SWOT analýza akvakultury v České republice

 SWOT analýza akvakultury v České republice   

  Lukáš Kalous1, Jiří Musil2, Tereza Vajglová1,2 & Miloslav Petrtýl1  1) Katedra  zoologie  a  rybářství,  Fakulta  agrobiologie,  potravinových  a  přírodních  zdrojů,  Česká  zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129 16521 Praha 6 – Suchdol  email: [email protected], tel: +420608567521  2) Oddělení ekologie vodních organismů, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., Podbabská  2582/30, 16000 Praha 6       

          Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD010045  s názvem: „Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená  na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů“.   

 

Úvod   Hlavními  objekty  pro  chov  ryb  v  Česku  jsou  rybníky,  menší  množství  produkce  je  zajišťováno  ve  speciálních zařízeních, především díky chovu lososovitých ryb v průtočných systémech. Celkem se na  území  Česka  nachází  více  než  24  tisíc  rybníků  o  celkové  ploše  okolo  52  tisíc  hektarů,  které  byly  povětšinou  zbudovány  v  15.  a  16.  století.  Dvě  třetiny  plochy  rybníků  jsou  obhospodařovány  členy  Rybářského  sdružení  České  republiky.  Nejznámější  rybníkářskou  oblastí  jsou  jižní  Čechy,  kde  je  situováno  cca  60  %  veškeré  rybniční  plochy.  V Česku  je  k roku  2012  registrováno  v  součtu  254  produkčních  podniků  akvakultury  (nezahrnuje  rekreační  rybáře).  Pohled  na  rybníky  se  v minulosti  soustředil převážně na rybníkářství a byl tak často redukován pouze na chov ryb. Jejich význam byl  hodnocen převážně v objemu produkce rybího masa. V posledních letech začíná být zřejmá celá řada  dalších funkcí rybníků. Především krajinotvorná, rekreační a vodohospodářská, které mají často větší  celospolečenský  význam,  než  je  vlastní  rybochovné  využití.  Z pohledu  produkce  je  hlavní  chovanou  rybou  kapr,  který  tvoří  téměř  90%  produkce,  následovaný  býložravými  rybami  (tolstolobik,  amur)  a  losovitými rybami (duhák, siven). Roční produkce akvakultury v Česku je ustálená na hodnotě okolo  20  tisíc  tun,  přičemž  přibližně  polovina  ryb  je  vyvezena  (především  do  okolních  států).  V sektoru  produkčního rybářství je uváděno kolem 2000 pracovníků (ČSÚ, 2013).  V roce 2013 byl schválen „Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu“ ‐ VNSPA (Mze, 2013a),  V rámci  VNSPA  je  prezentována  SWOT  analýza  rybářského  odvětví  v ČR  ve  třech  dílčích  částech:  1.  Zajištění  udržitelného  rozvoje  akvakultury;  2.  Posílení  konkurenceschopnosti  akvakultury;  3.  Prosazování  rovných  podmínek  pro  evropské  podniky  s  využitím  jejich  konkurenčních  výhod.  Zmíněné  SWOT  analýzy  jsou  uvedené  níže  v  této  zprávě.  Další  SWOT  analýza  byla  připravena  pro  dokument „Operačníh program Rybářství 2014‐2020“ ‐ OP Rybářství (Mze, 2013b) a je také uvedena  v  této  zprávě.  Tato  zpráva  (SWOT  analýza  akvakultury)  vznikla  v  rámci  projektu  TČR  TD010045.  Spoluřešitelem projektu za Českou zemědělskou univerzitu v Praze byl Lukáš Kalous, který se v rámci  odborné skupiny OP Rybářství podílel na konzultacích VNSPA a OP Rybářství od začátku projednávání  obou  dokumentů,  což  je  uvedeno  v  obou  dotčených  materiálech,  včetně  odkazu  v  seznamu  literatury. Výsledná základní SWOT analýza akvakultury v ČR bere ohled na dílčí prezentované SWOT  analýzy  a  je  doplněna  o  vlastní  data  a  analýzy,  které  byly  vypracovány  v rámci  projektu  TAČR  TD010045. Tyto materiály jsou buď uvedené v části metodika této zprávy, nebo jsou k dispozici na na  webových stránkách projektu (http://ryby.agrobiologie.cz/vystupy‐projektu).     

SWOT analýza rybářského odvětví v ČR Dílčí část ‐ Zajištění udržitelného rozvoje akvakultury 

Zdroj: Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu, verze 22. 10. 2013 (Mze, 2013a)   

 

 

SWOT analýza rybářského odvětví v ČR Dílčí část – Posílení konkurenceschopnosti akvakultury 

 

  Zdroj: Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu, verze 22. 10. 2013 (Mze, 2013a)   

 

SWOT analýza rybářského odvětví v ČR Dílčí část – Prosazování rovných podmínek pro evropské  podniky s využitím jejich konkurenčních výhod 

  Zdroj: Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu, verze 22. 10. 2013 (Mze, 2013a)   

 

SWOT analýza: Udržitelný rozvoj akvakultury 

  Zdroj: Operační program rybářství 2014 – 2020, Česká republika, listopad 2013 (Mze, 2013b) 

Metodika  Pro  specifikaci  jednotlivých  silných  a  slabých  stránek,  příležitostí  a  hrozeb  byly  využity  již  existující  aktuální  SWOT  analýzy  uvedené  v úvodu  této  zprávy.  Další  informace  byly  získány  pomocí  dotazníkového šetření mezi specialisty během České ichtyologické konference v roce 2012, dále také  mezi  producenty  ryb  pomocí  dotazníku  rozeslaného  prostřednictvím  Rybářského  sdružení  České  republiky.  Využito  bylo  i  řízené  diskuze  s vybranými  specialisty  v  oboru  formou  osobních  návštěv  v  letech  2012  a  2013.  Určení  pořadí  bodů  vlastní  SWOT  analýzy  konstruované  na  základě  dotazníků  proběhlo  standardním  způsobem  kombinací  dvou  metod  založených  na  základě  pořadí,  které  bylo  jednotlivým  tématům  přiřazeno  a  to  metodami  průměrné  hodnoty  pořadí  s  ohledněním  míry  variability a standardizací součtem pořadí. Syntéza hodnocení jednotlivých témat pro SWOT analýzu  byla provedena jako porovnání výsledků obou výše uvedených metod.   Jednotlivé  body  byly  ve  výsledné  celkové  SWOT  analýze  rozmístěny  s ohledem  na  své  pořadí  a  relevanci  přiřazené  užší  pracovní  skupinou  řešitelského  týmu  pomocí  heuristické  metody.  K  jednotlivým bodům v prezentované analýze byly zvoleny komentáře a poznámky, které publikovaná  data vhodně doplňují.   

 

Výsledky 

AKVAKULTURA V ČESKÉ REPUBLICE  SILNÉ STRÁNKY: 

 Tradice   Dobře zvládnutá technologie  chovu kapra   Značná stabilita českého postavení  na trhu    Kvalitní vzdělávání v oboru (SŠ, VŠ,  organizace)   Vysoká kvalita rybích produktů, zdravá  strava   Velký produkční potenciál      

Dobrá kvalita a úroveň výzkumu  Široké spektrum druhů  Chov ryb v přirozeném prostředí (welfare)  Dobrá možnost regulace nákaz  Kvalita a množství rybníků a jejich estetičnost v  krajině   Chov dravých druhů (štika, candát)  PŘÍLEŽITOSTI: 

  SLABÉ STRÁNKY 

 Nízká spotřeba ryb v ČR  (konzervatismus)   Zaměření na produkci kapra   Malá propagace konzumních ryb   Neochota zavádět nové postupy a  technologie    Zavlečení invazních druhů (+negativa)  

Eutrofizace rybníků z přehnojení  

      

Nedostatečná opatření v legislativě  Nízká diverzita produkovaných druhů a výrobků  Malá konkurenceschopnost na mezinárodním trhu  Nepružnost ČRS  Nízký počet recirkulačních systémů (RAS)  Předimenzovanost vodních zdrojů  Malý prostor k rozvoji 

OHROŽENÍ: 

 Nové druhy (chov v akvakultuře) 

 Import ryb 

 Nové/lepší rybí výrobky (zpestření nabídky) 

 Evropská unie (regulace a nařízení) 

    

Projekty/dotace EU  Propagace u spotřebitelů  Aplikace moderních metod  Velký produkční potenciál  Rozvoj intenzivních chovů v uzavřených  systémech (RAS)   Ryba = zdravá výživa (bioprodukt)   Orientace na jiné druhy než kapr (např.  dravé)   Pečlivější plánování budoucích projektů na chov  jiných druhů, než pouze kapra   Osvěta širší veřejnosti (rybářské)   Spolupráce výrobců s ČRS   Mezinárodní spolupráce   Vývoz ryb na východ   Podpora začínajících firem   Pracovní příležitosti   Distribuce informací na odborných setkáních   Zpracování „plevelných“ ryb   Využití odpadních teplých vod z bioplynových  stanic (ČOV) 

 Zavlečení nevhodných druhů    

Státní správa (MZe, MŽP)  Konkurenceschopnost na mezinárodním trhu  Ochránci přírody (ekoteroristé) 



Špatné stravovací návyky v ČR  Pomalá modernizace (konzervatismus)  Pokles zájmu o kapra  Kormoráni (predace)  Nezájem na ochraně místních druhů  Zavádějící zprávy v médiích  Monopol některých velkých rybářských podniků  Konvenční přístupy 

        

  SWOT  analýza  vytvořená  na  základě  dotazníkového  šetření  provedeného  během  České  Ichtyologické konference 2012. 

Diskuze   V této  části jsou diskutovány body výsledné  základní SWOT analýzy (vzniklé  spojením dílčích) podle  jednotlivých oblastí (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení).  Silné stránky   Tradice  Nejčastěji  zmiňovaným  bodem,  který  definuje  akvakulturu  v  České  republice,  je  tradice.  Vychází  z  dlouhé  historie  českého  rybníkářství  a  je  ve  shodě  se  zažitým  obrazem  rybníkářství  u  široké  veřejnosti. Tradice je hodnota, která je ve SWOT analýzách přiřazována k silným stránkám, je ovšem  také potřeba zmínit, že má určitý vztah i některým bodům zařazeným mezi slabé stránky (neochota  zavádět nové postupy a technologie, konzervatismus, tržní sezónnost).     Dobře zvládnutá technologie chovu kapra včetně vysoké kvality plemenného materiálu  Mezi  silné  stránky  jsou  zařazené  termíny  spojené  s know‐how  chovu  kapra,  kvalitním  násadovým  materiálem  a  celkovou  úrovní  technologií  chovu.  I  v tomto  bodě  lze  zmínit  tradici,  ať  již  z pohledu  empirické  zkušenosti  rybníkářů,  tak  také  v rybářském  výzkumu  (Petrtýl  &  Kalous,  2013),  o  které  se  technologie chovu kapra opírá.     Vysoká úroveň rybářského výzkumu a školství  Z analýzy  výzkum  v oblasti  rybářství  (Petrtýl  &  Kalous,  2013)  vyplývá,  že  si  tento  segment  v  posledních  10  let  udržuje  dobrou  kvalitu  s ohledem  na  počet  vědeckých  publikací  a  získaných  projektů.  V podrobnějším  pohledu  na  výzkum  v oblasti  rybářství  však  nelze  konstatovat  přímou  reflexi potřeb praxe. I když je potřeba zohlednit, že volba témat výzkumu je závislá i na jiných vlivech,  než je momentální potřeba ze strany producentů. Jako nejpalčivější problémy v horizontu posledních  10 let, které by si zasloužily pozornost výzkumu, uvádí producenti ryb (10 akvakulturních firem) tyto  body seřazené podle důležitosti: 1) rybožraví predátoři, 2) kvalita vody, 3) environmentální regulace  a byrokracie, 4) paraziti a nemoci, 5) krmiva, 6) mimoprodukční funkce rybníků, 7) vodní  režim  a  klima, 8) uplatnění na trhu, 9) welfare, 10) genetika ryb.  V oblasti školství se oslovení experti shodují na nadprodukci absolventů, z nichž většina po opuštění  školy samostatně nepodniká, je také zmiňován nedostatek rybářů s dobrým základem ekonomického  vzdělání a znalostí marketingu. Absorbční kapacita sektoru je dosud malá, s budoucím rozvojem by  však mohla mírně růst.     Existence profesních organizací, zastávajících a koordinujících zájmy rybářů   Existence Rybářského sdružení České republiky je jednoznačně velmi důležitý bod v silných stránkách  této  SWOT  analýzy.  Oproti  například  producentům  akvarijních  ryb,  má  tento  subjekt  možnost  zasahovat do některých legislativních procesů a vystupovat jednotně vůči státní správě.     Mimoprodukční funkce rybníků  Mimoprodukční  funkce  rybníků,  jsou  dosud  značně  nedoceněné  a  mají  velký  potenciál  se  nadále  rozšiřovat. Tento bod SWOT analýzy se zároveň objevuje i v příležitostech, kam bezesporu také patří.  Z pohledu  silných  stránek  tak  lze  v této  souvislosti  uvést  existenci  rybníků  umožňujících  mimoprodukční funkci.     

Slabé stránky:   Nízká spotřeba ryb v ČR   Nízká  spotřeba  ryb  v Česku  je  jedním  z hlavních  bodů  slabých  stránek  celého  odvětví,  je  však  také  potřeba  sledovat  trendy  ve  spotřebě  jednotlivých  druhů.  S  ohledem  na  celosvětový  vývoj  lze  předpokládat nárůst spotřeby ryb také v České republice. Otázkou zůstává, zda bude z této zvýšené  spotřeby těžit především akvakultura v ČR. Největší nárůst ve spotřebě z analyzovaných ryb vykazoval  losos a pstruh, kapr má dlouhodobě stabilní spotřebu (Kalous & Petrtýl, 2013).     Konzervatismus, tržní sezónnost  Konzervatizmus sektoru, vychází z již zmíněných tradic a dlouhodobých empirických zkušeností, které  ukotvují  tradicionalistický  přístup  rybníkářů.  Tržní  sezónost  je  dobře  patrná  především  u  kapra   (Kalous & Petrtýl, 2013). U pstruha je trend jiný a zájem o něj vrcholí v letních měsících, nicméně je  poměrně  stabilní  v průběhu  celého  roku.  Z tohoto  pohledu  se  jeví  produkce  pstruha  jako  perspektivnější.     Neochota zavádět nové postupy a technologie   Neochota  zavádět  nové  technologie  je  založena  na  silném  tradicionalizmu  a  nedůvěře  v nové  technologie,  které  jsou  především  převzaty  z jiných  zemí.  Tato  nedůvěra  má  své  opodstatnění  s ohledem na vysoké pořizovací i provozní náklady. Ačkoliv tradiční rybníkářství pracuje také s rybou,  způsob  chovu  ve  speciálních  zařízeních  (recirkulační  zařízení,  průtočné  systémy)  je  mnohem  bližší  akvaristice než chovu v rybníku.     Omezení  hospodářské  činnosti  v  rybnících  snížením  intenzity  produkčních  metod  z  důvodů  přijatých právních norem v oblasti životního prostředí   Kontradikce  Rybářského  zákona  a  zákona  O  životním  prostředí,  neshody  mezi  Ministerstvem  životního prostředí a Ministerstvem zemědělství potřebují řešení na široké platformě, kde musí být  zřejmé, že udržení vysoké kvality kulturní krajiny je třeba provádět lidské zásahy v míře, která bude  v souladu s ekologickými a ekonomickými zájmy celé společnosti.     Zabahnění (sedimenty v rybnících)   Zabahnění  je  ve  velké  míře  způsobeno  aktivitami  v  povodí  nad  rybníky.  Dotace  čerpané  na  škody  způsobené  splachy  jsou  zemědělci  využívané,  ale  z  pohledu  rybářů  nejsou  přijatá  opatření  dostatečná.  Při  odbahňování  rybníků  vzniká  problém,  kam  odebraný  sediment  umístit.  Zemědělci,  kteří  často  na  této  spláchnuté  půdě  hospodařili,  ji  zpátky  nechtějí.  Původce  zanesení  rybníku  sedimentem by měl být v jisté míře odpovědný za následky, které způsobí.     Nedostatek vhodných zdrojů vody pro chov lososovitých ryb  Ačkoliv nedostatek vhodných zdrojů vody pro chov lososovitých ryb je v mnohém dán geografickou  polohou  území,  kvalita  vody  jako  taková  figuruje  jako  jeden  z hlavních  problémů,  který  byl  producenty ryb zmiňován.     

Příležitosti:   Nové druhy a nové technologie v akvakultuře  Do  této  kategorie  patří  především  recirkulační  zařízení  (RAS),  která  mají  s ohledem  na  možná  klimatická  ohrožení  velké  výhody  (zmíněné  také  v této  SWOT  analýze).  Názory  na  zavedení  nových  druhů  do  rybníkářství  jsou  spíše  sporné.  Kapr  je  mnohými  poducenty  chápán  jako  nenahraditelný.  Jeden  z  uvedených  argumentů  je  například  utilizace  živin  v  rybnících  do  biomasy  ryb.  Kapr  je  tak  v  jistém smyslu chápán v rybníkářství jako nutnost. Nicméně podle rozhovorů s producenty je možné  zvýšit  produkci  dravých  ryb  o  jednu  třetinu  (až  jednu  polovinu)  současného  objemu  produkce,  při  splnění podmínky dostupnosti kvalitní násady.     Projekty a dotace z Evropské unie  Dotace  z EU  jsou  na  základě  zkušeností  z OP  Rybářství  chápány  jako  velká  příležitost.  Objem  prostředků v OP Rybářství významně navýšil množství finančních prostředků v odvětví.     Mimoprodukční funkce rybníků  Mnohé  mimoprodukční  funkce  rybníků  (vodohospodářská,  ekologická,  rekreační,  krajinotvorná)  přináší především neekonomickou hodnotu, která by měla být reflektována ve společnosti. Možností  je  například  forma  plošných  plateb  na  hektar  vodní  plochy,  za  podmínek  dobrého  hospodaření  a  správy.     Úspěšná propagace u spotřebitelů  Propagace  a  marketing  produktů  akvakultury  v  Česku  je  jednou  z možností  jak  zvýšit  prodej  ryb.  Zdůrazňována  by  měla  být  kvalita,  ale  i  mimoprodukční  funkce  rybníků.  Jednou  z důležitých  podmínek, je také přizpůsobení produktu potřebám zákazníka. Jedním z navrhovaných způsobů, jak  dostat především kapra do povědomí spotřebytelů a navýšit tak jeho spotřebu, bylo zavážení školních  či jiných závodních jídelen kaprem spojené s přípravou kvalitního a zdravého jídla. Propagace by měla  být  zaměřena  i  na  další  druhy  produkované  v akvakultuře  v Česku,  protože  širší  sortiment  představuje větší šanci i na úspěch produktů.    Ohrožení:   Import ryb  Import  ryb  představuje  zásadní  nebezpečí  pro  růst  tuzemských  prodejů  domácí  produkce  akvakultury.  Podle  oslovených  expertů  je  chybou  ignorovat  zpravidla  podceňované  země,  jako  jsou  například Bulharsko, nebo Polsko, které profitují z nižších výrobních nákladů (lidské zdroje, krmivo).  Jako významný konkurent se může v budoucnu projevit Chorvatsko, které v roce 2013 vstoupilo do  EU. Tradičním ohrožením je import levných ryb z Asie. Podle analýzy Kalouse & Petrtýla (2013) zájem  o  pangasa  (pangasia)  v posledních  letech  výrazně  poklesl.  Otázkou  však  zůstává,  zdali  zvýšená  spotřeba  ryb,  na  kterou  cílí  podporované  marketingové  kampaně,  nebude  saturována  levnějšími  rybami z dovozu. Tento fakt se týká především ryb produkovaných v recirkulačních zařízeních, kde se  chovají  druhy  běžně  dostupné  z  akvakultury  v  tropických  oblastech.  Sem  patří  například  tilápie  či  keříčkovec. Tyto druhy si nicméně na na trhu v Česku teprve hledají své místo.     Zavlečení nepůvodních invazních organizmů (ryby, paraziti, patogeny)  Zavlečení nepůvodních druhů je chápáno jak odborníky, tak producenty jako ohrožení. Jedná se jak o  záměrné introdukce ryb za účelem jejich chovu, tak i nechtěné introdukce skrze akvaristy a rekreační  rybáře (Musil et al., 2010, Kopecký et al. 2013, Kalous et al. 2013, Rylková et al 2013, Kalous et al.,  2013b, Patoka et al., 2012, Patoka et al. 2013). Do této kategorie spadají i všechny vodní organizmy  (rostliny,  bezobratlí  a  paraziti).  Samostatně  je  povětšinou  chápáno  ohrožení  bakteriálním  a  virový  onemocnění. 

  

Tlak chráněných rybožravých predátorů na rybí obsádky a bobrů způsobujících škody na  rybničních stavbách   Producenti  ryb,  stejně  jako  oslovení  odborníci  se  shodují  na  významném  problému  rybožravých  predátorů  a  do  budoucna  problematice  škod  způsobených  bobrem.  Tuto  problematiku  je  potřeba  řešit  v širším  kotextu  a  mělo  by  při  jejím  řešení  dojít  ke  shodě  mezi  mimisterstvy  zemědělství  a  životního  prostředí.  Tento  bod  by  měl  být  také  reflektován  ve  výzkumu,  kteý  by  měl  napomoci  chránit rybí obsádky, humáním způsobem redukovat přemnožené predátory apod.      Vliv extrémních klimatických změn, zejména sucha, povodní a záplav  V  posledních  letech  byla  Česká  republika  vystavena  extrémním  výkyvům  počasí  a  trend  častějšího  výskytu  takových  jevů  nelze  vyloučit  ani  do  budoucna  (Kyselý  et  al.,  2011).  Kromě  globálních  změn  klimatu, které se na území Česka budou projevovat častějším suchem a povodněmi, byl zmiňován i  lokální  dopad  některých  zařízení  na  rybářskou  produkci.  Podle  oslovených  producentů  existuje  srážkový  stín  způsobený  JE  Temelín  v oblasti  Kardašovi  Řečice,  která  je  pramenou  oblastí.  Na  jižní  Moravě by podobný srážkový stín prostřednictvím JE Dukovany mohl ovlivňovat srážky v pramených  oblastech v okolí Moravského Krumlova. Tyto informace nejsou podloženy exaktními daty, ale měly  by  být  blíže  prozkoumány.  Negativní  vliv  na  udržení  vody  v krajině  má  bezesporu  také   obhospodařování luk a hospodaření v lesích (Pokorný& Dvořáková, 2011).      

Literatura  Kalous,  L.,  Petrtýl,  M.  (2013): Trendy  v  zájmu  o  dostupné  druhy  ryb  na  trhu  v  České  republice  vyhodnocené analýzou objemu vyhledávání na internetu pomocí nástroje „Google Trends“. Dostupné  na: http://ryby.agrobiologie.cz/wp‐content/uploads/2013_Trendy_zajmu_ryb_CR.pdf  Kalous, L., Petrtýl, M., Patoka, J., Rylková, K. (2013): Fishes in the Campus of the Czech University of  Life Sciences, Prague. Workshop on Biodiversity, Jevany, Czech Republic, 2.7.‐3.7.2013, p. 199 – 203  Kalous, L., Musil, J., Petrtýl, M., Romočuský, Š., Bušta, L. (2013)b: The danger in the anglers bucket:  qualitative  and  quantitative  insight  into  bait  fish  market  in  Prague.  Acta  Societatis  Zoologicae  Bohemicae, 77(1): 31‐44.  Kopecký,  O.,  Kalous, L., & Patoka, J. (2013): Establishment risk from pet‐trade  freshwater turtles in  the European Union. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, (410), 02.  Kyselý,  J.,  Gaál,  L.,  Beranová,  R.,  &  Plavcová,  E.  (2011):  Climate  change  scenarios  of  precipitation  extremes  in  Central  Europe  from  ENSEMBLES  regional  climate  models. Theoretical  and  applied  climatology, 104(3‐4), 529‐542.  Musil, J., Jurajda, P., Adámek, Z., Horký, P., & Slavík, O. (2010): Non‐native fish introductions in the  Czech  Republic–species  inventory,  facts  and  future  perspectives. Journal  of  Applied  Ichthyology, 26(s2), 38‐45.  ČSÚ (2012): Informace Českého statistického úřadu, dostupné online na: http://www.czso.cz/  MZe (2013a): Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu. Verze 22. 10. 2013, dostupné online  na:  http://eagri.cz/public/web/file/272426/VICELETY_STRATEGICKY_PLAN_PRO_AKVAKULTURU_rijen_2 013.pdf  MZe  (2013b):  Operační  program  Rybářství  2014  ‐  2020  Česká  republika,  listopad  2013,  dostupné  online  na:  http://nsmascr.cz/content/uploads/2013/12/OP‐Ryb%C3%9F%C2%B0stv%C3%9D‐2014‐ 2020_listopad‐2013_%C5%94istopis_final.pdf  Petrtýl, M., Kalous, L. (2013):  Meta‐analýza trendů vědeckého výzkumu v rybářství a akvakultuře na  základě  textové  analýzy  databáze  RIV  pro  obor  Rybářství.  Dostupné  na:  http://ryby.agrobiologie.cz/wp‐content/uploads/2013_Petrtyl_analyza_RIV_obor_GL.pdf  Patoka,  J.,  Petrtýl,  M.,  Kalous,  L.  (2012):  Raci  v  České  republice:  přehled  komerčně  využívaných  druhů. Workshop on biodiversity, Jevany, Česká zemědělská univerzita v Praze, pp. 133‐142.  Patoka,  J.,  Kalous,  L.,  Petrtýl,  M.  (2012):  Ověření  výskytu  raka  pruhovaného  (Orconectes  limosus)  v  zatopené  pískovně  Provodín  II.  Workshop  on  biodiversity,  Jevany,  Česká  zemědělská  univerzita  v Praze, pp. 271‐277.   Pokorný, J., Dvořáková, J. (2011): Voda v krajině. Hamerský potok.  Rylková, K., Kalous, L. (2013): Proměna karasí populace v oblasti přírodní rezervace Kárané‐Hrbáčkovy  tůně. Workshop on Biodiversity, Jevany, Czech Republic, 2.7.‐3.7.2013, p. 329 ‐ 334