Syntax novinových titulků v českém a chorvatském denním tisku

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav slavistiky

Chorvatský jazyk a literatura

Pavlína Čapčuchová

Syntax novinových titulků v českém a chorvatském denním tisku (Bakalářská diplomová práce)

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Pilch 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

………………………………………… Pavlína Čapčuchová 2

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Pavlu Pilchovi za jeho laskavý přístup, ochotu vždy pomoci, rady a podporu, díky kterým mohla tato práce vzniknout.

3

Obsah 1

Úvod ...................................................................................................................................... 5

2

Publicistický styl ................................................................................................................... 6

3

2.1

Automatizace a aktualizace ........................................................................................... 7

2.2

Útvary publicistického stylu ......................................................................................... 9

Vymezení pojmu novinový titulek ........................................................................................ 9 3.1

Prostředky grafické a dělení titulků ............................................................................ 12

3.2

Podoba titulků v minulosti a současnosti .................................................................... 16

4

Specifika titulku publicistického textu ................................................................................ 17

5

Specifika syntaxe v publicistickém stylu ............................................................................ 22

6

5.1

Syntaktická kondenzace a její prostředky ................................................................... 24

5.2

Syntax novinových titulků .......................................................................................... 25

Praktická část ...................................................................................................................... 28 6.1

Klasifikace titulků z hlediska rozvitosti větného sdělení ............................................ 29

6.2

Klasifikace titulků z hlediska využití elipsy ............................................................... 31

6.3

Klasifikace titulků dle modality věty .......................................................................... 33

7

Závěr ................................................................................................................................... 36

8

Sažetak ................................................................................................................................ 37

9

Literatura ............................................................................................................................. 39

10

Přílohy ............................................................................................................................. 41

4

1 Úvod Tématem této bakalářské práce je Syntax novinových titulků v českém a chorvatském denním tisku. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou viz obsah. První, tedy teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole této teoretické části práce čtenáře nejdříve uvádíme do problematiky publicistického stylu. Objasňujeme a vymezujeme pojem publicistický styl, následně popisujeme jazykové prostředky a útvary tohoto stylu. Dále se podrobněji zaměřujeme na specifika, dělení, grafické uspořádání, a především syntax novinových titulků. V praktické části jsou předmětem našeho zkoumání české a chorvatské titulky z internetových variant deníků. Vybrali jsme v každé zemi dva vzorové deníky, aby byl náš výzkum co nejkomplexnější. Jeden bulvárního charakteru (český deník Blesk a chorvatský 24 sata) a jeden serióznější (iDnes a Večernji list). Pro zkoumání titulků jsme vybrali jedno konkrétní téma, které lze dobře identifikovat a časově ohraničit a které akcentoval jak český, tak i chorvatský tisk. Tímto tématem a pojícím prvkem této práce se stalo udílení cen Grammy od roku 2007–2015. Toto téma se tedy odráží ve všech analyzovaných titulcích. Titulky klasifikujeme ze syntaktického hlediska. V souvislosti s tím je také členíme do tří skupin, dále pak jednotlivé titulky analyzujeme. V obou částech práce jsou uvedeny názorné příklady. Hlavním záměrem práce je zkoumání syntaxe českých a chorvatských novinových titulků a také jejich porovnání. Zabývali jsme se tím, zda li se v některém z níže zkoumaných prostředí objevují jiné syntaktické, případně stylistické prostředky, či převažují stejné. Dané téma jsme zvolili na základě zájmu o problematiku českých a chorvatských novinových titulků, která není z důvodu absence česko-chorvatského komparativního zpracování příliš prozkoumána.

5

2 Publicistický styl Pro publicistický styl je charakteristická značná dynamika. Stále se vyvíjí, mění svou podobu vzhledem k novým událostem a společenským proměnám.1 Je pro něj typická skutečnost, že je daleko více spjat s dobou než jiné funkční styly.2 Posláním publicistického stylu je „rychle, výstižně a co nejúčinněji informovat adresáty nejrůznějšího sociálního zařazení, věku i vzdělání, zprostředkovat myšlenky v míře největší srozumitelné bezprostřednosti a přesvědčivosti, získat čtenáře nebo posluchače pro tlumočené myšlenky.”3 Publicistický styl tvoří komunikáty psané i mluvené. Tyto komunikáty společně zastávají souhrnnou funkci sdělnou a agitačně sdělnou.4 V psané publicistice se uplatňuje novinářský či žurnalistický styl, tedy styl denního a periodického tisku.5 Pojem žurnalistický styl však může být chápán také jako synonymní, a tedy rovnocenný k pojmu publicistický styl. Naopak ve Stylistice pro žurnalisty je označen jako nadřazený pro styl publicistický.6 Mluvená publicistika je spjata s televizí a rozhlasem. Jedná se o televizní zpravodajství, komentáře či publicistické pořady zaměřené na aktuality a mnohé další.7 Vymezení

pojmu

publicistický styl

také

není

v chorvatské

literatuře

jednoznačné. Například Josip Silić jej považuje za nejsložitější styl.8 Hovoří o takzvaném novinářsko-publicistickém stylu (novinarsko-publicistički stil). Oproti tomu Marina Katnićová-Bakaršićová9 používá označení žurnalistický styl (žurnalistički stil), zatímco publicistický styl (publicistički stil) chápe jako styl, který je „(…) zastupljen u različitim medijima, uklučujući i novine, ali realizira se i u formi većih publikacija, npr. knjiga, ili TV- serija i ciklusa radio-emisija.”10 Publicistický styl dále dělí na několik podstylů (podstil), a to na publicistický podstyl v užším smyslu (publicistički u užem 1

MINÁŘOVÁ, Eva: Základy stylistiky češtiny. Brno 1999, s. 60. Tamtéž. 3 Tamtéž. 4 Tamtéž. 5 JUNKOVÁ, Bohumila: Jazyková dynamika současné publicistiky. Praha 2010, s. 40. 6 MINÁŘOVÁ, Eva: Stylistika pro žurnalisty. Praha 2011, s. 185. 7 MINÁŘOVÁ, E.: Základy, s. 60. 8 SILIĆ, Josip – PRANJKOVIĆ, Ivo: Gramatika hrvatskoga jezika: za gimnazije i visoka učilišta. Zagreb 2005, s. 75. 9 KATNIĆ-BAKARŠIĆ, Marina: Stilistika. Sarajevo 2011. 10 Tamtéž, s. 166. 2

6

smislu), pro který jsou typické fejetony nebo knihy s kulturní, sportovní či politickou tematikou, literárně-publicistický (književno-publicistički), do kterého řadí například cestopisy, reportáže, některé kritiky či polemiky. Dále pak populárně-naučný podstyl (naučno-popularni) a podstyl charakteristický pro deníky, memoáry a jiné, tj. memoárový podstyl (memoarski podstil).11 Někteří z autorů tedy rozlišují termíny publicistika a žurnalistika: „Novinarstvo smatraju pisanjem i izdavanjem dnevnih i periodičnih novina, a publicistiku tiskanim materijalom aktualnoga kulturnog, književnog i društveno-političkog života u dnevnim i periodičnim listovima, časopisima i zasebnim tiskovinama.“12 2.1

Automatizace a aktualizace Stylová vrstva publicistická má dvě protikladné tendence. Podle soudu

některých lingvistů se v publicistice objevuje napětí mezi takzvanou automatizací a aktualizací vyjadřování. Napětí je vyvoláváno pomocí protikladů, jež jsou pro publicistický styl klíčové.13 Výrazové prostředky publicistiky se mohou zdát jako stálé a současně proměnné. V rámci žurnalistiky je dělíme do dvou skupin, a to na jazykové prostředky stálé, tj. automatizované, a jazykové prostředky nové, tj. aktualizované a aktualizující.14 O procesu automatizace svědčí jazykové prostředky užívané v publicistice, jež se jeví jako neměnné. V souvislosti s automatizací je důležité zmínit publicismy. Jedná se o ustálené fráze a zautomatizovaná jazyková spojení, kterých je na poli žurnalistiky hojně užíváno. Řadíme sem především publicistické frazémy jako „ozdravit poměry, stát se terčem atd., spojení slov klíčový význam, palčivá otázka“ a jiné.15 Mnohá z těchto ustálených spojení se v publicistice drží velmi dlouho, a to díky opakujícím se situacím. Mezi stereotypně opakující se výrazy můžeme začlenit například adjektiva, ze kterých se stávají konstantní přívlastky: „hrůzné výjevy, otřesné

11

Tamtéž. SILIĆ, Josip – PRANJKOVIĆ, Ivo: Gramatika hrvatskoga jezika: za gimnazije i visoka učilišta. Zagreb 2005, s. 75. 13 KŘÍSTEK, Václav: Současné novinové titulky. Naše řeč. 1973, s. 231. 14 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 186. 15 BENEŠ, Martin – ULIČNÝ, Oldřich – SCHNEIDEROVÁ, Soňa: Studie k moderní mluvnici češtiny. 2. Komunikační situace a styl. Olomouc 2013, s. 114. 12

7

fotografie, neuvěřitelný podvod.“16 Přívlastky umocňují expresivitu textů, nicméně jejich přílišné opakování může ubírat na jejich zajímavosti. Naopak aktualizací rozumíme „užití jazykových prostředků takovým způsobem, že samo budí pozornost a je přijímáno jako neobvyklé, jako zbavené automatizace, dizautomatizované.”17 Dochází k aktualizaci vyjádření, vznikají nové stylově aktivní výrazy. Aktualizace může mít vliv na prostředky již automatizované, které jí mohou podlehnout. Je třeba uvést, že automatizaci (automatizacija) a aktualizaci (aktualizacija) je v chorvatských příručkách, které jsme zkoumali, věnováno méně prostoru nežli v českých. Dalo by se říci, že je automatizace jazykových prostředků jedním z klíčových rysů publicistického stylu (žurnalistički stil), neboť, jak již bylo řečeno, publicistický styl velmi často oplývá ustálenými frázemi, takzvanými šablonami. Naproti tomu stojí aktualizace, která může podléhat automatizaci. Na tento častý jev poukazuje Jan Chloupek, na jehož myšlenku upozorňuje Marina KatnićováBakaršićová.18 Chloupek uvádí, že se nové a originální může postupně přetvořit v něco naprosto běžného, jelikož se začne opakovaně užívat novináři v textu.19 Časem se tedy promění v klišé: „Novo – široko zastupljeno – kliše – obnovljeno.“20 V souvislosti s tím uvádíme příklady publicismů, které jsou v chorvatské literatuře pojmenovány jako žurnalismy (žurnalismi), taktéž šablony (šabloni): „dogovoreni aranžman, biti pod prijetnjom sankcija, biti pod velikim pritiskom, baviti se mutnim poslovima, ukazati povjerenje, ključni ljudi“ a jiné.21 Nadměrné používání některých obratů v tisku je často považováno za novinářské klišé.

16

Tamtéž, s. 114. ČECHOVÁ, Marie – KRČMOVÁ, Marie: Současná stylistika. Praha 2008, s. 250. 18 KATNIĆ-BAKARŠIĆ, M.: Stilistika, s. 162. 19 Tamtéž. 20 Tamtéž. 21 KOJČINOVIĆ, Ranka: Leksička obilježja jezika u novinskim tekstovima i naslovima. 2014, s. 45. Dostupné také z http: //hrcak.srce.hr/file/198969 17

8

2.2

Útvary publicistického stylu Na poli publicistiky dochází ke klasifikaci žánrů (útvarů) publicistického stylu,

která vychází z různých aspektů. Publicistické texty se dříve členily pouze na analytické, zpravodajské a beletristické. Dle Evy Minářové se k analytickým žánrům řadí úvodník, komentář, glosa, novinářský posudek a jiné. Ke zpravodajským patří kupříkladu zpráva, interview, oznámení, komuniké, krátká zpráva. Beletristickým náleží reportáž, črta, novinářský fejeton, sloupek a další. Zmiňme také, že publicistické útvary ztrácejí svou původní formu, často dochází k takzvané hybridizaci.22 Existují i jiné klasifikace, které rozšiřují toto základní vymezení. Pro příklad, Josef Václav Bečka uvádí útvary informační, ke kterým řadí i ty zpravodajské (zprávy, zpravodajské články, interview a reportáž), informační naučné (naučné články s vědeckou tematikou).23 Za základ publicistických textů jsou považovány texty zpravodajské. Novinová zpráva má jiný charakter a také odlišné členění textu než ostatní žánry publicistického stylu. Její perspektiva je sestupná, úvodní jsou tedy nejdůležitější a nejaktuálnější informace.24 Sestupný model je někdy nazýván obrácenou pyramidou.25 Můžeme tedy konstatovat, že „jádro výpovědi stojí na začátku.“26 Obvykle jsou nejdůležitější informace zahrnuty již do titulku.

3 Vymezení pojmu novinový titulek Titulek neboli nadpis má zejména funkci orientační, informační a estetickou. Úkolem novinového titulku je především upoutat pozornost čtenáře, a také věcně naznačit obsah daného materiálu. Titulky by měly korespondovat s tematikou a žánrem daného článku, mimo jiné by měly být v souladu s obsahem a zaměřením novin.27 Dle

22

MINÁŘOVÁ, E.: Základy, s. 66. JUNKOVÁ, Bohumila: Jazyková dynamika současné publicistiky. Praha 2010, s. 41. 24 Tamtéž. 25 BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 97. 26 MACHÁČKOVÁ, EVA: K sémanticko-syntaktické výstavbě novinových titulků. Slovo a slovesnost. 1985, s. 217. 27 Tamtéž, s. 215. 23

9

Evy Macháčkové „by titulky neměly slibovat víc, než článek přináší.”28 Tato zásada není mnohdy dodržována, neboť se novináři pokoušejí vymýšlet přitažlivé titulky, které čtenáře mohou upoutat, posléze je však spíše dezorientují a klamou místo toho, aby je informovaly o pravém obsahu.29 Titulky mohou obsahovat neúplná či ambivalentní sdělení a jiné zavádějící informace.30 Novinové titulky mají zvláštní důležitost a plní hned několik funkcí, například „pomáhají čtenáři orientovat se v pestrém obsahu novin a pomáhají mu vybrat si především to, co se potřebuje dovědět.”31 Nesmíme opomenout další neméně důležité funkce, které jsou pro titulky specifické. Kromě funkce poutací a orientační je klíčová jejich funkce ovlivňovací či přesvědčovací neboli persvazivní.32 Je jí dosahováno pomocí výzvového infinitivu: „Neváhat s opatřením k ekologii; Myslet na zadní dvířka; Vrátit církvi majetek.“33 Dále také „příslovečnými vazbami se směrovým významem.“34 Například: „Na problémy společně; Otevřeně o výzbroji; Tvrdě proti neplatičům.“35 Přesvědčovací funkce může být realizována rozkazovacími větami: „Přijďte nás povzbudit; Nečekejme na zázrak.“36 Poslání upoutat čtenáře Hana Srpová označuje také jako funkci atrakční.37 Hodnotící funkce titulků se projevuje pomocí hodnotících přívlastků: „Potěšující výsledky; Krutý úder zimy; Budou lepšími obhájci?“38 Použití hodnotících přívlastků je někdy automatizované, kupříkladu: „Autogramiády rekordně; „V Ostravě moderně; Havířov nasadil k trháku - počtvrté vítězně.“39 Dochází také k automatizaci sloves: „Klamali všichni; Spojené národy v Bosně zklamaly.“40 Funkce hodnotící je také realizována „substantivy s adherentní nebo inherentní expresivitou.“41 Například: „Vrah vyskočil z okna; Příchuť zrady; Bojkot parlamentu;

28

Tamtéž, s. 215. BERÁNKOVÁ, M.: Titulek. Novinářské žánry. Praha1973, s. 106. 30 SRPOVÁ, Hana: K aktualizaci a automatizaci v současné psané publicistice. Ostrava 1998, s. 27. 31 BEČKA, Josef Václav: Česká stylistika. Praha 1992, s. 408. 32 ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M.: Současná, s. 266. 33 SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 29. 34 Tamtéž. 35 Tamtéž. 36 Tamtéž. 37 Tamtéž, s. 27. 38 Tamtéž, s. 30. 39 Tamtéž. 40 Tamtéž. 41 Tamtéž. 29

10

Zmrzlinářský kouzelník z Rabacu.“42 Dále také obraznými pojmenováními: „Čertovo kopyto; Hodinky jsou kamenem úrazu.“43 Rozdíly pozorujeme v titulcích, které jsou určené pro bulvární a takzvané seriózní noviny, avšak známky bulvarizace můžeme zaznamenat i v těchto periodikách.44 Znak bulvarizace nesou subjektivně zabarvené a nepodstatné informace či příklon k emocionalitě. Expresivita výrazových prostředků je zesílena například pomocí hyperboly či polysémie.45 Hyperbolizace vede ke zvýšení atraktivity článku. Bulvární noviny dávají přednost titulkům s výraznou syntaktickou formou.46 Titulky bulvárního tisku jsou rozdílné jak po tematické, tak grafické stránce. Specifickým rysem bulvárních titulků jsou velká písmena, různé rámečky či barevné rastry a jiné. Pozornost upoutávají také fotografie s popisky.47 Tématy jsou aférky, senzace ze života „hrdinů jedné minuty“ atd. 48 V chorvatské odborné literatuře jsou titulky označovány jednotně jako novinski naslovi. K novinovým titulkům a jejich stěžejní funkci se vyjadřuje například Josip Silić: „Njihova je uloga takva da vrlo često samo o njima ovisi hoće li se novine pročitati. Zato se i oprema tako da privuknu čitatelje: posebnim pismom, na posebnu (udarnu) mjestu s ključnim riječima (napisa), s riječima ekspresivna značenja, s karakterističnim rečeničnim i interpunkcijskim znakovima.”49 V odborné literatuře, které jsme věnovali pozornost, je často zdůrazňováno, že právě na titulcích závisí, jestli bude článek přečten. K tomuto účelu jsou užity i prostředky grafické.

42

Tamtéž. Tamtéž. 44 BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 100. 45 Tamtéž. 46 Tamtéž. 47 BARTOŠEK, Jaroslav: Základy žurnalistiky. Zlín 2002, s. 81. 48 BARTOŠEK, Jaroslav: Novinové titulky. In: Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu Oldřicha Uličného. Praha 1996, s. 258. 49 PETRIŠEVAC, Dinko: Obilježja novinskih naslova, s. 31. 43

11

3.1

Prostředky grafické a dělení titulků Upoutávací a orientační funkce titulků je umocněna kombinací prostředků

jazykových s grafickými. Přitom úpravu titulků zásadně ovlivňuje druh publikace a její zaměření. Grafické úpravy titulků jsou velmi důležité, jelikož právě titulek upoutá nezáměrnou pozornost čtenáře tvarem, velikostí a dalšími viditelnými grafickými činiteli (…).”50 Grafické zvýrazňování zajišťuje čtenáři také větší přehlednost textu, a tím lepší orientaci v něm. Pro grafickou úpravu titulků je zásadní soulad formy a obsahu.51 Důležitou funkci plní velikost titulků, jejich umístění, případně barva. Pro titulky bývá užito široké spektrum akcidenčních písem.52 Titulky dělíme dle tvaru či významu na jednoduché, složené, kombinované či stabilní.53 Jednoduché titulky jsou tvořeny z jedné velikosti a jednoho typu písma.54 Oproti tomu, složené titulky mají včetně titulku hlavního také nadtitulek či podtitulek, případně kombinaci obojího. Detailnější sdělení nám poskytuje nadtitulek. Podtitulek se nachází nad obsáhlejšími zprávami a slouží k rozčlenění obsahu.55 Mezititulky reprodukují to, co je v textu zásadní, anebo text doplňují. Pro příklad uvádíme titulek „Roztomilá, ale nebezpečná úvaha o pacifismu.“ s mezititulkem „Nepěstujme mýtus republiky bezbranné a zrazené, ale spíše mýtus republiky připravené a připravované se bránit.“56 V případě sazby jak složených, tak kombinovaných titulků se používá užití různého typu a velikosti písma, avšak kombinování řezů či typů by mělo být harmonické.57 Kombinované titulky mohou být „zčásti barevně podtržené.“58 Potržené informace jsou redakcí vnímány jako velmi důležité, například: „BRNO nebude metropolí?“59 Některé pak přinášejí další přínosné informace: „Privatizovat, ne likvidovat!“60 Titulky stabilní, jež pojmenovává Václav Křístek jako rámcové61, slouží

50

MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 215. BERÁNKOVÁ, M.: Titulek, s. 116. 52 OSVALDOVÁ, Barbora – HALADA, Jan: Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha 2007, s. 219. 53 Tamtéž. 54 Tamtéž. 55 SRPOVÁ, Hana: K aktualizaci a automatizaci v současné psané publicistice. Ostrava 1998, s. 30. 56 BARTOŠEK, Jaroslav: Novinové titulky. In: Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu Oldřicha Uličného. Praha 1996, s. 263. 57 OSVALDOVÁ, B. – HALADA, J.: Praktická, s. 219. 58 Tamtéž, s. 28. 59 Tamtéž. 60 Tamtéž. 61 KŘÍSTEK, Václav: Současné novinové titulky. Naše řeč. 1973, s. 233. 51

12

k opětovnému použití. Umístění titulků závisí na druhu tiskoviny, nejčastěji se objevují nad textem, což je zřejmé již z názvu, avšak mohou být sestaveny také v různých obměnách.62 Správně by titulky neměly obsahovat více nežli vymezený počet písmen, tj. maximálně 21 písmen.63 Vzhledem k tomu, dochází k případům „kdy se titulek dělí graficky (řádkováním, typem i barvou písma) na dvě části představující formálně nadtitulek a hlavní titulek, ve skutečnosti je však hlavní titulek druhou větou souvětí, přímou řečí, případně rématem věty jednoduché.“64 Titulky rozlišujeme také podle obsahu. Na jedné straně existuje typ titulků, které se snaží předložit resumé textu, jenž bude následovat. Strohým způsobem podávají maximální množství informací. Název tedy většinou signalizuje obsah zprávy. Jsou to například titulky: „Výkup řepky ve finále“ s nadtitulkem „Letošní obilí vykazuje špatné parametry.“ „Krajem se hnalo tornádo“ s podtitulkem „V Opatovicích odnášel vzdušný vír střechy a vzduchem létalo bláto, v Brně byly zatopeny sklepy.“65 Často podstatu celého textu sděluje titulek společně s podtitulkem. Příklad titulku: „V Praze se zabydlují kuny.“ Podtitulek: „V Praze se zabydlují kuny, poštolky, v Plzni sokoli, v Břeclavi vydry.“66 Na straně druhé shledáváme titulky, které podávají neúplné informace, a tím se snaží probudit větší zvídavost čtenáře. Někdy je způsob vyjádření obsahu tak obecný, že z něj nelze vyčíst nic bližšího.67 Například jde o titulky: „Pomocník na cesty; Odpověď na kritiku; Svědomí Evropy; Jsme velmi blízko dohody.“68 Ke stručně vyjádřenému obsahu zprávy je zpravidla přidán nadtitulek, respektive několik podtitulků. Mohou se také objevovat titulky, které užívají frazeologie nebo přísloví.69 Co se týče chorvatské odborné literatury, výše uvedené základní dělení titulků dle obsahu článku je shodné s českým. Titulek prvního typu informuje čtenáře o daném obsahu formou základních informací. Uveďme několik příkladů: „Triput se zaletio u

62

OSVALDOVÁ, B. – HALADA, J.: Praktická, s. 219. SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 31. 64 Tamtéž. 65 ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M.: Současná, s. 270. 66 Tamtéž, s. 270. 67 BERÁNKOVÁ, M.: Titulek, s. 105. 68 ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M.: Současná, s. 270. 69 MINÁŘOVÁ, EVA: Základy, s. 66. 63

13

auto bivše djevojke, razbio joj staklo pa je napao i prebio; Udbina prihoduje dva milijuna kuna, a milijun potroši na plaće.”70 Druhý typ titulků je zamýšlen tak, aby čtenář nemohl ihned odhalit přesný obsah daného článku. Například: „Bog izbačen iz novog ustava EU; Perle i kromosomi; Od pucanja leda do pucanja flaša.”71 Titulky, které sem spadají, jsou často uplatněny v novinách. Tento typ titulků je spjat s funkcí reklamní. O provázanosti reklamy a titulku čteme: „I reklama i naslov na naslovici novina imaju istu funkciju: prodati, u prvome slučaju reklamni proizvod, u drugome slučaju novine.“72 Marina Katnićová-Bakaršićová uvádí, že titulky mohou být vyjádřeny příslovím (poslovica), rčením (izreka) či sloganem (krilatica), avšak měly by být přetvořeny tak, aby odpovídaly smyslu daného textu: „Svi za jednog, jedan za sve; Do posljednjeg glasa.” 73 Odborná chorvatská literatura, ze které vycházíme, nabízí také jiná třídění titulků. Rozlišuje titulky nominativní (nominativni naslovi), informativní (informativni naslovi) a reklamní (reklamni naslovi). V nominativních/jmenných titulcích hrají důležitou roli podstatná a přídavná jména. Kupříkladu: „Pariz na dva kotača; Přeživio ubod u srce; Rastezljivo, prozirno i već viđeno; Proglašen mrtvim, pa oživio.” Informativní titulky (informativni naslovi) přinášejí obsah sdělení, někdy téma pouze navozují. Hlavní úlohu plní slovesa, tázací věty aj. Například: „Arapi s hrvatskim putovnicama?; Kako i gdje se osigurati; Mladi redatelji do predstava dolaze kompromisom.”74 Hlavní roli v reklamních titulcích (reklamni naslovi) mají takzvané přesvědčovací prostředky, jejichž cílem je zapůsobit na čtenáře/adresáty a ovlivnit tak jejich mínění či rozhodování. Titulky tohoto typu by na čtenáře měly zároveň zapůsobit jako výzva.75 Časté je užití vykřičníků, otazníků a jiných interpunkčních znamének. Uvádíme několik příkladů takových titulků: „Vjerujte u tradiciju; Dolazi i ostaje zauvijek!; Dođi, uvjeri se i izaberi!; Dođi, kupi, osvoji!; Otkrij nove ideje; Za vaše ljeto

70

HUDEČEK, Lana – MIHALJEVIĆ, Milica: Jezik medija: publicistički funkcionalni stil. Zagreb 2009, s. 188. 71 Tamtéž. 72 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 189 73 KATNIĆ-BAKARŠIĆ, M.: Stilistika, s. 133 74 SILIĆ, J. – PRANJKOVIĆ, I.: Gramatika, s. 89. 75

BERÁNKOVÁ, M.: Titulek, s. 108.

14

s osmijehom.”76 Výzva může být určena komukoliv či konkrétnímu adresátovi: „Majitelé favoritů, pozor! Nacionalisté všech zemí, spojte se!“77 K titulkům s charakterem výzvy spadají také upozornění: „Za volant patří jen ukáznění.“78 S dalším možným dělením titulků přichází Jaroslav Bartošek. Rozlišuje titulky dle jejich délky na krátké a dlouhé, dle absence či přítomnosti slovesa v určitém tvaru dynamické a statické, také obecné a konkrétní, věcné a obrazné, dle obsahu východiska výpovědi (téma) a jádra výpovědi (réma) tematické a rematické a tematickorematické. V současnosti v tisku převažuje užívání titulků tematickorematických.79 V titulcích se často objevují věty s obráceným slovosledem. Na začátku je subjekt, který je aktualizovaným tématem, poté následuje sloveso jako nové réma. Kupříkladu: „Krize na Filipínách sílí; Řešení existuje; Hladina Labe klesá.“80 Větný důraz tak spočívá na koncovém rématu. Titulky také členíme na verbální, nominální a adverbiální, respektive smíšené.81 Ve verbálních titulcích je zahrnuto sloveso nebo neurčitý tvar slovesa, jak ve větě hlavní, tak vedlejší. Spadají sem například titulky s výzvovým infinitivem: „Nehrát podřadnou roli; Vrátit církvi majetek; Dělat politiku všedního dne.“82 Řadíme sem také „titulky s elidovaným pomocným slovesem“83: „Pachatel znám; Hokejisté chváleni.“84 Nominální titulky naopak neobsahují slovesný tvar a třídíme je na „nerozvité, nemodifikované, rozvité anteponovaným shodným přívlastkem, rozvité postponovaným neshodným přívlastkem nebo vedlejší větou, rozvité současně shodným i neshodným přívlastkem a také s koordinací.“85Adverbiální titulky obsahují podstatné jméno v předložkovém pádě: „Na rozcestí; Bez problémů; V cizích službách; S otcem černých baronů.“86 Mohou mít také podobu příslovce s předložkovou vazbou: „Tvrdě proti neplatičům; Denně před tváří smrti.“87 Dále pak podobu samotného příslovce:

76

SILIĆ, J. – PRANJKOVIĆ, I.: Gramatika, s. 90. SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 39. 78 KŘÍSTEK, V.: Současné, s. 234. 79 BARTOŠEK, J.: Základy, s. 78. 80 MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 217. 81 SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 34. 82 Tamtéž, s. 35. 83 Tamtéž. 84 Tamtéž. 85 Tamtéž, s. 36. 86 Tamtéž, s. 38. 87 Tamtéž. 77

15

„Definitivně; Konečně; Kriticky“88, anebo předložkové vazby, která je rozvita druhou: „Pro smrt do Vídně; S rozumem v hrsti.“89

3.2

Podoba titulků v minulosti a současnosti Charakter titulků se během posledních desetiletí proměnil. V sedmdesátých

letech 20. století dominoval názor, že titulky mají být co nejkratší. Převažovaly titulky stručné a neúplné. Cílem novinových titulků bylo oslovit potenciálního čtenáře obsahem novin, který byl pouze nastíněn. V této době převažovaly nad dynamickými titulky statické s jednočlennými větami neslovesnými. S titulky byly také prováděny různé inovace. Z tradičního místa titulky sestoupily níže, a to buďto doprostřed zprávy nebo po stranách článku, dokonce byly umístěny pod článkem. Snahu zvýraznit tvář časopisu pomocí takového titulku chápou někteří autoři spíše jako počin zmatečný nežli přínosný: „Podobný titulek je podle našeho názoru zcela samoúčelný, nemá žádnou funkci – ani neorientuje, ani nepřitahuje – vždyť ho čtenář musí velmi často teprve hledat! ”90 Od devadesátých let 20. století se ráz titulků změnil. Zvýšila se nejen jejich úloha poutací, ale také výtvarná. Změnil se názor na titulkové komplexy (nadtitulky a podtitulky), začaly se více užívat mezititulky,91 a to především citátové.92 Od konce roku 1993 z novin zmizely titulky psané kurzívou, které měly nastínit vtipný až satirický podtext daného titulku. Například: „O modrém pondělí; Ježíš a marky.“93 Také po stránce syntaktické se dnešní titulky od těch dřívějších liší. V současné době se v titulcích objevují jak jednočlenné, tak dvojčlenné věty, dokonce i souvětí. Změny jsou patrné nejen v syntaktické stavbě věty, ale také v délce titulků.94

88

Tamtéž. Tamtéž. 90 BERÁNKOVÁ, M.: Titulek, s. 116 91 V žurnalistice krátký výmluvný text, který má vystihnout obsah následujícího textu. Jeho úkolem je oddělit od sebe dvě po sobě jdoucí pasáže, měl by text učinit přehlednějším a zajímavějším. Zásadní je to, že by mezititulek neměl opakovat informace, které již byly obsažené v titulku. Viz: Praktická encyklopedie žurnalistiky s. 120. 92 BARTOŠEK, J.: Základy, s. 78. 93 SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 28. 94 SHATURY, Amr Ahmed: Titulky v psané publicistice (Srovnávací studie). s. 3. 89

16

4

Specifika titulku publicistického textu Publicistické titulky jsou obvykle jmenné. Titulky jsou mnohdy proklamačního,

respektive informačního rázu.95 Například: „Nepříznivé počasí snižuje výnosy; Boj za mír spojuje národy celého světa.“96 V titulcích se kromě oznamovacích vět objevují také věty tázací, dále pak věty výzvové, jenž nemusí nutně obsahovat vykřičník. Věty přací se objevují pouze zřídka.97 Obdobně jako u zpravodajských titulků, nejefektivnější jsou ty nové, aktuální, které jsou výrazně dynamické. Oproti zpravodajským titulkům jsou však výrazově osobitější.98 Pro publicistické titulky jsou charakteristická převládající obrazná pojmenování. Řadíme sem ustálená obrazná pojmenování, která spadají do prostředků automatizujících či nově vytvořená, která násobí působení publicistického textu.99 Rysem titulků publicistického stylu jsou „obrazná, metaforická vyjádření titulků, personifikace, ironická vyjádření, reminiscence, slovní hříčky a jiné (…).“100 Obrazný způsob vyjádření v titulcích je častěji metonymické povahy. V titulcích je metonymie hojně využívána, jelikož ve zkrácené verzi poskytuje celou informaci. Uvádíme několik typických příkladů metonymie: „Črnomerec 15 sati bez vode; Zagreb pije dobru vodu!; Izrael u šoku; Borba zelene akcije za bolji javni prijevoz; Novi Zagreb tuži Skupštinu zbog samoborskog smeća.“101 „Osijek rekorder u darivanju krvi; Austrijanci sposobni za samo 45 minuta.“102 Z českých metonymických příkladů doplňujeme: „Jablonecké straky; Výstavní vedro; Mapa příjemného odpočinku; Jak se zachová Mnichov; Horké léto v Itálii.“103 Také metafora je v publicistickém stylu často užívána a rozumí se jí „zamjena imena ili prenošenje imena s jedne stvari na drugu i prenošenje značenja s jedne riječi na drugu.”104 Ivan Ivas mluví o existenci takzvaných stálých metafor (stalne

95

MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 217. Tamtéž. 97 Tamtéž, s. 218. 98 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 257. 99 MINÁŘOVÁ, E.: Základy, s. 63–64. 100 KŘÍSTEK, V.: Současné, s. 235. 101 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192 102 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 36. 103 KŘÍSTEK, V.: Současné, s. 236. 104 IVAS, Ivan: Tropi u novinskim naslovima. Medijska istraživanja. 2004, s. 15. Dostupné z http://hrcak.srce.hr/file/36228 96

17

metafore)105,

zatímco

Ranka

(ustaljene/okamenjene metafore).

Kojčinovićová 106

používá

označení

ustálené/vžité

Tyto metafory jsou silně vepsány do podvědomí

čtenářů, jelikož jsou často užívané. Pro příklad: „pasti na ispitu; dati zeleno svjetlo; podjela kolača; dvosjekli mač; kukavičnje jaje; zagristi kiselu jabuku.“107 Ivas zastává názor, že se poetická metafora v novinových titulcích vyskytuje jen zřídka. Poetickými shledává například tyto titulky: „Tango je tužna misao koja pleše; Glazbom nadsvoditi crkvu.“ 108 Další příklady metafor: „Planule sve ulaznice; 14 metara luksuza za dvoje; Metalni ljubimci slavnih; Žapci ispustili pobjedu.“109 Plamen nezaboravne vatre; Ruski baletan zaronio u slobodu; Skija mi nije tekla.“110 „Hamlet kojeg voli i Amerika.“111 Kojčinovićová metafory dále dělí na jmenné (imenske): „Premda mnogi kukaju da je utrka preteška, francuski vozač smatra da je Južna Amerika ”mala beba” u odnosu na afrička izdanja.“, dále na slovesné (glagolske): „Nasilje je odnijelo više od pedeset tisuća života.“ 112 Častěji se v publicistických titulcích uplatňují také citace, parafrázovaná vyjádření jiného autora, vsunutí cizí řeči do textu či odvolání na známé literární či filmové texty, a tím se projevuje tendence k intertextovosti celého publicistického stylu, jehož je nedílnou součástí.113 Bohumila Junková ve své monografii informuje o bádání Kamily Karhanové, která vyzdvihuje emotivní funkci mezitextového navazování.114 Intertextovost je tedy výrazným prvkem publicistického stylu. 115 Od intertextových titulků se očekává všeobecná srozumitelnost, ovšem není tomu tak vždy, některé titulky mohou mít vícero výkladů. Primárním důvodem používání citátů a aluzí v novinách je expresivita těchto výrazových prostředků.116 Funkcí citátů a aluzí je tvořit vztah mezi

105

Tamtéž, s. 16. KOJČINOVIĆ, R.: Leksička, s. 42. 107 IVAS, I.: Tropi, s. 16. 108 Tamtéž. 109 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192. 110 KATNIĆ-BAKARŠIĆ, M.: Stilistika, s. 164. 111 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 36. 112 KOJČINOVIĆ, R.: Leksička, s. 42. 113 BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 101. 114 JUNKOVÁ, B.: Jazyková, s. 35. 115 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 231. 116 JUNKOVÁ, B.: Jazyková, s. 35. 106

18

dvěma texty, avšak v publicistickém textu dochází často k využití mechanickému a formálnímu.117 Citát je považován za „nejmarkantnějsí manifestaci cizího mínění.“118 Titulky složené z citátů nejsou v novinách ojedinělým jevem. Mohou být také často citovány přímou řečí. Pro příklad uvádíme několik příkladů: „Crkva: Mesić je nekompetetan; Bozanić: Cijena vrtića ne smije se povisiti; Blažević: Živim od publicistike; Jurčević: Izdržat ćemo!“119 V titulcích také nejsou výjimkou citace, které neuvádějí, čí slova jsou citována, a citát je buď v uvozovkách, či dokonce bez nich. Například: „Posao me odvlači od tuge; Ministrica mi je bijesno prijetila; Jako se veselimo bebi; Više ne mogu šutjeti.“120 Začlenění cizí řeči do textu je spjato s častým používáním určitých lexikálněsyntaktických prostředků. Například částic: „Srbskou vládu prý opustil nejbohatší; Údajně se skrývá na neznámém místě.“ Dále také modálního slovesa mít: „Demisi měl vysvětlit ‚nemožností‘ vykonávat své funkce.“ Nebo předložkové vazby podle: „Podle černohorského listu Vijesti.“121 Aluze neboli narážka má implicitní povahu a je potřeba ji diferencovat od citace. Aluze (aluzija) primárně „zahtijeva od primatelja da u izrazu prepozna dva smisla, od kojih jedan figurira na pozadini drugoga. Tako se smisao ne izriče otvoreno izravno, nego se na njega aludira, a dvostrukost smisla proizvodi i humor ili čak komiku.“122 Aluze nemusí být čtenářem vždy odkryta, jelikož je schopen porozumět danému textu i bez pretextu. Nutno říci, že čtenář je „ochuzen, protože aluze v takovém případě plní pouze funkci běžného aktualizovaného prostředku obrazného charakteru a záměr autora se realizuje jen částečně.“123 Ve studii Ivana Ivase Tropi u novinskim naslovima se dozvídáme, že nejfrekventovanější jsou aluze, které jsou spjaté s kulturním povědomím.124 Mohli

117

BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 103. Tamtéž, s. 102. 119 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 191. 120 Tamtéž. 121 BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 101. 122 IVAS, I.: Tropi, s. 23. Dostupné z http://hrcak.srce.hr/file/36228 123 JUNKOVÁ, B.: Jazyková, s. 35. 124 IVAS, I.: Tropi, s. 23. 118

19

bychom je tedy pojmenovat jako aluze kulturní (kulturalne aluzije).125 Obvykle to mohou být například metonymické příznaky mýtu či alegorie, přičemž pochopení takového titulku je závislé na znalosti daného textu. Aluze mohou být kombinovány i s jinými druhy tropů, například s perifrází: „Talijin hram (kazalište).“126 V publicistickém stylu se dále uplatňují eufemismy (eufemizmi), kontrast, ironie (ironija), internacionalismy (internacionalizmi), dialektismy (dijalektizmi), frazémy (frazemi), personifikace (personifikacija), oxymóron (oksimoron) atd. Dle názoru Ranky Kojčinovićové se kontrast a ironie používá o něco méně, a to vzhledem k tomu, že „zahtijevaju više utrošene energije za prenošenje informacije kao i za njezino tumačenje (…).127 Lana Hudečková a Milica Mihaljevićová však udávají, že kontrast patří v titulku mezi časté stylistické figury.128 V publicistickém stylu se užívá ke zdůraznění rozdílnosti daných pojmů či vyvolání humoru: (...)„u koji su ubačeni crveni, lila i ljubičasti detalji, odnosno sjedeće garniture, naslonjači i fotelje modernog dizajna talijanskog proizvođača SABA, dok se bež i siva boja zidova i pokoje sjedeće garniture nenametljivo provlače kroz prostor.“129 Kontrast je realizován například pomocí antonym: „Vojni uspjeh, ali politički poraz; Najviše novaca školama s najnižom školarinom; Dječja igra s minama.“130 Další příklady jsme nalezli také ve studii Obilježja novinskih naslova Dinka Petriševace: „Male probleme za veliki rezultat; Više hrane, manje kalorija; Susret vječnog i prolaznog.“131 K častěji užívaným tropům se řadí například personifikace. K tomuto účelu slouží „spojení neživého činitele děje s činností příznačnou pro člověka.“132 Několik příkladů personifikujících spojení: „Čísla hovoří jasnou řečí; Vídeň nesdělila svůj postoj; Radnice se zlobí; Lesy žalují; Nová technika má slovo.“133 Uvádíme i několik chorvatských příkladů: „Godina koja je promijenila lice Europe; Iskustvo je najbolji učitelj ljubavi; Blistava je nogometna povijest izvedena pred zid i izrešetana; Sedmi

125

IVAS, I.: Tropi, s. 23. Příklad je vypůjčen z odborné literatury Tropi u novinskim naslovima s. 23. 127 KOJČINOVIĆ, R.: Leksička, s. 49. 128 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 191. 129 KOJČINOVIĆ, R.: Leksička, s. 45. 130 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 191. 131 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 36. 132 ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M.: Současná, s. 252. 133 Tamtéž. 126

20

rodjendan Cosmopolitana.“134 „Nove, pametne e-zdravstvene kartice; Eurodizel skočio na čak 9, 20 kuna.“135 Pozornost čtenáře může přilákat také oxymóron: „Odrastanje u paklu Hollywooda; Pravosudni reket u Hrvatskoj; Naklon dragom stričeku kralju.“136 „Bronca zlatnoga sjaja; Michael Stipe potvrdio javnu tajnu da je homoseksualac; Posmrtno pravo glasa; U jednoj šumi na dnu mora.“137 Své místo v titulku zaujímají také frazémy: „Gledao sam smrti u oči; Princ Albert od Monaca bacio oko na austrijsku misicu; Na koljena su bačeni i svjetski prvaci; Svaka bi zabrana štrajka bila otvaranje Pandorine kutije.“138 „Našao sam se pred zidom jer sam vjerovao lažovima; Ekonomisti okrenuli leđa Mesiću.“139 Současná stylistika uvádí frazémy lidové a kolokviální, které patří mezi nejčastější: „táhnout za jeden provaz, mít svatou trpělivost, být trnem v oku, nechat si otevřená zadní vrátka, vehnat (někoho) do slepé uličky, držet na uzdě.“ 140 V titulcích i nadtitulcích jsou hojná slova nářeční tj. dialektismy: „Dalmacija u balunu; Odluka Vlade: U spizu se može do ponoći.“141 Jak již bylo řečeno, jedním z hlavních rysů novinových titulků je efektivita a přilákání pozornosti, a díky tomu se v titulcích objevuje i hra se slovy a rým. Například: „Vaterpolo kra(l)j kapetan Juga Elvis Fatović; Bod usporio euro-hod!; Mladosti znaj, svemu je kraj-postanem trener.“142 „Studenti ne znaju kandidate i glasuju na ecipec!“143 Titulky mohou začínat či končit třemi tečkami (apoziopeze). Některé informace jsou tedy zatajeny, aby si čtenář přečetl více. Například: „Tvrdší kurs, ale…; Zde obsluhuje…“144 Setkáváme se také s proziopezí: „…a léky nejsou.“145 Některý typ titulků se označuje jako eliptický. Eliptické titulky vynechávají některé větné členy, a to 134

HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192. PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 36. 136 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192. 137 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 36. 138 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192. 139 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 36. 140 ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M.: Současná, s. 254. 141 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192. 142 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 192. 143 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 37. 144 MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 219. 145 SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 41. 135

21

kvůli stručnosti či s tím cílem, aby čtenář vyhledal chybějící informace v textu. Textová elipsa je elipsou anaforickou, jelikož je možné již dříve zmíněné slovo či větný člen v dané souvislosti v textu vyrozumět a nemusí být opakováno, avšak v souvislosti s titulky většinou mluvíme o elipse kataforické.146 Na kataforické elipse jsou obvykle založeny titulky bulvárních novin, avšak nalezneme je i jinde.147 Kataforická elipsa vnáší do titulku napětí a tajemství, a až po přečtení textu čtenář přichází na to, které slovo, větný člen byl vynechán.148 Toto pravidlo platí u vět s nevyjádřeným subjektem: „Nevymlouvají se na potíže; Také patří k Národnímu divadlu; Hubí lesní škůdce“, ale také u vět s nevyjádřeným objektem: „Vědci varují.“149 Další příklady kataforické elipsy z deníku Právo či Mladá Fronta Dnes jsme si vypůjčili ze Studie k moderní mluvnici češtiny: „Zahynula po střetu traktoru s motocyklem; Brutálně zbil a týral ženu; Týrala dceru a muže. Jde do vězení.“150 V chorvatské odborné literatuře je také uváděno, že je elipsa pro titulky příznačná. Několik příkladů elipsy: „Usred zime ostali bez topla doma; Split na izmaku snaga; Čupao kosu zbog duga; Patuljci dalje; Na redu je drugo.“151 Subjekt respektive objekt je, jak již bylo řečeno, vypuštěn naprosto záměrně.

5 Specifika syntaxe v publicistickém stylu V syntaxi publicistických textů zaznamenáváme modelovost a ustálenost, jež se odráží v uspořádání textu.152 Pro syntax žurnalistických textů je příznačné kupení větných vazeb. Jedná se především o vazby genitivní.153 Dochází ke skládání termínů a sousloví. Například: „Byla řešena otázka problematiky přesnějšího rozdělení fakturace spotřeby vody jednotlivým nájemníkům bytových domů majetku města.“154 Charakteristický je také výskyt shodného implicitního přívlastku. Tento přívlastek neboli atribut je žurnalisty často uplatňován, a to kvůli zjednodušení 146

MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 219. BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 100 148 Tamtéž. 149 Tamtéž. 150 BENEŠ, M. – ULIČNÝ, O. – SCHNEIDEROVÁ, S.: Studie, s. 100 151 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 191. 152 ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M.: Současná, s. 264. 153 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 229. 154 Tamtéž. 147

22

projevu.155 Například: „finálová série, vývozní úkol, výkonová bilance, finanční rok, daňová zátěž, cenová bomba, devizová situace.“156 Valná část shodných implicitních přívlastků je úzce spjata s žurnalistickým stylem, například: „diskutovaný problém, cenová válka, vztahové problémy, výsledková válka.“157 K dalším větným konstrukcím, které vznikly na žurnalistické půdě, a jsou používány posledních několik let, patří: „zelený poslanec, chodníkový zákon, oskarový favorit, kraulová štafeta, tlačítková demokracie, průzkumový barometr, zlatá raketa“ aj.158 Frekventované

jsou

také

automatizované

konstrukce

s nepůvodními

předložkami.159 Mezi charakteristicky žurnalistické se řadí například: „u příležitosti státního svátku, návštěvy delegace, oslav“ apod. v zájmu či v duchu.

160

Častá je také nepůvodní předložka

161

Svou funkci plní také publicistické vsuvky neboli parenteze. Minářová dělí vsuvky do dvou skupin. První skupinu tvoří ty, které odkazují či upomínají na obecné mínění. K tomu účelu se užívají formulace: „jak známo, jak je obecně známo, jak se říká, jak se lidově říká, jak říká staré české přísloví.“162 Vsuvky, které náleží do druhé skupiny, se odvolávají na jiný informační zdroj (na někoho, něco): jak řekl, jak to uvedl, jak to připomněl, jak napsal.163 Cílem je oživení daného textu.164 V žurnalistice se setkáváme také s nepravými vedlejšími větami. V první řadě to jsou vedlejší věty přívlastkové vztažné či vedlejší věty příslovečné, místní, časové a jiné. Patří sem ustálené publicistické obraty jako: „XY přijel (zavítal, přibyl, přicestoval, přiletěl) někam, kde se sešel (setkal se) s někým; XY přijel, aby se sešel (setkal, prohlédl si, zúčastnil se, byl přítomen, jednal, vystoupil, promluvil); Vystoupil (promluvil, uvedl) XY, který zdůraznil (připomněl, hovořil).“165 Běžné jsou nepravé věty účelové, například: „Soupeři zvýšili tempo, aby v závěru štěstí bylo na jejich straně.“166

155

Tamtéž, s. 226. Tamtéž. 157 Tamtéž. 158 Tamtéž. 159 Tamtéž, s. 224. 160 Tamtéž, s. 230. 161 Tamtéž, s. 230. 162 Tamtéž, s. 224. 163 Tamtéž. 164 Tamtéž. 165 Tamtéž, s. 229. 166 Tamtéž, s. 65. 156

23

Rovněž se objevuje „vytčení některých větných členů nebo celé výpovědi.“167 Mluvíme o takzvané antepozici, která je typická jak pro sportovní žurnalistiku, tak pro zpravodajství či politický komentář.168 Uvádíme několik příkladů: „Byl to výborný hokej, který odvedli domácí; A byl to obránce XY, který přispěl k vítězství domácích; A bude to olympijský turnaj ve Vancouveru, který se možná stane jednou z posledních velkých akcí hokejové reprezentace.“169 Vytčení mohou zastávat také vedlejší věty, jež jsou předsazené před řídící větu: „Kdo ten zápas sledoval v televizi, ten to musí zpětně považovat za ztrátu času; Že je hrozba velké hospodářské krize zažehnána, to prohlásit nemůžeme.“170 Nebo také: „Že jsem nestihla všechno zařídit, to ti nemusím říkat; Že je vytápění alternativními palivy vhodné i do rodinných domků, to už bylo dokázáno.“171 Může jít také o vytčení pomocí heslovitého vyjádření, na které navazuje další text, například: „Oblečen do svého nejlepšího obleku. Rozvážný. Klidný. Tak se včera představil XY při svém debutu.“172 Ve sféře žurnalistické je vytčení užíváno ke zdůraznění vyjádření.173 Neobvyklé není ani přílišné nadužívání spojky když, popřípadě který: „Závod dosáhl dobrých výsledků, když zvýšil objem výroby o 13 procent; Pololetní bilance ve výrobě zboží skončila pro zaměstnance úspěšně, když plán překročili o více než tři miliony korun; Zaměstnanci splnili závazek, kterým chtěli pomoci odstranit škody, které byly způsobeny zemětřesením.“174 5.1

Syntaktická kondenzace a její prostředky Syntaktickou kondenzací rozumíme změnu seskupení věty. Většinou se jedná o

větu vedlejší, která je přetransformována na větný člen. Například: „až uplyne lhůta // po uplynutí lhůty.“175 Smyslem kondenzace je nahuštění většího množství informací do věty. V souvislosti s tím je důležitý pojem kondenzát tj. výsledek transformace věty.176

167

Tamtéž, s. 227. Tamtéž. 169 Tamtéž. 170 Tamtéž. 171 Tamtéž, s. 65. 172 Tamtéž, s. 227. 173 Tamtéž. 174 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 65. 175 GREPL, Miroslav – KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1996, s. 752. 176 Tamtéž. 168

24

Žurnalistický

styl/publicistický

styl

využívá

kondenzační

prostředky.

Rozdělujeme prostředky takzvané uvolněné syntaktické stavby a dále pak prostředky sevřené neboli těsné, kompaktní syntaktické stavby.177 Uvolněná syntaktická stavba je spjata „s osamostatněním částí výpovědi, s vytčením větného členu a s jeho dodatečným připojením.“178 Mnohdy se jedná o typ samostatného větného členu, po kterém následuje řídící věta se zájmenem to spolu se jmenným přísudkem se sponou: „Obchod s akciemi, to je další činnost nové firmy; Tržní mechanismus, to jsou dvě slova, která dnes často slyšíme.“179 Často je nalezneme v publicistickém stylu, především v denním tisku. Ke zrychlení projevu dochází při vyjmenování jevů, na které si autor přeje poukázat. Například: – „Materiálová spotřeba, nároky na investice, zásoby, tvorba zisku – to jsou místa, kde se prokáže, jak jednotlivé pracovní kolektivy pochopily úspornou hospodářskou politiku.“180 Sevřenou syntaktickou stavbu „zajišťují v komunikaci polovětné vazby neboli konstrukce

přívlastkové,

přístavkové,

přechodníkové

a

infinitivní

s převahou

vyjadřování jmenného nad slovesným.“181 5.2

Syntax novinových titulků Co se týče syntaktické struktury titulků, ty mohou být větné, souvětné či

heslovité.182 Věty mohou být redukované kvůli zkrácení titulku v souvětí: „Ulice, nebo stoka; Ne sliby, ale reálné činy; Dialog ano, ale poctivý.“183 Častá jsou souvětí souřadná (nezavisnosložene rečenice) a také podřadná (zavisnosložene rečenice). Přinášíme několik příkladů titulků v souvětí souřadném: „Zgrada traži popravke, a stanari ne plaćaju pričuvu; Radim mnogo, ali mi se toliko i vraća!“184 Také v souvětí podřadném: „Kako bi obranio prijatelja, napao zaštitara bombonom; Samo čekamo da nam se visoki jesen strovali na kuću.“185 Titulky v souvětí podřadném odpovídají na

177

MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 64. MINÁŘOVÁ, E.: Základy, s. 38. 179 Tamtéž. 180 Tamtéž. 181 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 64. 182 Tamtéž, s. 255. 183 MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 219. 184 PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 35. 185 Tamtéž. 178

25

doplňovací otázky (wh-pitanja)186 se zájmeny typu: kdo (tko), co (što), kde (gdje), kdy (kad), proč (zašto). Tyto věty jsou strukturované jako časové (vremenske), místní (mjesne), podmínkové (pogodbene), přípustkové (dopusne), účelové (namjerne), příčinné (uzročne), doplňkové (atributne). Čtenář je proto informován již po přečtení titulků. V souvislosti s tázací funkcí titulků zdůrazňuje Macháčková důležitost rozlišovat mezi otázkami zjišťovacími a doplňovacími, které se v publicistickém stylu čím dál více využívají.187 Zjišťovací otázky mívají sloveso na počátku věty a musí obsahovat otazník na konci věty, například: „Zůstanou u svého řemesla? Čeká nás horký večer? Potvrdí výjimka pravidlo?“188 Pokud by daný otazník neobsahovaly, proměnil by se ráz věty na pouhé konstatování.189 Tyto otázky tedy čtenáři poodhalují obsah článku, ve kterém by měl nalézt odpověď na položenou otázku.190 Doplňovací otázky mohou být pochopeny jako vedlejší věty, a to v případě když nejsou ukončeny otazníkem. Například: „Přečtěte si o tom; budeme vás informovat o tom; informace o tom; čím žijí nyní Dukovany.“191 Uvádíme příklady titulků složených z doplňovacích tázacích vět: „Komu uhlí z uhelných skladů? Co prospěje začínajícím zahrádkářům.“192 Ve větách někdy bývá vypuštěno sloveso: „Jak proti vlhkosti; Jakou kravatu; Komu uhlí z Uhelných skladů?“193 Dvojtečka v titulcích se řadí mezi často používaná interpunkční znaménka.194 Často bývá uvedeno jméno autora výroku nebo jiný zdroj, následuje dvojtečka a popis dané události.195 Objevuje se například nevlastní přímá řeč: „Štěpánek: prohlédl jsem si to sám; Janda: Neodrazujte fanoušky; Cestovní kanceláře k lyžařskému zájezdu: jak číst v katalozích cestovek.“196 Uvádíme také chorvatské příklady: „Červar: Na vrhu se ne

186

HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 191. MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 218. 188 Tamtéž, s. 219. 189 SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 39. 190 Tamtéž. 191 Tamtéž. 192 Tamtéž. 193 Tamtéž. 194 MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 258. 195 Tamtéž. 196 Tamtéž. 187

26

može (pre)spavati; Kajin: Ne privatizaciji Uljanika.“197 Titulky mohou být také ve formě přímé řeči, jako například: „Fixlovalo se i v uvedení jména.“198 V titulcích se mohou objevit hovorová a nespisovná slova, například: „A existuje nějakej řád? ODS vytáhla proti korupci. Zvládne své vlastní šíbry? Co se děje v Íránu? Obyčejná střílečka. Zlepšováky berou peníze špičkové vědě.“199 Macháčková dále dělí titulky do dvou skupin, a to na titulky s větnými členy, které jsou na substantivu nezávislé: „Dánové potřetí vítězně; Astronomické dalekohledy dnes a zítra; Sošky zpět do Barmy.“200 Dále na titulky, které substantiva v 1. nebo 4. pádě nemají.201 Objevují se titulky, které spojují substantiva v 1. pádě se spojkou a, jako například: „Exhalace a kulturní památky; Mechanika a zdraví člověka; Úroda a požáry.“202 Pomocí spojky a se projevuje vzájemné působení, propojení slov.203 V publicistice jsou klíčové hodnotící přívlastky, které tato substantiva v 1. pádě rozvíjejí. Tímto se projevuje persvaze: „Hladká výhra; Pokrytecký zákon; Zničující sucho; Barbarský čin; Neobvyklé svítidlo; Nelítostný souboj.“204 Určení místa je vyjádřeno pomocí substantiv, a odpovídá na otázku kam: „Naše hračky na třetí místo; Ovoce přímo k zákazníkům.“ Na otázku odkud: „Ovocné kompoty z letošní úrody.“ Na otázku kudy: „Energie přes hřebeny Krkonoš.“205 Pro časové určení se používají příslovce, číslovky či prosté a předložkové pády: „Letní škola slovanských studií před ukončením; O víkendu sníh; Portugalsko včera a dnes; Tentokrát jen dívky; Dánové potřetí vítězně.“206 Určení způsobu se vyjadřuje také příslovci či předložkovými pády: „Brno zaslouženě; Bojové chemikálie bez dozoru.“207 Určení účelové využívá předložku pro a 4. pád: „Poliklinika pro hutníky.“208 Záměr, snaha něco získat je vyjádřena pomocí předložky o a 4. pádu, například: „Házenkáři 197

PETRIŠEVAC, D.: Obilježja, s. 35. MINÁŘOVÁ, E.: Stylistika, s. 258. 199 Tamtéž. 200 HUDEČEK, L. – MIHALJEVIĆ, M.: Jezik, s. 221. 201 Tamtéž, s. 222. 202 Tamtéž, s. 220. 203 Tamtéž. 204 Tamtéž. 205 MACHÁČKOVÁ, E.: K sémanticko, s. 221. 206 Tamtéž. 207 Tamtéž. 208 Tamtéž. 198

27

opět o body; Stíhači o medaile; Naši hráči o bronz.“209 V těchto větách je časté vynechání přísudku.

6 Praktická část Pro praktickou část bakalářské práce jsme zvolili téma amerického hudebního ocenění Grammy. Ceny Grammy, které jsou udělovány každý rok, patří v hudebním průmyslu mezi celosvětově uznávané a prestižní ocenění. Téma nominací, celého závěrečného ceremoniálu a situací spjatých s touto událostí se promítá jak do českého, tak chorvatského denního tisku. V praktické části jsme čerpali z českého a chorvatského tisku, a to jak z deníků, které jsou považovány za seriózní, tak deníků bulvárních. V nich jsme vyhledali titulky, které se zabývají tímto tématem. Pro práci nám byly nápomocny internetové varianty deníků iDnes a Večernji list, dále Blesk a 24 sata. Vybrali jsme tisk, který reprezentuje na jedné straně serióznější deníky (iDnes, Večernji list), na straně druhé typické bulvární (Blesk, 24 sata), a patří u nás a také v Chorvatsku mezi jedny z nejčtenějších. V rozmezí let 2007–2015 jsme nalezli celkem 174 titulků, což je počet, který považujeme za dostatečně reprezentativní. Konkrétněji se jednalo o 50 titulků z deníků iDnes a 24 sata, 39 titulků z deníku Večernji list a 35 z Blesku. V praktické části jsme se zaměřili na zodpovězení několika výzkumných otázek. Titulky jsme klasifikovali z hlediska rozvitosti větného sdělení na heslovité, větné a souvětné, také z hlediska využití elipsy a z hlediska modality, která v nich převládá. Na základě teoretického bádání jsme očekávali, že budou dominovat větné a heslovité titulky nad souvětnými. Předpokládali jsme častý výskyt eliptických titulků a také to, že bude elipsa z hlediska úspory častější v denících iDnes a Večernji list, zatímco deníky Blesk a 24 sata ji budou využívat k vyvolání napětí u čtenářů, kterého bude docíleno vypuštěním subjektu či predikátu. Co se týká dělení titulků dle modality věty, předpokládali jsme převážný výskyt titulků ve formě oznamovacích vět. V denících Blesk a 24 sata jsme počítali s větším množstvím titulků ve formě věty zvolací, jelikož bývají citově zabarvené.

209

Tamtéž, s. 222.

28

Mimo jiné jsme sledovali specifika a rozdíly titulků chorvatských i českých. Zejména to, co je typické pro titulky z odlišných druhů deníků, a také jsme sledovali rozdíly mezi chorvatskými a českými titulky obecně. 6.1

Klasifikace titulků z hlediska rozvitosti větného sdělení Do titulků se promítají různé větné struktury. Titulky mohou být heslovité neboli

tezovité, větné či souvětné. Dříve převažovaly nevětné konstrukce (větné ekvivalenty), avšak nynější situace je jiná, jelikož se v titulcích čím dál více objevují dvojčlenné věty a také souvětí.210 Nelze proto s určitostí říci, které konstrukce v novinách převažují. Co se týká zkoumaného materiálu, největší zastoupení mají titulky větné. Z celkového počtu 174 titulků jich nacházíme 70, což je 40,2 %. V rámci jednotlivých deníků nacházíme největší procento takových titulků v deníku Večernji list, neboť z 39 titulků je větných 21, tj. 53,9 %. V deníku 24 sata 26 (52 %), v iDnes 14 (28 %), v Blesku 9 (25,7 %). Eminem nadmašio Lady Gagu u nominacijama za Grammy; Adele i Kanye West imaju najviše nominacija za Grammy; Santana, Simon i Herbie Hancock protiv promjena u Grammyju (Večernji list) Amy Grammyje proslavila sa starim i novim Blakeom; Miley Cyrus izbačena je iz nominacija za "Grammy"; Liza Minelli zbog bolesnog koljena ne ide na 'Grammy' (24 sata) Vyčerpaná Irglová šla po Grammy hned spát; Eminem má naději shrábnout deset cen Grammy; Susan Boyle prosadila český orchestr do boje o cenu Grammy (iDnes) Rihanna po předávání Grammy bourala; Beyoncé a spol. bojkotují Grammy; Dixie Chicks shrábly pět gramofonků! (Blesk) Ve všech denících dohromady zaznamenáváme 39 (22,4 %) titulků souvětných, přičemž v deníku Večernji list jich je 12 (30,8 %), v iDnes 15 (30 %), ve 24 sata 8 (16 %) a v Blesku 4 (11,4 %).

210

SHATURY, Amr Ahmed: Titulky, s. 2.

29

Rihanna nije smjela otpjevati stih u kojem spominje seks; Objavljen popis izvođača koji će se boriti za nagradu u siječnju; Ramones postaju prvi punkeri kojima Grammy odaje počast (Večernji list) Na Grammy zazářil britský mladík Sam Smith, album roku natočil Beck; Nominacím na Grammy kraluje Lil Wayne, šanci má i Čech; Grammy ulovily Streisandovou, která se zpěvu na podobných akcích vyhýbá (iDnes) Steve Jobs dobio je skulpturu, u veljači će dobiti i Grammyja; Opsjednuti fan želi haljinu koju je Beyonce imala na Grammyju; Daniel Vuletić je jedini Hrvat koji ima čak četiri Grammyja (24 sata) Rihanna nevystoupila na Grammy, zmlátil ji její partner; Kanadští rockeři ovládli Grammy, Eminem propadl; Adele zvítězila a ukázala na moderátora prostředníček! (Blesk) Čistě heslovité titulky jsou ojedinělé, jelikož jsme z celkového počtu 174 titulků zaznamenali pouze dva, a to v deníku iDnes a Večernji list. Uz Foo Fighterse na Grammy (Večernji list) A Grammy získává... Kdo...? Kdože...? (iDnes) Kromě titulků, které dělíme na větné, souvětné a heslovité, nacházíme smíšené větné titulky, které se skládají ze dvou oddělených vět. Tyto titulky se vyskytují ve zkoumaném tisku z 10 %. V rámci jednotlivých deníků dominuje deník iDnes, který má 12 (24 %) takových titulků, Blesk 4 (11,4%), Večernji list 1 (2,6 %) a 24 sata 1 (2 %). První nominace na Grammy odtajněny. Naději má Beyoncé i Lady Gaga; Grammy budou patřit Jacksonovi. Součástí show bude i jeho poslední klip; Jackson má Grammy jasnou, dostane se i na Beyoncé. Uvidí se v neděli (iDnes) To musíte vidět! TOP 5 outfitů z hudebních cen Grammy 2012; Tomu neuvěříte! Módní horor na Grammy; A je to doma! Markéta Irglová získala hudební cenu Grammy. (Blesk) Jesu li zalutale na Grammy? Ovako se ne odijeva za crveni tepih (Večernji list) A Grammy će dobiti... Favoriti i autsajderi na dodjeli nagrade (24 sata) Dále také nacházíme titulky s dvojtečkou, jež obsahují kombinaci hesla a věty či souvětí. V denících jsou časté z 25,9 %. V jednotlivých denících pozorujeme 30

procentuální rozdíly. V Blesku je toto procento jednoznačně nejvyšší, konkrétně 18 (51,4 %). Posléze 24 sata 15 (30 %), iDnes 8 (16 %) a Večernji list 4 (2,6 %). Lady Gaga: Na Grammy předvedla nahá prsa; Komentář Františky: Grammy nabídly koktejl krásy a zoufalství; Rekord: Beyoncé dostala šest cen Grammy! (Blesk) Povratak Eminema: U utrci za Grammy ima deset nominacija; Justin Bieber (16): Cijeli život sanjam o nagradi Grammy; Chris Brown: Mrzite me koliko god želite, ali ja imam Grammy (24 sata) OBRAZEM: Deset památných momentů letošního udílení Grammy; Markéta Irglová před Grammy: Užijeme si to; Grammy: Němcová ukázala nohy, Bai Ling koukalo ňadro; OBRAZEM: Grammy rozhýbala těhotná raperka a záskok za rváče ( iDnes) Vruće, vruće: Beyonce i Jay-Z otvorili Grammyje! Grammy: Eminem najveći gubitnik, Lady Antebellum dobitnici; Zvijezda opet šokira: Lady Gaga izlegla se iz jajeta na Grammyju! (Večernji list) Z výše uvedeného je patrné to, že jsou titulky zvolených deníků rozmanité. Překvapivé bylo zjištění, že zcela převažují větné typy titulků, zatímco heslovité se vyskytují velice zřídka, pokud bychom nemluvili o větné kombinaci. V některých případech dvojtečka uvozuje přímou řeč, jindy pouze větu, která heslo doplňuje dalším sdělením.

6.2

Klasifikace titulků z hlediska využití elipsy Elipsa je v titulcích poměrně často využívána. Eliptické titulky mohou čtenáře

lákat k přečtení celého článku, avšak některé elipsy mají za úkol co nejvíce zestručnit obsah daných titulků, a to z hlediska úspory či zamezení opakování určitého slova. Co se týká titulků zkoumaného tisku, elipsa se v titulcích objevuje z 12,7 %. V deníku Večernji list je elipsa nejčastější, a to vzhledem k tomu, že se eliptických titulků objevuje 11 (28,2 %), ve 24 sata 6 (15 %), v iDnes 3 (6 %) a v Blesku 1 (2,9 %). Některé z nich vypouštějí sponová slovesa, často dochází k vynechání pomocného tvaru slovesa být, jiné vynechávají subjekt, případně predikát. V některých případech se nejedná o elipsu kataforickou, kdy si čtenář větný člen vydedukuje až posléze, jelikož 31

jde pouze o úsilí novinářů mít co nejúspornější titulky. Kataforická elipsa se v denících objevuje ve formě titulků s nevyjádřeným podmětem. V několika případech je vynechán také přísudek, dané sloveso lze někdy dobře odvodit, jindy avšak ne zcela jednoznačně. Zajímavé je, že se v žádném z deníků neobjevují titulky s nevyjádřeným objektem. Uz Foo Fighterse na Grammy; Prvi Grammy za Neila Younga u karijeri, Lady Gaga opet na vrhu; Jesu li zalutale na Grammy? Ovako se ne odijeva za crveni tepih (Večernji list) Odlazak na Grammyje najavila je seksi fotografijom u toplesu; Ne mogu se dogovoriti što će izvoditi na dodjeli Grammyja; Jay Z dobio devet nominacija za Grammy, Timberlake sedam (24 sata) Je favoritkou Grammy, vízum do USA nedostala; První nominace na Grammy odtajněny. Naději má Beyoncé i Lady Gaga; Yoko Ono, Daft Punk či Madonna na Grammy (iDnes) Češka Irglová na Oscary i Grammy (Blesk) Kromě jiného jsme se v titulcích setkali s apoziopezí, která dle Srpové přispívá k oživení titulků.211 Apoziopeze, podobně jako elipsa, vypouští určitou část výpovědi, elipsa si však ponechává jádro výpovědi. Apoziopeze se typicky značí třemi tečkami. Šest izvođača dobilo je po čak šest nominacija za Grammy...; Ocijeni sve outfite s raskošnog crvenog tepiha Grammyja...; A Grammy će dobiti... Favoriti i autsajderi na dodjeli nagrade (24 sata) Whitney Houston: Alkohol, drogy a teď... triumfální comeback! Grammy měly grády: Kim nahá v župánku, holý zadek Madonny a prsa vpřed všech ostatních… (Blesk) A Grammy získává... Kdo...? Kdože...? (iDnes) Ze všech eliptických titulků v chorvatštině převládají ty s vynechaným pomocným tvarem slovesa být a také nevyjádřeným podmětem. Konkrétněji, v deníku Večernji list je nejčastěji vynechán tvar pomocného slovesa být, zatímco v deníku 24 sata čelní pozici zaujímají titulky s nevyjádřeným podmětem.

211

SRPOVÁ, H.: K aktualizaci, s. 41.

32

6.3

Klasifikace titulků dle modality věty Způsob vyjádření je v titulcích různorodý. Existuje několik druhů výpovědí, které

se v titulcích odrážejí. Tyto výpovědi závisí na postoji mluvčího.212 Titulky mohou mít charakter věty oznamovací, tázací, zvolací, výzvové či přací. Titulky ve formě vět tázacích nabádají k tomu, aby se čtenář nad danou otázkou zamyslel, přičemž odpověď na ni je zformulována v textu. Slouží také k probuzení zvídavosti čtenáře. Výzva v titulcích je uskutečněna imperativem, zvolací věty jsou často ukončeny vykřičníkem, někdy bývá doplněn také otazník. Přání se v titulcích objevují pouze ojediněle.213 Ve zkoumaném materiálu mají největší zastoupení titulky, které mají formu věty oznamovací. Z celkového počtu 174 jich je ve formě oznamovací věty 145, a to je 83,3 %. V deníku iDnes je výskyt oznamovacích vět nejmarkantnější, nacházíme 47 takových titulků, což znamená, že 94 % je tvořeno právě oznamovacími větami. Co se týče chorvatského deníku 24 sata, titulky, ve kterých je užito věty oznamovací, opět převažují. Jedná se o 45 titulků, tedy rovných 90 %, procentuálně téměř srovnatelně jako v chorvatském bulvárním deníku Večernji list 35 (89,7 %). V deníku Blesk tvoří tyto titulky 51, 4 %, tj. 18 titulků. Irglová na Grammy neuspěla, raduje se zlobivka; Nejprve klasika, teď pop. Češi hrají o Grammy; Markéta Irglová před Grammy: Užijeme si to (iDnes) Amy Grammyje proslavila sa starim i novim Blakeom; Miley Cyrus izbačena je iz nominacija za "Grammy"; Povratak Eminema: U utrci za Grammy ima deset nominacija (24 sata) Konačni britanski juriš na bastion američke glazbene industrie; Ramones postaju prvi punkeri kojima Grammy odaje počast; Eminem nadmašio Lady Gagu u nominacijama za Grammy (Večernji list) Komentář Františky: Grammy nabídly koktejl krásy a zoufalství; Rihanna a Chris Brown se rozešli po udílení Grammy: Čtyři roky poté, co ji zpěvák zbil; To nejlepší z Grammy: Homosexuální svatba a polonahá Beyonce (Blesk) Kromě titulků ve formě věty oznamovací se v denících objevují také titulky s větou zvolací, tázací či výzvovou, dokonce také kombinace těchto titulků. Nejvyšší 212 213

Tamtéž, s. 38. Tamtéž.

33

procento mají titulky s větou zvolací, 10,9 %, posléze titulky s formou tázací věty, ojediněle se vyskytují věty výzvové. Kromě zmíněného zaznamenáváme kombinaci titulků s funkcí tázací společně s výzvou či zvoláním, případně s oznámením. Největší počet titulků ve formě věty zvolací se objevuje v deníku Blesk, ten využívá těchto vzrušením zabarvených typů titulků nejvíce, konkrétně 16 (45,7 %). V deníku Večernji list jsou pouze 3 (7,7 %). V dalších denících se, co se týče zkoumaného materiálu, žádné zvolací titulky nenacházejí. Whitney Houston: Alkohol, drogy a teď... triumfální comeback! Rekord: Beyoncé dostala šest cen Grammy! Lady Gaga vylezla na pódium jako polonahá zombie! (Blesk) Zvijezda opet šokira: Lady Gaga izlegla se iz jajeta na Grammyju! Vruće, vruće: Beyonce i Jay-Z otvorili Grammyje! O njoj se na Grammyjima najviše pričalo! (Večernji list) Jak jsme již podotkli, titulky s formou tázací věty se objevují pouze ojediněle. Největší zastoupení mají v deníku 24 sata, kde zaznamenáváme tři takové titulky. V iDnes se vyskytuje pouze jeden titulek charakteru tázací věty a druhý v kombinaci s výzvou. Večernji list obsahuje jeden titulek tázací s následným oznámením, v Blesku zaznamenáváme jeden titulek v kombinaci tázací a zvolací věty. Uvádíme příklady těchto titulků. Kanye West ukrao pjesmu za koju je dobio Grammy? Vlado Kalember: Daniel, dobio si 4 Grammyja, pa što onda? Kim, Taylor i Rita spremne su za Grammy, tko izgleda bolje? (24 sata) A Grammy získává... Kdo...? Kdože...? Kradli vítězové Grammy u Kalouska? Srovnejte melodie (iDnes) Jesu li zalutale na Grammy? Ovako se ne odijeva za crveni tepih (Večernji list) Komentář Františky: Úlet letošních Grammy? XL květovaná Adele! (Blesk) Titulky s výzvou mířenou ke čtenáři se ve zkoumaném tisku objevují zřídka. Zaznamenáváme je pouze v denících iDnes a 24 sata. V případě deníku 24 sata jde o dva titulky v kombinaci oznámení a následné výzvy. V iDnes se vyskytuje pouze jeden výzvový titulek. 34

Na dodjeli Grammyja zavladale dekoltirane haljine - ocijenite ih; Nagrada Grammy dodjeljuje se 55. put, provjerite svoje znanje (24 sata) Projděte se losangelským muzeem prestižních cen Grammy (iDnes) Z uvedených zjištění vyplývá, že jsou ve zkoumaném tisku hojně zastoupeny titulky ve formě vět oznamovacích. Rozdíly pozorujeme zejména v titulcích ve formě zvolání. Přesto, že Blesk oplývá titulky, které mají charakter vět zvolacích, 24 sata nikoliv. Zajímavé je zjištění, že deník 24 sata spolu s deníkem iDnes zvolání ve formě titulků nevyužívají ani v jednom z případů. Na druhou stranu, pouze tyto dva deníky obsahují titulky výzvové. V některých případech proto můžeme sledovat shody titulků deníků bulvárních s těmi serióznějšími. Analýza všech titulků nás dovedla ke zjištění, že v daném tisku převládají titulky větné, dramaticky pak titulky charakteru oznamovací věty. Dle výše uvedené analýzy titulků je také zřejmé, že v podobných typech deníků (seriózní, resp. bulvární) nemají převahu tytéž větné konstrukce či formy vět, i když bychom to očekávali. Nejvícepřevažují titulky větné, přičemž jejich zastoupení je v českém tisku téměř o polovinu menší nežli v chorvatském. Souvětných titulků se objevuje v porovnání s větnými o 17,8 % méně, heslovitých titulků je pouze mizivé procento. Přesto, že v minulých letech heslovité titulky převládaly, při bližším zkoumaní daného tisku docházíme k pravému opaku. Amr Ahmed Shatury ve své studii hovoří o rozmachu větných a souvětných titulků, což naše analýza potvrzuje.214 V českém tisku jsou v titulcích častější větné kombinace, v chorvatském tisku jsou však vyjádřeny spíše jednou větou. Titulky s dvojtečkou jsou častější v bulvárních denících. V prvé řadě je tedy nacházíme v Blesku a ve 24 sata. Eliptické titulky se v denících objevují v méně než bychom čekali. Pokud bychom porovnávali výskyt eliptických vět v českém vs chorvatském tisku – v chorvatských denících je jejich počet markantnější. V denících iDnes, 24 sata i Večernji list je procento zastoupení titulků oznamovacího charakteru poměrně vyrovnané. Blesk, jako jediný z deníků, využívá velké procento vět zvolacího charakteru.

214

SHATURY, Amr Ahmed: Titulky, s. 2.

35

7 Závěr V naší bakalářské práci jsme se zabývali syntaxí českých a chorvatských novinových titulků. Práci jsme členili na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři kapitoly, přičemž v první kapitole jsme zkoumali pojem publicistický styl. Také jsme hovořili o problematice vymezení pojmu publicistický a žurnalistický styl. Zjistili jsme, že tyto pojmy nejsou v českém a v chorvatském prostředí jednoznačně vymezeny, jelikož se stanoviska lingvistů rozcházejí. V dílčí podkapitole se dále zamýšlíme nad automatizací a aktualizací, které v publicistickém stylu plní důležitou funkci. Ve druhé kapitole jsme se zaměřili na to, co je pro novinové titulky příznačné, dále pak na jejich jednotlivé funkce. V souvislosti s tím jsme přiblížili funkci orientační, persvazivní, případně hodnotící a jejich role v titulcích. Za účelem lepšího pochopení jsme uvedli také příklady. V další podkapitole jsme hovořili o grafickém uspořádání a dělení titulků. Zjistili jsme, že česká i chorvatská odborná literatura, ze které jsme čerpali, poskytuje kromě základního dělení titulků i jiná, která jsme v literaturách druhého prostředí nezaznamenali. V následujících kapitolách jsme se podrobněji zabývali specifiky titulků publicistického stylu a také jejich syntaxí. V praktické části práce jsme analyzovali titulky z českých a chorvatských deníků. Jednalo se o 174 titulků z let 2007–2015, které jsme vyhledali v denících iDnes, Večernji list, Blesk a 24 sata. Naším cílem bylo odpovědět na výzkumné otázky po syntaxi novinových titulků v češtině a chorvatštině. Zajímalo nás, který typ větného sdělení bude v titulcích námi vybraných deníků převládat, jak časté jsou eliptické titulky a také to, která z postojových modalit v nich dominuje. Na základě toho jsme titulky roztřídili dle výše uvedených klasifikací. Při podrobnějším zkoumání titulků jsme zjistili, že jsou v největší míře využívány konstrukce větného charakteru. Větné titulky jsou nejhojnější a převažují nad souvětnými i heslovitými, a to ze 40,2 % případů. Souvětné titulky se objevují více nežli heslovité, což předčilo naše očekávání. Konkrétněji se využívají z 22,4 %. Oproti tomu, čistě heslovité titulky jsou v daném tisku zcela ojedinělé, zaznamenáváme je pouze z 1,1 %. Naše analýza tedy na jednu stranu potvrdila hypotézu, že budou v tisku zastoupeny spíše větné titulky. Na straně druhé jsme však očekávali větší počet titulků heslovitých, což nebylo potvrzeno, jelikož souvětné titulky mají větší zastoupení nežli heslovité. Dospěli jsme k překvapivému 36

zjištění, jelikož jsme zaznamenali značný výskyt smíšených větných titulků a titulků s dvojtečkou, které mohou uvozovat přímou řeč či větu, jež heslo doplňuje dalším sdělením. Je třeba říci, že z hlediska smíšených větných titulků a titulků s dvojtečkou dominují české deníky. Smíšené větné titulky nejvíce využívá iDnes, zatímco titulky s dvojtečkou Blesk. Co se týče eliptických titulků chorvatských deníků, potvrdila se naše hypotéza, že budou bulvární deníky vynechávat spíše podmět či přísudek, serióznější deníky naopak sponu či tvar pomocného slovesa být. Deník 24 sata dosahuje kýženého napětí pomocí nevyjádřeného podmětu, a to z 66,7 %. V deníku Večernji list je naopak nejvíce využíváno vypuštění tvaru pomocného slovesa být. V českých denících je zastoupení titulků s elipsou řidší a vypouštění části výpovědi kombinované. Na základě naší analýzy se také potvrdil velký výskyt titulků oznamovacího charakteru. Takových titulků jsme ve všech denících nalezli 83,3 %. Výzkum novinových titulků jsme sice zaměřili pouze na ty, které se vztahovaly k námi vybranému tématu, ale vzhledem k šíři záběru titulků (čtyři deníky, zkoumání v období několika let) považujeme tento vzorek dostatečně reprezentativní na to, abychom mohli tvořit i všeobecné závěry, které se týkají užití a současného stavu syntaxe v českých a chorvatských denících.

8 Sažetak Tema ovog preddiplomskog rada je Sintaksa novinskih naslova u češkom i hrvatskom dnevnom tisku. Rad je podijeljen na teorijski i praktični dio. Teorijski dio rada sastoji se od četiri poglavlja. U prvom poglavlju smo se bavili značenjem publicističkog, odnosno žurnalističkog stila. Saznali smo kako značenje navedenih pojmova nije jednoznačno ni u češkim ni u hrvatskim stručnim literaturama. Naime, neki lingvisti ih smatraju identičnim neki ne. U sljedećim poglavljima smo se bavili karakteristikama i važnim funkcijama novinskih naslova te specifičnim pojedinostima naslova publicističkog stila tj. sintaksom. U praktičnom dijelu rada smo analizirali češke i hrvatske novinske naslove koje su povezane s temom prestižnih nagrada Grammy. Za naše istraživanje smo izabrali ukupno 174 naslova koje smo našli u dnevnim listovima žutog tiska (Blesk, 24 sata) i serioznog (iDnes i Večernji list). S obzirom na to da smo klasificirali naslove navedenih 37

dnevnih listova, željeli smo prije svega otkriti koliko često se pojavljuju naslovi u raznim rečeničnim konstrukcijama, koliko često se pojavljuju sa elipsom te koliko često su prisutne izjavne, upitne i usklične konstrukcije u naslovima. Na temelju toga smo otkrili da se najčešće pojavljuju naslovi u formi rečenice (40,2 %). Kako smo pretpostavljali, najviše prevladaju naslovi u izjavnim konstrukcijama (83,3 %) dok je pojava elipse u naslovima rijetka (12,3 %). Naslovi u surečenicama i u natuknicama pojavljuju se rjeđe nego što smo očekivali. Glavnom svrhom našeg preddiplomskog rada je bilo istraživanje sintakse čeških i hrvatskih novinskih naslova koje smo mjerili uspoređujući česke i hrvatske naslove dnevnog tiska.

38

9 Literatura Zdroje www.idnes.cz (8. 2. 2008 – 13. 2. 2015) www.vecernji.hr (7. 1. 2008 – 9. 10. 2015) www.24sata.hr (12. 2. 2008 – 2. 10. 2015) www.blesk.cz (13. 2. 2007 – 9. 2. 2015) Použitá literatura BARTOŠEK, Jaroslav: Základy žurnalistiky. Zlín 2002, 108 s. BARTOŠEK, Jaroslav: Novinové titulky. In: Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu profesora Oldřicha Uličného. Praha 1996, s. 251-264. BERÁNKOVÁ, Milena: Titulek. Novinářské žánry. Praha 1973, s. 102-116. BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. Praha 1992, 467 s. BENEŠ, Martin – ULIČNÝ, Oldřich – SCHNEIDEROVÁ, Soňa: Studie k moderní mluvnici češtiny. 2. Komunikační situace a styl. Olomouc 2013, 218 s. ČECHOVÁ, Marie – KRČMOVÁ, Marie – MINÁŘOVÁ, Eva: Současná stylistika. Praha 2008, 381 s. ČECHOVÁ, Marie a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha 2011, 442 s. GREPL, Miroslav – KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1996,799 s. HUDEČEK, Lana – MIHALJEVIĆ, Milica: Jezik medija: publicistički funkcionalni stil. Zagreb 2009, 208 s. IVAS, Ivan: Tropi u novinskim naslovima. Medijska istraživanja. 2004, roč. 10, č. 2, s. 9-34. Dostupné z http://hrcak.srce.hr/file/36228 JUNKOVÁ, Bohumila: Jazyková dynamika současné publicistiky. Praha 2010, 238 s. 39

KOJČINOVIĆ Ranka. Leksička obilježja jezika u novinskim tekstovima i naslovima. 2014, roč. 7, č. 7, s. 39-50. Dostupné z http:// hrcak.srce.hr/file/198968 KŘÍSTEK, Václav: Současné novinové titulky. Naše řeč. 1973, roč. 56, č. 5, s. 229-237. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana: Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002, 604 s. KATNIĆ-BAKARŠIĆ, Marina: Stilistika. Sarajevo 2001, 388 s. MACHÁČKOVÁ, Eva: K sémanticko-syntaktické výstavbě novinových titulků. Slovo a slovesnost. 1985, roč. 46, č. 3., s. 225-223. MINÁŘOVÁ, Eva: Stylistika pro žurnalisty. Praha 2011, 289 s. MINÁŘOVÁ, Eva: Základy stylistiky češtiny. Brno 1999, 82 s. OSVALDOVÁ, Barbora – HALADA, Jan: Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha 2007, 263 s. PETRIŠEVAC, Dinko: Obilježja novinskih naslova. Hrvatistika, roč. 3, č. 3, s. 31-38. Dostupné z http://hrcak.srce.hr/file/104325 SHATURY, Amr Ahmed: Titulky v psané publicistice (Srovnávací studie). Naše řeč 1999, č. 2. Dostupné z http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7500 SILIĆ, Josip – PRANJKOVIĆ, Ivo: Gramatika hrvatskoga jezika: za gimnazije i visoka učilišta. Zagreb 2005, 422 s. SRPOVÁ, Hana: K aktualizaci a automatizaci v současné psané publicistice. Ostrava 1998, 168 s.

40

10 Přílohy SOUPIS TITULKŮ

datum zveřejnění

Večernji list 2008 Uz Foo Fighterse na Grammy Amy dominirala Grammyjima iako im nije nazočila

7.1.2008 11.2.2008

2009 Pet Grammyja za Alison Krauss i Roberta Planta Konačni britanski juriš na bastion američke glazbene industrije Objavljen popis izvođača koji će se boriti za nagradu u siječnju

9.2.2009 15.2.2009 3.12.2009

2010 Osvojiti Grammy nakon devet nominacija bilo je pravo olakšanje Eminem nadmašio Lady Gagu u nominacijama za Grammy Ramones postaju prvi punkeri kojima Grammy odaje počast 2011 Rihanna nije smjela otpjevati stih u kojem spominje seks Na 53. dodjeli Grammyja nastupit će i Eminem i Lady Gaga Prvi Grammy za Neila Younga u karijeri, Lady Gaga opet na vrhu Grammy: Eminem najveći gubitnik, Lady Antebellum dobitnici Zvijezda opet šokira: Lady Gaga izlegla se iz jajeta na Grammyju! Katy Perry na dodjeli Grammyja pokazala video s vjenčanja u Indiji Justin Bieber razočaran jer je ostao bez Grammyja John Mayer i 15 godina mlađa M. Cyrus ljubili se na Grammyjima Santana, Simon i Herbie Hancock protiv promjena u Grammyju Trostruki dobitnik Grammyja Antonio Sanchez u Grožnjanu Adele i Kanye West imaju najviše nominacija za Grammy 2012 Kompilacija nominiranih za Grammy od 24. siječnja u prodaji Šest Grammyja za Adele, dodjela u znaku sjećanja na W. Houston Na dodjeli Grammyja nosila sam četiri steznika ispod haljine Avantgarde jazz festival ulazi u finale uz grammyjevce Grammy i slavni odali počast preminuloj divi Whitney Houston Zagrebački solisti nominirani su za prestižni Latin Grammy 41

6.7.2010 2.12.2010 23.12.2010

11.2.2011 13.2.2011 14.2.2011 14.2.2011 14.2.2011 14.2.2011 14.2.2011 18.2.2011 30.5.2011 10.8.2011 1.12.2011

16.1.2012 13.2.2012 5.6.2012 12.7.2012 16.10.2012 25.10.2012

Šest izvođača sa po šest nominacija za nagradu Grammy

6.12.2012

2013 Četiri Grammy nominacije za pjevačicu porijeklom iz Hrvatske Chris Brown doživio prometnu nesreću uoči dodjele Grammyja Arturo Sandoval osvojio deveti Grammy uoči koncerta u Zagrebu Zabranili golišava izdanja, no J. Lopez je izbacila nogu i zablistala Adele na Grammyju pred svima očitala bukvicu Chrisu Brownu

7.2.2013 10.2.2013 11.2.2013 11.2.2013 12.2.2013

2014 Jesu li zalutale na Grammy? Ovako se ne odijeva za crveni tepih Zbunjena Lorde dobila dva Grammyja i zahvalila konkurenciji Vruće, vruće: Beyonce i Jay-Z otvorili Grammyje! Black Keysima čak 4 Grammyja, 'We Are Young' pjesma godine Dobitnici prestižne nagrade Grammy Wolfmother stižu na INmusic

27.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 11.2.2014 3.3.2014

2015 Arogantni Kanye West popljuvao Becka jer nije svoj Grammy dao Beyonce O njoj se na Grammyjima najviše pričalo! Kanye West posuo se pepelom: Beck je jedan od najboljih ljudi u ovom poslu

9.2.2015 9.2.2015 9.10.2015

iDnes 2008 Je favoritkou Grammy, vízum do USA nedostala Nejprve klasika, teď pop. Češi hrají o Grammy Markéta Irglová před Grammy: Užijeme si to Irglová na Grammy neuspěla, raduje se zlobivka Vyčerpaná Irglová šla po Grammy hned spát Grammy: Němcová ukázala nohy, Bai Ling koukalo ňadro Nominacím na Grammy kraluje Lil Wayne, šanci má i Čech 2009 Projděte se losangelským muzeem prestižních cen Grammy Kdo má šanci na ceny Grammy, symboly uznání i stroje na prodeje Rocker Plant s houslistkou Kraussovou trumfli s pěti Grammy rapera Wayna OBRAZEM: Grammy rozhýbala těhotná raperka a záskok za rváče První nominace na Grammy odtajněny. Naději má Beyoncé i Lady Gaga 42

8.2.2008 9.2.2008 10.2.2008 11.2.2008 11.2.2008 12.2.2008 4.12.2008

10.1.2009 7.2.2009 9.2.2009 9.2.2009 3.12.2009

2010 Grammy budou patřit Jacksonovi. Součástí show bude i jeho poslední klip Jackson má Grammy jasnou, dostane se i na Beyoncé. Uvidí se v neděli Beyoncé získala šest cen Grammy, je jedinou ženou v historii ceremoniálu A Grammy získává... Kdo...? Kdože...? Lady GaGa ukázala poprsí i na předávání cen Grammy GRAMMY OBRAZEM: Gaga přišla s obří hvězdou, Pink se na scéně vykoupala Eminem má naději shrábnout deset cen Grammy

21.1.2010 29.1.2010 31.1.2010 1.2.2010 1.2.2010 1.2.2010 2.12.2010

2011 Susan Boyle prosadila český orchestr do boje o cenu Grammy Grammy ulovily Streisandovou, která se zpěvu na podobných akcích vyhýbá Grammy překvapily, Lady Gaga dostala na frak od Lady Antebellum GLOSA: Grammy je z úplně jiného světa, než je ten náš Kradli vítězové Grammy u Kalouska? Srovnejte melodie Hudebníci si stěžují na omezení kategorií Grammy. Je prý rasistické

13.2.2011 15.2.2011 18.2.2011 1.7.2011

2012 Rihanna s Coldplay a Rejžek s Hábovou. ČT se chystá na Grammy Steve Jobs dostane Grammy. In memoriam na uzavřeném večírku Grammy hostí Beach Boys i „naše“ hvězdy Springsteena a Coldplay Adele zavalilo šest cen Grammy. Má je za album roku, nahrávku i píseň

8.2.2012 11.2.2012 12.2.2012 13.2.2012

2013 Grammy nemají jasného vítěze. Cenu má Irglová a nepřímo i Praha Desky vítězů Grammy si nezaslouží, aby po slavném večeru zapadly Držitel Grammy Calandrelli natáčí s Českým národním symfonickým orchestrem Nejvíce šancí na Grammy má Jay Z, v závěsu je Timberlake, Lamar a další Beatles dostanou cenu Grammy za celoživotní dílo 2014 Dvojici Daft Punk doprovodí na cenách Grammy soulový Stevie Wonder Polovina The Beatles se znovu sejde. A možná nejen na Grammy Grammy aneb večírek, který opět nabídne nezapomenutelné momenty Kolos jménem Grammy zeštíhlel a letos trochu zapomněl na country Yoko Ono, Daft Punk či Madonna na Grammy Móda z Grammy: Nejodvážnější byla Beyoncé, Madonna zvolila pánský 43

6.1.2011 9.2.2011

11.2.2013 12.2.2013 22.8.2013 7.12.2013 16.12.2013

7.1.2014 15.1.2014 26.1.2014 26.1.2014 27.1.2014 27.1.2014

styl OBRAZEM: Deset památných momentů letošního udílení Grammy Madonna na Grammy oddala gaye. Spojili se Beatles, zvítězili Daft Punk Jennifer Lopezová po 14 letech oživila styl, s nímž šokovala na Grammy Holobrádci One Direction vzali útokem americké hudební ceny. A vyhráli George Harrison, Bee Gees a další legendy dostanou celoživotní Grammy 2015 Grammy letos budou ve znamení britské duše mladičkého Sama Smithe Madonna přišla na Grammy za toreadora, Rihanna se nevešla do dveří Na Grammy zazářil britský mladík Sam Smith, album roku natočil Beck Celebrity i bizarní modely se ukázaly na Grammy AUDIO: Fanoušci vyřešili spory o vítěze Grammy. Vznikla Beckyoncé

27.1.2014 27.1.2014 19.5.2014 24.11.2014 19.12.2014

8.2.2015 9.2.2015 9.2.2015 11.2.2015 13.2.2015

24 sata 2008 Amy Grammyje proslavila sa starim i novim Blakeom

12.2.2008

2009 Miley Cyrus izbačena je iz nominacija za "Grammy"

12.12.2009

2010 Liza Minelli zbog bolesnog koljena ne ide na 'Grammy' Po njima pamtimo dodjele glazbenih nagrada Grammy Borba Lady Gage, Beyonce i Taylor Swift za Grammy Beyonce Knowles osvojila rekordnih šest Grammyja Kanye West ukrao pjesmu za koju je dobio Grammy? Povratak Eminema: U utrci za Grammy ima deset nominacija Justin Bieber (16): Cijeli život sanjam o nagradi Grammy

11.1.2010 31.1.2010 31.1.2010 1.2.2010 29.6.2010 2.12.2010 3.12.2010

2011 Na dodjeli Grammyja nastupat će Eminem, Lady Gaga i Katy Mick Jagger prvi put u karijeri će pjevati na dodjeli Grammyja Rihanna boluje od bronhitisa pred sam nastup na Gramyjima Grammyja za životno djelo su dobili 'Ramones' i Dolly Parton Steve Jobs dobio je skulpturu, u veljači će dobiti i Grammyja

13.1.2011 4.2.2011 12.2.2011 13.2.2011 22.12.2011

44

2012 Ovo su izvođači, nominirani i favoriti 54. dodjele Grammyja Jay-Z bojkotira Grammy: West i on nisu došli preuzeti nagrade Detalji koji čine razliku: Modni i upečatljivi dodaci s Grammyja Adele slavila šest Grammyja u sjeni smrti Whitney Houston Na dodjeli Grammyja zavladale dekoltirane haljine - ocijenite ih Chris Brown: Mrzite me koliko god želite, ali ja imam Grammy Šest izvođača dobilo je po čak šest nominacija za Grammy...

10.2.2012 13.2.2012 13.2.2012 13.2.2012 13.2.2012 15.2.2012 6.12.2012

2013 Rihanna: Pjevat ću s Chrisom na dodjeli nagrada Grammy Ove godine gledat ćemo jako puritansku dodjelu Grammyja Nagrada Grammy dodjeljuje se 55. put, provjerite svoje znanje Sinovi Boba Marleya nastupat će s Rihannom na Grammyjima Chris Brown automobilom se zabio u zid uoči Grammyja Dodijelili Grammyje: Nagradu dobili Gotye, Fun i Black Keys Daniel Vuletić je jedini Hrvat koji ima čak četiri Grammyja Objavili datum dodjele nagrade Grammy za 2014. i 2015. god. Jay Z dobio devet nominacija za Grammy, Timberlake sedam Daft Punk svirat će 26. siječnja na dodjeli nagrada Grammy

9.1.2013 7.2.2013 8.2.2013 9.2.2013 10.2.2013 11.2.2013 10.3.2013 16.5.2013 7.12.2013 19.12.2013

2014 Dave Grohl, QOTSA i Nine Inch Nails na dodjeli Grammyja Ringo i McCartney udružit će snage u emisiji o Grammyjima Na Grammyjima su se vjenčala 33 heteroseksualna i gay para Odlazak na Grammyje najavila je seksi fotografijom u toplesu Gotova svađa: Yoko podržala Paula i Ringa na Grammyjima Svi beauty detalji s Grammyja: Dodaci koji uvijek čine razliku Pjevačica hrvatskih korijena Lorde dobila je dva Grammyja Ocijeni sve outfite s raskošnog crvenog tepiha Grammyja... Napad na Grammyju: Swift je pjevala unatoč udarcima u nos Opsjednuti fan želi haljinu koju je Beyonce imala na Grammyju Producent Grammyja ispričao se frontmenu Nine Inch Nailsa Vlado Kalember: Daniel, dobio si 4 Grammyja, pa što onda? Beyonce je pretekla Dolly: Postala je nova rekorderka Ne mogu se dogovoriti što će izvoditi na dodjeli Grammyja

22.1.2014 22.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 29.1.2014 29.1.2014 30.1.2014 1.9.2014 6.12.2014 15.1.2015

2015 Kim, Taylor i Rita spremne su za Grammy, tko izgleda bolje? Beyonce, Sam Smith i Pharrell kući su otišli s po tri Grammya 45

8.2.2015 9.2.2015

Kanye napao Becka: Ukrao si Grammyja, predaj ga Beyonce Kanye: Glasovi u glavi su mi rekli da izađem na pozornicu A Grammy će dobiti... Favoriti i autsajderi na dodjeli nagrade

9.2.2015 12.2.2015 2.10.2015

Blesk 2007 Dixie Chicks shrábly pět gramofonků! Češka Irglová na Oscary i Grammy

13.2.2007 8.12.2007

2008 Irglovou ocenili američtí kritici Beyoncé a spol. bojkotují Grammy Grammy: Britney má vstup zakázán! Amy Winehouseová nesmí na Grammy! Grammy kralovala Amy Winehouse, Irglová odešla s prázdnou Rihanna po předávání Grammy bourala

8.1.2008 15.1.2008 24.1.2008 9.2.2008 11.2.2008 12.2.2008

2009 Rihanna nevystoupila na Grammy, zmlátil ji její partner! Whitney Houston: Alkohol, drogy a teď... triumfální comeback! Michael Jackson dostane 14. Grammy

9.2.2009 9.2.2009 11.12.2009

2010 Lady GaGa: Na Grammy předvedla nahá prsa Rekord: Beyoncé dostala šest cen Grammy! Františka o Grammy: Někdo zářil, jiný šokoval

1.2.2010 1.2.2010 1.2.2010

2011 Kanadští rockeři ovládli Grammy, Eminem propadl Módní nářez na Grammy: Jagger v županu, Rihanna v pěně Lady Gaga vylezla na pódium jako polonahá zombie!

14.2.2011 14.2.2011 1.12.2011

2012 Příprava na Grammy: Divoké účesy a mega výstřihy! Vítězka Adele na Grammy: Smích střídaly slzy dojetí Komentář Františky: Grammy nabídly koktejl krásy a zoufalství Adele po úspěchu na Grammy šokuje: Končím se zpěvem! To musíte vidět! TOP 5 outfitů z hudebních cen Grammy 2012 Tomu neuvěříte! Módní horor na Grammy Adele zvítězila a ukázala na moderátora prostředníček!

12.2.2012 13.2.2012 13.2.2012 14.2.2012 15.2.2012 16.2.2012 22.2.2012

46

2013 Komentář Františky: Úlet letošních Grammy? XL květovaná Adele! A je to doma! Markéta Irglová získala hudební cenu Grammy Předávání Grammy: Večer bradavek i stylových duelů! Rihanna a Chris Brown se rozešli po udílení Grammy: Čtyři roky poté, co ji zpěvák zbil 2014 Ceny Grammy se blíží: Hvězdy už řádí na červeném koberci. To jsou kreace! Divoká show na Grammy: Podívejte se ! Svatba 33 párů, roboti Daft Punk a dívka, co na 17 nevypadá Ty nej róby z cen Grammy: Polonahá Beyoncé, nejbarevnější country. I to bylo vidět na červeném koberci Prestižní Grammy vyhráli Daft Punk. Madonna oddala gaye To nejlepší z Grammy: Homosexuální svatba a polonahá Beyonce 2015 Grammy měly grády: Kim nahá v župánku, holý zadek Madonny a prsa vpřed všech ostatních… Grammy ovládl homosexuál Sam Smith: Zabodovala i Beyoncé nebo Lady Gaga

47

11.2.2013 11.2.2013 12.2.2013 19.2.2013

26.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 27.1.2014 28.1.2014

9.2.2015 9.2.2015