Tanger a severní pobřeží

92

RABAT

93

Od nekonečných pláží nedaleko Larache a Al Hoceimy přes stopy tangerské nezávislosti až k divokému pohoří Ríf

Tanger a severní pobřeží Úvod a mapa Tanger a okolí

94–95 96–103

Procházka bohémským Tangerem 98–99 Zážitek: Návštěva tangerských hammamů Atlantické pobřeží Tétouan a okolí

101

104–109

110–117

Zážitek: Oslavy Semana Santa

115

Pohoří Ríf 118–127 Zážitek: Turistika v pohoří Ríf 124 Al Hoceima a okolí

128–133

Zážitek: Procházka národním parkem Al Hoceima

129

Projížďka průrvou Zegzel 130–131 Hotely a restaurace

282–288

Místní ženy v tradičním oděvu v jedné z tangerských uliček

94

TANGER A SEVERNÍ POBŘEŽÍ

Tanger a severní pobřeží Svěží krajina severního Maroka není tím, co by si mnozí se severní Afrikou spojovali – a když přidáme architektonické dědictví kolonialismu a záplavu jazyků, jimiž se zde mluví, je těžké uvěřit, že jsme v Maroku.

I přes mírné klima a evropské kulturní vlivy jde nezpochybnitelně o marockou oblast a nemusíte putovat daleko od ulic ve stylu art deco v tangerském ville nouvelle (nové město), a ocitnete se v krajině osamělých berberských vesnic, kde ženy tkají tradiční látky v malých venkovských dílnách, a v typických rybářských přístavech, kde se úlovek peče na velkých grilech přímo u moře. Během druhé poloviny 20. st. vláda Tanger a jeho okolí dlouho zanedbávala a oblast procházela hospodářskou stagnací. I když turistický průmysl a velké projekty zaměřené na infrastrukturu zlepšují každodenní život zdejších obyvatel, postupně se tak stírá nedotčené kouzlo, které sem v současnosti láká neohrožené cestovatele. I když byste to při pohledu na přístav v Tangeru, kam přijíždějí výletníci ze

NENECHTE SI UJÍT: Pohled na Gibraltarský průliv a na město z tangerské kasby 97 Průzkum změti malých uliček a průchodů ve starobylé tangerské medině 97, 100 Jemná elegance bývalého paláce Dar el Makhzen, kde dnes sídlí pěkné muzeum 101 Tangerský anglikánský kostel sv. Ondřeje, jehož věž vypadá jako minaret 103 Nádherná pobřežní scenérie mezi Ceutou a Tétouanem 114 Jízda krásnou roklí Zegzel 130

Španělska, nikdy neřekli, tato oblast Maroka patří k jedné z nejméně navštěvovaných částí země. Na jih země míří po trase „Marrákešského expresu“ trvale mohutný proud návštěvníků, ale zelenavé kopce a nádherné pláže severního Maroka zasáhl turistický ruch mnohem méně. To neznamená, že v těchto oblastech neexistuje turistický průmysl – v létě proudí do měst na pobřeží Atlantiku a Středozemního moře statisíce marockých rodin, které výrazně zvyšují počet obyvatel ve městech, jako je Asilah – ale zahraniční turisté jsou v mnoha částech tohoto regionu vzácností. Jedním z míst, kde se cizokrajní návštěvníci vyskytují běžně, je přístavní město Tanger. Leží v širokém, malebném zálivu u Gibraltarského průlivu, jen pár kilometrů od nejjižnějšího pobřeží Španělska, a po staletí jde o významné centrum obchodu. Díky své rušné, složité medině, půvabnému, modernímu novému městu a zlatavým plážím jej velký francouzský umělec Henri Matisse (1869–1954) popsal jako „ráj malířů“. Tanger má jedinečnou, dramatickou historii, plnou intrik, umění a korupce. V roce 1925 došlo k uznání klíčového postavení města pro diplomacii a mezinárodní obchod a koloniální mocnosti mu přisoudily nadnárodní postavení, což z něj v podstatě udělalo nezávislý městský stát. Během let nezávislosti se do města stahovali rozmanití umělci a spousta bohatých lidí (americká dědička Barbara Huttonová a miliardář a vydavatel Malcolm Forbes si v Tangeru zřídili své paláce – Huttonová ve 40. letech 20. st. a Forbes v roce 1970), které sem přitahovalo postavení města mimo dosah národních vlád. Bary a kavárny ve ville


ŠPANĚLSKO G i b ra l ta rský pruliv Ceuta (Španělsko) Tanger

2

N2

Lixus

Larache

1

0

60 kilometru

Restinga-Smir Mdiq

A4

Asilah

S

Tétouan

JEBEL TAZEKKA

Středozemní moře

Oued Laou N16 AL HOCEIMA Al Hoceima A1 N16 NÁRODNÍ PARK Chefchaouene Ksar el NÁRODNÍ PARK Imzouren TALASSEMTANE Kebir Derdara Targuist Midar N2 N2

N1

RABA str. T 69

Ouezzane

Ketama T A Z A - A L Jebel Tidirhine H O C E I M A 2456 m R í f -TAOUNATE

Taounate

A

FÈS A VYSOKÝ ATLAS str. 135

Melilla

Nador

(Španělsko)

Kariat Arekman Saïdia

ORIENTAL

NÁRODNÍ PARK TAZZEKA Jebel Tazzeka Taza 1980 m

Zegzel Gorge

C

B

Rabat

nouvelle se kdysi těšily oblibě špiónů, pašeráků a spisovatelů, jako byli Paul Bowles, Tennessee Williams a William Burroughs. Poloha oblasti

Atlantické pobřeží Jižně od Tangeru, v severní části dlouhého marockého pobřeží Atlantiku, leží malebná města Asilah a Larache. Oproti rušným ulicím Tangeru a Tétouanu vyzařují klid a uvolněnou atmosféru a nacházejí se v nich široké, nádherné pláže, čisté, dobře udržované mediny a nádherné hradby, které vyprávějí o divoké historii obou měst. I když někteří turisté, kteří zavítají do Tangeru, se na jeden den do Asilahu vydají, velká část pobřeží je doposud mezinárodní turistikou nedotčena.

Středozemské pobřeží Pobřeží Středozemního moře, které se táhne až na východ od Tangeru, lemují moderní letoviska a přitažlivá pobřežní městečka. Na této části pobřeží rovněž stojí historické španělské enklávy Ceuta a Melilla, ukryté za záplavou plotů, zdí

a všudypřítomných strážních věží. V Al Hoceimě, Nadoru a spoustě dalších vesnic si mohou turisté z Maroka i Evropy vychutnat slunce a zaplavat si v teplém, modravém moři. Pokud se vydáte do vnitrozemí, směrem k pohoří Ríf a k městům Tétouanu a Chefchaouene, objevíte úplně jiné Maroko, jaké v přímořských letoviscích na pobřeží nespatříte. Zde, ve vysokém pohoří Ríf, kde až do 50. let 20. st. obyvatelé odmítali podřídit se vládě, budete svědky tradičnějšího způsobu života, v němž jsou řemesla jako dřevořezba, tkalcovství a hrnčířství stále významným zdrojem příjmů. Dalším moderním průmyslovým odvětvím v této části světa je produkce pryskyřic z marihuany (hašiš), která se pěstuje a zpracovává na průmyslové úrovni. 

95

96


Tanger a okolí Město Tanger se nachází v nejsevernějším cípu země – kde se střetává Atlantik se Středozemním mořem – a hledí směrem ven, jako by více patřilo do rozlehlých mezinárodních vod než do Maroka. V průběhu staletí zde vládlo mnoho pánů, od fénických obchodníků až po francouzské koloniální byrokraty, a každý z nich zanechal své stopy na kulturní i fyzické tváři města.

Tangerské staré město se zvedá prudce ze břehu a na obzoru se tyčí mešita Mohameda V.

Tanger vděčí za svůj jedinečný, rozdvojený charakter složité a neobvyklé historii, během níž byl jen vzácně jako celek součástí Maroka . Národní příslušnost města se v průběhu let mnohokrát měnila, a dokonce ani dnes město nepociťuje bezvýhradnou oddanost k Maroku. Kořeny moderního Tangeru sahají do začátku 20. st., kdy se z něj stalo mezinárodní území. Tento status mu přisoudily evropské koloniální mocnosti a proměnily Tanger v nezávislý městský stát, osvobozený od

obchodních cel a daní. Do exotického, nezávislého města se hrnuli emigranti a bohatí lidé z Evropy i Ameriky. Intelektuálové, gambleři, umělci, špioni a pašeráci nacházeli v Tangeru vítaný domov, s nízkými životními náklady, tolerantní společností a snadno uplatitelnou policií. I když město prosperovalo, jeho hédonistická pověst s sebou nesla neustálé sexuální skandály, korupci a politické intriky. Když v roce 1960 došlo ke znovusjednocení Tangeru

TANGER A OKOLÍ

s Marokem, vstoupilo město do dlouhého období hospodářského úpadku a zanedbanosti. Král Hassan II. (vládl v letech 1961–1999) neměl toto město s pochybnou pověstí v lásce a nikdy je nenavštívil. Tanger se proměnil z exotického, nadnárodního centra ve zchudlé přístavní město, jemuž se turisté vyhýbají. V posledních letech se však úpadek podařilo zvrátit, hlavně díky politice současného marockého krále Mohameda VI., který chce do určité míry obnovit bývalou slávu města a udělat z něj nablýskané letovisko, jakým je St. Tropez ve Francii. Když dnes dorazíte do Tangeru, spatříte město v přechodovém stadiu – krásně zrekonstruo-

TIP ZNALCE: Když dorazíte do tangerského přístavu, váš první dojem bude mizerný. Zkuste si vše naplánovat předem a rychle projít okolo podvodníků a falešných průvodců, kteří se stahují ke každé turistické lodi. CLIVE CARPENTER, přispěvatel National Geographic

vané hotely stojí vedle rozpadajících se divadel ve stylu art deco a starobylých súkú, jež se po staletí téměř nezměnily.

Ztraceni v Tangeru Podobně jako mnoho marockých měst, i Tanger se skládá ze dvou hlavních částí: staré město čili medina a novější oblast, známá jako ville nouvelle, která vznikla z velké části v dobách, kdy bylo Maroko francouzským protektorátem (1912–1956). Tanger stojí na několika příkrých kopcích, jež se zvedají od zlatavých pláží okolo přístavu. Pěší chůze zde může být někdy vcelku namáhavá, ale výhled vás bohatě odmění – v Tangeru má i místní pobočka McDonald’s nádherný výhled na město a oceán. Tangerská medina se rozkládá na kopci vedle starého přístavu. V nejvyšším bodě se tyčí středověká kasba, v níž kdysi stál starobylý palác. Ze severu a východu ji obklopuje moře a směrem na západ, jih a jihovýchod s ní sousedí čtvrtě patřící do ville nouvelle. V novém městě se orientuje celkem snadno, neboť jsou zde široké bulváry, jasně značené ulice a otevřená prostranství se zelení. Medinu ale nejlépe popisuje výraz labyrint. Zde jsou stovky úzkých uliček a nepojm enovaných průchodů, které se vinou mezi starobylými budovami, skrze nádvoří, tunely a zalidněné, rušné tržnice. I když je medina složitá, například ve srovnání s Marrákešem je velmi malá, takže když se ztratíte, obvykle vám nebude trvat dlouho, než najdete cestu zpět k místu, které poznáte. Jestliže máte dobrodružnou (pokrařování na str. 100)

Tanger A 95 A2 Informace pro návštěvníky B ONMT, 29 boulevard Pasteur C (0539) 94 80 50 D zavřeno v sobotu a v neděli

97

98


Procházka bohémským Tangerem Od Henriho Matisse až po Williama Burroughse má Tanger dlouhou a výraznou uměleckou historii. Zlatý věk umělců nadešel na začátku 50. let 20. st., kdy se město stalo významným centrem umělců a spisovatelů beatnické generace. I když mezinárodní status pominul, mnoho z tehdejšího Tangeru se dochovalo až do dneška.

Ne všechna zákoutí v Tangeru překypují životem – jsou zde i klidná místa

Procházku začněte dole v ulicích ville nouvelle na nábřeží, kde si v levných pokojích hotelů, jako je Rembrandt, Massila a El Muniria, zřídili svou neformální uměleckou čtvrť spisovatelé beatnické generace. Začněte na rue Magellan vedle hotelu El Muniria , kde žil William Burroughs. Právě zde si v roce 1957 pronajali pokoje Jack Kerouac a Allen Ginsberg, když redigovali tisíce stran, které Burroughs načmáral do svých sešitů a z nichž vznikl román Nahý oběd. Až přistav opustíte a vydáte se doleva směrem k bulváru Pasteur, dojdete k hotelu Rembrandt . Tento moderní hotel pořádal ve svých barech a užitných prostorách výstavy malířů, jako byli Brion Gysin a Paul Bowles, zatímco v apartmá nahoře bydleli

například Tennessee Williams a Truman Capote. Pokoje prošly od 50. let 20. st. podivnými pokusy o obnovu dekorací, ale bar stále stojí za návštěvu. Poté zamiřte doprava po bulváru Pasteur, podél kaváren a restaurací, na place de Faro , kde skupina starobylých děl střeží fantastický výhled na přístav a přes průliv až do Španělska – připomínka toho, co do

NENECHTE SI UJÍT: Place de Faro • Café de France • Muzeum amerického velvyslanectví

PROCHÁZK A BOHÉMSK ÝM TANGEREM

města již tak dlouho láká umělce. Pokračujte dále do Café de France  na severní straně place de France, kde si můžete dát šálek kávy či mátového čaje v působivých prostorách, které se od doby, kdy se zde odehrávaly ohnivé diskuse beatnických spisovatelů, změnily jen málo. Z place de France jděte na sever po rue de la Liberté okolo velkých budov hotelu El Minzah , kde se v elegantním okolí baru Caid’s scházeli spisovatelé a hudebníci. Až sejdete z kopce do rušné oblasti Grand Socco, vydejte se skrze brány a dolů po ulici rue as Siaghin k oblíbené kavárně Café Central  na Petit Socco, která se od dob, kdy sem rád chodíval Burroughs, téměř nezměnila. Jestliže jste ještě neměli tu možnost, navštivte Muzeum amerického konzulátu  (viz str. 100 –101), pár ulic na jih od Petit Socco, kde se dnes nalézá významná sbírka děl amerických malířů, kteří žili v Tangeru a celá jedna síň se věnuje dílu newyorského

TIP ZNALCE: Nemá moc smysl snažit se najít místa a významné body z Nahého oběda, neboť „Interzóna“ v knize je mnohem více dílem Burroughsovy vzrušené představivosti než skutečným Tangerem. CLIVE CARPENTER, přispěvatel National Geographic

spisovatele beatnické generace a pozdějšího obyvatele Tangeru Paula Bowlese. Pokračujte dále okolo Velké mešity a pak zabočte vzhůru doleva na rue Dar Baroud, která prudce stoupá. Procházku zakončete v krásné kavárně na terase ve velikém hotelu Continental , kde se natáčelo několik scén z filmové adaptace Bowlesova románu z Tangeru Pod ochranou nebe, z roku 1990.

La Tangerina

S

300 metru

0

Muzeum marockého umení a Muzeum starožitností RU DE LA

❽

KA SB

RU

E

S

B OU ID I

AB

ID

kostel sv. Ondřeje

Grand Socco ❼ kino

Riad Tanja & Maison Arabesque Saveurs de Poisson

americký konzulát

RU

E

DU

PO

PŘÍSTAV

hřbitov

RU E DE L A P L AG E

U

❺

E

Café de France

❹ & Gran Café de Paris ❸ place de Faro BO

UL

EV

AR

D P AST

EU

R

START

O

M

place de France

U RT

EN

El Minzah Hotel

Veká mešita

AV

A Viz mapu oblasti str. 95 Y hotel El Muniria, rue Magellan D 1 hodina X 1,5 kilometru Y hotel Continental, rue Dar Baroud

Petit Socco

L

AH

Café Central ❻

Jardins de la Mendoubia

hřbitov

marina

MEDINA

A V E N U E HAS SAN I

mešita

hotel Continental

GA

E

Dar Nour

❶ hotel El Muniria

H

❷ hotel Rembrandt

A

M

ED

VI

99

100


Boutique Volubilis B 15 Petit Socco, Medina C (0539) 93 13 62 Boutique Majid B 66 rue les Almohades, Medina C (0539) 93 88 92 www.boutiquemajid. com

povahu, stane se pro vás ztráta orientace v medině výbornou možností, jak město prozkoumat, i když poněkud zmateným způsobem.

Medina Historické jádro města s klikatými středověkými uličkami a rušnými tržišti představuje největší turistickou atrakci Tangeru. Z počátku mnoho turistů zarazí obrovský ruch města, příliš horliví „průvodci“ a matoucí struktura Tangeru. Jakmile se však vzpamatujete,

Musée de Kasbah sídlí v části starého paláce

zjistíte, že toto staré město má kromě levných cetek, které se na evropské výletníky valí z pouličních stánků, mnoho co nabídnout. Rušné tržnice a kavárny, které obklopují rue as Siaghin a Petit Socco, tvoří jádro mediny. Oblast si vydobyla špatnou reputaci v 90. letech 20. st., ale s výjimkou všudypřítomných „průvodců“ a dryáčníků si dnes svou pochybnou pověst nezaslouží. Sebevědomí vyjednávači zde mezi turistickými suvenýry najdou mnoho skvělých možností k nákupu. Chcete-li méně hektický a náročný nákupní zážitek, zamiřte do centra Boutique Volubilis, kde se prodává pěkné, ručně vyráběné oblečení, a do Boutique Majid, kde najdete širokou škálu velmi kvalitních marockých řemeslných výrobků a starožitností. Hostelům na Petit Socco je lepší se vyhnout, ale přesto je v oblasti pár dobrých možností k přenocování, například Riad Tanja (rue du Portugal, tel. 0539/33 35 38, €€), kde je také výborná restaurace, a Maison Arabesque (73 rue Naciria, place Sakaya, Medina, tel. 0679/46 68 76, www.maison-arabesque.com/html/welcome. html, €€) – obojí jen pár minut chůze. Kousek na jih od Petit Socco, na rue d’Amérique, stojí pozoruhodné Muzeum amerického konzulátu. Tato skromná budova, postavená v místním architektonickém stylu, byla při svém otevření v roce 1821 první veřejnou budovou USA mimo

TANGER A OKOLÍ

ZÁŽITEK: Návštěva tangerských hammamů Hammamy neboli veřejné lázně, jsou v tangerské medině běžným jevem. Podobně jako jejich předchůdce, římské lázně, i hammamy tvoří významnou součást života města; jde o místo společenských setkání a užitečnou nutnost ve městě, kde má jen málo domů vlastní koupelny. Všechny veřejné hammamy jsou buď pouze pro muže, nebo pro ženy, a mají několik dlážděných místností s vanami s různou teplotou vody. Hammamy najdete v medině téměř všude, stačí se tudíž zeptat v hotelu na nejbližší z nich. Když do nich dorazíte, musíte u vchodu zaplatit asi 15 dirhamů a v přístěnku odložit své šaty – nejsou zde žádné zámky, je tedy vhodné nechat cennosti v hotelu. Ve veřejných hammamech byste si měli vzít s sebou vlastní ručníky a toaletní potřeby, ačkoliv se na místě

TIP ZNALCE: V posledních letech se Muzeum amerického konzulátu stalo významným kulturním centrem – zeptejte se při své návštěvě na recitály tradičních hudebníků. BEN HOLLINGUM, přispěvatel National Geographic Severní Ameriku. Dnes je zde krásná sbírka dokumentů a artefaktů souvisejících s americkou komunitou v Maroku a s historií této diplomatické výspy. Mezi nejvýznamnější součásti patří síň Paula Bowlese – s fotografiemi, dopisy a obrazy od Bowlese a amerických umělců, kteří

často prodává místní mýdlo s olivovým olejem. Za dalších 30–50 dirhamů si můžete najmout pomocníka, který vás provede jednotlivými místnostmi ve speciálním pořadí a vydrhne vám celé tělo, čemuž se říká gommage. Pro ženy může návštěva hammamu představovat poutavý pohled do marockého ženského světa. V těchto výhradně ženských prostorách jsou ženy hovorné a nestydí se, hluk konverzace v klenutých koupelnách tak může být ohlušující. Pokud vás odrazuje představa nahoty na veřejnosti, mnoho hotelů nabízí své vlastní soukromé hammamy. Obvykle bývají chladnější a více se podobají západním lázním než tradičním hammamům. Vyzkoušejte hammam v hotelu El Minzah (85 rue de la Liberté, tel. 0539/93 58 85, www.elminzah.com/static, €€).

ve městě žili v 50. letech 20. st. – a historická korespondence mezi personálem bývalé legace a jejich zaměstnavatelem ve Washingtonu. Ředitel muzea Thor Kuniholm je studnicí užitečných informací i zábavných anekdot o historii ambasády. Když se z Petit Socco vydáte vzhůru po rue des Almohades a pak po rue Ben Raisouli, nakonec dorazíte ke hradbám kasby. Uvnitř tohoto středověkého hradu se na vysokém skalisku rozkládá place de la Kasbah, z nějž se otevírá překrásný výhled na Gibraltarský průliv a na španělské pobřeží. V nádherně zdobené budově, která byla kdysi palácem sultána, dnes sídlí Muzeum marockého umění – pokladnice plná tradičních marockých děl – a Muzeum starožitností, jehož

Muzeum amerického konzulátu A 99 B 8 rue d’Amérique, Medina C (0539) 93 53 17 J€ www.legation.org Muzeum marockého umění a Muzeum starožitností A 99 B Dar el Makhzen, place de la Kasbah C (0539) 93 20 97 D zavřeno v úterý J €€

101

102


Dar Nour B 20 rue Gourna, Kasbah C (0662) 11 27 24 J €€€ www.darnour.com/ bienvenue_eng.htm La Tangerina B 19 rue du Riad Sultan, Kasbah C (0539) 94 77 31 J €€€ www.latangerina. com/en/ Hotel Continental (viz též str. 287) A 99 B 36 rue Dar Baroud, Medina C (0539) 93 10 24 www.continentaltanger.com

kolekce obsahují spoustu starých kartáginských a římských artefaktů. V ulicích obklopujících bývalý palácový komplex se nalézá několik dobrých penzionů, z nichž nejlepší jsou Dar Nour a La Tangerina. Kousek pěší chůze na východ od kasby leží hotel Continental. I když jeho luxus od dob, kdy zde pobýval Winston Churchill a evropští králové, poněkud povadl, jeho poloha na vrcholu skály, dobrá restaurace a nádherný výhled mu doposud zajišťuje oblibu mezi turisty.

Ville nouvelle Stejně jako Petit Socco je srdcem mediny, Grand Socco je – na opačném konci rue as Siaghines – centrem ville nouvelle. Toto okázalé náměstí, jemuž se oficiálně říká place du 9 Avril, představuje bod, kde se potkává starý a nový Tanger. Na severní straně jej

ohraničuje bujná zelená plocha Jardins de la Mendoubia, na západní straně stojí hojně zdobená mešita Sidi Bou Abib a na jižní straně se táhnou kavárny, úřady a průčelí kina Cinémathèque de Tanger (viz doplňující stať níže) ve stylu art deco. V minulosti se na náměstí konaly průvody, festivaly a politické pochody. Nejvýznamnějším z nich byla řeč na podporu nezávislosti, kterou zde 9. dubna 1947 pronesl král Mohamed V. Dnes nese náměstí jméno podle této události. Během období, kdy byl Tanger mezinárodní zónou, tvořily kavárny a hotely ve ville nouvelle domov pro dvě velmi odlišné skupiny lidí. Výklenky v Gran Café de Paris (place de France) pokryté kůží a slunečná terasa Café Hafa (avenue Mohamed Tazi) kdysi hostily nevídanou klientelu, jako byli spisovatelé Paul Bowles,

Cinémathèque de Tanger Toto elegantní kino stojí na jižní straně Grand Socco jako fascinující symbol vrtkavosti tangerské štěstěny. Bylo otevřeno v roce 1938 jako Cinéma Ríf a kombinace francouzského stylu art deco a tradiční marocké výzdoby zachycovala ducha doby. Během zlaté éry tangerské prosperity, k níž došlo zároveň s rozkvětem Hollywoodu, se zde promítaly nejnovější snímky z Evropy a Ameriky a v publiku sedělo místní obyvatelstvo i zahraniční usedlíci. Když ale došlo k úpadku Tangeru, dostalo se do potíží i Cinéma Ríf. Publika ubývalo a budovy chátraly. Než nadešla 90. léta 20. st., stálo toto kdysi honosné kino před krachem a promítaly se zde pouze podřadné bollywoodské filmy. Stejně

jako u mnoha dalších tangerských společností, i kino se zdálo být odsouzeno k zániku. V roce 2006 se ale neziskové organizaci vedené Ytem Barradou, francouzsko-marockým umělcem, který chtěl povzbudit a vynést na světlo marockou kinematografii, podařilo budovu uchránit před demolicí. Společnost rozpadající se budovu opravila a proměnila ji v živé kulturní centrum Cinémathèque de Tanger (Cinéma Ríf, 1, Place du 9 Avril, Grand Socco, tel. 0539/93 46 83, www. cinemathequedetanger.com/accueil-2. html). Dnes se zde konají filmové festivaly, umělecké výstavy, programy pro mládež a samozřejmě noční projekce kvalitních filmů z celého světa.

Tanger a severní pobřeží

Recommend Documents