Technická dokumentace
VY_32_inovace_FREI21 : Zásady kreslení závitů
Datum vypracování: 1.9.2013 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: spirálovitě vinuté drážky spoutáme normami a pravidly Text slouží zejména pro samostudium a procvičení učiva po zveřejnění na školním webu.
Poznámka: v textu je učivo odlišeno následujícím způsobem: základní učivo – velikost písma 12, barva černá; rozšířené učivo - velikost písma 11, barva modrá a volné učivo – velikost písma 10, barva černá. Vše ve fontu písma Times New Roman.
ZÁSADY KRESLENÍ ZÁVITŮ Základním konstrukčním prvkem šroubových spojů je závit – šroubovitě vinutá drážka. Na výkresech nejčastěji zobrazujeme závity normalizované, obvykle metrické nebo lichoběžníkové.
Obr. 1. - Jmenovité rozměry metrického závitu dle ČSN 01 4013 Jmenovité rozměry metrických závitů (obr. 1): o d/D - velký průměr vnějšího / vnitřního závitu (šroubu / matice) o d1/D1 - malý průměr závitu vnějšího / vnitřního (šroubu / matice) o d2/D2 - střední průměr závitu vnějšího / vnitřního (šroubu / matice) o d3 - malý průměr závitu vnějšího (ke dnu závitu) o P - rozteč závitu (dříve „stoupání závitu“) o H - výška základního trojúhelníku profilu závitu o h3/H1 - nosná hloubka závitu vnějšího / vnitřního (šroubu / matice)
Obr. 2. – Znázornění vnějšího a vnitřního závitu pro snazší pochopení základních pojmů (na výkresech neznázorňujeme)
Kreslení závitů na strojírenských výkresech upravuje norma ČSN EN ISO 6410 (01 3213) Technické výkresy-Závity a závitové části. Vnější i vnitřní závity kótujeme velkými průměry d/D (u vnitřních závitů je zakreslen tenkou čarou) a na kótu uvedeme druh závitu. Délku kótujeme funkční, tj. bez výběhu. Výběh
je část závitu, kde šroubovice vlivem vyjíždění nástroje ze záběru není funkční (nemá potřebný profil a rozměry) a postupně zcela mizí. Kótujeme pouze výběhy, které to vyžadují z funkčního hlediska. Běžné výběhy vnějších metrických závitů upravuje norma ČSN ISO 3508:1995 (02 1033), výběhy vnitřního metrického závitu pak norma ČSN 02 1034:1989. Výběh kreslíme tenkou plnou čarou.
Obr. 3. – Příklad znázornění a kótování nevykreslené průchozí závitové díry malého průměru v řezu (vlevo) a v pohledu shora („půdorysu“) Kuželové zahloubení dna vnitřní závitové díry kótujeme pouze tehdy, pokud nemá vrcholový úhel přibližně 120°. U neprůchozích děr se můžeme setkat s požadavkem zhotovení závitu „do dna“, tedy bez výběhu, resp. s minimálním výběhem. V takovém případě se délka závitu shoduje s hloubkou předvrtané díry. Pro snazší výrobu závitu i manipulaci se šroubem nebo maticí srážíme jejich náběhové hrany pod úhlem 45°. Velikost sražení je přibližně rovna nosné hloubce závitu. Sražení hran podléhá obecným požadavkům na kótování – do velikosti 1mm kótujeme, ale nevykreslujeme. Závity je možno zobrazovat podrobně, zjednodušeně a schématicky.
Obr. 4. – Znázornění pro pochopení pojmů: závit s pravotočivým stoupáním šroubovice (vlevo), s levotočivým stoupáním šroubovice (uprostřed) a vícechodý pravotočivý závit
Za označení druhu a parametrů závitu na kótě můžeme připojit další doplňkové údaje. Jde zejména o označení závitu se šroubovicí levotočivou – LH (z angl. Left Hand); popřípadě jde o toleranční značku, u levotočivých závitů zapsanou za LH. Příklady zápisu na kótě: M 12 x 1 LH nebo M 20 - 6H nebo M20 x 1,5 LH - 6H Mezní úchylky ISO metrického závitu lze kombinovat libovolně (a dosáhnout tak všech tří typů uložení) , je však doporučeno užít dle ČSN 01 4315:1972 v této normě stanovené mezní úchylky. Za přednostní norma považuje úchylky 6H a 6g. Dostatečnou nosnou hloubku závitového spojení zaručují uložení H/g, H/h nebo G/h. Poznámka: výše zmíněný zápis tolerančního pole se týká středního i velkého průměru závitu. Pokud bychom potřebovali toleranční pole rozdělit, vypadal by zápis takto: M 24 – 7g 6g (toler. pole velkého průměru a středního průměru). Ve zde uváděných zápisech kót jsou pro větší přehlednost jednotlivé údaje odděleny mezerami. V praxi míváme na výkrese obvykle omezený prostor pro kótu a jednotlivé údaje proto neoddělujeme.
Tab. 1. - Základní zásady kreslení normalizovaných a nenormalizovaných závitů
Obr. 5. – Příklad zobrazení a zakótování závitu v neprůchozí díře: a) podrobné zobrazení, b) zjednodušené kótování, c) schématické zobrazení se zjednodušeným kótováním
Tab. 2. – Zásady kreslení ukončování závitů
Tab. 3. – Tabulka užívaných úchylek ISO pro metrický závit
Tab. 4. – Podrobné vysvětlení značení závitových tolerovaných uložení volných
Seznam použité a doporučené studijní literatury:
1. 2. 3.
4. 5.
Leinveber J., Vávra P.: Strojnické tabulky, 3. doplněné vydání, Úvaly: ALBRA pedagogické nakladatelství 2006, ISBN 80-7361-033-7. Drastík F.: Technické kreslení I., pravidla tvorby výkresů ve strojírenství, aktualizované vydání, Ostrava: MONTANEX 2005, ISBN 80-7225-195-3. Leinveber J., Švercl J.: Technické kreslení, Technická dokumentace pro studijní a učební obory SOU, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2003, ISBN 8086490-73-4. Freisleben B.: Základy strojnictví, 1. upravené vydání, Úvaly: ALBRA – pedagogické nakladatelství, 2008, ISBN 80-7361-001-9. celosvětová informační síť Internet.
Cvičení k ověření pochopení učiva:
1) Metrický závit s hrubou roztečí se na výkresech značí např. takto: a) M 20 b) M 20 x 1.5 c) M 20 x 1.5 LH
2) Metrický závit levotočivý se na výkresech značí např. takto: a) M 20 b) M 20 x 1.5 c) M 20 x 1.5 LH
3) Tlustou plnou nepřerušovanou čarou zakreslujeme u závitů: a) velký průměr „D“ u šroubu a malý průměr „d“ u matice b) velký průměr „d“ u šroubu a malý průměr „D“ u matice c) malý průměr „d3“ u šroubu a velký průměr „D3“ u matice
4) Výběh závitu se zpravidla: a) kreslí b) nekreslí c) záleží na úvaze konstruktéra
5) Mezní úchylky při lícování závitů: a) stanovujeme výhradně libovolně b) je doporučeno užít přednostně normou stanovené hodnoty c) závity nelze lícovat
