Tab. III.1.: Složení nektaru (SHUEL, 1992) složka kromě vody vztaženo k sušině nektaru
vlhkost [%] cukry celkem [%] maltosa [%] a jiné cukry
„obvykle“ 60 40
kyseliny celkem [mekv/kg]
rozpětí 5 - 85 15 - 95 Jen ve stopách (obvykle transglukosidací)
kolísá (jablečná, vinná, jantarová, citrónová, šťavelová)
pH 4,5 2,7 – 6,4 popel [%] 0,08 0,02 – 0,45 aminokyseliny [%] 0,05 0,002 – 4,8 dále obsahuje: enzymy z buněk nektarií, pryskyřičnaté látky, aromatické silice, terpeny, flavony, z vitamínů v některém nektaru vit. C.
Tab. III.2.: Složení medovice (WHITE et al., 1962) složka kromě vody vztaženo k sušině medovice vlhkost [%] fruktosa [%] glukosa [%] sacharosa [%] „maltosa“ [%] melecitosa [%] vyšší cukry-dextriny [%] pH kyseliny celkem [%] popel [%] dusík [%]
průměr
směrodatná odchylka
rozpětí
16,3 31,8 26,0 0,8 8,8 2,3 4,7 4,4 54,9 0,74 0,1
1,74 4,2 3,0 0,2 2,5 4,6 1,0 10,8 0,27 0,053
12,2 – 18,2 23,9 – 38,1 19,2 – 31,9 0,4 – 1,1 5,1 – 12,5 0,0 – 13,4 1,3 – 11,5 3,9 – 4,9 34,6 – 76,5 0,21 – 1,18 0,047 – 0,223
Tab. III.3.: Průměrné složení medu a rozpětí hodnot (BOSI & BATTAGLINI, 1978; DOBROVODA, 1986; WHITE & RUDYJ, 1978; WHITE et al.,1962) složka (% v sušině; vyjma pH a diastasového čísla) voda
průměr směrodatná odchylka
rozsah
17,2
1,5
13,4 22,9 27,2 44,3 22,0 40,7 0,2 10,1
fruktosa
38,2
2,1
glukosa
31,3
3,0
sacharosa
1,3
0,9
maltosa (redukující disacharidy v medu se zahrnují pod maltosu) meleticosa
7,3
2,1
2,7 – 16,0
-
-
dextriny (+ ost. vyšší cukry) kyseliny celkem (jako kys.glukonová, ost. kys. jen stopy) popel
1,5
1,0
0,0 – 15,0 0,1 – 12,5
0,57
0,20
0,17 – 1,17
0,169
0,15
protein
0,208
0,087
prolin [mg/100g suš.medu] tuk pH
52,1
27,6
0,020 – 1,028 0,071 – 0,786 15,4 – 151,4
0,015 3,91
-
3,42 – 6,10
obsah v medu nektarovém
medovicovém
bývá vyšší
bývá nižší
není na sobě přímo závislé, v medovicových medech však bývá relativně méně, protože přibývá vyšších cukrů méně – kromě více akátových, čistcových a slunečnicových bez významných rozdílů
není a nebo jen stopy nižší
bývá v různém množství vyšší
bez významných rozdílů
nižší
výrazně vyšší
nižší
vyšší
nižší
vyšší
bez významných rozdílů bez významných rozdílů
Tab. III.4.: Bližší charakteristika vybraných skupin látek v medu ENZYMY VITAMINY [0.1%] MINERÁLNÍ LÁTKY ORG. KYSELINY
AMINOKYSELINY
[volné 125,7 – 231,1 mg/100g] [v proteinu 70,3 – 134,3 mg/100g]
HORMONY BARVIVA
VONNÉ LÁTKY
glukosooxidasa, diastasa, invertasa, fosfatasa, katalasa B1, B2, B6, kys. nikotinová, niacin, biotin, kyselina pantotenová, C lipofilní vitamíny téměř chybí K, Na, Ca, Mg, P, S, Zn, Cl, Si, Fe, Cu, přičemž za specifické pro medovicový med se považuje stříbro, molybden, vanad a cín kys. glukonová, pyrohoroznová, jablečná, citrónová, vinná (zkracuje věk včel), jantarová, valerová, propionová, octová, fenyloctová, mléčná, máslová, šťavelová, pyroglutamová, pyrohroznová, kapranová (kyselina levulová a mravenčí vzniká případným rozkladem HMF) prolin (1, volně), fenylalanin (2, volně), kyselina asparágová (3, v proteinu), kyselina glutamová (4, v proteinu), leucin (5, v proteinu), alanin, valin, lyzin, histidin, arginin, treonin, serin, glycin, cystin, metionin, isoleucin, tyrosin, (tryptofan – stopy) acetylcholin [0,06-5mg/kg medu], noradrenalin, adrenalin, dopamin a specifické hormonální látky z MK vytvářejí barvu medu. Med obsahuje velkou škálu barviv spadajících do skupiny flavonoidů, karotenoidů antokyany a produkty degradace cukrů. Základními barvivy jsou barviva rostlinná, jejichž obsah v medu je často vyšší, než by odpovídalo botanickému původu, protože barviva se kumulují ve vosku (plástech), odkud zpětně přecházejí do medu. Med ze staršího díla bývá tmavější než z díla panenského. Za poměrně významné barvivo lze označit kvercetin a jeho glykosid rutin. Jde o látku, která snižuje nežádoucí křehkost a propustnost kapilár a zároveň rutin je znám jako P-faktor potlačující arterosklerózu. jsou charakteristickou součástí medu. Bylo zjištěno, že 120 látek v medu se podílí na tvorbě vůně medu, z nich se dosud podařilo identifikovat cca jen polovinu. Patří sem látky těchto skupin: alifatické alkoholy, aldehydy, ketony, kyseliny, estery organických kyselin. Například metylantranylát je indikační těkavou látkou citrusových medů – citrusové medy jej obsahují až 70x více. Aroma medu však vytvářejí i další látky: minerální látky kyselina glukonová, prolin, ale i HMF. Obecně platí, že s časem klesá obsah vonných látek bez ohledu na jejich těkavost.
Tab. III.5.: Fyzikální parametry a charakteristika včelího vosku parametr bod tání bod tuhnutí
hodnota 62 – 65°C 60 – 63°C
specifická hmotnost
0,958 – 0,966 g.cm-3 0,905 g.cm-3 0,8350 g.cm-3 8,11 %
smrštění vosku při tuhnutí index lomu 1,4398 – 1,4451 dielektrická konstanta konzistence
barva
rozpustnost
poznámka bělený vosk 60 – 70°C o něco nižší než bod tání, což je pro přírodní látky a jejich směsi typické při 15°C [v bodě tání a tuhnutí dochází změnám vzhledem k prudkým k objemové roztažnosti vosku] v bodě tání rozpuštěný u parafínu jen 4,50 % při 75 °C, pro srovnání s jinými vosky se hodnoty extrapolují na 40°C
2,9
včelí vosk je vynikající izolant díky vysoké dielektrické konstantě a výrazným hydrofóbním vlastnostem Včelí vosk je plastickou a tvárlivou hmotou již při pokojové teplotě (nejlépe tvárlivý je při 35°C). Konzistence, viskozita a pevnost vosku se značně mění s teplotou. Při teplotách blízkých nule a pod nulou se stává vosk velmi křehký.
Panenský vosk (tj. z nezaplodovaných plástů) je téměř bílý či jen slabě nažloutlý. Včelí dílo v úle s postupujícím věkem tmavne. Na tento jev působí přibývající nečistoty ve včelím díle (exuvie, zámotky, výkaly larev, pylová zrna), ale také difundující barviva zejména z pylu. Nejvíce barví pylová zrna slunečnice, řepky a smetánky. Ve vodě je vosk nerozpustný (obsahuje maximálně 0,5 % vody). Za studena se nejlépe rozpustí v chloroformu, acetonu, benzenu a pyridinu. Za tepla v etanolu, metanolu, izoamylalkoholu a petroléteru.
Tab. III.6.: Složení propolisu Třída komponentů Skupina komponentů látky pryskyřičnaté 45 až 55 % povahy flavonoidy fenolové kyseliny a jejich estery vosky a mastné 25 až 35 % kyseliny nejvíce pocházejí z včelího vosku, ale mají rostlinný původ éterické oleje až 10 % pyl 5% proteinů pravděpodobně z pylu; volné aminokyseliny (AK): 45,8 % ze všech přítomných AK tvoří arginin a prolin, zbytek AK se vyskytuje pouze ve stopkách jiné organické a 5 % ze 14 stopových minerálů, kde Fe a Zn jsou zastoupeny minerální látky nejvíce dále obsahují např. Au, Ag, Cs, Hg, La, Sb ketony, laktony, quinony, steroidy benzoová kyselina a její estery, vitamíny – pouze B3, cukry Tab. III.7.: Některé flavonodiy a fenolové izoláty v proplisu. Obecný název
Chemický vzorec FLAVONOIDY Chrysin 5,7-dihydroxyflavon Tektochrysin 5-hydroxy-7-methoxyflavon Galangin 3,5,7-trihydroxyflavon Akacetin 5,7-dihydroxy-4´-methoxyflavon Isalpinin 3,5-dihydroxy-7-methoxyflavon 5-hydroxy-4´,7-dimethoxyflavon Kempferol 3,4,5,7-tetrahydroxyflavon Kempferid 3,5,7-trihydroxy-4´-methoxyflavon Rhamnocitrin 3,4´,5-trihydroxy-7 3,5-dihydroxy-4´,7-dimethoxyflavon 5,7-dihydroxy-3,4´- dimethoxyflavon Pektolinarigenin 5,7- dihydroxy-4´,6- dimethoxyflavon Isoramnetin 3,4´,5,7-tetrahydroxy-3- methoxyflavon Quercetin 3,3´,4´,5,7-pentahydroxyflavon 3,3-dimethyl eter quercetinu 4´,5,7-trihydroxy-3,3´-dimethoxyflavon Pinocembrin 5,7-dihydroxyflavon Pinostrobin 5-hydroxy-7-methoxyflavanon Pinobanksin 3,5,7-trihydroxyflavanon 3-Acetyl pinobanksin 5,7-dihydroxy-3-acetylflavanon 5-hydroxy-4´,7-dimethoxyflavanon
Sakuranetin Isosakuranetin Vanilin Isovanilin Benzylalkohol Kyselina benzoová Alkohol skořicový Kyselina skořicová Kyselina kumarová Kyselina kávová Kyselina ferulová Kyselina isoferulová Eugenol Benzyl ester kyseliny skořicové Benzyl ester kyseliny skořicové Benzyl ester kyseliny kávové Fenetyl ester kyseliny kávové 3-methyl-2-butenyl ester kyseliny kávové Isopent-3-enyl ester kyseliny kávové 2-methyl-2-butenyl ester kyseliny kávové 3,3-dimethylallyl ester kyseliny ferulové Isopent-3-enyl ester kyseliny ferulové Pterostilbene Xantorrhoeol
4´,5-dihydroxy-7-methoxyflavanon 5,7-dihydroxy-4´- methoxyflavanon 3,7-dihydroxy-5- methoxyflavanon 2,5-dihydroxy-7- methoxyflavanon FENOLY 4-hydroxy-3-methoxybenzaldehyd 3- hydroxy-4-methoxybenzaldehyd -hyroxytoluen 3,5-dimethoxybenzyl alkohol 3-fenyl-2-propen-1-ol 3-fenyl-2-propenová kyselina 3-(4-hydroxyfenyl)-2- propenová kyselina 3-(3,4-dihydroxyfenyl)-2- propenová kyselina 3-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-2-propenová kyselina 3-(3-hydroxy-4-methoxyfenyl)-2-propenová kyselina 2-methoxy-4-(2-propenyl)fenol Benzyl 3-fenyl-2-propenoát Benzyl 3-(4-hydroxyfenyl)-2-propenoát Benzyl 3-(3,4-dihydroxyfenyl)-2-propenoát
3-methyl-3-butenyl 3-(3,4-dihydroxyfenyl)-2propenoat 2-methyl-2-butenyl 3-(3,4-dihydroxyfenyl)-2propenoat 3-methyl-2-butenyl-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)2-propenoat 3-methyl-3-butenyl 3-(4- hydroxy- 3methoxyfenyl)-2-propenoat
Tab. III.8.: Seznam inhibičních či antimikrobiálních účinků propolisu či jeho extraktů
Cílový organismus Paenibacilus larvae
Helicobacter pylori
Poznámka
BAKTERICIDNÍ účinky
Původce moru včelího plodu
Žaludeční vředy
Bacillus de koch
Tuberkulóza
Staphylococcus aureus
Pozitivní synergický účinek v kombinaci se 13 antibiotiky – účinnost proti 10 kmenům Zubní kaz (testováno na hlodavcích)
Staphylococcus spp.
Způsobující zánět plic
Streptomyces sobrinus, S. mutans & S. cricetus Salmonella sp. a Potenciální použití při léčbě Shigella sp. salmonelózy, redukce patologických změn při salmonelóze 112 anaerobních Přinejmenším inhibiční efekt kmenů bakterií Bacteroides nodosus A další…
Účinné látky
Pinocebrin Galangin Kys. kávová Kys. ferulová
Hniloba paznehtů u ovcí
Bacillus subtilis, Streptococcus spp. Streptomyces spp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae
ANTIVIROVÉ účinky Herpes Herpes 1 a 2 in vitro, existují patentované masti na herpes viry Kys.kávová, Rajčatový virus EEP je efektivní, VEP méně Viry chřipky U myší byla prokázaná snížená mortalita Lutseolin, po infekci virem chřipky při orální i quercetin injekční aplikaci propolisového extraktru ANTIPROTOZOÁLNÍ a ANTINEMATÓDNÍ účinky Gardia sp. Tripanosoma cruzi Ascaris suum
Zdvojenka Bičíkovec Propolisový extrakt zvýšil imunitní odpověď u prasat a organismus se dokázal ubránit škrkavkám během jejich askaroidní migrace
Candida albicans
FUNGICIDNÍ účinky
- slabý efekt má etanolový extrakt propolisu (EEP), vodní extrakt (VEP) tyto účinky nemá - lepší účinky „in vitro“ - ve srovnání s 10 antibiotiky měl EEP synergické účinky s natamycinem a flucytosinem
Aspergilus niger Sacharomyces cerevisiae Botrytis cinerea
Ascosphaera apis
In vitro je EEP fungicidní, ale in vivo přímo na jahodách má neprůkazný vliv Původce zvápenatění včelího plodu
6 dalších humánních Antifungicidní účinky se liší se složením mykóz vzorku na herpes viry
Pinocebrin 3-acetyl pinobanksin, kys.kávová, pterostilben, benzyl ester kys.pkumarové, sakuranetin
Tab. III.9.: Léčivé či jiné účinky propolisu nebo jeho extraktů účinky alergie
poznámka nějaké alergické reakce mohou být zaviněné přítomností pylu
protektivní účinky před γ – radiací antirakovinné účinky
prokázán u myší po intraperitoneální injekci EEP, likvidace volných radikálů, cytotoxické či cytoinhibiční účinky; INAYAMA et al. (1984); GRUNBERGER et al., 1988; RAO et al. (1995) vředy pouze vředy žaludeční (nikoliv vředy dvanácterníku); uplatňuje se zejména antibakteriální účinky proti bakterii Helicobacter pylori kožní potíže kožní plísně, kožní exémy, vyrážky apod. lepra malomocenství regenerace kožní stimuluje enzymatické procesy, tkáně savců buněčný metabolismus, cirkulace, tvorbu kolagenu; usnadňuje hojení popálenin (nevztahuje se na epiteliální regeneraci dásní) anestetické zejména v ústní dutině účinky spasmolytické účinky zubní lékařství
ostatní lékařské využití
účinná látka převážná část alergických reakcí je způsobena pentenyl estery a fenyletyl estery kyseliny kávové obsažené přímo v propolisu především kys.kávová a její deriváty, např. fenyletyl-3metylkafeát luteolin, apigenin
arginin
pinocebrin, pinostrobin, estery kys.kávové ouercetin, kaempferide, pektolinarigenin
proti kazivosti zubů, zabraňuje vzniku zubního filmu (plaku), tlumí potíže při gingivitidě, při pulpitidách (50% EEP) bronchitida – nejlepší výsledky jsou při ← eriodictol inhalaci EEP spolu s propolisovými tabletami a aplikací dolomitu stimulace imunitní odpovědi myší (navýšení počtu makrofágů či stimulace produkce cytokininů) u krys a myší koncentrovaný EEP v dávce 100-500 mg/kg tělesné váhy,
snižuje krevní tlak, má uklidňující účinek, protektivní účinek na játra (otravy, např. alkohol, tetrachloridy); propolis nemá diuretické protikrvácející a protisklerotické účinky. bércové vředy (intravenózní aplikace VEP) zesílení stěn kapilár
veterinární indikace
vazomotorické katary a vůbec protizánětlivé účinky zlepšený přírůstek mléčných telat a redukce výskytu průjmů (5 ml 20 % EEP ráno a večer s mlékem) mastitida – zdárné léčení dokonce i infekcí způsobených rezistentními bakteriemi antikokcidiózní u králíků (orálně 3 % EEP)
antioxidační účinky
rostlinné inhibitory
Eimerea (protozoální parazité střev) u králíků (aplikace 2 – 3 % EEP ústně, po dobu 4 týdnů) jako výsledek synergismu mezi jednotlivými složkami propolisu; rychlost tohoto účinku se odvozuje od množství nenasycených sloučenin – čím méně vosku obsahuje propolis, tím více nenasycených sloučenin se v propolisu vyskytuje; dále zabraňuje oxidaci slunečnicového oleje (zkouší se i protektivní účinky propolisu na další potraviny) brání růstu rostlin a klíčení semen
ouercetin (3´, 4´dihydroxyflavonoid, flavan-3-oly) kys.kávová, akacetin
Tab. III.10.: Složení mateří kašičky (v sušině) (LERCKER et al., 1984, 1992) voda protein (N x 6.25) cukry tuky popel
Minimum 57 % 17 % 18 % 3,5 % 2%
Maximum 70 % 45 % 52 % 19 % 3%
Tab. III.11.: Obsah vitamínů v mateří kašičce [µg/g nativní mateří kašičky] (VECCHI et al., 1988)
Minimum Maximum
Vit. Vit. Vit. B5 Vit. B6 Vit.B3 Vit. B9 B1 B2 1,44 5 159 1,0 48 0,130 6,70 25 265 48,0 88 0,530
inositol
Vit. H
80 350
1,1 19,8
Tab. III.12.: Průměrné složení rouskovaného pylu (ADAMS, 1975; DOBROVODA, 1986; TABIO et al., 1988; CRANE, 1990) voda (čerstvý pyl) voda (sušený pyl vzduchem) bílkoviny cukry tuk (jako extrakce éterem) popel další látky vitamíny, enzymy, barviva, organické kyseliny, hormony, pohlavní hormony, látky s baktericidními účinky energie
Ǿ [%] 27 10 23,7 27 5 3 5
rozsah [%] 25 - 30 7 - 11 7,5 - 35 1 - 37 1 - 20 1-5 5-7 1117 Kcal/pound
Tab. III.13.: Obsah vybraných aminokyselin ve 100 g čerstvého pylu v porovnání s některými potravinami (DOBROVODA, 1986) 100g čerstvé hmoty isoleucin leucin lyzin methionin fenylalanin treonin tryptofan valin
hovězí maso 0,93 1,28 1,45 0,42 0,66 0,81 0,20 0,91
vejce sýr 0,85 1,17 0,93 0,39 0,69 0,67 0,20 0,90
1,74 2,83 2,34 0,90 1,43 1,38 0,24 2,05
směsný rouskový pyl 4,50 6,70 5,70 1,90 3,90 4,00 1,30 5,70
denní potřeba pro člověka 2,70 3,90 3,00 2,10 4,20 2,10 0,60 3,00
Tab. III.14.: Stopové komponenty pylu sbíraného včelami (CRANE, 1990; SCHMID & BUCHMANN, 1992)
flavonoidy
karotenoidy vitamíny minerály organické kyseliny volné aminokyseliny nukleové kyseliny enzymy růstové regulátory
Nejméně 8 (složení flavonoidů je typické pro každý botanický typ pylu zvlášť nejméně 11 C, E, B komplex (včetně niacinu, biotinu, kyseliny panthotenové, riboflavinu a pyridoxinu) K (0,15-1,1 %), Na (0,15-0,8 %), Ca (0,1-0,5 %), Mg (0,10,35 %), P (1-6 %), S, B, Cu, I, Fe, Mn, Ni, Si, Ti a Zn jablečná, vinná, citrónová, malinová, jantarová, akonikotínová, giberelová, adipová, andolyloctová a fumarová Všechny DNA, RNA a další amylasa, invertasa, reduktasa, katalasa, fosfatasa, pepsin, tripsin, erepsin, dehydrogenasa kyseliny mléčné a jantarové a další… auxiny, brassiny, gibberelliny, kininy a růstové inhibitory
Tab. III.15.: Složení jedu včely medonosné skupina látek ENZYMY
PROTEINY
BIOAMINY
AMINOKYSELINY CUKRY FOSFOLIPIDY TĚKAVÉ SLOŽKY
% v sušině jedu a) b) Fosfolipasa A2 10-12 Hyaluronidasa 10-12 1.5-2.0 Kyselá monoesterasa 1-3 1.0 Lysofosfolipasa 1.0 50 0.6 α - glukosidasa Melittin 1-3 40-50 Pamin 1-2 3 MCD peptid [Mast Cell Degranulating 2 Peptide] Sekanin 0.52.0 Prokamin 1-2 0.5 Adolapin 1.4 Inhibitor proteáz 0.1 1.0 c Tertiapin 13-15 0.8 Histamin 0.50.1 2.0 Dopamin 0.20.5-1.6 1.0 Noradrenalin 0.10.13-1.0 0.5 0.5 0.1-0.7 τ - kys. Aminobutyrová 1 0.4 α - aminokyseliny Glukosa a fruktosa 2 5 4-8 Složky
Tab. III.16.: Seznam chorob a zdravotních obtíží zlepšených či vyléčených včelím jedem Pozn.: c tento peptid není obsažen ve všech vzorcích jedu artritida, více typů epilepsiea zánět mléčné žlázya chronické bolestia snížená srážlivost krveb neurózyb inf. zánět meziobratlové ploténkye infekční polyartritida c zánět svaluf zánět žil s trombemf zánět oční duhovkyg a
artritida
LIDÉ roztroušená sklerózaa bursitisa některé typy rakovinya rakovina (dočasně) f migrényb rozšíření cév a kapilárb zánět nosních dutinc zánět periferních nervůe neuralgiee maláriee tropické vředyf astmah ZVÍŘATA
premenstruační syndroma poškození vazůa bolesti v krkua imunostimulativní účinek snížení hladiny cholesterolu v krvib artrózad zánět míšních nervůef artritidae mezižeberní bolestif pomalu se hojící rányf zánět oční rohovky spojivkyg
Bee Well, 1993, 1992; b Kel´man, 1960; c Fotin & Gel´medova, 1981; d Poryardin, 1960; eGaider, 1950; f Lavochev, et al., 1958; g Naum Lyorish, 1974; h Dutta, 1959 a
