Těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Dušníky nad Vltavou (D 5278200) dokumentace dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) zpracováno dle přílohy č. 4 zákona
Červenec 2013
Ing. Miloš Andrš
A-EKO
VÝTISK č.
13
ZPRACOVATEL DOKUMENTACE Ing. Miloš Andrš A-EKO Padovská 585/8 109 00 Praha 10 tel.: 602 891 149
..................................................
Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů čj. 717/148/OVP/93 rozhodnutí o prodloužení autorizace čj. 48151/ENV/06 rozhodnutí o prodloužení autorizace čj. 69426/ENV/11
SEZNAM PŘÍLOH A JEJICH AUTORŮ Číslo Název přílohy přílohy
Zpracovatel
1
Akustická studie
Ing. Miloš Andrš
2
Rozptylová studie
Ing. Pavel Šinágl
3
Hodnocení vlivů na veřejné zdraví
RNDr. Vítězslav Jiřík, Ph.D.
4
Biologické posouzení
RNDr. Adam Véle, Ph.D. a kol.
5
Posouzení vlivu na krajinný ráz
Mgr. Lukáš Klouda
6
Hydrogeologické posouzení
Mgr. Petr Žitný a kol.
7
Dopravní posouzení
Ing. Martin Smělý
2
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................... 3 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................ 5 SEZNAM TABULEK............................................................................................................................. 5 ÚVOD ..................................................................................................................................................... 6 VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ........................................... 6 ČÁST A................................................................................................................................................. 13 ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................................. 13 I. Obchodní firma .......................................................................................................................................... 13 II. IČO ............................................................................................................................................................ 13 III. Sídlo.......................................................................................................................................................... 13 IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele ......................................... 13
ČÁST B. ................................................................................................................................................ 14 ÚDAJE O ZÁMĚRU............................................................................................................................. 14 I. Základní údaje ........................................................................................................................................... 14 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ..................................................................................... 14 2. Kapacita (rozsah) záměru......................................................................................................................... 14 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území):..................................................................................... 15 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) ........................................................................................................................................ 17 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí .......................................................... 21 6. popis technického a technologického řešení záměru................................................................................ 22 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ........................................................ 30 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ...................................................................................... 31 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ............................................................................................................................................................... 31 II. Údaje o vstupech....................................................................................................................................... 31 1. Půda.......................................................................................................................................................... 31 2. Voda......................................................................................................................................................... 34 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje .................................................................................................. 36 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ............................................................................................... 38 5. Odpady – vstup pro sanaci ....................................................................................................................... 41 III. Údaje o výstupech ................................................................................................................................... 44 1. Ovzduší .................................................................................................................................................... 44 2. Vody......................................................................................................................................................... 46 3. Odpady..................................................................................................................................................... 47 4. Hluk.......................................................................................................................................................... 49 5. Záření radioaktivní, elektromagnetické....................................................................................................... 51
ČÁST C ................................................................................................................................................. 52 ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.......................................... 52 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ........................................ 52 1. Územní systém ekologické stability krajiny ................................................................................................ 52 2. Zvláště chráněná území.............................................................................................................................. 54 3. Natura 2000............................................................................................................................................... 54 4. Přírodní parky............................................................................................................................................ 55 5. Významné krajinné prvky, památné stromy................................................................................................ 56 6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ................................................................. 56 7. Území hustě zalidněná ............................................................................................................................... 58 8. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení včetně starých ekologických zátěží...................................... 59 9. Extrémní poměry ....................................................................................................................................... 59
3
2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území........................................... 59 1. Ovzduší a klima......................................................................................................................................... 59 2. Voda......................................................................................................................................................... 61 3. Půda.......................................................................................................................................................... 65 4. Geofaktory území..................................................................................................................................... 66 5. Flóra, fauna a ekosystémy........................................................................................................................ 68 6. Krajina...................................................................................................................................................... 72 7. Obyvatelstvo ............................................................................................................................................ 73 8. Hmotný majetek ....................................................................................................................................... 74 9. Kulturní památky ..................................................................................................................................... 74 10. Ochranná pásma ..................................................................................................................................... 74 12. Situování záměru vzhledem k územně plánovací dokumentaci ............................................................. 74 3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ............................................................................................................................................................................ 75
ČÁST D................................................................................................................................................. 77 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................................... 77 I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti .......................................................................................................................... 77 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů.................................................................. 77 2. Vlivy na ovzduší a klima.......................................................................................................................... 82 3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky............................... 87 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...................................................................................................... 91 5. Vlivy na půdu........................................................................................................................................... 97 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................................................... 99 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ........................................................................................................ 99 8. Vlivy na krajinu ..................................................................................................................................... 106 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................................ 107 II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů.............................................................................................. 107 III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech........ 108 IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí......................................................................................................................................... 110 1. Etapa přípravy záměru ........................................................................................................................... 110 2. Etapa provozu záměru............................................................................................................................ 111 3. Etapa ukončení záměru .......................................................................................................................... 112 V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů .... 114 VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace ................................................................................................................................................... 119
ČÁST E ............................................................................................................................................... 122 POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
(pokud byly předloženy) 122
ČÁST F ............................................................................................................................................... 123 ZÁVĚR................................................................................................................................................ 123 ČÁST G............................................................................................................................................... 125 VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU..................... 125 ČÁST H............................................................................................................................................... 128 PŘÍLOHY............................................................................................................................................ 128 LITERATURA A POUŽITÉ PODKLADY ....................................................................................... 131
4
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Přibližné umístění záměru v automapě (širší zájmové území)........................................................ 16 Obrázek č. 2: Umístění širšího zájmového území a výhradního ložiska Vojkovice 1 (není součást záměru)....... 16 Obrázek č. 3: Vymezení těžebních oblastí v rámci záměru (TO = těžební oblast) ............................................... 18 Obrázek č. 4: Schématické vyobrazení etapizace záměru a postupu těžby ........................................................... 24 Obrázek č. 5: Třídy ochrany zemědělského půdního fondu.................................................................................. 33 Obrázek č. 6: Dopravní napojení záměru na MÚK Úžice na D8 .......................................................................... 39 Obrázek č. 7: Schématické znázornění spojky mezi silnicí III/24212 a II/101 (prostor mezi fialovými čárkovanými liniemi)................................................................................................................................... 40 Obrázek č. 8: Výřez z mapy radonového indexu pro širší okolí zájmového území (dle ČGS) ............................. 51 Obrázek č. 9: Poloha systému ÚSES dle ZÚR Středočeského kraje..................................................................... 53 Obrázek č. 10: Poloha záměru vůči EVL Veltrusy ............................................................................................... 55 Obrázek č. 11: Útvary povrchových vod a hydrologická povodí......................................................................... 62 Obrázek č. 12: Vymezení záplavového území v širším okolí zájmového území .................................................. 63 Obrázek č. 13: Půdní typy v ploše záměru a okolí (dle VÚMOP, v.v.i.) .............................................................. 65 Obrázek č. 14: Geologická mapa s vyznačením zájmového území....................................................................... 68 Obrázek č. 15: Zákres segmentů použitý pro účely botanické inventarizace........................................................ 71 Obrázek č. 16: Výřez ze ZÚR Středočeského kraje se zákresem veřejně prospěšné stavby D059 ....................... 82 Obrázek č. 17: Situace hydrogeologického modelu s vyznačením těsnících bariér a objektů sledování hladiny podzemních a povrchových vod .................................................................................................................. 96 Obrázek č. 18: Přibližný zákres výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (1 – čmeláci Bombus sp., 2 – slepýš křehký, 3 – ropucha obecná, 4 – ještěrka obecná, 5 – ťuhýk obecný, 6 – slavík obecný, 7 – lejsek šedý, 8 – žluva hajní)................................................................................................................................. 103
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Stručný přehled etapizace záměru ................................................................................................... 23 Tabulka č. 2: Zastoupení BPEJ a tříd ochrany v ploše záměru ............................................................................. 32 Tabulka č. 3: Intenzity dopravy podle druhu vozidel: celoroční průměr za 24 hodin v počtech vozidel. ............ 40 Tabulka č. 4: Obslužná doprava pískovny ............................................................................................................ 41 Tabulka č. 5: Dopravní intenzity na dotčené veřejné komunikaci v denní době (6:00 – 22:00) – varianta nulová a projektová.................................................................................................................................................... 41 Tabulka č. 6: Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů (tab. č. 10.1. vyhl č. 294/2005 Sb.) ..... 43 Tabulka č. 7: Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů (tab. č. 10.2. vyhl. č. 294/2005 Sb.) ................. 43 Tabulka č. 8: Celkový přehled zdrojů znečištění ovzduší ..................................................................................... 46 Tabulka č. 9: Předpokládané odpady z provozu těžebny ...................................................................................... 48 Tabulka č. 10: Zdroje hluku a jejich akustické parametry .................................................................................... 50 Tabulka č. 11: Klimatické charakteristiky zájmového území ............................................................................... 59 Tabulka č. 12: Hodnoty stávající úrovně znečištění ovzduší pro vybrané čtverce imisní mapy ........................... 60 Tabulka č. 13: Statistické údaje o obyvatelstvu v dotčených obcích (dle ČSÚ, stav k 31.12.2011 ) .................... 74 Tabulka č. 14: Hodnota Kes pro jednotlivá k.ú...................................................................................................... 75 Tabulka č. 15: Imisní přípravky ve vybraných referenčních bodech .................................................................... 83 Tabulka č. 16: Hodnoty akustických imisí v referenčních bodech........................................................................ 90 Tabulka č. 17: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů............................................................................ 100 Tabulka č. 18: Předvídatelné druhy havárií......................................................................................................... 109
5
ÚVOD VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Oznámení záměru „Těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Dušníky nad Vltavou (D 5278200)“ bylo zveřejněno dne 27.8.2012 na Informačním systému EIA pod kódem STC1575. Jako oznamovatel je uvedena společnost UNIM spol. s r.o., Všestudy. Tato předkládaná dokumentace EIA řeší identický záměr. Dochází pouze ke změně oznamovatele, kdy nyní je oznamovatelem záměru společnost České štěrkopísky spol. s.r.o. Dokumentace navazuje na oznámení záměru, přebírá všechny základní parametry a plně respektuje závěr zjišťovacího řízení k záměru STC 1575, který vydal Krajský úřad Středočeského kraje dne 26.9.2012 pod č.j. 141515/2012/KUSK. Ke zveřejněnému oznámení se během zjišťovacího řízení vyjádřili: Středočeský kraj, Česká inspekce životního prostředí - OI Praha, Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského, MěÚ Kralupy nad Vltavou – Odbor výstavby a územního plánování, MěÚ Kralupy nad Vltavou – Odbor životního prostředí, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, Ministerstvo životního prostředí – Odbor geologie a Krajský úřad Středočeského kraje - Odbor životního prostředí a zemědělství. Z řad veřejnosti Český svaz ochránců přírody. Reakce zpracovatele dokumentace k jednotlivým vyjádřením je uvedena kurzívou 1. Středočeský kraj – požaduje k záměru „Těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Dušníky nad Vltavou“ další posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., neboť lokalita se nachází v území, které je již v současné době velice zatíženo těžbou štěrkopísků. Dochází k neustálému navyšování zatížení krajských komunikací těžkou nákladní dopravou a dojde k záboru více než 300 ha v současnosti obdělávané zemědělské půdy. V dokumentaci je řešena kumulace vlivů s okolními pískovnami. Je vyhodnocen vliv nákladní dopravy i vliv na ZPF. 2. Česká inspekce životního prostředí OI Praha Oddělení ochrany vody: K předloženému záměru má na základě posouzení možného vlivu plánované těžby ložiska písku (EKOHYDROGEO Žitný s.r.o., Praha 2012) následující připomínku: Těžba štěrkopísku může zásadním způsobem negativně ovlivnit vodnost Kozárovického potoka, který napájí tůně na jeho toku. Kozárovický potok je rovněž recipientem pro ČOV Hostín a Kozárovice. Dále může dojít k poškození potrubního systému odvádějícího předčištěné odpadní vody z ČOV Vojkovice do Vltavy. Potrubí může být vedeno východním okrajem těžebního území. Z výše popsaných důvodů požadujeme zapracování našich připomínek v dalším stupni řízení. V rámci dokumentace bylo zpracováno aktualizované hydrogeologické (HG) posouzení založené na terénním průzkumu i novém matematickém modelu. Z HG posouzení vyplývá, že při vybudování těsnících bariér v TO3 nedojde v Kozárovickém potoce k úbytku vodnosti, naopak těžbou může dojít i k jejímu mírnému zvýšení. Zmíněné potrubí z ČOV Vojkovice nebude těžbou dotčeno, potrubí vede v souběhu se silnicí III/10154 Vojkovice – Křivousy. Potrubí bude respektováno v rámci zpracování a projednání dokumentace pro územní řízení. Oddělení ochrany přírody: 6
Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nemá k předloženému záměru připomínky, pokud budou navržená kompenzační opatření a především zásady sanace a rekultivace skutečně dodrženy, tj. aby T1 byla zrekultivována na ZPF, T2 a T3 na navržené vodní plochy a ze záměru budou vyjmuty polní remízky (segmenty č. 6, 8 a 9). Podmínky k realizaci záměru obsahují i citovaná kompenzační opatření a zásady sanace a rekultivace. Segmenty č. 6, 8 a 9 jsou mimo vymezené těžební oblasti. Závěr: ČIŽP OI Praha má k předloženému oznámení záměru zásadní připomínky ze strany ochrany vod a upozornění ze strany ochrany přírody. Inspekce požaduje další posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., a zohlednění připomínek v dokumentaci. 3. OBÚ pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského – nemá k předloženému oznámení záměru připomínky. Bez komentáře. 4. MěÚ Kralupy nad Vltavou - Odbor výstavby a územního plánování - žádá o posouzení, zda nebude tímto záměrem narušená dopravní obsluha města Kralupy nad Vltavou. Konkrétně zda nebude docházet k dopravním kolizím u kruhového objezdu při křížení sil.II/608 a III/00811 vzhledem k hustotě a frekvenci vozidel expedující kamenivo i vozidel, které se vracejí prázdné. Dopravní situace u tohoto kruhového objezdu je již v dnešní době kritická. Byl proveden dopravní průzkum a kapacitní posouzení zmíněné okružní křižovatky (II/608 x III/00811), rozšířeno bylo i na sousední křižovatku tvaru „T“ (II/608 x III/0081). Z posouzení vyplývá, že okružní křižovatka ve stávajícím zatížení vyhoví. Ve výhledu roku 2035 nevyhoví při realizaci či nerealizaci záměru. Styková křižovatka při ranní špičce nevyhoví již dnes (počet vozidel přijíždějících od okružní křižovatky překračuje kapacitu společného pruhu přímo + vlevo), ve výhledu nevyhoví ani při odpolední špičce. Realizace záměru však nemá na výsledek posudku významný vliv, doba zdržení vzroste o 0 až 4 sekundy. Vliv je podrobněji diskutován v kapitole D.I.1., včetně nástinu řešení do budoucna. Ze ZÚR Středočeského kraje vyplývá, že dopravní infrastruktura by v dané oblasti měla být zásadně změněna po vybudování přeložky silnice II/101 (tzv. Aglomerační okruh). Zároveň je třeba konstatovat, že v prostoru mezi oběma křižovatkami se nenachází žádná obytná zástavba, doprava zde tedy neimplikuje negativní vlivy na veřejné zdraví. Jedná se o problémové místo v dopravní infrastruktuře ve vlastnictví Středočeského kraje, které není řešitelné v rámci této konkrétní dokumentace EIA. 5. MěÚ Kralupy nad Vltavou – Odbor životního prostředí Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách Upozorňuje na protichůdnost stanovisek na str. 76 ohledně vlivu na podzemní vody, kdy v úvodu je hodnocen jako potenciálně nepříznivý a v závěru textu je hodnocen jako nevýznamný realizací kompenzačních opatření, ve kterých je však navržen další průzkum. Požaduje, aby byl vypracován tento další hydrogeologický průzkum již v rámci zjišťovacího řízení především z důvodu, aby se mohlo konstatovat, že navrhovaná těžba zcela jistě nebude mít negativní dopad na podzemní a povrchové vody. Požaduje doložit vyjádření správce povodí – Pvodí Vltavy, s.p. zaměřený především na soulad záměru se schválenými plány oblastí povodí. Vzhledem k deklarovanému množství
7
nebezpečných látek je třeba vypracovat havarijní plán a předložit jej ke schválení vodoprávnímu úřadu tak, aby mohl být schválen před zahájením provozu. Dále je nutnost získat souhlas vodoprávního úřadu dle §17 odst. 4 vodního zákona.
Hydrogeologické posouzení bylo kompletně přepracováno. V rámci hydrogeologického posouzení byl pro jednotlivé etapy těžby vypracován matematický model proudění podzemních vod v zájmovém území (Patzelt, 2013). Pro vypracování matematického modelu byly v zájmovém území a jeho okolí provedeny přípravné technické práce, které získaly údaje potřebné pro jeho vypracování. V rámci těchto prací byla provedena pasportizace hydrogeologických objektů a měrných hydrologických profilů včetně určení jejich nadmořských výšek geodetickým zaměřením. Následně byl na těchto objektech proveden jednorázový monitoring úrovní hladiny podzemní a povrchové vody. O vyjádření správce povodí bude zažádáno v souladu s legislativními požadavky v průběhu územního řízení. Havarijní plán bude zpracován a předložen ve fázi územního řízení, kdy bude též zažádáno o souhlas vodoprávního úřadu. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Upozorňuje na devastaci velkého území a negativnímu zásahu v oblasti ochrany přírody a krajiny, se kterým nesouhlasí. Upozorňuje, že z hlediska ochrany přírody a krajiny je nepřípustné zasahovat do územního systému ekologické stability včetně narušení samotného okolí. Žadatel má povinnost žádat o výjimky ze zákazů pro zvláště chráněné živočichy, souhlas se zásahem do krajinného rázu, o povolení kácení dřevin obsahující náležitosti § 8 prováděcí vyhlášky č. 395/1992Sb. a o závazné stanovisko k zásahu do významných krajinných prvků.
Záměr je umístěn takřka výhradně v ploše kulturních agrocenóz, z hlediska ochrany přírody a krajiny málo významných. Nelze souhlasit s názorem, že dojde k zásadnímu negativnímu zásahu v oblasti ochrany přírody ani k devastaci velkého území. Skrývkové práce budou prováděny postupně, vždy pouze pro území ročního postupu těžby. Rekultivace bude probíhat průběžně za těžbou. Vliv na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny je podrobně vyhodnocen v příslušných kapitolách dokumentace. Jako nepříznivý ve fázi těžby byl hodnocen vliv na VKP a ÚSES, tento vliv je ale naopak ve fázi po rekultivaci hodnocen jako příznivý. Jako nevýznamné byly vyhodnoceny vlivy na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, vlivy na lesní porosty a dřeviny rostoucí mimo les a vlivy na krajinný ráz. Jako potenciálně příznivý je hodnocen vliv na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, a to ve fázi po rekultivaci. V otázce střetu ložisek nerostných surovin a prvků ÚSES byla přijata dohoda mezi MPO, MŽP a ČBU z roku 2009, která je zveřejněna jako bod 8 v materiálu „METODICKÁ POMŮCKA pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability“ (věstník MŽP 08/2012): „Skladebné části ÚSES je nutno prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené dobývací prostory (DP), mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných 8
zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vymezení skladebných částí ÚSES v území ložisek tudíž není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerostů dočasně omezeny, budou po ukončení těžby obnoveny v potřebném rozsahu. Při řešení střetů (překryvů) ochrany nerostných surovin se skladebnými částmi ÚSES, tj. s obecnou ochranou přírody a krajiny, zohlednit tuto podmínku: Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES.“ Z výše uvedeného textu vyplývá, že těžba nerostů v prostoru prvků ÚSES není vyloučena, je však třeba stanovit podmínky sanace a rekultivace ve prospěch systému ÚSES v cílovém stavu po dotěžení a rekultivaci území. Žádosti o zmíněné souhlasy, výjimky a závazná stanoviska budou předloženy příslušným úřadům ve fázi územního řízení či řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem. Jedná se o zákonné povinnosti. Z hlediska zákona 289/1995 Sb., o lesích Upozorňuje na potřebu souhlasu orgánu státní správy lesa ke stavbě v ochranném pásmu lesa (50 m od hranice pozemku určeného k plnění funkce lesa – dále PUPFL), který se vydává závazným stanoviskem ke stavebnímu řízení. Pokud se záměr dotkne PUPFL, je nutné zažádat o vyjmutí těchto ploch z PUPFL dle lesního zákona.
Záměrem nebude dotčen PUPFL. Žádost o zásah do pozemků ve vzdálenosti do 50 m od PUPFL bude podána na příslušný úřad ve fázi územního řízení. Z hlediska zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Nesouhlasí se záborem zemědělské půdy na pozemcích náležících do I a II tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále ZPF), zejména na úkor vodních ploch, které mají vzniknout. Nepříznivý vliv na pozemky ZPF by se snížil, pokud by záměr byl orientován na pozemky s nižší kvalitou v daném území. Před vydáním územního rozhodnutí je investor povinen zažádat o udělení souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze ZPF pro uvedený záměr. Žádost musí mít všechny povinné podklady, včetně výpočtu odvodů za vynětí zemědělské půdy ze ZPF.
Vliv na ZPF je vyhodnocen jako významně nepříznivý. Rozsah tohoto vlivu je však hodnocen jako lokální, omezený na plochu těžby, a to z důvodu, že záměr leží v území s dostatkem kvalitní orné půdy. Významnost vlivu bude snížena zemědělskou rekultivací v plochách TO1A a TO1B. Žádost o udělení souhlasu s odnětím ze ZPF bude podána na příslušný úřad ve fázi územního řízení. 6. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze Nesouhlasí se závěry předložené hlukové studie z důvodu, že v předložené hlukové studii nejsou vyhodnoceny hlukové situace u chráněných venkovních prostor staveb ve všech směrech (především hluk ze související dopravy v obcích směrem na Vojkovice) a dále je zde nesprávně hodnocen hluk ze skrývek, které by měly být součástí těžby (a nikoliv stavebních prácí). V hlukové studii počítá pouze s jediným směrem dopravy štěrkopísku, a to po silnici II/101 přes Zlosyň, Veltrusy na MÚK Úžice na D8. Záměr vůbec nepředpokládá trasování nákladních vozidel po silnici II/101 směrem na Vojkovice a další obce.
9
Z těchto důvodů se KHS domnívá, že předložená hluková studie neposkytuje komplexní podklad pro posouzení uvedeného záměru. Krajská hygienická stanice požaduje další posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.
Připomínky jsou zohledněny a podrobně vypořádány v aktualizované hlukové studii. Rozložení dopravních směrů tak, jak bylo prezentováno v oznámení záměru (100 % dopravy ve směru II/101 – II/608 – D8) je parametr záměru, který byl zadán oznamovatelem. Tato trasa vychází jednoznačně ze situace silniční sítě v regionu a z polohy odběratelů štěrkopísku a z polohy dalších štěrkopískoven v okolí. Trasa po II/101 přes Vojkovice je nevýhodná z dopravních i ekonomických důvodů (viz úvod hlukové studie). V přepracované verzi hlukové studie je přesto dle požadavku KHS vyhodnocen i vliv hluku z dopravy v obci Vojkovice na silnici II/101. Pro modelový výpočet bylo uvažováno trasování 10 % expedičních nákladních automobilů v tomto směru. Dle vyjádření oznamovatele je však i tento podíl třeba považovat za teoretický, v praxi se s expedicí v tomto směru až na nevýznamné výjimky nepočítá. Z výpočtu vyplývá, že při expedici 10 % v tomto směru (tj. 20 jízd nákladního automobilu denně) by teoreticky došlo ke změně hladiny hluku v denní době ve Vojkovicích o 0,2 dB. S řádově stejnou změnou je možno počítat i v Hostíně, Chlumíně a Obříství. Jedná se o změnu, která je nevýznamná a objektivně měřením neprokazatelná. V přepracované hlukové studii byl již hluk ze skrývkových prací hodnocen s použitím hygienického limitu pro hluk ze stacionárních zdrojů, nikoliv pro hluk ze stavební činnosti. Skrývkové práce budou probíhat pouze v denní době, je tedy uvažován hygienický limit pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb a ostatní chráněný venkovní prostor LAeq,8h = 50 dB. Zároveň byla zvětšena minimální vzdálenost ploch těžby od hranice intravilánu všech okolních sídel (Vojkovice, Křivousy, Dědibaby, Dušníky a Všestudy). Minimální hranice intravilánu od těžební plochy je nyní 150 m, přičemž nejbližší fasády obytných domů jsou vzdáleny cca 185 m od okraje těžby. Z přepracovaného akustického výpočtu vyplývá, že při provádění skrývek bude dodržen hygienický limit pro hluk ze stacionárních zdrojů LAeq,8h = 50 dB dle § 12 odst. (3) nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a to s dostatečnou rezervou cca 3 a více dB. Dále byl v přepracované verzi akustické studie proveden dle požadavku KHS též výpočet hluku z výstavby protihlukového valu mezi D8 a obcí Všestudy. Vypočtený výsledek byl porovnáván s hygienickým limitem pro hluk ze stavební činnosti, zde se totiž bezpochyby jedná o stavební činnost – výstavbu valu. Výpočtem bylo zjištěno, že hygienický limit pro hluk ze stavební činnosti bude na východním okraji Všestud s rezervou dodržen. Dočasné mírné zhoršení akustické situaci při východním okraji Všestud lze očekávat, nicméně to bude kompenzováno následným trvalým snížením hluku z dálnice D8 ve Všestudech. 7. Ministerstvo životního prostředí – Odbor geologie (Zpracováno Českou geologickou službou) Doporučuje implementovat detailní analýzu současného stavu využívání, životnosti reálně vytěžitelných zásob a výhledové potřeby štěrkopískových surovin na území Středočeského kraje se zřetelem na území Mělnicka, okresů Praha – západ a Praha – východ. Souhlasí s provedením podrobného hydrogeologického průzkumu za účelem zpřesnění informací o hydrogeologických poměrech dotčeného území. Doporučuje záměr rozdělit do etap s postupným vyjímání ze ZPF v předem schválených etapách a s postupnými rekultivačními a sanačními pracemi. Další etapu doporučuje povolit pouze v případě ukončení rekultivačních a sanačních postupů v předchozím vytěženém prostoru. Dále doporučuje doplnit podrobnější postupy a principy rekultivací a sanací po ukončení těžby pro širší krajinný prostor oblasti krajinného rázu a přehledný popis etapizace a zobrazení v jakých časových horizontech bude těžba probíhat. Plánovaný záměr je v souladu se závěrečným doporučením a výsledky „Studie limitů těžby štěrkopísků v prostoru soutoku Vltavy a
10
Labe“, „Regionální surovinovou politikou Středočeského kraje“ a se „Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje“.
Z analýzy ČGS vyplývá, že příprava a realizace záměru vychází z reálných předpokladů o potřebě a uplatnění suroviny z ložiska Dušníky nad Vltavou. Analýza byla tedy zohledněna v příslušné kapitole dokumentace B.I.5. Podrobné hydrogeologické posouzení spojené s terénními pracemi i vytvořením matematického modelu proudění podzemních vod bylo zpracováno a je součástí této dokumentace. V dokumentaci byla rozpracována problematika etapizace záměru, podrobnosti včetně grafického vyobrazení jsou uvedeny v kapitola B.I.6. Počítá se s postupnými zábory ZPF, skrývka bude prováděna cca s ročním předstihem, ihned po těžbě bude prováděna rekultivace. K takovému postupu jednoznačně oznamovatele vedou i ekonomická hlediska. Vzhledem k poměrně vysokým odvodům za dočasné odnětí půdy ze ZPF bude minimalizována plocha skrývané zemědělské půdy a naopak bude snaha o co nejkratší termín rekultivace, ať již zemědělské tak i hydrické, aby mohlo být placení odvodů pro jednotlivé dílčí plochy co nejdříve ukončeno. Počítá se s generelním postupem těžby od jihu na sever v pořadí těžebních oblastí TO2 – TO1 – TO3. Uvedený návrh otvírky a etapizace záměru je přesto nutno považovat za orientační, ve skutečnosti bude závislý na dořešení střetů zájmů, zejména vlastnických vztahů k pozemkům a může být následně upřesněn v rámci územního řízení. Principy rekultivace jsou podrobně uvedeny v kapitole B.I.6. a jsou též zahrnuty v podmínkách realizace záměru v kapitole D.IV. Sanace a rekultivace však může být vztažena pouze a jen na plochy záměru, nikoliv na širší krajinný prostor či dokonce oblasti krajinného rázu (definice oblasti krajinného rázu viz kapitola 6 Studie posouzení vlivu na krajinný ráz) . V rámci rekultivace se však počítá s posílením stávajících prvků ÚSES a obnovou těch dotčených těžbou a těch v současné době nefunkčních. Lokalita má potenciál stát se po rekultivaci součástí ÚSES a významnou enklávou zvýšené biodiverzity v jinak převážně zemědělské krajině. Navržená rekultivace tak zohledňuje charakter okolní krajiny a akcentuje její pozitivní prvky. 8. Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Upozorňuje na povinnost před realizací záměru (resp. ve fázi před vydáním územního rozhodnutí) požádat Krajský úřad o udělení výjimky ze zákazů (stanovených v § 50 zákona č. 114/1992 Sb.) podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., vydávané formou samostatného správního rozhodnutí, pro konkrétní zvláště chráněné druhy, specifikované na základě zpřesněných aktualizovaných informací, u kterých bude možné očekávat škodlivý zásah do jejich přirozeného vývoje. K vyloučení, zmírnění nebo minimalizaci nepříznivého vlivu na většinu nalezených zvláště chráněných druhů by bylo vhodné ze záměru vyjmout polní remízky (segmenty č. 6, 8, 9). Vliv na zvláště chráněné druhy živočichů je v rámci opatření uvedených v dokumentaci minimalizován. Segmenty č. 6, 8 a 9 jsou vyjmuty ze záměru a leží mimo vymezené těžební oblasti. Žádost o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů bude podána na KÚ ve fázi územního řízení. Krajský úřad dále sděluje, že v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. byl stanoviskem vydaným pod č.j. 115558/2012/KUSK ze dne 07.08.2012 vyloučen
11
významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními – toto stanovisko zůstává i nadále v platnosti. Bez komentáře Z hlediska zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Upozorňuje, že provozovatel je povinen požádat krajský úřad dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně ovzduší o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 tohoto zákona. Součástí této žádosti musí být mimo jiné dle § 11 odst. 8 a 9 zákona o ochraně ovzduší odborný posudek a rozptylová studie zpracované autorizovanou osobou. Vzhledem k charakteru a rozsahu záměru je nutné, aby se provozovatel důsledně věnoval omezování emisí tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k jejich emisím. Součástí opatření pro minimalizaci a eliminaci vlivů jsou i opatření na ochranu ovzduší, která vychází převážně z rozptylové studie. Vzhledem k těžbě z vody a k mokrému způsobu úpravy nebudou primární emise z těžby a úpravy významné. Důsledná opatření musí však být přijata k minimalizaci resuspendované prašnosti. Žádost o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje znečištění ovzduší bude podána na KÚ ve fázi územního řízení. Z hlediska dalších složkových zákonů nemá Krajský úřad Středočeského kraje připomínky. Bez komentáře 9. ČSOP - požaduje aby byl záměr dále posuzován dle zákona 100/2001 Sb. Důvodem je zejména zábor zemědělské půdy téměř na celé ploše záměru a to přibližně 330 ha včetně nejméně 50 ha chmelnic, dotčení krajinného rázu a dotčení biotopů zvláště chráněných živočichů. Vliv na uvedené složky životního prostředí je vyhodnocen v této dokumentaci. Rozsah záměru a s ním spojený zábor ZPF byl zmenšen na cca 285 ha.
12
ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI I. Obchodní firma České štěrkopísky spol. s r.o.
II. IČO 27584534
III. Sídlo Cukrovarská 34 190 00 Praha 9 - Čakovice
IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Miroslav Mužík, Metodějova 1465/9 149 00 Praha 4 tel.: 777 207 850
13
ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 Název záměru: Těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Dušníky nad Vltavou (D 5278200). Posuzovaný záměr spadá do kategorie II - záměry vyžadující zjišťovací řízení, bod 2.5 Těžba nerostných surovin 10 000 - 1 000 000 t/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha sloupec B. 2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU Záměrem je těžba štěrkopísku v lokalitě Vojkovice - Všestudy na nevýhradním ložisku štěrkopísku Dušníky nad Vltavou (D 5278200). Pro povolení těžby musí být vydáno územní rozhodnutí o změně využití území a povolení činnosti prováděné hornickým způsobem. Jedná se o samostatný záměr těžby, pro který bude též zbudováno nové sociálně-technické a technologické zázemí včetně dopravního napojení. Celková maximální plocha záměru těžby je 284,9 ha. Plocha skutečné těžby však bude s určitostí významně nižší, a to v návaznosti na řešení mnoha předpokládaných střetů zájmů, na řešení vlastnických vztahů k pozemkům a na vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkum. Z těžby budou v navazujících stupních přípravy záměru vynechány mimo jiné plochy se střety s dopravní a technickou infrastrukturou a plochy se střety se zájmy ochrany přírody a krajiny (přestože ty nejdůležitější jsou již akceptovány v této dokumentaci EIA). Vynechány mohou být též některé plochy na základě provedení a vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkumu. Právě s ohledem na to, že v současném stavu přípravy záměru nelze přesně specifikovat, jaký zůstane skutečný rozsah a konkrétní umístění těžby po dořešení všech střetů zájmů, vlastnických vztahů a provedení podrobného ložiskového průzkumu, předkládá oznamovatel k posouzení záměr v rozsahu nejširšího uvažovaného zájmového území k těžbě. K tomuto rozsahu jsou též vztaženy všechny údaje o záměru. Z výše uvedeného vyplývá, že skutečný rozsah povolené těžby bude oproti rozsahu posuzovanému touto dokumentací významně nižší a tudíž i skutečné vlivy na životní prostředí budou oproti výsledkům tohoto posuzování méně významné. V ploše těžby se nachází cca 23 330 000 m3 geologických zásob suroviny. Jedná se o zásoby bilanční, vyhledané, volné. Předpokládá se, že z těchto zásob by mohlo být vytěženo cca 80 %. Zbylá část zásob bude vázána v závěrných svazích případně bude jejich těžba nemožná z dalších báňsko technologických hledisek (umístění mezi ochrannými pilíři mimo dosah těžební techniky apod. V celém zájmovém území by mohlo být teoreticky vytěženo až cca 18 660 000 m3 štěrkopísku, což představuje cca 30 600 000 t. Přesné množství bude závislé na další projektové přípravě záměru, která bude jak je již výše uvedeno vycházet z rozsahu území určeného k těžbě, upřesněného (resp. zmenšeného) na základě dořešení všech střetů zájmů, a to zejména na podmínkách orgánů ochrany přírody a krajiny, na podmínkách správců technické a dopravní infrastruktury, dále na dořešení vlastnických vztahů k pozemkům a na vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkumu.
14
Předpokládaná maximální roční těžba štěrkopísku je 800 000 t. Při této roční kapacitě by byla celá zájmová plocha vytěžena během 39 let. S určitostí lze však předpokládat, že po následném upřesnění rozsahu území určeného k těžbě jak je výše uvedeno, bude plocha těžby a s tím související těžitelné zásoby a tudíž i doba těžby významně nižší. Součástí záměru je též v souladu se schváleným územním plánem obce Všestudy vytvoření protihlukového valu podél dálnice D8 na straně přivrácené k obci v takovém rozsahu, aby pohledově z obce zastiňoval dálnici D8. Protihlukový val bude vysoký cca 4 – 5 m, bude zřízen především z komerčně nevyužitelných materiálů a nehumózních zemin neschopných zúrodnění a bude překryt skrývkovými zeminami. 3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU (KRAJ, OBEC, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ): Kraj:
Středočeský (kód NUTS 3: CZ 020)
Okres:
Mělník (kód okresu: 3206)
Obec: Část obce: Část obce: Katastrální území: Katastrální území:
Vojkovice (kód obce: 184 527, IČZÚJ 535 290) Vojkovice (kód části obce: 184 527) Křivousy (kód části obce: 184 519) Vojkovice u Kralup nad Vltavou(kód k.ú. 784 524) Křivousy (kód k.ú. 784 516)
Obec: Část obce: Část obce: Katastrální území: Katastrální území:
Všestudy (kód obce: 187 453, IČZÚJ 535 311) Všestudy (kód části obce: 187 453) Dušníky nad Vltavou (kód části obce: 187 445) Všestudy u Veltrus (kód k.ú.: 787 451) Dušníky nad Vltavou (kód k.ú. 787 442)
Zájmové území se nachází přibližně na 50º 18´ severní šířky a 14º 21´ východní délky, ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Zájmové území je umístěno na rozsáhlé terasové plošině na pravém břehu Vltavy a nachází se mezi sídly Všestudy, Dušníky nad Vltavou, Dědibaby, Křivousy, Vojkovice a Zlosyň. Území je rovinaté, s nadmořskými výškami terénu od 164 do 174 m n.m., převážně zemědělsky obdělávané. Lokalita je dobře komunikačně přístupná z dálnice D8 a silnice II/101, respektive z komunikací III/10151, III/10154 a III/24212. Plocha zájmového území byla zvolena tak, aby vzdálenost hranice těžby od obydleného území okolních sídel byla minimálně 150 m. Lokalita je kartograficky zobrazena v základních mapách měřítek: • • • •
1 : 50 000, list 12-22 Mělník (ZM), 1 : 25 000, list 12-221, 12-223 (ZM), 1 : 10 000, list 12-22-11, 12-22-16 (ZM), 1 : 5 000, list Mělník 7-8, Mělník 7-9, Mělník 8-8, Mělník 8-9, Kralupy nad Vltavou 7-0, Kralupy nad Vltavou 8-0 (SMO).
Poloha záměru je znázorněna na následujících obrázcích. Jedná se však o orientační mapový podklad se zákresem širšího zájmového území. Samotná těžba bude probíhat v 5 přesně vymezených těžebních oblastech (TO), které jsou definovány dále. Plocha na následujících dvou obrázcích je konstruována jako vnější obrys těchto 5 oblastí a uvnitř opticky zahrnuje i území, na kterém těžba nebude probíhat. Jedná se zejména o plochu výhradního ložiska Vojkovice 1 (těžba na tomto ložisku v rámci CHLÚ Křivousy a DP Všestudy není součástí posuzovaného záměru) a další plochy vynechané např. z důvodu
15
ochrany přírody a krajiny. Obrázek č. 1: Přibližné umístění záměru v automapě (širší zájmové území)
Obrázek č. 2: Umístění širšího zájmového území a výhradního ložiska Vojkovice 1 (není součást záměru)
16
4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE (REALIZOVANÝMI, PŘIPRAVOVANÝMI, UVAŽOVANÝMI)
JEHO VLIVŮ S JINÝMI
ZÁMĚRY
Charakter záměru Záměrem je činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku štěrkopísku Dušníky nad Vltavou. Půjde tedy o těžbu, úpravu a expedici štěrkopísku. Jedná se o ložisko, které bylo vyhodnoceno v roce 2012 v rámci závěrečné zprávy „Výpočet zásob Dušníky Křivousy - Vojkovice – Všestudy, Surovina: štěrkopísek“ (Morysek, 2012). Podle současně platné báňské legislativy (zákon č. 44/1988, o ochraně a využití nerostného bohatství a zákon č. 61/1988, o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě) patří ložisko štěrkopísků do kategorie nevýhradních ložisek a jeho těžba se neřadí mezi hornickou činnost, ale činnost prováděnou hornickým způsobem. Pro povolení dobývání tohoto ložiska musí být vydáno příslušným stavebním úřadem rozhodnutí o změně využití území (územní rozhodnutí) a následně obvodním báňským úřadem povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, vydané na základě územního rozhodnutí a zpracovaného plánu využívání ložiska. Vlastní těžební záměr je na ložisku projektován ve třech těžebních oblastech (TO): •
v těžební oblasti TO1 (rozdělená na dílčí plochy TO1A a TO1B) určené po vytěžení k zavezení a následné rekultivaci na zemědělskou půdu,
•
v těžební oblasti TO2, dotčené dřívější suchou těžbou, určené po vytěžení k rekultivaci na vodní plochu,
•
v těžební oblasti TO3 určené po vytěžení k rekultivaci na vodní plochu.
Těžební oblast TO3 bude rozdělena na jižní a severní část. K tomuto rozdělení dojde nevytěžením území, které v současné době tvoří přirozený biokoridor, přibližně ve střední části TO3. Součástí záměru není těžba v prostoru výhradního ložiska štěrkopísku Vojkovice 1. Zde probíhá těžba a rekultivace na zemědělskou půdu dle platného povolení hornické činnosti vydaného obvodním báňským úřadem Kladno v roce 2004.
17
Obrázek č. 3: Vymezení těžebních oblastí v rámci záměru (TO = těžební oblast)
18
V zájmovém území lze rozlišit 2 terasové stupně. Povrch obou stupňů se generelně uklání směrem k severu, a to od 173 do 170 m n.m. v rámci vyššího terasového stupně v jižní části území, a od 168 do 164 m n.m. v rámci nižšího terasového stupně v severní a střední části území. V rámci obou terasových stupňů jsou různé úložné poměry suroviny, zejména různá výška hladiny podzemní vody, což ovlivní způsob těžby štěrkopísku. Zásoby suroviny se nacházejí na většině zájmové plochy převážně pod úrovní hladiny podzemní vody (nižší terasový stupeň). Dobývání zde bude prováděno v jednom těžebním řezu z vody. V případě vyššího terasového stupně se však více jak polovina suroviny nachází nad hladinou podzemní vody. Reálná je zde proto jak těžba suroviny v jednom těžebním řezu, tak samostatná suchá těžba a těžba z vody. O konkrétním způsobu těžby bude rozhodnuto v rámci zpracování Plánu využití ložiska (PVL), a to na základě podrobných údajů o kvalitativních vlastnostech suroviny nacházející se nad a pod hladinou podzemní vody a v návaznosti na způsob její úpravy. Svrchní vrstvy půdy (ornice a podorničí) budou v předstihu separátně před těžbou skrývány a odděleně deponovány. Část svrchních vrstev bude též průběžně využívána k zemědělské rekultivaci (v těžební oblasti 1). Dočasné deponie půdy (zvlášť ornice, zvlášť podorničí) budou umístěny na plochách, které nebudou těženy nebo budou těženy v pozdějších fázích realizace záměru. Deponie vytvoří ochranné valy do výšky 6 m po obvodu technologického zázemí těžebny, případně v jejím předpolí. Doprava suroviny uvnitř areálu pískovny (technologická) bude výhradně kolovými nakladači, případně pásovými dopravníky na elektrický pohon, nákladní automobily nebudou používány. Surovina bude upravována tříděním, drcením a praním. Využití mokré úpravy a drcení větších frakcí nad 22 mm umožní snížit procento odplavitelných částic a zlepšit zrnitostní složení, čímž bude možno surovinu využít jako drobné i hrubé kamenivo do betonu dle ČSN EN 12620 a jako kamenivo pro malty dle ČSN EN 13139. Expedice bude realizována nákladními automobily po účelové komunikaci jižním směrem ke stávající silnici 3. třídy III/24212 dále pak k silnici II/101, po ní na silnici II/608 a dále převážně na MÚK Úžice na dálnici D8. Možnost kumulace vlivů Rozsah vlivů spojených s realizací záměru je v rámci tohoto oznámení a zpracovaných odborných studií hodnocen jako lokální. Omezuje se buď pouze na prostor těžby nebo nejbližší okolí v rozsahu desítek a nižších stovek metrů (hluk, znečištění ovzduší, podzemní vody). Jediné vlivy, které toto území přesahují, jsou vlivy spojené s přepravou suroviny. Tyto vlivy jsou však, vzhledem k celkovému zatížení dotčených komunikací, podílu vyvolané dopravy na tomto zatížení a průběhu expediční trasy, nevýznamné. U akustické i rozptylové studie bylo provedeno posouzení i s ohledem na stávající pozaďové znečištění, ať už akustické či imisní. Data o současném znečištění jsou tedy zahrnuta v pozaďových hodnotách a při vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jsou zohledněna. Zájmové území patří k oblasti charakteristické těžbou štěrkopísků. Jedná se o prostor vltavských teras s významnou akumulací kvalitní stavební suroviny. V okolním prostoru probíhá těžba štěrkopísku v těchto lokalitách: 1. DP Všestudy. DP Všestudy leží v těsném sousedství posuzovaného záměru, prakticky je ze 3 stran plochou záměru obklopen. Společnost UNIM spol. s r.o. zde provádí těžbu štěrkopísku a
19
související sanaci a rekultivaci v souladu s platným rozhodnutím o povolení hornické činnosti vydaným OBÚ Kladno v roce 2004. Těžba (nad hladinou podzemní vody) i expedice probíhá pouze v omezené míře do výše cca 10 000 t štěrkopísku ročně. DP je umístěn v ploše orné půdy v bezprostřední blízkosti dálnice D8 mimo jakoukoliv zástavbu. Zásoby suroviny v DP jsou již před dotěžením. Vzhledem k omezené ploše, kapacitě i k umístění záměr prakticky negeneruje žádné negativní vlivy. Ke kumulaci vlivů s těžbou v DP Všestudy proto nedojde. DP Všestudy může být ještě po omezenou dobu dotěžován při stávající kapacitě, která je však neporovnatelně nižší než projektovaná kapacita záměru. 2. DP Hostín Zde probíhá těžba štěrkopísku, přičemž v roce 2008 bylo vydáno stanovisko MŽP dle zákona č. 100/2001 Sb. k záměru: „Rozšíření dobývacího prostoru Hostín a pokračování hornické činnosti na výhradních ložiscích štěrkopísků Hostín a Hostín 2“. Plocha DP před rozšířením je 88 ha, navrženo je rozšíření o dalších 66,5 ha. Kapacita těžby je max. 400 000 t/rok. Vzdálenost plochy rozšíření DP Hostín od hranice TO3 je cca 1,9 km, přičemž vzdálenost technologického zázemí pískovny Hostín je cca dvojnásobná. Tato vzdálenost zaručuje, že nedojde ke kumulaci přímých negativních vlivů spojených s těžbou a úpravou štěrkopísku (hluk, znečištění ovzduší, vliv na vodní režim atd.). Výjezd z pískovny Hostín je situován na silnici II/101 východně od obce Hostín u Vojkovic. Nákladní doprava je z převážné většiny vedena po této komunikaci na východ a dále pak po účelové komunikaci jižně mimo obec Chlumín k silnici II/522 k sídlu Netřeba a dále pak k obci Úžice a na dálnici D8. Jedná se o jinou trasu než budou používat expediční doprava z posuzované pískovny na ložisku Dušníky nad Vltavou, nedojde tedy ke kumulaci negativních vlivů spojených s nákladní dopravou. Pokud část nákladních automobilů z DP Hostín používá i silnici II/101 směrem na západ na obec Veltrusy, jsou tyto automobily započteny v celkové dopravní intenzitě dané sčítáním ŘSD a jejich účinky jsou tedy zahrnuty v pozaďových hodnotách hluku a znečištění ovzduší s nimiž bylo kalkulováno při posuzování vlivu záměru projektované pískovny. 3. Pískovna Zálezlice V pískovně Zálezlice probíhá těžba na nevýhradním ložisku Zálezlice Chlumín. V roce 2011 vydal Krajský úřad Středočeského kraje závěr zjišťovacího řízení pro záměr: „Pokračování těžby štěrkopísku, IV.etapa, Zálezlice – Chlumín“. Plánovaná roční výše těžby je 800 000 t, pokračování těžby bude probíhat na ploše 6,9 ha. Vzdálenost posuzovaného záměru od pískovny Zálezlice je více než 4 km a ke kumulaci vlivů nedojde. Výjezd z pískovny Zálezlice je situován na silnici II/101 před obcí Chlumín. Dopravní trasa nákladních automobilů je stejná jako v případě pískovny Hostín, ke kumulaci vlivů z dopravy tedy nedojde. 4. Pískovna Zlosyň V pískovně Zlosyň probíhá těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku. V roce 2005 vydal Krajský úřad Středočeského kraje souhlasné stanovisko EIA pro záměr: „Těžba štěrkopísku a betonárna Zlosyň“ Plánovaná roční výše těžby je 986 000 t, plocha těžby 127 ha a doba těžby 11 let. Vzdálenost posuzovaného záměru (jižní okraj plochy 1A) od severního okraje pískovny Zlosyň je cca 1,9 km, ke kumulaci přímých vlivů nedojde. Výjezd z pískovny Zlosyň je situován na silnici II/608 před obcí Kozomín. Dopravní trasa nákladních automobilů je tedy zčásti stejná jako v případě posuzovaného záměru. Souběh tras vyvolané dopravy však nastane až od výjezdu z pískovny Zlosyň směrem k MÚK Úžice, tj. zcela mimo jakoukoliv obytnou zástavbu.
20
K problematice dopravy lze obecně konstatovat, že ke kumulaci vlivů dochází z hlediska pojezdů nákladních automobilů po veřejných komunikacích (II/101, II/608 a D8), kdy se nepříznivé vlivy z dopravy způsobené všemi ostatními uživateli těchto komunikací kumulují s vlivy z dopravy vyvolané provozem těžebny. Tato kumulace je zohledněna při vyhodnocení vlivů souvisejících s dopravou. Dále lze konstatovat, že po veřejných komunikacích v širším regionu je dlouhodobě přepravován štěrkopísek z pískoven v současné době roztěžených. Lze s určitostí předpokládat, že štěrkopísek z připravované těžebny nahradí částečně v místech spotřeby surovinu z jiných dotěžovaných a roztěžených pískoven. Není totiž důvod předpokládat, že v souvislosti s otevřením nové těžebny dojde v předmětné oblasti ke zvýšení poptávky po surovině, jejíž realizace by způsobila vyšší dopravní zátěž. Znamená to, že případný přírůstek dopravy bude kompenzován úbytkem na stejné nebo na jiných trasách. Z hlediska napojení na nadřazenou dopravní síť je přitom připravovaná pískovna umístěna ve výhodné poloze. Dle informačního systému EIA (tomcat.cenia.cz) nejsou v blízkém okolí záměru k datu zpracování oznámení záměru plánované realizace žádných dalších záměrů, při nichž by mohlo docházet ke kumulaci vlivů. 5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ Zdůvodnění potřeby záměru Hlavním důvodem pro umístění záměru na danou lokalitu je ložiskové nahromadění suroviny – štěrkopísku. Štěrkopísek na ložisku vykazuje příhodné kvalitativní parametry, které umožní po úpravě tříděním a praním jeho využití jako drobné i hrubé kamenivo do betonu dle ČSN EN 12620 a jako kamenivo pro malty dle ČSN EN 13139. Oznamovatel je velmi významným producentem těženého kameniva v rámci Středočeského kraje i dalších regionů v ČR s širokým okruhem stálých zákazníků. Oznamovatel proto hodlá realizovat záměr, který zabezpečí možnost dlouhodobých dodávek kameniva širokému spektru odběratelů. Vzhledem k nutné velké počáteční investici do nového technologického zařízení pro výrobu kvalitního kameniva je záměr koncipován jako dlouhodobý, aby byl z ekonomického hlediska rentabilní. V rámci zjišťovacího řízení bylo k oznámení záměru zasláno vyjádření Odboru geologie MŽP ze dne 21.9.2012, jehož přílohou je expertní vyjádření České geologické služby (ČGS, č.j.: ČGS-441/12/1061 - ČGS-441/389/2012, ze dne 18.9.2012). V tomto vyjádření je uvedena podrobná analýza okolních ložisek štěrkopísku, ať již těžených nebo připravovaných k těžbě v širší oblasti soutoku Labe a Vltavy. Z vývoje těžeb štěrkopísků v předmětném území Mělnicka a Dolního Povltaví (tj. z celkového počtu cca 15 těžených ložisek štěrkopísků) jednoznačně vyplývá výrazný pokles reálně vytěžitelných zásob na stávajících těžených výhradních a nevýhradních ložiskách a tím relativně vysoké procento postupně ukončovaných těžeb na významných ložiskách. V závěru odborného vyjádření ČGS je mj. uvedeno, že vzhledem k výše uvedené analýze využitelnosti a životnosti zásob na stávajících ložiskách štěrkopísků záměr plánovaného využití ložiska Dušníky nad Vltavou naplňuje územní předpoklady pro jeho postupnou a etapovitou otvírku, jakožto náhradu za postupně dotěžované lokality. V předmětném území je
21
ukončená těžba na 3 výhradních ložiskách a na 2 ložiskách nevyhrazeného nerostu. Těsně před ukončením těžby jsou 4 výhradní ložiska a 5 ložisek nevyhrazeného nerostu. MŽP ve svém vyjádření doporučuje akceptovat vyjádření ČGS s tím, že po zohlednění připomínek k Oznámeni záměru bude dokument vyhovovat podmínkám pro kladné přijetí. Vypořádání tohoto vyjádření a zohlednění připomínek je provedeno v příslušných kapitolách této dokumentace. Přehled variant Lokalizace záměru vychází z polohy ložiska nerostné suroviny - štěrkopísku. Poloha záměru je tedy z tohoto hlediska invariantní. Při posuzování dopadů záměru na životní prostředí jsou uvažovány dvě varianty, a to varianta projektová – počítá s realizací záměru a nulová – při níž nedojde k uskutečnění záměru. Nulová varianta (varianta 0) je referenční variantou (nikoli variantou záměru). Popisuje stav v případě, že nedojde k vydání územního rozhodnutí a povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, jak je popisováno ve variantě projektové a těžba na lokalitě nebude zahájena. Varianta slouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru (hluk, znečištění ovzduší, doprava, krajinný ráz atd.), resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdílů a vyhodnocení celkové významnosti vlivů varianty projektové. Projektová varianta (varianta P) popisuje stav, kdy dojde k realizaci záměru. Bude zahájena těžba štěrkopísků s dále popsaným průběhem realizace a technologickým řešením. Popis projektové varianty včetně vstupů a výstupů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení. 6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Otvírka ložiska a postup těžby Otvírka i těžba ložiska bude pravděpodobně zahájena v jižní části ložiska v těžební oblasti TO2. Tato oblast má plochu 17,5 ha a mocnost suroviny se zde pohybuje okolo 7 m, zásoby suroviny zde vystačí na necelé 3 roky těžby. V minulosti zde proběhla suchá těžba a následná zemědělská rekultivace. Zásoby suroviny se tedy nachází převážně pod hladinou podzemní vody, bude provedena těžba z vody v jednom těžebním řezu. V těžební oblasti TO2 bude provedena skrývka ornice najednou v celé ploše. Ostatní skrývka tvořená antropogenními navážkami v mocnosti cca 1,1 m bude odstraňována v několika etapách postupně v předstihu před těžbou. Počítá se s jejím dočasným deponováním a následným využitím pro rekultivaci zejména v TO1. Po dotěžení oblasti TO2 bude s těžbou pokračováno v TO1. V ploše označené jako 1A se většina suroviny nachází nad hladinou podzemní vody, alternativně je proto uvažováno i se suchou těžbou v prvním těžebním řezu. Záměrem však je vytěžit i zásoby suroviny pod vodní hladinou. V TO1 je většina zásob suroviny vázána ochrannými pásmy elektrického vedení a dálnice D8 a omezení vyplývá i z existence koridoru pro navrhovanou vysokorychlostní trať (VRT), definitivní způsob těžby a těžební postup včetně množství vytěžené suroviny proto bude známo až na základě další projektové přípravy spojené zejména s jednáním se správci dopravní a technické infrastruktury. Po dotěžení TO1 se těžební mechanizace přesune do TO3. Variantně je však možná i kombinace současné těžby v TO1 a TO3 v závislosti na tom, jak budou získávány souhlasy
22
správců infrastruktury a povolení orgánů státní správy k činnosti prováděné hornickým způsobem. Předpokládá se, že TO3 bude prioritně těžena od jihu k severu. Nejprve tedy bude vytvořeno jižní jezero a následně severní. Uvedený návrh otvírky a etapizace záměru je orientační, ve skutečnosti bude závislý na dořešení střetů zájmů, zejména vlastnických vztahů k pozemkům a může být následně upřesněn v rámci územního řízení. Tabulka č. 1: Stručný přehled etapizace záměru
Etapa
Doba trvání
1. vybudování několik měsíců příjezdové komunikace a technicko – administrativního zázemí
Poznámky Bude vybudováno před zahájením těžby Po ukončení těžby bude odstraněno a bude provedena zemědělská rekultivace.
2. těžba TO2
2 roky
Bude vytěženo jako první a zrekultivováno na vodní plochu s primárně rekreační funkcí.
3. těžba TO1
8 let
Postupná sanace zavážením ihned za těžbou a následná zemědělská rekultivace. Možná i těžba zároveň v TO1A a TO1B. Otevřená hladina podzemní vody max. 2 x 1 ha.
4. těžba TO3 - jih
16 let
V případě, že v TO1 nebudou vyřešeny některé střety zájmů je možný přechod z TO1 do TO3 jih i před vytěžením všech zásob v TO1. Rekultivace na vodní plochu s rekreační i přírodní funkcí
5. Těžba TO3 - sever
13 let
Zahájení v návaznosti na odtěžování TO3 – jih Rekultivace na vodní plochu s rekreační i přírodní funkcí
6. Dokončení rekultivace
3 roky
Rekultivace se bude provádět po celou dobu těžby v jednotlivých oblastech průběžně. Ukončení rekultivačních prací se předpokládá cca 3 roky po ukončení těžby v poslední etapě, další minimálně 3 roky bude prováděna péče o vysazené porosty
23
Obrázek č. 4: Schématické vyobrazení etapizace záměru a postupu těžby
24
Mezi těžebními oblastmi TO1B a TO3 - jih bude ponechán ochranný pilíř šířky v koruně 10 m. Tento pilíř nebude těžen. Důvodem je rozdílný způsob rekultivace oblasti 1 (zavezení) a oblasti 3 (ponechaná vodní plocha). Svrchní vrstvy půdy (ornice a podorničí, pokud bude vyvinuto) budou v předstihu separátně před těžbou skrývány a odděleně deponovány. Plocha skrývky ornice bude vždy odpovídat zhruba ročnímu postupu těžby, pouze při otvírce jednotlivých těžebních bloků bude skrývána cca dvojnásobná plocha. Část svrchních vrstev bude též průběžně využívána k zemědělské rekultivaci (zejména v těžební oblasti 1). Dočasné deponie půdy (zvlášť ornice, zvlášť podorničí) budou umístěny na plochách, které nebudou těženy nebo budou těženy v pozdějších fázích realizace záměru. Deponie vytvoří ochranné valy do výšky 6 m po obvodu technologického zázemí. V souladu se schváleným územním plánem obce Všestudy bude část skrývek použita k překrytí protihlukového valu, který bude zřízen podél dálnice D8. Pro zřízení protihlukového valu budou použity mimo jiné komerčně nevyužitelné materiály a nehumózní zeminy neschopné zúrodnění. Protihlukový val bude vysoký cca 4 – 5 m a bude zřízen podél dálnice D8 na straně přivrácené k obci v takovém rozsahu, aby pohledově z obce zastiňoval dálnici D8. Jak již bylo výše naznačeno, za významný limit využití ložiska lze považovat střety zájmů, k jejichž výrazné kumulaci dochází zvláště v prostoru TO1A (ochranná pásma dálnice D8, vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV, etylénovodu DN 500 a vysokotlakého plynovodu DN 500, koridor VRT). V zájmu maximálního využití ložiska tak bude nezbytné jednat se správci dotčených komunikací a inženýrských sítí a pokusit se dohodnout výjimku k těžbě v ochranných pásmech těchto objektů, případně výměnu vybraných stožárů vedení VVN, či přeložku vybraných větví vedení VN 22 kV. Použité mechanismy a technologie těžby Otvírka ložiska bude prováděna hrnoucími stroji (buldozer, apod.) a kolovými nakladači. Vlastní zahájení těžby bude provedeno kolovými nakladači a pomocnými mechanismy (rypadlo s podkopovou lžící). Těžit nad hladinou podzemní vody se bude kolovými nakladači, které zajistí i technologickou přepravu k úpravě písku (třídič, drtič). V případě těžby v jednom těžební řezu a při těžbě z vody se bude těžit ze břehu korečkovým bagrem na pásovém podvozku. Vyloučena však není těžba ani plovoucím korečkovým bagrem. Uvnitř těžebny nebudou používány nákladní automobily k technologické dopravě štěrkopísku od těžební fronty k technologické lince (třídič), nýbrž bude použita pásová doprava a kolové nakladače. Linka na úpravu štěrkopísku bude semimobilní (na lyžinách) a bude se posouvat do nejvýhodnější polohy v závislosti na postupu těžby. Vytříděný a odvodněný písek bude nakládán kolovým nakladačem na dopravní prostředky odvážející písek z těžebny. Těžba z vody bude prováděna až na bázi ložiska. Nad bází bude ponechán ochranný celík výšky 0,3 m. Provozovna bude elektrifikována, korečkový bagr plovoucí i s pásovým podvozkem bude mít elektrický pohon. Z mechanismů s dieselovým motorem bude k dispozici dozer, rýpadlo s podkopovou lžící, a 2 kolové nakladače, které budou používány i pro expedici. Úprava suroviny Z pohledu technologických vlastností vykazuje surovina na ložisku generelně příznivé obsahy jemných částic od 1 do 6 hm. % a vyhovující hodnoty humusovitosti stupňů A – B. Zvláště ve svrchní partiích kvartérních terasových sedimentů jsou však obsahy jemných částic
25
v surovině místy výrazně zvýšené až ke 25 hm. % a zvýšené obsahy jemných částic a lokálně též nepříznivé hodnoty humusovitosti vykazuje surovina také v okolí jílových proplástků. K možnosti využití suroviny jako kameniva do betonu bude proto zapotřebí těžba suroviny v jednom těžebním řezu z vody a počítá se i s úpravou části suroviny praním. V případě samostatné suché těžby v prostoru vyššího terasového stupně bude praní nezbytné. Vzhledem k méně příznivému zrnitostnímu složení suroviny, charakteristickému vysokým podílem hrubého kameniva a frakce nad 22 mm pak v zájmu maximálního využití suroviny a zlepšení zrnitostního složení zájmových frakcí kameniva bude provedeno drcení frakcí nad 22 mm. Technologie úpravy štěrkopísku se tedy bude skládat z třídění, drcení a praní, přičemž drcením a praním bude upravována pouze část suroviny dle potřeby zákazníků a dle aktuálně těžené polohy štěrkopísku. Vytěžený štěrkopísek bude dopraven na sprchovaná třídící síta. Síta (dvě) mají oka 25 mm a 4 mm. Nadsítné z prvního síta je vedeno do drtiče (jedná se o mokré kamenivo o zrnitosti nad 25 mm), odkud je po rozdrcení vedeno zpět nad síto s oky 25 mm. Nadsítné z druhého síta (velikost ok 4 mm) je vedeno na druhý třídič, kde se roztřídí na jednotlivé frakce (4 – 8 mm, 8 – 16 mm, 16 – 22 mm). Písek tedy bude v těžebně upravován pro jednotlivé frakce tříděného praného písku – ukládané na skládky. Předpokládá se výroba frakce 0 – 4 mm, frakce 4 – 8 mm, 8 – 16 a 16 – 22 mm. Případná frakce nad 22 mm bude v pískovně drcena (nebo prodávána zájemcům). V případě potřeby bude štěrkopísek upravován i praním pomocí šnekové pračky písku. Zde probíhá rozplavení jílovitých příměsí do koloidního stavu, čímž jsou eliminovány kohezní síly. Ze šnekové pračky písku je písek dopravován společně s prací vodou do odvodňovacího zařízení, kde je oddělena tuhá složka písku od jílové suspenze, ve které jsou dispergované koloidní jílovité částice. Finální produkt bude pásovým dopravníkem dopravován na expedici. Jílová suspenze bude vedena do oddělené části těžebního jezera, V těžební oblasti TO3 bude jílovitá suspenze cíleně využita pro vytvoření hydraulické bariéry za účelem omezení vlivu otvírky na režim hladiny podzemních vod v okolí. Přesná lokalizace uložení této suspenze vyplývá z matematického modelu proudění podzemních vod (Patzelt, 2013) a kromě hydrogeologické studie je uvedena dále v kapitole D této dokumentace. Veškeré úpravárenské zařízení včetně pásových dopravníků bude mít elektrický pohon. Expedice Po vytřídění bude štěrkopísek deponován na zemní skládce v blízkosti třídících linek, odkud bude nakládán pomocí kolového nakladače na dopravní prostředky odběratelů a odvážen k objektu váhy a expedice, umístěné v jižní části u výjezdu z pískovny. Expedice bude realizována nákladními automobily po účelové komunikaci jižním směrem ke stávající silnici 3. třídy III/24212 dále pak k silnici II/101, po ní na silnici II/608 a dále převážně na MÚK Úžice na dálnici D8. Sociálně technické zázemí Pro těžbu na ložisku bude při jižním okraji těžby (předpoklad na pozemku p.č. 895/18 v k.ú. Křivousy) zbudováno sociálně technické zázemí. Jeho plocha bude činit cca 0,5 ha. Zázemí bude umístěno mimo ochranné pásmo etylénovodu, které leží v severní části tohoto pozemku. Sociálně technické zázemí bude tvořeno souborem dočasných staveb, které slouží pouze po dobu provozu pískovny pro její zaměstnance (asi 10 osob). Zázemí bude oploceno.
26
Technické zázemí tvoří: - mobilní buňky pro kancelář, šatnu, místnost pro odpočinek a sklad - mobilní buňka pro hygienické zařízení - mostová váha s expediční buňkou obsluhy - zpevněné odstavné plochy pro mechanismy - nadzemní výdejní dvouplášťová nádrž PHM (nafta) na zpevněné ploše - ocelová montovaná hala sloužící jako sklad náhradních dílů těžebních strojů (pro běžné opravy a údržbu) včetně místa pro odstavení 1 mechanismu v případě běžné údržby a preventivní opravy; v hale bude též oddělený zabezpečený prostor sloužící ke shromažďování nebezpečných odpadů před jejich zneškodněním a ke skladování mazadel a oleje pro provozní potřeby těžební mechanizace. - studna (vrt) - žumpa (bezodtoková jímka). Odstavné plochy – pro odstavování mechanismů bude v areálu technického zázemí vybudována zpevněná plocha ze silničních panelů. Při odstavení mechanismu z důvodů poruchy (pod zastřešenou část) bude pod kritické místo mechanismu přistavena záchytná vana (plechový úkapový tác), do níž budou zachytávány případné úkapy (používají se ekologická maziva). Část odstavné plochy bude zastřešena (nejméně 1 stání, např. v hale ND), mezery mezi panely budou v tomto místě vyspárovány, pod panely bude položeno těsnění (HDPE fólie). Na tomto místě bude prováděna běžná údržba mechanismů a výměny olejových náplní. Výměny bude provádět servisní organizace (smluvně) vybavená příslušným zařízením, které zabrání případným únikům do okolí (vany, odsávání, atd.). Čerpací stanice pohonných hmot – pohonné hmoty budou skladovány v nadzemní dvouplášťové nádrži typu BENCALOR nebo Kompakt. Nádrž včetně výdejního stojanu bude umístěna na zpevněné ploše z vyspárovaných silničních panelů. Při stáčení nafty z autocisterny i v případě výdeje nafty do stavebních mechanismů a dopravních prostředků se pod místa možných úkapů nafty budou podkládat plechové úkapové tácy. Váha – u výjezdu ze sociálně technického zázemí bude umístěna mostová váha s vážním domkem (expediční buňkou). Sociální zařízení – tj. šatna s umývárnou, WC. Odpad z těchto zařízení bude vyveden do bezodtokové vyvážecí jímky a pravidelně vyvážen do ČOV (zajištěno smluvně). Součástí sociálně technického zázemí pískovny se stane také buňka vybavená jako denní místnost pro odpočinek pracovníků pískovny. Kancelář (administrativní zázemí) tvoří samostatná buňka. Žumpa – instalována bude železobetonová nebo plastová jímka o objemu asi 5 m3 uložená pod terénem. Kanalizační potrubí (od hygienické buňky) bude z PVC DN 110, obetonované. Nádrž bude zasypána pískem, terén nad ní upraven a zatravněn, vstup do jímky bude krytý ocelovým nebo plastovým poklopem. Voda – pro pitné účely se do pískovny bude dovážet balená. Na okraji pískovny (v sociálně technickém zázemí) je uvažováno s vybudováním vrtané studny, z níž bude odebírána voda pro sociální účely. Ocelová montovaná hala – o půdorysných rozměrech asi 13 x 16 m a celkové výšce cca 6 m bude tvořena nosnou ocelovou konstrukcí ukotvenou do silničních panelů. Opláštění je z pozinkovaného profilovaného ocelového plechu, krov sedlový (ocelový příhradový), střešní
27
krytina z profilového pozinkovaného plechu. Podlaha ze silničních panelů bude mít zalité spáry. Sloužit bude pro skladování náhradních dílů pro těžební stroje (pro běžné opravy a údržbu), maziva, bude v ní místo pro odstavení 1 mechanismu pro případy běžné údržby a preventivní opravy, v hale bude též oddělený zabezpečený prostor sloužící ke shromažďování nebezpečných odpadů před jejich zneškodněním a ke skladování mazadel a oleje pro provozní potřeby těžební mechanizace. Zásobování el. energií – elektrická přípojka pro sociálně technické zázemí bude provedena podzemním kabelem od nově zřízené trafostanice, která bude připojena z blízkého vedení VN 22 kV. Objekty v oploceném sociálně technickém zázemí budou zásobovány podzemními kabelovými rozvody NN. Stroje - korečkové rypadlo a dále úpravárenská linka, pračka písku, čerpadlo, pásové dopravníky, atd., umístěné v technologickém zázemí v blízkosti vlastní těžby, budou zásobovány el. energií přímo z TS připojeným vyvěšeným kabelem. Správní, sociální i hygienická zařízení, včetně skladu běžného materiálu, budou umístěna v mobilních buňkách na podkladě ze silničních panelů. V případě mytí techniky je nutno zabránit úniku případně kontaminované vody do podloží. Stroje je možné čistit pouze na betonové vyspárované ploše (panelová plocha se zalitými spárami). V krátkém úseku cca 650 m od technického zázemí k silnici III/24212 povede v trase polní cesty nově vybudovaná dočasná účelová komunikace zpevněná silničními panely Tato komunikace bude dvoupruhová o šířce 6 metrů + 0,5 m krajnice. Uvnitř pískovny budou vytvářeny dle potřeby účelové komunikace spojující sociálně technické zázemí s technologickým zázemím (místem nakládky suroviny). Tyto komunikace nebudou kryty silničními panely, snížení prašnosti bude zajišťováno zpevněním cesty hrubým štěrkem. Sanace a rekultivace Vzhledem k tomu, že záměr je dlouhodobý, bude konkrétní rozsah těžby řešen až v rámci územního řízení po dořešení střetů zájmů, vlastnických vztahů k pozemkům a po vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkumu. Není proto možno v současnosti detailně řešit způsob sanace a rekultivace celého území po těžbě. Nicméně zásadní teze rekultivace jsou platné pro celou plochu záměru i celé období jeho realizace: •
Těžební oblast č. 1 (TO1A a TO1B) bude po vytěžení určena k zavezení a následně k rekultivaci na zemědělskou půdu. Zavážení se bude provádět inertními odpady z kategorie ostatní. Zavážení bude probíhat na základě povolení provozu zařízení k využívání odpadů ukládáním na povrchu terénu způsobem uvedeným v příloze č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., pod kódem R10 vyjma aplikace na zemědělskou půdu, tj. k “rekultivaci povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů, pískoven” dle § 2 písm. j) vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění.
•
Na ploše sanované inertními materiály bude rozhrnuto podorničí a ornice a bude zde provedena zemědělská rekultivace s doporučeným osevním postupem.
•
Oblast TO2 bude po vytěžení určena k rekultivaci na vodní plochu. Takto bude vytvořeno jezero o ploše cca 17 ha. Jezero bude vzhledem k blízkosti zástavby Vojkovic určeno primárně k rekreaci, a to zejména ke koupání. Budou zde vytvořeny písečné pláže a okolí jezer bude doplněno řízenou výsadbou rozptýlené ostrůvkovité vegetace keřových i stromových formací.
•
Těžební oblast TO3 bude po vytěžení určena k rekultivaci na vodní plochu. Těžbou budou vytvořena 2 samostatná jezera (severní a jižní) obě protáhlého tvaru s delší osou 28
západ – východ. Toto základní rozdělení na jižní a severní části je dáno přítomností pásu zeleně, který tvoří přirozenou migrační trasu v území a je součástí systému ÚSES. Vzhledem k tomu, že oblast je poměrně rozsáhlá a vyskytují se zde mimo jiné střety se zájmy ochrany přírody a krajiny a s trasami technické infrastruktury, můžou být tato jezera dále rozdělena na několik samostatných těžebních bloků, které mohou být spojeny dočasnými či trvalými průplavy. Ve směru severojižním probíhá elektrické vedení 2 x 110 kV, které rozděluje oblast na západní a východní část. Záměr je, vytvořit průplavy mezi stožáry vedení 2 x 110 kV, se zachováním dostatečných ochranných pilířů pro tyto stožáry. Konkrétní řešení vyplyne z požadavků správce el. vedení, např. může být některý stožár vynechán za podmínky navýšení stožárů sousedních apod. U oblasti TO3 – sever se uvažuje i s možností rozdělení pomocí severojižně orientované bariéry vzniklé ukládáním jemných podílů z praní štěrkopísku. •
Rekultivace v TO3 bude směřovat ke kombinaci rekreační funkce s funkcí ekologickou. Monotónní zemědělská krajina bude obohacena o nové vodní plochy. Ve vyčleněných částech vodních ploch bude umožněna rekreace, část však bude mít spíše ekologicko – stabilizační funkci.
•
V rámci sanace a rekultivace budou do vytěženého prostoru v TO3 (sever i jih) řízeně ukládány jemné podíly z úpravy štěrkopísku. Ukládkou budou vytvořeny na okrajích těžebního jezera bariéry za účelem omezení vlivu otvírky na režim hladiny podzemních vod v okolí.
•
V rámci sanace rekultivace budou vytvořeny 2 ochranné protihlukové valy, a to každý po jedné straně dálnice. Západní bude před hlukem z dálnice chránit zejména obytnou zástavbu Všestud a bude vybudován na území bez těžby. Východní val bude proveden v rámci sanace těžebních oblastí 1A a 1B při západním okraji těchto oblastí a bude sloužit k ochraně nově vzniklého území rekreaci i sídel východně od D8.
•
Při návrhu sanace a rekultivace budou respektovány následující zásady s pozitivním vlivem na ekologickou stabilitu území: −
Pomocí hydrické rekultivace bude vytvořena ekologicky zajímavá lokalita, která bude nabízet celou škálu ekotopů a tím nepochybně přispěje ke zvýšení druhové diversity nyní značně antropogenně ovlivněné, biologicky monotónní lokality velkoplošných agrocenóz
−
Vytěžený prostor bude začleněn do celkového krajinného rázu oblasti, bude vytvořena krajina blízká přírodě, jež umožní vytvoření přírodního prostředí s různými prvky a poskytne i prostor pro rekreaci místních obyvatel
−
Při rekultivaci budou chráněna spontánně vzniklá ekologicky cenná stanoviště a řízeně budou vytvářena další
−
Budou odstraněna veškerá technická zařízení, včetně přípojek a sítí, volně uložených částí strojů, panelů, zpevněných ploch, deponií cizorodých materiálů a eventuelních černých skládek odpadu všeho druhu
−
Již v době těžby bude průběžně prováděna finální sanace a rekultivace ploch, v nichž bude těžba již ukončena a do těchto míst se již nebude zasahovat. Vhodný a účelný způsob provádění sanačních úprav v místech ukončené těžby již v době provozu těžebny může cíle rekultivace podpořit, a to jak časově tak i prostorově. Průběžně prováděné sanační úpravy snižují i celkové náklady na tuto činnost
29
−
Před ukončením těžby bude provedena inventarizace přírodovědecky cenných lokalit. Např. kolmé stěny je vhodné ponechat jako hnízdiště břehulí, mělká jezírka, mokřady s vegetací a ostrůvky v jezerech ponechat pro rozmnožování obojživelníkům, hnízdiště ptáků apod.
−
Sanační úpravy vytvoří stabilní závěrné svahy, jejichž konečná modelace bude splňovat zásadu dlouhodobé stability a podmínky pro vznik nových biotopů.
−
Budou respektovány zásady přirozeného vzhledu při terénních úpravách závěrných svahů bez geometrických linií, je třeba se vyvarovat jednotvárných dlouhých srovnání do technických tvarů.
−
Přechod ze souše do vody bude na několika místech proveden velmi pozvolným sklonem svahu (až do 1:15) s ponecháním abrazní plošiny a litorálního pásma (hloubky 40 – 60 cm) do 5 - 10 m od břehu.
−
Bude zabezpečena členitost pobřeží (laloky, poloostrovy, kosy, ostrůvky a ostrovy).
−
Na sanační opatření naváže biologická rekultivace, jejímž úkolem bude rychlé ozelenění prostoru a zlepšení ekologických vlastností území. Biologická rekultivace bude spočívat jednak ve výsadbě stromových a keřových dřevin, ve výsevu travních směsí a v ponechání vybraných ploch přirozenému sukcesnímu rozšiřování okolních rostlinných druhů s případnými usměrňujícími zásahy.
−
Pruh pobřeží (15-20 m) bude na části území ponechán jako písčitá pláž.
−
V místech, kde je výsadba dřevin nevhodná (ekonomické a ekologické důvody), bude ponechán prostor přirozené sukcesi.
−
Nebudou zakládány monokultury, ale bude preferována větší druhová diverzita rostlin. V okolí jezer bude provedena řízená výsadba rozptýlené ostrůvkovité vegetace keřových i stromových formací. Žádoucí je zvyšování podílu melioračních listnatých dřevin. V bezprostřední blízkosti vodních ploch může být místně prováděna též výsadba borovic, z důvodu zpomalení eutrofizačních procesů zamezením nadměrného spadu listí do jezer. Při výsadbách budou používány místní rostliny, v dané lokalitě běžné, které splňující ekologické nároky lokality. Podél přístupových cest je vhodné zakládat aleje.
−
Cílem návrhu sanace a rekultivace je kontinuální navázání nově vytvořených stanovišť na blízké prvky územních systémů ekologické stability.
−
Po provedení sanace a rekultivace budou i nadále sledovány a dokumentovány oživené plochy a jejich vývoj. Zjištěné znalosti budou využity pro sanaci a rekultivaci lokality v dalších fázích.
Počet pracovních sil, směnnost Plánovaný počet pracovníků v jedné směně je 5 (4 dělníci, 1 THP). Provoz bude dvousměnný, pouze v pracovní dny od 6:00 do 22:00, nestanoví-li po zpracování hlukové studie popř. po měření hluku při provozu pískovny krajský hygienik jinak. Těžba bude probíhat 10 měsíců v roce (březen – prosinec), resp. mimo zámrzu, expedice celoročně v pracovních dnech mezi 6:00 a 19:00. 7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ Termín zahájení: 2014 - 2015 30
Ukončení těžby štěrkopísků na ložisku Dušníky nad Vltavou bude závislé na skutečném rozsahu těžby a na poptávce po surovině. Při těžbě v celém maximálním uvažovaném rozsahu zájmového území a maximální výši těžby 800 000 t ročně by byla doba těžby cca 39 let. Za těchto podmínek by ukončení těžby bylo cca v roce 2053 - 54. Lze však s určitostí předpokládat, že po dořešení všech střetů zájmů, vlastnických vztahů a vyhodnocení podrobného ložiskového průzkumu na základě kterého mohou ještě být některé dílčí plochy z těžby vyloučeny, bude plocha těžby a s tím související těžitelné zásoby nižší a tudíž i doba těžby kratší. Technická rekultivace (sanace) bude ukončena cca 1 rok po ukončení těžby, biologická rekultivace pak 2 roky po ukončení technické rekultivace. Péče o porosty v rámci biologické rekultivace bude trvat minimálně 3 roky od jeho založení. Technická i biologická rekultivace bude prováděna průběžně v návaznosti na postup těžby. 8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Kraj:
Středočeský (kód NUTS 3: CZ 020)
Obec:
Vojkovice (kód obce: 184 527, IČZÚJ 535 290)
Obec:
Všestudy (kód obce: 187 453, IČZÚJ 535 311)
9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT
§ 10
ODST.
4
A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ
Navazujícím rozhodnutím bude zejména: 1.
Rozhodnutí Městského úřadu Veltrusy, odboru výstavby a územního plánování jako věcně a místně příslušného stavebního úřadu o změně využití území (územní rozhodnutí) dle § 76 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.
2.
Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Praze, jako věcně a místně příslušného orgánu státní správy o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem (§19 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění).
Tato rozhodnutí vydávávají příslušné správní orgány v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a zejména na základě rozhodnutí a závazných stanovisek orgánů ochrany životního prostředí (Odbor obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí, Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje, Odbor životního prostředí Městského úřadu Kralupy nad Vltavou).
II. Údaje o vstupech 1. PŮDA Plocha dotčená záměrem má rozlohu 284,9 ha, jedná se o celkovou plochu těžebních oblastí 1A, 1B, 2 a 3. Z této plochy však bude fyzicky těžbou dotčena jen její část, jejíž velikost vyplyne z řešení střetů zájmů (ochrana přírody a krajiny, ochranná pásma energetické a dopravní infrastruktury) z řešení vlastnických vztahů a z vyhodnocení podrobného ložiskového průzkumu, na základě kterého mohou být některé dílčí plochy z těžby vyloučeny.
31
Na základě provedeného biologického průzkumu a zjišťovacího řízení byla z plochy samotné těžby vynechána území s větší biologickou hodnotou tvořená převážně lesními pozemky (pás remízků ve střední části území a prameniště Kolárovického potoka v jižní části území). Další plochy mohou být v budoucnu vynechány dle požadavků orgánů na úseku ochrany životního prostředí, dále pak nebudou těženy všechny plochy v ochranných pásmech energetické a dopravní infrastruktury. Převážná většina plochy dotčené těžbou je tvořena pozemky zemědělského půdního fondu, přičemž dle druhu pozemku jsou zastoupeny chmelnice a orná půda. Malá část zájmového území je tvořena ostatní plochou, dle způsobu využití se jedná vesměs o ostatní komunikace, eventuelně o neplodnou půdu. Lesní pozemky se v ploše těžebních oblastí nevyskytují. Lesní pozemky se nachází v pásu mezi jižním a severním jezerem TO3 a jižně od TO1A a nebudou těžbou dotčeny. Dle výpisů z katastru nemovitostí a mapy průběhu hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále též BPEJ) do plochy záměru zasahuje 8 různých typů BPEJ s kódy 10100, 10501, 12110, 12112, 12113, 12210, 15500, 15600. Půdy ZPF jsou podle kódu BPEJ řazeny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy dle vyhlášky č. 48/2011, o stanovení tříd ochrany. V následující tabulce je uvedena plocha dotčená celým záměrem (celková plocha těžebních oblastí č. 1A, 1B, 2 a 3 a zázemím) v členění dle způsobu ochrany a dle tříd ochrany půdy. Tabulka č. 2: Zastoupení BPEJ a tříd ochrany v ploše záměru
oblast
způsob ochrany BPEJ
třída ochrany ZPF 15600 I 12110, 12220, 15500 IV 12112 V celkem ZPF 10100, 15600 I 10501 II 12210, 15500 IV celkem ZPF
TO1A
ZPF
TO1B
ZPF
TO2 TO3 - jih
mimo ZPF ZPF ZPF
TO3 - sever
ZPF
12113 15600 10501 12210, 15500 celkem ZPF 15600 15500 celkem ZPF
V I II IV I IV
Celkem ZPF – plochy těžby Celkem mimo ZPF – plochy těžby Zázemí ZPF 12210
IV
32
plocha záboru [ha] 1,9 4,6 0,2 6,7 32,1 4,9 13,4 50,4 0,2 17,56 84,3 0,1 31,5 115,9 49,4 44,8 94,2 284,7 0,2 cca 0,5
Obrázek č. 5: Třídy ochrany zemědělského půdního fondu
33
Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP 1067/96 jsou třídy ochrany zemědělské půdy charakterizovány takto: •
do I. třídy ochrany ZPF, jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu,
•
do II. třídy ochrany ZPF jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné,
•
do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu,
•
do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu,
•
do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.
Převážná část dotčeného území je dosud jakýmikoli skrývkovými či těžebními pracemi nedotknutá a půdní pokryv je zachován. V těžební oblasti 2 proběhla po těžbě štěrkopísku nad hladinou podzemní vody zemědělská rekultivace. Pozemky náležející do ZPF jsou v současnosti využívané jako orná půda a chmelnice. Před vydáním územního rozhodnutí musí být zažádáno o souhlas s odnětím pozemků ze ZPF. Před zahájením těžby bude provedena skrývka nadložních vrstev. Vrchní vrstvy budou skrývány odděleně – ornice, podorničí a ostatní skývka. Ornice i podorničí bude ze skrývané plochy uloženy na dočasné deponie. Později budou tyto materiály využity k rekultivaci vytěženého prostoru a k překrytí protihlukového valu, který bude zřízen podél dálnice D8 na straně přivrácené k obci Všestudy. Přebytek ornice bude použit k vylepšení bonit pozemků či rekultivacím jiných lokalit v okolí v souladu s podmínkami kompetentního orgánu ochrany ZPF na základě podané žádosti o souhlas k odnětí pozemků ze ZPF. 2. VODA Voda bude využívána pro pití, pro hygienické účely a technologické účely. Pitná voda Pitná voda pro zaměstnance bude dovážena do objektu balená. Předpoklad spotřeby je 3 l na zaměstnance a den. Roční spotřeba bude do cca 5 000 l.
34
Voda pro sociální účely Voda pro sociální účely bude čerpána z vrtu (studny), který bude vybudován u technického zázemí pískovny. V situaci, kdy tento zdroj nebude vhodný k odběru vody pro sociální účely, bude tato potřeba zajištěna jiným způsobem, např. čerpáním ze vznikající vodní nádrže, pokud v ní bude voda vhodná (po prokázání použitelnosti hygienickým rozborem) nebo dovážením vody cisternou (v tom případě bude v technickém zázemí umístěna zásobní nádrž na vodu o objemu asi 4 - 5 m3). Technologická voda V technologickém procesu bude voda používána dvěma způsoby: 1. pro praní suroviny 2. pro protiprašná opatření Předpokládá se, že část suroviny bude upravována praním. Jelikož se však počítá převážně s těžbou z vody, nebude praní po většinu doby těžby zapotřebí. Praní suroviny bude nezbytné pokud bude realizována suchá těžby partií nad hladinou podzemní vody a případně i při těžbě poloh suroviny s velkým obsahem jílovité frakce. Technologická voda bude odebírána přímo z těžebního jezera. Mokrý proces úpravy zajišťuje rozplavení vstupní suroviny pomocí šnekové pračky písku a odvodnění pomocí odvodňovacího zařízení. Ze šnekové pračky písku je písek dopravován společně s prací vodou do odvodňovacího zařízení, kde je oddělena tuhá složka písku od jílovité suspenze, ve které jsou dispergované koloidní jílovité částice. Jílovitá suspenze bude vedena do pilířem oddělené části těžebního jezera, která bude po jejím zaplnění jemnými podíly z praní suroviny rekultivována zalesněním nebo na zemědělskou půdu. Denní spotřeba vody činí 2 400 000 l (2 400 m3) při kapacitě šnekové pračky písku 1 500 m3/den (což by odpovídalo situaci, že cca polovina průměrné denní produkce je upravována praním). Voda však bude vracena zpět do těžebního jezera. Technologická voda bude dle potřeby používána ke kropení komunikací a dalších zpevněných a manipulačních ploch za účelem snížení prašnosti. Při úpravě suroviny tříděním a drcením budou části zařízení, kde by mohl vznikat prach, sprchovány. Voda bude pro tento účel odebírána přenosným vícestupňovým elektrickým čerpadlem z těžebního jezera. Spotřeba vody pro protiprašná opatření bude do 10 000 m3 ročně. Technologická voda odebíraná z těžebního jezera je vodou důlní. Důlními vodami jsou dle ust. § 40 odst. 1 horního zákona všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, jak se do nich dostaly. (Důlním prostorem je též prostor po vytěženém ložisku štěrkopísku.) Dle odst. 2) písm. a) posledně cit. ustanovení je organizace při hornické činnosti oprávněna bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu. Též podle ust. § 8 odst. 3 písm. f) vodního zákona povolení k nakládání s vodami není třeba k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací.
35
3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Těžená surovina Výpočtem zásob (Morysek, 2012) bylo na lokalitě Dušníky - Křivousy - Vojkovice Všestudy ve třech samostatných těžebních oblastech vymezeno celkem 128 bloků zásob ložiska Dušníky nad Vltavou s celkovými geologickými zásobami 34 309 tisíc m3 štěrkopísků. Z toho se v ploše zájmového území těžby nachází cca 23 330 000 m3 geologických zásob suroviny, hodnocených jako bilanční, vyhledané, volné. Předpokládá se, že z těchto zásob by mohlo být vytěženo max. 80 %. Zbylá část zásob bude vázána v závěrných svazích případně bude jejich těžba nemožná z dalších báňsko technologických hledisek (umístění mezi ochrannými pilíři mimo dosah těžební techniky apod. V celém zájmovém území by mohlo být vytěženo až cca 18 660 000 m3 štěrkopísku, což představuje cca 30 600 000 t. Přesné množství bude závislé na další projektové přípravě záměru, která bude jak je již výše uvedeno vycházet z rozsahu území určeného k těžbě, upřesněného (resp. zmenšeného) na základě dořešení všech střetů zájmů, a to zejména na podmínkách orgánů ochrany přírody a krajiny, na podmínkách správců technické a dopravní infrastruktury, dále na dořešení vlastnických vztahů k pozemkům a na vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkumu. Z ložiskového pohledu vykazuje převážná část vymezených bloků zásob velmi příznivé ložiskové poměry (mocnosti suroviny > 8 m, mocnosti skrývky < 2,5 m, skrývkový poměr < 1 : 3). Výjimku představují pouze: 1) severní část těžební oblasti č. 3 (vyhodnocené mocnosti suroviny < 4 m a skrývkový poměr > 1 : 2,5, které jsou výsledkem vysoké báze kvartérních terasových sedimentů, odpovídají pouze nebilančním zásobám až neložiskovému území), 2) východní část těžební oblasti č. 2 (vzhledem k výraznému uplatnění novodobých navážek odpovídají ložiskové poměry v tomto prostoru pouze nebilančním zásobám až neložiskovému území), 3) centrální a západní část těžební oblasti č. 2 (vyhodnocené mocnosti suroviny > 5 m a mocnosti skrývky < 2 m sice stále odpovídají bilančním zásobám, nejistota výpočtu zásob je však v tomto prostoru vysoká. Výpočet mocnosti suroviny zde bylo totiž nezbytné realizovat jak na základě archivních vrtů realizovaných v již vytěženém území, tak na základě archivních vrtů realizovaných ještě před vytěžením území (u těchto vrtů byla mocnost suroviny počítána pouze v horizontu mezi deklarovanou bází dřívější těžby v úrovni 165 m n.m. a ověřenou bází kvartérních terasových sedimentů). Podobné platí i pro výpočet mocnosti skrývky. Ten byl sice realizován výhradně na základě archivních vrtů provedených v již vytěženém území, uplatnit zde však bylo zase nezbytné příspěvek novodobých navážek), 4) úzké zóny v rámci centrální části těžební oblasti č. 1b a v rámci jižní a centrální části těžební oblasti č. 3 (zóny reprezentující jednak hranu vyššího a nižšího terasového stupně, jednak průběh mrtvých ramen řeky Vltavy s předpokládanými méně příznivými ložiskovými poměry na hranici bilančních a nebilančních zásob, archivními vrty nedostatečně ověřené). Z pohledu technologických vlastností vykazuje surovina na ložisku generelně příznivé obsahy jemných částic od 1 do 6 hm. % a vyhovující hodnoty humusovitosti stupňů A – B. Zvláště ve svrchní partiích kvartérních terasových sedimentů jsou však obsahy jemných částic v surovině místy výrazně zvýšené až ke 25 hm. % a zvýšené obsahy jemných částic a lokálně též nepříznivé hodnoty humusovitosti vykazuje surovina také v okolí jílových proplástků. K možnosti využití suroviny jako kameniva do betonu je proto doporučena těžba suroviny 36
v jednom těžebním řezu z vody a vyloučit nelze ani nutnost úpravy suroviny praním. To zvláště v případě realizace uvažované samostatné suché těžby v prostoru vyššího terasového stupně. Vzhledem k méně příznivému zrnitostnímu složení suroviny, charakteristickému vysokým podílem hrubého kameniva a frakce nad 22 mm pak v zájmu maximálního využití suroviny a zlepšení zrnitostního složení zájmových frakcí kameniva je doporučeno kompletní drcení frakcí nad 32 mm. Novým výpočtem zásob bylo vyhodnoceno nové ložisko Dušníky nad Vltavou (D 5278200). Tímto výpočtem zásob se zároveň ruší ložisko nevyhrazeného nerostu štěrkopísku Křivousy - Vojkovice D 3003000, vymezené na základě akce Kralupy - Vraňany - II. Etapa. Surovina: štěrkopísky. Etapa průzkumu: vyhledávací (Janda 1962). Prostor tohoto ložiska je totiž zcela zahrnut v rámci nově vymezeného ložiska Dušníky nad Vltavou. Pohonné hmoty a mazadla Motorová nafta se bude používat jako palivo pro mechanizaci při skrývkových a rekultivačních pracích (dozer, rýpadlo) a zejména pro kolové nakladače (2x), které budou sloužit pro nakládku u expedice a pro případnou suchou těžbu. Nafta bude dovážena, v pískovně bude v prostoru sociálně technického zázemí umístěn sklad pohonných hmot – nadzemní dvouplášťová nádrž buď typu BENCALOR nebo Kompakt. Spotřeba nafty bude asi 300 tis. l za rok. Nákladní automobily odběratelů budou pouze přijíždět k provozním deponiím výrobků, kde budou naloženy a s materiálem odjedou do místa konečného využití. Tankovat v pískovně nebudou, proto není spotřeba paliv expedičních nákladních automobilů do celkové spotřeby nafty v pískovně zahrnuta. Benzin bude spalován ve vozech vedení podniku. Bude nakupován v běžné obchodní síti a spalován ve vozidlech především mimo těžebnu. Nebude v těžebně skladován. Oleje budou používány v převodovkách a hydraulice pracovních strojů (ekologický olej – biologicky odbouratelný, např. BIOHYD). Odhadovaná spotřeba ekologického oleje dosáhne 700 l/rok. Výměnu zajistí specializovaná firma vybavená příslušným zařízením zabraňujícím úkapům při výměně (vany pod převodovkou stroje). Pro běžnou údržbu budou mazadla a oleje skladována v menším množství v prostoru sociálně technického zázemí v ocelové montované hale, ve které bude zabezpečený sklad oleje. Celková spotřeba oleje bude činit asi 2 000 l za rok. Elektrická energie Dodávky elektrické energie budou zajištěny z vlastní trafostanice 630 kVA situované v prostoru pískovny, která bude napojena na nejbližší existující vedení VN 22 kV. Elektrická energie se bude používat k pohonu korečkového rýpadla, linky na úpravu štěrkopísku, čerpadla, vytápění šatny a provozní místnosti (mobilní buňky), osvětlení, k napájení kancelářské techniky a váhy. Odhadovaná spotřeba el. energie: cca 700 MWh/rok Plyn S plynofikací provozovny se neuvažuje.
37
4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU K napojení na síť veřejných komunikací se počítá s vybudováním nové účelové komunikace, dojde tím ke zkrácení vzdálenosti od nového sociálně technického zázemí k silnici III/24212. Účelová komunikace v délce cca 650 m a šířce 6 m povede od plochy technického zázemí jižně přímo k silnici III/24212, bude zbudována v trase polní cesty a bude zpevněná silničními panely. Expedice bude realizována nákladními automobily po účelové komunikaci jižním směrem ke stávající silnici 3. třídy III/24212 dále pak k silnici II/101, po ní na silnici II/608 a dále převážně na MÚK Úžice na dálnici D8. Uvnitř pískovny budou vytvářeny dle potřeby účelové komunikace spojující sociálně technické zázemí s technologickým zázemím, tj. s místem nakládky suroviny. Tyto komunikace nebudou kryty silničními panely, snížení prašnosti bude zajišťováno zpevněním cesty hrubým štěrkem. Do budoucna se dále uvažuje s vybudováním další účelové komunikace, která by propojila silnici III/24212 a II/101, došlo by tak k výraznému zkrácení přepravní vzdálenosti, a tím i uspoření pohonných hmot a snížení produkce hluku a emisí, a to zejména v blízkosti obce Zlosyň, kolem které nyní silnice II/101 vede. Trasa této spojky není ještě definitivně určena (viz následující obrázek č. 6) a bude upřesněna později dle jednání s vlastníky pozemků a dle dalších identifikovaných střetů zájmů. Její poloha může ležet v oblasti mezi dálnicí D8 a silnicemi II/101 a III/24212, přibližně v prostoru vymezeném fialovými čárkovanými liniemi. Ve svém vyjádření k zjišťovacímu řízení KHS požaduje posoudit trasu směr Vojkovice – Hostím – Chlumín – Obříství (II/101 – I/9) z akustického hlediska. Tato trasa však nebude pro dopravu štěrkopísku z ložiska Dušníky nad Vltavou využívána. Pro dopravu do Prahy je tato trasa oproti posuzované trase výrazně nevýhodnější. Zároveň se expedice do oblasti Neratovic či Mělníka a dále na východ nepředpokládá. V této oblasti nebude štěrkopísek konkurenceschopný, výhodnější polohu mají pískovny v Hostíně, Zálezlicích, Tišicích a také pískovny stejného oznamovatele v Křenku či Otradovicích. V přepracované verzi hlukové studie je přesto dle požadavku KHS vyhodnocen i vliv hluku z dopravy v obci Vojkovice na silnici II/101. Pro modelový výpočet bylo uvažováno trasování 10 % expedičních nákladních automobilů v tomto směru. Pro dopravu části produkce do Prahy je též uvažováno s využitím lodní dopravy po Vltavě s využitím stávajícího přístaviště, u kterého bude zřízeno překladiště písku. Tím též dojde ke snížení dopravního zatížení silničních komunikací a ke snížení hluku z dopravy.
38
Obrázek č. 6: Dopravní napojení záměru na MÚK Úžice na D8
39
Obrázek č. 7: Schématické znázornění spojky mezi silnicí III/24212 a II/101 (prostor mezi fialovými čárkovanými liniemi)
Dopravně – inženýrské údaje týkající se komunikace II/101 je možné zjistit z celostátního sčítání dopravy v roce 2010, které provedlo ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic). Pro silnici III/24212 nejsou data ze sčítání k dispozici (silnice 3. třídy ŘSD systematicky nesčítá). Ovšem silnice III/24212 je pouze krátká slepá komunikace, která se odbočuje ze silnice II/101, vede západním směrem a končí u dálnice D8, na kterou se však nenapojuje. Silnice slouží prakticky jen pro obsluhu stávající provozovny oznamovatele v DP Všestudy a k obsluze výrobního areálu Družstva cementářů. Tabulka č. 3: Intenzity dopravy podle druhu vozidel: celoroční průměr za 24 hodin v počtech vozidel.
SIL
ÚSEK
II/101 1-2210
ZAČÁTEK ÚSEKU
KONEC ÚSEKU
vyústění z 608 před Veltrusy
Hostín, zaústění 24217
Vysvětlivky k tabulce:
TV 472
O 2 103
M 30
SV 2 341
SIL -Číslo silnice ÚSEK -Číslo sčítacího úseku TV -Těžká motorová vozidla celkem O - Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy M -Jednostopá motorová vozidla SV - Všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel)
Vlivem realizace záměru dojde k navýšení stávající intenzity dopravy na veřejných komunikacích. Při maximální roční těžbě 800 tisíc tun suroviny dosáhne množství vozidel expedujících kamenivo (o nosnosti 30 až 33 tun) celkového počtu cca 25 400. Celkový počet jízd 40
nákladních vozů zahrnujících i příjezd do pískovny bude dvojnásobný – cca 50 800 jízd NA. Při počtu 250 dní expedice ročně bude záměr denně vyvolávat 204 jízd nákladních vozidel. Dále se bude v rámci sanace a rekultivace ukládat materiál do vytěženého prostoru těžební oblasti 1. Tento materiál bude dovážen v nákladních autech, přičemž bude využíváno zpětné vytížení aut. To znamená, že automobily přivážející materiál k zavezení budou zpět odvážet kamenivo. K dalšímu nárůstu intenzity dopravy nad výše uvedenou hodnotu tedy nedojde. Dále lze očekávat příjezd cca 10 osobních automobilů denně (tj. 20 průjezdů). Tabulka č. 4: Obslužná doprava pískovny
Expedice kameniva
Množství [t/rok]
Průměrná tonáž NA [t]
Počet jízd [NA/rok]
Počet jízd [NA/den]
800 000
30 – 33
50 800
204
Další tabulka uvádí intenzity dopravy na dotčených komunikacích pro projektovou a nulovou variantu. Pro tento výpočet byly použity údaje přepočtené pro denní dobu 6:00 – 22:00 hodin, v noční době nebude expedice provozována. Tabulka č. 5: Dopravní intenzity na dotčené veřejné komunikaci v denní době (6:00 – 22:00) – varianta nulová a projektová
komunikace 1 II/101
úsek 1 – 2210
Varianta nulová = stávající stav N O Ʃ 425 1 728 2 153
Varianta projektová N O Ʃ 629 1748 2377
Vzhledem k tomu, že je po předmětných komunikacích dlouhodobě přepravován štěrkopísek z pískoven v předmětné oblasti v současné době roztěžených, lze s určitostí předpokládat, že štěrkopísek z připravované těžebny nahradí částečně v místech spotřeby surovinu z těchto dotěžovaných a roztěžených pískoven, které z části využívají stejnou přepravní trasu. K významnějšímu nárůstu dopravy tak nedojde. Není totiž důvod předpokládat, že v souvislosti s otevřením nové těžebny dojde v předmětné oblasti ke zvýšení poptávky po surovině, jejíž realizace by způsobila vyšší dopravní zátěž. Nicméně v rámci oznámení záměru je hodnocena nejhorší možná varianta, tj. nárůst o veškerou vyvolanou dopravu. 5. ODPADY – VSTUP PRO SANACI V rámci sanace a rekultivace v těžební oblasti 1 (1A i 1B) bude provozováno zařízení k využívání odpadů. Provoz zařízení se bude řídit příslušnými právními předpisy: zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění, vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění a vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění. Zařízení bude určeno k využívání odpadů ukládáním na povrchu terénu způsobem uvedeným v příloze č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., pod kódem R10 vyjma aplikace na zemědělskou půdu, tj. k “rekultivaci povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů, pískoven” dle § 2 písm. j) vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění.
41
Pro provoz zařízení bude zpracován provozní řád a bude zažádáno na Krajský úřad Středočeského kraje o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání odpadů podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. KÚ v rámci tohoto souhlasu schválí provozní řád zařízení. Mezi základní obecné požadavky a charakteristiky kvality přijímaných odpadů patří: • do zařízení je přijímán pouze odpad kategorie O, který neobsahuje příměsi žádných nebezpečných látek či odpadů, •
jednodruhové přijaté odpady jsou odpady nesmíšené z více druhů, i když kvalitativně může jít o odpady různých vlastností,
•
v zařízení nejsou využívány odpady nebezpečné, směsné komunální odpady a odpady uvedené v příloze č. 5 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. (viz též kapitola 10),
•
odpady využívané na povrchu terénu, nesmí obsahovat vyšší koncentrace škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k vyhlášce a jejich vodný výluh musí splňovat požadavky stanovené v tabulce č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce, (viz též kapitola 10),
•
na povrchu terénu lze ze stavebních odpadů využívat pouze vytěžené zeminy a hlušiny a upravené odpady v podobě recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu nebo stavební a demoliční odpady, ze kterých byly odstraněny nebezpečné složky a lze z nich odebrat vzorek určený ke zkouškám.
•
všechny přijímané odpady splňují podmínky uvedené v bodě 2 přílohy č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Všechny využívané ukládané odpady, na které se vztahuje zákon o odpadech, budou splňovat podmínky uvedené v bodě 2 přílohy č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Příloha č. 11 stanoví podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu. Odpady mohou být využity k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny), jestliže: a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy (zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů), jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k této vyhlášce, c) odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod), musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
42
Tabulka č. 6: Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů (tab. č. 10.1. vyhl č. 294/2005 Sb.)
Ukazatel
Jednotka
Limitní hodnota
Kovy As
mg/kg sušiny
10
Cd
mg/kg sušiny
1
Cr. celk.
mg/kg sušiny
200
Hg
mg/kg sušiny
0,8
Ni
mg/kg sušiny
80
Pb
mg/kg sušiny
100
V
mg/kg sušiny
180
mg/kg sušiny
0,4
mg/kg sušiny
6
mg/kg sušiny
1
mg/kg sušiny
300
mg/kg sušiny
0,2
Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) BTEX Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU Chlorované alifatické uhlovodíky EOX Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované) Uhlovodíky C10-C40 Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) PCB
Tabulka č. 7: Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů (tab. č. 10.2. vyhl. č. 294/2005 Sb.)
Testovaný organismus
Doba působení
I.
II.
(hodina) Poecilia reticulata nebo Brachydanio trio
Daphnia magna Straus
96
Ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba
Ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba
48
Procento imobilizace perlooček nesmí
Procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím
43
Testovaný organismus
Doba působení
I.
II.
(hodina) v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedemus subspicatus
72
Neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
semena Sinapis alba
72
Neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Na příjezdové komunikaci do areálu v místě sociálně technického zázemí bude umístěna váha, kde se každé vozidlo zváží a pracovník provede vizuální kontrolu naváženého materiálu. Dále se bude postupovat v souladu se schváleným provozním řádem. V těžební oblasti 1 je 4,7 mil m3 volných geologických zásob, přičemž z nich reálně vytěženo může být cca. 3,3 mil m3 (protáhlý tvar s dlouhými závěrnými svahy, střety s technickou a dopravní infrastrukturou). Toto množství suroviny bude nahrazeno inertními materiály, přičemž část sanačního materiálu bude pocházet i ze samotné těžby na lokalitě (komerčně nevyužitelný materiál). Množství dovezeného materiálu uloženého v rámci sanace těžební oblasti 1 bude tedy nižší než 3,3 mil m3..
III. Údaje o výstupech 1. OVZDUŠÍ Zařazení zdroje Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší patří těžba štěrkopísku mezi zdroje vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu, kód 5.13. Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den. Pro povolení provozu zdroje je vyžadován provozní řád, který obsahuje soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření k předcházení, ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijního stavu v souladu s podmínkami ochrany ovzduší. Vzhledem k těžbě z vody a mokrému způsobu úpravy záměr neznamená významné riziko emise prachových částic. Při úpravě suroviny tříděním a drcením však budou části zařízení, kde by mohl vznikat prach, sprchovány. Pro omezení prašnosti bude v případě sucha
44
prováděno kropení materiálů, ploch a komunikací v těžebně a případně i příjezdové účelové komunikace kropícím vozem. Pokud by byly znečištěny příjezdové komunikace pískem či zeminami, dojde k jejich mytí. Pro posouzení vlivu na kvalitu ovzduší byla zpracována rozptylová studie (Šinágl, 2012), která zahrnuje i popis zdrojů znečisťování a podrobný výpočet emisí. Bodové zdroje Ve fázi těžby ani expedice nebudou působit bodové zdroje znečišťování ovzduší. Plošné zdroje Plošný zdroj emisí představuje prostor těžby a prostor úpravy suroviny s expediční nakládkou. Zdrojem emisí jsou výfukové plyny z provozu použité techniky (podkopové rypadlo, kolový nakladač), kdy je předpokládán během provozu současný chod dvou strojů o výkonu motoru 270 kW, a z pojezdů těžkých nákladních vozidel (TNA). K pojezdům TNA bude docházet během expediční nakládky v prostoru deponie v blízkosti úpravy suroviny. Dále bude docházet k pojezdům TNA v prostoru technického zázemí, kde bude umístěna mostová váha. Zde budou vznikat také emise z výfukových plynů motorů techniky, která bude v prostoru technického zázemí tankovat motorovou naftu (bude zde umístěna čerpací stanice s jedním výdejním stojanem) a emise z vlastního tankování (benzen). Dále je v prostoru technického zázemí uvažováno s pojezdy osobních automobilů zaměstnanců. Plošné zdroje mohou představovat také odkryté plochy během těžby (vznos TZL působením větru), ale s ohledem na převažují těžbu z vody a s minimální vlhkostí suroviny 5% není působení těchto ploch uvažováno. Vliv TZL je závislý na povětrnostních podmínkách. Vzhledem k zahloubení lomu vůči okolnímu terénu a místním podmínkám, vzdálenosti od okolní zástavby (minimální vzdálenost těžby od zástavby bude 150 m) a s přihlédnutím ke směru a rychlosti převládajících větrů, se celkové působení TZL na okolní prostředí ve vztahu k obyvatelstvu nejeví jako významné. Přehled uvažovaných plošných zdrojů je uveden v následující tabulce. •
P1 - Prostor těžby
•
P2 - Prostor úpravy suroviny a expediční nakládky
•
P3 - Prostor technického zázemí
Liniové zdroje Uvažované liniové zdroje tvoří účelová komunikace spojující technické zázemí s technologickým zázemím, tj. s místem nakládky suroviny (L1), dále přístupová komunikace (L2) – účelová komunikace spojující technické zázemí se silnicí III/24212, silnice III/24212 v úseku od přístupové komunikace k silnici II/101 (L3), úsek silnice II/101 ve směru na Zlosyň a dále na Veltrusy až ke kruhové křižovatce se silnicí II/608 (L4) a úsek silnice II/608 o kruhové křižovatky ve směru k dálnici D8. Z konzervativního hlediska je pro účel studie dále uvažováno ještě s liniovým zdrojem, který představuje pohyb kolového nakladače převážejícího vytěženou surovinu z prostoru těžby do prostoru technologického zázemí k její úpravě. Je to vedle pásového dopravníku další uváděná možnost přepravy suroviny ke zpracování. Tato přeprava je uvažována s ohledem na její vyšší emisní vydatnost. Její délka je zvolena 320 m i s vědomím jejího
45
neekonomického provozu. Denní počet přeprav suroviny byl dle uvedené výroby stanoven ve výši 380. Množství emisí Výpočet emisí je podrobně uveden v rozptylové studii. Následující tabulka shrnuje produkci emisí u všech uvažovaných zdrojů. Tabulka č. 8: Celkový přehled zdrojů znečištění ovzduší
Zdroj znečišťování Číslo zdroje
Popis zdroje
Emise (kg/rok)
Označení zdroje
Typ NOX
PM10
PM2,5
Benzen
1
Prostor těžby nejblíže k obci Vojkovice
P1
plošný 1010.625 382.775 205.167
2.888
2
Prostor úpravy suroviny a expediční nakládky
P2
plošný 3888.265 861.062 374.512
13.262
3
Prostor zázemí
P3
plošný 3015.235 186.844 722.393
11.079
4
Vnitroareálová účelová komunikace
L1
plošný
278.265
459.135
10.254
3.348
5
Přístupová komunikace - tech. zázemí → III/24212
L2
plošný
96.110
215.888 115.716
0.930
6
Silnice III/24212 → II/101
L3
liniový
65.151
229.339 122.926
0.637
7
Silnice č. II/101 → II/608
L4
liniový
406.858
987.603 529.355
3.352
8
Silnice II/608 → D8
L5
liniový
38.047
80.628
43.216
0.321
9
Přeprava suroviny kolovým nakladačem
L6
liniový
71.179
123.509
66.201
0.687
technického
2. VODY Odpadní vody Provozem zařízení na praní štěrkopísku nevznikají žádné odpadní vody ve smyslu zákona o vodách. Z pískovny nebudou žádné odpadní vody z praní písku vypouštěny do povrchových ani podzemních vod. Důlními vodami jsou všechny vody, které jsou v důlním prostoru bez ohledu na to, jak se do něho dostaly. Důlními prostorami jsou všechna důlní díla a dále pak vyrubané a zavalené nebo založené prostory v hlubinných dolech, prostory po vytěženém ložisku štěrkopísku nebo lomu, apod.
46
Odpadní vody z technologie V budoucí pískovně nebudou vznikat žádné odpadní průmyslové vody. Technologická voda (odebíraná ze vznikajícího jezera) bude používána pouze k čištění komunikací, případně kol nákladních automobilů před odjezdem z pískovny. V suchých obdobích bude prováděno kropení materiálů a ploch za účelem snížení prašnosti, voda po kropení bude volně zasakovat, částečně se odpařovat a ze zpevněných ploch stékat a následně rovněž zasakovat. Tyto vody nejsou v technologickém procesu kontaminovány. Žádné technologické odpadní vody nebudou vypouštěny ani z důlního prostoru. Pro praní suroviny bude využita voda z těžebního jezera. Její kvalitativní ukazatele nebudou v technologickém procesu ovlivněny. Splaškové odpadní vody Splaškové odpadní vody budou dosahovat stejného objemu jako spotřeba vody pro pitné a sociální účely. Splaškové vody budou svedeny do bezodtokové jímky o objemu asi 5 m3, a ta bude pravidelně vyvážena na základě smlouvy do ČOV. Odhadované množství splaškových odpadních vod dosáhne cca 150 m3/rok. Dešťové vody Srážkové vody spadlé na plochu těžebny budou volně vsakovat do podloží, stékat po podloží do okolí nebo se stanou součástí vody v těžebních jezerech. Možnému znečištění vod bude předcházeno dodržováním manipulačních předpisů týkajících se pohonných hmot a maziv a parkováním vozidel na pevném stání. 3. ODPADY Odpady vznikající v provozu pískovny při těžební činnosti Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech se vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem. Dle zákona č. 157/2009 Sb. se rozumí těžebním odpadem odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z těžby nebo úpravy nerostů. V případě posuzovaného záměru se předpokládá komerční využití veškerého vytěženého materiálu včetně nadsítného a nadložních jemných písků. Pouze z procesu úpravy budou zpět do kalového pole ukládány jemné podíly z praní suroviny (výpěrky). Dle § 1, odst. 2, písm. d) se zákon o nakládání s těžebním odpadem nevztahuje na hmoty získané při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny, které jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce nebo jsou jejich součástí anebo jsou určeny pro zajištění nebo likvidaci důlních děl.V daném případě budou výpěrky ukládány do oddělené části těžebního jezera, kde budou využity jako rekultivační materiál. Ukládání výpěrků tedy nebude podléhat režimu zákona č. 157/2009 Sb. Ukládání výpěrků tedy nebude podléhat režimu zákona č. 157/2009 Sb.
47
Odpady vznikající v provozu pískovny při obslužných činnostech Běžným provozem pískovny budou vznikat odpady uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 9: Předpokládané odpady z provozu těžebny
Kód druhu odpadu dle Katalogu odpadů 08 01 11 08 03 17 13 01 12 13 02 07 13 07 01 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 10 15 02 02 16 01 03 16 01 12 16 01 07 16 06 01 16 07 08 16 10 01 17 01 01 17 02 03 17 04 05 17 04 11 17 05 04 17 06 02 20 01 01 20 01 08 20 01 21 20 03 01 20 03 03
Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje Snadno biolog. rozložitelné motorové a mazací oleje Topný olej a motorová nafta Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Obaly obsahující nebezpečné látky nebo těmito látkami znečištěné (obaly od mazacích olejů) Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Pneumatiky Brzdové destičky Olejové filtry Olověné akumulátory Odpady obsahující ropné látky Odpady vody obsahující nebezpečné látky Beton Plasty Železo a ocel Kabely neuvedené pod 17 04 10 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 170503 Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603 Papír, lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravování Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Směsný komunální odpad Uliční smetky
Kategorie odpadu N N N N N O O O O N N O O N N N N O O O O O O O O N O O
S odpady bude nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Jednotlivé druhy odpadů budou tříděny již v místě jejich vzniku a roztříděné ukládány na odpovídající místa dle charakteru odpadu. Shromažďovací místa a prostředky budou označeny v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. Pro shromažďování uvedených druhů odpadů bude zajištěn dostatečný počet shromažďovacích nádob tak, aby bylo zabezpečeno jejich vyhovující shromažďování a zároveň zajištěno i třídění jednotlivých druhů odpadů.
48
Pro nakládání s odpady uzavře oznamovatel smlouvu o odstranění nebezpečných a ostatních odpadů a o zpětném odběru použitých výrobků se společností oprávněnou k nakládání s odpady nebezpečnými i ostatními. Provozovna nebude zapojena do systému sběru komunálního odpadu obce. Dle § 25 zákona o odpadech platí zvláštní ustanovení pro vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení, kterými se rozumí: a) odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB, b) odpadní oleje, c) baterie a akumulátory, d) kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady, e) odpady z výroby oxidu titaničitého, f) odpady azbestu, g) autovraky, h) elektrická a elektronická zařízení. Na část produkovaných odpadů se bude vztahovat povinnost zpětného odběru výrobků. Podle § 38 zákona o odpadech se povinnost zpětného odběru výrobků vztahuje na: a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, b) výbojky a zářivky, c) pneumatiky, d) elektrozařízení pocházející z domácností [§ 37g písm. f)]. Z výše uvedených vybraných výrobků, vybraných odpadů, vybraných zařízení a odpadů s povinností zpětného odběru budou v pískovně vznikat odpadní oleje, baterie a akumulátory, výbojky a zářivky, pneumatiky a případně i elektrická a elektronická zařízení. Při nakládání s nimi bude postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o odpadech. Aby mohla provozovna produkovat odpady z kategorie nebezpečných, bude zažádáno o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. 4. HLUK Hluk z provozu pískovny a z navazující dopravy po veřejných komunikacích byl hodnocen v rámci akustické studie, která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení (Andrš, 2013). Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako plošné, liniové a bodové. Liniové (dopravní) zdroje hluku budou u hodnoceného záměru tvořeny vnitroareálovou a mimoareálovou automobilovou dopravou, která bude zajišťovat expedici suroviny. Bodové zdroje budou představovat jednotlivé strojní zařízení používané ke skrývkám, těžbě a úpravě suroviny. Hluk z dopravy Rozbor dopravní situace na sledovaných komunikacích pro jednotlivé hodnocené varianty je komentován v kapitole B.II.4, podrobněji je zatížení dopravních sítí analyzováno v akustické studii. Jako podklad pro akustické posouzení hluku z dopravy slouží dopravní intenzity, zejména jejich přírůstek ve srovnání se stavem bez realizace záměru. Posouzení je provedeno pro variantu projektovou (roční těžba 800 000 t), která generuje denně 204 jízd nákladních a 20 jízd osobních vozidel.
49
Tabulka dopravních intenzit (jako podklad pro akustický výpočet) je uvedena v kapitole B.II.4, vyhodnocení vlivu pak v kapitole D.I.9. Hluk z provozu Jako stacionární zdroje hluku se uplatní stroje a zařízení používané při provádění skrývek, těžbě, úpravě a při přemisťování a nakládce suroviny. Do zdrojů hluku z provozu areálu je třeba dále zahrnout i expediční automobily, které se pohybují po všech vnitroareálových a účelových komunikacích až po výjezd na veřejné komunikace. Pro hodnocení hlukových vlivů stacionárních zdrojů, bylo použito akustických údajů získaných těmito způsoby: •
z technických dokumentací pracovních strojů a zařízení, které budou na lokalitě použity,
•
z technických dokumentací obdobných pracovních strojů a zařízení,
•
z archivních podkladů zpracovatele, které vychází z již provedených akustických studií a z vlastních měření akustických výkonů na obdobných zařízeních,
•
z přípustných hodnot emisí hluku dle Nařízení vlády č. 9/2002 Sb. v platném znění (směrnice 2000/14/EC), Akustické parametry jednotlivých zdrojů hluku jsou uvedeny v následující tabulce.
Hluk ze stacionárních zdrojů a z dopravy na účelových komunikacích se hodnotí v denní době pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h). Provoz zdrojů hluku není ve výpočtu časově korigován. V reálném provozu ale nelze předpokládat jejich souvislé nasazení po celou pracovní dobu. Výpočet je tedy proveden s rezervou na straně bezpečné. Tabulka č. 10: Zdroje hluku a jejich akustické parametry
ZDROJ
Užití
počet
hladina akust. výkonu LwA
bodové zdroje
činnost
ks
dB
skrývka ornice, rekultivace skrývka, suchá těžba, nakládka u expedice přeprava skrývky otvírka, pomocné práce těžba z vody třídění, drcení, praní
1
105,0
3
103,0
pásový dozer (diesel) kolový nakladač (diesel) nákladní automobil (diesel) pásové rýpadlo (diesel) pásové korečkové rýpadlo (elektro) úpravna (elektro) liniové zdroje nákladní automobil (liniový zdroj)
činnost expedice + dovoz materiálu k zásypu
1 1 1 1
105,0
105,0 98,0 115,0
intenzita dopravy ~ 26 jízd/hod
Prezentace a interpretace výsledků výpočtů z akustické studie a vyhodnocení vlivu na akustickou situaci je předmětem kapitoly D.I. 9. Vibrace Provoz těžebny štěrkopísku nebude významným zdrojem vibrací s vlivem na okolí.
50
5. ZÁŘENÍ RADIOAKTIVNÍ, ELEKTROMAGNETICKÉ V pískovně nebudou provozovány umělé zdroje radioaktivního záření ani významné zdroje záření elektromagnetického. Zdrojem přírodního radioaktivního záření je radon 222Rn. Území leží dle mapy radonového indexu Českého geologického ústavu v převažující přechodné kategorii radonového indexu geologického podloží. Obrázek č. 8: Výřez z mapy radonového indexu pro širší okolí zájmového území (dle ČGS)
51
ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění definuje územní systém ekologické stability (ÚSES) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území, který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. ÚSES nadregionální a regionální Nadregionální a regionální ÚSES je vymezen v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZUR). Na následujícím obrázku je zobrazen výřez ze systému ÚSES dle ZUR v okolí záměru. Je zřejmé, že žádný prvek (biokoridor ani biocentrum) neleží přímo v ploše záměru. Severní část zájmového území však leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru BK58 (Údolí Vltavy – K10), který je představován tokem Vltavy. Samotný biokoridor leží cca 400 m severně od hranice těžební oblasti 3. Nejbližšími biocentry jsou BC 1483 Veltruský luh (0,6 km západně od těžební oblasti 1A) a BC 1484 Dřinovský háj (1,4 km jihovýchodně od těžební oblasti 2).
52
Obrázek č. 9: Poloha systému ÚSES dle ZÚR Středočeského kraje
ÚSES lokální Lokální ÚSES je vymezen územními plány obcí. Obec Vojkovice nemá platný územní plán, proto na území obce není závazně vymezen lokální ÚSES. Prvky ÚSES byly vymezeny v územním plánu obce Vojkovice (Sovinová 1998), který však existuje pouze v konceptu a nebyl schválen. Dle tohoto konceptu je jako ÚSES vymezen pás zeleně táhnoucí se od západu k východu ve střední části těžební oblasti 3. Ve střední části tohoto pásu je situováno lokální biocentrum (v prostoru tzv. Bezedné tůně), které je biokoridorem napojeno na západě na RBC 1483 a na východě na pás zeleně situovaný severně od obce Vojkovice. Část tohoto biokoridoru je značena jako návrh. Další navržený biokoridor je pak veden ze zmíněného lokálního biocentra podél polní cesty k severu k sídlu Dědibaby. Další severojižně orientovaný liniový prvek ÚSES je lokální biokoridor sledující tok Kozárovického potoka od východu k jeho prameništi na západ. Tento biokoridor dále pokračuje jako navržený k dálnici D8. Větší lokální biocentrum tvořené lesním porostem je pak umístěno jihovýchodně od těžební oblasti 2 Obec Všestudy má zpracovaný územní plán, který vymezuje i systém ÚSES. V rámci zájmového území je vymezen lokální biokoridor (LBK 147) navazující na tok Kozárovického potoka směřující dále k dálnici D8 (pokračování z území obce Vojkovice). Dále ÚP Všestudy vymezuje na k.ú. Dušníky nad Vltavou prvek RBC 25, jedná se o výběžek RBC 1485 Veltruský Luh, který překračuje dálnici D8. Tento prvek je tvořen lesním porostem s vodní plochou a leží západně od zájmového území. Dále na něj navazuje interakční prvek IP01 směřující k jihu podél západní hranice těžební oblasti 1B, tento prvek je
53
tvořen řídkým stromořadím podél komunikace Dušníky nad Vltavou – Všestudy. Další interakční prvky (IP 05 a IP 07) jsou pak vedeny těsně podél dálnice D8 k jihu, jedná se o zeleň v prostoru mezi dálnicí D8 a stávající účelovou komunikací. Výše uvedený systém ÚSES v obcích Všestudy i Vojkovice v podstatě odpovídá i situaci v 2. Úplné aktualizaci územně analytických podkladů pro správní území ORP Kralupy nad Vltavou (Institut regionálních informací s.r.o., 2010) – dále jen ÚAP. 2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a jeho prováděcích vyhláškách. V České republice se dělí na dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Celkem se rozlišují dva typy velkoplošných zvláště chráněných území – národní parky a chráněné krajinné oblasti a čtyři typy maloplošných zvláště chráněných území – národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Kromě těchto zvláště chráněných území, která jsou vyhlašována v lokalitách s významnými přírodními hodnotami, může být za účelem ochrany krajinného rázu s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot zřízen orgánem ochrany přírody přírodní park. V zájmovém území se žádné maloplošné ani velkoplošné zvláště chráněné území dle dikce § 14 zákona č. 114/1992 Sb. nevyskytuje. Nejbližším maloplošným zvláště chráněným územím je přírodní památka (PP) Veltrusy (v návrhu), která se nachází cca 650 m jihozápadně od zájmového území. Dále leží ve vzdálenosti cca 2,5 km na jih přírodní rezervace (PR) Dřívnovská stráň. 3. NATURA 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránící nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Evropsky významná lokalita (EVL) je legislativně podložena v zákoně č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, který implementuje evropskou směrnici O stanovištích (92/43/EHS). Evropsky významná lokalita je zařazena nařízením vlády ČR do tzv. národního seznamu. Po schválení Evropskou Komisí je zapsána do tzv. evropského seznamu. Ptačí oblasti (PO) jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu NATURA 2000. Jednotlivá ptačí území jsou v ČR vyhlašována samostatně formou nařízení vlády. Řešené území přímo nezasahuje do žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Nejbližší EVL je EVL Veltrusy (CZ0213083) s navrhovanou kategorií ochrany jako PP. EVL Veltrusy se nachází v katastrálních územích Dušníky nad Vltavou, Nové Ouholice, Veltrusy a Všestudy u Veltrus v okrese Mělník. Jeho celková výměra je 297,4323 ha. Těžbou nebude EVL dotčena. EVL Veltrusy je tvořena zámeckým parkem anglického typu, s porostem v kombinaci přirozených lužních porostů (L2.3B), doplněných výsadbami dubů a pravidelně sečenými značně kulturními lučními plochami. Solitéry a aleje dubů, lip a vrb. Park byl výrazně narušen povodní v roce 2002; poté následovalo masivní ošetření poškozených dřevin.
54
Důvodem územní ochrany je, že se jedná o významnou entomologickou lokalitu, refugium xylofágních druhů - páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) a roháče obecného (Lucanus cervus), které patří i mezi zvláště chráněné druhy uvedené v příloze č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., jako druhy silně ohrožené respektive ohrožené. Zároveň se jedná o evropsky významné druhy z přílohy II směrnice O stanovištích č. 92/43/EHS, v případě páchníka hnědého se jedná dokonce o prioritní druh. Jde o lokalitu, která přispívá k udržení příznivého stavu evropsky významných druhů, i proto byla tímto územím vymezena evropsky významná lokalita Veltrusy zařazená do národního seznamu evropsky významných lokalit, nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit v aktuálním znění a do evropského seznamu oznámeného sdělením Ministerstva životního prostředí „o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu“, zveřejněném ve Sbírce zákonů č. 81/2008 ze dne 22. 2. 2008. Obrázek č. 10: Poloha záměru vůči EVL Veltrusy
4. PŘÍRODNÍ PARKY K ochranně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, může orgán ochrany přírody a krajiny zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení tohoto území. Cca 6 km jižně od zájmového území se nachází přírodní park Dolní Povltaví. Byl vyhlášen v roce 1994 a rozkládá se na částech katastrálních území obcí Zlončice a Chvatěruby. Je to přírodně zachovalá pravobřežní část skalnatého Vltavského údolí. Posláním přírodního parku
55
Dolní Povltaví je zachování rázu krajiny, zejména s lesostepmi a skalnatými stepmi, travními porosty, lesními porosty,drobnými vodními toky a charakteristickou strukturou fragmentů zemědělských kultur jako jsou meze, sady, louky a orná půda. Nedílnou součástí parku jsou vlastní tok Vltavy s vodní faunou a břehovými biotopy. Součástí parku jsou chráněná území Větrušické rokle a Máslovická stráň i registrované významné krajinné prvky (Klecanský háj, Klecanské sady, Draháňská rokle). 5. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY, PAMÁTNÉ STROMY Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. VKP dle §3 je vodní tok, tedy Kozárovický potok, který pramení a protéká mezi těžebními oblastmi 2 a 3 a také tzv. Bezedná tůň umístěná v pásu zeleně ve střední části těžební oblasti 3. Dále jsou VKP lesní porosty, které se nachází v ploše záměru a v jeho blízkém okolí. VKP je i samotná údolní niva Vltavy. Dle ÚAP se v zájmovém území nenachází žádné registrované VKP podle § 6. Nejbližší registrovaný VKP leží jižně od Vojkovic a východně od silnice II/101, cca 300 m východně od hranice těžební oblasti 2. Jedná se o území po těžbě štěrkopísku s vodními plochami a zelení. Dle neschváleného územního plánu Vojkovic je jako VKP 49 vyznačena část plochy zeleně v pásu lokálního ÚSES v severní části území zahrnující i Bezednou tůň a přilehlé remízky. Tento prvek zasahuje i na území obce Všestudy. Dále je zde vyznačen VKP 50 – Lípy u Křivous. Jedná se o doprovodnou zeleň u silnice z Křivous do Dědibab mimo plochu těžby. Dle územního plánu Všestud je jižně od těžební oblasti 1A registrován VKP 153. Jedná se o pás liniové zeleně severně od silnice III/24212. V zájmovém území ani v bezprostředním okolí se nenachází žádné památné stromy. 6. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu souvisí v nejužším možném slova smyslu s přítomností člověka v území. Člověk vždy usiloval o zdokonalení svých životních podmínek, a to především z utilitárních důvodů, ale nejen takových. S projevy těchto jeho aktivit se v krajině setkáváme v mnoha směrech dodnes a lze očekávat, že i nadále přetrvají, jiné naopak již zastihnout nelze či budou jednou nahrazeny jinými a novými. Podobně jako v případě fyzickogeografických poměrů, které vytvářejí provázaný komplex přírodních podmínek, tak i jednotlivé doklady přítomnosti člověka v krajině nevystupují nezávisle, nýbrž mezi nimi existují souvislosti. Tyto souvislosti přesahují horizont lidského života a bezpochyby také fyzický prostor, jemuž se věnuje tato studie. Zájmové území náleží k oblastem s doloženou přítomností člověka již v prehistorických obdobích. Archeologické nálezy v širším okolí dokládají osídlení zdejšího území již z období mladší doby kamenné. Tok Vltavy fungoval jako důležitá historická trasa – stezka, po níž byl realizován pohyb osob i zboží. Obdobným způsobem jako spolehlivý přírodní orientační
56
prvek byl využíván nedaleký tok Labe. „Obec (Vojkovice) vznikla na trase historické cesty z Prahy do Velvar a Slaného, při původním toku řeky Vltavy, který je dnes reprezentován Kozárovickým potokem.“ (www.obecvojkovice.cz)
Zcela primární rys zájmového území představuje trvalá přítomnost zemědělského hospodaření jako základní ekonomické aktivity a orientace. Tento ráz si zájmové území zřetelný způsobem uchovává dodnes, ostatní hospodářská odvětví mají i přes svůj výrazný projev v krajině doplňující roli. Převládá produkce obilnin, zeleniny a chmele. Zastoupení zemědělsky využitých ploch je v naprosté převaze. Dlouhodobost dominance zemědělského zaměření území dokládají dostupné historické mapové zdroje, např. výřez mapy II. vojenského mapování z let 1836 – 52, na němž je převaha zemědělsky využitých ploch zcela zřejmá. Porovnáním snímku II. vojenského mapování a aktuálního leteckého snímku lze dobře dokumentovat stav koryta řeky Vltavy, které nedoznalo větších úprav. Z porovnání vyplývá i přítomnost dalších důležitých prvků v krajině – Všestudského náhonu s doprovodnými porosty, Kozárovického potoka a také ve značné míře ucelený rozsah drobnějších zemědělských sídel – Dušníky, Dědibaby, Křivousy. Později naopak přišlo chmelařství a rozvinutá silniční síť včetně dálničního tahu, zřejmý je úbytek travních porostů v okolí řeky. Vedle dominantního zemědělského zaměření se oblast spodního Povltaví vyznačuje další ekonomickou aktivitou, realizovanou nepoměrně kratší dobu, avšak v poměrně koncentrované míře – těžbou štěrkopísků. Tato surovina je již aktuálně dobývána v místě hodnoceného záměru (dobývací prostor Všestudy) a dalších lokalitách v okolí (Zlosyň, Hostín, Zálezlice). Obec Vojkovice reprezentuje typické typicky zemědělskou ves, „a po celou historii i nedávnou minulost také se zemědělstvím souvisel stavební i společenský rozvoj obce. Původní obec Vojkovice vznikla jako seskupení hospodářských dvorů a stavení okolo návsi, jejíž prostor je podnes dobře zachován. Výrazným mezníkem ve vývoji struktury sídla bylo nové trasování dnešní silnice II/101. Obec se začala rozvíjet na plochy mezi původní zástavbou a významným komunikačním tahem. V západní části obce je tak opodstatněna lokalizace bývalého konzervárenského provozu, na východě se podél trasy nové silnice a 57
původní cesty rozvinula obytná zástavba. Křivousy, Dědibaby a Dušníky reprezentují rovněž stará zemědělská sídla drobnějšího měřítka s dochovanou strukturou zástavby. Důležitý znak kulturně-historické charakteristiky území představuje přítomnost významné dopravní tepny – dálnice D8 spojující střed Čech (hlavní město) se severními Čechy, jejíž trasa má nadnárodní význam. Indikátory kulturních či historických hodnot mohou být předměty ochrany dle zákona č. 20/1987 o státní památkové péči. V zájmové ploše uvažované těžby ani v její blízkosti není vyhlášena archeologická, městská, vesnická, krajinná památková rezervace či zóna. Jedinečnou kulturně-historickou hodnotu představuje areál zámku a přilehlého parku v nedalekých Veltrusech. Na podobu této památky v okolní intenzivně využívané krajině měl vliv tok Vltavy, resp. jeho zvýšené vodní stavy. „V roce 1710 řeka opět vystoupila z břehů a dvěma rameny rozdělila lužní les, čímž vzniknul velký ostrov o rozloze 290 hektarů. Při velkých povodních v roce 1784 a 1785 byl výrazně pozměněn vodní režim, protože Vltava opustila východní rameno. Bylo započato se stavbou nákladného regulačního zařízení se stavidly. Samozřejmostí bylo zachování zemědělských ploch, které přinášely panství finanční zisky. Tyto plochy byly zručně zakomponovány mezi okrasné složky, vznikl tak typ tzv. okrasného statku (ferme ornée).“ (http://www.zamek-veltrusy.cz/) Samotný zámek – prvořadá kulturně-historická dominanta reprezentuje barokní stavbu z počátku 18. století, kdy náležel, i přes pozdější úpravy, k nejvýznamnějším dílům vrcholného období barokní architektury v Čechách. Nejbližší památkové objekty, zapsané do Státního seznamu Národního památkového ústavu, reprezentují sýpka v Dědibabech a zbytky synagogy ve Vojkovicích. Výše charakterizovaný zámek ve Veltrusech má status národní kulturní památky. Z pohledu kulturní a historické charakteristiky vystupují jako hlavní znaky krajinného rázu v dotčeném krajinném prostoru: •
Dávné osídlení území, poloha v blízkosti staré stezky
•
Dlouhodobě dominantní zemědělské zaměření území, zemědělský charakter sídel
•
Koncentrace dobývání štěrkopísků
•
Tradice pěstování chmele
•
Významná silniční tepna nadnárodního významu, tranzit
•
Veltrusy – zámek s parkem; kulturně-historická dominanta zásadního významu
Veltruský zámecký areál reprezentuje znak jedinečné cennosti kulturně-historické charaktericky území. Již delší dobu rozvinuté pěstování chmele pak představuje znak význačné cennosti 7. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ Zájmové území není územím hustě zalidněným. Prostor těžby se vyhýbá intravilánu obcí a nachází se v neosídleném území. Pohyb obyvatelstva v tomto prostoru má pouze pracovní, eventuelně omezeně rekreační charakter. Dle portálu geoportal.cenia.cz je pro obec Vojkovice hustota zalidnění 72,88 a pro Všestudy 65,16 obyvatel na km2, což koresponduje i s údaji z portálu územně identifikačního registru (dostupné na http://www.isu.cz/uir) kde je uvedena pro Vojkovice hustota obyvatel 73,58 a pro Všestudy 69,49 obyvatel/km2.
58
8. ÚZEMÍ
ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ VČETNĚ STARÝCH EKOLOGICKÝCH
ZÁTĚŽÍ
Území nepatří mezi území zatížené nad míru únosného zatížení. Za starou ekologickou zátěž (SEZ) je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Podle celostátní databáze starých ekologických zátěží, kterou vede Ministerstvo životního prostředí a Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. nejsou v samotném zájmovém území ani v jeho blízkém okolí evidovány žádné staré ekologické zátěže. Nejbližší stará ekologická zátěž je 1 500 m umístěná jihovýchodně komunální skládka „V Mokřině“ (č. zátěže 18452001). s rizikem bodovým a středním. Riziko spočívá v možné kontaminaci povrchových a podzemních vod. Nelze vyloučit kontaminaci okolního ovzduší skládkovými plyny. 9. EXTRÉMNÍ POMĚRY Extrémní poměry se v zájmovém území nevyskytují.
2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 1. OVZDUŠÍ A KLIMA Klimatické charakteristiky Podnebí zájmové oblasti je v podstatě dáno polohou v mírném klimatickém pásu na rozmezí oblasti s oceánským a kontinentálním klimatem a má nevyhraněný charakter. To se projevuje hlavně střídáním period teplých a studených, suchých a vlhkých během roku i v delších časových obdobích. Výskyt enormních extrémů není příliš častý ani pravidelný. Zájmové území se nachází v teplé oblasti T2. Dle dat z publikace Atlas podnebí Česka (ČHMÚ, 2007) má zájmové území následující klimatické charakteristiky. Tabulka č. 11: Klimatické charakteristiky zájmového území Charakteristika Průměrná roční teploty vzduchu Průměrný roční počet letních dní Průměrný roční počet dní bez mrazu Průměrný roční počet mrazových dní Průměrný roční úhrn srážek Průměrný úhrn srážek v letním půlroce Průměrná roční maxima denních úhrnů srážek Průměrná roční maxima dvoudenních úhrnů srážek
9 - 10 ⁰C 40 -50 260 – 280 80 – 100 450 – 500 mm 300 – 325 mm <35 mm 40 – 45 mm
59
Charakteristika Průměrná roční maxima třídenních úhrnů srážek Jednodenní absolutní maxima srážek Průměrný sezónní počet dnů se sněžením Průměr sezónních úhrnů výšky nového sněhu Průměrné datum prvního sněžení Průměrné datum posledního sněžení Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou Průměrný roční úhrn globálního záření Průměrný roční počet jasných dní Průměrný roční počet zamračených dní Průměrná roční rychlost větru Průměrný roční počet dní s bouřkou Průměrný roční počet dní s kroupami Průměrný roční počet dní s mlhou Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu Průměrný roční tlak vodní páry Průměrný roční sytostní doplněk Průměrná roční vláhová bilance
50 – 60 mm 81 – 100 mm <50 dní <40 cm 10.11. -20.11. 31.3. – 10.4. 30 – 40 dní 2 3 700 – 3 800 MJ.m40 – 50 dní 140 – 150 dní -1 3 – 4 m.s 21 -24 dní 1,5 – 2,0 dny < 60 dní 75 – 80 % 9,0 -9,5 hPa 4,0 – 4,5 hPa < -200 mm
Kvalita ovzduší Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km, zveřejněných MŽP na jeho internetových stránkách (dostupné z:
). Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit. Nejvhodnější charakteristikou lokality jsou průměrné roční koncentrace. Hodnoty krátkodobých maximálních koncentrací a jejich četnost jsou využity jako doplňkové informace o imisní situaci za nepříznivých klimatických podmínek. V následující tabulce jsou uvedeny stanovené koncentrace. S ohledem na zvolenou velikost zájmové oblasti je v tabulce uveden větší počet čtverců 1x1 km, ve kterých lze předpokládat největší vliv záměru. Číselné označení přiřazené k daným čtvercům v tabulce je znázorněno v obrázku č. 7 Obrazové přílohy rozptylové studie. Tabulka č. 12: Hodnoty stávající úrovně znečištění ovzduší pro vybrané čtverce imisní mapy
Roční průměrná koncentrace pro uvedené znečišťující látky (mg/m3) Označení čtverce
1
2
3
4
5
6
8
9
12
PM10
27.3 27.5
PM2,5
17.5 17.4 17.5 17.6 17.7 17.5 17.4 17.5 17.6
18
17.5 17.4
C6H6
1.4
1.4
1.4
BaP*
0.72 0.73 0.75 0.75 0.74 0.72 0.75 0.72 0.73 0.92 0.78 0.73
PM10_M36** 50.8
1.4 51
1.4
1.4
27.5 27.3 1.4
1.4
28 1.4
17
11
13.2 15.2 25.7 19.5 13.7 28
20.9 23.6 13.3
10
NO2
29
13
7
16.4 12.9
27.7 27.6 28.6 27.5 27.5 1.4
1.4
1.4
53.6 52.1 50.9 50.8 51.9 51.8 51.1 52.6 51.3 50.9
* hodnota je uvedena v ηg/m3 ** 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce
60
*** 4. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce Na základě stanovených hodnot koncentrací pro uvedené znečišťující látky lze konstatovat, že zájmová oblast je nejvíce zatížena imisemi TZL, kdy se nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací PM10 (29 µg/m3) a PM2,5 (18 µg/m3) pohybují ve sledovaných čtvercích na úrovni 72% imisního limitu. Nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací PM10 jsou ve čtverci č. 3 (Všestudy), 10 (Veltrusy) a dále 4, 7 a 8, které jsou dotčeny dálnicí D8. Průměrné roční koncentrace PM10 jsou plněny s dostatečnou rezervou ve všech sledovaných čtvercích. Ve všech sledovaných čtvercích došlo k překročení imisního limitu pro 24hod. průměrné koncentrace PM10, neboť 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce jsou vyšší než stanovený limit 50 µg.m-3 (nejvyšší hodnota činí 53,6 µg/m3). Maximální hodnoty 36. nejvyšších hodnot 24hod. průměrné koncentrace PM10 jsou dosahovány v uvedených čtvercích dotčených dálnicí D8. Nejvyšší hodnota průměrné roční koncentrace PM2,5 je ve čtverci č. 10 (Veltrusy), v ostatních čtvercích jsou hodnoty poměrně vyrovnané, průměrné roční koncentrace PM2,5 jsou plněny s dostatečnou rezervou ve všech sledovaných čtvercích. Nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací NO2 jsou ve čtverci č. 3 (Všestudy) a dále 8, 7 a 4, které jsou dotčeny dálnicí D8. Nejvyšší hodnota činí 25,7 µg.m-3 a dosahuje úrovně 64% imisního limitu. Z uvedených údajů je patrný významný vliv dálnice D8 na úroveň pozadí v zájmové oblasti. V posuzované oblasti jsou imisní limity pro roční průměrné koncentrace znečišťujících látek plněny. 2. VODA Povrchová voda Hydrologicky patří území do širšího povodí Vltavy od Rokytky po ústí (č. pov. 3. řádu 112-02). Povodím 4. řádu je v zájmovém území povodí Kozárovického potoka (č. h.p. 1-12-02096/0), částečně i povodí Všestudského potoka (č.h.p. 1-12-02-048). Řeka Vltava, která reprezentuje základní erozní bázi a tím i odvodňovací osu území, protéká cca 1 až 2 km západně a 0,5 až 1,0 km severně od lokality. Plocha povodí řeky Vltavy je 28 090 km2, její délka pak 430 km. Průměrný roční průtok řeky Vltavy na nejbližším hlásném profilu ČHMÚ – stanici Vraňany činí 151 m3/s. Při desetileté povodni zde má řeka Vltava průtok cca. 2 270 m3/s, při stoleté povodni pak průtok cca. 4 090 m3/s. Ve vymezeném záplavovém území se nachází převážná část střední a severní lokality. Jediným vodním tokem v zájmovém území je Kozárovický potok. Kozárovický potok má délku 7,55 km a v zájmovém území se nachází jeho pramenný úsek. Potok teče od Vojkovických tůní na severovýchod v trase opuštěného meandrujícího koryta Vltavy. Tvoří zároveň hranici maximálního dosahu meandrujícího koryta Vltavy směrem jihovýchodním, dokud nebyla provedena regulace toku. Spád potoka odpovídá přibližně spádu bývalého říčního koryta a proto nemá dostatečnou unášecí sílu pro zajištění samočištění. Západně od Vojkovic (tj. v blízkosti zájmového území těžby) plní Kozárovický potok funkci příležitostné vodoteče, po většinu roku se jedná spíše o suché koryto. Kozárovický potok je provázen kvalitním břehovým porostem. Severní část zájmového území je odvodňována přímo do toku Vltavy. Tůně u Vojkovic, tak jako většina tůní v bývalém luhu Vltavy (Bezedná tůň v k.ú. Křivousy a Selská tůň v Hostíně), jsou pozůstatkem prohloubené části koryta řeky. Ponechány přirozenému vývoji konvergují k přeměně na mokřad a vlhký lužní les. Bezedná tůň leží v pásu oddělující TO3 – jih a TO3 – sever a nebude však těžbou zasažena. 61
Obrázek č. 11: Útvary povrchových vod a hydrologická povodí
Záplavové území Větší část zájmového území se nachází v záplavovém území řeky Vltavy. Jedná se zejména o těžební oblast 3, Do těžební oblasti 1B zasahuje záplavové území pouze okrajově a těžební oblasti 1A a 2 leží mimo záplavové území. V oblasti jsou vymezeny záplavové území Q5, Q20 a Q100. Přesné vymezení hranic je dané topografií terénu - viz následující mapa. Do zájmového území nezasahuje aktivní zóna záplavového území.
62
Obrázek č. 12: Vymezení záplavového území v širším okolí zájmového území
Podzemní voda Zájmová lokalita je tvořena kvartérními terasovými sedimenty risského a würmského stáří a z části též holocénními uloženinami. Její hydrogeologické poměry jsou následující: Lokalita je součástí hydrogeologických rajonů č. 4510 Křída severně od Prahy a č. 1172 Kvartér Labe po Vltavu. V prostoru lokality se tak nachází dva kolektory podzemních vod, cenomanský a kvartérní. V křídových sedimentech v zájmovém území je z regionálního pohledu vyvinut kolektor pouze v pískovcích perucko-korycanského souvrství. Tento kolektor A má průlinovopuklinovou propustnost, hladina podzemní vody v kolektoru je napjatá. Transmisivita kolektoru A se pohybuje v rozmezí cca 1.10-5-1.10-4 m2s-1. K dotaci podzemní vody do kolektoru A dochází infiltrací srážek v oblastech výchozu sedimentů perucko-korycanského souvrství v okrajových částech české křídové pánve. Směr proudění podzemní vody v kolektoru A je k SV k hlavní oblasti odvodnění labskému, resp. vltavskému údolí.
63
Odvodnění kolektoru A v širším okolí zájmového území zprostředkovávají dále i četné odběry podzemních vod. Jeho vody jsou středně mineralizované, poměrně tvrdé, typu CaHCO3, s mírně zásaditým pH. Slínovce, příp. vápnité prachovce nadložního bělohorského a spodní části jizerského souvrství mají z regionálního hlediska funkci izolátoru kolektoru A. Funkci kolektoru s převážně puklinovou propustností však může v těchto sedimentech plnit připovrchová zóna rozpukání a rozvolnění hornin. Transmisivita se v této zóně pohybuje v rozmezí cca 5.10-5 – 1,3.10-3 m2.s-1. K dotaci podzemní vody do zvodně vázané na tuto zónu dochází infiltrací srážek přes kvartérní pokryv, příp. dotací ze svrchní kvartérní zvodně. Mezi oběma zvodněmi přitom může existovat částečná hydraulická spojitost. Oběh podzemní vody v kolektoru vázaném na připovrchovou zónu rozpukání a rozvolnění je lokální. Směr proudění podzemní vody vázané na uvedený kolektor je převážně konformní se sklonem terénu. K odvodnění může docházet v úrovni místních erozních bází, kterými jsou v zájmovém území údolí místních vodotečí. Kvartérní fluviální sedimenty tvořené písky a hlinitými písky holocenního stáří a terasovými písčitými štěrky pleistocenního stáří plní funkci dobře průlinově propustného kolektoru. Transmisivita kvartérního kolektoru závisí především na pozici sedimentů vzhledem k úrovni erozní báze. Průměrná transmisivita kvartérního kolektoru v zájmovém území dosahuje hodnot 4,8.10-4 – 1,2.10-2 m2.s-1 a koeficient filtrace dosahuje řádu 10-2 až 10-3 m.s-1. Na kvartérní kolektor je vázána mělká kvartérní zvodeň s převážně volnou hladinou podzemní vody. Zvodeň, je dotována atmosférickými srážkami a břehovou infiltrací vody z Vltavy do terasových sedimentů. K břehové infiltrace dochází nad jezem ve Vraňanech v místech, kde je hladina v toku Vltavy výše než úroveň hladiny podzemní vody. K odvodnění zvodně dochází v místě erozní báze, kterou je v zájmovém území tok Vltavy pod jezem. Úroveň hladiny vody ve Vltavě se nachází nad jezem v nadmořské výšce cca 164 a pod jezem v cca 160 m n.m. Směr proudění podzemní vody je v jižní části zájmového území k cca severu, ve střední a severní části se směr proudění podzemní vody stáčí vlivem infiltrovaných vod z Vltavy k sv. až vsv. Hladina podzemní vody kolísá v tomto kolektoru v závislosti na klimatických poměrech, morfologické situaci a především úrovni vody v toku Vltavy, v hloubce cca 2 – 10 m pod povrchem terénu, tj. v cca 161 - 164 m n.m. Vody kvartérního kolektoru jsou středně mineralizované, poměrně tvrdé, typu Ca-Mg-HCO3-SO4, s téměř neutrálním pH. Žádný z výše uvedených kolektorů není v prostoru lokality významněji vodohospodářsky využíván. Podzemní voda kvartérního kolektoru je v širším okolí zájmového území využívána převážně kopanými studnami k zálivce. Z hlediska využitelnosti podzemních vod pro zásobování pitnou vodou náležejí podzemní vody kvartérní zvodně v okolí zájmového území do II. kategorie – tzn. vody vyžadující složitější úpravu. CHOPAV Na sever od předmětné lokality leží chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída. Toto území leží na opačném břenu Vltavy a jeho hranice je vzdálena více než 700 m od severní hranice těžební oblasti 3. Realizací záměru nebude CHOPAV Severočeská křída dotčena.
64
3. PŮDA Zájmové území se nachází v Polabském bioregionu a zasahují do něho biochora 2Lh a 2RN. V Polabském bioregionu (1.7) převládá hnědá půda typu vega. Na terasových štěrkopíscích vystupují chudé (oligobazické) hnědé půdy, na vátých píscích málo vyvinuté půdy typu kyselých rankerů. V plochých špatně drénovaných okrscích se vyskytují černice, obvykle víceméně oglejené, na výchozech křídy pararendziny. Černozemě se váží na pokryvy spraše a sprašovitých hlín, větší ostrovy tvoří na levém břehu proti Mělníku a níže po proudu. Místy významné plochy tvoří půdy slatinné, náslatě, gleje, lokálně značně karbonátově vápnité. Nejvýrazněji jsou vyvinuty v Mělnické kotlině. V biochoře 2Lh (Širší hlinité nivy 2. vegetačního stupně) jsou půdy jsou převážně typické fluvizemě, na břehových valech písčitější a lehčí, v depresích u okrajů nivy jsou malé lokality glejových fluvizemí a výjimečně i glejů. Pod ústími přítoků jsou na vápnitých náplavech vyvinuty typické černice. V biochoře 2RN (Plošiny na zahliněných píscích 2. v.s.) tvoří původní tvoří především stenické kambizemě, které důsledku zahlinění často přecházejí v teplejších a sušších oblastech do stenických černozemí. Ve vlhčích a chladnějších oblastech arenické kambizemě doplněny o ostrůvky hlinitých černozemí nebo hnědozemí a luvizemí. V lesích jsou mapovány i kyselé kambizemě a podzoly. Charakteristická je větší kyselost a suchost půd. Dle informačního systému SOWAC GIS, který spravuje VÚMOP, v.v.i. se přímo v ploše záměru nacházejí tyto půdní typy: fluvizemě, regozemě a černozemně. Obrázek č. 13: Půdní typy v ploše záměru a okolí (dle VÚMOP, v.v.i.)
65
Informace o BPEJ jsou uvedeny v kapitole B.2.1. 4. GEOFAKTORY ÚZEMÍ Geomorfologie území Z geomorfologického hlediska je území součástí: Systém: Hercynský Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Středočeská tabule Celek: Středolabská tabule Podcelek: Mělnická kotlina Okrsek: Lužecká kotlina Mělnická kotlina, která představuje erozně denudační sníženinu při dolním toku Vltavy a přilehlém úseku středního Labe. Širší oblast soutoku Vltavy a Labe tvoří Lužecká kotlina se zachovalými zbytky lužního lesa (např. PR Úpor), střed Staroboleslavská kotlina protažení ve směru křídové pánve (řada písečných přesypů). Opuštěné údolí Labe z doby středopleistocenní VI. terasy, sledující sudetský směr a založené tektonicky tvoří Mělnický úval, od současného údolí Labe oddělený Turbovickým a Cecemínským hřbetem. Lužecká kotlina představuje severozápadní část Mělnické kotliny. Jedná se o rozsáhlou erozně denudační sníženinu situovanou při soutoku řek Vltavy a Labe a při dolním toku řeky Vltavy. Charakteristická je akumulačním reliéfem údolních niv a pleistocénních říčních teras, vyvinutých na spodno až střednoturonských slínovcích a v okrajové jižní části území též na cenomanských pískovcích a karbonských sedimentech. Lužecká kotlina je téměř zcela zemědělsky obdělávána. Pouze ve své jihozápadní a východní části je nevýznamně zalesněna smíšenými dubovými a borovými porosty. Nejvyšším bodem je Dřínovský vrch (uváděn také pod názvem Dřínov) - 247 m vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi obcemi Dřínov, Úžice a Zlosyň, východně od 10. Kilometru dálnice D8, jižně od zájmového území. Rozsáhlá náhorní vrcholová plošina se nachází 50 m nad okolní krajinou a je porostlá borovicemi, smrky a buky. Jádro vrchu tvoří křídové slínovce, jež jsou pokryté čtvrtohorními štěrkopísky labské říční terasy. Geologie širšího okolí ložiska Z regionálně geologického hlediska je zájmové území součástí české křídové pánve. Ta je zde tvořena svrchnokřídovými sedimenty nasedajícími na sedimenty permokarbonu. Svrchnokřídové sedimenty jsou v zájmovém území vyvinuty ve stratigrafickém sledu od cenomanu po spodní turon, v mocnostech dosahujících maximálně prvních desítek metrů. Cenoman je zde tvořen především glaukonitickými a jílovitými pískovci. Spodní turon pak písčitými slínovci. Sedimentární výplň české křídové pánve je v zájmovém území souvisle překryta různě mocnými kvartérními sedimenty. Svrchnokřídové sedimenty vystupují na povrch až v okolí obcí Zlosyň a Dřínov. Kvartérní sedimenty jsou v zájmovém území tvořeny převážně terasovými uloženinami řeky Vltavy a nivními hlínami, v menší míře též eolickými sedimenty.
66
Geologie vlastního ložiska Vlastní lokalita je dle Základní geologické mapy ČR 1 : 50 000, list 12-22 Mělník tvořena kvartérními terasovými sedimenty risského a würmského stáří a zčásti též holocénními uloženinami. Akumulace kvartérních terasových sedimentů, která představuje ložiskově ověřovanou polohu má deskovitý tvar. Její povrch se generelně uklání směrem k severu, od 173 až 170 m n.m. v rámci vyššího terasového stupně v jižní části území, do 168 až 164 m n.m. v rámci nižšího terasového stupně v severní části území. V detailu je však zvláště v severní části území rozčleněn do několika dílčích elevací a depresí, dokládajících překládání toku řeky Vltavy a průběh jejích mrtvých ramen. Báze akumulace kvartérních terasových sedimentů tvořená spodnoturonskými slínovci se v případě vyššího terasového stupně pohybuje v závislosti na průběhu paleokoryt řeky Vltavy obvykle od 157 do 165 m n.m., v případě nižšího terasového stupně pak obvykle od 152 do 160 m n.m.. Z pohledu zrnitostního složení jsou kvartérní terasové sedimenty tvořeny především štěrkopísky a štěrky. Písky jsou přítomny pouze v jejich svrchní části. Takovéto uspořádání odráží postupný pokles unášecí schopnosti toku řeky Vltavy v průběhu akumulace těchto sedimentů. Při vzájemném srovnání vykazují sedimenty vyššího terasového stupně přece jen nižší obsah štěrkové frakce, než sedimenty terasového stupně nižšího. Z pohledu petrografického složení jsou kvartérní terasové sedimenty tvořeny převážně dobře opracovanými klasty křemene a silicitu, v menší míře též klasty metabazitu, granitu, ruly, břidlice, droby a slepence. Jako surovinu (nevyhrazený nerost – štěrkopísek) bylo možné hodnotit celou akumulaci kvartérních terasových sedimentů, tvořenou písky, štěrkopísky a štěrky. Do suroviny bylo nezbytné zahrnout i izolované polohy jílů o mocnosti menší než 1,0 m, přítomné ojediněle v rámci akumulace kvartérních terasových sedimentů. Mocnosti suroviny se v závislosti na morfologii povrchu a báze akumulace kvartérních terasových sedimentů a mocnosti skrývky pohybují obvykle od 6 do 14 m. Nejnižších mocností od 3 do 7 m dosahuje surovina v pruhu vysokých bází kvartérních terasových sedimentů v severozápadní části lokality mezi sídly Dušníky nad Vltavou a Dědibaby, dále v prostoru izolovaného výskytu vysokých bází kvartérních terasových sedimentů při hraně terasových stupňů v centrálním úseku východní části lokality a také v prostoru dřívější suché těžby jihozápadně od obce Vojkovice, kde je zachována téměř výhradně pouze surovina pod hladinou podzemní vody. Jako skrývku bylo na lokalitě nezbytné hodnotit ornici a nivní hlíny, vyvinuté zejména v nadloží nižšího terasového stupně, v severní části lokality. A dále jíly přítomné místy ve svrchních partiích obou terasových stupňů. Do skrývky bylo navíc nezbytné zahrnout i antropogenní navážky přítomné zejména v prostoru dřívější suché těžby. Mocnosti skrývky se na lokalitě pohybují obvykle od 0,5 do 2,5 m. V prostoru mrtvých ramen řeky Vltavy však dosahují i více jak 3,5 m. Mocnosti ornice se na lokalitě pohybují obvykle od 0,3 do 0,7 m.
67
Obrázek č. 14: Geologická mapa s vyznačením zájmového území
5. FLÓRA, FAUNA A EKOSYSTÉMY Biogeografické zařazení Dle Biogeografického členění České republiky (Culek a kol., 1996) spadá zájmové území do Polabského bioregionu (1.7). Biota bioregionu Flóra je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách, které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i endemity. K typickým druhům patří sněženka předjarní (Galanthus nivalis), česnek medvědí (Allium ursinum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), středoevropský endemit kruštík polabský (Epipactis albensis). Druhy demontánní jsou nečetné, např. knotovka lesní (Melandryum sylvestre). Mezi kontinentálními druhy (v některých případech sarmatské tendence) jsou kozinec písečný (Astragalus arenarius), sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides), violka nízká (Viola pumila), jarva žilnatá (Cnidium dubium), ostřice banátská (Carex buekii), mečík bahenní (Gladiolus palustris), dříve matizna bahenní (Oristecum palustre), len vytrvalý (Linum perenne), druhů, evidentně přesahujících z Panonie, je málo, příkladem je lněnka větvená (Thesium arvense). Na reliktních stanovištích slatin a písků jsou zastoupeny jednak druhy boreokontinentální, např. třtina tuhá (Calamagrostis stricta), 68
tomkovice vonná (Hierochloe odorata), lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), dříve i rosnatka anglická (Drosera anglica), jednak druhy alpidské a především alpidsko - baltické, respektive baltické, k nimž náleží třtina pestrá (Calamagrostis varia), šášina načernalá (Schoenus nigricans), š. rezavá (S. ferrugineus), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Od ní je odvozen neoendemit tučnice česká (Pinguicula bohemica). Krajina bioregionu je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněná, s náhradními společenstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanovišť menšího rozsahu. Odpovídající fauna hercynského původu je silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny (ještěrka zelená). Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích (vřetenuška pozdní, keřnatka vrásčitá), se zbytky lužních lesů (moudivláček lužní, cvrčilka říční), mokřadů a luk s periodickými tůněmi (korýši, měkkýši jantarka obecná, keřovka plavá aj., ptáci vodouš rudonohý, cvrčilka slavíková aj.). Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: chřástal malý (Porzana parva), vodouš rudonohý (Tringa totanus), mandelík hajní (Coracias garrulus), břehule říční (Riparia riparia), crvčilka říční (Locustella fluviatilis), c. slavíková (L. luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella), hlemýžď zahradní (Helix pomatia), jantarka obecná (Succinea putris), keřovka plavá (Bradybaena fruticum), závornatka kyjovitá (Clausilia pumila), pláštěnka sliznatá (Myxas glutinosa), blatenka severní (Stagnicola occulta). Hmyz: vřetenuška pozdní (Zygaena laeta). Korýši: žábronožky Siphonophanes grubii, Branchipus schaefferi, listonozi Lepidurus, Apus,škeblovky Ostracoda. Potenciální přirozená vegetace a geobotanická rekonstrukce Z mapy potenciální přirozené vegetace lze vyčíst, že původní vegetaci tvořila mapovací vegetační formace Lipová doubrava (Tilio-Betuleum). Lipové doubravy představují dvoupatrové až třípatrové druhově chudší fytocenózy. Jsou okrajovým typem mezotrofních a mezofilních smíšených dubových lesů směrem k acidofilním doubravám. Fyziognomii stromového patra udává dub zimní (Quercus petraea), řidčeji dub letní (Q. robur). Výrazné je zastoupení lípy srdčité (Tilia cordata) v nižší stromové vrstvě. Slabý podíl nebo absence habru (Carpinus betulus) je podmíněn minerálně chudšími půdami. Sporadický je výskyt nenáročných listnáčů (Betula pendula, Sorbus aucuparia). Ve světlém keřovém patru převládá Tilia cordata, v bylinném patru trávy (Poa nemoralis, Calamagrostit arundinace, Melica nutans). Časté jsou mezofilní druhy s menšími nároky na trofii půdy. Flóra a fauna zájmového území Ve vegetační sezóně 2012 bylo na lokalitě provedeno biologické posouzení zahrnující botanický a zoologický průzkum (Véle, 2012). Průzkum území byl zaměřen na zjištění současného biologického stavu lokality a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k heterogenitě území bylo pro účely botanického mapování území rozděleno do devíti segmentů. V těchto segmentech byly zjištěny následující biotopy: •
X2 (intenzivně obhospodařované pole), 69
•
X7B (ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní plochy),
•
X12B (ruderální stanoviště a nálety nepůvodních dřevin),
•
T5.3 (kostřavové trávníky písčin),
•
K3 (vysoké mezofilní a xerofilní křoviny),
•
M1.1 (rákosiny eutrofních stojatých vod),
•
M1.7 (vegetace vysokých ostřic),
•
K1 (mokřadní vrbiny),
•
V1G (stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přirozeným nebo přírodně blízkým charakterem dna a břehu) Segmenty jsou zobrazeny na následujícím obrázku:
•
1 - Rozsáhlé agrární plošiny intenzivně zemědělsky obhospodařované (X2, X7B),
•
2 - Úzký liniový segment porostlý ruderálními druhy rostlin a náletovými dřevinami (X12B),
•
3 - Liniový svahový remíz (T5.3, K3, X12B, X7B)
•
4 - Aktivní plocha těžby a rekultivace v sousedním DP Všestudy (X7B)
•
5 - Linie křovin s ruderálním podrostem (K3)
•
7 - Drobná vodní plocha bez makrofytní vegetace (V1G).
•
6, 8, 9 - Úseky zaniklého (přeloženého) koryta vodního toku, rákosiny s roztroušenými keři vrb (M1.1, M1.7, X7B, K1, X12B
70
Obrázek č. 15: Zákres segmentů použitý pro účely botanické inventarizace
Přítomnost bezobratlých živočichů byla zjišťována pomocí individuálního sběru, zemních pastí a smýkání vegetace. Průzkum bezobratlých byl zaměřen na zvláště chráněné a vzácné druhy. Jako bioindikační skupina byli použiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Dle Hůrky a 71
kol. (1996) byly odchycené druhy střevlíků rozděleny do tří skupin. Skupina R – vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují především přirozené, antropogenně málo ovlivněné biotopy. Skupina A - adaptabilnější druhy vyskytující se na alespoň částečně přirozených nebo přirozenému stavu blízkých habitatech. Osídlují také dobře regenerované biotopy, zvláště v blízkosti původních ploch. Skupina E - eurytopní druhy často bez zvláštních nároků na charakter a kvalitu prostředí. Osídlují nestabilní i antropogenně silně ovlivněné habitaty. Přítomnost obratlovců byla zaznamenávána pomocí krátkodobě umístěných pastí, vizuálně, akusticky a pomocí pobytových znaků. Zaznamenávány byly i přeletující druhy ptáků. Přítomnost živočichů v blízkém okolí byla zjišťována během terénních prací. Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 128 rostlinných taxonů. Jejich seznam je uveden v tab. č. 1 v Biologickém posouzení. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné. Nalezené druhy střevlíků patří do skupin A (druhy vázané na alespoň přirozenému stavu blízké habitaty) a E (eurytopní druhy). V území převažují eurytopní druhy. Nebyly nalezeny žádné druhy ze skupiny R. Z nalezených bezobratlých živočichů patří mezi zvláště chráněné pouze čmeláci rodu Bombus. Průzkum potvrdil výskyt 48 druhů obratlovců: jednoho zástupce třídy obojživelníků, dvou plazů, 36 druhů ptáků a 9 druhů savců. Seznam nalezených druhů obratlovců je uveden v tab. č. 2 v Biologickém posouzení. Deset nalezených druhů obratlovců (ropucha obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná, žluva hajní, ťuhýk obecný, rorýs obecný, moták pochop, slavík obecný, lejsek šedý, vlaštovka obecná) je uvedeno na seznamu zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Na základě provedeného biologického posouzení je konstatováno, že v zájmovém území se nachází pestrá mozaika biotopů. Kromě silně antropogenně ovlivněných biotopů se zde vyskytují i biotopy přírodní. Vegetace neodpovídá potenciální přirozené vegetaci. Ačkoli se dle výskytu bioindikačních druhů jedná o území silně ovlivněné, vybrané části (zejména polní remízky v severní části území) lze označit za biologicky velmi hodnotné. To potvrzuje počet nalezených druhů rostlin, ale zejména početný výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Detailní hodnocení vlivu na zvláště chráněné druhy živočichů a návrh opatření ke zmírnění těchto vlivů je uveden v kapitole D. 6. KRAJINA Řešený záměr leží v území, v němž lze poměrně snadno definovat širší území se společnými znaky, jenž ho odlišuje od svého okolí. Primárním a velice zřetelným rysem přírodní povahy je existence soutoku Labe a Vltavy, nejvýznamnějších vodních toků na území České republiky. Prostor mezi Kralupy nad Vltavou, Neratovicemi a Mělníkem tvoří charakteristický cíp území v sevření obou velkých řek. Toto území bylo také dříve označováno jako Meziříčí. Tyto predispozice určují i spádovost zdejšího území, která přirozeně náleží k těmto sídlům. Z důvodu absence blízkého přemostění toku Vltavy a paralelního bočního Vraňanskohořínského plavebního kanálu místní lidé směřují do bývalého okresního města méně. Hierarchicky výše lze sledovat spádovost do hlavního města, charakteristický jev prakticky pro veškeré území v jeho okolí v podobné i větší vzdálenosti.
72
Navržený záměr značné rozlohy je lokalizován do rovinatého terénu s velmi malým převýšením, nedosahujícím ani 10 metrů (přičemž spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu je delší než 3 km, v západovýchodním směru rozsah uvažované těžby překračuje 2 km). Vzhledem k tomu, že těžba štěrkopísků probíhá v zahloubení, její potenciální uplatnění je v rovinatém terénu malé, nejvýše v řádu stovek metrů, ale spíše nižší. Jakákoliv překážka v podobě existující zástavby či vegetace zafunguje jako zcela účinná optická bariéra. V zájmovém území plánované těžby jsou však přítomny krajinné prvky, které mají určitou (kladnou) vertikálu – chmelnice, popř. ojedinělé solitéry a také sloupy elektrického vedení. Vizuální uplatnění těchto prvků (především chmelnic) je přirozeně plošně větší než těžbou sníženého terénu, což platí i pro jejich zánik. Pro posouzení vlivu záměru na krajinný ráz byla zpracována samostatná studie (Klouda, 2013). V rámci této studie byly identifikovány následující hlavní znaky krajinného rázu: - v kategorii estetických hodnot, prostorových vztahů a harmonie území – vizuální charakteristiky: • • • • • • • • • •
Dominantní horizontální dimenze krajiny, nevýraznost prostoru, Geometrizovaná krajinná struktura, rozlehlost enkláv orné půdy a chmelnic, velkovýrobní měřítko území, Tok Vltavy – určující liniový prvek prostorových vztahů, zřetelná prostorová bariéra, Svahy nad tokem Vltavy – vertikální prvek utvářející zřetelný lesnatý horizont, Minimální zastoupení rozptýlené zeleně v partiích území dále od řeky, Dřínovský vrch – výrazná a robustní vzdálená dominanta, Dálnice D8 – spoluurčující prvek prostorových vztahů; umělá osa území, významná bariéra pohybu, Vysoká koncentrace technické infrastruktury vystupující nad plochý terén – vedení vysokého napětí, Komponovaná krajina severně od Veltrus, zámek, Architektonicky výrazné objekty zemědělského charakteru,
- v kategorii kulturní a historické charakteristiky: • • • • • •
Dávné osídlení území, poloha v blízkosti staré stezky, Dlouhodobě dominantní zemědělské zaměření území, zemědělský charakter sídel, Koncentrace dobývání štěrkopísků, Tradice pěstování chmele, Významná silniční tepna nadnárodního významu, tranzit, Veltrusy – zámek s parkem; kulturně-historická dominanta zásadního významu,
- v kategorii přírodní charakteristiky: • • • • • •
Tok Vltavy, Rovinatý akumulační terén na spodním toku Vltavy (pravobřežní část), Erozní svahy v pravobřežní části toku Vltavy, Převaha zemědělské půdy, Nízká lesnatost, nízké zastoupení nelesní zeleně, Značný antropický tlak na přírodní sféru (proměna vegetačního krytu, dobývání).
7. OBYVATELSTVO V tabulce jsou uvedeny statistické údaje o obyvatelstvu v obou dotčených obcích.
73
Tabulka č. 13: Statistické údaje o obyvatelstvu v dotčených obcích (dle ČSÚ, stav k 31.12.2011 ) Obec
Počet obyvatel
Počet mužů
Počet žen
Všestudy
337
164
173
Vojkovice
788
407
381
8. HMOTNÝ MAJETEK V prostoru plánované těžby se nenachází žádné nemovitosti ani významné stavební objekty. Zemědělské pozemky jsou zavlažované, hmotný majetek tedy představují zavlažovací řady, které budou před zahájením skrývkových prací odstraněny. 9. KULTURNÍ PAMÁTKY Nejbližší památkové objekty, zapsané do Státního seznamu Národního památkového ústavu, reprezentují sýpka v Dědibabech a zbytky synagogy ve Vojkovicích. Zámek ve Veltrusech má status národní kulturní památky. 10. OCHRANNÁ PÁSMA V zájmovém území a v jeho blízkém okolí se nachází objekty a vedení technické a dopravní infrastruktury se svými ochrannými pásmy: •
dálnice D8 a její zákonem stanovené ochranné pásmo – 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice;
•
silniční komunikace II. a III. třídy a jejich zákonem stanovené ochranné pásmo – 15 m od osy vozovky;
•
etylénovod DN 500 a jeho nařízením vlády stanovené ochranné pásmo – 150 m od půdorysu potrubí;
•
vysokotlaký plynovod DN 500 a jeho zákonem stanovené bezpečnostní pásmo – 30 m od půdorysu potrubí;
•
středotlaký plynovod a jeho zákonem stanovené bezpečnostní pásmo – 1 m od půdorysu potrubí;
•
vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV a VN 22 kV a jejich zákonem stanovené ochranné pásm0 – 20 m, respektive 15 m, respektive 12 m, respektive 7 m od krajního vodiče vedení;
•
vodovodní řadu DN 300/150/110 a jeho zákonem stanoveného ochranného pásma – 1,5 m od půdorysu potrubí.
Dále se v ploše záměru nachází pozorovací vrt ČHMÚ č. VP 1706 a jižně od TO2 pak i vrt VP 1707 se svými ochrannými pásmy. Střety s těmito prvky a jejich ochrannými pásmy budou řešeny v další fázi přípravy záměru společně s jejich provozovateli a správci.
12. SITUOVÁNÍ ZÁMĚRU VZHLEDEM K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Obec Vojkovice nemá platný územní plán.
74
Obec Všestudy má zpracovaný územní plán. V současnosti je projednávaná změna č. 1. Předmětem této změny je umístění plochy pro těžbu štěrkopísků. Součástí procesu těžby bude průběžná rekultivace krajiny do původního uspořádání, ve vybraných částech území je přípustná změna ve prospěch ochrany zdraví obyvatel obce – výstavba protihlukového valu podél dálnice D8 a denní rekreace obyvatel obce – zřízení nové vodní plochy a krajinné zeleně pro rekreační využití.
3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Ze způsobu využití území, resp. ze vzájemného poměru kultur na území obcí Všestudy a Vojkovice je možné určit koeficient ekologické stability daného území. Koeficient ekologické stability (Kes) se v tomto případě vypočítává jako podíl ploch relativně stabilních a ploch relativně labilních. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipulační plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná půda). Toto hodnocení poskytuje globální pohotovou představu o stabilitě resp. labilitě větších územních celků a může být vypočítán pro libovolné území (katastr, povodí, okres, biogeografický region atd.). Hodnota Kes byla spočtena výše uvedeným postupem pro jednotlivá katastrální území na základě aktuálních dat ČUZK pro rok 2013 o výměře jednotlivých ploch. Tabulka č. 14: Hodnota Kes pro jednotlivá k.ú.
Katastrální území
Kes
Všestudy u Veltrus
0,06
Dušníky nad Vltavou
0,18
Vojkovice u Kralup nad Vltavou
0,35
Křivousy
0,18
Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10:
území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy
0.10 < Kes < 0.30:
území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy
0.30 < Kes < 1.00:
území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie
75
1.00 < Kes < 3.00:
Kes > 3.00:
vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů území přírodní a přírodě blízké
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že v území obecně je nízký koeficient ekologické stability. K.ú. Všestudy u Veltrus se řadí mezi území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy. K.ú. Dušníky nad Vltavou a Křivousy patří do skupiny území nadprůměrně využívaných, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Pouze k.ú. Vojkovice u Kralup nad Vltavou patří do střední kategorie území intenzivně využívaných, zejména zemědělskou velkovýrobou s oslabenými autoregulačními pochody v agroekosystémech. Je zřejmé že výše popsaný stav je způsoben vysokým stupněm zornění území. Nejvyšší hodnota k.e. v k.ú. Vojkovice u Kralup nad Vltavou je způsobena právě dřívější těžbou štěrkopísku. Plochy rekultivací po těžbě jsou zastoupeny vodní plochou a plochami převážně nelesní zeleně.
76
ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Vlivy jsou hodnoceny podle své významnosti pomocí verbální stupnice: pozitivní – nulový – nevýznamný – negativní – významně negativní. Při hodnocení významnosti byly uváženy následující atributy vlivů: směr (pozitivní, neutrální, negativní), velikost (nízká – střední – vysoká), vratnost (vratné – nevratné), trvání (krátkodobé – dlouhodobé), frekvence (jednorázové, opakující se, sporadické) rozsah (lokální, regionální, národní, mezinárodní, přeshraniční) pravděpodobnost vzniku Tam kde je to účelné, je hodnocení vlivů rozděleno na fázi při těžbě a fázi po rekultivaci. Součástí hodnocení vlivů je i možnost ochrany před nimi, tj. návrh opatření pro předcházení, zmenšování či eliminaci vlivů. 1. VLIVY NA OBYVATELSTVO,
VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ
Vlivy na veřejné zdraví Pro posouzení vlivu realizace záměru na zdraví lidí byla zpracována studie vlivů na veřejné zdraví (Příloha č. 3; Jiřík, 2013). Velikost a významnost vlivu na veřejné zdraví je možno posoudit na základě výsledků výpočtů v rozptylové a hlukové studii. Rozhodující je tedy vliv záměru na imisní a hlukovou situaci, a zejména skutečnost, zda dojde k významným změnám čistoty ovzduší a akustické situace oproti současnému stavu. Vlastní realizace posuzovaného záměru nezpůsobí překračování imisních limitů platných pro oxid dusičitý NO2, suspendované částice PM10 a PM2,5 ani benzen. Imisní příspěvky z činnosti prováděné hornickým způsobem na ložisku Dušníky nad Vltavou, včetně související vyvolané dopravy (expedice těžených štěrkopísků), jsou velmi nízké a téměř neovlivní výsledné hodnoty koncentrací sledovaných znečišťujících látek v ovzduší v dané lokalitě. Charakterizace rizika pro nekarcinogenní látky byla provedena metodou výpočtu relativního rizika, které představuje poměr pravděpodobnosti výskytu určitých syndromů u exponované a neexponované populace. Na základě takto provedeného kvantitativního výpočtu bylo zjištěno, že prevalence chronických respiračních a astmatických symptomů u dětí na základě expozice daným průměrným ročním koncentracím NO2 je zanedbatelná, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím, posuny prevalencí se pohybují v úrovních tisícin procenta a méně. Při kvantitativním výpočtu rizika pomocí HI (Hazard Index) u škodliviny NO2 bylo prokázáno, že nárůst rizika spojený s těžbou štěrkopísků na ložisku Dušníky nad
77
Vltavou je zanedbatelný. Při charakterizaci rizika součtu nových příspěvků záměru a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s chronickou expozicí TZL (PM10 a PM2,5) bylo zjištěno pouze nevýznamné zvýšení rizika zdravotních obtíží prokázaných nejnovějšími studiemi WHO, výsledné hodnoty však zůstávají hluboko pod úrovní státem garantovaného stupně ochrany veřejného zdraví. Hlavní příčinou mírně zvýšeného zdravotního rizika z dlouhodobých expozic jemných prachových částic v dané lokalitě je podle hodnocení pomocí výpočtu Hazard indexu (HI) jednoznačně imisní pozadí, podíl vlastního příspěvku záměru je velmi malý. Přesto se doporučuje použít všech dostupných prostředků pro snížení především sekundární prašnosti. Charakterizace rizika pro karcinogenní látky byla provedena metodou výpočtu pravděpodobnosti zvýšení výskytu nádorových onemocnění nad běžný výskyt v populaci (ILCR) při celoživotní expozici hodnocené škodlivině benzenu. Z provedeného výpočtu pro těkavé organické látky vyplývá, že akceptovatelná míra zvýšení celoživotního karcinogenního rizika v současné době i ve výhledu bude v hodnocené lokalitě zřejmě překračována. Realizace posuzovaného záměru tuto nepříznivou situaci nijak nezmění, samotné vyčíslené příspěvky záměru pro benzen znamenají ILCR v řádu E-09, což je s rezervou tří řádů v úrovni společensky přijatelného rizika vzniku zhoubného bujení a nebudou proto představovat riziko pro veřejné zdraví. Souhrnně lze konstatovat k možnému ovlivnění veřejného zdraví v kontextu chemických škodlivin v ovzduší, že očekávané změny výskytu symptomů poškození zdravotního stavu dotčených obyvatel vyčíslené na vybraných referenčních bodech situovaných u nejbližší obytné zástavby vlastní pískovny i přepravních tras jsou nízké a imisní příspěvky záměru těžby štěrkopísků na ložisku Dušníky nad Vltavou nebudou dominantním zdrojem imisí škodlivin a ve výhledu neovlivní významně zdravotní stav dotčené populace ve srovnání se situací současnou. Realizace posuzovaného záměru není spojena s expozicemi obyvatel zvýšeným hladinám hluku z dopravy, které by byly subjektivně vnímatelné. Akustickou studií vyčíslené příspěvky hladiny hluku z dopravy k celkovému hluku emitovanému z komunikace II/101 v řádu max. 1,3 dB nejsou akusticky významné, jsou objektivně měřením prakticky neprokazatelné a jsou menší než je hodnota rozpoznatelná lidským sluchem (3 dB). Podíl hluku z dopravy produkovaného v souvislosti s činností prováděnou hornickým způsobem na předmětném ložisku z celkového hluku emitovaného z komunikace II/101 v obci Zlosyň může způsobit u 1 % obyvatel z celkových 64 % pocity mírného obtěžování, u 1,1 % obyvatel z celkových 40 % pocity středního obtěžování a u 0,8 % obyvatel z celkových 19 % pocity silného obtěžování. Obyvatelé objektů situovaných při komunikaci II/101 v zástavbě Veltrus mohou trpět pocity mírného obtěžování z 55 %, přičemž expediční doprava štěrkopísků se na tomto stavu může podílet u 1,6 % exponovaných. Odpovědnost za celkem 31 % středně obtěžovaných obyvatel Veltrus ponese expediční doprava u 1,3 % a pocitem vysokého obtěžování zde může nastat celkem u 13,5 %, z čehož 0,8 % jde na vrub přepravcům štěrkopísku. Pokud by 10 % expediční dopravy směřovalo přes Vojkovice (což je situace teoretická, která v praxi nenastane), pak by tato vyvolaná doprava mohla podél komunikace II/101 ve Vojkovicích způsobovat u 0,2 % z celkových 68 % pocity mírného obtěžování, u 0,2 % z celkových 44 % pocity středního obtěžování a u 0,1 % z celkových 22 % pocity silného obtěžování. Pocity obtěžování obyvatel zástavby Zlosyně, Veltrus a Vojkovic jsou tak jednoznačně způsobovány obecně vysokou intenzitou hluku emitovaného z komunikace II/101, přičemž doprava těžených štěrkopísků se na této situaci bude spolupodílet jen malou měrou. Při přepočtu procentického vyjádření na absolutní počty osob obtěžovaných dopravním hlukem nebyl u stávající zástavby hodnocených obcí prokázán nárůst obtěžovaných ani o jednu osobu. K ochraně obyvatel Zlosyně před projevy nepříznivých vlivů dopravního hluku se doporučuje realizovat navrhovanou novou účelovou komunikaci - spojku mezi silnicemi III/24212 a II/101. Ve Veltrusech je obecně nevhodné situovat novou zástavbu (Villapark) do lokality takto vysoce
78
zatížené dopravním hlukem, kdy stávající akustické imise zřejmě přesahují u sekcí řadových domů orientovaných ke komunikaci II/101 úroveň 60 dB a k naplnění legislativních požadavků je nutné k základní hladině limitního hluku přičítat korekce. Výsledná úroveň dopravního hluku tak ve výsledku splňuje hygienický limit, avšak může být v rozporu s ochranou veřejného zdraví, s dopadem zejména do oblasti obtěžování. Vzhledem k místním podmínkám však v daném úseku komunikace II/101 nelze realizovat přímá protihluková opatření (protihlukové stěny, valy atd.). V místech nejvíce exponovaných. hluku z dopravy je možno v domech osadit okna příslušné třídy zvukové izolace a realizovat tak ochranu vnitřních chráněných prostorů těchto budov. Toto opatření však nemá oporu v současné legislativě, ta požaduje chránit venkovní chráněné prostory budov a ostatní chráněné venkovní prostory. Díky možnosti užít korekce pro zvýšení limitní hodnoty hluku z dopravy jsou legislativní požadavky na ochranu venkovních prostor budov i u této nové zástavby Veltrus naplněny a realizace posuzovaného záměru akustickou situaci v dané lokalitě nijak nezmění. Expediční doprava přes Vojkovice by s ohledem na nepříznivé trasování komunikace II/101 samým centrem zástavby, kde fasády jednotlivých rodinných domů jsou od komunikace vzdáleny jen několik málo metrů a chybí zde chodníky, měla být vyloučena. S touto trasou však ani sám oznamovatel neuvažuje. Vlivem provozu strojů a zařízení pro těžbu a úpravu suroviny nebude docházet k překračování nejvyšší přípustné hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru nejbližších obytných objektů, a to ani v etapě provádění skrývek ani při vlastní těžbě, úpravě a expedici štěrkopísků. Vyčíslené úrovně hluku u nejbližší obytné zástavby dosahují v maximu v období skrývkových prací 47,3 dB a v období těžby štěrkopísků 47,8 dB, což je i s přihlédnutím k možné chybě výpočtu pod úrovní prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže na veřejné zdraví.
Souhrnně lze konstatovat, že posuzovaný záměr je z pohledu možného ovlivnění veřejného zdraví přijatelný, neboť pravděpodobně neúnosně nezhorší zátěž dotčené populace hlukem ani šířením polutantů ovzduší. Závěrem hodnocení vlivů na veřejné zdraví na základě shrnutí výše uvedených poznatků lze konstatovat, že realizace záměru s názvem „Těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Dušníky nad Vltavou (D 5278200)“ přináší prakticky nezměněný expoziční scénář imisím hluku a polutantů ovzduší a tudíž lze ve výhledu očekávat, že se stávající úroveň rizika poškození veřejného zdraví v daném území významně nezmění. Vlivy na veřejné zdraví lze hodnotit jako nevýznamné. Sociálně ekonomické vlivy Vlivem realizace záměru nelze předpokládat měřitelný nárůst nebo úbytek počtu obyvatel v dotčených lokalitách. Přímým vlivem je vznik cca 10 nových pracovních míst přímo v pískovně. Nepřímým vlivem je posílení návazných služeb a rozšíření portfolia potenciálních zákazníků včetně posílení konkurenčního prostředí v tomto segmentu trhu, z čehož budou profitovat i místní stavební firmy a jejich zákazníci. Sociálně ekonomické vlivy lze hodnotit jako pozitivní. Vlivy na rekreační využití území V zájmové lokalitě ani v blízkém okolí nejsou žádné zařízení ani plochy umožňující rekreační využívání aktivním způsobem. Pasivně lze zájmové území využívat prakticky pouze k procházkám, vzhledem k nepříliš atraktivnímu terénu je tento způsob využití pouze okrajový. 79
Vyvolaná doprava nijak neomezí rekreační funkce v území. Průjezdy nákladních automobilů neznemožní ani neztíží využívání žádných cílů rekreace v okolí průjezdových tras. Těžební oblast TO2 bude po vytěžení určena k rekultivaci na vodní plochu. Takto bude vytvořeno jezero o ploše cca 17,5 ha. Jezero bude vzhledem k blízkosti zástavby Vojkovic určeno primárně k rekreaci, a to zejména ke koupání. Budou zde vytvořeny písečné pláže a okolí jezer bude doplněno řízenou výsadbou rozptýlené ostrůvkovité vegetace keřových i stromových formací. Taktéž těžební oblast č. 3 bude po vytěžení určena k rekultivaci na vodní plochu. Rekultivace v těžební oblasti č. 3 bude směřovat ke kombinaci rekreační funkce s funkcí ekologickou. Monotónní zemědělská krajina bude obohacena o nové vodní plochy. Ve vyčleněných částech vodních ploch bude umožněna rekreace, část však bude mít spíše ekologicko – stabilizační funkci. Rozsáhlé vodní plochy tedy nabídnou prostor k rekreaci (koupání i vodní sporty). Po ukončení rekultivačních prací budou postupně k rekreaci uvolňovány jednotlivé části pískovny. Jako první se bude jednat o jezero v TO2, které bude plně k dispozici pro rekreaci již po cca 5 letech od zahájení těžby. Lze konstatovat, že lokalita má do budoucna výrazný potenciál stát se významným rekreačním územím s regionálním významem. Vlivy na rekreační využití lze hodnotit jako pozitivní. Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti Samotná realizace záměru nevyvolá potřebu změn na veřejné dopravní infrastruktuře v lokalitě ani v jejím širším okolí, využívána bude stávající síť veřejných komunikací. Expedice bude realizována nákladními automobily po nově vybudované účelové komunikaci jižním směrem ke stávající silnici 3. třídy III/24212 dále pak k silnici II/101, po ní na silnici II/608 a dále převážně po III/0081 na MÚK Úžice na dálnici D8. Silnice III/24212 je slepě zakončena a používá se prakticky pouze pro obsluhu stávající pískovny v DP Všestudy a pro obsluhu areálu Družstva Cementářů a domu č.p. 54 ve Zlosyni. Na této komunikaci dojde k významnému nárůstu intenzity dopravy, jedná se však pouze o úsek v délce 500 m procházející mimo jakoukoliv zástavbu. Dále bude využívána komunikace II/101 v délce 4,1 km až po napojení na silnici II/608. Tento předmětný úsek byl vybudován nově v souvislosti se stavbou dálnice D8 (původní trasu tvoří právě komunikace III/24212 a místní komunikace ve Veltrusech). Nové trasování silnice II/101 bylo zvoleno i s ohledem na zde tradičně převáženou komoditu – štěrkopísek. Silnice byla projektována mimo intravilán obcí. Po zahájení provozu pískovny se vyvolaná nákladní doprava z pískovny bude na celkové nákladní dopravě na tomto úseku silnice II/101 podílet 30 %, vzhledem k celkové dopravě na této komunikaci bude podíl vyvolané dopravy tvořit 8,7 %. Komunikace II/101 byla vybudovaná mimo sídla a je dostatečně kapacitní, výše uvedené navýšení tedy lze považovat za přijatelné. Průjezd okolo obce Zlosyň je pouze tečný a zdejší křižovatka se silnicí III/24211 má dostatečnou kapacitu. Průjezd okolo Veltrus byl také projektován zcela mimo obytnou zástavbu, v nedávné minulosti zde však byla povolena výstavba obytného souboru řadových rodinných domků, který se z jedné strany již přiblížil bezprostředně k silnici II/101. Z dopravně inženýrského hlediska lze konstatovat, že se jedná o zcela přímý úsek se sníženou rychlostí (obec) a s dostatečnou kapacitou, navýšení dopravy zde nebude mít negativní vliv na dopravní infrastrukturu ani dopravní obslužnost. 80
Na základě požadavku Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, Stavebního úřadu byl zpracován dopravní průzkum a kapacitní posouzení křižovatek silnic II/608, III/0081 a III/00811 u Kralup nad Vltavou (Smělý, 2013). Předmětem řešení je dvojice křižovatek v severní části obce Kozomín. K původní silnici I/8, nyní II/608 od Prahy na Veltrusy se připojují silnice III/0081 k dálniční křižovatce na 9. kilometru D8 a III/00811 do Kralup. III/0081 je připojena stykovou křižovatkou (tvaru "T"), na hlavní komunikaci není odbočovací pruh vlevo, z vedlejší jsou k dispozici odbočovací vlevo a vpravo. III/00811 je připojena čtyřramennou jednopruhovou okružní křižovatkou vnějšího průměru 38 m, čtvrtý paprsek směřuje v prodloužení III/00811 do nové průmyslové zóny. Byla zvolena dvoufázová koncepce dopravního průzkumu. V první fázi byly použity radary Sierzega pro určení dopravní špičky, v druhé fázi byl během dopravní špičky proveden ruční průzkum pro určení dopravního zatížení v jednotlivých křižovatkových pohybech. Tento postup dle TP 189 zajišťuje odhalení 50rázové hodinové intenzity - hodnoty, na které se křižovatka bude navrhovat. Posouzení bylo provedeno pro stav roku 2013 a výhledový stav 2034 (20 let po uvedení záměru do provozu). Křižovatky se posuzují dle ČSN 736102 na úroveň kvality dopravy (UKD), která je zpravidla vyjádřena dobou zdržení. Doba zdržení a zatřídění do úrovně kvality dopravy se provádí pro každý vjezd zvlášť. Z posouzení vyplývá, že okružní křižovatka ve stávajícím zatížení vyhoví. Ve výhledu roku 2035 nevyhoví při realizaci či nerealizaci záměru. Styková křižovatka při ranní špičce nevyhoví již dnes (počet vozidel přijíždějících od okružní křižovatky překračuje kapacitu společného pruhu přímo + vlevo), ve výhledu nevyhoví ani při odpolední špičce. Realizace záměru však nemá na výsledek posudku významný vliv, doba zdržení vzroste o 0 až 4 sekundy. Závěrem je konstatováno, že okružní křižovatka při současném zatížení vyhoví bez ohledu na záměr, styková křižovatka nevyhoví bez ohledu na záměr, kapacita bude překročena. Obě křižovatky ve výhledu roku 2035 nevyhoví bez ohledu na záměr, kapacita bude překročena. Realizace záměru tedy nebude mít na dopravní situaci v těchto křižovatkách významný vliv. K výše uvedenému je však třeba konstatovat, že prostor posuzovaných křižovatek je součástí záměru výstavby Aglomeračního okruhu, který bude v tomto úseku tvořen přeložkou silnice II/101 do zcela nové trasy. Právě stávající silnice II0081 včetně MÚK Úžice je součástí (jedinou existující) této trasy. Záměr je veden v ZÚR Středočeského kraje jako veřejně prospěšná stavba D059 „Koridor aglomeračního okruh: úsek (II/101) Chvatěruby – Úžice (+ 1 x MÚK)“. Po vybudování této stavby dojde ke zcela zásadní změně dopravní situace. Stávající posuzovaná křižovatka tvaru T (II/608 x III/0081) bude součástí aglomeračního okruhu a bude přebudována na čtyřramennou křižovatku. Kralupy nad Vltavou budou spojeny s D8 právě prostřednictvím stavby D059 a nové MÚK ve Chvatěrubech. Významu tedy pozbude i druhá posuzovaná křížovatka (okružní II/608 x III/00811). Nová dopravní infrastruktura by měla být budována s dostatečnou kapacitou.Termín realizace stavby D059 však není v současné době znám.
81
Obrázek č. 16: Výřez ze ZÚR Středočeského kraje se zákresem veřejně prospěšné stavby D059
Externí vlivy spojené s dopravou (hluk, znečištění ovzduší) jsou posouzeny v příslušných kapitolách tohoto oznámení. Celkově lze konstatovat, že i přes relativně vysoké navýšení dopravní intenzity lze vlivy spojené se změnou dopravní obslužností hodnotit jako nevýznamné. 2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA Změny v čistotě ovzduší Pro posouzení vlivu realizace záměru na imisní situaci byla zpracována rozptylová studie (Příloha č. 2; Šinágl 2013). Kompletní grafická i numerická prezentace výsledků výpočtu je uvedena v rozptylové studii. Referenční body (dále RB) jsou základní informační jednotkou o imisním zatížení území, ke kterým jsou vztaženy všechny výsledné hodnoty výpočtů. V zájmové oblasti byla vytvořena pravidelná síť RB pro danou oblast o počtu 1368 RB s krokem 100 m a výpočtovou výškou 1,5 m. Pro posouzení vlivu uvažovaných zdrojů pro stanovené umístění prostoru těžby do blízkosti Vojkovic na místa s trvalým výskytem osob bylo vybráno 5 RB na okraji obce Vojkovice, kde lze předpokládat největší vlive z těžební činnosti. Pro posouzení vlivu expediční přepravy byly vybrány RB podél uvedené trasy umístěné na objektech s trvalým výskytem osob. Dva RB byly umístěny na obytné domy v obci Zlosyň nejblíže k silnici II/101 a dále byly vybrány 2 RB v obci Veltrusy. Vybrané RB byly umístěny v nejvyšší části objektů.
82
V rozptylové studii byly vypočítány roční průměrné imisní příspěvky NO2 (IHR NO2), benzenu (IHR BNZ) a pro tuhé znečišťující látky frakce PM10 a PM2.5 se započtenou resuspendovanou prašností (IHR PM10, IHR PM2.5). Dále byly stanoveny maximální krátkodobé (hodinové) imisní příspěvky pro NO2 (IHK NO2) a denní (24 hodinové) imisní příspěvky pro tuhé znečišťující látky frakce PM10 (IH24 PM10) se stanovenou resuspendovanou prašností.Imisní příspěvky IH24 PM10 byly vypočteny se stanovenou resuspendovanou prašností pro účelové komunikace, tedy za předpokladu, že tyto komunikace nebudou zkrápěny v době suchého počasí. Dále byly také pro porovnání vypočteny imisní příspěvky IH24 PM10 pro situaci, kdy budou účelové komunikace zkrápěny. Vypočtené hodnoty pro výšku 1,5 m nad úrovní terénu pro dané znečišťující látky jsou zobrazeny ve formě izolinií v obrázcích číslo 8 – 20. Obrazové přílohy. Vypočtené krátkodobé maximální i průměrné roční imisní koncentrace představují příspěvky uvažovaných zdrojů k imisnímu pozadí. Vypočtené imisní příspěvky pro vyšší výšku nad terénem ve vybraných RB jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 15: Imisní přípravky ve vybraných referenčních bodech
Imisní příspěvky z provozu záměru (µg.m-3 )
referenční bod č.
popis
1
NO2
PM10
PM2,5
Benzen
IHr
IHk
IHr
IHk-24
IHr
IHr
Vojkovice č.p. 121
0.0109
1.2827
0.0943
2.0928
0.0517
0.0006
2
Vojkovice č.p. 119
0.0090
1.3039
0.0651
1.5837
0.0359
0.0004
3
Vojkovice č.p. 82
0.0083
1.1718
0.0552
1.5228
0.0305
0.0004
4
Vojkovice č.p. 83
0.0102
0.9831
0.0865
1.3537
0.0476
0.0006
5
Vojkovice č.p. 10
0.0092
1.0217
0.0762
1.0920
0.0420
0.0005
6
Zlosyň č.p. 190
0.0142
1.8706
0.2343
2.1275
0.1273
0.0008
7
Zlosyň č.p. 173
0.0120
1.6905
0.1863
2.2888
0.1017
0.0007
Veltrusy, Lomená 8 č.p. 782
0.0142
1.5407
0.2598
2.4957
0.1407
0.0011
Veltrusy, Pod 9 Horami č.p. 600
0.0150
2.0621
0.2538
2.4983
0.1374
0.0011
Vysvětlivky k tabulce:
IHR – roční průměrné hodnoty IHK – maximální krátkodobé hodnoty IH24 - maximální denní hodnoty
Výpočet byl proveden pro polohu těžební a úpravárenské mechanizace nejblíže k obci Vojkovice. Analogicky jej však lze vztáhnout i na situaci u dalších sídel. V rozptylové studii byla uvažována poloha technologického zázemí (úpravny) ve vzdálenosti menší než 500 m, která je doporučena z hlediska vlivu na akustickou situaci. Výsledek je tedy z tohoto pohledu konzervativní a s rezervou na straně bezpečné. Benzen Nejvyšší imisní příspěvky pro výpočtovou síť (výška 1,5 m) se pohybují tisícinách µg.m-3 (≤0,003). Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány v blízkosti míst s vyšším pohybem motorových vozidel, tj. v prostoru těžby a technologického zázemí. Zde se projevuje vliv přepravy suroviny pomocí kolového nakladače uvažované z konzervativního hlediska. Imisních příspěvky v okolí účelové komunikace se pohybují do hodnoty 0,002 µg.m-3, což je 83
způsobeno pomalou rychlostí TNA. V okolí expediční trasy se pak tyto příspěvky pohybují okolo hodnoty 0,001 µg.m-3. Ve vybraných RB jsou imisní příspěvky velmi malé ((≤0,0011). Nejvyšší jsou dosahovány pro RB 8 a 9 (Veltrusy, okolí II/101). Vypočtené imisní příspěvky jsou velmi malé (max. 0,06 % limitu) a nepovedou k překročení imisního limitu. Oxid dusičitý NO2 IHR NO2 - Roční průměrné imisní příspěvky oxidu dusičitého Nejvyšší imisní příspěvky pro výpočtovou výšku 1,5 m jsou s ohledem na parametry zdrojů dosahovány v blízkém okolí těchto zdrojů. Nejvyšší hodnoty byly vypočteny v prostoru těžby a podél účelové a přístupové komunikace pískovny. V těchto prostorech se projevuje vliv z motorů použité techniky a pojezdů TNA a jejich pomalé jízdy. Maximální hodnoty jsou s ohledem na emisní vydatnost uvažovaných zdrojů velmi malé, pohybují se v setinách µg.m-3 (< 0,038). Obec Vojkovice je zasažena příspěvky < 0,012 µg.m-3. V blízkém okolí přepravních tras vedoucích po veřejných komunikacích jsou hodnoty příspěvků < 0,02 µg.m-3. V obci Veltrusy, podél přepravní trasy expedice, jsou dosahovány hodnoty imisních příspěvků ≤ 0,015 µg.m-3. Pro vyšší výpočtovou výšku ve vybraných RB jsou vypočtené hodnoty obdobné a pohybují se nadále maximálně v setinách µg.m-3 (≤ 0,015). Maximální hodnota byla vypočtena pro vybraný RB č. 9, který je umístěn v blízkosti silnice II/101 v obci Veltrusy. Jedná se o rodinný dům, který stojí v blízkosti křižovatky ulic Palackého a Pod Horami, kterou probíhá přepravní trasa. Všechny vypočtené hodnoty jsou velmi malé. Jejich hodnota je menší než 0,1 % imisního limitu. Vzhledem ke stanovenému pozadí nepovedou tyto příspěvky k překročení imisního limitu. IHK NO2 - Maximální krátkodobé imisní příspěvky oxidu dusičitého Nejvyšší imisní příspěvky pro výpočtovou výšku 1,5 m se pohybují v jednotkách µg.m-3 (< 2,5). Výpočet byl proveden pro stanovenou špičkovou intenzitu dopravy. Nejvyšších hodnot je dosaženo v blízkém okolí účelové a přístupové komunikace. Zde se projevuje vliv uvažované nízké rychlosti TNA. Obec Vojkovice bude zasažena maximálními příspěvky okolo hodnoty 1,2 µg.m-3. Podél přepravní trasy vedené po veřejných komunikacích se maximální imisní příspěvky pohybují do hodnoty 1,8 µg.m-3. Pro vyšší výpočtovou výšku ve vybraných RB dosahují příspěvky IHK NO2 podobných hodnot (1-2 µg.m-3). Maximální hodnota byla vypočtena pro vybraný RB č.9 (2,06 µg.m-3), který stojí v blízkosti křižovatky ulic Palackého a Pod Horami, kterou probíhá přepravní trasa. Maximální krátkodobé imisní příspěvky oxidu dusičitého z provozu záměru jsou malé, dosahují maximální hodnoty ve výši < 1,4 % imisního limitu. Na základě stávající imisní situace nepovedou k překročení imisního limitu 200 µg.m-3. Prach IHR PM10 - Roční průměrné imisní příspěvky tuhých znečišťujících látek frakce PM10 se započítanou resuspendovanou prašností Nejvyšší imisní příspěvky pro výpočtovou výšku 1,5 m okolo 0,4 µg.m-3 jsou s ohledem na parametry zdrojů a stanovenou resuspendovanou prašnost dosahovány v blízkosti uvažovaných zdrojů. V prostoru technologického zázemí, kde dochází ke kumulaci vlivu expediční nakládky a z konzervativního hlediska uvažované přepravy suroviny pomocí
84
kolového nakladače, jsou dosaženy maximální příspěvky 0,5 µg.m-3. Vyšší imisní příspěvky do 0,4 µg.m-3 jsou dosahovány v blízkém okolí silnice III/24212 a přístupové komunikace. Obec Vojkovice bude zasažena maximální příspěvky < 0,1 µg.m-3. V blízkém přepravních trasy tvořené silnící II/101 a II/608 se hodnoty pohybují maximálně do hodnoty 0,3 µg.m-3. Západní okraj obce Zlosyň, kterým prochází expediční trasa bude zasažen imisními příspěvky < 0,25 µg.m-3. Pro vyšší výpočtovou výšku ve vybraných RB jsou vypočtené hodnoty obdobné a pohybují se maximálně v desetinách µg.m-3 (< 0,3). Maximální hodnota byla vypočtena pro vybraný RB č.9 (0.25 µg.m-3), který je umístěn v blízkosti expediční trasy (silnice II/101) v obci Veltrusy. Všechny vypočtené hodnoty jsou malé. Nejvyšší imisní příspěvky jsou dosahovány v prostoru těžební oblasti mimo obydlenou oblast. Jejich hodnota je menší než 1,3 % imisního limitu. Vzhledem ke stanovenému pozadí nepovedou tyto příspěvky k překročení imisního limitu. IH24 PM10 - Maximální denní imisní příspěvky tuhých znečišťujících látek frakce PM10 se započítanou resuspendovanou prašností 2012 Nejvyšší imisní příspěvky pro výpočtovou výšku 1,5 m v případě výpočtu s uvažovanou vyšší prašnosti účelové a přístupové komunikace (není uvažováno kropení) se pohybují v hodnotách < 7 µg.m-3. Nejvyšších hodnot je dosahováno v prostoru technologického zázemí, kde dochází ke kumulaci vlivu expediční nakládky a z konzervativního hlediska uvažované přepravy suroviny pomocí kolového nakladače, v blízkém okolí expediční trasy vedené po přístupové komunikaci a dále v prostoru těžby z činnosti kolového nakladače. Je to dáno především stanovenou resuspendovanou prašností. Západní okraj obce Vojkovice bude zasažen imisními příspěvky < 3 µg.m-3. Maximální hodnoty v blízkosti silnice II/101 a II/608 se pohybují okolo hodnoty 4 µg.m-3. Pro vyšší výpočtovou výšku ve vybraných RB jsou s ohledem na vliv resuspendované prašnosti dosahovány nejvyšší hodnoty pro body v blízkém okolí přepravní trasy, tedy především v obci Veltrusy a Zlosyň, kterými je vedena přepravní trasa. V obci Veltrusy je nejvyšší hodnota vypočtena pro RB 9 (2,5 µg.m-3), který je umístěn na rodinném domě v blízkosti křižovatky ulic Palackého a Pod Horami, kterou probíhá přepravní trasa. V obci Zlosyň je nejvyšší hodnota vypočtena pro RB 7 (2,3 µg.m-3), který je umístěn na rodinném domě č.p. 173 stojícím v blízkosti komunikace II/101. V obci Vojkovice se hodnoty ve vybraných RB s vyšší výpočtovou výškou pohybují v rozsahu 1,1 – 2,1 µg.m-3 v závislosti na blízkosti ke zvolenému prostoru těžby anebo k přepravní trase. V případě výpočtu s nižší resuspendovanou prašností účelové a přístupové komunikace (je uvažováno kropení) dojde k výraznému snížení hodnoty příspěvků v okolí prostoru těžby, technologického zázemí a účelové a přístupové komunikace (v prostoru dané těžební oblasti). Hodnoty příspěvků se v tomto prostoru pohybují maximálně okolo 1 µg.m-3. V prostoru obce Vojkovice se pak hodnoty imisních příspěvků pohybují maximálně okolo 0,5 µg.m-3. V blízkosti přepravní trasy tvořené veřejnými komunikacemi jsou imisní příspěvky v podstatě beze změny, tedy maximální hodnoty okolo 3,5 µg.m-3. Maximální krátkodobé imisní příspěvky tuhých znečišťujících látek frakce PM10 vypočtené z konzervativního hlediska dosahují nejvyšších hodnot v prostoru úpravy a těžby. Ve výpočtech je uvažováno nedodržení uvedené podmínky skrápění účelové a přístupové komunikace a dále je uvažováno se stanovenou prašností během manipulace s kamenivem i přes jeho vysokou vlhkost. V případě výpočtu s uvažovaným skrápěním jsou příspěvky
85
v tomto prostoru výrazně nižší a okolí pískovny bude vlivem vlastního provozu zasaženo malými příspěvky. Rozhodující vliv na zájmovou oblast má resuspendovaná prašnost přepravní trasy vedené po veřejných komunikacích. V zájmové oblasti dochází dle uvedených údajů k překračování 24hodinového imisního limitu pro PM10. S ohledem na velikost imisních příspěvků, kdy k nejvyšším příspěvkům dochází v těžební oblasti, a jejich určující zdroj a s přihlédnutím k tomu, že k největším imisním příspěvkům dochází při malé rychlosti větru a špatných rozptylových podmínkách, lze předpokládat, že příspěvky povedou ke zvýšení maximální hodnoty denní koncentrace, ale nepovedou ke zvýšení četnosti výskytu překročení imisního limitu 50 µg.m-3. IHR PM2.5 - Roční průměrné imisní příspěvky tuhých znečišťujících látek frakce PM10 se započítanou resuspendovanou prašností Nejvyšší imisní příspěvky pro výpočtovou výšku 1,5 m okolo 0,25 µg.m-3 jsou s ohledem na parametry zdrojů a stanovenou resuspendovanou prašnost dosahovány v blízkosti uvažovaných zdrojů. V prostoru technologického zázemí, kde dochází ke kumulaci vlivu expediční nakládky a z konzervativního hlediska uvažované přepravy suroviny pomocí kolového nakladače, jsou dosaženy maximální příspěvky 0,28 µg.m-3. Vyšší imisní příspěvky do 0,25 µg.m-3 jsou dosahovány v blízkém okolí silnice III/24212 a přístupové komunikace. Obec Vojkovice bude zasažena maximální příspěvky < 0,06 µg.m-3. V blízkém přepravních trasy tvořené silnící II/101 a II/608 se hodnoty pohybují maximálně do hodnoty 0,16 µg.m-3. Západní okraj obce Zlosyň, kterým prochází expediční trasa bude zasažen imisními příspěvky okolo 0,16 µg.m-3 a okolí přepravní trasy vedené obcí Veltrusy pak okolo 0,12 µg.m-3. Pro vyšší výpočtovou výšku ve vybraných RB jsou vypočtené hodnoty obdobné a pohybují se maximálně v desetinách µg.m-3 (<0,15). Maximální hodnota byla vypočtena pro vybraný RB č.8 Veltrusy, Lomená č.p. 782 (0.14 µg.m-3), který je umístěn v blízkosti expediční trasy (silnice II/101) v obci Veltrusy. V obci Zlosyň je nejvyšší hodnota vypočtena pro RB 6 (0,13 µg.m-3), který je umístěn na rodinném domě č.p. 190 stojícím v blízkosti komunikace II/101. V obci Vojkovice se hodnoty ve vybraných RB s vyšší výpočtovou výškou pohybují v rozsahu 0,03 – 0,05 µg.m-3 v závislosti na blízkosti ke zvolenému prostoru těžby anebo k přepravní trase. Všechny vypočtené hodnoty jsou poměrně malé. Nejvyšší imisní příspěvky jsou dosahovány v prostoru těžební oblasti mimo obydlenou oblast. Jejich hodnota je menší než 1,2 % imisního limitu. Vzhledem ke stanovenému pozadí nepovedou tyto příspěvky k překročení imisního limitu. Z rozptylové studie dále vyplývá, že z hlediska platných pravidel pro ochranu ovzduší lze v daném území navržený provoz těžby štěrkopísku připustit. Určujícím faktorem pro danou lokalitu bude i nadále celkové pozadí a jeho úroveň, na které se provoz posuzovaného záměru bude podílet jen malou měrou. Vypočtené imisní příspěvky jsou velmi malé a nebudou příčinou překračování platných imisních limitů. Výpočty v rozptylové studii byly provedeny z hlediska konzervativního přístupu ke stanovení určujících parametrů uvažovaných zdrojů. Je tedy možné předpokládat vliv nižší a to především v případě denních imisních příspěvků PM10 při dodržení uvedených podmínek pro snížení prašnosti a dále také s ohledem na skutečnost, že těžba bude prováděna především z vody a během manipulace s kamenivem s velkou vlhkostí nebude docházet k emisím PM10. V zájmové oblasti dochází dle uvedených údajů k překračování 24hodinového imisního limitu pro PM10 nad povolenou míru četnosti výskytu. Z údajů měřících stanic vyplývá, že k nejvyšším imisním příspěvkům a k největšímu počtu překročení limitu dochází v zimním 86
období, měsíc leden a únor. Dále dochází k překročení limitů převážně v listopadu a březnu. K nejvyšším denním koncentracím tak dochází v období, kdy bude utlumen provoz pískovny. Nebude tedy zřejmě docházet k vyšším imisním příspěvkům z provozu záměru v době, kdy je ovzduší zatíženo nejvyššími koncentracemi PM10. Je třeba si také uvědomit, že uvedené imisní příspěvky byly vypočteny pro uvedenou maximální roční výrobu a konzervativní přístup k výpočtu ve vztahu k resuspendované prašnosti. Z posouzení vlivu na kvalitu ovzduší vyplývá, že realizací záměru nedojde k podstatným změnám v imisní situaci a nebudou překračovány platné imisní limity Vliv je hodnocen jako nevýznamný. Nevýznamnost vlivu je dále podmíněna opatřeními k prevenci a vyloučení negativních vlivů uvedenými v kapitole D.IV. Změna mikroklimatu Plochy se skrytou ornicí nebudou plošně rozsáhlé, skrývky budou postupné, k ovlivnění mikroklimatu vlivem existence dlouhodobě odkryté zeminy bez vegetačního krytu tedy nedojde. Těžba bude probíhat na převážné většině plochy v jednom těžebním řezu až pod hladinu podzemní vody. Po těžbě tedy bude v ploše záměru těžební jezero s volnou hladinou vody. Vzhledem k fyzikálním vlastnostem vody (vysoká teplotní kapacita a nízká tepelná vodivost) dojde k určitému zvýšení teplotní stálosti v okolí vodních ploch, a tím i ke snížení výrazných výkyvů teploty vzduchu, což lze hodnotit spíše pozitivně. Druhým vlivem souvisejícím s vytvořením vodních ploch bude zvýšení vlhkosti vzduchu v jejich okolí. Vzhledem k plošně rozsáhlému území nově vzniklých vodních ploch existuje určité riziko zvýšení četnosti výskytu přízemních mlh. Naopak tyto lokální změny mikroklimatu nebudou mít vliv na změnu srážkového režimu, který je daný faktory mezo- a makroklimatickými. Vzhledem k tomu, že území blízké k dálnici bude při sanaci a rekultivaci zavezeno, nebude se vodní plocha přibližovat až k dálnici D8 a změny mikroklimatu by tedy neměly ovlivnit bezpečnost provozu na ní (např. častějším výskytem mlh či mrznoucích mlh). Vliv lze charakterizovat jako nevýznamný. Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů na ovzduší byly zahrnuty do podmínek v kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A EVENTUÁLNĚ DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Hlavním potencionálně nepříznivým fyzikálním vlivem, spojeným s realizací záměru je vliv hluku. Pro posouzení vlivu na akustickou situaci byla zpracována akustická studie (Příloha č. 1; Andrš, 2013). Kompletní grafická i numerická prezentace výsledků výpočtu pro celé zájmové území je uvedena v hlukové studii. Hluk z dopravy na veřejných komunikacích Jako podklad pro akustické posouzení hluku z dopravy slouží dopravní intenzity, zejména jejich přírůstek ve srovná se stavem bez realizace záměru. Tabulka dopravních intenzit je uvedena v kapitole B.II.4. Hluk z dopravy byl hodnocen u chráněných venkovních prostor staveb v blízkosti silnice II/101, která bude používána pro expedici štěrkopísku. Výpočet hladin hluku byl proveden pro zástavbu Zlosyně a Veltrus.
87
Dále budou expediční nákladní automobily používat nadřazenou dopravní síť mimo zástavbu obcí (II/608 a D8). Na okraji obce Zlosyň se v současnosti pohybuje hladina akustického tlaku A pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích v denní době maximálně v hodnotě 65,1 dB. Jedná se o nový rodinný dům postavený na parcele č. st. 265. U dalšího rodinného domu č.p. 173 byla výpočtem zjištěna hodnota 61,3 dB. U dalších objektů je již v denní době dosahováno hodnot pod 60 dB. Objekty však leží u křižovatky silnic II/101 a III/24211 a proto není celková hlučnost daná pouze hlukem ze silnice II/101, ale podílí se na ní i doprava na silnici III/24211, která prochází centrem obce. Vlivem navýšení intenzity dopravy o nákladní dopravu vyvolanou provozem pískovny může dojít na okraji obce Zlosyň při silnici II/101 k navýšení hladiny hluku z dopravy v denní době maximálně o 0,9 dB. Oznamovatel do budoucna plánuje vybudovat účelovou komunikaci pro expedici štěrkopísku (viz obrázek č. 4). Z akustického hlediska lze tuto komunikaci doporučit, přičemž její vyústění na silnici II/101 by mělo být umístěno co nejdále od okraje zástavby Zlosyně, zároveň je ale při jejím projektování třeba respektovat rodinný dům č.p. 54 umístěný v sousedství areálu Družstva Cementářů. Pro noční dobu byly zjištěny hodnoty LAeq,8h = 52,6 – 58,4 dB. Na akustickou situaci v noční době nemá realizace záměru vliv. Ve městě Veltrusy byla posouzena hlučnost z dopravy na silnici II/101 v lokalitě nové zástavby Villapark Veltrusy. Konkrétně se jedná o rozestavěné řadové rodinné domky, které jsou postupně dokončovány. Ze tří plánovaných sekcí, které jihovýchodními fasádami přiléhají k silnici II/101, je zatím dokončena jediná – jihozápadní, pro kterou byl proveden výpočet hluku. Další 2 sekce jsou plánovány v obdobné pozici ke komunikaci, proto zde lze očekávat obdobnou akustickou situaci. Nicméně výstavba těchto objektů neprobíhá. Výpočtem bylo zjištěno, že hladina hluku se v chráněném venkovním prostoru těchto staveb pohybuje v rozmezí 58,8 dB – 60,6 dB v denní době a 52,6 – 53,9 dB v noční době. Domy jsou umístěny poměrně blízko ke komunikaci a jako nepříliš vhodná se jeví protihluková ochrana plotem z jednoduchého vlnitého plechu, která byla též ve výpočtu uvažována. Vlivem navýšení intenzity dopravy o nákladní dopravu vyvolanou provozem pískovny může dojít v posuzované lokalitě na okraji obce Veltrusy při silnici II/101 k navýšení hladiny hluku z dopravy v denní době maximálně o 1,3 dB. V noční době bude akustická situace nezměněna. Zjištěný rozdíl hladiny hluku z dopravy v denní době 0,9 – 1,3 dB v obcích Zlosyň a Veltrusy lze považovat za ne úplně zanedbatelný, avšak za nízký. Teoreticky zjištěná změna hladiny akustického tlaku LAeq,T do hodnoty 1,3 dB není akusticky příliš významná a s uvážením chyby měření je objektivně měřením neprokazatelná. Konstatování o objektivní neprokazatelnosti nárůstu LAeq,T vyplývá z třídy přesnosti měření stavu akustické situace ve venkovním prostředí zvukoměry s digitálním odečtem. Při měření stavu akustické situace ve venkovním prostředí lze dosáhnout přesnosti měření nejvýše v třídě přesnosti měření II. Tato třída přesnosti měření je charakterizovaná chybou měření až ± 2 dB od konvenčně správné hodnoty měření. Z akustického hlediska lze hodnocenou změnu považovat za únosnou, zvlášť s přihlédnutím ke skutečnosti, že nedojde ke změně hladiny hluku v noční době.
88
Ve Vojkovicích byla posouzena hlučnost z dopravy na silnici II/101. Pro výpočet bylo uvažováno, že by tudy projíždělo 10 % nákladních automobilů expedujících štěrkopísek. Jedná se však o teoretickou hodnotu, posouzení vychází z požadavku KHS, nicméně v praxi tudy kromě ojedinělých průjezdů nebude nákladní doprava trasována. Vlivem navýšení intenzity dopravy o nákladní dopravu vyvolanou provozem pískovny (pouze teoretický výpočet pro 10 % dopravy) by mohlo u silnice II/101 ve Vojkovicích dojít k navýšení hladiny hluku z dopravy v denní době maximálně o 0,2 dB. V noční době nebude akustická situace změněna. Teoreticky zjištěný nárůst hladiny hluk z dopravy o 0,2 dB je naprosto zanedbatelný a objektivně měřením neprokazatelný. Hluk z provozu Stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru byl v dotčeném území vyhodnocen pomocí výpočetního produktu LimA (viz kapitola 4. 2.) v souladu s normou ČSN ISO 9613 Akustika – Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru. Byl proveden výpočet hluku z provozu, jehož predikce spočívá v kumulaci hluku z jednotlivých zdrojů a výpočtu útlumu pro všechny výpočtové body. Realizace záměru má různé etapy, které se liší charakterem prováděných prací a tím i nasazením jednotlivých zdrojů hluku a provozní dobou. Výpočet byl proveden ve více výpočtových modelech, které se dále ještě dělí dle polohy zdrojů hluku. 1. Příprava území – skrývka Nejnepříznivější vliv na akustickou situaci v okolí budou mít přípravné práce – skrývání ornice. Typická pracovní sestava strojů pro tuto fázi je pásový dozer a kolový nakladač, pro odvoz ornice bude využit nákladní automobil. Dozer shrnuje materiál vždy směrem od okraje doprostřed těžené plochy, nákladní automobily ani nakladač se tedy nepohybují na samém okraji. 2. Těžba a úprava, expedice – mokrá těžba Jedná se o vůbec nejtypičtější akustickou situaci, která nastane po většinu doby realizace záměru. Surovina bude těžena korečkovým (event. plovoucím) bagrem v jednom těžebním řezu. Pásovým dopravníkem bude surovina přemísťována do úpravny, kde bude probíhat drcení, třídění a eventuelně i praní. 3. Těžba a úprava, expedice – suchá těžba Třetí model představuje období suché těžby a úpravy suroviny. Těžba by v tomto případě byla prováděna kolovými nakladači pohybujícími se pod těžební stěnou v zahloubení. Nakladače mohou přímo plnit násypku úpravárenského zařízení nebo bude k dopravě písku k úpravně používán pásový dopravník. Suchá těžba bude prováděna pouze v těžební oblasti TO1A a v jižní části těžební oblasti TO1B. Jde o plochy, které nesousedí s obytnou zástavbou. Tato fáze realizace záměru proto nebyla modelována. 4. Technická rekultivace – zavážka těžební oblasti TO1 Oblast TO1 leží mimo obytnou zástavbu (kromě objektu č.p. 34/35 v Dušníkách nad Vltavou – viz dále). Při technické rekultivaci budou materiál přivážet nákladní automobily (po vyložení využívané pro expedici kameniva) a k rozhrnování a hutnění bude nárazově využíván pásový dozer. Akustická situace bude tedy příznivější než u skrývek ornice (tam je dále kalkulováno s kolovým nakladačem). Tato fáze realizace záměru proto není samostatně modelována. Nedojde k překročení hygienického limitu.
89
Akustické posouzení bylo dále provedeno ve 4 různých polohách zdrojů hluku: a) východní okraj TO 2 (nejblíže k č.p. 83 ve Vojkovicích) b) jihovýchodní okraj TO 3 (nejblíže k č.p. 31 ve Vojkovicích) c) severní okraj TO 3 (nejblíže k č.p. 12 a 27 v Dědibabech) d) západní okraj TO 1B (nejblíže k č.p. 34/35 v Dušníkách) Hlukové imise jsou po vypočtení vyjádřeny numerickými hodnotami pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku v zadaných referenčních bodech (viz následující tabulka) a graficky, plošným rozložením izofon (viz grafické přílohy v akustické studii). Tabulka č. 16: Hodnoty akustických imisí v referenčních bodech
vypočtená hladina akustického tlaku LAeq,8h [dB] Model 1 Model 2 skrývka těžba
Referenční bod č. bodu 1 2 3 4 5
Popis referenčního bodu Vojkovice č.p. 31 Vojkovice č.p. 83 Dědibaby č.p. 12 Dědibaby č.p. 27 Dušníky nad Vltavou č.p. 34/35
44,2 42,2 44,6 47,3 47,1
45,5 45,7 46,9 47,8 44,0
Před zpracováním aktualizované verze hlukové studie (k dokumentaci EIA) byla nově vymezena minimální vzdálenost okraje těžby od hranice intravilánu sídel 150 m. Z výpočtového modelu zpracovaného pro etapu skrývkových prací při okrajích zájmového území je zřejmé, že v žádné z poloh skrývkové mechanizace nedojde k překročení hygienického limitu pro hluk ze stacionárních zdrojů (LAeq,8h = 50 dB). Nejvyšší hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru stavby byla vypočtena v Dědibabech (LAeq,8h = 47,3 dB), i ta je však bezpečně pod hodnotou hygienického limitu. V období těžby ložiska bude dodržen hygienický limit pro hluk ze stacionárních zdrojů v sídlech Vojkovice, Dědibaby, Křivousy, Všestudy i Dušníky nad Vltavou. Podmínkou je, že vzdálenost technologického zázemí (úpravny) bude min. 500 m od obytných budov. Umístění a velikost záměru takové řešení bez problémů umožňuje. Surovina pak bude dopravována od místa těžby do úpravny pásovými dopravníky. Pokud by přesto bylo potřeba umístit úpravnu blíže, je možné řešit protihlukovou ochranu pomocí vybudování ochranných valů okolo úpravny. Vybudování ochranných valů (částečně mohou jejich funkci mít i deponie hotových výrobků) je však možno doporučit i za situace, kdy bude hygienický limit dodržen. Dojde tím k dalšímu snížení vlivu na akustickou situaci. Protihlukové valy Vliv výstavby navržených protihlukových valů po obou stranách dálnice D8 je hodnocen pozitivně a přispěje ke zlepšení akustické situace ve Všestudech i v nově vytvořených plochách pro rekreaci. Z posouzení vlivu hluku z výstavby valu západně od D8 s ohledem na obytnou zástavbu Všestud, vyplývá, že bude s velkou rezervou splněn hygienický limit pro hluk ze stavební činnosti a dokonce bude splněn i základní hygienický pro hluk v denní době LAeq,T = 50 dB.
90
Vliv na akustickou situaci je za předpokladu respektování navržených opatření hodnocen jako nevýznamný. Vibrace K rozpojování horniny nebudou používány primární ani sekundární odstřely. Vibrace spojené s provozem mechanizačních prostředků budou nevýznamné. Vibrace budou působit pouze na obsluhu pracovních strojů a budou řešeny společně s ostatními negativními vlivy, tj. hlavně hlukem, používáním ochranných pracovních pomůcek v rámci dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Otřesy vyvolané pojezdy těžkých nákladních automobilů po komunikacích se uplatňují v sousedních objektech pouze v situaci, když tyto leží bezprostředně při vozovce. Taková situace okolo silnice II/101 nenastává. Vzdálenost objektů ve Zlosyni i Veltrusech je taková, že účinky otřesů od dopravy po silnici II/101 nemohou přesáhnou normové hodnoty dle ČSN 730040 „Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva“ ani v nejbližších objektech nedojde k překračování hygienického limitu dle § 18 NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, tedy limitu pro chráněný vnitřní prostor staveb. Vliv vibrací na veřejné zdraví i hmotný majetek je hodnocen jako nevýznamný. 4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Pro posouzení tohoto vlivu bylo vypracováno Hydrogeologické posouzení (Příloha č. 6; Žitný, 2013). V rámci hydrogeologického posouzení byl pro jednotlivé etapy těžby vypracován matematický model proudění podzemních vod v zájmovém území (Patzelt, 2013). Etapy těžby uvedené v tomto posouzení se neshodují se skutečným postupem vlastní těžby. Etapy jsou uvedeny v pořadí, jak byly řešeny při zpracovávání alternativ v modelovém řešení proudění podzemních vod v zájmovém území. Pro vypracování matematického modelu byly v zájmovém území a jeho okolí provedeny přípravné technické práce, které získaly údaje potřebné pro jeho vypracování. V rámci těchto prací byla provedena pasportizace hydrogeologických objektů a měrných hydrologických profilů včetně určení jejich nadmořských výšek geodetickým zaměřením. Následně byl na těchto objektech proveden jednorázový monitoring úrovní hladiny podzemní a povrchové vody. Změna kvality podzemních a povrchových vod Kontaminace vody S ohledem na charakter provozovaných činností v prostoru ložiska a používané techniky, lze uvažovat pouze s případnou kontaminací povrchových a podzemních vod ropnými látkami z úniků provozních kapalin používaných strojů. Vliv úkapů ropných uhlovodíků (pohonné hmoty a mazací oleje) lze výrazným způsobem zmenšit důslednou kontrolou mechanizace a použitím ropných produktů s rychlým odbouráním v přírodním prostředí. V případě zachování pravidel pro nakládání s látkami nebezpečnými vodám, zejména ropnými a v případě rychlé a účinné nápravy v případě úniku těchto látek do podzemí nebo povrchových vod těžebních jezer, nehrozí ani negativní ovlivnění jakosti povrchové vody v budoucích jezerech. Eutrofizace Chemismus vody těžebního jezera se bude částečně měnit v důsledku změn oxidačně redukčních podmínek v otevřené hladině vody oproti charakteru přitékajících podzemních
91
vod. Vlivem aerobního prostředí dojde k oxidaci rozpuštěných železnatých a manganatých iontů na nerozpuštěné hydratované oxidy železa a manganu a jejich sedimentaci na dno písníku. Na kvalitu vody v těžebním tělese mohou mít také vliv splachy z polí a skrývkových materiálů (ornice, podorničí). Splachy mohou obohacovat vody v těžebním jezeru o živiny, které způsobují eutrofizaci. Ta může ovlivnit další plánované využití těžebních jezer pro rekreaci. Eutrofizací se v praxi označuje proces znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody. Jedná se o složitý proces obohacování stojatých a tekoucích povrchových vod živnými minerálními látkami, které zpětně vedou ke zvýšení biologické produkce a k nežádoucímu nárůstu vodního biotopu. Z tohoto důvodu bude nutné zamezit v průběhu těžby přísunu živin, umožňujících rozvoj eutrofizace ve formě splachů z polí obsahujících zbytky hnojiv, správnou modelací okrajů vznikajícího těžebního jezera během těžby. Po ukončení těžby bude nejdůležitější provedení rekultivace tak, aby trvale ke splachům nedocházelo. Eutrofizaci vody v těžebním jezeru je nutné v průběhu těžby i po jejím skončení pravidelně monitorovat. Případné ovlivnění kvality podzemní vody lze očekávat na severovýchodě zájmového území resp. na odtokové straně těžebny. Dosah případného vlivu eutrofizace na kvalitu podzemních vod se bude se vzdáleností od těžebny rychle snižovat vlivem fyzikálně chemických vlastností horninového prostředí. V konkrétních podmínkách vliv eutrofizace vody jezer nebude ani v podzemní vodě pozorovatelný, protože v oblastech předpokládané dotace do horninového prostředí se nenacházejí objekty, které využívají podzemní vodu. Nejbližší využívané objekty se nacházejí mimo směr proudění podzemní vody z těžebního jezera v obcích Křivousy a Dědibaby ve vzdálenosti min. cca 200 m. Z uvedených důvodů se nepředpokládá ovlivnění kvality podzemní vody v těchto objektech v důsledku případné eutrofizace vody v těžebních oblastech po rekultivaci. Kvalita vody Kozárovického potoka Dále bylo provedeno posouzení možného vlivu plánované těžby štěrkopísku na kvalitu vody a vodnost Kozárovického potoka, do kterého jsou vypouštěny čištěné odpadní vody z obcí Hostín u Vojkovic. Po realizaci maximálního rozsahu těžby za použití těsnících bariér pravděpodobně nedojde v prostoru Kozárovického potoka u Vojkovic ke změně vodnosti naopak lze předpokládat její mírný vzestup. Pro posouzení byly získány z ČHMÚ M-denní průtoky Kozárovického potoka. Poměr míšení vody vypouštěné z ČOV v Hostíně a vody v Kozárovickém potoce (Qa) je v současné době, tj. pískovnou neovlivněném stavu, v poměru cca 1 : 100 a po realizaci maximální otvírky těžby bude poměr míšení stejný případně i vyšší. Z toho lze usuzovat, že při maximálním rozsahu těžby nedojde v Kozárovickém potoce k zhoršení kvality vody vlivem změny ředícího poměru odpadních vod resp. může dojít i k mírnému zlepšení. Vliv materiálu pro sanaci Zvýšenou pozornost je třeba věnovat výběru materiálu vhodného k rekultivaci části území – těžebních oblastí TO1A a 1B. Materiál, klasifikovaný dle zákona č. 185/2001 Sb. jako odpad bude inertní, nepodléhající fyzikální, chemické ani biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí. Dovážený materiál bude možno ukládat v zařízení pro využívání odpadů na povrchu terénu. O povolení provozu zařízení bude zažádáno u Krajského úřadu Středočeského kraje. V zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu bude odpad využíván způsobem uvedeným v příloze č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., pod kódem R10 vyjma aplikace na zemědělskou půdu, tj. k “rekultivaci povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek,
92
zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů, pískoven” dle § 2 písm. j) dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrch terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Všechny využívané ukládané odpady, na které se vztahuje zákon o odpadech, budou splňovat podmínky uvedené v bodě 2 přílohy č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Příloha č. 11 stanoví podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny). Ukládaný materiál do vytěžených prostor 1A a 1B by neměl při dodržení legislativních požadavků významněji ovlivnit kvalitu podzemní vody v okolí. Při ukládání odpadů může dojít pouze k mírné změně chemického složení podzemní vody, která by však neměla ovlivnit stávající využití podzemní vody. Souhrnné hodnocení vlivu Těžba štěrkopísku z vody je běžně zvládnutelná technologie, při níž lze rizika negativního ovlivnění kvality vod úspěšně minimalizovat. Vytěžené pískovny jsou běžně využívány k rekreaci a stávají se i hodnotným přírodním biotopem. Pro minimalizaci vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod byla navržena příslušná opatření (kap. D.IV.). Za předpokladu dodržování těchto opatření je vliv hodnocen jako nevýznamný. Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě Vliv na povrchový odtok V zájmovém území bude v průběhu těžby docházet ke změně typu povrchu území. V těžební oblasti 1 (1A a 1B) nebude tato změna trvalého charakteru. Po provedení rekultivace bude mít povrch území obdobný charakter jako původní povrch. V důsledku realizace záměru však vzniknou v území nové vodní plochy. Maximálně se může jednat o vodní plochu v těžební oblasti TO2 o rozloze až 17,5 ha a dvě vodní plochy v TO 3 o rozloze až 115,9 a 94,2 ha. V praxi však bude rozloha vodních ploch významně menší, jak již bylo v textu několikrát uvedeno. V současné době odtéká část atmosférických srážek, které spadnou v zájmovém území, jako povrchová voda (povrchový odtok), část infiltruje do horninového prostředí (podzemní odtok) a zbývající část srážkové vody se vypařuje do ovzduší nebo je spotřebována rostlinami. Po změně území na vodní plochu nebude docházet v těchto místech, oproti původnímu neovlivněnému stavu, k povrchovému odtoku vody ani k výparu vody rostlinami. Naopak dojde ke zvýšení celkového výparu, který bude zapříčiněn výparem z volné hladiny. Zvýšený výpar bude v místech obnažené hladiny podzemní vody (těžební jezera) částečně eliminován usnadněnou dotací srážkových vod do podzemních vod. V textu hydrogeologického posouzení jsou uvedeny orientační výpočty těchto vlivů. Výpočtem byl stanoven deficit podzemního odtoku cca 0,11 l.s-1.ha-1, který nastane při změně využití pozemků po hydrické rekultivaci území. Při maximální plánované ploše těžebních jezer bude deficit podzemního odtoku cca 24 l.s-1. Deficit vody v těžebních jezerech bude působit na pokles hladiny podzemní vody v horninovém prostředí v okolí volných vodních ploch (především na jižním okraji území). Převaha výparu z volné hladiny nad velikostí celkového ročního úhrnu atmosférických srážek spadlých v prostoru těžebních jezerech nezpůsobí významný pokles hladiny podzemní vody v jejich okolí, jelikož tento deficit bude kompenzován infiltrací vody z toku Vltavy, která již v současné době jako hlavní prvek určuje úroveň hladiny podzemní vody v celém zájmovém
93
území. Zvýšením infiltrace vody z toku Vltavy, nedojde vzhledem k velikosti průměrného průtoku vody ve Vltavě (cca 80 m3.s-1 vody), k jejímu pozorovatelnému ovlivnění. Vliv na Kozárovický potok Západně od Vojkovic (tj. v blízkosti zájmového území těžby) plní Kozárovický potok funkci příležitostné vodoteče, po většinu roku se jedná spíše o suché koryto. Vliv na vodnost Kozárovického potoka byl zjišťován na základě výsledků matematického modelu proudění podzemní vody. Potenciální vliv na Kozárovický potok by mohl nastat při těžbě v těžební oblasti TO3. Ze závěrů hydrogeologického posouzení však vyplývá, že při maximálním rozsahu plánované těžby nedojde v Kozárovickém potoce, při vybudování těsnících bariér v TO3, k úbytku vodnosti, naopak těžbou může dojít i k jejímu mírnému zvýšení. K těsnícím bariérám též podrobněji v následující kapitole. Rizika spojená s povodňovými stavy Těžební oblasti 1A, 1B a 2 leží, kromě malého území těžební oblasti 1B, mimo záplavové území řeky Vltavy pro 100-letou vodu. Část TO3 – jih i TO3 - sever leží v záplavovém území pro 5-letou vodu. Z tohoto důvodu dojde v případě vytěžení celé TO3 (sever a jih), k jejímu celému zaplavení již při 5-leté vodě. Po skončení záplavy dojde k částečnému odtoku vod z těžebních jezer prostřednictvím povrchových toků - především Kozárovickým potokem případně jinými občasnými vodotečemi a infiltrací vody do terasových sedimentů. Hladina vody v těžebních jezerech bude pozvolna klesat v závislosti na úrovní hladiny podzemní vody v jejím okolí. Při vyprazdňování zachycené vody dojde na odtokové straně těžebního jezera 3 sever k vzestupu hladiny podzemní vody. Avšak infiltrace této vody do horninového prostředí bude významně usměrňována vybudovanými těsnícími bariérami k SV do míst bez vybudované těsnící bariéry. K největšímu vzestupu hladiny podzemní vody tak bude docházet mimo zastavěnou oblast. Obdobný proces lze předpokládat i v současné době, kdy při záplavách dochází k relativně rychlému odtoku zadržené vody z území povrchovými toky a k pozvolné infiltraci vody do horninového prostředí. Po zaklesnutí hladiny vody pod úroveň dna povrchových toků dochází pouze k pozvolnému odtoku horninovým prostředím saturované zóny, jak bylo konstatováno výše (reakce na povodňové stavy v roce 2010-2011). Při vybudování těsnící bariéry B v těžebním jezeru 3 sever vznikne východní a západní jezero. Rozdíl úrovní hladin v těchto jezerech bude dosahovat při ustáleném stavu cca 0,9 m a v případě zátopových stavů tento rozdíl bude pravděpodobně větší. Zvýšením hydraulického spádu hladiny mezi oběma jezery, může dojít k vyplavování jemnější frakce z bariéry a tím pádem k ohrožení její stability, která se může projevit sedáním případně jinými deformacemi. Při dostatečné šířce pilíře s těsnící bariérou B nedojde při zátopě v zájmovém území k zhoršení hydrogeologických ani hydrogeologických poměrů. Souhrnné hodnocení vlivu Na základě výše uvedeného a při realizaci navržených opatření (zejména vybudování těsnící bariéry A) je vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě hodnocen jako nevýznamný. Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemní vody Posouzení vlivu těžby na hydrogeologické poměry v zájmovém území je založeno na matematickém modelu (Patzelt 2013 in Žitný 2013) je zaměřeno především na posouzení změn směru proudění a úrovně hladiny podzemní vody a bilanci podzemních vod. Hodnocení vlivu je zpracováno pro jednotlivé etapy těžby v jejich maximálním rozsahu a je vztažené k současnému těžbou neovlivněnému stavu. Posouzení je provedeno pro:
94
• • • • •
současný stav stav v průběhu těžby v těžebních oblastech TO1A a TO1B stav po skončení maximální těžby s vybudovanými bariérami A stav po skončení maximální těžby s vybudovanými bariérami A a B stav po skončení těžby v sektorech TO2 + TO3 - jih (tj. nedotěžená plocha TO3 sever).
Pro vypracování matematického modelu proudění podzemní vody bylo v zájmovém území nejprve provedeno vyhledání a pasportizace dostupných hydrogeologických objektů, které byly v zájmovém území a jeho okolí vyhloubeny v minulosti (studny, vrty) a jsou využitelné pro posouzení. V obcích, které se nacházejí v okolí plánovaného záměru těžby štěrkopísků, byly pro zaměření úrovně hladiny podzemní vody využity kopané případně i vrtané studny. Celkem bylo vyhledáno a dokumentováno 46 hydrogeologických objektů. Jejich seznam a změřené úrovně hladiny podzemní vody je uveden v Hydrogeologickém posouzení. Dále bylo u vybraných rodinných domů, do kterých byl majiteli umožněn přístup, provedeno geodetické výškové zaměření úrovně podlah sklepních prostorů. Zaměření podlah sklepních prostor bylo provedeno z důvodu možnosti porovnání výškových úrovní dna sklepních prostor s úrovní hladiny podzemní vody při plánované těžbě a po jejím ukončení. Celkem bylo dokumentováno 17 sklepních prostor v Dědibabech, Vojkovicích, Křivousech a Dušníkách nad Vltavou. V 9 vybraných a geodeticky výškově zaměřených měrných hydrologických profilech bylo dále v rámci terénních prací pro účely matematického modelu proudění podzemních vod provedeno zaměření úrovně hladiny povrchové vody. Jednalo se o měření na Vltavě, na Mlýnském a Kozárovickém potoce, v nejbližších tůních a v Jezeře pískovna. Od povodí Vltavy byly převzaty údaje o kolísání hladiny vody v toku Vltavy na jezu Miřejovice a Vraňany za období 2009 - 2012. K matematickému modelování byl použit program Visual MODFLOW, který reprezentuje standard v oboru matematického modelování vyvinutý pro praktickou aplikaci simulace proudění podzemních vod a transportu kontaminantů prostřednictvím programů MODFLOW a MT3D. Rozsah modelovaného území o rozměrech 4500 m x 5000 m je znázorněn na obr. 1 v příloze č. 4 Hydrogeologického posouzení, kde jsou zároveň uvedeny i aktuální měřené stavy hladiny podzemních vod k závěru roku 2012. S ohledem na charakter řešené problematiky byla zvolena jednovrstevná diskretizace modelovaného území pomocí 5.041 pravoúhlých elementů, modelovaná vrstva je členěna na 71 sloupců a 71 řádků. Půdorysná velikost jednotlivých elementů je v rozmezí od 100 x 100 m při okrajích modelovaného území, až po 50 x 50 m v centrální modelované oblasti. Výsledky matematického modelování jsou podrobně uvedeny v Hydrogeologickém posouzení. V průběhu zpracování modelu vyplynula potřeba snížit případný vliv na změnu hladin podzemních vod v okolí těžebních jezer. Toho lze dosáhnout pomocí vybudování těsnících bariér. Je navrženo vybudování těsnících bariér A v TO3 jih i sever. U těchto bariér bylo v modelu předpokládáno, že budou vybudovány zpětným ukládáním jemné frakce (z úpravy štěrkopísku) do vytěženého prostoru, budou mít šíři cca 20 m, hloubkový dosah na nepropustné podloží a jejich propustnost bude kf = 1 x 10-6 m/s, tj. přibližně o dva až tři řády nižší než dnešní prostředí kvartérních štěrkopísků. V jednom modelovaném stavu byla navíc uvažována i příčná těsnící bariéra B, rozdělující TO3 sever na dvě části. Těsnící bariéra B byla v TO3 volena tak, aby došlo k rozdělení výškového rozdílu úrovně hladiny podzemní vody na nátokové a odtokové straně těžebního 95
jezera 3 sever na dvě části. Snížením rozdílů hladin v jezerech dojde ke zmírnění případných změn v úrovni hladiny podzemních vod v zastavěných územích vyvolaných těžbou. Obrázek č. 17: Situace hydrogeologického modelu s vyznačením těsnících bariér a objektů sledování hladiny podzemních a povrchových vod
Z modelového posouzení vyplývá následující: •
V první etapě těžebních prací je plánována těžba v těžební oblasti TO1A a TO1B s maximální plochou těžby cca 2 ha v každém sektoru. Po odtěžení suroviny z plochy cca 2 ha bude kontinuálně prováděno, v závislosti na postupu těžby, zavážení vytěženého prostoru a následná rekultivace. Velikost ovlivnění hladiny podzemní vody v blízkém okolí těžeben nebude téměř měřitelná a bude dosahovat řádu milimetrů až prvních centimetrů.
96
•
Dále byl modelován stav po ukončení těžby v TO2 a TO3 - jih (v modelu však označeno jako čtvrtá etapa těžebních prací, což neodpovídá postupu těžby). Vliv těžby na hladinu podzemní vody se v zastavěných oblastech prakticky neprojeví, resp. bude na západním okraji Vojkovic pozorován pouze mírný vzestup hladiny podzemní vody o cca 0,1 až 0,2 m. V ostatních obcích nebude vliv těžby téměř pozorovatelný.
•
V modelu označená druhá etapa těžebních prací představuje stav po skončení těžby v maximálním uvažovaném rozsahu T02 + TO3 - jih + TO 3 - sever (227 ha) s vybudovanými bariérami A. V obcích ležících na západním až severozápadním okraji těžební oblasti 2 a 3 dojde oproti původnímu neovlivněnému stavu k poklesu hladiny podzemní vody maximálně o 0,6 m a na východním a jižním okraji těžební oblasti k vzestupu hladiny maximálně o 0,5 m.
•
V modelu označená třetí etapa těžebních prací představuje stav po skončení těžby v maximálním uvažovaném rozsahu T02 + TO3 - jih + TO 3 - sever (227 ha) s vybudovanými bariérami A a B. V obcích ležících na západním až severozápadním okraji těžební oblasti 2 a 3 dojde oproti původnímu neovlivněnému stavu k poklesu hladiny podzemní vody maximálně o 0,3 m a na východním a jižním okraji těžební oblasti k vzestupu hladiny maximálně o 0,4 m. Vybudováním těsnící bariéry B, rozdělující TO3 - sever na východní a západní část, dojde v zastavěných částech území k minimalizaci rozdílů úrovně hladiny podzemní vody oproti původnímu neovlivněnému stavu.
•
Hladina podzemní vody se bude v průběhu i po skončení těžebních prací v zájmovém území a jeho okolí nacházet níž než úrovně podlah sklepních prostor v okolních obcích, zejména v oblastech, kde je předpokládán vzestup hladiny podzemní vody plánovanou těžbou, tj. především v obcích Dědibaby, Křivousy a Vojkovice.
•
Při maximálním rozsahu plánované těžby nedojde v Kozárovickém potoce, při vybudování těsnících bariér v TO3, k úbytku vodnosti, naopak těžbou může dojít i k jejímu mírnému zvýšení.
•
Při žádné uvažované etapě těžby nedojde k negativnímu ovlivnění hydrogeologických poměrů v zájmovém území ani k ohrožení jakosti či vydatnosti vodních zdrojů. Těžba štěrkopísků nebude mít negativní vliv na vydatnost okolních jímacích objektů (ve smyslu § 29 odst. 2) zák. č. 254/2001 Sb.) s povoleným odběrem podzemní vody.
•
těžba štěrkopísků se na změnách režimu kolísání hladiny podzemních vod bude projevovat výrazně menším vlivem, nežli jakým se dlouhodobě projevuje vliv přirozeného kolísání hladiny vod ve Vltavě.
Na základě výše uvedeného a při realizaci navržených opatření uvedených v kapitole D.IV. (zejména vybudování těsnící bariéry A) je vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě hodnocen jako nevýznamný.
5. VLIVY NA PŮDU Zábor ZPF Celková plocha dotčená záměrem (těžbou) má rozlohu 284,9 ha. Dále bude pro sociálně technické zázemí zabráno cca 0,5 ha. Z této plochy však bude fyzicky těžbou dotčena jen její část, jejíž velikost vyplyne z řešení střetů zájmů (ochrana přírody a krajiny, ochranná pásma
97
energetické a dopravní infrastruktury) z řešení vlastnických vztahů a z vyhodnocení podrobného ložiskového průzkumu, na základě kterého mohou být některé dílčí plochy z těžby vyloučeny. Z plochy 284,9 ha náleží do ZPF většina, konkrétně 284,7 ha. Z této plochy náleží do jednotlivých tříd ochrany: •
I. třída
58,9 %
(167,7 ha),
•
II. třída
1,7 %
(5,0 ha),
•
IV. třída 33,1 %
(94,3 ha),
•
V. třída
(17,8 ha).
6,3 %
Více než polovina plochy záměru tedy leží na bonitně nejcennějších a nejkvalitnějších půdách I. třídy ochrany. Zpět do ZPF bude navráceno 57,1 ha v TO1 (1A i 1B). Část zájmového území tedy bude rekultivována zpět na zemědělskou půdu. Je třeba, aby při rekultivaci byla v této oblasti použita pouze ornice sejmutá v plochách s I. třídou ochrany. Na ploše cca 23 ha v TO1 (nyní II. a převážně IV. třída ochrany) tedy dojde po sanaci a rekultivaci ke zvýšení kvality ZPF. Z hlediska ochrany ZPF je nejméně problematická TO2, kde se nachází pouze půdy 5. třídy ochrany. V těžební oblasti 3 se nachází 133,8 ha (63,7 %) půd I. a II. třídy ochrany a 76,3 ha (36,3 %) půd IV. třídy ochrany Pokud tedy předpokládáme rekultivaci v TO1 s použitím přebytečné kvalitní ornice z TO3 je celkový úbytek ploch s první třídou ochrany cca 111 ha. Tento vliv je z hlediska velikosti hodnocen jako významně nepříznivý. Vliv na ZPF je vyhodnocen za předpokladu vytěžení celé plochy záměru. V praxi nebude celková plocha zabrána, budou ponechány ochranné pilíře technické a dopravní infrastruktury a biologicky hodnotných území. Další omezení vyplynou z majetkoprávních vztahů, dále pak z požadovaného stavu po sanaci a rekultivaci, kdy část ploch bude ponechaná bez těžby pro vytvoření přirozených a členitých břehů jezer. Významnost vlivu je snížena časovým hlediskem. Zábor ZPF bude postupný, přičemž na dosud nezabrané půdě bude možno hospodařit. Předpokládá se , že ornice bude skrývána vždy v rozsahu ročního postupu těžby. Realizace záměru je podmíněna souhlasem orgánu ochrany ZPF, který bude též schvalovat Plán rekultivace. Současná legislativa umožňuje odnímání zemědělské půdy ze ZPF za předpokladu úhrady finančních kompenzací (odvodů za odnětí). Před zahájením těžby bude provedena skrývka nadložních vrstev. Vrchní vrstvy budou skrývány odděleně – ornice, podorničí a ostatní skývka. Ornice i podorničí budou ze skrývané plochy uloženy na dočasné deponie. Později budou tyto materiály využity k rekultivaci vytěženého prostoru a k překrytí protihlukového valu, který bude zřízen podél dálnice D8 na straně přivrácené k obci Všestudy. Přebytek ornice bude použit k vylepšení bonit pozemků či rekultivacím jiných lokalit v okolí v souladu s podmínkami kompetentního orgánu ochrany ZPF na základě podané žádosti o souhlas k odnětí pozemků ze ZPF. Záměr je situován v území s nadprůměrným zastoupením zemědělské půdy včetně půdy nejvyšších kvalit. V území chybí větší lesní komplexy a je tu i deficit vodních ploch, ať už s rekreační či ekologickou funkcí. Jako kompenzaci nepříznivého vlivu na půdu je možno
98
chápat předpokládanou změnu v území. Po sanaci a rekultivaci bude těžiště budoucí rekultivace vytěženého prostoru spočívat v realizaci vodní plochy - těžebního jezera. Vodní plocha bude mít členité břežní partie doplněné o stanovištně vhodné dřeviny. Tento koncept umožní mj. posílení ekostabilizačních funkcí území. Vliv na ZPF je na základě výše uvedeného hodnocen jako významně nepříznivý, a to zejména z důvodu velkého rozsahu záboru ZPF v I. třídě ochrany. Realizaci záměru lze akceptovat, avšak je podmíněna souhlasem orgánu ochrany ZPF. Významnost vlivu by výrazně snížila orientace další přípravy záměru prioritně na plochy s nižší kvalitou ZPF. Zábor PUPFL V prostoru těžebních oblastí a zázemí pískovny se nenachází pozemky určené k plnění funkcí lesa Vliv na PUPFL hodnocen jako nulový. Vlivy na čistotu půd Za běžných provozních podmínek nebude mít záměr významný vliv na čistotu půd. Použitá technologie těžby a úpravy kameniva nepředstavuje zvýšené nebezpečí znečištění půdy. Při provádění skrývkových prací a převozu ornice na deponie nesmí dojít ke znečištění půdy ropnými látkami. Za předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů, týkajících se provozu strojového parku a dodržení postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných látek), záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci půd nebo jiných zemin. Vliv je hodnocen jako nevýznamný. 6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Těžba v navrhované pískovně bude mít vliv na horninové prostředí i na nerostné zdroje, což vyplývá z povahy těžební činnosti. Jedná se o vliv trvalý a nevratný. Vliv záměru na horninové prostředí a nerostné zdroje není možné hodnotit nepříznivě z toho důvodu, že záměr zamýšlí zásoby nerostné suroviny ložiska využívat hospodárně a v celém rozsahu ložiska. Součástí záměru je moderní technologické zázemí, které vytěženou surovinu zhodnotí praním, tříděním a drcením. Výsledný produkt tak bude mít vysokou jakost a bude ho možno používat i pro náročné aplikace ve stavebnictví.. Neočekává se vliv na žádné další přírodní zdroje mimo vlivů hodnocených v kapitole D.I. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje je hodnocen jako nevýznamný. 7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A
EKOSYSTÉMY
Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Pro zjištění vlivu na faunu, flóru a ekosystémy bylo zpracováno biologické posouzení záměru (Příloha č. 4; Véle 2012). V rámci tohoto posouzení byl v území navrhovaného záměru a v okolí proveden ve vegetační sezóně 2012 botanický a zoologický průzkum. Průzkum zahrnoval i plochy, které byly později (mj. i na základě tohoto průzkumu) vyjmuty z těžby.
99
Pro účely botanické inventarizace bylo zájmové území rozděleno do 9 segmentů. Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 128 rostlinných taxonů. Jejich seznam je uveden v tab. č. 1 v biologickém posouzení. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné. Z nalezených bezobratlých živočichů jsou chránění pouze čmeláci rodu Bombus. Průzkum potvrdil výskyt 48 druhů obratlovců: jednoho zástupce třídy obojživelníků, dvou plazů, 36 druhů ptáků a 9 druhů savců. Seznam nalezených druhů obratlovců je uveden v tab. č. 2 v biologickém posouzení. Deset nalezených druhů obratlovců je uvedeno na seznamu zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Seznam všech nalezených zvláště chráněných druhů živočichů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 17: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Latinský název
český název
ochrana
Bombus sp. Lacerta agilis Muscicapa striata Circus aeruginosus Bufo bufo Apus apus Luscinia megarhynchos Anguis fragilis Lanius collurio Hirundo rustica Oriolus oriolus
čmelák ještěrka obecná lejsek šedý moták pochop ropucha obecná rorýs obecný slavík obecný slepýš křehký ťuhýk obecný vlaštovka obecná žluva hajní
ohrožený silně ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený silně ohrožený ohrožený ohrožený silně ohrožený
přímé ovlivnění záměrem ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE
Vlaštovka obecná Vlaštovky hnízdí v kulturní krajině. Svá hnízda staví uvnitř budov či v průjezdech, potravu (hmyz) loví ve vzduchu. Hnízdí na celém území ČR, hojnější je v nižších polohách. Počty hnízdících vlaštovek pomalu klesají, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 320-640 tisíc párů. V dotčeném území vlaštovky nehnízdí, zaznamenány byly pouze přelety. Uskutečněním záměru nebudou vlaštovky nijak ovlivněny. Čmelák Čmeláci rodu Bombus žijí v koloniích, živí se nektarem kvetoucích rostlin. Žijí na lukách, v zahradách, na polích i v parcích. Hnízda si staví na povrchu nebo pod povrchem půdy. V zájmovém území čmeláci využívají především okraje cest a přechodová území (ekotony). Pro čmeláky není třeba provádět žádná zmírňující opatření. Na okrajích prostoru těžby naleznou vhodné životní podmínky. Ťuhýk obecný Ťuhýci obecní hnízdí v otevřené, převážně kulturní krajině s porosty keřů: křovinaté stráně, meze, polní remízky, okraje lesů, pastviny apod. Hnízdí v období od května do července. Hnízdo je silnostěnná stavba z rostlinného materiálu umístěné ve větvích nejčastěji do výše 2 m nad zemí. Potravu ťuhýků tvoří zejména hmyz, méně často drobní hlodavci, ještěrky a ostatní pěvci, v létě i plody rostlin. Vyskytuje se prakticky na celém území ČR. Počty hnízdících párů stoupají a v současné době dosahují 30-60 tisíc. Hnízdění jednoho párů bylo zaznamenáno v keřích při západním okraji území (okolí vysypaných hald). Jedná se o plochu výhradního ložiska Vojkovice 1, tedy mimo území záměru. Ovlivněn by mohl být 100
pouze nepřímo zvýšeným hlukem. Ve srovnání se současnou hlukovou zátěží území pocházející z provozu na dálnici bude nárůst hluku způsobený občasným pohybem těžké techniky zanedbatelný. Hnízdící pár nebude záměrem ovlivněn. Ještěrka obecná Ještěrka obecná obývá sušší nebo slabě vlhká slunečná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná stepní společenstva s malou pokryvností vegetace, roztroušeně rostoucími dřevinami a hlubší vrstvou půdy. Vyhýbá se kamenitým a skalnatým místům, kde se nevyskytují zimní úkryty. Pro snůšku si samice vybírá jemnou, sypkou a mírně vlhkou půdu. Běžný je výskyt na ruderálních stanovištích. Často žije synantropně (železniční náspy, okraje silnic, lomy, zanedbané zahrady). Výskyt ještěrky obecné byl zaznamenán na cestách procházejících skrze pole a lesní remízky a v okolí hald z vysypané hlíny. Pro ještěrku obecnou není třeba provádět žádná zmírňující opatření. Na okrajích prostoru těžby naleznou vhodné životní podmínky. Ropucha obecná Ropucha obecná obývá různé typy prostředí od lidských sídel přes zemědělskou krajinu po světlejší lesy. Většinu života tráví na souši, ve vodě je nalézána pouze v období rozmnožování. Rozmnožování probíhá v tradičně využívaných vodních nádržích, lesních rybníčcích, bažinách apod. Loví pouze živou kořist. Zimní úkryty jsou na bezmrazých místech pod prkny, pod většími kameny, v děrách apod. Rozptýlený výskyt byl zaznamenán po celém území. Jako stěžejní místo pro trvalý výskyt ropuch lze označit vodní plochu ve střední části území (segment 7). Slepýš křehký Slepýš je eurytopní druh, bez specifických požadavků na oslunění lokality a charakter vegetace. Obývá nejrůznější stanoviště, která vykazují určitou míru zemní vlhkosti s bohatou vegetací a dostatkem potravy (plži, žížaly). Důležité jsou denní úkryty (kameny, padlé dřevo, kyprá půda) a místa vhodná ke slunění. Nejhojnější je v listnatých a smíšených lesích. Běžný je i na světlejších okrajích jiných typů lesů, lesních pasekách, křovinatých stráních, starých sadech, kamenolomech, pískovnách, na loukách, okrajích polí, rumištích, skládkách, parcích a zahrádkách. Jeho ochrana spočívá v zachování bohatě strukturovaných životních prostor a nepoužívání biocidů. Výskyt slepýšů byl zaznamenán na cestách vedoucích skrze polní remízky. Žluva hajní Žluva hajní obývá listnaté lesy, parky, zahrady, polní remízy a porosty kolem vod v nižších a středních polohách. Potravu tvoří především hmyz a měkkýši (zejména na jaře), ale i dužnaté plody rostlin. Hnízdo zapletené do větví umísťuje vysoko v korunách stromů. Hnízdí od poloviny května do poloviny července. V ČR hnízdí pravidelně, ale nepříliš hojně. Nejvyšších hnízdních hustot dosahuje v listnatých lesích a liniových stromových formacích (až 4 páry na 10 ha). V mozaikovité krajině dosahuje hustot 4 páry na km2. Populace na našem území vykazuje mírný růst, současný počet hnízdících párů se pohybuje mezi 8000 až 16000. Hnízdění jednoho páru bylo zaznamenáno v polním remízku v severní polovině území. Lejsek šedý Lejsci šedí hnízdí ve světlých lesích či synantropně. K umístění hnízda využívá různé polodutiny stromů nebo přelomené kmeny stromů. S oblibou využívají také různé výklenky na lidských stavbách. Hnízdění jednoho páru bylo zaznamenáno v listnatém remíze v severní části území. 101
Moták pochop Pochopové preferují otevřenou krajinu. Hnízdištěm motáka jsou převážně mokřadní stanoviště, méně často pole. Hnízda si staví z větví a stébel. Hnízdění začíná začátkem května. Téměř polovinu potravy tvoří drobní savci. Nad zájmovým územím byly zaznamenány pouze přelety, záměrem nebude přímo ovlivněn. Rorýs obecný Původní obyvatel skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Tažný druh (přílet duben až květen, odlet červenec až srpen). Během průzkumu byly zaznamenány pouze přelety nad zájmovým územím. Záměrem nebude nijak ovlivněn. Slavík obecný Slavík obecný hnízdí v řídkých listnatých lesích a v porostech křovin zejména podél řek. Tažný druh přilétající na přelomu dubna a května a odlétající již v srpnu. Hnízda si staví na zemi v hustém křoví. V ČR hnízdí 8000 – 16000 párů, hnízdění v daném faunistickém čtverci bylo prokázáno. Hnízdění jednoho páru bylo zaznamenáno v liniovém porostu dřevin v severní polovině území.
102
Obrázek č. 18: Přibližný zákres výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (1 – čmeláci Bombus sp., 2 – slepýš křehký, 3 – ropucha obecná, 4 – ještěrka obecná, 5 – ťuhýk obecný, 6 – slavík obecný, 7 – lejsek šedý, 8 – žluva hajní)
103
Závěrem biologického posouzení je konstatováno, že v zájmovém území se nachází pestrá mozaika biotopů. Kromě silně antropogenně ovlivněných biotopů se zde vyskytují i biotopy přírodní. Vegetace neodpovídá potenciální přirozené vegetaci. Ačkoli se dle výskytu bioindikačních druhů jedná o území silně ovlivněné, vybrané části (zejména polní remízky v severní části území) lze označit za biologicky velmi hodnotné. To potvrzuje počet nalezených druhů rostlin, ale zejména početný výskyt zvláště chráněných druhů živočichů (čmeláci Bombus sp., slepýš křehký, ropucha obecná, ještěrka obecná, rorýs obecný, moták pochop, vlaštovka obecná, ťuhýk obecný, slavík obecný, lejsek šedý, žluva hajní). Z pohledu ochrany přírody se realizace záměru v rozsahu těžby celé původně navržené oblasti TO 3 jeví jako nevhodná. Vhodné by bylo ze záměru vyjmout polní remízky (segmenty č. 6, 8, 9), které jsou biotopem většiny nalezených zvláště chráněných druhů. Tyto liniové prvky v krajině výrazně zvyšují její stanovištní diverzitu i biodiverzitu. Dřeviny zde působí zároveň jako zdroj potravy a úkryt zejména pro ptactvo. V případě vyjmutí těchto segmentů budou negativně ovlivněny pouze čmelák a ještěrka obecná. V zájmu zmírnění dopadů rozšířené těžby by bylo vhodné nezasahovat také do segmentu č. 3 s výskytem xerofytní vegetace a segmentu č. 7 (vodní plocha). Ponecháním polních remízků a vodní plochy by se zamezilo negativnímu ovlivnění slavíka obecného, lejska šedého, slepýše křehkého, ropuchy obecné a žluvy hajní. Pro čmeláky a ještěrku obecnou není třeba provádět žádná zmírňující opatření. Na okrajích prostoru těžby naleznou vhodné životní podmínky. V případě, že budou respektována opatření navržená v biologickém posouzení je vliv záměru na zvláště chráněné druhy hodnocen jako nevýznamný. Tato opatření jsou integrální součástí záměru. Výše uvedené remízky a plochy s výskytem zvláště chráněných druhů leží mimo navrhované plochy těžby. V případě, že navíc bude realizována sanace a rekultivace dle zásad uvedených v kapitole B.I.6 lze vliv záměru na zvláště chráněné druhy hodnotit jako příznivý. Vodní plochy s vhodně tvarovanými břehy, s litorálními pásmy a doplněné výsadbou rozptýlené zeleně i plochami pro sukcesi se mohou stát biotopem mnoha zvláště chráněných druhů živočichů. Likvidace, poškození lesních porostů, likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les Ve vymezených těžebních porostech se nenachází žádné lesní porosty ani významné porosty dřevin rostoucích mimo les. Těžbou bude zasaženo pouze několik solitérních dřevin umístěných uvnitř ploch těžby a prvek liniové zeleně, který lemuje polní cestu jižně od Dědibab. Tento vliv je poměrně dobře kompenzovatelný navrženým způsobem rekultivace. V případě těžby ve vymezených plochách TO1 – TO3 a realizaci rekultivace dle navržených zásad je vliv hodnocen jako nevýznamný. Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP Záměr negativně neovlivní žádný regionální ani nadregionální prvek ÚSES. V případě nadregionálního biokoridoru K58, který prochází tokem Vltavy a jehož ochranná zóna zasahuje do plochy záměru lze hovořit dokonce a posílení tohoto prvku, výslednou vodní plochu v ochranné zóně NRBK lze považovat za vhodnější než současnou agrocenózu. Lesní pozemky jsou ze zákona významnými krajinnými prvky, stejně jako vodní plochy a toky. Za VKP lze tedy považovat Kozárovický potok, tůně v prostoru mrtvého ramene řeky Vltavy (pásu zeleně mezi TO3 - jih a TO3 - sever) i lesní pozemky. VKP je i samotná údolní niva Vltavy. 104
Jak již bylo výše konstatováno, lesní pozemky nebudou záměrem zasaženy, stejně jako tůně umístěné v pásu zeleně. Přímo nebude zasaženo ani koryto Kozárovického potoka a z hydrogeologického posouzení plyne, že záměr při realizaci navržených opatření nebude mít významný vliv na jeho vodnost. Záměrem prochází dva liniové prvky zeleně, které jsou zcela nebo zčásti součástí lokálního systému ÚSES. Jako ÚSES je jednak vymezen pás zeleně táhnoucí se od západu k východu mezi těžebními oblastmi TO3 - jih a TO3 - sever. Ve střední části tohoto pásu je situováno lokální biocentrum (v prostoru tzv. Bezedné tůně), které je biokoridorem napojeno na západě na RBC 1483 a na východě na pás zeleně situovaný severně od obce Vojkovice. Část tohoto biokoridoru je značena jako návrh. Další navržený biokoridor je pak veden ze zmíněného lokálního biocentra podél polní cesty k severu k sídlu Dědibaby, jedná se o pás zeleně lemující polní cestu. Druhý východo - západně orientovaný liniový prvek ÚSES je lokální biokoridor sledující tok Kozárovického potoka od východu k jeho prameništi na západ. Tento biokoridor vede mezi TO2 a TO3-jih a následně protíná TO1Bv jejímž prostoru dále pokračuje jako navržený (v terénu neexistující) k dálnici D8. Záměr tedy předpokládá přímou likvidaci jednoho prvku ÚSES (zelený pás podél polní cesty do Dědibab). Ve fázi těžby lze vliv hodnotit jako nepříznivý. V těžební oblasti TO1B není vymezený biokoridor v současnosti v terénu funkční, v územním je veden jako návrh, proto bude realizován v rámci sanace a rekultivace plochy TO1B. Vznik nových vodních ploch a navržený způsob rekultivace lze z hlediska potenciálního vlivu na VKP a ÚSES považovat jednoznačně za příznivý ve fázi po ukončení těžby. Je pravděpodobné, že rekultivované plochy po těžbě, včetně vodních ploch, se mohou stát významnými biocentry i v regionálním měřítku. Biologické vlivy Na jakýchkoliv skrývkových a výklizových deponiích je obecně předpoklad rozšíření běžných ruderálních a plevelných druhů. Ty však musí být na základě požadavku orgánu ochrany zemědělského půdního fondu pravidelně likvidovány. Dalšími plochami se zvýšeným rizikem šíření synantropních a ruderálních druhů bývají prostory s pravidelným pojezdem – prostor technologického zázemí těžebny. Při těžbě v zájmovém území budou budovány dočasné deponie ornice i ostatní skrývky. Tyto deponie musí být pravidelně ošetřovány tak, aby se nestaly zdrojem šíření ruderálních druhů do okolí. Vhodným technologickým postupem při skrývkových a při sanačních pracích lze vznik deponií významně omezit. Plocha zpevněných komunikací a manipulačních ploch bude tvořena štěrkopískem. Jedná se o neúživný a výsušný materiál, navíc intenzivně pojížděný, kde nebudou předpoklady pro šíření ruderálních druhů rostlin. Dovážený inertní materiál používaný k rekultivaci nebude obsahovat humus ani jiné organické složky. Se záměrem není spojeno riziko zavlečení nových populací ruderálních rostlin, alergenních plevelů ani obtížných živočichů do okolí. Záměr nepředstavuje ani riziko přenosu nákaz. Při průběžné péči o plochy dočasných deponií jsou uvedené vlivy nevýznamné.
105
8. VLIVY NA KRAJINU Pro posouzení vlivu záměru na krajinný ráz byla zpracována samostatná studie (Příloha č. 5; Klouda 2013). V této studii byl vymezen dotčený krajinný prostor (DoKP) – území, v němž se budou projevovat vlivy záměru na krajinný ráz. V takto vymezeném prostoru byly identifikovány znaky přírodní charakteristiky krajinného rázu, kulturně-historické charakteristiky krajinného rázu a znaky krajinného rázu v oblasti estetických hodnot a prostorových vztahů (viz kapitola C.2). Pro zpracování posouzení vlivů na krajinný ráz byla použita metodika „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz“ autorů I. Vorla, R. Bukáčka, P. Matějky, M. Culka a P. Skleničky. Tato metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajinářské kompozici, využívá standardizovaných kroků hodnocení a objektivizovaných, všeobecně přijímaných soudů. Díky tomu je tato metodika použitelná pro všechny případy posuzování vlivů záměrů na krajinný ráz. Z citované studie vyplývá, že realizace záměru – činnosti prováděné hornickým způsobem na ložisku Dušníky nad Vltavou nezpůsobí nepřípustný vliv do přírodní charakteristiky území. Těžba zaujme prostor téměř výhradně zemědělské půdy, přírodně cennější partie (vodoteče a doprovodná zeleň krajině) nebudou plánovanou těžbou zasaženy. Proměna větší části vytěženého území na vodní plochy s doprovodnou zelení není v rozporu s přírodním charakterem území na spodním toku Vltavy. Nezbytný krok k zapojení těžbou postiženého prostoru do okolní krajiny představuje vhodný rekultivační plán. Vlivy na předměty ochrany přírody a krajiny vyplývající z platné legislativy (zákon č. 114/1992 Sb.) – přírodní parky, zvláště chráněná území v důsledku uskutečnění záměru nenastanou. Zájmové území plánovaného rozšíření těžby se rozkládá v údolní nivě (VKP ze zákona). Vznik vodních ploch a částečné navrácení terénu na původní úroveň a následné biologická rekultivace nebude z krajinářského hlediska představovat nepřípustný zásah do charakteru nivy jako takové. Proměna stávajícího využití území bude znamenat zásadní zásah do kulturně-historické charakteristiky území. Nynější zemědělské využití bude v zájmové ploše z větší části trvale nahrazeno novou hospodářskou aktivitou, později bude postupně získávat neprodukční zaměření. Postavení primárního produkčního odvětví a zásadního rysu kulturně-historické charakteristiky si však zemědělská výroba v zájmovém území i širším okolí uchová. Navržený záměr neovlivní kulturně-historické dominanty v území. Prováděná těžba vyvolá (ve fázi realizace záměru) zásah do harmonických vztahů v území. Vizuální účinek doprovodných jevů s určitou vertikálou – deponií skrývek a provozního zázemí bude díky rozlehlosti území malý, ve druhém případě také díky vegetačním prvkům, v obou případech tedy pouze lokální, čímž nedojde k nepřípustnému zásahu do harmonického měřítka v území. Výstavba protihlukových valů podél dálnice D8 odpovídá prostorovému uspořádání v území (směrové orientaci její trasy) a také typologii této dopravní stavby. Vizuální uplatnění uvedených prvků z výše položených partií na protějším břehu Vltavy není s výjimkou svahu západně od Mlčechvost významné. Podoba území po ukončení záměru tvořená vodními plochami a druhově i tvarově diferencovanou zelení po jejich obvodu dává předpoklady pro opětovnou existenci harmonických vztahů v území. Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb. v platném znění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1 uveden předmět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnně klasifikovat míru vlivů následovně:
106
Vliv na
fáze těžby
fáze po těžbě
významné krajinné prvky
slabý vliv
žádný vliv
zvláště chráněná území
žádný vliv
žádný vliv
kulturní dominanty krajiny
žádný vliv
žádný vliv
harmonické měřítko
slabý vliv
žádný vliv
harmonické vztahy
středně silný vliv
žádný vliv
Ze závěrů provedeného hodnocení významnosti zásahů do jednotlivých znaků (hodnot) krajinného rázu dotčeného krajinného prostoru vyplývá, že snížení hodnot krajinného rázu nebude mít při realizaci navržených kompenzačních opatření významně nepříznivý charakter. Změny vyvolané realizací záměru nesníží nepřípustným způsobem současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru. Vlivy na krajinný ráz je hodnocen jako nevýznamný. 9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY Záměr je lokalizován do ploch zemědělské půdy mimo zastavěné území obcí. V ploše těžby ani v bezprostředním okolí není umístěna žádná budova ani nemovitá kulturní památka. Dotčeny budou stávající zavlažovací řady. Inženýrské sítě a jejich ochranná pásma musí být při další přípravě záměru respektována. Archeologický nález nelze v zájmovém území dopředu vyloučit. V případě archeologického nálezu při provádění skrývkových a těžebních prací proto musí být postupováno podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že nedojde k likvidaci ani k narušení žádných budov ani nemovitých kulturních památek je možno tento vliv jako nevýznamný.
II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Rozsah vlivů spojených s realizací záměru bude lokální, s omezením na prostor těžebny a nejbližší okolí (desítky, nižší stovky metrů). Jediné vlivy, které toto území přesahují, jsou pouze vlivy spojené s přepravou suroviny. Tyto vlivy jsou však, vzhledem k celkovému zatížení dotčených komunikací, podílu vyvolané dopravy na tomto zatížení a průběhu expediční trasy nevýznamné. Veškeré vlivy záměru jsou tedy omezené plošně i vzhledem k zasažené populaci. Jako významně nepříznivý vliv byl vyhodnocen vliv na zábor zemědělského půdního fondu. Rozsah tohoto vlivu je však hodnocen jako lokální, omezený na plochu těžby, a to z důvodu, že záměr leží v území s dostatkem kvalitní orné půdy. Jako nepříznivý ve fázi těžby byl hodnocen vliv na VKP a ÚSES, tento vliv je ale naopak ve fázi po rekultivaci hodnocen jako příznivý. Jako nevýznamné byly vyhodnoceny vlivy: -
vliv na veřejné zdraví
-
vliv spojený se změnou v dopravní obslužnosti
-
vliv na ovzduší a mikroklima 107
-
vliv na akustickou situaci
-
vliv vibrací
-
vlivy na povrchové a podzemní vody
-
vliv na čistotu půd
-
vliv na horninové prostředí a další přírodní zdroje
-
vliv na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů
-
vliv na lesní porosty a dřeviny rostoucí mimo les
-
ostatní biologické vlivy
-
vliv na krajinný ráz
-
vliv na hmotný majetek a kulturní památky
Jako nulový byl vyhodnocen vliv: -
vliv na zábor PUPFL
Jako příznivé byly vyhodnoceny vlivy: -
sociálně ekonomické vlivy
-
vliv na rekreační využití území
Jako potenciálně příznivý je možno též hodnotit vliv na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, a to ve fázi po rekultivaci. Výše uvedené hodnocení platí z předpokladu realizace opatření uvedených v kapitole D.IV. Přeshraniční ani mezinárodní vlivy nenastanou.
III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Činnost prováděná hornickým způsobem na ložisku Dušníky nad Vltavou nepředstavuje významné riziko vzniku havárií s následnými dopady na složky životního prostředí. Těžba ložiska využije existující běžné technologické postupy a technologické zařízení. V technickém zázemí pískovny budou skladovány pohonné hmoty v nadzemní dvouplášťové nádrži typu BENCALOR nebo Kompakt. Nádrž včetně výdejního stojanu bude umístěna na zpevněné ploše z vyspárovaných silničních panelů. Při stáčení nafty z autocisterny i v případě výdeje nafty do stavebních mechanismů a dopravních prostředků budou pod místa možných úkapů nafty pokládány plechové úkapové tácy. V případě úniku zahájí proškolený pracovník okamžitou likvidaci unikající látky posypem absorpční látkou a únik nahlásí. Použitá absorpční látka bude uklizena do polyetylénových pytlů a dále s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech, likvidaci zajistí oprávněná osoba. O dalším postupu bude rozhodnuto dle rozsahu případné kontaminace s ohledem na platné právní předpisy. Pro zabezpečení řízení provozu oznamovatel předloží v navazujících řízeních ke schválení havarijní plán. Závažná nehoda (havárie) je taková událost, která může ohrozit bezpečnost lidí nebo provoz a není na místě zlikvidována tím pracovníkem, který ji zjistil. Za závažnou
108
nehodu se považuje např. požár, výbuch, průval vody, výron plynu, rozsáhlý zával, skluz a sesuv horniny (zeminy), živelní pohroma, potopení lodi nebo plovoucího bagru apod. V těžebně štěrkopísků mohou hypoteticky nastat tyto druhy havárií: a) Požár - ohrožení lidí a strojního zařízení, budov, skladů PHM, v trafostanici, v prostorách strojního zařízení, rypadla a pod. Ohlášení nehody provede každá osoba na provozovně, která nejdříve požár zjistila, přičemž ihned osobně podá hlášení a udělá vše pro hašení ohniska. Současně přivolá pomoc z řad pracovníků provozovny, přitom zajistí vypnutí přívodu el. energie (proudu). Je - li zřejmé, že se oheň nezdolá havarijními prostředky provozovny, přivolá požární jednotky (číslo telefonu je uvedeno v Požární poplachové směrnici). Rozhodne-li vedoucí likvidace havárie zdolat požár vlastními prostředky, rozdělí pracovníky provozovny tak, aby při zásahu nedocházelo ke zbytečnému shlukování lidí. K likvidaci požáru použije jak hasicích přístrojů, tak i provizorního hasicího nářadí za dodržení všech bezpečnostních opatření, hlavně s ohledem na elektrické zařízení a vypnutí el. proudu. K tomu účelu musí všichni pracovníci provozovny znát rozmístění hasicích přístrojů a místo hlavního vypínače el. proudu. b) Sesuv zeminy v prostoru štěrkopískovny - v tomto případě zajistí vedoucí likvidace havárie vyproštění lidí a strojů. K této činnosti a práci použije veškeré mechanizační prostředky a pracovníky provozovny. V případě další potřeby požádá o pomoc v nejbližším závodě. c) Živelná pohroma (vichřice, bouře, záplavy, povodně, apod.): Po shromáždění lidí sestaví vedoucí likvidace havárie záchranné skupiny pro případné nasazení k likvidaci škod. Možné havarijní situace ukazuje společně s dokumenty připravenými pro případ jejich řešení následující tabulka. Tabulka č. 18: Předvídatelné druhy havárií
Druh havárie
Řešení
Pracovní úrazy Plán I. pomoci Požáry Pokyny pro případ požáru Úniky ropných produktů Plán opatření pro případ ropné havárie Pokyny k odstranění a likvidaci mimořádné události (havárie) při Skluz a sesuv materiálu sesuvu materiálu nebo zasypání mechanismů Poruchy strojního a Pokyny k likvidaci havárie technického zařízení elektro zařízení Environmentální rizika Z hlediska vlivů na životní prostředí lze považovat za nejzávažnější případný větší únik ropných látek při čerpání pohonných hmot či při poruše mechanizace, vznik požáru (znečištění ovzduší) anebo události spojené s povodněmi. Dopad ostatních předvídatelných druhů havárií je omezen zejména na vlastní areál a jeho zařízení. Únik ropných látek znamená riziko především díky možnému znečištění podzemních a povrchových vod a půdního prostředí. O havárii se v případě úniku ropných látek nejedná, pokud unikne pouze nepatrné množství těchto látek (úkapy) nebo je vzhledem k místu úniku bezpečně vyloučeno znečištění nebo poškození složek životního prostředí. K úniku ropných látek může dojít i přímo z mechanizace využité pro práce v areálu a v době jejich odstavení mimo pracovní dobu. Riziko bude minimalizováno pomocí schváleného havarijního plánu a
109
dalších pokynů pro případ úniku ropných látek. Navrhuje se též používání biologicky odbouratelných olejů a maziv. V rámci havarijního plánu bude zpracován poplachový i hasební plán. Tyto dokumenty řeší jednak způsob likvidace požárů, tak i provádění následných opatření, a to i s ohledem na ochranu životního prostředí. Riziko vlivu na životní prostředí představují povodňové stavy, některé plochy těžby leží v záplavovém území. Jelikož se jedná o povodí dolní Vltavy, mohou být povodňové stavy způsobeny výhradně zvýšenými průtoky ve Vltavě. Vyloučit lze tzv. bleskové povodně či další neočekávané události. Riziko vzniku povodně bude známo i s několikadenním předstihem. V případě předem hlášených a očekávaných povodňových stavů bude těžba na ložisku Dušníky nad Vltavou okamžitě zastavena a veškeré potenciálně odplavitelné objekty a předměty řádně zabezpečeny nebo odstraněny.
IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 1. ETAPA PŘÍPRAVY ZÁMĚRU 1.
Záměrem nebudou dotčeny plochy s cennými biotopy a s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. (segmenty č. 3, 6, 7, 8 a 9 dle biologického posouzení).
2.
Budou respektovány stávající a navrhované prvky ÚSES, tj. lokální biokoridory protínající zájmové území ve východo-západním směru. První biokoridor s vloženým biocentrem prochází mezi oblastmi TO 3 - jih a TO3 - sever a je veden stávajícím pruhem zeleně (segmenty č. 6,7,8 a 9). Druhý biokoridor je veden v trase Kozárovického potoka směrem k dálnici D8. V těžební oblasti TO 1B není tento biokoridor v současnosti v terénu funkční, proto bude realizován v rámci sanace a rekultivace plochy TO 1B.
3.
Bude zažádáno o povolení výjimky ze zákazů pro zvláště chráněné druhy živočichů podle ustanovení § 56, odst. 1 a odst. 3 z ustanovení § 50, odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a změn. Žádost bude podána pro druhy ještěrka obecná a čmelák.
4.
V souladu s ustanovením §12 zák. č. 114/1992 Sb. bude před zahájením realizace záměru zažádáno o souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do krajinného rázu.
5.
Pro provozovnu bude zpracován havarijní plán, který stanoví způsob a podmínky řešení havárií při nichž by mohlo dojít k ohrožení kvality podzemních nebo povrchových vod.
6.
Před zahájením záměru bude zažádáno o souhlas s odnětím pozemků ze ZPF.
7.
Pro provozovnu bude zpracován povodňový plán dle § 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
8.
Pro možnost ukládání inertních odpadů v rámci rekultivace bude zažádáno o souhlas k provozu zařízení k využívání odpadů dle § 14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
9.
Pro povolení provozu zařízení pro využívání odpadů bude v souladu s požadavkem vyhlášky č. 294/2005 Sb. zpracováno hodnocení rizik ukládání odpadů s náležitostmi dle přílohy č. 12 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. Toto hodnocení posoudí i rizika ovlivnění podzemní vody a stanoví optimální zrnitostní složení ukládaného materiálu.
10. Bude zažádáno o závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle § 11 odst. (2) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 110
11. Bude vypracován projekt monitoringu kvality a úrovně podzemních a povrchových vod. Pravidelný monitoring bude zahájen v dostatečném předstihu před zahájením těžby tak, aby byl spolehlivě dokumentován stav neovlivněný těžbou. V návrhu monitoringu bude též upřesněn rozsah sledovaných látek (předpoklad: ropné látky (uhlovodíky C10-C40), a základní chemické parametry podzemní i povrchové vody). Projekt monitoringu bude předložen ve fázi územního řízení. 2. ETAPA PROVOZU ZÁMĚRU 12. Před zahájením jednotlivých etap těžby bude provedena skrývka nadložních vrstev. Vrchní vrstvy budou skrývány odděleně – ornice, podorničí a ostatní skývka. Ornice i podorničí budou ze skrývané plochy uloženy na dočasné deponie. Později budou tyto materiály využity k rekultivaci vytěženého prostoru a k překrytí protihlukových valů. Přebytek ornice bude použit k vylepšení bonit pozemků či k rekultivacím jiných lokalit v okolí v souladu s podmínkami kompetentního orgánu ochrany ZPF na základě podané žádosti o souhlas k odnětí pozemků ze ZPF. 13. Skrývkové práce a kácení dřevin budou realizovány v mimovegetačním období. 14. Před kácením mimolesní zeleně bude vypracováno dendrologické posouzení kácených dřevin a bude zažádáno o povolení ke kácení. 15. Aby nedošlo k porušení stability ochranného pilíře mezi TO1B a TO3, bude nutné upravit jeho svahy v závislosti na výšce svahu nad hladinou vody v těžebním tělese. Sklon svahu nad hladinou je doporučeno provést v poměru 1 : 1,75. Přechod ze souše do vody musí být proveden s velmi pozvolným sklonem s ponecháním abrazní plošiny do 5 - 10 m od břehu, tak aby nedocházelo k sesuvům svahu pilíře. V případě ponechání pilíře vyššího jak 6 m, měřeno od paty svahu resp. vody, je nutné ověřit stabilitu stěny statickým výpočtem. Stav ochranného pilíře a hladina vody po obou stranách (do doby zavezení TO 1B) bude pravidelně kontrolována. 16. Provádět pravidelný monitoring kvality a úrovně podzemních a povrchových vod dle schváleného projektu (viz bod 11). 17. Provádět pravidelnou aktualizaci modelu proudění podzemních vod a na základě aktualizovaných výsledků upravovat postup prací tak, aby byl vliv těžby na hydrogeologické poměry v blízkém okolí, především pak v zastavěných částech území, minimalizován. Údaje získané z pravidelného monitoringu kolísání hladiny podzemní a povrchové vody využívat i pro aktualizaci modelu, do kterého bude nutné doplňovat i hydrogeologické informace získané v průběhu těžby a rekultivace (zavážení) vytěžených prostor. 18. Ke zmírnění možného vlivu těžby na úroveň hladiny podzemních vod v zastavěných územích v okolí těžebních oblastí vybudovat těsnící bariéry A a případně B dle Hydrogeologického posouzení. Plánované těsnící bariéry vybudovat tak, aby nedošlo k porušení těsnící funkce a stability bariér přibližující se těžbou a ani k jejich rozplavení při povodňových stavech. Vybudování těsnící bariéry A je nezbytné. O vybudování bariéry B rozhodnout až v průběhu těžby TO3 - sever dle aktuálních výsledků hydrogeologického monitoringu a aktualizace modelu proudění podzemních vod. 19. Pro rekultivaci těžební oblasti TO1 (po zavezení inertními odpady) bude použita ornice z ploch s I. třídou ochrany (z TO1 a TO3). 20. Při manipulaci a při skladování prašných materiálů bude v maximální možné míře minimalizován vznik a víření prachu.
111
21. V případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) bude snižována prašnost místa skrápěním povrchů, v případě velmi silných poryvů větru přerušit práci stavební techniky 22. Řádně budou čištěna kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru těžebny na veřejné komunikace, aby nedocházelo k jejich znečištění. 23. Případné znečištění veřejných komunikací bude pravidelně odstraňováno. 24. Bude zamezeno padání materiálu z nákladních aut, auta se doporučuje zaplachtovávat a nebudou jezdit přeložená. 25. Budou vypínány motory automobilů a mechanismů v době, kdy nejsou v činnosti. 26. Bude dbáno na dobrý technický stav automobilů a strojů. 27. Semimobilní technologické zázemí (úpravna štěrkopísku) bude umisťováno do vzdálenosti min 500 m od nejbližších obytných budov. V případě nutnosti bližšího umístění musí být dodatečná protihluková úprava řešena vybudováním ochranných valů okolo tohoto zázemí. 28. Při provozu strojních mechanizmů budou dodržována veškerá technicko-organizační opatření proti znečištění povrchových a podzemních vod. 29. V těžebně budou umístěny prostředky pro urychlenou likvidaci kontaminace zeminy a vody ropnými uhlovodíky. 30. V těžebních mechanismech budou přednostně používány biologicky odbouratelné oleje a mazadla. 31. Průběžně s ukončováním těžby na jednotlivých plochách v těžebně budou realizovány sanační a rekultivační práce v souladu s Plánem sanace a rekultivace. 32. Pozornost bude věnována deponiím ornice. Bude kontrolována přítomnost invazních druhů a v případě zjištění jejich nežádoucího výskytu budou přijata opatření k jejich omezení či likvidaci. 33. V případě paleontologického nebo archeologického nálezu bude postupováno dle platných předpisů, v tomto smyslu budou informováni všichni zaměstnanci těžebny. 3. ETAPA UKONČENÍ ZÁMĚRU 34. Po ukončení těžby budou dokončeny sanační a rekultivační práce v souladu s Plánem sanace a rekultivace schváleným orgánem ochrany přírody a orgánem ochrany ZPF. 35. Při návrhu sanace a rekultivace budou respektovány následující zásady s pozitivním vlivem na ekologickou stabilitu území: • Pomocí hydrické rekultivace bude vytvořena ekologicky zajímavá lokalita, která bude nabízet celou škálu ekotopů a tím nepochybně přispěje ke zvýšení druhové diversity nyní značně antropogenně ovlivněné, biologicky monotónní lokality velkoplošných agrocenóz. • Vytěžený prostor bude začleněn do celkového krajinného rázu oblasti, bude vytvořena krajina blízká přírodě, jež umožní vytvoření přírodního prostředí s různými prvky a poskytne i prostor pro rekreaci místních obyvatel • Při rekultivaci budou chráněna spontánně vzniklá ekologicky cenná stanoviště a řízeně budou vytvářena další
112
• Již v době těžby bude průběžně prováděna finální sanace a rekultivace ploch, v nichž bude těžba již ukončena a do těchto míst se již nebude zasahovat. Vhodný a účelný způsob provádění sanačních úprav v místech ukončené těžby již v době provozu těžebny může cíle rekultivace podpořit, a to jak časově tak i prostorově. Průběžně prováděné sanační úpravy snižují i celkové náklady na tuto činnost • Před ukončením těžby bude provedena inventarizace přírodovědecky cenných lokalit. Např. kolmé stěny je vhodné ponechat jako hnízdiště břehulí, mělká jezírka, mokřady s vegetací a ostrůvky v jezerech ponechat pro rozmnožování obojživelníkům, hnízdiště ptáků apod. • Sanační úpravy vytvoří stabilní závěrné svahy, jejichž konečná modelace bude splňovat zásadu dlouhodobé stability a podmínky pro vznik nových biotopů. • Budou respektovány zásady přirozeného vzhledu při terénních úpravách závěrných svahů bez geometrických linií, je třeba se vyvarovat jednotvárných dlouhých srovnání do technických tvarů. • Přechod ze souše do vody bude na několika místech proveden velmi pozvolným sklonem svahu (až 1:15) s ponecháním abrazní plošiny a litorálního pásma (hloubky 40 – 60 cm) do 5 - 10 m od břehu. • Bude zabezpečena členitost pobřeží (laloky, poloostrovy, kosy, ostrůvky a ostrovy). • Na sanační opatření naváže biologická rekultivace, jejímž úkolem bude rychlé ozelenění prostoru a zlepšení ekologických vlastností území. Biologická rekultivace bude spočívat jednak ve výsadbě stromových a keřových dřevin, ve výsevu travních směsí a v ponechání vybraných ploch přirozenému sukcesnímu rozšiřování okolních rostlinných druhů s případnými usměrňujícími zásahy. • Pruh pobřeží (15-20 m) bude na části území ponechán jako písčitá pláž. • V místech, kde je výsadba dřevin nevhodná (ekonomické a ekologické důvody), bude ponechán prostor přirozené sukcesi. Ve vytipovaných plochách budou založena luční společenstva. • Nebudou zakládány monokultury, ale bude preferována větší druhová diverzita rostlin. V okolí jezer bude provedena řízená výsadba rozptýlené ostrůvkovité vegetace keřových i stromových formací. Žádoucí je zvyšování podílu melioračních listnatých dřevin. Při výsadbách budou používány místní rostliny, v dané lokalitě běžné, které splňující ekologické nároky lokality. Podél přístupových cest je vhodné zakládat aleje. • Cílem návrhu sanace a rekultivace je kontinuální navázání nově vytvořených stanovišť na blízké prvky územních systémů ekologické stability. • Po provedení sanace a rekultivace budou i nadále sledovány a dokumentovány oživené plochy a jejich vývoj. Zjištěné znalosti budou využity pro sanaci a rekultivaci lokality v dalších fázích. • Pro zabránění eutrofizace vodních ploch nebudou jejich břehy ohumusovány. Mezi zemědělsky obdělávanými pozemky a vodní plochou budou umístěny plochy, které zabrání splachům ornice do vodních ploch (trvalé travní porosty, pásy dřevin, písčité pláže, sukcesní plochy). 36. Po ukončení těžby a rekultivace bude demontováno a odvezeno veškeré technologické a technické zařízení včetně přípojek a sítí, volně uložených částí strojů, panelů, zpevněných ploch, deponií cizorodých materiálů a eventuelních černých skládek odpadu všeho druhu. 113
37. V rámci biologické rekultivace budou oba východo – západně orientované lokální biokoridory v nefunkčních úsecích doplněny na standardní parametry. Biokoridor bude vytvořen i na sanované ploše TO1B v prostoru mezi prameništěm Kozárovického potoka a dálnicí D8 (LBK 147 dle ÚP Všestudy). 38. Protihlukové valy podél dálnice D8 budou biologicky rekultivované; bude preferována kombinace ozelenění travní směsí s rozptýlenými výsadbami stanovištně odpovídajících vzrůstem nižších dřevin (keřů) – především ve vrcholové části; citlivě budou napojeny paty valů na okolní terén – opět s pomocí výsadeb stanovištně odpovídajících vzrůstem nižších dřevin
V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Metodický návod pro zpracování dokumentace o posuzování vlivů řešeného záměru na životní prostředí představuje zákon č. 100/2001 Sb., resp. jeho příloha č. 4. Vlastnímu hodnocení dopadů na životní prostředí předcházelo získání informací a ucelení poznatků o současném stavu životního prostředí v dotčeném území i jeho širším okolí obecně i v souvislosti s řešenou problematikou, a to z různých zdrojů. Jednalo se o následující zdroje: • odborná literatura, • mapové podklady (administrativní, tématické mapy), • informace z průzkumů v terénu, • legislativa, • podklady a dokumenty odborných institucí, • odborné studie zpracované pro účely dokumentace, • volně dostupné publikované údaje (internet), • údaje poskytnuté obcemi, • údaje poskytnuté oznamovatelem. Pro posouzení dílčích odborných okruhů byly v průběhu zpracování Dokumentace zadány jednotlivé úkoly. Výstupy z těchto úkolů (studie) predikují dopady na dílčí složky životního prostředí. K vyhodnocení vlivů na aspekty ŽP, které tyto studie nepodchycují, postačily informace získané z výše uvedených zdrojů. Predikce a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí bylo prováděno: • na základě exaktní predikce (výpočtů), • na základě expertního odhadu, analogie • pomocí platných právních předpisů a doporučených metodik. Hluková studie Předmětem akustické studie bylo posouzení akustické situace okolo expedičních komunikací. Dále byl předmětem hodnocení vliv vlastního provozu na akustickou situaci v nejblíže položeném chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. Toto hodnocení bylo provedeno v souladu s požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v platném znění.
114
Pro výpočet hluku z dopravy byly sestaveny modely hlukové situace pomocí programu LimA 7812-B (Stapelfeldt ingenieurgesellschaft mbH). Výpočet hluku ze silniční dopravy byl proveden ve výše uvedeném výpočetním produktu dle Francouzské národní výpočetní metody NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-CSTB) uvedená v „Arrté du 5 mai 1995 relatif au Brit des infrastructures routiéres, Journal Officiel du 10 mai 1995, Article6“ a ve francouzské normě „XPS 31–133“. Metoda popisuje detailní postup výpočtu hladiny hluku, které jsou v blízkosti ulic způsobeny dopravou, s přihlédnutím k meteorologickým datům, které budou mít vliv na šíření zvuku. Parametry hlukových emisních dat jsou zakotveny v „Guide du bruit“ s přizpůsobením k zavedení korektur, které berou v úvahu odlišnost povrchu vozovek. Výpočet hluku z průmyslových zdrojů byl proveden dle ČSN ISO 9613-2 „ Akustika – Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru, Část 2: Obecné výpočetní metody“. Tyto normové výpočetní postupy patří mezi dočasné doporučené výpočetní metody dle Směrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího životní prostředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental noise“). Metoda NMPBRoutes-96 je jako národní výpočtová metodika používána mj. ve Francii, Španělsku, Itálii, Belgii, Portugalsku a Řecku. V Česku je tato metodika legislativně zakotvena pro použití při strategickém hlukovém mapování vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb. Rozptylová studie Rozptylová studie byla zpracována za použití matematického modelu Symos´97, který je referenční metodou pro sledování a posuzování úrovně znečištění. K této metodě by vydán Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS ´97“ (Věstník MŽP, částka 3/1998) a Dodatek č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS ´97“ (Věstník MŽP, částka 4/2003). Použitá metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky (statistická teorie turbulentní difúze) a umožňuje výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, plošných a liniových zdrojů a také výpočet znečištění od většího počtu zdrojů. Při výpočtu koncentrací znečišťujících látek šířících se z liniového zdroje se postupuje tak, že se liniový zdroj rozdělí na dostatečný počet délkových elementů a pro daný referenční bod se vypočítají příspěvky koncentrací látky z každého z nich. Emisní faktory byly převzaty ze spolehlivých zdrojů: • VDI 3790, Blatt 3, Umweltmeteorologie – Emissionen von Gasen, Gerüchen und Stäuben aus diffusen Quellen – Lagerung, Umschlag und Transport von Schütt-gütern, Mai 1999 • EMEP/CORINAIR Emission Inventory Guidebook – EEA 2007 • US-EPA, : Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Volume I, AP-42. Section 13.2.1. • Ermittlung von diffusen Staubemissionen und Beurteilung der Staubimmissionen, BMwA 1999 • Program Mefa v.06 (výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla) Údaje o imisním pozadí a meteorologické údaje byly převzaty z dat ČHMÚ. 115
Hodnocení vlivu na veřejné zdraví Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným záměrem. Posudek se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování právních a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených v podkladech, neřeší situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných událostí, např. živelných pohrom nebo havárií. Dokument HIA je vypracován v souladu s právními předpisy platnými v České republice, obecnými metodickými postupy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Agentury pro ochranu prostředí (US EPA) v USA a s přihlédnutím k nařízení evropské komise ES 1907/06. Odhad zdravotních rizik zahrnuje problematiku vlivu znečištění ovzduší a vlivu hlukové zátěže. Hodnocení sestává ze 4 kroků: • určení (identifikace) nebezpečnosti – tj. jak a za jakých podmínek může faktor nepříznivě ovlivnit zdraví • charakterizace nebezpečnosti – popis kvantitativních vztahů mezi dávkou a rozsahem nepříznivého účinku • hodnocení expozice – cesty vstupu do organismu, popis velikosti, četnosti a doby trvání expozice dané populace sledovanému faktoru • charakterizace rizika – integrace dat získaných v předchozích krocích, tj. určení pravděpodobnosti, s jakou by došlo k některému z hodnocených poškození zdraví a analýza nejistot celého procesu hodnocení Základními podklady o předpokládané expozici pro hodnocení zdravotních rizik byly výsledky modelových výpočtů rozptylové a hlukové studie. Posouzení vlivu na krajinný ráz Pro zpracování hodnocení vlivu na krajinný ráz byl využít metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, tzv. metoda prostorové a charakterové diferenciace území“ autorů I. Vorla, R. Bukáčka, P. Matějky, M. Culka a P. Skleničky. Tato metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajinářské kompozici, využívá standardizovaných kroků hodnocení a objektivizovaných, všeobecně přijímaných soudů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znaků a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy přírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vlivů tuto kvalitu snižujících. Další princip metody spočívá v rozložení celkového problému hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení rozčlenit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nepřesnosti a odchylky, vyplývající z více či méně subjektivních pohledů, takto eliminovat. Rozložení problému se standardně provádí: • prostorovou a charakterovou diferenciací – rozložením na charakterově homogenní části krajiny – oblasti krajinného rázu (označované též jako základní krajinné celky, charakteristické krajinné celky atd.) a místa krajinného rázu (označované též jako dotčené krajinné prostory, dílčí krajinné prostory atd.) • identifikací znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu • posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty 116
Výstupem posouzení je pak závěr, ve kterém se konstatuje míra zásahů navrhovaného záměru do: • přírodní, kulturní nebo historické charakteristiky • přírodních a estetických hodnot • významných krajinných prvků (VKP) • zvláště chráněných území (ZCHÚ) • kulturních dominant • harmonického měřítka a vztahů Konfliktnost zásahů je dána intenzitou zásahů do jednotlivých znaků krajinného rázu, významem, projevem a cenností těchto znaků. Vyjma výše charakterizovaného metodického pokynu a údajů poskytnutých objednatelem byly využity jako další podklady tématické mapy rozličného měřítka, poznatky učiněné terénním šetřením, odborná literatura, internet, pořízená fotodokumentace. Biologické posouzení Průzkum území byl zaměřen na zjištění současného biologického stavu lokality a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Inventarizační průzkumy byly provedeny na území vymezeném pro těžbu nevýhradního ložiska štěrkopísku. Vzhledem k heterogenitě území bylo pro účely botanického mapování území rozděleno do devíti segmentů. Přítomnost bezobratlých živočichů byla zjišťována pomocí individuálního sběru, zemních pastí a smýkání vegetace. Průzkum bezobratlých byl zaměřen na zvláště chráněné a vzácné druhy. Jako bioindikační skupina byli použiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Odchycené druhy střevlíků byly rozděleny do tří skupin. Skupina R – vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují především přirozené, antropogenně málo ovlivněné biotopy. Skupina A - adaptabilnější druhy vyskytující se na alespoň částečně přirozených nebo přirozenému stavu blízkých habitatech. Osídlují také dobře regenerované biotopy, zvláště v blízkosti původních ploch. Skupina E - eurytopní druhy často bez zvláštních nároků na charakter a kvalitu prostředí. Osídlují nestabilní i antropogenně silně ovlivněné habitaty. Přítomnost obratlovců byla zaznamenávána pomocí krátkodobě umístěných pastí, vizuálně, akusticky a pomocí pobytových znaků. Zaznamenávány byly i přeletující druhy ptáků. Přítomnost živočichů v blízkém okolí byla zjišťována během terénních prací. Terénní průzkum probíhal od dubna do července 2012. Hydrogeologické posouzení Pro vypracování hydrogeologického posouzení byly použity zejména následující vstupní podklady: • archivní podklady – výsledky dříve provedených průzkumných prací v zájmovém území a jeho blízkém okolí • topografické podklady zájmového území v měřítku 1:50 000 a 1:10 000 • geologické a hydrogeologické mapy v měřítku 1:50 000 • výpočet zásob Dušníky - Křivousy - Vojkovice – Všestudy, surovina: štěrkopísek (Morysek 2012)
117
• • • •
výsledky geodetického zaměření výšek odměrných bodů objektů výsledky jednorázového monitoringu hladiny podzemní a povrchové vody výsledky matematického modelu proudění podzemních vod závěr zjišťovacího řízení OŽP Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 26.09.2012, vedené pod číslem jednacím 141515/2012/KUSK
V rámci hydrogeologického posouzení byl pro jednotlivé etapy těžby vypracován matematický model proudění podzemních vod v zájmovém území. Pro jeho vypracování byly v zájmovém území a jeho okolí provedeny přípravné technické práce, které získaly údaje potřebné pro jeho vypracování. V rámci těchto prací byla provedena pasportizace hydrogeologických objektů a měrných hydrologických profilů včetně určení jejich nadmořských výšek geodetickým zaměřením. Následně byl na těchto objektech proveden jednorázový monitoring úrovní hladiny podzemní a povrchové vody. K matematickému modelování je použit program Visual MODFLOW, který reprezentuje standard v oboru matematického modelování vyvinutý pro praktickou aplikaci simulace proudění podzemních vod a transportu kontaminantů prostřednictvím programů MODFLOW a MT3D. Program může být použit pro dvourozměrné (jednovrstevné) i trojrozměrné (vícevrstevné) aplikace. Při řešení metodou konečných diferencí je zkoumaná oblast diskretizována pravoúhlou sítí bloků. Uprostřed bloků jsou blokově centralizované diskrétní uzlové body. Jejich poloha a vlastnosti, které reprezentují, jsou popsány pomocí řádků, sloupců a vrstev modelových matic. Počáteční podmínky charakterizují stav proudění v celé řešené oblasti v počátečním čase sledovaného procesu. V počátečním čase je tak známa hydraulická výška v každém bodě oblasti. Okrajové podmínky vyjadřují specifikaci hladiny či proudění na hranicích zkoumané oblasti. Dopravní posouzení Byla zvolena dvoufázová koncepce dopravního průzkumu. V první fázi byly použity radary Sierzega pro určení dopravní špičky, v druhé fázi byl během dopravní špičky proveden ruční průzkum pro určení dopravního zatížení v jednotlivých křižovatkových pohybech. Tento postup dle TP 189 zajišťuje odhalení 50rázové hodinové intenzity - hodnoty, na které se křižovatka bude navrhovat. Radary byly osazeny na dopravní značky v počtu pěti kusů na paprsky II/608 směr Praha a Veltrusy, III/0081 směr dálnice, III/00811 směr Kralupy a na mezikřižovatkový úsek II/608. Instalace radarů proběhla v pátek 12. dubna 2013 v odpoledních hodinách, odinstalace proběhla v neděli 21. dubna 2013 taktéž v odpoledních hodinách. Radary měří rychlost a délku každého projíždějícího vozidla, což včetně času průjezdu umožňuje určit všechny základní charakteristiky dopravního proudu - rychlost, intenzitu (počet vozidel za jednotku času) i hustotu (počet vozidel na jednotkové délce komunikace) a v hrubším rozložení také skladbu dopravního proudu (podíl osobních a nákladních vozidel). Ruční směrový průzkum obou křižovatek byl proveden v úterý 23. dubna 2013 v ranní a odpolední špičce zjištěné z radarového měření, tj. od 6 do 8 hodin ráno a od 14:30 do 16:30 odpoledne. Kromě okamžitého záznamu projíždějících vozidel byl pořízen videozáznam okružní křižovatky, která je na ruční průzkum náročnější. Při záznamu byla rozlišována skladba vozidel dle TP 188 a 234, tzn. cyklisté, motocykly, osobní automobily, nákladní automobily (vč. autobusů) a jízdní soupravy (tzn. nákladní automobily s přívěsem nebo návěsem). Kapacitní posouzení křižovatek bylo provedeno dle ČSN 736102 na úroveň kvality dopravy, která je zpravidla vyjádřena dobou zdržení. 118
VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Při specifikaci jednotlivých vlivů se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí. V akustické studii byl výpočet šíření hluku z vlastního provozu pískovny a úpravny založen na postupech uvedených v normě ČSN ISO 9613-2. Dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad přesnosti +/- 3 dB. Výpočet hluku z dopravy byl provedený podle Francouzské národní výpočetní metody NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-CSTB). Výsledky získané dle této metodiky spadají do třídy přesnosti II (+/-2 dB). Vstupní data o zdrojích hluku pro akustické posouzení byla získána z oficiálních zdrojů zejména od výrobců technologie a z hodnot daných platnými technickými normami. Údaje o dopravní intenzitě na veřejných komunikacích byly převzaty ze sčítání ŘSD. Výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší byl proveden podle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS 97“ se zahrnutím Dodatku č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS ´97“ Za nedostatek při určování vlivů na ovzduší lze považovat skutečnost, že tyto vlivy jsou odhadovány, resp. předpokládány. Posouzení míry nejistot daných použitím uvedené metodiky lze shrnout takto: • klimatické a meteorologické vstupní údaje znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období, skutečný průběh rozptylových charakteristik (např. výskyt bezvětří apod.) se v jednotlivých konkrétních letech může od těchto údajů lišit • vyhodnocení imisní zátěže zájmového území bylo provedeno s využitím metodiky SYMOS 97, která je doporučená MŽP pro zpracování rozptylových studií. Přestože metodika byla sestavena se snahou o maximální věrohodnost všech v ní použitých postupů, jejím základem je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemůže popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl látek • metodika nepočítá s pozaďovým znečištěním, které musí být stanoveno samostatně, výsledky podle metodiky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu • metodika nezahrnuje resuspendované částice. Pro stanovení emisí resuspendovaných částic jsou proto použity běžně používané modely pro stanovení resuspendované prašnosti od uznávaných autorit (např. US EPA). Z podstaty daného modelu je každé stanovení resuspendované prašnosti je však zatíženo velkou mírou nejistoty Údaje, které jsou zatíženy určitou mírou nejistot, jsou také údaje sloužící k odhadu emisních faktorů pro motorová vozidla spočívající v odhadu skutečné rychlosti vozidel a v odhadu jejich odpovídající emisní úrovně. Zpracovatel rozptylové studie si výše uvedených nejistot vyplývajících z použité metodiky je vědom a při zpracování RS byl veden snahou omezit vliv těchto nejistot na co nejmenší míru. Autor rozptylové studie konstatuje, že v průběhu zpracování hodnocení vlivů na ovzduší se nevyskytly takové nedostatky nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou formulaci konečných závěrů. I přes výše uvedené nedostatky ve znalostech a neurčitostí, které se při zpracování dokumentace vyskytly, je úroveň údajů a z nich plynoucích závěrů a doporučení dostačující.
119
Každé hodnocení zdravotního rizika je nevyhnutelně spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty, expozičními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou z neopomenutelných součástí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s hodnocením spojeny a kterých si je zpracovatel vědom. Ke kvantifikaci rizika exponované populace prachovým částicím byly použity údaje Českého statistického úřadu se stavem k 31. 12. 2012 pro celou populaci Všestud, Vojkovic a Zlosyně, vč. jejich místních částí, na něž byly paušálně vztaženy nejvyšší hodnoty příspěvků škodlivin ovzduší vyčíslené u obytné zástavby situované podél přepravní trasy ve Veltrusech. Obecně byl pro odhad expozice a hodnocení rizika aplikován konzervativní způsob, který reálnou expozici a tím i charakterizaci rizika značně nadhodnocuje a výsledné závěry jsou tedy na straně bezpečnosti Pro kvantifikaci rizika byly ve výpočtech použity zobecňující hodnoty jednotlivých veličin, přičemž např. množství vdechnutého vzduchu za jednotku času se vyznačuje značnou variabilitou dle věku, pohlaví i fyzické aktivity, k expozici vyčísleným hodnotám chemických škodlivin v ovzduší nedochází nepřetržitě (neuvažuje se s výkyvem koncentrací v průběhu roku, s trávením většiny času populace ve vnitřním prostředí) apod. Nejistoty do hodnocení vlivů na veřejné zdraví vnáší rovněž použité regresní koeficienty a referenční hodnoty odvozené WHO z výsledků epidemiologických studií, jejichž závěry mají různé úrovně spolehlivosti. Hodnocení expozice polutantům ovzduší bylo provedeno pouze odhadem, neboť zpracovatel nemá k dispozici podrobnější údaje o populaci žijící v hodnocené lokalitě, zejména údaje o jejím složení, návycích, pracovních expozicích, době trávení času ve venkovním prostoru, citlivých či odolných skupinách atd., tedy nejsou žádné údaje o expozičním scénáři. Při hodnocení působení hluku na lidské zdraví jsou nejistoty dány především neschopností fyzikálních parametrů hluku, které máme k dispozici, jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události. Dále je nezbytné počítat s tím, že účinek hluku je variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. V praxi se proto nezřídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 – 20 % celé populace. Se zvýšeným rizikem výrazného obtěžování hlukem je nutné počítat u lidí senzitivních, lidí majících obavy z určitého zdroje hluku a lidí, kteří cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. Vztahy dávka – účinek z epidemiologických studií, hodnocení hlukové expozice a použití expozičního scénáře bylo při hodnocení vždy provedeno na straně bezpečnosti.
U botanického a zoologického průzkumu byly nejistoty minimalizovány vhodně zvoleným termínem terénních prací a počtem návštěv. Průzkumy trvaly podstatnou část vegetační sezóny a je zachycen jarní i letní aspekt, jako rozhodující období pro identifikaci rostlinných a živočišných druhů včetně zvláště chráněných. Nejdůležitější nejistoty hydrogeologického posouzení jeho autor shrnuje do následujících bodů: • hodnoty koeficientu filtrace horninového prostředí použité pro vypracování matematického modelu byly v zájmovém území zjištěny pouze bodově a nemusí tak charakterizovat celou plochu zájmového území
120
• výpočet změny odtokových poměrů vlivem těžby a rekultivace může být zatížen chybou, protože vstupní hodnoty podzemního odtoku sloužícího k výpočtu jsou dostupné pouze z všeobecných údajů vztažených pro větší území • úroveň hladiny podzemní a povrchové vody byla zjištěna při jednorázovém monitoringu, tyto údaje odpovídají především hydrologické situaci v době měření • výsledky modelového výpočtu kolísání hladiny podzemní vody se od skutečnosti mohou lišit, protože mohou být ovlivněny nehomogenitou vstupních údajů použitých k modelovému výpočtu a heterogenitou horninového prostředí • modelový výpočet byl projektován pro těsnící bariéry, které budou vyplněny materiálem o propustnosti 1.10-6 m.s-1. V případě použití výplně bariér s odlišnými vlastnosti, než bylo uvažováno v modelovém výpočtu, dojde ke změně účinků bariér na hydrogeologické poměry Obecně však lze vzhledem k dosaženým výsledkům průzkumu konstatovat, že uvedené nejistoty nesnižují významnějším způsobem věrohodnost výsledků uvedených v posouzení. Minimalizace nejistot u poměrně subjektivně prováděného hodnocení vlivu na krajinný ráz spočívá v rozložení celkového problému hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení rozčlenit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nepřesnosti a odchylky, vyplývající z více či méně subjektivních pohledů, takto eliminovat. Nejistoty při dopravním průzkumu byly minimalizovány vhodně zvoleným obdobím a délkou průzkumu a postupem dle technických podmínek TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, II. vydání (2012). V grafických částech této dokumentace (zejména v obrázcích v textu) jsou dílčí nepřesnosti v poloze a rozloze jednotlivých ploch a objektů. Důvodem jsou zdrojové materiály, které jsou použity z různých podkladů různých měřítek, čímž může dojít ke zkreslení výsledného grafického souhrnu a některých z něho plynoucích informací. Upřesnění ploch bude provedeno v rámci zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a plánu využití ložiska. Tyto skutečnosti nemají vliv na formulaci závěrů hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.
121
ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) Záměr je předkládán ve jedné projektové variantě. Jako varianta referenční je uvažována variantě nulová. Referenční varianta nulová znamená nerealizování těžby a ponechání stávajících funkcí zájmovému území bez nárůstu dopravy spojeným s těžbou. Porovnání varianty projektové a nulové je obsahem kapitoly D.
122
ČÁST F ZÁVĚR Předkládaným záměrem je těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Dušníky nad Vltavou. Předkladatelem záměru je organizace České štěrkopísky spol. s r.o. Tato dokumentace je zpracována s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí. Účelem dokumentace je v souladu se zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí (v daném případě územní rozhodnutí o změně využití území a rozhodnutí o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem). Součástí této dokumentace je 7 samostatných příloh (studií), ve kterých jsou vyhodnoceny jednotlivé vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Rozsah vlivů spojených s realizací záměru bude lokální, s omezením na prostor těžebny a nejbližší okolí (desítky, nižší stovky metrů). Jediné vlivy, které toto území přesahují, jsou pouze vlivy spojené s přepravou suroviny. Tyto vlivy jsou však, vzhledem k celkovému zatížení dotčených komunikací, podílu vyvolané dopravy na tomto zatížení a průběhu expediční trasy nevýznamné. Jako významně nepříznivý vliv byl vyhodnocen vliv na zábor zemědělského půdního fondu. Rozsah tohoto vlivu je však hodnocen jako lokální, omezený na plochu těžby, a to z důvodu, že záměr leží v území s dostatkem kvalitní orné půdy. Vliv bude pouze z části kompenzován zemědělskou rekultivací. Jako nepříznivý ve fázi těžby byl hodnocen vliv na VKP a ÚSES, tento vliv je ale naopak ve fázi po rekultivaci hodnocen jako příznivý. Jako nevýznamné byly vyhodnoceny vlivy: -
vliv na veřejné zdraví
-
vliv spojený se změnou v dopravní obslužnosti
-
vliv na ovzduší a mikroklima
-
vliv na akustickou situaci
-
vliv vibrací
-
vlivy na povrchové a podzemní vody
-
vliv na čistotu půd
-
vliv na horninové prostředí a další přírodní zdroje
-
vliv na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů
-
vliv na lesní porosty a dřeviny rostoucí mimo les
-
ostatní biologické vlivy
-
vliv na krajinný ráz
-
vliv na hmotný majetek a kulturní památky
Jako nulový byl vyhodnocen vliv: -
vliv na zábor PUPFL
Jako příznivé byly vyhodnoceny vlivy: 123
-
sociálně ekonomické vlivy
-
vliv na rekreační využití území
Jako potenciálně příznivý byl vyhodnocen vliv na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, a to ve fázi po rekultivaci. Závěrem dokumentace je konstatováno, že záměr lze po zhodnocení jeho vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí považovat za přijatelný. Záměr lze realizovat za předpokladu realizace opatření uvedených v kapitole D.IV.
124
ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměrem je těžba štěrkopísku v lokalitě Vojkovice - Všestudy na nevýhradním ložisku štěrkopísku Dušníky nad Vltavou (D 5278200). Pro povolení těžby musí být vydáno územní rozhodnutí o změně využití území a povolení činnosti prováděné hornickým způsobem. Celková maximální plocha záměru těžby je 284,9 ha. Plocha skutečné těžby však bude s určitostí významně nižší, a to v návaznosti na řešení mnoha předpokládaných střetů zájmů, na řešení vlastnických vztahů k pozemkům a na vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkum. Z těžby budou v navazujících stupních přípravy záměru vynechány mimo jiné plochy se střety s dopravní a technickou infrastrukturou a plochy se střety se zájmy ochrany přírody a krajiny (přestože ty nejdůležitější jsou již akceptovány v této dokumentaci EIA). Vynechány mohou být též některé plochy na základě provedení a vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkumu. Právě s ohledem na to, že v současném stavu přípravy záměru nelze přesně specifikovat, jaký zůstane skutečný rozsah a konkrétní umístění těžby po dořešení všech střetů zájmů, vlastnických vztahů a provedení podrobného ložiskového průzkumu, předkládá oznamovatel k posouzení záměr v rozsahu nejširšího uvažovaného zájmového území k těžbě. K tomuto rozsahu jsou též vztaženy všechny údaje o záměru. V celém zájmovém území by mohlo být vytěženo až cca 18,6 mil. m3 štěrkopísku, což představuje cca 30,6 mil. t. Přesné množství bude závislé na další projektové přípravě záměru, která bude jak je již výše uvedeno vycházet z rozsahu území určeného k těžbě, upřesněného (resp. zmenšeného) na základě dořešení všech střetů zájmů, a to zejména na podmínkách orgánů ochrany přírody a krajiny, na podmínkách správců technické a dopravní infrastruktury, dále na dořešení vlastnických vztahů k pozemkům a na vyhodnocení následného podrobného ložiskového průzkumu. Předpokládaná maximální roční těžba štěrkopísku je 800 000 t. Při této roční kapacitě by byla celá zájmová plocha vytěžena během 39 let. S určitostí lze však předpokládat, že po následném upřesnění rozsahu území určeného k těžbě jak je výše uvedeno, bude plocha těžby a s tím související těžitelné zásoby a tudíž i doba těžby významně nižší. Součástí záměru je též v souladu se schváleným územním plánem obce Všestudy vytvoření protihlukového valu podél dálnice D8 na straně přivrácené k obci v takovém rozsahu, aby pohledově z obce zastiňoval dálnici D8. Protihlukový val bude vysoký cca 4 – 5 m, bude zřízen především z komerčně nevyužitelných materiálů a nehumózních zemin neschopných zúrodnění a bude překryt skrývkovými zeminami. Zájmové území se nachází ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Zájmové území je umístěno na rozsáhlé terasové plošině na pravém břehu Vltavy a nachází se mezi sídly Všestudy, Dušníky nad Vltavou, Dědibaby, Křivousy, Vojkovice a Zlosyň. Území je rovinaté, s nadmořskými výškami terénu od 164 do 174 m n.m., převážně zemědělsky obdělávané. Lokalita je dobře komunikačně přístupná z dálnice D8. Plocha zájmového území byla zvolena tak, aby vzdálenost hranice těžby od obydleného území okolních sídel byla minimálně 150 m. Vlastní těžební záměr je na ložisku projektován ve třech těžebních oblastech (TO): •
v těžební oblasti TO1 (rozdělená na dílčí plochy TO1A a TO1B) určené po vytěžení k zavezení a následné rekultivaci na zemědělskou půdu,
125
•
v těžební oblasti TO2, dotčené dřívější suchou těžbou, určené po vytěžení k rekultivaci na vodní plochu,
•
v těžební oblasti TO3 určené po vytěžení k rekultivaci na vodní plochu.
Těžební oblast TO3 bude rozdělena na jižní a severní část. K tomuto rozdělení dojde nevytěžením území, které v současné době tvoří přirozený biokoridor, přibližně ve střední části TO3. V převážné většině zájmového území bude prováděna těžba z vody korečkovým rýpadlem v jednom těžebním řezu, v jižní části (TO1A, částečně i TO1B) je možná i suchá těžba v prvním těžebním řezu kolovými nakladači a následně dotěžení suroviny pod vodou ve druhém těžebním řezu. Otvírka i těžba ložiska bude zahájena v jižní části ložiska v těžební oblasti TO2. Tato oblast má plochu 17,5 ha a mocnost suroviny se zde pohybuje okolo 7 m, zásoby suroviny zde vystačí na necelé 3 roky těžby. V minulosti zde proběhla suchá těžba a následná zemědělská rekultivace. Zásoby suroviny se tedy nachází převážně pod hladinou podzemní vody, bude provedena těžba z vody v jednom těžebním řezu. Po dotěžení oblasti TO2 bude s těžbou pokračováno v TO1. V ploše označené jako 1A se většina suroviny nachází nad hladinou podzemní vody, alternativně je proto uvažováno i se suchou těžbou v prvním těžebním řezu. Záměrem však je vytěžit i zásoby suroviny pod vodní hladinou. V TO1 je většina zásob suroviny vázána ochrannými pásmy elektrického vedení a dálnice D8 a omezení vyplývá i z existence koridoru pro navrhovanou vysokorychlostní trať (VRT), definitivní způsob těžby a těžební postup včetně množství vytěžené suroviny proto bude známo až na základě další projektové přípravy spojené zejména s jednáním se správci dopravní a technické infrastruktury. Po dotěžení TO1 se těžební mechanizace přesune do TO3. Variantně je však možná i kombinace současné těžby v TO1 a TO3 v závislosti na tom, jak budou získávány souhlasy správců infrastruktury a povolení orgánů státní správy k činnosti prováděné hornickým způsobem. Předpokládá se, že TO3 bude prioritně těžena od jihu k severu. Nejprve tedy bude vytvořeno jižní jezero a následně severní. Uvedený návrh otvírky a etapizace záměru je orientační, ve skutečnosti bude závislý na dořešení střetů zájmů, zejména vlastnických vztahů k pozemkům a může být následně upřesněn v rámci územního řízení. Po vytřídění bude štěrkopísek deponován na zemní skládce v blízkosti třídících linek, odkud bude nakládán pomocí kolového nakladače na dopravní prostředky odběratelů a odvážen k objektu váhy a expedice, umístěné v jižní části u výjezdu z pískovny. Expedice bude realizována nákladními automobily po účelové komunikaci jižním směrem ke stávající silnici 3. třídy III/24212 dále pak k silnici II/101, po ní na silnici II/608 a dále převážně na MÚK Úžice na dálnici D8. Těžební oblast č. 1 (TO1A a TO1B) bude po vytěžení určena k zavezení a následně k rekultivaci na zemědělskou půdu. Zavážení se bude provádět inertními odpady z kategorie ostatní. Na ploše sanované inertními materiály bude rozhrnuto podorničí a ornice a bude zde provedena zemědělská rekultivace s doporučeným osevním postupem. Těžební oblast TO2 bude po vytěžení určena k rekultivaci na vodní plochu. Takto bude vytvořeno jezero o ploše cca 17 ha. Jezero bude vzhledem k blízkosti zástavby Vojkovic určeno primárně k rekreaci, a to zejména ke koupání. Budou zde vytvořeny písečné pláže a okolí jezer bude doplněno řízenou výsadbou rozptýlené ostrůvkovité vegetace keřových i stromových formací.
126
Těžební oblast TO3 bude po vytěžení určena k rekultivaci na vodní plochu. Těžbou budou vytvořena 2 samostatná jezera (severní a jižní) obě protáhlého tvaru s delší osou západ – východ. Toto základní rozdělení na jižní a severní části je dáno přítomností pásu zeleně, který tvoří přirozenou migrační trasu v území a je součástí systému ÚSES. Vzhledem k tomu, že oblast je poměrně rozsáhlá a vyskytují se zde mimo jiné střety se zájmy ochrany přírody a krajiny a s trasami technické infrastruktury, můžou být tato jezera dále rozdělena na několik samostatných těžebních bloků, které mohou být spojeny dočasnými či trvalými průplavy. Pro komplexní posouzení vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví bylo kromě tohoto oznámení zpracováno 7 samostatných odborných studií (příloh): •
Akustická studie (vyhodnocení vlivu na hlukovou situaci)
•
Rozptylová studie (vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší)
•
Hodnocení vlivů na veřejné zdraví
•
Biologické posouzení (průzkum rostlin a živočichů)
•
Posouzení vlivu na krajinný ráz
•
Hydrogeologické posouzení (vliv na podzemní a povrchovou vodu)
•
Dopravní průzkum a kapacitní posouzení křižovatek u Kralup nad Vltavou
Rozsah vlivů spojených s realizací záměru je možné hodnotit jako lokální, s omezením na prostor těžebny a nejbližší okolí (desítky, nižší stovky metrů). Jediné vlivy, které toto území přesahují, jsou pouze vlivy spojené s přepravou suroviny. Tyto vlivy jsou však, vzhledem k celkovému zatížení dotčených komunikací, podílu vyvolané dopravy na tomto zatížení a průběhu expediční trasy nevýznamné. Veškeré vlivy záměru jsou tedy omezené plošně i vzhledem k zasažené populaci. Jako významně nepříznivý vliv byl vyhodnocen vliv na zábor zemědělského půdního fondu. Jako nepříznivý ve fázi těžby byl hodnocen vliv na VKP a ÚSES, tento vliv je ale naopak ve fázi po rekultivaci hodnocen jako příznivý. Jako příznivé byly vyhodnoceny sociálně ekonomické vlivy a vliv na rekreační využití území. Jako potenciálně příznivý byl vyhodnocen vliv na vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, a to ve fázi po rekultivaci. V kapitole D.4 je uveden návrh 38 opatření ke zmírnění negativních vlivů na životní prostředí. Kromě uvedených opatření je samozřejmostí postup a konání v souladu s platnou legislativou. Další podmínky provádění těžby budou zakotveny ve vydaných platných rozhodnutích příslušných orgánů státní správy. Závěrem dokumentace je konstatováno, že záměr lze po zhodnocení jeho vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí považovat za přijatelný. Záměr lze realizovat za předpokladu realizace 38 výše uvedených opatření.
127
ČÁST H PŘÍLOHY 1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) Vyjádření bylo vydáno pro předchozího oznamovatele společnost UNIM spol. s r.o., nicméně, jak již bylo uvedeno v úvodu, jedná se o tentýž záměr, pouze dochází ke změně oznamovatele.
128
129
2. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Vyjádření bylo vydáno pro předchozího oznamovatele společnost UNIM spol. s r.o., nicméně, jak již bylo uvedeno v úvodu, jedná se o tentýž záměr, pouze dochází ke změně oznamovatele.
130
LITERATURA A POUŽITÉ PODKLADY Culek M. (1996) : Biogeografické členění České republiky, Enigma. Demek, J. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny, Academia, Praha Quit, E. (1973) : Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno Lipský Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů - skripta; vydalo Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy Morysek J. (2012): štěrkopísek
Výpočet zásob Dušníky - Křivousy - Vojkovice – Všestudy, surovina:
Neuhäuslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha Dále přílohy č. 1 – 6 tohoto oznámení (viz předchozí strana) a literatura uvedená v těchto přílohách. Internetové zdroje: http://www.isu.cz/uir http://mesta.obce.cz/ http://sez.vuv.cz/ http://geoportal.cenia.cz/ http://www.mapy.cz/ http://www.rsd.cz/ http://www.czso.cz/ http://www.geology.cz/ http://www.kr-stredocesky.cz/ http://www.vsestudy.cz/ http:// www.obecvojkovice.cz/ http:// www.ochranaprirody.cz/ http:// www.chmu.cz/ http:// heis.vuv.cz/ http:// www.kr-stredocesky.cz/ Mapové podklady: Státní mapy odvozené 1 : 5 000. Základní mapy 1 :10 000 Základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000 Mapy BPEJ v el. podobě zpracované Výzkumným ústavem meliorací Soubor geologických a účelových map 1 : 50 000, Český geologický ústav, Český úřad geodetický a kartografický.
131
