Ministerstvo životního prostředí
Technická směrnice č. 01 - 2016 kterou se stanovují požadavky a environmentální kritéria pro propůjčení ekoznačky Tento obrázek ny ní nelze zobrazit.
výrobkům v produktové skupině
Tepelně izolační materiály Cílem stanovení požadavků a environmentálních kritérií pro udělení ekoznačky je zejména podporovat výrobky, které mají oproti konkurenčním výrobkům nižší dopad na životní prostředí díky: – snižování spotřeby energií a produkce emisí plynoucích především z jejich výroby a odstraňování po dožití, – snižování spotřeby primárních zdrojů surovin díky využívání recyklovaných materiálů při výrobě, – snižování uvolňování těkavých organických látek, toxických a jiných znečišťujících látek do životního prostředí, – snižování používání nebezpečných látek. Na úrovní EU nejsou dostupné předpisy pro udělování ekoznačky EU pro vymezenou produktovou skupinu. Tato technická směrnice a její požadavky stanovené pro hodnocení tepelně izolačních materiálů proto nemohly být harmonizovány s odpovídajícími předpisy. Technická směrnice je zpracována především na základě požadavků a kritérií obsažených v jiných zahraničních ekoznačkách pro tepelně izolační materiály. Environmentální kritéria jsou stanovena na úrovních, které podporují udělení ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek tepelně izolačním materiálům s nízkým dopadem na životní prostředí. Usnadňují tak u spotřebitelů citlivých k životnímu prostředí výběr šetrných výrobků. 1
Vymezení kategorie
1.1 Předmětem této technické směrnice jsou tepelné izolace používané ve stavebnictví v obálkách budov pro snížení úniku tepla z budovy v zimním období a pro zamezení pronikání tepla do budovy v letním období nebo tepelné izolace používané pro zabránění přestupu tepla mezi prostředími s rozdílnou teplotou, jejichž fungování je založeno na tepelných izolantech. Do této kategorie výrobků patří: - Minerální vlna o Kamenné vlny o Skelné vlny - Anorganické pórovité materiály o Pěnová skla o Expandované jíly o Vermikulity o Anorganické aerogely 1
-
-
-
Organické materiály na bázi fosilních surovin o Polyuretanové pěny (PUR) o Polyisokyanurátové pěny (PIR) o Fenolické pěny o Expandovaný polystyren (EPS) o Extrudovaný polystyren (XPS) o Organické aerogely Organické materiály rostlinného a živočišného původu o Celulóza o Korek o Dřevovláknité izolace o Konopná vlákna o Slaměné izolace o Lněné izolace o Rákosové izolace o Ovčí vlna Vakuové izolace o Vakuové izolační panely
1.2 Předmětem této směrnice nejsou tepelné izolace, jejichž fungování je založeno především na snížení ztrát přestupem (obvykle odrazem), neboť není dostupná jednoznačná metodika měření jejich fyzikálních vlastností, (např. foliové izolace s odrazivými povrchy, někdy označované jako reflexní apod.). Předmětem této směrnice dále nejsou tepelné izolace určené pro izolaci potrubí či jiných rozvodů médií a výplně stavebních otvorů (okna, dveře, lehké obvodové pláště). 2
Definice pojmů
Pro účely této technické směrnice se použijí následující definice: 2.1.
„Tepelně izolačním materiálem“ se rozumí materiál, který má nízkou tepelnou vodivost. Tepelná vodivost materiálu se obecně vyjadřuje pomocí součinitele tepelné vodivosti. Čím nižší je hodnota tohoto součinitele, tím hůře daný materiál vede teplo. Tepelně izolační materiál se používá pro snížení tepelných ztrát budovy nebo technických zařízení.
2.2
„Tepelným izolantem“ se rozumí výrobek z tepelně izolačního materiálu.
2.3
„Pěnicí činidlo“ je činidlo vytvářející pórovitost u pěnových tepelně izolačních materiálů.
2.4
„Zpomalovač hoření“ je látka užívaná jako přísada hořlavých materiálů, jež má zabránit hoření nebo zpomalit šíření ohně. Mechanismus účinku zpravidla zahrnuje chemickou reakci zpomalovačů hoření v přítomnosti ohně.
2.7
„Recyklovaný materiál“ je takový materiál, který kompletně, nebo částečně vznikl recyklací již použitého materiálu (stavebního, nebo i z jiné oblasti), nebo je odpadem z jiného procesu. „Předspotřebním materiálem“ materiál odkloněný z odpadového roku během výrobního procesu. Netýká se to znovupoužití materiálu, jako je přepracování a přemletí, nebo odpadu vzniklého v procesu a schopného navrácení do stejného procesu, ve kterém vznikl. „Pospotřebním materiálem“ materiál vzniklý v domácnostech nebo v obchodních, průmyslových a institucionálních zařízeních v rámci jejich funkce jako konečných uživatelů výrobku, který nadále nemůže být používán pro původní účel. Zahrnuje návrat materiálu z distribučního řetězce.
2.8
„Obnovitelný materiál“ je takový materiál, který se pěstuje, přirozeně doplňuje nebo se přirozeně očišťuje v časovém měřítku lidského života. Obnovitelný zdroj může být vyčerpán, ale při řádném hospodaření může vydržet neomezeně dlouhou dobu. Mezi typicky obnovitelné materiály se řadí 2
produkty fotosyntézy, a to dřevo, sláma, technické konopí, rákos, aj. Z živočišné produkce lze uvést např. ovčí vlnu. 2.9
„Nanomateriály“ dle doporučení Komise č. 2011/696/EU o definici materiálu rozumí přírodní materiály, materiály vzniklé jako vedlejší produkty nebo materiály vyrobené, obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterých je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikosti 1 nm – 100 nm. a) „částicí“ se rozumí malá část hmoty s definovanými fyzikálními hranicemi; b) „aglomerátem“ se rozumí shluk slabě vázaných částic nebo agregátů, jejichž výsledný vnější povrch je podobný součtu povrchů jednotlivých složek; c) „agregátem“ se rozumí částice složená z pevně vázaných nebo sloučených částic.
2.10 „Součinitel tepelné vodivosti“ vyjadřuje množství tepla, které za jednotku času (1 s) projde jednotkou plochy (1 m2) homogenní desky jednotkové tloušťky (1 m), jejíž stěny mají po celé ploše stejnou teplotu, je-li mezi nimi udržován jednotkový teplotní rozdíl. 2.11 „Součinitel prostupu tepla“ vyjadřuje, kolik tepla unikne konstrukcí o ploše 1 m2 při rozdílu teplot jejích povrchů 1 K. Je to celková výměna tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími vzájemně oddělenými stavební konstrukcí o tepelném odporu R s přilehlými mezními vzduchovými vrstvami. 2.12 „Tepelný odpor“ vyjadřuje, jakou plochou konstrukce a při jakém rozdílu teplot na jejích površích dojde k přenosu 1 Wattu, čili k přenosu energie o velikosti 1 J za 1 sekundu. 2.13 „Funkční jednotka“ charakterizuje v rámci této směrnice vrstvu tepelně izolačního materiálu o ploše 1 m2 mající tepelný odpor R=4 m2K/W. 3 3.1
Základní požadavky Tepelně izolační materiály označené ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek musí splňovat požadavky platných technických, bezpečnostních, zdravotních, hygienických a dalších předpisů, včetně předpisů týkajících se ochrany životního prostředí a předpisů vztahujících se na výrobek a jeho výrobu a jeho způsobilost k použití, a to zejména: – zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a navazující nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, – zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), – zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, – zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, – zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, – zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), – zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, – zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, – nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
4 Specifické požadavky a environmentální kritéria Specifické požadavky a environmentální kritéria jsou uvedeny v Příloze 1 této technické směrnice. Kritéria se dělí na kvalifikační a kvantifikovaná. Aby mohla být tepelně izolačnímu materiálu udělena ekoznačka, musí splňovat všechna následující kritéria: 3
a) musí spadat do vymezené kategorie „tepelně izolační materiály“; b) musí splňovat všechna kvalifikační kritéria uvedená v části A přílohy této směrnice. c) musí dosáhnout nejméně 50 bodů při vyhodnocení kvantifikovaných kritérií uvedených v části B přílohy této směrnice. Není-li uvedeno jinak, vztahují se jednotlivá kritéria na všechny tepelně izolační materiály uvedené v části 1.3. V příloze jsou rovněž uvedeny zvláštní požadavky na posuzování a ověřování, a prokázání jejich splnění. 5
Organizační záležitosti
5.1 Pokud je ekoznačka udělena na základě žádosti hodnocené podle kritérií stanovených v technické směrnici MŽP č. 1-2016, může být taková ekoznačka používána po dobu 12 měsíců od začátku platnosti této technické směrnice. 5.2 Organizační záležitosti k podání přihlášky k výběrovému řízení pro propůjčení ekoznačky, ochranné známky „Ekologicky šetrný výrobek“, zajišťuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10. 6
Platnost
Tato technická směrnice nabývá účinnosti dne X. Y. 2016 a má platnost do X.Y. 2018. V Praze dne
Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí
4
Příloha 1 Technické směrnice č. 01 - 2016
Kritéria ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek a požadavky pro posuzování Kritéria pro udělování ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek tepelně izolačním materiálům jsou rozdělena do dvou skupin a stanoví se pro všechny uvedené aspekty: I. Kvalifikační kritéria 1. Vhodnost k použití 2. Vyloučené nebo omezené látky a směsi 3. Suroviny 4. Recyklovaný obsah 5. Nakládání s odpadem při výrobě 6. Požadavky na obal 7. Konec životního cyklu 8. Povinné informace pro spotřebitele II. Kvantifikovaná kritéria (environmentální indikátory) 1. Celková spotřeba neobnovitelných zdrojů primární energie (primární energie a zdroje primární energie využité jako suroviny) 2. Potenciál úbytku surovin pro nefosilní zdroje 3. Potenciál úbytku surovin pro fosilní zdroje 4. Potenciál acidifikace půdy a vody 5. Potenciál úbytku stratosférické ozonové vrstvy 6. Potenciál globálního oteplování 7. Potenciál eutrofizace 8. Potenciál tvorby přízemního ozonu Kritéria pro udělení ekoznačky zohlední výrobky s nejpříznivějšími environmentálními vlastnostmi na trhu tepelně izolačních materiálů. Kritéria mají za cíl minimalizovat spotřebu primární energie na výrobu tepelně izolačního materiálu a související produkci emisí, podporovat výrobky umožňující recyklaci po jejich dožití a související spotřebu primárních zdrojů surovin a využívání recyklovaných složek. Dále se zaměřují na omezení používání těkavých organických látek a nebezpečných látek v tepelně izolačním materiálu. Používání chemických výrobků a uvolňování znečišťujících látek tvoří součást výrobního procesu, výrobek označený ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek je však pro spotřebitele zárukou, že používání těchto látek bylo omezeno na technicky nejnižší možnou míru, aniž by přitom byla snížena způsobilost výrobku k použití. Kritéria v rámci možností vylučují nebo omezují na nejmenší možnou míru koncentraci (nezbytnou pro specifické funkce a vlastnosti) řady látek, které byly identifikovány jako nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí, a jež se mohou v tepelném izolantu vyskytovat. K odchylce od těchto kritérií, která umožní použití takové látky ve výrobku označeném ekoznačkou, dojde pouze v případě, že neexistují žádné používané a vyzkoušené dostupné alternativy. Takové odchylky se posuzují na základě zásady předběžné opatrnosti a vědeckých a technických důkazů, zejména jsou-li na trhu dostupné bezpečnější výrobky. Aby se zajistila vysoká úroveň záruk pro spotřebitele, lze požadovat otestování konečného výrobku na přítomnost nebezpečných látek, jejichž používání je omezeno. Ověření dodržování kritérií je formulováno tak, aby byla zajištěna vysoká míra záruk vůči spotřebitelům a aby se zohlednily praktické možnosti žadatele získat informace od dodavatelského řetězce. 5
Posuzování a ověřování a)
Požadavky Specifické požadavky na posuzování a ověřování jsou uvedeny u každého kritéria. V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, protokoly o zkoušce nebo jiné doklady dosvědčující dodržení kritérií, mohou být tyto doklady předloženy žadatelem a/nebo popřípadě jeho dodavatelem (dodavateli) a/nebo jejich subdodavatelem (subdodavateli). V případě změn, např. dodavatele, složení tepelně izolačního materiálu nebo rozšíření sortimentu, které vedou ke změně způsobu, jakým materiál splňuje jedno či více kritérií (dle potřeby), pak držitel značky před jakoukoli změnou předloží informace, v nichž prokáže, že výrobky nadále splňují požadavky podle příslušných kritérií. Příslušný subjekt přednostně uzná potvrzení vydaná subjekty, které jsou akreditovány v souladu s příslušnou harmonizovanou normou pro zkušební a kalibrační laboratoře, a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány v souladu s příslušnou harmonizovanou normou pro subjekty certifikující produkty, procesy a služby. V případě potřeby může příslušný subjekt (CENIA) požadovat doplňkovou dokumentaci a provádět nezávislá ověřování.
b)
Prahové hodnoty měření Není-li určeno jinak, je splnění kritérií pro udělení ekoznačky nezbytné u záměrně přidaných látek či směsí, jakož i u vedlejších produktů a nečistot obsažených v surovinách, jejichž koncentrace činí nebo přesahuje 0,010 % hmotnosti konečného složení výrobku tepelně izolačního materiálu.
c)
Funkční jednotka Funkční jednotka je stanovena pro skupinu kvantifikačních kritérií, aby byla umožněna porovnatelnost číselně vyjádřených kritérií. Funkční jednotka charakterizuje množství tepelně izolačního materiálu nutné pro splnění jeho hlavní funkce po dobu jeho životnosti. Stanovení funkční jednotky umožňuje porovnávání různých výrobků se shodnou funkcí. Hlavní funkcí výrobku z tepelně izolačního materiálu je tepelně izolovat. Proto byla funkční jednotka stanovena jako 1 m2 vrstvy tepelného izolantu o tepelném odporu minimálně R=4 m2K/W. Tepelně izolační materiál označený ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek musí mít užitné vlastnosti včetně životnosti srovnatelné nebo příznivější než obdobné výrobky této kategorie. Výpočet tepleného odporu tepelného izolantu se provede podle ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda.
d)
Složení výrobku Žadatel o přidělení značky musí předložit přesné složení výrobku, včetně funkcí a skupenství všech složek stanovených v rámci kritérií, jakož i případné doplňující funkční složky a jejich vstupní koncentrace. U každé složky sdělí chemický název, číslo CAS a klasifikace CLP podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008. Oznamovat je nutné všechny složky identifikované v rámci kritérií, jakož i veškeré případné doplňující funkční složky a známé nečistoty, které jsou přítomny ve výrobku v koncentracích vyšších než 0,010 %, pokud se ovšem z důvodu odchylky nepožaduje koncentrace nižší. Složkami uvedenými v kritériích se rozumějí jak látky, tak přípravky či směsi. Definice „látek“ a „směsí“ jsou uvedeny v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006. Bezpečnostní listy a/nebo čísla CAS a klasifikace CLP se u každé složky předkládají příslušnému subjektu v souladu s nařízením REACH.
6
A. Kvalifikační kritéria A.1 Vhodnost k použití Výrobek musí být vhodný k danému použití. Důkaz může zahrnovat údaje dle příslušných mezinárodních zkušebních metod nebo rovnocenných, jako jsou např. vnitrostátní zkušební postupy. Výrobek je dodáván spotřebiteli s minimální záruční dobou 20 let. Výrobce poskytne na výrobek záruku nejméně 20 let za podmínky, že montáž bude provedena podle jeho technických pokynů. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží podrobné zkušební postupy a výsledky spolu s čestným prohlášením o vhodnosti výrobku k použití založeném na všech ostatních informacích o nejlepším použití konečným uživatelem nebo prohlášení o shodě „CE“ dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
A.2 Vyloučené nebo omezené látky a směsi Konečný výrobek nesmí obsahovat nebezpečné látky a směsi v souladu s pravidly stanovenými v následujících dílčích kritériích, která se vztahují na následující: a) b) c) d) e)
Výslovně vyloučené složky Pěnicí činidla Nebezpečné látky a směsi Látky vzbuzující mimořádné obavy Těkavé látky
Požadavky uvedené níže pod písmeny se vztahují na všechny látky, jejichž hmotnost přesahuje 0,01 % v konečném výrobku. Pro nanoformy úmyslně přidané do výrobku musí být prokázán soulad s kritériem 3 písm. c), ať jsou v jakékoli koncentraci. Žadatelé jsou povinni prokázat, že složení konečného výrobku je v souladu s celkovými požadavky na posuzování a ověřování. a) Výslovně vyloučené složky V jakémkoliv stupni výroby nebo v konečném produktu nesmí být použity následující látky: -
-
zpomalovače hoření obsahující halogenované organické sloučeniny (polybromované difenylethery, bromované retardátory hoření - HBCDD, retardátory hoření z chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem) CFC, HCFC a HFC , cín, olovo, rtuť, kadmium nebo katalyzátory a přísady s obsahem chrómu, formaldehyd.
Při výrobě nesmí být použity následující látky: -
plastifikační látky ze třídy ftalátů
Tepelně izolační materiál nesmí obsahovat: -
biocidy (podle definice „biocidů“ ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/EC o uvádění biocidních přípravků na trh)
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení doprovázené podle potřeby prohlášeními od výrobců látek potvrzující, že uvedené látky nejsou ve výrobku obsaženy.
7
b) Pěnicí činidla Pěnové výrobky nesmějí být vyrobeny za použití pěnicích činidel s potenciálem globálního oteplování (GWP, z angl. Global Warming Potential) vyšším než 140, měřeným v časovém rámci 100 let. Pěnicí činidla musí mít potenciál úbytku ozonové vrstvy (ODP, z angl. Ozone Depletion Potential) roven nule. EŠV přejímá hodnoty ODP a GWP tak, jak jsou definovány podle Montrealského protokolu a jeho dodatků. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží dokumentaci doprovázenou podle potřeby prohlášeními od výrobců látek potvrzující, že použitá pěnicí činidla splňují dané požadavky na ODP a GWP.
c) Nebezpečné látky a směsi Složení konečného výrobku, včetně všech úmyslně přidaných složek v koncentraci vyšší než 0,010 %, nebude obsahovat látky nebo směsi klasifikované jako toxické, nebezpečné pro životní prostředí, senzibilizátory dýchacích orgánů nebo kůže, nebo karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 a podle standardních vět o nebezpečnosti a vět označujících specifickou rizikovost uvedených v následující tabulce 1 a rovněž nesmí obsahovat látky uvedené v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006. Níže uvedené věty označující specifickou rizikovost se obecně vztahují na látky. Tabulka 1 Standardní věty o nebezpečnosti dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, uplatňované pro tepelně izolační materiály Standardní věty o nebezpečnosti dle GHS (1) H300 Při požití může způsobit smrt H301 Toxický při požití H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt H310 Při styku s kůží může způsobit smrt H311 Toxický při styku s kůží H330 Při vdechování může způsobit smrt H331 Toxický při vdechování H340 Může vyvolat genetické poškození H341 Podezření na vyvolání genetického poškození H350 Může vyvolat rakovinu H350i Může vyvolat rakovinu při vdechování H351 Podezření na vyvolání rakoviny H360F Může poškodit reprodukční schopnost H360D Může poškodit plod v těle matky H360FD Může poškodit reprodukční schopnost. Může poškodit plod v těle matky H360Fd Může poškodit reprodukční schopnost. Podezření na poškození plodu v těle matky H360Df Může poškodit plod v těle matky. Podezření na poškození reprodukční schopnosti H361f Podezření na poškození reprodukční schopnosti H361d Podezření na poškození plodu v těle matky H361fd Podezření na poškození reprodukční schopnosti. Podezření na poškození plodu v těle matky H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka H370 Způsobuje poškození orgánů H371 Může způsobit poškození orgánů 8
H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici H400 Vysoce toxický pro vodní organismy H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky H413 Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy EUH059 Nebezpečný pro ozonovou EUH029 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou EUH031 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami EUH032 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami EUH070 Toxický při styku s očima H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
Látky nebo směsi, které po zpracování změní své vlastnosti (např. již nejsou biologicky dostupné, projdou chemickou úpravou), takže identifikované riziko již neplatí, jsou z výše uvedeného požadavku vyňaty. Posuzování a ověřování: Žadatel prokáže soulad s tímto kritériem předložením prohlášení o klasifikaci či neklasifikaci konečného výrobku z kategorie tepelně izolačních materiálů podle metodik pro klasifikaci směsí uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 a všech pozměňujících právních předpisech, a které jsou přítomny v koncentracích vyšších než 0,010 %. Rovněž se uvedou účinné složky, na něž se mohou vztahovat specifické mezní hodnoty koncentrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 a které mohou klesnout pod mezní hodnotu 0,010 %. Tyto technické informace musí být poskytnuty na podporu prohlášení o klasifikaci nebo neklasifikaci složek: i)
ii)
iii)
iv)
u látek, které nejsou registrovány podle nařízení REACH nebo které dosud nemají harmonizovanou klasifikaci CLP: informace, které splňují požadavky uvedené v příloze VII nařízení REACH, u látek, které nejsou registrovány podle nařízení REACH nebo které nesplňují požadavky harmonizované klasifikace CLP: informace vycházející z registrační dokumentace podle REACH, jež potvrzují neklasifikovanost dané látky, u látek, které mají harmonizovanou klasifikaci či byly klasifikovány samotnými dodavateli: bezpečnostní listy, pokud jsou k dispozici. Pokud nejsou k dispozici nebo látka byla klasifikována samotným dodavatelem, pak musí být poskytnuty informace týkající se klasifikace nebezpečnosti látek podle přílohy II nařízení REACH, u směsí: bezpečnostní listy, pokud jsou k dispozici. Pokud nejsou k dispozici, pak se v souladu s pravidly podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 předloží výpočet klasifikace směsi a informace týkající se klasifikace nebezpečnosti směsi podle přílohy II nařízení REACH.
9
d) Látky vzbuzující mimořádné obavy V souladu s čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 66/2010 nesmí konečný výrobek, ani žádné složky nebo suroviny, obsahovat látky, které: -
splňují kritéria uvedená v článku 57 nařízení REACH, byly zjištěny podle postupu popsaného v čl. 59 odst. 1 nařízení REACH, kterým se stanoví seznam látek pro látky vzbuzující mimořádné obavy.
Žádná výjimka nebude udělena látkám, které splňují jednu či více těchto podmínek a jsou obsaženy v tepelně izolačním materiálu v koncentraci vyšší než 0,10 % hmotnostních. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, podložené podepsanými prohlášeními o splnění od dodavatelů. Žadatelé musí prokázat, že provedli podrobné prověření přidaných látek podle aktuálního seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy a kritérií uvedených v článku 57 nařízení REACH. Seznam látek identifikovaných jako látky vzbuzující mimořádné obavy a zařazené do seznamu látek pro případné zahrnutí podle článku 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200 je dostupný na této internetové adrese: http://echa.europa.eu/chem_data/authorisation_process/candidate_list_table_en.asp. Musí být zohledněn seznam platný k datu podání žádosti.
e) Těkavé látky Tepelně izolační materiály nesmí překročit emisní hodnoty těkavých látek uvedené v následující tabulce. Látka
Požadavky na koncové hodnoty po 3 dnech
Organické sloučeniny celkem v retenčním rozmezí
< 100 µg/m³ vzduchu
C6 – C16 (TVOC) < 20 µg/m³ vzduchu
Organické sloučeniny celkem v retenčním rozmezí C16 – C22 (TSVOC)
< 50 µg/m³ vzduchu
VOC celkem bez LCI (1)
(1) LCI = nejnižší příslušná koncentrace; srov. „Postup hodnocení zdravotní nebezpečnosti emisí těkavých organických sloučenin (VOC) ze stavebních výrobků“ (Federální agentura pro životní prostředí).
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, podložené certifikátem ze zkoušky měření těkavých látek akreditovanou laboratoří podle ČSN EN ISO 16000-9 Vnitřní ovzduší Část 9: Stanovení emisí těkavých organických látek ze stavebních materiálů a nábytku - Metoda zkušební komory, včetně souvisejících norem ČSN EN ISO 16000-11 Vnitřní ovzduší - Část 11: Stanovení emisí těkavých organických látek ze stavebních materiálů a nábytku - Odběr, uchovávání a úprava vzorků a ČSN EN ISO 16017-1 Vnitřní ovzduší - Část 1: Obecná hlediska odběru vzorků.
A.3 Udržitelné využívání surovin Výroba tepelně izolačních materiálů by měla zahrnovat uržitelné a environmentálně šetrné využíváním primárních surovin pro výrobu tepelně izolačních materiálů. Je rozděleno na požadavky na suroviny na bázi dřeva (a) a ostatní suroviny (b). a) Dřevo Dřevo nebo dřevěné složky obsažené v tepelném izolantu musí být z recyklovaného nebo surového dřeva. Surové dřevo musí mít platné osvědčení o udržitelném hospodaření v lesích a certifikát spotřebitelského řetězce vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou PEFC, FSC, nebo jejich ekvivalentu. 10
Certifikační orgány, které vydávají osvědčení o udržitelném hospodaření v lesích a/nebo certifikaci spotřebitelského řetězce, musí být akreditovány/uznány uvedeným certifikačním systémem. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží příslušnou dokumentaci, ve které jsou uvedeny typy, množství a původ dřeva a dřevěných části použitých v tepelném izolantu. V případě, že je použito surové dřevo, musí být pro výrobek k dispozici platná osvědčení o udržitelném hospodaření v lesích a certifikát spotřebitelského řetězce vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou PEFC, FSC, nebo jejich ekvivalentu. b) Ostatní suroviny Žádná složka tepelně izolačního materiálu (jiná než dřevo) nesmí být těžena na zvláště chráněných územích národního parku (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavku na těžbu surovin (jiných, než dřevo) vně zvláště chráněných území, podložené podepsanými prohlášeními o splnění od dodavatelů. A.4 Recyklovaný obsah a obnovitelné složky Výroba tepelného izolantu by se měla snažit snížit spotřebu primárních zdrojů surovin, tj. využívat k výrobě recyklované materiály, které nahrazují primární zdroje, a materiály obnovitelné, které je možné znovu získat v horizontu lidského života. Výrobce musí doložit obsah recyklovaných a obnovitelných složek, použitých při výrobě. Procentní obsah recyklovaného materiálu se uvede podle definice obsahu recyklovaného materiálu v normě ISO 14021, a to v hmotnostních i objemových procentech. Nezahrnuje se tepelně izolační materiál vznikající při výrobě, který byl navrácen zpět do výrobního procesu. Pokud je obsah recyklované složky proměnlivý a výrobce není schopen ji stanovit pro každou šarži s požadavkem na EŠV, uvede se minimální množství, která je ve výrobku vždy přítomno. Obnovitelný zdroj materiálu je definován v normě ČSN EN 15804 Udržitelnost staveb – Environmentální prohlášení o produktu – Základní pravidla pro produktovou kategorii stavebních produktů. Uvede se jeho hmotnostní i objemový podíl v procentech. Posuzování a ověřování: Žadatel musí uvést hmotnostní i objemový podíl recyklovaných složek a jejich složení.
A.5 Omezování množství odpadu při výrobě Výrobce musí mít zavedeny účinné metody a postupy pro minimalizaci odpadu při výrobě, včetně opatření k recyklaci odpadního materiálu z výrobního procesu. Posuzování a ověřování: Žadatel musí uvést, jaké metody a postupy pro minimalizaci odpadu má zavedeny.
A.6 Požadavky na obal V obalu výrobku se nesmí používat halogenované plasty. Použité obaly musí být recyklovatelné místními recyklačními systémy. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, podložené podepsanými prohlášeními o splnění od dodavatelů.
A.7 Konec životního cyklu Musí být popsán konec životního cyklu, tj. doporučené nakládání s materiálem po skončení jeho životnosti, obsahující: -
postup při demontáži materiálu (např. separovatelnost), možnost recyklace ano/ne, pokud ano, uvést jakým způsobem, 11
-
doporučení a informaci o tom, jak materiál správně odstranit.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží – jako součást žádosti – ukázku nebo ukázky informací pro uživatele a/nebo odkaz na tyto informace na internetových stránkách výrobce.
A.8 Povinné informace o výrobku Na obalu jsou uvedeny nebo k němu přiloženy tyto obecné informace a doporučení: -
-
Informace o tom, že výrobku byla udělena ekoznačka EŠV, se stručným, ale konkrétním vysvětlením významu této značky; Identifikace výrobce; Datum výroby/číslo šarže; Datum spotřeby nebo montáže a maximální doba skladování; Pokyny pro přepravu, skladování a zabudování, při jejichž dodržení bude dosažena deklarovaná tepelně izolační funkce; Doba, za kterou materiál nabude nominálního objemu (pokud je tento údaj relevantní); Bezpečnostní pokyny pro práci s materiálem, zahrnující základní doporučení pro osobní ochranné prostředky a parametry prostředí, kde dochází k zabudování; Přesné rozměry výrobku (pokud jsou relevantní); Objemová hmotnost výrobku; Součinitel tepelné vodivosti; Složení tepelně izolačního materiálu, přičemž každá složka musí být jasně uvedena hmotnostně nebo objemově; Značka PEFC nebo FSC pro tepelné izolanty obsahujícími složky na bázi dřeva (podle kritéria 3); Procentuální podíl obnovitelných materiálů a recyklované složky (podle kritéria 4); Označení způsobu recyklace nebo zneškodňování; Informace o délce záruky poskytované na výrobek.
Posuzování a ověřování: Žadatel musí prohlásit, že výrobek splňuje daný požadavek, a předloží – jako součást žádosti – příslušnému subjektu ukázku nebo ukázky informací pro uživatele a/nebo odkaz na tyto informace na internetových stránkách výrobce. Pokud není místo pro uvedení těchto informací přímo na obalu výrobku, měly by být volně dostupně ve zvláštním dokumentu poskytovaném dodavatelům, distributorům a koncovým zákazníkům a na webové stránce výrobce v jazyce koncového zákazníka.
12
B. Kvantifikovaná kritéria Kvantifikovaná kritéria se posuzují pro stanovenou funkční jednotku (FJ) tepelně izolačního materiálu. Funkční jednotka se stanoví jako 1m2 vrstvy tepelně izolačního materiálu mající hodnotu tepelného odporu minimálně R=4 m2K/W, jak je uvedeno v části Posuzování a ověřování, odstavec c). Vzhledem k tomu, že výrobce tepelných izolantů ve většině případů nemůže kontrolovat procesy probíhající potom, co výrobek opustí brány výrobny, zahrnují se do kritérií pouze environmentální dopady výrobní fáze tepelných izolantů (dodávky surovin, dopravy, výroby finálního produktu a souvisejících procesů), tj. s hranicí systému od kolébky po bránu výrobny (Cradle to Gate, podle čl. 7.2.2 normy ČSN EN 15804). Do kvantifikovaných kritérií se zařadí následující environmentální parametry, stanovené a ověřené třetí stranou v souladu s ČSN EN 15804+A1: B.1 Celková spotřeba neobnovitelných zdrojů primární energie, PEInre [MJ/FJ] Toto kritérium zahrnuje veškeré zdroje energie, které existují pouze v omezeném množství a nelze je znovu obnovit v časovém měřítku lidského života.
B.2 Potenciál úbytku surovin pro nefosilní zdroje, ADP-prvky [kg Sbekv./FJ] Toto kritérium zahrnuje všechny neobnovitelné, surovinové materiálové zdroje, kromě zdrojů fosilních.
B.3 Potenciál úbytku surovin pro fosilní zdroje, ADP-fosilní paliva [MJ/FJ] Toto kritérium zahrnuje všechny fosilní zdroje.
B.4 Potenciál acidifikace půdy a vody, AP [kg SO2,ekv./FJ] Toto kritérium udává součet ekvivalentních emisí, vyprodukovaných v průběhu výrobní fáze daného výrobku, které způsobují okyselování (acidifikaci) prostředí. Nejedná se pouze o emise SO2, ale také o emise dalších plynů způsobujících okyselování prostředí (např. NOx nebo NH3), jejichž efekt je přepočítán na „úroveň efektu“ SO2.
B.5 Potenciál úbytku stratosférické ozonové vrstvy, ODP [kg CFC 11 ekv./FJ] Jedná se o ekvivalentní emise CFC (chlor-fluorovaných uhlovodíků) vyprodukované během výrobní fáze daného výrobku, způsobující ničení stratosférické ozonové vrstvy.
B.6 Potenciál globálního oteplování, GWP [kg CO2,ekv./FJ] Toto kritérium udává součet ekvivalentních emisí vyprodukovaných v průběhu výrobní fáze daného výrobku, které mají vliv na skleníkový efekt. Nejedná se pouze o emise CO2, ale také o emise dalších plynů způsobujících okyselování prostředí (např. metan), jejichž efekt je přepočítán na „úroveň efektu“ CO2.
B.7 Potenciál eutrofizace, EP [kg (PO4)3– ekv./FJ] Udává množství ekvivalentních emisí (PO4)3– z odpadních vod vyprodukovaných během výrobní fáze daného výrobku, způsobujících nepřirozené zvyšování obsahu živin ve vodách a půdách (eutrofizaci).
13
B.8 Potenciál tvorby přízemního ozonu, POCP [kg Ethene ekv./FJ] Jedná se o ekvivalentní emise C2H4 vyprodukované během výrobní fáze daného výrobku, způsobující tvorbu přízemního ozonu.
Posouzení všech kvantifikovaných kritérií B.1 až B.8 se provede následujícím způsobem: a) Uvedou se hodnoty jednotlivých kritérií vztažené na funkční jednotku. b) V rámci každého kritéria zvlášť se provede převod těchto hodnot na body dle uvedených kriteriálních mezí v následující tabulce. c) Body ze všech osmi kritérií se sečtou. d) Výsledný součet musí být alespoň 64 bodů. Tabulka pro přiřazení bodů k hodnotám jednotlivých kritérií dle bodu b). Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují. PEInre ADP-pr.
ADPfos.
AP
ODP
GWP
EP
POCP
[MJ/FJ]
[MJ/FJ]
[kg SO2 ekv./FJ]
[kg CFC 11 ekv./FJ]
[kg CO2 ekv./FJ]
[kg (PO4)3– ekv./FJ]
[kg Ethene ekv./FJ]
[kg Sb ekv./FJ]
body
>330
>0,05
>500
>0,15
>8,00E-07
>20
>0,2
>0,01
0
300
0,045
455
0,138
7,35E-07
18,2
0,1802
0,0092
1
270
0,040
410
0,126
6,70E-07
16,4
0,1603
0,0084
2
240
0,035
365
0,114
6,05E-07
14,6
0,1405
0,0076
3
210
0,030
320
0,102
5,40E-07
12,8
0,1206
0,0068
4
180
0,025
275
0,090
4,75E-07
11,0
0,1008
0,0060
5
150
0,020
230
0,078
4,10E-07
9,2
0,0809
0,0052
6
120
0,015
185
0,066
3,45E-07
7,4
0,0611
0,0044
7
90
0,010
140
0,054
2,80E-07
5,6
0,0412
0,0036
8
60
0,005
95
0,042
2,15E-07
3,8
0,0214
0,0028
9
<30
<0,000005
<50
<0,03
<1,50E-07
<2
<0,0015
<0,002
10
Teoreticky může výrobek získat maximálně 10 bodů za každé kritérium, v součtu tedy lze dosáhnout maximálně 80 bodů. Vzhledem k tomu, že principem ekoznačky EŠV je podpořit tepelně izolační výrobky s environmentálními vlastnostmi lepšími než má většina výrobků dostupných na trhu, byla výsledná hodnota stanovena tak, aby výrobek s nárokem na udělení EŠV dosahoval minimálně 64 bodů. Výsledná hodnota posouzení kvantifikovaných kritérií musí být větší nebo rovna 64. Posuzování a ověřování: Žadatel doloží příslušné dokumenty obsahující zdroje environmentálních parametrů použitých při stanovování kvantifikovaných kritérií. Zdrojem může být studie posuzování životního cyklu (LCA) výrobku nebo environmentální prohlášení typu III, zpracované v podle ČSN ISO 14025 nebo ČSN EN 15804 a ověřené třetí stranou.
14
