušší. Výpovědní doba musí být minimálně jeden měsíc. Společnosti se řídí jedním pravidlem. Tím je, že jako první propouštějí zaměstnance, kteří byli přijati nejpozději. Tudíž výhodu a větší jistotu mají dlouholetí zaměstnanci.
Všechny zákony a jejich nejednotnost znamenají živnou půdu pro pracovněprávní spory. Odbory ale nemají velkou sílu při kolektivním vyjednávání. Spíše překážejí modernizaci, čímž ve spolupráci s nepružnou legislativou odrazují podniky od vytváření nových pracovních míst. Ani nízké mzdy pak nevedou k tomu, aby se situace obrátila. Není se tedy co divit, že investoři dávají přednost spíše Číně jako výrobní základně. Indická vláda by měla tento problém řešit. Zahraniční investoři v zemi vytvářejí určitý počet pracovních míst, jedná se především o call centra, ale rozhodně nejsou schopné pokrýt nabídku. Stěhování lidí z venkova do měst, kde potom nemohou najít práci, znamená růst „slumů“ a prohlubování chudoby. Vláda by se také měla vypořádat s problémem, který je spojen s nízkou mzdou. Na jedné straně stojí příznivá statistika, která říká, že z Indie pochází každý třetí systémový inženýr, ale na druhé straně každý čtvrtý podvyživený člověk. Ještě smutnější je statistika OSN, podle které na subkontinentu hladoví více dětí než v subsaharské Africe. Všechno souvisí se vším a tyto fakta jsou výsledkem již zmiňovaných problémů spojených s trhem práce.
2.4.3 Dětská práce
Se všemi výše jmenovanými fakty a údaji souvisí jeden velký problém Indie a tím je dětská práce. Ta byla sice v Indii rozšířená už odnepaměti, ale dnes proti tomu celý svět brojí a nemůže s tímto souhlasit. Proč rodiče nutí děti pracovat. Prvním důvodem je chudoba. Rodiče nemají dostatek prostředků na chod domácnosti, tudíž nutí vypomáhat své děti. Ty ale pracují za velmi nízkou mzdu. Druhým důvodem je nemožnost navštěvovat základní školu. To je v Indii sice bezplatné, ale rodiče nemají peníze na školní uniformy, pomůcky, a tak své děti radši posílají do práce než do školy.
60
Odhady počtů pracujících dětí se různí. Indická vláda udává, že v zemi pracuje jen 12 000 000 až 15 000 000 dětí. UNICEF hovoří o 50 000 000 a HRW dokonce o 115 000 000. V případě, že by byl poslední údaj pravdivý, tak by v zemi pracovalo 31 % dětí, místo toho, aby navštěvovaly školu.32 Počty klesají pomalu a to navzdory existenci několika zákonů, které zakazují dětskou práci. Proč? Jednoduše proto, že úředníci pracují špatně, jsou podplatitelní, nepovažují dětskou práci za problém anebo nedokážou řešit velké množství případů.
Vykonávaná práce se liší podle toho, zda se jedná o dívky či chlapce. Dívky většinou pracují doma, hlídají sourozence, starají se o domácnost nebo pracují na poli. Vše zadarmo. Někdy vykonávají práci služebných v bohatých domácnostech. Naopak chlapci pracují ve výrobním sektoru či zemědělství. Výroba cigaret, výroba umělých drahokamů, kožedělný průmysl, stříbrnictví, výroba koberců, hedvábnictví či dětská prostituce jsou sektory, v kterých nejčastěji děti pracují. Existují i další, jako např. pouliční prodej, či oprava aut, ale informací je málo a dětská práce v těchto sektorech není dobře zmapovaná.
Smutné a zarážející statistiky se týkají dětské prostituce. K této práci je podle některých odhadů nuceno až půl miliónů dívek. Hrůzné je, že až 8 % dívek je do nevěstinců prodáno svými vlastními rodiči. Zhruba 15 % dívek je už od dětství odsouzeno k práci prostitutky. Jedná se o dívky, které jsou zasvěceny jako služebnice boží a po celý život nemají právo se vdát a pracují jako nejlevnější prostitutky. Tyto praktiky byly zakázány už v roce 1935, ale i tak jsou po celé zemi běžné. Rostoucí počet ještě podporuje rostoucí sexuální turistika.33
Indie se samozřejmě snaží s tímto problémem bojovat. K dispozici je velké množství zákonů, které se dotýkají ochrany dětí. Bohužel v nich ale existují skulinky, díky kterým majitelé továren či úředníci zákon obcházejí. Velkým, již zmíněným problémem je, že ti kdo by měli na dodržování zákonů dohlížet, tak nedělají svoji práci zodpovědně. Je to dáno i tím, že inspektoři a státní úředníci mají nízké platy, jako většina Indů, a potom se nestydí
[22] HANÁKOVÁ V. Dětská práce v Indii. [Diplomová práce]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci – Přírodovědecká fakulta, 2008. 33 [22] HANÁKOVÁ V. Dětská práce v Indii. [Diplomová práce]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci – Přírodovědecká fakulta, 2008. 32
61
vzít úplatek od těch, kdo děti zaměstnávají. Pokud se indická vláda nevypořádá s tímto problémem, pak nikdy dětská práce nevymizí a hlavně ani nebudou klesat počty dětí, kteří jsou nuceni pracovat. A z toho důvodu se nikdy Indie nebude moci stát vyspělou zemí. Protože na vyspělost nemůžeme koukat jenom skrze čísla hospodářského růstu, ale zejména skrze lidskost, lidská práva apod. Každý mi dá za pravdu, že využívat děti k práci je hrůznost, která vypovídá o nízké úrovni celé společnosti.
Co dodat na závěr k celé podkapitole týkající se tohoto tématu. Pracovní trh a míra nezaměstnanosti přímo souvisí s hospodářským růstem. Chce-li si Indie zachovat vysokou míru růstu musí zapracovat i na tomto poli. Podle mého názoru by se v první řadě měla Indie a její představitelé vypořádat s komplikovaným zákoníkem práce, který byl koncipován již ve 30. letech. Prvotní záměr byl možná chvályhodný, chránit zaměstnance. Z pohledu obyčejných Indů se bohužel tento záměr obrátil proti nim a v dnešní době je tradiční socialistická regulace nechrání, ale spíše jim bere naději na získání lepší práce. Zahraniční investoři jsou odrazováni komplikovanými pravidly, což vede k tomu, že indičtí farmáři nemají příliš možností opustit venkov. Tím vzniká v zemědělství přetlak a díky malé produktivitě žijí v bídě. Další problémem plynoucím ze složitého zákoníku práce je, že firmy poptávají práci v malém a za nízkou mzdu. Kdyby se vládě podařilo tyto problémy odstranit, tak by to určitě několika desetinami procent přispělo k většímu hospodářskému růstu. Dále by stálo zato, aby vláda při tvorbě rozpočtu více myslela na úřednický systém, který by si zasloužil více peněz. Mohlo by to pomoci těm milionům dětí, které by díky lepší a důslednější práci úředníků, nemuseli pracovat. A když, tak ti kdo je zneužívají by se dočkali trestu. Podle mého názoru by totiž větší platy či lepší motivační systém mohly zapůsobit na problémy spojené s úplatkářstvím. Indie má před sebou ještě dlouhou cestu, ale hlavní je, aby se po ní pomalu vydala a ukázala světu, že se chce se vším všudy zařadit mezi vyspělé země.
2.5. Inflace Na úvod této podkapitoly bych připojil graf, z kterého bude patrný vývoj inflace v posledních letech.
62
Graf č.5: Růst spotřebitelských cen v Indii v letech 1996-2007 (v %) 13,2
14 12 10
9,2 7,2
8
5,8 6
4,7
4
3,9
2000
2001
4,1
3,8
3,8
6,5
4,3
4 2 0 1996
1997
1998
1999
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: [9] Dostupné z:
Při pohledu na graf je patrné, že na konci století byla míra inflace vysoká a svého vrcholu dosáhla v roce 1998. Poté Indie zaznamenala prudký pokles a v následujících letech se hodnota pohybovala kolem přijatelných čtyř procent. V roce 2007 se inflace opět začala šplhat nahoru a to k nebezpečné hodnotě sedmi procent. Loňský rok, tedy rok 2008 pokračoval v započatém trendu a růst cen táhl inflaci nahoru. V únoru dosáhla inflace svého šestiměsíčního maxima a oproti předpokladům vzrostla více než se očekávalo. Stále ještě se ale držela pod hranicí 5-ti %. V dubnu to již bylo 8,24 % a o měsíc později 8,75 %, což v květnovém kontextu znamenalo nejvyšší růst za posledních sedm let. V dalším měsíci byl zaznamenán prudký růst, který inflaci vyhnal na třináctileté maximum, které mělo hodnotu 11,63 %, přičemž odhady analytiků se pohybovaly o pár desetin méně. V prvních měsících roku 2009 míra inflace opět klesá a dostává se k hodnotám před globální ekonomickou krizí. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu se v únoru dostala inflace na hodnotu 3,92 %, což bylo za posledních 13 měsíců nejnižší tempo růstu. Další pokles byl očekáván v březnu a to až na hodnotu kolem tří procent.
63
Co způsobilo tak prudký růst? Hlavními tahouny byl růst cen potravin a ropy. V únorovém růstu se ještě naplno neprojevil růst cen ropy a inflace byla tažená pouze růstem cen potravin. Když se k tomu přidala rapidně rostoucí cena ropy, vyšplhala se hodnosta inflace až na, již zmiňované, třináctileté maximum. K tomu se navíc přidaly rostoucí ceny komodit a ostatních energií, což všechno stálo za tím, že se míra katapultovala k hrozivým hodnotám. O prudkém růstu cen potravina vypovídají i následující čísla. V hlavním městě Dillí vzrostla cena mléka v roce 2007 o 11 % ve srovnání s předchozím rokem. Olej se dal koupit o 40 % dráž, ale významnější byl rozhodně růst ceny rýže o 20 % a luštěnin o 18 %. Jedná se totiž o základní potraviny pro většinu Indů. A vezmeme-li v úvahu fakt, že každý čtvrtý Ind má k dispozici na den méně než 1 USD a tři čtvrtiny vydělávají méně než 2 USD, tak to pro Indii nevěstí nic dobrého. To všechno podtrhuje druhý fakt, že většina příjmů je vynaložena na nákup potravin, tudíž rostoucí ceny nejvíce pocítili ti nejchudší. Proto informace o hodnotách inflace nevěstí nic dobrého pro politiky a již v červnu 2007 zaznamenala vláda premiéra Manmohana Singha ztrátu důvěry občanů a obrátila se proti nevole obyvatelstva.
V předchozím odstavci jsou jmenované důvody, které přímo souvisí s růstem inflace v Indii. Ale existují i celosvětové příčiny, které se na růstu také podepsaly. Tou první a trochu již zmiňovanou je zvyšování životní úrovně. To je doprovázeno rostoucí spotřebou energií, potravin, kovů a dalších surovin. Bohužel nabídka je omezená a přizpůsobuje se jen velmi pomalu, tudíž, aby byla zachována rovnováha rostou ceny. Druhou příčinou je velké množství peněz v oběhu. Jen se podívejme zpátky do historie, jak se po celém světě řeší problémy na finančních trzích. Např. asijská finanční krize v roce 1997, ruská krize 1998 či aktuální krize, způsobená problémy na hypotečních trzích v USA. Jednoduše. Do oběhu se „napumpují“ miliardy dolarů, které mají všechno vyléčit. Bohužel se tak neděje a podporuje to inflaci, protože ve světě je mnohem více peněz, než by to odpovídalo hospodářskému růstu.
Inflace je spolu s nezaměstnaností problém, který vždy a na celém světě otřese s důvěrou vlády. Proto se indičtí představitelé státu snažili situaci řešit a zmírnit dopady. Následovalo přijetí razantních opatření, která měla pomoci snížit míru inflace. Jedním z nich byl zákaz
64
exportu rýže, výjimkou byly jen ty nejkvalitnější druhy. Dalším krokem bylo zrušení cla na dovoz jedlých olejů a kukuřice a k tomu byl připojen i dočasný zákaz vývozu jedlých olejů. Z Indie se vyváží především kokosový olej. Současně s těmito opatřeními byly postupně zvyšovány úrokové sazby, které se v letních měsících dostaly na šestileté maximum. Tím nejposlednějším razantním krokem bylo stanovení cenového stropu na vybrané suroviny. Rekordní ceny rýže, pšenice a dalších potravin, které byly navíc doprovázeny drahou ropou, způsobovaly další růst míry inflace. Proto se vláda rozhodla pro přijetí tohoto výjimečného opatření. V prvních měsících letošního roku se ceny začínají snižovat a míra inflace klesá, což centrální bance umožnilo opět snížit úrokové sazby. Při tomto kroku se projevilo více okolností, které již byli zmíněné, např. teroristické útoky.
Ceny potravin rostly celosvětově, ale na druhé straně se zde projevily problémy, s kterými se přímo potýká Indie. Tím je slabá výkonnost zemědělství. Tento sektor roste pouze o 2,5 % ročně, což je v kontextu celkového osmi procentního růstu velmi málo. V dnešní době je produkce obilovin zhruba na úrovni sedmdesátých let, což má za následek nedostatečnou zásobu. Počet obyvatel rok od roku roste, tudíž roste i spotřeba, která není zabezpečena. Proto musí Indie suroviny dovážet a kdykoli se rozhodne o importu pšenice, vyvolá to zvýšení celosvětových cen.
Vysoké hodnoty míry inflace by nemusely být způsobeny pouze rostoucími cenami potravin, energií, komodit atd. Indická vláda totiž k výpočtu míry inflace používá odlišnou metodu, než je obvyklé ve vyspělých zemích světa. A někteří ekonomové tvrdí, že je tato metodika výpočtu špatná, protože v ní existují vážné nedostatky, které pak mohou vést ke zkresleným údajům. Jak se tedy vypočítává míra inflace v Indii, a jak ve světě? Indie k výpočtu používá velkoobchodní cenový index (WPI), který pak určuje míru růstu inflace. Naopak většina vyspělých zemí světa používá k výpočtu index spotřebitelských cen (CPI).34 Velkoobchodní cenový index se začal používat jako první a to od roku 1902, ale ve většině vyspělých zemí byl v sedmdesátých letech nahrazen indexem spotřebitelských cen. WPI je indexem, který měří změny v průměrné cenové úrovni zboží obchodovaného na velkoobchodním trhu. V Indii je celkem 435 komodit jejichž cenová úroveň je sledována [20] How India calculates inflation [online] Dostupné z: [cit. 2009-02-05] 34
65
pomocí WPI, ten je potom ukazatelem pohybu cen komodit ve všech obchodech a transakcích. Naproti tomu index spotřebitelských cen vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru spotřebních výrobků a služeb, které jsou spotřebovávány průměrnou domácností. CPI tedy sleduje ceny určitého koše spotřebního zboží a služeb a poskytuje tak údaje o inflaci. Indie je jedinou velkou zemí, která stále ještě používá WPI. Většina zemí využívá CPI, protože skutečně vypovídá o zvýšení cen, které musí spotřebitel nakonec zaplatit. V rozmezí čtyř až pěti let dochází v jednotlivých zemích k úpravám ve složení košů, v nichž se projevují změny ve struktuře spotřeby. Hlavním problémem WPI je, že obsahuje více než 100 komodit, které přestaly být z hlediska spotřeby důležité, ale stále jsou součástí koše. Poslední změna ve složení proběhal v roce 1994 a tím podle ekonomů ztratil index význam. I toto může podle názorů mnohých ekonomů přispívat k vysokým hodnotám míry inflace.
K boji s inflací má každá země omezené zbraně. Dnešní trhy jsou celosvětové a změna na jednom konci se projeví na druhém. Tomu nejsou ušetřeny především základní suroviny, ropa a ostatní energetické zdroje, které potom růst míry inflace táhnou rychlým tempem. Ale podle mého názoru by se v případě Indie pár opatření dalo udělat, aby se v budoucnosti těmto velkým hodnotám vyhnula. Tím prvním by mělo být zlepšení efektivity zemědělství, které přináší obživu více jak 60-ti procentům obyvatelstva. Díky tomu by země zajistila svým obyvatelům výživu a mohla tak minimalizovat dovoz základních surovin, viz. pšenice. Po dalším kroku už několik let volají přední indičtí ekonomové, tím je přechod při výpočtu inflace na metodu CPI a opuštění WPI. Bohužel k tomuto kroku není politická vůle a hledají se důvody, které jdou proti této změně. Tudíž v dohledné době se Indie změny nedočká. Jinak lze kroky vlády i centrální banky hodnotit kladně a i díky tomu se v prvních měsících roku 2009 inflace vrací na přijatelné hodnoty.
2.6 Zahraniční obchod
2.6.1 Export a import
66
Podíváme-li se na hodnoty, kterých Indie dosáhla, a jež shrnuje následující tabulka, tak zjistíme, že se růst dovozu a vývozu každoročně pohybuje ve dvouciferných číslech. Přepočteme-li hodnoty na procenta, tak dostaneme v roce 2007/08 růst exportu o 25,5 % a růst importu o 30,4 %. Bohužel rychle rostoucí indická ekonomika vytváří tlak na růst dovozu, čímž se prohlubuje deficit obchodní bilance, který v posledním roce dosáhl rekordní hodnoty 90 mld. USD.
Tabulka č.8: Hodnoty indického dovozu, vývozu a obchodní bilance za posledních pět let v mil. USD 2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
Vývoz (FOB)
66 285
85 206
103 100
126 300
158 461
Dovoz (FOB)
80 003
118 908
149 900
190 600
248 521
Obchodní bilance
-13 718
-33 702
-46 100
-64 200
-90 060
Zdroj: [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/>
Podíváme-li se na teritoriální strukturu indického exportu, zjistíme, že celá polovina směřuje do asijských zemí, z toho největší podíl míří do Spojených arabských emirátů. 23 % exportu je určeno pro Evropu, z toho plných 21,4 % pro země EU. Významnější položku ještě zaujímá kontinent Amerika, kam má namířeno 17,8 % indického vývozu, většina z toho je určena pro USA a to plných 14 %, z čehož je patrné, že s dalšími zeměmi kontinentu Indie příliš nespolupracuje a neobchoduje.
Co se týče importu, tak do Indie proudí zboží především ze zemí ASEAN a ostatních asijských zemí, je to plných 61,1 %, z toho největší podíl je na straně Číny a díky ropě činí podíl Saudské Arábie slušných 7,2 %. Pětina zboží je do země dopravena z Evropy, z toho skoro plných 15 % z členských států EU. Posledním významnějším obchodním partnerem jsou USA, které se na dovozu podílí šesti a půl procenty.
Co se týče komoditní struktury, tedy toho co Indie nejvíce vyváží. Na prvním místě stojí průmyslové výrobky, které tvoří více jak dvoutřetinový podíl. Nejžádanějším sortimentem jsou kameny a šperky, strojírenské výrobky, chemické a farmaceutické výrobky. Druhé místo zaujímají ropné výrobky (17,9 %), následují zemědělské výrobky (9,3 %). V dnešní
67
době stoupá podíl a význam ve vývozu softwaru a hardwaru, což je spojeno s orientací Indie, která se při svém vývoji soustředila na sektor IT. Ostatní produkty už nezaujímají významné postavení.
Už bylo zmíněno, že s největšími problémy se Indie potýká v energetickém sektoru, není proto divu, že první místo v dovozu zaujímají paliva, kterých má země nedostatek. Plných 35 % z čehož 32 % tvoří ropa a ropné produkty, zbylá hodnota připadá na uhlí. Druhé místo zaujímá položka zboží s 15-ti a půl procenty. Také už bylo zmíněno, že se díky stále rostoucí populaci země potýká s problémem zajistit základní suroviny a potraviny, proto je musí dovážet, jako například pšenici. Další dovozní položky už netvoří tak významné podíly. Za zmínku snad ještě stojí dovoz elektronického zboží, který tvoří cca. 9 % indického dovozu. Jinak škála výrobků a produktů je veliká, ale v celkovém importu tvoří kapku v oceánu.
Jaká je budoucnost indického exportu? I přestože v dnešní době krize vývoz klesá, tak prognózy hovoří o optimistických číslech. Podle odhadů by mohl export země v roce 2010 dosáhnout hodnoty 150 mld. $. Na druhé straně by se vláda měla pokusit řešit situace kolem dovozu. Rychlý a trvalý růst importu neprospívá obchodní bilanci. Indie je pořád zemí, která více zboží doveze než exportuje, čímž se v obchodní bilanci dostává do červených čísel. Jsou suroviny, které nemůže země nahradit, například ropa, ale pokud by se podařilo zefektivnit sektor zemědělství, mohlo by to vést k omezení dovozu surovin, které by si mohla Indie sama vypěstovat v dostatečném množství.
2.6.2 Dovozní podmínky, celní systém a kontrola vývozu Tak jako ve všech sektorech a celé ekonomice, tak i zahraniční obchod byl sevřený nesčetnými restrikcemi, omezeními, vysokými dovozními cly apod. Kdo chce obchodovat
68
s Indií, tak se musí řídit dokumentem Politika zahraničního obchodu (Foreign Trade Policy, FTP), který je schválen na roky 2004-2009. Jeho úprava probíhá každý rok k 1.4.
V dnešní době jsou už všechny dovozy a vývozy volné. Existují samozřejmě výjimky, které jsou uvedené ve FTP. Například je zakázán obchod se zbraněmi s Irákem, obchod je omezen i se Severní Koreou a Iránem. Pokud jsou potřeba další omezení, tak jsou uvedena ve speciálních zákonech. Chce-li indická firma obchodovat se zahraničím, tak musí získat povolení od regionálních úřadů, které se nazývá Oprávnění k dovozu či vývozu (Authorisation for import or export). Pokud je žádost schválena, tak je firmě přidělen tzv. vývozní či dovozní kód (Importer/Exporter Cod, IEC). Povolení není udělováno doživotně a bez omezení, ale má časovou platnost a je nutné ho obnovovat.
2.6.3 Ochrana domácího trhu I když je indický trh světu otevřen a zahraniční obchod roste a kvete, tak je indická vláda opatrná a pořád se snaží domácí trh chránit. Ty nejpalčivější problémy jsou předmětem jednání s představiteli EU a Světové obchodní organizace. Ze zemí Evropské unie putuje do Indie největší množství přímých zahraničních investic. Co se EU a WTO nelíbí?
Za prvé to jsou celní tarify, které ve srovnání s mezinárodními standardy zůstávají vysoké, i když vykazují klesající trend. Před ekonomickými reformami měl nejvyšší tarif hodnotu 300 %, v roce 2006/07 klesla hodnota tohoto tarifu na 10 %. Bohužel v zemi existují dodatečné daně a cla, takže v konečném hodnocení má průměrně clo hodnotu skoro 50 %. Nejvíce se EU nelíbí vysoké tarify na zboží, které tvoří 90 % vývozu do Indie. Jedná se především o alkohol, vína, strojírenské zboží, šperky a kameny, papír a papírové výrobky, chemické výrobky, kovy a kovové výrobky atd. Nespokojenost je jasná. Tarify sice klesají, ale další dodatečná cla zkreslují celkovou strukturu tarifu.
Za druhé to jsou kvantitativní restrikce. Původně bylo na seznamu 59 výrobků, které byly pro EU klíčové a požadovala po Indií jejich zrušení. Tento požadavek přišel už v roce 1998, ale první odstranění přišlo až v roce 2002, kdy bylo zrušeno 38 položek, o rok déle to byly další. EU v dnešní době pokračuje a vyvíjí tlak na Indii, aby pokračovala v liberalizaci
69
obchodu u dalších položek, např. mramor, novinový papír, žula. Indická vláda situaci pochopila a skutečně obchod liberalizovala a slibuje další pokračovaní v nastoleném trendu.
Za třetí se země brání četnými antidumpingovými řízeními, čímž se snaží zabránit přístupu na svůj trh. Ale i v této oblasti dochází k postupné liberalizaci, o čemž svědčí čísla, která udávají počty řízení v jednotlivých letech. V roce 2002 země iniciovala neuvěřitelných 81 řízení. I když počty řízení klesají, tak si Indie stejně drží první pozici ve světě.
Výše zmíněná fakta svědčí o tom, že země stále ještě praktikuje silnou ochranářskou politiku svého trhu. Není proto divu, že to vytváří napětí ve vztahu k WTO či zemím OECD. Fungující zahraniční obchod je jedním z odvětví a oblastí, která je důležitá proto, aby se země stala silným hráčem na světovém trhu. Proto je jedinou radou pokračovat v nastoupené cestě a dále liberalizovat obchod, přístup na trh atd. Velkým počtem antidumpingových řízeních Indie, jak se říká dráždí hada bosou nohou. V uvozovkách odměnou jsou četná řízení, která jsou vedena proti indickým výrobkům. Podle mého názoru by se vláda měla na tento problém zaměřit a díky její snaze by se do budoucna měly počty antidumpingových řízení snížit.
2.7 Zdravotnictví Indie se v oblasti zdravotní péče potýká se spoustou problémů. Počty podvyživených indických dětí dosahují nejvyšších hodnot na světe a rychlost je až dvakrát větší než v některých oblastech subsaharské Afriky. Dodávky vody a hygienických zařízení jsou na propastné úrovni. Pouze každý třetí Ind má přístup k lepšímu sanitárnímu zařízení, jako je toaleta. Další hrozbou je epidemie HIV a následné nemoci AIDS. Odhaduje se, že v Indii je 2,47 milionů lidí nakažených, což je v celkovém počtu obyvatelstva kapka v moři, ale vzhledem k nízké úrovni vzdělání může toto číslo růst závratným tempem. Indie je druhá na světě v úmrtnosti matek. Celá jedna třetina světových případů tuberkulózy pochází z Indie. Do dnešní doby se zcela nepodařilo vymýtit dětskou obrnu. V důsledku změn životního stylu roste počet kardiovaskulárních onemocnění, případů cukrovky. Podle údajů
70
Světové zdravotnické organizace každý rok umírá 900 000 lidí kvůli pití kontaminované vody a dýchání znečištěného vzduchu.35
Výše zmíněná fakta jsou hrozivá a pro zemi velmi nepříznivá. Není se tedy co divit, že indický zdravotnický trh roste rychlým tempem, aby se mohl s těmito problémy lépe vypořádat. V dnešní době se výdaje na zdravotnickou péči pohybují kolem hodnoty 35 mld. USD, v roce 2012 by to mělo být 75 mld. USD a v roce 2017 dokonce 150 mld. USD. Indický zdravotnický sektor v posledních čtyřech letech zaznamenal 12-ti procentní růst. K tomu přispívá zvyšující se životní úroveň obyvatel, rostoucí příjmy a počty starších obyvatel. Navíc se přidává měnící se demografie a rostoucí počet chronických onemocnění, což má za následek zvyšující se výdaje na zdravotní péči.
Úroveň zdravotnické infrastruktury je v Indii velmi špatná. Většina veřejných zdravotnických zařízení se potýká s nízkou efektivitou, má nedostatek zaměstnanců a špatně udržované nebo zastaralé lékařské vybavení. Ročně umírá jeden milion lidí, převážně dětí a žen, v důsledku nedostatečné zdravotní péče. 700 milionů obyvatel nemá přístup ke specializované péči, protože 80 % specialistů žije v městských oblastech.36 Kromě špatné infrastruktury čelí Indie nedostatku kvalifikovaných osob, zejména na venkově, kde je tak velmi omezená a nedostatečná zdravotnická péče.
Aby se indické zdravotnictví dostalo na světovou úroveň a vypořádalo se s nedostatkem pracovní síly musí vláda v následujících letech investovat přinejmenším 20 mld. USD. Čtyřicet procent hlavních zdravotnických zařízení v Indii trpí nedostatkem personálu. Ke zlepšení by mohlo vést zvýšení počtu zdravotnických škol. V současné době je v zemi více než 250 škol, na kterých se vyučuje moderní medicína a přes 400 v indickém systému medicíny a homeopatie (ISM & H). Indie každým rokem „vyprodukuje“ 25 000 lékařů v oblasti moderní medicíny a podobné množství ISM & H lékařů, sester a profesionálních porodních asistentek. Lepší politika a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem by [26] Healthcare in India from Wikipedia [online] Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Healthcare_in_India> [cit. 2009-02-10] 36 [26] Healthcare in India from Wikipedia [online] Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Healthcare_in_India> [cit. 2009-02-18] 35
71
mohli vést k řešení problému týkajícího se nedostatku pracovních sil. Tento problém se odráží v nedostatečném růstu celého zdravotnického sektoru. Což se odráží v nedostupnosti nemocničních lůžek. Světový průměr je 3,96 lůžek na 1000 obyvatel. Indie disponuje pouze 0,7 lůžky na 1000 obyvatel, což je velmi nízká hodnota.37
Na rychlý růst populace muselo zareagovat i zdravotnictví. Počty zařízení a personálu se mezi padesátými a osmdesátými lety rapidně zvýšily. V Indii funguje stupňovitý systém zdravotní péče, který v sobě zahrnuje různá zařízení, primární zdravotní střediska, nemocnice a kliniky. Vše je založeno na tom, že těžší případy jsou přesouvány do městských nemocnic a navíc je zaručena běžná lékařská péče ve většině krajů země. Péče v primárních zdravotních zařízení je zajišťována prací vyškolených zdravotníků. Tyto zařízení se však potýkají s problémy. Jedním z hlavních problémů je fakt, že indičtí lékaři se radši věnují klinické léčbě a tudíž je nedostatečný počet lékařů, kteří by se zabývali preventivní prací a pracovali jako obvodní lékaři. Na tento fakt bezprostředně navazuje další. Tím je, že primární zdravotnická zařízení jsou základním kamenem zdravotní péče na venkově. Indičtí lékaři však trpí neochotou pracovat na venkově a preferují práci ve městech.
Geografické rozložení nemocnic je dalším problémem, s kterým se Indie potýká. Například v nejlidnatějším státu, Uttar Pradesh, kde žije více než 139 milionů obyvatel bylo v roce 1990 735 nemocnic, zatímco ve státě Kerala, kde žije 29 milionů obyvatel bylo 2053 nemocnic. Hlavním faktorem, který ovlivňuje tyto rozdíly jsou socio-ekonomické podmínky daných států. Více než 4000 nemocnic jsou vlastněna a řízena ústřední, státní nebo místní samosprávou. 2000 nemocnic vlastní a spravují dobročinné fondy, zbytek cca. 1300 zařízení jsou vlastněna soukromým investorem. Většinou se jedná o malá zařízení.38
Díky vysokým nákladům je většině indické populace znemožněn přístup ke kvalitní zdravotní péči, kterou poskytují soukromé nemocnice. Proto mnozí v současné době [26] Healthcare in India from Wikipedia [online] Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Healthcare_in_India> [cit. 2009-02-18] 37
[27] Health care in India [online] Dostupné z:< http://www.indianchild.com/health_care_in_india.htm> [cit. 2009-02-18]
38
72
vyhledávají služby pojišťoven, které pro ně znamenají alternativu ve financování a díky tomu možnost využívat kvalitní lékařskou péči. V dnešní době má pouze 10 % populace zdravotní pojištění. Otevírá se tak obrovský prostor pro soukromé investory, kteří by chtěli vstoupit na tento trh. V budoucnosti se očekává velmi strmý růst, hlavně u venkovského obyvatelstva. Indové v horní, střední třídě a žijící ve městech mají zdravotní pojištění v padesáti procentech. Během fiskálního roku 2005-2006 byl oproti předchozímu roku zaznamenán 35-ti procentní nárůst v počtu pojištěných. Podíl veřejných zdravotních pojišťoven na trhu je 76 % a v soukromých rukách jich je 24 %. Vláda v souvislosti s podporou zdravotního pojištění, které zvyšuje dostupnost kvalitní lékařské péče, rozhodla o zvýšení limitů přímých zahraničních investic do země z 26 na 49 %.39
Na jedné straně má Indie v oblasti zdravotnictví spoustu problémů, které především souvisí s tím, že nedokáže kvalitní péči poskytnout široké škále obyvatel. Na straně druhé je Indie a její sektor zdravotnictví oblíbenou destinací tzv. zdravotní turistiky. Kvalitní lékařská centra se soustřeďují ve velkých městech, jako Bombaj, Dillí či Bangalore. Už od poloviny 70. let do těchto míst mířily stovky pacientů ze sousedních zemí a Blízkého východu. V 90. letech začali do země směřovat i pacienti z Afriky. V dnešní době stoupá počet pacientů z Evropy a Ameriky. Proč? Odpověď je jednoduchá. Chtějí se tak vyhnout dlouhým čekacím dobám u některých typů operací a vysokým sumám, které se platí. Jeden příklad za všechny. V USA stojí šestiměsíční léčba, včetně operace, potrhaných vazů v koleni zhruba 35 tisíc dolarů. Léčba stejného zranění v Indii vyjde zhruba na třetinu ceny, kterou by člověk zaplatil v USA. Největší poptávka je po ortopedické chirurgii, plastické chirurgii, léčbě neplodnosti a kardiologie.40
Indická vláda se rozhodla pro podporu tohoto způsobu podnikání a v zahraničí organizuje výstavy, které zachycují kvalitu zdravotní péče a nízké náklady za ni. Zavedla také jednoroční medicínská víza, jejichž platnost jde o rok prodloužit. Dalším plánovaným
[26] Health care in India from Wikipedia [online] Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Healthcare_in_India> [cit. 2009-02-18] 39 [28] BENDOVÁ M.: Do Indie jezdí zahraniční pacienti za levnou lékařskou péčí [online] Dostupné z:< http://www.dashofer.cz/3/2/9/128870_do-indie-jezdi-zahranicni-pacienti-za-levnou-lekarskou-peci/> [cit. 2009-02-18] 39
73
krokem je sestavení seznamu doporučovaných nemocnic. Tyto všechny kroky mají vést k rozkvětu zdravotní turistiky, která je zatím v Indii pouze v plenkách.
Další kroky vláda podniká v oblasti ochrany obyvatelstva před následky kouření. I Indie jako všechny země světa se potýkají se vzrůstajícím počtem kuřáků a následky, který tento zlozvyk přináší. 20 % úmrtí mužů a 5 % úmrtí u žen je způsobeno kouřením. Odhady hovoří o tom, že v dnešní době žije v zemi 120 milionů kuřáků. Následky jsou stejné, i přestože Indové začínají s kouřením později než Evropané či Američané a navíc kouří méně. 61 % mužů kuřáků může očekávat smrt mezi 30 a 69 lety, zatímco nekuřáků zemře mezi těmito lety pouze 40 %. U žen kuřaček zemře mezi 30 a 69 lety 62 %, nekuřaček jen 38 %. Byla proto spuštěna velká informační kampaň, která má za úkol informovat a odradit lidi od kouření. Nejvíce je zaměřena na nejchudší obyvatele země. Inspirací by v tomto ohledu mohla být Velká Británie, které se za posledních 30 let snížit počty kuřáků, čímž země zaznamenala největší pokles v případů rakoviny plic u mužů na světě.41
Existuje oblast, v které Indie zaujímá první místo na světě. Je to testování nových léků a preparátů. Farmaceutické firmy si tuto zemi vybírají z jednoduchého důvodu. Nejsou tu tak přísná pravidla jako na Západě a všechno je tu levnější. Dalším zástupným důvodem je, že miliardová populace poskytuje pro testování velké množství genových variací. I proto v Indii vyrostl testovací průmysl, v kterém se točí miliony dolarů. Jenom v současnosti probíhá testování více jak čtyř set preparátů. Bohužel velkým problémem je zneužívání chudých a negramotných lidí a hlavně dětí k testování. Tito lidé, tak nejsou schopni posoudit rizika a možné následky testování. V loňském roce se dokonce jedna z klinik v Dillí musela vypořádat s velkým skandálem. Při jednom z testování zemřelo 49 dětí, které ve většině případů byly mladší než dva roky.42 I přes tento případ se situace ohledně testování postupně zlepšuje. Západní farmaceutické firmy zpřísňují bezpečnostní pravidla a zvyšují etické standardy. Bohužel kontrola jejich dodržování není stále dokonalá.
[29] Indie: Až milion lidí umírá na následky kouření. Zdravotnické noviny, 2008. [online] Dostupné z:< http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=346689> [cit. 2009-02-19] 42 [27] Skandál: desítky dětí v Indii zemřely po testování léků [online] Dostupné z:< http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=614416> [cit. 2009-02-19] 41
74
Z hlediska budoucnosti je pro Indii nesmírně důležité, aby se sektor zdravotnictví dostal na světovou úroveň a byl schopný zajistit péči pro rostoucí počet obyvatel. Vláda by měla podporovat budování nových zdravotních škol, které by přispěly k růstu počtu zdravotního personálu, kterého má indické zdravotnictví velký nedostatek. Podle posledního výzkumu vlády chybí Indii 30 až 50 tisíc zdravotníků a dalšího personálu. Dalším problémem je nedostatečná péče ve venkovských oblastech, která pak má za následek vysokou kojeneckou úmrtnost a i úmrtnost matek. Důvod je prostý. Více jak 80 % porodů na venkově probíhá doma a vyskytnou-li se komplikace, pomoc nepřichází nebo pozdě. Problémů je mnoho a před politiky stojí spousta rozhodnutí, jak s nimi bojovat. Jedním z hlavních kroků by měly být investice do kanalizační sítě, rozvodů vody atd. Hrozivá je statistika, že jenom každý třetí Ind má přístup ke kvalitním sanitárním zařízením, včetně toalety, a pitné vodě. Spousta úmrtí je způsobena konzumací nekvalitní a znečištěné vody. Na straně pojištění, jak už bylo zmíněno vláda pracuje a podporuje příliv zahraničních investic do země na tomto trhu. Díky tomu se také zlepší dostupnost kvalitní péče, která je v dnešní době špatná i proto, že rozmístění nemocnic a dalších zařízení je velmi nerovnoměrná. I s tímto se dá bojovat a zajistit tak dostupnost pro co nejvíc obyvatel. Posledním a možná největším problémem je podvýživa dětí, která dosahuje větších hodnot, jak v některých oblastech Afriky. Podlé mého názoru by se vláda na tento problém měla soustředit a jak se říká napumpovat do systému více peněz, které by mohly znamenat zlepšení. Pokud je jen 42 % narozených dětí pod dohledem lékařů, tak je něco v systému špatně a mělo by se to nějakým způsobem řešit.43 Z mého laického pohledu by mělo stačit více peněz a program, který by soustřeďoval a rozmístil péči po celé zemi rovnoměrně.
2.8 Budoucí vývoj v zemi V roce 2008 začala Indie plnit jedenáctý pětiletý plán, který potrvá do roku 2012. Ačkoli je Indie zemí s tržní ekonomikou, tak stále plánuje v pětiletých cyklech. Tento plán je v průběhu cyklu upravován podle vzniklé situace a potřeb. Každý pětiletý plán stanoví hlavní cíle, kterých má ekonomika dosáhnout. Ten jedenáctý má následující cíle. Za prvé: [26] Healthcare in India from Wikipedia [online] Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Healthcare_in_India> [cit. 2009-02-19] 43
75
urychlení hospodářského růstu (průměrný růst 9 %, růst zemědělství 4,1 %, růst průmyslu 10,5 %, růst služeb 9,4 %. Za druhé: všeobecný rozvoj s důrazem na vzdělání, zlepšení zdravotní péče, zlepšení infrastruktury na venkově atd. Za třetí: odstraňování rozdílů, především likvidace chudoby, nezaměstnanosti, rozdíly mezi městy a venkovem, vyrovnaný rozvoj regionů a rovnost pohlaví.44
Indická ekonomika se dostala z fáze mírného růstu do fáze rychlého růstu, který je nutné udržet. Dva hlavní pilíře pro udržení vysokého růstu jsou udržení finanční disciplíny, a vysokých investic do ekonomiky, tím druhým je zlepšení výkonnosti státní správy. I když se tempo přílivu přímých zahraniční investic zvyšuje, tak stále existují značná omezení. Tím je například zákaz investování v maloobchodním sektoru. Ten značně zaostává a není schopen plnit rostoucí poptávku po zboží a zvyšující se nároky na kulturnost prodeje. Vláda se brání tím, že chce ochránit pracovní místa a zabránit likvidaci malých obchodníků.
Další klíčovou otázkou budoucnosti bude zapojení Indie do světového obchodu a s tím související jednání o liberalizaci, které země vede se Světovou obchodní organizací. Jednání se koncentrují za tři základní oblasti: zemědělství, obchod s nezemědělskými výrobky a obchod se službami. Indie je nejvíce zainteresována na dalším vývoji v otázce služeb, které díky informačním technologiím významně přispívají k tvorbě HDP. Podle původního harmonogramu měla být smlouva mezi členskými zeměmi WTO a Indií podepsána na začátku roku 2008. Plán se nezdařil a v červenci roku 2008 byl zablokován další posun dohody. Důvodem byla oblast zemědělství, kde se Indie postavila proti USA v otázce zemědělských subvencí a tzv. „special safeguard mechanism“, kterým jednotlivé země chrání své zemědělce. Osud dalšího jednání závisí na vůli Indie a USA se dohodnout a ustoupit z některých požadavků.45
[8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2009-02-19] 44
45
[8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2009-02-19]
76
Další důležitá jednání vede Indie s Evropskou unií. Jde o uzavření Dohody o volném obchodu s Indií. Výsledkem a hlavním důvodem pro tuto dohodu je otevření nových trhu zemím EU. Významně tato dohoda přispěla k rozvoji mezinárodního obchodu v oblasti obchodu se službami.
Důležitou až klíčovou roli v udržení tempa růstu ekonomiky hraje a bude hrát export služeb. Vše nasvědčuje tomu, že růst bude v zemi pokračovat a zahraniční investoři budou dále investovat, protože jejich investice se ukázaly jako dobré. V době současné globální ekonomické krize se ukazuje, že indická ekonomika není plně integrována do světové ekonomiky a propad není tak veliký jako ve zbytku světa. Existují faktory, které mohou budoucí vývoj ohrozit. Za prvé: Čína roste jako konkurent v oblasti vývozu služeb, protože se stává významným dodavatelem v oblasti IT technologií a oslabí tak silnou pozici Indie. Za druhé: hrozí snižování úrovně vzdělání na univerzitách a to v době kdy země potřebuje vysoce vzdělané odborníky. Děje se tak díky vládnímu programu, který má napravit sociální nerovnosti ve vzdělávacích institucí pro studenty „nižších kast“.
77
3. Investování českých firem v Indii 3.1 Pohled do historie ekonomických vztahů a vzájemného obchodu Začátky česko-indických vztahů sahají až do předválečného Československa, kdy byly v Indii založeny první konzuláty, v Kalkatě a Bombaji. První obchodní a průmyslová spolupráce začala dodávkami obráběcích strojů, zařízení pro cukrovary, ale především aktivitami nejznámější české firmy minulého století Baťa. Ta zde vybudovala několik obuvnických závodů. Dodnes tyto místa svým názvem tuto historii připomínají. Jedná se například o Batanagar ve svazovém státu Západní Bengálsko či město Bataganj ve státě Bihár.
Po
vyhlášení
nezávislosti
Indie
v roce
1947
nabyly
vztahy
mezi
tehdejším
Československem a Indií nové intenzity. Během uplynulých padesáti let české firmy dodávaly do země širokou škálu výrobků. Některé se dokonce podílely na budování nových indických průmyslových odvětví. Jednalo se například o průmyslové kotle, parní turbiny, vysokotlaké nádoby, zařízení, která byla nutná k vybudování závodů strojírenské metalurgie. České firmy také dodávaly například traktory, či kožedělné, tiskařské stroje, potravinářské technologie a řadu dalších průmyslových výrobků. Československo se také velmi významně podílelo na budování základů indické energetiky. Bez jeho pomoci by se neobešlo vybudování elektrárny v Ennore u Chennaie.
V 90. letech došlo k poklesu kusových dodávek i investičních celků. Stalo se tak po zrušení clearingového zúčtování plateb, protože se české zboží pro indické odběratele příliš drahé. Tento trend se otočil po roce 1993 kdy došlo k opětovnému růstu českého vývozu i dovozu. Vývoj česko-indické platební bilance za posledních pět let shrnuje následující tabulka.
78
Tabulka č.9: Česko-indická platební bilance za posledních 5 let v tis. USD 2004
2005
2006
2007
2008
Vývoz
192 932
268 242
386 350
551 962
623 060
Dovoz
172 747
245 581
253 881
403 220
499 174
Obrat
373 344
513 996
640 231
955 182
1 122 235
Saldo
20 185
22 661
132 469
148 741
123 886
Zdroj: [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/>
Zásadní zvrat ve vývoji zahraničního obchodu mezi ČR a Indií z tabulky není patrný. Sahá totiž do roku 2002, kdy došlo k prudkému nárůstu českého vývozu a to v návaznosti na začátek prodeje automobilů Škoda, vyráběných v Indii. Jinak je z tabulky patrný růst jak na straně vývozu, tak dovozu. V roce 2008 poprvé v historii hodnota vzájemného obchodu překročila 1 miliardu USD. Vývoz za poslední dva měsíce byl však již ovlivněn světovou krizí a jeho objem v listopadu a prosinci 2008 byl výrazně nižší. Vývoz vzrostl ve srovnání s předchozím rokem pouze o 12,9%, naproti tomu dovoz rostl rychlejším tempem – o 23,8%. Bilance přesto zůstává aktivní (již pátý rok), je však nižší než oba předchozí roky.46
Pozitivní vývoj v obchodních vztazích souvisí s intenzivnějšími kontakty jak na vládní, tak i firemní úrovni. V posledních letech se pravidelně uskutečňují oficiální návštěvy politických představitelů obou zemí, jak v ČR, tak i v Indii. Zmínil bych třeba návštěvu českého prezidenta Václava Klause v Indii v roce 2005. Další podpora je budována českými účastmi na různých veletrzích, které se v Indii konají. Například na veletrhu obráběcích strojů IMTEX, na veletrhu obranné techniky DEFEXPO či na strojírenském veletrhu IETF. Všech těchto výstav se zúčastnily české firmy, které se snaží o proniknutí na indický trh.
[8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2009-03-05] 46
79
I přestože si Československo a později Česká Republika vybudovaly v Indii dobré jméno, tak to neznamená, že by naše firmy měly nadstandardní výhody. Takové vztahy panují pouze na neformální úrovni. Ale pokud se české firmy rozhodnou vstoupit na indický trh, tak se utkají v normálním a „férovém“ konkurenčním boji s ostatními dodavateli.
3.2 Komoditní struktura obchodu mezi ČR a Indií Podíváme-li se na hlavní vývozní položky, které v roce 2008 do Indie putovaly, tak zjistíme, že na prvním místě stojí karoserie a další součástky pro osobní automobily, motory a převodovky pro osobní auta. Mezi další významné výrobky patří čerpadla, nákladní automobily, skleněné výrobky, elektrické motory a generátory, ale například i nemocniční lůžka či textilní stroje.
Naopak na první místě dovozních položek, které se k nám v roce 2008 z Indie dovezly, stojí bavlněná příze, která je pro prodej neupravená, následují bezešvé ocelové trubky a odlitky. Třetí a čtvrtou položkou v pořadí jsou chemické a farmaceutické výrobky, za kterými následují média pro záznam zvuku. Mezi další významnější položky patří části elektromotorů, transformátory či obuv nebo elektrické kabely.
3.3 SWOT analýza indického trhu Každá firma, která se rozhoduje, zda na indický trh vstoupit a investovat tak finanční prostředky, by měla zvážit následující aspekty SWOT analýzy, které mohou mít určitě dopady na jejich vzájemné vztahy.
3.3.1 Silné stránky
Za prvé: Indie je největší demokracií s tržní ekonomikou. Za druhé: vysoké tempo růstu HDP, jehož hodnoty se pohybují mezi šesti až osmi procenty. Pokud si země toto tempo
80
udrží, stane se podle odborníků do roku 2050 třetí největší ekonomikou světa. Za třetí: vnitřní stabilita rupie, která je vázána na USD a opírá se o reálné tržní prostředí. Za čtvrté: silný soukromý sektor. Za páté: relativní politická stabilita. Za šesté: obrovský potenciál spotřebního trhu. Ten stále roste a zároveň se zvyšuje životní úroveň obyvatel. Za sedmé: roste spotřebitelská poptávka na venkově. Ta je spojena s realizací vládních programů boje s chudobou. Za osmé: Indie je zapojena do mnoha globálních struktur, jako např. Světová obchodní organizace či BRIC, což je sdružení zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny, a hraje v nich významnou roli. Za deváté: zkušenosti spousty českých firem, které se už v Indii prosadily. Za desáté: snadná komunikace, která souvisí se širokou a dobrou znalostí angličtiny, která je v zemi jedním z oficiálních úředních jazyků.
3.3.2 Slabé stránky
Na druhé straně existuje spousta slabých stránek. Stále v dnešní době přetrvává silná ochrana domácího trhu. Např. i přes pokrok a snižování je průměrná výše cel stále vysoká. Indie se stále nemůže vypořádat s rozsáhlou úřednickou byrokracií, která je značným problémem při vstupu na indický trh. Navíc je vše umocněno značnou mírou korupce. Mezi slabé stránky patří také váhavý postoj indické vlády v otázce privatizace velkých státních podniků. Jedná se především o oblasti energetiky a těžkého průmyslu. Další slabou stránkou jsou velké rozdíly mezi jednotlivými oblastmi, státy a regiony. Pro nově příchozí firmy je tak důležité, dobře si zmapovat a vyhodnotit situaci v daném státě, kde se rozhodla podnikat. S tím souvisí nárůst nákladů, které firma vydá na průzkum trhu, marketingový výzkum apod. Velkým rozdílem oproti jiným zemím je dlouhá doba, která je potřeba k projednání kontraktu a jeho uzavření. V Indii se tato doba pohybuje v řádu let a je nutné s tímto faktem počítat a být trpělivý. Aby byla firma na indickém trhu úspěšná a vybudovala si jméno a pozici, je nutné vybudovat v zemi fyzické zastoupení v podobě kanceláře, firmy či místního zástupce. Bez toho je velmi obtížné až nemožné rozvíjet v zemi obchodní aktivity. S tímto faktem opět souvisí nárůst nákladů, s kterými je nutné počítat předem.
81
3.3.3 Příležitosti
Za prvé: silný státní sektor v odvětvích, která jsou klíčová v zájmu českých firem (energetika, strojírenství). Otevírá se tu tak prostor pro možnost lobování při státních návštěvách. Za druhé: nedostatečný energetický sektor, do jehož rozvoje jsou investovány miliardy dolarů. Tím se otevírá velký prostor pro české dodavatele technologií apod. Za třetí: budování nové infrastruktury a modernizace stávajících sítí. Za čtvrté: rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti. České firmy se tak mohou podílet na dodávkách nových strojů či modernizaci stávající techniky Za páté: zvyšující se poptávka po spotřebním zboží, především po automobilech. Za šesté: nutnost zlepšovat životní prostředí. Jedná se především o zlepšování kvality vodních zdrojů. Velká města tak budují kanalizaci odpadních vod, čistírny odpadních vod, což pro české firmy znamená možnost dodávek materiálu, těžkých strojů atd. Za sedmé: budování zvláštních ekonomických zón. V březnu roku 2008 byl počet těchto zón 195 a poskytovaly práci zhruba pro 260 tisíc lidí.47 Podnikům, které fungují v těchto zónách jsou poskytovány určité výhody a úlevy. Jedná se např. o bezcelní dovoz strojů, zařízení a surovin. Ty jsou osvobozeny od placení prodejní daně a daně ze služeb. Za osmé: zapojení se do projektů regionálního významu, které navazují na rostoucí míru samostatnosti hospodaření jednotlivých států. Za osmé: možnost využít kvalitního know-how a široké nabídky služeb v oblasti informačních technologií.
3.3.4 Rizika Za prvé: určitá bezpečnostní rizika (teroristické útoky) a napjaté vztahy s některými sousedními státy (Pákistán, Nepál). Za druhé: složité a netransparentní zadávání státních zakázek. Za třetí: Vzhledem ke své velikosti trhu je Indie výzvou pro velké množství mezinárodních firem, z čehož vyplývá velký konkurenční boj. S tím se firmy potýkají po celém světě. V Indii se musí české firmy vyrovnat s konkurencí domácích výrobců i těch zahraničních. Za čtvrté: nepředvídatelný vývoj státních podniků. Počítá se s jejich [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2009-03-05] 47
82
privatizací, která byla opožděna, ale panuje nejistota, kdy k ní dojde, v jakém rozsahu, formě a jaké důsledky to přinese celé ekonomice. Za páté: různá úroveň indických států. Za šesté: náklady nutné na vybudování zahraničního zastoupení a riziko, že se nevrátí.
3.4 Perspektivní obory pro český export Indie se v mnoha odvětvích potýká s problémy, které tak otevírají dveře ke vstupu na indický trh. Pokud se jedná o české firmy, tak ty by se měly a orientují se deficitní odvětví, která jsou pro Indii důležitá ve světle budoucího růstu HDP. Některá odvětví, jako např. energetika nejsou v zemi dobudovaná a spolu se složitými administrativními postupy brání ještě většímu přílivu přímých zahraničních investic.
3.4.1 Energetika
I v době světové ekonomické krize zůstává tento sektor pro investory velmi lákavý. Jedná se o jedno z deficitních odvětví. Indie při současném ekonomickém růstu trpí nedostatkem elektrické energie, kterou není schopna vyrobit. Chybí jak výrobní kapacity, tak i ty přenosové. Vláda si je tohoto problému vědoma a ve svých pětiletých plánech staví budování kapacit na přední místa. V tom desátém a jedenáctém mělo být vybudováno 100 000 MW nových kapacit. Tento plán se však opozdil a po úpravě 11. pětiletého plánu se počítá s nárůstem kapacit o 88 000 MW. Dodržet plán je nutné pro zachování hospodářského růstu. Do popředí zájmu se dostává výstavba elektráren pro alternativní zdroje, jako je voda, vítr, slunce. Preferují se především menší stavby do 25 MW výkonu. S výjimkou jaderné energie umožňuje Národní politika pro elektřinu 100 %-ní přímé zahraniční investice. Ve spojení, že se výběr dodavatelů děje formou veřejné soutěže, což snižuje náklady, otevírá se tak široký prostor pro české firmy. Jak na poli výroby, přenosu či distribuci energie. Další možností jsou renovace nebo modernizace stávajících elektráren.
83
3.4.2 Zpracování ropy a plynu
Velký prostor pro české firmy znamená tento sektor. Indii totiž patří páté místo na světě ve spotřebě primárních zdrojů energie. S hospodářským růstem souvisí i růst spotřeby těchto surovin. Roční spotřeba ropy činí cca. 131.6 mil. tun a zemního plynu 33.5 mld. m3. Odhady hovoří o tom, že do roku 2025 se spotřeba ropy vyšplhá až na hodnotu 368 mil. tun a zemního plynu na 141 mld. kubických metrů.48 Správu tohoto odvětví má na starosti Ministerstvo pro ropu a plyn. Ve všech činnostech, jako je průzkum, výroba, stavba ropovodů, terminálů a rafinérií, jsou povolovány zahraniční investice až do výše 100 %. České firmy tak mají možnost dodávek částí ropovodů nebo zařízení na zpracování ropy a zemního plynu.
3.4.3 Infrastruktura
Ruku v ruce s hospodářským růstem jde i zvyšování pohybu zboží a osob. Indie se však potýká s několika problémy. Například letiště v Bombaji si musí vystačit pouze s jednou ranvejí, přestože denně zaznamená více jak 600 odletů a příletů. Pouhá 2 % z celkové délky 3,3 mil. km silniční sítě snese evropská měřítka. K tomu jedna z největších železničních sítí na světě praská ve švech.49 Z těchto důvodů vyplývá nutnost velkých investic do rozvoje a modernizace stávající infrastruktury. I přes globální ekonomickou krizi je tento sektor pro investice lákavý, protože pro udržení hospodářského růstu je nutnost zaměřit se rozvoj infrastruktury.
Mezi hlavní oblasti rozvoje patří modernizace stávajících a výstavba nových mezinárodních letišť. Příležitostí pro české firmy je nedostatečná letištní infrastruktura na severovýchodě země. Další oblastí je budování nových dálnic. Význam silniční dopravy podtrhují čísla o přepravě osob a zboží. 87 % přepravy osob a 67 % přepravy nákladů je uskutečňováno pomocí silniční dopravy. Zahraniční investice jsou povoleny do výše 100 [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2009-03-05] 49 [28] Indický trh je stále lákavý[online] Dostupné z:< http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie/indickytrh-je-stale-lakavy/1000422/52135/> [cit. 2009-03-05] 48
84
%. Se zlepšováním infrastruktury je spojena i modernizace a budování přístavů. I v tomto směru jsou povoleny zahraniční investice do výše 100 % při výstavbě, údržbě a provozování přístavů, námořních služeb. Předposlední oblastí je modernizace železniční sítě. Ta je na dobré úrovni, ale chybí ji moderní signalizační technika. Poslední součástí plánů v oblasti infrastruktury je budování silnic na venkově.
V oblasti infrastruktury mají české firmy mnoho možností, jak se na budování a modernizaci podílet. Jde především o dodávky stavebních a nákladních strojů, speciálních strojů na zakládání a údržbu kolejových svršků, dodávky stojanů na benzinové pumpy, signalizační zařízení používaná na železnicích. Také mají možnost podílet se na modernizaci lokomotiv, či při dodávkách moderní radarové techniky používané na letištích.
3.4.4 Průmysl
Klíčovou oblastí z hlediska exportu je strojírenství. Do Indie se dodávají nejrůznější stroje, např. kovací lisy, textilní stroje, obráběcí stroje, tiskařské stroje a další výrobky, které jsou určeny
pro
nejrůznější
průmyslové
účely.
Současná
krize
se
nejvíce
odráží
v automobilovém průmyslu, což bude znamenat pokles dovozu numericky řízených obráběcích strojů, které jsou nejvíce nakupovány právě tímto odvětvím. Ale i tak se v některých odvětvích otevírají velké možnosti. Jedná se například o textilní průmysl. V této oblasti má vláda smělé plány, když by ráda zvýšila vývoz textilií a oděvů do roku 2010 ze současných 11 mld. USD na 50 mld. USD. Mnohé továrny tak dostanou pomocí vládních pobídek a úlev při nákupu moderních výrobních linek, možnost rozšíření výroby.
České firmy mají příležitost pokračovat v dodávkách textilních, tiskařských, obráběcích strojů, ale také například při vývozu malých letadel, strojů na zpracování skla, měřících přístrojů nebo zdravotních či lékařských přístrojů.
Na diplomatickém poli ustanovena Pracovní skupina, která má za úkol rozšířit spolupráci mezi českými a indickými podniky a hlavním cílem je hledat další možnosti v oblasti obráběcí techniky. Na 2. polovinu letošního roku 2009 je plánováno další zasedání
85
Pracovní skupiny. Na české straně je garantem Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se Svazem strojírenské technologie, na straně druhé, indické, je to Ministerstvo těžkého průmyslu a státních podniků.
3.4.5 Životní prostředí
Ekologie a s ním spojené kvalitní životní prostředí patří mezi vládní priority. Především se jedná o výrobu a zajištění pitné vody a zároveň o procesy spojené s čištění odpadních vod. Dlouhou dobu byly tyto technologie zatíženy vysokým dovozním clem. Od dubna roku 2003 lze dovážet tyto zařízení bezcelně. Vláda, jak centrální, tak i státní mají také zájem o čistotu ovzduší a ekologickou dopravu.
České firmy tak mají možnosti v oblastech dodávek zařízení na čištění odpadních vod, zpracování toxických odpadů, zařízení pro odpadové hospodářství. Další možnost souvisí s rozvojem městské infrastruktury, kdy se nabízí export výrobků pro ekologickou dopravu, jako jsou trolejbusy.
3.5 Jak uspět s podnikáním v Indii Rozhodne-li se česká firma investovat či podnikat na indickém trhu, musí počítat s dlouhodobým přístupem. Pomocí indického trhu nejdou řešit odbytové potíže, které by firmám v momentální situaci nějakým způsobem pomohly. Pro úspěch je nutné dlouhodobé, plánované rozhodnutí, kterému by měl předcházet průzkum trhu. Samozřejmostí je konkurence. Na trhu jsou silné firmy pokrývající celou škálu oborů. Navíc jsou zde přítomné světové firmy, které většinou mají v zemi svoji vlastní výrobu. Ať už samostatně nebo ve spolupráci s indickými partnery. Všechny tyto firmy navíc používají špičkové technologie, což znamená, že není možné uspět s nabídkou druhořadých technologií či výrobků. Každá firma by měla předem počítat s tím, že dojednání obchodu bude trvat déle, než je obvyklé v Evropě. Navíc i průběh bude mnohem složitější.
86
Nezbytností je pozvolný postup a budování vztahu k indickému partnerovi. Zde je nutný osobní přístup, což znamená vynaložení peněžních prostředků a času. Jiný kraj, jiný mrav. To neznamená nic jiného, než že je potřeba počítat s určitými specifickými zvyklostmi. Například výrok „no problem“ znamená u indických partnerů pokusím se. Navíc jsou tyto skutečnosti podloženy složitými jednání s úřady. V tomto směru je dobré vědět, kam a na koho se obrátit. Doporučení proto zní, buď využít zkušeností některé z českých firem, které už na trh pronikly, anebo se obrátit na specializovanou poradenskou firmu, která má zkušenosti se zakládáním firem. Fakt komplikovaných jednání s úřady vede k tomu, že mnoho zahraničních firem vstupuje na indický trh formou joint-venture. Dalším problémem, na který by se měly české firmy připravit a který už byl několikrát zmiňován je rozšířená korupce.
Ale přes všechny tato fakta a pro někoho nepříjemnosti, které ho odradí, si indický trh určitě pozornost zaslouží. Největším argumentem pro, je obrovská velikost trhu a jeho vysoký růst. I přes ekonomickou krizi indická ekonomika zaznamenává růst, kolem hodnot 6 až 7 %, čímž značně překonává hodnoty většiny zemí EU, USA či Japonska. Dalším podporujícím faktorem je poddimenzovaná infrastruktura a většina průmyslových odvětví, které tak vyžadují vysoké investice. V neposlední řadě každým rokem roste střední třída, která má dobré podvědomí o západním stylu života. Když k tomu připojíme rostoucí kupní sílu a požadavky na srovnatelnou kvalitu výrobků, jako je běžná v Evropě, tak to jsou silné argumenty být při tom. Podmínky pro vstup zahraničních firem do Indie se stále více liberalizují a PZI jsou povoleny téměř do všech odvětví. Existuje pouze několik málo výjimek, např. zemědělství, maloobchodní prodej.
Podporou pro vstup, kterou mohou využít a naše firmy je fungování více než dvou stovek zvláštních ekonomických zón. Ty jsou buď specializované na jedno odvětví nebo se v nich vyskytuje mix oborů. Samozřejmostí jsou výhody, které tyto zóny poskytují. Tou nejvýraznější jsou desetileté daňové prázdniny a osvobození od cel a dalších daní. Další pobídkou je existence tzv. Export Oriented Units, které poskytují výhody především při nákupu technologií ze zahraničí.
87
Jestliže Indie na jedné straně svůj trh liberalizuje, tak na straně druhé brání dovozu hotových výrobků, jako např. potraviny či hotové automobily. Země se vydala cestou podpory dovozu technologií a know-how. Z toho plyne, že na trhu mohou uspět firmy dodávající vstupy do výroby a technologií, zařízení pro infrastrukturu. Nakonec se nabízí úspěch i pro firmy, které se rozhodnou pro vlastní výrobu v Indii.
Při pronikání na trh by měly české firmy spojit síly, protože silní hráči mají větší šanci uspět. Tudíž by spojování do exportních aliancí mělo přinést své ovoce. Další již zmiňovanou pomocí je využití zkušeností firem, které na indickém trhu již uspěly. Další možnosti pomoci nabízí agentura CzechTrade, která má v Indii svého zástupce. Ten může pomoct při hledání potenciálních zákazníků a partnerů nebo při specifikách podnikání a obchodního jednání. Navíc se ve spolupráci s touto agenturou mohou české firmy prezentovat na několika výstavách a veletrzích. V březnu letošního roku to byl veletrh Medical Fair India 2009. Jednalo se o zdravotnickou výstavu, která byla zaměřená na vybavení, technologie a diagnostiku pro nemocnice. V září se připravuje výstava Analytica Anaron India, která se specializuje na analytické přístroje, vybavení laboratoří a biotechnologie. Na konci roku to bude Energy India zaměřená na výrobu a rozvod energie, jak tradiční, tak i obnovitelné.
3.6 Smluvní dohody upravující ekonomické vztahy mezi ČR a Indií Ekonomické vztahy mezi naší zemí a Indií jsou upraveny několika bilaterálními smlouvami. Tou nejhlavnější byla v roce 1993 uzavřená Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky. Vzhledem k našemu vstupu do EU se bude tato dohoda vypovídat a bude nahrazena dohodou novou. V tuto chvíli je zachována její platnost z důvodu vypořádání a dokončení likvidace pohledávek z devalvačních rozdílů, vzniklých z dřívější platební dohody, která byla založená na clearingovém platebním uspořádání. Tato dohoda sloužila jako významný nástroj pro konkretizaci jednotlivých projektů a možností vzájemné obchodní a hospodářské spolupráce.
Mezi další smlouvy patří. Za prvé: Dohoda mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic. Byla podepsána v roce 1996 a v platnost vstoupila roku 1998.
88
Vzhledem k tomu, že po vstupu ČR do EU nebyla slučitelná s právem ES/EU, musela být tato dohoda harmonizována. Za druhé: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Podepsána byla 1.10.1998 v Praze a v platnosti je od 27.9.1999. Za třetí: Dohoda o letecké dopravě, uzavřená roku 1997 v Dillí.
3.7 Rozvojová spolupráce Obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Indií se neodehrává pouze na bázi firem, s cílem dosažení zisku. V Indii jsou totiž velmi aktivní české neziskové organizace, podílející se na rozvojové pomoci, ale také soukromé firmy, které využívají jiných forem financování, včetně fondů EU. Děje se tak na základě toho, že co se týče centrální pomoci, která by byla financování z rozpočtu ČR, nepatří Indie v posledních dvou letech mezi priority vlády. Velmi aktivní jsou tak v tomto směru české neziskové organizace jako např. Adra ČR, Česká katolická charita nebo Surya, jedná se o projekt založení a provozování školy v indickém Himachai Pradeshi.
Zde jsou některé příklady rozvojové spolupráce, které proběhly v letech 2007-2009. Za prvé: Společnost Vodní Zdroje se v letech 2006-2009 podílí na projektu mapování vodních zdrojů, spodních vod a vodohospodářství na indickém toku řeky Brahmaputra ve státě Assam. Projekt v hodnotě 132000 EUR je financován z 7. rámcového programu Evropské unie pro vědu a rozvoj.50 Za druhé: I v roce 2008 fungovala v zemi 1. česko-indická nemocnice sv. Josefa. Tuto nemocnici uvedla ve spolkovém státě Džarkhand do provozu společnost Likvidace lepry ve spolupráci s místními katolickými organizacemi. Komplex disponuje 40-ti lůžky a k jeho vybudování byly použity prostředky ze sbírek pořádaných v ČR. Hlavním úkolem je léčba lepry a TBC. Otevření obdobné nemocnice se připravuje s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví u města Midnapore v Západním Bengálsku. Za třetí: V letech 2007 a 2008 byla Ministerstvem zahraničních věcí poskytnuta jednorázová rozvojová pomoc, která byla určená barmským uprchlíkům. Ti byli nuceni [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [cit. 2009-03-14] 50
89
opustit svoji zemi, kvůli represím režimu a nyní žijí v oblastech severovýchodní Indie. Peníze sloužily především ke vzdělávání dětí a zajištění základních životních potřeb rodin. Za čtvrté: Prvním oficiálním projektem české zahraniční rozvojové spolupráce bylo poskytnutí finanční částky, která sloužila k zakoupení šicích strojů a materiálů pro rekvalifikační kurzy šití. Ty byly určeny pro původem znevýhodněné a postižené dívky. Díky těmto kurzům bylo cca. 70-ti dívkám umožněno najít si lepší zdroj obživy a vést plnohodnotný život. Za páté: Dalším projekt má na starosti Česká katolická charita, jedná se o tzv. „Adopci na dálku“, která funguje ve státě Karnátace. Tímto způsobem je podporováno více jak 10 tisíc indických dětí. Děje se tak prostřednictvím individuálních českých dárců. Za šesté: Také Český hydrometeorologický úřad se podílel na projektu, který proběhl v letech 2004-2006 a byl zaměřen na životní prostředí. Konkrétní název projektu byl: „Udržování monitoringu ozónové vrstvy v rozvojových zemí včetně Indie.“
3.8 České firmy v Indii
3.8.1 Škoda Auto
V současné době patří indický automobilový trh k velmi rychle rostoucímu. Dnes se v Indii prodá za rok přibližně 1,2 milionu automobilů. Během pěti let by mělo toto číslo stoupnout na více než 2 miliony. Indický automobilový trh tak představuje velký potenciál pro investice a rozšiřování výroby. Pomáhá k tomu i značný růst životní úrovně a příjmů obyvatel. Zatímco se na přelomu tisíciletí svými příjmy do střední vrstvy řadilo 80 milionů lidí. Dnes už je to 400 milionů obyvatel. Což velikostně odpovídá trhu Evropské unie.
Tento potenciál odhalila i největší a nejznámější česká firma současnosti Škoda Auto. Firma na indický trh vstoupila v roce 2000 a o rok později začala v nově vybudované továrně ve městě Aurangabád, které se nachází asi 300 km od Bombaje, s montáží škodovek. Nejprve zde začala s výrobou starého modelu Octavie. V roce 2005 se výroba rozšířila o nové Octavie a Superby. Jelikož se firmě na trhu dařilo a daří, rozhodla se pro
90
rozšíření nabídky a bylo ze strany vedení firmy rozhodnuto o výrobě Fabií. Ty se začaly v továrně v Aurangabádu vyrábět v říjnu roku 2007.
Škoda Auto každým rokem zvyšuje své výrobní kapacity a jejím plánem je dostat se mezi pět největších prodejců v zemi. V současné době patří se svými čísly na desáté místo. V roce 2007 prodala firma v zemi zhruba 12 000 vozidel, o rok později to již bylo cca. 20 tisíc osobních automobilů. V budoucnu by Škoda Auto ráda svůj prodej zvyšovala výrazněji. Prvním krokem, který ji v tom ji má výrazně pomoct, bylo postavení nové továrny v severoindickém státě Pandžáb, který nechal postavit koncern Volkswagen, pod který česká firma spadá. Výrobní kapacita tohoto závodu je 110 000 vozidel ročně a nevyrábí se v něm pouze automobily značky Škoda, ale také Volkswagen Polo a auta značek Audi. Vybudování továrny stálo 580 milionů eur a práci zde našlo 2 500 lidí.
Dlouhodobá strategie firmy je jasně daná. K jejímu naplnění má velmi pomoci výrazné rozšíření nabídky vozů ze strany firmy. Od letošního roku se připravuje představování novinek, kterých bych v následujících třech až pěti letech mělo být hned několik. Mezi první vlašťovky patří značky, které jsou známé z našich silnic. Jedná se o uvedení modelu Fabia Combi a v letošním roce se počítá se začátkem prodeje nového Superbu. Mezi dlouhodobější strategie patří, vzhledem k velké konkurenci firmy Tata, výroba malého vozu. Ten by měl být menší jak model Fabia a pro lidi by měla být nejpřitažlivější jeho cena. V přepočtu na české koruny by měl tento model stát v rozmezí 115-193 tisíc. Od roku 2010 by k posílení pozice na trhu měl také přispět prodej lehkého terénního automobilu Yeti. Dalším způsobem pro rozšiřování a posilování pozic jsou obchodní zastoupení budovaná po celé zemi. Na počátku letošního roku jich měla firma v zemi plných šedesát a doufá, že se ji do konce roku podaří otevřít dalších pět.
Škoda Auto si v Indii vybudovala velmi dobré jméno a její automobily jsou známkou luxusu. Podle mého názoru je její strategie nastavena velmi dobře. Indický automobilový trh má obrovský potenciál, který v budoucnosti nabídne velké množství příležitostí. Což si vedení firmy uvědomuje a rozšiřováním nabídky se snaží podchytit poptávku po jejich výrobcích. Konkurence na trhu je obrovská, hlavně ze strany firmy Tata, která přišla z verzí velmi levného automobilu. V tomto kontextu shledávám jako velmi pozitivní snahu vedení
91
firmy o výrobu malého a levného automobilu, který by byl konkurenční a rozšířil by množství lidí, kteří by si jeho koupi mohli dovolit. V dnešní době jsou totiž modely Fabia i Octavia pro mnoho Indů luxusní a pořízení není v jejich reálných možnostech.
3.8.2 Škoda Power
Oficiálně zahájila obchodní a inženýrská společnost Škoda Power svoji činnost v Indii v roce 2005. První plány hovořily o investicích ve výši 320 milionů korun, které by šly do filiálky v Dillí. Firma Škoda Power má v zemi na co navazovat. V Indii je v provozu více než stovka energetických bloků jejich značky, které firma dodala buď přímo, anebo prostřednictvím zdejší firmy BHEL, které plzeňská Škoda odprodala v sedmdesátých letech 20. století svoji licenci.
Potenciál energetického trhu je obrovský. Indie se stále potýká s nedostatkem elektrické energie a stále je nutností budování nových a modernizování již stávajících elektrárenských zařízení. První plány hovořily o investicích do zaměstnanců a technologií, ale v dalším období se firma rozhodla i pro investice do výroby. Jelikož je Škoda Power předním světovým výrobcem turbín pro parní elektrárny rozhodlo se vedení pro stavbu továrny na výrobu těchto turbín. Toto rozhodnutí bylo učiněno během loňského roku. Firma připravila projekt za více než miliardu korun. Prvním krokem ke stavbě byl nákup pozemků. Výrobní podnik bude stát v Hajdarábádu, což je metropole stejnojmenného státu uprostřed země. Zaměstnávat bude až 150 lidí a vyrábět bude zařízení do 150 MW pro celý asijský trh. V prvních dvou letech dosáhnou investice výše 250 milionů korun, do pěti let to bude pětinásobek. Důvodem ke stavbě je chybějící výroba. Podnik v zemi ročně získává zakázky za 300 milionů korun. Do budoucna by chtěla společnost získat větší podíl na trhu k čemuž ji má stavba výrobního závodu velmi přispět a pomoct.
Už od dob Československa má firma Škoda Power v zemi velmi dobré jméno, a jak již bylo zmiňováno, v minulosti se výrazně podílela na budování indického energetického sektoru. Což pro ni znamená dobrý základ. Když se k tomu připojí problémy spojené s nedostatkem elektrické energie, kdy v zemi stále žije více než 600 milionů lidí bez elektrické energie,
92
znamená to pro českou firmu velmi dobrou příležitost a neměla by v budoucnu svých investic litovat, protože se ji několikanásobně vrátí.
3.8.3 Tatra
Firma Tatra a její nákladní automobily jsou v zemi známé již skoro 40 let. Roční objem prodeje se pohyboval kolem počtu 150-ti nákladních vozidel. Stejně tak jako trh s osobními automobily má rostoucí tendenci, tak i trh nákladních automobilů pro těžký až smíšený terén roste. Na tento pozitivní vývoj reagovala firma vybudováním společného podniku Tatra Udyog ve městě Bangalore. Zpočátku se indické subdodávky podílely 20-ti procenty, v dnešní době jejich podíl činí 40 %.
Za rok 2000 byl zaznamenán nárůst prodeje nákladních automobilů o 100 %. Vyvezeno a ve společném podniku bylo zkompletováno více než 600 vozidel. Firmě se díky několika kontraktům na dodávku stovky automobilů podařilo pokrýt a obsadit nové části indického trhu, které do té doby patřily převážně domácím producentům.
Pro firmu Tatra znamená indický trh dobrou příležitost. Problémem země totiž je špatná a nedostatečná silniční síť, jejíž dobudování a zmodernizování je prioritou vlády. V této oblasti se tak mohou prosadit nákladní vozidla české firmy, které mají dobrou průchodnost terénem. Největšími konkurenty jsou domácí výrobci a producenti, kteří však nemohou kvalitou konkurovat výrobkům české firmy. Což staví českou firmu do výhodné pozice.
3.8.4 Solo
Jediný český a tradiční výrobce zápalek společnost Solo Sušice skoro po 170 letech ukončila na konci roku 2008 výrobu v České republice. Značka Solo sirkárna zůstala v názvu transformované obchodní společnosti. Veškeré výrobní technologie se potom od počátku roku 2009 začaly přesouvat do Indie. Ta je jedničkou na trhu, co se týče exportu zápalek. Za koncem výroby v ČR stojí nárůst cen materiálu, energií a zvyšující se mzdy.
93
Když se k tomu přidal klesající prodej a export, byl konec zřejmě nevyhnutelný. Vedení firmy se tak rozhodlo o přesunu výroby do Indie, kde jsou celkové výrobní náklady mnohem nižší. Výrazně se tak ještě posílí pozice země ve vývozu sirek.
Investice této české firmy nemá obvyklou formu a cíl, kterým je rozšíření trhů a počtu zákazníků a tím zvýšení zisku. Z několika důvodů byla firma nucena výrobu přesunout do oblasti s levnější pracovní sílou. Navíc se nedokázala vypořádat s jejich konkurencí na trhu, i přes mnohem lepší kvalitu a oslovit široký segment zákazníků. Výsledkem je tak neobvyklé řešení, které podle mého názoru mohou v budoucnu následovat i jiné firmy.
3.8.5 Strojimport
Tato česká firma zabývající se výrobou a vývozem obráběcích a tvářecích strojů má v Indii dlouhodobé renomé. Obchodní vztahy byl započaté již v sedmdesátých letech minulého století, kdy se firma aktivně podílela na výstavbě místních závodů strojírenské produkce. Jednalo se především o dodávky obráběcích strojů, energetických zařízení atd. Navíc díky kvalitě svých výrobků si firma dokázala u svých obchodních partnerů vybudovat dobrou pověst, která ji dodnes přináší dobré preference u dalších potenciálních odběratelů. Nejlepším předpokladem pro podporu prodeje bylo ze strany firmy vybudování místní kanceláře. Přítomnost reprezentanta, který osobně jedná s obchodními partnery je velmi důležitá a dává firmě výhodu oproti konkurenčním firmám, které si ještě kancelář nevybudovaly.
Do budoucnosti se firmě nabízí další možnosti rozšiřování dodávek. Mnoho indických firem investuje do nových technologií a obnovy stávajících strojních parků, což přináší šance jak pro společnost Strojimport, tak i ostatní firmy zabývající se výrobou těchto strojů. Zpočátku byla největší přidanou hodnotou strojů české firmy jejich kvalita. Ta se ale postupem času u místních výrobců zvyšuje, což má za následek rostoucí konkurenci.
Obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Indickou republikou každým rokem roste. Je to určitě dobrý tah, protože pro spoustu českých firem může indický trh znamenat „zlatý
94
důl“. Ať už se jedná o automobilový trh, energetický trh nebo výstavba infrastruktury, ke které je potřeba spousta nákladních automobilů či strojů. Indie je velkou zemí a její trh skýtá takřka neomezené možnosti s obrovským potenciálem. Tato fakta navíc podporuje zvyšující se životní úroveň a hlavně rostoucí kupní síla. Jak na jedné straně znamená Indie spoustu příležitostí, tak proniknout na trh a být úspěšný není jednoduché. Malinko to mají české firmy ulehčené, díky minulosti, když se řada z nich podílela na rozvoji mnoha sektorů v zemi. Tyto firmy přispěly k tomu, že jsou české výrobky v zemi považované za ty kvalitní. Když se podaří překonat překážky, složitá úřední jednání, korupce atd., tak mohou naše firmy sklízet ovoce v podobě vysokých zisků. Důkazem jsou již některé české firmy, které jsou na trhu úspěšné a svých investic nelitují.
95
4. Srovnání indické ekonomiky v rámci světového hospodářství
4.1 HDP a ekonomický růst Graf č.6: Přehled deseti nejrychleji rostoucích ekonomik světa v roce 2007 (%)
10 nejrychleji rostoucích ekonomik v roce 2007
6,6
Polsko
6,8
Pakistán
8,1
Rusko
8,5
Vietnam
8,7
Argentina
8,9
Litva
9,7
Indie Lotyšsko
10,2
Slovensko
10,2 11,4
Čína 0
2
4
6
8
10
12
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/top-gdp-growth1.php?year=2007&lang=cz>
V roce 2007 se Indie s tempem růstu HDP 9,7 % umístila na čtvrtém místě. Z grafu je patrné, že zastoupení zemí světa je velmi rozmanité. Tento žebříček ještě nic nevypovídá o
96
dlouhodobějším růstu. Vývoj zemí světa v delším časovém horizontu shrnuje následující tabulka. Graf č.7: Přehled deseti nejrychleji rostoucích ekonomik světa v letech 2000-2007 (%)
10 Nejrychleji rostoucích ekonomik světa v letech 20002007
Bulharsko
53,9
Rumunsko
54,7 60,3
Irsko
72
Rusko
74,6
Indie Litva
78
Vietnam
80 87,7
Estonsko
95,4
Lotyšsko
110,2
Čína 0
20
40
60
80
100
120
Zdroj:[9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/top-gdp-growth2.php?year=2000-2007&lang=cz>
Při pohledu na graf zjistíme, že některé země patří k nejrychleji rostoucím i v delším časovém horizontu. První místo si v obou případech drží Čína, která s Indií sousedí. Nabízí se otázka, proč indický soused dosahuje takových dobrých výsledků a Indie není schopna se přiblížit? Při hledání odpovědi, musíme na začátek zmínit, že takto tomu nebylo vždycky. Čína neměla vždy makroekonomickou převahu nad Indií. V roce 1980 např. Indie dosahovala vyššího HDP i vyššího příjmu na hlavu než Čína. Karta se obrátila na počátku
97
90. let, kdy Čína Indii předběhla a začala zvyšovat svůj náskok v obou již zmíněných ukazatelích. Náskok Čína zvyšovala velmi rychle, o čemž svědčí následující údaje. V roce 1992 bylo HDP na obyvatele v Číně zhruba o třetinu vyšší než v Indii, v současnosti je rozdíl dvojnásobný.
Existují důvody, proč tomu tak je. Za prvé: pozdější odstartování razantních ekonomických reforem. Za druhé: velkou výhodou Číny je kvalitnější infrastruktura. Za třetí: také Čína trpí nedostatkem elektrické energie, ale pořád je na tom podstatně lépe než Indie. Za čtvrté: Čína disponuje kvalitnějším školstvím. Tento sektor je v Číně velmi dynamický a přispívá k nižší negramotnosti ve srovnání s Indií. Jeden příklad za všechny. Podle údajů WB je v Číně 87 % dospělých žen gramotných, naproti tomu v Indii je toto číslo zhruba na polovině a činí asi 45 %.51 Za páté: Čína se zatím lépe dokázala vypořádat s podvýživou. Za šesté: Čína vykazuje lepší hodnoty dětské úmrtnosti. V Indii zemře 65 dětí z celkového počtu 1000 narozených. V Číně je to 30 dětí. Také průměrná očekávaná délka života je v Číně vyšší než v Indii.
Abych nejmenoval jenom oblasti, v kterých Indie za Čínou zaostává, tak existuje spousta společných problémů, které mají obě země společné. Tím prvním je chudý a neproduktivní venkov. Za druhé: velké regionální rozdíly. Za třetí: velká korupce a míra nezaměstnanosti. Za čtvrté: velká populace má obrovské požadavky na přírodní zdroje, zejména na půdu, vodu a energii. Za páté: obě země se potýkají s problematikou znečištění životního prostředí. Za šesté: špatné zdravotnictví. Za sedmé: v obou zemích rostou počty nakažených virem HIV a chorobou AIDS. Za osmé: jak Čína, tak i Indie řeší podobné zahraničně-politické problémy.
[29] KLIMŠA D.: Rozvoj čínského hospodářství a jeho dopad na globální ekonomiku. [Diplomová práce] Liberec. 2004
51
98
Graf č.8: HDP největších světových ekonomik (bil. USD) v roce 2007 – přepočteno paritou kupní síly
HDP největších ekonomika na světě v roce 2007
Mexiko
1,35
Španělsko
1,36 1,8
Itálie Brazílie
1,83
Francie
2,07
Rusko
2,08
Velká Británie
2,15
Německo
2,83
Indie
2,97 4,42
Japonsko
7,04
Čína
13,86 USA 0
2
4
6
8
10
12
14
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.cz/grafy-svet-data-img.php?type=hdptop-svet-2007>
Poslední graf této podkapitoly ukazuje deset největších ekonomik světa v roce 2007. Indie zaujímá čtvrtou pozici. I když se odstup za Japonskem zdá velký, tak podle studie společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) by Indie mohla do roku 2014 Japonsko překonat a dostat se na druhou pozici. Předpokladem je, že země udrží tempo růstu HDP kolem hodnoty sedmi procent, což bude znamenat zvýšené výdaje především na budování infrastruktury, energetického sektoru, zvyšování gramotnosti, další snižování chudoby a podvýživy obyvatelstva a v neposlední řadě pokračování s ekonomických reformami.
99
4.2 Inflace Graf č.9: Země s největší mírou inflace v roce 2007 (%)
Země s nějvětší mírou inflace
4
Mexiko
4,9
Rumunsko
6,5
Indie
7,6
Bulharsko Pakistán
7,8
Maďarsko
7,9 8,8
Turecko
9,9
Bangladeš
11,9
Rusko
12,6
Vietnam 0
2
4
6
8
10
12
14
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/bottom-inflation1.php?year=2007&lang=cz>
Podíváme-li se na tento graf, tak z něj nemůžeme vyvozovat závěry o tom, do jaké míry se země s inflací potýkají. Čísla za jeden rok mohou být zkreslená a ovlivněná událostmi, které se v dalších letech například nemusejí opakovat. Růst cen je v jednotlivých zemích tažen nahoru různými faktory. V případě Indie to byly rostoucí ceny energií, na kterých je země závislá. Dále se k tomu přidaly stoupající ceny základních potravin a surovin. Jak
100
bylo zmíněno v podkapitole, která se přímo týkala růstu spotřebitelských cen, tak v případě Indie může hodnota zkreslena i použitou metodou výpočtu, která se liší od metody, která je běžně používaná v ostatních zemích. Lepší obrázek o tom, do jaké míry mají země s inflací problém, vypovídá následující graf. Ten ukazuje hodnoty inflace v delší časové řadě, konkrétně v letech 2000-2007.
Graf č.10: Země s nejvyšší hodnotou inflace na světě v letech 2000-2007 (%)
Země s největší mírou inflace na světě v letech 2000-2007
Indie
42,4
Mexiko
50
Vietnam
52,9
Pakistán
53,5
Slovensko
59,9
Maďarsko
64
Bulharsko
66,6 177,7
Rusko
280
Rumunsko
524,7
Turecko 0
100
200
300
400
500
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/bottom-inflation2.php?year=2000-2007&lang=cz>
101
600
Graf č.11: Země s nejvyšší mírou inflace na světě v letech 2000-2007 (%) – průměr
Země s největší mírou inflace na světě v letech 2000-2007 průměr
Indie
4,5
Mexiko
5,2
Vietnam
5,5
Pakistán
5,5
Slovensko
6
Maďarsko
6,4 6,6
Bulharsko
13,6
Rusko
18,2
Rumunsko
25,7
Turecko 0
5
10
15
20
25
30
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/bottom-inflation2.php?year=2000-2007&summary=average&lang=cz>
Srovnáme-li grafy, tak zjistíme, že země, které v roce 2007 měli vysokou míru inflace, tak se s tímto problémem potýkají dlouhodobě. Indie se nachází na posledním místě v této pomyslné tabulce, což představuje trochu optimismu, v tom ohledu, že by během několika příštích let mohla Indie tuto společnost opustit. Přesto není její současná situace příznivá a neprospívá to důvěře vlády a jejich představitelů. Statistiky z počátku letošního roku zmiňované v podkapitole věnované inflaci naznačují, že by se Indie mohla zařadit mezi země, které nedosahují vysokých hodnot růstu spotřebitelských cen.
102
4.3 Nezaměstnanost Statistiky vypovídající o hodnotách a míře nezaměstnanosti, nemají v Indii objektivní vlastnosti. Důvodů je několik. Tím největším je skrytá nezaměstnanost, která existuje hlavně v zemědělství. Zhruba 70 % obyvatelstva žije na venkově a živí se zemědělskou prací. I proto se Indie v roce 2007 nedostala mezi 10 zemí světa s největší mírou nezaměstnanosti, i když podle oficiálních statistik se tam velice přiblížila. Vypustíme-li nezaměstnanost v Eurozóně, tak se Indie „do desítky“ dostane. Kdyby navíc hodnoty byly objektivní a vypovídaly o skutečné míře nezaměstnanosti, tak by se určitě posunula ještě výše. Graf č.12: Země s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v roce 2007 (%)
Země s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v roce 2007
7,2
Indie
7,5
Belgie
8
Slovensko
8,1
Portugalsko Francie
8,3
Řecko
8,3
Španělsko
8,3 8,4
Německo
8,5
Turecko
9,6
Polsko 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/bottom-unemployment1.php?year=2007&lang=cz>
103
10
První pohled na tabulku určitě překvapí. „V čele“ žebříčku se nachází víceméně samé evropské země, jejichž ekonomika se ve většině případů řadí k vyspělým. Hodnoty nezaměstnanosti totiž svým způsobem vypovídají i o vyspělosti země, především o technologické vyspělosti v průmyslu a výrobních odvětvích. Poměrně vysoké hodnoty mohou být výrazem vysokého technologického stupně, kdy práci za lidi vykonávají stroje. Toto není případ Indie, která se potýká s již zmíněnými problémy. Řešením, jak se z tohoto problému dostat je několik. Zjednodušit velmi složitý a komplikovaný zákoník práce. Více podpořit vzdělávací systém a tím snížit hodnoty negramotnosti obyvatelstva, podpora zemědělství a zvýšení její efektivity.
4.4 Státní dluh Graf č.13: Země s největší hodnotou státního dluhu v roce 2006 (% HDP)
Země s nejvyšší hodnotou státního dluhu
Indie
63,8
Portugalsko
64,7 66
Maďarsko
66,1
USA
67,9
Německo
68
Kanada
89,1
Belgie Řecko
104,6
Itálie
106,8 176,2
Japonsko 0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
Z Zdroj: [9] www.euroekonom.cz Dostupné z:< http://www.euroekonom.com/bottom-government-debt1.php?year=2006&lang=cz>
104
Z tabulky, a již byl tento fakt zmíněný v předchozím textu, vyplývá, že se Indie potýká s velmi vysokým státním dluhem, který je vztažený na HDP. Důvodů je několik. Zpočátku to byla velká fiskální nekázeň, tato situace se však v této době obrátila. Indie se velmi snaží o dodržování fiskální kázně. Dalším důvodem, který vede k tomuto faktu je převažující export nad importem. Indie je stále závislá na dovozu některých surovin a výrobků. Na druhou stranu musím podotknout, že situace není až tak kritická. Což vyplývá z pohledu na graf. Zadluženost ostatních zemí je mnohem větší.
Na závěr této kapitoly, bych chtěl zmínit, že Indie se tempem růstu HDP a jeho hodnotami řadí mezi nejvyspělejší země světa. Bohužel podíváme-li se a porovnáme-li ostatní makroekonomické ukazatele, zjistíme, že situace není „až tak růžová“. Co se týče růstu spotřebitelských cen, tak je to ukazatel, který se dá přímo velmi těžko ovlivnit. Existuje velmi omezené množství nástrojů, které má vláda k dispozici. Růst cen, hlavně globálních surovin, jako jsou energetické zdroje, potraviny, další suroviny, se projevuje po celém světě a těsné kontinuitě. Na druhé straně s problémem nezaměstnanosti má Indie možnosti, jak snížit její hodnotu. Ať už je to úprava a změna zákoníku práce, podpora vzdělávání, investice do zemědělství atd. Ať tak či onak Indie se v celosvětovém postavení šplhá nahoru a má snahu se zařadit mezi vyspělé státy. Čeká ji ještě dlouhá cesta, která byla ale dobře odstartována.
105
Závěr Cílem této práce bylo poskytnou informace a výstižný obrázek o současném stavu ekonomiky největší demokratické země na světě, kterou Indie je. Dále porovnat a zhodnotit její postavení v rámci globální ekonomiky.
V posledních letech zaznamenal Indie obrovský růst HDP a zařadila se mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě. Výše jejího HDP ji řadí na čtvrté místo a podle mnoha odborníků, při zachování tempa růstu, se brzy dostane před Japonsko. Za tímto faktem stojí razantní ekonomické reformy, které v zemi proběhly. Zpočátku po získání nezávislosti se Indie uzavřela do skořápky a byla velmi uzavřená. To mělo velmi neblahý vliv na její rozvoj, který byl velmi pomalý a těžkopádný, navíc tempo růstu HDP nedosahovalo závratných čísel. To si vlády země začaly postupně uvědomovat a otevírat ekonomiku a zemi světu. Přišly tak první reformní kroky, které byly velmi nesmělé a nepřinesly tudíž takové výsledky, jaké by si čelní představitelé a obyvatelé země představovaly. To se změnilo po uskutečnění druhé etapy reforem, která následovala v devadesátých letech a díky ní přišly vynikající výsledky co se růstu týče. Dnes se země řadí mezi nejatraktivnější co se přílivu zahraničních investic týče. Ekonomický růst a s ním související reformy zaznamenaly mnohých úspěchů. Mezi ty nejhlavnější patří zvyšování životní úrovně obyvatel, snižování negramotnosti a zvyšování počtu vysokoškolských absolventů. Nabízí se srovnání se sousední Čínou a zde při pohledu na ukazatele a různá čísla zjistíme, že Indie zaostává. Hlavním důvodem je pozdější načasování ekonomických reforem, kdy Čína Indii jednoduše předběhla.
Ačkoli je Indie zemí s vysokým tempem růstu HDP, tak se potýká a pořád ještě nevypořádala s řadou problémů. Mezi ty hlavní patří neefektivní zemědělství, v kterém pracuje cca. 65 % obyvatel. Stále v Indii žije velký počet lidí pod hranicí chudoby, i když se situace výrazně zlepšila. S tímto faktem souvisí problém dostupnosti zdravé, nezávadné pitné vody. Velkým problémem je nerovnoměrná vyspělost jednotlivých států a regionů, mezi kterými existují obrovské rozdíly. To jsou všechno problémy, s kterými se vláda musí vypořádat, chce-li zachovat současná čísla týkající se tempa růstu HDP.
106
Současně nastoupená cesta ukazuje na to, že Indie bude v následujících letech hrát na světovém ekonomickém trhu výraznou roli a předpoklady, že se stane třetí největší ekonomikou nejsou nereálné.
107
Seznam použité literatury [1] FÁREK, J. Ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup Mezinárodní politika. Praha: 2004. roč. 27., č. 9., str. 4. [2] FÁREK, J., KRAFT, J. Světová ekonomika za prahem nového století globálních změn. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-142-2 [3] CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika: regiony a integrace. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0193-6 [4] ZEMÁNEK, J. Indie: rozvojová země s obrovským potenciálem [online] Cevrorevue. Praha: 2007. č. 2. Dostupné z: [5] The Economist, June 12, 2004. London: The Economist Newspaper Ltd. ISSN 00130613 [6] Central Statistical Organisation of India. In Anonymus. Indian Economy : General Rewiew 1; Finance India. Delhi, March 2005. Vol. 19. Iss. 1, s. 43-64. ISSN 09703772 [7] World Economic Outlook. Washington : IMF, April 2005, s. 215 [8] Ekonomická charakteristika země Indie [online]. Dostupné z: < http:// www.businessinfo.cz/cz/> [9] www.euroekonom.cz [10] NĚMEC, P., MOSTÝN, A.: HN.IHNED Země mnoha tváří [online]. Dostupné z: [11] SACHS, J. D. Indie míří do středu světového hospodářského dění. Project Syndicate, an Association of Newspapers around the World. Dostupné z: [12] SACHS, J. D. Indie a její „čínský“ syndrom. Project Syndicate, an Association of Newspapers around the World. Dostupné z: [13] ŠVÁBENSKÁ, J. Nevyužitý lákavý potenciál? Aneb financování obchodu v Indii [online] Dostupné z: [14] ŠALOMONOVÁ, I. Indie finanční krize: inspirující řešení [online] Dostupné z:
108
[15] SENSEX – The Barometer of Indian Capital Markets [online] Dostupné z: [16] MOULIS, J.: SENSEX je sexy?! Aneb Indie – příležitost, která se vyplatíII. [online] Dostupné z:< http://ipoint.financninoviny.cz/sensex-je-sexy-aneb-indie-prilezitost-ktera-sevyplati-ii.html> [17] BHIDÉ, A.: Daňte a utrácejte (prosím) [online] Project Syndicate, an Association of Newspapers around the World. Dostupné z:< http://www.projectsyndicate.org/commentary/bhide2/Czech> [18]NAJMANN, A.: Daňová soustava Indie. Ústí nad Labem: Univerzita J.E.Purkyně – Fakulta Sociálně ekonomická, 2002. [19] THAROOR, S. Indie se krizi vyhýbá. Z několika dalších chudáků se možná stanou milionáři [online] Dostupné z: [20] How India calculates inflation [online] Dostupné z: [21] KUČERA, M.: Proč jsou Indové tak úspěšní. EURO. 2008, č. 12, s. 89-92. [22] HANÁKOVÁ, V. Dětská práce v Indii. [Diplomová práce]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci – Přírodovědecká fakulta, 2008. [23] KOHOUT, P.: Pracovní trh po indicku. [online] Dostupné z:< http://pavelkohout.blogspot.com/2004_08_01_archive.html> [24] Výhled zaměstnanosti v zemích OECD 2007 [online] Dostupné z:< http://www.oecd.org/dataoecd/28/35/38798413.pdf> [25] PATHAK, M., ERÉNYI, T.: Indie: Ochrana dělníků [online] Dostupné z: [26] Healthcare in India from Wikipedia [online] Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Healthcare_in_India> [27] Skandál: desítky dětí v Indii zemřely po testování léků [online] Dostupné z:< http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=614416> [28] Indický trh je stále lákavý[online] Dostupné z:< http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie/indicky-trh-je-stale-lakavy/1000422/52135/>
109
[29] KLIMŠA, D.: Rozvoj čínského hospodářství a jeho dopad na globální ekonomiku. [Diplomová práce] Liberec. 2004 [30]
Economy
of
India
from
Wikipedia
[online]
Dostupné
z:<
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_India> [31] CIHELKOVÁ, E. a KUNEŠOVÁ, H. Světová ekonomika – Nové jevy a perspektivy. 2. přepr. a dopl. vyd. Praha: C.H.BECK, 2006. ISBN 80-7179-455-4
110
