Projekt manipulace s materiálem Zadání: Vypracujte návrh manipulace s materiálem pro výrobu, jejíž součástí je i zadaná součást č.v. ….......................... , vyráběná v požadovaném množství …..... ks. Velikost pojistné zásoby činí p …. dnů, dávkový cyklus c …. dnů. Vzdálenost mezi objekty závodu A x B činí … x ...m. Obsah zprávy: 1. Zadání. 2. Seznam použitých symbolů a zkratek. 3. Výpočet vstupních hodnot 3.1 Hrubá a čistá hmotnost součásti, procento odpadu 3.2 Objem hrubé a čisté výroby, denní spotřeba materiálu 4. Šachovnicová tabulka hmotných vztahů 5. Postupový graf toku materiálu 6. Tabulka přepravy materiálu a sankyeův diagram 7. Kapacitní propočty 8. Návrh ústředního skladu materiálu 9. Hodnocení navrhovaného řešení a závěr 10. Použitá literatura
Dále v příloze uveďte: Výkres vyráběné součásti. Technologický postup vyráběné součásti (doplněný o chybějící či neplatné údaje) Výkres ústředního skladu (s využitím používaných symbolů a značení včetně manipulačního vybavení a kót).
Rozsah: 5 cvičení - 10h 1h Zpracování a výpočet vstupních hodnot 2h Šachovnicová tabulka hmotných vztahů, postupový graf toku materiálu 3h Tabulka přepravy materiálu a sankyeův diagram 4h Kapacitní propočty, návrh ústředního skladu materiálu 5h dokončení a zápočet (projekt musí obsahovat všechny uvedené části, musí být vytvořen samostatně podle individuálního zadání studenta a ve formě odpovídající semestrální práci studenta VŠ.) Postup vypracování: Pro zjednodušení použijeme předpoklad, že v první dílně budeme produkovat pouze zadaný díl, který je součástí složitějšího výrobku, jehož ostatní díly jsou jednak vyráběny v ostatních objektech závodu, či nakupovány od jiného dodavatele, a který je kompletován v závodě.
1. Zadání. V zadání dostane každý student vlastní součást vyráběnou v prvním objektu závodu. Součástí zadání je výkres součásti a technologický postup výroby dané součásti. Zadáno bude i množství vyrobené za rok. Dalšími vstupními hodnotami jsou pojistná zásoba (doba, po kterou je schopen závod vyrábět z nakoupených polotovarů) a dávkový cyklus (doba potřebná k vyhotovení a vyexpedování jedné dávky vyráběných výrobků). Pro zjednodušení rovněž předpokládáme jednotné schéma rozmístění objektů v závodu (liší se pouze vzdálenostmi objektů v podélném a příčném směru A x B).
B
Závod má obdélníkový uzavřený tvar a na jeho ploše jsou rozmístěny jednotlivé útvary dle následujícího náčrtu: 2
MD1
TZ
EXP
MD2
PÚ
MD3
ŠROT
B
B
ÚSM
B
MONT.
A
A
A
A
A
Uvedený schematický náčrt není nakreslen v měřítku (proveďte případnou korekci). Vjezd do areálu se nachází v horním levém rohu, a to jak pro silniční, tak pro kolejová vozidla. U jednotlivých objektů je naznačeno místo vstupu a výstupu. Závod obsahuje následující objekty:
ÚSM … ústřední sklad materiálu (obsahuje polotovary pro všechny výrobní dílny) MD1, MD2, MD3 … jednotlivé výrobní dílny TZ … tepelné zpracování PÚ … povrchová úprava MONT. … montážní hala ŠROT. … šrotiště EXP … balení a expedice hotových výrobků
2. Seznam použitých symbolů a zkratek. Obsahuje abecedně řazený seznam použitých symbolů a zkratek. V prvním sloupci je uveden název symbolu (zkratky), v druhém jeho popis a ve třetím pak použité jednotky (pokud se nejedná o bezrozměrné číslo). Symboly jsou seřazeny abecedně a jako první jsou uvedeny symboly začínající číslem, následované písmeny (nejprve velkými, následně malými) a na konec pak symboly začínající na písmeno jiné abecedy (například řecké), opět nejprve velká písmena a potom malá. Př: D N . . . .
průměr polotovaru objem výroby součástí
[mm] [ks]
3. Výpočet vstupních údajů. Veškeré výpočty uvádíme v úplném tvaru. Tj. Název výpočtu, vstupní hodnoty, obecný vzorec, dosazený vzorec a výsledná hodnota. (Není možné pouze napsat obecný vzorec a tabulku výsledků, veškeré výsledky je potřeba podložit výpočtem, nebo uvést zdroj.) Určíme čistou mČ a hrubou mH hmotnost součásti. Při výpočtu čisté hmotnosti součásti vycházíme z výkresu zadané součásti. Výpočet můžeme provést jak ručně tak s pomocí CAD aplikace. V prvém případě můžeme zanedbat sražení a závity. V obou případech celý výpočet uvedeme do zprávy (v případě CAD aplikace přiložíme vymodelované 3D těleso a tabulku výsledných hodnot. Při výpočtu vycházíme z objemu tělesa a jeho hustoty ρ, která se liší i u jednotlivých ocelí či litin. U ocelí přibližně 7,85 kg/dm3 (liší se podle množství legujících prvků atd.) U šedé litiny 6,82kg/dm3. V případě hrubé hmotnosti mH vycházíme z rozměrů polotovaru (přířezu, výpalku, výkovku atd.) Předpokládáme polotovar již připravený k hrubovacím operacím (bez nálitku, výronku atd.). V případě výkovku, či odlitku jsou tyto polotovary dodávány v rámci kooperace. Z hrubé a čisté hmotnosti pak spočítáme některé základní ukazatele: Procento odpadu: η o=100⋅1−
mč [%] mH
Objem hrubé výroby (v dílně MD1): Q H =mH⋅N [t] Objem čisté výroby: Qč =mč⋅N [t]
Denní spotřeba materiálu: q=
Qcelk [t] E
kde: E je počet pracovních dní v roce. Qcelk objem hrubé výroby v celém závodě (vyjdeme z předpokladu že objem hrubé výroby zadaného dílu činí 10%). Polotovary budou do závodu dodány jednak ve formě tyčového polotovaru a jednak na paletách. V případě, že námi vyráběný díl v MD1 je z tyčového materiálu, počítáme rozdělení materiálu z 80% na tyčový Qtyč a z 20% na paletizovaný Qpal (z těchto hodnot pak vycházíme, jak při volbě palet a stromečkových regálů, tak při volbě dopravních vozíků a jeřábu) . V případě, že námi vyráběný díl je výkovek, či odlitek, bude hutní (tyčový) materiál tvořit 70% a paletizovaný 30%.
4. Šachovnicová tabulka hmotných vztahů Tato tabulka obsahuje roční přepravovaná množství mezi jednotlivými objekty závodu (v tunách). Kromě jednotlivých objektů je zde zahrnuta i doprava z a ven ze závodu a součet přepravovaných množství. Pro zadaný příklad má tabulka následující tvar: 2 KAM ODKUD
VEN
VEN
x
ÚSM MD1 MD2 MD3 TZ PÚ MON. EXP. ŠŘOT
ÚSM
MD1
MD2
MD3
TZ
PÚ
MON.
EXP.
ŠŘOT
Σ
x x x x x x x x x
Σ Při vyplňování tabulky postupujeme po jednotlivých řádcích postupně shora dolů. V prvním sloupci je vždy uvedeno, odkud se materiál přepravuje. Pro první řádek tedy uvedeme celkové množství (v tunách) přepravené do závodu z vnějšku do jednotlivých objektů. Celkový součet tohoto množství odpovídá Qcelk a předpokládáme že všechen dovezený materiál z vnějšku putuje do ústředního skladu materiálu (ÚSM). Do ostatních objektů přímo z vnějšku žádný materiál nedopravujeme, proto uvedená políčka můžeme proškrtnout (případně uvedeme pomlčku). Do posledního políčka pak vyplníme součet (který je v tomto případě totožný s políčkem do ÚSM). V dalším řádku vyplníme jednotlivé položky přepravy materiálu z ústředního skladu do jednotlivých provozů a proškrtneme políčka, kam se z ÚSM žádný materiál nepřepravuje (tj. ven, tepelné zpracování, povrchová úprava, expedice a šrot). Veškerý materiál přepravujeme buď do jednotlivých výrobních dílen (MD1 az 3), nebo pokud se jedná o již hotové díly, určené do (v závodě vyráběného) výrobku, na montáž. Pro zjednodušení máme zadáno, že zadaná součást je jako jediná kompletně vyráběna v dílně MD1 a představuje 10% z celkového hrubého objemu. Součásti
vyráběné v MD2 pak 30% a v MD3 40%. Zbývajících 20% pak představují již dodané hotové díly určené pro montáž. V posledním políčku pak opět vyplníme celkový součet (který je opět totožný s Qcelk) . Co se týká přepravy z a do tepelného zpracování, či povrchové úpravy, to máme jednak dáno (veškerá produkce z MD2 jde jednou do TZ a zpět a z MD3 do PÚ a zpět) a jednak je určeno konkrétním zadáním, tj. zadaným technologickým postupem pro součást zpracovávanou v dílně MD1. Pokud se v zadaném technologickém postupu nachází tepelné, či chemickotepelné zpracování, bude součást přepravována do dílny TZ (např. cementování, kalení atd), pokud se v postupu objeví nějaká povrchová úprava (např. lakování, černění atd.) bude přepravena do PÚ. Pokud je v postupu uvedena kooperace jiná, než povrchová úprava, či tepelné zpracování, bude provedena v MD2 (a součást tím pádem bude tam a zpět přepravena). V případě, že v postupu bude více operací např. v TZ které nebudou následovat hned po sobě (součást bude obrobena poslána na např cementaci, vrácena zpět, opět obrobena a odeslána na kalení atd..) je potřeba do políčka přepravy z dané výrobní dílny (MD1) započítat přepravované množství tolikrát, kolikrát k přepravě dojde (např. 2x). Stejné množství se pak bude samozřejmě přepravovat zpět (také např. 2x, pokud nepůjde přímo do jiného objektu např z MD1 do PÚ pak do MD3 a pak teprve do MD1). Ze všech výrobních dílen jsou pak jednotlivé díly dopraveny do montáže a odtud pak hotový výrobek do expedice a mimo závod. Na konci každého sloupečku i řádku pak provedeme kontrolní součet a musí platit že přepravovaná množství do a z daného objektu jsou shodná. Rovněž součet posledního řádku a sloupce musí být stejný (nikde se nám přece v závodě neztrácí, ani nám nepřibývá materiál).
5. Postupový graf toku materiálu Do postupového grafu zaznamenáme veškerý tok materálu závodem. Do grafu zaznamenáváme všechny operace s materiálem pomocí symbolů, tj.
–
technologická činnost (změna tvaru, vlastností, např obrábění, tváření tepelné zpracování atd....)
–
kontrolní činnost
–
manipulace
–
příprava k manipulaci (skládání do palet atd.)
–
krátkodobé čekání na operaci, nebo manipulaci
–
skladování (např. ve vstupní, výstupním skladu, ústředním skladu či meziskladu)
Jednotlivé symboly propojíme plnou čarou se šipkami znázorňujícími směr toku materiálu.
Příklad znázornšní toku materiálu: 2
6. Tabulka přepravy materiálu a sankyeův diagram Nejprve si vytvoříme tabulku obsahující věškerou přepravu materiálu po areálu závodu. Do tabulky uvedeme místo odkud a kam se materiál přepravuje, jeho hmotnost (v tunách za rok) a celkovou vzdálenost (v km) . Z přepravované hmotnosti a vzdálenosti pak spočítáme pro každou položku součin jako tzv „tunokilometry“. Provedeme rovněž součet celkové přepravované vzdálenosti, celkovho přepravovaného množství a „tunokilometrů“. Př: Odesílatel:
Příjemce:
vzdálenost: [km]
hmotnost: [t]
tunokilometry: [t.km]
ÚSM
MD1
0,25
1000
250
...
...
...
...
...
..
..
..
..
..
.
.
.
. Σ
12,8
65562,3
16341,1
Pro konstrukci Sankeyova diagramu je nejprve nutné nakreslit půdorys závodu, a to včetně dopravních komunikací. Jednotlivé toky materiálu pak vyznačíme do diagramu jako spojnice mezi objekty (odesílatel příjemce), jejichž tloušťka odpovídá (poměrně) přepravovanému množství. Jednotlivé spojnice vynášíme nejlépe od největšího přepravovaného množství, po nejmenší a rozlišíme je barevně. Materiál vstupující do závodu označíme červeně, Průběh materiálu zeleně, hotové výrobky modře, odpad černě. Jednotlivé toky materiálu, jdoucí po stejné dopravní cestě, pak kreslíme vedle sebe bez mezer (rozlišíme hranice např. tmavou čarou), aby celková šířka představovala přepravované množství v dané lokaci. V případě, že šířka toku materiálu by byla příliš tenká, zakreslíme ho poze čarou. Př: příklad jednoduchého sankeyova diagranu 2
7. Kapacitní propočty Skladové množství Spočteme hmotnost materiálu skladovaného v ústředním skladu materiálu. Při výpočtu vycházíme z velikosti pojistné zásoby p , délky dávkového cyklu c a denní spotřeby materiálu q. Q skl=q⋅p
c⋅q [t] 2 2
Vypočítané množství bude tvořeno jednak tyčovým materiálem (uloženým v regálech) a jednak materiálem uloženým v paletách. V případě, že námi vyráběný díl v MD1 je z tyčového materiálu, počítáme rozdělení materiálu z 80% na tyčový QStyč a z 20% na paletizovaný QSpal (z těchto hodnot pak vycházíme, jak při volbě palet a stromečkových regálů, tak při volbě dopravních vozíků a jeřábu) . V případě, že námi vyráběný díl je výkovek, či odlitek, bude dle zadání hutní (tyčový) materiál tvořit 70% a paletizovaný 30%. Volba a výpočet počtu palet Nejprve je nutné zvolit vhodnou velikost palety. Pro zjednodušení budeme předpokládat pouze jeden použitý typ palety. Vycházíme z její nosnosti, vypočítané kapacity (kontrolu můžeme provést pouze pro zadaný díl, rovněž určíme způsob uspořádání dílů v paletě) . Celkový počet palet ve skladu pak stanovíme z celkového paletizovaného množství materiálu (kdy jako vzorový je uvažován zadaný díl). Palety lze stohovat, tj. umístit několik palet na sebe. Množství palet v jednom stohu však nesmí překročit stohovatelnou hmotnost a rovněž výsledná výška musí být dobře dosažitelná zvoleným paletovým vozíkem. Počítané (případně volené) hodnoty: qp … hmotnost dílů v jedné paletě np … počet palet ve skladu nst … počet palet v jednom stohu Do výpočtu rovněž uveďte náčrt, či snímek zvolené palety, její rozměry, nosnost atd. Př.: Název: Paleta ohradová PO 500 Výrobce: Obalxy s.r.o. Materiál: ocelový plech Nosnost: 500kg Stohovací nosnost: 5500kg Hmotnost: 70kg Vnější délka: 1240mm šířka: 840mm výška: 610mm Vnitřní délka: 1200mm šířka: 800mm výška: 384mm ložná plocha: 0,9m2 ložný prostor: 0,35m2 cena: 798Kč atd. . .
Volba a výpočet počtu regálů Nejprve je nutné zvolit vhodný regál, pro uskladnění tyčového materiálu. Stromečkový regál volíme především podle rozměrů a hmotnosti skladovaného tyčového materiálu z papírových a internetových katalogů. Pro zjednodušení vycházíme z rozměrů zadané součásti, k níž přidáme 5mm na vnější průměr. V případě, že polotovarem je výkovek či odlitek, předpokládáme vnělší průměr tyčového polotovaru 120mm. Délka tyčového polotovaru bude 4 až 6m (volíme jednu hodnotu). Do výpočtu rovněž uveďte náčrt, či snímek zvoleného regálu, jeho rozměry, nosnost atd. Př.:
Regál stromečkový: Výrobce: Kovonábytek s.r.o. typ: jednostranný 1483, 1485 dvoustranný 1484, 1488 cena: 2500kč Technické parametry: typ Nosnost konzoly (kg) Nosnost sloupce (kg) Rozměry: B (mm) bmax. (mm) Hmax. (mm) hmax. (mm) L (mm) l (mm)
1483 500 1000 653 574 4000 3600 960 800
1484 500 2000 1100 1030 4000 3600 960 800
1485 500 3000 693 608 4000 3600 960 800
Volím regál …................................. (včetně odůvodnění volby).
1486 500 8000 1100 1430 4000 3600 960 800
Pro zvolený regál pak nejprve určíme: Počet tyčí v jedné etáži: Hmotnost tyče (pro l = 4000mm, kruhový průřez). π mtyče =V tyče⋅ρ=S⋅l⋅ρ=
π⋅D 2 ⋅l⋅ρ [kg] 4
Počet sloupců: nsl (Počet sloupců volíme jednak vzhledem k vnějším rozměrům, polotovaru přepravních a skladovacích zařízení, dostatečnému rozložení zátěže a mechanickým vlastnostem polotovaru) Nosnost jedné etáže: (vynásobíme nosnost konzoly počtem sloupců) Počet tyčí v jedné etáži: nEt (vydělíme nosnost etáže hmotností tyče, zkontrolujeme zda se uvedené množství do etáže vejde z hlediska vnějších rozměrů a následně určíme počet tyčí v etáži.) dopočítáme rovněž skutečnou hmotnost materiálu v jedné etáži met. Hmotnost v jednom regálu mreg: (vynásobíme počet etáží v regálu a hmotnost tyčí v jedné etáži) Potřebný počet regálů ve skladu: nreg(vydělíme hmotnost tyčového materiálu ve skladu Qtyc hmotností v jednom regálu) Volba uspořádání regálů ve skladu: (určíme směr a uspořádání ve skladu, tj. počet řad, jejich orientaci a počet regálů v řadě z hlediska optimální manipulace s pomocí jeřábu atd.) Hmotnostní využití regálů: (z poměru hmotnosti materiálu skladovaného v jednom regálu a jeho teoretické nosnosti určíme jejich procentuální využití)
Volba a výpočet počtu jeřábů Pro zajištění manipulace s tyčovým materiálem je potřeba do skladu umístit jeřáb. Použitý typ jeřábu opět velíme vzhledem k rozměrům, tvaru, hmotnosti přepravovaných polotovarů a rovněž ke vzdálenosti na kterou se budou tyto polotovary přepravovat. V optimálním případě pokryjeme celou plochu skladu. Př.: Jeřáb mostový jednonosníkový JEA
Technický popis: Nosník jeřábu, který tvoří „I“ profil, je pomocí přírub šrouby spojen se dvěma příčníky, ve kterých jsou pojezdová kola. Oba příčníky jsou poháněné. Technické parametry: Nosnost: Rozpětí: Rozvor kol mostu Rychlost pojezdu mostu: Rychlost zdvihu: Rychlost mikrozdvihu: Rychlost pojezdu kladkostroje: Hmotnost (bez kabiny a kladkostroje): Výrobce: cena:
3,2t 16m 2,7m 32m/min 8m/min 1,4m/min 20m/min 4480-5400kg KVP s.r.o. 3 200 000 kč
Počet jeřábů: 2 Výpočet potřebného počtu jeřábů provedeme u každého navrhovaného typu. 2L t z vj [ks] m r⋅p j⋅t c
M k 1⋅ n j=
Kde: M … počet manipulačních jednotek za rok [ks] M=
Qtyč [ks] met
k … počet manipulací s jednotkou za rok (vyložení, přesun na pilu a zpět..) L … přepravní vzdálenost (volíme podle max. rozměrů skladu). [m] vj … rychlost pojezdu jeřábu (z technických parametrů zvoleného jeřábu) [m/min] tz … doba na upevnění a odvázání břemene (pro zjednodušení volíme 5min) [min] tc … efektivní doba směny (přibližně 7,5h , přepočítáme na minuty) [min] mr … počet směn za rok (liší se v každém roce obvyke 250-260 dní) [dnů] pj … počet jednotek přepravovaných najednou (za předpokladu, že bude přepravována více než jedna etáž) [ks] výslednou hodnotu zaokrouhlíme nahoru (na celé jednotky). V závěru slovně vybereme a zdůvodníme výběr jeřábu.
Volba a výpočet počtu vysokozvižných vozíků (pro sklad): Pro zajištění manipulace s paletami použijeme vysokozdvižný vozík. Použitý typ opět volíme vzhledem k rozměrům, tvaru, hmotnosti palet a rovněž ke vzdálenosti na kterou se budou díly přepravovat V neposlední řadě bereme do úvahy rovněž vliv uzavřené haly.
Př.: Čelní vysokozdvižný vozík Belet B.SEM 1.5/ 3 Bateriový pohon Max. nosnost: 1 500 Kg Vidlice ( tloušťka x šířka x délka) : 35 x 100 x 1 000 Standardní zdvih : 3 300 mm Otočný rádius ( rám je ve svislé poloze ) : 1 440 mm Rychlost jízdy : 15 km/hod Pneumatiky : 2 přední : 18x7-8; 2 zadní (dual) : 400-8 Světlost se zátěží v nejnižším bodě: 75 mm Baterie: trakční, napětí 48 V, kapacita 400 Ah Převodovka: dva motory Čelní vysokozdvižný vozík Belet B.SEM 1.75/ 3 . . Potřebný počet vysokozdvižných vozíků: 2 n vv=
QSpal⋅i L ⋅ t t 60⋅qv⋅E⋅s s⋅k v n v [ks]
Kde: nvv … potřebný počet vysokozdvižných vozíků [ks] QSpal … množství přepravovaného materiálu za rok [kg] i … průměrný počet manipulací se součástmi v paletě (minimálně 2x + případné překládání a převoz do výroby) qv … hmotnost dílů přepravovaných při jednom přejezdu (pro zjednodušení můžeme volit převoz jedné palety) [kg] Evoz … časový fond vozíku ( počet pracovních dní vynásobených délkou pracovní směny snížený vzhledem k možným opravám a údržbě o 11%, obvykle kolem 1800h) ss … směnnost (počet směn, obvykle 1, 2 či 3 osmihodinové směny ) k … koeficient ztrát kapacity vozíku (korekce případných ztrát vlivem nevytížení kapacity, např. 0.95) L … průměrná délka pojezdu vozíku (počítá se dráha v obou směrech) [m] v … průměrná rychlost vozíku při manipulaci v objektu (viz. techncká data vozíku) [m.min-1] tn … čas potřebný k naložení součásti na vozík (předpokládejme zhruba 2min) [min] tv … čas potřebný k vyložení součásti z vozíku (předpokládejme zhruba 2min) [min] Volba a výpočet meziobjektové dopravy: Pro zajištění manipulace mezi jednotlivými objekty závodu můžeme použít více typů dopravních prostředků. Předpokládáme, že přepravovaný materiál bude uložen v paletách. Použitý typ opět volíme vzhledem k rozměrům, tvaru, hmotnosti palet a rovněž ke vzdálenosti na kterou se budou tyto polotovary přepravovat, vzhledem k tomu, že se přepravní zařízení bude pohybovat převážně po venkovních prostorách areálu můžeme volit i benzínový, či naftový pohon.
Př.:
Plošinový vozík Balcancar VDI2198 3 Typ: ET15 Výrobce: Balcancar record Nosnost: 15000kg Pohon: elektrický bateriový Rozměry: délka 4600mm šířka 2100mm výška plošiny 950mm celková výška 2070mm vnější rádius zatáčení 4950mm přepravní rychlost : plně naložený 3,7km/h prázdný 4,3 km/h stoupání: 3% celková váha včetně baterií: 5919kg maximální celková váha: 7830kg hlučnost: 70 .. 72dB Potřebný počet plošných vozíků: 2 n pv =
Qcelk⋅L q v⋅E voz⋅v⋅k [ks]
npv … potřebný počet vysokozdvižných vozíků [ks] Qcelk … množství přepravovaného materiálu za rok [t] qv … hmotnost dílů přepravovaných při jednom přejezdu (pro zjednodušení můžeme vycházet z parametrů zvoleného vozíku) [t] Evoz … časový fond vozíku ( počet pracovních dní vynásobených délkou pracovní směny snížený vzhledem k možným opravám a údržbě o 11%, obvykle kolem 1800h) ss … směnnost (počet směn, obvykle 1, 2 či 3 osmihodinové směny ) k … koeficient ztrát kapacity vozíku (korekce případných ztrát vlivem nevytížení kapacity, vychází z prakticky získaných dat např. 0.6) L … průměrná délka pojezdu vozíku (počítá se dráha v obou směrech) [km] v … průměrná rychlost vozíku při manipulaci mezi objekty (viz. techncká data vozíku) [km.hod-1] Pozn. hodnotu součinu Qcelk . L získáme z tabulky součtu celkové převážené kapacity tzv. „tunkilometrů“, kterou využijeme rovně při kostrukci Sankeyova diagramu.
8. Návrh ústředního skladu materiálu Nejprve si určíme potřebnou skladovací plochu. Plocha regálů: Při určení plochy regálu vycházíme jednak z šířky regálu, jednak z délky uloženého tyčového materiálu. S 1reg =Ltyč⋅h reg [m2]
vynásobením vypočteným množstvím regálů dostaneme celkovou plochu pro regály. S reg =S 1reg⋅n reg [m2] Plocha stohů palet: Plocha zabíraná jednou paletou je dána její šířkou a délkou. Celkovou plochu zabíranou paletami Spal určíme vynásobením počtu stohů touto plochou. Předpokládáme počet palet v jednom stohu max. 5ks. K určení celkové plochy skladu je potřeba přičíst k ploše palet a regálů plochu dopravních cest a uliček mezi regály Sdr, paletami Sdp , plochu dělírny materiálu Sde (jako 30% skladové plochy) a plochy pro příjem a výdej materiálu Spp, Spv (obojí volíme přibližně 1m2 na 1t skladovaného množství). Dopravní cesty: Z boku každého regálu umístíme uličku v šířce zhruba 25% délky regálu. a před regál v podobné šířce (minimálně však 1m). Zjednodušeně pak budou činit dopravní a manipulační cesty mezi regály zhruba +120 až +150% plochy regálů. U dopravních cest u palet vycházíme z šířky dobravního vozíku + plocha na natočení (min. 400 mm na obě strany). Pro zúžení dopravních cest je možné stohy palet natočit pod úhlem 30 až 60°. Předběžně pak velikost dopravních cest mezi paletami můžeme stanovit (pro obvyklou velikost palet) na +200% plochy palet.
Přibližná celková plocha skladu pak bude určena jako: Sskl = Sreg + Spal + Spp+ Spv + Sdr + Sdp + Sde [m2] Přičemž:
Spp = Spv ~ 1,0 . Qskl [m2] Sdr ~ 1,30 . Sreg [m2] Sdp ~ 2,0 . Spal [m2] Sde ~ 0,3 . (Spal + Sreg) [m2]
Skutečnou plochu pak korigujeme podle konkrétních rozměrů ve výkrese skladu. Z předběžných rozměrů vycházíme při volbě haly. Buď využijeme internetové nabídky některého z výrobců montovaných hal, nebo vyjdeme ze standardizovaných rozměrů s rozpětím lodi 12, 18, 24m a vzdáleností sloupů v podělném směru 6m 1. Při umisťování jednotlivých objektů do haly je dále nutné dodržovat několik základních zásad. Tj. správně umístit dopravní cesty a na ne navazující výdejnu příjem, dělírnu, vstupní a výstupní dveře . Regály orientujeme vzhledem k dělírně a vstupním otvorům tak aby jeřab nebyl nucen při manipulaci s tyčovým materiálem otáčet o 90°. Mezi jednotlivé regály umístíme uličky o dostatečné šířce umožňující bezpečnou manipulaci s tyčemi. Stohy palet orientujeme tak aby byly dobře přístupné pro paletový vozík a vhodně proto dimenzujeme i šířku dopravních cest. Vlastní výkres skladu provedeme pouze schematicky včetně potřebných kót. Viz. příklad.
Př: návrh ústředního skladu materiálu 2
9. Hodnocení navrhovaného řešení a závěr Ve výsledném hodnocení popište klady a zápory navrženého řešení, případně navrhněte další možnosti (v délce minimálně ¼ strany).
10. Použitá literatura Kromě skript uveďte rovněž veškeré použité prameny, včetně katalogů a internetových odkazů. Př: 1
HLAVENKA, Bohumil. Projektování výrobních systémů Technologické projekty I. 3 vydání Brno PC-DIR Real s.r.o. 1999 197s ISBN 80-214-1472-3. 2
HLAVENKA, Bohumil. Manipulace s materiálem, cvičení. VUT Brno 1987 35s
3
Balcancar firemní stránky. URL:
atd.. Formát použité literatury se řídí dle ISO 690 a ISO 690-2. přesný popis lze nalézt například na „http://www.boldis.cz/citace/citace.html“
