SILNIČNÍ DAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

SILNIČNÍ DAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Petra Išová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Břetislav Andrlík

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Petra Išová

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu:

Silniční daň v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie

Zásady pro vypracování:

1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem práce je s využitím metody komparace v oblasti silničních daní zjistit, který ze zkoumaných způsobů zdanění silničních vozidel je nejvýhodnější. Následně vyvodit z dosažených výsledků důsledky pro Českou republiku.

Rozsah práce:

40

Seznam odborné literatury: 1. JANOUŠEK,K. Daň silniční s komentářem. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 127 s. ISBN 978-80-7263-470-5 2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie - úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0 3. SCHULTZOVÁ, A. a kol. Daňovníctvo - daňová teória a politika, 1. vyd. Bratislava: Lura Edition, 2007. ISBN 978-80-8078-161-3 4. SIKOROVÁ, E., Vstup České republiky do Evropské unie v kontextu rozvoje podnikání a aplikace české účetní a daňové terminologie. Opava: Studia Oeconomica, 2004 ISBN 80-7248-277-7

Datum zadání bakalářské práce:

září 2008

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2009

L. S.

Petra Išová

Ing. Břetislav Andrlík

autor

vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá analýzou zdanění nákladní dopravy ve třech vybraných zemích Evropské unie: v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Vzhledem k obdobné geografické poloze se tyto země potýkají s podobnými problémy ohledně regulace neustále narůstajícího objemu nákladní dopravy. Zatímco teoretická část práce se zabývá podrobným rozborem uvedené problematiky v České republice, praktická část je zaměřena na analýzu zdanění nákladní dopravy na Slovensku a v Rakousku a následnou komparaci systémů zdanění ve všech třech státech.

Klíčová slova: Silniční daň, mýtný systém, nákladní doprava, komparace, analýza

ABSTRAKT Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit einer Steueranalyse der Güterbeförderung in drei ausgewählten Ländern der Europäischen Union. Diese Länder setzen sich hinsichtlich ihrer geografischen Lage mit ähnlichen Problemen bezüglich des ständig wachsenden Volumens der Güterbeförderung auseinander. Währenddessen sich der theoretische Teil mit einer detalierten Analyse der angeführten Problematik in Tschechien beschäftigt, bezieht sich der praktische Teil auf die Analyse der Besteuerung der Güterbeförderung in der Slowakei und in Österreich. Weiters vergleicht die Arbeit alle drei Besteuerungssysteme.

Schlüsselwörter: Kraftfahrzeugssteuer, Mautsystem, Güterbeförderung, Komparation, Analyse

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem celou práci včetně příloh vypracovala samostatně. Všechny zdroje informací a použitou literaturu, které byly k vypracování této práce použity, jsem uvedla v seznamu literatury.

Ve Znojmě dne 15. dubna 2009

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu své práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi za poskytnuté informace a pomoc při zpracování textu, jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Dále bych chtěla poděkovat slečně Dominice Išové a panu Davidu Valáškovi za zpracování a překlady cizojazyčných textů a firmě MESPEDO s.r.o. za poskytnutí firemních

informací

potřebných

ke

zpracování

praktické

části

práce.

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................8 CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................10 1 TEORETICKÁ ČÁST....................................................................................................11 1.1

1.1.1

Harmonizace přímých daní v EU...................................................................12

1.1.2

Silniční daň v podmínkách České republiky .................................................13

1.2

Vývoj zákona o dani silniční v letech 1993 až 2007.............................................14

1.2.1

Změny zákona o dani silniční v letech 1993 – 1996......................................14

1.2.2

Novela zákona o dani silniční v roce 1998 ....................................................14

1.2.3

Novely zákona o dani silniční v roce 2000....................................................15

1.2.4

Změna zákona o dani silniční v roce 2001 ....................................................15

1.2.5

Změna zákona o dani silniční v roce 2002 ....................................................16

1.2.6

Změna zákona o dani silniční v roce 2004 ....................................................17

1.2.7

Vývoj zákona o dani silniční v letech 2005 až 2007 .....................................18

1.3

Stav zákona o dani silniční po novele v roce 2008 ...............................................19

1.3.1

změny pro zdaňovací období roku 2008........................................................19

1.3.2

Změny od zdaňovacího období roku 2009 ....................................................20

1.3.3

Předmět daně silniční.....................................................................................21

1.3.4

Poplatník daně................................................................................................23

1.4

2

Daňová soustava České Republiky .......................................................................11

Systém zpoplatnění rychlostních silnic a dálnic v ČR ..........................................25

1.4.1

Důvody zavedení mýta v ČR .........................................................................25

1.4.2

Systém zpoplatnění nákladní dopravy v ČR..................................................26

1.4.3

Způsoby výběru mýtného ..............................................................................28

1.4.4

Hodnocení výsledků výběru mýtného ...........................................................28

1.4.5

Systém dálničních známek v České republice ...............................................29

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................31 2.1

Výpočet silniční daně v České republice ..............................................................31

2.1.1

Doba trvání daňové povinnosti ......................................................................31

2.1.2

Sazby daně .....................................................................................................32

2.1.3

Úlevy na dani .................................................................................................34

2.1.4

Výpočet výše daně .........................................................................................34

2.1.5

Zálohy na daň.................................................................................................34

2.1.6

Daňové přiznání a placení daně .....................................................................35

2.2

Firma MESPEDO s.r.o..........................................................................................36

2.2.1

Výpočet daně u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. za rok 2008 .........37

2.2.2

Výpočet daně u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. za rok 2009 .........40

2.3

Zdanění motorových vozidel a silniční daň na Slovensku....................................44

2.3.1

Úprava zákona platná pro zdaňovací období 2007 ........................................44

2.3.2

Změny platné pro zdaňovací období roku 2008 a 2009.................................45

2.3.3

Systém zpoplatnění silnic a dálnic.................................................................47

2.3.4

Výpočet silniční daně na Slovensku ..............................................................48

2.4

Zdanění motorových vozidel a silniční daň v Rakousku ......................................51

2.4.1

Úprava zákona platná od 1. července 2007 ...................................................51

2.4.2

Výpočet silniční daně v Rakousku za rok 2008.............................................52

2.4.3

Systém zpoplatnění silnic a dálnic v Rakousku.............................................54

2.4.4

Mýtný systém v Rakousku.............................................................................55

2.5

Závěrečná komparace daňových povinností .........................................................59

ZÁVĚR ...............................................................................................................................60 POUŽITÉ ZDROJE ..........................................................................................................62 PŘÍLOHY...........................................................................................................................68

ÚVOD V současné době vidíme snahu o ochranu životního prostředí v mnoha oblastech lidské činnosti. Stejný cíl lze vypozorovat i v segmentu dopravy, zejména té nákladní. Důvodem je nepřetržitě se zvyšující objem přepravovaného zboží, který jde ruku v ruce se zvyšujícím se objemem nákladní dopravy. Z hlediska škod a nákladů na jejich odstranění má mnohem větší následky právě nákladní doprava oproti dopravě osobní. Neustále rostoucí emise škodlivých látek, které díky výfukovým plynům unikají do ovzduší, hluk a v neposlední řadě opotřebení dopravní infrastruktury, způsobují zhoršování životního prostředí obyvatel všech zemí evropského společenství. Pokud se budeme hlouběji zabývat studiem systémů zdanění dopravy v jednotlivých zemích Evropské unie, můžeme vypozorovat velmi podobný postup v mnoha z nich. Jedná se zejména o snahu co nejvíce zredukovat objem nákladní dopravy, zvláště té mezinárodní a znevýhodnit tak pro kamiony tranzit přes konkrétní zemi. Účinným způsobem je posupné zavádění výkonnostního zpoplatnění rychlostních silnic a dálnic, tzv. mýtného. Peníze, které jsou tímto způsobem získány, jsou potom většinou využívány na obnovu a údržbu dopravní infrastruktury. K tomuto způsobu zdanění mezinárodní dopravy se již uchýlila velká část zemí evropského společenství, a další státy se na tento krok systematicky připravují. Podobným způsobem je zdaňována i osobní doprava, i když její vliv na životní prostředí není zdaleka tak negativní, jako je tomu u dopravy nákladní. Majitelé osobních automobilů mají povinnost zakoupit si před použitím dálnice nebo rychlostní silnice dálniční kupón. Tato povinnost již také platí ve velké části zemí Evropské unie. V posledních letech se objevuje nový trend ve zdaňování nákladní dopravy, a to zvýhodnění ekologicky šetrnějších automobilů a využívání tzv, kombinované dopravy, kdy co největší úsek přepravní trasy je veden ekologičtějším způsobem po železnici nebo lodí a tím je maximálně zredukován úsek přepravy, který je veden po pozemních komunikacích. Stejným směrem se vydala i Česká republika, která v poslední novele zákona o dani silniční uzákonila podstatné slevy na dani pro ekologicky šetrnější nákladní vozy. Výše daně je tak závislá na datu první registrace vozidla. Čím je vůz starší, a čím více tedy škodí životnímu prostředí, tím vyšší daň je poplatník povinen zaplatit.

8

Stejně tak jsou zvýhodněna vozidla, využívající šetrnějších emisních norem, při placení mýtného. Toto zvýhodnění však zatím neplatí ve všech zemích Evropské unie. Všechny tyto kroky by měly vést k postupnému obnovení vozového parku v České republice a tím k podstatné úlevě pro životní prostředí.

9

CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl bakalářské práce spočívá v komparaci zákonů a pravidel pro zdaňování motorových vozidel v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Nedílnou součástí zdanění motorových vozidel je rovněž systém výkonového zpoplatnění užívání dálnic a rychlostních silnic, tzv. mýtné, které bude v práci rovněž podrobněji analyzováno a bude provedena jeho komparace v České republice a v Rakousku. Na Slovensku tento systém zpoplatnění dosud nebyl zaveden. Zmíněna bude i problematika dálničních kupónů. Teoretická část práce bude věnována především analýze problematiky zdanění motorových vozidel v České republice. Pozornost bude věnována deskripci změn, kterými zákon o dani silniční prošel od roku 1993, přičemž hlavní důraz bude kladen na současnou podobu zákona. Podrobněji bude rozebrána i problematika výběru mýtného v České republice, které bylo zavedeno v roce 2007. Okrajově bude v práci popsán daňový systém České republiky v kontextu daňových systémů Evropské unie, aby mohla být přehledněji začleněna silniční daň do struktury daní české republiky a zemí EU. Praktická část bude věnována samotné komparaci systémů zdanění motorových vozidel v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Celé srovnání bude provedeno výpočtem daňové povinnosti pro konkrétní vozidla zavedené dopravní firmy, která se již 16 let zabývá mezinárodní kamionovou dopravou. Práce bude zpracována na základě poznatků z odborné literatury věnující se problematice daní a informací získaných studiem konkrétních zákonů. Dále budou použity internetové zdroje a odborné články zabývající se daňovou problematikou. V práci budou využity i interní firemní zdroje, které umožnily získání konkrétních podkladů pro praktickou část práce.

10

1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části bakalářské práce je v hlavních rysech charakterizován vývoj zákona 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, od roku 1993, přičemž je důraz kladen na jeho současnou podobu. Je zde rovněž stručně popsána daňová soustava České republiky v kontextu daňových soustav Evropské unie.

1.1 Daňová soustava České Republiky Soustavu daní České republiky upravuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní s platností od 1. ledna 1993. Cílem daňové reformy, která proběhla před rokem 1993, bylo především:
vytvořit systém daní, odpovídající tržnímu prostředí, na zásadě spravedlnosti, efektivnosti a jednoduchosti,
omezit přerozdělování mezi subjekty,


snížit neúnosnou daňovou kvótu,


snížit daně podniků, posílit daně nepřímé a daně od jednotlivců,
zavést nové daně: DPH a globální osobní důchodovou daň,
vytvořit moderní správu daní na zákonném základě a s odbornými pracovníky,
omezit daňové úniky Cíl reformy byl splněn a daně umožňují fungování tržní ekonomiky a umožnily i náš vstup do Evropské unie. (KUBÁTOVÁ, 2005)

11

1.1.1 Harmonizace přímých daní v EU Ačkoliv se v Evropské unii původně počítalo s harmonizací přímých i nepřímých daní, je nutno konstatovat, že harmonizace daní přímých prakticky neprobíhá. Po několika neúspěšných pokusech ES harmonizovat přímé daně se na harmonizaci v této oblasti víceméně rezignovalo. Příčinou je, že členské země se nehodlají ve prospěch společného trhu vzdávat svých zvyklostí a považují zásahy do základů a sazeb těchto daní za vměšování do vlastních záležitostí. Harmonizace se tak stává politickým problémem. Protože harmonizovat přímé daně v EU je z uvedených důvodů nemožné, přijímají státy EU doporučení OECD týkající se přímého zdanění. (KUBÁTOVÁ, 2005)

Tabulka č. 1: Soustava daní ČR a EU SOUSTAVA DANÍ ČESKÉ REPUBLIKY

SOUSTAVA DANÍ EVROPSKÉ UNIE

A. Daně přímé
Daň z příjmů fyzických a právnických osob


Daň z převodu nemovitostí


Daň z příjmů fyzických osob (tzv. osobní důchodová daň)
Daň z příjmů právnických osob (tzv. daň ze zisku společnosti)
Daň spotřební


Daň silniční


Daň z přidané hodnoty


Daně k ochraně životního prostředí


Daň z majetku


Daň z nemovitostí


Ostatní daně (silniční, ekologické, regionální)

B. Daně nepřímé
Daně spotřební Zdroj: Vlastní práce, SIKOROVÁ (2004)

12

1.1.2 Silniční daň v podmínkách České republiky Silniční daň byla v ČR zavedena k 1. 1. 1993 a stejně jako u ostatních daní vychází zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční z koncepce reformy daňové soustavy. Cílem daně je zdanění využívání silniční a dálniční sítě v ČR pro tuzemské i zahraniční uživatele pozemních komunikací. Při jejím zpracování bylo přihlédnuto k systému zdanění vozidel v Evropském společenství. Charakteristické rysy silniční daně
Předmětem silniční daně se stávají vozidla používaná k podnikatelské činnosti, resp. silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla používaná k podnikatelské činnosti, kterým byla přidělena státní poznávací značka.
Silniční daň je nákladovou položkou a u poplatníků daní z příjmů tedy snižuje celkový základ daně.
Její výnos je jedním z příjmů silničního fondu ČR, prostředky silničního fondu jsou určeny na výstavbu a velké opravy silniční a dálniční sítě v ČR.
Zdaňovacím obdobím pro silniční daň je kalendářní rok. Silniční daň je placena formou záloh splatných v termínech do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Daňové přiznání k silniční dani je poplatník povinen podat na předepsaném tiskopise k místně příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Místně příslušným správcem daně se v případě silniční daně rozumí finanční úřad, v jehož územní působnosti byla vozidlu přidělena státní poznávací značka.
Zavedení této daně bylo nezbytné z důvodů postupného uplatňování tržního hospodářství v podmínkách dopravy, zabezpečení vazeb na přepravní trh států Evropského společenství a zabezpečení konkurenčního prostředí za rovných podmínek, jakož i propojení tuzemské dopravní sítě s evropskou sítí na přiměřené kvalitativní úrovni. (SIKOROVÁ, 2004)

13

1.2 Vývoj zákona o dani silniční v letech 1993 až 2007 Jak již bylo uvedeno výše, silniční daň byla v České republice zavedena v rámci daňové soustavy uplatněné od 1. ledna 1993, a to zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. V následujících letech byl tento zákon měněn a doplněn zákony č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č.493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb., č. 102/2004 Sb., č. 246/2008 Sb.

1.2.1 Změny zákona o dani silniční v letech 1993 – 1996 Novely 302/1993 Sb., 243/1994 Sb. a 143/1996 Sb. přinesly do zákona o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, zejména změny ve formulacích a některé drobné věcné změny, které však nijak významně zákon nezměnily.

1.2.2 Novela zákona o dani silniční v roce 1998 Novela 61/1998 Sb. vešla v platnost dne 31. března 1998. Dochází v ní k drobným změnám a doplněním právní úpravy silniční daně:
Speciální pásové automobily již nejsou předmětem daně. Důvodem je, že tato vozidla sice mají přidělenu státní poznávací značku, ale pozemní komunikace mohou používat pouze na základě povolení, vydaného příslušným státním orgánem. Tyto automobily nejsou určeny k přepravní činnosti (např. rolby), proto je jejich zařazení mezi silniční vozidla, která nejsou předmětem daně, zcela na místě.
Ruší se dosavadní osvobození „vozidel spojů“ používaných k přepravě zásilek. Dosud se toto osvobození vztahovalo pouze na vozidla České pošty a tak došlo k narušení principu neutrality daňového systému, protože obdobnou přepravu zásilek zajišťují i jiné právnické nebo fyzické osoby.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani silniční je nově poplatníkem daně i uživatel vozidla, které jeho držitel odhlásil u dopravního inspektorátu Policie ČR v důsledku jeho prodeje. Dopravní inspektorát na základě předložené kupní smlouvy si do své evidence předběžně zaznamená osobu, na niž by mělo být ve stanovené lhůtě přihlášeno. 14


V § 5 písm. b) zákona o dani silniční dochází ke změně v základu daně pro tahače. Základ daně pro návěsy je i nadále stanoven jako součet hmotností v tunách připadajících na nápravy a počet náprav. Pro tahače se mění základ daně na celkovou hmotnost v tunách a počet náprav. Ke změně základu daně pro tahače došlo za účelem srovnání výše daňové povinnosti tahačů s daňovou povinností nákladních automobilů se stejným počtem náprav a stejnou celkovou hmotností. (ŠLEHOFEROVÁ, 1998)

1.2.3 Novely zákona o dani silniční v roce 2000
Novela 241/2000 Sb. rozšířila stávající § 17 zákona o dani silniční ve znění pozdějších předpisů, o nový odstavec č. 3, kterým je umožněno Vládě České republiky po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu provést úpravu sazeb daně, zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.(DIKY, 2000)
Hlavním cílem novely 303/2000 Sb. bylo zvýhodnění při placení daně silniční za ta vozidla, jejichž motory splňují ekologické normy EURO 2 a EURO 3, snížením sazby daně. Pevně určená sazba daně se snižuje o 25% u vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně EURO 2. Toto snížení sazby bylo možno použít do 31. prosince 2001. Sazba daně se snižuje o 50% u vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně EURO 3 s termínem do 31. prosince 2001. Výše uvedené snížení sazby daně se vztahuje jak na nákladní automobily, tahače, návěsy a autobusy, tak i na osobní automobily splňující citované normy. ( DIKY, 2000)

1.2.4 Změna zákona o dani silniční v roce 2001 V novele zákona o dani silniční 493/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jde o prodloužení doby, po kterou platí snížení příslušných sazeb daně u těch vozidel, která plní limity emisí škodlivin ve výfukových plynech EURO 2 a EURO 3. 15


U nákladních vozidel splňujících limity úrovně EURO 2, se příslušné sazby daně snižují o 25% až do 31. prosince 2003. Osobních automobilů plnících tyto limity EURO 2 se od 1. ledna 2002 snížení již netýká a poplatníci budou povinni pro rok 2002 použít plné roční sazby daně.
V případě vozidel, která jsou předmětem daně a splňují limity úrovně EURO 3 a případně i normy vyšší úrovně, se příslušné sazby daně snižují o 50% rovněž do 31. prosince 2003.
Zcela nově bylo do zákona vloženo ustanovení, podle kterého se u vozidel, která jsou předmětem daně a byla registrována v České republice do 31. prosince 1989, příslušné sazby daně zvyšují od 1. ledna 2002 o 15%. (ŠABATA, 2002)

1.2.5 Změna zákona o dani silniční v roce 2002 Změna zákona o dani silniční č. 207/2002, ve znění pozdějších předpisů vešla v platnost 1. ledna 2003. Obsahuje řadu změn formulačních, které nejsou tak podstatné, ale také významnější změny věcné:
První významnou, i když lehce přehlédnutelnou změnou je, že předmětem daně jsou vozidla provozovaná na území České republiky. Dosud bylo vozidlo předmětem daně, pokud splňovalo tři základní podmínky: 1. šlo o silniční vozidlo 2. tomuto vozidlu byla přidělena SPZ, nebo bylo evidováno v zahraničí 3. toto vozidlo bylo určeno k podnikání anebo bylo používáno v přímé souvislosti s podnikáním Od 1. ledna 2003 tak bude vozidlo předmětem daně tehdy, budou-li splněny všechny čtyři podmínky současně. V praxi to tedy znamená, že pokud je vozidlo registrované v ČR a zahrnuté v obchodním majetku celý kalendářní měsíc mimo území ČR, není v tomto kalendářním měsíci předmětem daně a neplatí za toto období ani zálohu na daň.
Druhou věcnou změnou je, že počínaje 1. lednem 2003 jsou předmětem daně také všechna vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun a více, registrovaná v ČR a určená výlučně pro přepravu nákladů, bez ohledu na to, zda jsou používána nebo určena k podnikání. To v praxi znamená, že předmětem daně jsou tato vozidla i v případě, že nejsou zahrnuta v obchodním majetku a nejsou používána k podnikání. 16


Změny nastaly od 1. ledna 2003 také v osvobození vozidel od daně, a to tak, že osvobozena již nejsou vozidla, která se nacházejí ve zdaňovacím období v zahraničí nepřetržitě déle než 183 dní, a to ani částečně. Dále potom již nejsou osvobozena vozidla zabezpečující zpravidla nouzové zásobování pitnou vodou. (JANOUŠEK, 2003)

1.2.6 Změna zákona o dani silniční v roce 2004 Změna zákona o dani silniční 102/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je platná již od 1. ledna 2004, i když zákon nabyl účinnosti až 5. března 2004 a změny, které zajišťují implementaci směrnic Evropské unie do zákona, nabyly účinnosti dnem, kdy vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004)
Na rozdíl od dosavadního stavu jsou předmětem daně již jen silniční vozidla registrovaná a provozovaná v České republice. Vozidla registrovaná v zahraničí tak již předmětem daně nejsou, a to ani v případě, že jsou k podnikání používána na území České republiky tuzemskými subjekty.
Další významnou změnou je skutečnost, že předmětem daně se stává vozidlo registrované v České republice až jeho skutečným použitím v ČR k podnikání. To znamená, že silniční vozidlo již není automaticky (jak tomu bylo dosud) předmětem daně silniční od okamžiku jeho zahrnutí do majetku firmy, do okamžiku vyřazení vozidla z majetku. Od počátku roku 2004 již existuje přetržitost daňové povinnosti i u vozidel, která jsou zahrnuta v majetku právnických i fyzických osob.
Od 1. ledna 2004 se u všech silničních motorových vozidel kromě osobních automobilů snižuje roční sazba daně: 1. o 60% v případě, že údaj v technickém průkazu vozidla osvědčuje, že vozidlo splňuje limity emisí škodlivin úrovně EURO 2 2. o 66% v případě, že údaj v technickém průkazu vozidla osvědčuje, že vozidlo splňuje limity emisí škodlivin úrovně EURO 3 a vyšší. (JANOUŠEK, 2004)

17

1.2.7

Vývoj zákona o dani silniční v letech 2005 až 2007

V těchto letech nedošlo v zákoně o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, k žádným výrazným změnám. Jednalo se v zásadě o změny formulační, které nevyžadují žádný zvláštní komentář. Za zmínku stojí snad jen ta skutečnost, že za zdaňovací období roku 2007 se naposledy snižuje roční sazba daně podle §6 odst. 6, odst. 7 a odst. 9 zákona 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, u vozidel, která splňují limity emisí škodlivin EURO 2 o 40% a která splňují limity emisí škodlivin úrovně EURO 3 a vyšší o 48%. Tato snížení je tedy možno uplatnit ještě v daňovém přiznání podávaném do 31. ledna 2008. Uvedené snížení nelze uplatnit u osobních automobilů. (JANOUŠEK, 2008)

Tabulka č. 2: Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 - 2007 (v mil. Kč) rok Inkaso sil. daně

1993 4335

1994 4147

1995 3930

1996 4321

1997 4565

1998 4373

1999 5226

rok

2001 5283

2002 5512

2003 5738

2004 5509

2005 5191

2006 5428

2007 5915

Inkaso sil. daně

2000 5587

Zdroj: vlastní práce, Inkaso daní v letech 1993 – 2007

Pro lepší názornost jsou data v tabulce doplněna o graf Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 – 2007:

7000 6000

mil. Kč

5000 4000 3000 2000 1000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok

Graf č. 1: Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 – 2007 Zdroj: vlastní práce

18

1.3 Stav zákona o dani silniční po novele v roce 2008

Zákonem č. 246/2008 Sb. byl výrazným způsobem novelizován zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Některé změny se týkají již zdaňovacího období roku 2008, jiné nabývají účinnosti až od roku 2009. Změny nebyly provedeny jen s cílem nahradit do 31. prosince 2007 možné snížení roční sazby daně u nákladních automobilů a tahačů splňujících limity emisí škodlivin EURO 2 a vyšší, ale také se záměrem přispět ke zlepšení kvality životního prostředí. Novela zákona ve svém celku i jednotlivými dílčími ustanoveními stimuluje podnikatelské subjekty k obnově současného vozového parku a k používání vozidel nových, s příznivějšími emisními parametry. To se týká všech druhů vozidel, která mohou být předmětem daně silniční, tj. osobních automobilů, autobusů, nákladních automobilů, speciálních automobilů, tahačů, návěsů i přívěsů.

1.3.1 změny pro zdaňovací období roku 2008
U všech vozidel, která jsou předmětem daně, se podle nového znění § 6 odst. 6 a odst. 7 zákona o dani silniční, počínaje zdaňovacím obdobím roku 2008, snižuje roční sazba daně po dobu 9 let (108 kalendářních měsíců) od první registrace vozidla v České republice nebo v zahraničí a to: 1. o 48% po dobu prvních 36 kalendářních měsíců, 2. o 40% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců a 3. o 25% po dobu dalších 36 kalendářních měsíců. Protože snížení roční sazby daně z titulu první registrace vozidla se použije poprvé za zdaňovací období roku 2008, nelze uvedené snížení roční sazby uplatnit za dřívější období. Snížit roční sazbu daně v roce 2008 tedy nelze u vozidel, která byla poprvé registrována v tuzemsku či v zahraničí do 31. ledna 1999.
Při změně provozovatele vozidla s nárokem na snížení roční sazby daně lze u nového provozovatele uplatnit příslušné snížení roční sazby daně nejdříve v kalendářním měsíci, ve kterém byl proveden zápis změny provozovatele v technickém průkazu.

19

1.3.2 Změny od zdaňovacího období roku 2009
Od zdaňovacího období roku 2009 se zvyšuje sazba daně o 25% u vozidel, která byla poprvé registrována v České republice nebo v zahraničí do 31. prosince 1989.
Příznivou změnou, podporující užívání alternativních paliv emisně méně zatěžujících životní prostředí, jsou nové tituly osvobození od daně uvedené v § 6 písm. f zákona o dani silniční. Podle tohoto ustanovení jsou od daně osvobozena vozidla pro dopravu osob a vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která: 1. mají elektrický pohon, 2. mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, 3. používají jako palivo zkapalněný plyn (LPG), nebo stlačený zemní plyn (CNG) 4. jsou vybavena motorem určeným ke spalování benzínu a etanolu (E85)
Dále bylo novelizováno ustanovení. § 2 odst. 1 zákona o dani silniční, a to tak, že předmětem daně jsou vždy (i když nejsou používána k podnikání) silniční vozidla registrovaná v České republice, s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (do konce roku 2008 nejméně 12 tun) určená výlučně k přepravě nákladů. U těchto vozidel tedy k tomu, aby se staly předmětem daně, stačí, že mají přidělenu tuzemskou standardní SPZ.
Aby nedocházelo k zatěžování neziskových subjektů, občanů a subjektů z celospolečensky žádoucích oblastí (školství, zdravotnictví…), je podle ustanovení §6 odst. 9 a odst. 10 zákona o dani silniční v případě nákladních vozidel, která nejsou používána k podnikání, stanoveno snížení roční sazby daně, a to: 1. o 100 % u vozidel s největší povolenou hmotností nad 3.5 tuny až 12 tun 2. o 48 % u vozidel s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun a vyšší. Uvedené snížení roční sazby daně u těchto nákladních vozidel platí bez ohledu na datum první registrace vozidla. Týká se nepodnikajících občanů, neziskových subjektů a subjektů napojených na státní rozpočet. Pokud poplatník daně nebude provozovat jiné vozidlo, které by bylo předmětem daně, než vozidlo, u něhož se bude snižovat roční sazba daně o 100 %, nebude platit zálohy na daň a nebude podávat ani daňové přiznání k dani silniční. Za uvedená vozidla se sazbou daně sníženou o 48 % se bude platit pouze jedna záloha na daň, a to 15. prosince ve výši 70 % roční daňové povinnosti. (JANOUŠEK, 2008) 20

1.3.3 Předmět daně silniční Nejdůležitějším ustanovením zákona o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, je ustanovení § 2, neboť podle jeho znění se určuje, které vozidlo a za jakých podmínek je předmětem silniční daně. Aby bylo vozidlo předmětem daně, musí být splněny podle uvedeného ustanovení současně tyto čtyři podmínky:
jedná se o silniční vozidlo
toto vozidlo je registrováno v České republice, tzn., že má standardní SPZ (vozidlo se zvláštní SPZ není podle § 2 předmětem daně)
je provozováno na území České republiky
je používáno k podnikání anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti Kromě toho jsou vždy předmětem daně silniční vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, registrovaná v ČR a určená výlučně k přepravě nákladů (nákladní automobily, tahače, nákladní přívěsy, nákladní návěsy), i když nejsou používána k podnikání. Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozděluje vozidla do dvou základních skupin:
Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobeno za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.
Motorové vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. Jedná se například o traktory a jejich přípojná vozidla, pásová motorová vozidla určená pro užití zejména v lesnictví a zemědělství atd. Tato vozidla nejsou předmětem daně silniční ani v případě, že mají SPZ a jsou užívána k podnikání.

1.3.3.1 Rozdělení silničních vozidel
motocykly jsou motorová vozidla určená pro přepravu jedné nebo dvou osob, zpravidla s méně než čtyřmi koly (patří sem však i čtyřkolky)
osobní automobily jsou motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly, používaná k přepravě osob, která mají kromě místa řidiče maximálně osm míst, případně některá víceúčelová vozidla 21


autobusy mají nejméně čtyři kola a používají se pro přepravu osob a mají více než osm míst kromě místa řidiče
nákladní automobily mají nejméně čtyři kola a jsou určena pro přepravu nákladu
speciální automobily mají nejméně čtyři kola a jsou určena k provádění speciálních činností nebo k přepravě speciálních pevně zabudovaných zařízení (cisterny, domíchávače, pohřební vozy, sklápěčky, tahače návěsů, autojeřáby)
přípojná vozidla jsou nemotorová vozidla, která se používají zpravidla k přepravě osob nebo nákladu v soupravě s některým z výše uvedených vozidel (např. cisterny, chladírny, pro přepravu betonu, dřeva, lodí, odpadu, vozidel, živých zvířat atd.)
ostatní silniční vozidla jsou motorová vozidla, která nelze zařadit i výše uvedených kategorií (rolby, jednonápravové traktory s přívěsem, speciální čtyřkolky)

Schéma č. 1: Rozdělení vozidel do druhů

VOZIDLA SILNIČNÍ

ZVLÁŠTNÍ

Motocykly

Traktory a jejich přípojná vozidla

Osobní automobily

Samojízdné pracovní stroje

Autobusy

Přípojné pracovní stroje

Nákladní automobily

Nemotorové pracovní stroje

Speciální automobily

Nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou

Přípojná vozidla

Invalidní vozíky

Ostatní vozidla

Zdroj: Vlastní práce, JANOUŠEK, 2008

22

Schéma č. 2: Předmět daně silniční

PŘEDMĚT DANĚ SILNIČNÍ ŘEDMĚTEM DANĚ

PŘEDMĚTEM DANĚ

JSOU

NEJSOU

Silniční vozidla

Silniční vozidla

Zvláštní vozidla

Registrovaná v ČR

Se zvláštní SPZ

traktory

Provozovaná v ČR

Speciální pásové automobily (rolby)

Pracovní stroje samojízdné, přípojné a nemotorové

Používaná

Ostatní silniční vozidla

Nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou

K podnikání

Určená výlučně k přepravě nákladů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny

Zdroj: Vlastní práce, JANOUŠEK, 2008

1.3.4 Poplatník daně Poplatníkem daně za vozidlo, které je předmětem daně, je podle ustanovení §4 zákona o dani silniční:
osoba zapsaná v technickém průkazu vozidla jako provozovatel vozidla (není-li provozovatel v technickém průkazu uveden, je provozovatelem vlastník vozidla)
uživatel vozidla, jehož provozovatel zapsaný v technickém průkazu je odhlášen z registru vozidel

23


uživatel vozidla, v jehož technickém průkazu je jako provozovatel uvedena osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena
uživatel vozidla registrovaného a určeného jako státní mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba
stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí
zaměstnavatel, vyplácí-li svému zaměstnanci cestovní náhrady za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla Poplatník daně se tak neurčuje podle toho, kdo vozidlo účetně či daňově odpisuje, kdo ho používá ke své podnikatelské činnosti, ale v nejčastějších případech podle toho, kdo je uveden v technickém průkazu vozidla jako jeho provozovatel. (JANOUŠEK, 2008)

Tabulka č. 3: Poplatník daně silniční

Poplatník daně silniční Provozovatel

Uživatel vozidla

Zaměstnavatel

- jehož provozovatel uvedený v technickém průkazu zemřel, zanikl, byl zrušen nebo je odhlášen z registru vozidel - registrovaného a určeného jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba

- za osobní automobily a jejich přípojná vozidla, vyplácí-li zaměstnavatel za jejich použití svému zaměstnanci cestovní náhrady, pokud již provozovateli vozidla nevznikla daňová povinnost

Stálá provozovna

vozidla - fyzická osoba -právnická osoba

Zdroj:Vlastní práce, JANOUŠEK (2008)

24

- stálá provozovna zahraničního subjektu

1.4 Systém zpoplatnění rychlostních silnic a dálnic v ČR Obecně lze konstatovat, že silniční doprava je zvýhodněna oproti ostatním druhům dopravy, protože v ceně za silniční dopravu nejsou zahrnuty náklady na infrastrukturu. Hlavními zdroji financování silniční infrastruktury jsou silniční daň, spotřební daň z pohonných hmot a poplatky za používání dálnic. Zavedení výkonového mýta, tedy zpoplatnění ujetých kilometrů, je cestou k získání dalších finančních prostředků na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury a zároveň umožňuje spravedlivější rozdělení nákladů – vozidla budou platit mýto za skutečně ujeté kilometry. Poplatky za používání dálnic jsou naopak povinna platit všechna vozidla užívající dálnice bez ohledu na jejich účel (tj. jak vozidla užívaná pro účely podnikání, tak i vozidla užívaná pro osobní potřeby).

1.4.1 Důvody zavedení mýta v ČR Nákladní doprava na silnicích v ČR se dlouhodobě zvyšuje, navíc po vstupu země do EU došlo ke skokovému nárůstu přepravy. Vláda se proto v květnu 2004 rozhodla řešit tuto situaci zavedením mýtného. Důvody zavedení systému výkonového zpoplatnění nákladní dopravy v ČR:
s ohledem na zavedení mýtného v Rakousku, spuštění německého systému a připravovaný projekt výkonového zpoplatnění na Slovensku se Česká republika stala levnou tranzitní zemí pro mezinárodní silniční dopravu
bylo nezbytné reagovat na enormní nárůst kamionové dopravy a s tím spojené průvodní jevy (snížená bezpečnost, vyšší opotřebení komunikací, zvýšená zátěž životního prostředí) ekonomickým opatřením tak, aby se snížil nárůst těchto negativních jevů a související ekonomické náklady byly přeneseny na jejich původce
nárůst kamionové dopravy nebylo možné vhodným způsobem řešit zvýšením současných poplatků za užívání dálnic a rychlostních silnic
výkonové zpoplatnění umožňuje ve větším měřítku uplatňovat regulaci dopravních proudů
zavedení mýtného zvýší výhodnost železniční nákladní přepravy
cílem zavedení mýtného je dosáhnout vyššího příjmu z poplatků placených uživateli a reinvestování těchto prostředků do dopravní infrastruktury 25

Podobné očekávání měla od zavedení mýtného i veřejnost. Dle výzkumu veřejného mínění z listopadu 2006 byly naděje většiny obyvatel spojeny se snížením objemu dopravy na české dálniční a silniční síti. Zavádění systému bylo ovlivněno tlaky různých zájmových skupin. Tomu napovídaly jak komplikace doprovázející tendr na výběr provozovatele mýtného systému, tak stanovení výše poplatku a rozsahu pokrytí silniční sítě mýtem. Pokud by u nás mýtný systém fungoval již několik let a s různými sazbami, bylo by možné odhadnout reakci firem na různé zvyšování mýtného poplatku a zjistit tak elasticitu. Při zavádění systému v ČR tyto údaje k dispozici nebyly a zvolená výše poplatku je spíše konzervativně nízká. Je známým faktem, že se dopravci vyhýbají placení poplatků objížděním zpoplatněných tras po souběžných silnicích. Tato skutečnost se stává velkým problémem, který ještě narůstá po přičlenění ČR k Schengenskému prostoru. Pokud se kamionová doprava přesune z dálnic do měst, je to bezpochyby horší varianta, než pokud jezdí po dálnici. K takovým situacím by v žádném případě nemělo docházet, jinak by se systém mýtného zcela míjel s důvody pro jeho zavedení (snížit zátěž životního prostředí, zvýšit bezpečnost silničního provozu). Nabízely se tedy dvě možnosti řešení této nepříhodné situace. Buď využít zkušenosti ze sousedního Rakouska a uplatnit zákaz jízdy na některých úsecích, nebo ze Švýcarska, které se zpoplatněním celé sítě těmto problémům zcela vyhnulo. Toto řešení se zdá být koncepčnější a k zpoplatnění celé sítě u nás by mělo dojít v nejbližších letech. (BRZOBOHATÝ, 2008)

1.4.2 Systém zpoplatnění nákladní dopravy v ČR Mýtné v Česku bylo zavedeno 1. ledna 2007. V současnosti se vybírá na přibližně 1200 kilometrech, z toho je víc než polovina dálnic. Zpoplatnění podléhají vozidla s váhou nad 12 tun , tedy těžké kamiony a autobusy veřejné dopravy. Mýtné se platí za kilometr jízdy a sazby jsou odstupňované podle norem Euro, které zohledňují, kolik škodlivých emisí motory vypouštějí. Poplatky se dále rozdělují podle počtu náprav nákladního vozu. Výnosy z mýtného jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury a slouží na opravy i další výstavbu dálniční a silniční sítě (NOVOTNÝ, 2009)

26

Tabulka č. 4: Mýtné sazby platné od 1. ledna 2008 MÝTNÉ SAZBY (Kč/km) Emisní třída EURO 0-2 Emisní třída EURO 3-5 Počet náprav 2

3

4+

2

3

4+

DÁLNICE + RYCHL.SILNICE

2,30

3,70

5,40

1,70

2,90

4,20

SILNICE 1.TŘÍDY

1,10

1,80

2,60

0,80

1,40

2,00

Zdroj: Vlastní práce, Mýtný systém v ČR od 1. 1. 2009

Schéma č. 3: Zpoplatněné úseky v ČR platné od 1. ledna 2009

Zdroj: www.premid.cz

Zdroj: Schéma sítě komunikací ČR (2009), jejichž užití podléhá mýtnému

27

1.4.3 Způsoby výběru mýtného Výběr mýtného probíhá zcela automaticky pomocí elektronického zařízení (palubní jednotka premid), které zaznamenává mýtné transakce. Tuto jednotku získá provozovatel vozidla po zaregistrování, na distribučních a kontaktních místech. Jednotka je nepřenosná mezi vozidly. Každý zpoplatněný úsek dálnice nebo rychlostní silnice je účtován samostatně. Platby je možné provádět bankovními nebo tankovacími kartami, popřípadě hotově. ZPŮSOBY PLATEB: 1. Pre-pay: před vjezdem na zpoplatněnou komunikaci musí být vložen vklad (500,- až 2 500,- Kč). Při průjezdu pod mýtnou branou se z vkladu odečte odpovídající částka. Při poskytnutí palubní jednotky premid se skládá kauce, která bude vyplacena zpět po vrácení nepoškozené jednotky. 2. Post-pay: před jízdou musí být vložen vklad. Provozovatel vozidla uzavře smlouvu s provozovatelem mýtného systému, na jejímž základě dostává pravidelné vyúčtování transakcí. V tomto případě lze mýtné hradit fakturou nebo inkasem z bankovního účtu. V obou případech je nutná bankovní záruka, kterou je rovněž hrazena kauce při pořízení premid jednotky. Při vrácení nepoškozené jednotky je kauce vrácena zpět na příslušný účet. (Elektronické mýto)

1.4.4 Hodnocení výsledků výběru mýtného Před zavedením mýtného zaplatili dopravci ročně maximálně 14 000,- Kč za dálniční známku, což celkem přineslo přibližně 1,2 miliardy Kč. Jen za první rok fungování systému činil výnos z mýtného dle sdělení firmy Kapsch pro ČTK 5,56 miliard Kč a náklady na vybudování systému byly uhrazeny již po 191 dnech. Ani to však neodpovídá způsobeným škodám. Už v roce 2005 dosahovaly externí náklady spojené s provozem kamionů nad 12 tun téměř 15 miliard Kč. Mezi externí náklady se počítají škody způsobené dopravními nehodami, hlukem, zdravotními problémy obyvatel a skleníkovými plyny. V roce 2008 se vybralo o 578 milionů více než v roce 2007, přičemž výnos dosáhl rekordních 6,14 miliard Kč. Za dva roky tedy činil celkový výnos 11,7 miliardy Kč. (NOVOTNÝ 2009)

28

Do 24. ledna 2009 se na mýtném vybralo zhruba o 80 milionů Kč méně než v roce 2008 za stejné období. To představuje meziroční pokles o více než 22%. Výběr mýta se tak letos v lednu dostal na úroveň roku 2007. Zatímco loni se do 24. ledna vybralo na mýtném téměř 376 milionů Kč, letos za stejné období to bylo necelých 296 milionů Kč. Na dynamice výběrů mýta se projevily odstávky továren a především podniků dopravního průmyslu, které mohutně využívají kamionovou dopravu. Podle odhadů se krize průmyslu na vybraném mýtném projeví poklesem o 10 až 15% oproti minulému roku.(ČTK, Na mýtném se vybralo zhruba o 80 milionů korun méně než loni) Zavedení mýtného pomohlo částečně snížit nákladní dopravu na dálnicích a rychlostních komunikacích, které jsou součástí systému výkonového zpoplatnění. Zároveň však došlo ke zvýšení zatížení ostatních silnic, především ve městech a obcích, které leží na objízdných trasách. Rozšíření mýtného systému i na tyto komunikace by podobně jako v případě dálnic vedlo ke snížení intenzity dopravy a k odstranění objíždění. Zároveň by bylo možné přistoupit ke zvýšení mýtných sazeb. Ukázalo se, že zpoplatnění dálnic je efektivním nástrojem k redukci nákladní dopravy, a že jej lze aplikovat v širším rozsahu. (BRZOBOHATÝ, 2008) Ministerstvo dopravy chce čelit poklesu výběru mýtného zavedením této povinnosti pro další kategorii automobilů. Kromě současných nákladních aut o hmotnosti nad 12 tun by měla platit všechna vozidla nad 3,5 tuny, tedy i menší nákladní vozy. Výnosy z nich by měly být vyšší než z prodeje dálničních známek, které si majitelé těchto aut musejí kupovat. Poslanci hospodářského výboru sněmovny však k tomuto návrhu zatím nepřijali žádné usnesení. Tato novela se bude projednávat až na březnové schůzi sněmovny. Ministerstvo plánuje, že menší nákladní vozy začnou platit mýtné v polovině roku 2009, nebo počátkem roku 2010. (ČTK, Na mýtném se vybralo zhruba o 80 milionů korun méně než loni, 2009)

1.4.5 Systém dálničních známek v České republice Všechny automobily s nižší hmotností než 12 tun jsou povinny v České republice platit za používání dálnic a rychlostních silnic formou dálničních známek. Tento poplatek se platí před použitím dálnice nebo rychlostní silnice motorovým vozidlem. Úhrada se prokazuje platným dvoudílným kupónem, jehož jedna část se přímo nalepí na vnitřní stranu předního

29

skla motorového vozidla, a to na jeho pravý dolní okraj (tak, aby výhled řidiče z vozu byl co nejméně omezený). Druhou část je řidič povinen mít u sebe pro případ kontroly. Použití zpoplatněné pozemní komunikace bez dvoudílného kupónu může být potrestáno pokutou až do výše 5 000,- Kč. V České republice se dálniční kupóny kupují na přibližně 9 300 prodejních místech. Jde především o pobočky České pošty, čerpací stanice a hraniční přechody. Pro distribuci byli vybráni dva oficiální distributoři, a to Česká pošta a asistenční služba ABA (Autoklub Bohemia Assistance). Za rok 2008 dosáhly výnosy z prodeje dálničních známek téměř 2,3 miliardy Kč. Tyto příjmy jdou stejně jako výnosy z mýtného do Státního fondu dopravní infrastruktury a jsou v plné výši používány na výstavbu, opravy a údržbu silnic a dálnic. 1.4.5.1 Rozdělení dálničních známek Roční dálniční známky, platné pro rok 2009, je možno použít již v prosinci 2008 a také ještě v lednu 2010. Za tuto známku zaplatí majitel vozidla o hmotnosti do 3,5 tuny (osobní automobily a malé dodávky) 1 000,- Kč. Roční kupón pro vozidlo s hmotností 3,5 – 12 tun stojí 8 000,- Kč. Platnost měsíční dálniční známky začíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím dne prvního bezprostředně následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kupónu. Cena byla stanovena pro vozidla do 3,5 tun na 330,-Kč a pro vozidla od 3,5 do 12 tun na 2 000,-Kč. 7- denní dálniční známka je známkou s nejkratší platností, která se dá v ČR zakoupit. Její platnost začíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím sedmého kalendářního dne. Cena byla stanovena na 220,- Kč pro vozidla do 3,5 tuny a na 750,-Kč pro vozidla od 3,5 do 12 tun. (Přehled dvoudílných kupónů pro rok 2009)

Tabulka č. 5: Dálniční známky v ČR platné pro rok 2009 MOTOROVÁ VOZIDLA TYP DÁLNIČNÍ ZNÁMKY

Do 3,5 tun

Od 3,5 do 12 tun

roční

1 000,-Kč

8 000,-Kč

měsíční

330,- Kč

2 000,-Kč

týdenní

220,-Kč

750,-Kč

Zdroj:Vlastní práce, Přehled dvoudílných kupónů pro rok 2009 30

2 PRAKTICKÁ ČÁST Tato část práce bude zaměřena především na komparaci zákona o silniční dani ve vybraných zemích, tedy v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Z tohoto srovnání bude vyvozen závěr a případná doporučení pro Českou republiku.

2.1 Výpočet silniční daně v České republice Podle zákona o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů činí daňová povinnost za vozidlo jednu dvanáctinu roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém bylo vozidlo předmětem daně. Pro určení správné výše daňové povinnosti je nutné stanovit: 1. dobu, po kterou bylo vozidlo předmětem daně 2. správnou sazbu daně 3. uplatnit správnou výši případných úlev na dani. Zálohy na daň a daň se stanovují pro každé vozidlo samostatně a o zaplacených zálohách na daň a o dani vede poplatník daně evidenci. Daň, záloha na daň a sleva na dani se zaokrouhlují na celé Kč nahoru. Poplatník daně je povinen daň i zálohu na daň si sám vypočítat a včas ji uhradit správci daně.

2.1.1 Doba trvání daňové povinnosti Daňová povinnost vzniká kalendářním měsícem, ve kterém byly poprvé splněny současně všechny podmínky ( jde o silniční vozidlo, registrované a provozované v ČR, které je používáno k podnikání). Daňová povinnost zaniká uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém nejméně jedna z těchto podmínek již není splněna. Daň se tedy počítá za kalendářní měsíce, ve kterých bylo vozidlo (byť jen jeden den) předmětem daně.

31

2.1.2 Sazby daně Sazby daně jsou uvedeny v §6 zákona o dani silniční. Základní sazbou je roční sazba daně, která se v některých případech zvyšuje, nebo snižuje. Pro správné určení její výše pro konkrétní vozidlo je nutno určit základ daně, podle zápisů údajů v technickém průkazu vozidla. Základem daně je: 1. u osobních automobilů (mimo těch na elektrický pohon) zdvihový objem motoru v cm3, 2. u návěsů počet náprav a součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách 3. u ostatních druhů vozidel jako jsou autobusy, nákladní automobily, tahače, přípojná vozidla atd, je to opět počet náprav a největší povolená hmotnost v tunách. Největší povolená hmotnost je taková hmotnost, se kterou smí být vozidlo používáno v silničním provozu. 2.1.2.1 Roční sazba daně Roční sazba daně se zjistí podle základu daně z číselných tabulek uvedených v §6 odst. 1 a 2 zákona o dani silniční. Tato sazba se určuje za každé vozidlo samostatně, a to i u souprav vozidel, z údajů v technickém průkazu. 2.1.2.2 Roční sazba daně zvýšená Jiné zvýšení daně platí pro zdaňovací období roku 2008 a jiné od 1. ledna 2009. Do konce roku 2008 se u vozidel poprvé registrovaných v ČR do 31. prosince 1989 zvyšuje roční sazba daně o 15%. Podle novelizovaného ustanovení se od 1. ledna 2009 zvyšuje roční sazba o 25% u vozidel poprvé registrovaných do 31. prosince 1989 v ČR nebo v zahraničí. Toto zvýšení roční sazby se týká všech vozidel bez výjimky. 2.1.2.3 Roční sazba daně snížená Od 1. ledna 2008 se již nesnižuje roční sazba daně z titulu plnění limitu emisí škodlivin podle předpisů EURO 2 a vyšší ve výfukových plynech. Nově se však snižuje roční sazba u všech nových vozidel po dobu devíti let, neboť se jedná o vozidla obecně šetrnější k životnímu prostředí. Některá další snížení roční sazby daně se použijí poprvé od 1. ledna 2009. Podrobný popis těchto změn byl již uveden výše v kapitolách 1.3.1 a 1.3.2.

32

2.1.2.4 Denní sazba daně Denní sazba daně ve výši 25 Kč za každý den použití vozidla může použít pouze zaměstnavatel, a to pouze v případě, že jde o osobní automobil, nebo přípojné vozidlo za osobní automobil, které není vozidlem zaměstnavatele. Zaměstnavatel může v uvedeném případě zvolit buď sazbu ve výši 25 Kč za každý den použití vozidla, nebo 1/12 příslušné roční sazby konkrétního automobilu. Při vyplňování daňového přiznání však může původně použitý druh sazby u konkrétního vozidla změnit a zvolit sazbu, která je pro něj, např. z důvodu nižší daňové povinnosti za celé zdaňovací období, výhodnější. U každého vozidla přitom může zaměstnavatel postupovat jinak.

Schéma č. 4: Výše daně

VÝŠE DANĚ Rozhodné období

Sazba daně

kalendářní měsíc (den) ve kterém bylo vozidlo předmětem daně

Roční

Roční snížená

Roční zvýšená

Osobní automobil (objem motoru)

Návěs (počet náprav + součet max. povolených hmotností na nápravy)

Ostatní vozidla (počet náprav + největší povolená hmotnost)

Zdroj: Vlastní tvorba, JANOUŠEK, 2008

33

Denní

2.1.3 Úlevy na dani Mezi úlevy na dani řadíme jednak osvobození od daně podle §3 zákona o dani silniční, slevu na dani podle §12 zákona o dani silniční, snížení roční sazby daně a také případné prominutí daně na základě rozhodnutí Ministerstva financí ČR.

2.1.4 Výpočet výše daně Výše daně se stanoví postupem uvedeným v daňovém přiznání. Při použití roční sazby se daň stanoví takto:

D = RS × (100 ± P) : 100 : 12 × M – O – S

D…. výše daně v Kč RS… roční sazba daně v Kč P…... zvýšení (snížení) roční sazby daně v % M …počet kalendářních měsíců, ve kterých bylo vozidlo předmětem daně O….. osvobození od daně (§ 3 zákona o dani silniční) S……sleva na dani (§ 12 zákona o dani silniční)

2.1.5 Zálohy na daň V průběhu zdaňovacího období je poplatník povinen platit zálohy na daň silniční, a to vždy nejpozději do 15. dne následujícího po čtvrtletí, ve kterém bylo příslušné vozidlo předmětem daně. Za poslední čtvrtletí se záloha za říjen a listopad platí do 15. prosince. Za vozidla, která byla předmětem daně v prosinci, se daňová povinnost vyrovná až při placení daně. Protože zákon č.246/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o dani silniční, nabyl platnosti až v červenci 2008, nebylo možno při placení záloh na daň v termínu do 15. dubna 2008 použít snížení roční sazby daně podle novelizovaného ustanovení §6 odst. 6 zákona o dani silniční. Jelikož je toto snížení ročních sazeb daně účinné pro celé zdaňovací období roku 2008, má poplatník částečně předplacenu daňovou povinnost za příslušné vozidlo. Toto přeplacení se zčásti vyrovná při stanovení výše záloh na daň splatných do 15. července 2008, popřípadě s daňovou povinností za měsíc prosinec.

34

2.1.6 Daňové přiznání a placení daně Daňové přiznání se podává po skončení zdaňovacího období, nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období. Do téhož dne je poplatník povinen rovněž zaplatit daň (v případě, že součet jím uhrazených záloh je nižší, než celková daňová povinnost). V případě, kdy poplatníkovi naopak vznikl přeplatek, měl by správce daně požádat buď o navrácení přeplatku, nebo o uhrazení nedoplatku na jiné dani. Poplatník je povinen v daňovém přiznání si daň sám vypočítat. Daňové přiznání se podává na předepsaném tiskopise, nebo ho lze podat v elektronické podobě, příslušnému správci daně.

35

2.2 Firma MESPEDO s.r.o. Firma MESPEDO s.r.o. byla založena v roce 1992 jako rodinný podnik. Zpočátku se majitelé orientovali pouze na čistě spediční činnost, to znamená, že zprostředkovávali mezinárodní dopravu pro ostatní dopravce. Postupem času však majitelé usoudili, že si v cizích dopravcích vychovávají konkurenci a proto se rozhodli pořídit vlastní vozový park. V současné době firma disponuje šestnácti nákladními automobily. První dva byly uvedeny do provozu v lednu 2001, poslední vůz byl pořízen v září 2008.

Tabulka č. 6: Vozový park firmy MESPEDO s.r.o. Č

TYP VOZIDLA

DRUH VOZIDLA

PRVNÍ REGITRACE

SPZ

NÁPRA VY

TUNY

1

IVECO ML 75 E 14

nákladní

01. 2001

ZNA 3566

2

7,49

2

IVECO ML 75 E 14

nákladní

01. 2001

ZNA 3666

2

7,49

3

DAF FA 45.180 E 08

nákladní

10. 2002

1B8 1933

2

8,30

4

DAF FA 45.180 E 08

nákladní

10. 2002

2B9 1799

2

8,30

5

SITA TK 10 BP B

přívěs

11. 2002

ZNI 0955

2

9,70

6

IVECO DAILY 60 C 15

nákladní

07. 2002

2B3 5200

2

6,00

7

IVECO ML 75 E 17 P

nákladní

04. 2002

2B3 5202

2

7,49

8

IVECO EUROCARGO ML

nákladní

03. 2004

2B6 1555

2

7,49

9

SCANIA R 124 LA 4X2 EB

tahač

06. 2004

2B6 2525

2

18,00

10

SCHMITZ SCS 24 MEGA

návěs

06. 2004

2B6 3770

3

24,00

11

IVECO STRALIS AS 440S

tahač

07. 2004

2B6 2625

2

18,00

12

SCHMITZ SCS 24 MEGA

návěs

07. 2004

2B6 3777

3

24,00

13

IVECO STRALIS AS 440S

tahač

11. 2004

2B9 2900

2

18,00

14

SCHMITZ CARGOBULL

návěs

12. 2004

2B9 3777

3

24,00

15

IVECO EUROCARGO ML

nákladní

03. 2005

3B5 5150

2

11,99

16

IVECO EUROCARGO ML

nákladní

03. 2005

3B5 5160

2

11,99

17

IVECO EUROCARGO ML

nákladní

05. 2005

3B5 5550

2

7,49

18

IVECO EUROCARGO ML

nákladní

06. 2005

3B5 5660

2

11,99

19

MARCEDES BENZ-VITO

nákladní

01. 2007

4B7 2070

2

2,77

20

SCHMITZ CARGOBULL

návěs

12. 2007

4B3 7188

3

39,00

21

VOLVO FH 42T B

tahač

09. 2008

5B9 4515

2

19,70

36

2.2.1 Výpočet daně u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. za rok 2008 Pro demonstraci výpočtu daňové povinnosti byly záměrně vybrány automobily s rozdílným datem uvedení do provozu, aby bylo možno poukázat na hlavní změnu v zákoně o dani silniční, a to snížení roční sazby daně v závislosti na datu první registrace. 2.2.1.1 Daňová povinnost pro vlek ZNI 0955 Tento vlek firma zakoupila za účelem možnosti zapřažení za menší nákladní vozy, čímž by bylo možno ušetřit část nákladů. Automobil může v tomto případě vézt dvojnásobné množství zboží za stejné, nebo jen nepatrně vyšší náklady, jako kdyby vůz jel bez tohoto vleku. Vlek byl uveden do provozu a poprvé zaregistrován v registru silničních vozidel v listopadu 2002. Má 2 nápravy a maximální povolenou hmotnost 9,70 tun. Vlek byl předmětem daně po celé zdaňovací období, tedy celých 12 měsíců roku 2008. Roční sazba u tohoto vleku činí 9 600 Kč. Podle §6 odst. 6 zákona o dani silniční je u tohoto vleku nárok na snížení daně ve dvou sazbách, a to: Prvních 10 měsíců – o 40% a 2 měsíce o 25% [9 600 : 12 × 10] × (100 – 40) : 100 = 4 800 Kč [9 600 : 12 × 2] × (100 – 25) : 100 = 1 200 Kč Celková daňová povinnost je tedy celkem 4 800 + 1 200 = 6 000 Kč Zálohy na daň: Do 15. dubna 2008 – záloha v plné výši roční sazby: (9 600 : 12) × 3 = 2 400 Kč Do 15. července 2008 – záloha snížena o přeplatek: 2 400 – ( 6 000 : 12) × 3 = 900 Kč – o tuto částku lze snížit zálohu na daň, tedy: (6 000 : 12) × 3 – 900 = 600 Kč Do 15. října 2008:

(6 000 : 12) × 3 = 1 500 Kč

Do 15. Prosince 2008:

(6 000 : 12) × 2 = 1 000 Kč

Celková daňová povinnost činí 6 000 Kč. Na zálohách bylo zaplaceno 5 500 Kč a doplatek daně u tohoto vleku splatný do 31. ledna 2009 tedy činí 500 Kč.

37

2.2.1.2 Daňová povinnost pro vozidlo 3B5 5660 Tento vůz byl zakoupen jako nový a poprvé uveden do provozu v červnu 2005. Má 2 nápravy a nejvyšší povolenou hmotnost 11,99 tun. Rovněž u tohoto vozu je dle §6 odst. 6 zákona o dani silniční nárok na snížení daně, a to v měsících leden – květen 2008 o 48% a v měsících červen – prosinec 2008 o 40%, neboť i toto vozidlo bylo předmětem daně po celé zdaňovací období roku 2008. Roční sazba u tohoto vozu činí 10 800 Kč a celková daňová povinnost tedy činí: (10 800 : 12 × 5) × (100 – 48) : 100 = 2 340 Kč (10 800 : 12 × 7) × (100 – 40) : 100 = 3 780 Kč Celková daňová povinnost: 2 340 + 3 780 = 6 120 Kč Zálohy na daň: Do 15. dubna 2008 – záloha v plné výši roční sazby: (10 800 : 12) × 3 = 2 700 Kč Do 15. července 2008 – záloha snížena o přeplatek: 2 700 – (6 120 : 12) × 3 = 1 170 Kč - o tuto částku lze snížit zálohu na daň, tedy: (6 120 :12) × 3 – 1 170 = 360 Kč Do 15. října 2008:

(6 120 : 12) × 3 = 1 530 Kč

Do 15. prosince 2008:

(6 120 : 12) × 2 = 1 020 Kč

Celková daňová povinnost činí 6 120 Kč, na zálohách bylo zaplaceno 5 610 Kč. Nedoplatek daně splatný do 31. ledna 2009 činí 510 Kč. 2.2.1.3 Daňová povinnost pro vozidlo 4B7 2070 Vůz Mercedes Vito byl zakoupen jako nový a poprvé zaregistrován v lednu

2007.

Automobil má 2 nápravy a celkovou povolenou hmotnost 2,77 tuny. Firmě slouží zejména pro přepravy drobnějších nákladů, naloží jednu paletu zboží. I na tento vůz se vztahuje možnost snížení daně podle §6 odst. 6 zákona o dani silniční, a to o 48 %. Roční sazba daně u tohoto vozu činí 3 600 Kč. Po uplatnění možnosti snížení sazby daně celková daňová povinnost činí: 3 600 × (100 – 48) : 100 = 1872 Kč Zálohy na daň: Do 15. dubna 2008: Do 15. července 2008:

( 3 600 : 12) × 3 = 900 Kč 900- (1872 : 12) × 3 = 432 Kč (1872 : 12) × 3 – 432 = 36 Kč

Do 15. října 2008:

(1872 : 12) × 3 = 468 Kč 38

Do 15. prosince 2008:

(1872 : 12) × 2 = 312 Kč

Celková daňová povinnost pro tento vůz činí 1872 Kč, na zálohách bylo zaplaceno 1 716 Kč. Doplatek daně splatný k 31. lednu 2009 činí 156 Kč. 2.2.1.4 Daňová povinnost pro návěs 4B3 7188 V tomto případě se jedná o chladicí skříň, která slouží zejména k přepravám potravin nebo květin a dalšího rychle se kazícího zboží. Návěs má 3 nápravy a součet maximálních povolených hmotností činí 39 tun. Chladicí skříň byla zakoupena jako starší a poprvé byla zaregistrována v registru silničních vozidel v prosinci 2007. Ve firmě MESEDO s.r.o. byl návěs předmětem daně pouze od září do prosince 2008. Také v tomto případě vzniká nárok na snížení daně podle §6 odst. 6 zákona o dani silniční, a to o 48%. Roční sazba daně činí u tohoto návěsu 50 400 Kč. Celková roční daňová povinnost tedy činí: [(50 400 : 12) × 4] × (100 – 48) : 100 = 8 736 Kč Zálohy na daň: Do 15. října 2008:

8 736 : 4 = 2 184 Kč

Do 15. prosince 2008:

(8 736 : 4) × 2 = 4 368 Kč

Celková daňová povinnost činí 8 736 Kč, na zálohách bylo zaplaceno 6 552 Kč. Doplatek daně splatný k 31. lednu 2009 bude 2 184 Kč. 2.2.1.5 Daňová povinnost pro tahač 5B9 4515 Jedná se o tahač Volvo, který byl zakoupen jako nový a uveden do provozu v září 2008. Tento tahač ve firmě slouží k tahání výše uvedené chladicí skříně. Vozidlo má 2 nápravy a celkovou hmotnost 19,7 tun. Roční sazba daně tedy činí 29 100 Kč a opět zde existuje možnost snížení daně podle §6 odst. 6 zákona o dani silniční ve výši 48%. Tahač byl předmětem daně pouze 4 měsíce, a to od září do prosince 2008. Celková roční daňová povinnost: [(29 100 : 12) × 4] × (100 – 48) : 100 = 5 044 Kč Zálohy na daň: Do 15. října 2008: Do 15. prosince 2008:

5 044 : 4 = 1 261 Kč (5 044 : 4) × 2 = 2 522 Kč

Celková daňová povinnost činí 5 044 Kč a na zálohách bylo zaplaceno celkem 3 783 Kč. Daňová povinnost k 31. lednu 2009 tedy činí 1 261 Kč.

39

Tabulka č. 7: Souhrn daňových povinností vybraných vozů za rok 2008 ROČNÍ SAZBA DANĚ

SAZBA DANĚ SNÍŽENÁ

ZNI 0955

9 600

3B5 5660

SPZ

ZÁLOHY NA DAŇ

CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST

DO 15.4.

DO 15.7.

DO 15.10.

DO 15.12.

6 000

2 400

600

1 500

1 000

6 000

10 800

6 120

2 700

360

1 530

1 020

6 120

4B7 2070

3 600

1 872

900

36

468

312

1 872

4B3 7188

50 400

26 208

-

-

2 184

4 368

8 736

5B9 4515

29 100

15 132

-

-

1 261

2 522

5 044

Zdroj: Vlastní výpočty

2.2.2 Výpočet daně u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. za rok 2009 Vzhledem k tomu, že změny v zákoně o dani silniční, platné od ledna 2009 se týkají pouze automobilů využívajících alternativní druhy paliv, popř. automobilů provozovaných nepodnikajícími občany, neziskovými subjekty a subjekty napojenými na státní rozpočet (viz kapitola 1.3.2), nevyplývají ze zákona o dani silniční pro firmu MESPEDO s.r.o. za rok 2009 žádné změny, které by jakkoli ovlivnily výpočet daňové povinnosti pro toto zdaňovací období. Změny se budou týkat pouze výpočtu výše záloh za jednotlivá období a u vozů pořízených v roce 2008 dojde ke zvýšení daňové povinnosti, neboť se předpokládá, že tahač

5B9 4515 a návěs 4B3 7188 budou předmětem daně po celé zdaňovací období. 2.2.2.1 Daňová povinnost pro vlek ZNI 0955 Vlek byl poprvé zaregistrován v registru silničních vozidel v listopadu 2002. Podle §6 odst. 6 zákona o dani silniční zde existuje možnost snížení daně o 25% po celé zdaňovací období. Roční sazba daně pro tento vlek činí 9 600 Kč. I zde předpokládáme, že vlek bude předmětem daně po celé zdaňovací období, takže roční sazba bude činit: 9 600 × 0,75 = 7 200 Kč. Zálohy na daň: Do 15. dubna 2009:

(7 200 : 12) × 3 = 1 800 Kč

Do 15. července 2009:

1 800 Kč

Do 15. října 2009:

1 800 Kč

Do 15. prosince 2009: (7 200 : 12) × 2 = 1 200 Kč 40

Celková daňová povinnost bude 7 200 Kč a na zálohách bude zaplaceno 6 600 Kč. Daňová povinnost splatná k 31. lednu 2010 bude činit 600 Kč. 2.2.2.2 Daňová povinnost pro nákladní vůz 3B5 5660 Vozidlo bylo poprvé uvedeno do provozu v červnu 2005. Má 2 nápravy a maximální hmotnost 11,99 tun. Základní roční sazba daně činí pro tento automobil 10 800 Kč. U tohoto vozu bude možno uplatnit za rok 2009 snížení roční sazby daně, a to 40% po celé zdaňovací období. Snížená roční sazba daně tedy bude činit: 10 800 × 0,6 = 6 480 Kč. Zálohy na daň: Do 15. dubna 2009: (6 480 : 12) × 3 = 1 620 Kč Do 15. července 2009:

1 620 Kč

Do 15. října 2009:

1 620 Kč

Do 15. prosince 2009: (6 480 : 12) × 2 = 1 080 Kč Celková daňová povinnost bude pro rok 2009 6 480 Kč a na zálohách bude zaplaceno 5 940 Kč. Nedoplatek daně splatný 31. ledna 2010 bude činit 540 Kč. 2.2.2.3 Daňová povinnost pro vozidlo 4B7 2070 Vůz byl poprvé zaregistrován v lednu 2007, má 2 nápravy a maximální hmotnost 2,77 tun. Základní roční sazba daně činí 3 600 Kč a bude zde použita snížená sazba daně o 48%. Předpokládáme, že vůz bude předmětem daně po celé zdaňovací období. Roční snížená sazba daně bude činit: 3 600 × 0,52 = 1 872 Kč. Zálohy na daň: Do 15. dubna 2009: (1 872 : 12) × 3 = 468 Kč Do 15. července 2009: Do 15. října 2009:

468 Kč 468 Kč

Do 15. prosince 2009: (1 872 : 12) × 2 = 312 Kč Celková daňová povinnost bude činit 1 872 Kč a na zálohách bude zaplaceno 1 716 Kč. Doplatek daně splatný 31. ledna 2010 bude činit 156 Kč.

41

2.2.2.4 Daňová povinnost pro návěs 4B3 7188 Tento návěs byl poprvé zaregistrován v registru silničních vozidel v prosinci 2007. Má 3 nápravy a maximální hmotnost 39 tun. Základní roční sazba daně je 50 400 Kč. Při předpokladu, že návěs bude tentokrát předmětem daně po celé zdaňovací období a při uplatnění snížené daně o 48% bude daňová povinnost činit: 50 400 × 0,52 = 26 208 Kč. Zálohy na daň: Do 15. dubna 2009:

(26 208 : 12) × 3 = 6 552 Kč

Do 15. července 2009:

6 552 Kč

Do 15. října 2009:

6 552 Kč

Do 15. prosince 2009: (26 208 : 12) × 2 = 4 368 Kč Celková daňová povinnost pro rok 2009 bude činit 26 208 Kč a na zálohách bude zaplaceno 24 024 Kč. Vzniklý nedoplatek splatný k 31. lednu 2010 bude 2 184 Kč. 2.2.2.5 Daňová povinnost pro tahač 5B9 4515 Tahač byl uveden do provozu v září 2008. Má 2 nápravy a maximální hmotnost 19,7 tun. Roční sazba daně činí 29 100 Kč a bude zde uplatněna snížená sazba daně o 48%. Roční daňová povinnost tedy bude: 29 100 × 0,52 = 15 132 Kč. Zálohy na daň: Do 15. dubna 2009:

(15 132 : 12) × 3 = 3 783 Kč

Do 15. července 2009:

3 783 Kč

Do 15. října 2009:

3 783 Kč

Do 15. prosince 2009: (15 132 : 12) × 2 = 2 522 Kč Celková daňová povinnost bude činit 15 132 Kč a na zálohách bude zaplaceno 13 871 Kč. Daňová povinnost splatná k 31. lednu 2010 by byla 1 261 Kč.

Tabulka č. 8: Souhrn daňových povinností vybraných vozů pro rok 2009 ROČNÍ SAZBA DANĚ

SAZBA DANĚ SNÍŽENÁ

ZNI 0955

9 600

3B5 5660

SPZ

ZÁLOHY NA DAŇ

CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST

DO 15.4.

DO 15.7.

DO 15.10.

DO 15.12.

7 200

1 800

1 800

1 800

1 200

7 200

10 800

6 480

1 620

1 620

1 620

1 080

6 480

4B7 2070

3 600

1 872

468

468

468

312

1 872

4B3 7188

50 400

26 208

6 552

6 552

6 552

4368

26 208

5B9 4515

29 100

15 132

3 783

3 783

3 783

2 522

15 132

Zdroj: Vlastní výpočty 42

Tabulka č. 9: Srovnání daňových povinností u vybraných vozů za rok 2008 a 2009 SPZ

DAŇOVÉ POVINNOSTI ZA ROK 2008

DAŇOVÉ POVINNOSTI ZA ROK 2009

ZNI 0955

6 000

7 200

3B5 5660

6 120

6 480

4B7 2070

1 872

1 872

4B3 7188

8 736

26 208

5B9 4515

5 044

15 132

Zdroj: Vlastí výpočty

Jak vyplývá z tabulek č. 7, 8 a 9, výše silniční daně v České republice je skutečně závislá na datu první registrace, tedy na stáří vozidla. To bylo i hlavním cílem novely č. 246/2008 Sb., ze které vyplývá jednoznačná snaha vlády ČR o obnovení vozového parku a z toho plynoucí úleva pro životní prostředí.

43

2.3 Zdanění motorových vozidel a silniční daň na Slovensku Legislativní úprava daně z motorových vozidel je na Slovensku součástí Zákona č. 582/2004 Z.z.o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady ve znění pozdějších předpisů. Do konce roku 2008 byl tento zákon upravován celkem čtyřikrát, a to nařízeními č.747/2004 Z.z., 517/2005 Z.z.,538/2007 Z.z. a 465/2008 Z.z., které je platné pro zdaňovací období roku 2008 a 2009. Do konce roku 2007 existovalo v zákoně několik výrazných rozdílů oproti České republice. Za zdaňovací období roku 2008 došlo v zákoně k dalším změnám, které jsou platné i pro zdaňovací období roku 2009. (Zákon o miestnych daniach a miestnom poplatku, 2008)

2.3.1 Úprava zákona platná pro zdaňovací období 2007 Správcem daně z motorových vozidel je na Slovensku daňový úřad místně příslušný podle místa evidence vozidla. Daňový úřad poukazuje výnosy z této daně za kalendářní měsíc vždy do 15 dní následujícího měsíce tomu vyššímu územnímu celku, v jehož obvodě je motorové vozidlo evidováno. Daňová povinnost vzniká subjektům daně za předpokladu, že vyšší územní celek ve svém všeobecně závazném nařízení tuto daň zavede:


dnem počátku používání motorového vozidla pro podnikatelské účely




dnem přiřazení evidenčního čísla

Poplatník daně podává daňové přiznání místně příslušnému správci daně do 15 dní od vzniku daňové povinnosti. Daň se platí dopředu v plné výši za celé zdaňovací období do 31. ledna. Daňovou povinnost, která vznikne v průběhu zdaňovacího období, vypočítá poplatník daně poměrnou částí z roční sazby daně za zbývající dny zdaňovacího období. Zákonná úprava daně z motorových vozidel umožňuje poplatníkovi placení daně ve stejných splátkách, pokud je jeho daňová povinnost vyšší jak 50 000 Sk, v následujících termínech: do 31. ledna. 30. dubna, 31. července a 31. října. Pokud je daňová povinnost vyšší jak 250 000 Sk, je daň splatná v měsíčních splátkách ve výšce 1/12 roční sazby daně k poslednímu dni v měsíci. I v těchto případech je možné zaplatit celou daň naráz.

44

Roční sazbu daně stanovuje vyšší územní celek ve všeobecně závazném nařízení. Sazby daně nesmí však být nižší jak minimální sazby této daně uvedené v příloze č. zákona 582/2004 Z.z. ve znění pozdějších předpisů. Základem daně je stejně jak v České republice u osobních automobilů zdvihový objem motoru a u nákladních automobilů a jízdních souprav počet náprav a celková hmotnost. Rozdíl však nastává v délce období, kdy je vozidlo předmětem daně. Zatímco v České republice se počítá na celé měsíce, ve kterých bylo vozidlo předmětem daně, na Slovensku se tato daň počítá přesně na dny. (SCHULTZOVÁ, 2007)

2.3.2 Změny platné pro zdaňovací období roku 2008 a 2009 V placení daně z motorových vozidel nastaly pro rok 2008 rozsáhlé legislativní změny. Zavedla se povinnost platit čtvrtletní a měsíční zálohy na daň, změnila se definice poplatníka a nově je definován i vznik a zánik daňové povinnosti a taktéž předmět daně. Nový zákon vešel v platnost v prosinci 2007. Stanovil však, že v roce 2008 se ještě daňové přiznání k dani z motorových vozidel podávat nebude. Daňová přiznání se budou podávat zpětně za předcházející rok. Poplatník je tedy povinen podat daňové přiznání za rok 2008 poprvé do 31. ledna 2009. Dochází zde však k některým problémům, které souvisí s přechodem Slovenské republiky na novou platební měnu Euro:


Jestliže se v roce 2008 platila daň formou záloh, vyúčtuje se v daňovém přiznání v lednu 2009




Pokud se v roce 2008 nezaplatí splatná záloha vypočítaná v korunách, v roce 2009 se zaplatí po přepočtu v Eurech




Jestliže se bude daňové přiznání za rok 2008 podávat až v roce 2009, vypočítá se daň z vozidel podle pravidel, která platila ve zdaňovacím období roku 2008 a výsledná suma se přepočítá konverzním kurzem na Eura. (konverzní kurz →1 € = 30,1260 Sk)




Přeplatky a nedoplatky na dani z motorových vozidel, které vzniknou do 30. listopadu 2008, se budou oznamovat a vyčíslovat v korunách, podle pravidel platných k tomuto datu. Pokud vzniknou v prosinci, budou se oznamovat až v roce 2009, přepočítané na Eura. Přeplatek se vrátí v roce 2009 v Eurech.

45

K další změně dochází při určení poplatníka daně. Daň se odvádí příslušnému daňovému úřadu a platí ji především podnikatelé. Nově je však poplatníkem daně nejen držitel vozidla, ale například i osoba, která pouze používá vozidlo, jehož majitelem je firma, která má sídlo v zahraničí. Oproti roku 2007 se mění i období, kdy je vozidlo předmětem daně. Daňová povinnost vzniká až následující den po prvním použití vozidla pro účely podnikání a zaniká posledním dnem měsíce, ve kterém bylo použito naposledy. Další změna se týká placení záloh, oproti placení daně předem, jak tomu bylo do konce roku 2007. Pokud daňová povinnost nepřesáhne 20 000 Sk v roce 2008 (660 € v roce 2009), nemusí poplatník platit zálohy na daň. Stejně tak se zálohy na daň neplatí, pokud daňová povinnost vznikne v průběhu roku. V případě, že suma předpokládané daně se bude pohybovat mezi 20 000 Sk a 250 000 Sk v roce 2008 (660 € a 8292 € v roce 2009), poplatník je povinen platit zálohy na daň čtvrtletně ve výšce ¼ předpokládané výše daně. Pokud daň přesáhne sumu 250 000 Sk v roce 2008 (8292 € v roce 2009), je poplatník povinen platit měsíční zálohy na daň ve výši 1/12 předpokládané daňové povinnosti. Výnos daně z motorových vozidel, včetně výnosů za pokuty a sankční úroky je příjmem rozpočtu vyššího územního celku, v jehož územním obvodě je sídlo správce daně. Způsob použití těchto peněz je výlučně v kompetenci vyššího územního celku, stejně jako určení sazeb daně z motorových vozidel. Vyšší územní celky ale deklarují, že se snaží prioritně směřovat tento výnos právě do silničního hospodářství. Vyšší územní celek může rovněž určit i výjimky, snížit nebo odpustit daně vozům záchranné služby, požární ochrany, zemědělským strojům, a pokud je to ve veřejném zájmu, tak i vozidlům pravidelné autobusové dopravy. Rovněž se může snížit daň z vozidla použitého k podnikání, které splňuje evropské limity na snížení emisí ze zážehových a vznětových motorů. (Daň z áut má nové pravidlá, 2009) Celý systém ostatních místních daní představuje významný nástroj podpory místní ekonomiky na Slovensku. Použití výnosu těchto daní už několik roků směřuje na zabezpečení čistoty a údržby veřejných prostranství, stejně tak jako na zabezpečení dalších místních služeb. Transformací místních poplatků na místní daně se výrazně posílila úloha všeobecně závazného nařízení obce, resp. vyššího územního celku. V této právní normě může obec 46

podle místních podmínek uplatnit svoji zvýšenou daňovou pravomoc a přesně specifikovat svoje zájmy ve vztahu k občanům. (SCHULTZOVÁ, 2007)

2.3.3 Systém zpoplatnění silnic a dálnic Na Slovensku je používání dálnic a rychlostních silnic tak jako ve většině evropských zemí zpoplatněno. Podle údajů „Národnej diaľničnej spoločnosti“ (NDS) je k dispozici více jak 540 kilometrů dálnic a rychlostních a silnic. Z toho je zpoplatněných přibližně 420 km silničních komunikací pro všechna vozidla a pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny zhruba 330 km. Na Slovensku zůstává nadále jedinou možností úhrady za používání dálnic a silnic první třídy dálniční nálepka. Ukončení mýtného tendru, který na Slovensku probíhá, se neustále oddaluje kvůli námitkám uchazečů, proto nebyl dodržen plánovaný termín zavedení mýtného k 1. lednu 2009. Jako další termín je momentálně zmiňován říjen 2009. Mýto se má v první fázi vztahovat jen na kategorii užitkových vozidel nad 3,5 tuny, s nainstalovanými palubními jednotkami. Stejně jako v České republice ani na Slovensku však po zavedení mýta dálniční známky nevymizí. Řidiči motorových vozidel bez rozdílu, zda používají vozidlo k podnikání či nikoliv, zaplatí stejnou cenu za dálniční známky v roce 2008 i 2009. Poslední

zdražení

se

událo

před

dvěma

roky,

a

to

pouze

pro

nákladní

automobily.(eTREND radí: Diaľničné známky v roku 2008) 2.3.3.1 Nálepky podle druhu Motoristé si mohou na Slovensku vybrat z pěti druhů dálničních známek v závislosti na intenzitě využívání dálnic a silnic 1. třídy. Na trhu jsou k dispozici roční, devítiměsíční, měsíční, týdenní a jednodenní dálniční nálepky, které jsou však k dispozici pouze pro vozidla nad 3,5 tun. Náklady na výrobu jednodenních známek pro vozidla do 3,5 tun totiž převyšovaly jejich hodnotu, takže byly zrušeny již v roce 2005. O náležitostech dálničních známek (podobě, hodnotě a časové platnosti) rozhoduje Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky. Prodej a distribuci dálničních známek zabezpečuje na Slovensku NDS prostřednictvím smluvních prodejců, kterými jsou stejně jako v ČR čerpací stanice a pošty. (Diaľničné známky na rok 2009 v Slovenskej republike)

47

2.3.3.2 Platnost dálničních známek
Roční dálniční známka – platí od 1. ledna 2009 do 31. ledna 2010
Devítiměsíční známka – platí od 1. ledna 2009 do 30. září 2009
Měsíční známka – platí 30 dní včetně vyznačeného dne
Týdenní známka – platí 7 dní včetně vyznačeného dne
Jednodenní známka – platí 24 hodin od vyznačeného data a času Tabulka č. 10: Dálniční známky na Slovensku pro rok 2009

MOTOROVÁ VOZIDLA TYP ZNÁMKY roční devítiměsíční

do 3,5 tun

od 3,5 do 12 tun

nad 12 tun

-

-

36,50 € (1099,50 Sk) -

495,00 € (14912 Sk)

810,00 € (24402 Sk)

měsíční

9,90 € (298,00 Sk)

55,00 € (1656,50 Sk)

90,00 € (2711,00 Sk)

týdenní

4,90 € (147,50 Sk)

24,00 € (723 Sk)

40,00 € (1205,00 Sk)

jednodenní

-

8,60 € (259,00 Sk)

10,00 € (301,00 Sk)

Zdroj: Vlastní práce, Diaľničné známky na rok 2009 v Slovenskej republike

2.3.4 Výpočet silniční daně na Slovensku Při výpočtu daně z motorových vozidel na Slovensku bude nutný výpočet pouze u návěsu 4B3 7188 a tahače 5B9 4515, které byly poprvé zaregistrovány až v průběhu roku 2008. U ostatních vozidel se roční daňová povinnost bude shodovat s výší daňové sazby, neboť jsou předmětem daně po celé zdaňovací období. V roce 2009 již budou všechna vozidla předmětem daně za celé zdaňovací období, takže celkovou roční daňovou povinnost bude možné zjistit přímo z tabulky v příloze č. 2. Odlišný systém zdanění motorových vozidel v České a Slovenské republice by znemožnil komparaci obou systémů, neboť na Slovensku jsou sazby silniční daně rozdílné v každém z osmi krajů. Rozdíly v sazbách se liší v řádech stokorun až tisícikorun. Uvedená skutečnost vedla k rozhodnutí vypočítat průměrnou sazbu pro všechny váhové kategorie vozidel, aby bylo možno srovnat výši daňové povinnosti v obou státech. Průměrné sazby silniční daně na Slovensku jsou uvedeny v příloze č. 2.

48

2.3.4.1 Výpočet daně pro tahač 5B9 4515 na rok 2008 Pro správné určení výše daňové povinnosti je třeba znát přesné datum registrace. Tahač 5B9 4515 byl poprvé registrován 10. Září 2008. Výši daně tedy zjistíme ze vztahu: Daň = (31 442 / 365) × 112 = 9 647,95 Sk

2.3.4.2 Výpočet daně pro tahač 4B3 7188 na rok 2008 Jak je uvedeno ve velkém technickém průkazu, toto vozidlo bylo sice poprvé zaregistrováno již 18. prosince 2007, ale předmětem daně u firmy MESPEDO s.r.o. bylo teprve od 10. Září 2008. Pro výpočet daně tedy použijeme vztah: Daň = (73 014 / 365) × 112 = 22 404, 30 Sk

Tabulka č. 11 ukazuje výši daňových povinností u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. pokud by byly zdaněny v podmínkách Slovenské republiky, a to v sazbách roku 2008 a 2009.

Tabulka č. 11: Daňová povinnost za vybrané vozy firmy MESPEDO s.r.o.

DAŇOVÁ POVINNOST SPZ

2008

2009

ZNI 0955

14 575,00 Sk

483,80 €

3B5 5660

15 686,00 Sk

520,68 €

4B7 2070

5 356,00 Sk

177,78 €

5B9 4515

9 647,95 Sk

1 043,68 €

4B3 7188

22 404,30 Sk

2 183,69 €

Zdroj: Vlastní výpočty

49

Tabulka č. 12 zobrazuje komparaci výše daňových povinností v České republice a na Slovensku za zdaňovací období roku 2008. Porovnání za rok 2009 není možné z toho důvodu, že nelze s potřebnou přesností odhadnout vývoj kurzu obou srovnávaných měn. Aby bylo možné srovnání výše daní alespoň za rok 2008, byl na přepočet použit středový kurz České národní banky ze dne 31. prosince 2008, který činil: 100 SKK = 88,34 CZK. Rozdíly ve výši daňové povinnosti jsou ve většině případů značné. Podstatně vyšší sazby daní na Slovensku mají zřejmě souvislost se skutečností, že v této zemi dosud nebyl zaveden mýtný systém, takže tento způsob zdanění na Slovensku znamená o možnost méně, jak získat prostředky pro obnovu a údržbu dopravní infrastruktury.

Tabulka č. 12: Komparace daňových povinností ČR a SR za rok 2008 DAŇOVÁ POVINNOST V ROCE 2008 SPZ

ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

ZNI 0955

6 000 Kč

12 875,55 Kč

3B5 5660

6 120 Kč

13 857,00 Kč

4B7 2070

1 872 Kč

4 731,49 Kč

5B9 4515

5 044 Kč

8 523,00 Kč

4B3 7188

8 736 Kč

19 791,96 Kč

Zdroj: vlastní výpočty

50

2.4 Zdanění motorových vozidel a silniční daň v Rakousku V Rakousku podléhá nákladní doprava zdanění podle Zákona o výběru daní z nákladní dopravy, z roku 1992 (Bundesgesetz über die Erhebung einer Kraftfahrzeugsteuer KFzStG 1992). Zákon byl několikrát novelizován, přičemž poslední novela (I Nr. 64/2007) vešla v platnost 1. ledna 2007. Od 1. ledna 2004, kdy bylo v Rakousku zavedeno mýtné, se největší část daně z nákladní dopravy vybírá právě tímto způsobem a sazby původní silniční daně byly od tohoto data sníženy na polovinu. Poplatky za užívání silnic byly zrušeny. V Rakousku se silniční daň týká veškerých motorových vozidel a návěsů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tun. Patří sem i vlaky a motorové vozíky. Všechna vozidla kromě vlakových souprav a motorových vozíků musí ještě odvádět daň z pojištění, která je ještě navýšena povinným ručením a prémií z povinného ručení. (Die Kraftfahrzeugsteuer)

2.4.1 Úprava zákona platná od 1. července 2007 V Rakousku jsou od daně osvobozena tato vozidla, bez ohledu na to, ve které spolkové zemi jsou provozována:
Vozidla hasičů a záchranářů
Vozidla s modrým znakem autoškoly nebo vozidla označená zeleným znakem pro převoz důležitých osob či předmětů
Vozidla taxislužby
Motorová vozidla pro invalidy
Motocykly s obsahem do 100 cm3
Vlaky a motorové vozíky využívané v přírodě a v lesích
Samojízdné stroje
Motorová vozidla bez registrační povinnosti (např.s konstrukční rychlostí do 10km/h) Všechna výše jmenovaná vozidla musí být používána k danému účelu nejméně z 80%. Poplatníkem daně je každá osoba, která je vlastníkem nákladního vozidla, přihlášeného v Rakousku. Poplatník je povinen odvádět daň z nákladních vozidel příslušnému finančnímu úřadu za každé čtvrtletí, a to do 15. dne druhého následujícího měsíce, např. daň za 1. čtvrtletí je nutno odvést do 15. května téhož roku. 51

Výše daně se v Rakousku odvozuje pouze z maximální povolené hmotnosti vozidla, nebere se v úvahu ani počet náprav, ani stupeň eventuální ekologické normy EURO. Měsíční sazby daně na každou jednu tunu maximální hmotnosti nákladního vozidla jsou uvedeny v příloze č. 3. Výše měsíční daně se pak vypočítá prostým vynásobením příslušné sazby a počtem tun maximální hmotnosti. Pokud vozidlo nebylo předmětem daně po celý měsíc, vypočítáme daňovou povinnost jako součin 1/30 měsíční sazby a počtu tun maximální hmotnosti a výsledek ještě vynásobíme počtem dní, po které bylo vozidlo předmětem daně. Daňová povinnost se však vztahuje pouze na vozidla, jejichž maximální povolená hmotnost činí 3,5 tun a více. Poplatník je povinen vypočítat si daň sám za každé vozidlo zvlášť, to znamená v případě jízdních souprav samostatně za každý tahač a každý návěs. Daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období je nutno odevzdat příslušnému finančnímu úřadu do 31. března následujícího roku. U všech vozidel, která jsou zahrnuta v přiznání, musí být uveden typ vozidla, registrační značka, doba trvání daňové povinnosti a vyměřovací základ. (Die Kraftfahrzeugsteuer)

2.4.2 Výpočet silniční daně v Rakousku za rok 2008 V případě Rakouska bude nezbytné vypočítat daňovou povinnost za všechna srovnávaná vozidla, jelikož je v tomto případe nutné vynásobit všechny maximální povolené hmotnosti sazbou, která je určena pro jednu tunu. Vypočítané částky budou následně přepočítány středovým kurzem České národní banky ze dne 31. prosince 2008, který činil: 26,63 CZK = 1 € 2.4.2.1 Daňová povinnost pro vlek ZNI 0955 Vlek má maximální povolenou hmotnost 9,7 tun a vztahuje se na něj tedy sazba 2,54 € za každou tunu. Byl předmětem daně po celé zdaňovací období. Daňová povinnost: (9,7 × 2,54) × 12 = 295,68 € 2.4.2.2 Daňová povinnost pro vozidlo 3B5 5660 Skříňový nákladní automobil má maximální hmotnost 11,99 tun a bude se tedy na něj vztahovat stejná sazby jako v předchozím případě. Vozidlo bylo předmětem daně po celé zdaňovací období. Daňová povinnost: (11,99 × 2,54) × 12 = 365,40 €

52

2.4.2.3 Daňová povinnost pro vozidlo 4B7 2070 Maximální povolená hmotnost tohoto vozu činí pouze 2,77 tun. To znamená, že toto vozidlo by v Rakousku nebylo předmětem daně. 2.4.2.4 Daňová povinnost pro tahač 5B9 4515 Maximální hmotnost tohoto tahače činí 19,70 tun, vozidlo však nebylo předmětem daně po celé zdaňovací období, ale až od data registrace dne 10. září 2008. V tomto případě tedy musíme spočítat nejprve daňovou povinnost za měsíc září a potom za zbylé měsíce, tedy za říjen, listopad a prosinec. Daňová povinnost za září: [19,70 × (3,08 ÷ 30)] × 21 = 41,37 € Daňová povinnost za říjen – prosinec: (19,70 × 3,08) × 3 = 182,03 € Celková daňová povinnost: 41,37 + 182,03 = 223,40 € 2.4.2.5 Daňová povinnost pro návěs 4B3 7188 Maximální hmotnost návěsu činí 39 tun, vztahuje se na něj tedy stejná sazba jako na předchozí tahač a jelikož byl zaregistrován rovněž 10. září 2008, k výsledku dojdeme stejným způsobem, jako při výpočtu daňové povinnosti pro tahač. Daňová povinnost za září: [39,00 × (3,08 ÷ 30)] × 21 = 81,90 € Daňová povinnost za říjen – prosinec: (39,00 × 3,08) × 3 = 360,36 € Celková daňová povinnost: 81,90 + 360,36 = 442,26 €

Tabulka č. 13: Komparace daňových povinností ČR a Rakouska za rok 2008 DAŇOVÁ POVINNOST V ROCE 2008 SPZ

ČESKÁ REPUBLIKA

RAKOUSKO

ZNI 0955

6 000 Kč

7 837,96 Kč

3B5 5660

6 120 Kč

9 730,60 Kč

4B7 2070

1 872 Kč

-

5B9 4515

5 044 Kč

5 949,14 Kč

4B3 7188

8 736 Kč

11 777,38 Kč

Zdroj: vlastní výpočty

53

Tabulka č. 13 zobrazuje komparaci daňových povinností u vybraných vozidel za rok 2008. Pro přepočet byl použit středový kurz České národní banky, který ke dni 31. prosince 2008 činil: 1 € = 26,63 CZK. Rozdíly zde nejsou tak markantní jako v případě srovnání se Slovenskem. Dá se předpokládat, že jsou způsobeny především tím aspektem, že je v Rakousku brána v úvahu prakticky pouze hmotnost vozidla. Čím větší maximální hmotnost, tím vyšší daňová povinnost. Zároveň má Rakousko možnost získat část finančních prostředků na údržbu a obnovu dopravní infrastruktury výběrem mýtného.

2.4.3 Systém zpoplatnění silnic a dálnic v Rakousku Zpoplatnění silnic a dálnic funguje v Rakousku na podobném principu jako v České republice. Jedná se o zdanění formou dálničních známek a formou mýtného. 2.4.3.1 Dálniční známky v Rakousku V Rakousku mají povinnost platit daň za používání silnic a dálnic všechna vozidla s hmotností do 3,5 tun formou dálniční známky. Pro vozidla s návěsem je rozhodující nejvyšší přípustná hmotnost tažného vozidla, pro návěs povinná známka neplatí. Povinnost mít dálniční známku neplatí na šesti zvláštně zpoplatněných úsecích rakouských dálnic: Bosruck-Tunnel, Gleinalm-Tunnel, Tauern/Katschberg- Tunnel, Karawanken-Tunnel, Arlberg-Straβentunnel a Brenner Autobahn. Na těchto úsecích je povinné mýtné, které se platí přímo na místě. Důvodem tohoto opatření jsou nadprůměrné náklady na výstavbu, udržování a rozšiřování těchto úseků (viz tabulka č. 15). V Rakousku má poplatník možnost vybrat si ze tří druhů dálničních známek: roční, dvouměsíční a desetidenní. Jejich cena je rozdílná pro motocykly a pro ostatní vozidla s hmotností do 3,5 tuny. Dálniční známky lze v Rakousku zakoupit na čerpacích stanicích, v automobilových

klubech,

v mýtných

prodejnách,

v mýtném

centru

ASFINAG

Brennerpass a v prodejnách tabáku. Dodržování povinnosti zakoupení dálniční známky se kontroluje při silničních kontrolách. Pokud řidič nemá dálniční známku a měl ji mít, zaplatí tzv. náhradní mýtné ve výši 120,- EUR. ( Vignettenpreise pro Fahrzeugkategorie, 2009)

54

Tabulka č. 14: Dálniční známky v Rakousku pro rok 2009 TYP ZNÁMKY

MOTOCYKLY

VOZIDLA DO 3,5 TUN

roční

29,50 €

73,80 €

dvouměsíční

11,10 €

22,20 €

desetidenní

4,40 €

7,70 €

Zdroj: vlastní práce, Vignettenpreise pro Fahrzeugkategorie (2009)

Tabulka č. 15: Zvláštně zpoplatněné úseky dálnic v Rakousku NÁZEV

DÉLKA

ÚSEKU

ÚSEKU

2 nápravy

3 nápravy

4 a více náprav

Bosruck

10 km

4,09 €

5,73 €

8,59 €

Gleinalm

25 km

9,71 €

13,59 €

20,39 €

einalmi Tauern

47 km

13,91 €

19,47 €

29,22 €

Karawanken

10 km

9,20 €

12,88 €

19,32 €

Brenner

35 km

24,02 €

33,64 €

50,63 €

34 km

23,30 €

32,63 €

48,91 €

16 km

8,89 €

12,45 €

18,67 €

Arlberg

TYP VOZIDLA

Zdroj: vlastní práce, Vignettenpreise pro Fahrzeugkategorie (2009)

2.4.4 Mýtný systém v Rakousku V Rakousku bylo zavedeno kilometrické mýtné pro nákladní automobily a autobusy od 1. ledna 2004. Nicméně již dříve docházelo v této zemi k regulaci nákladní kamionové dopravy. Jednalo se zejména o opatření ke snížení emisí NOx. Byly zavedeny tzv. ekobody, jejichž cílem bylo snížit mezi roky 1992 a 2003 emise NOx z těžkých nákladních vozidel o 60%. Každé nákladní vozidlo projíždějící Rakouskem muselo být držitelem určitého počtu ekobodů odpovídajících jeho emisní třídě. Tyto ekobody byly Evropskou komisí rozdělovány mezi jednotlivé členské státy. (BRZOBOHATÝ, PŘIBYL, ŠOLC, 2008)

55

Rakousko patří k těm zemím, kde se intenzita nákladní dopravy zvyšovala v posledních letech velkým tempem. Je to dáno zejména růstem mezinárodního obchodu v Evropské unii a následným zvýšením tranzitní dopravy. Rakousko leží jak na trasách spojujících Balkán s Německem, tak na trasách, které spojují střední Evropu s Itálií. Zejména tento proud dopravy zatěžuje alpská údolí. Vzhledem k jejich tvaru se v nich hromadí emise mnohem více než v otevřené krajině a také hluk z dopravy zde představuje závažnější problém. Navíc se zde vyskytují citlivé ekosystémy, které jsou zvýšenou dopravou poškozovány. Ze všech výše zmíněných důvodů uplatňuje Rakousko speciální přirážku k mýtnému na šesti horských úsecích. Na druhou stranu existuje možné riziko přejezdu části tranzitních vozidel z jihovýchodní do západní Evropy přes Českou republiku namísto alternativní trasy přes Rakousko. Na rozdíl od České republiky, kde povinnosti platit mýtné podléhají zatím pouze automobily s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 tun, v Rakousku tuto povinnost mají všechna vozidla s hmotností nad 3,5 tun. K výběru mýtného se stejně jako v ČR používá výhradně elektronický systém, jehož provozovatelem je zde společnost ASFINAG. V Rakousku je mýtné vybíráno na přibližně 2 000 km, zatímco v ČR na 1 200 km dálnic. Dle rakouského zákona o mýtném poplatku je zavedením mýtného sledováno získání peněžních prostředků sloužících k financování údržby, provozu a výstavby dálniční sítě. Primárním cílem tedy není regulace objemu dopravy. Mýtné se platí v Rakousku obdobně jako v ČR dvěma možnými způsoby, a to způsobem Pre-Pay nebo Post-Pay (oba způsoby byly podrobněji popsány v kapitole 1.4.3). K monitorování ujetých kilometrů slouží v Rakousku palubní jednotka GO-BOX, která musí být naistalována na vnitřní straně čelního skla. Na každou poznávací značku musí být zakoupen jeden GO-BOX. Jeho cena v Rakousku činí 5,00 € a lze ho zakoupit na všech distribučních místech GO, kterými jsou především čerpací stanice, automobilové kluby, mýtné prodejny a servisní centrum ASFINAG Brennerpass. (Bemautung von Fahrzeugen > 3.5 t HzG) Výška mýtného se na rozdíl od České republiky, kde je kromě počtu náprav zohledněn navíc stupeň znečištění ovzduší EURO, v Rakousku řídí pouze počtem náprav a ujetých kilometrů. Na šesti zvláštně zpoplatněných úsecích (viz tabulka č. 13) však platí zvýšený tarif mýtného. Obecně jsou poplatky za mýtné v Rakousku výrazně vyšší než v České republice, a to bohužel i u vozidel s vysokou emisní náročností. (BRZOBOHATÝ, PŘIBYL, ŠOLC, 2008) 56

Tabulka č. 16: Mýtné sazby v Rakousku platné pro rok 2009 NÁPRAVY

2

3

4 a více

TARIF BEZ 20% DPH

0,158 €/km

0,2212 €/km

0,3318 €/km

Zdroj: vlastní práce, Bemautung von Fahrzeugen > 3.5 t HzG

Hlavní výzvu pro rakouský mýtný systém v současné době představuje rozšíření mýtného na celou silniční síť v délce 106 000 km a do roku 2010 rozčlenění sazeb mýtného podle emisních tříd, což v Rakousku zatím nefunguje. Rakousko tedy v nejbližší době čeká podobný úkol jako Českou republiku, tedy rozšíření mýtného na celou silniční síť. Na rozdíl od situace v České republice existují však v Rakousku početné studie, které transparentně vysvětlují reálné náklady silniční dopravy. Také analýza fungování současného systému je v pokročilejším stádiu. Celkově shrnuto, je v Rakousku informovanost a vůbec diskuze o celém systému na podstatně vyšší úrovni. (BRZOBOHATÝ, PŘIBYL, ŠOLC, 2008)

57

Tabulka č. 17: Přehledné srovnání mýtného systému v ČR a v Rakousku ZEMĚ

ČESKÁ REPUBLIKA

1. ledna 2007 Datum zavedení systému Vozidla s povinností platit Vozidla s hmotností nad mýto 12 tun Veličiny ovlivňující výši 1. Počet kilometrů poplatku 2. Počet náprav 3. Norma EURO Dálniční síť a rychlostní Rozsah zpoplatněné sítě komunikace 1. Snížení tranzitu přes ČR Cíl zavedení 2. Regulace dopravních proudů 3. Zvýšení výhodnosti železniční dopravy 4. Zvýšení příjmů pro financování dopravní infrastruktury Objíždění zpoplatněných Ano, situace není dosud úseků vyřešena Možnosti rozšíření 1. Rozšíření na celu síť systému do budoucna 2. Zpoplatnění vozidel nad 3,5 tun 3. Zvýšení sazeb

RAKOUSKO 1. ledna 2004 Vozidla s hmotností nad 3,5 tun 1. Počet kilometrů 2. Počet náprav Dálniční síť a rychlostní komunikace Získání peněžních prostředků k financování provozu, výstavby a údržby dálniční sítě

Ano, proto omezení možnosti přepravy na vedlejších komunikacích 1. Rozšíření na celou síť 2. Navýšení poplatku 3. Začlenění emisní třídy do výpočtu poplatku

Zdroj: vlastní práce, BRZOBOHATÝ, PŘIBYL, ŠOLC (2008)

58

2.5 Závěrečná komparace daňových povinností Tabulka č. 18 přehledně shrnuje všechny získané údaje, které se týkají výše daňových povinností ve všech třech zkoumaných zemích. Jednoznačně z ní vyplývá, že každý stát přistupuje k dané problematice trochu odlišným způsobem. Zatímco v České republice a v Rakousku nejsou částky daňových povinností příliš rozdílné, na Slovensku je rozdíl značný. Hlavním důvodem je zřejmě fakt, že zde nebylo dosud zavedeno mýtné a navíc si výši sazeb daně z motorových vozidel určuje každý s osmi slovenských krajů dle svého uvážení. Horní hranice těchto sazeb není nijak omezena.

Tabulka č. 18: Závěrečná komparace daňových povinností vybraných zemí DAŇOVÁ POVINNOST V ROCE 2008 SPZ

ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKO

RAKOUSKO

ZNI 0955

6 000 Kč

14 575 Kč

7 837,96 Kč

3B5 5660

6 120 Kč

15 686 Kč

9 730,60 Kč

4B7 2070

1 872 Kč

5 356 Kč

-

5B9 4515

5 044 Kč

9 647,95 Kč

5 949,14 Kč

4B3 7188

8 736 Kč

22 404,30 Kč

11 777,38 Kč

Zdroj: vlastní výpočty

59

ZÁVĚR Bakalářská práce se věnovala v teoretické části analýze zákona o dani silniční v České republice. Byl sledován jeho vývoj od zavedení v roce 1993 až po současnost. Hlavní pozornost se soustředila na aktuální znění zákona, platné od loňského roku a změnám, které jsou platné pro rok 2009. Ze sledovaného trendu je patrné, že téměř všechny změny, kterými zákon prošel, sledovaly především snahu o motivaci dopravců k ekologičtějšímu chování. Prostředkem ke splnění tohoto cíle byly v první řadě úlevy na dani pro ta vozidla, která splňují přísnější emisní limity EURO. Tímto aspektem se poprvé zabývala novela zákona č. 303/2000 a dále potom novely 102/2004 a 246/2008. Novela zákona o dani silniční č. 246/2008 se dále zabývá možnostmi úlev pro ekologicky šetrnější vozy tím, že zcela osvobozuje od daně vozidla na elektrický, hybridní či další alternativní způsoby pohonu. Na druhé straně naopak zvyšuje sazby silniční daně pro starší automobily, konkrétně ty, které byly poprvé registrovány v České republice před 31. prosincem 1989. Praktická část je věnována hlavnímu cíli práce, kterým je analýza silničních daní jednak v České republice a jednak ve dvou vybraných zemích Evropské unie. Záměrně byly vybrány Slovensko a Rakousko, vzhledem k obdobné geografické poloze s ČR. Následným krokem byla komparace jednotlivých systémů zdanění ve vybraných státech. Obecně lze říci, že Česká republika a Rakousko se ve svých přístupech k dané problematice příliš neliší. Zatímco Česká republika řeší problém ekologie přímo zákonem o dani silniční formou různých slev na dani, Rakousko používá spíše formu zdražení mýtných sazeb v některých ekologicky významných lokalitách a v zákoně o zdanění nákladní dopravy již tento problém neřeší. Zcela odlišný způsob přístupu lze spatřovat na Slovensku. Zde je daň z motorových vozidel součástí zákona o místních poplatcích a každý z osmi slovenských krajů může s takto získanými finančními prostředky nakládat libovolným způsobem. Dalším rozdílným rysem je fakt, že slovenské kraje si samy určují sazby daně z motorových vozidel, přičemž úlevy na dani pro ekologicky šetrnější vozy nabízí pouze pět ze všech osmi krajů. Zatímco minimální sazby silniční daně zde upravuje zákon, jejich horní hranice není nijak omezena. Mýtný systém na Slovensku dosud nebyl zaveden, i když se zde tento krok systematicky připravuje.

60

Ze získaných výsledků lze vyvodit pro Českou republiku takový závěr, že zvolený způsob zdanění nákladní dopravy splňuje všechna potřebná kritéria pro zlepšení životního prostředí a pro motivaci k ekologičtějšímu chování dopravců. Kladně lze hodnotit i plánované rozšíření mýtného na celou silniční síť a povinnost platit mýtné pro nákladní automobily již od maximální hmotnosti 3,5 tun. Dá se předpokládat, že v tomto smyslu vykročila Česká republika správným směrem.

61

POUŽITÉ ZDROJE Knihy JANOUŠEK, K. Daň silniční s komentářem. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 127 s. ISBN 978-80-7263-470-5.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie - úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0.

SCHULTZOVÁ, A. a kol. Daňovníctvo - daňová teória a politika. 1. vyd. Bratislava: Lura Edition, 2007. ISBN 978-80-8078-161-3.

SIKOROVÁ, E. Vstup České republiky do Evropské unie v kontextu rozvoje podnikání a aplikace české účetní a daňové terminologie. Opava: Studia Oeconomica, 2004. ISBN 80-7248-277-7.

Časopisy DIKY, A. Změny zákona o dani silniční platné již pro rok 2000. Účetní a daně, 2000, č. 12, strana 10.

JANOUŠEK, K. Změny zákona o dani silniční od 1. ledna 2003. Účetní a daně, 2003, č. 2, strana 32.

JANOUŠEK, K. Změny zákona o dani silniční. Účetní a daně, 2004, č. 5, strana 25.

JANOUŠEK, K. Daň silniční za rok 2007 a v roce 2008. Účetní a daně, 2008, ročník XI, č. 1, strana 18-20.

62

JANOUŠEK, K. Co přinesla novela zákona o dani silniční. Účetní a daně, 2008, ročník XI, č. 7-8, strana 4-10.

NOVOTNÝ, J. Mýtné loni vyneslo 6,14 miliardy korun. Právo, 3. ledna 2009, strana 21.

ŠABATA, J. Krátce k novele zákona o dani silniční. Účetní a daně, 2002, č. 1, strana 28.

ŠLEHOFEROVÁ, J. Silniční daň. Účetní a daně, 1998, č. 5, strana 3.

Zákon o miestnych daniach a miesnom poplatku. Daňový sprievodca s komentárom 2008, Strana 105. Bratislava: ECOPRESS, 2008.

Internetové zdroje BRZOBOHATÝ, T. Analýza vlivů mýtného na intenzitu silniční a nákladní dopravy v České republice, Nadace Partnerství, 2008 [online]. [cit. 2009-01-10]. Dostupné z: .

BRZOBOHATÝ T., PŘIBYL P., ŠOLC J. Srovnávací studie systému výkonového zpoplatnění silnic pro nákladní dopravu, Nadace Partnerství, 2008 [online]. [cit. 2009-03-09]. Dostupné z: .

Bemautung von Fahrzeugen > 3.5 t hzG [online]. [cit. 2009-04-01]. Dostupné z: .

ČTK, Na mýtném se vybralo zhruba o 80 milionů korun méně než loni.[online]. Poslední revize 28. 1. 2009. [cit. 2009-03-09]. Dostupné z:< http://www.financninoviny.cz.>.

Dálniční kupóny pro rok 2008 jdou v sobotu do prodeje – distribuce zajištěna [online]. Poslední revize 28. 11. 2007. [cit. 2009-01-05]. Dostupné z: .

63

Daň z áut má nové pravidlá [online]. Poslední revize 20. 2. 2009 [cit2009-03-17]. Dostupné z: .

Daň z motorových vozidiel [online]. Poslední revize 5. 11.2008. [cit. 2009-03-16]. Dostupné z: .

Diaľničné známky na rok 2009 v Slovenskej republike [online]. Poslední revize 11. 12. 2008 [cit. 2009-03-16]. Dostupné z: .

Das Vignettenpflichtige Straβennetz [online]. Dostupné z: .

Die Kraftfahrzeugsteuer [online]. [cit2009-04-01]. Dostupné z:.

Elektronické mýto [online] [cit. 2009-01-15]. Dostupné z:.

e-TREND radí: Diaľničné známky v roku 2008 [online]. Poslední revize 7. 7. 2008. [cit. 2009-03-16]. Dostupné z: .

Inkaso daní v letech 1993 – 2007 [online]. Poslední revize 23. 10. 2008. [cit2009-01-03]. Dostupné z: .

Mýtný systém v ČR od 1. 1. 2009 [online]. [cit. 2009-01-15]. Dostupné z: . 64

Přehled dvoudílných kupónů pro rok 2009 [online]. Dostupné z: .

Schéma sítě komunikací ČR (2009), jejichž užití podléhá mýtnému [online]. Dostupné z: .

Vignettenpreise pro Fahrzeugkategorie [online]. Dostupné z: .

Ostatní zdroje Daňové přiznání k dani silniční firmy MESPEDO s.r.o. za kalendářní rok 2008 Velké technické průkazy vybraných vozidel firmy MESPEDO s.r.o.

65

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Soustava daní ČR a EU ................................................................................12 Tabulka č. 2: Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 - 2007 (v mil. Kč).......................18 Tabulka č. 3: Poplatník daně silniční .................................................................................24 Tabulka č. 4: Mýtné sazby platné od 1. ledna 2008...........................................................27 Tabulka č. 5: Dálniční známky v ČR platné pro rok 2009.................................................30 Tabulka č. 6: Vozový park firmy MESPEDO s.r.o............................................................36 Tabulka č. 7: Souhrn daňových povinností vybraných vozů za rok 2008 .........................40 Tabulka č. 8: Souhrn daňových povinností vybraných vozů pro rok 2009........................42 Tabulka č. 9: Srovnání daňových povinností u vybraných vozů za rok 2008 a 2009........43 Tabulka č. 10: Dálniční známky na Slovensku pro rok 2009 ............................................48 Tabulka č. 11: Daňová povinnost za vybrané vozy firmy MESPEDO s.r.o. .....................49 Tabulka č. 12: Komparace daňových povinností ČR a SR za rok 2008 ............................50 Tabulka č. 13: Komparace daňových povinností ČR a Rakouska za rok 2008 .................53 Tabulka č. 14: Dálniční známky v Rakousku pro rok 2009...............................................55 Tabulka č. 15: Zvláštně zpoplatněné úseky dálnic v Rakousku.........................................55 Tabulka č. 16: Mýtné sazby v Rakousku platné pro rok 2009 ...........................................57 Tabulka č. 17: Přehledné srovnání mýtného systému v ČR a v Rakousku........................58 Tabulka č. 18: Závěrečná komparace daňových povinností vybraných zemí....................59

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Rozdělení vozidel do druhů...........................................................................22 Schéma č. 2: Předmět daně silniční ....................................................................................23 Schéma č. 3: Zpoplatněné úseky v ČR platné od 1. ledna 2009 .........................................27 Schéma č. 4: Výše daně ......................................................................................................33

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 – 2007 ...............................................18

66

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Roční sazby silniční daně v České republice .................................................68 Příloha č. 2: Roční sazby silniční daně na Slovensku pro rok 2008 a 2009.......................70 Příloha č. 3: Měsíční sazby silniční daně v Rakousku .......................................................72

¨

67

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Roční sazby silniční daně v České republice

OSOBNÍ AUTOMOBILY OBSAH MOTORU

SAZBA

800 cm3

1 200 Kč

Nad 800 cm3 – 1250 cm3

1 800 Kč

Nad 1250 cm3 – 1500 cm3

2 400 Kč

Nad 1500 cm3– 2000 cm3

3 000 Kč

Nad 2000 cm3– 3000 cm3

3 600 Kč

Nad 3000 cm3

4 200 Kč

Do

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY POČET

MAXIMÁLNÍ

NÁPRAV

HMOTNOST

1 náprava

2 nápravy

SAZBA

POČET

MAXIMÁLNÍ

SAZBA

NÁPRAV

HMOTNOST

3 nápravy

Do 1 t

1 800 Kč

Do 1 t

1 800 Kč

Nad 1 t – 2 t

2 700 Kč

Nad 1 t – 3,5 t

2 400 Kč

Nad 2 t – 3,5 t

3 900 Kč

Nad 3,5 t – 6 t

3 600 Kč

Nad 3,5 t – 5 t

5 400 Kč

Nad 6 t – 8,5 t

6 000 Kč

Nad 5 t – 6,5 t

6 900 Kč

Nad 8,5 t – 11 t

7 200 Kč

Nad 6,5 t – 8 t

8 400 Kč

Nad 11 t – 13 t

8 400 Kč

Nad 8 t

9 600 Kč

Nad 13 t – 15 t

10 500 Kč

Do 1 t

1 800 Kč

Nad 15 t – 17 t

13 200 Kč

Nad 1 t – 2 t

2 400 Kč

Nad 17 t – 19 t

15 900 Kč

Nad 2 t – 3,5 t

3 600 Kč

Nad 19 t – 21 t

17 400 Kč

Nad 3,5 t – 5 t

4 800 Kč

Nad 21 t – 23 t

21 300 Kč

Nad 5 t – 6,5 t

6 000 Kč

Nad 23 t - 26 t

27 300 Kč

Nad 6,5 t – 8 t

7 200 Kč

Nad 26 t – 31 t

36 600 Kč

Nad 8 t – 9,5 t

8 400 Kč

Nad 31 t – 36 t

43 500 Kč

Nad 9,5 t – 11 t

9 600 Kč

Nad 36 t

50 400 Kč

Nad 11 t – 12 t

10 800 Kč

Do 18 t

8 400 Kč

Nad 12 t – 13 t

12 600 Kč

Nad 18 t – 21 t

10 500 Kč

Nad 13 t – 14 t

14 700 Kč

Nad 21 t – 23 t

14 100 Kč

Nad 14 t – 15 t

16 500 Kč

Nad 23 t – 25 t

17 700 Kč

Nad 15 t – 18 t

23 700 Kč

Nad 25 t – 27 t

22 200 Kč

Nad 18 t – 21 t

29 100 Kč

Nad 27 t – 29 t

28 200 Kč

Nad 21 t – 24 t

35 100 Kč

Nad 29 t – 32 t

33 300 Kč

Nad 24 t – 27 t

40 500 Kč

Nad 32 t – 36 t

39 300 Kč

Nad 27 t

46 200 Kč

Nad 36 t

44 100 Kč

4 nápravy +

Příloha č. 2: Roční sazby silniční daně na Slovensku pro rok 2008 a 2009

OSOBNÍ AUTOMOBILY OBSAH MOTORU

SAZBY PRO ROK 2008

SAZBY PRO ROK 2009

Do 900 cm3

1 756,00 Sk

58,29 €

Nad 900 cm3 – 1 200 cm3

2 291,00 Sk

76,00 €

Nad 1 200 cm3 – 1 500 cm3

3 259,00 Sk

108,18 €

Nad 1 500 cm3 – 2 000 cm3

3 526,00 Sk

117,00 €

Nad 2 000 cm3 – 3 000 cm3

5 097,00 Sk

169,19 €

Nad 3 000 cm3

6 077,00 Sk

201,72 €

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY S 1 – 2 NÁPRAVAMI CELKOVÁ SAZBY PRO ROK 2008 (Sk) SAZBY PRO ROK 2009 (€) HMOTNOST ZÁKLADNÍ EURO 3 EURO4+ ZÁKLADNÍ EURO 3 EURO4+ V TUNÁCH Do 1 tuny 2011 2016 1906 66,75 66,92 63,26 1-2

3622

3584

2688

120,23

118,97

89,22

2-4

5146

5677

5356

170,81

188,44

177,78

4-6

8774

8376

7888

291,24

278,03

261,83

6-8

11600

11052

8576

385,05

366,86

284,67

8-10

14575

13877

13140

483,80

460,63

436,16

10-12

17406

16581

15686

577,77

550,38

520,68

12-14

21787

20743

19606

723,19

688,54

650,80

14-16

26180

24917

23564

869,02

827,09

782,18

16-18

30561

29099

27502

1014,44

965,90

912,90

18-20

34929

33273

31442

1159,43

1104,46

1043,68

20-22

40761

38824

36714

1353,00

1288,72

1218,68

22-24

46634

44396

41996

1547,96

1473,67

1394,00

24-26

52459

49965

47216

1741,32

1658,53

1567,28

26-28

58271

55496

52460

1934,24

1842,13

1741,35

28-30

64051

61005

57670

2126,10

2025,00

1914,29

Nad 30 tun

69882

66544

62922

2319,65

2208,85

2088,63

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY SE 3 NÁPRAVAMI CELKOVÁ SAZBY PRO ROK 2008 (Sk) SAZBY PRO ROK 2009 (€) HMOTNOST ZÁKLADNÍ EURO 3 EURO 4+ ZÁKLADNÍ EURO 3 EURO 4+ V TUNÁCH Do 15 tun 16008 15258 14408 531,36 506,47 478,26 15-17

19003

18126

17083

630,78

601,67

567,05

17-19

23399

22318

21078

776,70

740,82

699,66

19-21

27794

26512

25053

922,59

880,04

831,60

21-23

32188

30694

28990

1068,44

1018,85

962,29

23-25

36462

34778

32851

1210,31

1154,42

1090,45

25-27

40870

38912

36836

1356,63

1291,64

1222,73

27-29

45265

43174

40763

1502,52

1433,11

1353,08

29-31

49660

47348

44738

1648,41

1571,66

1485,03

31-33

55433

52854

49932

1840,03

1754,43

1657,44

33-35

61376

58512

55316

2037,31

1942,24

1836,15

35-37

67222

64110

60563

2231,36

2128,06

2010,32

37-40

73014

69596

65786

2423,62

2310,16

2183,69

Nad 40 tun

78839

75182

71020

2616,97

2495,58

2357,43

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY SE 4 A VÍCE NÁPRAVAMI CELKOVÁ SAZBY PRO ROK 2008 (Sk) SAZBY PRO ROK 2009 (€) HMOTNOST ZÁKLADNÍ EURO 3 EURO 4+ ZÁKLADNÍ EURO 3 EURO 4+ V TUNÁCH Do 23 tun 20403 19462 18385 677,25 646,02 610,27 23-25

24798

23634

22350

823,14

784,50

741,88

25-27

29194

27838

26285

969,06

924,05

872,50

27-29

33569

32000

30253

1114,28

1062,20

1004,21

29-31

37965

36194

34190

1260,20

1201,42

1134,90

31-33

42565

41780

39483

1412,90

1386,84

1310,59

33-35

49660

47348

44738

1648,41

1571,66

1485,03

35-37

55433

52854

49932

1840,04

1754,43

1657,34

37-40

61370

58502

55316

2037,11

1941,91

1836,15

Nad 40 tun

67221

64110

60573

2231,33

2128,06

2010,65

Příloha č. 3: Měsíční sazby silniční daně v Rakousku

MAXIMÁLNÍ HMOTNOST Do 12 tun

MĚSÍČNÍ SAZBA ZA KAŽDOU TUNU 2,54 €

12 – 18 tun

2,72 €

Nad 18 tun

3,08 €

OMEZENÍ Minimálně 21,80 €/měsíc

TAHAČ: maximálně 123,40 €/měsíc NÁVĚS: maximálně 98,72 €/měsíc