TRASOLOGIE Pojem: Trasologie je obor kriminalistické techniky, který se zabývá vyhledáváním, zajišťováním a zkoumáním stop nohou, obuvi, dopravních prostředků a stop dalších objektů podobného druhu. Trasologie zkoumá stopy těchto objektů, pokud jsou ve stopě zvýrazněny znaky vnější struktury (morfologické znaky). Objekty zkoumání : Trasologické stopy lze rozdělit do následujících skupin: a) stopy bosých a obutých nohou b) stopy lidské lokomoce c) stopy dopravních prostředků d) jiné stopy podobného druhu ( např. stopy uší, zubů, rtů, rukavic, zvířat, opěrných holí, čela, loktů, kolen, tkanin atd.).
Klasifikace trasologických stop : Stopy plošné (2D) – navrstvené, odvrstvené Stopy objemové (3D) – v zemině, písku, sněhu, písku, v blátě apod..
Vznik stop : Stopy bosých a obutých nohou: Vznikají kontaktem bosé nebo spodku obuvi s podložkou. Jedná se tedy o odraz vnější struktury plosky nohy nebo podešve, podpatku či podrážky. Stopy mohou vykazovat obecné znaky a zvláštní znaky (specifické). Obecné znaky : určení takových parametrů jako je velikost, geometrický tvar a další rozměry struktury povrchu, jež se u jiné bosé nohy nebo u jiných druhů obuvi ve svém souhrnu nevyskytují. Specifické znaky : - vztahují se konkrétnímu objektu - Jsou zdrojem pro určení identity objektu, který danou stopu vytvořil Individuálnost každého konkrétního objektu je dána je dána souhrnem obecných a specifických znaků odrážených ve stopách bosých a obutých nohou. Mechanismus vzniku stop bosých nebo obutých nohou je podmíněn bezprostředním kontaktem působící ch objektů v klidu a za pohybu na různých objektech a podložkách.
U stopy obuvi se rozlišuje : a) podešev - kryje spodní část svršku obuvi od špičky k patě. b) podpatek - bývá buď součástí podešve nebo tvoří samostatnou součást spodku obuvi. c) podrážka - kryje spodní část obuvi od špičky k výklenku, kdežto podešev od špičky k podpatku. Stopy obuvi poskytují zásadně možnost identifikace, což je však závislé na kvalitě stopy. U hladkých podešví je zpravidla zapotřebí celý otisk, u tvarovaných podešví stačí někdy jen okrajová část je zjištění zda jde o : a) pánskou, dámskou nebo dětskou obuv, b) obuv určitého druhu, tvaru, velikosti apod. (skupinové znaky), c) určitou obuv (individuální znaky)Skupinová příslušnost lze zjistit srovnáním se sbírce podešví a ve výrobních katalozích obuvi. Individuální identifikaci lze uskutečnit jen tehdy, jestliže stopa obsahuje některé zvláštnosti vzniklé výrobou, používáním a opotřebením či opravou, které se u druhé obuvi nemohou objevit ve stejném uspořádáním.
Stopy lidské lokomoce: S těmito stopami se můžeme zpravidla setkat v terénu. Jedná se o pohybový projev odrážející se v materiálním prostředí v podobě tvz. pěšinky
Stopy dopravních prostředků : a) pneumatiky jízdních kol, motocyklů, automobilů, traktorů aj., b) pryžových nebo železných obručí kol zemědělských a jiných strojů, c) pásových vozidel, smykových vozidel (lyže, saně).
Ad a) vznikají na podložce (vozovce, volném terénu) otáčením kol při pohybu vozidla nebo při jejich stání. Podle mechanických vlastností podložek vznikají buď stopy plošné nebo stopy objemové. Ad b) vyskytují se ojediněle a mechanismus vzniku je podobný odrazu běhounu pneumatiky. Ad c) stopy pásových vozidel jsou zpravidla objemové stopy, ale v některých případech se může jednat i stopy plošné – tvrdý podklad vozovek. Stopy smykových vozidel vznikají smykem kluzné části lyží a sani, zpravidla se jedná objemové stopy. Jiné stopy podobného druhu : Jedná se stopy rtů, ucha, kolen, loktů, pěstí a dlaní, rukavic, ponožek, zavazadel, stopy zvířecích nohou, berlí, opěrných holí apod., pokud odrážejí morfologické znaky působícího objektu. Stopy chrupu a jednotlivých zubů se vyskytují na lidském těle, na potravinách (sýr, čokoláda, chléb s máslem apod.). Vyhledávání stop nohou, obuvi, dopravních prostředků a dalších stop podobného druhu : Vyhledávání se provádí při ohledání místa činu v objektech nebo ve volném terénu. Je třeba věnovat pozornost jak ojedinělým stopám, tak i souboru stop ( např. pěšinka lokomoce).
Podle mechanismu vzniku stop se lze na místech trestných činů setkat se stopami plošnými i objemovými. V terénu se zpravidla objevují stopy objemové a v objektech zpravidla plošné. Trasologické stopy je potřeba vyhledávat systematicky a to již od okamžiku vstupu do prostoru ohledání, a to jak v objektech nebo v terénu. Vyhledání objemové stopy nečiní zpravidla problém a plošné se vyhledávají v objektech za pomoci šikmého osvětlení. Při vyhledávání objemových stop bosých nohou a lidské lokomoce se nelze omezovat jen na místa události, ale je nutno vyhledávat tyto stopy v širším okolí.
Oblasti, kterým by se měla věnovat zvláštní pozornost : 1) místo činu v užším slova smyslu : konkrétní oblast, kde byl čin spáchán, 2) místo vstupu : jedná se o místo, kterým pachatel vstoupil na místo činu, 3) cesta průchodu místem činu : cesta, po které pachatel prošel místem činu 4) cesta odchodu : může být nesnadno identifikovatelná.
Zajišťování trasologických stop : a) v originále : zajistí se celý předmět nebo jeho část na které je trasologická stopa vytvořena. b) ofotografováním : Plošné stopy : - provádí se obvyklým způsobem za normálního osvětlení v případě, kdy je stopa dobře viditelná, - fotografujeme vždy s přiloženým měřítkem, které by mělo zabírat celou délku stopy, - používá se stativ, - fotografujeme v kolmém směru na stopu, - v případě špatné viditelnosti stopy se používá šikmé osvětlení pod úhlem 10 – 15 O, Objemové stopy : - zajišťují rovněž fotograficky, - je však nutno přihlédnout k podmínkám, které ztěžují pořízení kvalitního snímku ( vlastnosti nositele plastické stopy , hloubka deformace materiálu, noř. zemin, její barva, poloha stopy apod.), - je nutno zobrazit s dostačeným kontrastem všechny detaily povrchu stopy, - používá se vždy šikmé osvětlení,
c) zajišťování plošných stop sejmutím na daktyloskopickou fólii: - plošnou stopu ( prašnou nebo v prachu), která vykazuje vhodné identifikační znaky je možné též zajistit sejmutím na fólii – černou, - stopu před sejmutím fotografujme, Latentní stopy : - vyhledání na místě, kde je předpoklad jejich vzniku - mohou se vyhledat zcela náhodně – např. při vyhledání daktyloskopických stop, se objeví trasologická stopa, - stejný způsob zajištění jako plošné stopy d) zajišťování objemových stop odlitím (obuvi, dopravních prostředků, a jiných stop podobného druhu: - nejprve se stopa ofotografuje - odlití provádí se pomocí alabastrové sádry, Lukoprénu, Dentaflex, Dentalston – záleží na tom, v jakém materiálu je stopa vytvořena - v sypkých materiálech je potřeba zvýšit soudržnost materiálu
Zásady zajišťování trasologických stop : a) obecné b) zvláštní ad a) : obecné zásady je nutné vždy dodržet bez ohledu na to, o jaký druh trasologické stopy se jedná. - Úplnost : na místě se zajišťují všechny známé stopy ( jen expert může rozhodnout, která stopa je upotřebitelní a která nikoliv, - Celistvost : stopa se zajišťuje vždy celá, - Rychlost : z důvodu možného znehodnocení stopy vnějšími a vnitřními vlivu, je stopu nutné zajistit co nejrychleji, - Ochrana stopy : stopu je nutné před, ale i po zajištění chránit před poškozením, - Přesnost dokumentace místa zajištění : význam pro znalce, pro orgány pro další vyšetřování - Priorita nedestruktivních metod zajištění : je-li možnost upřednostnit nedestruktivní zajištění (in natura, ofotografování), má vždy přednost před destruktivním (odlitím, sejmutím na daktyloskopickou fólii apod.), - Priorita vyhledání a zajištění : předně se mají zajistit stopy při vstupu a na podlaze.
ad b): zvláštní zásady – dodržení posloupnosti zajištění : - Je-li to možné, vždy zajistit in natura ( v originále). - Vždy se zjišťují ofotografováním, - Objemové stopy se odlévají, plošné snímají na daktyloskopickou fólii.
Použitá literatura: STRAUS, J. a kol., Kriminalistická technika, 2. vydání, Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, 431 s, ISBN 978-80-7380-0529.
