TECHNICKÁ PŘÍRUČKA STAVEBNÍ CHEMIE. Ústí nad Labem

TECHNICKÁ PŘÍRUČKA Strana 1 (celkem 27)

TECHNICKÁ PŘÍRUČKA

STAVEBNÍ CHEMIE

Ústí nad Labem 1.1.2004

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 86, 400 32, Ústí nad Labem Prodej : tel.: +420 477 163 036, fax : +420 477 163 244, Technický servis : tel.: +420 477 163 064 e-mail [email protected] http://www.spolchemie.cz


1 MATERIÁLY PRO STAVEBNICTVÍ 1.1 Úvodem Syntetické pryskyřice se ve stavebnictví používají již řadu let. Uplatnění nacházejí nejen při dokončovacích pracích, jako jsou nátěry, ochrana stavebního díla, rekonstrukce, sanace, ale i při dalších stavebních činnostech. Pryskyřice neslouží pouze jako estetická úprava povrchu, ale rovněž chrání před působením různých negativních vlivů jako jsou extrémní mechanické namáhání nebo působení povětrnosti a některých chemických médií.

nečistotami, které by působily jako separační vrstva. Podle povahy nečistot se provádí zametení nebo vysátí průmyslovým vysavačem. V případě potřeby se povrch upraví otryskáním, broušením, frézováním apod. Podklad by měl být izolován proti spodní vlhkosti. Jeho vlhkost nesmí překročit 4 hmotnostní %. Teplota při pokládce nesmí poklesnout pod +15 °C. U speciálně určených materiálů je možno pokládku provádět při nižších teplotách nebo při vyšší vlhkosti. Obecně však platí, že betonový povrch vždy pečlivě očistíme, u dřevěných podkladů především odstraníme zbytky nátěrů a kovové materiály odmastíme a zbavíme rzi. Většina povlakových systémů je na toto obzvláště citlivá.

1.2 Důvody užití Prudký nástup nových technologií a materiálů používaných v průmyslu i v občanské sféře může vést ke zvyšování negativních vlivů na okolí. Tyto vlivy lze rozdělit do tří skupin. Mechanické namáhání, chemické zatížení a namáhání kombinované. S těmito vlivy se však zvyšují nároky na kvalitu. Nejčastější požadavky jsou rovinnost a estetický vzhled, otěruvzdornost, těsnost, odolnost proti vzniku trhlin, pevnost v tlaku, ohybu i tahu, pružnost, rázová houževnatost a samozřejmě chemická odolnost, ochrana půdy a spodních vod. 1.3 Povrchy Ve většině případech se setkáváme v nových i starších objektech s betonovými konstrukcemi a povrchy. Tyto však mnohdy nesplňují požadavky uživatelů a je nutné přistoupit k jejich úpravě před vlastním užíváním nebo k jejich rekonstrukci. V mnoha případech se řešení nabízí prostřednictvím syntetických pryskyřic. Nepřístupná místa je nutné očistit ručně 1.5 Parametry podkladu Pevnost v tlaku pro pochůzné podklady minimálně 14,7 MPa, pro pojízdné podklady 21,5 MPa. Přídržnost 1,5 MPa. Rovinnost pro lité systémy 2 mm/2 m.ČSN 744505.

Měření rovinnosti laserovou vodováhou 1.4 Podklad Úspěch prováděných prací je podmíněn dokonalou přípravou podkladu. Špatné posouzení jeho kvality a nedostatečná pečlivost jeho úpravy vedou vždy k selhání systému (přilnavost, pevnost apod.). Náprava bývá velice obtížná a časově i finančně náročná. Betonový podklad musí být vyzrálý, suchý, nosný, mírně drsný. Nesmí být v žádném případě hlazený, kletovaný, poprašovaný cementem, znečistěný prachem, mastnotami, skvrnami od nafty, olejů, asfaltu, vosků a zbytků starých barev nebo jinými

Obrázek: Stojan pro vývrty s korunkou a vrtačkou



1.6 Odtrhová zkouška Přístroj pro odtrhové zkoušky by neměl chybět u žádné seriozní stavební firmy. Na našem trhu ho nabízí například firma Coming Praha. Je určen ke kontrole kvality povrchu podkladu, k určení tahové pevnosti materiálu, ke kontrole nanesených vrstev a k měření jejich přídržnosti k podkladu. Jeho předností je snadnost zkoušky, přesnost a flexibilita. Povrchová vrstva se prořízne až do základního materiálu korunkovým vrtákem normalizovaného průměru k zajištění definované měřené plochy. Vhodným lepidlem se přilepí na měřené místo zkušební terč a po zatvrdnutí lepidla se terč zatěžuje. Na displeji se pak odečítá momentální nebo maximální dosazené napětí či síla potřebná k odtržení..

Obrázek: Bruska na beton s vysavačem

Odtrhový zkušební přístroj 1.7 Rovinnost Rovinnost je nezanedbatelný rozměr zvláště u pohledových ploch. U stěrkových podlahovin limituje spotřeby materiálu a potažmo i výslednou cenu. Nejčastěji se provádí měření hliníkovou vodováhou s dostatečnou odolností proti průhybu na vzdálenost dvou metrů. Další metodou je kovová lať a okalibrovaný klínek. Tato metoda je velmi elegantní a jednoduchá. Rysky na klínku přímo ukazují velikost nerovností v milimetrech. Je však pravdou, ze těmito metodami měříme spíše menší plochy. Na velkých plochách je toto měření spíše orientační. Vyspělejšími technikami pro větší plochy, které postupně vytlačují hadicové vodováhy jsou laserové vodováhy na stativu nebo ještě luxusněji vybavené rotační laserové vodováhy. Oba laserové systémy v kombinaci se čtecími kartami jsou schopné podat pravdivý obraz plochy a jejích nerovností.

1.8 Aplikace Před zpracováním syntetických pryskyřic je nutné se nejprve dokonale seznámit s technologickým postupem aplikace všech použitých materiálů. Ten ke každé pryskyřici obdrží zákazník na vyžádání v prodejním oddělení nebo oddělení technického servisu výrobce. Samotné zpracování není příliš náročné. Práce s pryskyřicí se velmi podobá práci s cementovou maltou respektive nátěrovými hmotami. V žádném případě se však nelze domnívat, že ke zpracování syntetických pryskyřic je možno přistoupit bez předchozích praktických zkušeností. Před započetím prací s těmito materiály je nutné vyžádat si zaškolení servisními techniky výrobce. Vyučený stavební dělník je schopen si velmi rychle po zaučení osvojit potřebné dovednosti při přípravě a zpracování pryskyřic. Jde zejména o důsledné dodržování přesných mísících poměrů pryskyřice s tvrdidlem, technologických postupů a dále pak dodržování zásad hygieny a bezpečnosti při práci.

Jedny z mnoha typů ochranných rukavic pro práci ve stavebnictví. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 86, 400 32, Ústí nad Labem Prodej : tel.: +420 477 163 036, fax : +420 477 163 244, Technický servis : tel.: +420 477 163 064 e-mail [email protected] http://www.spolchemie.cz

TECHNICKÁ PŘÍRUČKA 1.9 Záruční doby a životnost Záruční dobu na materiál vždy specifikuje výrobce. Záruční dobu na provedené dílo poskytuje aplikační firma. Životnost celého díla se odvíjí od použitého typu materiálu a dodržení aplikační technologie. Pohybuje se podle místa aplikace (exteriér, interiér) a namáhání (mechanické, chemické). Například u nátěrů 3-5 roků, litých podlahovin 7-10 roků, polymerbetonů 10-15 roků a střešních hydroizolací 15-20 roků. Tyto doby životnosti může radikálně snížit nesprávně připravený podklad nebo nedodržení technologie pokládky.

Nivelační komplet 1.10 Upozornění Pryskyřice podléhají neustálému vývoji, stejně tak i technologie jejich zpracování a aplikací. Z tohoto důvodu nelze brát tento materiál jako konečný a změny oproti němu si autor vyhrazuje.

Dnešní nabídka nářadí pro aplikace


Strana 4 (celkem 27)


2 PENETRACE A IMPREGNACE 2.1 Důvody užití Jde o technologický proces po mechanické úpravě podkladu, který slouží k bezprašné úpravě porézních podkladů jako jsou beton, zdivo, dřevo, sádrokarton atd. Penetrací a impregnací se zvyšují mechanické parametry, jako je pevnost a otěruvzdornost. Současně narůstá i odolnost chemická. Při těchto aplikacích dochází k zpevnění podkladu, vytěsnění vzduchu z povrchové vrstvy, sjednocení kvality povrchu a vybudování přechodového můstku mezi podkladem a následnou užitnou vrstvou. 2.2 Postup Penetrační nátěr se nanáší nejlépe plstěným válečkem, asfaltérským koštětem nebo štětcem. Provádí se opakovaně, až do úplného nasáknutí podkladu. Na povrchu však nesmí vznikat zaschlý film penetračního laku. Dojde-li přesto k jeho vytvoření, je nutné provést ihned jeho posyp suchým křemenným pískem. Tento posyp není možné provádět při používání rozpouštědlových typů penetrací. V případě několikanásobné penetrace je obvyklá technologická přestávka mezi jednotlivými nátěry 24 hodin. Pokud provádíme penetraci jako konečnou úpravu povrchu, je plocha pochůzná při 20 °C za 24 hodin. Před zpracováním penetračních hmot je nutné se nejprve dokonale seznámit s technologickým postupem aplikace, hygienou a bezpečností práce.

množství tvrdidla i vodu v předepsaném rozmezí až do vzniku vhodné zpracovatelské konzistence. Po celou dobu přidávání tvrdidla a vody se provádí míchání. Promíchávat se musí od dna i ze stran, z důvodu dobré homogenizace. Prodejci vhodných míchadel jsou například Makita České Budějovice, Collomix Kutná Hora nebo Protool Česká Lípa. Podle kvality a nasákavosti podkladu je spotřeba penetrační kompozice 300 až 800 g/m2. 2.4 Cenové a materiálové kalkulace Výpočet materiálové kalkulace je prostým násobením spotřeby udané výrobcem a plochy zakázky. Udává-li výrobce spotřebu 0,3 - 0,7 kg/m2 na napenetrování podkladu počítáme obvykle se spotřebou střední tj. 0,5 kg/m2. Při ploše 100 metrů čtverečních je pak výsledná spotřeba 0,5kg/m2 x 100m2 = 50kg penetrační kompozice. Po vypočtení potřebného množství tento výsledek vynásobíme cenou za 1 kg hmoty a výsledkem je cenová kalkulace materiálu pro aplikaci. 2.4.1 Výpočtové vzorce 1. Střední spotřeba (kg/m2) x Plocha (m2) = Materiálová spotřeba na aplikaci (kg) 2. Materiálová spotřeba (kg) x Cena (Kč/kg) = Materiálová cena aplikace (Kč) 2.5 Upozornění V případě penetrace nových betonových podkladů nesmí penetrace zabránit jejich karbonizaci tj zrání betonu. Jestliže ještě nedošlo k normovanému 28 dennímu vyzrání betonu nebo beton má zvýšenou vlhkost, je nutné provádět penetraci tzv. paropropustnou kompozicí a též další užitné vrstvy musí být stejného charakteru.

Penetrování betonové plochy. 2.3 Provedení Jednosložkovou polyuretanovou penetraci zpracováváme přímo, neboť je při aplikaci vytvrzována vzdušnou vlhkostí. Penetrační epoxidové kompozice u dvousložkových penetrantů se připraví přidáním tvrdidla do pryskyřice v předepsaném poměru a provede se důkladná homogenizace vhodným mechanickým míchadlem. U třísložkové epoxidové vodou ředitelné penetrace přidáváme kromě předepsaného Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 86, 400 32, Ústí nad Labem Prodej : tel.: +420 477 163 036, fax : +420 477 163 244, Technický servis : tel.: +420 477 163 064 e-mail [email protected] http://www.spolchemie.cz


3 NÁTĚRY 3.1 Použití Nátěrové hmoty slouží k ochraně podkladu před působením chemikálií, vody, povětrnosti a koroze. Dále se užívají k finální úpravě vzhledu, jako je například barevnost, lesk či mat.

Podle velikosti detailu volíme velikost štětce 3.2 Postup zpracování U jednosložkových nátěrových hmot provádíme míchání pro uvedení možných úsad do vznosu. U dvousložkových nátěrových hmot nejprve provedeme promíchání složky A (pojivová část), pak přidáváme za mísení složku B (tvrdící část). Dále provedeme důkladnou homogenizaci po dobu cca 2-3 minuty. U třísložkových vodouředitelných nátěrových hmot přidáváme vodu do vzniku zpracovatelné konzistence. Případný škraloup na povrchu nátěrové hmoty vždy odstraníme a nikdy se nepokoušíme ho rozmíchat do nátěrové hmoty. Míchání provádíme vhodným míchadlem, jako jsou například míchadla od firmy Collomix Kutná Hora. Zhomogenizovanou kompozici aplikujeme na připravený podklad. Aplikace se provádí válečkováním, štětcem, stříkáním nebo asfaltérským koštětem. Mezi jednotlivými nátěry je nutné dodržet předepsanou technologickou přestávku. Doporučená minimální teplota podkladu při nátěrech je 15 °C. Vhodná aplikační teplota se pohybuje v intervalu 15 – 20 °C. Při práci v exteriéru nepracujeme za deště nebo rosy, ani na přímém slunci při vysokých teplotách vzduchu a podkladu. Pokud je to možné snažíme se zajistit jak v exteriéru, tak interiéru bezprašné prostředí.

penetraci a pro aplikaci užíváme vhodné válečky lze obecně říci, že pro vodou ředitelné a nízkoviskozní systémy jsou vhodné válečky s dlouhým chlupem a výsledná spotřeba se pohybuje mezi 120 g/m2 až 200 g/m2. Pro středně viskózní, většinou rozpouštědlové systémy jsou vhodné válečky se středně dlouhým chlupem a spotřeba se pohybuje mezi 180 g/m2 až 250 g/m2. Pro viskózní nátěrové hmoty, většinou bezrozpouštědlové systémy je vhodné užívat válečky s nejkratším chlupem a spotřeba se pohybuje mezi 230 g/m2 až 350 g/m2. Z uvedeného vyplývá, že čím viskóznější je nátěrová hmota tím kratší chlup na válečku užíváme a i přes to spotřeba na jeden metr čtvereční stoupá. Dalším a nikoliv zanedbatelným vlivem je drsnost povrchu. Výše uvedené spotřeby jsou platné pro nekletovaný betonový povrch zatažený dřevěným hladítkem. Se stoupající hrubostí roste spotřeba nátěrové hmoty. Plocha zaměřená je ve skutečnosti menší než plocha skutečná s ohledem na drsnost. Dalším vlivem je skutečnost, že nátěrová hmota zaplňuje nejprve prostor dna mezi zrny a z tohoto prostoru jí váleček i štětec obtížně vytírají do další plochy. Obecně se spotřeby pohybují mezi 0,2 - 0,3 kg/m2 na jeden nátěr. Nejčastěji se aplikují nátěry dva s ohledem na kryvost nátěrové hmoty a požadovanou výslednou tloušťku ochranného filmu.

Váleček vždy volíme podle typu nátěrové hmoty a podle velikosti válečkované plochy. 3.4 Dělení Nátěrové hmoty dělíme na vodou ředitelné, rozpouštědlové a bezrozpouštědlové. Dalším dělením může být to, zda se jedná o hmoty jednosložkové, dvousložkové nebo vícesložkové. Můžeme je dělit podle vzhledu na transparentní nebo pigmentované, na lesklé nebo matné. Podle užitého pojiva, množství sušiny, fyzikálních nebo chemických vlastností, atd. Z těchto důvodů je vhodné využít pro výběr vhodného typu na konkrétní aplikaci poradenství technického servisu výrobce.

3.3 Spotřeby materiálů Spotřeba materiálů se odvíjí od způsobu aplikace nátěrové hmoty na podklad a od parametru nasákavosti podkladu. Vzhledem k tomu, že při nátěrových úpravách pracujeme na podkladech se sníženou nasákavostí díky předchozí Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 86, 400 32, Ústí nad Labem Prodej : tel.: +420 477 163 036, fax : +420 477 163 244, Technický servis : tel.: +420 477 163 064 e-mail [email protected] http://www.spolchemie.cz


Posyp barevnými lupínky

Aplikace transparentního ochranného nátěru. 3.5 Protiskluzné úpravy V případě požadavku na zvýšení protiskluznosti betonových podlah, je možné nátěr posypat suchým křemičitým pískem. Ten se aplikuje do čerstvého nátěru. Po vytvrzení se neukotvený písek zamete nebo vysaje průmyslovým vysavačem. Posyp je nutné z důvodu dobrého ukotvení převálečkovat druhým nátěrem. Barevnost takovéto úpravy určuje použitá nátěrová hmota a hrubost povrchu použitá frakce písku. 3.6 Dekorativní úpravy Jako dekorativní úpravu lze provést posyp obarveným pískem do transparentní nebo i pigmentované nátěrové hmoty. Po vytvrzení se odstraní přebytečný posyp a povrch se přebrousí. Po vysátí obroušeného podílu se plocha převálečkuje transparentní nátěrovou hmotou. Na čerstvě aplikovanou nátěrovou hmotu lze pohodit barevné chipsy. Toto provádíme z dekorativních důvodů pro optické rozbití plochy. Při aplikaci posypu písky nebo chipsy musíme dbát na jejich rovnoměrné rozmístění na ploše. Po vytvrzení nátěru se chipsy stejně jako písek smetou pro další použití. Celá plocha se následovně uzavře ochranným transparentním nátěrem.

3.7 Ředění Do bezrozpouštědlových nátěrových hmot nepřidáváme žádná rozpouštědla pro úpravu konzistence. Pokud tak učiníme, musíme s nátěrem zacházet jako s hmotou rozpouštědlovou. Rozpouštědlové hmoty ředíme předepsanými rozpouštědly. Použití jiných je nutné konzultovat s technickým servisem výrobce. Při ředění je třeba dbát na parametr maximálního ředění určeného výrobcem. Vodou ředitelné nátěrové hmoty ředíme na zpracovatelskou konzistenci s ohledem na parametr maximálního ředění uvedený obvykle v technickém nebo informačním listě.

Uzavírací nátěr na vsypu z obarveného písku. 3.8 Barevné provedení Nátěrové hmoty jsou vyráběny v barvě bílé, šedé, okrové, světle okrové, červenohnědé, světle červenohnědé, modré, světle modré, zelené a světle zelené. Na objednávku je možné připravit i jiné barvy a jejich odstíny. 3.9 Cenové a materiálové kalkulace Výpočet materiálové kalkulace je prostým násobením spotřeby udané výrobcem a plochy zakázky. Udává-li výrobce spotřebu 0,2 - 0,3 kg/m2 na jeden nátěr počítáme se



spotřebou střední tj. 0,25 kg/m2 nebo raději se spotřebou vyšší. Při ploše 100 metrů čtverečních a pro dva nátěry je pak výsledná spotřeba 0,3 kg/m2 x 100m2 x 2nátěry = 60 kg nátěrové kompozice. Po vypočtení množství potřebné nátěrové hmoty tento výsledek vynásobíme cenou za 1 kg nátěrové hmoty a výsledkem je cenová kalkulace materiálu pro aplikaci. 3.9.1 Výpočtové vzorce 1. Střední spotřeba (kg/m2) x Plocha (m2) x Počet nátěrů = Materiálová spotřeba na aplikaci (kg) 2. Materiálová spotřeba (kg) x Cena (Kč/kg) = Materiálová cena aplikace (Kč)

4 POJIVA 4.1 Použití Škála potřeb uživatelů pojiv je široká, od pojiv flexibilních, po pojiva s vysokou tvrdostí a pojiva s různou odolností specifickým chemickým zatížením. Vhodný typ pojiva lze konzultovat na technickém servisu výrobce. Hmoty vzniklé naplněním pojiva minerálním plnivem nazýváme polymermalty a polymerbetony. Plniva jsou převážně vysušené křemenné písky, které musí vykazovat vhodnou granulometrii, zajišťující přípravu kompozic optimálních vlastností o minimální mezerovitosti a vyhovující ekonomice přípravy. Řídí se stupněm plnění kompozice a předpokládanou konstrukční tloušťkou. Polymermalty a polymerbetony mohou být buď v přírodním provedení nebo obarvené použitím pigmentované stěrkové kompozice, či přidáním pigmentové pasty např. Eprotint od firmy Sindat Plzeň do pojiva. 4.2 Polymermalta a polymerbeton Polymermalta se aplikuje v tloušťce cca 3 - 7 mm se stupněm plnění 1 - 4 váhových dílů plniva na 1 váhový díl pojiva. Polymerbeton se aplikuje v tloušťce 5 - 20 mm se stupněm plnění 5 - 10 váhových dílů plniva na 1 váhový díl pojiva při ručním zpracování a 10 - 15 váhových dílů plniva na 1 váhový díl pojiva při strojním zpracování. V obou případech velikost zrna sušeného křemenného písku musí být maximálně 1/3 tloušťky vrstvy aplikované kompozice.

Při dekorativních aplikacích je vhodné používat na přebroušení parketářskou brusku.

4.3 Písky Křemenné písky vhodné jakosti na trh dodávají zejména pískovny: Sklopísek Střeleč u Jičína, Kemat Skalná u Chebu, Provodínské písky Provodín u České Lípy, Moravské keramické závody Rájec Jestřebí, Dukar Benátky nad Jizerou. Pro přípravu kompozic z barvených písků lze použít jako plniva barvené křemenné písky: Lívia Kutná Hora, Soning Praha, Teltras Praha, Chejn Sušice, Kemat Skalná u Chebu. 4.4 Postup Do míchacího zařízení předložíme pryskyřici a tvrdidlo v předepsaném mísicím poměru. Po důkladné smísení provádíme přidávání plniva na požadovaný výsledný poměr plnění. Homogenizaci provádíme do úplného smočení plniva. Takto připravenou kompozici aplikujeme na předem upravený podklad. Hmotu rozhrneme, udusáme a provedeme její uhlazení. Připravujeme vždy jen takové množství, které jsme schopni zpracovat do 30 minut. Při ruční pokládce používáme ocelové hladítko, které v případě potřeby smáčíme xylenem. Pro strojní kladení používáme strojní hladičky nebo vibrační lišty. Jako míchacího stroje se zabudovaným míchadlem lze použít například výrobky firem Collomix Kutná Hora, Tonstav Praha, Betonsystém Brno, Coming Praha, pro hlazení výrobky firem Progressa Sobkovice, Schwamborn Hranice, Norwit Praha a dalších.



Míchací zařízení s pevným bubnem a vnitřním mícháním pomocí lopatek.

Intenzivní míchání dvěma vřeteny 4.7 Upozornění Při přípravě polymermaltových a polymerbetonových kompozic není vhodné upravovat složení pojiva nebo zpracovatelské vlastnosti kompozic přídavkem rozpouštědel a modifikačních složek, neboť mohou negativně ovlivnit mechanické a hygienické vlastnosti výrobků.

Strojní hladička 4.5 Technické zatížení Polymerbetonové a polymermaltové kompozice jsou při 23°C pochůzné po 24 hodinách a plnému zatížení je lze vystavit po 7 dnech. Doba plného zatížení je závislá na teplotě a na použitém tvrdidle. 4.6 Aplikační tloušťky Tloušťka aplikované vrstvy je určena namáháním, zatížením a celkovým provozem. Obecně lze říci, že pro lehké zatížení je konstrukční vrstva 3-6 mm, pro střední zatížení 6-12 mm a pro těžké zatížení 12-25 mm. Při velmi těžkém zatížení nezvyšujeme konstrukční vrstvu, ale provádíme armování KARI sítí, sklolaminátem nebo ocelovou mikrovýstuží. Dodavateli jsou například Vertex Litomyšl, MSI Agro Brno, Betotec Kaplice, Sítos Příbram a VOKD Ostrava.

4.8 Laminování Naaktivovanou kompozici naneseme na podklad. Do ní je vkládána vhodná tkanina ze skelných vláken. Po vložení tkaniny je nutné provést vytěsnění vzduchu laminačním válečkem nebo jiným způsobem zajistit odvzdušnění a dokonalé smočení tkaniny. Dle potřeby se aplikuje jedna nebo více laminačních vrstev. Jednotlivé pásy tkaniny klademe vždy s přesahem. Na nevytvrzenou laminátovou vrstvu lze aplikovat přímo polymermaltu nebo polymerbeton. Litou podlahovinu aplikujeme na vytvrzenou laminátovou vrstvu. V případě nátěru je vhodné provést přebroušení, případně vytmelení nerovností a teprve potom provést ochranný dekorativní nátěr. 4.9 Armování ocelovou sítí Při pokládkách polymerbetonových podlah do velmi těžce zatížených provozů se užívá armování KARI sítí, která je vkládána do polymerbetonové vrstvy. Při kladení sítě se používají tzv. distance pro vymezení výšky sítě od podkladu. Síť se klade s přesahem obvykle dvou ok, které se svaří nebo mechanicky spojí. Takto připravená síť se zasype polymerbetonovou kompozicí, která se po rozhrnutí udusá a uhladí obvyklými postupy.



5 LITÉ PODLAHOVINY 5.1 Použití Jedná se o dvousložkové hmoty na bázi syntetických pryskyřic. Používají se jako nášlapná vrstva. Aplikují se přímo na napenetrovaný beton nebo na polymermaltovou či polymerbetonovou vrstvu.

Použití obarvených písků

Použití přírodních štěrků

5.2 Postup zpracování Nejprve se promíchá složka A (pojivová část). Tím uvedeme do vznosu plniva a pigmenty obsažené ve hmotě. Pak přidáváme za míchání složku B(tvrdící část).Provedeme důkladnou homogenizaci cca 2-3 minuty. Míchání provádíme vhodným míchadlem, které nevmíchává do kompozice vzduch. Jsou to například míchadla od firmy Collomix Kutná Hora. Zhomogenizovanou kompozici nalijeme na připravený podklad. Hmotu rozhrneme ocelovým pravítkem, zubovou stěrkou nebo roztahovacím válcem.V nalité podlahovině mohou být vzduchové bublinky, které odstraníme odvzdušňovacím válečkem např. firmy Storch Pelhřimov nebo Uzin Pardubice-Černá za Bory. Dalším způsobem je tzv. "dvojí lití". Při pokládce není podlahovina aplikována v jedné vrstvě, ale nejprve je na plochu nalita cca 1/3 teoretické spotřeby materiálu. Po jejím vytvrzení jsou na ploše dobře viditelné nerovnosti nebo jiné defekty. Po jejichž odstranění se provede finální lití.

Množství hmoty na podkladu můžeme regulovat použitou výškou zubu na hladítku. 5.3 Parametry pokládky Aplikační tloušťka lité podlahoviny je 2-4 mm. Spotřeby na tuto aplikaci jsou různé podle použitých materiálů a jsou obsaženy v technických listech výrobce. Doporučená minimální teplota podkladu je 18°C.



Jehlové boty Rozhrnování lité podlahoviny roztahovacím válcem. 5.4 Parametry podlahy Litá podlahovina je po 24 hodinách pochůzná, plné technické zatížení je možné dle údaje ke konkrétní podlahovině uvedené v technickém listu. Lité podlahoviny se aplikují do provozů s lehkým a středním zatížením. Vyznačují se hladkým povrchem se snadnou udržovatelností.

5.6 Dekorativní vzory Litou podlahovinu je možno bezprostředně po odvzdušnění posypat barevnými chipsy. Jedná se o úpravu, kdy dojde k optickému rozbití monotónní jednobarevné plochy. Pro tuto aplikaci je možno použít například chipsy firem Herbol Praha, Denas Bílovec, Jaeger Rudná u Prahy, Jobi České Budějovice. Po vytvrzení podlahoviny s chipsy, lze ještě aplikovat například matný transparentní lak pro potlačení lesku. Další možností je tzv. melírování, kdy je do ještě tekuté nalité podlahoviny roztažena litá podlahovina jiné barvy. Melírování může provádět pouze aplikační firma s dostatečnými aplikačními zkušenostmi.

Vhodné míchací zařízení zaručuje dobrou homogenizaci. 5.5 Barevné provedení Lité podlahoviny jsou vyráběny v barvě bílé, šedé, okrové, světle okrové, červenohnědé, světle červenohnědé, modré, světle modré, zelené a světle zelené. Na objednávku je možné připravit i jiné barvy a jejich odstíny. Odvzdušňovací váleček pro propichování bublinek při zpracování litých podlahovin. 5.7 Cenové a materiálové kalkulace Výpočet materiálové kalkulace je prostým násobením spotřeby udané výrobcem a plochy zakázky. Udává-li výrobce spotřebu 3,0 – 4,0 kg/m2 na jedno lití počítáme se spotřebou střední tj. 3,5 kg/m2 nebo raději se spotřebou vyšší. Při ploše 100 metrů čtverečních je pak výsledná spotřeba 3,5 kg/m2 x 100m2 = 350 kg licí kompozice. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 86, 400 32, Ústí nad Labem Prodej : tel.: +420 477 163 036, fax : +420 477 163 244, Technický servis : tel.: +420 477 163 064 e-mail [email protected] http://www.spolchemie.cz


Po vypočtení potřebného množství licí kompozice tento výsledek vynásobíme cenou za 1 kg hmoty a výsledkem je cenová kalkulace materiálu pro aplikaci. Výslednou tloušťku vrstvy při známé hustotě kompozice vypočteme následně. Jeden milimetr tloušťky na jednom metru čtverečním je množství hmoty na něm aplikované dělené známou hustotou kompozice. Pro výpočet použijeme vzorec 3. 5.7.1 Výpočtové vzorce 1. Střední spotřeba (kg/m2) x Plocha (m2) = Materiálová spotřeba na aplikaci (kg) 2. Materiálová spotřeba (kg) x Cena (Kč/kg) = Materiálová cena aplikace (Kč) 3. Tloušťka (mm/m2) = Střední spotřeba (kg/m2) / Hustota kompozice (kg/dm3)

6 HYDROIZOLACE 6.1 Použití Kompozice pro hydroizolaci plochých střech se aplikuje na vhodný, pevný a objemově stálý podklad vytvořený cementovým betonem, pórobetonovými panely, asfaltovými pásy, vyztuženými asfaltovými pásy, ocelovými pozinkovanými plechy, podklady z pryžových fólií, tepelné izolace apod. do sklonu střechy max. 3°. Hydroizolační systém vytvořený rozprostřením tenké vrstvy kompozice s případnou aplikací výztužných vložek, vytváří tzv. bezešvou krytinu. Po vytvrzení je odolná a účinně chrání objekt před povětrnostními vlivy, proti vodě, vlhkosti a je pochůzná. 6.2 Postup V případech, kdy se hydroizolační stěrka nanáší na podklad z cementového betonu, je nutné jej upravit penetračním nátěrem. Aplikace hydroizolačních vrstev se provádí po technologické přestávce nutné pro vytvrzení penetrace. K účinnému promíchání obou složek kompozice se osvědčila nízkootáčková vrtačka se spirálovým míchadlem. Doporučená doba míchání se pohybuje v rozmezí 3 až 5 minut. Doba zpracovatelnosti je závislá na teplotě a množství hmoty a pohybuje se při teplotě 18 až 25 oC v rozmezí 20 až 30 minut po přidání tvrdící složky. Po smísení a promíchání obou složek se pomocí pryžové stěrky na podklad stejnoměrně rozprostře první vrstva hydroizolační fólie v tloušťce vrstvy cca 1 mm. Do první vrstvy se v případě potřeby, jako je překlenutí dilatací apod., vkládá výztužná vložka. Technická polyesterová síťovina zabezpečuje plošné zpevnění celého hydroizolačního systému. Při pokládání je nutné zabránit vzniku vzduchových puchýřů. V praxi se osvědčil technologický způsob spočívající v aplikaci výztužné vložky z role polyesterové síťoviny vhodné šířky (zpravidla cca 0,3 až 0,75 m) a vhodné délky. Výrobce Tylex Letovice č.223017 nebo 223039. Před aplikací druhé hydroizolační vrstvy se doporučuje prohlídkou posoudit stav vytvrzené první hydroizolační vrstvy a realizovat případné lokální úpravy nebo opravy poruch v prostoru trhlin, spár a nerovností, pokud se tyto nepodařilo již odstranit před položením první hydroizolační vrstvy. Po technologické přestávce (cca 2 - 3 hod), nutné k vytvrzení první hydroizolační vrstvy, se aplikuje druhá vrstva hydroizolační fólie v tloušťce cca 1 až 1,5 mm s následným stejnoměrným rozprostřením břidličných hrubých šupin zrnitosti 0,25 - 3,15 mm. Výrobce Livia Kutná Hora nebo Minerál Horní Benešov. K vytvoření stejnoměrné vrstvy musí být posypový materiál rozprostírán v množství cca 4 kg/m2. Přebytečný posyp se po vytvrzení smete a použije pro další aplikace.



Hydroizolace balkonu pod nášlapnou vrstvou. Hydroizolace s posypem obarveným křemičitým pískem 6.3 Spotřeby Spotřeba hydroizolačních hmot je závislá na druhu a stavu podkladu. K vytvoření hydroizolační vrstvy je potřebné následující orientační množství materiálu: Penetrační nátěr u cementobetonových podkladů 0,2 - 0,3 kg/m2. První hydroizolační vrstva 1,0 - 1,2 kg/m2. Druhá hydroizolační vrstva 1,0 - 1,2 kg/m2. Posypový materiál 3,5 - 4,0 kg/m2. Cenová skladba je složena z několika kroků na které je nutno znát odpověď před vlastní pokládkou. Nejprve tedy zda bude provedeno armování celoplošně či jenom lokálně. Při celoplošném armování musíme počítat cca 7% na překryv a prostřih. Je plocha dostatečně rovná bez prasklin? V případě vyrovnávek a vysprávek prudce stoupá spotřeba materiálu s ohledem na jejich četnost a rozsah. Je dobré vědět, že i na tzv. rovné střeše nesmí po dešti zůstat kaluže hlubší 10 mm.

6.4 Upozornění Aplikace polyuretanové hydroizolační stěrky se provádí na suchý podklad o vlhkosti max. 3%. Relativní vlhkost vzduchu při pokládce max. 70%.

6.3.1 Výpočtové vzorce 1. Střední spotřeba hydroizolace (kg/m2) x Plocha (m2) x 2 vrstvy x Cena (Kč/kg) = Materiálová cena hydroizolace (Kč) 2. Plocha + rezerva (m2) x Cena tkaniny (Kč/m2) = Materiálová cena armování (Kč) 3. Střední spotřeba posypu (kg/m2) x Plocha (m2) x Cena (Kč/kg) = Materiálová cena posypu (Kč)



7 ZÁLIVKY

Maximální délky dilatačních celků pro budovy a haly uvádí v závislosti na druhu a uspořádání konstrukce a na umístění eventuálních ztužujících prvků příslušná norma.

7.1 Použití Používají se při vysprávkách a vyrovnávkách betonů nebo jiných stavebních materiálů. Nejčastěji se jedná o zalévání dilatačních spár nebo o kotvení do betonových segmentů. 7.2 Dilatace V cementobetonovém krytu jsou zřizovány spáry příčné a podélné. Příčné se zhotovují jako smršťovací (kontrakční), prostorové (dilatační) a pracovní. Podélné se zhotovují jako smršťovací, pracovní a kloubové. 7.2.1 Smršťovací spáry Smršťovací spáry se zřizují v čerstvém nebo ztvrdlém betonu kotoučovými pilami s řezacími kotouči maximální tloušťky 4 mm. Hloubka řezu ve ztvrdlém betonu se doporučuje u příčných spár v rozmezí 25 až 30% výšky cementobetonového krytu u podélných spár 30 až 35 %. Pro možnost správného utěsnění spár se úzké spáry v horní části rozšíří způsobem stanoveným ve stavební dokumentaci. U podélné spáry je zpravidla dostačující rozšíření na 8 mm, u příčných smršťovacích nad 10 mm. Pokud to předepisuje dokumentace provede se zešikmení hran. Poměr šířky a hloubky drážky se uvádí jako modul spáry a poměr šířky a výšky těsnící hmoty v drážce spáry jako modul těsnění. Při šířce drážky do 12 mm se doporučuje modul těsnění 1:1 a při šířce nad 12 mm modul těsnění 2:1. 7.2.2 Prostorové spáry Vytvářejí se přerušením cementobetonového krytu na celou tloušťku oddělovacími vložkami. Oddělovací vložky musí být dostatečně tuhé, aby se při zhutňování směsi nedeformovaly, musí však umožňovat zúžení spárové štěrbiny při objemových změnách cementobetonového krytu. Před utěsněním spáry musí být vložka odstraněna. Prostorová spára se obvykle provádí o rozměru 20 až 25 mm. Po vyčištění se uzavírá těsnící zálivkovou hmotou. 7.3 Rozměry dilatačních celků Rozměry dilatačních celků nosných konstrukcí z prostého betonu, železového betonu nebo předpjatého betonu jsou závislé na podmínkách: 1. konstrukce je založena na podloží, jehož přetvárné vlastnosti jsou v rozsahu založení stejnorodé, 2. konstrukce není založena na objemově nestálých zeminách, 3. stavební objekt se nenalézá v poddolovaném území nebo v seismicky aktivní oblasti, 4. délkovým změnám vodorovných prvků nebrání mimořádně tuhé sloupy skeletových konstrukcí, 5. postup betonáže je navržen tak, aby zmírnil účinek smršťování.

Řezání spár diamantovým kotoučem 7.4 Způsob provedení Dilatace provádíme prořezáním vytvrzené podlahoviny do podkladu v místě spáry v cementobetonovém krytu nejlépe pilou s diamantovým kotoučem s následným zalitím spáry flexibilní pryskyřicí. Jiným způsobem je použití dilatačních lišt např.firem Schlüter Systems Praha, Dural Polička nebo Europrofil Frýdek Místek, které zabudujeme již před pokládkou podlahoviny. Další možností je přelaminování dilatací, kdy je přes dilatační spáru položena s přesahem cca 20 cm sklotextilie firem Vertex Litomyšl nebo Reichhold Ústí nad Labem. Takto zalaminovaná dilatační spára se při pokládce podlahoviny překryje. Vznikne tak plocha bez viditelných dilatací. Použití této varianty je možné pouze ve staticky klidných budovách. 7.5 Přechody mezi plochami Přechody mezi plochami je možné řešit ukončovacími lištami, kladením vždy ke stavební hraně (obvodové zdi, prahu), snímatelným tmelem nebo speciální lepicí páskou.

Ukončovací a přechodové lišty


TECHNICKÁ PŘÍRUČKA 7.6 Aplikace do spár Před vyplněním spáry zálivkovou hmotou se spára očistí od zbytků nesoudržných částic a v případě cementobetonového podkladu se provede penetrace. Výška zálivkové hmoty ve spáře se vymezí pružnou vložkou kruhového profilu z mikroporézní pryže, pěnového polyuretanu nebo polyetylenu například od firmy Mirelon Mourová. Vymezovací vložka musí mít větší průměr než je šířka spáry kvůli jejímu zajištění proti případnému posunu. Šířka těsnící zálivkové hmoty k její výšce (modul spáry) se doporučuje 1:1. U spár širších jak 15 mm se doporučuje v poměru 1:0,7. Minimální výška těsnící zálivkové hmoty ve spáře však musí být 10 mm. Zálivková hmota nesmí přesahovat povrch podkladu. Z tohoto důvodu se podle teplotních podmínek doporučuje spáru vyplňovat 1 až 3 mm pod úroveň cementobetonového krytu. Použití zálivkových hmot je omezeno jejich praktickou tažností s ohledem na teplotní rozmezí ve kterém bude hmota namáhána. Při aplikaci hmoty mezi materiály s rozdílnou tepelnou roztažností jako jsou třeba beton-ocel, beton-keramika, beton-sklo ap. je nutné použít kompozic s velkou flexibilitou ve velkém teplotním rozsahu. 7.6.1 Výpočtové vzorce 1. Střední šířka spáry (cm) x Střední hloubka spáry (cm) x Běžný metr (m) x 0,1 = Objem spáry (l) 2. Objem spáry (l) x Hustota kompozice (kg/l) = Materiálová spotřeba (kg) 3. Materiálová spotřeba (kg) x Cena (Kč/kg) = Materiálová cena aplikace (Kč) 7.7 Kotvení Při kotvení je nutné nejprve z vývrtu odstranit nenosné částice a provést jeho napenetrování. Po technologické přestávce se provede vlastní kotvení. Šroub se očistí a odmastí (například perchloretylenem) a potře naaktivovanou pryskyřicí. Toto potření nesmí zaschnout před fixací šroubu. Zbytek naaktivované pryskyřice se smísí s jemným křemičitým pískem v poměru 1:1 až 1:2. Uvedenou směsí se vyplní zbývající kotevní prostor. Plné zatížení šroubu je závislé na teplotě segmentu do nějž jsme kotvili. Obvykle je možné provést plné zatížení při 20 °C po 7 dnech. Při statickém namáhání užíváme hmoty s vysokou pevností, při dynamickém namáhání hmoty flexibilní.

Strana 15 (celkem 27)

Vysání prachu ze spáry 7.8 Vysprávky výtluků Před vysprávkou zajistíme předepsanou vlhkost vyspravovaného materiálu. Z výtluku odstraníme nenosné části, případně provedeme v nosné části jeho vyřezání. U cementobetonových podkladů provedeme penetraci. Vysprávkovou kompozici plníme suchým křemičitým pískem nebo štěrkem, případně jiným plnivem s ohledem na aplikovanou tloušťku vrstvy vysprávky a vyspravovaný podklad. 7.9 Postup zpracování Vzhledem k tomu, že se jedná o dvousložkové systémy provádíme smísení pojiva s tvrdidlem v předepsaném tvrdícím poměru a provedeme důkladnou homogenizaci obou složek. Připravujeme vždy jen takové množství hmoty, které jsme schopni zpracovat do doby, která je pro jednotlivé kompozice uvedena jako doba zpracovatelnosti. Doba zpracovatelnosti klesá s vyšší teplotou.



8 TMELY A LEPIDLA

do tvaru co nejpečlivěji neboť následné broušení je vzhledem k použitým materiálům obtížné.

8.1 Použití Používají se při vysprávkách a vyrovnávkách betonů a při spojování různých stavebních materiálů. Tmely jsou materiály na bázi syntetických pryskyřic plněných vhodnými plnivy a dalšími přísadami. 8.2 Postup zpracování Do rozmíchaného tmelu přidáme tvrdidlo v předepsaném mísicím poměru a provedeme důkladnou homogenizaci. Připravujeme vždy jen takové množství, které dokážeme zpracovat. Doby zpracovatelnosti jsou uvedené pro konkrétní tmel v jeho technickém listu. Aplikaci provádíme ocelovou nebo gumovou stěrkou na připravený podklad. Tím rozumíme podklad zbavený všech nečistot a nenosných vrstev. Podklad včetně prostoru praskliny nebo dilatace musí být dobře napenetrovaný.

Přilepení plastové lišty na schodišťovou hranu 8.4 Doplňková plniva V případě nutnosti lze upravit konzistenci tmelu přidáním vhodného plniva. Jedná se například o sušený křemičitý písek ze Sklopísku Střeleč nebo Moravských keramických závodů Rájec-Jestřebí, jemně mletého vápence od firmy OMYA Vápená, mleté břidlice firmy Livia Kutná Hora nebo Minerál Horní Benešov, kysličníku křemičitého tzv. bílých sazí od firem Degussa Praha nebo Silchem Neštěmice.

Tmelení praskliny v betonovém podkladu. 8.3 Tmelení schodišťových stupňů Zvláštní kapitolou tmelení je repasování schodišťových stupňů. Dobře očištěný schod po odstranění nenosných částí napenetrujeme. Tmel na vyrovnání prošlapaného místa nebo mechanicky odlomené části schodu připravujeme naplněním pryskyřice vhodným plnivem a buď částečným nebo celoplošným doplněním chybějící části opravíme. Opravit můžeme jak nášlapnici tak i podstupnici. U opravy podstupnice musíme mít připravenou směs vždy v tixotropní podobě. Při velké ztrátě tvaru schodu je vhodné použít kovových nebo i plastových lišt. Při použití plastových lišt je nutno zvážit intenzitu provozu na schodišti. Nutno však říci, že barevná škála je u plastových lišt daleko širší než u lišt kovových. Lišty umožňují rekonstrukci schodu od 3 mm vrstvy na nášlapnici výše, je proto nutné nejprve zvážit celkové zvýšení schodu. Lištu nejprve přilepíme a teprve po jejím pevném zakotvení ke konstrukci schodu provedeme doplnění chybějící hmoty. V případě aplikace bez lišt tmelíme schod

Oprava poškozeného schodiště pryskyřicí naplněnou obarveným křemičitým pískem. Na hranu je použita plastová lišta. 8.5 Lepení Při lepení se naaktivovaná směs nanáší na důkladně očištěné lepené plochy. Plochy s lepidlem přiložíme k sobě tak, aby po celé ploše dobře přilehly a spoj fixujeme tlakem cca 0,02 MPa. Optimální tloušťka filmu je 0,1 mm. Při větším ztenčení filmu se značně zhorší pevnost spoje ve smyku a proto se uvedený fixační tlak nesmí překročit. U lepení materiálů s různou tepelnou roztažností musíme vždy volit kompozice dostatečně flexibilní, aby nedošlo k otevření slepu střihovými silami.



9 VLHKOST 9.1 Úvod Velmi často se při aplikaci stavebních hmot nebo nátěrů potkáváme s parametrem vlhkosti. Tento je třeba rozlišit na vlhkost vzduchu, vlhkost povrchu podkladu a vlhkost ve vlastní podkladní hmotě. První dvě jmenované jsou většinou okamžité a krátkodobé. Vzdušná vlhkost a povrchová vlhkost se mění v průběhu dne. Závažným parametrem je vlhkost ve hmotě podkladu, neboť ta bývá trvalejšího charakteru a může velice negativně ovlivnit celé dílo. Vlhkost vzduchu můžeme měřit jak standardními vlasovými vlhkoměry, tak elektrickými vlhkoměry. Relativní vlhkost vzduchu by neměla překročit 70%. Obzvláště polyuretanové systémy jsou na tento parametr velmi citlivé. Povrchovou vlhkost měříme nejčastěji elektrickými kontaktními vlhkoměry. Znalost této veličiny při současném použití měřidla rosného bodu nám zabrání položit rozpouštědlové a bezrozpouštědlové systémy na vrstvičku povrchové vlhkosti způsobující separaci a nepřilnutí hmoty k podkladu. Velmi často bývají měřidla vzdušné vlhkosti, teploty a rosného bodu konstruovaná jako měřidla kombinovaná. Podkladní vlhkost se zjišťuje převážně třemi způsoby. Elektrickým měřením vodivosti nebo odporu mezi dvěmi zatlučenými elektrodami v podkladu. Jde o metodu rychlou, ale vzhledem k vypovídacím hodnotám spíše o metodu orientační. Další metodou je metoda karbidová, kdy vlhkost reaguje v uzavřené láhvi s karbidem vápníku za vzniku acetylenu a tlak uvolněného plynu na manometru vypovídá o množství vody. Obvykle bývá manometr již ocejchován v % vlhkosti. Tato metoda je při dodržení metodiky vcelku přesná. Její předností je operativnost. Nejpřesnější metodou je však gravimetrické měření. Z rozdílu váhy odebraného a vysušeného vzorku se na základě hmotnostního úbytku vypočte obsažená vlhkost. Tato metoda je nejpřesnější, ale nejméně operativní.

Obrázek: Vlhkoměr, zatloukací elektroda, hloubkové měřící sondy, měřič rosného bodu.

Obrázek: Souprava pro měření vlhkosti karbidovou metodou.

9.2 Termíny vyjadřování vlhkosti Nízká vlhkost: obsah vody do 4,0 hmotnostních procent Zvýšená vlhkost: obsah vody od 4,0 do 7,5 hmotnostních procent. Vysoká vlhkost: obsah vody od 7,5 do 10 hmotnostních procent. Velmi vysoká vlhkost: obsah vody nad 10 hmotnostních procent



10 HOŘLAVOST 10.1 Úvod Za hořlavou kapalinu se považuje kapalina, suspenze nebo emulze, splňující při normálním atmosférickém tlaku 101 kPa současně tyto podmínky: a) je při teplotě 35°C kapalná, má při teplotě 50°C tlak nasycených par nejvýše 294 kPa b) má bod vzplanutí nejvýše 250°C c) lze u ní stanovit bod hoření 10.2 Třídění Podle ČSN 65 0201 se hořlavé kapaliny třídí podle bodu vzplanutí do čtyř tříd nebezpečnosti. I - bod vzplanutí do 21°C II - bod vzplanutí nad 21°C do 55°C III - bod vzplanutí nad 55 °C do 100°C IV - bod vzplanutí nad 100°C do 250°C 10.3 Kategorie podle ADR 1) velmi nebezpečné látky: a) hořlavé kapaliny, jejichž bod varu nebo začátek varu je nejvýše 35°C b) hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které jsou velmi jedovaté nebo silně žíravé; 2) nebezpečné látky: a) hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23 °C mimo látek spadajících do bodu 3) písmeno b 3) méně nebezpečné látky: a) hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí od 23 °C do 61 °C včetně, b) látky odpovídajícím následujícím podmínkám. 1. výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3 % celkové výšky zkušebního vzorku a 2. viskozita a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce podle ISO 2431/1984 : Extrapolovaná kinematická viskozita v

Doba výtoku t

Průměr Bod výtokové vzplanutí trysky

(mm2/s při 23 °C)

(s)

(mm)

(°C)

20
20
4

nad 17

80
60
nad 10

135
20
6

nad 5

220
32
6

nad -1

300
44
nad -5

700
100
. -5 a níže

6

10.4 Stupeň hořlavosti Anehořlavé: Nehoří, nežhne ani neuhelnatí nesnadno hořlavé: Převážně žhnou nebo uhelnatí. C- těžko hořlavé: Zapálí se a pozvolna hoří, po odstavení kahanu samovolně zhasnou do 2 minut. C2- středně hořlavé: Hoří, po odstavení kahanu samovolně zhasnou do 5 minut. C3- lehce hořlavé: Rychle hoří, zpravidla zcela shoří před uplynutím zkušebních 10 minut. Po odstavení kahanu samovolně hoří déle než 5 minut. 10.5 Příklady Příklady stupně hořlavosti epoxidových systémů plněných křemičitým pískem nebo jiným minerálním plnivem v případě litých podlahovin: Poměr plnění Epoxidová pryskyřice Litá podlahovina Litá podlahovina se sníženou hořlavostí

1:0 C3 C3 C1

1 : 1,5 C2

1 : 10 B

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že stupeň hořlavosti je závislý na množství plniva. Při použití minerálních plniv jako jsou například křemičitý písek, korund, karbidy atd. dochází ke snížení hořlavosti z lehce hořlavých až na nesnadno hořlavé kompozice. Epoxidové lité podlahoviny patří do skupiny lehce hořlavé a lité podlahoviny se sníženou hořlavostí do skupiny těžko hořlavé. Zde se projevuje vliv druhu použitého plniva. U nátěrových hmot a lepidel do 2 mm tloušťky aplikované vrstvičky se tyto nepovažují za samostatnou vrstvu stavební hmoty a proto se zkouška hořlavosti v těchto případech neprovádí. 10.6 Index šíření plamene Podle ČSN 73 0863 - relativní hodnota, kterou je vyjádřená schopnost stavebních hmot se vznítit a šířit po svém povrchu plamenem. Vyjadřuje se podílem délkové jednotky a časem, v němž plamen dosáhne určený bod.



11 CEMENTOBETONOVÉ KRYTY

11.2 Mechanické parametry 11.1 Třídění betonů podle pevnosti

Pevnost v tahu za ohybu MPa

Pevnost v tlaku MPa

Skupina

HK

4.5

32

L

220-260

DK

4.5

32

I

I.-II.

Dálnice, mezinárodní silnice, rychlostní silnice tř. A1

200-240

HK,DK,ŠP

4.5

32

II

II.-III.

Většina silnic I. třídy, místní komunikace tř. A2

150-220

HK,DK,ŠP

4

28

III

III.-IV.

Silnice II. a III. třídy, sběrné komunikace, parkoviště

100-180

HK,DK,ŠP

3.5

25

IV

IV.-VI.

Ostatní místní komunikace, parkoviště pro osobní vozidla

Třída dopravního zařízení podle Letištní dráhy ČSN 73 6114/95 a plochy

Druh kameniva ČSN 72 1511

200-400

15

C 12/15

20

20

25

2.6

25

30

2.9

30

37

400 B 40 B 40 40 45 56 2.1 2.5

45

B 45

B 45

55

50

B 50

B 50

73

60

55

B 55

B 55

2.5

65

60

B 60

VI

50

67

2.4

2.95

V

62

2.3

2.85

600

2.2

2.75

35

45

3.5

40

50

3.8

45

55

4.1

50

60

C 35/45 C 40/50 C 45/55 C 50/60

2.65

500

1.Třída F 900 – Zvláštní plochy, například letištní plochy, plochy letištních hangárů. 2.Třída E 600 – Dopravní plochy s mimořádným zatížením,např. cesty v průmyslových organizacích. 3.Třída D 400 – Jízdní pruhy ulic, pěší zóny, parkoviště osobních a nákladních vozidel a podobně využívaných ploch. 4.Třída C 250 – Krajnice vozovek, postranní pásy silnic, pěší zóny 5.Třída B 125 – Parkoviště pro osobní vozy, cesty pro chodce, pěší zóny a podobně. 6.Třída A 15 – Dopravní plochy, které jsou výhradně užívány chodci a podobné plochy jako trávníky nebo domácí příjezdové cesty 3.2


Specifikace komunikace

Tloušťka desky (mm)

IV

B 35

III

B 30

35

II

30

40

I

B 25 28

35

50

O

B 20

25

33

45

OI

B 15

20

30

42

1.95

ČSN 73 2001/67

15

25.5

39

1.8

2.35

330

B 7,5 B 10 B 12,5 13

19.5

33

1.75

2.2

250

12.5

17.5

27

1.6

2.15

170 B 3,5 B 5

10

16.5

25

1.4

2

135

B5

7.5

13.5

23.5

1.15

1.8

105

5

10.5

20

1.05

1.55

80

ČSN 73 1201/86

3.5

7.5

16

1

1.4

60

ČSN 73 1205/89

5.5

12

0.85

1.35

B 35

Krychlová pevnost v tlaku kontr. Rb.g

9.5

0.7

1.2

B 28

Krychlová pevnost v tlaku kontr. Rb.cn

0.45 0.55

1

ČSN 73 2001/70

B 20

Krychlová horní mez prům. pevn. Rb.max

0.8

B 13

Pevnost v tahu kontrol. Rbt.g

0.65

ČSN P ENV 1992-1-1, ČSN 73 1201/94

16

2.2

B 7,5 B 10

Pevnost v tahu kontrol. Rbt.cn

Pevnost v tlaku krychle Fck. cuba

12

1.9

C 25/30 C 30/37

Pevnost v tlaku válec Fck. cyl.

1.6

C 16/20 C 20/25

Střední hodnota pevnost v tlaku Fctm

11.3 Definice třídy zatížení DIN 19580 v kN/cm2


11.4 Třídy zatížení podle ČSN Orientační specifikace komunikace

Roční průměr přejezdů těžkých nákladních vozidel za den v obou směrech

Převod na dopravní zatížení podle ČSN 73 6114

Třída dopravního zařízení podle ČSN 73 6114/95

12 VÝSTRAŽNÉ SYMBOLY 12.1 Vyobrazení E

3 500-

B2, C1

1 501-3500

III. polotěžké

C2, D1

501-1500

c)

-15

G

VI. velmi lehké

Silnice III. třídy, obslužné, místní, účelové a nemotoristické komunikace, odstavné, parkovací a dopravní plochy

F

15-100

D2, E

V. lehké

101-500

IV. střední

Silnice I. a II. třídy a sběrné místní komunikace

A, B1

II. těžké

I.velmi těžké

Dálnice, rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace

a)

výbušný F+

extrémně hořlavý T+

b)

d)

oxidující F

vysoce hořlavý T

g) vysoce toxický

toxický

Xn

h)

C

i) zdraví škodlivý Xi

j) 11.5 Převody jednotek ČSN 01 1300 Od 1.1.1980, kdy se u nás zavedla soustava měrových jednotek SI není povoleno užívat jednoty v prvním sloupci: staré nové Práce kp.m 10 J Výkon k 0,7355 kW Teplo cal 4,19 J Kinematická viskozita c St 1 mm2/s Dynamická viskozita cP 10-3 Pa.s Síla kp 9,80665 N Tlak at 0,1 MPa kp/cm2 0,1 MPa kp/m2 10 Pa mm Hg 133 Pa mm H2O 10 Pa Torr 1300 Pa Vzhledem k jejich užívání je vhodné znát, alespoň tyto základní převody pro možnost porovnání údajů z různých prospektů.

O

dráždivý

žíravý N

o) nebezpečný pro životní prostředí

12.2 Poznámka Malá písmena uvedená vedle výstražných symbolů nebezpečnosti vyjadřují odkaz na definici nebezpečných vlastností. Velká písmena uvedená nad obrazovým vyjádřením a text pod obrazovým vyjádřením jsou nedílnou součástí samotného symbolu. Pro nebezpečnou vlastnost hořlavý (písmeno e) se nepoužívá žádný výstražný symbol. Pro vlastnosti senzibilizující, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (písmena k, l, m a n) se používají symboly T+, Xn, Xi v závislosti na výsledku klasifikace dané chemické látky a přípravku.



13 POMĚR PRYSKYŘICE - TVRDIDLO Reaktivní skupinou epoxidových pryskyřic jsou epoxidové skupiny a v aminických tvrdidlech je to pak aminický reaktivní vodík. Protože síťovací reakce probíhá tak, že jeden reaktivní vodík reaguje s jednou epoxidovou skupinou lze snadno spočítat množství tvrdidla potřebného na příslušnou epoxidovou pryskyřici. K tomu je třeba znát buď : Epoxidový hmotnostní ekvivalent EEW (Epoxide Equivalent Weight) , který říká jaké množství pryskyřice v gramech obsahuje jednu epoxidovou skupinu Nebo tzv. epoxidový index EI, který říká kolik epoxidových skupin je obsaženo například ve 100g epoxidové pryskyřice Dále je třeba znát vodíkový ekvivalent neboli HEW (Hydrogen Equivalent Weight) neboli hmotnost tvrdidla připadající na jeden vodíkový atom reagující s epoxy skupinou. Pak lze snadno spočítat že:

Při použití směsí tvrdidel je pak třeba počítat způsobem uvedeným pro případ směsi 70 hmotnostních dílů TELALITu 0563 (HEW=56) a 30 hmotnostních dílů TELALITu 410 (HEW=34) použitých k vytvrzení CHS-EPOXY 531 (EEW=190):

56 34  70   30  26 g 190 190

HEW  100  hmotnost tvrdidla na 100 g pryskyřice EEW což je totéž jako:

HEW  EI  hmotnost tvrdidla na 100 g pryskyřice protože platí jednoduchý vztah:

100  EI EEW Tedy například: Na 100g CHS-EPOXY 531 s epoxidovým indexem EI = 0,53 ekvivalentu ve 100 g pryskyřice, což odpovídá epoxidovému hmotnostnímu ekvivalentu EEW= 190 g/ekvivalent, je třeba použít 29-30g TELALITu 0563 s HEW = 56: 56  100  29 ,5 g  hmotnost tvrdidla na 100 g CHS  EPOXY 531 190

nebo jednodušeji při použití epoxidového indexu: 56  0,53  29 ,5 g  hmotnost tvrdidla na 100 g CHS  EPOXY 531

Při použití směsí pryskyřic je pak třeba počítat způsobem uvedeným pro případ směsi 70 hmotnostních dílů CHSEPOXY 531 a 30 hmotnostních dílů CHS-EPOXY RR 330:

56 56  70   30  26 g 190 305



14 HODNOCENÍ CHEMICKÉ ODOLNOSTI 14.1 Úvodem Epoxidové pryskyřice se díky svým vynikajícím mechanickým vlastnostem používají ve stavebnictví z aplikačních, konstrukčních, dekorativních a hygienických důvodů. Velmi důležité jsou však zde takové aplikace, kde klasické materiály nejen mechanickými vlastnostmi, ale především svojí chemickou odolností vůči řadě chemikálií nestačí. Nezanedbatelnou součástí chemické ochrany staveb je také ochrana proti karbonataci betonu vzdušným CO2 případně radiační ochrana objektů např. před průnikem radonu. Epoxidové pryskyřice obecně vynikají výbornou chemickou odolností v celém rozsahu pH, jsou odolné aromatickým i celé řadě kyslíkatých a chlorovaných rozpouštědel. Samy o sobě pak mají výborné mechanické vlastnosti. 14.2 Několik poznámek Je důležité vyzdvihnout, že alfou a omegou úspěchu povrchových úprav obecně je i náležitá příprava podkladů. Špatné posouzení kvality podkladu a jeho mechanických vlastností zpravidla dříve nebo později vede k selhání celého systému. Pro lité pochůzné podlahoviny je tak předepsaná pevnost v tlaku podkladového betonu minimálně 17,5 MPa, pro pojízdné pak minimálně 25 MPa s pevností v odtrhu minimálně 1,5 MPa. 14.3 Chemická odolnost Důležitým předpokladem technicky ale i ekonomicky správného výběru materiálu pro ochranu před chemikáliemi je i reálné vyhodnocení toho jak bude nátěr, podlaha, polymerbeton nebo stěrka v reálu chemikáliemi namáhána. Je zcela nevyhnutelné dle toho volit nejenom typ, ale i tloušťku povlaku. Z hlediska nákladů je například zbytečné aplikovat systém určený pro vnitřní ochranu celoročně chemicky namáhaných nádrží, tam, kde se jedná pouze o občasnou nebo krátkodobou ochranu. 14.4 Hodnotící kritéria Změna hmotnosti exponovaného zkušebního vzorku po 1, 7, 60 a 180 dnech expozice v hmotnostních %. Změna napětí v tlaku potřebného ke stlačení exponovaného vzorku o 25 % jeho výšky v % po 60 ti a 180 ti dnech expozice. Vizuálně (vznik trhlin, zmatnění,olupování,…) 14.5 Zkušební vzorky Válečky o průměru 27 mm, výšky 28 mm. Doba vytvrzování 14 dní při teplotě 23 °C ( 21 - 25 °C ).

14.6 Zkušební metodika Zkoušky prováděny podle ČSN ISO 175 (64 0242) Spolchemie vypracovala systém hodnocení, který s velkou

mírou spolehlivosti umožňuje určit vhodný systém pro danou chemikálii. Jako teplota namáhání byla při sériových zkouškách zvolena teplota 23°C. Ze zkušenosti víme, že tato chemická odolnost se v podstatě nemění až do teploty skelného přechodu aplikovaného materiálu, nebo jinak řečeno do teploty odpovídající trvalé tepelné odolnosti (např. dle Martense) zmenšené o cca 10°C. Při vyšších teplotách je však třeba odzkoušet konkrétní aplikace pro aktuální chemikálie . Tabulka 1: Systém hodnocení chemické odolnosti materiálů Spolchemie Skupina

Chemická odolnost

Zatížení

Doba možné zátěže ve dnech

A B C D E

výborná velmi dobrá dobrá omezená nevyhovující

dlouhodobé střednědobé krátkodobé nárazové nevhodné

180 a více 60 - 180 7 - 60 1-7 max. 1

Skupina

Změna hmotnosti [%]

Změna napětí Doba možné v tlaku zátěže ve dnech [%]

A B C D E

0,00 - 1,50 1,51 - 3,00 3,01 - 4,50 4,51 - 6,00 6,01 -

0,0 - 5,0 5,1 - 10,0 10,1 - 15,0 15,1 - 20,0 20,1 -

180 a více 60 - 180 7 - 60 1-7 max. 1

Je třeba podotknout, že bobtnání a částečná plastifikace materiálu příslušnou chemikálií ještě neznamená destrukci tohoto materiálu a ztrátu jeho ochranného působení. Velmi často se zde ustaví určitá rovnováha, která se již dále většinou nemění a neohrožuje materiál chráněný tímto povlakem přesto, že je nabobtnán. Změna napětí v tlaku potřebného ke stlačení exponovaného vzorku o 25 % jeho výšky po 60 ti a 180 ti dnech expozice má chybu měření cca 5 % a proto i uvedená kategorie B objektivně odpovídá dlouhodobé odolnosti. Nejčastěji používané systémy z výrobního programu Spolchemie pro výrobu polymerbetonů a litých podlah jsou např.: CHS-EPOXY 517, 512 , 521, 531 s tvrdidly CHS Tvrdidlo P11, TELALIT 410 a dále EPOSTYL 517-07, 6990710, 210-04, 200V , SADURIT 517, 223, Z1.



Tyto materiály dle výše uvedeného hodnocení odolávají při trvalém zatížení řadě běžných chemikálií výborně a to více než 60 dní a velmi dobře i více než 180 dní . Výjimkou je zde silně oxidační působení 40% kyseliny dusičné a dále koncentrovaného fenolu a 10% peroxidu vodíku. Naopak např. 10% kyselina dusičná nebo 30% kyselina sírová nepředstavují žádné riziko. Je také třeba pečlivě zvažovat aplikace a koncentrace při dlouhodobém působení organických kyselin jako kyseliny octové a mléčné při koncentracích vyšších než je 5 %. Zde je třeba podotknout, že při aplikaci na zařízeních, kde se nepředpokládá dlouhodobý styk s výše uvedenými médii, splní i přes agresivitu výše uvedených médií materiály Spolchemie svoji ochrannou funkci bez problémů. Výborná odolnost delší než 180 dní je u většiny materiálů pro hydroxid sodný 10 i obecně kyselinu sírovou, chlorid sodný, a podobné sole, benzíny, aromáty, chlorovaná rozpouštědla, desinfekční prostředky a saponáty. 14.7 Chemická odolnost a stavební kompozit Při aplikaci je však třeba posoudit I vhodnou skladbu chemicky odolné vrstvy. Samozřejmě platí, že polymerbeton při stupni plnění pískem např. 1:7 není vhodnou korozní bariérou. Důvodem je jeho porozita, která způsobí hloubkové proniknutí média a napadení díla chemicky v celém objemu. Díky porozitě jde pak o působení chemikálií v daleko větší ploše a menších tloušťkách pojiva,které obaluje jednotlivá zrna plniva. Proto, podobně jako u vláknitých kompozitů (např. vinuté nádrže na kapalná hnojiva), je třeba na tuto nosnou, ale porézní vrstvu nanést například litou pečetící vrstvu s vyšším podílem pojiva nebo důkladný několikavrstvý nátěr. Velmi výhodná je zde i laminace na polymerbeton nebo stěrku. Zde se využívá rohoží nebo sklotextilu z E skla. Tato technologie zabezpečí roznesení napětí při vzniku trhlin v betonové podkladové konstrukci vlivem posunům např. v podloží a tím udržení korozní bariéry vůči skladované chemikálii. Tato vrstva je ve své podstatě konstrukčně samonosná . Pro výrobu takovýchto laminátů doporučujeme použít systémy jako např. např. CHS-EPOXY 512, CHS-EPOXY 531 s tvrdidly TELALIT 0563, 410, CHS Tvrdidlo P11 nebo laminační systém CHS-EPODUR 619-0600 nebo 619-0492. Platí zde však obdobná zásada, jako u klasických kompozitů, že směrem k médiu by se obsah skla v kompozitu měl postupně snižovat z cca 50% hmotnostních v nosné části (zpravidla 3-5 vrstev) kompozitu na méně než 30% hm. skla v předposledních 1-2 vrstvách. Tyto poslední vrstvy pak již nesmí být z textilu, ale z nízko gramážní rohože např. (30g/m2). Důvodem je zabránění šíření agresivního média podél dlouhých „nekonečných“ skleněných vláken v kompozitu pomocí kapilární elevace a následné hloubkové destrukci kompozitu podobně jako u polymerbetonů. Konečnou vrstvu musí tvořit nátěr pigmentované pryskyřice.

Tabulka 2: Zobecnění chemických odolností epoxidových systémů Spolchemie po 180 dnech působení médií Kyselina solná 10% Kyselina dusičná 10% Kyselina dusičná 40% Kyselina sírová 10% Kyselina sírová 30% Kyselina octová 10% Kyselina mléčná 5% Hydroxid sodný 10% Hydroxid sodný 40% Amoniak 10% Chlorid sodný 10% Chlornan sodný 10% Peroxid vodíku 10% Fenol 5% Nafta motorová Benzin motorový Xylen Etanol 10% Etanol 40% Perchloretylen Etylacetát Voda pitná Saponát 5%

B-A B-B E-E C-A B-A E-D B-B A-A A-A B -B A-A A-B B-C E-B A-B A-A B-A B-B B-B A-B E-E B-A B-A

V poslední tabulce jsou uvedeny zobecněné korozní odolnosti materiálů Spolchemie. Důvodem zobecnění je rozsah konkrétních materiálů, které zde bohužel není možno presentovat v plné míře. První písmeno odpovídá stupni bobtnání a druhé pak změně napětí v tlaku. Samozřejmě, že některé materiály jako např. CHS-EPOXY 512 a 531 se pohybují v daleko užším intervalu uvedených odolností. 14.8 Závěr O úspěšnosti ochrany staveb před působením chemikálií tedy rozhoduje nejenom výběr správných materiálů, ale také vhodná konstrukce polymerní, v našem případě epoxidové ochranné vrstvy.


APLIKAČNÍ PŘÍRUČKA Strana 24 (celkem 27)

15 CHEMICKÉ ODOLNOSTI VYBRANÝCH MATERIÁLŮ Chemická odolnost CHS-EPOXY 512 s ChS-TVRDIDLEM P 11

Změna napětí v tlaku v %

-25,00

60 dní 180 dní

-20,00 -15,00 -10,00 -5,00 0,00 5,00

Am

k ia on

% 10

5% ol n Fe

n n le 0% 0% le Xy ol 1 ol 4 rety an an hlo Et Et erc P

Chemická odolnost CHS-EPOXY 512 s ChS-TVRDIDLEM P 11 12,00

1 den 7 dní

Změna hmotnosti v %

10,50

60 dní 180 dní

9,00 7,50 6,00 4,50 3,00 1,50 0,00 -1,50 Am

k ia on

% 10

5% ol n Fe

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 86, 400 32, Ústí nad Labem Prodej : tel.: +420 477 163 036, fax : +420 477 163 244, Technický servis : tel.: +420 477 163 064 e-mail : [email protected] http://www.spolchemie.cz



Chemická odolnost CHS-EPOXY 517 s CHS-TVRDIDLEM P 11


-25,00

60 dní 180 dní

-20,00 -15,00 -10,00 -5,00 0,00 5,00

Am

k ia on

% 10

5% ol n Fe


Chemická odolnost CHS-EPOXY 517 s CHS-TVRDIDLEM P 11 12,00

1 den 7 dní


10,50

60 dní 180 dní

9,00 7,50 6,00 4,50 3,00 1,50 0,00 -1,50 Am

k ia on

% 10

5% ol n Fe





Chemická odolnost CHS-EPOXY 521 s CHS-Tvrdidlem P11 12,00

1 den

10,50

7 dní 60 dní 180 dní

9,00 7,50 6,00 4,50 3,00 1,50 0,00 -1,50 Am

k ia on

% 10

5% ol n Fe

n % % en le l 0 0 Xy ol 1 ol 4 rety an an hlo Et Et erc P

Chemická odolnost CHS-EPOXY 531 s CHS-TVRDIDLEM P11


-25,00

60 dní 180 dní

-20,00 -15,00 -10,00 -5,00 0,00 5,00

Am

k ia on

% 10

l5 no e F

%


n le 0% 0% len Xy ol 1 ol 4 rety an an hlo Et Et erc P


Chemická odolnost CHS-EPOXY 531 s CHS-TVRDIDLEM P11 12,00

1 den 7 dní 60 dní


10,50 9,00

180 dní

7,50 6,00 4,50 3,00 1,50 0,00 -1,50 Am

k ia on

% 10

5% ol n Fe


n % % en le l 0 0 Xy ol 1 ol 4 rety an an hlo Et Et erc P

TECHNICKÁ PŘÍRUČKA STAVEBNÍ CHEMIE. Ústí nad Labem

Recommend Documents