Systém školení obecných a odborných kompetencí dobrovolníků při sportovních akcích pro veřejnost

VŠTVS PALESTRA

Systém školení obecných a odborných kompetencí dobrovolníků při sportovních akcích pro veřejnost

Zvládání kritických situací  VŠTVS Palestra s.r.o. Pilská 9 Praha 9 www.palestra.cz

Obsah 1.

Kompetence dobrovolníka v kritických situacích

3

1.1

Proč pomáhám?

3

1.2

Jaký jsem, co mohu nabídnout?

4

1.3

Zvládnu to ?

4

1.4

Kde je mé místo?

4

2.

Vedoucí dobrovolníků

5

2.1

Kompetence vedoucího dobrovolníků

5

2.2

Komunikace, asertivita a zpětná vazba

7

2.2.1

Neverbální komunikace

7

2.2.2

Asertivní komunikace

10

2.2.3

Sdělování zpětné vazby

11

3.

Rizikové situace a doporučené postupy jejich zvládání

12

3.1

Typologie mimořádných událostí

12

3.2.

Doporučené chování při mimořádných událostech

13

4.

Stres

15

4.1

Biologie a neuroanatomie stresové situace

15

4.2

Průběh stresové reakce (obecný adaptační syndrom)

15

4.3

Projevy stresu

16

4.4

Chování lidí ve stresových situacích

17

5.

Rizika spojená s iracionálním chováním osob

19

5.1

Agresivní osoba

19

5.2

Duševně nemocná osoba

19

5.3

Intoxikovaná osoba

20

5.4

Davové chování

20

6.

Psychohygiena dobrovolníka

22

6.1

Organizační opatření pro prevenci zátěže a její zvládání

22

6.2

Opatření jedince pro prevenci zátěže a její zvládání

23

7.

Přílohy – test a dotazník

25

7.1

Test čtyř typů jednání vedoucího

25

7.2

Dotazník – Jak velký stres prožívám?

27

1

Kapitola

1. Kompetence dobrovolníka v kritických situacích Práce dobrovolníka s sebou pochopitelně přináší i různé množství tzv, kritických situací, kdy je potřeba rychle a rozhodně zareagovat a přinést řešení, které umožní buď zklidnit danou situaci nebo odstranit rizikové faktory. Źádný univerzální recept zde neexistuje, svoji roli zde zejména sehrávají zkušenosti a cit pro řešení dané situace. 1.1

Proč pomáhám?

Očekávání spojená s pomáháním na veřejné nebo sportovní akci mohou být: a) spojena s okolím: - vstřícnost, uznání, morální ocenění, vděk - dobré pracovní podmínky, materiální zázemí pro vlastní činnost - osobní vedení, zpětné vazby - prostor k uplatnění, participace na rozhodování - navázání nových vztahů, pozitivních sociálních vazeb b) vnitřní (očekávám od sebe sama): - zvýšení pocitu vlastní užitečnosti a důležitosti - nabytí nebo zvýšení sebeúcty, sebevědomí, zjištění a rozšíření hranice vlastních možností - zábava, využití volného času - získání nových životních a profesionálních zkušeností a dovedností Je důležité rozumět vlastní motivací k pomáhání druhým, řada pomáhajících kompenzuje pomáháním vlastní intrapsychické problémy (viz např. tzv. syndrom pomáhajícího, kdy se daná osoba nevědomě vyrovnává s ranným traumatem odmítnutého dítěte, touží po empatickém porozumění a po vzájemnosti)



Doporučení 1: Snaž se porozumět vlastní motivací k pomáhání druhým! Ověřuj si, zda se naplňují tvoje očekávání!

3

1.2 Jaký jsem, co mohu nabídnout? - schopnosti, možnosti, vzdělání a dovednosti, loajalita vůči organizaci - objektivní posouzení (např. v rámci psychodiagnostického vyšetření) vlastního psychologického profilu a jeho kritické zhodnocení (ideálně na vícedimenzionálních škálách, např.: extroverze x introverze + labilita x stabilita) - zkušenosti, schopnosti a dovednosti jak v oblasti zvládání krizových situací, tak v oblasti organizace práce (time management, organizace vlastní práce, pracovní návyky, loajalita a identifikace s organizací), případně i vedení a řízení lidí - dosavadní zkušenosti zvyšují připravenost na další událost!



Doporučení 2: Zhodnoť vlastní (nejlépe objektivně zjištěné) osobnostní předpoklady! Zužitkuj vlastní minulé zkušenosti! 1.3 Zvládnu to ? - kritická situace (krize) je reakce na situaci, kterou jedinec nemůže snadno řešit v rámci obvyklých strategií, jakými je zvyklý zvládat zátěž - stresová reakce je primárně účelná a adaptivní (mobilizace bioenergetických rezerv) a směřuje k základním dvěma typům chování – útěk a útok - pravděpodobně nejčastější a nejběžnější lidskou reakcí v kritických situacích je pomáhat druhým (tj. projevovat prosociální chování, solidaritu, altruismus) - jedná se o účinný způsob osobního i společenského zvládání neštěstí (pomáhání pomáhá i těm, kteří pomáhají) - zážitek krize přináší nejen ohrožení, nebezpečí a ztrátu, ale také příležitost a šanci ke změně (pozitivní přínos krize ovšem jedinec zpravidla vnímá až retrospektivně)

 Doporučení 3: Spoléhej na svou stresovou reakci, pomůže ti obstát! Vnímej krizovou situaci jako výzvu! 1.4 Kde je mé místo? - objektivně stanovené kompetence dobrovolníka (zákon o dobrovolnické službě, občanská povinnost poskytnutí první pomoci) - rozdělení kompetencí na místě konání sportovní akce (dobrovolník, člen organizačního týmu, Policie ČR, další složky IZS, …), obdržel každý zúčastněný potřebné informace? - adekvátní umístění dobrovolníka dle jeho předpokladů, schopností a dovedností - uvědomění vlastních obav (z klientů a situací) a limitů (na co již nestačím, do čeho bych nešel)



Doporučení 4: Seznam se se zákonnými a situačními kompetencemi! Vyžaduj potřebné informace! Uvědom si svoje předsudky, obavy, omezení!

4

2

Kapitola

2. Vedoucí dobrovolníků 2.1

Kompetence vedoucího dobrovolníků

Kompetence vedoucího dobrovolníků v místě konání sportovní akce:      

řídí koordinuje instruuje deleguje spolupracuje s organizačním týmem v případě potřeby spolupracuje s dalšími subjekty (např. Policie ČR, Hasiči, Záchranná služba)

Vedoucí dobrovolníků by měli být vnímáni jako dlouhodobá součást organizace, jako jejich „lidský kapitál“. Zejména kombinace inteligence, znalostí, dovedností a zkušeností vedoucích dobrovolníků dává organizaci její zvláštní charakter. Z hlediska organizace i vedoucího dobrovolníků je důležité, aby vedoucí dobrovolníků: a) se identifikoval s cíli a hodnotami organizace b) toužil náležet k organizaci c) byl ochotný vyvíjet úsilí v zájmu organizace CVIČENÍ 1:  



Zamyslete se a případně si stručně poznamenejte, jak se identifikujete s cíli a hodnotami organizace, ve které vedete dobrovolníky. Jak se projevuje vaše touha náležet k organizaci a jaké úsilí vyvíjíte v zájmu organizace? Dobrým příkladem angažovanosti vedoucího dobrovolníků je aktivní zapojování se do managementu dobrovolníků (oslovení, výběr, školení, ocenění, udržení). Máte vy osobně možnost se do managementu dobrovolníků zapojovat? Činíte tak? jednání vedoucího zpravidla zahrnuje orientaci na pracovní výkon podřízených a dále orientaci na jejich lidskou stránku (vlastnosti, pocity, názory, místo v týmu apod.)

CVIČENÍ 2: 5

Test čtyř typů jednání vedoucího (viz příloha č. 1) Podle toho, která z orientací vedoucího převažuje, je možné určit převažující styl řízení vedoucího (viz obrázek níže).

D

C

Vedoucí spolku zahrádkářů

Týmový vedoucí

„kompromisník“

A

B Volný průběh

--

„Plantážník“

Orientace na úkol

++

Obr. č. 1 – Orientace vedoucího (zdroj: Bělohlávek, 2000) Styly řízení A) Volný průběh – vedoucí, který vydává minimální úsilí k odvedení požadované práce, a to pouze do té míry, aby si udržel své členství v organizaci. B) „Plantážník“ – věnuje se pouze plnění úkolu a dosahování co nejvyššího pracovního výkonu; opírá se o moc a autoritu, důsledně kontroluje lidi – diktuje jim, co mají dělat a jak. C) Týmový vedoucí – je orientovaný na dosažení cíle, zároveň ovšem na týmový přístup, kterým se snaží dospět k optimálním výsledkům skrze participaci, oddanost pracovníků a společné řešení problémů. Posiluje důvěru a spolupráci. D) Vedoucí spolku zahrádkářů – starostlivě se věnuje potřebám lid, aby vytvořil vztahy, které vedou k příjemné, přátelské atmosféře a snesitelnému pracovnímu tempu. Pozornost je zaměřena na vytváření dobrých pocitů mezi kolegy a podřízenými, často na úkor pracovních výsledků. Kompromisník – dosahuje přiměřeného výkonu balancováním mezi potřebou splnit úkoly na jedné straně a snahou udržet únosnou morálku lidí na straně druhé. Oportunista – používá všech stylů neprincipiálním způsobem. Ve snaze dosáhnout výhod, zejména pak platu nebo povýšení, napodobuje takový styl, který je zrovna v organizaci žádaný

6

2.2 Komunikace, asertivita a zpětná vazba Důležitými předpoklady pro vedení a řízení dobrovolníků jsou efektivní komunikace, základy asertivního jednání a umění poskytnout i aktivně přijímat zpětnou vazbu. 2.2.1

Neverbální komunikace

Jak si vytváříme první dojem o druhých?  Intuice  Minulá zkušenost  Očekávání  Haló-efekt – podle jedné vlastnosti vysuzujeme i všechny ostatní (vliv prvního dojmu)  Projekce – „podle sebe soudím tebe“ Neverbální komunikace  Mimika, výraz obličeje  Gesta  Pohledy  Neverbální aspekty řeči  Tělesné postoje  Zaujímání vzdálenosti  Doteky  Úprava zevnějšku Mimika  Svaly obličeje umožňují až 1000 různých výrazů  Důležité jsou oči (zaměření pohledu, doba, častost, sled pohledů, pootevření víček, průměr zornic – při vzrušení rozšíření zornic, vrásky po stranách očí)  Jednotlivé části obličeje vyjadřují různě přesně různé emoce

Obr. č. 2: Mimické zóny v obličeji (zdroj: Thiel, 1993)

7

Emoce a jejich odraz v obličeji

Obr. č. 3: Emoce a jejich odraz v obličeji (zdroj: (zdroj: Thiel, 1993)

Gesta  Nejstarší forma komunikace  Kulturní vliv na používání gest („francouzská elegance“, „italská výbušnost“, „anglická zdrženlivost“, Bulharsko – „ne“ má podobu našeho „ano“)  Překřížení rukou na prsou – projev odporu, obrany, ochrany sama sebe před okolím  Dotek prsty na partiích pod nosem - rozpaky Pohledy  Zaměření pohledu (uhýbání pohledem při tom, když nás někdo kritizuje, je ukazatelem napětí, tísně, úzkosti)  Sled pohledů (pořadí, v jakém se díváme na jednotlivé osoby)  Délka pohledu – není příjemné vyhýbání se očnímu kontaktu ani velmi dlouhý pohled – „civění, zírání“  → déle se díváme na osoby, kterých si vážíme, na služebně starší, na přátele a osoby, které máme rádi  Průměr zornic - při vzrušení rozšíření zornic  Pootevření víček  Vrásky po stranách očí Neverbální aspekty řeči  Hlasitost řeči  Výška tónu řeči  Rychlost řeči  Objem řeči  Plynulost řeči  Intonace – melodie řeči  Chyby v řeči  Členění řeči – frázování 8

Tělesné postoje 3 základní tělesné postoje – vstoje, vsedě, vleže Zaujímání vzdálenosti  Osobní zóna – kruhový prostor kolem člověka, který je v jeho středu – liší se také podle toho, s kým zrovna jednáme (teritoriální chování zvířat) (Japonci a Arabové jsou zvyklí udržovat mnohem užší interpersonální kontakt)  Proxemický tanec – vzájemné přibližování a oddalování, setkají-li se 2 lidé s odlišnými představami o svých osobních zónách – často končí určitým kompromisem, polohou, která pro jednoho není příliš dotěrná a pro druhého je již přijatelným přiblížením k druhému člověku

Obr. č. 4: Osobní zóna (zdroj: (zdroj: Thiel, 1993)

Struktura osobní zóny: 1. Intimní sféra – 0-30 cm 2. Osobní sféra – 30 cm – 1,20 m 3. Sociální sféra – 1,20 – 3,6 m 4. Veřejná sféra – od 3,6 m

Obr. č. 5: Odstupňování proxemických zón (zdroj: (zdroj: Thiel, 1993)

9

Doteky  Příkladem je podání ruky.  Hmat má hned po zraku druhou nejlepší rozlišovací schopnost, teprve na třetím místě je sluch.

Obr. č. 6: Podání ruky (zdroj: Thiel, 1993)

Obr. č. 7: Nejčastější místa haptického kontaktu v běžném sociálním styku (zdroj: Thiel, 1993)

Úprava zevnějšku  Charakteristika zevnějšku – způsob oblečení, účesu, líčení, apod., ale i úprava bytu, volba auta, rasy psa o pečlivě upraven o v mezích normálu o znatelně zanedbaný Jak efektivně komunikovat?  Mezi verbální a neverbální komunikací by měl být soulad.  Vytvářejte pozitivní sociální klima.  Dávejte druhému najevo, že ho posloucháte.  Vyjadřujte se přesně.  Zdůrazňujte důležité.  Ověřujte si, že druhý chápe, co mu chcete sdělit. 2.2.2

Asertivní komunikace

Asertivita je schopnost jasně, přiměřeně, slušně vyjadřovat svá přání, myšlenky, názory jak pozitivní, tak negativní, abychom neporušovali svoje potřeby (abychom nebyli pasivní) a současně abychom neporušovali potřeby druhých lidí (abychom nebyli agresivní). Jedná se o způsob zdravého sebeprosazování, dovednost sebejistého jednání a vystupování. 10

Smyslem asertivního jednání je:  Projevit svojí spontaneitu.  Přiměřeně projevit emoce.  Vyjádřit svá přání, stanoviska, požadavky.  Nebát se oponovat.  Konstruktivně řešit sporné či konfliktní situace.  Umět odmítnout nepřijatelné požadavky.  Umět se bránit manipulaci.  Umět reagovat na agresi druhých. 2.2.3

Sdělování zpětné vazby

Smyslem poskytování zpětné vazby (dále jen ZV) druhým je dát jim příležitost k hlubšímu sebepoznání, případně iniciovat změnu jejich chování. Pravidla poskytování konstruktivní ZV:  ZV by měla být popisná, nikoliv hodnotící (negativní hodnocení vyvolává obrannou protireakci, která zabrání člověku případnou kritiku přijmout),  ZV by měla být co nejkonkrétnější, nikoliv obecná (např. namísto „posloucháš rád jen sebe, ostatní tě nezajímají“ raději „vidíš, když chci něco říct, nenecháš mě domluvit; počkej, až dokončím větu“),  ZV by měla respektovat potřeby příjemce i dárce (nastavujeme-li zrcadlo a myslíme přitom jen na sebe, jsme destruktivní),  efektivnější je ZV vyžádaná, než vnucovaná, měli bychom reagovat na chování, které právě proběhlo, a nevracet se příliš do minulosti (potlačená zloba může působit destruktivně!),  zpětná vazba by měla být jasná, přesná, bez podtextů, dvojznačnosti, hádanek, tajuplných náznaků apod.,  je důležité dát prostor k vyjádření tomu, komu ZV poskytujeme, a posléze se společně domlouvat na sdíleném pohledu na věc,  nejlépe je zobjektivizovat ZV také stvrzením jiných lidí. Kritika je zvláštní formou ZV, jedná se o negativní a ideálně zároveň konstruktivní ZV. Čím je vztah k protějšku lepší a méně komplikovaný, tím snazší je také poskytování kritické ZV. Měla by být věcná, přesná a z lidského pohledu uctivá. Bezpodmínečně by se měla vyhnout nejasným a dodatečným oslabením kritiky jako „Tak strašné to vlastně vůbec není…“, „Chtěl jsem jenom říct…“ apod. Jasné konstatování v kombinaci s lidskou úctou je při kritice vždycky lepší než mlhavé rozebírání pocitů.

11

3

Kapitola

3. Rizikové situace a doporučené postupy jejich zvládání 3.1

Typologie mimořádných událostí

a) klimatická rizika - povodně, vichřice a tropická vedra b) rizika spojená s místem a materiálním zajištěním akce (zúžené průchozí cesty, evakuační cesty, výpadek elektřiny, apod.) c) rizika vyplývající ze spolupráce organizátorů s ostatními složkami (narušení vzájemné komunikace, neefektivní kooperace, nedostatečně vymezené kompetence, apod.) d) zdravotní rizika (úrazy diváků, závodníků i organizátorů, apod.) Z hlediska výskytu na zemském povrchu rozdělujeme živelní pohromy na 3 skupiny:  vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy),  vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, záplavy, požáry, dlouhotrvající sucha, sněhové kalamity, náledí, mrazy, dlouhotrvající vlhko),  vznikající nad zemským povrchem (cyklóny, tornáda, bouře, dopady meteoritů). Ke všem živelním pohromám znamenajícím prvotní ohrožení přistupují i druhotné účinky související s lidskou civilizací. Například při:  zemětřesení - požáry, výbuchy plynu, protržení přehradních hrází, zřícení budov, poškození energetických sítí,  sesuvech půdy - protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, poruchy potrubí produktovodů a elektrického vedení,  sopečných výbuších - otrávení pastvin, vyhubení dobytka, hladomor, požáry, nebezpečné zplodiny,  povodních - otrávení zdrojů pitné vody, nakažlivé nemoci,  bouřkách - požáry, výpadky elektrického proudu.

12

Obr. č. 8: Způsob třídění mimořádných událostí (zdroj: Veverka, 2003)

3.2.

Doporučené chování při mimořádných událostech (Zpracováno podle: Pro případ ohrožení – příručka – 2003)

Povodeň:  Na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohrožený prostor. V případě evakuace dodržujte zásady pro opuštění bytu (domu).  Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na určené místo, které nebude zatopeno vodou. Havárie v chemickém závodě s únikem nebezpečných látek Nezbytná doporučení:  Urychleně opusťte ohrožené místo.  Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti.  Uzavřete a utěsněte okna, dveře a další otvory.  Vypněte ventilaci.  Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.  Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.  Připravte si evakuační zavazadlo.  Budovu opusťte jen na pokyn. Chemické zbraně Chemické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Působí na organismus mnohostranně. Vyvolávají poškození centrálního nervového systému, dýchacích orgánů, zažívacího traktu nebo narušují metabolismus, jiné mají zpuchýřující účinek. Jak se chránit před účinky chemických zbraní:  Urychleně použijte prostředky individuální ochrany.  Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově. 13

Havárie v jaderném energetickém zařízení s únikem radioaktivních látek. Nezbytná doporučení:  Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti (nejlépe ve sklepních prostorách), pokud možno na straně odvrácené od jaderného zařízení.  Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti (nejlépe ve sklepních prostorách), pokud možno na straně odvrácené od jaderného zařízení.  Uzavřete a utěsněte okna a dveře.  Vypněte ventilaci a utěsněte další otvory.  Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.  Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.  Připravte si evakuační zavazadlo.  Jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany odeberte a použijte až na základě veřejné výzvy.  Budovu opusťte jen na pokyn. Prostředky improvizované ochrany osob v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí. Prostředky improvizované ochrany osob jsou prostředky, které chrání dýchací cesty a povrch těla při vynuceném a krátkodobém pobytu v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí.  K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Upevněte roušku v zátylku šálou či šátkem.  Hlavu chraňte čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk.  Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Pokud nemáte tyto brýle k dispozici, chraňte oči přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí.  Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic.  Nohy chraňte nejlépe vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe zakryjeme gumovými nebo koženými rukavicemi. Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej. Pokud je to možné, pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha a oblečte se do čistého oděvu.

14

4

Kapitola

4. Stres 4.1      

Biologie a neuroanatomie stresové situace

stres je primárně účelná reakce organizmu, slouží k podání mimořádného výkonu v náročné situaci jedná se o mobilizaci bioenergetických rezerv organizmu centrum v mozku, které je v případě nebezpečí připraveno spustit stresovou reakci, se nazývá amygdala amygdala je centrum emočně zabarvených vzpomínek, může reagovat daleko dříve než mozková kůra a v tísňové situaci reaguje nezávisle na ní (naše prvotní reakce pak není vědomá) amygdala spouští produkci stresových hormonů v hypothalamu a nadledvinkách (kortizon, adrenalin, noradrenalin) důsledkem působení stresových hormonů je zvýšení svalového napětí, zrychlení pulzu, krevního tlaku atd., což připravuje organizmus na specifickou reakci útěku či útoku

4.2

Průběh stresové reakce (obecný adaptační syndrom)

Obr. č 9: Průběh stresové reakce (zdroj: Benda, Dohnal, 2005 – doplněno)

Lidskou adaptivní reakci na stres lze rozdělit do tří fází: 15

a) alarmová fáze (poplach) b) fáze rezistence (odolávání) c) fáze vyčerpání       

ad a) alarmová fáze tělo produkuje nadbytek stresových hormonů v optimálním případě dochází rychle k adaptivní a účelné reakci ad b) fáze rezistence organizmus odolává stresu a snaží se vyrovnat se stresory dlouhodobě zvýšená hladina hormonů může narušit homeostázu, což může vést k somatickým potížím s přetrvávající rezistencí klesá adaptivní energie ad c) fáze vyčerpání tělo v důsledku vyčerpání energetických rezerv ztrácí adaptační schopnost vyčerpání, exhausce, dyfunkce

CVIČENÍ 3: Jak se projevuje stres v těle, emocích a myšlenkách a chování (práce ve třech skupinách)?

4.3

Projevy stresu

Jaké jsou kognitivní projevy stresu?  narušená schopnost hodnotit stávající situaci  neodbytné negativní myšlenky  nepřiměřené trápení se nedůležitými věcmi  nadměrné starosti o vlastní zdraví  snížené sebehodnocení  obtížná koncentrace pozornosti, nesoustředěnost  zhoršení krátkodobé a dlouhodobé paměti  nadměrné denní snění  egocentrismus, stažení se do sebe Jak se stres projevuje v oblasti emocí?  prudké a výrazné změny nálad  pocity bezmoci, beznaděje  zvýšená popudlivost a úzkostnost  nadměrné pocity únavy  neschopnost uvolnit se, odpočinout si  neschopnost soucítit s druhými, ztráta ohledů  děsivé sny

16

Jak se stres projevuje v těle?  zrychlený krevní oběh, bušení srdce, bolest a sevření hrudní kosti  zrychlený dech, nepříjemné pocity v krku (knedlík)  časté nucení na močení  pocení  bolesti hlavy, migrény  svalové napětí zvláště v krční oblasti a dolní části páteře  nechutenství, plynatost, průjem, zácpa  snížení sexuální touhy Jak se stres projevuje v oblasti chování  zhoršená kvalita práce, nižší výkon  nerozhodnost  sklon k nehodám  častá absence, nemocnost, pomalé uzdravování  změněný rytmus spánku a bdění, nespavost  zvýšená konzumace alkoholu, cigaret, kávy, léků na uklidnění nebo na spaní  sklon k podezírání, obviňování druhých, snaha vyhnout se odpovědnosti, stažení se ze sociálních kontaktů  snížené sebeovládání  snížená schopnost přizpůsobovat se 4.4

Chování lidí ve stresových situacích

 základní evolučně podmíněné reakce jsou: ustrnutí, útěk a útok („flight-or-fright“)  při mimořádné události může být tato reakce adaptivní (např. útěk při sesuvu půdy či erupci sopky), ovšem v industrializovaném a jinak upraveném prostředí může být i maladaptivní (např. útěk z budovy při zemětřesení či skok z hořící budovy)  možné konkrétní reakce ve stresové situaci (z hlediska dynamiky stresu se jedná o normální a přirozené reakce!): o agresivní (bojovná, útočná) reakce – verbální i fyzická o útěkové chování - neodvratitelné nutkání utéci z ohrožujícího místa nebo uniknout do vnitřního světa o regresivní chování – návrat na nižší vývojové stádium – např. žvatlání, cucání palce, neschopnost přijmout zodpovědnost o pasivní reakce, „zamrznutí“ – nereaguje na oslovení ani dotyk o panická reakce – neúčelné chování, dezorientace, volání o pomoc, slova že se zblázní, že zešílí, umře, že to nezvládne – jde o neschopnost vytvořit si opěrný bod a ohnisko pozornosti o bezmoc, vztek, výrazná úzkost a strach o pocity viny – mohou způsobit náhlou změnu v chování, afektivní reakci  individuální i kolektivní panika je spíše ojedinělá, objevuje se jen výjimečně, především v uzavřených prostorech s omezenou možností úniku 17

Chování jedince ve stresové situaci ovlivňují také působící faktory:  Dynamika události  Osobní situace  Osobní rysy  Minulé zkušenosti  Dostupnost podpory  Schopnost vyrovnávat se  Zdraví  Duchovní cítění

 Doporučený postup (v případě silné stresové reakce osob):     

   

dbej na vlastní bezpečnost upozorni hlavního organizátora akce dbej na dodržování organizačních pokynů projev lidem svoji účast, nabídni podporu, pomoc, buď jim nablízku akceptuj stresové reakce lidí (často se jedná o nekontrolovanou a přirozenou reakci na „nenormální“ situaci!), nepotlačuj jejich reakce (např. „neplačte, musíte být silná“), nezlehčuj jejich prožitek (např. „to přece nic není, mohlo to dopadnout hůř“) měj na paměti, kde končí tvoje kompetence a pravomoci přivolej si pomoc - nepouštěj se do jednání, na které nestačíš přivolej policii (158), záchrannou službu (150) nebo hasiče (155) nebo tísňovou linku 112 poskytuj jasné a stručné informace, informace opakuj

CVIČENÍ 4: Dotazník – Jak velký stres prožívám? (viz příloha č. 2)

18

5

Kapitola

5. Rizika spojená s iracionálním chováním osob 5.1

Agresivní osoba

Agresivita je často důsledkem stresové reakce a zažívané bezmoci (a s tím spojené frustrace) Projevy: zvýšený hlas, excitace, naléhavost, verbální agrese (vulgarismy), obviňování, narušování osobní zóny, fyzický kontakt Doporučený postup (agresivní osoba):  udržuj si dostatečnou fyzickou vzdálenost, dbej vlastní bezpečnosti  nedávej najevo strach, mluv klidně, reflektuj emoce („Slyším, že jste naštvaný…“), přiznej právo na vztek („Kdybych byl ve vaší situaci, taky bych byl naštvaný…“)  následně žádej o spolupráci („Ale potřebuji, abyste se mnou teď spolupracoval.“)  pokud obviňování a agrese přetrvávají, opakujte jednu větu – tzv. technika „zaseknuté desky“ (např. „Můžu vám pomoct, až když mi řeknete, co se stalo.“)  při stupňované agresi a vždy, když je přítomna zbraň vyžaduj intervenci Policie ČR a informuj organizátora akce! 5.2

Duševně nemocná osoba

Bez ohledu na společenskou stigmatizaci duševně nemocných osob („blázni“) a časté předsudky vůči nim se i tato osoba může dostat do krizové situace vyžadující naší pomoc Projevy: abnormality v chování osoby obecně (něco je „divně“), excitace a naléhavost, či naopak utlumenost a netečnost, iracionální myšlenky a projevy osoby, bludy a halucinace, intenzivní a realitě neodpovídající prožívání emocí (úzkost, strach, podezřívavost, depresivní nálady), sebevražedné myšlenky Doporučený postup (duševně nemocná osoba):  projev zájem, reflektuj a akceptuj emoce volajícího (ne „Jiní na tom jsou hůř.“, „Vy máte teda problémy…“, „Neplačte, to musíte zvládnout.“)  akceptuj symptomy duševní poruchy (např. nevymlouvej psychotikům bludné představy, nepopírej jejich halucinace apod.) – může se tak zvyšovat jejich tenze!  podpoř a zároveň žádej o spolupráci 19

 citlivě (ideálně se souhlasem dané osoby) vyžaduj intervenci ZZS a informuj organizátora akce! 5.3

Intoxikovaná osoba

Často také stigmatizace a předsudky („fetka“, „vožrala“), ale opět se může dostat do krizové situace, navíc ne vždy jsme schopni rozlišit, zda se jedná o intoxikovaného, nebo např. poúrazový stav Projevy: excitace a naléhavost či naopak utlumenost a netečnost, špatná hrubá i jemná motorika, špatná artikulace, iracionální myšlenky a projevy osoby, nesoustředěnost, agresivita Doporučený postup (intoxikovaná osoba):  dbej vlastní bezpečnosti a hygieny (např. použij chirurgické rukavice)  projev zájem, mluv klidně  pokus se laicky identifikovat příčinu chování („Nejste zraněný?“, „Bolí vás něco?“, „Pil jste alkohol?“)  pokud jsi zjistil intoxikaci, zjisti množství omamné látky a snaž se danou osobu zdržet od jejího dalšího požívání  je-li intoxikovaná osoba v bezvědomí, obrať ji na stranu (ideálně tzv. stabilizovaná poloha), aby z ní zvratky mohly volně vycházet  dohlížej na osobu, aby neublížila sobě ani ostatním  informuj organizátora a po domluvě s ním vyžaduj intervenci ZZS, případně Policie ČR! 5.4     

Davové chování

dav je náhodné, neorganizované seskupení jedinců, které bývá situačně podmíněné zaměřením na společný objekt nebo činnost smíšené davy jsou zpravidla nekonfliktní a nenásilné a pouze projevují stereotypní davové chování, např. pískání a tleskání běžnou reakcí v davu při katastrofické události není zpravidla egoistický boj o život, ale prosociální chování, nebývá to bezcílný útěk z místa, ale spíše snaha dostat se do blízkosti osob a míst, které člověk zná a jsou mu blízké i lidé v davu odolávají iracionalitě nebo panice (např. evakuace v USA při teroristickém útoku 11. září) anonymita v davu může vést ke spontánnímu a případně i agresivnímu chování, ovšem většina lidí v davu má s sebou alespoň jednoho přítele (či například člena rodiny) a nejsou tedy v anonymitě

Projevy: zmatenost osob, snížená racionalita, nápodoba chování, neúčelné pohyby, „hemžení“ strkání, agresivita 20

Doporučený postup (davové chování):  dbej vlastní bezpečnosti  snaž se působit sebejistě a rozhodně  dávej věcné a jasné pokyny (např. „Klid, pomalu, pomalu, je to v pořádku, nic se neděje! Odejdeme pomalu, po jednom.“)  ignoruj agresivní projevy  snaž se identifikovat výrazné osobnosti, „vůdčí typy“ v davu  v případě rozvoje agresivity v davu vyžádej intervenci PČR a informuj organizátora akce!

21

6

Kapitola

6. Psychohygiena dobrovolníka Základem je preventivní udržování fyzické kondice (jsou dobrovolníci na sportovních akcích v lepší fyzické kondici než běžní diváci? očekává se to? je to důležitý předpoklad? – zvažte v rámci vlastní přípravy). Důležitá je i znalost vlastního stresu (tělo, emoce, chování), analýza stresová reakce i dovednosti strategie zvládání stresu, relaxace  nezapomínej na vlastní fyzické potřeby a bezpečnost  měj dohodnuté vystřídání, bude-li to potřeba  uvolňuj tělesné napětí způsoby, na které jsi běžně zvyklý (např. zhluboka dýchej, mírně se protahuj, progresivně relaxuj) 6.1

Organizační opatření pro prevenci zátěže a její zvládání (Zpracování podle DeWolfe, 2010)

OBLAST: ÚČELNÁ STRUKTURA ŘÍZENÍ A TVŮRČÍ VEDENÍ POSTUPY:  jasný řetězec velení, je zřejmé, kdo je komu nadřízen a podřízen  dostupní a přístupní imponující vedoucí a kliničtí supervizoři  využití vedoucích, kteří mají zkušenosti s krizovou pomocí a dopadem traumatu na komunitu OBLAST: JASNÝ ÚČEL, CÍLE A VÝCVIK POSTUPY:  jasně určené cíle postupu a strategie přiměřené různým typům nasazení (např. krizová intervence, komunitní uctění památky)  výcvik a instruktáž pro všechny pracovníky OBLAST: FUNKČNĚ VYMEZENÉ ROLE POSTUPY:  personál je instruovaný a vycvičený v souladu s písemně zadanými popisy rolí pro každý typ úkolu  pokud za úkol a postup právně odpovídají jiné instituce (např. primátor s radou města, Ústav soudního lékařství, Český červený kříž), je personál informován o roli poskytovatele psychosociální pomoci, o kontaktních osobách a vzájemných očekáváních

22

OBLAST: ORGANIZAČNÍ ŘÍZENÍ POSTUPY:  směny nejsou delší než 12 hodin, následuje 12 hodin volna  pracovníci se střídají v úkolech s vysokou, střední a nízkou úrovní zátěže  pracovníci mají v průběhu nasazení přestávky a volna  k dispozici jsou nezbytné pomůcky (např. papír, tiskopisy, propisky, osvětové materiály)  k dispozici jsou komunikační prostředky (např. mobilní telefony, vysílačky)  běžná pracovní náplň je předána, takže se pracovníci nepokoušejí zvládat krizovou pomoc a svou obvyklou práci zároveň OBLAST: OPORA TÝMU POSTUPY:  kamarádský systém pro poskytování opory a sledování reakcí na zátěž  pozitivní atmosféra podpory, vzájemné úcty a tolerance  klinické poradenství a supervize založené na důvěře, bezpečí a úctě OBLAST: PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE POSTUPY:  věnovat pozornost tomu, jak pracovníci zvládají práci a zátěž  „potulovat se“ po místech pracovního nasazení a pozorovat projevy zátěže  poskytovat osvětu o projevech a příznacích pracovní zátěže a o strategiích, jak ji zvládat  vypracovat plán postupu, který obsahuje prvky z Tabulky 3  vypracovat výstupní plán pro pracovníky, kteří úkol a práci opouštějí

6.2

Opatření jedince pro prevenci zátěže a její zvládání

OBLAST: ŘÍZENÍ PRACOVNÍ NÁPLNĚ POSTUPY: Pracovník  má nastaveny úrovně úkolových priorit a realistické pracovní plány  uznává, že „nemít dost co dělat“ nebo „čekat“ jsou situace, které se v psychosociální krizové spolupráci po katastrofách dají běžně předpokládat OBLAST: VYVÁŽENOST ŽIVOTNÍHO STYLU POSTUPY: Pracovník  jí vydatnou a hodnotnou stravu, dostatečně přijímá tekutiny, vyhýbá se přílišnému množství kávy, alkoholu a nikotinu  dostatečně spí a odpočívá, zvláště při déletrvajícím nasazení  když je to možné, cvičí  udržuje kontakt s lidmi, kteří tvoří základní systém jeho sociální opory 23

OBLAST: STRATEGIE, KTERÉ ZMENŠUJÍ DOPAD ZÁTĚŽE POSTUPY: Pracovník  uvolňuje tělesné napětí způsoby, na které je běžně zvyklý (např. zhluboka dýchá, mírně se protahuje, medituje, umývá si obličej a ruce, progresivně relaxuje)  si určuje tempo a dávkuje činnosti s nízkou a vysokou mírou zátěže  využívá volna, aby „vypustil páru“ a „dobil baterky“ (např. dobře se nají, sleduje televizi, cvičí, čte si, poslouchá hudbu, dává si koupel, povídá si s rodinou)  v příhodných chvílích mluví se spolupracovníky o svých pocitech a reakcích OBLAST: UVĚDOMOVÁNÍ SI SEBE POSTUPY: Pracovník  rozpoznává časné varovné známky stresových reakcí a věnuje jim pozornost  připouští, že člověk nemusí být schopen sám u sebe problematické stresové reakce posoudit  uznává, že přílišné ztotožnění se s žalem a újmou obětí a rodin nebo pocit zahlcení jejich prožitky může signalizovat jeho potřebu podpory a poradenství  rozumí rozdílům mezi profesionálními pomáhajícími vztahy a přátelstvím, což mu pomáhá udržet přiměřené role a hranice  zkoumá vlastní předsudky a kulturní stereotypy  rozpoznává situace, kdy vlastní zkušenost s traumatem nebo vlastní anamnéza nepříznivě ovlivňuje jeho výkonnost a efektivitu  si je vědom své zranitelnosti a emočních reakcí a považuje podporu týmu a supervizora za důležitou

24

7

Kapitola

7. Přílohy – test a dotazník 7.1

Test čtyř typů jednání vedoucího

Převzato z: BĚLOHLÁVEK, F. Jak vést a motivovat lidi. Praha: Computer Press, 2008. ISBN: 978-80-2512235-8

U každé otázky rozdělte 4 body podle toho, jak vystihují vaše názory a chování v roli vedoucího. Nejvýstižnější odpověď dostává nejvíce bodů, nejméně výstižná žádný bod. Jsou možná například tato rozdělení: 0-3-0-1, 0-0-4-0, 1-0-2-1, atd., součet bodů u jedné otázky musí vždy dát dohromady 4. 1. Mým úkolem jako vedoucího je hlavně: A.____vyhnout se nepříjemnostem na pracovišti, B.____nekompromisně trvat na splnění úkolů, C.____motivovat pracovníky k lepším výkonům, D.____dbát o spokojenost pracovníků. 2. Hrozí-li nesplnění termínu odevzdání práce, je třeba: A.____hledat vysvětlení, B.____udělat dusno a pohrozit postihem, C.____poradit se s pracovníky, jak úkol splnit, D.____povzbudit pracovníky. 3. Nejraději mám takového pracovníka, který: A. ____nedělá zbytečné problémy, B. ____plní svůj úkol a nemudruje, C. ____dává k dispozici různé vlastní nápady, D.____ udržuje na pracovišti pohodu a přátelskou atmosféru. 4. Když pracovník odmítne dělat nepříjemnou práci, je nejlepší: A.____udělat tu práci sám, B:____udělat s ním krátký proces – postihnout na penězích nebo vyhodit, C.____nechat si vysvětlit důvody, D.____nabídnout mu zvláštní odměnu. 5. Na výkon pracovníků má nejvyšší vliv: A.____klid na pracovišti, B.____přísnost vedoucího, C:____možnost pracovníků podílet se na rozhodování, D.____dobré osobní vztahy. 25

6. Nejvíc mi vadí, když pracovníci: A.____mi komplikují život různými výmysly, B.____nestíhají práci, C.____u práce nepřemýšlejí, D.____vyvolávají konflikty. 7. Při novém a obtížném úkolu je třeba věnovat nejvíce pozornosti: A.____zachování chladné hlavy, B.____důkladnému naplánování práce, C.____přípravě a motivaci pracovníků, D.____vytvoření příznivé atmosféry. 8. Když pracovník na svou práci jasně nestačí, je třeba: A.____nedělat paniku a počkat, až se to naučí, B.____vyměnit ho, C.____osobně ho naučit to, co má umět, D.____pomoci mu s prací. 9. Ke zpožďování termínů dochází především kvůli: A.____objektivním příčinám, které lze těžko ovlivnit, B.____osobní nekázni pracovníků, C.____špatné komunikaci mezi vedoucími, D.____velké náročnosti úkolů.

Sečtěte počet bodů pro A., B., C., D. Tam, kde máte nejvíce bodů, je váš dominantní styl vedení, to, co je na druhém místě, znamená záložní styl. Přitom: A. = volný průběh, B. = plantážník, C. = týmový vedoucí, D. = vedoucí spolku zahrádkářů.

26

7.2

Dotazník – Jak velký stres prožívám?

Převzato z: BENDA, J.; DOHNAL, D. Program redukce stresu (Příručka ke kurzu). str. 20-24. Praha: MV - generální ředitelství HZS ČR, 2005. ISBN 80-86640-41-8

1. ŽIVOTNÍ STYL 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Délka spánku odpovídá mé potřebě Jím v pravidelnou dobu Když jsem nervózní, beru si uklidňující prostředky Pravidelně cvičím Jím ve spěchu Hlídám si jídelníček V průběhu dne piji mezi jídly vodu Často jím i mezi hlavními jídly Vydatně snídám Večeřím málo Kouřím Piji alkoholické nápoje Ve volném čase chodím do přírody Stává se mi, že se dostanu do konfliktu se zákonem Věnuji dost času příjemným aktivitám Jsem spokojený se svým způsobem života Mám koníčka, u kterého relaxuji

Téměř vždy 0 0 3 0 3 0 0 3 0 0 3 3 0 3 0 0 0

Nikdy

Občas

Často

3 3 0 3 0 3 3 0 3 3 0 0 3 0 3 3 3

2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 1 2 1 2 2 2

1 1 2 1 2 1 1 2 1 1 2 2 1 2 1 1 1

Nikdy

Občas

Často

0 0 3 3 0 0 3 3 0 3

1 1 2 2 1 1 2 2 1 2

2 2 1 1 2 2 1 1 2 1

Téměř vždy 3 3 0 0 3 3 0 0 3 0

3 0 0 3 3 3 0

2 1 1 2 2 2 1

1 2 2 1 1 1 2

0 3 3 0 0 0 3

Celkem (ŽIVOTNÍ STYL) 2. ŽIVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PODMÍNKY 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Naše domácnosti je příliš hlučná Mám pocit, že bych doma potřeboval víc prostoru Všechny moje věci jsou na svém místě Mám rád domácí atmosféru Mám příliš hlučné sousedy Žiji v hustě obydlené oblasti Můj byt/dům je čistý a úhledný Když jsem doma, mám možnost klidně odpočívat Mám pocit, že nás žije příliš moc pod jednou střechou Jsem spokojený, jak je můj byt/dům zařízený Myslím si, že náš byt/dům svou velikostí vyhovuje našim potřebám

29 30 31 32 33 34

V okolí mého bydliště jsou cítit nepříjené pachy Žiji v hlučné oblasti V místě, kde žiji, je čisté ovzduší Ulice a domy v mém sousedství jsou čisté a upravené Můj příjem je dostatečný k uživení rodiny Občas si půjčuji peníze

Celkem (ŽIVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PODMÍNKY) 27

3. ZDRAVÍ 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

Trpím bolestmi hlavy Mívám bolesti břicha Mám zažívací problémy Nemám problémy se stolicí Bolí mě záda Mám rychlý tep (spojený někdy s bušením srdce) Trpím alergiemi Mám občas pocit, jako bych se dusil Pociťuji napětí v šíjových a zádových svalech Můj krevní tlak je průměrný a nekolísá Mám normální paměť Mám malou chuť k jídlu Cítím se unavený a pociťuji nedostatek energie Trpím nespavostí Příliš se potím (i bez fyzické námahy) Snadno se rozpláču a často mě pronásledují pocity úzkosti

51

Obávám se, že mi hrozí nějaká vážná nemoc

Nikdy

Občas

Často

0 0 0 3 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0 0

1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1

2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2

Téměř vždy 3 3 3 0 3 3 3 3 3 0 0 3 3 3 3

0 0

1 1

2 2

3 3

Nikdy

Občas

Často

0 0 3 3

1 1 2 2

2 2 1 1

Téměř vždy 3 3 0 0

0 3 3 3

1 2 2 2

2 1 1 1

3 0 0 0

0 0 3 0 0 3 3 3 0

1 1 2 1 1 2 2 2 1

2 2 1 2 2 1 1 1 2

3 3 0 3 3 0 0 0 3

Celkem (ZDRAVÍ)

4. ZAMĚSTNÁNÍ 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68

Moje práce je zdrojem značného stresu Ve volném čase myslím na práci Mám pravidelnou pracovní dobu Moje práce mi dovoluje jíst v klidu Práci si beru domů, abych mohl pracovat po nocích a o víkendech Myslím si, že můj vedoucí si cení práce, kterou dělám Při práci mi čas příjemně rychle utíká V práci se cítím užitečný a spokojený To, že mám v práci značnou odpovědnost, mne zneklidňuje Mám problém vycházet se spolupracovníky Mám dobré vztahy se svým vedoucím Mám několik zaměstnání Když se snažím dokončit práci, zapomínám na jídlo Myslím si, že moje rodina si cení práce, kterou dělám Cítím se být kompetentní pro svoji práci Práce na směny mi vyhovuje Mám obavy, že přijdu o svou práci

Celkem (ZAMĚSTNÁNÍ)

28

5. VZTAHY 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79

80 81 82 83 84 85

Líbí se mi být galantní a zdvořilý Mám sklon důvěřovat druhým Zlobí mě, když jsou mé plány závislé na druhých Neshody mě rozrušují Mám přátele, kteří jsou ochotni mne vyslechnout Jsem spokojen se svým sexuálním životem Zajímá mně, co si o mně myslí druzí lidé Chci dělat věci lépe než druzí Kolegové v práci jsou moji přátelé Mám trpělivost naslouchat problémům druhých Myslím si, že můj manžel nebo manželka by se měl/a v mnoha věcech změnit, aby se naše manželství zlepšilo Když s někým nesouhlasím, zvyšuji někdy hlas Závidím těm, kdo mají víc než já Když se s někým dohaduji, v okamžiku, kdy on mluví, já přemýšlím o tom, co mu řeknu Znervózňuje mě, když mi někdo udílí rady Své problémy řeším raději sám Ochotně a rád pomáhám druhým

Nikdy

Občas

Často

3 3 0 0 3 3 0 0 3 3

2 2 1 1 2 2 1 1 2 2

1 1 2 2 1 1 2 2 1 1

Téměř vždy 0 0 3 3 0 0 3 3 0 0

0 0 0

1 1 1

2 2 2

3 3 3

0 0 0 3

1 1 1 2

2 2 2 1

3 3 3 0

Nikdy

Občas

Často

3 3

2 2

1 1

Téměř vždy 0 0

0 0 3 3 0

1 1 2 2 1

2 2 1 1 2

3 3 0 0 3

0 3 3 0 0 0 0

1 2 2 1 1 1 1

2 1 1 2 2 2 2

3 0 0 3 3 3 3

0

1

2

3

0 3

1 2

2 1

3 0

Celkem (VZTAHY)

6. OSOBNOST 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102

Se svým životem jsem vcelku spokojen Rád hovořím o druhých dobře Znervózňuje mě, když někdo přede mnou jede pomalu Když někde čekají lidé ve frontě, odejdu Pokud si stanovuji termíny, nechávám si rezervu S důvěrou se dívám do budoucnosti Mám sklon myslet na to nejhorší Rád dělám věci po svém a rozčiluje mě, když to není možné Mám smysl pro humor Jsem spokojený s tím, jaký jsem Znervózním, když jsem přerušen uprostřed činnosti Jsem perfekcionista Jsem nervózní, když mi někdo dluží peníze Znervózňuje mě, když uvíznu v dopravní zácpě Na dovolené se nudím a chci se vrátit k něčemu „produktivnímu“ Bojím se, že by se jednoho dne mohla u mě objevit nějaká smrtelná nemoc, třeba rakovina Během víkendu si rád trochu přispím

Celkem (OSOBNOST) 29

Vyhodnocení dotazníku I. Sečtěte své body z každého oddílu: ŽIVOTNÍ STYL…………………………….... ŽIVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PODMÍNKY………. ZDRAVÍ………………………………………. ZAMĚSTNÁNÍ………………………………. VZTAHY……………………………….......... OSOBNOST………………………………….

II. Počet bodů z jednotlivých oddílů zaznamenejte vodorovnou čarou do příslušného sloupce v následujícím grafu:

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Životní styl

Životní a sociální podmínky

Zdraví

Zaměstnání

III. Připočtěte 3 body, je-li vám víc než 35 let……………………… jste-li rozvedený nebo žijete sám…………. máte-li více než dvě děti……………………

IV. Připočtěte 2 body, je-li vám 25 až 34 let……………………….. jste-li svobodný nebo ovdovělý……………. žijete-li v malém městě…………………….. máte-li 1 nebo 2 děti………………………...

Celkem bodů……………………….. 30

Vztahy

Osobnost

Nyní porovnejte celkový součet bodů s grafem na následující straně. Zjistěte, která stresová zóna koresponduje s vaším výsledkem.

Co představují jednotlivé zóny? Zóna 1 Vaše hladina stresu je nebezpečně nízká. Potřebujete ve svém životě zažehnout nějakou jiskru, abyste lépe využili svých schopností.

Zóna 2 Máte nízkou hladinu stresu.To může být dáno vaší tichou povahou, případně celkově klidnými a ustálenými životními podmínkami. To vše naznačuje, že se nacházíte v poměrně vyrovnané situaci. Nemusíte se obávat srdečního infarktu, žaludečních vředů nebo jiných chorob souvisejících se stresem. Ovšem je také možné, že neděláte všechno, co byste mohl, čas od času by neškodilo stanovit si určité cíle a tím na sebe klást vyšší nároky.

Zóna 3 Normální úroveň stresu.Většina lidí se nachází na této úrovni. Někdy prožívají stres, jindy jsou v klidu. Pro dosažení našich cílů určitou dávku stresu potřebujeme. Tento stres by však neměl být trvalý a měl by být vystřídán obdobím odpočinku a relaxace. Tyto neustále se střídající stavy nám pomáhají žít vyrovnaným životem. Třetí zóna má dosti široké bodové rozpětí. Pokud se svým výsledkem dostaneme na jeden z okrajů, platí pro nás, alespoň částečně, charakteristika zóny sousední.

Zóna 4 Tuto hladinu stresu už můžeme pokládat za vysokou. Je to jasný varovný signál, kdy byste měli pečlivě prozkoumat jednotlivé oblasti svého života a rozhodnout, které problémy vyžadují rychlé řešení. Stále ještě máte možnost odvrátit větší psychické problémy, jako jsou deprese, stavy úzkosti nebo prostě ztráta duševních schopností. Nastal čas změnit životní styl a tak předejít možným komplikacím zažívacího a oběhového systému.

Zóna 5 Tato zóna je nebezpečná. Pokud máte víc než 150 bodů, patříte k typu lidí, kteří prožívají abnormálně velký stres a mají četné problémy, které si vyžadují okamžitou pozornost. Musíte se vážně rozhodnout vypořádat se s touto situací dřív, než bude pozdě. Hledejte pomoc. Jsou situace, ve kterých si člověk sám nepomůže. Občas všichni potřebujeme podporu rodiny nebo přítele, případně profesionální pomoc psychologa či psychiatra. Je-li to možné, udělejte změnu a alespoň na pár dní přerušte svoji činnost. Snažte se přitom maximálně využít protistresových technik a postupů.

31

Použitá literatura: BĚLOHLÁVEK, F. Jak vést a motivovat lidi. Praha: Computer Press, 2008. ISBN: 978-80-251-2235-8 BENDA, J.; DOHNAL, D. Program redukce stresu (Příručka ke kurzu). Praha: MV-generální ředitelství HZS ČR, 2005. ISBN 80-86640-41-8 DeWOLFE, D., J. Psychosociální odpověď na kolektivní násilí a terorismus. Terénní průvodce – MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ve spolupráci s Bohumilou Bašteckou, 2010) HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-909-5 MARÁDOVÁ, E. Ochrana člověka za mimořádných událostí. 2007 [online]. Dostupné z: http://www.viod.cz/editor/assets/dowload/publikace/OMU.pdf KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha, Svoboda 1988, ISBN 25-095-88 LINHART, Petr, et al. Ochrana člověka za mimořádných událostí. Praha: MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 118 s. ISBN 80-86640-08-6. NEŠPOR, K.; PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami pro rodiče a pedagogy. 1999. [online]. Dostupné z: http://www.drnespor.eu/slovnik8.doc PRAŠKO, J.; PRAŠKOVÁ, H. Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0068-9 THIEL, E.: Řeč lidského těla. Bratislava, 1993. ISBN 80-901412-1-8 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7 VEVERKA, Ivan. Vybrané kapitoly krizového řízení pro záchranářství. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2003. ISBN 80-7251-126-2 VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1428-8 Pro případ ohrožení - příručka pro obyvatele (vydání: třetí, opravené; rok vydání: 2003 ) MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru

32