Richard Mut'her • Knut Haganis
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S. H .A.)
Authorized translation from English language edition by MANAGEMENT AND INDUSTRIAL RESEARCH PUBLICATIONS P. 0. Box 7133, Kansas City, Missouri 64113 (Publishers) and INDUSTRIAL EDUCATION INSTITUTE 221 Columbus Avenue, Boston, Massachusetts 02116 (Distributors)
Copyright ©, 1969, by Muther International All rights reserved Kniha, ani jeji Casti nesmeji bYt gadnYm zpilsobem reprodukovany bez pisemneho svoleni vydavatele. VYjimkou jsou pracovni formulate uvedene na konci knihy, ktere mohou bYt reprodukovany pro pottebu podnikii nebo jednotlivcii, pokud se uvede jejich pfivodni pramen.
Richard Muther • Knut Haganis
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.)
Richard Muther president spoleenosti Richard Muther and Associates, Inc., Kansas City, Missouri Industrial and Management Engineering Consultants Knut Haganiis reditel spolecnosti Muther International, vedoucl reditel firmy Knut Haganiis A. S., Oslo, Norsko Consultants in Industrial and Transport Engineering
Praha 1973 SNTL Nakladatelstvi technicke literatury
Praktickir:pfiru6ka pro rozbory a volbu optimalni varianty manipulace a materialem. Navazuje na knihu R. Muthera „Systematicke projektovani (S.L.P.)", jejii druhe vydani vyslo v SNTL na jafe r. 1972. Je pfinosem pro modernizaci zavodei, protole metodicky fesi zakladni otazky toku materialu (vfroby) a manipulace s materialem. Zahrnuje vzorovf postup praci a doklada jej mnoha typovfmi schernaty a formulifi. Je ur6ena pracovnikiim vgech organa a organizaci (podnikA, projektoqch ilstavti a nadpodnikovfth organii), ktere se v souvislosti s vkrobni a investi6ni 6inriosti zabSrvaji manipulaci s materialem. Zvlast cenna je pro projektanty zavodii viech priunyslovSrch odv6tvi. Je to uiiteZna pomficka i pro studujici na v5ech vysolOch a stfednich odbornfth §kolich technickeho a ekonomickeho smeru.
Z originalu:Systematk Handling Analysis, vydaneho nakladatelstvimplanagement andlIndustrial Research Publications, P. 0. Box37133, Kansas. City, Missouri 64113, pfelaili Ing. Antonin r(Iha a Dr. Stanislav Klima
Revize pfekladu: Ing. Zdenek Anto5
Redakce ekonomicke a poly-technicke literatury — hlavni redaktor Dr. Jaroslav Jelinek © by Muther International, 1969 Translation Ing. Antonin .'ha — Dr. Stanislav Klima, 1973
Obsah
Pfedmluva k americkemu vyclani Pfekladatele nagemu Ctenifi PRVNI CAST 0. Zakladnipojmy
16
Co je systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) • Ctyfi faze systematickeho . navrhovani manipulace s materialem • KlMove 'id* • Schema postupu • Blokove schema se hodi pro druhou i tfeti.fazi • Smluvene zna6ky • Schematicky pfiklad jednoducheho projektu • Systematicke navrhovani manipulace s materialem je organizovanYm postupem DRUHA CAST 24
Klasifikace materialu
Zakladni skupiny materialu • Hlavni charakteristicke znaky materialu • Postup pfi klasifikaci materialu • Klasifika6ni souhrn materialu Dispozice
32
Nerozlanost dispozice a manipulace s materialem • Vliv dispozice na manipulaci • Druhy dispozic • Smer toku materialu • Co !name vedet o dispozici Rozbork- pohybu materialu
37
Material • Trasy • Tok materialu • Mefeni materialu • Jak analyzovat pohyb materialu • Rozbor vYrobniho postupu • Rozbor vstupu a vstupu • Pfehled pohybu materialu Znizorfiovancpohybu materialu
53
Wane zpiisoby znazoriiovani toku materialu • Schema toku materialu • Diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu Metody:manipulace s materialem
5g
System pohybu materialu • Zafizeni pro manipulaci s materialem • Pfepravni jednotka • Manipulgni metody
5
Piledbeine navrhy manipulace s materialem
64
Smluvene znaCky • Zpfisoby zaznamu navrhovanYch manipulaenich metod • Vice nei jedno tegeni Modifikace a omezeni
71
Manipulaeni operace • Ostatni modifikace a omezeni • Prakticka omezeni je mane zmenit • Varianty navrha 77
Viposeet poiadavka
Ureeni metod • Vysvetlenf ostatnich amen • VYpoCet potteby zatizeni a pracovnikfi • Vypoeet investienich a provoznfch nakladfi • VypoCetni formulate • latedkladani variant tegenf Hodnoceni variant
83
Jasne zpracovani a ozngeni variant • Porovnini naklada • initele, ktere nelze vyeislit • Vyhody a nevYhody • Rozbor vaienYch hodnot einitelfi a podminek • Hodnoceni zatizeni • Shrnuti druhe faze TRETI CAST Detailni FeKeni manipulace s materialem
94
Pouzitf blokoveho schematu systematickeho navrhovani manipulace s mate. rialem ye tteti fazi • Pracovnf formulate maleho formatu • Ptiklad tteti faze Vnegf dopravn1 pripojeni
103
Udaje pro prvni fazi • Shromaidovani Adaja • Zatizeni pro ptijem materialu a expedici Realizace
107
Realizaeni vykresy a pokyny • Nakup manipulaCniho zatizeni a bezpeenost prace • Koordinace realizaenich pracf • Ptiprava pracovnikfi na menu • Ptiprava rozbehu vyroby Zaver Ptilohy I ai IV Pracovnf formulate na volnych listech (v °bake na zadni desce vazby)
6
113 115
Pfedmluva k americkemu vyclani
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (Systematic Handling Analysis — S.H.A.) 1) je organizovany, systematickY postup resent problemu manipulace s materialem. Byli jsme si vedomi toho, ie prumysl i obchod potrebuji nejaky organizovany metodickY postup k resent manipulaCnich problernii. Konalo se jii mnoho vyznamnych technickych konferenci o manipulaci s materialem, byla vypracovana rada hodnotnych rozborovych postupfi a bylo instalovano bezpoeet vysoce vYkonnych zarizeni pro manipulaci s materialem. V literature vgak dosud chybel souhrnny a obecne platnY navod, vychazejici z univerzalniho modelu logickych postupii pro regeni techto problemn. Metoda systematickeho navrhovani manipulace a materialem (S.H.A.) se snail tuto mezeru vypinit. PoCatky systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) spadaji do doby pied koncem padesatych let, kdy postup pro navrhovani priimyslovYch objektii znamY jako systematicke projektovani (Systematic Layout Planning — S.L.P.), po dvacetiletem usilf dospel do stadia, umoinujiciho zverejneni. 2) Autori si uvedomili, ie podobny postup by mel byt zpracovan i pro navrhovdni manipulace s materialem. Od to doby bylo vynaloieno mnoho Casu na zkournani realizovanYch ideni a rozbory projekta z hlediska systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). Zkoumalo se pres 150 projektil, zpracovanYch ye Spojenych stAtech americkych a v zapadni Evrope. Z techto ruznorodYch projekta se postupne zaCal rYsovat realny system fazi a metod i soubor smluvenych znaeek. To v5e se pak dale zdokonalovalo. Pied zpracovanim rukopisu pro kniini vydani Systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) jsme povovali za nutne prohloubit vlastni nazory a yedomosti poradanfm metodickych kursu. Tyto kursy v deviti rfanYch zemich vyvolaly zajem o rychle zverejneni dosaienych poznatkii. A tak jsme napsali tuto knihu, i kdyi jsme si byli vedomi toho, ie nebude podrobnou instruktivni priruelou. Metoda systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) v to podobe, jak o ni dnes prednagime a jak ji v praxi potiiivame, neni jegte zdaleka (mina, z technickeho hlediska je doposud v plenkach. Hodnota systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) je predevgim v logickem a organizovanem postupu. Verime, ie etenari najdou v publikaci nove poznatky, nove konkretni metody a postupy. Verime, ie jim umoini jasneji i snadneji pochopit problematiku, kterou jii znaji nebo si uvedomuji. Doufame, ie metoda systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) bude znamenat lisporu easu, doda zpracovanym navrhfim vegi diiveryhodnost a poskytne niisfm vedoucim pracovnikum presvedeivej51 argumenty k obliajeni navrhA. Na metodu systematickeho navrhovani manipulace (S.H.A.) pohliiime realisticky. Uvedomujeme si, ie neni jedinYm rozborovym postupem a ie v dne5n1 forme ani neposkytuje vgechno, co bude moci poskytnout teprve po dal5im zdokonaleni. Presto Podle pfanf autorti zaehovavame v cele publikaci anglicloj vrraz Systematic Handling Analysis, vyjadfen.cr pismeny S.H.A. (Pozn. pfekl.) 2 V roce 1961 vySlo pak v USA 1. vyclani knihy R. Muthera: Systematic Layout Planning, ktera u nas vySla jiz dvalcrat 6esky pod nazvem Systematicke projektovani (S.L.P.). Podle 6. americkeho vyclani z roku 1964 vydalo tento preklad SNTL — Nakladatelstvi technicke literatury, Praha, a to v roce 1970 a 1972. (Pozn. red.) )
7
jsme byli svedky toho, jak se vyuiitim systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) uktfily stovky hodin, vynakladanyrch &five na fegeni i diskuse v behu schvalovani. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) piispeje k tomu, aby se podklady pro rozbory a navrhy ziskgvaly snadneji, aby projektant dosahoval spolehlivej5iho fe5eni a aby vedouci pracovnici pfedloiene navrhy schvalovali pruineji. Richard Muther Knut Haganas
8
Prekladatele nagemu Ztenafi
Autoii a jejich kniha
Richard Muther, reditel americke projektove a konzultaeni firmy Richard Muther a spol., je autorem knih Production Line Technique, Practical Plant Layout, Systematic Layout Planning') a Simplified Layout Planning. Je presidentem mezinarodniho sdruMuther International, ktere tvofi nekolik projektovych a konzultdenich firem (dye 5vycarske se sidlem v Curychu a 2eneve, jedna norska se sidlem v Oslo, jedna japonska se sidlem v Tokiu a jeho firma se sidlem v Kansas City). Toto sdruieni organizuje vymenu zkuknosti, spolupraci firem na yydavani knih a materialfi a pofada mezinarodni serninafe o projektovani, manipulaci s materialem a investieni Cinnosti. Knut Hagands je jednim z reditelu spoleenosti Muther International a i-editelem spoleenosti Knut Hagands A.S., Oslo. Napsal knihu Fabrikkplanlegging (Projektovani zavodil). Systematicke navrhovcini manipulace s materialem (S.H.A.) je univerzalni metodou, ktera zaleii v organizovanem a vgeobecne pouiitelnem postupu pro kaidy rozbor a navrh manipulace s materialem. Metoda S.H.A. stejne jako metoda S.L.P. vede projektanta k systematickernu a koordinovanemu metodickemu postupu. Pfinagi univerzalni a pro praxi ureenY navod k rychlemu a dfislednemu zpracovani kaideho nivrhu manipulace s materialem. Podstata systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.)
Metoda S.H.A. vychazi ze stejnYch principil a metodickYch postupg jako metoda S.L.P. Zabyva se sp pohybem materialu, nikoli vgak bez ohledu na dispozieni fe§eni vYrobnich objektil a zafizeni, protoe jakYkoli rozbor pohybu materialu a kaale feSeni manipulace s materialem jsou nerozluene spjaty s dispozici. Stejne tak jsou spolu nzce spjaty a navazuji na sebe obe knihy R. Muthera o metodach S.L.P. a S.H.A. Autor svou metodu S.L.P. pfedkladanou knihou dale prohlubuje, zpracovava zde problem, kterY doprovazi jakoukoli vyrobni einnost, tj. pohyb materialu (tok materialu — vYrobni tok) uvedeny v „okenku" 1 blokoveho schematu systematickeho projektovani (S.L.P.).2) Za spoluautora si vybral norskeho specialistu v tomto oboru — K. Haganase. Autoli se v teto knize nezabfraji jednoduchym a typickym tokem materialu z hlediska dopravy jako takove, ale vyrobnim tokem (postupem) a potfebnYmi manipulaCnimi metodami, zafizenim a prostfedky, s vedornim toho, ze material v priibehu vYroby meni svou vahu, tvar i vlastnosti z hlediska manipulovatelnosti. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) zkourna material (suroviny, vyrobky), ktery se ma pfemisfovat, p ohyby nutne k pfemisteni materialu, metody a prostfedky, ktere jsou k provedeni pohybii potfebne a ktere zahrnuji manipulaeni zafizeni, pfepravni jednotky a pracovni postupy (systemy). 3-)
Muther, R.: Systematicke projektovani (S.L.P.), 2. vyclani. Praha, SNTL 1972. Str. 28 citovane publikace. (Pozn. red.)
(Pozn. red.)
9
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) se sklada: ze zakladnich fazi, z blokoveho schematu postupu a ze souboru smluvenYch znaeek. KlieovYmi vstupnimi udaji (peti zakladnimi einiteli vYroby) stejne jako u metody S.L.P. jsou zde (obr. 2 na str. 17): (product) — produkt, vyrobek, kterY se ma vyrabet; Q (quantity) — kvantita, vyrabene mnoistvi (objem vYroby); R (routing) — reprodukeni proces, vyrobni proces (postup) a jeho operace, met. dopravy; (supporting services) — slu'iby a jine pomocne Cinnosti nutne pro vYrobu; — teas, v nemZ" vyroba i manipulace s materialem proT (time) biha. R v S.H.A. znamena dopravni postup (smerovani pohybu) materialu po ureite trase z mista odberu do mista ureeni. S znamena sluZ'by ei prostfedky a metody, s jejichi pomoci se pohyb materialu uskuteenuje. Jednotlive vstupni Adaje je tieba pied zahajenim praci na navrhu manipulace s materialem fadne provefit a analyzovat. Zakladni faze systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) jsou (obr. 1 na str. 16): Vnejgi dopravni pfipojeni (zavodu, objektu, dilny, souboru strojn apod.). Generalni fekni manipulace s materialem (zavodu, objektu, dilny apod.). Detailni fekni manipulace s materialem (objektu, dilny, souboru stroja apod.). Realizace (instaiovani). Vkchny faze jsou v podstate shodne s fazemi S.L.P. To proto, ze navrhy manipulace s materialem jsou Azce spjaty s celkovym projektov3'rm feknim. I zde plati zasada, ze jednotlive faze se musi vhodne pfekrYvat. B 1 ok ove schema p ostupu S.H.A. (obr. 4) zahrnuje serii krokii vyjadfenych „okenky" blokoveho schematu. Kaidemu kroku — okenku (Cinnosti) — odpovida zaroveri shodne eislovana kapitola teto publikace, popisujici nebo vysvetlujici pfislugnou Cinnost. NultYm okenkem ye schematu S.H.A. je shromaideni a rozbor dat o kliCov3'rch vstupnich fidajich P Q R S T, z nichZ" vychazi systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) stejne jako S.L.P. Zpilsoby ziskavani techto dat, formy zpracovani dat, rozbory i znazorriovani byly probrany v knize Systematicke projektovani (S.L.P.). Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) zkourna v ramci blokoveho schem atu postupne materidl, jeho pohyb a metody manipulace. Material (suroviny, vyrobky) ktery se ma pfemistovat, je studovan v okenku 1, nazvanem „klasifikace materialu". Tato klasifikace se provadi podle charakteristickYch znakfi materialu, ovlivnujicich jeho pfepravitelnost, a to fyzickych (podle rozmera, vahy, tvaru, pogkoditelnosti, stavu) i ostatnich (mnoistvi, Casu, zvlagtnich podminek). Pohybu materialu se tykaji okenka 2, 3 a 4. Okenko 2 je venovano dispozienimu fekni, v jeho ramci se vkchny pohyby materialu uskuteenuji. Mista, kde pohyby zaCinaji a konei, jako i trasy, po kterych se material pohybuje, jsou daily dispozienim feknim. Z dispozieniho resent ziskavame fadu zakladnich lidajil pro resent manipulace s materialem, a proto je musime dobfe prostudovat. Pfipomenme si pfitom, ze otazce toku materialu (vYrobniho toku) je v S.L.P. venovano okenko 1 a problemy manipulace s materialem jsou v S.L.P. zakladni modifikujici podininkou, kterou se musi dispozieni resent prakticky provefovat a popf. zpetne upravovat. Tvorbou dispozieniho resent se podrobneji zabYvala kniha Systematicke projektovani (S.L.P.). Zde autofi uvadeji jen zakladni informace. Okenko 2 se proto v blokovem schematu S.H.A. neznazornuje jako samostatnY krok.
10
Je informativnim einitelem pro dalk dva kroky metody S.H.A. (okenka 3 a 4), a proto je oznaCeno vet5im obdelnikem zahrnujicim „rozbor pohybu" (okenko 3) a „znazorneni pohybfi" (okenko 4), k jejichi vYkladu pottebujeme fidaje o dispozienim tegeni. Okenko 3 blokoveho schematu S.H.A. slouzi k rozboru pohybu materialu. Zkouma se material (suroviny, vyrobky) z hlediska fyzickYch i ostatnich charakteristickych znakii, dale trasy (delka a fyzicky stay) a tok (pohyb) materialu z hlediska vzdalenosti, intenzity a ptepravni prace. Vysvetluji se rfizne metody rozboru pohybfi materialu. Okenko 4 zahrnuje rfizne zpfisoby znazorriovani navrhovaneho pohybu (toku) materialu. Met° dam jsou venovana okenka 5, 6, 7 a 8. Okenko 5 nazvane „znalost a pochopeni metod manipulace s materialem" je velky Carkovany obdelnik, zahrnujici okenko 6 — ptedbeine navrhy manipulace, okenko 7 — modifikace a omezeni a okenko 8 — yypoCet poiadavkii. Je tomu tak proto, ze je okenkem instruktainim, nikoli pracovnim. Lide tegici problerny manipulace s materialem mivaji rfiznou miru vedomosti a znalosti. Pro postupy v okenkach 6, 7 a 8 je v5ak zapottebi dobte znat a porozumet vgemu, co se tyka metod manipulace s materialem, a to jegte dtive, nei se ptistoupi k navrhu. Proto je zde okenko 5, upozorriujici na nutnost vas si dopinit potiebne vedomosti. Vysvetluje, jak ziskat znalosti pro tegeni metod manipulace. V ramci krokfi 6, 7 a 8 se tegi problematika zatizeni, ptepravnich jednotek a systemfi. Okenko 6 vysvetluje postup pfi „ptedbanYch navrzich manipulace", zpracovanych vidy v nekolika variantach. Tento krok je zakladem tegeni manipula6nich metod. V okenku 7 se zkoumaji ptedbeine navrhy z hlediska realizovatelnosti v praxi tak, ie se tegeni provetuje stejnym zpfisobem jako v S.L.P., tj. rfiznymi modifikacemi a omezujicimi ciniteli ktere specifikuje tato kapitola (7). Okenko 8 po provedeni v5ech rozborovych praci urenje mnoistvi pottebneho zatizeni a piepravnich jednotek, jako i naklady a operaCni easy. Ho dnoceni variant navrhfi je venovano okenko 9. Pouiiva se zde stejnYch metod jako v S.L.P. Vybrane nebo z variant navrha upravene modifikovane tegeni je pak vYslednym navrhem manipulace s materialem. • S mluv en e zn any pro systematicke navrhovani manipulace (S.H.A.) zahrnuji symboly, barvy, pismena, 'eary, aslice, ale i metody a formulate, obdobne jako S.L.P. Vysvetleni znae'ek nalezne &mat v ptislugnYch kapitolach knihy a v pfilohich. ,
Charakteristicke rysy publikace
Stejne jako v knize o systematickem projektovani (S.L.P.) dba se i v teto publikaci na systematienost, ntizornost, objektivnost a efektivnost metodickeho postupu. Zasadou systematicke a nazorne metody S.H.A. je shromaidit fakta, zapsat je do tabulek a formulatfi, ziskane fidaje provetit a zpracovat, provest rozborove a yypoetove prace, vysledky nazorne zobrazit formou schemat, diagramfi, tabulek a vykresfi. Po provedeni ygech techto praci pfistoupit k vlastni tvfirel Cinnosti, tj. k variantnim navrhum metod manipulace s materialem podle blokoveho schematu postupu. Takovy postup je nazorny, getti dugevni silu zpracovatele a umoHluje mu provadet fivahy, propo'ety i kombinace na zaklade objektivnich, graficky nebo tabelarne znazornenych vychozich Adaja. Odpadaji prvky improvizace a nepodloiene subjektivni fivahy. Pfi metode systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) se vyuiiva ye vgech fazich nazornych mnemotechnickych point:leek, ktere jsou shodne s pomfickami metody S.L.P. Dargi zasadou metody S.H.A. je objektivnost v hodnoceni einitela i variant pomoci cele Lady hodnoticich symbolfi a stupnic. KaMa otazka, cinitel Ci varianta se vidy hodnoti nejprve pomoci pismennych symbolu za ifeasti vgech osob zainteresovanYch na projektu ei budoucim provozu. Po dohode o metode hodnoceni a po ureeni re-
11
lativnich vah einitelii se hodnoti postupne kaidY cinftel u vgech variant tak, aby nedalo k nadhodnoceni varianty, ktere nekdo z reanych subjektivnich duvodu dava piednost. Ve v5ech fazich se postupuje podle zasady e f ektivno sti . ZaCina se nejprve s fegenim zakladnich otazek a vztahii pomoci hrubYch udaju (ukazatelti) a teprve potom se pfechazi k podrobnej5imu fegeni. Zakladni iidaje se pfitom roz5ifuji a zpfesiiuji. Po ureitych etapach uvedenYch v knize se mug zpracovane materialy ci provedene zavery provefovat a schvalovat. Doba, kdy se tak deje, neni jednoznaene stanovena. UrCuje se s pfihlednutim k tomu, ze prace maji postupovat plynule, od zakladniho k detailnejgimu, ze jednotlive faze se mug easteene pfekryvat a dilleiite otazky konzultovat, ani by se prace pferugovaly. Tento postup zamezuje tomu, aby se musela pfepracovavat regent, ktera byla pfedeasne prilfs podrobne zpracovana. Pracuje se .ddy ye variantach. Neplytva se rozborovou cf jinou naranou praci u problemu, ktere jsou jasne i bez vetgich propoetfi, hodnoceni ei variantnich fegeni. Dalgi poznamky a vysvgtlivky
Prvni poznamka se tyka nazoril R. Muthera na komplexni projektovani a na otazky s tim souvisici, tj. i navrhovanf metod manipulace s materialem. Autor knihy ye svych pracich dba na metodienost a systematienost. Dane tema chape a real v sirstm kontextu. Nejlepe je to videt na metode S.L.P. Metoda S.H.A. je pfitom rozvedenfm jednoho kroku metody S.L.P. — toku materialu. Proe autor zvolil prave tento krok za pfedmet sve pozornosti v dalgi praci, jsme jiz vysvetlili. Pfitom rozbor vyrobniho toku nahrazuje v USA Casto 5ir51 systematickou a komplexni projektovou Cinnost, coz autor povdiuje za nespravne. Na seminafich uvadi pet metod projektoveho postupu. Upozoriiuje, ze ty nejnii51, nejmene dokonale, vyznaCujicf se nahodilYm a dileim zpracovanim faktu, jsou bohdel nejvice roz5ifeny, protoie jsou nejsnaz51 a nejpfistupnej51 pro diletanty v projektovani, ktefi jinak mohou byt v jinem oboru vysoce vzdelanymi specialisty. 0 jake metody jde a jak je autor teto publikace fadi za sebou: Metoda zaldena vYluene na zkusenostech a intuici jednotlivce. Pfi teto metode se problemy neanalyzuji dostateene a konzervuji se dosavadni osvedeena fegeni. Jejimi pfestaviteli jsou silni jedinci — praktikove. VYsledek nebyva progresivnf ani efektivni. Metoda zaldena na napodobeni. Spo es iva v tom, ie zpracovatel projektu, v projektovani mene zkugeny pracovnik, se zhledne v resent, ktere nekde vial, a bez zfetele k vlastnim, vethinou odlignym podminkam kopiruje a upravuje. Ani tato metoda nevede k uspokojivym vysledkiim. • Metoda nejmenliho odporu. Autor projektu se snaN co nejvice vyhovet v5em poiadavkiim zileastnenYch osob, bez provefovani a kritiky vznagenych narokii. V fegeni pak nejsou dodrieny spravne vztahy, proporce ani hospodarnost, protde je deformovano vult silnych jedincu. Po realizaci neni s vYsledkem zpravidla spokojen nikdo. Metoda zaldend na toku materialu je metodou solidni a technickou, ktera rozebira velmi dilleiity, ale nikoli jediny cinitel dobreho projektu. Tok materialu (vYrobni tok) je sice zakladnim Cinitelem prilmysloveho projektu; existuje v5ak fada dalgich hlavne d5ich ei sirsich vztalra, ktere se must fait v komplexnim projektu — a tato metoda je oporniji. Nadto neni vlastni vyrobni (provozni) tok v nekterych projektech (laboratofe, kancelafe apod.) nejdfileiitej5im einitelem. Metoda systematickeho projektovdni, ktera jedine zabezpeeuje systernatickY a komplexni pfistup k fegeni projektu. Je zfejme, ze podcenovani nebo opomijeni fadne rozborove projektove einnosti neni jevem, s nfmz bychom se setkavali jen u nas, a ie rozbor vyrobniho toku je podle autora po S.L.P. nejlep51 metodou projektovani. Pfedpokladame, ze si etenaf pfed podivanim teto publikace prostuduje knihu R. Muthera: Systematicke projektovani (S.L.P.), jejii druhe vydani vy5lo v SNTL v roce 1972. Proto zde neopakujeme nektere vysvetlivky, ktere jsou tam uvedeny. V pfekladech obou publikaci se 'east° podiva vyrazu dispozice — riavrh dispozice, dispozieni fegeni a na druhe strane projekt — projektove fegeni, projektova doku-
12
mentace. VYraz dispozice se u nas vztahuje na uspofadani strojir a zafizeni, stavebnich a energetickYch prvkfi, tedy na dila Cast komplexniho projektu. V USA je pojem dispozice (layout) i 5irgim vyrazem pro projektovani. Proto v obou knihach tam, kde jde o projektovani nebo o komplexni projekty v girgim slova smyslu, pouiivame slova projekt. Jesthie jde o pfidorysne fe5eni ureiteho objektu, dilny, souboru strojfi nebo pracovike, pouiivame vyrazu dispozice (projektova dispozice, dispozieni fegeni). V nazvu Ceskeho pfekladu knihy jsme se rozhodli nahradit slovo rozbor (analysis) vYrazem navrhovdni. Umyslne jsme take nepouEi vYrazu projektovani, provh,e pod timto pojmem spatfujeme girgi a komplexnej'ai Cinnost, jejii, ureitou souCasti je i navrhovani metod manipulace s materialem. Slovo „rozbor" jsme rovna nepovaIovali za vhodne, a to proto, ie rozbor pokladame jen za soueast praci na navrhu ei fegeni. V originalu teto knihy se bane vyskytuje slovo move = pohyb. I kdyi CeskY ekvivalent zni v nagem odbornem nazvoslovi neobvykle, pouzili jsme ho. Slovo pohyb znamena v knize kaidou zmenu polohy nebo mista manipulovaneho materialu, vyrobku apod. Kniha fegi problemy vfrobniho toku (toku materialu). Vyraz manipulate s materialem jsme zvolili proto, ze kniha neni venovana prostemu pohybu (toku) materialu, ale manipulaci s nim — jako integrovane soueasti jakekoli vyrobni Cr skladove operace. Americke merove jednotky byly pfepoeteny na metricky system jen v pfiloze I (Poeitani s jednotkami „Mag"). V ostatnich pfipadech jsme ponechali jen privodni merove jednotky i jejich znaCky, protoie se vyskytuji jen v tabulkach, ktere provazeji text knihy pouze jako pfiklady vypliiovani formulaffi apod. Uvadene hodnoty nemaji k vlastnimu vykladu iadnY vztah. Viznam knihy pro nage Etena•e
Tato price je vitanou pornfickou pro projektanty, pracovniky v oboru manipulace s materialem a investieni pracovniky zavodii. Velmi dobfe poslouil racionalizaenim fitvarum a vedoucim hospodafskym pracovnikum. Dobrou pomfickou bude i pro studujici na vysokych gkolach. Metodicke pojeti a nazornost ji Cini pfistupnou girgi vefejnosti. Postupy uvedene v knize mohou poslouiit kvalifikovanym projektantfim a navrhajako vzor pro zpracovani obdobnych postupil, diferencovanych podle jednotlivYch odvetvi nebo potieb. Komplexni projektovani a navrhovani manipulace s materialem ma v nagich projektovych fistavech a podnicich jii fadu let vysokou organizaeni a technickou firoven. Nagi projektanti a specialists navrhli a zavedli do praxe mnoho osvedeenych projektovYch a inienyrskych postupfi. Svedei o torn Uspechy pfi vYstavbe velkych prinnyslovYch zavodn. Mnohe zasady, postupy i pomfickyuvedenev teto knize jsou veginou zname. Rekne-li si Ctendf, ie to Cr ono neni nova, bude mit asi pravdu. Takto uceleneho metodickeho postupu se vgak v pine sIii pouilva malokde. V knize je nadto mnoho novYch napadfi z praxe. Stejne jako kniha Systematicke projektovani (S.L.P.), pfinai i tato publikace dfisledne utfideni navrhoveho postupu bez zbyteenych technickych podrobnosti, rozmelnujicich problematiku projektove metodiky. Proto vefime, ze bude prospegna a ie pfispeje k vyuziti rezery v oblasti manipulace s materialem. Zaverem dekujeme Ing. Jifimu Havelkovi a Ottovi Kokakovi za pfeeteni rukopisu pfekladu a jejich podnetne pfipominky.
Ing. Antonin Piha Dr. Stanislav Klima
13
Prvni Zast
0. Zakladni pojmy
Manipulaci s materialem rozumime pohyby, piepravu nebo fyzicke pfemisfovani materidlu (surovin, vYrobkii). Tyto pohyby vyaduji neco a (nebo) nekoho, co a (nebo) kdo je fyzicky provede. Jsou to zpravidla name druhy zafizeni, pfepravni jednotky a pracovni system, zahrnujici lidi, pracovni postupy i fyzicke uspoildani zafizeni. Zafizenim, pfepravnimi jednotkami a pracovnim systemem jsou daily metody manipulace s materialem. Zakladnimi ciniteli, z nichI musi vychazet vgechny rozbory a navrhy manipulace, jsou tedy material, pohyby a metody.
Co je systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.)?
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) je organizovany, vgeobecne telny postup pro fegeni projektfi manipulace s materialem. Sklada se ze zakladnich fazi, z blokoveho schematu postupu a ze souboru smluvenych znaeek.
ety ri faze systematickeho navrhovinf manipulace s materialem (S.H.A.)
KaidY navrh manipulace s materialem probiha od schvaleneho zameru az po fyzickou realizaci 6tyfini fazemi. Jsou to:
I. VNEM IDOPRAVNI PrilPOJEN 1
II. GENERALNI kEtENI MANIPULACE S MATERIALEh. I
III. DETAILNI
ikEgENI
I
->
cas
MANIPULACE S MATERIALEM
IV. REALIZACE (INSTALOVANI)
Faze I
Faze II
Faze HI
Faze IV
Pfezkoumejte vgechny pohyby materialu do daneho prostoru (plochy) a z neho a potItejte s nimi v generalnim Feieni manipulace s materialem.
Navrhnete metody pfesunu materialu mezi jednotlivimi plochami. Zvolte system:zai-1zeni a pr-epravni jednotky.
Navrhnete metody pfesunu materialu]v ramci jednotliqch ploch — mezi pracoviki a (nebo) skladovacimi misty.
PFipravte vjfkresy a specifikace; zajisteteXa instalujte zar-izeni; zacviEte pracovniky; pravte zahajent provozu.
ad Obr. 1. Otyii fdze systematickeho navrhovdni manipulate s materialem ( S.H.A.)
16
P \ Q\ R\ S\ T\ 1 PRODUCT • MATERIAL CLASSIFICATION
COAIACIARISTICI Of 1/1111• .00111,11,(1nl 00.1.1011 ((TENOR ITS1.110UP1
.1
O x:TxTaxx
.. T MAPS
Ltro (Onne Is 110001. 0., 1.171110
/.1
TOUIL
• 1
4•
PO B
.
4
A.- . Tr
/ as
'Abwv`L M
.4
men
••••11111111 • OP.. . , •• 6..
III
Ill ir ill Illlr All i Elm
II il
■■■■■■■•■ 11 ■ ■■•■r■ lif 1•■■•■ ■ 1111111111 ■ll■■■li■■i AIM 1111111111M111 MIIII 1111111• ■ INIM ■ ••••••••••• •••• EMI ■■ •
TOTAL
0.1 0
Thbi.t . -
orgennummom mensommoni
pll 407:17ACICIIIIMMIIIIMMINI INNIZEIIIIIIIIIIIIMENIN MMTMIMIII•11111111111•
F-1/
■
MIN IIIII••111111••••• MIME ••••11Iiii•••••11illr• MME „„ •••••••••••••• EMI 11•11111 •••1111•••••••••• EMI AM ■■■ ■■•■ MIIIIIR ■■■•111111• ■■ ITN •••••••••••••••••Il III •• ■■■■■ ■■■■■■■■■■ ■■• IIE NM 1••••••••••••••••11 11•••• ■■■■■ ••••••••••r•••• MENET / ••••• an M
658 _580 78 .500 500 5450 5450 6E00
• .727..a:MIMIEMMEMI
. &-hi:g-mkott .
n•i IZAPPM• ,,, CO .,1111-91/114.14,WZMifitillONIZWINIE•••1 , - ,.... r MN 11 • 0 • 2 • 1 •• ••• -
v n.,
° MOM= Cr... EagillE
•
11111111111ffl lm 1111111 1 1 " imualirrammr"L-2rEimmIlE1111W111, Ils , •lIl <7.1141••••■litt= Lim •• 0
w
,,
bog:: .....,te or
ird ntA:7.0 bit ow
.....,...•ible
m+ Ens
• te.:::.f.: ,.. ,. 1._ "v.. p - ,10 77
Tab/01ring
Lyquid Deportment
•
I rifillpilp • WA NM
LEGEND Carlorts -000 - Tan 1,01 di 0•003 -Orange . - 5go'onds . pi Sac/. - Green 661mits - of Expo...ob. Aar,. Scole /00.000 Mogs/a)
n
•au.'
rs. , um .. • mom= mom= ow ma
•
n le RIMS'
B.
19.0.110•71.1 Illasos C1.1xses ., { o x gxx 007r?
i ')
II FM . to ..010.110.
•
■
a e.
o /00 00M
1.00 Co DM
f I in _71•-V12.:1•1,7 Co SISTANCEASITENOTT CM.
Tod
re00.1-0ATF 11AL
i
1 4 Z_,,, ° 7, [ ,A, 0.77 .7 F3•111SYYMIEC////kMea= • Po*, ■ItC=7.1.1.0•4,1•3•111a:1.M.... ' ,,,Eal.=1/1ffafflr2fIM•fil••••1 , . =MM= CiNIE.474=/..../O4Wtr-7.72■••••••••■•■ M . .,.,, „„ . czmilumlnos a a a 1. ww. .75. ... ri,Airrni ... zmillIMMOIN ' • •On
onY owl Y.I. TOOnana ems IN U. Fin 6. )
MO 01-11A 001011102 (Tnowat, Inn, 110001, 01011. 01.1
4A
INEN SO/PO co
MOVISIVOOKTAINF.....e. M. FOJANI CAT. Co Poi. OD Se 0N. OW I
Se.L^Le.1
,
■
WO .300
■ it
=Rs?. Par .. - Gmmum.
17
TOTAL
60
4 GM
11 ls
11
11 71 0 1S 10 11 0
11 11
11 11 11 11
Edotter 1--4%;,c ■ ■771 TI, ..-X-F.Wa-;,-
Nue.4.
400
7 31
P°. ° 'A-W=0AM, 11 r..m.abm'sett,i,a_ is ei.ock to
$ reeelo,-,e FLOW DIAGRAM oo Co.
r i to
11
..........7 ..... 777
Star..
9
EVALUATING ALTERNATIVES IsInVArn "W. Oru9 Co ,,,, Mon Wag. Improvern •t 0 .,, , All 0, • itarmby horwhothereo by pallet Onsnona • AltuR•ins, c All l<
ooth Sow,yor (.copS o)
c Like A:except. Pt-s.44.5 K wlfh
barrel truck
e ,Like C. vrept o Kawww41,11, 478E 9 t 1.10101 Hypo
TIE-IN SKEET
SO SIIII•Ove •
TIE-IN SHEET
0,./Q CO
pl,,Htepo Dr-uo Co.
P 1.
Sy SOroalive • C
Ur
„1 ,,, Itipo Drug Co. %oeu e e
0-41 Cloas
Route fine wow)
5
EXPERIENCE, KNOWLEDGE,AND UNDERSTANDING OF MATERIALS HANDLING i METHODS
I
'P' c9Row v
.9°”'°G.-aorta 'Row vLiquld
'Grooreg Tobit'g
r'br•g-
F'// e Pk Roc g- • Bottle v
'Bottle c-rill e Pk . A.7” e Pkrin:sh v
i Fint412 v-
..sh, •
A.
4
<
Drums
Sacks
Cootons
o
X
❑
6.
S E
D D D D
EL 0 ggi_ `d-.
T
,..5
C
,r nimr. E /-I.J.M. ,.,,,,, M.V.T. R ORS MD 1114r 0 RA I
.
cc.
Not Huom D/vO CO. . .0 '11•000. C
71E-IM VERT
0
TIE-IN SHEET
EXISTING LAYOUT Hypo 0.40 Ceo. Dray. IN, M. y. T. 1Sca 10. 1: 100
, .
'S H.J. M.
le S•CTOR010111107.11011
T
OM,
.
D t 0 D t 0 D I 0
,--
11clomt,obil:ty0,1-op ettrts
4.
Re itsirement for sopervioion 6 Acceptance by orating ...., 2 /Ani„mtn, o7 inrog'rn't. fori„,
1
1
10
ZIffil MLIZEI C
8 INFAMMA ITI
Drums
6 N I IPNF.74' MEll 5
EIM El'5 rZIN
2 3
D 0- ,-, D 0- --, D 0-
E K117IMI migulimon
—
i 14 TOTALS mom Pot; • wok.. A Onoet t).4 : I In, n Penult • UOJeUrnparEant Rawl
D D 'Gran rt4- K Table.G7 'floegK r, f Pit
'Row vGeon7't'g
Raw vL (quid
Reprodukce obr. 6 (viz str. 21) z americkeho originatt knihy
Rpc '9-
Battle
'Beetle vFig
e
Pk
e Pk-
Flifsh
v-
IF.: •
RoN.
Sacks
Cartons
.
Expensive
,T
,E T S .E
ROck.POso v
4 EXIIKAMIII
. :',.,77.--i--a-ar-t..73. 8 MEEINAMMI aMMUISTIM INFAMPAM NEWIMIM% WM MM. MWMINdal WiniMI ■TIIM
D 'a-. ,—
—
'Flexibility 2 Compotobility of handling methods
•
A
,-, D gl_ — ---, D 0- r -,-r D ki_ , ,..-.
El-
S.--
Expensive lte•,,,, .5 T ,E
lie
, Mili rotten of ' hondlin e ..- {Imo of,
F I 1r
cl
S E T
___ D
SSW_
r 1 Wi 00 M
.E
T
D I ❑
D D
D D
D
I I
faze faze
I — vnejgi dopravni pfipojeni; II — generalni fegeni manipulace s ma-
terialem; faze III — detailni fegeni; faze IV — realizace (instalovani).
Prvni faze (obr. 1) se zabYva vneftim dopravnim pfipojenim — pohybem materialu smerem k projektovanym plocham a z techto ploch. Nejprve tedy zkourname vnej.fi pohyb materialu. Vzajemne konfrontujeme nage vlastni, specificke problemy manipulace s vnejgimi problemy a podminkami, ktere mUeme nebo take nernti‘ieme ovlivnit. Muieme napfiklad dosahnout, aby byly zmeneny silnicni nebo zeleznicni pfipojky a pfislugne sluby tak, aby manipulace uvniti- zavodu nebo skladu mohla navazat na vnejgi pfepravni podminky. Druhou fazi je zpracovani genercilniho ncivrhu manipulace s materialem, v nem'i urenjeme metodu ei metody pfesunu materialu mezi hlavnimi plochami. Je tfeba zvolit zakladni system, zakladni typy zafizeni a pfepravni jednotky. Tieti fazi je zpracovani detailniho ndvrhu manipulace s materialem, zahrnujiciho pohyby ma-• terialu mezi jednotlivymi misty uvnitf vgech hlaynich ploch. V teto fazi ureujeme podrobnejgi metody manipulace, jako je specificky system, zafizeni a pfepravni jednotky, kterYch pouijeme pro' pfepravu mezi jednotlivymi pracovigti. Zatimco se druha faze tYka pohybu materialu mezi provozy ei objekty daneho arealu, tfeti faze se \Tidy tyka pohybu materialu z jednoho konkretniho pracovigte nebo od jednoho zafizeni ei stroje k druhemu. tvrtou fazi je realizace. Zajigteni manipulace s materialem lze pokladat za skoneene teprve instalaci zafizeni. V teto fazi zajigtujeme nezbytnou pfipravu, nakup zafizeni, zacvik pracovnika, plan realizace a koneenou instalaci manipuldeniho zafizeni. Nasleduje pfezkougeni navfienych metod manipulace, ovefeni operaenich postupii a kontrola spolehlivosti funkce instalovaneho zafizeni. • Tyto etyfi faze nasleduji po sobe v chronologickem sledu, avgak k dosaieni nejlepgich vYsledkii e nejyyhola:-Jgi, jestliie se sousedni faze zeasti pfekrYvaji. Prvni a etvrta. faze Cast° vyboCuji ze sfery zajmu inienYra zabyvajiciho se manipulaci s materialem. Jsou spige „raincem" Ciste projektovYch fazi — faze druhe a tfeti. Proto se v systematickem navrho\rani manipulace s materialem (S.H.A.) soustfeduje pozornost pfevaine na tyto projektove faze: na fazi druhou — generalni fegeni manipulace, a na fazi tfeti — detailni fegeni manipulace. Prvni a etvrte fazi se budeme venovat ai po vysvetleni projektoqch fazi.
I(l Rove adaje
Klienve vstupni iidaje nebo piedbeine ktere je tfeba zkoumat pfi fegeni problemti manipulace s materialem, jsou:
P — produkt, material nebo vyrobek; Q — kvantita, mnoistvi (prodejni nebo smluvni objem); R — reprodukeni proces, smerovani, smer dopravy, vyrobni postup (pof-adi operaci a vyrobni popadayky); S shfiby (sledovani stavu zasob, vyfizovani objednavek, Adriba zafizeni); T — eas (easove 'Mak a operaeni 'easy). Pro snadnejgi zapamatovani mohou bYt tato pismena zobrazena jako klie (obr. 2). Jednotlive R PRODUKT- VYROBEK (MATERIAL)
co se bude ol'ernisrovot.
S POMOCNE SLUR(
R
VYROBNI POSTUP- SM R DOPRAVY
pornaci deho se to dude pt'emisrovat?
kom se to bode pl'eadsrovot?
T 6AS Q KVANTITA- MN02 STV1' (OBJEM)
kohk se toho bude 15- Ti nist'ovot
kdy se to bude pl'emisrovot ?
P R 0
Obr. 2. Klfeove vstupni lidaje — P Q R S T
prvky jsou podrobneji vysvetleny na obr. 3. 2) Pozornost si zaslouii take konec kliCe se etyfmi pismeny, tvoficimi slovo PROC. Nabadaji fegitele projektu k tomu, aby se pfesvedeil, zda skuteene rozumi Adajilm, kterych pouiiva jako kliCovych vstupnich informaci.
Schema postupu kekli jsme, ie manipulace s materialem vychazi z materialu, pohybii a metod. Proto rozbor manipulace s materialem zahrnuje rozbor pfepravoyaneho materialu, rozbor navrhovanych pohybil a stanoveni praktickYch a hospodarnYch metod zajigteni pohybu materialu. Blokove schema postupu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.), znazornene na obr. 4, je zaloieno vyluene na techto tech zakladnich einitelich. Blizsi vysvetleni viz Muther, R.: Systematicke projektovani (S.L.P.), 2. vyclani. Praha, SNTL 1972. (Pozn. pfekl.) Celostr'dnkove obrazky uvadime bud v textu nebo az na konci kapitoly. (Pozn. red.)
17
o -.)< 0 lo
Pfepravitelnost virobka ra materialu zivisi na charakteristickych vlastnostech jednotlivichTpoloiek materialu a pouiite pfepravni jednotce (kontejneru). V jednotliqch zavodech nadto existuji reizne zvyklosti, co se tiEe plepravy rOznich poloiek materialu.
P PRODUKT — V'ROBEK (suroviny, material)
Q1
0 C
-,0 o oc (3 c t
I I , 1 / I zvagtni I b6iny stejnorod; —,- matericil
a
_
Q KVANTITA — MNO2STVI (objem)
R REPRODUKtNE PROCES — vjfrobni postup (smer pohybu materialu z vichoziho bodu na misto urEeni)
S
Viraz mnoistvi ma dva odligne viznamy: mnoistvi na jednotku seasu (intenzita toku materialu); — mnoistvi na jednu cestu (pfepravni davka). V obou piLipadech plati, ie Eim veal je p•epravovane mnoistvi, tim nifii jsou naklady na jednotku pPepravy.
0
o., l o c -T3 o -3( so
t
Kaidi pohyb zahrnuje pevne -naklady na manipulaci v koncovich bodech drdhy a promenlive pPepravni naklady zavisle na prepravnf vzddlenosti. Je ffeba uvaiit fyzicki stay trasy a naklad y na tikony, k nimi dochizi p 19 zmenich podminek (vnejii Ei vniffni pohyby) nebo p19 zmenach smeru.
.;--1.-- mnoist vi
.2., ---, o c -a a s-ac o c
pr I I
konco4 --9-- vzddlenost
t
DispeEerske fizeni, edriba, administrativni vyiizovini objednivek apod. jsou sluiby, na kterich zavisi system manipulace s materialem a manipulaEni zailzeni. Sluiby pracuji v podminkdch danich generelem zavodu, charakteristickimi znaky budov a skiadovacimi moinostmi.
SLU2BY (pomocne sluiby a podminkr prostfedi)
-le
a J< .... a t C so o, -, kaki pracovnik
•
13 4? s(11 c
volnel t dobrd koordinoce —w-operative( pldnovain"
f
a -.
T tAS (Easove eclaje, pravidelnost, nalehavost, Eason', priibeh)
Jednim z clideiitjrch r Easovich-anebo Easovacich Einitelii je firavidelnost pfesuna. Dalgim Einitelem je prilbe'h7— jak dlouho bude jegte tfeba, aby price pokraEovala? Take nalehavost a synchronizace ovliviuji naklady na manipulaci s materialem.
A
Q., ---, (3
c
-,t'
,S2' so , pldnovia 1, pgleiitostnci ---3—nolibovost pro'ce
Obr. 3. Ndklady na manipulaci s materidlem ovlivifuje pet kls'iovj)ch
18
prvkii
okomlitd
I
klidove vstupni ddaje P,C1,R,S,T jejich rozbor
I
4, Y 4 1. klasifikace materidlu
2. dispozice rozbor pohybu moteridlu
vizudlni zndzorn4ni pohybu materidlu
znalost a pochopenilmetod manipulace. s materialem
1
prreribglne ncivrhy manipulate s moteriolem
7 moclifikoce a omezeni
8. vyipoc'et poladovkd
Obr. 4. Blokove schema postupu
Blokove schema systematickeho navrhovani manipulace (S.H.A.) zahrnuje serii kroku. elm je problem sloiitejsf, tim vetgf uiitek a xisporu Casu toto schema pfinagf. Rozborova east praci na navrhu manipulace s materialem zaeina studiem materialu (surovin, vyrobkfi). Zahrnuje klasifikaci materidlu podle fyzickYch vlastnosti jeho rfiznych druhfi, podle mnoistvi, Casovych ildajfi nebo zvlagtnich poiadavkfi na fizeni (okenko 1 blokoveho schematu na obr. 4). Drive nei provedeme upiny rozbor a znazornime pohyb materialu, potfebujeme zpracovat dispozilni eseni, v jehoi ramci bude pouiito navrhovanych manipulaenich metod. Dispozice skuteeria nebo jen na papife, dosavadni nebo navrhovana se stane okenkem 2 blokoveho schematu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). Je to vlastne vetgi okenko, v jehoi ramci jsou dye mengi okenka pro rozbor a znazornenf pohybil.
Nasleduje tedy rozbor pohybu materidlu, piedstavovanY okenkem 3 blokoveho schematu. Zpfisob rozboru zavisi na tom, zda fegime problemy manipulace s jedinym materialem, nebo zda jde o idenf manipulace s nekolika druhy materialu. Rozbor pohybu materialu v zasade zahrnuje ureeni intenzity a charakteru pohybu materialu po trasach (z vychoziho bodu k mfstu ureeni). Dalgim krokem (okenko 4) je znazornini pohybu materidlu. K tomu ueelu poslouii zpravidla schema toku materialu nebo diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu. Nei zaeneme s fegenim, musime pochopit metody manipulace s materialem (okenko 5). Tento krok zobrazuje velke, earkovane ohraniCene okenko. V ramci tohoto kroku vybirame vhodne metody. Okenko 6 pfedstavuje systematicke zpracovani shromaidenYch poznatku. V teto fazi provadime generani navrh manipulace, zahrnujicf system, zaffzeni a pfepravni jednotky (nebo prostiedky). Zaroyen ye vzajemne navaznosti zpracujeme vgechny shromaidene Lid* a pievedeme je na konkretni metody. Timto zpfisobem zpracujeme nekolik piedbeinYch fe5eni. Zvaifme fgechny zavaine modifikace a omezeni (okenko 7) a upravime piedbeina feAeni tak, aby se mohla v praxi realizovat. VYsledkem modifikaci nebo 6prav piedbeinYch navrhfi je vylouCeni v5ech neproveditelnYch zameru. Je5te pied vyberem nejlepel metody musime vypoeftat poiadovana mnoistvi zafizenf nebo pfepravnich jednotek, naklady i operaeni easy. Tuto Cinnost nazyvame v35poltem poi'adavkii (okenko 8). Nyni jsme pfipraveni na posledni krok (okenko 9 blokoveho schematu), a to na hodnoceni variant ndvrhic. Zpravidla zhodnotime naklady a ukazatele (nevyeislitelne ndaje) a na zaklade tohoto hodnoceni zvolime jednu z variant. Vysledkem hodnoceni easto byva kombinace dvou ei vice variant fegenf. Zvolend varianta pfedstavuje vysledny navrh manipulace s materialem. Blokove schema se hodi pro druhou i tfeti fazi
Blokove schema systematickeho navrhovanf manipulace s materialem (S.H.A.) plati jak pro druhou fazi (generalni fegeni manipulace), tak pro tfeti fazi (detailni fegeni manipulace). Pouiivame tedy stejneho sledu postupfi, i kdyi hloubka zpracovani mule byt u obou fazi rfizna. Obrdzek 5 znazornuje pfekryvani fazi a shodu jednotlivych kroku schematu jak pro druhou, tak pro tfeti fazi. Metody manipulace s materialem pro jednotlive detailnf plochy must byt pochopitelne ve shode s mnohem duleiitejgimi a nadiazenymi generalnimi metodami manipulace s materialem, navrienYrni v druhe fazi.
19
Smluvene znaky
Pri provadeni jednotlivych kroku blokoveho schematu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) pou'ivame ureitYch smluve-
nYch znaCek, zahrnujicich symboly, barvy, pfsmena, Cary a Cislice. Techto smluvenych znaCek se pouiiva k oznaCovani rianych vychozich mist, mist ureeni, k znazorilovani pohybil, hodnoceni variant apod. Podrobneji se o nich zminime na vhodnych mistech.
It. genercilni it'egerti manipulace s materidlem
I. vnej§t" doprovni eipojed r5. znalost a • och eni metod
ff.
genera"Ini hien( manipulace s materidlem X. detailni Men!' manipulace s materidlem
varianty ndvrhu 19. zhodnotfe I f zvoleny na'vrit
realizoce IE. detailni manipulace s materidlem
plocha b plocha a klasi ikujte
2. dispozice 3. anal zlite
1 4. znozornte r75-.
znalost a pochopeni metod 1
varionty ndvrhu 19. zhodnorte
Obr. 5. Systematicke navrhovdnt manipulace s materidlem (S.H.A.) podle fdzi
0
~tivoleny ndvrh
P OR ST \\\\ Klasifihace virobka (moteritilu)
13?‘"ehled pohybu vy robhO po trasOch
4,4
Schema toku materidlu
4B
Tobulka vzddlenosti a intenzity
Dosovadnr dispozice
Hodnoceni variant
6, 7, 8 ist vozeb
List vozeb
List vazeb List vazeb
5
1 zkus'enosti, iznolosti G pochopeni metod (manipulace ismateriOlern
Obr. 6. Pfiklad z praxe.
(V 6eskem vydani publikace byl obr. 6 zjednoduAen. Jeho reprodukci z americkeho originalu knihy uvadime za str. 16. Poxn. red.)
Schematicki pFiklad jednoducheho projektu
Pro nazornost a lepgi pochopeni blokoveho schematu systematickeho navrhovani manipulace s materialem uvadime na obr. 6 zjednodugeny pHklad. V dalaim textu uvedeme slaitejai pifklady a formulafe. Systematicke navrhovini manipulace s materialem (S.H.A.) je organizovanim postupem
V teto kapitole jsme se zabfrali zakladnimi pojmy systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). Tato metoda zahrnuje postup
fegeni problem?", sled krokn a soubor smluvenYch znaCek pro zaznamenavani, hodnoceni a znizornovani. Prochazi 6tytmi fazemi, z nichi kaida se 66steene pfekrfra s fazi pfedchazejici a nasledujici. Zahrnuje blokove schema postupnYch kroki" pro druhou a tfeti fazi. Toto blokove schema jsme podrobne popsali; zminili se o tom, kde se napojuje na vyznamnejai faze, ktere je ovlivnuji, a kde se napojuje na vlastni projektovanf. Popsali jsme zaroveri pet klie'ovych vstupnich udajii, ktere jsou nutne pro rozbor problem?' manipulace. Pravdepodobne jste jiz zaznamenali podobnost postupu systematickeho navrhovani manipulace s ma terialem (S.H.A.) s projektovYrripostupem oznaZovanYm jako systematicke projektovani (S.L.P.).
21
Druha East
V prvni Casti jsme hovoilli o zakladnich pojmech systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). Zminili jsme se o jednotliv3ich fazich, o zakladnich prvcich, vstupnich Adajich, metodich a smluveqch znaelach, ktere maji projektantam usnadnit jejich praci ph rozboru problemu a zpracovani navrhu fegeni. rtekli jsme, ze S.H.A. je zakladni, organizovaq a racionalni postup fegeni problemii manipulace s materialem. Neni to vgak zazraer4 zpAsob, kteqm lze dosahnout faenc „na zavolanou` . Nasledujicich devet kapitol tvoffdruhou east teto knihy. Vysvetlujeme v nich blokove schema meto-
dickeho postupu, uvedene v prvni easti. K usnadnen{ studia odpoviday eisla kapitol knihy cislum ptislugnych okenek (kroku) blokoveho schematu. Pri vftladu devitijkrolth blokoveho schematu je v druhe easti;knihy kladen duraz na fazi II — generalni fegen1 manipulace s materialem. V tfeti easti bude znovu probirano blokove schema faze II, aplikovane na fazi III. VYkladIfize I jsme zamerne pfesunuli do tfeti Cash knihy, a to proto, ie fazi I lze snadneji pochopit, je-li vyloiena az po prostudovanf fad. II a III, vysvetleqch na konkretnim projektu. Jinak faze I pfedchazi samozfejme vidy fazi II.
1. Klasifikace materialu
Nejvetgi vliv na volbu manipulaenich metod
ma pochopitelne sam material, ktery se ma pfemis-
tovat. Regeni kaideho problemu manipulace s materialem zaeina proto vMy zakladni otazkou: co se ma pfemistovat ? Mime-li pouze jeden material (druh materialu nebo vyrobku), hovofime o jednomaterialovem (jednovyrobkovem) feseni. V takovem pfipade mame jediny ukol, tj. ureit charakteristicke znaky tohoto materialu. ✓asto vgak zjistime, ie i pfi jedinem vyrobku mute mit tYi" zpracovavanY material v prfibehu vYrobniho procesu mnoho rfiznych zdkladnich charakteristickych znakfi, protoi'e se vychozi surovina behem vyrobniho procesu — dfive nei se stane hotovym vyrobkem — mnohokrat zrn6ni. Naproti tomu \rag poet rfiznYch poloiek (druhfi) materialu musime vidy rortfidit do rfiznych „materialovych skupin". Do kaide takove skupiny zahrnujeme poloiky materialu, ktere jsou si podobne jednim pfevladajicim charakteristickYm znakem nebo kombinaci nekolika znakfi (vlastnosti). Kdicla materialova skupina se musi bezpodminenne vyznanovat tim, ze materialy do ni zahrnute jsou manipulovatelne stejnym zpfisobem, tedystejnYmi manipulaenimi metodami. Pro vytvafeni mengiho poetu materialovych skupin, net" je celkovy poet rfiznych poloiek materialu, mame dva hlavni dfivody: klasifikace (rortfideni do skupin) zjednoduguje nage rozborove price, klasifikace pomaha rozdelit problemy do f egitelnych 6asti.
Zakladni skupiny materialu
Material tfidime takto: — material pevnY, kapalnY nebo plynnY, — jednotlive kusy, manipula6ni jednotky (material na paletach, v kontejnerech, v obalech apod.), volne loieny material. 2) Pfi klasifikaci materialu do jednotlivych skupin 0 vychazi metoda S.H.A. ze zakladnich charakteristickYch znakfi druhu materialu, ovlivnujicich jejich pfepravitelnost (snadnou nebo obtiinou), i z dalgich znakfi, ktere ovlivnuji moinost manipulovat s materialem ci vYrobkem stejnYmi metodami (obr. 7 a 8). Hlavni charakteristicke znaky materialu
Hlavnimi charakteristickymi znaky pouiivanymi ke klasifikaci materialu jsou znaky fyzicke: rozmery — delka, gifka, vYgla, vaha (hmotnost) — jednotkova nebo objemova hmotnost, tvar — plochY, zakfiveny, kompaktni, nepravidelny apod., nebezpeni pogkozeni nebo gkodlivost — kfehky, vybugny, zamofujici, jedovaty, korozivni apod., stay — nestalY, lepkavY, horky, mokrY, gpinavy apod.; ostatni: mnoistvi — relativni Cetnost nebo objem, a to celkove na davku nebo serii, 2 Trideni podle druheho zpiisobu spaiva v tom, ze se material rozdeluje z hlediska snadnosti pfepravy i pripravy k preprave a manipulaci. Nejvetgi obtiae bYvaji s neskladnYmi jednotlivYmi kusy, ktere se zpravidla musi take jako jednotlive kusy prepravovat. Mnoho thznYch dalaich druhu materialu lze prepravovat pomoci manipula&dch jednotek (na paletach, v kontejnerech, obalech apod.). Priprava k jejich preprave bYva narana, avg'ak preprava a dalgi manipulace pri preprave i pri zpracovani materialu se pouaitim manipulgnich jednotek velmi usnadnuje. Nejvhodnejgi a nejefektivnejai je manipulace a preprava voln'e laieneho materialu, ktery lze sypat do velkYch kontejneril, vagoml, prepravovat potrubim, kontinualnimi dopravniky apod., a to bez rizika poakozeni a bez pripravnYch ukonu naranYch na 6as a naklady. Volne loienY material je vlastne. predstavitelem snadno a hromadne prepravitelnYch druhii materialu. (Posh. gekl.) )
Klasifikace materialu je rozbor jednotliwYch poloaek materialu z hlediska jejich narokil na manipulovatelnost stejnYmi metodami nebo prostredky. VYsledkem klasifikace (than° neni rortriani, ale seskupeni poloiek materialu, manipulovatelnYch stejnYm zpiisobem. Presto jsme se v prekladu pridraeli slova „klasifikace". Ctenar vaak necht si pod timto pojmem pfedstavuje jit vYsledek trideni — seskupeni. VelkY poet poloaek materialu, seskupenYch do trid, zjednoduauje rozborove a ridvrhove prate. Je to postup podobnY „vYberu ci volbe vYrobkupredstavitele", obrobitelneho nebo zpracovatelneho stejnYmi metodami ci stroji, popsanY v knize R. Muthera: Systematicke projektovani (S.L.P.), 2. vyd., Praha, SNTL 1972, a pouilvanY mnohYmi naaimi projektovymi organizacemi v technologickYch projektech. (Pozn. pfekl.)
24
Vyrobky nebo material Ize v podstate rozdelit na tyto skupiny a druhy: Druh
Pevny material
Skupina
Plynny material
.
Jednotlive kusy
P•epravni (manipu[gni) jednotky (material na paletich, v kontejnerech, v obalech apod.)
Volne loieny material
Kapalny material
.„. _,,., ,
____ —• ——
/-;'1 AC I ll/3, ff k p-il, ri,. t t , ) 4 "1ft 4 ,_ ,
.. ._.. .,-5:-) ',■ _,--4,10, ...,...„„t_„„, \k\
,..---. ..,4.4 ,,........... .. -._. .
1000001
(".."7/ ---. ------. Th -7..,
n---7:.--. . ------i))_-__.) --7.-,-,
Fyzicke charakteristicke znaky virobkei nebo materialu, ktere ovliviiuji jejich pfepravitelnost:
Rozmery
delka, gifka, vigka 4''A'''
Villa (hmotnost) nebo objemova hmotnost
1000000.„.....---
-
jednotkov£ nebo objemova vaha (hmotnost)
Tvar
plochY, dlouhy, hranaty, kompaktni, nepravidelni /
Nebezpeli pogkozeni nebo ikodlivost
Stay
( pozor,
khhkyil
1 y
.:-. . :::::::: •-e=.4:
material kfehky, vibuiny, jedovatY, zamofujici, poiloditelni
-.,cn
o°
material nestaly, lepkavy, gpinavi, pragni, horky, zmrazeny
o Pfepravitelnost virobldi nebo materialu zavisi tedy na shora uvedenych znacich. PFepravitelnost Ize zlepiit poutitIm vhodnych pr-epravnich jednotek.
Obs. 7. Charakteristicke znaky materialu
25
einitel Casu — pravidelnost, nalehavost, sezOnni podminky, zvlivstni ptedpisy — statni, oborove a podnikove ptedpisy a normy. Fyzi cke znaky zpravidla nejvice ovlivfiuji zatazeni do materialove skupiny. To znamend, ie zatazeni materialu zpravidla rozhodnou jeho fyzicke vlastnosti. Mnoistvi je rovnei vyznamnYm Cinitelem. Mnohe druhy materialu se vyskytuji ye velkYch mnoistvich (rychloobratkove poloiky), jine zase
kotika, vybu'aniny, cenne koieginy, liheviny, klenoty a potraviny — to jsou nektere z poloiek, na ktere se vztahuji statni ptedpisy, mistni omezeni, zvyklosti nebo oborove a podnikove normy. Postup klasifikaci materialu
Pro klasifikaci material' doporueujeme tento postup: 1. Ureit vgechny poloiky nebo skupiny poloiek materialu a vypracovat jejich seznam.
nejvgt.iI i poloiky
0
velke poloiky I (s ryehlyim obratem) O
E
male poloiky (s pomatym obratem) vyrobky (motericil, poloiky, druhy)
rozboru vyrobek—mnastvi (P—Q) se se•azuji vYrobky, vyrobnf skupiny, poloiky nebo materialy podle velikosti poloiek. Vlevo je uvedeno mil° velkych poloiek, vpravo mnoho malych poloiek. Majf-li vgechny poloiky stejne fyzicke charakteristicke znaky, pak se tr-fdi podle mnoistvi, a to zejmena v montovnich a skladech, kde vyge investiEnIch nakladil na provozni zaigzenf a Wadi nenf zpravidla nejdOleiitelgi. Je-li kfivka P—Q melka, pak se snaifme zafadit vgechny poloi-
p
p
ky do stejne materialove skupiny. Vyskyt jednoho materialu (nebo jedne materialove skupiny) vede k jednomu typu •eieni manipulace (k jedne manipulaEni metode). tfm ki9vka P—Q hlubgf, tim vihodnefif je delenf materialu na dye skupiny, col vede k reanym manipulaEnim metodarn s pi9hlednutfm k poloikam vyskytujicim se na koncich kfivky. Jine kfivky polomelke nebo polohluboke mail nejEasteji za nisledek rozdeleni druha (poloiek) na ti9 skupiny.
Obr. 8. Kfivka to+robek — mnaistvi (P—Q )
v malych mnoistvich (Cast() jde o zakazkovou objednavku). Druhy materialu, vyskytujici se ye velltYch mnoistvich (velke poloiky), jsou obecne manipulovatelne jinymi zpfisoby nei ty, ktere se vyskytuji malych mnoistvich. Musime dodat, ie sines rfiznych vyrobkil nebo druhfi (poloiek) materialu je z hlediska manipulaCnich metod a rozborove techniky naroena (obr. 8). 1) einitel Casu je tfeba — jak jsme ukazali prvni Usti knihy — zevrubne prozkoumat. Nalehave pohyby materialu stoji vice a vyiaduji jine fnanipulaeni metody nei ty, ktere nemaji takovy stupefi nalehavosti. Pteru5ovani toku materialu vyvolava jine problemy, nei jake se vyskytuji u ustaleneho toku. Take sezOnni vykyvy mohou tedy ovlivnit zatazeni materialu do ureite skupiny. Podobne i zvlagtni ptedpisy mohou Cast° ovlivnit klasifikaci (zatazeni) druhu materialu. Nar-
1 ) Tento rozbor, poulivanY v generalnim fesenf, je dalelitY pro zakladnf tfideni materialu, a tedy i pro volbu typu v•roby 6i metody manipulace s materialem. (Pozn. pfekl.)
26
Zaznamenat fyzicke a jine charakteristicke znaky, materialu. (DoporuCujeme pracovni formulge, jejichi pouiiti je vysvetleno a znazorneno na obr. 9 a 10.) Provest rozbor charakteristickych znakil jednotlivYch poloiek nebo skupin materialu a rozhodnout, ktere znaky ptevladaji nebo jsou zvlagt Absolutne pievdiujici znaky Cervene podtrhhnout (nebo podtrhnout pinou eernou earou); zvlagt dfildite vlivy podtrhnout oran'iove (nebo e'erne earkovane). Vytvotit skupiny z tech druhfi materialu, ktere mail podobne nebo zvlagtni vlastnosti. Ureit a popsat kgdou materialovou skupinu. (Doporueujeme pracovni formulate, jejichi pouiiti je vysvetleno a znizorneno na obr. 11 a 12.) Cast() je moine uvest zarovefi manipulaCni (ptepravni) jednotku, cot je velmi duleiite. Podle tohoto fidaje miaeme ureit nejmengi pouiitelnou jednotku plechovka, krabice apod.) nebo obvyklou piepravni jednotku (karton lahvi, svazek dilfi v konfekeni vyrobe, svitek nebo svazek plechfi apod.).
Pfi fekni veginy problem!' manipulace s materialem bYva moine utvofit ze vkch poloiek 8 ai 10 skupin; rozhodne se snahme vyvarovat se vethho poetu skupin nd 15. Je pochopitelne, ie se v ramci hlavnich skupin vyskytnou podskupiny. Jsou-li pro fekni problemu duleiite, musime jim venovat stejnou pozornost jako hlavnim materialovym skupinam. Musime si uvedomit, ie skupiny, kterYch pouhjeme pozdeji, az budeme ye fazi III tfidit material do skupin pro detailni fekni manipulace, mohou byt bud stejne jako, v generalnim fekni ye fazi II, nebo nove, zcela odligne, vyplyvajici z konkretnich poiadavkii ploch (proston1), ktere budeme analyzovat.
KlasifikaEni souhrn materialu Po zafazeni jednotlivych druhu. materialu do skupin je "keine kaidou skupinu jasne definovat. Omezi se tim moinost vzniku nedorozumeni a omy111 ph dalgi praci. Klasifika6n1 souhrn je vyslednYm zaznamem o zafazeni poloiek materialu do skupin (obr. 11 a 12). Do tohoto pfehledu zapikme kaidou materialovou skupinu a jeji hlavni charakteristicke znaky. Definujeme tedy nebo vybirame hlediska, ktera rozhoduji o torn, do ktere skupiny ma byt kaMa poloika zafazena. Zpravidla uvedeme jeden nebo dva typicke pfiklady, abychom blue objasnili charakte-
risticke znaky poloiek, ktere maji byt do pfislugne skupiny zafazeny. Pfehled umohiuje rychlou identifikaci poloiek a slouh jako tfidici vzor pro zafazo\rani materialu do spravne skupiny. Pfiklady na obr. 10 a 12 jsou ze zavodu „Nordic Mixtures Ltd.", ktery vyrabi rfizne chernicke vyrobky: rostlinne oleje, pramyslova hnojiva a nektere phsady do krmiv pro hvoeignou vyrobu. Roenf objem vyroby eini temef 20 000 t vYrobkii. Pii pHprave generalniho fekni manipulace s materialem (pfepravy mezi objekty) navrhl projektant rortfidenf vkch poloiek materialu do Ctyf skupin. Pfipominame, ie pro th z techto skupin (prazdne sudy, pine sudy a pytle) byly fyzicke charakteristicke znaky velmi dobfe definovany, a proto kaida skupina zahrnuje materialy, ktere jsou si velmi podobne. Hlavnim diwodem pro vyCleneni techto tri skupin byl znaeny objem jednotlivYch druhu materialu, coi vyznamne ovlivnilo jejich pfepravitelnost. Na druhe strane se zpravidla vyskytuji i poloiky druhofadeho vYznamu — rfizne subdodavky, nehradni dily apod. Pfepravovand mnoistvi jsou u techto poloiek male., a proto neni ekonomicke hledat zvldetni manipulaeni metody pro kaidou z nich. Je pro ne spik tfeba pouht nejakeho univerzalniho manipulaeniho prostfedku. Projektant proto shrnuje tyto poloiky do jedne souhrnne materialove skupiny ( ,ostatni poloiky"), i kdyi maji rfane charakteristicke znaky.
27
CHARAKTERISTICKE ZNAKY MATERIALU
21td
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List
Celkem
FYZICKE CHARAKTERISTICKE ZNAKY*) POPIS VYROBKU •— MATERIALU (POLOZKA NEBO SKUPINA POLO2EK)
Nejmenii prakticki. jednotka poloiky (tticlici jednotka)
ROZMERY v jestliie je material kapalni, plynni nebo VAHA sypki, poznamenejte y_ to v techto sloupcich _ delka
gitka
TVAR
NEBEZPECI STAY t KOD (teplota, sta(na materialu, lost, tu host, znlaiujic( a lidech nebo prosttedi) material atd.)
vy'aka
2. 4
--
"Ill
.
9 10. 11 Navod k vypineni formulate: 0 Vyphite zahlavi formulate.
Il I II
0 Zapiate Vaechny polo'iky nebo skupiny poloiek
.1,5. 16 17. —1.8.
0 Uved'te charaktensucke znaky kaide poloiky. 0 Podtrhnete pfevlaclajici charakteristicke znaky.
WI
-21 77
0
Vypinte symbol pro skupinu materialu, jakmile je ure'en.
0
poznamenejte dopinujici informace nebo vysvetlivky.
23 24
—2,5, 26
MI in MIN
I! Al
Al ill MI
*) ZnaZeni p•evliclajicich charakteristickich znaky:
POZNAMKY:
ervena = A — absolutne pfeviadajici znaky: oraniova nebo iluta = E — (eminentne) zvlasf c101elitevlivy.
6 Richard Muther & Associates —221
II
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukge ire Potfebu podnikis nebo jednotliva, je povolena, pokud se uvede pramen.)
Obr.. 9. Charakteristicke znaky matericil4 -
2avod Nordic Mixtures Ltd.
a P. S.
Dne 18. cervence
List
FYZICKE CHARAKTERISTICKE ZNAKY*) Nejmengi prakticka jednotka poloiky (tr- iclici jednotka)
POPIS VYROBKU — MATERIALU
(POLO2KA NEBO SKUPINA POLO2EK)
ROZMERY v palcich; jestliie je material kapalnY, plynny nebo VAHA sypky, poznamenejte v librack to v techto sloupcich delka
1. Peisun '2. Ocelove pdsy svitek 3. Prcizdne papirove pytle svazek 4. Prazdne sudy . sud 5. Dro (20 ololek krabice 6. Olejove boby I Pytel 7. Oleiove boby II pytel 8. Oleiove boby III pytel 9. Velryb( tuk sud 10. Rybi tuk sud 11. •Rybi moucka pytel 12. Kyselina mleena spec. ncidoba 13. Viskdzni olej plechovka 14. Vitaminovy vitalek krabice 15. Ndhradni dil rOzne 16. Kuktaiend mouka _p_ytel 17. Mazaci oleje sud 18. Llh sud
g
23. Hnojivo zn. 20 24. Hno 'vo zn. 22 25. Hno'ivo zn. 30 26. Happy Hen Mix XX 27. Happy Hen Mix X 28. Happy Hen Mix norma 29. Hi - Sky e. I 30. Hi - Sky e. 2
18 18 18 32 32 32 32 32
POZNAMKY:
sud sud sud pytel pytel pytel pytel pytel
24 28 18 6 32 32 32 18 18 30 24 El) 6
33 12 (e)
iifka
6 16 16 16
15 24 12 ruzne 8
16 16 16 16 16
TVAR
vygka
1 18
NEBEZPEd
24 31 12 8 8 8 31 31 8 30 6 10 18
6-12 48 35 96 98 100 320 325 110 42 10 20 rOzna 100 50 40
31 31 31 8 8
305 290 295 95 95 95 92 92
8 8
IK.OD (na materialu, I idech nebo prostr-edi)
MNO2STV i (OB)EM)
STAY
CINITELE CASU
( to Iota, stalost, tuhost, a (nebo) adaje (pravidelnost zneeigiujici o velikosti sez6nnost, davky material atd.) nalehavost)
— male — Me — 17.7r— — n ' ac obdelni_ — steedni — vysoke obdelnV — obdelny — — male valcovy — zoolejoyank steedni vcilcoy' — zaoleiovani velke trhd s_:;.._„ zneeiffujici I velke o e ny h r a n a tY Terkr --ca) — velmi male villcovi rozbitelnost — male obdelnY — nesnciS'i teplol male ruin' trhd se — I imi m . obdelny trhd se — steedni zaalejovany velmi male valcovi — vcilcovY velke male imilm.-...... U.
I
— — — — — — — —
1
3687 Celkem listO 2
OSTATNI CHARAKTER. ZNAKY*)
kruhovi — obdeln' trhcf se vcilcov —
vcilcovi vdlcovy valcov obdelny obdeIrTr obdelny obdeln obdelny
Projekt
Zpracoval C. R.
— —
vysoke vysoke steedni velke udriujte velke v s uch_ velke vysoke velke
— —
— — — — — — — — - : — —
— — — — — — —
ZVLATN1 PREDPISY (rnimor-idne pi'edpisy a normy, zviiitni podminky)
Klas i fi kace
CHARAKTERISTICKE ZNAKY MATERIALU
d d — a 4444484d_ c 1 — c c — b b — c — d d — I d — d c —
— d zcizitelni b b
— — — — — — —
b b c c c c c
C) Nebezpeene pro delniky. Moinost rozbiti (sk o).
0 jednogalonovcl
*) Znaeeni prevlidajicich charakteristickych znakU:
0 Chrdnit pied zcizeninvmatericil je jedovaty.
® petigalonovi
pfevlidajici znaky; eervena = A — absolutne --- oraniovi nebo iluta = E — (eminent* zyligi dr.delite vlivy.
0 U suc) a svitka jde o prumer. Richard Muther & Associates
-
421
Copyright
—
Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potr-ebu podniku nebo jednotlivcu je povolena, pokud se uvede pramen.)
Obr. 10
1.4 O
KLASIFIKAdNISOUHRN MATERIALU
Sku pi na
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List Celkem lista
TiUDICE ZNAKY
SKUPINA MATERIALU Popis
Zavod
Ostatni charakteristicke znaky (nmoistvi, einitele easu, zvlaitni predpisy)
Fyzicke charakteristicke znaky (rozmery, vaha, tvar, nebezpeei kod, stay)
TYPICKE PRIKLADY ti
0
.
'
Navod k yypineni formulafe: 0 Vypinte zahlavi formulate.
8. .
0 Zapigte veechny skupiny materialii.
0 Uved'te pfevlaciajici charakteristicke znaky. 0 Uvedte jeden nebo vice typicl*h prikladii. 0 Poznamenejte dopinujici informace nebo vysvetlivky.
POZNAM KY:
Richard Muther & Associates — 225
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potfebu podnikG neboj ednotlivcti je povolena, pokud
Obr. 11. Klasifikani souhrn rnatericilu
se
uvede pramen.)
KLASIFIKAdNr SOUHRN MATERIALU
SKUPINA MATERIALU Popis
Prdzdne sudy
Skupina
Q
Zavod Nordic Mixtures Ltd.
Projekt
Zpracoval C. R.
a P. S.
Dne 19. eervence
List 1 Celkem listu I
3687
TruDici ZNAKY Fyzicke charakteristicke znaky (rozmery, yaha, tear, nebezpo.6 Kkod, stay)
Ostatni charakteristicke znaky (mnoistyi, Einitele '6asu, zyligtni pi- edpisy)
nove nebo prcizdne plechove sudy o prameru 18 pala a viqce 31 palca; vdha 35 fiber
veike vikyvy v doddvkdch od subdodavatele co do casu a mnoistvi;
TYPICKE Pri fKLADY
standardni plechove sudy
mIrne sezdnni vikyvy
Pine sudy
Pytle
U
C
rybi tuk (o/ej) v sudech od, subdodavatelO
plechove sudy s olejem, chem)kaliemi aped. o prCime'ru 18 paid) a qgce 31 bola
20 al 30 razn9ch pololek; ureite sezdnni qkyvy
prOmernd vdha 300 fiber
dodriet vicidni narizeni o zpracovdni oleje
pytle z plasticqch hmot nebo papiru s minerdly, plody,
rovnomerni piisun porne'rne velqch mnolstvi, asi 100 rOznich poloiek
Happy - Hen Mix (hotovy vyrobek)
maid mnoistvi od kaide poloiky materidlu; Iheita doddvky je velmi east° dOlelitd
krabice s vitaminovim vitalkem
chemikdliemi abod. preirne'rne rozme'ry 32 x 16 x 8 palc6; preimernd vdha 90 fiber
Ostatni
krabice, svazky, pytle s materidlem od subdodavatel5 reizne rozmery a tvary; vdha 1 al 5 fiber
(ndhradni dily); nektere pololky musi bit pod stdlou _pilsnou kontrolou (nebezpeei zcizeni)
pkigalonove sudy s lihem svitky pdskove (Kelt
/
POZNAM KY:
Richard Muther & Associates — 225 40
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potr-ebu podnikii neboj ednotliva je povolena, pokud an uvede Orarrien.)
Obr. 12
2. Dispozice
Po ur&ni a rortrideni materialu nasleduje podle blokoveho schematu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) rozbor a regeni pohybu materialu. Problem by bylo mo'ine fait oddelene — bez ohledu na dosavadni ci navrhovanou dispozici nebo vyrrobni stroje a zarizeni. Presto drive ei pozdeji, ale zcela urCite pied tim, nei budeme znazornovat pohyb materialu, se budeme muset zabp,rat otazkou dispozice.
NerozluEnost dispozice a manipulace s materialem
Jal4koli tipinYr rozbor pohybu materialu je nerozluene spjat s dispozici. To proto, ie presuny ci manipulace dodavaji materialu „mistni uiitnost" Ci „mistni hodnotu" (na rozdil od „tvarove uiitnosti" pri vlastni vyrrobe). „Misto" je tatii primo spjato s plochou ci prostorem, kde pohyb zaeina a konel.
I
material
vztohy
A
C plochy (prostory)
pohyb mgteridlu
- 2T/LP - 4 x4 IINM IN= NNW
A usporVcIdni
ED 0 0
metodo (metody)
Obr. 13. Zcikladrd prvky pri navrhovdni dispozic a manipulace s materidlem
32
B
Dispozice proto ureuje vzdalenost mezi poeateenim a cilovym bodem prepravy. Tato vzdalenost, kterou material projde, je vyznamnym einitelem cim volbu metody manipulace s materialem. Ve schematu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) je dispozice uvedena v okenku 2. V jeho ramci je zahrnut jak rozbor pohybu materialu (okenko 3), tak znazornenf tohoto pohybu (okenko 4). Vliv dispozice na manipulaci
Navrhujeme-li manipulaci s materialem pro existujici dispozici, jsou vzdalenosti *dem dane. Tuto' dispozici je moine zmenit, pokud lze ovgem vykazat dostateene tispory nebo jine vyhody. Tak se Cast° stava, ze je analyzovana a nove na.vrhovana nejen manipulace s materialem, ale i dispozice. Jestliie projekt zdokonalenYch manipulaCnich metod zahrnuje i poiadavek na nove dispozieni resent, must samozrejme projektant obe resent integrovat. Podobne jako rozbor a navrh manipulace s materialem zavisi na trech Zakladnich prvcich, a to na materialu, jeho pohybu a metodach manipulace, zavisf navrh dispozice zase na techto trech zakladnich einitelfat: na vztazich, plochach a na jejich usporadani (obr. 13). Dispozienf resent a manipulaci s materialem spojuje take okolnost, ze oba navrhy vychazeji ze stejnych, nam jiz znamych klieovYch vstupnich prvkti: P, Q, R, S, T. Druhy dispozic
Existuji tri tzv. klasicke druhy dispozic. 1) Jsou to (obr. 14): Dispozice s pevnym pracovi5tem. Dispozice usporadand podle technologickeho procesu. Dispozice predmetna (plynula linkova vyroba). Pov5imnete si, ze levy strana obr. 14 obsahuje „tvarovani nebo upravu" soueasti a prava „montai ei demontai". V5echny tyto tri Odligne dispozice ovlivfiuje podstatnym zpusobem manipulace s materialem. Dispozice s pevnym pracovigtern: vyrobek (nebo material) je pomerne velkY, mnoistvf je pomerne male, technologicky postup je pomerne jednoduchY; manipulace s.materialem je zpravidla charakterizovana jako „velka" nebo „velmi naroena" Blasi vysvetleni lze take nalezt v kap. 3 knihy Muther, R.: Systematicke projektovani, 2. vydani. Praha, SNTL 1972.
(Pozn. pFekl.)
(znaeny objem) pro velke materialy nebo dily, jako ,;lehka' „prund" pro montovane dily, popr. jako „prilefitostna". Dispozice usporadand podle technOlogickeho procesu: vyrobek (nebo material) je pomerne ritznorody, mnoistvi je prumerne nebo male, technologicky postup je rozhodujfcf nebo nakladny; manipulace s materialem je zpravidla charakterizovana jako „lehka" ei „pruina" a v pripade pevneho umfstenf jako „mnohostranna"„,prizpitsobitelna" a „ptetriita". Dispozice predmetna (plynula linkova vyroba): vyrobek (nebo material) je primerene unifikovan, mnoistvi je pomerne velke, technologicky postup je pomerne jednoduchY; manipulace s materialem je zpravidla charakterizovana jako „pevna", ; ,rovna" nebo „prima" a pomerne „plynuld". Smgr toku materialu
Navrhy dispozic (generely) prilmyslovYch závochl maji zpravidla tri hlavnf druhy toku materialu:
primY, ye tvaru pfsmene L, ye tvaru pfsmene U. KruhovY a klikatY tok jsou modifikace techto trf hlavnfch druhti toku materialu. • Filmy sm & . toku materialu (pffsun na jedne strane a odsun na druhy) umoinuje nejprehlednej51 dispozienf "resent a nejjednodu55t manipulaci s materialem. Presto se stava, ze tok materialu ye tvaru pismen L a U je v priimyslogch zavodech beinejgi net tok primy. Je to zpravidla ovlivneno vnejgfm manipulaCnim zarizenfm (viz prvni fazi — vnejgf dopravni pripojenf), dale niigirni naklady na manipulaci, vetgim vyuiitfm ploch a iisporami vyrobnf Vetgina dispozienfch resent se vgak v praxi zaklada na kombinaci techto tri druhtt tok_u materialu. Co mime vgdet o dispozici
Pri navrhovanf manipulace s materialem mustme znat odpoved na etyti di lefite otazky. Odpovida na ne prave projektove resent dispozice. Jsou to tyto otazky: . 1. Jake je fyzicke umistenf vgech vYchozich mist i mist ureeni pro jednotlive pohyby materialu (kde jsou tedy mista nakladky a vykladky).
33
souCcisti
stroj A
surovina C) x , ( ", x xxx x x x xx
n&'-ad; B hlavn; dit,# neaiui se moptua delft sou5asti vhro o tobveas nSguiec` sutroviny
waontova4 vyrobek
Dispozice s peynim pracoyiitem, kde vf robek zastdvd na jednom mlste. Ygechny operate se providell na materiilu (jde-li otvarovini nebo iipravu) nebo na hlavni soaisti (u montainiho celku), zeistavajicf najednom pevnem miste". Znameni to, le material setrviva na jenom mist& Pfiklady • Tvarovinf a tiprava souUsti: rani viroba obuvi: viroba ni- Montif: ruEn1 vjiivky; stavba bitevni lodi nebo specialfadi; kterikoliv •emesInik vyribejici kompletni jednotku. niho stroje. surovina stroje typu W
stroje typu Y
{r
I
montan; ! °\E....1 0 I c4Ina A , I / operace I '1 I
operoce f r f 0 erace2
stroje typu X
stroje typu Z
6
t_
operace3
M -operace 4
r montan; ! 0r dilna 8 .
_, )
1 , openrce 2
I I IJ L M F--)i-I
montad \ 0 I dilna C ' I I
operace 3
0111
0 hotovd sou64st
zmontovon; virobek
Dispozice usporddand podle technologickeho procesu. Viechny technologicke operace (procesy) stejneho. druhu se provideji ve spolethem prostoru (dilne); podobne stroje nebo podobne montaini operace jsou seskupeny podle druhCi stroje. Materill se p19 torn pohybuje mezi virobnimi dilnami nebo prostory. Prikkady Tvarovinf a Ciprava souZistl: baba strojni price; textilni Montii: spojovini plech0 bodovim svatovinfm, *ovaviroba; tisk akcidenthich pracf. nim, stehovinfm a pijenim.
stroj typu
'X
Z
surovino
0
operace
2
3 4 -" las hotova sou'ast
0
11111 1 11111 IIIII 6==f1 1
--,44V1 —IC V
—F 2
operace
3 zmontovony 4robek
Dispozice pfedmetnd (plynuld Iinkovd vyroba). Stroje nebo montiinf pracoviite jsou uspoficlany podle sledu operacf. Material se pohybuje od jedne operace nejkratii cestou k P•lklady Tvarovinf a Ciprava: obribeni bloku motoru; linka na Montii: linka na montii automobile; umtstovinf talifO vinf vozidel. a misek s jfdlem na podnos v zivodni jidelne. IVrikresy v leve ec;sti obrdzku zalectstavuji ityry tvorovacii nebo tiprovrenske operace,z; utne k vyivoi-eni souCtisti Ndkresy vpravo iiedstavuji tii montizini operace, nutne.k montciii soueast; v hlovni -surovina
®, 5 a
0 -de.lnik EMI - stroj nebo zaa7zeni Obr. 14. Klasickd typy dispozieniho uspofaddni vfroby
34
pohyb moteri6lu
1\
1 sever 50' 150' 0 100
g.,\
.:,,,,,
$''. s4y4e,1
200 300
d NORDIC MIXTURE LTD
. essvodni .di.s - Pozice zovodu 12.kvertno P. Slocum .
,
'. \' •.:
°/),,;?°;/ e4"/ 44
E„
/49,
e;yok& j.;;41t
,,
/ skiod • - Pra'zdn;oh",. > sud6 / ----
parkovigte osobnich automobilO qrobkes pfsts'eek) sklad surovin a hotoqch (jednopodlaini,nevytapeni
/ /
die ndkladnick ourbbilD, 9ifi k6 vnit rozovodni d wavy
ro mp s
Obr. 15
ohemibk' -" d (trpodlofnt budova lezobetonovd Roust.rukoo ze-
Jake trasy a ktere zname metody manipulace s materialem na techto trasach jii existuji nebo byly navrieny v poCateenich fazich projektovani. S jakyrrni plochami se poeita pro jednotlive iiseky Cinnosti. Jde o plochy, ze kterIch bude material pfepravovan, kteqmi bude pfepravovan nebo do kter3ich bude pfepravovan (zatiieni podlah, vyska podlaif , vzdalenost sloupu, nosnost, venkovni nebo vnitfni plochy, prostor je vytapen ei nikoli, je bezpragny. apod.). Jake fegeni ei hruba dispozice existuje a (nebo) je navrhovana pro plochy, z nichi a do nichi se ma material pfesunovat. Ziskat nebo pfipravit dispozieni v3'rkresy ploch pro ktere budeme vypracovavat navrhy manipulace s materialem, je tedy potfebne a uiiteene: Generalni "plan zavodu'potfebujeme tam, kde jde o pohyb materialu mezi nekolika objekty po celem arealu Zdvodu. Pfiklad generalniho planu uvadime na obr. 15. Je to generel firmy Nordic Mixtures Ltd.,') o ktere se jegte:nekolikrat zminime, kdyi budeme na Okladech sledovat postup rozboril a navrhii manipulace s "materialem. Jestliie pohyb materialu probiha v jinem pfipade mezi dvema stroji ye qrobnim nebo montaibude zapotfebi zfskat detailni disponim
zici dilny s rozmistenim strojil a qmerami potfeb r nfth ploch. To je ovgem zalditosti tfeti faze (detailniho fegeni manipulace s materialem), probirane v kapitole 10. V teto fazi nenf tfeba venovat vetgi pozornost tomu, jak jsme dispozici ziskali a proe je prave takova, jaka je. Pfijimarne ji jako dosavadni dispozici nebo jako noq navrh dispozice. Hlavnim problemem je zadenit do ni nejefektivnejgi metody manipulace. (Navrhovani dispozic je podrobneji vysvetleno v publikaci Muther, R.: Systematicke projektoIrani (S.L.P.), 2. vyd., Praha, SNTL 1972. Systematiclie projektovani ma ilzkYr vztah k systematickemu navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). StruenyTqtah metodiky sytematickeho projektovanf (S.L.P.) uvadime v pfiloze II teto publikace.) Tim nechceme fici, ie by dispozice mela 133'1 pfehliiena. Naopak: uznavame a usilujeme o integraci navrhil dispozic a manipulace s materialem. Zatim je vgak tfeba venovat pozornost manipulaci. Pozdeji se naskytne pfileiitost navrhnout zmeny dispozice (okenko 7). Bude to tehdy, az bude proveden rozbor vgeho pohybu materialu a provefeny pfedbeine navrhy manipulace s materialem. Pii vyberu definitivni metody manipulace s materialem musime ovgem vidy pfihlfiet k jeji realizovatelnosti v ramci zcela konkretnilio dispozieniho fegenf.
1 ) Firma Nordic:Mixtures Ltd. je chemickST podnik, vyrabejici rostlinne oleje, pramyslova hnojiva a krznivove pfisady. Vstupnimi materially jsou olejove boby, ofechy, mineraly a chemikalie. Hlavni vYrobni plochy: zavod „mleti a extrakce" (vYroba rostlinnSrch olejd), chemickY zavod (vYroba pricmyslovYch
hnojiv atd.) a zavod na vYrobu pfisad do krmiv. CelkovY rant objem vYroby je temef 20 000 t. Pfisun a odvoz materialu a vYroblth se provadi p0 /eleznici. Manipulace s materialem mezi jednotlivYmi objekty je zatim providena merle s poulitim dvoukolovYch a etyfkolovYch ruenich voziku. (Pozn. auton2)
36
3. Rozbor pohybu materialu -
Pii rozborech pohybu materialu musime mit k dispozici informace o nekolika einitelich. Jsou to: 1. Materidl (vyrobky nebo skupiny materialu): fyzicke charakteristicke znaky; ostatni charakteristicke znaky. 2. Trasy (vychozi misto a misto urCeni nebo prfibel pohybu): delka pohybu; fyzicky stay trasy. 3. Tok (nebo pohyb) materialu: intenzita toku (innoi§tvi materialu za Casoyou jednotku na trase); podminky toku (nebo pohybu) materialu. Material Metoda S.H.A. vyiaduje, abychom material dfive, nei zdeneme s rozborem jeho,pohybu. 0 takoveto klasifikaci materialu jsme hovofili v kap. 1. Jak si jiste vzpominate, tfidili jsme material podle peti fyzickSIch charakteristickich znaka (podle rozmeru, vahy nebo objemove hmotnosti, tvaru, nebezpeel gkod, stavu) a podle tfi dal.fich charakteristic4ch znakti (podle mnoistvi, cinitelu Casu a zvla5tnich pfedpisii). Trasy Metoda S.H.A. urCuje kaidou trasu vychozim mistem (vstupem — mistem nakladky) a mistem urCeni (vYstupem — mistem vykladky). ZaUtek a konec trasy jsou oznaCeny symboly, pismeny'j a (nebo) Cisly, aby se kaida trasa mohla popsat pomoci znaCek. V koneCnem navrhu manipulace stanovi za6atek a konec kaMe trasy dispozi6ni resent. Vzdalenost Delku tras ure'uje vzdalenost mezi vYchozim mistem a mistem ufeeni. Udavame ji ye vhodnYch delkovYch jednotkach. Mel-ime zpravidla pfimoCarou horizontalni vzdalenost. Zname-li skuteCnou cestu materialu, existuje-li jii tato draha nebo je jasna z projektu, pouiijeme skutee'ne nebo navrhovane vzdalenosti. Pravoilhle trasy byvaji C'asto vhodne a prakticke. Neni-li uvedeno jinak, maime vzdalenost po pfime horizontdle. U pravouhlych,
vertikalnich (nape. mezi rianYmi podlaiimi) nebo sdruienych ekvivalentnich vzdalenostil) musi proto projektant na pracovnim vykresu uvest potiebne vysvetlivky. Fyzickd situace Krome vzdalenosti, kterou material prochazf, nas musi zajimat take ildaje o fyzickeln stavu trasy: Rovnost a pfirnolarost. Trasa vodorovna, gikma, svisla, rovna, kfiva nebo obloukova, lomena. Zapinenost drdhy a povrch vozovky. Dopravni- gpiCky a obCasne'nebo: stale piekliy, dWideny povrch, povrch ye stadiu udriby, neCista cesta. Klima a okolni podminky. Vnitini a venkovni plochy, otevfene sklady, klimatizovane prostory, socialni zafizeni, prostory s vysokymi_ naroky na eistotu, prostory s nebezpaim vYbuchu. Situace v koncovych bodech, a to jak z hlediska fyzickeho, tak organizaeniho. Poeet nebo rozloeni mist nakladky a vykladky. Uspoi- adani nebo fyzicka dispozice v koncovych bodech. Provozni situace v koncovych bodech (evidene'ni doklady a efektivnost organizace). Tok materialu U metody S.H.A. plati, ie nal kai'4.pohyb se vztahuje jak intenzita toku, tak podminky tok (pohyb) materialu. Obecnei k` na kaidou trasu vztahuje jak lidaj o deice pfepravy, tak i iidaje o fyzickych podminkach na teto pfepravni trase. Intenzita toku materialu . Intenzita toku znamena mnoistvi piepravovaneho materialu za jednotku 6asu a po ureite trase. Intenzita toku materialu se udava v tunach za hodinu, kubickych metrech za den a kusech nebo paletach za tyden. Lepe je vyjadfovat velikost intenzity za hodinu nebo za den rid za mesic nebo rok, Mile se stat, ie tyto typicke jednotky meieni intenzity toku materialu nebudou srovnatelne. Na1 ) SdruienYmi ekvivalentnimi vzdalenostmi se vyjacifuji trasy v rovin6 nebo prostoru, kter6nejsou pfimolare. (Porn.
pfekl.)
37
pfiklad vaha znaeneho mnoistvi sypneho materialu neni z hlediska pfepravitelnosti srovnatelna s tuhym materialem stejne vahy. Neni prakticke srovnavat automobilovou karoserii s automobilovym motorem ani podle velikosti, ani podle vahy. Proto pfi reseni obtiinYch manipulaCnich problemii pouiivame yelieinoveho poetu („Mag Count" — viz pfilohu I). Tato metoda je porarickou pro mefeni a vyjadfovani vgech cinitelu jez ovlivnuji snadnost ei nesnadnost pfepravy jakehokoli kusoveho nebo paletizovaneho materialu, a zajigtuje srovnatelnost. Jinak by bylo velmi obtiine srovnaVat intenzitu toku riiznych druhu materialu nebo intenzitu toku materialu po ruznych trasach. ,
Podminky toku (nebo pohybu) materidlu Krome intenzity toku materialu potfebujeme zpravidla znat jegte neco o jeho podminkach. Tak napfiklad ndaj o pfepravy 50 t mouky za den je pouze obecnym maitkem. Techto 50 t se totii maze skladat z petitunovych davek deseti rfiznYch druhu, ktere se musi pfepravovat oddelene, coz znamena zcela jine problemy,. nez kdybychom pfepravovali celYch 50 t jednoho druhu najednou. To potom vyznamne ovlivnuje volbu piepravnich a manipulaenich metod. K podminkarn toku materialu patfi: Mnoistvi. Skladba nakladu, poCet pfepravovanYch kusfi, velikostedayky. Mnoho poloiek maleho mnoistvi proti mene poCetnym poloikam velkeho mnoistvi. Frekvence (periodicka, pferugovana, pfiIditostna), mnoistvi za ureite obdobi (sezonnost) a pravidelnost techto podminek. Pfiklad: Kolik ruznYch samostatnych poloiek, ktere se maji pfepravovat, je v jedne skupine materialu ? Podminky provozu (sluiby ). Omezujici nebo jine podminky pro fizeni pohybu, jako napf. poiadavek udrovat teplotu jednotlivych kovn v prnbehu pfepravy a stabilitu techto podminek. Lhuty (einitele easu). Poiadovand rychlost pfepravy nebo nalehavost (okamiita nebo po4le dohody); synchronizace pohybu materialu s einno41 lidi, vyrobnim taktem nebo pfepravou jinYch druhu materialu; stabilita nebo . pravidelnost techto podminek ze dne na den. Tyto podminky mnoistvi, sluiby a Cas — pfedstavuji prvky Q, S, T ze znameho kliee. Prvek P (vyrobek) a jeho ureeni jsme popsali v kap. 1 a prvek R (manipulaci, pfepravu) v prvni Cast teto kapitoly. Vgech pet zakladnich prvky pfepravy musime zkoumat pro kaid), individualni pohyb, stejne tak jako celkove pro vsechny pohyby. Mefeni materialu
Mnoisivi pfepravovaneho materidlu se mai zpravidla ye vahovych nebo objemovYch jednotkach,
38
napf. v tunach nebo sudech. Velmi 'east° udavame mnoistvi take v pfepravnich (manipnlaCnich, nakladovych) jednotkach — v bednich, paletach nebo krabicich. A jak vysvetlujeme v pfiloze I, prakticky zpfisob maeni materialu s ruznymi vlastnostmi nabi21 „velieinovY poeet". Trasy se ureujf nazvem zaCatku a konce trasy, nazvem mista nakliclky a vykladky. Delka trasy se mai, jak jsme jiirekli, ye vhodnych delkovych jednotkach. Pro stanoveni fyzicklich podminek drahy musime rortfidit material podle zakladnich cinitelu ovlivnujicich pfepravu na raznych trasach, a kaidou skupinu materialu musime samostatne popsat a oznaeit Ciselnym kodem. Pfiklad: fyzicke podminky eislo 1 — venkovni trasa, horizontalni s obeasnym nahromadenim. Intenzita toku je — jak jsme jiz uvedli — mnoistvi materialu pfepravovane za jednotku Casu. Vypoeteme ji podle vzorce: ,
I
—
nP. —,
kde I je intenzita toku, n pea jednotek vyrobku nebo materialu, P — jednotka, ye ktere maime vyrobek nebo material (tuny, krychlove metry, palety apod.), t — jednotka Casu (tyden, den, hodina). Pfiklady udavani intenzity toku materialu: 100 t za hodinu; 500 loienych palet 'za tyden; 200 jednotek „Mag" za den. Podminky toku materidlu nelze mait nebo vyjadfovat v pfesnych jednotkach. vgak pismenneho kOdu, jsme s to oznaeit podminky pro kaIdy druh pohybu. Pfiklad: Podminka a — staly tok materialu s malymi vykyvy. Pfepravni prdce je prace, ktera musi bYt vykoliana pfi pfepravy materialu. Jeji velikost ziskame tak, ie intenzitu toku (I) vynasobime vzdalenosti
(D):PP=I. D.
Jak analyzovat pohyb materialu
Rozbor pohybu lze provadet tfemi rdznYmi zpilsoby. Mnieme shromaidovat informace o jednom vYrobku nebo o jedne materialove skupine a potfebnem ease a sledovat, zda vyrobek prochazi spravne vfrobnim procesem, a to na vgech trasach, od zasobovaciho skladu ai do skladu hotovYch yYrobkii. Tomuto zpfisobu fikame rozbor vjirobniho postupu. V tomto pfipade potiebujeme pouze jeden rozbor pro kaidy vyrobek, material nebo materialoyou skupinu. Druhemu zpfisobu fikame rozbor vstupu a v57stupu. Zde mame k dispozici dva zpilsoby. Pfi pry-
ram shromaidujeme informace o zaCatku a konci kaideho pohybu. Provadime rozbor jedne trasy za nrCity Cas a shromaidujeme udaje o raznych materialovych skupinach nebo rdznych vYrobcich, ktere se pohybuji po teto trase. Pfi druhem zpiisobu analyzujeme jednu plochu a shromaidujeme informace o jakemkoli materialu, ktery na tuto plochu (do tohoto prostoru) vstupuje nebo ji opougti.
vyrobky, druhy nebo skupiny materialu (P) • ■ rozbor vyrobniho procesu jedna nebo nekolik velkYch pololek
1,
rozbor vstupu a vystupu nekolik nebo mnoho molych pololek
6styi arch pa iru
oredtigtAny iormulaf'
tobulka (rosy vgechny pohyby materialu no kolde tabulka vstupu trase vystupu vgechny pohyby do a z kozde plachy jeden rozbor pro kofdou trasu nebo katdou plochu
jeden rozborpro kohl); v)%-, robek (drub nebo skupinu materialu)
pr'ehled .ohybu materialu
tros0 vzc6 • skupinu moteridlu is a bc d a MI .11.11111.11111. .1.1111.111.M.11.
0o
pro jeden vY- pro nekoli robek (druh nebo skupinu ma- virobkz;(druhei teridlu)nenitfe nebo skupin ma ba vyprocova - terialu) vat souhrnny formuldr
IIMIIIMMUMENI 1111111111111111=1111111--11 WI 1.111.11•1111•11•1
Obr. 16. Zplisob rozboru zdvisi na prabilzu kiivky P—Q
Diagram P—Q (kfivka vyrobek — rnnoi"stvi) na obr. 16 ukazuje dve rfizna tegeni. Zpilsobu „rozbor vyrobniho postupu" pouZivame, mame-li malo druha vYrobkii nebo materialu. Pfi velkem poetu rfiznych druha vyroblai nebo materi alu pouiivirne zpilsobu „rozbor vstupu a vystupu". Nefeasteji nas situace nuti k aplikaci obou zpilsobii. V takovem pfipade je mnohem pfesnejg, ale easovi naroCnejg „rozbor vyrobniho postupu" pro poloiky s rychlYmi obratkami (omezeny poCet velkych poloiek vyrobkii nebo materialu), a „rozbor vstupu a vystupu" naopak pro poloZky s pomalYmi obratkami (velky pact malYch poloiek vyrobka nebo materialu).
Rozbor vyrobniho postupu
Znaely nebo • symboly, ktere vyjadfuji, co se s vYrobkem nebo materialem deje na kaidem kroku, zjednodukji sledovani cesty vYrobku nebo materialu. Existuje gest rianYch moinosti, co se s materialem maze dit behem zpracovani (obr. 17). Rozbor vyrobniho postupu muzeme provadet bud na pfedtigtenem formulati, nebo na Cistern archu papiru. Pfedtigteneho formulate pouiivame pro rozbor ptimoCareho vyrobniho procesu, postupujiciho vpfed bez CetnYch nebo vyznamnejgch montainich ei demontainich operaci. Obrdzky 18 a 19 ukazuji zpfisob, jak se tohoto formulate vyuiiva. Mame-li zaznamenavat do tabulky Cetne anebo vyznamne montaini ci demontaini operace s vegim poCtem vstupujicich nebo vystupujicich .drulnl materialu, neni ptedtigteny formulat vhodnY. Obrazek 20 vysvetluje konstrukci schematu vyrobniho postupu a ukazuje zaroven pfiklad rozboru vyrobniho postupu bez formulate. Pfi rozboru a navrhovani manipulace s materialem Ras pochopitelne zajimaji nejvice informace o pohybu materialu. ZnaCky pro .dopravu a manipulaci jsou vytvdeny tak, aby obsahly co nejvice informaci. Pfiklad na obr. 21a ukazuje schema vyrobniho postupu s durazem na pohyb materialu. Obrdzek 21b ukazuje schema vyrobniho postupu pro zavod Nordic Mixtures Ltd., zab3ivajici se zpracovanim olejovYch Rozbor vstupu a vystupu
Stejn6 jako rozbor vyrobniho postupu, rmlieme i rozbor vstupu a vystupu provadet dvana rianYmi zpiisoby, a to bud jako rozbor trasy, nebo jako rozbor
plochy.
Pei rozboru trasy zkoumarne jednu trasu v ufeitern Case; shrnujeme pH torn vgechny pottebne informace o vkch druzich materialu, ktere se po teto trase pohybuji (obr. 22 a 23). Poznamenejme, ze pfiklad na obr. 23 neposkytuje iadne informace o souCasnych nebo dosavadnich metodach ci teknich. Mnohdy davame ptednost rozboru dosavadnich metod a tegeni. Jindy nas dosavadni metody pouze rozptyluji a ztauji objektivni pohled na Ptiklad na obr. 23 shrnuje podminky, ktere musi zvolena manipulgni metoda respektovat. Rozbor tras je Uklq, ptilig mnoho rfiznych tras. Jestlik je jich mnoho, je snadnej51 rozbor pohybu materialu na urCite plok (v urCitem prostoru) za jednotku a'asu. Pro takove ptipady slouzi tabulka ptisunu a odsunu (obr. 24 a 25.) Poznamenejme jeke, ze samostatna tabulka trasy (obr. 23) se zpracovava pro kaidou trasu. Tabulka ptisunu a odsunu (obr. 25) se dela pro kaZdou zkoumanou plochu (prostor). 39
Znatka
o
•
tinnost
Popis .
OPERACE
Operaci rozumfme kaidou einnost[pii nfi se jakimkoli zpiisobem znaene rani fyzicke nebo chemicke vlastnosti pfedmetu nebo ph nii se pfedmet montuje ei demontuje; operaci je i poskytnutf nebo pfijem informace i sloiky nivrhove ei vipoeetnf einnosti. .
PkEPRAVA
E•epravou rozumfme einnost, p19 nfi se pfedmet pohybuje z jednoho mista na druhe; nepati9 sem manipulaenf pohyb nebo pohyb jako soueast vikonu operace ei kontroly na pffsluinem pracovigti.
MANIPULACE
. • Manipulacf roiumime einnost, ph nii se pfedmet pfipravuje El upravuje pro jinou einnost (operaci, pfepravu, manipulaci, kontrolu,;k1adovini, eekinf).
KONTROLA, ZKOUgENI
Kontrolou rozumime kaidou einnost, pH nil se zjigiuje nebo zkougi jakost ei mnoistvi, pitedmetu nebo (moven jeho vlastnostf.
SKLADOVANI
Skladovinfm rozumfme einnost, Ora/ je pfedmet uloien a chrinen pied jakoukoli neoprivnenou manipulacf.
C>
v
,
.
•
PRODLENI, t EKANI
Pfedmet prodleva nebo 'deka, jestliie podminky — s vijimkou tech, ktere zamerne meni jeholfyzicke nebo chemicke vlastnosti — neumoiimp nebo nevyiaduji °karate provedenf deaf planovane einnosti.
•
•
■
W., KOMBINOVANA tINNOST
Maji-li se znizorn it Hand einnosti probihajlci soueasne nebo providen6 pracovnfkem na stejnern pracoviiti, pak se znaeky techto einnostf kombinuji.
Obr. 17. Zna'dky adrobnich postupti Tyto znaeky a jejich popis odpovidaji norme vydane americkou spoleenosti A.S.M.E., s qjimkou znaeky pro manipulaci, kterou pfidali autofi. Nelze-li dpravu a pffpravu materialu, jeho skladovinf, nakladani nebo vykladani zahrnout do einnosti vyjacifene znaelcou manipulace, je tfeba je posuzovat bud jako operace, nebo jako nedilnou east celkove pfepravy. Oddelenfm manipulaenich operaci od qrobnich operaci a pfepravnich dkonu bude popis cele metody jasnejg a pfesnejk. Znaelta pro manipulaci vznikla ze znaeky pro operaci a ze znaeky pro pfepravu. Popis operace a pfepravy byl redukovan o Usti pfesunute do popisu manipulace.
40
*Piehled pohybu materialu Vysvetlili jsme, jak shromaidovat informace potfebne k rozboru vYrobniho postupu pro ureity vYrobek nebo material a k rozboru vstupu a vystupu u kaide trasy, plochy nebo prostoru. U malych projektil nam forma shromaidovani dat a vypraco\Tani tabulek a schemat nepiisobi mnoho starosti. Shrothaidovani dat u slditych projekta si vkk vy"ada mnoho raznych sestay. Metoda S.H.A. proto zpravidla piedpoklada i sestaveni tabulky „Pfehled pohybu materialu". Tento pfehled (obr. 26 a 27) 1) umoHmje soustfedit a uspofidat Aechny informace na jeden papir. Pornaha nam problemy snadneji pochopit. Metoda S.H.A. se neomezuje na pouhe shrornaidovani dat; nechava tabulku zaroveli aktivne pracavat. Vyznaeuje relativni dfilditost kaide trasy, kaide materialove skupiny a kddeho pohybu. Tabulku zpracujeme v pismenne, popf. barevne stupnici hodnoceni:
A — abnormalne vysoka intenzita pohybu materialu eervene — eminentne (zvlagt) vysoka intenzita • pohybu oraniove — *•1trte' I — imperativni intenzita pozelene hybu — obvykla (band) intenzita pohybu . modfe — uz nevYznamna (nedilldita) intenzita bez barvy pohybu Znamenko minus za pismeny znaei, •2•e skuteena hodnota leii mezi nejblizsimi dverna hodnoticimi pismeny. Napfiklad E— je mene nez „eminentne" dfilditY, ale vice nd „imperativne" &Malty pohyb materialu. Pismena jsou idroveli dopinena barevnYm dem, neni v5ak povinnY. Poznamenejme jen, ie pofadi barev odpovida jejich sledu v barevnem spektru. Pomoci teto hodnotici stupnice lze jasne znazornit priimernou intenzitu toku materialu nebo piepravni prace. Obrcizek 28 ukazuje typickY zpfisob znaCeni intenzity pismennYm a barevnYm hodnoticim kOdem. Pfi hodnoceni intenzity toku materialu musime samozfejme data seskupovat nebo zaokrouhlovat. Cast() nejsou vYchozi udaje zcela pfesne, a to proto, ze vzorky nejsou zcela reprezentativni. Hodnoty se zpravidla jen odhaduji a lidaje, ktere jsou k dispozici, se prtimeruji. Nadto provadime rozbory pohybu materialu navrhovaneho pro budouci potfeby. S tin_ je pochopitelne spojena nepiesnost projektovYch mndstvi jednotlivych vyhledovYch poldek, nemluve jii o mokych projektovych zmenach vyrobnich vykresil nebo materialovych specifikaci. Jed1)
Obrdzek
27
uvadime za str. 48.
nim z nejvakeigich problemii je to, ze pro manipulaci s materialem nemame ye skuteenosti naprosto pfesne mefitko. To proto, ie data o mnostvi rtiznYch druhu materialu nejsou srovnatelna. Tuna prazdnych sudii je zcela odlikou jednotkou od tuny napInenych sudu. Zaokrouhlovanim na relativni mefitka se metoda S.H.A. stava realistickou a ne-budi zdani vetgi pfesnosti, nez jake se ve skuteenosti maze dosahnout. Znaeeni a kodovani hodnot v tabulce „Pfehled pohybu materialu" a jejich pomerneho vYznamu lze poait ke dvema rfiznYm mefenim: jedno zaznamenava intenzitu toku materialu, jak je tomu na obr. 27, coz je nejvice doporueovana metoda, druhe zaznamenava hodnoty „pfepravni prace". SmluvenYch znaCek muzeme v tabulce „Pfehled pohybu materialu" pouilt tfemi rfanymi soby: Intenzitu toku materialu nebo pfepravni praci vyjadfime na prave strane tabulky pismeny a (nebo) pfislugnou barvou ve sloupci „hodnoceni". To ukazuje relativni vyznam kaide trasy. V dolni easti tabulky „Pfehled pohybu materialu" jsou materialove skupiny hodnoceny pismeny a (nebo) barvami, aby se vyjadfil relativni vyznam kaide materialove skupiny. Pouiivame k tomu fadku „hodnoceni". Pravdepodobne nejvYznamnejSim bem vyuziti smluvenYch znaCek je hodnoceni kaideho pohybu kaide materialove skupiny na kaide trase pismeny a (nebo) barvami, vyznaeene pfimo v pfislukem sldupci nebo jeho east° se trasy hodnoti pismeny a materialove skupiny barvami. Mai to na uvaze projektanta a na patu skupin materialu. Pfitom toto hodnoceni a oznaCeni usmerfiuje nagi pozornost na ty pohyby materialu, trasy nebo materialove skupiny, ktere maji pro pochopeni a fdeni problemu nejvet51 v3'rznam. Tabulka „Pfehled pohybu materialu" je zikladnim dokumentem metody (S.H.A.), protoie soustfeduje na jednom miste vgechny hlavni informace o pohybu materialu. V pfehledu obsahuje tabulka tedy tyto Seznam vgech tras, jejich smery, vzdalenosti a fyzickou situaci na kaide trase. Seznam vSech materialovych skupin. Pro kaidy polwb (jednu materialovou skupind na jedne trase): intenzitu toku materialu (poeet tun za hodinu, kusil za tyden apod.); pfepravni praci (tunokilometry za tyden, kilogrammetry za den apod.); podminky jednotlivych pohybu materialu (znazornene smluvenymi znaCkami); . hodnoceni relativniho vYznamu pohybu materialu pismeny a (nebo) barevnym kOdem.
41
4. Pro kaidou trasu: celkovou intenzitu toku materialu a rozdeleni toku na jednotlive materialove skupiny; celkovou pfepravni praci a rozdeleni teto prace na jednotlive materialove skupiny; hodnoceni relativniho vYznamu kaide trasy pismeny a (nebo) barevnYm kodem. 5. Pro kaidou materialovou skupinu: celkovou intenzitu toku materialu a jeji roz(Weill do jednotlivych tras; celkovou piepravni praci a jeji rozdeleni do jednotlivych tras; hodnoceni vyznamu kaide materialove skupiny barevnym a (nebo) pismennym kodem.
42
Celkovou intenzitu a pfepravni praci. vy= chazejici z celkoveho rozboru (v pravem dolnim rohu). Dalgi Adaje (nape. poet piepravovanych kusfi pfi kaidem pohybu materialu). U malych projektfi nektere z techto informaci nep off ebuj erne. Spokojime se jen .s intenzitou toku materialu a neuvadime informace o piepravni praci, podminkach pohybu materialu a stavu trasy. Vrafme se vgak zpet k obr. 16. Po vysvetleni rozborovYch metod nam tento obrazek mute slouzit jako vhodnY pfiklad k pochopeni metody S.H.A. pro rozbor pohybu materialu.
Zavod V Projett
TABULKA VYROBNIHO POSTUPU
Zpracoval
Pfevod jednotky na koneEnou ednotku
a . List Celkem lista
Dne
Mnoistvi/koneEna jednotka
ZaEitek Konec dosavadni nivr varianta E. stay nebo
I 1
Popis varianty
Mnotstvi konetnich jednotek za (Eas)
?ostu p
innost
Jednotka
a poEet jednotek na jeden naklad
znaEka
popis
Vahairozmer nakiadu v
Pak cest za
•
. .
Vzdalenost v
Poznamky
-
0
0
•
0 8.
.
0 0
•
-
Navod k vypineni formulate: Vyplfite zahlavi formulate. Uvedte, co tabulka obsahuje a mnoistvi koneEn9ch jednotek za jednotku EasU.
•
Zapigte postupne jednotky, jejich mnoistvi na jeden naklad a co se s nimi deje. Nakreslete znaElcy v9robniho postupu (Easov9 tidaj nvecfte uvnitf pfisluSne znaelcy) a poznamenejte do ptislugn9ch sloupca dalgi podrobriejS1 udaje.
0
Dale popifte kaid9 krok v9robniho postupu podle potfeby.
0
Poznamenejte pfevodove hodnoty jednotek na koneEnou jednotku (nebo naopak) k usnadneni v9pana.
0
Uvedte souetove hodnoty vy'zriamn9ch adajfi na vhodnem miste formulate.
13.
Celkem Richard Muther & Associates 529
Obr.
18. Tabulka vSirobniho postupu
k ziskani informaci o v9robnim postupu jednoho v9robku nebo poloiky materialu)
Viechna pries Yyhrazena.
TABULKA Vi'ROBINIHO POSTUPU
Zpracoval
PFevod jednotky na koneCnou 'ednotku Jednotka
Dne
.Mnoistvi/koneEna jednotka .
Rozmer nebo villa
ABC
Zavod
34-7
Projekt
LFT
a
REX
List
1 Celkem liste 1
6. srpna
.ZaZatek sklad plechei Konec skiad hotovich virobka
Chrdnit
2 libry
Pind krabice
4,5 libry
1 no 2 chrdnie
2 libry
1 na 1 chrdnie
Polotovar
2 libry
1 na 1 chrdnie
Ocelovi plech
65 liber .
1 no 23 chrdnia
Opracovan9 kus
*
.
koneend jednotka)
dosavadni nivrh (varianta stay nebo Popis varianty
Mnoistvi koneZnkch jednotek za (tas)
Postup . Vyrobte chi-6,116e dveiTz ocelovich pleche,
1 380 chrdnia za den
Jednotka a poet jednotek na jeden naklad
inmost znaEka
Ocelove pfechy
W
stohovane na podaze
E
k fezdni, no etyfkolovem ranim voziku
0
fezdni no rozm6r
Vahai-r4trafaixc
.
nakladu
Ocelove plechy
12 Oce/ovk plech
v librach
popis
—
—
C
k tvcifecfm lisOm dopravnikem
0
vytisovani
5
—
1 380
20 '
—
—
—
do meziskladu;
6. Opracovank kus
400 7. Opracovank kus
Eit
paleta a zdviin9 vozik "
K;)
v paletdch no podidze
400 8. Opracovani kus
400 9. Opracovan9 kus
3,4
800 —
Eft
k brougeni; no paletcich zdviin9rn vozikem
0
ok bordosutfreannim eni hrotO
DE>
k baleni; zdvitnim vozikern a v ohrOdove patete
260
0
balene v krabici
3,4
800.
11. Chrdniee
—
paIete zdviznym vozIkem
nekdy zaklcidani do paletovich regdlO©
80
rani nizkozdvilni vozik'
—
370
260 chranila v jedne palete
—
balici materi6I pl'edz6soben
- 210
4,9
630
d Ia z e alel h o,y asnker no ob i pc eo m psto
Vil
—
140
—
—
.
14. •
Celkem:
15.
'
•
C) g)g
.
.
Celkem
Opomoci vysokozdvdnich vozik6 Richard 'Mother & Associates 529
—
—
5,3
—
rani nlzkozdviln9 vozik
do skladu qrobke,'; na
DC> 140
13. Krabice
—
—
2 12. Krabice
520
- 320
—
— 10. Chrdniee
Poznamky
280
—
2
1
44
v stopoch
' 780 . —
Polotovar
Polotovor
Vzdalenost
odpad
1 1
PoEet cest za den
Obr. 19
1 280 Viechna priva vyhrazena.
-
PODSTATA KONSTRUOVANI SCHEMATU Vi'ROBNINO POSTUPU
PUKLAD SCHEMATU VTROBN1140 POSTUPU (dosavadni roctoda)
P7edm6t montrif termostotd . materidl vstupujici do virobniho procesu
jednotlive kroky vyrobniho postupu v chronologickem sledu
Datum 8. ledno
Navrhl
vlolko A-176 7/16" festihronnd kadeniovti tolend ocel
.0018 p 1. stroj
dokonfovocf stro/
.0013
subdoddyky
subdoddvis;
subdoddyky
Vikres
L. 82103 Poloika 4
John Smith Oddeleni dtobne souLdsti
stoveci Sroub A-253 1/4" festihrannd kodrniovd colend ocel
pouzdro 4-116 kadmiood tyeovd noel
.0043
obrdben1
.0005
stfihdni
.0032
➢ ezzlni zdvitO
0013
zprocovdni o odstidenl
.0020
koneeny.tvor
.0015
ookovovdni
.0090
prim1toYdn1 sestoven6 vfotky k pouzdru
hlovni .00005
4110 niklovdol
.00005
0
hokovoydni
staves/ froub M 70
.0053 L montdi
koncove oko W-133 otelovy drdt sz 1/8"
M.
0005
0
st7ihdni no delku .0021
.00005
mozoci Srouls: sunu a y/o2ky
pokovovdni
.0026
zafrouboysini vloiky. zeni staveciho Sroubo
.0050
bodov6 p10/0Toni drZadlo k starecimu froubu
Obr. 20. Schema v3irobniho postupu Z normy o schematech vYrobnlho postupu, vydane spoleCnosti A.S.M.E.
Il
sklad
Vsklad tydc
900 polet jednotky no poleach 270. stop vozik
4500 t 150 stop
svozky lye° trubek , efekolovi rude vozik
i mecfianic.lcd
kontrola
di na
900 polet jednatIcy no poletdch 650 stop vozik
900 t odpad v nddoboich 1050 stop 'zdvilni vozik do , sklodu odpadu 6000 polet poletovane , 250 stop obrobenisoucosti zdvilni yard(
doddvky viz list 8
Obr, 21a) Pfiklad schematu vyrobniho postupu
s clicrazem na pohyb matericilu
pytle s ofechy
sudy prozdne I•■•■■• vykIddoimiz vogoiTI 0 na kovove Icluzne lifiny no voin; sklod (suputim > po kluznich Iiiinach)
a
sklod
vyklodan(z vogoinj no Ityfkolovi ruem vozik do sklodu (etyikolovi vozik) sklad surovin k dandm mletio extrokce •etyfkolovi vozik o elevdtory) sypdni do na'sypek pra'zdne. pytle
k dilndm mleti a extrokce (dvoukolovi ran( vozik)
5
do 2. Areal!' (skluz)
do sklodu surovin
fezoni
myti
do ndsy,ky Iisu (vertikolni doph7vnik) v no'sypce nod lisem sypoird do Iisu (skluz) ole 'Dv/ 4tolek do sklodu potivam
lisovoint' dreeni lock do virobny knniv
v nddrilch do misile(derpointim)
Er>
stgenti no mycich stojonech k plant' (vdleam po zemi)
miseni s olejem z ostatnich vdrek do sklodovkh nddrii (potrubfin a derpadly) , , sklodovont v madrlich pineni do suda a uzavirdni such;
46
Obr. 21b) Schema vfrobniho postupu pro extrakci oleje (Nordic Mixture: Ltd.)
TABULKA. TRASY
znatka
Zavod
Projekt
Do
Zpracoval
a
Dne
List Celkem lista
TOK NEBO POHYB MATERIALU
Vzdalenost
UDAJE 0 TRASE
SKUPINA MATERIALU popis
Od
trasa
misto nakladky
misto vykladky
intenzita toku materialu (nebo mnoistvi za jednotku asu)
podminky: mnoistvi, slab Y' Zinitale easu
ZNACKA 77
—
ODKAZY
0 •
. 4.
Navod k yypIneni formulate:
0 Vyplffte zahlavi formulate. ® Pou'iijte jedne - tadky pro kaMou materialovou skupinu nebo pololku, uvedte popis a znaeku skupiny.
• •
0
Uvedte Udaje o trase: informace o miste nakladky, o draze materialu a o miste yykladky.
® Vypinte podminky toku nebo pohybu .materialu: intenzitu, mnoistvi, tizerd, sez6nni vlivy, synchronizaci apod.
B 9. 10
Uvedte prameny nebo odkazy pro Udaje, ktere jste zapsali, nebo smluvene 0 znaCky pro intenzitu nebo piepravni praci, aby bylo moine posoudit eisla
eerpand z riiznYch tabulek tras.
druhe strany tabulky k naertku dispozice trasy nebo uvedte, na 0 Pouiljte kterem dispozienim planu je trasa zakreslena. ® Poznamenejte dopinujici_ informace nebo vysvetlivky.
• Niertek trasy:IIna druhe strane; ne
POZNAMKY: Richard Muther & Associates — 241
"gi
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro poteebu podnikia nebo jednotlivc8 je povolP , - ..okud se uvede premsn
Obr. 22.
Tabulka trasy (pro pohyb materialu na jedne trase)
OD
TABUILKA TRASY
Zavod Ace Fabricators
Do lisovny
Zpracoval
popis
zna&a
Ocelove plechy
a)
Paletove ndklady
,b)
misto nakliclky •
j)
_
na podlaze, stohovdny, severovychodni roh skiadu surovin
6-19
KR!
•
TOK NEBO POHYB MATERIALU
misto vy1Clidky
intenzita toku materialu (nebo mnoistvi za jednotku asu)
podminky: mnoistvi, sluibY' Einitele 'Casu
prilehle k dilne ncistri.hu, omezenci plocha
pramern6 60 tabuli za den nebo 8,4 t/den
nutno synchronizcvot s pldnem ncistiThu .
linka pfedbeineho svafoydni, anaZne nahromadeni roz do tfl razqch regOla pro male dily; stohovOni .na .loSe p ied svarovcinim a plose s mal9m lisem
pramerne 18 paler za den
prizpasooit presne harmonogramu denniho lakovdni • celkem 120 raznych dila; riRtere denne, line za dva dn' , 'mite tyclne _
shromalcfavaci misto pro poloiky, ktere se nemontuji
0 al 25 beden za den; pramerne 18
trasa
— Prdadne bedny
Vzdalenost 280 stop Q
stohovdnypomoci mos- Anapfie volne skladovaci plochy-k virobni butoveho jeFcibu dove; vitahem do trematerial na paletdch tiho podlai 1; deft', snih; etver y dveie v zime, k odvezeni; nektere dvoje dveFe v lete; palety v regOlech dopravni z pofic a zdsobniku; v pFizemi virobnf buumisteny v distribuZni dovy _Mae
e)
Projekt
a — Dne 12. dubna List 1 . Celkem list6 14 .
UDAJE 0 TRASE
SKUPINA MATERIALU
Drobne dily
0d skiadu surovin
prennerne 1 600 fiber za den; pramerne 30 . °Wei< za den
ZNACKA ODKAZY
jednou za den — v pohidku; pro6lemem jsou volnd pr :na vik
8 .
• 10
• •
POZNAMKY: 0 Jen horizontcilni vzdolenost; vertikdlnl vzdcilenost neni zahrnuta
Richard Muther & Associates
—
241
Copyright
—
NiErtek trasy:Ona druhe strane; nebo viz vikres Z. 1009
Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro pottebu podnikes nebo jednotlivcii je povolena, pokud se uvede pramen).
Obr. 23
PAEHLED POHYBU MATERIALU
I
Pine sudy (b)
:1
sudv (al
El od - do ❑ ob'ema smery
'.', 0 -6 g N a 2:-. •„
I'> 8c >t
1. 2eleznitni vagdn -
250
sklad prdzdn9ch sudei
2. Zeleznieni vagon chemick9 zdvod
50
3. Chemick9 zdvod -
1
2,7 — b, e
2
5,8 -b, e
50
2
4. Zeleznitni vagdn sklad surovin
300
2
5. Sklad hotovich virobkt) - feleznieni vagon
300
2
6. Sklad surovin chemick9 zdvod
1 825
4
7. Mleti a extrakce chemick9 zdvod
1 600
3
1 100
3
ieleznieni vagon
8. Viroba krmiv -
mleti a extrakce
9. Mleti a extrakce -
viroba krmiv
10. Viroba krmiv - sklad
hotovich virobkii
1 100
3
1 400
4
viroba krmiv
12. Mleti a extrakce -
sklad hotovich virobkil
mieN surovin 13. Sklad
a extrakce
14. Sklad prdzdnich eud0-
mleti a extrakce
1 400
4
390
4
390
4
1 300
3
610
3
3687 P. S.
je vyjicI•ena v 0c/en
Dne 21. 7.
. )...
E 8
L' 'E
>.. V1
g _.
.c cl:
g _.
.ff, t L' .E
_c a:
BEa O
o—
-D
intenzita
v t'den
8
g _.
-3
_c a;
, -. ..A11111 ■.
,
40
b
78,0 19,0
14 1
b 234 b 57
24,8
4,5
ii. .
54,8
—
,,
47,5
a 694 c, d
91 3,0
104 —1 —
48
2,6
— "I" — , ,
18,0 a
1___.7 —
198
■Ripor-,,
011W1101.24,8
I— .410 . ._
4 97
18,0
30,0 E 11111111111110,1,1 420
1#11 .
a
52,5
38.0 E 5,0
0„..Airlig 22-0
-
b 90
a 82 1
\IWO
5,8
101,5
i
30,0 E 74 I
100 tunostopdch za den
I
26
4,5
v
I
WIPP.- i___
b
pi=epravni E Hodnoceni price (P. P.)
2,7
1---
° - %114%0 52 5 A-
411010,
a
pr- 12.0
4► 40,0
1111
a
—
.1
—
-
c
168
— _
20 c g
12,0
42,0 2.7
MWP-a "-A- W I IMP W41 • J1
,.
30,0
24,8
11,,...mmr. kii wri. . . . ..-
,
Celkem
CELKEM
- >... I 'E
8
B= ia. O
.
o
B .13
.c 0_
E
6' 'E
List 1
Ostatni poloiky (d)
Py Pytle (c)
.
15. Chemick9 zdvod v9roba krmiv
Projekt a
—
.
11. Sklad surovin -
hiavni C. R.
1
hodnocen i, P. P.
DRAHA (TRASA)
Zavod Zpracoval
I
POHYB MERENI -sii-
MATERIALOVA SKUPINA -I.- Prazdne
Podnik Nordic Mixtures Ltd. Intenzita pohybu materialu
MATERIAL
__
,
4,5
7 3 26
E
305 164 867
E
E
48 29 198 420 168 97 164
E
35 27
16.
17.
Vysv-tlivk : —
18.
irrten ito v f/
19.
—
i
_____
—
hotinr —
20.
—1- — 1
renli
78,0
21.
234 22.
— --L- —
23.
1
24.
.
I plrep ow ace ye 100 t osto H/71 n popimink, toku 1
25.
pFepravni price
566
74
hodnoceni
1 594
2 558
324 Kontrolni souay
E
Pismeno
Fyzicka situace trasy
Oslo
404,4
38,0
136,6 , 216,0
13,8
intenzita Materialovi skupina celkem
Podminky, situace v pohybu materialu, poznimky
1
neni vykIddaci rampa; venkovni operoce
a
velmi std19 tok s mallmi vikyvy
2
nakicidoci rampa; stohovane i nestohovane no obou koncich
b
obeasne presuny kolisajici podle pldnu pfesunil vagonti
3
venku; dobre dididene vozovky; nedochdzi k dopravni zdcpe
c
vikyvy v toku materidlu; male ddvky; nektere nalehave presuny
4
venku; stohovan6 i nestohovane ve skladu
d
vikyvy v toku materidlu; problemy s kontrolou zneeigtovcini
e
krajni vikyvy a program ndkupu zaI'izeni
Richard Muther & Associates — 246
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO (Reprodukce pro podebu podnik4 nebo jednotlival je povolena, pokud se uvede prameri.
Obr. 27
PlOcha (prostor)
Pkisubl
POPIS VYROBKU EBO MATERIALU (POLOZKY NEBO SKUPINY POLOZEK) •
ODSUN —00.—
--ag.-
.
MNO2STVI ZA
OPERACE NEBO PLOCHA (PROSTOR)
OD jednotka
primer
Projekt a List Celkem I ist6
Zavod Zpracoval Dne
TABULKA PhiSUNU A ODSUNU
M.NO2STV( ZA DO
maximum
jednotka
primer
maximum
POPI S V • ? ROPBI SK U NEBO MATERIALU (POLO2KY NEBO SKUPINY POLO2EK)
7,1.••
----q)
5:
•
6. •
.
•
.
I
9•
i
.
Navod k vypIneni formulate:
0 Vypliite zahlavi formulate.
® ZapiAte Vaechny druhy ptisunovaneho materialu, jeho mnoistvl a misto,
odkud ptichazi.
0 Uvedte, co se deje s jednotliqmi druhy materialu ye zkoumanim prostoru
(ploge).
• ® Zapigte vaechny druhy odsunovaneho materialu, jeho mno'istvi a misto
urceni.
® Poznamenejte doplicujici informace nebo vysvetlivky.
.
•
P.OZNAM KY:
Richard Muther & Associates
—
140
Obr. 24. Tabulka pfisunu a odsunu
k shroma'idovani informaci o vgech pohybech materialu do prostoru a z prostoru)
• •
t
Xivod Nordic Mixtures Ltd. Projekt
TABULKA PiiiSUNU A ODSUNU Plocha (prostor)
sklad materidlu a hotovich virobka
..—
P k is UN --30.–
POPIS .Nr?ROBKU NEBO MATERIALU (POLO2KY o NEBO SKUPINY 72. ,, . .1"POLO ZEK)
.
ODSUN —me•••
MNO2STVI ZA den
prUrner
maximum
MNO2STVi ZA den
OPERACE NEBO PLOCHA (PROSTOR)
OD jednotka
3687
pracoval C. R. a P. S. Dne 20. lervence List• 2 Celkem lista 6
DO •
1. Olejnate- c oFechy 2. Chemikdlie c
pytel
890
5 000
dodavatele
. pytel
845
3 000
dodavatele
3. Minerdly b
sud
30
250
dodavatele
-
jednotka
priimer
o •io maximum ;r-
V i'PROPB S IKU NEBO MATERIALU (POLO2KY NEBO SKUPINY POLO2EK)
stohovdno na podlaze stohovano na podlaze stohovano na podlaze regdly a zcisobniky
zdvodu X
pytel
890
, 900
c
chemickeho zdvodu
pytel
845
1 000 .
c
olejnate . ofechy chemikdlie
chemickeho zdvodu
sud
b
minerdly
chemickeho zdvodu
t .
5.
regdly a.zdsobniky
zdvodu Y
6.
.regcily a zdsobniky
4. fine poloiky d
7. Olej (finalni b virobek) .• 8. Pfisady c do krmiv •
t
19
50
dodavatele
30
40
5
6
t
12
20
d
pile pololky
zdvodu X
t
- 2
2,5
d
fine poloiky olej (findlni viobek) prisady do krmiv
.
d fine pololky
sud
165
190
ze zdvodu X
regdly no sudy
k zokaznikovi
surf
165
380
b
pytel
670
750
ze zovodu Y
stohovOno no podlaze
k.zdkaznikovi '
pytel
670
2 000
c
• • .
.
. ' .
.
•
.
POZNAM KY:
Richard
Mother & Associates —14r
Obr. 25
PikEH. LED POHYBU MATERIALU
MATERIAL
POHYB
■
M MEN!
Projekt
•vo• ik Intenzita pohybu materialu ZPraCoital je vyjidtena v ' Dile
a List . Celkem
MATERIALOVA SKUPINA -31•••
CELKEM •
DRAHA (TRASA)
O
N
1 273 II
LOAM
I
.. -
Nairod k vypineni formulate: 0 Vypliite zahlavi formulate; uvedte jednotky pro inefeni intenzity toku materialu.
r
10 Pouiijte jednoho fidku pro kaidou trasu (uvedte, zda trasa je jednosinerna, nebo obousmerna). Vyzna'ete vzdalenost a fyzickou situaci trasy (vysvetlete eiselny Ited v dolnim levem rohu formulate).
0 Zapigte do jednoho, dvou ei vide sloupcd thaterialove skupiny. Uvedte vysledky mefeni pohybu materialu v rozsahu cfdpovidajicimu vYznamu projektu. Typicke tidaje: inten0 zita pfepravni a (vgdy), podminky pohybu materialu (vysvetleni uvecite v pravem dolnim rohu formulate) (nebo)
price. Ponechte m'sto pro pozdejk hodnoceni kaide intenzity. Vysvetlete jednotlive vstupni ticiaje kaade varianty na volnem miste formulate.
25• —
intenzita Materlalovi pfepravni price wisE skupina celkem hodnoceni dislo
Hodnocent
0 r." =4'
IIM
—
pfepravni price (P. P.) v
To -0 w. ..7,
2.
. -.-
intenzita v
co ,..,
od — do oliem smery
Ijstu
0
•
fI
Kontrolni soueti.
Podminky, situace v pohybu materialu, poznimky Pfsmeno 1 Seetete ticlaje o intenzite toku materialu na kaide trase. Vyplekte hodnoty pfepravni price, je-li to nutne: Zhodnofte kaalou trasu v pofadi relativniho vYznamu a pouNte pH torn pismenne a (nebo) barevne stupnice. Fyzicka situace trasy
Seetete ficiaje o intenzite toku materialu, popf. o pfepravni praci u kOcleho materialu. Zhodnofte materialove 0 skupiny v pofadi relativniho vyznamu pomoci pismenne a (nebo) barevne hodnoticf stupnice. svisle a vodorovne souety. °vette spravnost easel. Udelejte celkove souety intenzity toku materialu 0 Udelejte a hodnot pfepravni price.
Richard Muther & Associates —p46
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potrebu podnike nebo jednotl Iva je povolena, pokud se uYecie nremen•),
Obr. 26. .Piehlod I,ohybv materialu
llaterittlovd skupina
C b
Trosa (zoodtek- konec)
E>-
IntenziCa Lt/ den .7
Intenzita 10 20 30 40 60 60 , 70 80
78, 0 52,5
O
40,0
tv-
C
38,0
A (ctervend)
30,0
C
V- E> 0- v
A(eerren )
30,0 24,8 24,8 (flutcf) 19,0 18,0 12,0
d
a
5,8 I
II>
(zelen )
D , D 0(modral)
d \7' —O 5,0 b b
[I> --7
4,5
V
D
CO
4,5 i .*--
chemick; za'vod
4,5
inlet,' a extrokce
b
a
0 — 0
V
a 7/7 a d
;0 217
= =
— 0 2,7
0—
V;znarn znacfek-
0 26 0
2,0
O
krmivai'sk; za/vod
11> leleznient' vago'n sklad materidiu ")
V
3
sklad hotovich virobk0 sq sklad preizdnich sudd *)y te'le budod -
Obr. 28. Hodnoceni intensity toku materidlu v suivodi Nordic Mixtures Ltd.
52
4. Znizorriovani pohybu materialu
Provedli jsme rozbor pohybu materialu a mame konkretni dispozici pfedmetne plochy. Nyni je tieba je vzajemne spojit. Systematicke navrhovini manipulace s materialem (S.H.A.) tak eini nazorne. V podstate se pokougime odvodit metody manipulace s materialem z poiadavkfi, vyvolanych druhy materialu a jejich pohybem. Ph fegeni tohoto problemu brzy zjistime, vizualni• znazorneni zjigtenYch fidajil nam praci velmi usnadni. Kdosi fekl, ze „jediny obrazek ma cenu tisice slov". Vetgina lidi vyete z pfehlednych tabulek a graffi mnohem vice nei z listfi s rfiznymi fidaji a sloupci Znazorneni pohybu materialu je proto dalgim dfileiitYm krokem blokoveho schematu postupu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). Wane zpOsoby znazortiovani toku materialu
Tok materialu lze znazornit nekolika rfiznYmi zpfisoby: schematickymi diagramy vyrobniho toku; schematy toku materialu, zakreslenYmi do dispozieniho fegeni; matematickymi diagramy nebo grafy. Na obrdzku 29 je piiklad schematickeho diagramu vYrobniho toku velmi nazorny. VYrobni tok zde neni svazan s dispozici„ protorh"e neukazuje spravne rozmisteni ploch jednotlivych Cinnosti. Nejsou tu tedy ani vzdalenosti a nelze zvolit ani metodu manipulace. Takovy diagram je pouze jakymsi mezikrokem pfi rozboru a jeho vyjadfeni. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) pou'iiva dvou zakladnich zpusobu znazornovani pohybu materialu: schemat toku materialu a matematickeho zpfisobu ye forme diagramu
vzddlenosti a intenzity toku materialu. Schema toku materialu
Schema toku materialu lze vypracovat nekolika zpAsoby uvedenymi na obr. 301). Nektere zpfisoby jsou rychlej6i, jine zase poskytuji vice informaci. Nekdy se pro vet5i nazornost pouilva barev, jindy 1)
Vlepen s obr. 31 a 34 za str. 64.
pfitisku na prfisvitnych plastikovych fOliich, aby se
odlisily rfizne druhy.
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) pies rfiznost schemat i skuteenost• ze jejich volbu ovlivnuje sloiitost problemu, dava pomerne jasny navod pro vypracovani schematu toku materialu. Schema toku materialu ph pouziti metody S.H.A. zobrazuje pohyb materialu po rfiznych trasach. Zahrnuje jak material ei skupinu materialu, tak intenzitu jeho pohybu. Je tu jiz i pfesne umisteni ploch, protoe schema bylo zakresleno do konkretni dispozice. Proto je snadne vyznaeit vzdalenost a siner pohybu na kaide trase. • Cary toku materialu se zpravidla kresli jako piimky, at jiz piesne sleduji trasu, po ktere se bude material pohybovat, nebo se napojuji na hlavni trasu pfepravy materialu. Pokud se neuvede nem jineho, odpovida delka vzdalenosti vidy vodorovne vzdalenosti na pIimce. Pou'iije-li se vzdalenosti metenych na pravoithlych trasach, vzdalenosti svislych (jako • napi. mezi podlaIimi) nebo „sdruienYch ekvivalentnich vzdalenosti", pak pracovnik, ktery rozbor provadi, musi na to ye svych pracovnich listech upOzorzornit. Schema toku materialu zahrnuje velmi mnoho informaci. Proto je tieba pfisoudit jednotlivym uvedenim fidajiim zcela konkretni vyznam a dodriovat zavedenY zpfisob kresleni schemat. Na obrdzku 31 uvadime doporueene smluvene znaeky. Povgimnete si, ze se k oznaeeni ploch nebo prostorfi pouiva pismen (nebo &she) a znakek. Pismena nebo Cislice se ptideli kaide funkeni ploge nebo prostoru, Cinnosti nebo vychozimu ei koneenemu mistu. Znaky jsou obdobne jako ty, ktere jsme jiz &five uvedli u schemat vYrobniho postupu. Pro administrativni a pomocne plochy pouivame nadto dvou dopinujicich znaCek. Tyto dva druhy einnosti nejsou ye vYrobnim postupu zahrnuty, a proto, nemely ye schematu vYrobnihopostupu sve symboly. Vgimnete si take, ie plochy (prostory) lze rozbarvami, znaekarni, pismeny i eislicemi, coz napornaha srozumitelnosti. Vgechny tyto smluvene znaely se ternet shoduji se znaCkami pou'iivaqmi v metodice systematickeho projektovani (S.L.P.). (Viz ptilohu II.) PeeliVe dodriovani postupu umch'nuje vyva-
53
Obrdzek 36 ukazuje diagram vzdalenosti a intenrovat se nedfislednosti a nejasnosti, umoinuje pom6rne rychlou pripravu a zajigtuje dobrou doku- . zity, sestavenY podle fidajb. obrdzku 33. mentaci fidajfi. Vgechny zpfisoby zpracovavani V kapitole 5 probereme vyznam diagramu vzdaschernat toku materialu, uvedene na obr. 30, dodr- lenosti a intenzity toku materialu a vysvetlime, co iujf dornluvenY postup, take pracovnici provadejici napovi o torn, jakych metod manipulace s materiarozbory nejsou ve sve prici pfilig omezovani. lem bychom meli Na obrdzcich 32, 33 a 34 uyadime tri pfiklady Nefeasteji budeme pouilvat jak schematu toku schernat toku materialu se smluvenymi znaCkami materialu, tak diagramu vzdgenostf a intenzity toku systematickeho navrhovani manipulace s materigem. materialu. V jednoduchYch pfipadech mule staeit V praxi je pravdepodobne nejbeinejgi Cernobile schema. Cim je projektovana plocha v6tgi a vyvolane schema s pismeny a (nebo) znaekami pro oznaCeni naklady vyggi, tim nalehaveji se projevi potfeba skupin materialu. Po zhotoveni fotokopii nebo ji- zpracovani diagramu vzdgenosti a intenzity toku nYch reprodukci se schema vybarvi, aby bylo pie- materialu. Samo schema toku materialu by bylo , hledneigi a srozumitelnejgi. Plochy Cinnosti se oznaCi pffli§ nepfehledne a pfeplane udaji takie by se ye znaekach pismeny, pokud existuje jen nekolik vYnedalo snadno pfeeist. V prvni Casti bylo na obr. 6 chozich a kone6nYch mist. se pouiije tam, kde uvedeno jak schema toku materialu,• tak diagram je t6chto ploch vetgi poCet. vzdalenosti a intenzity. Tento pfiklad byl vgak zimern6 zjednodugen,.aby bylo moine lepe pochopit Diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu metodiku systematickeho navrhovani manipulace s materigem (S.H.A.). DruhYm zpfisobem znizorilovani pohybu maI diagram vzdgenosti a intenzity toku materialu terialu je diagram. Vzddlenost se vynagi na vodorov- je pfilig nepfehlednY, zahrnuje-li mnoho podrobnou osu, intenzita na svislou. KagdY pohyb materia- nostf. V takovych pfipadech mfiieme druhou fazi lu ma urCitou vzdalenost • a intenzitu, maze byt pH zpracovavani generainfho navrhu manipulace proto znazornen konkretnim bodem ha diagramu. rozdelit do dvou Casti: do faze IIA a faze IIB. To PH zpracovavani diagramu je moine vynest bude znamenat, ie nejprve Vyfegime hlavni celkove jednotlive pohyby (tj. kaidou materigovou skupinu pohyby materialu ze zakladni vYchozi plochy (prona kaide trase) nebo celkovy pohyb vgech materiastoru) do zakladni plochy (prostoru) ur6eni (IIA); lovYch skupin na kaide trase. Cast° dame pfednost teprve potom budeme resit celkove pohyby uvnitf vynageni obou Adaku do jedineho diagramu. vgech zakladnich ploch (prostoru) (IIB) a nakonec Obrazek 35 zahrnuje navod, jak zpracovat detailni pohyby uvnitf jednotlivYch mengich ploch diagram vzdgenosti a intenzity toku materialu. (prostoru) (III). ,
54
sklad surovin
0
viroba piny
sklad blok0
13 ---
13
frezdni
13
w
regenerate odpadu
meziopera6ni sklad
9 hotove. v);robky ... ..........
78
. °len,' a expedite
CD
.. 78 prostor pro dopravni prostFedky
Obr. 29. Schematicq diagram vjirobniho toku v zeivoa na vfrobu zboil z plastickjch plmov3ich hmot. Intenzita toku materialu je udina v krychlovYch stopich za den (Lisla uvedena u znazornujicich tok materialu). Vairrmete si, jak intenzita toku materialu roste na vice net padesitinisobek v provozu na vkrobu p6noveho materialu, kde se material mail z chemikalii na objemne bloky plasticke p6nove hmoty.
55
v;roba sou6osti konektoni
Sklod hotoykh v),%robkL7
S
1 polec - 30 stop
Obr. 32. Schema toku materidlu pro montdi', skladovelni, baleni a expedici v zcivode" na vS ,robu elektriek3leh konektortl.
skupiny materidiu -o-proidng sudy pine sudy pytle jine poloiky
intenzito toku
matericilu (t/den?
nad 75,0 • 50,0 - 74,9 -- =-= 25,0 - 49,9 = 100 - 24,9 — 0 - 9,9 -
NORDIC MIXTURES LTD. sever schema toku matenalu -50' 150' 250' 22.6ervence 70(727-1 9 0 300 P. Slocum
1100'
■
1111._101) 1
.11 Obr. 33 ,
56
DIAGRAM VZDALENOSTI A INTENZITY TOKV MATERIALU
Zpracoval
rojekt
rr'En en
Zaklad hodnot
a List Celkem
Navod k yypIneni formulate: VypIte zahlavi formulaic a uvcdte pramen a (nebo) zaklad, z n6ho6 se budou zaznamenlvane hodnoty Cerpat.
0 U kaide souiadnice vyznaate jednotku a urCete miliitko pro vynaaeni na0 merenYch hodnot intenzity toku materialu a prepravni vzdalenostl. Pre-
pism no anatka
Skup ny materialu (navrho ane fl.ZkY)0 po pis smeno anaEka
❑ Q
listu
X 0 0 Vir: 123
b
svadate se, zda se hodnoty maximalni intenzity a nejdelai vzdalenosti vejdou na formulae.
Vyznaate materialy, ktere se budou vynakt do diagramu. Pouaivejte stej0 nYch aislic, znaZek nebo barev, pottaitych jia ve fazi urCovani skupiny materialu a ve fazi rozboru.
®
Vyznaate trasy r ktere se budou vyniaet do diagramu pomoci stejnYch 6isel a (nebo) nazvu ci jinYch oznaaeni pridillenYch jia drive. Poznci2nka: Jestliae se' diagramu pouaije jen jako pracovniho listu, neni tieba vyzngovat body
0 a 0, pokud prameny (Wale, jsou dostateCMa
cloloaeny a jsou k dispozici. kaadY pohyb (material a trasu) vyneste intenzitu a vzdalenost. Kandy 0 Pro vynesenY bod je treba oznaCit (1.) pismenem materialu, znaelkou, barvou
2. •wilr 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
In ten z ita to ku m a te r illu
a (2.) SIslici trasy (na diagramu) nebo jinYm oznaacnim (ph dolnim okraji).
Vynesene trasy t.
Vadaleno t (v )
Oznatcni tras:
Copyright — Richard Mother & Assoc., K. C., MO. (Reprodukte pro potrobu podnikP nebo jednotliveP je povolena, pokud 3C urfde pramen.)
Richard Mother & Asiociates — 251
Obr. 35. Diagram vzddlenosti a intenzity toku materidlu
OD DIAGRAM VZDALENOST( A INTENZITY TOKU MATERIALU .
105
Pramen pVehled pohybu moteridlu
Zivod Nordic Mixtures Ltd.
Projekt 3687
Zpracoval C. R.
a
I Celkem lista / Dne 24. Cervence List— — Zakladhodnot pfedpoklddand tondl.dosavadnIdispozice
Skupiny materialu (nayrhovarie znaaky) pismeno znaaka a
90
0 ® 6
d
•
popis
pismeno
OD LX00Ve=, 0 c, popis
znadka
h
Prdzdne sudy pine sudy
k
PY 1 le
I
pne polaky .
e
m n
8
aet
75
.
•
P Vynesene trasy
11. Sklad surovin–. viroba krmiv.
Vagdn–x sklad prdzdnych such)
12 nett a extrakce–x sklad hotovich virobka
Vagdn–. chemicky zdyod
13 Sklad surovin–. Wet( a extrakce
. 3. Chemicky zdvod–.. vagdn
60
14 Sklad prdzdnych soda–. mleti a extrakce
Vagdn–x sklad surovin
15 Cherrucky zdvod–> vyroba krmiv
Sklad hotovich virobk6-10 vagdn
16 •
Sklad surovin– chemicky zdvod
17
Mete a extrakce–i. chemicky zdvod Vyrobo krmiv-, Inlet! a extrakce
18 19
'
Mletl a extrakce, vyroba krmiv
20. Pozndmka: sklad surovin a sklad hotovich V' roba krmiv– sklad hotovich virobka virobk6 jsou v temie objektu
®
45 a O
AL
30 '"674
4... ., cra
•
0
tih,
I
I
15
0 Vedaleno
a(v
liM EpAcn) _. 200
1Oznatersi tras:
3r
400 600 800 1000 —5 Le L16 •
f —4 —.12
1200 —.9 R
l
0
_..
k-40 .51
I 1400 1600 18001_ 2000 2200 14 if 7 I-- 6
i 1. . . ._ . In
°
Copprishc.— Richard Mother & Assoc., K, C., MO. (Reprodukca pro pocaabu podnika nab. lodnociirc4la povoIona • poked se wade oilman.)
Richard Mother & Amotisca, --311
Obr. 36.
5. Metody manipulace s materialem
Jestlize se podivame na schema systematickehb navrhovanf manipulace s materialem (S.H.A.) uvedene na obr. 4, str. 19, vidime, ze jsme dospeli do stadia, kdy jsme shromaidili informace potiebne pro zpracovani Cinnosti uvedenYch v okenkach 1, 2; 3 a 4, provedli jejich rozbor a jasne jsme je znazornili. Nyni je tieba vylait metody manipulace s materialem, drive nez zaeneme s feknim ostatnich manipulaenich problemil. . Okenko 5 blokoveho schematu S.H.A. znamena, k musime dobfe znat a porozumet vkmu, co se tyka manipulaenich metod. Jakekoli dalai rozbory a fekni se musi opirat prave o tyto znalosti. Proto okenka 6, 7 a 8, ktera feal dalgi problemy, vychazeji z probranych poznatkii. Pracovnici resici tyto problemy nemivaji zpravidla stejne znalosti a zkuknosti. Proto jsou vkchna tato okenka na obr. 4 spoleene oramovana pferukvanou Carou, ca ma
vyjadfit rtiznou miru vedomosti a znalosti zpracopopf. jejich mezery a nedostatky v oblasti teto problematiky. Tato textove mala kniha je pfevaine zamefena na zodpovezeni zakladni otazky, „jak" fait problemy manipulace s materialem. Neni proto mane v ni podrobne probirat jednotlive manipulaCni metody. Proto jsme se soustiedili na zakladni Cinitele. Piedpokladame, k &mai ma v tomto oboru ureite vedomosti a zkuknosti, ktere lze dale prohlubovat navgtevami zavodb. jinYch podniku, ileasti na odbornYch pfednagkach a na technicko-ekonomickYch konferencich, nav'atevami vYstav manipulaCniho zafizeni, ifeasti na pfedna'akach a kursech polidanYch vysokYmi etenim odbornYch knih a 'easopisit, rozhovory s dodavateli zafizeni a koneene Mel:gime systemy
Rimy system
D- direktni (ph-RV)
K- kandlovi
C- centrcilm -
DIrektni (pfimi) system Material se pohybuje z vichoziho mista k mistu urEeni po nejkratil mane trase. Pig velke intenzite toku materialu a male nebo pfimefene vzdalenosti je tento system nejhospodarnejii, zvlaite jde-li z urEiteho hlediska o pfepravu specialni a easove nalehavou. Kanilovi system Material se pohybuje-po *dem ur6ene trase a postupuje k cili spoldne s jinim materialem z jinych ploch (prostorii), nebo naopak do nich. Pfi pfimefene nebo male intenzite toku a stfedni nebo velke vzdalenosti je tento system hospodarny, zejmena je-11 dispozIZni nepravidelneho charakteru nebo je-li plane rozptylene. Centrainf system Material se pohybuje po pfedem urtene trase z vfchoziho mists do centralizovaneho tffdiciho a (nebo) odesiladho prostoru a potom k mfstu urEeni. Pfi male intenzite toku a stfednf nebo velke vzdalenosti je tento system zpravidla hospodarni, zejmena je-li plocha zavodu v podstate Etvercova a ffzenf toku materialu Obr. 37. Klasicki systemy manipulace s materidlem System manipulace s materialem je zpilsob, kterY spojuje razne pfepravni pohyby jak z mistniho, tak z fyzickeho hlediska.
59
7. konzultacemi s kvalifikovanymi odborniky. Definovali jsme jiz metody manipulace s materialem veetne systemu, zafizeni a pfepravni jednotky. V5imnerne si ted podrobneji techto tit pojmu.
Sent. Body, u kterYch je vzdalenost dlouha a intenzita toku materialu vysoka, naznaCuji, ze jsme zvolili 5patne dispozieni ieseni. Upozornuji nas na to, le iegeni problemu manipulace s materialem je praydepodobne ye zmene.dispozieniho "resent.
System pohybu materialu
Slovo „system" ma mnoho vYznamil. V metodice S.H.A. se nevztahuje na zafizeni, jak je tomu napf. u „systemu vysokozdviinYch voziku a palet". Slovo system zde znamena spi5e zpnsob •nebo postup, kterym jsou riizne pohyby materialu vzajemne svazany z mistniho a fyzickeho hlediska. Rfizne druhy materialu lze pfepravovat odalene a piimo z 1r3choziho mista k mistu ureeni. Mluvime pal( o plimem (direktnim ) systemu. V nepfim.3',ch systemech se pohyby materialu spojuji. Wane druhy materialu se pohybuji z rnznYch vYchozich mist k ruznym mistum urCeni a piepravuji se spoleene. po stejne drize a pomoci stejneho fizeni. Obreizek 37 ukazuje povahu techto systernfi. Ve skuteenosti existuje nekolik nepfimYch systemu, ktere se velmi podobaji systemilm, uvedenym jako systemy K a C. Naptiklad jestHe se material v kanalovem systemu vraci pfimo z B do A, jde o tzv. system kruhov.5% Zname dye hlavni zasady, .podle nichi se ureuji naklady na manipulaci s materialem a k nimz musime vidy prihlizet , kdyi diskutujeme o torn, ktereho pfepravniho systemu pouiijeme: 1) Zasada vzdalenosti: elm krafai vzdalenost, tim levnej51. pieprava. Zasada mnoistvi: elm vet51 mnoistvi, tim nizsi naklady na jednotku pfepravy. . Pohyb velkeho mnoistvi materialu na kratkou vzdalenost vyuiiva." vyhod obou zasad. Z hlediska manipulace s materialem je to dobre. Takovy system lze fegit samostatne. Jsou to typicke podminky pro pouiiti pi-imeho (direktniho) systemu. Jestliie v5ak jde o piepravu maleho mnoistvi materialu na velkou vzdalenost, 'name podle shora uvedenYch zasad vysoke naklady na jednotku pi-epravy. S pfepravni vzdalenosti nemilieme nic delat, pokud nezmenime dispozieni fegeni. Mnieme v5ak slueovat nebo kombinovat ureity poeet pohybu materialu tak, abychom. dosahli vet5ich piepravnich mnoistvi. Tato situate je vhodna pro pouiiti nepiimYch system-a. Na obrdzku 38 je diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu, ktery pomaha vybrat system pro ruzne pohyby materialu. V5imnete si piitom, jak diagram vzdalenosti a intenzity obraci nagi pozornost k dispozienimu 1e1 ) Jine zasady manipulace s materialem uvadime v pfiloze III. (Pozn. autoril.)
60
O N
z
0 N
vo nepr'imi system (kosndlov; nebo centrdlni syste'm)
mold vzdcilenost vzddlenost velkd vzddlenost . Obr. 38. Diagram vzthilenosti a intenzity toku materialu
a system manipulace s materidlem Diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu ureuje, jakeho systemu mame pougit: direktniho (pfimeho) systemu pro malevzdalenosti a velkou intenzitu, nep•meho systemu pro velke vzdalenosti a malou intenzitu. Velmi intenzivni pohyb materialu na velke vzdalenosti ukazuje, ze dispozieni fegeni je z hlediska manipulace s materialem gpatne. Jsou-li body vynesene v diagramu velmi rozptYlene, je hlavnim problemem spige zdokimaleni dispozieniho fdeni nez zmena navrhu manipulace s materialem. Samozfejme tam, kde je operate svazana s pohybem, napf. pit chlazeni odlitku vzduchem behem jejich pohybu, maze bYt velka vzdalenost i pfi velke intenzite toku materialu opravnena.
Zafizeni pro manipulaci s materialem
V5echny typy zafizeni pro manipulaci s materialem lze rozdelit do omezeneho poetu skupin. Jedno z takovych tfideni uvadime na obr. 39, 1) jine v pfiloze IV. 1 ) Z 6asopisu Materials Handling, cis. 2/1965, Londfn,, ministerstvo techniky. (Pozn. autorei.) Tfideni manipulaenich zafizeni podle nagich norem je mnohem podrobnejgi a vychazi" se pfi nem z ponekud odlignYch hledisek nez v teto tabulce (viz vyhlaku 6. 73/1966 Sb., o jednotnem tfideni zakladnich prostfedkii). Obrdzek 39 obsahuje nektere nepfesnosti: bud slueuje odligne skupiny zafizeni, nebo je deli podle mene podstatneho hlediska. Napfiklad zafizeni v prvnich dvou sloupcich by mela tvofit samostatnou skupinu, proto'ie maji jen svisK pohyb. Dargi dva sloupce zase obsahuji zafizeni temef totogna, ligici se jen zakfivenim dray, col je ukazatel nepodstatO. V dolni polo vine obrazku je problematicke zafazeni pateho sloupce („jine"). Pfiklady v nem uvedene by mely bSit zafazeny jinam: hnane valeekove trate pates do skupiny „valive" a dalgi dva druhy zasluhuji samostatnou skupinu. (Pozn. pfekl.) .
PRETR±IT1' POHYB
vedeny
_
volny
tl: !CI zveclaky zvedaci stoly a ploSiny ' vitahy
navijaky . vratky kladkostroje kladky
prime
11
....;-0,-....,„- '1
4
podvesne jednonosnikove draiky
pravoehlY a kruhosd
kruhosd
pravoehlY
tom „-i)
jednonosnikove kooky s kladkostrojem pevne jenby
po .drize
plogrd
. po drize • zakPivene
vodorovny pohyb se zdvihem
vodorovni pohyb
svisd a vodorovrd pohyb
mistni
STOHOVACI ZARIZENi
POJIZDNA ZARiZENI
ZDVIHACi ZARIZEN1
/A
vedeni
plogni
volny
volny•
neomezerd
.
e!
°
/
-,.. .
otoene j'enby sloupove jenby deriky
mostove jenby portilove a kozove jefeby
■
neomezerd
plognY
- vodor ovny a svislY pohyb
portalove lePaby s otoZnYm viloinikem . stohovacijenby
mobilni jetaby (autojefiby)
kolejovi vozid la
pohinene a rueni voziky traktory s pi=ivesy
poi:Wove voziky voziky se zdviinou plainou paletove voziky nizkozdviine
•
-
*
NOSNE A PkEPRAVNi. PROSTREDKY
PLYNULY POHYB. DOPRAVNIKY postupujici
Caine mechanismy
se souvislou lofnou plochou
r
hnane kontinualni
s elankovimi nosiei
s odpojitelnYrni nosier
a
„iii podvesrd dopravnik s vl ardmi voziky podlahove vozikove dopravniky automaticke tahaZe
ploche pasy koritkove pasy laikove dopravniky deskove dopravniky
koreekove dopravniky elankove a iupinove dopravniky pFrekove dopravniky
One
lanove drahy etezove podvesne dopravniky
.
u techto dopravnike se dopravni mechanismus po h y b u j e spolu s pilepravovardm materialem
hnane valeZkove trate pneumaticke dopravniky dopravniky se vxduchovim politifem
vysokozdviine voziky vysokozdviine voziky s vYsuvnimi vid I icemi vysokozdviine voziky s boCnim lo5renim •
%Wive
kluzne
gnekove'
vibra'eni
I inkove
nepohinene
hnane
hnane
nepohinene
pbeasne
/
plynule
plynule
. valeekove, kladiekove a kuliekove trat6
,
4, skluzy
gnekove dopravniky spiralove elevatory
,,,., vibraeni podavaee a sita elevatory
. -
u techto dopravnikti se Oepravni mechanismus n epohy b uje spolu s pPepravovanYm materialem
Obr. 39. Zafizeni pro manipulaci s matericilem Manipulgni zafizeni lze tfidit n'ekolikerYin zpfisobem, podrobne i mene podrobne. Britske tfideni deli tato zafizeni do 22 skupin, a to na zaklade technickSrch i fyzickSrch vlastnosti a znakil zafizeni. Podrobnejk tfideni nalezneme v klasifikaci AMHS (nyni International Materials Management Society). (Viz pfilohu IV.)
palety proste palety ohradove pasy, pasky, prokliclaci material zasobniky, nasypky pojizdne regily
ManipulaZni zafizeni se zpravidla klasifikuje podle technickich nebo fyzickich vlastnostf jednotlivich zafizenl. Pak &Mime toto zafizenf na jefiby, dopravniky, silnii of vozidla, kolejova zai•zeni apod. Jsou to ovgem i finanent ndklady, ktere mohou slouiit jako zakladna pro trideni manipulathiho zafizera. Podle celkovich nakladu Ize toto zafizeni delft dvema raznimi zpilsoby: MANIPULAtNi A PikEPRAVNI NAKLADY
ee provni
dizenr
FIXNI A PROMENNt NAKLADY
0
N
I
pl:epravni ndklady
fixni nciklocly
monipuloeni ndictody vzdcilenost
promenra naklady
—•—intenzite toku moteridlu
ManipulaZni zafizeni
Jednodtiche zafizeni
Nizke manipulgni naklady a vysoke pfepravni naklady. PoulitI bude ekonomicke p19 kratkich vzdalenostech.
Nizke fixni naklady (zpravidla nizke investice) a vysoke promenne naklady (zpravidla vysoke naklady na mzdy). Pouiiti bude ekonomicke p19 male intenzite pFepravniho toku.
Pfepravnl zafizenf
Sloilte zafizeni
Vysoke manipulaEni naklady a nizke propravni naklady. Pouiiti Vysoke fixni a nizke promenne naklady. Pouliti bude ekonomicke bude ekonomicke pri dlouhich vzdalenostech. pfi velke intenzite pfepravniho toku. Spojime-li tyto dva zpilsoby &Men' manipulgniho zafizeni, dostaneme C'tyri zcildadnl skupiny tohoto zafizenl: jednoduche manipulani zafizeni, vhodne pro male vzdalenosti a malou intenzitu materialoveho toku, sloiite manipulainf zaFizeni, vhodne pro male vzdilenosti a velkou intenzitu, jednoduche pfepravni zarizeni, vhodne pro velke vzdilenosti a malou intenzitu, slake pfeprovni zafizeni, vhodne pro velke vzdalenosti a velkou .pfepravni intenzitu.
Obi.. 40. Zafizeni pro manipulaci s materidlem tfidene podle finaninich nakladu
Metoda S.H.A. piipougti pro klasifikaci manipuignich zafizeni razne zpiisoby-; zejmena vyu'iiva hlediska finanenich nakladu. Finaneni naklady lze delft dvema rfiznymi zpiisoby. Pri prvnim zpOsobu k tomu, jak se naklady meni s pfepravni vzdalenosti. Zde dame celkove naklady na naklady manipulaeni (na zaeatku a konci trasy) a na naklady pfepravni. Pri druhem zpfisobu zkoumame, jak se naklady meni s intenzitou pfepravniho toku. Zde &lime naklady na fixni a promenne. Biagi vysvetleni uvadime na obr. 40. Tyto zpilsoby deleni nakladfi vedou ke etyfem zakladnim skupinam zafizeni pro manipulaci s materialem. Vgechny tyto skupiny maji sve ekonomicke opravneni, protoie se posuzuji podle finanenich nakladu. KaMa z techto skupin zafizeni se hodi pro pfepravu s ureitymi poadavky: jednoduche manipulajni zalizeni. Levne zafizeni s vysokymi promennymi (provoznimi) naklady. Zafizeni ureene pro rychle a snadne nakladini a vyklad6ni; zfidkakdy vhodne prO dlouhe trasy. Pouiivejte pro male vzdalenosti a malou pfepravni intenzitu. • Sloae manipulaeni zafizeni. Nakladne zafizeni s nizkymi promennymi (provoznimi) naklady.
62
Zafizeni ureene pro rychle a snadne nakladdni a vykladani; zfidkakdy vhodne pro dlouhe trasy. POuiivejte pro male vzdalenosti a velkou pfepravni intenzitu. jednoclische pfepravni zafizeni. Levne zaffzeni s vysokymi promennymi (provoznimi) naklady. Zafizeni ureene pro dlouhe pi-epravni trasy s velmi jednoduchym zafizenim na nakladani a vykladani. Pouiivejte pro velke vzdalenosti a malou pfepravni intenzitu. Sloiite pfepravni zafizeni. Nakladne zafizeni s nizkymi promennymi (provoznimi) naklady. ureene pro dlouhe pfepravni trasy s velmi jednoduchym zafizenim na nakladani a vykladani. Pouiivejte pro velke vzdalenosti a velkou piepravni intenzitu. Obrazek 41 ukazuje, jak diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu pornaha ze shora uvede nych etyi skupin vybrat vhodne zafizeni pro manipulaci s materialem pro ureite druhy pohybu materialu s rfiznymi podminkami a pcadavky. Pri pouiivani metodv S.H.A. postupujeme od celkoveho fegeni k detailnimu. Proto je vidy duldite klast pri rozhodovani diiraz na ureeni hlavnich sku-
pin zafizeni, dfive nez zvolime konkretni typ technickeho zafizeni. N
PPepravni jednotka
1
1
Vyraz pfepravni jednotka vyjadfuje stay nebo formu materialu pfi pfeprave, jinak feeeno zpfisob, jakym se material k pieprave upravuje nebo uklada. Z tohoto hlediska maze 1334 pfepravovany material volne loienY v jednotlivYch kusech, nebo uloleny v nejakYch piepravnich obalech nebo kontejnerech, popf. na paletach apod. Hromadna manipulace volne loienfth materidki je obecne nejlevnejg a nejjednoduMi zpfisob dopravy. Material musi byt samozfejme takove povahy, aby na nem pfi hromadne manipulaci nevznikly Akody a aby neohroioval okoli. Hromadna manipulace volne loienYch materialfi pfichazi v fivahu zpravidla pfi velkem mnoistvi piepravovaneho materirialu. Pfeprava jednotlivSlch kusi (individualni manipulace) se vyskytuje u rozmernYch jednotek nevhodnych tvaffi, ktere se snadno pakodi, ale jei lze snadno uchopit nebo zavesit. Pro tuto pfepravu je jen malo vhodnYch typti manipulaCniho'zafizeni. Manipulace s jednotlivymi kusy je pomerne snazgi, protoie kontejnery,, rfizne pfepravni obaly apod. vyiaduji pfi nakladani (pineni, vazani, upevnovani, stohovani) dalgi operace, jsou zpravidla dalgi poloikou investienich nakladfi a vyiaduji dalgi mampulaCM aby se vratily zpet k nakladacimu mistu. V mnoha zavodech se voli zafizeni pro manipulaci jednotlivych kusfi proto, ze umoinuje piepravovat material tak, jak je. Pieprava velkeho mnoistvi malyCh soueasti take smefuje k pieprave, jestliie lze dosahnout ternef hromadneho toku materialu. • Krome hromadne a individualni manipulace vyiaduje vet5ina pfepravnich pohybfi urCity druh kontejneru nebo pfepravniho obalu. Jednotlive poloZky lze sdruiovat, zhromadriovat nebo seskupovat do jedne pfepravni (nakladove) jednotky, se sudfi, krabic, beden, lisek apod. Tato nova jednotka je pak pochopitelne vegi a fag, takie je Cast° tfeba zajistit vetgi pfepravni kapacitu. Takovato pfepravni jednotka pak chrani obsah a zpravidla i sniZuje finanen1 naklady na pfepravovanou jednotku. Velkou pfednosti kontejnerizace je snizeni finanenich nakladu na nakladani a vykladani materialu. Palety a liziny, svazky, bedny apod., to vge jsou druhy pfepravnich jednotek. Pfepravni jednotky, ktere jsou standardizovane a maji staly rozmer, tvar a konstrukci, pfinageji pfi nakladce a vykladce velke uspory. Nadto usnadnuji tfideni materialu a sniZuji poeet druhfi potfebneho manipulaCniho zafizeni.
• slolitezonfzeni
tz2
1
0
N
mald addlenost no'cilenost
velka' vzdolencst
Obr. 41. Diagram vzddlenosti a intenzity toku materialu a manipulaini zafizeni Tfidenim zafizeni pro manipulaci s materialem podle finanenich nakladii ziskarne etyfi zakladni skupiny zafizeni. Kaala z techto skupin ma sve logicke umisteni na diagramu vzdalenosti a intenzity toku materialu: jednoduche manipulaeni zafizeni = mala vzdalenost a mall intenzita sloiite manipulaeni zafizeni = maid vzdalenost a velka intenzita jednoduche pfepravni zafizeni velka vzdalenost a male intenzita velka vzdalenost a velka slogite pfepravni zafizeni intenzita Podle technickYch a fyzickS7ch znakil &lime zafizeni na jefaby, dopravniky, silnietii vozidla a kolejova zafizeni. Pro tfideni podle fmanenich nikladti mohou bYt typickSrm pfikladem pfepravni vozay: jednoduche manipulaeni zafizeni = dvoukolovSr rueni vozik sloiite manipulaeni zafizeni = vysokozdviinY vidlicovY vdzik pro tizke ulieky s banim vykladanim jednoduche pfepravni zafizeni = pohanenSr. ploginovSr vozik slo‘iite pfepravni zafizeni = elektronicky fizenSr vozik bez .fidiee
ManipulaEni metody
Ureity druh manipulaeniho zafizeni, pracujici s ureitym druhem pfepravni jednotky a pouilvajici ureiteho pfepravniho postupu, vytvafejiciho system, se vlastne stava manipulalni metodou. Pro jednotlive pohyby materialu v zavode nebo skladu lze pouZit rfiznYch metod. Kombinaci rfiznYch manipulaCnich metod, navrhovanYch pro integrovane operace, vznika ncivrh manipulace s mate-
ricilem. 0 tom, jak se takovY navrh vypracovava, pojedname v nasJedujici kapitole.
63 .
6. Pfedbeine nivrhy manipulace s materialem
Po klasifikaci materialu, po rozboru jeho pohybu a znazorneni tohoto pohybu v fegenem projektu a koneCne potom: co jsme se seznamili s manipulaenimi metodami pouiivaqmi v systematickem navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.), ueinime piedbeind rozhodnuti o specifickYrch metodach a
(nebo) navrzich. Vypracujeme nekolik variant piedbeiqch navrhil s vyeislenim zpiesnujicich Varianty oznaCime jako navrh X, navrh Y a navrh Z. Vypracovinim a upravou pfedbeinfth na..vrhii se plibliiime k mnoha moinostem feg'eni, cimz ziskame konkretnejg varianty.
PRACOVNI LIST METOD
Zavod Hypo Drug' Projekt ndvrh Feieni 2 .
MANIPULACE S MATERIALEM
Zpracoval M. V. T. a Dne 6. 8.
TRASA
E> prijem — sklad surovin
W
granutovcini
NAVRHOVANA METODA system — zifizeni — piepravni i jednotka
sudy • a pytle • b rOzne d
primy — vidlicovy zdvilny vozik --paleta primi — vidlicovy zdvilny vozik — paleta primy — rane — krabice
sudy a
0 granutovcini —
O
MATERIALOVA SKUPINA
sudy a plimy — vidlicovy zdvilny vozik — paleta pytle b , primy — vidlicovy zdviini vozik — paleta rOzne d plimi — ruble — bedna
sklad surovin — O
List 1 Celkem listii 2
POZNAMKY
pfestavet vyklcidaci rampu
premisfuje mistr
0 kandlovy — ruZni dvoukolovi vozik — sud
•
tabletovdni
___......---..
........-
® pineni a baleni — krabice c
W
W
primi — vidlicovy zdviiny vozik — paleta
sklad hotovych virobk0
sklad hotovych virobk0 —
krabice
uskladneny v regdlech
primi — vidlicovy zdvilny vozik — paleta
expedice
POZNAMKA:
0
navrhovani kandlovi system sleduje tuto trasu: granutov6ni
pineni a baleni
granulovdni 0
Obr. 43. Pracovni list metod manipulace s materialem Totioto zpiisobu zaznatnu navrhovanSrch metod se pouliva pH fegeni jednoduchSrch problennii.
64
A
C
E "IL
z mechanickd china
mechanickd dana
mechanicka' dam skupino
IIIIDII00'1
130'
lisovna
105'
105'
~I
mezioperacrni sklad
/ mechanickci dand
r
mez i opera c n i sklad
prilem a expedice
Skupina materidlu
1ntenzito toku
maleridt skupiny a matericil s kupiny b 17-1 material skupiny c
0 50 1=1 tun / tiden (znazornenn 317kou &icy toku)
Skupina malertolu (burro)
Intenztto toku
1■14. moierith skup. a (JerYea)
45e rice tun / t/den — 30 of 44 tun / tiden =---- 15 of 29 tun/ yarn — 0 of 14 tun/ Eiden
-011NNI>
motet-id! skup. b ( zelend)
.4■14" motet-kit skup. c modra)
•
mechanickd
cah anic k d
/ cf mrein
di Ina
lisovna
I isoyna
1
c-.5
I\11∎ 1.111111.•
11
0
105
si,
Skupina moteridlu +-i- moteridl skupiny a --- moteridl skupiny b -0,--* materidl skupiny e
'
mezioperalni sklad
pixuem expedite
mezioperacrni sklad
Skupino materidlu (bored) -ft- meter/di skup.o (Cif-vend)
Intenzita toku 450 rice tunl ticlen 30 of 44 tun/tiden 15 of 29 tunItiden 0 of 14 tun ityaen
-7111F-Roterio'l skup. b (zelend ) rnotericil skup. c ( modtd)
130
10
r,•
/4 me zioperajn skid d
poi em a expiedice Inlenzito toku (poeetptzlenicb tfo'rek)
Skupino materialu (borvo)
-NY- 450 rice tun /ttiden -we- 30 of 44 tun/ idea --es- 15 of 29 tun/t/den -f-- 0 of 14 tun/ tiden
NE rnoteria'l skup.o (ier
pro em a expedice Intenzito toku
to
6.0.0inuc
lin material skup. b ( zeled)
tun/tiden (zndzornino ;Am) ito'r y toku)
rnatertd1 skup. c (mani)
B
D
F
Schemata toku materialu lze zpracovat rvchle (pliklad A) nebo velmi nazorne (priklad F). Skupinu materialu lze znazornit pismeny (A), druhy car (B), grafovanim (C) nebo barvami (D, E, F).
Intenzita toku materialu je vyjadfovana 6islicemi (A, F), patem car (B, E), poCtern pH6ny'ch 6arek (D) nebo ear (C, F). Ve vAech iivederic;m11 pfikladech tohoto obrazku byly Cary toku materialu nakresleny jako primity.
barev, je zpravidla nejvYhodneigi nakreslit schema '('!ernobile s tim, ze skupiny materialu a intenzity toku m.ohou bYt vybarveny pozdeji, aby se dosahlo lepgi piehlednosti pii vysvetlovani ostatnim pracovnikam.
Obr. 30. Retzne zpnsoby zpracovcini schemat toku materidlu
OCelem schernatu toku materialu je zncizornit, ktere druhy materialu, karn a v jakem mnoistvi jdou. Vyjad•eno terminy systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) to znamena: vS ,robek nebo material (mefenS7 v nejake jednotce P), pohybujici se v urCit'Vch intenzitach (mer-e0ch poCtem jednotek P za ureitou dobu) po urCitSrch trasach.
Schema
toku rnaterialu by melo zobrazovat:
Pro
Metody
ZnaCky
Sprivne zakresleni ploch. Schema se proto zpracoviva do zikladniho puclorysu nebo do vykresu dispozice konkretniho zavodu. plochy Druh Einnosti, provozovane na jednotlivych plochich, se vyjadi'uje znatkami ploch a eiselnim nebo pismenn9m oznaterarn einnosti. Plochy se mohou dale rozligovat
0
1
barvami a (nebo) Cernobilym kodem (grafovanim).
Intenzita toku materialu se znizorimje tiouStkou cart' toku, eislem vedle Cary nebo nekolika earcmi (1 ai4).Posledni moinost je vhodna jen tehdy, kdyi schema neztrati na pr-ehlednosti.
1500
0
Cary toku Smer toku se znizornuje gipkou, umistenou poblii
400 1
Vzddlenost se zapisuje vedle Cary toku materialu, pokud se schema podobnymi Odaji piiIii nepi-epini. U vichoziho mista Cary toku materialu je tFeba uvest delkovou jednotku.
VIIIIIIIIIM.
*o o o o o f skupinu materialu
konetneho mista trasy.
K oznaCeni r6znych vyrobk6, druhy materialu nebo skupin poloiek se pouiije
smluvernich znacek, pismen skupin materialu, barev nebo §rafavcini. Barvy
-0-0---0-.
v poi'adi podle spektra mohou druhy materialu rozligit podle vyznamu celkove intenzity jejich toku.
-
* b b ISM,
znpeky 1 barevneieerno ct innost i a ploch lornoeentlb at
kod 1112 ooracovon: a upravy montal vcetne montaie podskupinc dernontee 6iroosti nebo plochy se Illutti t. .:::::: vrtohem k dooravE 1.-- -r-.41;•, :iri; I ihifd tl.:.:' manipul cent'plochy 0 !ilutcine-r •' skladovaci plochy a crinnost i bo oragill-. D mevsktady a illutci net: : 1-1 ackladao plochy oran dohled,zkouen kontrola plochy pro pornocne einnosti (siutby) odmirdstrativa, charokeristiky budov
0
V
!
.
•
Smluvene znaCky, pouiivane pn systematickern navrhovini manipulace s materialem (S H.A.) k oznaCovani ploch (vlevo) a k hodnoceni intenzity toku materialu (vpravo).
Schema toku materialu mute byt zpracovino pro jednotlive materialove polciky nebo spoleCne pro vgechny druhy materialu.
hodnocent" hodnocent° int enzi- 1 barevny Pis - disel- ga- • ty pohybu materidlu I kdd menne ne' ficki obnormolne vysokri I 4 A 1 cminentne 1 3 E Whit Ovysoka imperativnaddleiital 2 I 0
1
U
0
/ obvykla/ ui neviznarnn6
111
* Heruiovana (teZkovana) Sara vyznaEuje poloviCni hodnotu mezi souseonimi dvema hodnocenimi. Za pismeno (samohlisku) se uvede navic znamenko minus.
Obr. .31. Pustub zpraconini schematu toku materialu nietodou
skupiny a druhe patro
ma1eridl skupiny b moleridl skupiny c intenzita loku maleridlu
10t/den
Obr. 34. Schema toku material,' pro vicepodhth'ni budovu
21;t/den
a
—
Obr. 45. Schema toku materidlu s vyznatenlm manipulaErdch metod vozik se zdviinou ploginou pro obsluhu; b — specialni regalovjr vozik, kterY lze dopravovat na voziku se zdvitnou ploainou pro obsluhu. Do regaloveho voziku se nakladaji dily z beden uloienSrch v paletosleh regalech.
Uvedli jsme jii , ie ureit31- system, zafizeni a piepravni jednotku ozna6ujeme jako imanipulaeni metodu. Kaida metoda slouii pfeprave ufeiteho materialu po ur6ite trase. Pro nekolik tras a (nebo) materialu lze pou'iit bud stejn35 .ch, nebo rnzqch metod. Kombinaci techto metod vznika neivrk manipulace. Po provedeni vgech krokii podle blokoveho schematu postupu aI do okenka 5 (viz obr. 4) muieme u konkretniho projektu pfistoupit k nvaham o metodach manipulace, ktere jsou jadrem veci. Smluvene znaeky
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) dopinuje smluvene znaeky pro plochy (prostory), material a intenzitu toku materialu pismenqmi kOdy a znaCkami pro -system, zafizeni a pfepravni jednotku. K6dovani systemu zahrnuje prime i nepiime systemy pohybu materialu: D — direktni (pfimr) system,
K kanalo14 system, C — centralni system. Tyto systemy jsme popsali a jejich pouziti vysvetlili na obr. 37. Ke kOdovani zafizeni a pfepravnich jednotek pouiivame symbolii nebo znaeek uvedenfth na obr. 42. Povgimnete si, ie znaeky jsou voleny tak, aby byly nazorne; podobaji se:ylastne konkretnimu zafizeni. Podobne byly standardizovany i nejeasteji uiivane zakladni prvky. Znaely pfedstavuji being typ zafizeni; podle potfeby je vgak moine pfipojit dalgi konkretni ndaje. Pracovnici, zabfrajici se rozbory a navrhy manipulace s materigem, budou pravdepodobne potiebovat dalgi (dopinkove) znaeky pro sve vlastni problemy, protoie shora uvedene znaeky nepokryrvaji celou gkalu zafizeni a pfepravnich jednotek. Pomoci techto znaCek zafizeni a pfepravnich jednotek lze ye spojeni s tiemi pismeny, ureujicimi system pohybu materialu (D, K, C), popsat vgechny metody manipulate s materialem jednoduchou symbolikou.
65
Zposoby zaznamu navrhovanych manipulaEnich metod
Jednim ze zpusobu, jak vyjadtit na:s'e tegeni, je zapis do pracovniho listu. Na obrdzku 43 uvadime jednoduche zaznamenavani systemu, zatizeni a ptepravnich jednotek pro jednotlive druhy (nebo skupiny) materialu na vgech trasach. Jesthie jde o jedinY nebo malo druhu materialu a o ptimY sled tras, je tento zpilsob velmi prakticky. Druh zpilsob zalezi v zaznamu navrhovane zmeny v metody ptimo do ptipra.vene tabulky vyrobniho postupu (viz obr. 44). Tteti, zpravidla vhodriej51 zptisob nee oba piedale, zalezi v zaznamu vgech navrhovanYch metod do drive zpracovaneho schematu toku materialu nebo do jeho kopii. Do schematu toku materialu lze naptiklad zaznamenat manipulaCni metodu u kaide trasy (nebo vYrobniho toku). Ptiklad uvadime na obr. 45. Zaznam se provadi bud ptimo do schematu, nebo na CistY priisvitnY papir Ci fOlii z plasticke hmoty, ktera se ptiloii navrch. Tento zpfisob je praktickY tehdy, kdyi ye fazi znazornovani pohybu materialu bylo zpracovano schema toku materialu v pornerne velkem metitku a dane tegeni manipulace s materialem neni ptilig sloiite. Pri vegim poCtu tras a materialovYch skupin se navrhovane metody s vYhodou zaznamenavaji na „listu vazeb" (obr. 46). List vazeb se zpracovava stejnym zpiisobem jako pfehled pohybu materialu: kade trase je venovan jeden tadek a kaide materialove skupine jeden sloupec. Na formulati (pfehled pohybu materialu) jsme zaznamenavali „meteni" pohybu vgech drulth materialu po jednotlivYch trasach. Nyni tato „meteni" nahradime zaznamy o „metodach". Pro kaRlY pohyb (jednoho materialu po jedne trase) je vymezena urCita plocha pro zaznamenani navrhovaneho systemu (sloupec S), zatizeni (sloupec Z) a ptepravnich jednotek (sloupec PJ) pomoci smluvenYch znaCek. Na formulati je take misto pro dalgi informace, jako napf. pro varianty metod, vypoCty Casa a vyuiiti zatizeni. Na jedinem formulati lze timto zpiisobem ziskat celkovY pfehled o torn, jak se jednotlive druhy materialu budou dopravovat. Krome toho je zde
66
moine vzajemne propojit riane metody a spojit tez system, zatizeni a ptepravni jednotky pro rfizne trasy a druhy materialu. Celt' navrh manipulace s materialem maze bYt takto zaznamenan na jedinem listu (nebo na nekolika oCislovanYch listech), ktery lze ptedloiit ke schvaleni spolu s navrhy zmen dispozice. Zpracovani listu vazeb zaCina zaznamem nejdiilditejgiho materialu a nejdfilditej61 trasy. Na formulati pfehled pohybu materialu je oznaCujeme pisrnenem A a (nebo) Cervenou barvou. Kdyi jsme zvolili ptedbeinou metodu tohoto pohybu, tegme ostatni pohyby a postupujeme vodorovne od teto nejdfileitsej5i metody napojovanim riiznYch matena tuto trasu nebo postupujeme svisle napojovanim rfanych tras na tentyi material. Ptiklad vypineneho listu vazeb je na obr. 47 (formulal. je v praxi vytigten na pauzovacim papiru). Povgimnete si, ie pouiiti vedlejgich nebo alternativnich metod pro urCity material po urCite trase ma byt vidy uvedeno v dolni Usti formulate a vhodne vyznaCeno odvolanim na ptislugnY pismennY kod. List vazeb se obvykle zpracovava na nem papiru, a to z nekolika dilvodu: usnadni se obkreslovani znaCek zatizeni, umoini se pohotove rozmno±'eni formulate svetlotiskem a rychle zpra 7 covani nekolika variant tegeni, zahrnujicich rfizne metody nebo kombinace. Vice nee jedno regeni
Druh zvoleneho pracovniho listu pro zaznam navrhovanYch metod zavisi na sloiitosti problemu. U jednoduchYch problemil s jednim vYrobkem nebo jednim materialem postaCi jakykoli being pracovni list. U slo'iitejgich problemil, kde je mnoho pohybil materialu, bude pro zaznam navrhovanYch metod nejvhodneA list vazeb. Zpravidla zpracovavame nekolik ptedbanYch navrhia. Na tu Cast tegeni, ktera ziistava beze zmeny, poloiime priisvitnY papir nebo fOlii z plasticke hmoty (bez ohledu na druh pouiiteho pracovniho listu) a ptepracujeme tu Cast, ktera se meni. Na papir zaneseme razna moind tegeni. V dalgi fazi postupu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) se rfane ptedbeine navrhy budou modifikovat, postupne prove-ovat a zdokonalovat.
ZARIZENI PRO MANIPULACI S MATERIALEM
PrtEPRAVNi (NAKLADOVA) JEDNOTKA
VOLNE LOZEN'i'
KOLEJOVA ZArtIZENI
DOPRAVNIKY
MATERIAL
vertikalni dopravnik, elevator
MID
ruEni kolejovY vozik
0
pohineny dopravnik (valeEkovy, pasovi, Eetezovy atd.)
•
gravitaEni dopravnik (skluzy; valeEky)
kapalina
jednokolejnicovi podvesna draika
sypki tuhy material
il
podvesny dopravnik
pFeprava potrubim
jednotlive kusy
MATERIAL °STAIN i
V PrtEPRAVNICH OBALECH
vozikovi vleEny dopravnik
ruEni pEenageni naklad6
pytel
rani dvoukolovi vozik
bedna, krabice
ruEni EtyEkolovY vozik
bare!, sud, tlakova nadoba
kozovy jeEab
ruEni zdviinY vozik
misa, dilenski bedna
pevny jeEib (otoEni, sloupovy)
pohineni ploginovy vozik
mostovy jerab (na kolejnicich)
pohanenY zdviini vozik
vitahy a zdviie
jePabovy vozik
ERABY, ZDVIHADLA
11-1
I
lokomotivni traktor
potrubni dopravnik
I••
plyn
NAKLADOVE JEDNOTKY
• kladkostroj
•
lanove drahy
•
paleta, liiina nebo podloika
portalovy zdvliny vozik
liiinova bedna, ohradova paleta (kontejner)
silniEni vozidla
stohovaci jer:ab
Zakladni prvky:
tahaE
= hak
K vyznaZeni dalsich udaju pouiivejte: = ploiina
= pohonna jednotka 0 O = kola
PISMEN pro oznaZeni typu zafizeni nebo prepravni jednotky; CESLIC pro vyjacrEeni kapacity zaPizeni nebo velikosti ci vahy pEepravni jednotky.
Obr. 42. Znaeky pro manipulaci s materidlem
67
TABULKA VtROBN11-10 POSTUPU
Zavod Hypo Drug Projekt Zpracoval
PFevod jednotky na koneEnou jednotku
I. S.
a
Dne 9. ledna List Jednotka
Mnoistvykonani Jednotka
Rozmer nebo villa
68-29
1 Celkem lista 2
ZaEatek p 'Nem Kopec expedice
Ldhev .
4 unce
1 na 1 Ldhev
Krabice (prdzdnd)
4 libry
1 na 12 lahvi
Paleta (prdzdnd)
386 liber
Krabice (pind)
stay nebo
1 na 1 008 lahvi
11 liber
Paleta (pind)
dosavadni
Popis varianty Manipulate pomoci vidlicoveho
1 na 12 lahvi
924 liber
1111 nivrh (varianta A ICAN
zdviineh`o voziku a palet z oddeleni prijmu of do skladu
1 na 1 008 lahvi
hotovych vyrobkei a expedice
Postup pineni a baleni tabletek — z oddeleni peijmu prdzdnych lahv
al do expedice
Mnoistvi koneEnych jednotek za (Eas)
rychlost ,inky:
48 lahvi/min. Jednotka a poEet jednotek na jeden naklaciti
innost znaOca 1 popis
Vihairaz nakladu
Krabice (prdzdnd) jedna
' Tr) LL.I
na ndkladni auto
4
Krabice (prcizdnci) jedna
(X Vr
na paletu
4
Paleta (prdzdnd) jedna Paleta (prdzdnd) jedna Paleta (prdzdnd) jedna
k prijmu
0,25. pracovnich hodin na 1 paletu f000116 foCI4x4
386
386
15
50
k plant a bale'',
386
15
360
!Owe z krabice k pinici lince
4 unce
r,-;\ L.4.../
WN MIK
v prijmu kontrola a vdlent
Paleta (prdzdnd) jedna
do skladu obal0 \ i 1 NY
Paleta (prdzdnd) jedna Ldhev 12 -
(7., 4 .:.,l
Ldhev
386
p Fun, u
D
gL
4x4
sklad °bah)
4 ■
4x4 -
1--r
ph rychlosti I nky 4 krabicelmin
pineni tabletkarni baleni do krabic
Krabice (pind) • jedna
na paletu
11
jedna
do skladu hotovych virobk0
924
jedna
expedient sklad
Paleta (pind) Paleta (pind)
(>
15
Celkem Richard Muther & Associates 529
68
Poznarnky
v stopdch
50
v
Ldhev
Vzdilenost
15
17:;\ Paleta (prdzdnd) jedna - Ll..1
Paleta (prdzdnd) jedna
Poet test za hodinu
V librcich
Obr. 44
420
880
D
■ ,L
4x4
(Pokraeovont Vtechna priva vyhrazena
▪▪
POHYB
MATERIALOVE SKUPINY --.. TRASY
a
OznaZeni skupiny
popis
popis
Zpracoval
a
Dne
List Celkem IIstU
OznaEeni skupiny
OznaEeni skupiny
OznaEeni skupiny
OznaZeni skupiny
0
popis
Varianta
METODA
Projekt
avod
Po dn ik
MATERIAL
LIST VAZEB
OznaEeni skupiny popis
popis
popis
711.•
in odkud - kam in oba srary 0
iL 4,
_
5.
V ar.T s-
I + OK
---I
---
___I
— --r —
-_J-1- 1 -
_I ❑
pi
v arT S'I 1=-1 -1-
—•
0
[
7— 1 -
z
_
Z
li
__.,._ _ Var.i $ I
Z
PJ
- --
vaT s
Pi
Z
_
- 7-
nr -
Navod k vypineni formulate: VypItite zahlavi formulate.
____I
0
Ur6ete a popikte druhy neho skupiny materialu v zahlavi jednotliviich sloupcU. .
1 0
—
[ 0 [
-
Uvedte vkechny trasy, po nichi se material pohybuje (nebo ma pohybovat). Ve vilech tielcich uvedte bud jeden, neho oba smery. Zapikte zaeatek a konee trasy (odkud - kam). Vyznaete metodu manipulace s materialem pro jednotlive materialove skupiny a .trasy. Zaznamenejte system, zatizeni a ptepravni jednotky v ptislukivcich sloupcich. Vyznaete vkechny varianty metod pomoci pismene ye averei. Vyldijte mista nad ozna6enim varianty „S" k zaznamu intenzity, pfepravni price a (nebo) v:•io6tfl a v zahlavi sloupce uvedte, k Zemu jste volneho mista pouiili.
0 Uvedte varianty a vedlejki metody manipulace.
. _
PJ
ar.
Z
PJ
ET
n1 _
7 - _, -r--
LJ I
_
—
/111 -
_
-
....: varianty nebo vedlejgi metody
Z
-11 -
-
•
n-F-
NEM
0 Poznarincnejte dopinujici informace neho vysve livky.
25.
Var.TS-
r--1, — —T — b I
0 ,
_a—I— i
e ,
_
_f _
-
J
g
-
_ _ h 11
_
,
_ __ _ k
, 1
m7— i
POZNAM KY:
Richard Mother & Associates 282-P
Copyright — Richard Mother & Assoc., K. C., MO. (Reprodekce pro potPetau podnike nebo jednotliycii je poyolena, poked se uvede pruner.)
Obr. 46. List +=scab (.pro zdznam jednoho nebo vice ruivrhtl manipulace s materidlem )
Podalk NordicMixtures Ltd.
MATERIAL
LIST VAZEB POHYB
MATERIALOVE SKUPINY Ozn.'."'
-
T1lASY P.P.,
2'unpt7 pine
sudy
Iir:414:katv7— 0; — —
1\ CD
Zivod adklodni
pledbeind
N
,InAn'
Znpl'n;"'
Projekt
23. derven. List I Celkem lista 1
ZnAni ,
d
=`,"'
;U;oloiky
pyIN
s pi v.7
— — Qbje . v. PI Va Obi.'
-- — S.
z
0 ..'' 4 0
= - 7' T (.;,-
-FIKRELMETi 21b` 1-r r] - r-r ni -
MallIMPLIMI 1110111111111h■ [1-0 -r-T- Or D egg 1-r MIA= 0 INIMMIlu i rr nui 7 ML -r- 1 - 04 p rT --
_ .,) nembmiii NNPIIIIMNI - r PIVAI 101111P-41111111111111Di 0 1111b...LAIII•va, C.•111•11.-
U
8.
liVkgal[il
fC> --"1"111PPMIIIMPPM1b bi -- ■■ IMPSIB ® ® Q-1-K-- U WAINIMETIStell= isoldgl■MET--
,4 ❑__. ,,mim.. % e o "PARR ......_ ■ Itegialloo.— ..glelli im u m mi Miowommim v ElriiMIIMMIlibMilre EVII/M.0 -0 wagnmi-mommalgpinin 11. T MillibrignibmWring ■r■ o''gnrig it . rn, ittk EN" 1..ijr=1-1-1 11. 1, 10 - v ithriatim. -ID E!■1■ 11...- ■-%saillmmli■ Lil .: 67,, MININAlmemmi ii-__ ''' IMIIIMIPM-ANIMI0 _n_ :. \s/ - e 11,„( _..........._ i prximplommomplm R........mmamml ■._D 1.4•111•.- , - n • 17..-
16.
.- -
- -•
•r
liT,-
11--
0,-
OT,
nebo
vedejll metody
'
tii-1 'EV
POZNAMKY: 0 Vysok zdvilnk vozik . s Eraclmi &Wm: pso mompulad se sudy %kb. Mabee Ageocratin tiVP
70
IT-
or a-
a or nit-
L -ri -
l -_ ii
a
P=
no prop.
S = system
.1
•
■
01-
tnrCf U ni-[1 0
of 0T.
•-
Or
0-
1:11 - -
01
11-
0
0
•
•-
OT
nil 01
-
z pi
jr
01-
MI -
_ •Iv _ Iv j a , ni- • 25. _ • tr, -__ Var1anty 3 E
LT
a-
Mi
_ 21
in•IIIIMMIIIIM ❑ --D-
01
—
pi V.7-5
u rtip ..-......m....m.......•
. 0 L> P ., ■ICIRLIF"-■ 2f . ■ ---4..--
368
Zpracoval C. R. • Dne
_ .4repowPLINO.,„... _..._..,..._ m.,......._ Amis= milm.,-,.m.,...........,, _
V S Pi ;71-S.
. :>- \7
Varlanta
I METODA +
nT --
U- '
, n,--
firDT
O■ -
El
.,
--DT
lLV IMF
-
-
, El -
•
Z = sofizenf
Pj = pieprayni jednotko
Onnyelbe— Richeret Mvam, a ...Oa, K. C, MO. Otenrceluko pro poteebu podnibn nebo jeenotitern le poked le wade p.m..)
Obr. 47
7. Modifikace a omezeni
Ziskali jsme nekolik pfedbanYch navriva manipulace s materialem. Kasidy z nich mule mit z hlediska manipulace svou hodnotu. Existuje vgak vidy jegte ureity poeet modifikujicich podminek a omezeni, ke kterYm je nutno pfihlednout. V tomto sedmem „kroku" blokoveho schematu metody S.H.A. zdokonalujeme jednotlive pfedbeine ndvrhy tak, abychom dospeli k nejsnaze realizovatelnemu resent. Jsou-li jednotlive navrhy otevfeny ufeitYm rozhodnutim daji-li se jimi ovlivnit — nazyvame je modifikacemi; tam, kde existuji nebo jsou ureeny nejake limity, mluvime o omezenich. flanipulaZni operace
Pfipominame znovu, ze metodika S.H.A. zahrnuje vice nei pouhy vYber systemu, zafizeni a pfepravni jednotky. Je v of venovana •prvofada pozornost pfedevgim navrhu — planovaci a irenyrske einnosti. Krome toho je to problem de'inneho ovicidani zafizeni, c(34 ye vetgine prumyslovych zavodu vyvolava nove poiadavky na vyrobni a pomocne delniky, ktefi pohyb matenalu uskuteMuji nebo fyzicky Krome rozborovych a provoznich problemfi jsou zde jegte problemy koordinace manipulace s materialem a sluieb. Souvisi to i s koordinaci rozpracovanosti vyroby nebo zasobovani materialem, vYrobnim planovanim, fizenim rozpracovanosti a stavu zasob, operativnim planovanim apod. Patfi sem samozfejme i udrzba zafizeni v provozuschopnem stavu. Problemy fizeni a koordinace spojene se zavadenim systemu manipulace s materialem jsou dvojiho druhu: prvni se tykaji organizace a lidi provadejicich mampulaeni operace, jsou to tzv. problemy lidskeho einitele; druhe se tykaji pracovnich postupy, planovani, sdelovani a fizeni. 1. Organizace a pracovnici. NavrienY zpAsob manipulace s materialem must zapadat do organizace podniku a jegte vice do fizeni manipulaCnich nebo pfepravnich einnosti. Jsou manipulaCni einnosti centralizovane nebo decentralizovane ? Kdo dohlfzi na obsluhu, pomocne a skladove delniky, fidiCe voziku, jefabniky a ostatni delniky zabvajici se manipulaci s materialem ? Ruzne systemy manipulace vy'iaduji rfiznou kvalifikaci delnikii a take
rhzne druhy odmenovani. Praxe a moinosti vyuky mohou byt take vYznamnymi einiteli.
2. Pracovni postupy, planovani, sdelovani a fizeni.
Neoddelitelnost navrhu manipulace s materialem od dispozieniho resent jsme zduraznili v kap. 2. Neoddelitelnost manipulace s materialem od pracovnich postupy a fizeni, kteie umailuji funkci manipulaCnich metod, ma rovnel zakladni vyznam
(obr. 48). Denni operativni planovani lze provadet raznymi zpasoby. Maze byt decentralizovane a mohou je dokonce provadet sami delnici; maze byt centralizovane a koordinovane; maze byt i zcela eliminovano pouiitim systernii a zafizeni, ktera nevyiaduji detailni planovani (obr. 49). Dalgimi vyznamnymi Aseky einnosti jsou administrativni postupy a kontrola efektivnosti vynaloienych nakladu. Jsou navriene manipulaeni metody v souladu s dosavadnim systemem vyfizovani objednavek ? Lze tento system zmenit ? Do jake miry lze zlepgit manipulgni metody, jestliie se zmeni pracovni postupy ? Ostatni modifikace a omezeni
V girgim vyznamu je manipulace s materialem nebo jeho fyzicky pohyb nutnou, i kdyi svym vyznamem moina druhotnou e'asti celkoveho procesu tvafeni obrabeni, montaie, demontge, skladovani, kontroly ' a expedice vYrobka. A stejne tak i zabezpeCeni tohoto fyzickeho pohybu je jen Casti girgiho problemu planovani a fizeni cele vyrobni nebo obchodni einnosti. Manipulace s materialem must byt v poridku, ma-li byt vyroba a distribuce efektivni. Musime proto piihliiet k mnoha 6initelfn, ktere mohou ovlivnit flak volbu manipulaenich metod. Modifikace a omezeni se projekt od projektu ligi. Svou podstatou jsou to Zinitele, jejichi hloubka nebo stupeii vlivu jsou dany pfislanym projektem. KaidY navrh manipulace s materialem zahrnuje tyto modifikace nebo omezeni: napojeni na vnejg manipulaci ure'enou v prvni fazi systematickeho navrhovani manipulace s materialem (faze I S.H.A.), dosavadni vyrobni-poiadayky a dlouhodoby plan na zvygovani vyroby a (nebo) zmeny, respektovani potfeb vyrobniho procesu nebo zafizeni,
71
pramyslova-manipuldce s materidlem . de podobna vdedne dopraver
dispozice
panel
d
Ixidici
vote ' 0 0 0 0 0 0
oo o
0
0
o o o
00 0 0 0 0 0
pomoend
hIavni Lrio _bai lisovna
trizenr
lz
I t3
C-
I.
Ivl
1E1 I I ulieky n
specicilm d'Ienskci vyroba kanelo?' ,
Imp
dispozice dispeeersky putt
111111111111
1117"1111
111111110° manipulate
Obs. 48. Dispozieni Feleni, nciyrh manipulace s materidlem a fizen1jsou ye vzdjemndm vztahu
72
PLANOVANI PROVADI SAM CANIK
PREDEM URCENt PLAN S MINIMALNIMI NAROKY NA DENNI PLANOVANI
RIZENg PLANOVAN I
WROBN( DELNICI SI SVOJ MATERIAL PrtEMIStU JI SAMI
Volad.
poloci.—
_
FIXNI, PREDEM URdErlf ROZVRH POHYBU MATERIALU
-- — -- •
cfp
.
L■ At
- • U '..
Potrebuje-II kdokoll ze zavodu nebo skiadu neco premistlt, providl to sam. DelnIcl Zasto odpovfdajl I za prepravu opracovan6ho materialu k daliimu pracovigti.
1)l— i----) /4_
-. 0"'"
■E■ ••••
5, T
SOU UM0
O o
DELNICI PRO MANIPULACI PLANUJI SAMI SVOU CINNOST
, 11104
A,
it 4j1 \ , II
i
--dispeder
o o i o
... Is: II
A
ic — ___F-_ t – ill
pokyn kpireprar
1-k I ' 0 o
DIspeer obdril informace o viech pofadavdch na prepravu materialu telefonem nebo ficlankou; koordinuje viechny prepravnl pohyby a informuje ridiZe a Jinou obsluhu radlem, telefonem nebo pfsemnim pokynem.
.71'&61,6.1.
8
C
D
. / 0, -
."
/
°/.4:*
470
.1.-9
ManlpulaZnf zaffzenl pracuje podle predem art'neho Zasoveho rozvrhu tak. le dennI dispaink nenI nutni.
POHYB MATERIALU JE SVAZAN S Vi'ROBNIM ZANZENIM
Mohou bft zavolanl nebo upozornenisvetelnou sig. nalizacf a sami urZujf, kdy di a v jakem sledu se preprava materialu provede.
--).-
-
•-).II If it
1--)^, 0 —0-
IMMT7T1F7117/1
■
Material se pohybuje automaticky z jednoho pracoviIte na druhe tak, ie pohyb materialu je spjat s vfrobnim procesem.
Obr. 49. Riogni otisoby pleinovdnd pohybu materidlu
vstupni kliCove ddaje P, Q, R, S, T a jejich rozbor
klasifikace matericliu
dosavadm"
dispozice
2. dispozice
l■
3. rozbor pohybu moteridlu
11 II II II II 11 II
j inn vortanta
li
1
4. znaiornini pohybu moteridlu
4. nave zncizorne'n( pohybu materialu
zmjna dispozice
/ / / ./ /7
dispozice se nemb(
•
1 znalost a pochopeni metod monipulace s matericilem
6. predbdini na'vrhmanipuloce s materiolern
Obr. 50. Zmena dispozice
ma
za ruisledek pfepracovdni krolai 3 a 4 metody S.H.A.
(viz okenka 3 a 4 blokoveho schemata)
74
dispozieniho reent'
pomocne a jine sluzby ktere jsou k dispozici nebo ktere lze poskytnout k navrhovane manipulaci s materialem, dosavadni nebo zamyglena fegeni a jejich plogna omezeni (velikost, druh a tvar ploch), budovy a jejich konstrukeni parametry, skladovaci praxe, metody a zafizeni pro skladovani materialu. StejnY vyznam maji i dalgi modifikace a omezeni, ktera se nemusi vyskytovat v kaidem projektu: omezene nebo limitovane investieni prostfedky, ,
Prakticka omezeni je moms zmenit
Nezapomenme, k to, co se jevi jako omezeni, nemusi omezenim vidy zfistat. Tak napfiklad ureitY podnik navrhl dispozici s „kanalovym systemem!` pfepravy zabezpeCovane tahaei s pfivesnymi voziky, protoie potrubni fad kfiZujici pozemek zavodu rozdelil budovy a tim i dispozieni fegeni do dvou oddelenych easti. Po kontrole bylo navrieno a pozdeji i schvaleno pfeloieni tohoto potrubniho rozvodu za hranici pozemku spoleenosti. To umoinilo zmenit dispozieni fegeni objektn, a tedy i manipulaeni
tsever 50' 150' 250'
NORDIC MIXTURES LTD.
plo'n manipulace varionta 8, upravena' 20.Lervna P Slocum
Obr. 51
lhnty a Cas, ktere marne nebo poadujeme pro planovani, jednani, schvalovani, zasobovani, dodavky a realizaci, mnoistvi, vhodnost a (nebo) hodnota dosavadniho manipulaCniho zafizeni a pfepravnich °bait' (jednotek), zafizeni a pfepravni jednotky, ktere jii byly zkonstruovany a jsou na trhu k dispozici, nebo ty, ktere mohou bYt jegte zkonstruovany a vyrabeny v dobe realizace projektu, bezpeenost prace pfi pouiivani zvolenYch manipulaenich metod. stay vyrobka nebo materialu — zneeigteni, pakozeni, zamofeni apod. — a jeho vliv na pfepravu materialu, 14.. mistni pfedpisy nebo restriktivni opatfeni, pracovni dohody, vyrobni politika. 15. dostupnost a spolehlivost opravarenskYch sluieb a nahradnich
system. Mohl bYt pfijat modifikovany kandlovY a p'rimY system dopravy vysokozdviinymi vidlicovymi voziky. Uvedli jsme jiz v kap. 5, ie diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu nas upozornuje na kvalitu dispozieniho fegeni. Jestliie 'name dlouhou vzdalenost a velkou intenzitu pohybu materialu, znamend to, ie jsme zvolili gpatne dispozieni fegenf. Zmena dispozieniho fegeni se tedy stava jednou z nejdfileiteigich modifikaci. Zmena dispozice neni vgak soueasti navrhu manipulace s materialem. Zmerigovani vzdalenosti je pfedevgm problemem dispozieniho fegeni, zpracovavaneho projektanty rianYch profesi za neasti pracovnikti fizeni a sluieb. Vgichni tito lide se musi ternito otazkami zabyvat hloubeji a vaIneji. Zmena dispozieniho fegeni nas vraci zpet, protoie musime znovu provest kroky vysvetlene v okenkach 2, 3 a 4 blokoveho schematu (viz
obr. 50).
75
Zmena dispozieniho leseni zpravidla znamena nove vzdalenosti, novou intenzitu pohybu materialu a pravdepodobne i nove materialove skupiny na jednotlivYch piepravnich trasach. Musime se tedy vratit zpet a provest novy rozbor pohybu materialu a znovu znazornit jeho pohyb na zmenenem dispozienim lesem. Varianty navrhii
Vgechny tyto modifikace a omezeni mivaji za nasledek fipravu pfivodnich navrhfi manipulace s materialem. Kaidou zmenu je pfitom tieba zaznamenat. U jednoduchYch problemfi to provedeme poloienim pauzovacich papirfi pfes navriene schema toku materialu; u slaitejgich problemfi zpraco-
76
vanim noveho listu vazeb, ktery klademe pies pfivodni navrh zaznamenanY na tomto prfisvitnem formulafi. Obrdzek 51 ukazuje modifikaci pfivodniho generalniho planu manipulace s materialem pro spoleenost Nordic Mixtures Ltd. Tato varianta vychazi z modifikaci provedenYch zmenou dispozieniho leseni, rozgifenim budovy a pfizpfisobenim manipulaenich metod potiebarn dlouhodobeho planovani. Nove Cinnosti vyvolaly potfebu skladu W (zipadni sklad pro zavod mleti a extrakce), skladu E (vychodni sklad pro krmivafskY a chemicky zavod) a manipulaeniho zafizeni Si (silo pro skladovani surovin). Je to vgak jen jedna z variant, ktera nemusi bYt totand s vYslednym egenim manipulace s materialem.
8. Vfpolet poiadavkii
Po fiprave pfedbaneho navrhu manipulace simaterialem mnieme pfistoupit k ureovani a propoanm nejrealistietej5ich variant. Doporueujeme pracovat se dvema az peti variantami, pro na je tfeba urea metody manipulace kaMeho materialu na kaide trase, vysvetlit v5echny nutne zmeny (mimo zmeny metod manipulace), jako jsou zmeny v dispozienim fegeni, planovani, postupech, budovach, technickem vybaveni,•silnicich apod., vypoeitat poiadavky na zafizeni a pracovni sily, vypoeitat poiadavky na investice a piedpokladane provozni naklady. To v5e potfebujeme k tomu, aby vedouci a jini pracovnici mohli varianty pochopit; aby bylo moino dnkladne zhodnotit navrhy; aby se dalo zajistit nebo vyrobit jakekoli nove zafizeni a aby se daly naplanovat a provest jakekoli zmeny v pomocnych sluibach. Urteni metod
K hrubemu ureeni metod manipulace s materialem lze pouiit stejnYch zasad jako u kroku 6 (pfedbaneho navrhu manipulace). Kaida varianta se vysvetli pfimo na pracovnich listech, napf. v tabulce vYrobniho postupu (u jedineho vYrobku) nebo pfimo ye schematu toku materialu (u jednoduchYch probemn) nebo mule 1334 specifikovana na listu vazeb (u sloiitych projektii). Podrobneji jsme tuto problematiku vysvetlili v kap. 6. I kdyi jsou tyto formy ureovani jasne a snadno grozumitelne, nejdou do postaeujici hloubky. K pochopeni navrhovane metody budeme pravdepodobne potfebovat informace o moinych metodach podrobnej51, nez jake se daji zaznamenat na rozborove pracovni listy, tedy do schematu toku material(' nebo na list vazeb. Rozhodovani o pouiitelnych metodach zavisi na vysledcich vYpoetti potfeby zafizeni a pracovnich sil, na velikosti poiadavkii na investice a na vyrobnich nakladech. Na zaklade techto vypoetil bude pravdepodobne tfeba navrhy manipulace znovu upravit. To znamend, ie budeme potfebovat specifikaeni listy nebo jine zdfivodriujici informace.
Vys. Aleni ostatnich zm5n
Krome jasnYch specifikaci potfebujeme poznat a zaznamenat i ostatni zmeny. Napfiklad zesileni konstrukce budovy, nutne pro instalovani mostoveho jefabu, musi bYt jako soueast realizace uvedeno vjnvestienich nakladechi specifikaci pfislugne varianty. Podobne navy zpasob skladovani hotovYch vYrobkii a vyfizovani objednavek, vyiadujici zdokonaleni informaeniho systemu o stavu zasob i fizeni zasob, musi byt zahrnut do pfislu5ne varianty. Zmeny, ktere nejsou souasti metod manipulace s materialem, byvaji na specifikaenich listech nebo pfehledech poiadavku zpravidla vyznaCeny oddelene. Takoveto vedlej51 zmeny pfinageji totFi prospech ci vYhody jineho druhu, nez je podpora navrhu manipulace. Vedouci pracovnici mohou pak posoudit jejich skuteeny pfinos. Vfpolet potfeby zaPizeni a pracovniku
Pfi yypoetu potfeby zafizeni a pracovnich sil si musime uvedomit, ie navrh manipulace s materialem musi vyhovovat ruznym podminkam. V mnoha rozborech navrhujeme intenzitu toku materialu za priimernYch podminek. Pfi vypoetu potfeby zafizeni musime proto poeitat s rezervou na maximalni vYkyvy, zhorgene podminky, sezOnni vlivy nebo 5piekova Podle druhu problemu Mame 'lady dvoji vYpoety pro v5echny varianty fe5eni manipulace s materialem; jedny pro prnmerne podminky a druhe pro maximalni poiadavky. Dalgim einitelem ovlivnujicim pfesnost vyrpootu je stupen vyuziti zafizeni. Manipulaeniho zafizeni se Cast° z mnoha duvodu nevyuiiva po celou projektovanou dobu. Snad nejzavainej51 pfleinou prozafizeni je snaha mit je kdykoli k dispozici pro jakoukoli nahodilou potfebu. Tema v5echna oddeleni pfijmu jsou napf. vybavena ruenim dvoukolovYm vozikem pro pfisun spanych zasilek, i kdy" toto zafizeni znstava z 98 % nevyuiito. U levneho zafizeni neni tento problem tak vYznamnY. V teto souvislosti je moine polozit nekolik samozfejmych otazek: Melo by se zafizeni vyuilvat ve
77
dvou nebo ye tech smenach ? Ma pracovat i o polednich pfestavkach ? Kdy by se mela provadet jeho 6driba ? Je zafizeni mimo provoz pri zmene obsluhy ? S jakym fe5enim poCitame pro pfipad, ze bude mit poruchu ? Z toho vyplyva, ze do operaknich pouilvanYch pro vypoCet poiadavkii, by mel byt zahrnut take urCity koeficient vyuiiti navrhovaneho Mnohe podniky zpracovaly 6asove normativy
chami,
Cas na 6dribu a prostoje, zpiisobene poru-
Casovy fond obsluhy, pomocny Cas na piiprevu zafizeni, 6klid pracovigte a Cigteni zafizeni, eas pro operativni planovani, Cas pro pohyb bez nakladu (tam nebo zpet), eekani, e'as na synchronizaci nebo prostoje ye vyrobe,
uved'te problemy a provectte rozbor pr(ehled o klasifikaci motericilu . dosovadni nebo novrhovana dispozice
pouiljte svich obecnych znalost, a pochopeni metod manipulace s materialem
schema toku materidlu a diagram vzdalenostr a intenzity
vyprocujte moind Peseni
•
vyprocujte pi.edbOne naivrhy (listy vazeb) modifikujte a uprovte
vysvgtlete varianty rres'eni varianta X
popiRe a propdtgte 14echny navrhy
list vazeb sumor pdadaykd
varionta popis rt'es'eni modifikovoni schema toku materidlu list vazeb sumcirr poiadaykd
varianta Z po I'e§enT modifikovone sche'ma toku materialu list vazeb
Dalsri krok:
sumdf. poladavkd
zhodndte vorionty
Obr. 55. Vyseitleni variant feleni
pro manipulaci s materialem, jei mohou poslouiit i jinym podnikum pri jejich vYpo6tech. DoporuCujeme . piihnet zejmena k ternto Cini-
tehu m:
78
poet maximalni a priimkrne provozni podminky,
souCasna kapacita ye srovnani s vypatenou nebo stanovenou (6initel easu a zatiieni), uspolidani skladovYch zasob, odvoz odpadu nebo zmetkii, manipulace s vyaitelnYm odpadem nebo s prazdnymi piepravnimi jednotkami.
Vfpaet investreffich a provoznich nakladu
Zakladem pro veginu rozhodnuti vedoucich pracovniku jsou naklady. Proto musi bYt vgechny navrhy zhodnoceny i z tohoto hlediska. Pro ka'idou variantu musime vypoeist poiadavky na investice a provozni naklady. Poiadavky na investice zahrnuji celkove naklady na nakup zafizeni a realizaci fegenf, tedy investieni naklady (naklady na zafizeni pro manipulaci s materialem, pomocna zafizeni, naklady na Apravy budov apod.), vYclaje (naklady na stehovani, pfipravu, zabeh apod.) a jakekoli zvygen1 „pracovniho kapitalu" (suroviny, hotove vYrobky, rozpracovane dfly apod.). Provozni naklady se skladaji z fixnich nakladii (investiCM naklady, jako jsou firoky z investic a odpisy, a ostatni fixni naklady, jako jsou naklady na dozor, pojigteni, najemne z podlainich ploch apod.) a z promennYch nakladfi (variabilni naklady na zafizeni, jako jsou naklady na energii, fidribu, náhradni dily apod., a naklady na mzdy). asto poeitame jen rozdilove naklady, to je naklady, jez vyplyvaji z rozdilii mezi variantami fegenl. To znamena, ze napf. naklady na dozor neni tfeba uvadet, pokud se dosavadni naklady shoduji s naklady navrhovane varianty. Udaje o nakladech na manipulaci s materialem se nekdy ziskavaji obtane. 0 pouiitelnosti Adake pfedavanych atarnou mohou bYt pochybnosti, proto'e jsou easto zpracovany z jinYch hledisek, nez potfebujeme. Take fidaje o nakladech a vykonech, ziskane od vYrobcfi, bYvaji zpravidla optimisticke.
Proto se vgechny fidaje vidy odpovedne provefuji a pfi vypoetech se pouilva realnych hodnot. Vipaetni formulate
Snad nejlepgi zpfisob, jak specifikovat a propoeitat navrhovane fegen1 manipulace s materialem, je rozdelit navrh na zakladni easti, z nichi kaMa se sklada z pohybfi provadenYch stejnpni metodami. Na obrdzcich 52 a 53 uvadime dva zpfisoby ureovani vypoetu po'iadavku pro dve rfizne metody. Je moine si vgimnout, ze „zafizeni" mute take zahrnovat pfepravni jednotku, plo5inu, paletu, drapak apod. Do pracovnich listfi by mely bYt zahrnuty take investice vynakladane na zmeny dispozie"Mho fegeni, zmeny budov apod. Pracovni listy s fidaji o vypatu poiadavka by rozhodne mely bYt shrnuty nebo zrekapitulovany. Postaei k tomu obdobnY formulaf, jak je uveden na obr. 54. Souhrn poiadavka pfehledne vysvetluje cele navrhovane fegeni manipulace s materialem a uvadi poiadavky na zafizeni, pracovniky a naklady. Pr-edkliclani variant regeni
VYpoe'et poiadavkfi nets pfivadi ke koneCnYm variantam navrhfi. Vgechny maji bYt srozumitelne a zahrnovat hlavni fidaje. Jak jsme jiz uvedli v prvni Casti teto kapitoly, muse obsahovat specifikaci metod, vysvetleni vgech nutnYch zmen, vYpoe'et potieby zafizeni a pracovnikfi a souhrn vgech poiadavkfi na investice a provozni naklady. Na obrdzku 55 uvadime jako pfiklad listy, kterych je tfeba k vysvetleni jedne varianty
79
CO
V*P0dET POIADAVK U
❑
soaasny navrhovani stay
stay
ZaVod Evansville Zpracoval. Metoda vidlicovy vysokozdvilny vozik — direktni system
J.
L. Laurie
Dne 4. srpna
Projekt novi „L" a
List
4
Celkem lista
4
POPIS METODY vidlicove vysokozdviine voziky o nosnosti 2 000 liber, s paletami 42 x 42". rtiditi dostcivaji pfikazy od vedouciho provozu monipulcice a u neho se take Nos( o novi akol. V§echny druhy materidlu se budou pi'epravovat z vychoziho misto pfimo k mistu urEeni. Prostory
Vi'POtET POTREBY ZArtiZEN1 A PikEPRAVNiCH JEDNOTEK
POHYBY 0 do
Q
palety
7
V
1 ' do 0 palety a lafove bedny do(3), (11) , (7 _$,)
,
17 palety
do V a z• V palety, lat'Ove bedny
0
Vi'POtET POTIkEBY PRACOVNiCH SIL
..14 ' 42' 3
5 min. na cestu tam a zpet + 80 no zdrieni a sezonni vlivy celkem = 1 125 min/den
1 'Odle no 1 vozik
potFebny poet vozikb . = 3 vozik .
= 3 ridici •
do 17 36 spelne zokcizky
do 0 a z
0
a 28 maji mezisklady.
3.51. 125 - cest denne; prOmer
3 do 5 . lafove bedny
7
7 0
CI
investice:
palety
5
ndklady na mzdy:
3 voziky ' pFislu§enstvi incl.
,0, ral do W2 ‘4echny skupiny
$ 13 000 • $ .3 000
11
$ 16 000
3,10 $ za hodinu 2 000 hodin na 1 vozik/rok 3 x 3,10 x 2 000 = 18 600 $
virobk6 a materidlu rani provozni ndklady na Zarizeni: ixni ndklady 0 $ 3 500 prorne- nne ndklady 0 $ 2 600$ 6 100
pozncimka: ndklady no palety nejsou zahrnuty
•
POZNAMKY: a
odpisy, Uroky, ruzne
b) energie, tidriba, opravy
Richard Muther 8, -Associates
CELKEM
investice: $ 16 000 provozni ndklady: $ 6 100 rang
CELKEM
ndklady no mzdy: 18 600 8/rok
Ob:r. 52 (Reprodukce pro poti-ebu podnike, neb4jednotlivoi je povolena, pokud se uvede pramen.)
SPECIFIKACE METOD A POiADAVKCJ
Zavod West' Zpracoval
soueasny stay navrhovany stay
Projekt —
L. F. jacks a
Dne 9. 4.
List 3 Celkem liste 7
Varianta B — podyesni dopravnik pro male poloiky materidlu POHYBY (trasy a skupiny)
sp ec i fi kace
METODA podvesnf retezovi dopravnik se zavesy
vgechn .oh b mal"ch dile' a nalakovan'ch dil6
kandloyy okruhoyy system
mezi 0 0 0
virobni pracovnici naklddaji a yykladaji u pratovth' s yijimkou a a 1:47> , kde bude pro manipu-
0 14 0
27
09 .N> celkem — 1 850 pohybil za hodinu
lad zylci§tni delnik
Cena, doprava, instalovini, zabeh, zaikoleni
ZArtIZENI — druh, kapacita, poEet
dopravnik
podvesny dopravnik 1 350 stop dlouhy
instaloydni
rychlost: 36 stop/min
8 000 $ 3 000 $ 11 000 $
rortet zavesii: 12 pala v ip o Ety p .cit i=e by !z a Fizen i a p ra covn iku
kapacita: 36 zcivesu/min max. poeet ncikladd = 26 za min. (mezi CO -a ® )
Cena, doprava, instalovini, nahradni dily
PkEPRAVNI JEDNOTKA — druh, rozmery, poeet
—
zahrnuto nahore
Mzdy
PRACOVNICI — pracovni ttida, poti=ebny poeet
virobni delnik:
odhad: 6 1/2 h/den pridayneho easu na vyrobnlho delnika 1 pracovnik jeden delnik pro manipulaci na pracoyi§tich
n
$ 3,25/h x 2 000 h/rok =
6 500 $
manipulatni delnik:
a 36
3,10 $/h x 2 000 hlrok =
6 200 $ 12 700 $
ZMENY — dispozice, budovy, sluiby, postupy apod. viz dispozice — vykres 17 — 1,1 — C
Naklady na zmeny krome manipulate zesileni stavby:
5 000 $
zesileni stavby E N
JINN PROVOZN1 NAKLADY
Richard Muther & Associates
—
261
(Reprodukce pro poti-ebu podnikil nebo jednotlivca je povolena, pokud se uvede pramen.)
Obr. 53
81
SUMAK POtADAVKCJ N Varianta
( A) Tahoe' s pFivesnYmi voziky, yysokozdviiny vozik a pneumaticki dopravnik; nova dispozice METODA
POHYBY MATERIALU
uvest kaidou metodu samostatne
potr-eba zaHzeni
ky
tahae (traktor)
1 tahae diesc:lov-7
dal pine sud
se zdyiinYmi vidlicemi, pl'iyesy
Proj ekt
Zpracoval
a persondini oddeleni List 1 Celkem listO —
C. R. Dne 16. srpna
ZArkIZEN1 A PREPRAVNf JEDNOTKY
tras y a materialove skupin y
Kandlovi syst
Zavod Nordic Mixtures Ltd.
investice c/o [Si 5500 , 1 000
provozni naklad y
CELKEM
PRACOVNICI potreba pracovniku
[$/rol<]
1 800
3637
1 i'idie tahaee
naklad y na mzd y za rok
provozni naklad y [ $/rok]
8 000
200
Al prdzdne sudy ©----:;:0 pine sudy 1 0 00 0
Pneumaticke potrubi
olej nate orech y
pneumaticke potrubt
7000.
1 500
s ndsypkami (p y tie se otviraji v zdpadnim skladifti)
Direktni ( prirn i) s y stem. Rueni prena-
I V prdzdne sudy
600 stop
2 et y Fko/ove ruen i
150
—
voziky
Beni a (nebo) et y r-
2 Fidiei vozika
16 000
} 2 manibulaeni
M:Ka prdzdne sudy
delnici
12 000
kolov' rueni vozik Direktni (primy)
a) vS'echo y ostatni pohyby v rdmci zdpadniho skiadu
system,, vidlicovi v y sokozdvi2-
2 jednotunove vidiico- 7 000
4 500
ye vysokozdviine voziky
34 000
n' vozik, a,,t Direktni (pilmy)
b) vsech n y ostatni pohyby
system,
v rcimci vYchodoiho skiadu
vidlicovi v y soko-
7 000
4 500
4 000
2 500
600
200
voziky
7 200
1 600
maid kanceld f
3 500
500
2 jednotunove vidlicove yysokozdviine vozik y 1 jednotunovy vidlicoyy
zdviiny vozik, g aiet y
3 fidiei vozik0
24 000
2 delnici
12 000
yysokozdviin ,i vozik se syeracimi eeiistmi
43 000 ....ROzne ,
obsiuha nekolikn prosier()
3 rueni nizkozavizne
1 mistr
11 300 13 600
POZNAMKY: Prdce uynitir skladovacich prostorU j e zahrnuta v tecato pozadavcic h Richard Muther & Associates — 262
CELKEM
' 42 950
17 300
83 300 .
Obr. 54 (Reprodukce pro potFebu podnikii nebo jednotlivci, je povolena, pokucise
100 600 . uvede pramen.)
9. Hodnoceni variant
Podle blokoveho schematu pracovniho postupu jsme dospeli do stadia, kdy marne k dispozici nekolik variant fegeni manipulace s materialem (navrh X, navrh Y, navrh Z). Kaida varianta by mela byt propracovana, jasne zobrazena a dopinena konkretnimi vypoety pdadavku. Ka'ida z nich musi pinit svnj Ukol; kaida z nich musi poskytovat vyhovujici vysledky. Vgechny maji pfitom sve vyhody a nevyhody. Nagim Ukolem je vybrat jednu z variant a navrhnout ji k realizaci. Pracovnici, ktefi jsou na fegeni zainteresovani, ma:4 na posuzovane varianty rfizne nazory-. Vgichni vgak musi byt nakonec pfesvedCeni, ze zvoleny navrh je za danYch podminek skuteene nejlepgi. Toto stadium vyberu nejlepgi varianty z nekolika rfiznych navrhfi je zavereenYm krokem blokoveho schematu postupu podle metody S.H.A. Varianty navrhfi se hodnoti zaroveri dvema ruznYmi zpfisoby: porovnanim nakladfi nebo finanCnim porovnanim, porovnanim nevyeislitelnych cinitelu , tj. hodnocenim vyhod a nevYhod jednotlivych navrini a rozborem vaienYch hodnot
jasne zpracovani a oznaZeni variant Podle zkugenosti je nanejvYg dfildite, aby kaida varianta fegeni byla jasne zpracovana a oznaeena, dfive nd se pokusime o jakekoli hodnoceni. Kdyz' ostatni pracovnici nevedi, co 'name v pfedkladanem navrhu na mysli, mule dojit jen k omylum. Je samozfejme, ie ka.Z'dy navrh musi byt pfedevgim jasny nam. DoporuCujeme proto tento postup: kaZ'dy navrh musi byt jasne oznaeen a popsan, jednotlive ndaje musi byt jasne specifikovany — nejlepe na listu vazeb, navrh musi byt spjat s dispozienim fegenim, coi ma byt doldeno nejlepe na dispozienim planu, kde jsou jasne uvedeny vgechny plochy a toky materialu, navrh musi byt doprovazen jasnymi pracovnimi listy a propoety. Je velmi dulezite , aby byly hodnoceny jen navrhy, ktere jsou jasne specifikovany. Zasene-li se hodnotit modifikace toho, co je navrhovano, nebo toho, co by mohlo byt na navrzich zmeneno, aniz byly
tyto modifikace zpracovany jako samostatne varianty, zmenguje se pfesnost hodnoceni a podstatne, vzrasta spotfeba Casu k hodnoceni.
Porovnini nakiadei porovnani nakladil potfebujeme znat po'iadavky na investice a provozni naklady. Vypaet techto poiadavka jsme probrali v kap. 8. praxi muieme pouift nekolika zpfisobfi porovnavani nakladfi. Doby arady se zpravidla u kratkodobych a neptilig nakladnych projekvolba metody porovnani nakladfi zavisi na velikosti projektu, na deice realizaeniho obdobi a dalgich podminkach. V neposledni fade take na torn, jakou metodu budou hospodafgti pracovnici podniku akceptovat. Autofi teto publikace se nechteji blfie zabyvat metodou porovnavani nakladfi. To je problem sam pro sebe a neni na nej stejny nazor ani mezi odborniky v teto oblasti. Projektantfim, ktefi nejsou zbehli ekonomickych rozborech, doporuCujeme: Zeptejte se ekonomfi, jakou metodu povaza nejvhodnejgi. Rozligujte \Tidy investieni a provozni naklady. Rozhodnete se, zda budete porovnavat celkove naklady, nebo jen ty, ktere ovlivriuji projekt, a fidte se svYm rozhodnutim po celou dobu porovnavani. Pfipravte si jednoduchy pracovni formulat a zapigte do nej poiadavky na investice; na da1gim formulafi uvedte odhad provoznich nakladu; potom propoeitejte vgechny varianty a porovnejte vysledne ndaje rfiznych navrhn. Porovnavani nakladn velkych a dlouhodobYch projektu vyZaduje znaenY eas. Pouivarne zde formulate uvedeneho na obr. 56. VYdaje jsou uvedeny vZdy ye vztahu k easu nebo obdobi realizace vydajfi. Jsou rozdeleny na investi'eni vydaje a pracovni kapital. Do druhe kategorie path jen „pfidanY pracovni kapital". Vyskytuje-li se jednorazovY odpis nebo zfistatkove hodnoty (stare zatizeni), jak je tomu tomto pfipade, je tfeba tyto naklady uvest mezi vydaji. Tyto poloiky se vgak zakrou.kuji, protd'e je nezapoeitavarne do sou&n. Obrazek 57 ukazuje jeden zpfisob sumarizace
83
poiadavkti na provozni naklady. Srovnatelne niklady jsou uvedeny jak pro dosavadni stay, tak pro novou variantu regent. Rozdily mezi temito variantami budeme potfebovat i pH yYpoetu doby iihrady nebo navratnosti investovaneho kapitalu. Proto je musime uvest vidy (tfeti sloupec). UvedenY pfiklad vykazuje roeni iisporu proyoznich nakladii ye vygi 150 tis. dolaru ye prospech noveho regent. Poygimnete si, ie formulaf umoinuje zaznamenat vgechny nakladove poloZky pro jednotlive varianty v samostatnych sloupcich. Pro kaidou variantu muieme dokonce pouiit dvou sloupcii a poZitat rozdily pro kaidou nakladovou poloiku. ktere nelze vyEislit
V kaidern projektu manipulace s materialem se krome mefitelnYch nakladovYch poloiek vyskytuji i nevyeislitelne einitele nebo ureite podmInky. Zkugeneho projektanta nepfekvapi, ie vyber varianty zaleif prave tak na techto nevyeislitelnych podminkach, jako na porovnani Tyto Cinitele nebo podminky se ligi projekt od projektu jak svymi diisledky, tak syYm relativnim vyznamem. V jednotlivych navrzich majf pochopitelne relativne razne, vyggi nebo niisf hodnoty. K jinYin nei pfimo mefitelnYm cinitelum zpravidla patfi: Soulad s vYrobnim procesem a schopnost mu slouiit. Univerzalnost a pfizpilsobivost navrhovanYch manipulaenich metod dennfm vYkyvilm v druzich vyroblul, jejich mnoistvi a expedienich 11Mtach. Pruinost (snadnost zmen nebo tiprav zavedenYch metod). Snadnost budouciho zdokonalovani manipulaCnich metod. Omezen1 pruinosti a snadnosti rozgifovani ilispoziCniho navrhu nebo budov, vyvolane navrhovanYmi manipulgnimi metodami. Vyuiiti ploch. Bezpeenost a udriovani pofadku. Pracovni podminky a pracovni pohoda zamestnancii. • Snadnost dohledu a fizeni. etnost a zavainost moinYch provoznich nehod (havarii). Snadnost ildriby a rychlost opray. Pferugeni nebo zastavenl vYroby a ruzne negativni vlivy behem realizaeniho obdobi. Jakost yyrobkii a nebezpeei, ie se material -pogkodi. Schopnost ovliviiovat a (nebo) uspokojovat poiadayky vYroby. Vliv na pritheinou dobu vYroby: Personalnf problemy. Dosaiitelnost pracov-
S4
nfku vhodne kvalifikace, se schopnosti zacviku, exis-
tence volnych pracovnich sil. Dostupnost potfebneho zafizeni. Vhodna vazba na operativni planovanf, Hzeni zasob a informaeni a dokladovy system. PHrodni podminky — pozemek, poCasi, tepIota ovzdugi. Soulad s organizaci manipulaenich operaci. Potencialni Casove ztraty vznikajici z potfebne synchronizace a ze gpielovych Potfeba pomocnych sluZeb. Integrace se skladovymi Moinost vhodneho napojeni na vneigi dopravu. Cas potfebnY pro zahajeni vyroby — realizaci, zacvik a odstraneni nedostatkfi. Dostupnost investiCnich prostfedku. VYznam propagace a prace s vefejnosti. Vthody a nevyhody
Jednirn z nejsnadnejgich zpusobu , jak uspoiadat sve nazory, je sepsat vyhody a nevyhody kaide varianty navrhu. Muieme pfitom vyhledavat ruzna „pro a proti", zisky proti ztratam, zvyhodneni proti omezenim. Terminologie je v tomto plipade merle metoda sama. asto si maie nekdo myslet, ie navrhovane regent je „celkem jasne" a ie je moine se rozhodnout prostou ilvahou nebo na zaklade pfileiitostnych rozmluv s jinymi pracovniky. Nekdy se projektanti domnivaji, ie vypracovani soupisu argumentil „pro a proti" u kaide varianty je 0'1E5 jednoduche a pro zkugeneho pracovnika nepfesvedeive. Jiste vgak je, ie tato jednoducha srovnavaci metoda je velmi efektivni jak pro projektanty, tak pro pracovniky, ktefi o navrhu maji rozhodnout. K porovnanf „pro a proti" sta.& tedy sepsat jednotlive vyhody vgech variant vedle sebe do sloupcii a (nebo) do formulaffi; pod vyhody se uvedou nevyhody. Projektanti tuto analyzu jii bezdeene provedli pfi zpracovavani variant od kroku 6 (piedbeineho navrhu manipulace) ai po vysledne varianty, anii srovnani vyjadiovali pisemne. V teto fazi si vgak must poeinat jii mnohem konkretneji. Zpilsob vasieni argumentii „pro a proti" lze zpfesnit hodnocenim vyznamu (zavainosti) jednotlivych vyhod ei nevYhod. Kdyby tento postup mel byt dodriovan diisledne, bylo by vhodnejgi nahradit jej metodou rozboru Cinitela (viz dale), ktera je pfesvedeivi a vyhodna. Rozbor vaienich hodnot Einitele, a podminek
Nejlepgi zpfisob hodnoceni nevyeislitelnych
cinitele je porovnani variant metodou vaienYch hod-
not einitelu, vysvetlenou na obr. 58. Postupujeme pfitom zpravidla takto: Sepigeme einitele (nebo podminky ei objektivni fakta), ktere vyvolava nebo vy'aduje navrh manipulace s materialem. Ureime zavainost nebo relativni hodnotu dfileiitosti kaideho einitele tak, ie postupujeme od nejyyznamnejgich einitelu , ktere hodnotime elslem 10. KaMou variantu navrhu jasne popikme; pfitom pro kaidou variantu pouiivame jednoho sloupce. Hodnotime vidy jednoho einitele pro vgechny varianty; pfitom pouiivame pismenne hodnotici X'). stupnice AE/0 U Kaide pismenne ohodnoceni pievedeme na eiselnou hodnotu, znasobime ji zavainosti einitele a vYslednou hodnotu zapi5eme pro kaidy navrh a ka'ideho einitele. Seeteme ye svislern smeru Ciselne hodnoty pro kaidou variantu a vysledky porovname. Obrdzek 59 ukazuje pfiklad srovnani variant navrhfi pro firmu Nordic Mixtures Ltd., provedene na hodnoticim formulati. Jeden navrh maze jasne vynikat nad ostatni. Je tomu tak naptiklad tehdy, kdyi jeho ohodnoceni je o 20 % vyMi nei ohodnoceni druhe nejyyhodnejgi varianty. V takovan pfipade je volba vhodne varianty jednoducha. Mnohem Casteji se ovkm stane, ie se dye varianty vyslednymi hodnotami pfilis neMusime je pak znovu, mnohem pozorneji hodnotit za 6.Casti vice pracovnika nebo mnohem peelivejgim vaenim jednotlivych einitelu. Krome toho lze kaidY navrh znovu pfezkoukt, aby se zlepgily einitele, jejich hodnoceni bylo nizke. Pfi peelivern hodnoceni se zpravidla stane, ie projektant najde jinou variantu zahrnujici mnoho dobrYch napadfi z ostatnich navrhfi. V tomto smyslu je tato metoda hodnoceni nastrojem a pomocnikem dobreho projektovani. Povgimnete si, ze zahlavi formulate pro hodnoceni variant (obr. 58) je uzpfisobeno pro fadu zaznamii. Krome toho, ie kaidou variantu musime mit pH hodnoceni pied sebou, ma zahlavi formulate obsahovat strueny popis jednotlivych variant. Dale jsou to jmena pracovnikti, kteri stanovili hodnoty zavainosti Ciniteld, dale tech, ktefi ohodno1 ) Pismenna hodnotici stupnice pro systematicke projektovani (S.L.P.) a S.H.A.:
Absolutorium, temef dokonale (vS7borne) hodnota 4 Erninentne dobre, zvla'St dobre hodnota 3 Imperativni, dilleiite vysledky (dobre) hodnota 2 0 = Obvykle, lane vysledky (dostateene) hodnota 1 U = La nedulaite vysledky (slabe) hodnota 0 X = gkrta se, nemoine nehodnoti se
A= E= I 2:=
Poviitnnete si podobnosti teto tabulky s hodnocenim intenzity pohybu materialu, popsanem v kap. 3 a 4.
ceni provedli, ktefi yyplfiovali eisla a provadeli rfizn& frpravy. Jmeno pracovnika, ktery tyto ildaje do formulate zapsal a seital hodnoty jednotlivych sloupcfi, se uvadi na fadku „kontroloval". Varianty navrhu maze hodnotit bud projektant sam, nebo spokene s dal.fimi pracovniky. Spoleene hodnoceni za ireasti vkch, kdo" jsou na projektu zainteresovani, ma mnoho vYhod. Dosahneme-li shody jii v teto fazi, lze fici, ze navrh se obhaji sam. Nemusime se pak vracet k rfiznym problemfim a znovu pfesvedeovat rfizne pracovniky o vYhodach nebo nevyhodach jednotlivych navrhfi. Takovato spoluireast zatnefuje nazory raznych lidi na ureity navrh; pfitom odstrafiuje jejich osobni zaujeti pro nekterY navrh. Ueast v tomto stadiu stejne jako ye stadiu rozboru materialu a jeho pohybu zapojuji do fekni pracovniky, ktefi pozdeji navrhy manipulaenich metod budou schvalovat nebo je budou po realizaci zavadet. Spoleene hodnoceni lze provadet dverna zpusoby: a) varianty hodnoti jednotlivi pracovnici individualne a vysledky se porovnavaji, nebo b) varianty se hodnoti ye spoleene diskusi. Prvni zpii sob 14va lepgi. VYsledky individualniho hodnoceni zpravidla ie vice nei polovina hodnot jednotlivych einitelu je shodna. Diskuse se potom omezuje pouze na ty einitele, kde se ohodnoceni rand. Rozbor vaenYch hodnot, einitelu oprogfuje systematicke hodnoceni variant od rfiznych subjektivnich nazord. Vliv nazorfi na nevyeislitelne einitele je ovaem v pomeru k vlivu metitelnYch ekonomickych irdajfi vysoky. Zvlagte cenne je to, ie tato metoda umoMuje projektantovi ptizpfisobit vlastni mygleni jegte vice mygleni fidicich pracovnikil a ziskavat je k aasti na schvalovani Cinitelfi nebo soustavy vaknych hodnot dfive, nei se bude hodnoceni provadet. Volba vhodneho navrhu zavisi vgak \Tidy na porovnani nakladir i na hodnoceni nevyeislitelnych Metoda S.H.A. take doporueuje soubeine pouiiti obou zpfisobfi. Hodnoceni zafizeni
Jeden druh formulate k hodnoceni zafizeni pro manipulaci s materialem uvadime na obr. 60. Pouiiva se ho ptedevgim kporovnani zakladnich typir manipulaeniho zatizeni. Ptiklad ukazuje hodnoceni tfi druhfi (variant) zatizeni pro manipulaci s plechy a svatenci v zavocle na vYrobu malych lodi. Vybrane zamery (einitele) zahrnuji zakladni 6daje o ka'Zdem druhu manipulaCniho zafizeni pro kaiclY navrh. V sloupci poiadavkii je uvedeno Cislo udavajici relativni;dfilaitost kaideho zameru pfislugne varianty. Ten se dale deli na vedlejgi zamery s dilei zavainostni. Varianty se hodnoti pomoci pismenne hodnotici stupnice
85
S.H.A. a dale pomoci vaienyTch hodnot Podle celkoqch souCtii vidime, ie se ukazala jako nejlepgi varianta A — mostove jetaby. IT3sledne hodnoty variant A a B si byly v tomto ptipade tak blizke, ie nejvhodnej§i variantu nebylo mono zvolit bez dal5iho porovnani obou techto variant.
va ve fazi II kterehokoli projektu zpracovavaneho metodou S.H.A. V druhe easti jsme probrali otazky zpracovani generalniho te5eni manipulace s materialem. Ve fazi III se budeme zabyrvat detailnimi navrhy manipulace. Budou zahrnovat manipulaeni problemy kaMe
D
' 4R
S
1
T
jeden nebo nekolik
rozbor vyrobekIt„ mnotstv 1111111ni.... p
druhd materialu
charakteris-h ticke znoky materialu I
k lo s irk ujte
eisti popir
vice virobkd nebo druhd moteriolu charakteris ticke' znoky klasifika ni material souhrn moterialu
ormuld/
provedte rozbor
tobulka el= sunu a
tabulka !rosy
odsunu
rozbor vstupu a vistupu rozbor vyrobn
znazorngte
melody monipulace s maters diem L schem ) D
vypracujte, at'edbeine ncivrhy
Moefikult e
modifikace
vipoJty poiadavkil
ovelujte
ncivrh X hodnorte
znolost a pochopeni metod manipulace s materialem
porovna vans ndkladu
na'vrh Z Mod vy y a hodnoceni nev)%hody variant zvoleny navrh monipuloce
Obr. 61. Schema metodickeho postupu S.H.A.
Shrnuti druh6 fize Obreizek 61 ukazuje schema metodickeho po-
/ stupu S.H.A. Tabulky, schemata a formulate zde uvedene jsou shodne s temi, ktere jsme popsali v druhe Casti teto knihy a kter3'rch se zpravidla pouii-
86
jednotlive plochy 6i dilny. Metodick), postup je v5ak stejnyl, protoie ye fazi II i III se pouiiva stejneho postupu. Rozdil je jen v torn, jak podrobne jsou jednotlive problemy propracovany. Proto take miiieme ve fazi III uplatnit i jine rozborove metody pro jed-
notlive dilny navrhovaneho zavodu, a presto zakladni metodicky postup ziistava stejq. Znovu pripominame, ie se faze III prekryrva s fazi II. To znamena, ie drive, nez provedeme zavereene prace na generalnim "resent manipulace s materialem (faze II), musime zamerit svou pozornost na ureite podrobne udaje faze III. Chceme-li napriklad ziskat vyhovujici resent cele manipulaCni metody, musime zpravidla prostudovat zakladni orientaci dopravniku. Udaje o konkretnich detailech dopravniku jsou mnohdy nezbytne k tomu, abychchom mohli navrhnout vyhovujici generalni resent manipulace. To je jeden priklad prekryvani rozborovych praci, kdy projektant manipulace vykonava
podrobnejgi pra'ce drive, nei skoneil price spadajicf do faze II. Na prekrtvani fazi jsme upozornili jii drive a nebylo by spravne je ztratit se zretele nynf jenom proto, 'ie jsme se zabyvali generalnim ndvrhem manipulace jako jasqm a samostatnyrm postupern oddelene od faze III — tedy detailniho re= sent manipulace. Pied dokoneenim faze II — generalniho navrhu manipulace — se musime vidy ubezpeCit, ze jsme tento navrh efektivne zkoordinovali s ostatnirni sloaami projektu vYrobniho zarizeni, s dispozienim feknim, s technologick3'rmi postupy a komunikacemi, s podminkami technickYrch sluieb a take budov.
87
03 ODHAD PO2ADAVIal NA INVESTICE Ca
fteadnik Mity-Fine Products, Inc. Zivod
Popis projektu
modernizoce systemu manipulate s materialem a qrobnino zarizeni
Dne
Projekt
Milford
Odhad proved!
J. D. W.
a K. H. List
1. 12. 1960
1 Celkem listu
Oe'el projektu sniteni miklada
1
v dolarech Pred nulovym bodem
Trida nikladu
60 103
19 —3
19 —2
Po nulovem bodu 1960
1961
—1
+1
.
19 +2
19 +3
19
Celkem za tridu
+4
ZAKLADNi FONDY Pozemek Budovy Vyrobni zarizeni
250 000
250 000
Dopravni zarizeni Pomocne zarizeni
Zarizeni pro manipulaci s materidlem MezisouCet
100 000
50 000
150 000
350 000
50 000
400 000
VYDAJE Priprava stavenigte Niklady na presuny Inienyrske price
Ndklady no rozbeh (jednordzove) Odpis stareho zarizeni
_
40 000 10 000 40 000
40 000 10 000 40 000
Mezisoaet Poiadovino nebo povoleno celkem ( ridek 8 + ridek 14)
390 000
50 000
440 000
390 000
50 000
440 000
PRACOVNi KAPITAL Minimilni pokladni hotovost Pohledivky Hotove vyrobky . 19. NedokonUni vyroba Suroviny SouZet Celkovi soaet (r-idek 15 + 22)
Poznimka: Nulovy bod je zaatek roku, v nemi byla zahijena vyroba, anebo roku, v nemi deilo k prvni tribe; pritom se prihledne k tomu, ktere datum je Pro prehled neaktivovatelnich nikladu, ktere vznikly pied nulovyrn bodem, poulijte casti „Vidaje". Obr. 56 Richard Muther & Associates — 720
.Z
Imihy.Muther, R.: Systematicke orpjektovani (S.L.P.); 2. : vyd. Praha, SNTL 1972..
ODHAD PROVOZN1CH NAKLADO
Podnik
Mity-Fine Products, Inc.
Zavod
Milford
Projekt
J. D. W.
Popis projektu
modernizoce systemu manipulate s materidlem a virobnlho zailzenf
Odhad proved)
0Eel projektu
stiffen( ndklad0
Datum 1. 12. 1960
MATERIAL Pffmo spotFebovanj, material Odpad nebo zmetky
List 1 Celkem lista 1
Obdobf 61+
Obdobf
Obdobi
Obdobi
Obdobf
Varianta pritomnci Varianta A
Varianta
Varianta
Varianta
Varianta
Varianta
Rozdfl
Rozdfl /
Rozdfl
Rozdfl
Rozdfl
Rozdfl
Obdobf Nikladove poloiky
60 103
a K. H.
Obdobl 61+ Rozdf I $
$
500 000 50 000
470 000
20 000
30 000 30 000
$
10 000
5 000
5 000
560 000
495 000
65 000
75 000
10 000
65 000
$
$
$
$
Zasoby a obaly Nahradnf souEisti pro 6dribu
MezisouEet M Z DY
8. Pffme mzdy 9. FlesEasy 10. Ztratovi as — prostoje 11. Odribai)
10 000
5 000
5 000
12. Kontrola') 13. Manipulace, doprava a skladyl)
40 000
6 000
34 000
16. Jinesluiby nebo nepflme nikladyi)
13 000
17. Vedlej51 vjmosy
25 000
3 000 3 000
22 000
163 000
27 000
136 000
1 000
16 000
+ (15 000)
5 000
8 000
-I- (3 000)
2 000 7 000 15 000
40 000 2 000 66 000
-I- (38 000) 5 000 -I- (51 000)
738 000
588 000
14. Dohled') 15. Vivor)
10 000
18. 19. MezisouEet RE2IJNI NAKLADY 20.. Oroky z investic Podlahova plocha, najemn6 Palivo, energie Dane a pojigtenf Odpisy Vane MezisouEet SouEet ("riclky 7 -I- 19 -I- 26)
) Poloiky vyElenene pro veal p•esnost z relijnich
OD
Richard Mother & Associates — 721
150 000 Obr. 57 Z knihy Muther,R.: Systematicke projektovani (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972.
HODNOCENI VARIANT Datum
Projekt
Zavod/plocha POP'S VARIANT 8.
E.
D.
Kontroloval
Vyhodnotil
Zavainost urEil
O NITEL (PODMINKA)
OHODNOCENI A VAZENE HODNOTY
avai-
Zn_ost
A
B
C
eildi FN
Q
D
POZNAMKY. ,
E
•-■A -/I IE rlelM.''
ip PPIIIWIIIIIPIPIP/ / / . -1 VP.' l
Y
Navod k vypineni formulate: 0 VypItite zahlavi formulate.
S.
0 Ozna6te kaIdou variantu pismenem a stru6ne ji popigte. Uvedte 6initele nebo podminky, ktere maji vliv na vYber varianty. (Vy0 svetlete v pfiloze vy'znam kaRleho 6initele tak, aby byl jasnY. Vyvarujte se duplicity v terminech nebo vrztiamech.)
0 Ve sloupci ,,zavainost" pfisudte hodnotu „10" nejvS,znamnej'aim nebo nejdrileiitejalm einitel0m. Ureete zavainost ostatnich Cinitelii odstuptiovanim od deseti nine. 0 Zhodnofte vgechny varianty navrhu vodorovne a zarovefi vidy pro jednoho 6initele. Pouiijte pfi torn pisrnenne hodnotici stupnice. Pialstupnove hodnoceni vyjadtete znamenkem minus. Zna6ku hodnoceni uvedte v kaidem okenku nad Uhlopfiekou.
.---',' ---""
pismena na C'isla, nasobte tyto hodnoty zavainosti ptislugneho 0 Pfevedte 6initele a Nrsledek zapigte do kaidelua okenka pod Ahlopf161cou. 0 Zapiste sou6et u kaide varianty a porovnejte v3isledky. ® Poznamenejte dopliiujici informace nebo vyavetlivky. ----
SOUtTY
--
.---
0
POZNAMKY:
Richard Muther & Associates —171
90
Obr. 58. Hodnoceni variant
rn'i
HODNOCENI VARIANT Zavod/plocha Nordic Mixtures Ltd.
Projekt
generalni 1-e§-eni manipulace s materialem 11 Datum 18. srpna A. traktor s pFive'sem a vysokozdviini vozik, novd dispozice
POPIS VARIANT
R, stejnri jako „A", av§ak doprava ofech0 potrubim C. traktor s pfivesem a vysokozdviink vozik, dosavadni dispozice D. jen vysokozdviini vozik, nova dispozice Zavainost urEil
Zavainost
Schopnost sloulit
10
E.
Vyhodnotil
KMH (PS) CR
tINITEL (PODMINKA)
,
KMH (PS) CR
Problemy pr'eruS'eni viroby
5
Nebezpe61 pogkozeni
3
C
B
A
E
D
E
POZNAMKY
A 40
30 6
Kontroloval CR
OHODNOCENI A VAZENE HODNOTY
I
virobnim operacim Snadnost budouciho rozWeni
A—
A
1
21 E—
12
24 E
I
1 10 A
E
A
24
13
12
9
material() a vkrobkO
20
20
15
10 ___ _E_...--------
I
9
6
4
6
• Persondlni problem novich metod pFi zavddeni
2
Vliv Povetrnostnich podminek (snih, de§t.)
8
A—
io
I
7
• •
E
'Problemy adriby a oprav Problemy realizace
0
0
24
6
1
5 0
I
-
1
•
I
•
2
4
14.. SOUdTY
112
128
73
90
POZNAMKY:
,tichard Muther & Associates —171
Obr. 59
91
HODNOCENI ZAlkfzENI *PRO MANIPULACI A DOPRAVU Varianta A:
Ziyod National Pacific
Projekt rozl'ifeni dilny a Wirth a Martin
Zpratoval R. M. Powers
Dne 9. kvetna ' List 1 Celkem listO Stay manipulate dopravu desek od Fezdni pies zpracovdnl k Ziftenl
mostovijefdb a romeny
Varianta B: podvesne jefdby Varianta C: , konzolove jefdby Variants D: Varianta E: • Co se vytaduje od kterdhokoli zaFizeni pro manipulaci a dopravu?
Zimgr ................
I Poia. davky
Uvedte poiadavky, tj. dOletitost kaideho zarndru (Z) a vedlejiiho
(dUleii-
zameru (VZ) pro projekt, vyjadeenou Eiselnymi hodnotami. ''''''10. Ohodnoite kaidou variantu pismenem; pPevod, rozgiFeni, souhrn.
Umothuje — Pohyb
a) volnd
— pohyb materialu
b) na spravne misto
1.
c)
Plynulost
a) bez prekladky b) pPimo na misto vyuliti
— pohyb materialu
Z
VZ
8
3 S
B
A
cost)
C D
A E
12 15
A
12 15
A
E
0
12 5
A
28
0
7
U
0
3
A
12
2
E
6
0 I
3 4
A 0
12 2
5
1
10
U
0
0
5
2 1
0 0
2 1
A 0
8 1
0 U
2 0'
A
20
E
15
E
15
E
15
E
15
1
10
1
6
U
0
U
U
0
I
4
0
5
E
10
0
15 10
0 0
4 4
7 _
d)
Vhodnost
a) nakliclky
- minimalni dobu
b) vyklielky c) pFekladky
3.
d) synchronizace
Bezpetnost a kvalita
b) materialu pFed zneUttenim, zkazou
— ochranu
c) pracujicich 6 zafizeni
4.
d)
5
—
a) materialu pfed rozbitim ti potkozenim
Narotnost na prostor — dosahnout lep?itch visledk0 5.
5
a bez velk'ch narok6 na •odlaini •loch
VIceRelovost — vyutit zaFfzeni jako -
b) and zaFizeni prekaii
3
.a) pohyblivdho pracoviite nebo upinae skladovaciho zaFizeni
0
kontrolniho zaFizeni
_
I i
prostFedku udivajiciho vyrobni takt 6.
Prufnost — vyulit zarizeni
a) pro manipulaci s ndkolika raznimi materialy, vyrobky, kontejnery b) ph zmenich El nutnosti pfestdhovini
7•
d)
5 10
c) pH zvifenYch objemech, vale, velikosti
iv*Ien1
— 5
dodriovat vyrobni sled nebo ho snadno upravit zamezit ztrity
produktivity
planovat, synchronizovat
- u materialu
— 5
nezavislost na dohledu a pd6 delnika
—
delnikovi pFistup 8.
g)
Provoznl ekonomie — operaci s optimalnim 9.
a) poitem vyrobnich hodin na 1 pracovnika
Niklad na odpisy
a) optimalni sazbu odpisu b) rozumnou cenu c)
nakladem na udrzbu a opravy nikladem na energii a palivo
2
15
2
0
5
0
A
35
E
30
A
16 16
E
12 '
E
12
— 4
8 ✓
ROzne
—
3
snadnou paitatelnost, kontrolovatelnost
10. •
E
_ 7
c) bete zbyteEndho zdriovini 2.
Varianty
1
4
✓
A
i
I
11. Celkem . . .
160
156
Poznamky/nivrh dalliho Feieni: RI CHARD'MUTHER 6 ASSOCIATES — 202
Obr. 60. Hodnocent zafizeni pro manipulaci a dopravu Z knihy Muther, R.: Systematicke projektovard (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972.
124
I.
Trivet'. cast
V prvni Casti publikace jsme na obr. 1 ukazali, ke vaechny navrhy manipulace s materialem pro-
chazeji Ctyfini fazemi. V druhe Casti, tedy v kap. 1 ai 9, jsme blokove schema postupu aplikovali na druhou fazi systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.), a to na zpracovani generdlniho fe.feni manipulace, zahrnujiciho navrh metod pohybu materialu mezi jednotlivymi plochami (prostory). Naproti tomu ye tfeti fazi zarnefujeme svou pozornost na zpracovani detailniho fe§eni manipulace, zahrnujiciho navrh metod pohybu materialu mezi jednotlivymi pracovigti v ramci kaide plochy (prostoru). Tfeti fazi tedy nazyvarne detailni fegeni manipulace s materialem. Druha faze vyfegila hlavni zasady a rozhodla o systemu pohybu materialu, o manipuldanim zafizeni a pfepravnich jednotkach. Tfeti faze ma pak ovelit spravnost generalniho fegeni zjigtenim, ke v teto fazi zpracovane detailni fegeni metod pohybu materialu mezi jednotlivymi pracoviati nebo misty odberu a uloieni zapada vhodne do generalniho fe§eni a zabezpeCuje je. Ze zkugenosti vime, ke zpracovani generalniho fegeni manipulace s materialem je nejdfileiiteigi fazi,
protoie nasledujici detailni fegeni manipulaCnich metod, tykajici se dopravy mezi pracovi'ati, jsou jednoduggim problemem. Jsou-li tato detailni feaeni rozdrobena a fe5ena izolovane, nemuke dojit k celkove integraci metod manipulace jinak nei nahodou. Proto take jsme podstatnou Cast teto publikace yenovali druhe fazi systematickeho navrhovani manipulace s materialem, tedy druhe Casti knihy , ktera zahrnuje kap. 1 ai 9. Tfeti Cast, k niz se ted dostavame, ma tli kapitoly, z nichi prvni pojednava o detailnim fegeni manipulace s materialem (tfeti faze S.H.A.), druha o vnej§im dopravnim pfipojeni (prvni faze), zamerne odsunutem a probiranem az nyni, a tfeti o realizaci (etvrtalize). Je tfeba si znovu pfipomenout, ke druha faze se Casteene pfekr3'rva s prvni i tfeti fazi. To znamend, ke je Casto nutne ponofit se do detailfi tfeti faze ji" pfi generalnim feaeni druhe faze, a to zejmena tam, kde jde o dulezite plochy (prostory) s nakladnym zafizenim. Vyznam tohoto pfekryvani fazi nelze piehliiet, piesto'ie v teto publikaci pro vefai srozumitelnost probirame druhou a tfeti fazi oddelene.
93
10. Detailni Yegeni manipulace s materialem
Blokove schema postupu systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) je zaloieno na zakladnich prvcich, ze kterych vychazeji vkchny rozbory a navrhy manipulace: na materialu, jeho pohybu a metodach manipulace. Souhlasime-li s tim, ze toto tvrzeni je v zasade spravne, musi stejne blokove schema v podstate platit i pro tteti fazi. To znamena, ze zakladni postup plati vkide, at jiz jde o dopravu z objektu do objektu, z provozu do provozu nebo z pracovi5te na pracovigte. V systematickern navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) se proto potdiva stejneho blokoveho schematu postupu ye druhe i ye tteti fazi. Hlavni rozdil v pouziti postupu je zpravidla jen v mire podrobnosti. Ve tteti fazi marne k dispozici vetgi mn(34stvi informaci, konkretnejgi Cinitele a ureitelgi fyzicke podminky. Thu faze nasleduje pote, co zavainej§i rozhodnuti druhe faze byla jiz ueinena nebo krystalizuji, take nabizeji kbnkretneigi tekni. Na.vic plochy, kterYmi se zabyva tteti faze, jsou mengi a vzdalenosti kratgi. Proto take easy pro odber a uloieni (easy v koncovYch bodech) tvoti vyggi procento z kaideho pohybu, ne" tomu bylo ye fazi druhe. Tim se fyzicka situate v koncovych bodech, tesne navazujici na vyrobni proces, stava mnohem dilleitejgi. Rozbor a ..navrh manipulace s materialem ye tteti fazi Casto zasahuje ptimo do problemti dispozienich tekni pracovigt, technologickych postupii a technickych metod. Pouiiti blokoveho schematu systematickeho nayrhoyani manipulate s materialem (S.H.A.) ye tf-eti falai
Celkove pouziti metody systematickeho nayrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) z hlediska vazeb na druhou a tfeti fazi uvadime na obr. 62. Je to ovaem jen schema, a proto se musime s potditim blokoveho schematu seznamit jegte podrobneji. 1. Klasifikace materialu je jiz za narni. Pted rozborem jednotlivych ploch ji vgak musime ptekontrolovat, abychom zjistili, zda jsme nekterou skupinu materialu neptehledli, zda se vyskytuje jen v jedine plok nebo zda meni svilj charakter v dane
94
plok, jak je to typicke ye vfrobnich provozech a expedienich oddelenich. Vgechny druhy materialu, ktere jsme pfehledli anebo jejichi skupiny se zmenila, musime zapsat, popsat, posoudit a spra.vne zatadit. Pou4eme k tomu formulate „klasifikaeni souhrn materialu" nebo formulate „charakteristicke znaky materialu". V jednotlivYch dileich plochach se zpravidla vyskytuje merle materialoyych skupin nez v zavode nebo skladu jako celku. Proto by klasifikace materialu mela bYt jednodugi. Pti detailnim navrhu manipulace s materialem je vgak tteba vetgi konkretnosti nez pti generalnim tegeni. Velmi Casto musime rozptivodni materialove skupiny do nekolika podskupin. Stava se, ze je tieba ptidat zcela nove skupiny materialu. Ptesto se v systematickem navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) doporueuje poldit pro klasifikaci postupu uvedeneho v kap. 1. Jestlize jsou si vkchny druhy materialu v ramci dane plochy fyzicky podobne, budou fidicimi einitell mnoistvi, lhfity nebo zvlagtni podminky. Dispozice ye fazi III bude obdobna jako ye fazi II, s vyjimkou toho, ze plocha bude mengi, mefitko vegi a ze bude uvedeno mnohem vice podrobnosti. Dispozice by naela jia zahrnovat vkchny stroje a zatizeni, pracovni ulicky i hlavni komunikace, dale charakteristicke prvky provozu vyplYvajici z konstrukce objektu, rozvody energie a spojovaci a °viadaci systemy. Rozbor. V zasade poldivame stejnYch rozborovYch metod jako ye fazi II, jsou vgak podrobnejgi. Tteti faze se zabyva mengim poetem druhit a vegim poetem pohybu materialu. Klasifikaeni souhrn materialu, ktery byl tak cenny pro druhou fazi, se proto bude ye tteti fazi jen zfidkakdy zpracovavat. Spik budeme venovat pozornost dvema novym rozborovym metodam, jejichi potditi neni omezeno jen na problemy manipulace s materialem ye fazi III. Tabulka vyrobniho toku..Podobne jako schematu vYrobniho postupu, o kterem byla zminka v kap. 3, Ize i tabulky vyrobniho toku, ovkm s mnohem podrobnejgimi udaji potdit pro jeden nebo nekolik druhtt materialu nebo pro pi-evladajici postup, jak je videt z obr. 63 a 64. Tabulka „odkud—kam". Tabulky „odkud —kam" (nekdy tez oznaCovane jako tabulka „vstupu ,
a vystupu" nebo krizova tabulka) se pouiva k rozboru vice vYrobkii (poloiek), dopravovanYch po nekolika trasach (obr. 65 a 66). Tabulka „odkudkam" neudava vgak vzdalenosti ani materialove skupiny. Pokud tyto Adaje pro rozbor potiebujeme, pouiijeme tabulky „pfehled pohybu materialu". Pfesto v5ak ma tabulka „odkud—kam" jednu vyhodu:
ukazuje celkovou intenzitu pohybu materialu smefujiciho jak ke vgem Cinnostem, tak i od nich. Upoutaxa tedy nagi pozornost na pracovigte, ktera nejvice vyiaduji ideni manipulace s materialem. Mohli bychom pouilt i nekterych dagich metod speciflckych rozborfi. Tykaji se vyvaiovani linek, pracovnich vzorkfi, easovych studii, rozborii mezi-
TABULKA TOKU ZASOBOVANI LINKY : ZAVOD Milwaukee PROJEKT nova dispozice LINKA NEBO VROBEK rdzng kartdCkY ZPRACOVAL akOavis montovny no zuby; baleni Do 12 kusech 10.1Vjna LIST .1_ CELKEM LISTO 4 , , DNE prdzdny pas ZgATEK DOSAVADNI METODA LE NAVRHOVANA METODA El pdsovk dopravnik
PR SUN ZE severni STRANY -Miza e
—
=Alm
' kartd6k v krab ORT6 At um zipY , Ism tuby, krabice I IN , ,,240' uzavery,krabic mi MINIM 24 07
MI
■Nir
1
montdi 2
montdi 2 I
Ami
Ism rii
El
•
1,
montdi 2
h
IIEI
■..
No
IEWA/Ma= MB IN tuby
montdi 2 Illinii
iii! ..i., uz6y6rylnin EMV=IMI 1 LIIIIII
Mg krabice(pFenosn6) 111 275'
fie
ohYbthni , A UV' Imp
F1
II
■
I sterilizace kortday * ''' w iVA tuby voll
ail
,
4 stogy 8 kosa
■
kartcAysterflizace
kid ,,,,, Iii11•11N11111 tub, NV ID NENE ,4 , , , ■ lUz,,v,ry mow IM SEM _1 5 stop, f2 Rwo ! 4 konec dotprovn'kos'6ho p6su
AK
mg
IP PO
to ,
uthvery,krobke w 190' Me
montaz 2
Eli sta en II E tepenkova poleta Eta. il■ Alk 1 ■ 00' ■RI , NE Ior 111.1
will
maister. 1 uzdvery
,4 uzuvery onli
ri(izaci e A artdEkv
iiini STRANY
sterflizace kart6Cky v krabici 1.... — ""--', f50' tuby, krabice VII
1-4stoPY,4kusY
rit lace 111111 , korf6ay * R M MM = montdi w tuby I MINI, MI:, il■
■
OISUN Z
li
kontrola a ba.eni pol2.kusech dot krabice urnisteni /crab ce do Zepenkoye krobice
1 MI
111111 Ell
, ,,,, , I , uns,.ent leper kove krobee na paletu
era
I 1111 nakladitn: octet 500'
=I i Num_
LI
■
sklody hatoveho zboz1
, a uzavery, pr'ichcizeji ze stejneho mista. Vzd4lenosti a kontejnery POZNANIKY : * Kart6eky,tuby jsou stejne pro montdzni procovgIe 20 3,jako pro montaini pracoviSt6 1.
Richard Muther a Associates - 535
Obr. 67 Z knihy Muther, R.: Systematicke projektovaM (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972.
95
(operaeniho skladovani, vyuiivani stroyi apod. Na obrdzku 67 uvadime jako pfiklad „tabulku toku zdsobovani linky". Zrizorilovcini. K vizualnimu znazornovani se pouiiva temef stejqch metod jako ye druhe fazi. Vzdalenosti jsou kratgi a intenzita toku materialu je takie diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu neni tolik duleiity. Proto metoda systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) doporuCuje schema toku materialu, definovane a popsane v kap. 4, av5ak podrobneji zpracovane, jakoito nejlepg zpilsob znazornovani ye tfeti fazi. Material, pohyby a rozmery se zpravidla znazornuji detailni dispozieni fegeni (ria prdsvitq papir), nebo do jeho kopie. Znalost a pochopeni metod. Pracovnik za14vajici se rozbory a navrhy manipulace s materialem musi mit ureite znalosti'a zku5enosti s metodami manipulace, chce-li rozho'dovat o systemu, zafizeni a piepravnich jednotkach. V teto fazi potfebuje podrobnejgi informace nebo musi vedet, jak je ziska. Musi se zejmena zab3vat pohybem a pferugenimi pohybu materialu. Musi bYrt s to rozpoznat, zda pfim3'r (direktni), kanalovy nebo centralni system je stale vhodi4, i kdyi je to v podrobnem fegeni mnohem obtiineigi nei v obecnejg, druhe fazi.
PfedblinS, navrh manipulace s materialem. Navrhy manipulace s materialem ye tfeti fazi lze zaznamenavat do pracovnich listu, do tabulek vfrobniho postupu, formou schemat toku materialu nebo listu vazeb. Protoie vgak jde mnohdy o problemy jednodugg, neni list vazeb Vidy nutx4. Doporueujeme zaznamenavat navrh manipulace s materialem pfimo do schematu toku materialu nebo na priisvitnYr papir ei priisvitnou folii, poloienou pies dispozieni fegeni. Navrhy se budou i nyni zpracovavat pomoci smluvenfth =meek S.H.A. pro system, zafizeni a piepravni jednotky. Zpravidla se v zajmu vegi pfesnosti bude pouilvat i dal5ich pismen a Cislic. Jednotlive metody by se mely uvadet na samostatqch vftresech, jestliie by navrh byl prilis pfepinen udaji. Efektivnim zpusobem zpracoIrani navrhu je vyznaCovani manipuldenich metod
96
na svetlotiskovou reprodukci dispozieniho fegeni. Je tieba si uvedomit, ie se v teto fazi pravdepodobne vyskytne potieba ukazat nekolik rfiznYrch fegeni, modifikovat je a pfipravit jejich reprodukci pro schvaleni a pro realizaci. Modifikace a omezeni jsou ye tfeti fazi jen podrobnejgi. Modifikacemi jsou rozpisy planu, harmonogramy a synchronizace, vyfizovani zvlaknich objednavek, administrativni postupy, fizeni jakosti a mnoistvi. Take je nutne prihliiet k Adribe, bezpeenosti price, k rozmisteni technickfth sluieb apod. Vylpaty. Hlavni rozdil je zase jen v mire podrobnosti. Vypoety nyni zahrnuji podrobne ureoIrani poiadavkii na zafizeni a pfepravni jednotky (v naturalnim i peneinim vyjadfeni), na pracovni sily, investice a pfedpokladane provozni naklady. Hodnoceni. Zatimco se hodnoceni ye fizi II provadelo pomoci odhadu a poloabstraktnich uvah, jsou ye tfeti fazi jii moine spolehlivejgi rozbory nakladil a hodnoceni nevyeislitelnYrch einitelu , Reba udaje jsou mnohem konkretnefg. Pracovni formulife maldho formatu
Protoie rozbory a navrhy manipulace s materialem jsou ye fazi III vetginou jednoduggi, nemusime vidy poaivat vellqch formula-CI, jako je „pfehled pohybu materialu", „diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu" a „list vazeb". Posta& mensi formulate pro zpracovani rozborii a nayrhil a vizualni znazornovani a zapisovani. Jejich ukazky uvadime na obr. 68 a v Usti „Pracovni formulate" v obalce na zadni desce vazby. Pfiklad tPeti faze
Obrdzek 69 (viz vlepenou pfilohu za str. 104) je pfikladem metody systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) ye fazi III. Je to detailni navrh manipulace pro jeden z prostorii firmy Nordic Mixtures Ltd., popisovaq v pfedchizejicich kapitolach.
PQRST
I. vnejsi do,pravnr pripojem
.117 realizace genercilni dispozice,,
material
DolOky o vet jednolltve mnolsrvt polotky skupinas PJ S S
Inas/ projektovi Cas
genercilni ncivrh manipulace
skupina S
9— 2 —
3
o
Qa R a Sa Ta 1, kloslfiluntel
plocho A
Pb Q b R b S b Tb
detailni ?:es).'enr
plocho 8
m anipulace
pklosif ■ kuitel
I procovni list
me/od monipuloce s mo enolem procovni list metod monipuloce s motenolem
Pc Qc Rc. Sc. Tc
Li kiosifikuitel'
__J RdSdTd7
Itmosifikulte
plocho D
2.dispozice 33.onolyuite I
v rdmci plochy ke dein procoviStim
direklni - rulni vozik- poleta
od vg.ech procoviSty ven od sousfrof ea k , fre'rovdnt a k vrtdm
direktni .- ruda yostk-paleta kona,ov;- vdleJlcovd trot' al kontejner
mezi viemi oslotnimi procoviit;
direktni- rueni vozik poleta
jecinotlive' poloiky
dechny pohyby
direktni - ruene
svaeovand edsti
od svaeor'nik venkovat pole
direktni- specidla vozik s regdlem
v rain& ploehy k vrtdm
dfrektni - etykolovi rudin' vozik GI
od vrldni , k svalovdm
di'rektni - voieekovo' trafjednotlivg
poletovone potolky o velkm e' mnoistvi
-
14. znrizornete r5.znalost ch etT' J
plochoA : pfuem a expedice plochaB: kontrola
lochae: monto2' ' I ateridlem _procovni' list meiod mon ipuloce s moteridlem pkr_ho D: obrdberm , metoda trasa materidlovd skupina ovstdm- zaftzeni- prepravnrjednotka
olocho C
Pd ad
E—
4 _
e
CEA k,d,rhyi CM Ip zhodnorte zvoleny ndvrh
d)ocelovi nosniky
@ viz v);kreS 5. F- 2143 0 je mane: 'mull't ruentho voilku -z montold poen)/
Obi. 62. Aplikace metody systematickeho nayshovani manipulace s materidlem (S.H.A.) podle fdzi
97
Pfevod jednotek na kone6n6 jednotky Jednotka Romer nebo vaha
Vyrobni postup pro
Mnoistvi/konana jednotka
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List Celkem
E
pracovnik nebo ❑ material Za6atek
We
lista
dosavadni Enivrh (varianta 6. stay nebo
Popis variant),
o
POZNAMKY Prov6ht: vyrobek- mnoistvipostup - sluiby - Eas Analyzovat: pra-co-kdykde - kdo - jak. Vypustit spoilt-nova uspoildat
I I >i'l ,1 I
001> ❑ DV 00 0 D V
Nak lady
POPIS ONNOSTI
0
o 'E 0. '' -2 -71 a. ..4 o o -_ 2 E 0 ■.,) a_
Vzdalenost ve
V
'> i '`> 'Eo 6'2 I 0_ fo_ ,
dEe t ces t
,_ 8 0
iha ne bo vecos t n akladu
Konec
JEDNOTKA virobk6 nebo materialu
n/c)cl------00
Mnoistvi konetnych jedno tek za (obdob
ZQ
Poe t j e dno te k p ro 1 n a. k lad
03
TABULKA VYROBNIHO TOKU
..
00 0 DVI 00c)0DV 0000 DV
7•
0000 DV
0000 D VI_ 0 OC.> ❑ D VL 0000 D V I 0000 D Vt 0 0 L) 0DV_ 100 C> ❑ D V 0 C> 0 DV a ❑ DVE C>C>
14. 15
> >> >> >> >> 000 0000 00 ❑❑❑ 0 0 00 ❑❑ 440440'044 0 0 000 00 0 0 0 00000 000
0001: DVI__ —10 Ors>0 Dv
—
n .
Celkem
00:1 DV 00 ❑ Dv 0 Dv 00 000 ❑ Dv
®
® Vyznaete, co se v tabulce zpracovava, a uvedte ptisluane 6daje. . ® Zapf te do kaideho tadku jednotku a poet jednotek na jeden naklad ® Vpigte Eislo 6innosti do smluvene znaeky a spojte ji earou se znaekou pfedchazejici einnosti. Dale emnosu podle potteby popike.
0
Uvedte charakteristiku vgech einnosti dopinenim mernYch jednotek v zahlavi ptislugnYch sloupcel a zapsanim ptislugm'zch hodnot.
0 Poznamenejte ptevodove hodnoty va'ech jednotek na koneenou jednotku.
0
Uvedte poznamky, namety a priporainky k rozboru a (nebo) navrhu na zlepgcni.
F ®
V tadcich „celkem" uvedte eetnost jednotliqch einnosti, celkovou vzdilenost, 'as a finane naklady tu. (pokud byly v facicich vyzngeny).
—
I
23
Navod k vypinemi formulate: VypInte zahlavi formulate.
-
Celkem 300-500 45
- Obr. 63. Tabulka vfrobniho toku (elougi k vyzn:,6cni ;nrinotliv:,ch krokei postupu nebo sledu einnosti.)
Richard & Associate; —
-
ABULKA V'iROBNIHO TOKU Virobni postup pro
Jednotka
p Fepravu sada
skladem, pinirnou a skladietem
Ndkladni vagdn
I
Ej material
Za8atek v ndkladnim vogdnu
Rozm8r nebo villa pFijezd
111
Piny sad
320 liber
111
Ndkladni vagdn
odjezd
1/200 0
Projekt Balirna .
Zpracoval C. L.
a M: R. C.
Dne 1 0. zdi'i
List 1 Celkem
Mnoistvi konanich jednotek za (obdobi) 200 sudO denn6
1/600
dosavadni nivrh (varianta 6. stay nebo
1/100 0
Ndk/. automobil
(hrdzdoein)
Mnoistvi/kone6na jednotka
35 liber
Prdzdny sud pracovnik nebo
Zavod Nordic Mixtures Ltd.
P6evod jednotek na konetne jednotky
Popis varianty
Konec ndkladni .vagen nebo vtlz Za kone6nou jednotku se pokIddd piny sud
(PI/I)')
• L1
JEDNOTKA vyrobkii nebo materialu
o a.
• 1. Ndkladni vaoon Prdzdny sud Prdzdny sud Prcizdne sudy Prdzdny sud Prdzdny sud Prazdne sudy Prdzdny sud Prdzdny sud Prdzdny sud Prdzdny sud PrOzdne sudy Prdzdny sud Prdzdny sud 15. Sud Sud Sad Sud 19. Sud Sud Sud Sad Sudy Sud Sudy Sudy Vagon n. °atom. Vagon n. dawn?.
8
0
E
a 0
Z
00
g 6
a
1 sad 0
POPIS CINNOSTI
0
.a >
35
POZNAMKY Prover- it: vyrobek-mnoistvipostup - slubby - 6as Analyzovat: pro6-co-kdykde- kdo - jak. Vypustitspojit - nov8 uspoi-adat
krok
200
35
na skIddku max. 1 200 sada rueni odber ze sklddky
35
odvaleni a zdvi2eni k baleni
35
200
10--50
v zasobe max. 20 sada odvoz k vdze
35 200
5-10
krok
5 11 2
zvdieni obalu (tdry) 35
odvoz do zdsoby - strojem
3. krok
10-20
obrdceni vrikem vzhOru, odejmuti vika v zdsobe. max. 20 sudu uloieni do baliciho stroje pineni v balicim stro odsun z baliciho stroje
8 320 200
upevneni vika a visaeky s mistem ureeni doprava ruenim vozikem na vcihu
10-20
320
vdieni viko zajHteno svornikem doprava do lakovny nastrikdni pFes eablonu
320
doprava k odberovemu mistu
320
200
5-10
v odberovem prostoru max. 10 vide, yid/. voziky do skladu
1 280
krok
1 280
krok
ye skladu max. 7 000 suc.) yid/. vozikem do expedite kontrola expedite mistrem
0 90 % viroby se do-
uzavreni a zaji§teni
pravuje po //eleznici, 10%
00C>EDV Celkem pi 7 9131312 ,
-0
-o Z >
D V otevfit dveee . postavit skluz z vagonu do skladu ruble skladat do vy'S'e 2 ai 4 ks
D V, DV 94 OC> 0••- 11 ait • D 1 sud '0 is ad coreEDV 00E> EPP V 1 sad 0 0 NO DV 1 sad 0 0E> FA D V 1 sud 0,0 0 DV 1 sud DV 0 0 • gm 4 V 1 sud 0 * IC DV 1 sud P.4 OOODV 1 sud (;)*CIDV 1 sud #.)0c>E3DV 1 sud 0 • 0 D V 1 sad 0 0* ad DV 1 sud •11:>ODV 1 sud o •b ►* E DV 1 sud cu •E:>EDV 1 sud 0 • IV ■ DV 0 0* 1•00 V 4 sudy 0 r04 11 D V 0 O*0 g•vi. 4 sudy 00Fo•DV 00. 10DV 0 • • D V 00E>C3DV 1 sud .00
Vzdalenost ve stopdch
rlhr.
64
Celkem 300-500
.4
po
silnici
Richard Mother
&
A.tociates - ^',
flta
TABULKA „ODKUD— KAM" 0
0
O
Polotky
role tt a List
Zpracoval
merna jednotka
Dne,
,, . Cinnost nebo operace ODKUD
SOU tTY
innost nebo operace KAM 0 I ...ne 4
Celkem lista
'5
6
.
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17 ,
18
19
20
1 2
C O ..
3
V
4 6
I
7 8
9 10 11 12 "
14 15 16
17 18
I I■■ I I I
Navod k yypineni formulate: . 0 VyplAte zahlavi formulate. 0 Zpracujte jednu tabulku pro Vaechny ptepravovane pfedmety nebo jednu tabulku pro jednotlive materialove skupiny. Vyznaete, o ktere pfedmety jde a uvedte merne jednotky. 0 Vypi g . te do tadka vgechna vYchozi mista (plochy einnosti nebo provozni plochy). ® Vypigte do zahlavi sloupcia Vaechna mista ureeni, oznaete tyta plochy einnosti nebo provozni plochy stejnymi eisly a ye stejnem sledu jako vYchozi mista.
0
®
Zapigte do jednotlivYch polieek intenzitu ptepravy materialu na jednotlivYch trasach (od vYchoziho mista k mistu ureeni) v danYch mernYch jednotkach. V nekterych studiich uvedte misto toho pfepravni vYkon (souein intenzity a vzdalenosti). Seetete vgechny svisle a vodorovne ticlaje. Zkontrolujte ptesnost vYsledlai a uvedte celkovY soueet.
0 Poznamenejte dophiujici informace nebo vysvetlivky.
.
19 20 SOUTY
N
Obr. 65. Tabulka , odkud — Ram' Richard Mother & Associates —136
slouzi k yyznaeeni pohybu materialu mezi Nigemi plochami (prostory)
2
-TABULKA „ODKUD—KAM"
Venkovnl sklad surovin
1
x
616
Sklar/ svitka
2
—
x
482
134
a C. C.
13
14
15
16
List 1 Celkem lista 1
17
18
19
20
°
—
—
—
—
—
616
—
616
Velke polotovary 0
3
—
—
x
—
280
.
—
—
—
—
120
—
400
Male polotovary 0
4
—
—
—
x
—
—
—
—
—
—
115
—
115
Tvarovaci lis
5
—
—
—
x
—
—
215
—
—
300
—
515
Sval'ovaci stroj
6
—
—
i—
x
—
—
—
—
245
—
245
7
—
—
—
x
210
—
60
—
270
Montcil podskupin
—
Koneenci montdi 9
—
—
Kontrola a baleni
10
—
—
Mezioperaeni sklad 0
11
—
—
—
Sklad hotovych virobk0
12
—
—
—
Povrchovirtiprava- mdeeni
—
630
—
630
—
—
—
—
X
525
—
—
525
—
—
—
—
—
x
—
525
525
—
135
245
270
190
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
6. 68-4
01
Kon trola a ba le n i Mez iop e ra tn i s kla d S k ia dho to vt c h 1" vy'ro b ka
Po vr c ho v d op r a va- mcRen i l
co Ko ne enci m on t di
Mo n t di p o ds kupin
Sva rov a c i s troj
tri
Tv ar ov ac ilis
Ve lke p o lo to vary Ma le p o lo tov ary
-)
tinnost nebo operace ODKUD
S kla d svit kei
Ven kovn i s k la d s urovin
Cinnost nebo operace KAM
01 01
mei-na jednotka t/rok
Projekt
Zpracoval W. H. 24. eervence Dne
SO U dTY
Poloiky zemnl kotvy
Zivod Blcicker Co., oddelenf kotev
0 4.1
840 —
x
—
13 NJ
14
0
15 0
16 17
18
0
,
19 20 SOUCTY
Richard Muther & Associates —136 wi
••(
, —
616
482
134
415
245 270
615
630
525
840
Obr. 66
525
5 297
N
0
PREHLED POHYBU MATERIALU
Ziyod neiedowo Projekt
PO TRAEACH
4...cowl H. Nelson a J. W W.
7860
Dim 8. Lemma List 1 Celkem list6 I Jednotka toku materillo 90700196 itiny 39 rri6s15 M676 jednotky toku 'Me. p7ektul• 6 hodnoty) VTROBEK NEBO MATERIAL
TRASH .
I 76 9
odkud - kam
Colkern
el T oboe smerech 1
g
h
k
i
1 m
*
*
p
5k1ad suroyin - ntlelty Cin. Nallty On. - ahrollovad lis N6169 Cin. - 50 I Os Verson 1. Miley dn. - 30 t lis Verson 961ky Cin. - 50 t27 Aux. OlInseovacl lis
50
-
20
-
20
-
20
-
- 50 t Iis Verson
-
30
-
45
-
-
22
-
-
IS
-
-
-
6
56
-
20
-
20
-
20
-
_
10
50 the Verson - mexioperoenl Wad 830 t I's Verson - mexioperaenl sklarl * 50 t lis Aux. - montrIf 10. 56143 stiroNn ,.. 707°,,,T9, 192dsovd pit
-
30
-
45 22
15
-
37
-•erivitoiez
IS
ZdvitoN.
30 30
30
.-
8
-
8
Zfrod °draws*,
TABULKA VZDALENOSTI INTENZITY TOKU MATERIALU
30
- vrtaekte 7 nebo 9 Vrtatko 7 nebo 9 wt.. 8 Vrtatko 8 - brusky 10 all Sk/od surovin - bubn eisticl strol dub nosy Zistici strof - bruska 10 all 13rusky 10 0 II montof Memoperaenl Wed - 6.000,17
Projekt 7860
Zpracoval H. Nelson List 1 celkem m Io Dne 9. Cessna
1
Virobek nebo materii1 0) otelovi pleat A dl Mole Sony poloiky nebo
b) vilisky KII o0312067 a edged
tfidy materii,
N dloubi trubky a tyLe0
100
10
-
Brusko 17 - Ntodko 18
-
Vrtatka 18 - reonte0
-
-
-
-
70
30
341
70
70
80 19
CELKEN
120
112
5-
Y
616
13
60
LIST VAZEB
Zivod ndiodovne Projekt 7860
X7
Zpraceval H. Nelson a J. W. W.
N
One 10.
to
vna List 1 Celkem 11.6 I
40
Variant. podklod pro Mspoment Wien; A VtiROBEK MATERIAL
61
tnt IN
° 5' 9 i
X
Sklod surovin n n, Cm. N61ky Cin . cerollovaci Its Neeky Cin. - 50 t Its Verson 1. N01ky Cin. - 30 GIN Verson 5. 19081ey Cin. -50 t lis Aux. , 0M1rahovcci lis - 50 t lis Verson 50 7 lit Verson - meeloperaerti sklod 30 7 Its Verson . mexioperoenl sklad 50 t lis Aux.
- montof 1R 56103 surovin - pdsov ii NM 11. Posovd MN
D 23i,
PJ 5
Z 199
5 Z
D.,„ n D .,..,..,_, D R. A D .„R^
brusko 17 nce,' 18
- ante/ m
5 iii arst6mi Z .= eafiterili PI = ofepravOi jednotka PozniinkF a varianty metod manipulace:
a.. nosh! • Pam*. -99
102
Z • Pj
5 Z
991
0 10
OJ
20 11
.
x
9
15
of
10
20 40 60 00 100
D D ,,.., ,..,. D by .r., D gt ,_,.
Vadilenost vep,i11 1
D
fg"
_ 0 ,07,,
-
or
,? d,,',,IP:1,
9,1 5
g
- swot.) nem 9
Vrtallsol8
13) 5 Z
0
D s„,,,p
12. Zdvitoree
8rusko 17
0
nsse
93. Vrtaelta 7 nebo 9
vrtoeka 8 Vrtolka 8 -brush, 10 a 11 Sklod wrovn - bubnoW eistici mot Bubnov6 list,' stroj - brusky 10 a II 8rusky10 a II montie MeHoperoenl OW
e
Wad trubek '''''6 ty i "Y
RASA S Z
0
c)
vilis v •
pled,
•
D D A., p D ,,, q D R1 1 D N,„ cs,) D re{lp 0 , q D Op 0 D A D igro
Hp
O
Skied surovin - ntIlky Cin. , 8. 30 t Its Verson • metioper.sklad 9. SO t lis Aux. - montra teeny Cl,, -6 obraeovad IN I. NOD, Cin. •- 50 t lis Verson 10. Sklad surovin - pdsoe6 pita 11. Pdsoed pilo - wyitoeez 1. Talky Cin. 30 t hs Verson s Verson ve,0r 12. Zdviteiez - wtotka 7 nebo 9 ,, w, 52V t07,, : : ;j.ilA b.vo Ci n. 13. Vrtaeko 7 nebo 9 - wtolka 8 14. I/No.0 8 - brusky 10 a II 7. 50 t Ps Verson- mezioper. sklad
15. Wad suroyin - bubo. List. suet) 16. 8ubn. lists**. brusk 10 all 17. &Inky 10 a 11 - mortal 18.74ezioperotril Wad • Matto 17 19. Iruska 17 vrtotko 18 • 20. Vrtotko 18 - montdE 21.
Obr. 68. Formuldfe pro jednoduchi projekty
K feieni jednoduchSrch problema manipulace s materialem,• ktere se Lasto vyskytuji zejmena ve tteti fazi, nom misto formulatti uvedenS, ch v pfedchazejicich kapitolich, posts& male formulate.
11. Vnerli dopravni pripojeni
Problem vnejgiho dopravnfho pfipojeni jsme az do teto chvile nmyslne opomijeli. Ctenaf jiste uznal vyznam pfednostniho vykladu fazi II a III (fazi navrhovych), i kdyi problemy vne'jgiho pfipojeni, popsane v teto kapitole, pfichazeji v kaidem konkretnim projektu na pofad jii v jeho fazi pdateeni. Vgechen pohyb materialu v ramci jakekoli projektovane plochy je tfeba spojovat s pohybem materialu do teto plochy a z teto plochy. Tak napfiklad pfi zpracovavani navrhu manipulace s materialem pro sklad musime zajistit, aby navrhoVane manipulaCni metody v tomto skladu byly v souladu s manipulaCnimi metodami pouiivanymi pro dovaieni a pfijem materialu i pro jeho expedici a odvoz. Tato problematika se fegi v ramci tzv. vnejgiho dopravniho pfipojeni. Zminili jsme se o tom v prvni Casti publikace. Obrcizky 1 a 5 ukazuji, jak vne'jgi dopravni pfipojeni navazuje na ostatni tfi faze. Existuji y'idy ureite podminky nebo omezeni vnejgiho razu a vetgiho vyznamu nei problemy vlastniho projektu, a to bez ohledu na jeho rozsah a druh. Na mnohe z techto podminek mnieme mit ureitY vliv, na jine nikoli. Dfive nebo pozdeji musime \Tidy tyto vnejgi podminky specifikovat, ureit jejich hlavni parametry nebo vypracovat soupis poiadavkii, v ramci bude projekt fegen a realizovan. Tyto podminky musime poznat, prostudovat a respektovat. Metoda S.H.A. poklada proto za zaklad kaideho fegeni tyto vnejgi podminky, a proto je take ureuje za fazi I. Problemy integrace vnitfnich manipulasenich metod s nezbytnym a dillaitym vnejgim pohybem materialu se fegi \Tidy v poCatcich kddeho projektu. Vneigi dopravni pfipojeni nabyva stale vice na dilleiitosti. To proto, ie moderni prtimyslova einnost smefuje k integraci toku materialu po cele jeho trase (dodavatele — vnitrozavodni objekty — odberatele). Organizaeni problemy, postupy, pfepravni a skladovaci metody se propojuji v integrovanY celek s diem najit co nejekonomietejgi celkove fekni. Z hlediska manipulace s materialem nejsme rukdy v zavode tak volni, jak bychom chteli; musirne v2dy brat v ilvahu nage dodavatele i odberatele. Zkoumani celkoveho postupu manipulace must bYt v souladu se systemovym inienyrstvim modernich priimyslovYch rozborii a navrhtii. Proto je metoda S.H.A. ye sve podstate systemove orientovanY postup fegeni.
To, k se pohyb materialu prodluiuje a rozrasta mimo objekt zavodu, ma za nasledek, k pojmy „pfeprava" (transportation) nebo „vefejna doprava" (traffic) nahrazuji zejmena v americke technicke terminologii vyraz „manipulace" (handling). Pfestok tyto druhy einnosti jsou si v "resent problemil a provadeni rozborti velmi podobne, tato kniha se nebude zabYvat fegenim ieleznicnt, silnienf, vzdugne a vodni dopravy jako takove. Zdiiraznime zde spige potfebu poznat celkove naklady na manipulaci s materialem a distribuci. Zduraznime potfebu zjigiovani, zkoumini, studovani a zvaiovani ureitych vnelgich podminek, Casto yyznamnejgich na vlastni projekt. Zdaraznime potfebu integrovat rozborove prace a navrhy (faze II a III) a problemy faze I — vnejgich pfepravnich podminek. Obrcizek 70 popisuje typicke druhy pfepravovaneho materialu do zavodu nebo skladu a ze zavodu nebo skladu. Povgimnete si, ie „zed objektu" neni dtivodem pro jednoznaene oddeleni fazi I a II. I pfi navrhovani manipulace pouze pro jednu dilnu v objektu musime pfihlikt k pohybu materialu do teto dilny a z ni a s nim zkoordinovat fegeni cele dilny. Faze I must ureit celkove manipulaeni procesy v ramci zavodu, probihajici mimo projektovanou dilnu; ty se stanou zakladnimi podminkami, ktere musime respektovat pfi navrhu manipulace projektovane dilny. Pajde-li Vgak o manipulaCni metody ye velkem zavode s nekolika budovami, pak by se faze I mela zabYvat pohybem materialu po celem zavode a jeho vztahem k pohybu materialu do zavodu a ze zavodu. Budeme proto pravdepodobne fait nejprve otazky faze I a faze IIA (generalni fegeni manipulace „A' pro pohyb materialu mezi budovami v zavode), a pote fazi IIB (generalni fegeni manipulace „B" pro pohyb materialu mezi dilnami v kdde budove). Faze III (detailni fegeni manipulace s materialem v jednotlivYch dilnach) bude nasledovat teprve za fazi IIB.
Odaje pro prvni fazi Ve fazi I — vnejgim dopravnim pfipojeni — musime fait tfi zakladni otazky. Vgechny jsou svym vyznamem pro rozhodovani otazek faze II — gene-
103
Fdze I
FaZe I
Fcrze
FaZe117
FE] "1
ODVA2EIO MATERIAL
PkIVA2ENt MATERIAL suroviny
hotove virobky
nakupovane souEasti
obchodnf poloiky odesilane ke zpracovani „ve mzde" ke skladovini
balici material
kovovi odpad
pomocni material
zmetky a nelikvidni odpad
pal iva
opravene poloiky vracene majiteli
stroje a zafizenf
nepr-evzite subdodavky nebo smluvni poloiky
nahradnf dfly potraviny a Pile zboif pro zavodni prodejnu
obchodnf poloiky odesiland odberatelOm
vftobky vricene k oprave ci pfedelivce smluvnf poloiky dodane v p•edstihu ke zpracovinf Ei skladovinf obchodnf poloiky zpracovane „ve mzde" mimo podnik Obr. 70. Vn4.11pohyb materidlu
ralniho resent manipulace s materialem — velmi leiite. Za prve musime specifikovat, jaky material pfepravujeme do objektu a z objektu, dale jeho mnoZ'stvi, misto•odesilani a ureeni, pomocne sluThy a vnejg podminky a potfebne Casove udaje. Meli bychom tatii vedet, ktere ze zakladnich prvkii P, Q , R, S a T jsou ovlivneny pohybem materialu do projek tovane plochy a z projektovane plochy, a jake zmeny tedy maieme oe'eltavat. Za dr uh e bychom meli znat, jakych manipula'enich metod se dosud pou'iiva a zda bylo rozhodnuto o nejakYch zmenach techto metod nebo se o nich uvaiuje mimo sferu nag pasobnosti. Za tieti — a to je velmi (Waite musime pi-ezkoug'et vegterY pfisun a odsun materialu a zjistit, zda se nenabizeji dokonalejk resent. Tyto variantni navrhy metod lze zpracovat ye spolupraci
104
s dodavateli, odberateli, dopravnim oddelenim, yefejnou dopravou, mistnimi a iistiednimi organy a organizacemi. Rozbor techto of otazek bude zpravidla zahrnut do prfakumu manipulaenich metod vnejg piepravy, pou'iivanYch dodavateli a odberateli. Mnohdy zjistime, ze pri integrovanem resent mii±'eme dosahnout vyznamnYch zlepgeni. Dfileiitym Cinitelem je v tomto smeru normalizace manipulaCniho zafizeni. Vidlice vysokozdviinYch vozfka , rozmery palet a kontejnerii, Oka a vY§ka dveii vagonii byly normalizovany s cilem zajistit maximalni efektivnost projektovani a nizke naklady na pfepravu materialu mezi priimyslovYmi a obchodnimi podniky. obecne se doporuCuje pouiivat normalizovaneho zafizeni vgude, kde je to moine a prakticke, zejmena tehdy, jestliie se plislugneho typu manipulaenlho zafizeni poul'iva v praxi jiz fadu let.
schema dosavadniho toku materialu (chemicky zavod, expedite) (7) upravend dispozice — varianta p'ndorys dosavadniho pfizemi (chemick zavod) (5) znalost a pochopeni metod manipulate s materialem (8) sumac poiadavkii tabulka vYrobniho toku (viz take obr. 64) (6) zakresleni manipulaeniho zafizeni do dispozice (9) hodnoceni variant klasifikace materialu (kfivka P—Q)
(4)
A
O Corwin) le „woo A t• es up
PLOY PROCESS CHART
■ ••11.
NA" m. Jalf,1111_1111StAl-'Dorm ..... ma sal marabou.
?.. ""., co qc'l To1:5".... (••)A» :,4),,,,, c•a • truck ( illmtl) CNA TED
UNIT .1v.::::,,, .,.. ,
, ,
:OW II
,, drum rm. tilled
3 as
320 154 . . vs.
TI-M..
ilaan.1 • 1/1 0.1 -IT oo
'''' -- 17 rii-4o
%el 1) I.
1,11. dr.,
la • V
DESCRierius Of .Ciro.
:ceo
17.1./At c
1 erum 1 Cass
D,,rx:. il S.m .
1 cc..
Ass. drums
'
,ao•
I-
RAIL SPUR
0 rased
FILLING STATIONS M IFAI:VS
le
Ts.
1
Q wily el [ I U., .1.1 ml 1.1 ow ,..1 1 . ."... 17.."
..1,
m oomt 0 com•m moo co,. • Desomom A AmmAiNe
S.
1,1 loado . 1 ,
.. .
..
)
Co. 110TUS m - OM, ,...-C....,.....10.. , .... .,....................
°
Elisiaa.C.../..P - • To OCA, t.. 1 , EC, ,,s-SO iiMEMEM ':‘, ICA,/ I 113 ,731irrEIMMIMISI DO MA. L • ......w,..• ...■.■ AM . • D, IMITPITYWDSTFP)1.1 ■ MIN■INIMIIIM lriMrni E V pg:F .•
CID V . , _ . . . MINIME ■ , . NR31,._mtm, __ • ODV • . .. . . ,m c 4 ,M= I- 4 ,0 V 12_m_am DIOV a.),..• it o .31V1=E139 00 -)loc ,s-)o c - v,74rommv oco
onornaturncarruan
Ab7, F...i ,,,-,.....,-,-. ODV
' C
ley ,
1E11111111
HMI
0,
•
6111.111101111=
'IV
D.s
__CL. 4
wisrmensr Rm.)
R: .- . -
."
,,.,,-
ggg
11111111111111111111111.1111
'
r,...
1 . '''' Loovv_rlsma._- /Arum__ IDtss. S. uRmuts dram I Cum— Atoms cha-1414.5,_ $11r. j. dr. 1105sa 1 dr... I Cm= Ilia 1 drum Doe.= A Anco 2 ,:i n. 105.5 Dorms I drum TOOrs. 1 dem. H yrum O.. HD.. ISOcum riDruss drums laCra or truck
.
3.
'. I1 Ar ends
'".." ''. , ..ity dna. .,. cl•smo Ssms. dram :X.. , Dv..
PAN um.. )1 ......... Pmme NW.. 14•4(t.•t , CL no rag 9. _l_ .1 Oals ‘... .....
t
IFTRIMITMERIZEI■ EIIIIIIEMBEBM [ODD V 113=n3331=11 C DV 1■ XFDIERDYEMBYND
rxxxossm
L eu
EXIMME a.......
UG o I,- AITTIWSLAML, mo 7000 a.m. . marsaoss• 0 1 5• o. EAST 1_0 v Sim f pelk.11f t to muss., 50 OD) DV) Siam 4.4.4 oo forms. cIt •sel ... El DO (DO DV LIU, .I. T
.11.111 0:11x6 5 ,0Rkra
•• A
Stop II
111111111111111111 111111111111111111111111111111111111111111111 1111111111111111111111111
8 901 ofprod.. los I.• sal Fo■ by .11, ICA by ed
„,.___Ioclioc.
STORAGE OF STORAGE OF
EMPTY DRUMS
FILLED DRUMS
(3 . lower than rest of ground How)
uawata jouniaram.
MICE11=1111ELMIIMZECLIVIMMITILDIEnztmoim PRESENT FLOOR PLAN GROUND 'FLOOR
EVALUATING ALTERNATIVES
CHEMICAL PLANT
P11,110. Nordic Mixtures
NORDIC MIXTURES LTO
••
METHOD Um Usual...) Sepafalea rc lmeydes RoUer.uAs
ROVES COVERED
M Cab IV. 0000000 ,
11 Nodesa Mee., Glasses
MAXPEMER
EQUIPMENT s TRANSPORT on TS ' O c Lociorcem MARC Isysl • VA.
0.... MA., Se, b c.,444.5 0korada,
YR Rata
4,440,4o macaw ea.. Ana ko AR ear
S
TOTAL OPERAYA VTR.
3 Coo
LR
Emily Rams.a
pcom,03. 5
8
4
Installation problems.
TROD
11,C•aws myl.•• • .21.• ...... &BS
Obr. 69. Aplikace systematickeho nayrhoyani manipulate s materidlem ( S.H.A. ) ye tfeti feizi
(Z technickYch cliwodu uvadime jen reprodukci obrazku z americkeho originalu knihy. — Pozn. red.)
3 Nen
SINUS
fAIRPA
arralriMMI
s.
cannixim rammmm
INIMA rSIMM
3
irliMMINIM
RIWAMIMPA" EMIMMIllrd TOTALS
Tot.
LITILP ri I
NO REPORT 0 RATINGS C 0 E
MIMIKIIPMM
24
A
RATINGS A B
Mra lli MMINI
II
NOM
MODIFIED PLAN ALTERNATIVE
controls.
,ltd e li utYii:„":",,,,,,,,,,
13
11111 111111111 11111111111 11111
and problems.
.0,,,,, ri,..ivity,,,,,,4„, ..
12
11111111111111
rilrinargli
Break -down maintenance
,
1
R. Rea
5
2
10
Q
gir ilrF' digiMM'
3
Tie -in with overall . handling plan. 6 Vor:,,indtv oo . nditiono
.9,300
4 10
Utilization of space.
2 sea
51orom
0. 5.0ar
Roller conveyor operation
am gam nowini.
NT
1
6 AonvoA•. oc , D5 55•454.055, 55L 11151om.45D0..... mc555o.
AVAILABLE
Class Me
e Roller conveyor oleic-n*0140d filling station
5 Supervision I
sigh station
Roller-storage-conveyors
C•si
INA
Etna statons
r Vi
Samoa CatoA.1 Atm.. Ilda MCC SMN a1
.0fcLc Y,.iyre Lid.
Ximnmare• A Rolle. CoNue,,,
4S1 •
A
e. Fare MICk operation
FACTOR/CONSIDERATION REQUIREMENTS SUMMARY
FiROg stations
5153101 Packino Department g. 16 act.
OnCliption el Allmat•s:
D. Roller cOnvevoe and lock till frock S .,,, • ,p2 CIRC, CS, l'ON su,,,,px I1RC ,Cl..PC91. Tally D7 "
Knowledge and Understanding of Materials Handling Methods
Q=C
Ltd, Chem.
172 151 IN 146
COMMENTS
ROZBOR PRIVAZENEHO MATERIALU
MATERIAL (surovina, vyrobek, poloika nebo skupina
polofek)
MNOZSTV1 za rok
a pi-epravni jednotka Olejove baby; 5 druha; paletizovane pytle (1 t)
9 000 t
DOPRAVA DODAVATEL podnik, druh podnik, misto, zai9zeni , vzdalenost niklad, pomocne zahzeni Anglo-African Trade, Osthorn, 380 mil
ieleznieni vagany, 20 of 30 t, vagOn
METODA vykladaci sluiby nebo zai-izeni
rampa, vidlicove vysokozdviine voziky
M(STO VYLOZEN1
sklad surovin
V
Chemikdlie, KQ-RB, 4 druhy; pytle (preimernd vdha 100 liber) Razne chemicIce matericily 30 of 40 druI); pytle (80 of 95 fiber) PrOzdne sudy (35.liber)
7 400 t (148 000 pytIO)
2 100 t (46 000 pytIO)
215 t (13 COO sudO)
2 of 3 rtizni dcdovatele, 400 of 650
mil
hlavni dadavote/ R.H.B., Carfed, 70 mil
M.H.D.
Metal Co., Larvig, 370 mil
ieleznieni vagdny, 15 of 25 t/vcgdn
rampa, vidlicove vysokozdvitne voziky
ncikladni automobily od dodovatele (z poloviny), 12 tlautomobil
rampa, vidlicove vysokozdvi2ne voziky
feleznieni ploS'inove vozy nebo vagciny
bez rampy, rutne
sklad surovin `
AV
sklad surovin
\V
7 avod Nordic Mixtures Ltd.
Projekt
Navrhl C. R. 19. eervna One
a
MIST° KONECNEHO URENI
zdvod mleti a extrakce
CASOVE UDAJE
3687
List 1 Celkem list6 1
ODPOVEDNOST za provedeni
POZNAMKY A ZMENY
6 of 9 vozO/ tyden
ndkupni oddeleni a dodavatel
hrornadnO preprava bude moZnci teprve behem S of 7 let
6 of 10 voz0/ tyden
chemicky zdvod
dodovatel mule zasilat paleti-
0 chemicky zdvod
ndklady
0 chemicky zdvod
0
sklad prdzdnych zdvod mleti .such.), a extrakce,
3 of 4 vozy/ tyden, vykladat okamlite*)
ndkupni oddeleni
*) po dohod6 s dodavatelem
pfiblifn8 2 vozy/m6sic
ndkupni oddeleni a dodavatel
zpbsob vykldddni je tfeba zdokonalit
\5/ c 0 chemicky zdvod
0 Ndhrodni dily male
mnoho rOznych dodava
odvoz z feleznebo auto.usove stani -
nieni
bez rampy, ruen6
oddeleni adrf by
chemicky zdvod
.
0 oddeleni Odri by
nalehave!
oddeleni Udriby
900 of 1 100 objedndvek . .k.----- -*-
Obr. 71. Formuldf pro rozbor pfivd.feneho materidlu v prvnf fdzi S.H.A. Tenter pfiklad ze zavodu firmy Nordic Mixtures Ltd. ukazuje zpilsob zkoumani grovat pohyb materialu do zavodu a ze zavodu s pohybem materialu tivnitt za-
probleinU vnejaiho dopzavniho pfipojeni ve fazi I. Viechny k1i6ove informace vodu. Casto se na formulati dodate6n6 uvadi i skupina materialu, a to v 1. oprvcich P, Q, R, S a T jsou uvedeny na formulati. Podobneho formulate se sloupci, je-li klasifikace materialu jii hotova. Moine zineny ye vnejgim dopravCPI pouliva i pro odvalenY material. Takto zpracovane informace umoinuji inte- nim ptipojeni, ovlivhujici manipulgni metody uvnity zavodu, je tfeba zkoumat,
Shromaldovini tidaja
Zarizeni pro prijem materialu a expedici
Pro kaidY vYrobek, material, poloiku nebo skupinu poloiek pfepravovanou do projektovane plochy (prostoru) i z teto plochy musfme nejprve ziskat tyto
Zakladnim problemem je zpravidla rozhodnutf o tom, zda nak pfejimaci nebo expediCni sluiby budou centralizovany nebo decentralizovany (pfipomeine, • ie stejnY problem existuje pro pfijmova a odesilaci mista v kaide dilne, jestliie je pfedmetem rozboru manipulaCnich metod nektera &Ina). Naroky na fizeni dopravy a potfeba ploch a pracovnikii jsou pfi centralizovanem fekni meal; vnitfni manipulace, evidence a ztratove easy jsou zase meal ph decentralizovanem "resent. Beinym kompromisem je centralizace pfijmovych a expediCnich slifieb pro meal pfepravni objemy, neZ jsou pine vytfiene nakladni automobily. Velke polaky materialu nebo materialy specialni se vgak nakladaji a vykladaji vidy v miste ptivodu Ci Vefejna automobilova a ielezniChi doprava majf znaCrie naroky na plochy, zejmena ZelezniCni doprava, protoza kolejova sit je merle pfizpilsobitelna. Vefejna silni26ni sit a ielezniCni trate must byt i pro danou frekvenci dostateCne prachodne. Proto nakladaci a vykladaci mista (kde problemy faze I lizce navazuji na problemy faze II) je tfeba peClive zkoumat z hlediska manipuldenich metod. Krome toho se musime zabyvat i problemy teploty, poCasf, pragnosti, yam, smeru.sluneCniho svitu apod. Zpravidla stanovime nejvyggi pfepravni intenzitu v nakladacich mistech a pak ji dimenzujeme umerne extremMin podminkam. Vnejgi pfeprava potrubnf, Vodni a vzdukia ve'etne naroku na potfebna zafizeni vy'aduje zvlakni posouzeni.
Popis vYrobkfi nebo druhii materialu a pfepravni jednotku. Mnoistvf za jednotku. Casu nebo na jednu .cestu. Jmeno a sidlo nakho dodavatele nebo odberatele. Pfepravnl prostfedky. Umisteni vykladaciho nebo nakladaciho zafizeni. VYchozi misto nebo misto ureeni v projektovanem zavode. Kdo odpovida za pohyb vYrobkii nebo materialu (nag zavod, dodavatel nebo odberatel, vefejna doprava) ? Kdo odpovida za fizeni pohybu materialu a jakym zpiisobem jej zajiRuje ? 5. Nalehavost pohybu materialu, den v tydnu, hodina nebo jine easovefidaje. Pote se pfezkoukji zamYglene zmeny a zaznamenaji se spoleCne:s dosavadnimi pfepravnimi jednotkami a vykladadmi a nakladacirni metodami. Nasleduje posouzeni novYch variant navrhovanYch metod. Pfiklad na obr. 71 ukazuje informace shromaidene ye fazi Ipro spoleCnost Nordic Mixtures Ltd.
106
12. Realizace
Ctvrtou fazi systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) je realizace navrhu. Blokove schema postupu S.H.A. nelze aplikovat na ktvrtou fazi podobne jako na fazi prvni (vnejgi dopravni pripojeni). Blokoveho schematu se pouiiva jen pro navrhove faze, to znamend pro druhou a tfeti fazi. Za realizaeni fazi, obdobrie jako za fazi prvni — nemusi nest odpovednost zpracovatel navrhu manipulace. Realizace je spige domenou pracovnikii technicke pfipravy vyroby a Adriby. Machiavelli pry fekl, ze „jakYkoli plan, ktery nezahrnuje zaroven navrh na zavedeni, je bezcenny a mel by byt zavden". Tento vYrok mifieme take pokladat za vYstiine zdavodneni realizace, jakoito samostatne faze metody S.H.A. Realizace je skuteene vyvrcholenim pfedchozich fazi. Fyzicka instalace a zapojeni manipulaeniho zafizeni je jen jednou east{ realizace. Stejne vyznamna pfiprava realizace a jeji dokoneeni, tj. prace pfedcliazejici fyzicke instalaci zafizeni, a dale uvedeni do provozu, „vychytani much" a koneeny uklid po instalaci. Path k tomu i schvaleni projektu, zajigtoTani zafizeni, pfepravnich jednotek, pfislugenstvi a ovladaciho zafizeni, dale respektovani jakychkoli zmen v dispozienim fegeni, informaeni a dokladovy system, energeticke zafizeni nebo vYstavba budov. Dale i pfiprava realizaenich vYkresb., vycvik pracovnikit pro obsluhu zafizeni a mistril zajigfujicich spravne vyuiivani noveho zafizeni a jeho adfibu. Zahrnujeme sem i planovani, easovy rozvrh a koordinaci fyzicke realizace, dale pfipravu pracovnich pokynii, instruovani pracovnikil podilejicich se na realizaci, vydani dispozic, jak rialoit se zastaralYm nebo pfebyteenym zafizenim, a provedeni va'ech zinen nebo laprav nutnYch k tomu, aby fyzicka instalace zafizeni probihala podle navrhu. To vge maze • vy'iadovat mnohem vice Casu nez fyzicka instalace zafizeni sama. Je-li realizace manipulaenich metod provazena zmenami v dispozienim fegeni, v fizeni zasob, technickYch sluibach i samych objektech, mohou 'tyto „jine• aspekty" realizaci projektu vyznamne ovlivnit. Potom je nejvyhodnejgi uvadet v5echny problemy celkoveho navrhu v jedinem koordinovanem realizaenim harmonogramu, jeho soueasti je i zajigteni manipulaeniho zafizeni. Vyjadfime tim formalne dulezitost vgech cast{ celkoveho fegeni, zabranime
zmatkiim a narugovani realizace a zajistime v behu cele realizaeni faze dokonalY pfehled o stavu celeho projektu. RealizaZni vykresy a pokyny
asto se stava, ze instalovani manipulakniho zafizeni je doteeno zmenou v dispozienim uspofadani strojil a zafizeni. Zmeny dispozic vyvolava take zdokonalovani manipulaCnich metod zejmena v prostorach pfijmu, expedice a skladovani. Proto pokyny a provadeci vykresy pro instalovani manipulaenich zafizeni musi byt zkoordinovany se zmenami v dispozienich fegenich. Vgechny vykresy mug byt oznaeeny eislem a nazvem projektu, mefitkem, jmenem zpracovatele a datem. Pokud se v rilznych ildobich pofizuji kopie, mely by byt vidy oznaCeny datem. Dobry system eislovani vykresii je velmi dfileiity tam, kde je zapotfebi vice projektu. Obecne je vyhodne, aby projektant manipulace s materialem pfizpfisobil navrh realizace dosavadnim postupiim sveho podniku pro zpracovani a rozmnoinvani vykresa, instalovani, vydavani pokynu a koordinace projektu. Nikup manipulat'niho zanzeni a bezpeEnost price
U manipulaeniho zafizeni se vyskytuji dalgi dva problemy, kterymi se analytik nebo projektant musi zab3vat; je to zajigtovani zafizeni a bezpeonost price. Nakup manipulakniho'zafizeni se v podstate od nakupu jinYch stroju a zafizeni. Vyskytuji se vgak zvlaAtni okolnosti, ktere je tfeba si uvedomit. Protcae manipulaeni zafizeni byvalo drive pomerne malou investici a pofizovalo se jen obeas, nevenovala se mu takova pozotnost, jaka je nutria dnes. Na obrdzku 72 uvadime typickou specifikaci manipulaeniho zafizeni. Pied nakupem by se sloiitejgi zafizeni melo videt v provozu a zajemce by se mel piesvedeit, zda bude vyhovovat take jeho potfebam. Nemame-li dostateene zkugenosti, musime si byt vedomi rizika ndkupu. Mnoho chytfe vymyglenYch napada maze v praxi zklamat. A jestliie na novem zafizeni zavisi vyroba, einnost skladu nebo expedice, maze jeho
107
Pomocne zdvihaci zaFizeni 4-4
Vieobecne vybaveni 3-4
Zdvihaci zaFizen1 2-4
Most 1-4 • SPECIFIKACE ZARIZENII DVACETITUNOW MOSTOVY JEAAB OVLADAN' ZE ZEME Celkovd rozmery Rozchod jefebove drahy — 54'0" Vigka jefabove drihy — 30'0" Delka drahy — 160'0" Svetla viika nad jefaboyou drahou k stFeinim vaznikem — 6'8" Elektricka energie Stildavi proud, 220 V, 60 cyklil Tfifizovi, 110 V na zavesnem ovliclacim panelu Vytaiti Asi 61/, hodiny z 8 hodin denne. Provozni tfida jeFibu C (podle EOCI). Premerni niklad: 5 t Most Rychlost: Nosniky: Pohon: Motor: Brzda:
max. 175 al 200stop/mirg menitelna (5 — specifikovat rychlosti jednotlivich stupika svar.ovand, skfitiove — uvest konstrukci nosnike, redukEni pievod ve stPedu mostu a reduldnI pFevod u pflEniku tipine uzavfeni a uloteni v mazivu; typ: Zelni kolo s pffmymi zuby; valiva loiiska dpIne uzavfeni; uvest virobce, pPikon (K) a ot/min. 100%ni brzdny kroutici moment, zavisli na jmenovitem krouticim momentu motoru, elektromagneticka brzda
Elektricke vodlee mostu: Insult-8 nebo rovnocenne Kola apod.: kovana ocel; kalena kutelova jizdn•1 plocha; uvest pramer; valeEkova loiiska s dvojim tikosem; minimalni iivotnost 15 000 hod.; uvest rozvor kol Ovlidani: pine automatizovand; vybaveno nezivislim nebo proudovim mid k ochrane pled pfilis velkim zrychlenim; vybaveno nadproudovimi rele; uzavfene panely; vypinani hlavnfho vedeni a klouboveho spina'ee; uvest polohy vybavend 6asoqmi rele KoZka
Rychlost: max.125 stop/min; menitelni (5 stuptiO); specifikovat rychlosti jednotlivich stupAil; Konstrukce: uvest typ konstrukce Pohon: typ pfevodu: Eelni kola s pfimimi zuby; opine uzavFeni a uloieni v mazivu; valiva loiiska Motor: opine uzavreni; uvest virobce, pfikon (K) a ot/min. Brzda: 50%ni brzdovi kroutici moment zavisli na jmenovitem krouticim momentu motoru; elektromagneticka brzda Rozmery: uvest primer kola, dojezd koZky, vzdalenost od sefedu haku k ose kolejnic mostu na kaide strand • Ovlidant: pine automatizovane; vybaveni; mid k ochrane pied velkim zrychlenim a nadprou dove reld Obr.
108
72
neschopnost pinit oeekavanou funkci znamenat obrovske ztraty. Normalizovanost zafizeni a pfepravnich jednotek neni v odpovednosti nakupniho oddeleni; peee o ni je povinnosti projektanta, ktery si musi uvedomit jeji dulditost. Take dostupnost pfislugenstvi a nahradnich dila pro manipulaeni zafizeni a naroenost ndriby se east° pfehliii. Dalgim dalditym hlediskem je zajigteni bezpeenosti prace; poklada se easto za samozfejmost. Vegina urazu v pramyslu je pfimo ei nepiimo zavinena pohybem nejakeho stroje ei zafizeni. Je pochopitelne, ie se na techto firazech podili i zafizeni pro manipulaci s materialem. Bezpeenost prace bude fadne zajigtena, kdy projektant pled uvolnenim jakehokoli zafizeni do provozu projedna svaj navrh s bezpeenostnim technikem nebo komisi. Musi take trvat na torn, aby obsluha byla svefena tern, kdoi k tomu byli vygkoleni a ureeni. Koordinace realizaZnich praci
Realizaenimi pracemi mohou byt povefeni razni pracovnici. U jednoduggich projektu to mute byt sam zpracovatel navrhu (pfilditostne) nebo pracovnici technicke pffpravy vYroby ei udrzby. Externi dodavatele provadeji zejmena sloiitejg instalace, zvlagtni kvalifikovane price nebo specialni montai, dale nastupuji, kdy rozsah praci je vetgi, nez jak lze zajistit vlastnimi zamestnanci. Problem koordinace v5ak existuje vhly, at jii je instalaCnimi pracemi povefen kdokoli. I koordinace mezi raznytni oddelenimi zavodir maze byt problematicka. Je tim zava'inej51, elm vet51 je poCet zainteresovanych pracovnika, eim vice jsou vzajemne odlouCeni nebo eim vegi je vzdalenost mezi jednotlivymi ileastniky, elm vetgi je objem prostoja nebo poruch ve vrobe nebo expedici. Problemy koordinace maieme fegit raznymi zpasoby. Pfi systematickem navrhovani manipulace (S.H.A.) maieme pouzit kterehokoli. Na zaklade vlastnich zkugenosti doporuCujeme usilovat o jednoduchost a zvolit vhodny postup. JednoduchYm nastrojem operativniho piano\Tani a fizeni je Ga.nttav diagram. Pokud se ho sprayne pouiije, ukaie vidy „kdo, co a kdy ma udelat". Na jedinem listu papiru podrobne znazorni, jak ma prace postupovat a co je jiz hotovo. Na obrcizku 73 uvadime pfiklad pouiiti Ganttova diagramu v praxi u konkretniho projektu. Je to komplexni projekt zpracovany metodou systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.), nikoli tedy pouze realizaeni faze. Vgechny etapy Apineho projektu (jednotlive fadky diagramu) veetne etap zahrnujicich realizaci lze dale rozelenit
a koordinovat obdobnym zpasobem na dalgim samostatnem liste. Je to rychlY, vhodnY a dobfe srozumitelnY zpasob, vychazejici pfimo z hlavni zasady pro delegaci pravomoci: kdo, co, kdy a jak. Diagram ukazujici soueasny stay nazorne informuje zainteresovane pracovniky o torn, kde nastavd zpoideni a kdo je za ne odpovednY. Tento postup napomaha kontrole projektovych praci bez zbyteeneho obtaovani dalgich osob. Osobe odpovedne za zpo2deni poskytuje navic moinost provest napravu dfive, nez ji budou nuceni fegit nadfizeni. U sloiitejgich projektu lze vhodne vyuiit metody kriticke cesty (CPM, popf. PERT), a to zejmena tam, kde se vyskytuje mnoho raznych dodavatela a kontrahenta. Tato metoda oddeluje vlastni navrho\rani od zpracovani Casovych harmonogramu a napornaha jasnejgi koordinaci vzajemnych vazeb a vizualnimu znazorneni naslednYch nebo vzajemne zavislych einnosti raznych etap realizace mnohem vice, nez je tomu u Ganttova diagramu. Na obrkzku 74 uvadime modifikovanY navrh a CasovY plan realizaeni faze konkretniho projektu manipulace s materialem. Po vyfegeni kritickych, vzajemne spjatych einnosti byla tato sitova analyza promitnuta do easoveho harmonogramu. fiprava pracovnikil na zmenu
Pied realizaci navrhu je tieba o chystanYch zmenach struene informovat vedouci pracovniky provozu a pomocnYch sluzeb. Od toho, jak pochopi pfipravovane zarnery, bude zaviset hladkY paths& realizace i dobrY yykon instalovaneho manipulaeniho zafizeni. Maji-li vedouci pracovnici k dispozici fotografie, vYkresy (zejmena barevne) nebo trojrozmernY model, mohou zarnestnancii m snadno vysvetlit pfipravovana opatfeni i to, jak budou jednotlivi delnici v novem uspofadani pracovat. Dialadny vycvik pracovnika manipulace innerny povaze projektu a relativni „novosti" materialu, zafizeni a personalu se vidy vyplati. Instruovanim zamestnanca se posiluje jejich moralka v dobe, kdy je do ureite miry narugen normalni chod zavodu. Pif realizaci projektu mohou. vzniknout i obtiie, ktere budou z vetgi Usti pfipsany zpracovateli navrhu, nebudou-li potfebna opatieni se zamestnanci a vedoucirni fadne Projednana. riprava rozbau vyroby
Pro budouci navrhy manipulace i pro odpovidajici fizeni provozu bychom meli sledovat realizaci nagich navrhir, abychom videli, zda jsou v pofadku a funguji tak, jak jsme pfedpokladali. Kontroly by se meli ztleastilovat lide, ktefi budou noveho zaii-
109
ma, ma.
O
HARMONOGRAM PROJEKTOW1CH PRACI
.Zvod Kcinsas
do
Projekt
Zpracoval R. L. W. Vet studie manipulate s matericilem — prostFedky no hubeni hmyzu
Dne 9. Fijno
Ke dni 27. 11.
Rozdelovnik G. L. T., K. H. M., R. L. W., J. W.M., C. J. H.
fidt
a J. W.M. List / Celkeni
HlaSeni podava R. L. W., ved. IE .
.._
islo a (nebo) popis projektu
Lis op. Co je treba udelat
Prosinec
Leden
Unor
Biezen
Kvet
Duben
Dalgi rozvrh
Odpovida 20
27
4
11
18
25
1
8
15
22
29
5
12
19
26
4
11
18
25
1
15
8
22
29
6 ,
Urea moinosti vnejSi prepravy
JWM
Provest rozbor P—Q
JWM
Rortridit vyrobky a materidl
JWM
Provest rozbor toku materidlu
JWM
Zpracovat schema toku materidlu Zpracovat diagram vzdaienosti a intenzity toku materidlu Urcit predbezny ndvrh manipulate s materidlem Provest modifikaci iet'eni a v)%poety ndkladO Zhodnotit varianty ndvrhu a process vibe,-
JWM
i i Ziskat schvdleni celkoveho FeSeni Detailni FeS'eni: miseni moueek
13.
I
i
RLW CJH
CJH
Prevent instolaci zaFizeni a dklid
,lik
JWM JWM RLW
expedite a prilem
Nakoupit poiadovand zayizeni
r
JWM
CJH
16: Ziskat schvdleni detoilniho i'eleni
1r
JWM
smeovdni kapalin
sklodovac .rosto• Provest Opoety noklad0 a vybrat detailni ndvrh
•
r
r
C/1-1 CJH WM ✓M RLW JWM _ JWH CJH
,_
am
1
r
r
fO. 1
--1
-5 illwA
10
r
Znaeky Ganttova diagramu: datum zahajeni price podle harmonogramu
.1
r
_
•••". datum ukoneeni price podle harmonogramu I
tar
f5
celkovi gas prate podle harmonogramu
— vykonana prate
(Kaide vertikalni obdobi pFedstavuje jednu jednotku.Zasu. Pouiijte znaCek Ganttova diagramu nebo "-ideite Cisla net , - "r, ;- •'daje,)
Obi'. 73 .lichard Muth°, & Associate; - 704
specifikast realizaeni staveboich plan praci (1 1/2) (1 f/2) .
1
stavebm podniky, Y)obiclky (2)
zhodnocem nabidek (1)
-0-o-s,--; .- ,.... 0, - 0 ,
4o4. (?)
rv ~ P~,~
,
ve,o,, .o
generdlnipprova Closqvadniho zobzeni Ins/place (1) zarszeni pro zkusebni stavebni manipula;cs provoz
..,.... a
, upravit, dosavadm janzen, na rniste
odsdhova'ni dosavadmho zafizeni
prdce
(2) W (2) (1) view* , pracovm k()
(61
(2)
(3) (1)
0
&soy/ unl tinnost kritickd caste
-31.• f WWI( MIRO a
—
&MOVE
I
5.unora
I
I I
11 bfezna
15. dubne
rererry
Lill
20. kvitna
SEZNAM ASOVi'CH UZLU A tINNOSTI P•ikaz vedeni k zahijen( price KoneEne schvileni metod manipulate s materiilem Schvileni (stareho a noveho) zafizeni pro manipulaci s materiilem 3a) Oddeleni edriby zaEne za provozu s upravami dosavadniho zafizeni pro manipulaci s materiilem Schvileni plinu realizace 4a) Zahijeni pfedbeinich stavebnich praci (rozvody energie apod.). Zaslinl poptivek stavebnim podnikarn
Konen termin pro nabidky stavebnich podnik6 Podpis dohody se stavebnimi podniky 7a) Zaditek pfipravne doby stavebrah° podniku Dosavadni viroba skonEi 8a) DokonEeni aprav, jei mohly bit provideny za provozu zafizeni pro manipulaci s materiilem Zahijeni stavebnich praci Zaslini poptivek (na zafizeni pro manipulaci s materiilem) dodavatelOm
11. Konen termin pro nab(dky dodavatel0 12. Pod pis dohody o zafizeni pro manipulaci s materiilem 13. Schvileni Plinu vicviku pracovn(ka 13a) Zahijeni p•edbeineho vicviku 14. UkonEeni pfedbeineho vycviku 15. Zahijeni instalace zafizeni Zahijeni vicviku pracovnik0 pro obsluhu manipulaEniho zafizeni DokonEeni generilnich oprav dosavad n ich zafizeni 16. UkonEeni instalace zafizeni 17. Zahijeni nove viroby
Obr. 74. Ukcizka pouziti sitoyeho grafu ye Ityrte fcizi S.H.A. V horni Eisti obrazku je sifovSr graf, ukazujici sled Casovijch uzlit a Cinnosti pfi instalaci noveho zafizeni pro manipulaci s materialem ye qrobnim zavocle. Nize je graf pfeveden na harmonogram. Je tfeba si poviimnout CasovS7ch rezery vznikajicich mezi uzly mimo kritickou cestu, ktedch se pouiilo pro konkretni podminky projektu a zivodu.
I1t
zeni pouiivat, aby se yeas nasty nedostatky. ta pozornost ven.ovand temto nedostatkum umoini Uspegnou funkci instalovaneho zafizeni a zaroven posili prestii projektantil manipulace s materialem. Zjisti-li projektant, ze jeho navrh nepini funkci tak, jak by mel, musi provest rozbor nedostatkii. Mohl totii navrhnout deco, co nebylo prakticke. Pracovnici manipulace s materialem moind nepochopili jeho zamer. Obsluha nemuze nebo z rianyrch dovo dodriovat pracovni postup nebo vyu'ivat du zafizeni tak, jak se pfedpokladalo. To jsou zavaine okolnosti, jimii se musi projektant zabyrvat, aby vec co nejrychleji vyjasnil. Pokud se v navrhu musi provest potfebnou zmenu. Koneckoncii se musi s drobqmi nedostatky vidy poeitat; je totii prilis nakladne kaidy detail pfedem zpracovat naprosto dokonale. Pokud se vgak nemDil a neni schopen provozni pracovniky pfesvedeit, aby pracovali se
112
zafizenim tak, jak se pfedpokladalo, musi se s zadosti o zjednani napravy obratit na nadfizene stupne 'fizeni. Po realizaci projektu je zpravidla vhodne zkontrolovat Uspory a naklady a porovnat je s pfedpokladem. Tim se zyfai pfesnost nagich odhado a ziska se spolehlivergi zaklad pro pfigti projekty. Stale doplnovani zaznamil o nakladech je stale dfilaitejk, a to zejmena tam, kde se Casto meni manipulaCni metody. Udriba nebo opravy zafizeni zavisi mnohdy na spravqch zaznamech. Chceme-li dodriovat zasady systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.), spravne ureovat poiadavky a porovnavat naklady alternativniho fegeni, pak pfehled nebo inyentarni seznam manipulaeniho zafizeni a pfepravnich jednotek s vyznaeenim typo, podminek a nakladii budeme zfejme potfebovat i pro .dalgi navrhy.
I
khcrove vstuppnolzigoje i'Q,R,S,T a jejich
motendlu
I. genercilni A.egrenr Mon/p(1/ac
2. dispozice rozbor pohybu 4
znaiorned pohybul
1 I 5. 21,ntlost a pochopeni tnetod monipulace e mote- m(14m pi4dbiin6 ndvr- I by monipulace 7. modifikoce a omezenl
/
/
8.vipolet poiodorkl;
1.
systemati;c4 navrhovanc manipulace S materidlem
materidl Lpohyby materid775 3. metody
—_
L vylvDsj
e
0
1:2?
navrhovcini manipulate s materidlem
,1 vzorce rozs,rene znocky pro ibarernei graftdce vysvdtlivky sin ad. loznod. urdem ploch q dinnostt: , ,„ nP Th plochy pro opracova'ni nebo 1,,,\ `.,. 's intenzita ill " T •--.' cloravy operace ' vyjachtend tlouykou dory toku motet( al u Q montdi a demontdi I -. .. • vzdalenost (0) C> piteprav ictnosti nebo ! us n • pleprova I LE( 't........: i:: yyjddlenor de'lkou ddry p o al••:• '• • ("u manipuladni 'Achy monipulace .::: przeprovnl prdce (PP) la" f •". „ nP „ skladovacr plochy nelip l• • . PP=1 xu skladovdni V nebo dinnosti oranzov0 . :. .. yyjo'cllenci plochou to/cu mezisklady prodleni, jekdni n
I
,
(
•
c ')D
7
'0 E3
Hodnocenr trent' grafg* A
4
a odkuidoci plochy
• . • •
pftildad
S II A )
0- direktni tot'IMY) C- cenlrolro n -kandloq
Abnormcilni velkd Absolutorium, timer doko-; 11 /4 — intenzita nate' (vibormi)
0
2
Imperativni,ddlefitd knperat(vni, Melia vysledky (dobri) intenzita
1/2
1
Obvykld intenzita Ob,vykli (biine) , TIsleclky (dostatedne)
0/1
kontrolo
PP monipulodni systemy.
. hodnocgni intenzdy i barerny 'hodno( pohybu moteriolu kdd popis hodnocem / tn'
Eminentne ( zylail') n o gminentne dare' E/3 velkd intenzita I IN td (relmi doori)
,
F-1 plochy pro Icon frolic, *hied, zkougent' w)norma ASHE plochy pomocm;ch sluieb (ptVatd pro metodu . i t j admmistra (vnt plochy
varionty no'vrhu manipulace
blokovi schimq systematickeho
zdkladmitidale
znodky virobncho postupu a dinnosti
I
U
0
neviznamni _ intenzita
ir+0 edrkovond (tedkovond) ddro rood,' polovild hodnohi mei( drdmo sousedmini podnoceminii so pismeno se nark uvede znomenko minus.
Obr. 76. Systematicke navrhovani manipulace s materidlem ( S.H.A. ) — souhrnmi pfehled
nedalelitd vOledky (slabi) ikrto' se, nemoine'
0/0 X 1 -1
Zaver
Systematicke navrhovani manipulace s materialem- , (S.H.A.) je univerzalne pou'Zitelny pfistup ke zpracovani ka'ideho rozboru a navrhu manipulace s materialem, zajiStujici pevnou metodiku ieSeni a fadu konkretnich postupti. 1) Metoda S.H.A. Setfi 6as, pomaha realizovat duleiite zavery, doclava rozhodnutim vedeni organizace vegi vahu a zabezpeCuje prostiedky pro vycvik a prohlubovani znalosti projektantit. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) se sklacia ze zakladnich fazi, blokoveho schematu postupu a smluvenych znaeek. Prato se easto oznaCuje jako postup systemovy. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) definuje zakladni vstupni iidaje — P, Q, R, S a T, nutne pro feSeni vSech rozborii a nivrini manipulace. Ure'uje jednotlive etapy blokoveho schematu, ktere je tieba dodriovat, a pripouSti, ie se rozborove postupy pii zpracovani projektu mohou lisit podle zavodu nebo konkretni situace. Blokove schema vychazi ze tri zakladnich prvka, na kterYch spoCivaji vSechny rozbory metod manipulace: z materialu, jeho pohybu a manipulaenich metod. Cilem tema vSech rozborfi je ure'eni nejvyhodnejSich metod manipulace. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) definuje manipulaeni metodu jako system pohybii, zafizeni a pie-
pravnich jednotek.
Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) se zabyva sledem einnosti, kterymi kaidy rozbor manipulace prochazi, tyto einnosti definuje a eleni do etyf zakladniclz fcizi. To pi-ispiva k snazSimu pochopeni poaite rozborove metody,
1 ) Obrdzek 75 (str. 114), pfeyzaty z druhe strany obalky americkeho originalu, shrnuje jegfe jednou zakladni pojmy manipulace s materialem. Obrdzek 76 (za str. 112), otiktenY na
pomaha pri zpracovani e'asoveho rozvrhu projektu i zajiSteni jeho testy vSemi etyimi fazemi, napomaha oddelit velke problemy od menSich problemii, zaji5tuje soulad navrhu a fyzicke instalace manipula6niho zahzeni s dispozi'enim feSenim, koordinaci vYTroby a Hzenim zasob, naroky na energie a konstruk6ni prvky budov. Systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) pracuje se souborem smluvenfth znalek, ktere slouii k hodnoceni intenzity pohybu materialu, k ozngovani ploch (prostorn) einnosti, kde pohyb materialu za6ind a konei, k hodnoceni variant metod nebo navrhu. Krome toho systematicke navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) zavadi zvlaStni zpilsob zeiznamu konkretnich metod
manipulace.
I kdyi zasady systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) mohou byt pro mnohe Ctenafe Casto nove, verime , ie jeho hodnota je pi-edevSfm v organizovanem logickem postupu, kterym se fidi. VSichni zpracovatele navrhii, ktefi tento postup zvladnou tak, ie se pro ne stane banYm, si zajiStuji automaticky 6asovou rezervu pro dalSi rozborovou a navrhovou praci, a tim i mOnost dosahovat lepSich vysledkii za stejnou dobu nebo stejne dobrych vysledkiit za kragi dobu. Velkym pfinosem systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.) je zejmena jeho ikelnY postup, ktery umoinuje projektantihn zajistit organizovanou ucast pracovnikti, zabYvajicich se feSenim manipulace s materialem, nebo tech provoznich pracovnikii, jichi se nivrh manipulace s materialem tyka.
avrte strany °balky originalu, diva celkoyY pfehled o metod systematickeho navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.). (Pozn. red.)
113
1.
y
_____
D- ?t/[ 4x4
-..*:-‘ I 1p
2.
I
(P s
t.
= R Q ■ I P R © .
Ct
3.
1 4.
,r,
o\
6.
0 /V 0 / \ 7 \ / \ 0 E> {-:✓ E) I
t
1 III
I lift I Hi_ 1 6crs ....-
PP =
7.
8.
ao
pixeprovni prdce
9.
1. ROZMER, 2. VAHA (OBJEMOVA HMOTNOST), 3. TVAR, NEBEZPECi POSKOZENI, S. STAV Pet zakladnich fyzickich charakteristickych znaka ovliviSujicfch pl'epravitelnost materialu
Kaidi POHYB materialu se sklida z naloieni, p•epravy a sloieni
Manipulate s materialem je pomocnou i innosti vYrobnich operacf a skladovani, pf-estoie iidna hlavni Zinnost se bez of nemUie obejit
Vnerii dopravnI phpojeni Metoda systematickeho 1 Generalni manipulace navrhovani manipulace Detailni eieni manipulaces materialem ma Realizace ttyri faze
fixn(a prominni nols/ady
Naklady na manipulaci s materialem zahrnuji fixni (investiEni) naklady a promenne (provoznf) naklady
N415
a bC :' 13 "0
Om yeti je pf.epravovany objem, tim nrisl jsou naklady na jednotku p•epravy
b
C
10.
mnolstvi
/...
3
C 4, Ge
tim veal je poet druha virobkil nebo materialu, err vyitf jsou naklady na jednotku p•epravy
pact
druht;
Obr. 75. Zdkladtif pojmy z oblasti manipulace a materialem
114
kliEove vstupni uclaje
Pfepravni price (PP) se rovni intenzite" toku materialu (I) nisobene vzdalenostl pFepravy (D)
I. D
—
,
P produkt — material, vyrobek (CO) Q kvantita — mnoistvi (KOLIK) R reproduUni proces, smer dopravy (KAM) S sluiby (POMOCI EHO) T (KDY a JAK DLOUHO)
4. pozor, klehlci I
Inteprora
5.
MATERIAL zaklad 1 kaideho navrhu manipulate POHYBY s materialem METODY ... vidy nutne
PHlohy
Poeitinf s jednotkami „Mag"
Shrnuti systematickeho projektovard (S.L.P.)
116
Z6sady manipulace s materialem Klasifikace zafizeni pro manipulaci s materialem
122 127
128
PitiLOHA I
POdiTANi S JEDNOTKAMI „MAG"')
Pfi rozborech mnoistvi pfepravovaneho materialu se pouiiva rfiznych mernych jednotek. Pro vysokou pec je touto jednotkou tuna, pfi rafinaci olejfi jsou mernymi jednotkami litry nebo krychlove metry, ye mlYne na mouku nebo pfi manipulaci se zrnem jsou to opet tuny. Ve skladu s rozmanitYm sortimentem vyrobkil mohou bYt nejvhodnej'ai pfepravni jednotkou automobily nebo palety. K vyjadfeni dopravniho qkonu se pouilva nasobku rfiznych mer, napf. tunokilometrfi, kilogrammetrfi nebo nasobku intenzity pohybu materialu a pfepravni vzdalenosti. V konane fazi rozboru bude samozfejme dulelity i skuteeny pfepravni Cas na pfislugnou vzdalenost. U vYroby s rozmanitou skladbou sortimentu, v nii se pouiiva rfiznych druha materialu, nebude ani vaha, ani objem vhodnou mirou. Take pro generalni fegeni, ktere pfedchazi kaidemu navrhu a rozhodovani o metodach manipulace s materialem, neexistuje jednotna pfepravni nebo nakladova jednotka, ktere by bylo moine pouiit jako spoleeneho jmenovatele. V takovych pfipadech je velzni uiiteena jednotka zvand „Mag". Jednotka Mag (z magnitude = veliCina) byla vytvoi-ena k tomu; aby mefila pfepravitelnost materialu. Hodnoti se ji material, vyrobek nebo naiad materialu, bez ohledu na to, jak se s nim bude manipulovat nebo jak se bude piepravovat. Nasobi-li se tato jednotka pro ureitou poloiku poCtem kusfi, urei se intenzita pohybu materialu, tj. intenzita materialoveho toku. Pojeti jednotky Mag ma pochopitelne sva omezeni, nebof jednotka sama zavisi na metode manipulace, a to jak s ohledem na pfepravni prostfedek, tak i na manipulaCni zafizeni. Pokud vgak tyto dva Cinitele nejsou znamy — a tak tomu bfra temef pfi kaidem teoretickem rozboru vYrobniho toku, je pouiiti jednotek Mag pravdepoclobne nejlepgim zpiisobem, jak mefit a porovnavat relativni obtlinost manipulace pfi pfeprave nejrfiznej§ich druhfi materialu. eINITELE OVLIVAUJiCi PREPRAVITELNOST
Existuje mnoho einitele, ktere mohou pfepravu materialu nebo manipulaci s materialem zjednoduait nebo naopak zkomplikovat. V zasade je lze rozdelit takto:
rozmery (velikost) pfedmetu, skladnost nebo merna vaha2), tvar pfedmetu, nebezpeei pogkozeni materialu ci zafizeni nebo nebezpeei, jemu'i jsou vystaveni zamestnanci, stay materialu nebo pfedmetu, hodnota nebo cena pfedmetu (uvadi se jen v ureitych pfipadech). S ohledem na tyto rfiznorode Cinitele je obtiine mefit a porovnavat usili vynalo'iene na pfepravu nebo manipulaci rfiznorodych pfedmetfi a materialu. Pfesto je moine ureit relativni snadnost ci obtiinost pfepravy tak, le se tyto Cirntele systematicky utfidi a vyjadfi Ciselne. DEFINICE JEDNOTKY MAG
Jednotka Mag udava zakladni hodnotu velikosti pfedmetu, kterou snizujeme nebo zvyiujeme s pfihlednuhodnotcim ostatnich einitehi. Tim ziskame jednotku pfislugneho pfedmetu nebo materialu. Jednotka takto stanovend je pak mirou pfepravitelnosti pfislugne poloiky. Podle definice odpovida 1 Mag (jednotka) pfedmetu nebo kusu materialu, ktery
tim
se maze snadno driet v jedne ruce, je dostateene pevny, ma kompaktni tvar a da se stohovat, Z knihy Muther, R.: Systematicke projektovani (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972 (upraveno). Vaha (hmotnost) pfedmetu se neuvidi, protoie u k' aZd ' eh° materialu je vztakna k velikosti pfedm6tu. Absolutni vahu nahrazuje mema vaha, sypna vaha nebo hustota, popf. skladnost. (Pozn. autoni.)
116
malo podleha po5kozeni, je dostateene CistY, tuhy a staly. Typickym pfikladem pi-edmetu odpovidajiciho jednotce Mag je 5palik sucheho dfeva, hrube prifiznuty tak, ze jeho objem je asi 150 cm3 (v orig. 10 krychlovych palm)); je to tedy krychle o nee° vet:s'i neZ 5 x 5 x x 5 cm (v orig. 2 x 2 x 2 palce). Kdyby se deset nejakYch pfedmetil nebo deset jednotek ureiteho materialu pohodlne veglo do jedne ruky, mel by na danem zaklade kadY jednotlivy kus hodnotu jedne desetiny jednotky Mag. Balieek dvaceti cigaret je jednotky Mag. Pfedmet, ktery musime driet obema dlanemi, pfiloienyrni k sobe, bude mit hodnotu 2. Podle teto hrube, ale jednoduche stupnice je mane stanovit soubor zakladnich hodnot pro typicke piedstavitele pololek materigu. Definice zakladni jednotky bere za zaklad pfedmety, ktere je mane driet v jedne ruce, ca ovgem neznamena, ie pAjde o rani pfepravu. Jde pouze o vhodne vystiieni velikosti, ktere nerna nic spoleeneho se zpasobem manipulace s materialem nebo s pfepravnim zafizenim. Neznamena to ani poeet ktere lze uchopit jednou rukou, ale poCet piedmetii, ktere maZeme driet v jedne ruce bez piedbeine piipravy. Obr. 77. ZAKLADNI HODNOTA — dINITEL A
100 lagoritmickd stupnice
0001
0,01
(cm 3; 4015
0,15
1 10 100 velikost ( krychlove poke) 1,5 15 150 1500
.a1
1000
10000 100000
15000
150000 1500000)
Krlvka ukazuje vztah mezl velikosti (objemem) a zakladni hodnotou. Zakladni hodnota neni pfimo timerna velikosti; Zim je objem pfedMetu vettl, tim je relativne snazti preprava jeho jedne objemove jednotky. Pri mefeni objemu se pouirvi vnejtich rozmer0 a neodelitaji se vnitimi dutiny nebo nepravidelne obrysy. Stupnice: Objem krychlove palce 0,005 0,1 1,0
zhruba cm 3
(cm 3 pfesne)
0,1 1,5 15
(0,08) (1,64) (16,39)
10
150
100 1 000 10 000 100 000
1 500 15 000 150 000 1 500 000
(163,87)
1,5 dm 3 15 dm 3 150 dm 3 1 500 d m 3
(1 (16 (163 (1 638
638,70) 387) 870) 700)
Jednotky Mag
1/200 1/20 1/4
1 Mag 3112 10 25 50
117
Jednotky Mag se pouiiva misto objemovfth mer z nekolika palcoq a metric14 system maji odliane jednotky. Dale u urCitfth druhd materialu nebo vyrrobkii, napf. u tenkyrch tabuli nebo velmi dlouh3ich pfedmetii, je sice moine merit „objem", ten vaak nevyhovuje nagim potfebam. Nadto neexistuje pHma zavislost mezi pfepravitelnosti nebo moinosti manipulace a objemem pfedmetu, take je zapotfebi najit nejak), pfevodni koeficient nebo jinou mernou jednotku. Koneene, poeltani v tradie'nich objemovfth jednotkach je mnohem pfesnejai, nei je v teto fazi vabec moine a potiebne. VELIKOST ZAKLADI■111-10 tINITELE
Na obrdzku 77 je stupnice zakla dnich hodnot jednotky Mag pro razne objemy pfedmetu. Je zfejme, ze zakladnf hodnoty nejsou pHmo timerne objemu nebo objemove velikosti piedmetu. Obrdzek 78 ukazuje pliklady typickl. ch piedmeta a jejich pfislu'ane zakladni hodnoty. V praxi miiie kterfroli podnik dopinit tyto pfiklady svyrmi typickyrmi qrobky. MODIFIKUJICI tINITELE
Tabulka na obr. 79 obsahuje doporuCene modifikujici hodnoty. Tyto Cinitele jsou vyjadfeny ve stupnfch; rozdfl o jeden stupen (a to yak smerem nahoru, tak i dolii) se rovna 25 %nimu zvyraeni nebo snfzenf zakladni hodnoty. Hodnota v jednotkach Mag jakekoli poloiky je vyjadfena vzorcem:
A + [114 x A (B + C + D + E + , kde A je uvedeno v jednotkach Mag a B, C, D, E a F jsou pHsluka Isla (stupne) podle tabulky (obr. 79). Pfiklad Ctyizasuvkova kovova lisovana a svafovana kartoteka bez nateru a zasuvek ma v jednotkach Mag tuto hodnotu: A 30 jednotek zakladni hodnotyl) D 0 E 0 B —2 stupne F 0 C +1 stupefi Celkem tedy: 30 + [1/4 x 30 (— 1)] = 30 + [1/4 (— 30)] = 30 — 7 1/2 = 22 1/2 . V)isledek je moine zaokrouhlit na 23 jednotek Mag. ZAKLAD A PI ESNOST
V)IpoCet hodnoty v jednotkach Mag je jednoducV. Pri urCite zbehlosti je moine provadet vyrpaty rychle a zpameti. U fady , poloiek nebude pfitom nutne modifikujicich Ciniteld vfibec pouift. Ti, kdoi budou pfepravitelnost pfedmetd malt timto zpdsobem poprve, must si uvedomit, ze hodnota v jednotkach Mag se maze u jednotlivYrch poloiek od operace k operaci. nape. u kusu plechu, kteq se lisuje, u v)irobku, kter)i se lakuje, nebo u obalu, kteq se pini. Je nutne si take uvedomit, ze pfi montaii jedne sou6asti s druhou se hodnota v jednotkach Mag pro obe soueasti zmeni na hodnotu smontovaneho celku, ktera je zcela jina. Pfesnost tohoto systemu se pohybuje v rozmezi 25 %, take neni duvod, pros6 eisla nezaokrouhlovat. Pillstupiloqch hodnot lze sice pouift pro kteroukoli z modifikujicich hodnot, avaak dosahneme tim jen vetgi pfesnosti modifikujicich hodnot, ana tim zpfesnime vlastni zakladnf hodnotu pfedmetu. Kdyby se stab, ze obdriime zapornou Arslednoti hodnotu, tj. zapornyr poet jednotek Mag — to se vgak stava jen zfidka — stanovime spodni mez jako 25 ze zakladni hodnoty A. V teto souvislosti si musime uvedomit, ze metoda vyrpoetu hodnoty v jednotkach Mag nenf zalo'iena na vedeckem vfrkumu nebo matematickem rozboru. Vypracovali ji pro prakticke potfeby konkretnich pro1)
118
danSrch geometrickou velikosti pfedm6tu (porn. gekl.)
Obr. 78. PikiKLADY HODNOT VELIKOSTI — tINITEL A 1)
Pi' I kl y (* vyrobky uvedene na fotografiich)
Zikladnl hodnota
ZivlaEky dlouhe 1/4" (6 mm) Podloiky o prumeru diry 1/4" (6 mm) *Matice 7/16" x 3/16" (11 x 5 mm) *grouby 1/2" x 1/4" (12 x 6 mm) *Mali kostka cukru
1/200 1/150 1/50 1/50 1/16
*Skleneni kuliEka *Pioche zipalky *Domici pojistka *BaliEek cigaret *Dfeveny asi2" x 2" x 2" (5 x 5 x 5 cm)
1/16 1/6 1/4 1/2 1
*Plechovka s barvou; obsah 1 I itr *Ctyr-litrovi plechovka (vEetne driadla) *Krabice pro maloobchodni prodej bot *Domici kbelik Stolni kartot6ka na korespondenci
3 6 9 11
*Dvacetilitrovi plechovka na benzin Plni kartotekovi zisuvka *Dvouzisuvkovi kartotekovi skiIiika Normalizovani cli-eveni paleta 4' x 4' (120 x 120 cm) ttyr-zisuvkovi kartotekovi ski i i
12 18 24 28 30
Domici vana Naloieni paleta, 4' x 4' (120 x 120 cm), nlzko loieni *Naloieni paleta, 4' x 4', stfedne loieni Naloieni paleta, 4' x 4', vysoko loieni Telefonni bud ka
36 38 44 48 50
1)
5
Z knlhy Muther, R.: Systematicke projektovini (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972.
119
Obr. 79. MODIFIKUJICI INITELE A PkIDAVNE HODNOTYL) Kaidf „stuperi" se rovna 25% zvigenf (nebo snfien1) zakladnf hodnoty (tinitele A) StupeI —3
B. Skladnost nebo merna villa —
C. Tvar*) Velmi ploch)% a stohovatelq nebo pine zpeisobili pro ukladani do svazkei*) (archy papfru nebo plech)
D. Nebezpet1 pogkozenf
'
E. Stay —
—
—
—2
Velmi lehk)% a prazdni (neskiadni plechovi predmet)
Zpilsobilif k snadnemu stohovinf nebo ukladanf do svazko (biok papiru, polOvkovi talif)
Nepodleha iidnemu pogkozeni (grot)
—1
Lehki a neskladni (rozloieni. krabice z \finite lepenky)
Zpasobili k pomerne snadnemu stohovani*) nebo k dobremu ukladanf do svazkii (kniha, tajovi galek)
Podleha zanedbatelnernu poikozeni nebo nepodleha pogkozenf (kompaktnf odlitek)
0
Stredne teiki (gpalfk sucheho dreva)
V podstate ttyrhranq s urtitou zpbsobilostf k stohovinf (gpalfk dreva)
Podleha ponekud pogkozenf (drevo rezane na mfru)
disti, tuhi a stab% (gpalfk dreva)
+1
Dosti talk)", a jednoliti (*Iron% odlitek)
Dlouhi, zaobleni nebo ponekud nepravidelq (pytel zrnf, kratki tyt)
Podleha pogkozenf rozdrcenfm, rozbitfm, pogkribinfm (lakovane dfly)
Zaolejovani, drobni, nestalje nebo obtiin)% pro manipulaci (zaolejovane trfsky)
+2
Teiki (masfvnlodlitek, qkovek)
Velmi dlouhi, kulati nebo nepravidelni (stoInf telefonni pristrop
Podleha snadno pogkozenf nebo znatnemu pogkozenf (obrazovka)
Konzervovani, horki, veimi drobni nebo kluzq, veimi obtiini pro manipulaci
Velmi dlouhi, zakrivenif nebo veimi nepravidelni (ocelovi, nosnik)
Podleha velmi snadnO pogkozenf nebo velkemu pogkozenf (krigialove sklo)
(Lepkavi povrch)
Velmi dlouhi a zakriveni nebo obzvligte nepravidelq (tvarovane roury, drevene kreslo)
Podleha velmi snadno znatnemu pogkozeni (kyseiina ve sklenene nadobe, vibugniny)
(Tavena ocel)
=___.----
. +3
+4
Velmi tali a masivni (zipustka, olovenje biok)
—
F. Hodnota (nebo cena) pololky nenf mezi tinitell uvedena, nebo zpravidla neovliviluje volbu druhu prepravy v ramci zavodu. Pete pri manipulaci — s ohiedem na cenu manipulovaneho materillu — byia zahrnuta do tinitele „nebezpetf pogkozenf". Jestliie vgak nage situate vyiaduje modifikaci jednotky cenovou hodnotou, muieme si urtit vlastni nuiovou mez a vytvorit potrebnou stupnici. *) Jestliie se Noche predm6ty nebo p'tedm6ty, ktere Ize uldddat do svazkO, prepravujf ve stozIch nebo svazcich, pak je treba pri mereni vgech gesti tinitei uvaiit tento jednotkovi stoh nebo svazek, a nikoiiv jednotlivi predmet. 1 ) Z knihy Muther, R.: Systematicke projektovinf (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972.
jektd projektanti tri raznych state. System by] pak oveien v praxi a zpracovan do teto formy, ktera se osvedeila. Pouziti vypoetu hodnot pomoci jednotek Mag vysvetluje obr. 80. Je to typickY pfiklad systemu, pri nemi prochazeji vyrobou nejriiznejg druhy vyrobkil nebo materigu, ktere se meni, takie se neustge meni i jejich pfepravrtelnost. Pouziti jednotek Mag je totii nejvic opodstatneno pri raznorode vyrobe a montaii, kde neexistuje ani univerzalni zafizeni pro manipulaci s materigem, ani univerzgni piepravni jednotky. Jednotky Mag sphiuji poiadavek spoleene jednotky pro mefeni povahy materigu z hlediska pfepravy.
Obr. 80. POUZITI WPOtTU V JEDNOTKACH MAG 1) Kiklad se tyka zavodu vyribejiciho nadobi a nRini pro restaurace a nemocnice. Ukazalo se, ie je tFeba p•emistit virobni dilny. Pfi navrhovini nova dispozice projektanti zjistili, ie vedina rianych Virobkii prochazela raznYmi trasami materialoveho toku. Proto bylo nyni zihodno seskupit zafizeni podle vyrobniho postupu. Dispozice byla navriena na zaklade intenzity toku materillu mezi kaidymi dvema dilnami, Byla vypracovana tabulka „odkud—kam" (gachovnicovi tabulka), do ktere byly zaneseny Odaje o pray& A takto ur'eovali projektanti intenzitu pohybu mezi raznymi dilnami: Pfedmet: kovova michaci misa o prilmeru 9 palce (230 mm) Postup: odstrlieni
k osti'Veni
lisovani ostfileni Nivrh kapacity: 10 000 roEne Vipaet jednotek Mag pro pohyb
od „
lisovoni
„od lisovini k ost•ieni" A = 4 jednotky Mag B = —2 stupne C = —1 stupen D= 0
Poet jednotek Mag nisobeni planovanym mnol-
E = +1 stupen
stvim kusel se zaprge do pfisluineho ok6nka tabulky
F = —
„odkud—kam", jakoito mira intenzity toku mate-
Visledny modifikujicilinitel = —2 stupne
Poet jednotek na 1 kus = 4 + [ 1 /4 x 4 (-2)] = = 4 — 2 = 2 Mag/kus Intenzita toku = 2 x 10 000 ks/rok = 20 000 Mag/rok
rialu mezi
Tobulka odkud – kom"
Immitmowommo NmEntur ipalINIII 1111111111111111111110 imi ■111•111
11111.11111111111111•11111111111111 11111111111111111111€1111111 ■1•111
Celkova mnoistvi zjiitena podle koneEne tabulky „odkud—kam" pi•edstavuji celkovou intenzitu materilloveho toku Vieth souZisti nebo virobk0 mezi \demi dilnami.
1)
Z knihy Muther, R.: Systematicke projektovini (S.L.P.), 2, vyd. Praha, SNTL 1972.
121
PRILO HA II SH RN UTI SYSTEMATICKEHO PROJEKTOVAtsli (S.L.P.)')
Systematicke projektovani (S.L.P.) je organizovany, univerzalne poUitelny postup zpracovani kaMeho projektu. Je zakladni a realistickou metodou jak pro projektovani kancelaii a laboratori, tak skladtt nebo vyrobnich objektu. Je vhodna pro male i velke rekonstrukce a pro vystavbu novych budov nebo zavodti na „zelene louce". Systematicke projektovani (S.L.P.) se sklada z projektovych fazi, z blokoveho schenaatu postupu a; ze souboru smluvenych znaeek. CTYRI FAZE PROJEKTOVAN1
Od poCateeniho schvaleni vYchozich udaju az k fyzicke realizaci prochazi projekt postupne etylini fazemi. Fazi I nazyvame situovcini (viz obr. 81). V teto fazi musime rozhodnout o tom, kam pfislugnou plochu umistime. Nemusi to nezbytne znamenat problem vyberu noveho stavenigte ei mista. asteji jde o rozhodnuti, zda novy navrh nebo uprava dosavadniho stavu bude provedena na stejnem miste, zda dosavadni skladove plochy uvolnime pro novy projekt, nebo zda bude novy projekt realizovan v nove budove nebo na jine ploge, kterou lze ziskat. Fazi II je generalni reseni. UrCuje zakladni rysy projektu, velikost, vztahy a tvary kaide vetgi einnosti, oddeleni nebo plochy. Fazi III je navrhovani detailni dispozice, ktera jii ureuje umisteni kaideho stroje a zalizeni. Fle rIV je totoind s realizaci projektu. Tato faze S.L.P. zahrnuje jakinavrh planu "realizace, tak jeji fyzicke ovedeni. Ctyl-i faze systematickeho projektovani nasleduji po sobe a v zajmu lepgiho vysledku by se mely sousedni faze Casteene piekrYvat. Faze I a IV S.L.P. nebYvaji zpravidla soueasti vlastnich projektovych praci, i kdyi jimi musi \Tidy projit vgechny projekty. Proto budeme venovat pozornost pfedevgim vlastnim projektovym fazim: generalnimu fegeni (II) a navrhovanf detailni dispozice (III). IffCHOZI ODAJE PRO VYPRACOVANI PROjEKTU
Drive nei si blize vgimneme fazi II a III, meli bychom si fici jake skuteenosti a informace musime shromaidit pro praci na projektu. Snadno si je zapamatujeme, budeme-li postupovat podle „abecedy projektanta", symbolizujici zakladni prvky projektovani P, Q, R, S, T. Kaidy projekt zaeind temito prvky nebo na ne navazuje. Jsou zakladem pro vypracovani projektu: produkt vYrcibek nebo material veetne jejich druhtt a charakteristickych znakii; Q kvantita mnoistvi nebo objem kai'deho druhu nebo poloiky materialu; R reprodukeni proces — operace, jejich sled a vyrobni stroje a zafizeni; shliby nebo pomocne einnosti podporujici vyrobni operace; T t — eas, ktery vychazi z P, Q, R, S; tento ildaj potfebujeme pro planovani projektovych pracf. ,
Analfrou techto zakladnich prvkit — zvlagte u pestfejgiho sortimentu vyrobktt se slaitejgimi vzajemnYmi vztahy mezi P a Q — ziskame zakladni udaje ktere potfebujeme k zahajeni rozborovych a projektovych praci. ,
1)
122
ZhuStenY obsah knihy Mother, R.: Systematicke projektovani (S.L.P.), 2. vyd. Praha, SNTL 1972.
I
Z
o)
I
situovani genercilni t'egeni II detail. dis•ozice 17
vstuoni ddoje (P,Q,R,S,T)o&nnosti
I
real izace
—, cos ___ _ _.......___ _......_ ____
I I I I I I
1,
........._,,,,....- 2. vztohy dinnosh
tok materidlu
i if
3.schima tokp a
OnvOliP
(neb
J
4 poiodayky na prostor(alochy)
1*-----
5. prostor(p11 k dispozio
6. schema vztohti prostora (ploch) * 1. vztahy 4. -.... ' , k projektovanl 2. prostor(plocha) 3. usporqddrd (dprova)
7 modifikujici podmihky
---0,.. --0---,-
-,----- 8, proktickg' -E---omezeni
ncivrh X nOvrh Z
2
no'vrh Y
-it , ----ig.zoce;::----vac ant vysledna , . 6 vyvoi• -----_ cipinei blokovei sch6(ma dispozice zkla dm (icicle * zjednodusene sche'ma S.L.P le systematicke'ho projektovdni (S.L.P.)
*
--4.-
znolky vy'robnlho .4 rozifiend znolky pro ureeni:barevne hodnoceni' pismeno e k e pgOet hodnoceni , barevne' , car ..c05‘ einite hi postupu o Jinnost, ploch a dinnost, I oznaeni \`'. bIt'zkosti m : hodnoceni cl I , Absolutorium , te'mer'' dokonalo / A 0 opracovdnic dprovo 1 zelend A 4 // A bsolutng nutnd ; eervehl 0 operace 1 (vVborni) 1111111111111111111111t111111E11111111111111111111111111111111111 jeryeno i .montcit 0 a demontol Eminentner dobre C Eminentne (zyla'gr) nutria pot' • • , E 3 C> doprova - Tvelmi dobre) flute ti J....__ , lir:Perch' vni" , d u/ elite v)isled- 1 N ; zelene V sklodovdni V skladovdm' Irnperativni (dalelitch "4 V7 2 ' hula ky ( dobre) '4, \.\\\\.\\•- \\\-\\\\\,\\\\\ \\-\\•-•\• , prod,leni raeziskiagy a Obvykle y;sledky (dostatehe'); 0 Obvykld , modre' tiuto' 0 1 dekom I L, odkladoct plochy , Ul neddleiite' vAledky lli neviznamno U E kontrolo dohled, zkougen6 1 modra - (slobe) . , U - (nedulelitri) co kontrola
■
D
D
■
; ■ ,
slyiby p pomocne I modra * norma ASINE(phia- 0 cinoostl (plochy) 1 to pro melodu SIR) 0 odministrativni plochy i hnkci
-
MN
XX
\Am/
Arta' se , neiddouci hnidi iso
Arta' IN Eini
-
,,v
noprosto neiddouci ; clung'
.,.t. ,.,
--
Obr. 81. Systemcaicke projektovdni (S.L.P.) — souhrnq pfehled
se,nemol he' ∎ X
Cop y ri g htRichard Muther & Associates
FAZE II BLOKOVEHO SCHEMATU POSTUPU S.L.P. - GENERALNiftE§ENI
Rozborova Cast praci na generalnim faeni projektu zaCind studiemi vyrobku a mnogstvi a jejich yzajemnYch vztahti — viz obr. 81. Potom nasleduje rozbor toku materialu. K vYrobnim plocham potf-ebujeme zaroveii urCit pomocne slugby. Kancelafe, laboratofe a zavody yyrabejf.cf male vyrobky (nape. miniaturni souCasti) postradaji typickY tok materialu, kterY by se mohl stat zakladem dispozieniho resent. Proto zpracovani diagramu vztalul slugeb nebo jinYch cinitelu je Casto stejne ucinne jako zpracovani schematu toku materialu. Tyto dva druhy rozborti se potom kombinuji do schematu toku materialu a (nebo) vztahu einnostf. Wane Cinnosti nebo oddeleni se dispoziene znazornuji zatim bez ohledu na skuteCnou velikost projektovanYch podlainich ploch. Pied urCovanim plo§ulich poiadavki je tfeba provest rozbor vyrobnich strojti a zafizenf a navazujicich slugeb. Idealniho stavu se dosahne bohugel malokdy. Plane pogadavky je proto nutne konfrontovat s pouiitelqmi plochami. Teprve potom lze yypoCtenou plochu „zavesit" na schema vztahii Cinnosti tak, abychom dostali schema vztahis ploch. Vyznam a hodnota tohoto schematu je zfejrna. V teto fazi se tatig vztahy a plochy spojily. Schema je temef dispozienim fegenim. Nemusi vgak byt jests fegenim efektivnim, dokud neni provefeno a upraveno, podle modifikujicich podminek, ktere je ovlivnujf. Path mezi ne napf. zakladni otazky manipulaCrach metod, vyrobnich zvyklosti, bezpeenosti price apod. Kaidou potencionalne dobrou myglenku tykajici se "resent shora uvedenYch problerns je tieba jests pfizpusobit pogadayktirn praxe, pfedstavovanympraktickjimi onwzenimi, jak je vidime na prave strane blokoveho schematu (obr. 81). Po uprave navrhe na zaklade modifikujicich podminek a praktickYch omezeni vgechny navrhy znovu pfezkougime. Navrhy, ktere maji praktickou hodnotu, ponechame, a ty, ktere neobstaly, odlogime. Kdyi se vzdame navrhti, ktere neobstaly, zbude nekolik variant fegeni. Vgechny mohou spinit danY liCel a mit svou hodnotu. Jsme vgak ve fazi, kdy musime rozhodnout, kterou z techto dispoziCnich variant vybereme. Jednotlive varianty fegeni nazyvame navrhem X, navrhem Y a navrhem Z. V teto fazi bychom meli vypracovat pfedbeiny rozbor naklada a zaroven zhodnotit ukazatele (nevyeislitelne Cinitele). Vysledkem techto hodnoceni je volba nejlep51 varianty. Tento hodnotici proces Casto vyvolava zpracovani nove, jests leai varianty, ktera je zpravidla kombinaci dvou nebo nekolika posuzovanych variant. FAZE III BLOKOVEHO SCHEMATU POSTUPU S.L.P. - DETAILNI DISPOZICE
Ve fazi III S.L.P. se zabframe detailni dispozici, tj. detailnim rozmistenim strojii a zafizeni, uliCek, skladov3'rch regalti. Detailni dispozice je tfeba vypracovat pro vgechny Cinnosti nebo oddeleni navrienav generalnim fegeni. Na obrdzku 81 vidime, ze faze III se Casteene pfekrYva s fazi II. To znamena, ze jig pied dokonCenim generalniho faenf se musime zabyvat nekterYmi podrobnostmi. Musime napf. pfesne ureit polohu dopravniku, dfive neg tringeme rozhodnout o koncepci generalniho fe5eni, ca je klasicky pfipad Casteeneho pfekrfrani rozborovY'rch praci, ktere zavadeji projektanta do detailniho fegeni urCitYch ploch jests pied ukonCenim faze II. Zdfiraznili jsme jig nejednou dfilegitost tohoto pfekryvani a nesmime je tedy pustit ze zfetele jenom proto, ze podle blokoveho schematu probirame generalni faeni oddelene od faze III — detailni dispozice. Pfipomeilme si, ge detailni dispozici musime vypracovat pro kaidou navrhovanou plochu. V5echny upravy Ci piesuny mezi plochami jednotlivych oddeleni nebo Cinnosti musime proto provest drive, neg vypracujeme detailni fegeni techto ploch. To ma samozfejme vgdy za nasledek urCite lipravy generalniho fegeni. Je proto delegite, abychom se nenechali prilis spoutavat generalnim fe5enim zpracovanym ye fazi II. Pfi zpracovani detailti jednotlivych ploch intigeme generalni fegeni upravovat nebo menit. Zakladrif koncepci generalniho resent nesmime pfitom ov5em poru5it. Detailni dispozice se zpracovava podle stejneho blokoveho schematu jako faze II. Tok materialu se nyni stava pohybem materialu uvnitf kaide jednotlive plochy nebo oddeleni. Vztahy einnosti se v teto fazi stavaji vztahy Cinnosti uvnitf jednotlivych oddeleni. Stejne tak plane paadavky se nyni vztahuji na plochy potfebne pro kagdY jednotlivY stroj a zafizeni Ci pomocnou Cinnost. Schema vztahtt Cinnosti nabYva formy hrubeho uspdadani maket nebo modelti ftrojii a zafizeni, lidi, materialu nebo vYrobkti. V teto fazi dojdeme k nekolika variantam pro jednotlive dilny. Musime proto i zde volit variantu nejlepg,,,a to stejnym zpiisobem jako ve fazi II. Jen udaje budou podrobnejgi a rozsah vetgi nei ye fazi II. Rekli jsme jig, ge systematicke projektovanf (S.L.P.) je univerzalni metoda, ktere mezeme pougit u ygech projektfi, at jig jde o projekt zavodu, kancelafe nebo jineho druhu einnosti, vyvolavajici potfebu pracovnikti a materialu. Zfskali jsme tim zakladnf, vidy stejnY metodickY postup, umogimjici zpracovani rtiznYch vychozich udaje P, Q, R, S a T, danych urCitou Cinnosti nebo vyrobou. Pro pfipad, ge rozbor toku
124
7
Obr. 82. Metoda S.L.P. v praxi
materialu bude merle vYznamnY, zatimco studie vztahil Cinnosti bude naopak dfileiitejg — napf. u kancelafskych a laboratornich ploch — lze popsaneho blokoveho schematu projektovych postupu velmi pruine pouilt i pro tento druh projektoveho feSeni. Rozsah prace v kaidem jednotlivem okenku blokoveho schematu a jeji vYznam mfiZeme tedy u rfiznych projektu upravovat, nemeli bychom vgak nikdy menit celkovy postup danY blokovym schematem. SOUBOR SMLUVENfCH ZNAdEK
Soubor smluvenych znaeek usnadriuje projektovani, pomaha pochopit problematiku a umoilluje vzijemnou komunikaci. Smluvenych znaeek pouZivanne v prithehu celeho systematickeho projektovani pfi zpracovavani tabulek, schemat, diagramu apod., ph znazorriovani a hodnoceni navrhU. Pfehled smluvenych znaeek je v dolni Casti obr. 81. Jejich konkretni pbuziti je patrne z obr. 82. Soubor smluvenych znaeek obsahuje 7 znaeek, 7 pismen, 7 hodnoticich ear, 5 barev eernou a bilou. Tyto zakladni znaeky lze razne kombinovat; proto jsou pouiitelne ph praci na jakemkoli projektu zpracovavanem metodou S.L.P. ZAVER
V teto priloze je popsan postup projektovani znamy pod nazvem systematicke projektovda (S.L.P.), kterY uvadi v plimy vztah ruzne postupy a pouiitelne metody pro projektovou praci. Systematicke projektovani (S.L.P.) je proto uiiteenym pravodcem pfi planovani a programovani projektovYch praci. Metoda je logicka a jednoducha. Jakmile si ji osvojime, mitieme Ifgetfit hodne Casu a vyvarovat se ruznYch omylii a prutahil. Metoda S.L.P. byla vypracovana na zaklade rozboru konkretnich projektu a osvedeila se v praxi. PouZivame-li ji dfisledne, pomtlie dodriet spravny postup a jasnost pojmA u vSech projektu, i kdyi se na prvni pohled zdaji zcela odligne. Pfitom je kaidy projekt jiny a neexistuji dva podobne. Hlavni hodnota metody S.L.P. zaleii v souboru fazi, v blokovem schematu postupu a souboru smluvenych znaeek, kterYch muieme pouZit u kaideho projektu. aniZ bychom byli 01E6 omezovani pH manipulaci s udaji nebo individualnimi poiadavky ureiteho projektoveho feSeni.
126
PY(ILOHA III
Zasada efektivnosti Navrhujte vgechny manipulaeni a skladovaci einnosti tak, aby byly co nejefektivnejg. Zasada systemovosti Spojte tolik manipulaCnich Cinnosti, kolik je moine, abyste ziskali koordinovany provozni system zahrnujici nakup, pfIjem, vyrobu, dohled, baleni, skladovani, expedici, pi-epravu a odbyt. Zasada optimalizace materialoveho toku ITYrobni postup a dispozieni rozmisteni zafizeni navrhujte tak, aby tok materialu byl optimalni. Zasada jednoduchosti Zjednodugujte manipulaci s materikem omezovanim, vylueovanim nebo spojovanim merle dulezitych pohybii a (nebo) zaffzeni. &sada vyuziti gravitace Vyuilvejte gravitace k pohybu materigu vgude, kde je to vhodne. Zsada vyuziti prostoru Vyuilvejte optimalne cele vygly obestaveneho prostoru objektu. &sada stanoveni velikosti jednotek Zvygujte mnoistvi., velikost nebo vahu pfepravnich jednotek ci intenzitu toku materigu. Zasada mechanizace Mechanizujte manipulaen1 operace. &sada automatizace Navrhujte automatizaci jak pro vYrobnl, tak pro manipulaeni a skladovaci Cinnosti. Zasada volby zalizeni Ph volbe manipulaenich zafizeni prihlednete ke vgem vlastnostem manipulovaneho materialu, jeho pohybu (pfepravy) a pouiitych metod.
ZASADY MANIPULACE S MATERIALEM')
Zasada unifikace Unifikujte manipulaCni metody i typy a rozmery manipulaeniho zafizeni. Zasada pfizpusobitelnosti Vgude, kde nenf nutne jednmieelove zafizeni, potaivejte takovych metod a zafizeni, ktere se nejlepe uplatni ph zabezpeCovani co nejgirgiho okruhu provoznich &sada mrtve vahy SniZujte pomer mrtve vihy mobilnlho manipulaCniho zafizeni k vaze manipulovaneho nakladu. Zasada optimalniho vyuziti Navrhujte vidy optimaini vyuziti manipulaenlho zafizeni a pracovnikii. &sada zajigteni -6.dr2by Navrhy zpracujte vidy s ohledem na zaji5teni preventivni ndriby a planovanYch oprav v5eho manipulaCniho zafizeril. Zasada obnovy Nahrazujte zastarale manipulaeni metody a zafizeni efektivnejgimi. Zasada ffzenf Vyuilvejte manipulaCnich einnosti k zdokonalenfrfzeni vyroby, rozpracovanosti a vyfizovani objednavek. &sada vYrobn1 kapacity Vyuiivejte manipuldeniho zafizeni k dosaieni planovane vyrobni kapacity. asada vykonnosti UrCujte efektivnost vykonnosti manipulace z hlediska nakladfi na manipulovanou jednotku. Zasada bezpeenosti Navrhujte takove metody a zafizeni, ktere zajigfuji bezpeenou praci ph manipulaci s materialem.
1 ) Zpracoval The College-Industry Committee on Material Handling Education (Fakultni prilmysloq vSrbor pro vNYuku manipulace s materialem), 250 Gateway, Towers, Pittsburgh, Pa. 15222.
127
PIIILOHA IV KLASIFIKACE ZARIZEN1 PRO MANIPULACI S MATERIALEM A PIAEPRAVNICH (NAKLADOVYCH) JEDNOTEK') •
Tfidnik je sestaven jen na zaklade dvojeisli. Podrobnejg tfidnik deli jednotliva, dvojeislirn oznaeena zafizeni na nekolik podskupin. 1. DOPRAVNIKY
(vgechna pevna a pfenosna zafizeni pro piepravu materialu mezi dverna ufeenymi misty, s plynulYm nebo pferukvanYm pohybem - plynulYm pohonem) Pasove dopravniky Elevatorove dopravniky (schopne vertikalniho zdvihu) Retezove nebo lanove dopravniky (s nakladem na pohybujicim se dopravniku) Vleene dopravniky (bfemena tlaeena ei Wend po stacionamich ilabech, plochach ei kolejnicich) •
Valeekove dopravniky Snekove dopravniky Potrubni dopravniky Vibraeni dopravniky nebo dopravniky s vratnYm P 0hybem Specialni dopravniky a pomocna zafizerd
2. JERABY, NriTAHY A ZDVIHADLA
(vgechna zafizeni pro pohyb materialu, s reverznim vertikalnim nebo pfienYm pohybem s navijenim na buben nebo s vratnym plunirovYm pohonem) Nepojizdne jefaby a otoene sloupove jefaby (stacionarni) Pojizdne jefaby (na kolejnicich) Mobilni jefaby VYtahy Lanovky, vleend hfebla a lanove posunovaee
Zdvihadla Navijaky Pomocna zafizenf jefabil, vYtahil a zdvihadel Specialni, jinak blue neklasifikovane jefaby, vtahy a zdvihadla
3. POLOHOVACI, VAIIC1 A RIDIC1 ZARIZEN1
(zafizeni pro mistni polohovani a piepravu, pro vaieni a pro fizeni pohybu materialu) Manipulitory a polohovadla Obraceee a vyklapedla Polohovaci stoly a plokny Polohovaci transfery
35. Stabilni zvedaci milstky a rampy 36. Pfenosna polohovaci zafizerd 37. Vakci zafizeni 38. Prostfedky pro fizerd manipulaeniho za•izeni
4. PR `11MYSLOVA VOZIDLA
(vgechny druhy priimyslovych voziku kolejovych vozidel, privesu traktorii, strojii pro hloubeni a srovnivani terenu, nakladnich terennich vozidel a zemedelskYch vozidel pou'iivanych pro manipulaci s materialem) ,
Prtimyslove voziky s vlastnim pohonem Ruerd voziky Pfivesy Priunyslove vozy Pramyslove traktory a lokomotivy
,
Manipulaeni vozidla a pfenosna zalizeld pro sypne materialy Zemedelska vozidla (krome motorovYch) Specialni vojenska vozidla (krome motoroqch) Specialni prilmyslova vozidla a jejich easti
1 ) Z knihy Materials Handling Handbook (Pfirueka pro manipulaci s materialem), vydane za redakce H. A. Bolze, New York, The Ronald Press Co. 1958, str. 1.5. ai" 1.16.
128
5. MOTOROVA VOZIDLA
(vgechny typy silnienich osobnich a nakladnich vozidel, veetne nakladnich vozfi, traktorif a vleenych jejich'i rozmery a kapacita umoiffuji piepravu po silnici) Osobni automobily Autobusy (pro deset i vice osob) Nakladni automobily a tahae'e
Pfivesy a navesy Pfivesy osobnich automobilli Motocykly
6. iELEZNIdN1 VOZIDLA
(vgechny normalni i ilzkorozchodne vozy a lokomotivy, pievalejici naklad po ieleznici) Osobni vagony Zavazadlove a naldadni vagOny Obytne vagony Ploiinove vagOny
Specialni ieleznicni vagony Nasypne vozy Cistemove vozy Lokomotivy Specialni kolejova vozidla
7. PLAVIDLA
(vgechna plavidla veetne namofnich, fienich a kanalovych lodf, malych lodi a jineho Irozmaniteho lodnfho zaffzeni pouifvaneho pro manipulaci s materialem) 11. Zamofske lode Jezerni lode RiZni a kanalove lode (s vlastnim pohonem) Barky a nakladni 6luny Remorkery
Mala plavidla Mobilni plovouci zafizeni Sad bagry Specialni plavidla blue nespecifikovana
8. LETADLA
(vgechny druhy letadel veetne osobnIch a nakladnich, vrtulnfku, vetronii a vzducholodi) Osobni letadla (s pevnS,mi kfidly; kombinovana s nikladnimi) Nakladni letadla (s pevnYmi Vojenska bitevni letadla
Vrtulniky Vetrone Balony a vzducholocle (aerostaty leh61 vzduchu)
9. PREPRAVNI (NAKLADOVE) JEDNOTKY, OBALY, P ODLOZKY APOD.
(vgechny druhy tlakovych, tesnYch, volnYch a otevfenYch pfepravnich obalu, popf. jinych nakladovYch jednotek, rovnei ploginy a podloiky pro svitkove materialy a vgechny typy zajigtovacich pfipravkil jako pasky, pasy, femeny, rozpery, piepaiky, prokladacf a podkladove materialy apod.) Tlakove nadoby Utesnene kontejnery (hermeticky utesnene nebo se vzdugraem) Zcela uzaviene kontejnery (volne) Ohradove palety a jine otevfene nadoby
Pioche podloiky Podlo'iky pod svitkovY material ZajiMovaci pfipravky Pomocna balici zafizeni Pfepravni prostf edky a podloiky blue nespecifikovane
129
-
PROCESS
_
Operation
3
Pracovni formulate
orm/Treat '^' (Green) Assembly ' (Rd)
I Handling, (Orange)
Handling
-
1_
fr.•
V teto °bake jsou na volnyrch listech vzory veginy formulatil pouZitch v textu knihy. Jejich seznam je uveden na opaene strane tohoto listu. Ceskoslovenske organizace si mohou jednotlive formulate pro vlastnl potiebu rozmno'iit za ptedpokladu, ze uvedou pramen a neptekrojejich vyuiitim autorskopravni ochranu teto knihy. Vpravo je fotograficka reprodukce gablonoveho pravitka s vyfiznuqmi znaCkami, pfiloieneho k americkemu originalu teto knihy. Pravitko slouzi pfi zpracovavani rozborfi, tabulek a pfi vizualnim znazornovani pohybu materialu. Na pravitku jsou take uvedeny smluvene zna6ky pouiivane jak v systematickem projektovani (S.L.P.), tak pfi systematickem navrhovani manipulace s materialem (S.H.A.).
-.
.! g -
Oil() a m
,....___
Transport ,
Tran-s-Port (Orange)
1 Inspection
II Inspection ( Blue)
co
.
:
Ilk
N.)
....-
5 g
AREA
.
.
-
.
1.1
-
...I
} Hold (Yellow)
D elay
-
-
I ca
O
-
V S swage (Yellow)
Storage
—
..,
X
C
0-
m
-Is -
L
o
-.•
ni
us
ID. -
0 *
z
ooc
0
0
.
c
2
-
0
;
j
3:, :
.
-
1 N e gat ive
^ r, 0) o- -
CA
°
.0 c•a 40
c . • 7* 0 °* (.4. • !.n. "
g 0 . . -. ;
• -
v
0 ..
a,
RICHARD MOTHER ASSOC. INC. CONSULTANTS KANSAS CITY MUTHER INTERNAT'N'L ZURICH
SEZNAM PRACOVNICH FORMULARO VLO2EfsiCH DO TETO OBALKY 0
Zpfisob pouZiti formulatd obsaiei4ch v teto obalce jsme vysvetlili v textu pod uvedeiVm cislem obrazku. Pracovni formulate nejsou v§ak v °bake uloZ'eny podle sledu obrazku, n)ibr'Z vzestupne podle eisel formulatil (136 a.". 706). Oslo obrazku
Strana
i.slo formulate
Nazev formulate
9 a 10 28 a 29 11 a 12 30 a 31 18, 19 43, 44 a 44 a 68 22 a 23 47 a 48 24 a 25 49 a 50 26 a 27 51 a za str. 48 35 a 36 57 a 58
221 225
Charakteristicke znaky materialu Klasifikaeni souhrn materialu
529 241 140 246 251
46 a 47 54*) 58 a 59 63 a 64 65 a 66 68*)
69 a 70 82 90 a 91 98 a 99 100 a 101 102
282 262 171 227 136 245 250
110
281 706
Tabulka vyrrobniho postupu Tabulka trasy Tabulka ptisunu a. odsunu Pfehled pohybu materialu Diagram vzdalenosti a intenzity toku materialu , List vazeb Sumat po'iadav,kii Hodnoceni variant Tabulka qrobniho toku Tabulka „odkud—kam" Pfehled pohybu materialu po trasach Tabulka vzdalenosti a intenzity toku materialu List vazeb Harmonogram projektovyrch praci
73*)
*) Tyto formulae uvadime v textu be bliggiho vysvetleni.
TABULKA „ODKUD— KAM°
Zavod
Poloiky
merna jednotka
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List Celkem I ist6
tinnost nebo operate ODKUD
SQ UtTY
innost nebo operate KAM
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17 18
19
20
1
■
3 4 5 6 7 8
10
-
11 12 13 14 15 16 17
19 20 SOUTY
Richard Mother & Associates — 136
POZN AN K Y:
18
TABULKA PRISUNU A ODSUNU
Zavori
Projekt
Plocha (proctor)
Zpracoval Dne
a List
P k IS UN POPIS Vs?ROBKU NEBO MATERIALU (POLOZKY NEBO SKUPINY POLOZEK) _
--MI.-
MNO2STVI ZA OD jednotka
5 6.
Richard Mother &Associates — 140
pramer
maximum
Celkem list0
ODSUN OPERACE NEBO PLOCHA (PROSTOR)
MNO2STVI ZA DO jednotka
prOmer
maximum
POPIS WROBKU NEBO MATERIALU (POLO2KY NEBO SKUPINY POLO2EK)
HODNOCEN1 VARIANT Projekt
Zavod/plocha
Datum
POPIS VARIANT
A.
B.
C.
D. Kontroloval
Vyhodnotil
Zavainost urEil
OHODNOCENI A VA2ENE HODNOTY ONITEL (PODMINKA)
1
-4. 5.
SOUtTY POZNAMKY:
Richard Muther & Associates —171
nost
A
C
D
E
POZNAMKY
CHARAKTERISTICKE ZMAK* MATERIALU
Zavod
Zpracoval Dne
OSTATNI CHARAKTER. ZNAKY*)
FYZICKE CHARAKTERISTICKE ZNAKY*) Nejmengi prakticka jednotka poloiky (tridici jednotka)
POPIS VYROBKU — MATERIALU (POLOZKA P NEBO SKUPINA A
ROZMERY v • — jestlize je material ' r kapalni, plynny nebo VAHA v_ sypky, poznamenejte to v techto sloupcich delka
gir-ka
TVAR
NEBEZPEtf t KOD (na mzterialu, I idech nebo prostr-edi)
Projekt a List Celkem lista
STAV (teplota, stilost, tuhost, zneCiitujici material atd.)
vigka
MNOZSTVI tINITELE (OBJEM) t ASU a (nebo) Cidaje (pravidelnost o velikosti sezonnost, clavky nalehavost)
ZVLAgTNI PilEDPISY (mimofadne
pr-edpisy a normy,
zvlaitni podminky)
0) U
si, 4: r, ,0 Y
•
,
1 *) ZnaCeni pr-evlidajicich charakteristickych znaky:
POZNAM KY:
Zervena = A — absolutne pfevlidalici znaky; — oraniova nebo iluta = E — (eminent* zvlaii duleiite vlivy. Richard Muther & Associates.-x221
Copyright•— Richard Muther & Assoc.,
K. C., Mo. (aciprodukce pro
porNbu podnika nebo jednotlivcu je poyolana, pokud se uvede pramen,)
KLASIFIKA6NISOUHRN MATERIALU
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List Celkem lista
TikIDICI ZNAKY
SKUPINA MATERIALU Popis
Zavod
Fyzicke charakteristicke znaky (rozmery • villa, tiiar, nebezpeEi gkod, stay)
Skupina
Ostatni charakteristicke znaky (mnoistvi, Einite(e Easu, zyligtni pi=edpisy)
TYPICKE PR(KLADY
.
o
POZNAMKY:
Richard Muther & Associates —. 225
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potrebu podnika neboj ednotliva je povolena, pokud se uvede pramen.)
TABULKA VIROBN1HO TOKU
Jednotka Romer nebo vaha
Vyrobni postup pro
Projek t
Zavod
P•evod jednotek na koneZne jednotky Mnoistvi/konana jednotka
Zpracoval
a
Dne
List Celkem
Mnoistvi konanich jednotekza(obdobi) pracovnik nebo
D ZaZatek
F-7 material
dosavadnin nivrh (variants Z. stay nebo Popis varianty
i 'V . 2 f.! .. ,,, L o 1:_u . "E - .E. 7, 'a a- m o o — 2 0 Z 0 7, a. tu, i V
POPIS CINNOSTI
Po et tes t za
fp., 'E
Vaha n e bo veIikos t n ak la d u
JEDNOTKA virobk0 nebo materialu
Poe t je dnote k p ro 1 n aklad
Konec
Vzdalenost ve
> A , 'U
1 re
1
>.. ,e
N
1
,■
Z>
N
POZNAMKY Provefit: vYrobek-mnoistvipostup - sluiby - Zas Analyzovat: proZ-co-kdykde- kdo-jak. Vypustit spojit - nov6 uspaidat
V
001--> 0 D 100 El DV 00 0 D V 100 0 D V 00 ❑ DV 00 El D V
3 4. 5•
00 CI DV
8•
00 0 DV 00 0 DV
000 ❑ DV 00Ic 0 DV
00L) oDV 00C> El DV D DV 0 0 0 0 0 DV 00(>0 DV
00 o DV
00 0 DV 00 o DV 00 ❑ DV 000 ❑ DV 00[) 0 DV
OOD DV 00 ❑ DV 00 0DV
00 ODV 0 0 ❑DV
00 D DV 00 0 D V 00 el kern
❑ DV Celkem
Richard Mother & Associates — 227
TABULKA TRASY
SKUPINA MATERIALU popis
znaEka
Od
Zavod
Projekt
Do
Zpracoval
a
Dne
List Celkem listU
ODAJE 0 TRASE misto nakladky
TOK NEBO POHYB MATERIALU
Vzdalenost trasa
misto vykliciky
intenzita toku materialu (nebo mnoistvi za jednotku Easu)
ZNACKA
—
podminky: mnoistvi, sluiby, Einitele Easu
ODKAZY
I I I
• •
8 9. 10
POZNAMKY:
Richard Muther & Associates — 2
NiErtek tirasy:Elna druhe strane; nebo
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potfebupodnikil nebo jednotliva je povo(ena, pokud se uvede pramen).
PREHLED POHYBU MATERIALU
Zavod
Projekt
PO TRASACH
Zpracoyal
a
One
List Celkem listu
Jednotka toku materialu
za
Merne jednotky toku (nebo pr'evodove hodnoty)
VYROBEK NEBO MATERIAL TRASA Celkern
[i] odkud — kam v obou smerech
11.
II
I I
CELKEM Richard Muther & Associates — 245
PREHLED POHYBLI MATERIALU
MATERIAL POHYB
MMENi
—.
Podnik
Zavod
Projekt
Intenzita pohybu materiilu Zpracoval
a
je vyjadPena v
List
Dne
MATERIALOVA SKUPINA —3.-
CELKEM
DRAHA (TRASA) od — do ❑
intenzita v 1° ti
4, * 7.u
°berm smery
V
Ti '8 > c >
Celkem listO
pf-epravni price (P. P.) v
Hodnoceni
rd
N .,
‘4'. '7,
— --I--
2 .
_
—
3 —
— —
i
—
—
—
—
_
—
__L
—
___
—
–1— —
—
1
— 1
—
_
—
—
—
___L
—
— intenzita Materialovi skupina celkem
piepravni price
IIIIIW'
hodnoceni
Oslo
Richard Muther & Associatos — 246
Fyzicki situace trasy
Kontrolni satiety
Pismeno
Podminky, situace v pohybu materialu, poznimky
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro potfidbu podnik6 nebo jednotl ivc6 je povolena, pokud se uvede pramen.
Projekt
Zavod
TABULKA VZDALENOSTf A INTENZITY TOKU MATERIALU
a
'Zpracoyal
I ist Celkem I
Dne Vyrobek nebo material, poloiky nebo t•dy materialu
N
TRASY DIA GRAM U
In ten z ita to ku ma ter i A lu v
N
Vidalenost ye 8.. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Richard Muther & Associates
—
250
15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.
DIAGRAM VZDALENOST1 A INTENZITY TOKU MATERIALU
Pramen
Zavod
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List Celkem
Ijstu
Zaklad hodnot
06,X007c1 Elt7
pismeno znatka a
Skupiny materialu (navrhovane znaZky) 0 popis pismeno znaEka
popis
h
b k d e
m n p Vynesene trasy 1.
11.
2.
12.
3.
13.
4.
14.
5.
15.
6.
16.
7.
17. 18.
9.
19.
10.
20.
In tenz ita to ku mater i alu v
8.
Vzdalenost (v
OznaEeni tras: Richard Muther & Associates — 251
Copyright — Richard Muther & Assoc., K. C., MO. (Reprodukce pro pottebu podnikil nebo jednotlivcil je povolena, pokud se uvede pramen.)
SU MA* POIADAVK CJ
s
Varianta METODA
POHYBY MATERIALU
uvest kaidou metodu samostatne
trasy a materialove skupiny
ZaVod
Projekt
Zpracoval Dne
a
ZAR(ZENi A PREPRAVNI JEDNOTKY potr-eba zarizeni
'11•1111
investice provozni naklady % ES] [$/rok]
List Celkem I istU CELKEM
PRACOVN (CI poti=eba pracovnik0
naklady na mzdy za rok
provozni naklady [$/rok]
1•P"
m: •1111P 11 .=111111rm 111111 m1111
-
CELKEM
POZNAMKY:
Richard Muther & Associates
—
262
(Reprodukce pro pot'ebu podnikU nebo jednotliycO je povolena, pokud se uvedeframen.)
LIST VAZEB
Zavod
Projekt •
Zpracoval
a
Dne
List Celkem listO
Varianta
VYROBEK — MATERIAL TRASA
S
Z
PJ
S
Z
PJ
S
Z
PJ
S
Z
PJ
S
Z
PJ
S
Z
PJ
S = system; Z = zahzeni; PJ = pi'ePravni jednotka Poznamky a varianty metod manipulate:
•.‘ Richard Muther & Associates — 281
(Reprodukce pro potFebu podniku nebo jednotlivca je povolena, pokud se uvede pramen.;
MATERIAL
LIST VAZEB POHYB
METODA
Podnik
Zavod
Variance
Zpracoval
Projekt
Dne OznaCeni skupiny
MATERIALOVE SKUPINY -.-
III odkud - kern oba smery
■
- Varlli c -
-
1.
_
popis
PoPi 3
TRASY
Z
Pi
- -1- Var.1 S
Z
PJ
Var. S i
- --I -
—_
—
—
—
Oznaecni skupiny
skupiny popis
popis
r. -
--
I Oznaeeni
OznaCeni skupiny
OznaCeni skupiny
Z
P
Var. S
_ 4.
_
_ 6.
-
- -1--
, - -r-, -
Z
_
- I -
F-1, -
-
OT-
___ _
-7 -
Pi
-rVar.' S
_ _ _
T il -
popis
Z
11
Va Ts
Fi r
I 11
rp--
al
FIT -
FT -
a--
PJ
i
i -
ni---
2
7- -
n-r -
it
Oznaeeni skupiny
popis
I ,
List Celkem listu
TCI
TT T-
8.
_
,
_
lo.
-
ff
o I_ -
- -r- -
-
__
T Ti -
__
-T-
nom_ -
-T-
I
rli-
1
1
rIT-
- 7-
-7-
I
--r -
7-
_
T-
_
12.
-
1
I
- 7 --'
r-7,__-
Eli
13.
1 14.
—
15.
16.
1
OT1
OTi•
-T
-
—
OT_-
-7-
-
_ _ OT-
17.
-
_ _
18. _
_ _
-❑7 -
- .
- 7- -
n, -
- -r-, -
19.
—
20.
_
-
21.
n,
-
_offI I ll
11.
7-
—
_
- ---r -
L -_
a7 - -r
_
i
_
-7 -
OT -
__
LIT1 -
-Ti
OT -
-T -
- _
—
T-
a7- -
___ _
_ _
_
off
_
-7-
_
-T-
_
7--
_
T-
_
T- -
__
7- -
T_ _
-1 -
-
ate--
—
_
-
r-
ai -
um
-r- - T-
—
_
_
-T-
_ _
-- 1- -
b
❑T -
■
- -1- -
Varianty nebo vedlejii metody
nom -
1 •
—
—
i
1
1
1
______ T_._-
_
T1 1 -- 7-
—
ii
,
ua
P O ZNAMKY:
Richard Muther & Associates 282-P
Copyright — Richard Muth, g Assoc., K. C., MO. (Reprodu*ce pro poOeln, podnikti neto jednotlivc r povolena, poKutl se tArede
oramen.)
TABULKA V*ROBNIHO POSTUPU P•evod jednotky na konanou jednotku Jednotka
Rozmer nebo villa
Mnoistvi/koneEna jednotka
Zavod
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List Celkem listu
ZaZitek Konec dosavadni navrh (varianta stay nebo Popis varianty
Mnoistvi kone&lych jednotek za (Eas)
Postup
Jednotka a poEet jednotek na jeden naklad
tinnost znaZka
pop is
Vahairozmer nakladu v
Poet test za
Vzdalenost v
Poznamky
"6.
7. S.
Celkem Richard Mother & Associates 529
Viechna prao ryhranna.
HARMONOGRAM PROJEKTOV`iCH PRACI
Zavod
Vet
Ke dni
Rozdelovnik
HIASeni podavi
Projekt
Zpracoval
a
Dne
List • Celkem listu
tislo a (nebo) popis projektu Co je tf"eba udelat
Da rozvrh
Odpovidi
ZnaCky Ganttova diagramu: jr■ datum zahajeni price I podle harmonogramu
datum ukoacni price I podle harmonogramu
celkovi eas prate podle harmonogramu
vykonani price
(Kaide vertikalni obdobi pi1 edstavuje jednu jednotku "dasu. Pouiijte znaek Ganttova diagramu nebo uvidejte Elsla nebo jive idaje.)
Richard Muther Si Associates --706
Richard Muther • Knut Haganis
Systematicke navrhovini manipulate s materialem (S.H.A.)
DT 658.5.011 Z originalu „Systematic Handling Analysis;`, yydaneho nakladatelstvim Management and Industrial. Research Publications v Kansas City (Missouri) roku 1969, pfeloiili Ing. Antonin Riha a Dr. Stanislav Klima. Vydalo SNTL — Nakladatelstvi technicke literatury, n. p., Spalena 51, Praha 1, v roce 1973 v fade ekonomicke literatury jako svou 7228. publikaci. Redakce ekonomicke a polytechnicke literatury. OdpovednS, redaktor Jindiich Feltner. Vazbu navrhl Miroslav Houska. Graficka uprava a technicka redakce Marie Kralova. Vytiskla Statni tiskama, n. p., zavod 4, Samova 12, Praha 10-Vrgovice. 132 stran, 82 obrazkii (reprodukce obr. 6 z americkeho originalu, dale obr. 27, 30, 31, 34, 69, 76 na piilohfich), 16 formulaM (v obalce na zadni desce vazby). Typove cislo L31-E14V-33/31896/VII. Prvni vydani. Naklad 5 200 vrtiskii. 20,60 AA, 20,94 VA 05/2 Cena broiovaneho vytisku K6s 27,00-I Cena vazaneho vYtisku Ke's 33,00-I 505/21,848
Publikace je uriena pracovniktim viech organn a organizaci, ktere se v souvislosti s vfrobni a investani linnosti zaVvaji manipulaci s matericilem, a projektantean zcivochi viech prinnyslov3ich odvetvf B 04-315-73 Kes 27,00 - I Kes 33,00 - I V 04-316-73
DOPORLItUjEME VAM Richard Muther SYSTEM ATICKt PROJFKTOVANI S,L,P„) Prakticka phruC,ka rnetodiky projektovani, zamej'ena prevaine na usporadani prumysloveho zahreni. Vysvetluje postup praci pfi technickoekonorricke phprave akce a ph vlastnim projektovrini. Hodrot' zkuknosti z vice net dvou set projekti:: repianejtich prUmyslovict: orivetvich, zahrtrjt- vzorovy postup praci a doidada jej mnoha typovimi schematy a formulari. Pracovnikiim Vieth orginU a organizaci ( podrOkO, projektovich Pstavil a nadpodnikovYch organ6), ktere se zatryvaji investiEni annosti, Zylaie cenna je pro projektanty zavodit viech orknyslovYch odvetvi, utirena studijni pomUcka pro stodujici na vtech gkorith '. echnickeho a ekonomickeho smern, 2 vydAni, 200 strap, 126 obri2k0, viz. 40 Kc
Mc■ imir tirade(ky
—
Rudolf Holy
VNITROPODNIKOVE
—
Ivan !ktibrini
1ZE N
Prirotka pro prUmyslovou praxi Kniha rozebira otazky vnitropodnikoveho rizeni v prirrnysiove praxi, a to na hazi strojirenske vyroby. Souborn y viklad o metodich a techn:kach rizeni provozu a diten ma dva hlavni rile, efektivni vytaiv6ni vyrobnich kapacit a vyvaienost naturalni a hodnotove stranky vnitropodni:oveho idicirn a organizithim pracovnikOm podniku v S . ech prirunysiovych oriviitvi a studoi:cirn na 3korach ekononick6ho a technickeho wnerti, 260 stran, S obrazkU, 31 tabulek, vaz, 25 Ks
