MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí
Systémy nemocenského pojištění v České republice a ve vybraném státě Evropské unie
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Kateřina Rochlová
Věra Šiborová
Brno 2010
Volná strana pro zadání BP
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím podkladových materiálů a zdrojů, které uvádím v seznamu literatury.
V Brně dne 7. 1. 2010 ----------------------------podpis
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí Ing. Kateřině Rochlové za cenné rady a odborné připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále bych také ráda poděkovala všem, kteří mi vyšli vstříc se zapůjčením knih a podkladových materiálů.
Abstrakt
ŠIBOROVÁ V. Systémy nemocenského pojištění v České republice a ve vybraném státě Evropské unie. Bakalářská práce. Brno, 2010. s. 61 Tato bakalářská práce se zabývá systémy nemocenského pojištění v České a Slovenské republice. Úvodem budou vysvětleny pojmy týkající se této problematiky. Následně budou v další části práce dávky představeny na modelovém příkladu dle principů jednotlivých systémů nemocenského pojištění. V závěru práce budou nastíněna možná doporučení změn systému nemocenského pojištění ČR. Cílem práce je seznámení, přiblížení a srovnání systémů nemocenského pojištění v ČR a SR.
Klíčová slova: nemocenské pojištění, nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství
Abstract
ŠIBOROVÁ V. The systems of Health insurance in Czech republic and in one chosen country of European union. Bachelor thesis. Brno, 2010. s. 61
This thesis deals with the systems of health insurance in Czech republic and Slovakia. At first the terms of this issue will be explained. Afterwards, in the next part of my work, there are benefits introduced by model example according to the principles of particular systems of health insurance. At the close of my thesis there may be outlined recommendations of changes of the system of health insurance in Czech republic. The aim of my work is an introduction, an approximation and a comparison of the systems of health insurance in Czech republic and Slovakia.
Key words: sickness insurance, sickness benefit, financial support for care of family member, pregnancy and maternity compensation benefit, maternity benefit
OBSAH
1. ÚVOD...................................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................................................. 8 3. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ........................................................................................................ 9 3.1. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ............................................................................................... 9 4. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE................................................... 11 4.1. NEMOCENSKÉ ................................................................................................................. 14 4.2. OŠETŘOVNÉ ..................................................................................................................... 15 4.3. VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ ........................... 17 4.4. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ ............................................................................. 18 4.5. OSVČ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ ............................................................................ 21 5. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ VE SLOVENSKÉ REPUBLICE..................................... 23 5.1. NEMOCENSKÉ ................................................................................................................. 23 5.2. OŠETŘOVNÉ ..................................................................................................................... 25 5.3. VYROVNÁVACÍ DÁVKA............................................................................................... 26 5.4. MATEŘSKÁ ....................................................................................................................... 27 6. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V ČR A SR V ČÍSLECH................................................. 29 7. PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................ 36 7.1. NEMOCENSKÉ – PŘÍKLAD Č. 1 ................................................................................... 37 7.2. NEMOCENSKÉ – PŘÍKLAD Č. 2 ................................................................................... 42 7.3. OŠETŘOVNÉ ..................................................................................................................... 45 7.4. VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK (VYROVNÁVACÍ DÁVKA)...................................... 49 7.5. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (MATEŘSKÁ) ................................................... 51 7.6. DOPORUČENÍ NEMOCENSKÉMU SYSTÉMU ČR.................................................... 54 8. ZÁVĚR................................................................................................................................... 57 9. SEZNAM LITERATURY.................................................................................................... 58 10. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................... 60
6
1. ÚVOD Systém nemocenského pojištění se dotýká téměř každého z nás, neboť nemoc si nevybírá. Z tohoto důvodu se nás stát snaží finančně zajistit pro případy, kdy kvůli nemoci, mateřství, péči o nemocné dítě či člena rodiny, ztratíme krátkodobě možnost vydělávat peníze.
Nemocenské pojištění, dříve používáno pod názvem zabezpečení v nemoci, prodělalo ve své historii význačné změny. Rychlejším tempem životního stylu a rozvojem společnosti byl na nemocenské pojištění kladen větší důraz a důležitost. Není tedy nic neobvyklého na tom, že systém nemocenského pojištění prodělal značné změny. Mnohé změny proběhly i v naší republice, která v nedávné minulosti tvořila spolu se Slovenskou republikou jeden stát, který je nyní rozdělen na dva samostatné státy. Podobnost ze společné historie lze proto spatřovat i v systému nemocenského pojištění.
Ve své práci se zabývám systémy nemocenského pojištění České a Slovenské republiky platnými od 1. 1. 2010. Nejprve vysvětluji danou problematiku pomocí odborné literatury pro snazší orientaci v dalších kapitolách. V další části práce uvedu jednotlivé dávky a představím jejich výpočet na modelovém příkladu. V závěru práce zhodnotím jednotlivé systémy u nás a na Slovensku podle rozdílností, výhod, nevýhod a pokusím se navrhnout systému nemocenského pojištění v České republice možná doporučení změny.
7
2. CÍL PRÁCE A METODIKA Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí, odborné části a praktické. V první části jsou objasněny základní pojmy týkající se zvoleného tématu pro snazší pochopení praktické části. Převážně vycházím ze zákonů, které vymezují tuto problematiku. Další část práce představuje jednotlivé dávky nemocenského pojištění na základě modelového příkladu. Na tomto příkladu představím konkrétní odlišnosti a rozdílnosti jednotlivých dávek nemocenských systémů ČR a SR. Modelový příklad bude spočítán podle daných pravidel odpovídající příslušnému systému pojištění dané země.
Cílem práce bude komparace dvou systémů nemocenského pojištění, podrobná analýza systémů a nastínění výpočtu jednotlivých nemocenských dávek platných od 1. ledna 2010. Příklady budou mezi sebou porovnány z pohledu finanční výhodnosti pro příjemce. V závěru práce budou vyvozeny rozdílnosti, výhody a nevýhody jednotlivých systémů a představena případná doporučení nemocenskému systému ČR.
Oba systémy se skládají ze stejných dávek, konkrétně nemocenského, ošetřovného, vyrovnávacího příspěvku, který je v SR označován jako vyrovnávací dávka, a poslední dávkou je peněžitá pomoc v mateřství, v systému SR pojmenována jako mateřská.
8
3. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Sociální pojištění se v České republice skládá ze tří subsystémů. První subsystém tvoří nemocenské pojištění, které zajišťuje osobám v nemoci nebo při úrazu krátkodobě neschopným výdělečné činnosti nahradit chybějící příjmy. Druhým podsystémem je důchodové
pojištění.
Toto
pojištění
je
z hlediska
potřeby
finančních
prostředků
nejvýznamnější. Finančně jsou zajišťováni jedinci v případě invalidity či stáří. Tyto dva subsystémy jsou v zákonech označovány jako sociální zabezpečení. Zbývajícím třetím subsystémem je státní politika nezaměstnanosti. [4]
Pojistné na sociální pojištění je určeno na uhrazení výdajů na [5]: •
dávky nemocenského pojištění,
•
dávky důchodového pojištění,
•
dávky a služby státní politiky nezaměstnanosti,
•
provádění nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky nezaměstnanosti.
Plátci a poplatníci sociálního zabezpečení jsou [3]: •
zaměstnanci,
•
zaměstnavatelé,
•
osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),
•
osoby, které se dobrovolně účastní důchodového pojištění.
3.1. Sociální zabezpečení Zákon č. 589/1992 Sb. upravuje pojistné na sociálním zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti [4].
9
Schéma č. 1: Části systému sociálního pojištění
Sociální zabezpečení
Důchodové pojištění
Státní politika zaměstnanosti
Nemocenské pojištění
Zdroj: Vančurová A., Klazar S., Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky, Praha: ASPI, a. s., 2008, s. 121; str. 21
Tabulka č. 1: Systém sociálního pojištění Subsystém:
Platbou je:
Nemocenské
Pojistné
pojištění
pojištění
na
Poskytovaná plnění: nemocenské Nemocenská, příspěvek
ošetřovné,
v těhotenství
vyrovnávací a
mateřství,
peněžitá pomoc v mateřství Důchodové
Pojistné
pojištění
pojištění
na
důchodové Starobní důchody, invalidní důchody, pozůstalostní
důchody
–
vdovský,
vdovecký a sirotčí Státní
politika Příspěvek na státní politiku Peněžitá
zaměstnanosti
zaměstnanosti
podpora
v nezaměstnanosti
a tzv. aktivní politika zaměstnanosti
Zdroj: Vančurová A., Klazar S., Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky, Praha: ASPI, a. s., 2008, s. 121; str. 21
10
4. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V této části bakalářské práce vycházím ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 302/2009 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 187/2006 Sb., dále osmou částí zákona č. 362/2009 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2010, konkrétně § 21a, 29a, 37a. Tato opatření státu by měla platit pouze jeden rok a měla by s sebou přinést snížení deficitu státního rozpočtu.
Od 1. ledna 2010 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 302/2009 Sb., o nemocenském pojištění. Zmiňovaný zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, dále organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění je chápáno též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. [1]
Nemocenského pojištění se účastní jak zaměstnanci tak i OSVČ. U zaměstnanců je účast na nemocenském pojištění povinná, kdežto u OSVČ zůstává nemocenské pojištění dobrovolné. [1]
Nemocenského pojištění jsou účastni [1]: •
zaměstnanci, kterými se rozumí: 1. zaměstnanci v pracovním poměru, 2. příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, 3. státní zaměstnanci podle služebního zákona, 4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, 5. zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti, 6. soudci, 7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo
11
kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva 8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území ČR, 9. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, 10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, 11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, 12. odsouzení
•
ve
výkonu
trestu
odnětí
svobody
zařazení
do
práce,
osoby samostatně výdělečně činné.
Nemocenského pojištění jsou také účastni zaměstnanci, pokud [6]: a) vykonávají zaměstnání: 1. na území ČR, nebo 2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a zaměstnanci tak nejsou povinně důchodově pojištěni podle předpisů daného státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a zároveň jsou trvale přihlášeni pobytem na území ČR nebo jiného členského státu EU, b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat minimálně 15 kalendářních dnů a
c) sjednaná částka započitatelného příjmu u tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc tvoří alespoň částku 2000 Kč rozhodnou pro účast na pojištění.
12
Do pojištění se nezahrnují [6]: •
vojáci z povolání a žáci vojenských škol,
•
cizí státní příslušníci, nemající trvalý pobyt na území ČR,
•
zaměstnanci, kteří pracují pro zaměstnavatele nemající sídlo na území ČR,
•
zaměstnanci pracující na základě dohod o provedení práce,
•
zaměstnanci vykonávající pouze příležitostná zaměstnání.
Za příležitostná zaměstnání jsou dle zákona 187/2006 Sb. považována nahodilá, jednorázová zaměstnání, která netrvají déle než 15 kalendářních dnů po sobě jdoucí. Dalšími zaměstnáními jsou taková zaměstnání, jejichž náplní je pouze pracovní činnost malého rozsahu. Jedná se o činnost, ve které započitatelný příjem nedosahuje částky 2000 Kč za kalendářní měsíc. [6]
Systém dávek Z nemocenského pojištění se poskytují následující peněžité dávky: •
nemocenské,
•
ošetřovné,
•
peněžitá pomoc v mateřství,
•
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Tyto dávky jsou vypláceny OSSZ a jsou hrazeny ze státního rozpočtu.
Podle zavedeného systému jsou redukční hranice od 1. 1. 2010 stanoveny na částky [7]: 1.
redukční hranice 791 Kč
2.
redukční hranice 1 186 Kč
3.
redukční hranice 2 371 Kč
Redukce denního vyměřovacího základu se provádí u všech nemocenských dávek stejným způsobem. Do částky první RH se počítá 90%, z částky nad první RH do druhé RH se započítá 60%, z částky nad druhou RH do třetí RH se počítá 30%. K částce přesahující třetí RH se dále nepřihlíží. [7]
13
4.1. Nemocenské Nemocenské je nejčastěji poskytovanou dávkou nemocenského pojištění. Na tuto dávku má nárok pojištěnec, který je uznán svým ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným k výkonu svého zaměstnání. Nárok na nemocenskou dávku začíná nemocnému od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku DPN (včetně zápočtů předchozí doby trvání DPN). První 2 kalendářní týdny je zaměstnanci hrazena náhrada mzdy, kterou pojištěnci poskytuje jeho zaměstnavatel. [6]
Nemocenské náleží také v případech, pokud ke vzniku DPN došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta se snaží zajistit bývalého zaměstnance ve stanovené době po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (např. DPN) dříve, než opět nastoupí do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nemocenského činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání trvajících méně než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo poslední zaměstnání. [6]
Nemocenskou dávku si nemůže nárokovat pojištěnec, který si úmyslně přivodil DPN. Pojištěnec, kterému během DPN nebo v době nařízené karantény vznikl nárok na starobní důchod. Nárok na nemocenské také nenáleží pojištěnci, u kterého vznikla DPN v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody. [2]
Podpůrčí doba u nemocenského Podpůrčí doba u nemocenského nastává 15. kalendářním dnem trvání DPN nebo nařízené karantény. Podpůrčí doba končí dnem, kdy je ukončena DPN nebo nařízená karanténa, nejdéle však trvá 380 kalendářních dnů ode dne vzniku DPN nebo nařízené karantény. [2]
14
Výše nemocenského v ČR Výše nemocenského za kalendářní den je stanovena [7]: •
60% rDVZ po celou dobu trvání pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
•
100% rDVZ v případě trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po celou dobu, pokud byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa díky tomu, že se veřejně podílel na provádění záchranných nebo likvidačních prací požáru, ekologické či průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru ČR.
•
Na polovinu za jeden kalendářní den je krácena nemocenská dávka, pokud si pojištěnec dočasnou PN přivodil zaviněnou účastí ve rvačce; jako následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků či psychotropních látek; nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. [6]
4.2. Ošetřovné Tato dávka náleží zaměstnanci (muži i ženě), který nemůže vykonávat zaměstnání, protože musí [2]: •
ošetřovat nemocného člena domácnosti,
•
pečovat o zdravé dítě mladší než 10 let z důvodu, že: o
dětské výchovné zařízení nebo škola bylo uzavřeno z nařízení příslušných orgánů,
o
dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy,
o
osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže pečovat o dítě.
15
Na ošetřovné nemají nárok [6]: •
příslušníci,
•
zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti,
•
odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazeni do práce,
•
zahraniční zaměstnanci,
•
pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které výlučně spadá do doby školních prázdnin,
•
zahraniční zaměstnanci.
Podpůrčí doba je zákonem stanovena na nejvýše 6 kalendářních dnů, nebo 13 kalendářních dnů, jedná-li se o osamělého rodiče, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku. Podpůrčí doba začíná od 4. dne potřeby péče či ošetřování. [1]
Za osamělého zaměstnance se pro účely stanovení ošetřovného považuje svobodný, ovdovělý nebo rozvedený zaměstnanec, pokud nežije s druhem (družkou) nebo v registrovaném partnerství. Dále také zaměstnanec, jehož manželka (manžel) se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo je nezvěstná a už bylo zahájeno řízení o prohlášení nezvěstné manželky (manžela) za mrtvou, a tento zaměstnanec nežije s družkou (druhem). [2]
Vyměření ošetřovného se stanoví stejným způsobem jako nemocenské dávka. Nejprve se musí DVZ zredukovat dle redukčních hranic. Dávka ve výši 60 % rDVZ je poskytována od čtvrtého
dne
potřeby
ošetřování
nebo
péče,
podpůrčí
doba
je
stanovena
na 6 kalendářních dnů. V případě osamělého rodiče je tato doba 13 dnů (tedy do 16. dne péče či ošetřování). [7]
16
4.3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen „vyrovnávací příspěvek“) se vyplácí zaměstnankyni v případě převedení na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství podle zvláštních předpisů. Vyrovnávací příspěvek náleží těhotné zaměstnankyni, která vykonávala práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při které zaměstnankyně dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než za dosavadní práci. [6]
Za převedení na jinou práci se považuje také úprava pracovních podmínek, která spočívá např. ve snížení normovaného výkonu práce, zproštění výkonu některých pracovních činností zakázaných těhotným ženám nebo zproštění výkonu noční práce. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku zkrácení pracovní doby po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se nepřihlíží. [6]
Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, ve kterých trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo. Těhotné zaměstnankyni se vyrovnávací příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným porodem. [2]
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi rDVZ zaměstnankyně zjištěným ke dni jejího převedení na jinou práci nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo a průměrem započitatelných příjmů připadajícího na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení nebo ustanovení. Průměr započitatelných příjmů se stanovuje jako dosažený příjem za kalendářní měsíc vydělený počtem kalendářních dnů v tomto daném měsíci. [2]
17
Vyrovnávací příspěvek nenáleží zaměstnankyni, pokud [2]: •
pracuje na základě dohody o pracovní činnosti,
•
je odsouzena ve výkonu trestu odnětí svobody zařazená do práce,
•
je účastna pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
•
je dobrovolnou pracovnicí pečovatelské služby,
•
je žákyní či studentkou, pokud zaměstnání spadá výlučně do období prázdnin,
•
je zahraniční zaměstnankyní.
4.4. Peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) náleží zaměstnankyni, která byla účastna na pojištění aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech. [3]
Do doby 270 kalendářních dnů se započítávají předchozí období, ve kterých zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem [3]: •
se účastnila nemocenské péče v ozbrojených silách,
•
požívala důchod ze sociálního zabezpečení
•
byla účastna zabezpečení podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, anebo nemocenského pojištění OSVČ,
•
pobírala po zániku pojištění, popř. jiného zabezpečení (péče) nemocenské či PPM,
•
byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Do doby účasti na pojištění (270 kalendářních dnů) se také započítává [2]: •
doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole považované za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, pokud počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu spadá do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia či došlo k převzetí dítěte do péče v době do 270 dnů ode dne úspěšného zakončení studia,
•
doba pobírání plného invalidního důchodu, jestliže byl tento důchod odňat a po odnětí důchodu nastala či trvala pojištěná činnost,
•
doba přerušení pojištění.
18
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má [2]: •
pojištěnka, která porodila dítě,
•
pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů podle rozhodnutí příslušného orgánu,
•
pojištěnec, který pečuje o dítě, kterému zemřela matka,
•
pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte či manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat z důvodu dlouhodobého onemocnění, díky kterému byla uznána dočasně neschopnou práce, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,
•
pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; takovouto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí [2]: •
28 týdnů,
•
37 týdnů, pokud žena zároveň porodila dvě nebo více dětí, avšak po uplynutí doby 28 týdnů podpůrčí náleží ženě peněžitá pomoc v mateřství pokud nadále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí,
•
22 týdnů u pojištěnce, který pečuje o dítě,
•
31 týdnů u pojištěnce, který pečuje o dítě; pečuje-li současně o dvě či více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby náleží pojištěnci peněžitá pomoc v mateřství pečuje-li dále alespoň o dvě z těchto dětí.
Novelizace zákona umožňuje střídání v péči o dítě matky s jejím manželem, otcem dítěte nebo jiným pojištěncem na základě písemné dohody. Každý, který se o dítě stará má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje nejdříve od počátku 7. týdne od porodu a počet střídání není omezen. Pokud nastane střídání v péči o dítě, pozastaví se výplata PPM matce a začne se vyplácet PPM muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. [7]
19
I nadále se umožňuje uplatňovat nárok na dávku z ochranné lhůty. U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na PPM tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. [1]
Pojištěnka, která porodila dítě, nesmí mít podpůrčí dobu u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí končit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Pokud dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, tato doba končí za 2 týdny ode dne úmrtí dítěte, pokud by neskončila dříve. [2]
Podpůrčí doba počíná nástupem na PPM. Tento nástup nastává [2]: •
dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu, pokud pojištěnka neurčí tento den, začíná podpůrčí doba od začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
•
dnem porodu,
•
dnem převzetí dítěte.
Pokud během podpůrčí doby, ve které je pojištěnce vyplácena PPM, vznikne nárok na další PPM z téhož pojištění, nevyplácí se další PPM po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí PPM. Podpůrčí doba u této další PPM se stanovuje ode dne nástupu na tuto PPM.
20
4.5. OSVČ a nemocenské pojištění Za OSVČ se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a •
vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
•
spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území ČR se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů ČR. [5]
Pod pojmem výkon samostatné výdělečné činnosti se rozumí [5]: •
podnikání v zemědělství, pokud fyzická osoba, jenž provozuje zemědělskou výrobu je evidována podle zvláštního zákona,
•
provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
•
činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
•
výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,
•
výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů.
OSVČ se účastní pojištění pouze jednou, i když vykonává několik činností, musí se k nemocenskému pojištění přihlásit, protože pro OSVČ je pojištění dobrovolné. Přihlásit se zpětně jde pouze při zahájení činnosti, a je-li přihláška podána do 8 dnů po zahájení činnosti. Přihláška se podává na příslušném tiskopise. [6]
21
Pojištění začínám dnem, který OSVČ uvedla na přihlášce, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. [6]
Pojištění zaniká [6]: •
dnem uvedeným na odhlášce z pojištění, ne dříve než byla odhláška podána,
•
dnem ukončením samostatné výdělečné činnosti,
•
dnem, ve kterém končí oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
•
dnem, od kterého byl OSVČ pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
•
prvním dnem měsíce, za který nebylo ve lhůtě zaplaceno pojistné, nebo pojistné zaplaceno bylo, ale v nižší výši,
•
dnem, kterým OSVČ nastoupila výkon trestu odnětí svobody.
OSVČ si sami určují měsíční základ, ze kterého se platí pojistné. Minimální měsíční základ je stanoven na 4 000 Kč. Dále si také určují výši MVZ pro odvod zálohy na pojistné u důchodového pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění se stanoví jako 1,4% měsíčního základu. [6]
22
5. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ VE SLOVENSKÉ REPUBLICE V této části vycházím ze slovenského zákona č. 461/2003 Z. z. ve znění pozdějších předpisů. Nemocenské pojištění je druh sociálního pojištění, které se poskytuje v případě ztráty nebo snížení příjmu z výdělečné činnosti. Tímto umožňuje zabezpečení příjmu v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství či mateřství. [11]
Ze systému nemocenského pojištění SR se poskytují 4 nemocenské dávky [11]: •
nemocenské,
•
ošetřovné,
•
vyrovnávací dávka,
•
mateřské.
Dávky se vyplácí ve lhůtách určených Sociální pojišťovnou, většinou okolo 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku z nemocenského pojištění. [11]
5.1. Nemocenské Nemocenská dávka se poskytuje pojištěnci, pokud je pro nemoc či úraz uznán dočasně práce neschopným ve výkonu výdělečné činnosti. Nebo pokud mu bylo nařízeno karanténní opatření.
Nárok na tuto dávku má [12]: •
zaměstnanec,
•
povinně nemocensky pojištěná samostatně výdělečně činná osoba,
•
dobrovolně nemocensky pojištěná osoba,
•
fyzická
osoba,
které
vznikla
dočasná
pracovní
neschopnost
po
skončení
nemocenského pojištění po dobu trvání nároku na výplatu nemocenské dávky nebo v ochranné lhůtě.
23
Podmínky nároku [12]: •
vznik dočasné pracovní neschopnosti,
•
trvání nemocenského pojištění v období vzniku DPN,
•
pokud DPN vznikne po zániku nemocenského pojištění, musí vzniknout v období trvaní nároku na výplatu nemocenských dávek nebo v ochranné lhůtě,
•
dobrovolně nemocensky pojištěná osoba – 270 dní nemocenského pojištění v posledních dvou letech před vznikem DPN,
•
pokud zaměstnanec nemá příjem, který by se považoval za vyměřovací základ,
•
nárok na nemocenské u zaměstnance nezávisí na plnění povinností zaměstnavatele platit a odvádět pojistné na nemocenské pojištění.
Nemocenské se určuje z DVZ nebo z pravděpodobného denního vyměřovacího základu (PDVZ). [16] •
Od 1. do 3. dne dočasné pracovní neschopnosti se poskytuje 25 % DVZ nebo PDVZ.
•
Od 4. dne je tato částka 55 % DVZ nebo PDVZ.
DVZ se určuje jako podíl součtu vyměřovacích základů, z nichž pojištěnec zaplatil pojištění na nemocenské pojištění v rozhodném období a počtu dní rozhodujícího období. PDVZ je roven jedné třicetině vyměřovacího základu, ze kterého by se platilo pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, ve kterém vznikl nárok na nemocenskou dávku. Nemocenské dobrovolně platících osob se určuje z PDVZ jako jedna třicetina minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaných minimální mzdou, která se vztahuje ke dni, v němž vznikl důvod na poskytnutí nemocenské dávky. [12]
Zánik nároku na nemocenské [12]: •
dnem, který následuje po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
•
pokud uplyne 52 týdnů od vznik DPN, tzn. uplynutím podpůrného období,
•
dnem, kdy byl pojištěnec podle rozhodnutí soudu právoplatně odsouzen za úmyslný trestný čin, v důsledku kterého se stal dočasně práceneschopným,
•
dnem smrti pojištěnce.
24
Povinnosti příjemce dávky nemocenského [12]: •
do 8 dnů oznámit příslušné pobočce změnu ve skutečnostech ohledně rozhodnutí trvání nároku,
•
do 8 dnů oznámit změnu jména či adresy, na které se zdržuje,
•
dodržovat léčebný režim, který byl určený ošetřujícím lékařem, zdržovat se po dobu pracovní neschopnosti na adrese uvedené v potvrzení,
•
oznámit ukončení dočasné pracovní neschopnosti do 3 dnů od skončení pracovní neschopnosti.
5.2. Ošetřovné Tato nemocenská dávka se poskytuje z důvodu [13]: •
ošetřování nemocného dítěte, manžela či manželky, nemocného rodiče či nemocného rodiče manžela (manželky),
•
nebo z důvodu péče o dítě do deseti let věku, pokud: o
bylo dítěti nařízeno karanténní opatření,
o
předškolní zařízení, zařízení sociálních služeb, ve kterých se dítěti poskytuje péče, dále škola, kterou dítě navštěvuje, byly rozhodnutím příslušných úřadů uzavřeny nebo v nich bylo nařízeno karanténní opatření, nebo
o
fyzická osoba, která se jinak o dítě stará, onemocněla, bylo jí nařízeno karanténní opatření, nebo byla přijata do ústavní péče zdravotního zařízení a proto se nemůže o dítě starat.
Ošetřovné se určuje z DVZ případně z PDVZ. Jeho výše je 55% DVZ od 1. kalendářního dne potřeby ošetřování či péče o dítě do skončení potřeby, nejdéle však 10 dní.
Pojištěnec nemá nárok na nemocenskou dávku ošetřovného pokud [13]: •
má nárok na nemocenské,
•
má nárok na mateřské,
•
je mu vyplácena náhrada příjmu při dočasné pracovní neschopnosti.
25
5.3. Vyrovnávací dávka Tato další nemocenská dávka je poskytována zaměstnankyni, která [14]: •
je z důvodu těhotenství převedena na jinou práci, protože práci, kterou vykonávala je zakázána těhotným ženám či podle osobního lékařského posudku ohrožuje těhotenství ženy. A při práci, na niž byla převedena, dosahuje bez svého přičinění nižšího příjmu než při práci, kterou vykonávala předtím.
•
je po dobu mateřství do konce devátého měsíce, po porodu, převedena na jinou práci, protože práci, kterou vykonávala předtím, je zakázána matkám do devátého měsíce, po porodu, nebo podle lékařského posudku ohrožuje její zdraví nebo mateřství. A při práci, na kterou byla převedena, dosahuje nižšího příjmu než při práci, kterou vykonávala předtím.
Zaměstnavatel je povinen takovou ženu přeřadit na jinou práci.
Výše dávky Vyrovnávací dávka se určuje z měsíčního vyměřovacího základu (MVZ), který se spočítá jako 30,4167 násobek denního vyměřovacího základu. Výše dávky se pak vypočítá jako 55% rozdíl mezi MVZ a vyměřovacím základem, ze kterého žena platí pojistné na nemocenské pojištění v jednotlivých kalendářních měsících po přeřazení na jinou práci. Nárok na tuto dávku zaniká ukončením přeřazení nebo smrtí zaměstnankyně. [14]
26
5.4. Mateřská Tato poslední nemocenská dávka se poskytuje zaměstnankyni z důvodu těhotenství nebo péče o narozené dítě.
Na tuto dávku mají nárok [15]: •
zaměstnanec,
•
povinně nemocensky pojištěná osoba samostatně výdělečně činná,
•
dobrovolně nemocensky pojištěná osoba,
•
fyzická osoba, které vznikl nárok na mateřské po skončení nemocenského pojištění,
•
fyzická osoba, které skončilo nemocenské pojištění v době těhotenství ke dni šestého týdne před očekávaným termínem porodu nebo dnem porodu pobírala nemocenské nebo ošetřovné.
Výše mateřské je 55% DVZ [15]: •
od začátku šestého týdne před dnem očekávaného porodu, nejdříve od začátku osmého týdne před tímto dnem, v případě porodu před tímto termínem tak ode dne porodu,
•
většinou 28 týdnů od vzniku nároku,
•
po uplynutí 28. týdne, nejdéle 37 týdnů od vzniku nároku na mateřské, pokud žena porodila dvě nebo více dětí a alespoň o dvě se stará, nebo pokud je osamělou matkou,
•
do konce 14. týdne, pokud se dítě narodilo mrtvé,
•
pokud narozené dítě zemřelo v době trvání nároku na mateřskou, nárok na dávku trvá do konce druhého týdne ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do konce 28. případně 37. týdne,
•
jinému pojištěnci, který dítě převzal, ode dne převzetí do péče do uplynutí 22. týdne od vzniku nároku na mateřské (nejdéle do 8. měsíce dítěte),
•
pokud pojištěnec převzal do péče dvě či více dětí, lhůta se prodlužuje do uplynutí 31. týdne ode dne vzniku nároku na mateřské.
27
Jiným pojištěncem se rozumí [15]: otec dítěte •
pokud matka zemřela,
•
pokud se matka podle lékařského posudku nemůže nebo nesmí pro svůj nepříznivý zdravotní stav o dítě postarat; tento stav trvá nejméně měsíc a matka nepobírá mateřské nebo rodičovský příspěvek,
•
po dohodě s matkou dítěte , nejpozději do 6-ti týdnů od porodu,
•
manžel matky dítěte,
•
manželka otce dítěte, pokud se stará o dítě, kterému zemřela matka,
•
fyzická osoba, která se stará o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
28
6. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V ČR A SR V ČÍSLECH V této části práce jsem se zaměřila na vyčíslení jednotlivých částek plynoucí ze státních rozpočtů účastníkům nemocenského pojištění. Výdaje státu, které jdou na nemocenské dávky jsou označovány jako tzv. mandatorní výdaje. Jedná se o takové výdajové položky státu, které jsou stanoveny (např. zákonem) a vláda jejich výši nemůže nijak ovlivnit. Tyto výdaje se v současné době stávají důvodem nepříznivého stavu veřejných financí. Jedná se především o sociální transfery, do kterých spadají výplaty dávek penzijního pojištění, státní sociální podpory a nemocenského pojištění. Mandatorní výdaje netvoří pouze sociální transfery, ale mnohé další platby vyplývající z jiných právních forem. Jedná se dále například o platbu státu do všeobecného zdravotního pojištění, výplaty státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijního připojištění, transfery mezinárodním organizacím atd. Další neméně významnou položkou jsou tzv. quasi mandatorní výdaje, do kterých se řadí mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací, rozpočtová kapitola Ministerstva obrany a další. Velký nárůst mandatorních výdajů nastal v souvislosti s nově zavedenými sociálními dávkami (porodné, rodičovský příspěvek), které byly schváleny před parlamentními volbami v roce 2006. Toto schválení vymrštilo podíly mandatorních výdajů na hranici 3/5 výdajů rozpočtu. Tyto výdaje se v posledních letech pohybují dlouhodobě okolo 80% příjmů státního rozpočtu ČR. Státu tak zbývá necelá pětina příjmů státního rozpočtu. [17]
Z těchto důvodů byla tedy reforma veřejných financí ČR nevyhnutelná, neboť se mohlo v blízké budoucnosti stát, že mandatorní výdaje převýší státní příjmy a ČR se dostane do dluhové pasti. Jasnou úvahou docházíme k tomu, že čím vyšší budou mandatorní výdaje, tím menší bude mít stát možnost financovat další důležitých projektů, jako je např. financování rozvoje, nutné a potřebné výstavby infrastruktur, rozvoj státem poskytovaných služeb – investice do školství, zdravotnictví a mnohé další vládou podporované aktivity. Takto se postupnými úpravami dospělo k podobě nemocenského pojištění platného od 1. ledna 2010, které má státu jistě přinést menší výdaje než v předchozích letech a tím pozitivně přispět ke snížení mandatorních výdajů pro rok 2010. Pro názornost níže uvádím souhrn mandatorních výdajů za poslední roky, které jak je patrné se neustále navyšují.
29
Tab. č. 2: Mandatorní výdaje státního rozpočtu České republiky Mandatorní výdaje státního rozpočtu ČR 2007
2008
2009
09/08
v mld. Kč
v%
Sociální výdaje
471,8
482,9
511,9
6
Státní dluh
38,1
45,5
65,4
43,7
Platy zaměstnanců
128,1
131
132,2*
0,9
Celkem 638 659,4 577,3 7,6 Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=609381 * Nejsou započteny 4,5 miliardy korun, které ministr financí slíbil ministrovi školství na platy učitelů
Údaje, které jsou zpracovány v následující tabulkách a grafech, jsem čerpala ze statistik uvedených na internetových stránkách ČSSZ České republiky a stránkách Sociálné poisťovny Slovenské republiky.
Celkové výdaje na nemocenské dávky SR v roce 2008 (v tis. SK) 5 519 175
ne moce nské ošetřovné 223 202
vyrovnávací dávka mate řská
1 683 678 1 080
Graf č. 1: Celkové výdaje na nemocenské dávky SR v roce 2008 Zdroj: http://www.socpoist.sk/kumulativne-vydavky-na-nemocenske-davky/1623s,
30
Komentář: Jak je z grafu patrné, největší položkou z výdajů státu SR na nemocenské dávky v minulém roce tvořilo nemocenské (74,3%), dále mateřská (23%). Třetí dávkou dle výdajů státu se stalo ošetřovné (3%), poslední (0,015%) vyrovnávací dávka.
V následujícím grafu budou představeny jednotlivé výdaje ČR na nemocenské dávky v roce 2008.
Celkové výdaje na nemocenské dávky ČR v roce 2008 (v mil. Kč) 24 769,073 ne moce nské ošetřovné
811,272 6 296,831
4,433
vyrovnávací příspě ve k pe něžitá pomoc v mate řství
Graf č. 2: Celkové výdaje na nemocenské dávky ČR v roce 2008 Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/informace/statistiky/nemocenska-statistika/nemocenskastatistika-2008.htm
Komentář: Na tomto grafu je, stejně jako v předchozím, ukázáno jednotlivé rozčlenění výdajů státu, v tomto případě ČR, na jednotlivé dávky nemocenského pojištění. Pořadí od nejvyšších výdajů zůstalo stejné jako u systému SR. Největší částku z celkových výdajů představovalo nemocenské (77%), následované peněžitou pomocí v mateřství (20%), ošetřovným (3%). Poslední dávku z hlediska výdajů představoval vyrovnávací příspěvek (0,013%).
31
Srovnání výdajů na nemocenské dávky 24 769,1
25 000,0
mil. Kč
20 000,0 15 000,0 10 000,0
5 519,2 811,3 223,2
5 000,0
ČR SR
6 297,8 1 683,7 4,4
1,1
0,0 nemocenské ošetřovné
peněžitá vyrovnávací pomoc v příspěvek mateřství
Graf č. 3: Srovnání výdajů na nemocenské dávky v roce 2008 Zdroj: ČSSZ a Sociálna poisťovna, zpracováno autorem
Komentář: V tomto grafu jsem porovnávala jednotlivé částky výdajů dávek v systémech nemocenského pojištění ČR a SR v roce 2008. Výdaje systému ČR jsou uvedeny v Kč, v případě SR v Sk. Výdaje státního rozpočtu ČR jsou jednoznačně několikanásobně vyšší než výdaje SR, což je zapříčiněno téměř o polovinu nižším počtem obyvatel SR (k 1. 6. 2009 5.416.958 obyvatel). Dalo by se tedy očekávat, že rozdíl by měl být přibližně poloviční. Vše se ovšem odvíjí od nemocensky pojištěných subjektů a pojištěnců v daných zemích. Tito pojištěnci v ČR tvořily v roce 2008 necelou polovinu z celkového počtu obyvatel. Nemocensky pojištěné subjekty, do kterých spadají organizace, malé organizace s max. 25 zaměstnanci a OSVČ činil necelých 463 000. Naopak počet nemocensky pojištěných osob a subjektů ve SR je více jak třetinový. Po přepočítání dle počtu pojištěných lze říci, že náš stát vydává na nemocenské dávky téměř o 60% peněžních prostředků více, než rozpočet SR.
Tab. č. 3: Průměrný počet dní dočasné pracovní neschopnosti
Průměrný počet dní DPN 2003
2004
2005
2006
2007
2008
září 2009
Celk. průměr
ČR 31,61
36,46
33,62
36,49
35,11
39,5
50,46
37,6
SR
38,46
36,92
38,67
35,58
37,96
50,75
38,35
30,1
Zdroj: ČSSZ a Sociálna poisťovna,
32
Komentář: V tabulce jsem nastínila průměrnou dobu nemoci za poslední roky v ČR a SR, ze které jsou patrné prodlužující se doby nemoci s určitými výkyvy. Od roku 2003 doba pracovní neschopnosti v obou systémech výrazně stoupala, v roce 2005 poklesla, aby se v 2006 opět zvýšila a s drobným poklesem v roce 2007 rostla dále. Pro aktuálnost a orientaci byl doplněn i rok 2009, který odpovídá období od ledna po září. Tento údaj je nepříliš vypovídající, jelikož se nejedná o celý rok, ale může alespoň naznačit vývoj výdajů v tomto roce.
v mil. Kč
Výdaje státu na nemocenské dávky v ČR 42 000 36 000 30 000 24 000 18 000 12 000 6 000 0
31 660
32 773
34 671
31 882
29 563 19 924
2004
2005
2006
2007
2008
I.-III. čt. 2009
Graf č. 4: Výdaje státu na nemocenské dávky v ČR Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/informace/statistiky/nemocenska-statistika/
Komentář: Pro názornost jsem uvedla graf, ve kterém jsou patrné neustále se zvyšující výdaje státu na nemocenské pojištění. Pokles výdajů začíná rokem 2008, kdy byla provedena reforma nemocenského pojištění za účelem snížení výdajů státu na dávky poskytované z nemocenského pojištění. Pro představu jsem uvedla i první tři čtvrtletí roku 2009. Domnívám se, že celkový úhrn výdajů za letošní rok bude mít klesající tendenci stejně jako rok 2008. Nasvědčují tomu i plánované výdaje státního rozpočtu na dávky nemocenského pojištění ve výši 29,07 mld. Kč. K úspoře státu v tomto roce jistě přispěje vyplácení náhrady mzdy za období prvních dvou týdnů nemoci zaměstnavatelem. Tato doba dvou týdnů, je dle průměrné doby pracovní neschopnosti v naší zemi (50,46 dnů) úsporou ve výplatách více jak ¼ doby pracovní neschopnosti.
33
Výdaje státu na nemocenské dávky v SR 7 427
v mil. Sk
8 000 6 000
5 323
6 034
2006
2007
4 740
4 000 2 000 0 2005
2008
Graf č. 5: Výdaje státu na nemocenské dávky v SR Zdroj: http://www.socpoist.sk/kumulativne-vydavky-na-nemocenske-davky
Komentář: Jak je z tohoto grafu patrné, i výdaje SR na nemocenské dávky neustále rostou. Od roku 2005 do 2008 se například výše nemocenského zvýšila téměř o 60,87%. Velký nárůst nastal i v případě ošetřovného, který se v období mezi rokem 2005 a 2008 navýšil o 61%. Vyrovnávací dávka narostla nepatrně o 15,26% a mateřská o 43,58%.
Porovnání výdajů na nemocenské dávky v ČR 20 000
v mil. Kč
16 000
18 644 14 204
12 000 8 000 4 000
I.-III. 2009
5 170 4 709 547 622
I.-III. 2008 4,12 3,26
0 nemocenské ošetřovné
peněžitá vyrovnávací pomoc v příspěvek mateřství
Graf č. 6 : Porovnání výdajů na nemocenské dávky v ČR za I. – III. čtvt. roku 2008 a 2009 Zdroj: ČSSZ a Sociálna poisťovna, zpracováno autorem
34
Komentář: Na závěr jsem vypracovala graf, který porovnává výdaje na dávky ve stejném časovém období a to za prvních 9 měsíců roku 2008 a 2009. Velkým pozitivem je, že za uvedené období se výrazně snížila částka plynoucí na úhradu nemocenského. Jako nemocenské se nepatrně snížilo i ošetřovné. Naopak peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek se zvýšily. Je to jistě z části způsobeno tzv. babyboomem v naší i SR v posledních letech.
35
7. PRAKTICKÁ ČÁST Tato další část práce naváže na teoretickou kapitolu a představí jednotlivé dávky systému nemocenského pojištění České republiky (ČR) a Slovenské republiky (SR) platné od 1. 1. 2010. Budu vycházet z modelového příkladu rodiny, ve kterém budou udány jednotlivé údaje potřebné k výpočtu, které se budou pro názornost dávek měnit. Výpočet bude proveden podle principů jednotlivých nemocenských systémů států. Následně porovnám a zhodnotím vypočtené částky na základě finanční výhodnosti pro příjemce. V závěru práce se pokusím navrhnout přínosy patrné ze systému SR nemocenskému systému ČR. Systém nemocenského pojištění SR byl vybrán z důvodu podobnosti nemocenskému systému ČR.
Pro lepší názornost a snazší orientaci budou dávky nemocenského pojištění ve SR počínány v Kč. Přepočtení z EUR na Kč bylo provedeno dle kurzu ČNB ze dne 12.10.2009, který činil – 25,82 Kč/EUR.
Výpočty dávek poskytované ze systému ČR bude nutno upravit do redukovaného tvaru, který se určí pomocí uvedených hranic a procentních sazeb.
1. Redukční hranice 791 Kč 2. Redukční hranice 1 186 Kč ( 1,5 násobek 1. RH) 3. Redukční hranice 2 371 Kč ( 3 násobek 1. RH)
Úprava DVZ na rDVZ: •
90% do částky 1. redukční hranice
•
60% nad 1. redukční hranici do výše 2. redukční hranice
•
30% nad 2. redukční hranici do částky 3. redukční hranice
•
k částce nad 3. RH se nepřihlíží
36
Zadání modelového příkladu: Rodinu Dvořákových tvoří 3 rodinní příslušníci. Otec Petr Dvořák od 1. 3. 2008 pracuje ve společnosti Fikce, s.r.o jako finanční analytik. Jeho mzda je 45 334 Kč. Manželka pana Petra, Alena Dvořáková pracuje již 3 roky jako laborantka firmy Zkum a.s. Její mzda činní 32 667 Kč. Petr a Alena mají 6-ti letého syna Jakuba. DVZ Petra činí 1 600 Kč. DVZ Aleny činí 1 400 Kč.
7.1. Nemocenské – příklad č. 1 Pan Petr byl v době od 1. 2. 2010 do 16. 2. 2010 (16 dnů) uznán lékařem dočasně práce neschopným, protože onemocněl chřipkou. Jeho DVZ byl 1 600 Kč. V případě výplaty náhrady mzdy bude proplaceno 7 dnů, jelikož náhrada se vyplácí za pracovní dny a státní svátky. Nemocenské bude Petrovi vyplaceno pouze za 2 dny dočasné pracovní neschopnosti, poněvadž se vyplácí až od 15. kalendářní dne trvání nemoci.
Výpočet dle pravidel ČR: DVZ = započitatelný příjem za rozhodné období / kalendářní dny v rozhodném období – vyloučené dny
Rozhodné období Je stanoveno jako 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události; pokud sociální událost nastala u zaměstnance v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo pojištění, rozhodným obdobím je období od počátku pojištění do konce kalendářního měsíce. [1]
Vyloučené dny Vyloučenými dny jsou např.: omluvená nepřítomnost zaměstnance bez náhrady příjmu, kalendářní dny DPN, kalendářní dny, ve kterých bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, ošetřovné či peněžitá pomoc v mateřství. [1] Částky rDVZ se zaokrouhlují na 2 desetinná místa.
37
Výše nemocenského za den: •
60% rDVZ od 15. kalendářního dne (včetně) trvání neschopnosti či karantény.
Náhrada mzdy: Tato náhrada je poskytována nemocnému zaměstnanci zaměstnavatelem od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti za pracovní dny a státní svátky. V případě výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného hodinového výdělku. Tento výdělek je redukován podle tří redukčních hranic a následně ještě 60%.
První redukční hranice:
137, 55 Kč
Druhá redukční hranice:
206, 15 Kč
Třetí redukční hranice:
412, 30 Kč
Z částky průměrného výdělku se započítává do první hranice 90%, do druhé 60% a z částky do třetí hranice 30%. Zaměstnavatel může jakkoliv náhradu mzdy zvýšit nad zákonem stanovenou minimální částku.
Řešení příkladu: Náhrada mzdy: Průměrný hodinový výdělek
200 Kč
Redukční hranice:
137,55 * 0,9 = 123,80 Kč (200 – 137,55) * 0,6 = 37,47 Kč
= 161,30 Kč Reduk. hodinový výdělek
161,30 * 60% * 8 hod. = 774,30 Kč/den
Celková výše náhrady mzdy
774,30 Kč * 7 dnů = 5 420,10 Kč.
38
Nemocenské: DVZ
1 600 Kč
rDVZ
90% z 791 = 711,9 Kč 60% z (1 186 – 791) = 237 30% z (1 600 - 1186) = 124,2 = 1 074 Kč
Nemocenské za 1. - 14. den
0 kč
Nemocenské za 15. - 16. den
60% * 1 074 * 2 dny = 1 289 Kč
Celkem
1 289 Kč
Celkově nemocný Josef dostane 6 709 Kč (náhrada mzdy + nemocenské).
Výpočet dle pravidel SR: DVZ se spočítá jako podíl vyměřovacího základu za rozhodující období a celkový počet kalendářních dní, připadající na toto období, zaokrouhluje se na 4 desetinná místa nahoru.
Výše nemocenského za den •
25 %
DVZ do 3. kalendářního dne
•
55 %
DVZ od 4. kalendářního dne nejdéle však do 1 roku
Výše nemocenského se zaokrouhluje na jedno desetinné místo nahoru.
Řešení příkladu: Nemocenské DVZ
1 600 (61, 98 EUR)
Nemocenské za 1. – 3. den
25% z 1 600 = 400 * 3 dny = 1 200 Kč (46,48 EUR)
Nemocenské za 4. – 16. den
55% z 1 600 = 880 * 13 dnů = 11 440 Kč (443,07 EUR)
Celkem
12 640 Kč (489,54 EUR)
39
Celková výše nemocenského činila 12 640 Kč (489,54 EUR).
Shrnutí příkladu nemocenského: Nemocenské + náhrada
Nemocenské SR
mzdy ČR 6 709 Kč
12 640 Kč
Komentář: V ukázkovém příkladě byla spočítána dávka nemocenského v případě 16-ti denní nemoci, kterou lze označit jako nemoc krátkodobou. Nemocnému byl určen DVZ ve výši 1 600 Kč. Výsledek, který dokládá výše uvedená tabulka celkového nemocenského dle modelového příkladu, je zcela jasně odlišný.
Výpočet nemocenského vycházející ze systému ČR se celkově skládal ze dvou částek. Nejprve bylo nutné vyčíslit náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v době prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. Dalším, co se podílelo na celkové výměře, bylo nemocenské vypláceno státem. V tomto konkrétním případě se jednalo o proplacení 2 kalendářních dnů. Srovnáme-li výpočet ČR se systémem vyplácení dávky v SR, tak tento systém nemá zavedenu náhradu mzdy ze strany zaměstnavatele. Pracovní neschopnost je tedy plně hrazena ze státního rozpočtu SR a je vyplácena již od prvního dne. Částka za první tři dny není vysoká, tvoří čtvrtinu denního vyměřovacího základu. Počínaje 4. dnem se tato částka navyšuje na více jak polovinu denního základu po celou dobu neschopnosti. Z těchto údajů se domnívám, že z pohledu příjemce dávky je jednoznačně výhodnější nemocenský systém SR. Naopak ve spoluúčasti zaměstnavatele na výměře nemocenského v poskytování náhrady mzdy, která byla v naší republice zavedena od roku 2009, spatřuji nemalou úsporu státu.
Nevýhodu náhrady mzdy pro zaměstnance spatřuji v poskytování náhrady od 4. dne pracovní neschopnosti a to pouze za pracovní dny a svátky, což v tomto příkladu celkově činí proplacení 7 dnů za první dva týdny nemoci. Dále v redukci průměrného denního výdělku, který také snižuje náhradu mzdy.
40
000 000 000 000 000 000 0
SR
10 00 12 00 14 00 16 00 18 00 18 50 20 00 22 00 24 00
ČR
80 0
60 50 40 30 20 10
60 0
Kč
Výše nemocenské dávky při PN v délce 55 dnů
DVZ Graf č. 7: Výše nemocenské dávky při DPN v délce 55 dnů v závislosti na výši DVZ Zdroj: vlastní práce
Komentář: Ve výše uvedeném grafu jsem představila jednotlivé výše nemocenského při trvání dočasné pracovní neschopnosti 55 dnů. Celková výše nemocenského ČR je tvořena ze součtu náhrady mzdy a nemocenské dávky. Počet 55 dnů byl zvolen ze stávajícího průměrného počtu dní DPN, který se za prvních 9 měsíců roku 2009 pohyboval v ČR i v SR kolem 51 dnů. Graf vyjadřuje jednotlivé rozdíly nemocenské při daných DVZ. Nejmenšího rozdílu dávek je dosahováno při DVZ 600 Kč, naopak největší rozdíl výměr nemocenského je při DVZ 1 850 Kč. Patrný je i pomalejší nárůst nemocenského ČR oproti SR.
41
7.2. Nemocenské – příklad č. 2 Pan Petr se stal 3. 7. 2010 účastníkem dopravní nehody, při které byl zraněn. Doba léčení a tedy trvání dočasné pracovní neschopnosti byla 120 dnů Jeho DVZ byl stejně jako v předchozím příkladě 1 600 Kč.
Výpočet dle pravidel ČR: Náhrada mzdy: Petrovi bude proplaceno 9 pracovních dní z prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti od 3. dne. Jelikož se jedná o stejný DVZ 1 600 Kč. Redukovaný denní výdělek je stejný jako v předchozím příkladu.
Redukovaný denní výdělek
774,30 Kč/den
Celková výše náhrady mzdy
774,30 Kč * 9 dnů = 6 968,70 Kč
Nemocenské: Jelikož DVZ zůstal nezměněn, rDVZ činí 1 074 Kč, jak již bylo nastíněno ve výpočtu v předchozím příkladu.
DVZ
1 600 Kč
rDVZ
1 074 Kč
Nemocenské za 1. - 14. den
0 Kč
Nemocenské za 15. - 120. den
60% z 1 074 = 644,4 * 106 dnů = 68 306,40 Kč
Celkem
68 306,40 Kč
Celkově bude nemocnému Petrovi vyplaceno nemocenské a náhrada mzdy ve výši 75 275,10 Kč.
42
Výpočet dle pravidel SR: Nemocenské: DVZ
1 600 Kč (61, 98 EUR)
Nemocenské za 1. – 3. den
25% z 1 600 = 400 * 3 dny = 1 200 Kč (46,48 EUR)
Nemocenské za 4. – 120. den
55% z 1 600 = 880 * 117 dnů = 102 960 Kč (3 987,61 EUR)
Celkem
104 160 Kč (4034,08 EUR)
Celková výše nemocenského 104 160 Kč (4034,08 EUR).
Shrnutí příkladu nemocenského: Nemocenské + náhrada
Nemocenské SR
mzdy ČR 75 275,10 Kč
104 160 Kč
Komentář: V tomto příkladu byla nastíněna situace delší pracovní neschopnosti (cca 4 měsíců). Po provedení výpočtu dávky jsem dospěla opět k rozdílu nemocenského. Rozdíl činil necelých 29 000 Kč ve prospěch nemocného ze SR. Příjemci dávky, poskytované ze systému ČR, je po celou dobu nemoci poskytována stejná výměra, bez ohledu na to, zda se jedná o nemoc krátkodobou či dlouhodobou. Procentní zvýhodnění dlouhodobě nemocných není ani v případě systému SR. Od 4. dne je vyplácen stejný procentní podíl po celou dobu DPN.
Jako doporučení oběma nemocenským systémům bych navrhovala zavedení alespoň ještě jedné procentní sazby zohledňující delší DPN, jako tomu bylo v ČR např. v roce 2009, kdy v systému nemocenského pojištění ČR byly zavedeny dokonce 3 sazby zohledňující délku DPN. Systému ČR bych navrhovala od 61. dne PN 66% rDVZ, systému SR 66% DVZ.
43
Nemocenská při DVZ 800 Kč 200 000
Kč
150 000 SR
100 000
ČR 50 000 0
15
30
55
80
100
130
200
260
360
doba nemoci
Graf č. 8: Výše nemocenské při DVZ 800 Kč v závislosti na délce DPN Zdroj: vlastní práce
Komentář: Ve výše uvedeném i následujícím grafu jsem zpracovala celkovou výši nemocenské při různých DVZ (800 a 1 800 Kč) v závislosti na délce trvání DPN. Při DVZ 800 Kč můžeme obě výměry nemocenské dávky hodnotit jako téměř podobné. Oběma pojištěncům nemocenských systému ČR a SR budou při DPN vypláceny podobné částky. Pokud pojištěnec bude mít DVZ ve výši 1 800 Kč, jak je uvedeno v níže uvedeném grafu, budou rozdíly v částkách již znatelné. Po dobu prvních přibližně 40 dnů DPN bude účastníkovi nemocenského pojištění SR vyplácena nepatrně vyšší nemocenská dávka. S narůstající dobou nemoci se značně zvyšují rozdíly ve vyměřené nemocenské dávce ve prospěch účastníka nemocenského pojištění SR.
44
Nemocenská při DVZ 1 800 Kč 400 000
Kč
300 000 SR 200 000
ČR
100 000 0
15
30
55
80
100
130
200
260
360
doba nemoci
Graf č. 9: Výše nemocenské při DVZ 1 600 Kč v závislosti na délce PN Zdroj: vlastní práce
7.3. Ošetřovné
Manželům Petrovi a Aleně na 10 dní onemocněl chřipkou jejich 6-letý syn Jakub, vznikla tak potřeba ošetřování. O syna pečovala paní Alena po celou dobu potřeby ošetřování. Její DVZ činí 1 400 Kč.
Výpočet dle pravidel ČR: Ošetřovné je vypláceno zaměstnanci, který nemůže vykonávat své zaměstnání, poněvadž musí ošetřovat dítě nebo člena domácnosti. Podpůrčí doba je max. stanovena na 6 kal. dnů. 13-ti denní kalendářní podpůrčí doba je používána, pokud o dítě (do 16 let věku s neukončenou školní docházkou) pečuje osamělý rodič dítěte. Tato doba začíná od 4. dne potřeby ošetřování.
Řešení příkladu: V tomto příkladu bude počítáno s podpůrčí dobou 6 kal. dnů s karenční dobou 3 dny, jelikož se jedná o dítě žijící s oběma rodiči ve společné domácnosti.
45
DVZ
1 400 Kč
rDVZ
90% z 791 = 711,9 60% z (1186 – 791) = 237 30% z (1 400 – 1186) = 64,2 = 1 014 Kč
Výše ošetřovného za 1. – 3. den
0 Kč
Výše ošetřovného za 4. – 9. den
60% z 1 014 * 6 dnů = 3 650,4 Kč
Celkem
3 651 Kč
V případě ošetřování dítěte po dobu 10 dnů dostane matka vyplaceno 3 651 Kč.
Výpočet dle pravidel SR: Podpůrčí doba je stanovena nejvýše na 10 kalendářních dnů. Dávka je vyplácena od prvního dne potřeby ošetřování dítěte ve výši 55% DVZ.
Řešení příkladu: DVZ
1 400 Kč
Výše ošetřovného za 1. – 10. den
55% z 1 400 * 10 dnů = 7 700 Kč (298,22 EUR)
Celkem
7 700 Kč
V případě ošetřování dítěte po dobu 10 dnů dostane matka vyplaceno 7 700 Kč.
Shrnutí příkladu ošetřovného: Ošetřovné ČR
Ošetřovné SR
3 651 Kč
7 700 Kč
46
Komentář: U tohoto příkladu výslednou výši dávky výrazně ovlivnila podpůrčí doba začínající až od 4. dne v systému nemocenského pojištění ČR a končící 9. dnem. Podpůrčí doba v systému SR činí 10 dnů. K menšímu rozdílu dávek nepřispěla ani vyšší 60% sazba poskytována v systému ČR. Rozdíl ošetřovného v SR a ČR tvoří necelých 4 050 Kč. Tento výrazný rozdíl ve výměře dávky je zapříčiněn opět redukcí DVZ, který se u nemocenského pojištění SR neprovádí. Dále také karenční dobou 3 dnů, která se nově zavedla při vyměření ošetřovného pojištěnci ČR. Ačkoliv se obě dávky zdají jako podobné, s různými podpůrčími dobami a DVZ se dochází ke zcela odlišným výměrám této dávky, plynoucí pojištěncům ČR a SR, které jsou názorně představeny na následujících tabulkách.
Tab. č. 4: Ošetřovné za 1 kal. den v Kč
Ošetřovné za 1 kal. den v Kč Plat
DVZ
SR
rDVZ
ČR
Rozdíl
18 250
600
330,0
540,0
324,0
-
6,0
24 333
800
440,0
721,0
432,6
-
7,4
30 417
1 000
550,0
841,0
504,6
-
45,4
36 500
1 200
660,0
954,0
572,4
-
87,6
42 583
1 400
770,0
1 014,0
608,4
- 161,6
48 667
1 600
880,0
1 074,0
644,4
- 235,6
54 750
1 800
990,0
1 134,0
680,4
- 309,6
56 271
1 850
1 017,5
1 149,0
689,4
- 328,1
60 833
2 000
1 017,5
1 194,0
716,4
- 301,1
66 917
2 200
1 017,5
1 254,0
752,4
- 265,1
72 118
2 371
1 017,5
1 305,0
783,0
- 234,5
73 000 2 400 Zdroj: vlastní práce
1 017,5
1 305,0
783,0
- 234,5
Komentář: Jak je patrné z uvedené tabulky dávka ošetřovného je ve SR jednoznačně vyšší než v ČR. Ačkoliv sazba dávek je srovnatelná ( 55% DVZ v SR, 60% rDVZ v ČR), poskytovaná částka dávky pojištěnci ČR nebo SR je odlišná. Je to způsobeno redukcí DVZ pro nemocenské pojištění v ČR. K největšímu rozdílu dávek dochází při DVZ 1 850 Kč. Tato částka je pro nemocenské pojištění SR max. DVZ.
47
Ošetřovné 1200 1000 800 600 400 200
SR
2400
2300
2100
1900
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
0
DVZ
ČR
Graf č. 10: Dávka ošetřovného v závislosti na DVZ Zdroj: vlastní práce
Tab. č. 5: Výše dávky při ošetřování po dobu 6 dnů Výše dávky při ošetřování po dobu 6 dnů Plat DVZ SR ČR 18 250
600
1 980
972
30 417
1 000
3 300
1 298
42 583
1 400
4 620
1 514
54 750
1 800
5 940
1 718
56 271
1 850
6 105
1 772
60 833
2 000
6 105
1 826
66 917
2 200
6 105
1 880
72 118
2 371
6 105
1 934
73 000 2 400 Zdroj: vlastní práce
6 105
1 988
Komentář: Nejlépe je rozdílnost ve výměře dávek patrná z výše uvedené tabulky při 6-ti denní potřebě ošetřování. V systému SR je ošetřujícímu proplaceno celých 6 dnů péče, ošetřujícímu ČR jsou proplaceny pouze 3 dny. Tento rozdíl se odvíjí od podpůrčí doby, která v systému nemocenského pojištění je udána na 6 kalendářních dnů s karenční dobou 3 dny. V systému SR je podpůrčí doba 10 dnů a to od prvního dne potřeby péče či ošetřování.
48
Z pohledu finanční náhrady, která je poskytována pojištěnci mající nárok na tuto dávku, vychází opět lépe ošetřovné připadající účastníkovi v SR při jakémkoliv DVZ. U tohoto příkladu jsem také narazila, z mého pohledu na nevýhodu systému nemocenského pojištění SR. Jedná se konkrétně o podpůrčí dobu, která je stanovena na 10 kalendářních dní bez rozdílu, zda se o dítě stará osamělý rodič nebo jeden z rodičů žijící společně v manželství. V našem systému je osamělému rodiči poskytována delší podpůrčí doba, a je takto alespoň nepatrně zvýhodněn.
7.4. Vyrovnávací příspěvek (vyrovnávací dávka) Paní Jana v důsledku těhotenství nemohla dále pracovat jako laborantka společnosti Zkum, a.s. Byla proto převedena na jinou práci, kde bez svého zavinění dosahuje nižšího výdělku. DVZ se jí snížil o 150 Kč.
Výpočet dle pravidel ČR: Vyrovnávací příspěvek je poskytován těhotné ženě, která byla převedena na jinou práci, pokud bez svého přičinění dosahuje po převedení nižšího příjmu. Stanovuje se jako rozdíl mezi rDVZ před převedením a rDVZ po převedení.
Řešení příkladu: DVZ před převedením
1 400 Kč
DVZ po převedení
1 250 Kč
rDVZ před
90% z 791 = 711,9 Kč 60% z (1 186 – 791) = 237 Kč 30% z (1 400 – 1 186) = 64,2 Kč = 1 014 Kč
rDVZ po
90% z 791 = 711,9 Kč 60% z (1 186 – 791) = 237 Kč 30% z (1 250 – 1 186) = 19,2 Kč = 969 Kč
Výše vyrovnávacího příspěvku
1 014 – 969 = 45 Kč/den
49
Paní Aleně bude vyplácen vyrovnávací příspěvek ve výši 45 Kč/den.
Výpočet dle pravidel SR: Tato dávka je určována z měsíčního vyměřovacího základu (MVZ), který se spočítá jako 30,4167 násobek denního vyměřovacího základu (DVZ). Jeho výše je rovna 55% rozdílu mezi MVZ a vyměřovací základem, ze kterého žena platila nemocenské pojištění. Příspěvek je poskytován za kalendářní měsíc.
Řešení příkladu: DVZ před převedením
1 400 Kč (54,22 EUR)
DVZ po převedení
1 250 Kč (48,41 EUR)
MVZ před
42 584 Kč
MVZ po
38 021 Kč
Výše vyrovnávací dávky
55% z (42 584 - 38 021) = 2 510 Kč (97,21 EUR) / kal. měsíc
Paní Aleně by byla vyplácena vyrovnávací dávka 2 510 Kč/ kal. měsíc
Shrnutí příkladu: Vyr. příspěvek ČR
Vyr. dávka SR
Kalen. den
45 Kč
83,7 Kč
Kalen. měsíc
1 350 Kč
2 510 Kč
Komentář: U tohoto příkladu se ženě snížil DVZ o 150 Kč. Poprvé nastal rozdíl v poskytování. Dle systému ČR se částka počítá a následně i poskytuje za kalendářní den z rDVZ stejně jako všechny ostatní dávky. V případě systému nemocenského pojištění SR se tato dávka určuje z měsíčního vyměřovacího základu a vypočítaná částka se vyplácí za kalendářní měsíc. Pro lepší srovnatelnost byly částky dopočítány do chybějícího tvaru (kalendářní měsíc = 30 dnů). Z výsledků je opět patrný výrazný rozdíl dávky. Vyrovnávací příspěvek poskytovaný ze systému nemocenského pojištění SR je o necelou polovinu vyšší než dávka vyplácena
50
pojištěnci v systému ČR. Rozdíl je ovlivněn redukcí denních vyměřovacích základů před a po převedení na jinou práci.
Dle grafů uvedených v části 6 bylo možné vidět, že finanční částka plynoucí ze státního rozpočtu na její pokrytí v porovnání s ostatními dávkami je téměř zanedbatelná. Jelikož se nejedná v případě těhotenství o příliš dlouho dobu vyplácení této částky, výrazně tak neovlivňuje výdaje státu na nemocenské dávky. Z tohoto důvodu považuji určování této dávky za přiměřené i po porovnání se systémem SR, ze kterého zcela jasně vyplynula vyšší finanční náhrada pojištěnci SR.
7.5. Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) Těhotná paní Alena s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství nastoupila od 4. dubna 2010 na mateřskou dovolenou. Očekávaný termín porodu byl ošetřujícím lékařem stanoven na 17. 5. 2010. Paní Alena čeká jeden přírůstek do rodiny a nebudeme-li předpokládat, že při porodu dítě zemře, bude podpůrčí doba trvat 28 týdnů.
Výpočet dle pravidel ČR: Tato pomoc je určena ženě, která porodila dítě od 8. týdne před očekávaným porodem. Pojištěnci, který narozené dítě převzal do péče dle rozhodnutí příslušného orgánu nebo pečuje o dítě, jehož matka zemřela.
Výše PPM je stanovena na 60% rDVZ za kalendářní den.
Řešení příkladu: DVZ
1 400 Kč
rDVZ
1 014 Kč
Výše PPM
60% z 1 014 Kč = 608,4 Kč/kal. den 609 Kč * 7 dnů * 28 týdnů = 119 364 Kč
51
Ženě bude poskytována peněžitá pomoc v mateřství ve celkové výši 119 364 Kč.
Výpočet dle pravidel SR: Výše mateřského je stanovena na 55% DVZ.
Řešení příkladu: DVZ
1 400 Kč
Výše mateřské
55% z 1 400 Kč = 770 Kč/kal. den (29,82 EUR) 770 Kč * 7 dnů * 28 týdnů = 150 920 Kč
Ženě bude poskytnuta mateřská v celkové výši 150 920 Kč.
Shrnutí příkladu: PPM ČR
Mateřská SR
119 364 Kč
150 920 Kč
Komentář: V tomto příkladě byla propočítána peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) a již při řešení modelového příkladu byla patrná shodnost obou systémů. I zde se vyskytl nepříliš patrný rozdíl ve výši vypočtené dávky. Tento rozdíl se projeví při měsíční výplatě dávky (cca 5 000 Kč) ve prospěch pojištěnky systému nemocenského pojištění SR. Celkově rozdíl při výplatě pomoci v mateřství za celé období činí přibližně 31 500 Kč.
Oba nemocenské systémy v případě PPM se zdají být velmi podobné. Rozdíl byl stejně jako u ostatních dávek v redukci DVZ v systému ČR, a o 5% vyššího podílu z vyměřovacího základu v SR. Podpůrčí doby jsou stejné.
52
Tab. č. 6: Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) za 1 kal. den v Kč Plat
DVZ
Mateřská SR
rDVZ
Mateřská ČR
Rozdíl (ČR - SR)
15 208
500
275
450,00
270,00
-5
21 292
700
385
630,00
378,00
-7,0
27 375
900
495
778,00
466,80
-28,2
33 458
1 100
605
898,00
538,80
-66,2
39 542
1 300
715
984,00
590,40
-124,6
45 625
1 500
825
1 044,00
626,40
-198,6
51 708
1 700
935
1 104,00
662,40
-272,6
56 271
1 850
1017,5
1 149,00
689,40
-328,1
57 792
1 900
1017,5
1 164,00
698,40
-319,1
63 875
2 100
1017,5
1 224,00
734,40
-283,1
69 958
2 300
1017,5
1 284,00
770,40
-247,1
72 118
2 371
1017,5
1 305,00
783,00
-234,5
73 000 2 400 Zdroj: vlastní práce
1017,5
1 305,00
783,00
-234,5
Komentář: Jak je patrné z tabulky i grafu, částky peněžité pomoci v mateřství v systému nemocenského pojištění ČR jsou vždy nižší než v systému SR. Největšího rozdílu dosahuje při DVZ 1 850 Kč, který je maximálním DVZ v systému SR. I zanedbatelné rozdíly dávek připadající na jeden kalendářní den se v součtu za kalendářní měsíc (30 dnů) mohou pohybovat v rozmezí mezi 150 – 7 035 Kč. Jak je dále možno vidět na grafu, uvedeném níže, PPM v systému ČR se s rostoucím DVZ navyšuje pomaleji než mateřská v SR, což je zapříčiněno redukcí DVZ jako u všech ostatních dávek systému ČR.
53
Pěněžitá pomoc v mateřství 1200
Výše mateřské
1000 800 600 400 200
37 1 2
20 0 2
00 0 2
85 0 1
70 0 1
50 0 1
30 0 1
10 0 1
90 0
70 0
50 0
0
DVZ Mateřská SR
Mateřská ČR
Graf č. 11: Peněžitá pomoc v mateřství v závislosti na výši DVZ Zdroj: vlastní práce
7.6. Doporučení nemocenskému systému ČR Komplexně se zdají oba systémy nemocenského pojištění jako téměř totožné s určitými výjimkami. K největším rozdílnostem dochází při vyměřování jednotlivých dávek. Tento rozdíl je způsobený redukcí DVZ v systému ČR jak již bylo zmíněno v souvislosti s jednotlivými dávkami. Z pohledu příjemce bývají výše těchto dávek často o značnou část nižší. Vše je způsobeno vládními opatřeními, které mají zajistit nezvyšující se státní schodek a dále také sjednocení tohoto systému. Dalším impulsem ke změně a snížení dávek bylo jejich zneužívání. Stát se snaží hlavně zamezit zneužívání nemocenské dávky, která za poslední dobu prodělala největší změny. Tou největší změnou bylo odložené zavedení náhrady mzdy od 1. 1. 2009. Stát tak nepřevedl na zaměstnavatele pouze proplácení náhrady mzdy za první dva týdny nemoci, ale i možnost kontroly svého zaměstnance v dodržování léčebného režimu. Toto opatření ušetří státu nemalé částky na nemocenskou dávku a samozřejmě i na kontroly nemocných pověřenými pracovníků OSSZ v době prvních 2 týdnů nemoci.
54
Jak již bylo zmíněno, výše dávek se v poslední době v naší zemi neustále snižuje a jsou pro pojištěnce stále nevýhodnější. Podle hlubšího prozkoumání systému SR bych navrhovala vyplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem i v prvních třech dnech nemoci. Za přiměřenou bych považovala 30% - 35% sazbu, u systému nemocenského pojištění SR je tato sazba 25%, ale je určována z neredukovaného základu. Dále bych také zavedla další sazbu u nemocenského v souvislosti s délkou nemoci jak tomu bylo v předchozích letech 2008 a 2009. S přihlédnutím k průměrné době pracovní neschopnosti pohybující se v tomto roce prozatím okolo 50 dnů bych ponechala od 15. do 60 dne dosavadní sazbu 60% rDVZ. Od 61. dne do konce pracovní neschopnosti (380 dnů) 66% rDVZ. Toto rozdělení délky nemoci v souvislosti se zvýšenou sazbu od 61. dne může vést ke zneužívání dávek a záměrnému prodlužování nemoci. Toto dvouměsíční období se mi jeví jako období rozdělující nemoci lehké – krátkodobé od nemocí dlouhodobějších a vážnějších, které k léčbě vyžadující delší časové úseky. Dále bych prováděla častější kontroly nemocných v dodržování léčebného režimu, aby bylo možno lépe zamezit zneužívání dávek, které spočívají v nedodržování léčebného režimu.
V případě ošetřovného bych se opět vrátila k nemocenskému systému ČR z roku 2009 a systému SR a ponechala podpůrčí dobu od prvního dne potřeby ošetřování se sazbou 60% rDVZ. Poněvadž podpůrčí doba 6 kalendářní dnů se mi zdá natolik krátká na vyplácení ošetřovného až od 4. dne. V praxi by se jednalo o to, že rodič, který by musel pečovat o své dítě, by dostal proplaceno pouze 6 dnů z devíti což odpovídá 2/3 doby, ve které by skutečně pečoval o své dítě. Toto může nepříznivě finančně omezit účastníky nemocenského pojištění s nízkými DVZ. Pojištěnec by měl mít nárok na určitou peněžitou náhradu, pokud musí bez vlastního úmyslného přičinění pečovat o nemocné dítě a zároveň být jako zaměstnanec povinně účasten nemocenského pojištění. Př. pojištěnec s DVZ 700 Kč by za dobu 9 dnů péče o dítě dostal od státu pouze 2 268 Kč. Pokud by místo 9 dnů pečování o dítě pracoval, vydělal by si necelých 5 000 Kč. Přestože se jedná o nepatrný rozdíl, může právě tato částka sociálně slabším rodinám značně ovlivnit rodinný rozpočet a další výdaje s ní spojené.
55
Peněžitá pomoci v mateřství – tato dávka se za poslední dva roky nepatrně zvýšila a v minulém roce posléze snížila. V porovnání se systémem SR, který má přibližně stejnou výši sazby pro výpočet, považuji výši této dávku a její určování za přiměřené i po propočtení modelového příkladu, který vycházel jednoznačně ve prospěch systému SR. Ačkoliv by samozřejmě mohla být tato částka vyšší jako např. v roce 2009 70% rDVZ, v souvislosti se špatným stavem veřejných financí bych tuto částku nikterak neměnila.
Poslední nemocenskou dávkou je vyrovnávací příspěvek. Tato dávka se za poslední roky nijak neměnila. Stále se určuje jako rozdíl rDVZ před a po převedení na jinou práci. Z pohledu výdajů státu jsou peněžní částky určené pojištěnkám v porovnání s ostatními dávkami takřka zanedbatelné. Tato dávka se mi jeví jako přiměřená a státem účelně vynaložená.
56
8. ZÁVĚR Vypracovaná bakalářská práce byla zaměřena na systémy nemocenského pojištění v České a Slovenské republice platné od 1. ledna 2010. Cílem bylo tyto systémy porovnat, a navrhnout českému systému výhody vyplývající z analýzy těchto nemocenských systémů.
Nejprve byly vymezeny základní pojmy související s problematikou a jednotlivé nemocenské dávky: nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství (mateřská), vyrovnávací příspěvek (dávka). Následně byly dle zadání modelového příkladu jednotlivé dávky propočítány podle daných pravidel nemocenských systémů.
Po propočtení a srovnání jednotlivých nemocenských dávek byly zjištěny určité shodnosti i rozdílnosti systémů. Hlavní rozdíl spočíval v redukování DVZ pro stanovení všech dávek v systému ČR, který se v systému SR jinak neupravuje a odlišnými procentními sazbami pro výměry dávek. Další rozdílnou skutečností byla poskytovaná náhrada mzdy zaměstnavatelem v době prvních dvou týdnu dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény, kterou systém nemocenského pojištění SR nemá vůbec zavedenou a tudíž je celá nemocenská dávka vyplácena ze státního rozpočtu.
Za hlavní nevýhody a současně i za možné změny nemocenského systému ČR byly zdůrazněny neustále se snižující výměry jednotlivých dávek a nové zavedení karenční doby 3 dnů při ošetřování nemocného dítěte či člena domácnosti. Na základě těchto nevýhod bylo doporučeno systému nemocenskému pojištění ČR vyplácet náhradu mzdy již od 1. dne dočasné pracovní neschopnosti či karantény, zrušit karenční dobu u ošetřovného. Dále opětovně zavést další procentní sazbu u nemocenského v závislosti na délce dočasné pracovní neschopnosti či karantény, provádět častější kontroly nemocných v dodržování léčebného režimu.
57
9. SEZNAM LITERATURY [1] Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění [2] Průvodce zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 4. vyd. Praha: ERMAT, 2008. 111 s. ISBN 987-80-86140-52-0.
[3] Vančurová A., Klazar S. Sociální a zdravotní pojištění. Úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2008. 121 s. ISBN 978-80-735-381-2.
[4] Trnková L., Ženíšková M. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Olomouc: ANAG, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7263-426-2.
[5] Ženíšková M., Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ, dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady k 1. 1. 2009. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 135 s. ISBN 978-80-7263-508-6
[6] Ženíšková M., Přib J. Zákon o nemocenském pojištění od 1.1.2009 s komentářem a příklady. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 255 s. ISBN 978-80-7263-488-0.
Internetové zdroje: [7] Nemocenské pojištěné v roce .2010 [online]. [cit. 2009-11-01]. Dostupné z:
.
[8] Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění [online]. 2009. [cit. 2009-09-20]. Dostupné z: .
[9] Nemocenské pojištění zaměstnanců. Podpůrčí doba [online]. [2009-10-02]. Dostupné z: .
58
[10] Zákon o důchodovém pojištění. [online]. 2009. [cit. 2009-10-02]. Dostupné z: < http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-155-1995-sb-o-duchodovempojisteni/cdruha-hdruha-ddruhy/>.
[11] Nemocenske poistenie. [online]. 2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupné z: .
[12] Nemocenské [online] 2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupné z: .
[13] Ošetrovné [online]. 2009 [cit. 2009-10-16]. Dostupné z: < http://www.socpoist.sk/osetrovne/1294s>.
[14] Vyrovnávacia dávka [online]. 2009 [cit. 2009-10-17]. Dostupné z : < http://www.socpoist.sk/vyrovnavacia-davka/1295s>.
[15] Materské [online]. 2009 [cit. 2009-10-17]. Dostupné z: .
[16] Kalkulátor nemocenského v SR [online]. 2009 [cit. 2009-11-01]. Dostupné z: .
[17] ICV. Informační centrum vlády ČR – mandarotní výdaje [online]. 2009 [cit. 2009-11-13]. Dostupné z: .
59
10. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A POUŽITÝCH ZKRATEK Seznam schémat
Schéma č. 1
Části systému sociálního pojištění
str. 10
Seznam tabulek
Tab. č. 1
Systém sociálního pojištění
str. 10
Tab. č. 2
Mandatorní výdaje státního rozpočtu ČR
str. 30
Tab. č. 3
Průměrný počet dní DPN
str. 32
Tab. č. 4
Ošetřovné za 1 kal. den v Kč
str. 47
Tab. č. 5
Výše dávky při ošetřování po dobu 6 dnů
str. 48
Tab. č. 6
Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) za 1 kal. den v Kč
str. 53
Seznam grafů
Graf č. 1
Celkové výdaje na nemocenské dávky SR v roce 2008 v tis. SK
str. 30
Graf č. 2
Celkové výdaje na nemocenské dávky ČR
str. 31
Graf č. 3
Srovnání výdajů na nemocenské dávky v roce 2008
str. 32
Graf č. 4
Výdaje státu na nemocenské dávky v ČR
str. 33
Graf č. 5
Výdaje státu na nemocenské dávky v SR
str. 34
Graf č. 6
Výdaje na dávky nemocenského pojištění v ČR za I.-III. čtvrtletí roku 2009
Graf č. 7
Výše nemocenské dávky při DPN v délce 55 dnů v závislosti na výši DVZ
Graf č. 8
str. 41
Výše nemocenské dávky při DVZ 800 Kč v závislosti na délce DPN
Graf č. 9
str. 34
str. 44
Výše nemocenské dávky při DVZ 1 800 Kč v závislosti na délce DPN
str. 45
60
Graf č. 10
Dávka ošetřovného v závislosti na výši DVZ
Graf č. 11
Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) v závislosti na DVZ
str. 48
str. 54
Seznam použitých zkratek
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
DPN
dočasná pracovní neschopnost
DVZ
denní vyměřovací základ
EU
Evropská unie
EUR
měna SR
Kč
české koruny
max. DVZ
maximální denní vyměřovací základ
MVZ
měsíční vyměřovací základ
OSSZ
Okresní správa sociálního zabezpečení
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PDVZ
pravděpodobný denní vyměřovací základ
PPM
peněžitá pomoc v mateřství
rDVZ
redukovaný denní vyměřovací základ
RH
redukční hranice
Sk
slovenské koruny
SR
Slovenská republika
61