Strategický plán rozvoje města Kuřimi
Situační analýza
3. EKONOMIKA A TRH PRÁCE 3.1 Struktura ekonomické základny Přestože v desetiletí mezi roky 1991 a 2001 počet obyvatel mírně narůstal, počet ekonomicky aktivních obyvatel se naproti tomu snížil (o 140). Významný je oproti tomu nárůst obyvatel ekonomicky neaktivních, jejichž počet ve stejném období vzrostl o 418 osob na celkový počet 4 320 (48,4% obyvatel města). Příčinou tohoto trendu je především celospolečenský trend stárnutí obyvatelstva. Pokud jde o odvětvovou strukturu ekonomicky aktivních obyvatel, ke dni posledního sčítání lidu je patrná jednoznačná převaha zaměstnanců v průmyslu (více než 40%), více než desetina obyvatel je zaměstnána ve sloučené kategorii školství, zdravotnické, veterinární a sociální činnosti a dále v kategorii obchod a opravy motorových vozidel. Tab.3.1 Vývoj počtu a struktury ekonomicky aktivních obyvatel města a správního obvodu v letech 1991 a 2001
Obr.3.1 Struktura ekonomicky aktivních obyvatel města podle odvětví (k 1. 3. 2001) zemědělství, lesnictví, rybolov; 1,7% nezaměstaní; 5,6%
ostatní odvětví; 12,5% školství, zdravot., veter. a soc. činn.; 10,6%
průmysl; 40,4%
veřejná správa, obrana, soc. zabez.; 6,2% doprava, pošty a telekomunikace; 4,4%
stavebnictví; 8,5%
obchod,opravy motor. vozidel; 10,0%
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
3. Ekonomika a trh práce
-1z5-
Strategický plán rozvoje města Kuřimi
Situační analýza
3.2 Hlavní zaměstnavatelé Klíčové podnikatelské subjekty jsou ve městě soustředěny ve dvou průmyslových zónách: nejvýznamnější roli zaujímá průmyslová zóna SEVER, rozvíjející areál tradičního průmyslového podniku TOS Kuřim, s řadou následných investic „na zelené louce“, druhou je průmyslová zóna ZÁPAD využívající areál bývalého státního statku. Tyco Electronics Czech, s.r.o. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem regionu je firma Tyco Electronics Czech, s.r.o. Firma, resp. její předchůdce (do roku 1999 vystupovala pod značkou AMP), pro své podnikatelské záměry „na zelené louce“ vykoupila v průběhu 90. let téměř 16 ha pozemků. Výstavba výrobní haly začala v roce 1997. V roce 2000 firma získala ocenění vládní agentury CzechInvest – 2. místo v kategorii Investor roku. Od roku 1999 je firma součástí nadnárodní společnosti Tyco International Ltd., která je všestrannou výrobní a servisní společností, největším světovým konstruktérem, výrobcem, dodavatelem a servisní společností podmořských telekomunikačních systémů, největším světovým výrobcem, dodavatelem a poskytovatelem protipožárních systémů a služeb elektronického zabezpečení, a největším světovým výrobcem regulačních ventilů. Kuřimská pobočka v současnosti (rok 2005) zaměstnává cca 1700 zaměstnanců. Firma mj. spolupracuje také na organizaci dopravy zaměstnanců do práce. Ve firmě pracují se systémem SAP, který je podmínkou pro propojení výrob v návaznosti na dopravu a logistiku. Pobočka v Kuřimi vyrábí své produkty ze 80 % pro automobilový průmysl: kabelové svazky, pojistkové skříně, kabeláže pro připojení AirBagu, kabeláže palivových pump a vstřikování, konektory s příslušenstvím pro xenonová světla. Zdroj: http://www.tycoelectronics.cz/
TOS Kuřim - OS, a.s. Firma TOS Kuřim - OS, a.s. patří k nejstarším výrobcům frézek, jednoúčelových strojů a automatických obráběcích linek v České republice. Závod byl založen v roce 1942 jako pobočný závod Zbrojovky Brno. TOS Kuřim byl od svého založení průkopníkem v zavádění nových technologií do praxe a obchodní značka firmy se stala symbolem spolehlivých a přesných obráběcích strojů s dlouhodobou životností. Na začátku sedmdesátých let byl např. uveden do provozu integrovaný výrobní úsek pro komplexní obrábění skříňových součástí jako předchůdce současných pružných výrobních systémů, vyráběných ve známých společnostech jako např. Comau, Berardi, Renault-Automation, Krause, Ex-Cell-O aj. Velký rozvoj sortimentu i objemu kulminoval na konci osmdesátých let. Společnost měla v té době tři pobočné výrobní závody, svou vlastní slévárnu přesných odlitků a jako jediný výrobce v bývalé Československé republice vyráběla kuličkové šrouby. Nosný sortiment sestával z obráběcích center, nástrojových, konzolových a ložových frézek, jednoúčelových strojů a automatických obráběcích linek. V roce 1996 prošla firma transformací. Stala se zcela privátní firmou, jejím stoprocentním vlastníkem byla společnost FOBS LEASING, s.r.o. Od srpna 1996 nesl nástupce tradice ve výrobě přesných obráběcích strojů v Kuřimi jméno TOS KUŘIM - OS, s.r.o.; na základě licenčních dohod převzal know-how, registrovanou ochrannou známku a logo společnosti a především kompletní tým odborníků. S účinností od 1. 1. 2001 vznikla akciová společnost TOS KUŘIM - OS, a.s. Tato společnost přebírá veškerá práva, povinnosti a závazky společnosti TOS KUŘIM - OS, s.r.o. Od 1. 8. 2005 se většinovým vlastníkem společnosti TOS KUŘIM - OS, a.s. stala brněnská společnost ALTA, a.s. Firma patří mezi významné obchodní společnosti v České republice v oblasti strojírenství. Její dlouhodobě výrazné hospodářské výsledky ji tradičně umisťují v anketě Czech Top 100 mezi nejúspěšnější firmy v České republice. S tržbami za rok 2004, které přesáhly úroveň 7,2 miliardy Kč, se řadí také na 4. místo nejproduktivnějších společností Jihomoravského kraje. Záměrem nového většinového akcionáře a nově jmenovaného vedení je navázat na dlouhodobou tradici výroby obráběcích strojů v Kuřimi a zvyšovat konkurenceschopnost firmy na světových trzích. Zdroj: http://www.tos-kurim.cz/tos/cz/info.htm
3. Ekonomika a trh práce
-2z5-
Strategický plán rozvoje města Kuřimi
Situační analýza
Z dalších významných firem působících ve městě je možno jmenovat následující: Slévárna Kuřim, a.s., Kuličkové šrouby Kuřim, a.s., Walter, s.r.o. (nově vybudovaná hala „na zelené louce“), Prefa Brno, a.s., GOOS, a.s., gromathic, s.r.o., ELEKTROBOCK CZ, s.r.o., KAMPOS, s.r.o., ČOKOLÁDOVNY FIKAR, s.r.o., Lesy města Brna, spol. s r.o. Kromě výše zmíněných firem má pro podnikatelské prostředí města významnou funkci i logistické centrum firmy Investa International, s.r.o., s více než 40.000m2 skladové plochy, nacházející se v areálu průmyslové zóny SEVER. Tab.3.2 Vybrané subjekty s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území města (stav k 31.12.2004) Název
OKEČ
Tyco Electronics Czech, s.r.o. TOS KUŘIM - OS, a.s. SLÉVÁRNA KUŘIM, a.s. Lesy města Brna, spol. s r.o. KAMPOS, s.r.o. KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, a.s. Walter, s.r.o. Město Kuřim GOOS, spol. s r.o. Mateřská škola Kuřim, Zborovská 887, příspěvková org. Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště Kuřim s.r.o. gromathic, s.r.o. ELEKTROBOCK CZ, s.r.o. Energo - servis, spol. s r.o. Základní škola Kuřim, Jungmannova 813, příspěvková org. Základní škola v Kuřimi
316100 294000 275100 20100 252420 291000 294200 751100 294100 801010 802220 252300 312000 713200 801020 801020
Počet zam. Vlastnictví
Centrum technických služeb Kuřim, s.r.o.
900300
25-49 soukromé
Čokoládovny Fikar, s.r.o.
158400
20-24 soukromé
1500-1999 500-999 250-499 100-199 100-199 100-199 100-199 100-199 50-99 50-99 50-99 25-49 25-49 25-49 25-49 25-49
zahraniční soukromé soukromé komunální soukromé soukromé zahraniční státní soukromé komunální soukromé soukromé soukromé soukromé komunální komunální
Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje, vlastní šetření OIRR MěÚ Kuřim
3.3 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol Tab.3.3 Vývoj vyjížďky a dojížďky do zaměstnání ve vybraných městech okresu Brno-venkov Dojíždějící
Vyjíždějící
Saldo dojížďky
Centrum dojížďky 2001
1991
2001
1991
2001
1991
Obsazená pracovní místa v roce 2001 celkem
na 1000 zam.
Obsazená pracovní místa v roce 1991 na 1000 celkem ekon. akt.
Index OPM
D/OPM
Ivančice
1 556
1 665
1 581
1 417
-25
248
4 244
994
5 131
1 051
82,7
367
Kuřim
3 609
3 230
1 959
1 885
1 650
1 345
5 937
1 385
6 064
1 285
97,9
608
Rosice
1 217
1 483
1 378
1 672
-161
-189
2 251
933
2 931
939
76,8
541
764
608
2 134
2 527
-1 370
-1 919
1 556
532
1 397
421
111,4
491
Tišnov 1 949 2 216 2 131 2 278 -182 -62 3 695 953 4 359 986 84,8 Index OPM: Podíl obsazených pracovních míst v roce 2001 v přepočtu na obsazená pracovní místa v roce 1991 D/OMP: Dojíždějící na 1000 obsazených pracovních míst (2001) Zdroj: www.czso.cz, vlastní výpočty OIRR MěÚ Kuřim
527
Šlapanice
Kuřim patří mezi nejvýznamnější centra dojížďky za prací na území brněnské aglomerace. Na území města bylo v období 1991 a 2001 zhruba 6 tisíc pracovních míst, přičemž celková nabídka pracovních míst měla v tomto období mírně klesající tendenci. Do města v tomto období za prací dojíždělo zhruba 3,5 tis. zaměstnanců, počet vyjíždějících se blížil ke 2 tis. Oproti poklesu celkového počtu obsazených pracovních míst (o 127) vzrostlo v průběhu 90. 3. Ekonomika a trh práce
-3z5-
Strategický plán rozvoje města Kuřimi
Situační analýza
let 20. století o více než 300 osob kladné saldo dojížďky a to na celkovou hodnotu 1650 osob (rozdíl mezi dojíždějícími a vyjíždějícími za prací). Jak vyplývá ze srovnávacích údajů center okresu Brno-venkov (Tab.3.2), je v Kuřimi patrný nejvyšší podíl dojíždějících na 1000 obsazených pracovních míst – 3 z 5 zaměstnaných ve městě jsou dojíždějící. Obr 3.2 Odvětvová struktura dojíždějících za prací do vybraných center dojížďky okresu Brno-venkov 80 Dojíždějící celkem
% dojíždějících
70
4 000 3 000
60
2 000 1 000
50
0 1
40 30 20 10 ostatní odvětví
zdravotnictví, soc. činnosti
školství
doprava a telekomun.
obchod
stavebnictví
průmysl
zemědělství, lesnictví
0
z toho odvětví Ivančice
Kuřim
Rosice
Šlapanice
Tišnov
3. 4 Investiční příležitosti ve městě Územní plán sídelního útvaru Kuřim byl schválen obecním zastupitelstvem dne 9. 11. 1998. Návrhové plochy vhodné pro nové investiční příležitosti města jsou podrobně uvedeny podle využití v daném území. Plochy výroby, skladování a distribuce Kromě stávajících ploch, které se dají využít k přestavbě nebo dostavbě původních objektů jsou ve městě dvě hlavní rozvojové lokality při severním a západním okraji města. • Lokalita Blanenská V 1.1 – V 0.7 Rozvojová plocha pro čistou výrobu a montáž situovaná v severní části města, jižně pod silnicí Blanenská, která je již z části zastavovaná konkrétními podnikatelskými subjekty. • Lokalita státní statek V 1.1 – V 1.4 Rozvojová plocha je navržena v západní části města směrem k Moravským Knínicím, navazuje na areál bývalého státního statku. Výstavba v této lokalitě je podmíněna výstavbou rychlostní komunikace R 43. • Lokalita TOS sever V 2.1 – V 2.6 Rozvojová plocha navazuje na stávající výrobní zónu TOS a.s. a Prefy a.s. v severní části města. Výhodou této lokality je možnost napojení na železniční vlečku. Plochy občanského vybavení a služeb • Lokalita státní statek K 1.1 a K 1.2
3. Ekonomika a trh práce
-4z5-
Strategický plán rozvoje města Kuřimi
Situační analýza
se nachází v jihozápadní části města při komunikaci do Moravských Knínic, která je z části zastavovaná konkrétními podnikatelskými subjekty. Lokalita Tyršova K 3.1 – K 3.4 je navržena pro drobnější areály služeb pro motoristy na vstupu do města. Lokalita Záhoří do klínů K 4.1 – K 4.3 představuje rozsáhlou územní rezervu pro komerční využití při silnici I/43, která bezprostředně navazuje na rozvojovou plochu pro bydlení rodinných domech. Lokalita Zadní mezihoří K 5 je rezerva pro dopravní zařízení a služby motoristům při silnici I/43 v jihovýchodní části města.
• • •
3.5 Trh práce Míra nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov je dlouhodobě pod celostátním průměrem i průměrem Jihomoravského kraje. Bezprostřední blízkost moravské metropole činí z jejího zázemí vysoce atraktivní místo pro širokou škálu investičních příležitostí. Město Kuřim se svým správním obvodem však svou dlouhodobě nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá zvláštní postavení i v rámci okresu Brno-venkov. Dosud poměrně nízká míra nezaměstnanosti ve městě i v regionu je důsledkem relativně úspěšné restrukturalizace nejvýznamnějšího průmyslového podniku uplynulých desetiletí TOS Kuřim, úspěšně realizovaných nových investic (TYCO Internatilonal, Walter) i značné nabídky širokého spektra pracovních příležitostí ve městě Brně. Obr.3.3 Srovnání vývoje míry nezaměstnanosti ve vybraných obcích s rozšířenou působností na území okresu Brno-venkov v období 06.2001-04.2005 12 11
míra nezaměstnanosti (%)
10 9 8 7 6 5
Kuřim
Ivančice
Rosice
Tišnov
SO Kuřim III
Brno-venkov
IV.05
II.05
XII.04
X.04
VIII.04
VI.04
IV.04
II.04
XII.03
X.03
VIII.03
VI.03
IV.03
II.03
XII.02
X.02
VIII.02
VI.02
IV.02
II.02
XII.01
X.01
VIII.01
VI.01
4
Šlapanice
Zdroj: Integrovaný portál MPSV, http://portal.mpsv.cz Metodická poznámka: „Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na pracovní síle. Míra nezaměstnanosti v obcích se z důvodu nedostupnosti relevantních dat na úrovni obcí počítá na základě celkového počtu uchazečů o zaměstnání a ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti za okres uvedená v této statistice je pouze orientační.“
3. Ekonomika a trh práce
-5z5-
