SVĚT V JEDNÉ ZAHRADĚ

SVĚT V JEDNÉ ZAHRADĚ ÚPRAVY ZAHRADY MŠ MÍKOVICE V PŘÍRODNÍM STYLU

Vypracovala: Ing. Barbora Šnajdarová Datum: listopad 2013

FLORSTYL, s r.o., Panská 25, 684 04 Kunovice, IČO: 60731346, DIČ: CZ60731346 Tel. 576 514 084, e-mail: [email protected], web: www.florstyl.cz

SVĚT V JEDNÉ ZAHRADĚ – Úpravy zahrady MŠ Míkovice v přírodním stylu

A. IDENTIFIKAČNÍ ČÁST A.1 Identifikační údaje stavby

Název projektu:

SVĚT V JEDNÉ ZAHRADĚ Úpravy zahrady MŠ Míkovice v přírodním stylu

Objednatel:

Město Uherské Hradiště, Masarykovo náměstí 19, Uherské Hradiště, 686 70, IČO: 00291471

Kraj:

Zlínský

Katastrální území:

Míkovice nad Olšavou, 694070

Lokalizace stavby:

U Mlýna 251, Míkovice, 686 04

Stupeň projektové dokumentace:

realizační dokumentace

Zpracovatel:

Florstyl s.r.o., Panská 25, Kunovice, 686 04, IČO: 60731346

Projektant:

Ing. Barbora Šnajdarová

Datum:

listopad 2013

Lokalizace řešeného území v rámci městské části Míkovice

2


Obsah A. IDENTIFIKAČNÍ ČÁST ....................................................................................................................................................... 2 A.1 Identifikační údaje stavby ................................................................................................................................2 A.2 Základní údaje o projektu.................................................................................................................................4 A.2.1 Předmět projektu ................................................................................................................................ 4 A.2.2 Rozsah a forma projektu...................................................................................................................... 4 A.2.3 Cíl projektu .......................................................................................................................................... 4 A.2.4 Vztah návrhu ke stávající ÚPD ............................................................................................................. 4 A.2.5 Soupis použitých podkladů.................................................................................................................. 4 B. Projektová část................................................................................................................................................................ 5 B.1 Popis současného stavu .....................................................................................................................................5 B.1. 1 Popis současného stavu řešeného území ........................................................................................... 5 B.1.2 Inventarizace stávající zeleně .............................................................................................................. 5 B.2 Koncepce řešení .................................................................................................................................................5 B.2.1 Východiska a zdůvodnění projektu...................................................................................................... 7 B.2.1.1 Rámcový popis projektu...................................................................................................... 7 B.2.1.2 Cíle projektu......................................................................................................................... 8 B.2.1.3 Zdůvodnění potřebnosti záměru pro projekt, návaznost na environmentálně zaměřené programy 8 B.2.1.4 Vazby projektu na strategické dokumenty .......................................................................... 9 B.2.1.5 Dosavadní zkušenosti MŠ v oblasti EVVO............................................................................ 9 B.2.1.6 Zkušenosti MŠ s projekty založenými na participaci dětí a rodičů ...................................... 9 B.2.1.7 Plán využití přírodní zahrady................................................................................................ 9 B.2.1.8 Projektový záměr .............................................................................................................. 10 B.2.3 Příprava území ................................................................................................................................... 12 B.2.4 Kácení a pěstební opatření na stávajících dřevinách ......................................................................... 13 B.2.5 Popis jednotlivých navržených prvků................................................................................................. 13 B.2.6 Popis a druhové složení navržených výsadeb .................................................................................... 30 B.3 Příprava území, způsob založení herních, technických a vegetačních prvků...................................................31 B.3.1 Terénní úpravy a modelace ............................................................................................................... 31 B.3.2 Instalace herních prvků ..................................................................................................................... 31 B.3.2 Založení vegetačních prvků ............................................................................................................... 32 B.3.2.1 Příprava půdy ...................................................................................................................... 32 B.3.2.2 Výsadba dřevin.................................................................................................................... 32 B.4 Následná péče o vegetační prvky.....................................................................................................................33 B.4.1 Následná péče ................................................................................................................................... 33 B.4.1.1 Solitérní stromy................................................................................................................... 33 B.4.1.2 Solitérní keře, skupiny keřů................................................................................................. 34 B 4.1.3 Parkový trávník.................................................................................................................... 34 B 4.1.3 Luční trávník, bylinné podrosty ve skupinách dřevin .......................................................... 35 C. Přílohy ........................................................................................................................................................................... 36 C.5 Fotodokumentace stávajícího stavu ...............................................................................................................36

3


A.2 Základní údaje o projektu A.2.1 Předmět projektu Předmětem projektu je návrh řešení zahrady v areálu Mateřské školy v Míkovicích v přírodním stylu. Návrh je charakteristický maximálním využíváním přírodních materiálů, tvorbou prvků, které rozvíjí základní dovednosti dětí, a prvků, které dětem demonstrují základní přírodní pochody (vyvýšené záhony, kompostování, hmyzí domečky, žížaliště, apod.). Součástí jsou i navržené výsadby (okrasné, ovocné).

A.2.2 Rozsah a forma projektu Projekt je zaměřen na úpravu zahrady v okolí Mateřské školy v Míkovicích v přírodním stylu. Navazuje na environmentální programy, které jsou v MŠ realizovány, a dává podněty k dalším. Úpravy se týkají přípravy stanoviště (odstranění některých dřevin, přesun herního prvku, příprava stanoviště pro výsadbu a zpevněné plochy), ošetření dřevin, návrh a popis nových herních prvků, terénních úprav, vegetačních prvků. V návrhu byly maximálně využívány přírodní materiály. Zpracovaná dokumentace obsahuje popis stávajícího stavu řešeného území a návrh nového řešení. Jednotlivé součásti projektu jsou průvodní zpráva, situační výkres, skici, ilustrační fotografie a položkový rozpočet.

A.2.3 Cíl projektu Cílem projektu je vytvoření prostředí, které bude pro děti zajímavé, budou sem rády chodit a učení pro ně bude hrou a ne povinností. Jednotlivé části zahrady by měly děti vést k vnímání přírody jako součásti běžného života, k uvědomění si pochodů v přírodě či na zahradě a následně k lepším vztahům mezi sebou navzájem. Herní prvky také mají za úkol rozvíjet jak hrubou, tak i jemnou motoriku, rovnováhu, pozorovací schopnosti a jiné dovednosti. Návrh sjednocuje zahradu, dává jí jednotnou myšlenku a poskytuje mnoho variant, jak využívat čas venku.

A.2.4 Vztah návrhu ke stávající ÚPD Navržené úpravy a jejich rozsah jsou v souladu s aktuální ÚPD.

A.2.5 Soupis použitých podkladů •

katastrální mapa (digitální verze, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/)

•

data JDTM ZK (http://portal.geostore.cz/jdtmzk/)

•

ortofoto snímek (digitální verze, www.mapy.cz)

•

terénní průzkumy a měření

•

fotodokumentace z terénních šetření

•

informace od pedagogů MŠ

4


B. Projektová část B.1 Popis současného stavu B.1. 1 Popis současného stavu řešeného území Celková výměra řešeného území činí 3459m2 a dotčeným pozemkem je p.č.196, jehož vlastníkem je Město Uherské Hradiště. Stávající stav zahrady je vyhovující z hlediska pobytu dětí, ale ne zcela vyhovující v rámci budování environmentální výchovy v MŠ. Počátky úprav s ekologickým charakterem (vyvýšené záhony, kompostér, nářadí – malé hrábě, kolečka) jsou již zrealizovány v místech za budovou školky, ale je nutné jejich začlenění do celkové úpravy zahrady v přírodním stylu. Hlavní herní část (jižní část řešeného území) je řešena jako běžná zahrada při mateřských školách. Jsou zde domečky (se skluzavkou a žebříky, nízký domek ), pružinové houpačky, pískoviště, pohybová lávka. Celý prostor je zatravněn. Kolem oken obou tříd jsou umístěna krmítka, kam děti pravidelně celou zimu sypou krmení ptáčkům a pozorují, jak se slétají a zobají (v projektu jsou navržena nová krmítka, ta stávající jsou ve špatném stavu). Zahrada je využívána ve všech ročních obdobích. Na jaře probíhá otevírání zahrady, Vynášení Mařeny, Den Země, v letních měsících si zde každodenně hrají děti, realizují se zde výukové programy (například Človíček a svět, Ptáci, nebo environmentálně zaměřené projekty – Pojďte s námi do přírody, Svět v jedné zahradě – získaná dotace na kompostér, dřevěné desky na vymezení záhonu, pracovní nářadí a mikroskopy, Narodila se nám zahrádka – navazuje na předešlý projekt nebo například Zahrada plná zážitků). Podzim je charakteristický Dýňovým dnem nebo Uspáváním broučků (spojeno s lampionovým průvodem, spolupráce s rodiči). V zimě zahrada odpočívá, ale v některých jejích částech je živo i tehdy. Krmítka plná ptáčků chodí děti nejenom pozorovat, ale i krmit. Zima je také charakteristická vycházkami do přírody, spojenými třeba se zdobením stromečku pro lesní zvěř a přednáškami myslivců (Myslivecký sbor Krmelec, Míkovice). Celý areál je oplocen (kombinace drátěného plotu se zídkami – okolní zahrady). Vzhledem ke špatnému stavu oplocení je navržena jeho obnova (v přední části areálu). Stav stávajících herních prvků je dobrý.

B.1.2 Inventarizace stávající zeleně V řešeném území byla v polovině ledna provedena inventarizace stávajících dřevin. Výsledkem je inventarizační tabulka, jež obsahuje hodnocení a popis jednotlivých druhů a návrh pěstebních opatření (viz Přílohy).

B.2 Koncepce řešení Hlavní myšlenkou návrhu je vytvoření prostředí co nejbližšího přírodě, prostředí, kde je možné pozorovat rostliny i živočichy, místa, kde je možné přímo se přírody „účastnit“. Při vstupu do areálu je navrženo mlýnské kolo. Tento prvek koresponduje s lokalizací (naproti býval mlýn – adresa U Mlýna) a logem MŠ. Mlýnské kolo je pohyblivé, je s ním možné točit. Děti se tak mohou dovědět něco o provozu mlýna, vidí, jak vypadalo mlýnské kolo a paní učitelka jim při té příležitosti může vysvětlit, jak se z obilí stane mouka a pak pečivo (možný projekt). Ve vstupním prostoru se v současnosti nachází dostatek vzrostlých stromů, jehličnatých i listnatých, a tak je tohoto potenciálu využito. V hlavní části jsou stávající velké lípy využity pro lanovou dráhu (doplněno dřevěnými kůly – mezi stromy jsou velké vzdálenosti). Za vzrostlými smrky je umístěna nášlapová stezka (velký smyslový chodníček), která je tak odcloněna od chodníku k hlavnímu vstupu do budovy a je zde podpořeno soukromí. Nášlapová stezka se skládá z několika materiálů. Byly voleny tak, aby jejich udržitelnost byla co nejvyšší. Nevyskytují se zde například šišky ze stromů, mulčovací kůra ani štěpka, protože u takových materiálů je životnost omezená nejen vlivem povětrnostních podmínek, ale také 5


charakterem materiálu samotného. Vybrané materiály jsou stálé a relativně neměnné, jako například dlážděná plocha mozaikovou dlažbou, štěrková plocha vymezena palisádami, dřevěné kůly různě vysoko nad terénem, částečně zahloubené kameny, půlkuláče ve štěrku, velký půlkuláč (polovina kmene) ve štěrku nebo například kamenné nášlapy. Nášlapová stezka může sloužit nejenom jako smyslový chodníček, ale také jako vrbová vesnička (vymezuje prostor se dvěma vrbovými domečky) nebo jako prostor k hrám, na které budou děti během hraní přicházet (kdo nejrychleji přejde kůlovou stěnu, kdo udělá holubičku na velkém kmeni, kdo přejde přes kameny aniž by upadl, apod.). Na stávající betonovou plochu navazuje prostor nazvaný jako Fotbalové hřiště. Kluci tady každé léto hrávají fotbal a paní učitelky jim chtěly zbudovat vymezený prostor právě pro tuto populární hru. Prostor je vymezen kamennými nášlapy,které slouží zároveň jako skákací panák nebo například piškvorky (namalováno na kamenech). Šlapáky nebrání údržbě trávníku, protože jsou v úrovni terénu a je možné po nich přejíždět sekačkou. Prostor je doplněn dvěma brankami (lehká kovová konstrukce se sítí), které se mohou schovávat. V blízkosti hřiště je umístěna kreslicí tabule a pískovnička, která je po doplnění nádoby zároveň vodničkou. Stávající pískoviště jsou vyhovující, avšak v letních měsících nemohou být plně využívána, protože sem celý den svítí přímé slunce. Na žádost paní učitelek jsou pískoviště doplněna slunečními plachtami. Plachty jsou upevněny pomocí háčků a lan na čtyřech dřevěných kůlech. Pod okny obou tříd se nachází trvalkové záhony, které mají zároveň výukovou funkci – děti si mohou ukázat, že některé rostliny mohou růst jak v záhonu , tak i v přírodě, že některé z nich kvetou brzy z jara, jiné až pozdě v létě nebo že některé jsou nízké, jiné vysoké. V místě, kde dříve stávaly tři vzrostlé smrky (odstraněny v rámci rekonstrukce budovy) je navržena informační tabule, kde budou vystavovány práce dětí a uváděny potřebné informace pro rodiče. Pod tabulí porostou trvalky a z obou stran tamaryšky (Tamarix pentandra). K tabule vedou šlapáky uložené v písku. Směrem k hlavnímu vchodu do budovy je navržena obdoba nášlapové stezky. Jedná se o Housenku, která se plazí mezi stávajícími stromy a keři. Její tělo je tvořeno kameny, půlkuláči, ale i okrasnými trávami, mezi kterými mohou děti běhat. Housenka děti ráno vítá ve školce, mohou se protáhnout a probudit a odpoledne se s nimi loučí. Hlavu tvoří velký pomalovaný kámen. Okolí housenky tvoří keře (v přední části nižší, směrem ke zdi vyšší), které poskytnou soukromí a možnost se schovat mamince nebo paní učitelce. Po chodníku se děti dostanou do výukové části. Jedná se o zeleninovou zahrádku a maličký sad, kde si děti prohloubí znalosti nejenom v oblasti zahradničení. Ve třech vyvýšených záhonech si vypěstují jakoukoli zeleni i ovoce a mohou pozorovat změny během roku, naučit se, co je nutné udělat na jaře před výsadbou nebo naopak na podzim po sklizni. Nedaleko stojí kompostér, která již v MŠ také mají. Sem budou děti ukládat zbytky ze záhonů nebo třeba z kuchyně a sledovat, co zbytky po čase udělají, naučí se pak vzniklý kompost dále využívat. V blízkosti vyvýšených záhonů jsou vysazeny ovocné keře a stromy, které opět poskytnou nejenom ovoce, ale také podklady k učení se. Také bylinková spirála stojící opodál je prvkem s mnohostranným využitím. Všechny dojmy získané při výuce nebo práci je možné si předat ve venkovní učebně, která je navržena uprostřed zmíněných prvků. Učebna s ohništěm uprostřed poskytuje místo k setkávání dětí, rodičů, ale i prarodičů u táboráku, přednášky nebo nějakého menšího vystoupení. K sezení slouží dřevěné kůly ve dvou řadách (řada blíž k ohništi je nižší, ta druhá vyšší) ve štěrkovém loži. Ohniště je kryto sluneční plachtou, která v letních měsících zastiňuje prostor k sezení (plachtu je nutné při rozdělání ohně sejmout). Naproti venkovní učebny na navýšené stávající terénní modelaci je umístěna meteorologická stanice (sestává z teploměru, srážkoměru a větrné směrovky, vše na dřevěném kůlu). K ní možné se dostat po dřevěných schodech (dřevěné trámky) a dolů sjet po skluzavce. Tyto prvky jsou lokalizovány v jedné polovině kopce, druhá část slouží pro sáňkování a bobování. Ve zúženém místě řešeného území (severovýchodní cíp) se nachází keřový lem, který zacloňuje od drátěného plotu a zároveň poskytuje dětem možnost úkrytu. Tento lem se skládá z druhů spíše okrasných, ale v blízkosti spirály jsou navrženy rakytníky (Hipophae rhamnoides, vždy dva samčí a dva samičí). Za stávající kůlnou ve východní části Zeleninové zahrádky je přesunut nevyhovující herní prvek, dřevěný 6


vláček. Protože už jako hračka neslouží a je již vyřazen, je využit jako žížaliště. Pomocí menších úprav (doplnění stran vagónů dřevěnými deskami proti vypadávání materiálu) vznikne prostor pro zeminu, kompost a následně žížaly. Děti mohou sledovat, co žížaly se zbytky dovedou, mohou je pravidelně doplňovat apod. Naproti žížaliště bude vytvořen pod stávající jabloní domeček pro ježky. Ježkům stačí málo, k zimování jim stačí hromada větví a listí, které se v průběhu roku na zahradě nashromáždí. Pro přilákání ježka je možné ke „vchodu“ do domečku umístit misku s vodou nebo například vařené maso. Jižně od domečku se nachází stará studna, která je navržena k obnově a vyčištění. Studna bude doplněna pumpou, aby bylo možné čerpat z ní vodu na zalévání. Voda tady z největší pravděpodobností jistě bude, protože studna byla v devadesátých letech běžně využívána pro celou MŠ a nahrává tomu i fakt, že nedaleko protéká řeka Olšava. Dosadba vytvoří odcloněné místo vhodné pro žabník, kde budou mít obojživelníci požadovaný klid. Podél plotu v západní části vzhledem k hojnému vedení inženýrských sítí není možné vysazovat žádné rostliny, proto je zde navrženo vytvoření přírodní louky (alespoň co nejvíce se přírodě blížící). Budou zde dosazeny trsy původních druhů lučních bylin a travin a omezena seč na minimum (max 3x ročně). Po čase by zde mohl vzniknout kousek přírody, kam se budou slétat motýli, včely či jiný hmyz pro tento biotop charakteristický. Používáním přírodních materiálů, prvků i postupů bude zajištěno vytvoření přírody uvnitř vesnice, uvnitř areálu zahrady Mateřské školy v Míkovicích. Způsob vedení a zaměření školky pro takové prvky poskytuje životaschopný rozvoj a v budoucnu jejich doplňování či rozvíjení. Projekty v MŠ zaměřené na přírodu a environmentální výchovu bude možné provádět více venku, bude je možné demonstrovat na konkrétních prvcích. V celém areálu jsou rozmístěna krmítka, budky pro ptáky či pítka. Celý prostor je rozdělen na tématické celky – část A – Zeleninová zahrádka a malý sad, část B – Housenka, část C – Hlavní hřiště a část D – Louka. Jejich přesné vymezení viz Výkres č.4 – Vymezení jednotlivých částí.

B.2.1 Východiska a zdůvodnění projektu B.2.1.1 Rámcový popis projektu Projekt je zaměřen na úpravu stávající zahrady v přírodním stylu. Jsou navrženy nestandardní herní prvky, jako například, vrbové domečky, nášlapové stezky apod. Prostor za budovou MŠ je pojednán jako zeleninová zahrádka a malý sad, kde si mohou děti osvojit základní dovednosti v oblasti pěstování zeleniny, sběru ovoce, ale i například způsobu kompostování. Hlavní herní část je zaměřena na rozvíjení všech smyslů dětí. MŠ Míkovice již několik let zpracovává ekologická témata týkající se zahrady (Pojďte s námi do přírody, Narodila se nám zahrádka, Zahrada plná zážitků, Svět v jedné zahradě – pokračuje v projektu). Projekt navazuje na tato témata dopracováním myšlenky pedagogů mateřské školy zbudovat zahrádku se zvýšenými záhony, kompostérem (již pořízen z udělené dotace), bylinkovou spirálou či několika ovocnými stromy. Rovněž jsou zahrnuty prvky jako hmyzí domeček, žížaliště či krmítka, pítka a budky pro ptáčky, které se také zahrady týkají. Hlavní herní část již není pojata výukově, zde navržené prvky mají spíše rozvíjet vnímání dětí všemi smysly (nášlapová stezka, pískovnička, vodnička, lanová dráha apod.). Navržené trvalkové záhony umožňují dětem sledovat, které rostliny mohou růst v přírodě i v záhonu, která rostlina kdy kvete nebo se jenom naučit je poznávat. Záhony jsou navrženy tak, aby zde po celý rok něco kvetlo a použité druhy korespondují s druhy rostoucími v přírodě (avšak nejsou použity druhy původní). Na herní prostor v západní části navazuje zatravněný pás, který je v současnosti nevyužíván. Zde je navržena dosadba původních lučním druhů a omezeno sečení, aby zde mohla vzniknout alespoň částečně přírodní louka, kam se budou slétat motýli a jiný hmyz, který mohou děti pozorovat.

7


B.2.1.2 Cíle projektu Cíle projektu vystihuje Ekologický a výukový program MŠ Míkovice: Cíle: Založit u dětí elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, vlivu člověka na životní prostředí a vytváření základů pro odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. Usilovat o rozšiřování vnímání světa a poskytovat dětem vlastním chováním příklad, udělat z přírody předmět poznání a ochrany. Environmentální výchova znamená zjednodušeně výchovu k citlivému a aktivnímu přístupu k životnímu prostředí, lidem, společnosti, planetě Zemi. To je také součástí výchovně vzdělávací koncepce školy. V rámci ekologické výchovy v MŠ zařazujeme do vzdělávacího procesu projektové a tematické vyučování. Prvky ekologické výchovy prolínají celým výchovným působením. Rozvíjejí a upevňují mezilidské i citové vztahy k přírodě, estetické vnímání, vyjadřovací schopnosti a dovednosti ve vztahu k prostředí, pomáhají utvářet hygienické návyky. Pomáhají získávat konkrétní poznatky o člověku, o přírodě a jejich vzájemných vztazích. Důležité je vytváření dovedností a návyků, udržování čistoty, péče o rostliny a úprava okolního prostředí. K nejcennějším metodám, prostřednictvím kterých se děti seznamují s okolní přírodou patří přímé pozorování rostlin a zvířat při vycházkách, pobytu v zahradě, na louce a v lese. Děti zde přicházejí do bezprostředního styku s okolní přírodou, zjišťují její vlastnosti a svými smysly získávají svoje první pracovní zkušenosti. Mezi další metody patří pozorování a péče o rostliny a živočichy v koutku živé přírody. Zvláštní význam má styk se zvířaty, který ovlivňuje jejich celkovou citlivost a empatii a to se samozřejmě projevuje i v mezilidských vztazích. Kompetence získané v mateřské škole jsou důležité pro celý život. A právě v předškolním věku jsou senzitivní fáze nejsilnější, nejdelší a postupem věku slábnou a zkracují se. My učitelé MŠ máme jedinečnou možnost pomáhat dětem vytvářet a upevňovat správné návyky. Trávíme s nimi velkou část dne, společně s nimi prožíváme „zázraky“ každodenních pozorování, hledání, sbírání, obdivování, radování se a žasnutí nad přírodou a životem. Množství podnětů a různorodost pracovních podnětů, které pobyt v mateřské škole dětem přináší, přispívá k péči o svět kolem sebe. Naše mateřská škola patří do sítě ekologických MŠ Mrkvička od roku 2012. (Školní vzdělávací program MŠ Míkovice, 2012-2013, vedoucí učitelka Jitka Šnajdarová)

B.2.1.3 Zdůvodnění potřebnosti záměru pro projekt, návaznost na environmentálně zaměřené programy Jelikož ekologie a ochrana životního prostředí je stále nedoceňovaným tématem pro děti, mládež i pro dospělé, rozhodli jsme se vykročit na cestu k získání hlubšího povědomí o nutnosti zahrnout ochranu životního prostředí do každodenní činnosti, což při aktivitách rodičů současně s dětmi a mládeží umožní praktické zařazení ekologického chování i do rodinného života. Rovněž vnímáme nutnost upozornit, že ekologické chování není jen memorování něčeho, co je pro děti pouze teorií, nýbrž ukázka, jak se mohou chovat k přírodě ohleduplněji i zábavnou formou. Domníváme se, že děti mají přirozený vztah k přírodě a naším úkolem je ukázat důležitost získávání ekologických návyků v běžném životě. Enviromentální vzdělávání, výchovu a osvětu nemůže zajistit pouze škola či jiné vzdělávací aktivity, ale je nutno zapojit celou rodinu, obec i společnost. Dospělí občané těžce mění své návyky, ale děti si je teprve vytvářejí a proto je nezbytně nutné na ně v této oblasti působit, zaměřit se na ně a s nimi pak na rodiče a širokou veřejnost. Naše MŠ se nachází v oblasti, kde můžeme každodenně pozorovat, učit se, zkoumat a prožívat neopakovatelná dobrodružství uprostřed přírody. Proto jsme se rozhodly využít tyto podmínky, začínáme spolupracovat se sdružením ekologických MŠ Mrkvička a chceme rozvíjet aktivity MŠ i tímto důležitým směrem.

8


Záměr školy: Vzhledem k vhodnému umístění školy a současně i z vnitřní potřeby pedagogických pracovníků již druhým rokem pracujeme s prvky ekologické (environmentální) výchovy. Nadále chceme, aby byla environmentální výchova součástí života školy. Svými aktivitami a programy se přizpůsobujeme místním podmínkám, tradicím a slavnostem v městské části Míkovice. Environmentální výchova klade důraz na poznávání životního prostředí, na uvědomování si nezbytnosti zachování podmínek života, na poznávání vztahu člověka a životního prostředí. Jedná se o poznávání a pochopení živé a neživé přírody, vztahů mezi jednotlivými organismy, působení člověka na přírodu, včetně důsledků lidských činností. Výchova k ochraně životního prostředí by měla u dětí vytvářet základní hygienické a sociálně kulturní dovednosti a návyky ve vztahu k životnímu prostředí, probouzet citový vztah k přírodě, k výtvorům lidské práce i k lidem samotným a poskytnout základní poznatky o správném a nesprávném vztahu a chování člověka k životnímu prostředí.

B.2.1.4 Vazby projektu na strategické dokumenty Projekt je vázán na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP), dále také na koncepci EVVO a akční plán EVVO Zlínského kraje, Státní program EVVO a Státní politiku ŽP ČR 2012-2020.

B.2.1.5 Dosavadní zkušenosti MŠ v oblasti EVVO Učitelky absolvují kurzy a semináře se zaměřením na environmentální výchovu. Je založená ekologická knihovnička s cílem postupně doplňovat publikace rozvíjející obor. Z příspěvkové organizace ALCEDO (Vsetín) a organizace LIPKA (Zlín) do MŠ pravidelně (3x ročně) chodí informace v oblasti environmentální výchovy, akcí apod. Také pravidelně dochází informační buletin z Mrkvičky. MŠ Míkovice také v rámci výuky začleňuje mnohá environmentálně zaměřená témata, jako například ekologický a výukový program Človíček a svět (Den Země, pozorujeme vykopaný poklad, atd.), Ptáci, Strom, Josefovský den (procházka ke stoleté hrušni – ukončení projektu Strom), Sázíme semínka, Pokusy s hlínou, Otevírání studánek, Uspávání broučků (spojeno s lampionovým průvodem s rodiči), Dýňový den, vycházky k myslivecké chatě (místní myslivecké sdružení Krmelec) nebo vycházky do blízké Přírodní památky Olšava, kde jsou při troše štěstí k vidění ledňáčci říční.

B.2.1.6 Zkušenosti MŠ s projekty založenými na participaci dětí a rodičů Ve spolupráci s rodiči (i prarodiči) jsou realizovány např. brigádní výpomoci při úpravách v MŠ, společný táborák rodičů a dětí, Uspávání broučků a lampionový průvod, Dýňový den nebo například vycházky s myslivci (Myslivecký sbor Krmelec). Fotodokumentace viz Přílohy.

B.2.1.7 Plán využití přírodní zahrady Zahrada kolem mateřské školy je již dnes částečně ekologicky využívána. Doplněním prvků dle projektu vznikne prostor, který bude pro děti zajímavý, budou se sem rády vracet a rády se učit novým dovednostem. Budou tak moci obhospodařovat záhonky, sledovat změny, které zde probíhají (růst rostlin i plevele, nutnost odplevelení, okopání, přihnojení, na podzim rytí, apod.), sklízet plody a následně z nich za pomoci učitelek 9


vyrobit jednoduché pokrmy (například mošty, bylinkové čaje, saláty, jednoduché moučníky, apod.). Hmyzí domeček, žabník, žížaliště, zimoviště pro ježky, krmítka, pítka a budky – to vše jsou prvky, které dětem umožní další pozorování, tentokrát živočichů. Vytvořením vhodných biotopů (například šišky pro hmyz, stará nádoba s vodou pro žáby, hromada kompostu se zeminou pro žížaly, hromada větví pro ježky na zimu, apod.) vzniknou místa, kde se budou živočichové shromažďovat, případně i déle pobývat. Děti tak mají další možnost k jejich sledování a učení se, mohou vymýšlet způsoby, jak je sem přilákat, co jim přichystat k jídlu apod. Živočichové jsou dnes na lidi přivyklí, tak nebude problém, aby i zahradu MŠ někteří z nich navštívili. Přestože není v sousedství pole nebo les, zahradu dnes pravidelně navštěvuje zajíc. Nové herní prvky budou sloužit nejenom dětem, ale i rodičům, případně prarodičům - venkovní učebna je plánována na různé schůzky či besedy s rodiči, sponzory či přáteli MŠ. Ostatní prvky využívají převážně děti. Zahradu ale mohou navštěvovat i děti z jiných MŠ v subjektu a spolu se svými učitelkami si zkusit třeba nášlapovou stezku nebo lanovou dráhu. Výsadby v prvním roce po založení zdaleka nedosáhnou finální podoby, ale i tady se mohou děti mnohému naučit. Vidí například, že záhon nebo vysazené keře a stromy nejsou hned krásné a velké, že je nutné, aby rostliny trochu povyrostly, mohou tento růst pozorovat a všímat si změn, které nastanou v dalších letech. Po domluvě s vedoucí učitelkou vznikne na toto téma projekt Jak se budí zahrádka.

Projekty a akce, při nichž bude zahrada využívána: • • • • • • • • • •

Bylinkový den Sázím, sázím zeleninu Jablíčková slavnost Bramboriáda Jarmark – společné akce s rodiči Třídění odpadů – Vím proč! Projektové dny, na které se přizvou partnerské MŠ ze středu města ( MŠ Komenského, MŠ Pod Svahy), které nemají takové možnosti a podmínky a přiblížit dětem možnosti přírodní zahrady Možnost setkávání s rodiči i prarodiči na akcích projekt: Žijeme zdravě (osvěta s přednáškou na téma Zdravé stravování nejen pro děti) - zapojení veřejnosti projekt: Moje slunečnice (krmivo pro ptáky) – dítě si od semínka zkusí, jak rostlina roste

V průběhu dalších let se výše zmíněné projekty budou dále rozvíjet a na základě nich vzniknou další. Nově vzniklé projekt budou ukotveny v osnovách MŠ a budou průběžně doplňovány.

B.2.1.8 Projektový záměr Cílová skupina Cílová věková skupina dětí se pohybuje v rozmezí od 3 do 7mi let (běžně 3-6let, s odkladem 3-7let). MŠ Míkovice navštěvuje 56dětí (dvě třídy – Červená a Modrá).

Přínos projektu pro cílové skupiny Hlavním přínosem je především rozvíjení hrubé a jemné motoriky, návrat k tradicím a přírodě, posílení citové vazby k přírodě, živočichům, člověku, uvědomění si, že na světě nejsme sami. Děti si již v útlém věku osvojí základní dovednosti, které postupem času dále rozvíjí a předávají ostatním. Projekt navazuje na stávající výukové programy, jeho přínosem je tedy rozvoj těchto programů a možný vznik dalších 10


environmentálně zaměřených projektů.

Budoucí využití zahrady, důvod proč chcete zahradu proměnit Hlavním důvodem je realizace myšlenek pedagogů zaměřených na environmentální výchovu v MŠ. Již zčásti realizovaný záměr je nutno dopracovat a doplnit dalšími prvky, které zahradu sjednotí a vytvoří prostředí zajímavé pro děti, rodiče, ale i pedagogy. Založením zahrady v přírodním stylu budou vytvořeny prvky, které budou přispívat k rozvoji zájmu o přírodu, o pochody v ní probíhající a o základní ekologické návyky. Zeleninová zahrádka přispěje k tomu, aby děti věděly, odkud se jednotlivé plodiny berou, kolik času trvá, než vyroste nebo co to stojí práce. Zároveň si osvojí praktiky týkající se záhonu samotného (výsadba, okopání, odplevelení), ale i využití plodin (plody jsou zdravější, biomasa z rostlin je vhodná ke kompostování, kompost je dále využitý v záhonu – Koloběh živin). Z vypěstovaného ovoce či zeleniny si mohou připravit jednoduchá jídla. Ke sledování různých druhů živočichů a způsobu jejich života poslouží například hmyzí domeček (hotel), ptačí budky, zimoviště po ježka či žížaliště. Živočichové ale nejsou vázáni jen na přímo pro ně vytvořené příbytky, mohou být vidět i jinde v zahradě – žížaly se mohou objevit ve vyvýšených záhonech, ptáci osídlí křoví, hmyzu se zalíbí kvetoucí louka. Herní prvky jsou navrženy tak, aby se zde líbilo nejenom dětem. Nášlapová stezka, lanová dráha nebo kameny různě v prostoru pomohou rozvíjet jemnou i hrubou motoriku, zvídavost a poskytují radost ze zdolaných překážek. Navržená trvalková výsadba pod okny umožní výuku běžných druhů rostlin (kopretina, šalvěj, kontryhel a další trvalky s druhovým ekvivalentem v přírodě, ovocné keře – maliník, ostružiník, rakytník, ovocné stromy – jabloň, švestka apod.), porovnání jejich vzhledu s těmi v přírodě, sledování období kvetení (cibuloviny, jarní, letní a podzimní trvalky, okrasné trávy, keře – květ a plod, apod.). Prvky pro ptáky (budka, pítko, krmítko) umožní sledování jejich obyvatel i jejich chování ve všech ročních obdobích a sledovat rozdíly mezi druhy. Multifunkční fotbalové hřiště poskytuje dětem možnost několika her (fotbal, piškvorky, skákací panák..) nebo jen prostor, kde mohou pobíhat. Navýšená terénní modelace s malou meteorologickou stanicí na vrcholu naučí děti základy meteorologie, ale zároveň nabídne i všelijaké způsoby, jak se sem nebo dolů dostat (přitahovadlo, dřevěné schody, kameny vedle skluzavky, skluzavka samotná). Polovina modelace slouží k zimním radovánkách (sáňkování, bobování, ježdění na lopatách). Komplexní řešení zahrady kolem MŠ předpokládá využívání ve všech jejích částech, ekologickou výchovu zaměřenou na pobyt venku a využití všech možností, které prostor poskytuje. Demonstruje také, že používáním přírodních prvků a ekologických principů je možné dosáhnout harmonie mezi člověkem a přírodou, což vede ke zlepšení kvality života. Uplatněním postupů založených na souladu s přírodou je lze zbudovat reprezentativní prostor, který zároveň přiláká děti ke hře, ale také podpoří jejich zvídavost či představivost. Zahrada bude dále využívána jako prostor k realizování her, environmentálně zaměřených projektů, akcí ve spolupráci s rodiči či jinými školkami.

Plánované aktivity s dětmi, rodiči, pedagogy v rámci přípravy, realizace a následné údržby zahrady /participace na projektu) Při přípravě a následné realizaci zahrady se děti mohou účastnit při mnoha příležitostech. Protože má školka 11


zájem o práce na zahradě, jejich úkolem se může stát například výsadba trvalkových záhonů, doplňování materiálů jak do menších prvků (žížaliště, ježčí zimoviště apod.) tak i do větších (štěrk jako podklad pod herním prvky apod.). Ostatní práce případně dozor nad dětmi mohou vykonávat rodiče i prarodiče. Rodiče se mohou zúčastnit také následné údržby. Dnes to zde funguje především vevnitř (pomocné práce při úklidu po malování apod.) a v případě zahrady by také neměl být problém. Kosení zahrady, údržba záhonů nebo například drobné opravy by bylo možné v rámci spolupráce provést. Údržba zeleninových záhonů či úklid okolí záhonů se předpokládá v rámci výuky. Podpora záměru ze strany pedagogů MŠ a rodičů dětí Podpora záměru je v obou případech značná. Rodiče i děti jsou velice nadšeni z ekologicky zaměřené výuky a na některých projektech realizovaných v MŠ se také aktivně podílejí. Proto byla také úprava zahrady v přírodním stylu kladně přijata. Vedoucí učitelka uvádí: „Stačilo udělat první krok a jednoduše se rozhodnout: Jdeme ven! Chtěli jsme ukázat dětem svět rozmanitější, barevnější a složitější, svět mnoha osobních výzev a skutečných prožitků. Témata k objevování přírody přicházejí většinou sama od sebe, stačí si jen včas všimnout, umět naslouchat, zažívat společné radosti z objevování všeho, co nás venku potká. Naše krásné okolí přímo nabízí nepřeberné množství podnětů, možností k pozorování, prožívání nezapomenutelných zážitků. Vždy nám velmi kladně projevovaly spokojenost naše děti i rodiče. Postupně dozrávala myšlenka ze strany pedagogů, abychom naše snahy pojmenovaly a zaštítily registrací v síti mateřských škol s environmentálním programem Mrkvička. Postupné kroky (Pojďte s námi do přírody, Narodila se nám zahrádka, Svět v jedné zahradě, Zahrada plná zážitků), se vždy setkaly s pozitivním ohlasem. Velkou výzvou pro nás bylo: A co příště? Přátelské a téměř rodinné vztahy s rodiči se vzájemně prohlubují a utužují. Těší nás jejich podpora a zájem a dnes víme, že naše rozhodnutí bylo správné. Na základě analýzy podmínek, společných diskuzí a vytyčení cílů do budoucna, chceme spojit síly a vytvořit našim dětem přírodní království na dosah, aby si odnesly z dětství svůj vztah k přírodě.“

Způsob propagace projektu „Naše mateřská škola vydává svůj školní časopis „U nás“ třetím rokem. Pravidelně 2x za rok informujeme rodiče a přátele školy o činnosti, vzdělávacích akcích, plánech do budoucna ze všech oblastí života v MŠ. Naše www stránky jsou doplňovány v Galerii o nové fotografie z uskutečněných akcí, projektů, výletů i experimentů. S nápadem a plánováním naší školní zahrady byli rodiče seznamováni na rodičovských schůzkách a nápadu byli pozitivně nakloněni. Věříme, že i výtvarné práce našich dětí a uskutečnění výstavy „Zahrada plná zážitků“ osloví dospělé. Děti tak budou mít možnost nejen prezentovat svoje nápady, ale také být aktivně účastné. Počítáme s prezentací v regionálním tisku a televizi. O projektu budou ale také informovat děti samotné a to jak jiné děti, tak i jejich rodiče a další příbuzné. Projekt bude dále prezentován na konferencích EVVO. „ Zpracovala vedoucí učitelka Jitka Šnajdarová.

B.2.3 Příprava území V místech, kde jsou navrženy zpevněné plochy (okolí vyvýšených záhonů, bylinková spirála, některé části nášlapové stezky, prostor kolem informačních tabulí, okolí dřevěného bludiště) bude provedeno odplevelení a následné vyhrabání a odvoz materiálu. Stávající herní prvek (vláček) bude přesunut z hlavní herní části 12


dozadu ke stávající kůlně, kde bude následně využit jako žížaliště.

B.2.4 Kácení a pěstební opatření na stávajících dřevinách Během inventarizace (polovina ledna 2013, viz kapitola B.2.1) byli navrženi dva jedinci k odstranění. Pěstební opatření jsou plánována u několika bříz (Betula pendula), dále udržovací řez u ovocných dřevin, apod. (viz Přílohy).

B.2.5 Popis jednotlivých navržených prvků Domeček, zimoviště pro ježky Popis: Zimoviště pro ježky je pojednáno jako hromada rostlinného materiálu přímo z areálu MŠ (větve, listí...). Hromada je umístěna pod stávající jabloní. Navrstvený materiál zajistí ježkům přirozené prostředí pro zimování stejně jako v přírodě. Pro “nalákání“ ježků je možné k hromadě umísti vařené maso (nejlépe drůbeží) nebo jen misku s vodou. Založení: Pro správné zbudování ježčího zimoviště je nutné vytvořit hromadu větví či shrabaného listí. Tato hromada může být vrstvena v průběhu celého roku, vždy, když zbude materiál. Větve budou použity ze zrealizovaných pěstebních opatření, listí se přidá na podzim po opadu. Není nutné vytvářet nějaké skuliny nebo chodbičky, ježek si cestu najde sám. Údržba, následná péče: Z hlediska údržby či následné péče je zimoviště zcela nenáročné. Je nutné pouze doplňování materiálu, případně po delší době jeho nahrazení. Ilustrační obrázek:

13


Hmyzí hotel Popis: Hmyzí domeček, hotel bude sloužit k pozorování hmyzu v několika možných materiálech. Domeček je vysoký 1,7m (bez stříšky), široký 1,5m a jeho hloubka činí 20cm. Konstrukce domečku je zastřešená jednoduchou dřevěnou stříškou (vše dubové dřevo) a k ukotvení slouží dva zemní vruty (ocelové pozinkované zemní vruty s U patkou, vnitřní rozteč 111mm, vnější 120mm). Vnitřní část tvoří dělicí stěny (dubová deska, tloušťka alespoň 3cm, délka dle jednotlivých okýnek) vyplněné dřevěnými kůly (různé průměry, materiály), do kterých jsou vyvrtány díry, slámou, bambusem, voštinovými cihlami, za zábranou z pletiva jsou nasypány šišky. Založení: Po složení dřevěné konstrukce je nutné její ukotvení zemními vruty (zavrtání např. pomocí ručního kříže). Vnitřní část je členěna dubovými deskami na menší „pokojíčky“ nebo okýnka (viz řez), do nichž je umístěn výplňový materiál (navrtané kůly, sláma, bambus, šišky stromů atd.). Proti vypadávání materiálu je možné použít pletivo po celé ploše. Údržba, následná péče: Po slehnutí některých materiálů (například sláma) je možné její doplnění. Ostatní materiály mají delší životnost, ale jejich výměna je po čase také nutná. Celá konstrukce z dubového dřeva je natolik stabilní, že by nemělo dojít k většímu porušení. Revize prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto herního prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola s ohledem na jeho bezpečnost (možné vypadnutí materiálů, apod.). Ilustrační obrázek:

14


Nákres:

Krmítko, Pítko, Budka

Ilustrační obrázek krmítka

Popis: Dřevěné zastřešené krmítko (dubové dřevo) pro ptáky je 40x40cm velké, vysoké 25cm a je upevněno na 1,5m vysokém dřevěném kůlu (dolní konec kůlu do špičky pro lepší zatlučení). Pítko pro ptáky sestává z pískovcových bloků. Výška by neměla přesáhnout 0,75m, aby sem měly děti snadný přístup a mohly doplňovat vodu, případně pítko vyčistit. Dubová budka pro ptáky (Typ B - Pro koňadru - velký sýkorník) je určena pro větší druhy sýkor (např. koňadra), ale hnízdí zde i menší

15


druhy (modřinka, úhelníček), rehek zahradní nebo například oba druhy vrabců. Doporučené rozměry jsou: vletový otvor 33 - 34 mm, rozměry dna min. 12 x 14 cm a hloubka dutin min. 20 - 25 cm. Založení: Z připraveného materiálu budou vyrobeny dílce (krmítka – viz inspirační obrázek i budky – viz postup níže) a následně smontovány do finální podoby prvku. Je možná případná povrchová úprava. Kamenné bloky na pítko budou umístěny na určené místo a zajištěny (není plánováno uložení do štěrkového lože, postačí jen mírné zahloubení do stávajícího terénu). Údržba, následná péče: Oprava konstrukce případně nátěru u dřevěných prvků, vyčištění a doplnění krmiva, vyčištění a doplnění vody v pítku. Postup při tvorbě budky (převzato z letáku Českého svazu ochránců přírody Vlašim, zdroj: internet):

16


Žížaliště Popis: Jako žížaliště je využit stávající již nepoužívaný dřevěný vláček, který se z plochy před MŠ přesune dozadu ke stávající jabloni. Protože jsou boční stěny tvořeny deskami s mezerami, které jsou pro nasypání zbytků z domácnosti a zeminy pro žížaly nevhodné, umístí se sem jako zábrana dřevěné desky. Do vzniklého prostoru se nasypou zbytky (zahradní a veškerý odpad domácnosti, cca 1/3) a navrch zemina (cca 2/3). Následně sem přijdou žížaly. Žížaliště funguje jako malý zahradní kompost s možností pozorovat „žížaly v akci“. Založení: Po přesunutí vláčku bude vyrobena z dřevěných desek zábrana proti vypadávání materiálu (rozměry dle jednotlivých vagonků). Po její instalaci do vagonků vláčku dojde k uložení vnitřních vrstev (zemina, kompost a nakonec žížaly). Údržba, následná péče: Doplňování materiálů, případně žížal, kontrola konstrukce, případně její oprava.

Stávající vyřazený dřevěný vláček využitý jako žížaliště

Vyvýšené záhony Popis: Vyvýšené záhony jsou velké 2x1,5m, plocha záhonu je vymezena dubovými fošnami (2x0,3x0,04m; 1,5x0,3x0,05m) a v rozích upevněna hranoly, které jsou do hloubky 30cm zahloubeny v terénu. Podkladová vrstva bude hluboká 25cm a tvoří ji 15cm větví a 10cm polozetlelého kompostu. Na tyto vrstvy je nasypána zemina z výkopu smíchaná s kvalitním zahradnickým substrátem až po okraj dubových fošen (v – 30cm). Celkový profil vyvýšeného záhonu tedy tvoří 55cm. Výkopové práce budou prováděny v ploše 3x7,2m, protože kolem záhonů jsou navrženy 0,5m široké pochozí plochy ze štěrku (hloubka profilu – 25cm: 15cm drcené kamenivo DK 08-16, 10cm těžené kamenivo TK 04-08). Lem plochy je tvořen dlažebními kostkami 8/10cm v betonovém základu hlubokém 20cm. Založení: Po odkopání požadovaného profilu dojde k uložení podkladových vrstev (drcené kamenivo) a vytvoření betonového základu pro dlážděný okraj (šířka 15cm, hloubka 20cm). Následně bude uložena geotextilie a fošny vymezující záhon a poté doplněny ostatní materiály. Na pochozí plochy bude dosypán materiál a následně zhutněn. 17


Po slehnutí materiálů je možné jejich doplnění. Také je dobré shrabávat případný rozházený štěrk zpátky na plochu. Po čase je nutné zkontrolovat stav dřevěných fošen, případně provést jejich opravu. Ilustrační obrázek:

Nákres:

18


Bylinková spirála Popis: Bylinková spirála je kruhovitého půdorysu o průměru 1,75m a vysoká 90cm, na štěrkové podkladu. Okolí spirály je tvořeno štěrkovou pochozí plochou širokou 1m, která je vymezená od okolí plastovou zahradní lemovkou. Založení: Nejdříve proběhne výkop vytyčené plochy do požadované hloubky a následně se dosype podkladový materiál (DK 04-08, DK 08-16) a je zhutněn. Na štěrkové podloží se nasype stavební nebo cihlová suť (max. do výšky 70cm). Pomocí velkých plochých kamenů je postupně skládána spirála (nasucho, bez použití malty), která je po přibližně 2 až 3 vrstvách zasypána zeminou. Stejným způsobem se spirála vyloží až na nejhornější vrstvu. Nahoře se místo živné zahradní zeminy s kompostem vzniklý prostor zasype chudší písčitou směsí. Následně budou vysazeny bylinky. Údržba, následná péče: Po čase je dobré doplnit materiály tvořící spirálu, případně dosadit rostliny. Rostliny samotné je nutné v průběhu roku několikrát okopat, poté sestřihnout a na podzim případně přikrýt. V letních měsících v závislosti na počasí je vhodné zavlažovat. Ilustrační obrázek:

Proutěné clony Popis: Suché vrbové clony (200x180cm) slouží k zabránění pohledu do vedlejší zahrady a naopak. Založení: Instalace hotových plotových polí na stávající drátěný plot pomocí drátu. Údržba, následná péče: Oprava instalace, případně výměna jednotlivých plotových polí, provedení ochranného nátěru pomocí běžně dostupných nátěrových materiálů (přípravky na ochranu dřeva lak, lazura) přibližně jedenkrát za 2roky. Ilustrační obrázek: 19


Venkovní učebna Popis: Venkovní učebna je pojata jako prostor s několika funkcemi – učebna, posezení, možnost opékání. Plocha o velikosti 3x3m je tvořena dlažbou z přírodního kamene. Obvod, lem plochy a otvor pro ohniště (kryto dřevěným poklopem) tvoří stejná kamenná dlažba, která je ukotvena do betonu. Zbylá vnitřní část je uložena ve štěrkovém loži. Kolem tří stran je navrženo posezení v podobě dvou řad dubových kůlů, které jsou vždy v první radě dovnitř nižší, směrem ven vyšší (30cm a 50cm). Kůly dlouhé 70cm a 90cm budou v délce 40cm zahloubeny, aby byla zajištěna stabilita prvku. První a druhá řada jsou od sebe vzdáleny 0,5m a podkladovou vrstvou je zhutněný štěrk. Celý prostor venkovní učebny je přistíněn sluneční plachtou na čtyřech akátových kůlech, které jsou rovněž zahloubeny 0,4m pod povrchem. Všechny svislé prvky jsou kotveny v betonu. Založení: Po odkopání příslušného profilu jsou uloženy podkladové materiály, následně vymezen a vytvořen lem dlažby a ohniště. Poté se umístí sedací kůly (neodkorněné) a kůly (povrchově ošetřeny) držící sluneční plachtu a ukotveny do betonu. Po dosypání zbytku podkladového materiálu dojde ke zhutnění a následně k položení kamenné dlažby a umístění sluneční clony. Údržba, následná péče: Podobně jako u jiných štěrkových ploch i tady je dobré udržovat materiál ve vymezeném prostoru, po čase ho doplnit a částečně zhutnit. Dřevěné sedací prvky nejsou povrchově upraveny, v případě odstranění kůry je možné nátěr doplnit (běžné přípravky k ošetření dřeva). Kůly držící sluneční clonu je také možné opatřit opravným nátěrem. Sluneční clonu je nutné před každým opékáním nebo využívání ohniště složit a umístit mimo dosah ohně. Revize prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola s ohledem na jeho bezpečnost. Provozní kontrola bude prováděna alespoň jednou za půl roku. Bude potřeba provádět kontrolu stability, stavu a opotřebení palisád s ohledem na možné poškození jejich částí. Nákres: Řez – viz příslušný výkres. Informační tabule Popis: Informační tabule se nachází v místech, kde dříve stávaly vzrostlé smrky (odstraněné z provozních důvodů – rekonstrukce budovy MŠ). Informační tabule (výška 2m, velikost výstavní plochy 1x1,8m) slouží jako prostor pro informace pro rodiče nebo místo, kde je možné vystavovat práce dětí. Dubová konstrukce kotvená pomocí zemních vrutů je umístěna v trávníku s přístupovou cestičkou z kamenných šlapáků. Založení: Informační tabule je tvořena dubovými lakovanými trámy 10x10cm dlouhými 2m a 1,8m. Stříška je tvořena deskou o tloušťce cca 3cm. Tabule je opatřena uzamykatelnými dvířky se sklem. Celá konstrukce je kotvena pomocí dvou zemních vrutů. Po ukotvení informační tabule dojde ke zhotovení přístupového chodníčku bude založen štěrkový základ pro uložení kamenných šlapáků vedoucích k tabuli. Šlapáky budou uloženy ve štěrkovém loži a kopaném písku. Údržba, následná péče: Je dobré provést opravy nátěru konstrukce tabule, případně výměnu některých částí, opravy kamenných nášlapů. 20


Nákres:

Nášlapová stezka (Housenka, Stezka) Popis: Hlavu housenky tvoří velký pomalovaný kámen. Tělo housenky je tvořeno několika materiály. Jsou zde navrženy kameny částečně vyčnívající nad povrch terénu, půlkuláče ve štěrkovém loži, velký půlkuláč, dřevěné kůly různě vysoko nad terénem (max 0,75m) či okrasné trávy (viz výsadba). Nášlapová stezka je tvořena několika materiály. Jsou zde navrženy kameny částečně vyčnívající nad povrch terénu, jeden velký a několik malých půlkuláčů ve štěrkovém loži, dřevěné kůly různě vysoko nad terénem (max 0,75m), mozaiková dlažba (ve štěrkovém a pískovém loži), kamenné nášlapy (ve štěrkovém a pískovém loži) či štěrková plocha (vymezena dřevěnými palisádami). Založení: Po chemickém odplevelení plochy a vyhrabání stařiny budou vytyčeny plochy pro nášlapnou stezku. Následně budou realizovány odkopávky a uložení geotextilie proti prorůstání plevelů (plocha se štěrkem vymezeným dřevěnými palisádami), poté uložení podkladových materiálů, včetně lemů ploch (štěrková plocha je vymezena dřevěnými palisádami). Mozaiková dlažba je uložena ve štěrkovém loži a kopaném písku (způsob uložení dlažby je dle běžných postupů). Dřevěné klády jsou rovněž ve štěrku, průměrná délka je 21


0,5m, nejdelší by však měla mít 0,7m. Klády jsou zahloubeny 20cm ve stávajícím terénu a pod povrchem spojeny kovovými kramlemi (délka 20cm). Umístění půlkuláčů a velkého půlkuláče je provedeno zahrabáním jednotlivých prvků do štěrku (do hloubky cca 10-15cm) a zhutněním jejich okolí. Údržba, následná péče: Pro zajištění dlouhodobé funkčnosti je nutný dohled na děti především v místech, kde je povrch poměrně jednoduše demontovatelný (mozaiková dlažba, štěrková plocha). V případě slehnutí materiálů je možné jejich doplnění. Dřevěné prvky nejsou povrchově upraveny žádným nátěrem, ale druh dřeva by měl zajistit jejich trvanlivost. Okolní výsadby je nutné běžně udržovat (kypření půdy, odplevelení, zkrácení, apod.). Ilustrační obrázek:

Nákres:

Vodnička a pískovnička Popis: Pískovnička, která je zároveň Vodničkou je umístěna pod stávajícími břízami. Celá dubová konstrukce 0,6m vysoká nese 1,16-0,8m velkou a 10cm hlubokou nádobu ze stejného dřeva se dnem z bezpečnostního skla. Díky průhlednosti dna je možné vytvořit po vložení barevných papírů různěbarevné obrázky, které po prohrabání písku vyniknou. Varianta Vodnička je tvořena polypropylenovou nádobou stejných rozměrů, 22


která po vysypání písku slouží jako nádržka na vodu a je možné například pouštět lodičky. Konstrukce není pevně kotvena k podkladu, je možné ji přenášet, kam bude třeba. Založení: Dubové trámky (8x8cm – nohy konstrukce, 8x10cm boční stěny prostoru pro písek) jsou spojeny šrouby. Z vnitřní strany konstrukce (na trámku 8x10cm) je vytvořena prohlubeň, kam bude vložena tabule bezpečnostního skla. Pískovnička a Vodnička je jednoduše přemístitelná, jejich velikost odpovídá běžnému stolečku ve třídách mateřských škol. Údržba, následná péče: Při nepřízni počasí schovávat dovnitř, doplňovat písek a vodu (po nějaké době je nutné materiálu vyměnit). Nákres:

Kreslicí tabule Popis: Kreslicí tabule (150 x 100cm) je certifikovaným výrobkem. Založení: Ukotvení konstrukce na vytyčeném místě (provede certifikovaná firma). Údržba, následná péče: Kontrola kotvení a případné drobné opravy konstrukce. Ilustrační obrázek:

Domeček z proutí (vrbové domečky) Popis: Větší vrbové teepee (výška 1,8m, průměr 2m, z živých prutů) slouží k vytvoření úkrytu, soukromého prostoru a v létě nabízí příjemné přistínění. Jedním teepee prochází nášlapová stezka. Založení: 23


Pro stavbu vrbového domku budou použity jednoleté nebo dvouleté výhony, rovné, s přibližně stejným průměrem a nerozvětvené. Pruty budou nařezány na podzim po opadu listí a na jaře před kvetením. Následně budou skladovány v chladu a před zasazením budou pruty na konci šikmo seříznuty. Ideální dobou pro vrbovou stavbu je časné jaro před kvetením. Po vytyčení ploch chýší a tunelů bude po obvodu vykopána rýha a ocelovou tyčí s pomocí kladiva budou udělány díry do hloubky celkem 30 cm ve vzdálenosti 10 – 15 cm od sebe pro kosterní pruty, které se následně vysadí. Následně bude vytvořen funkční horizontální výplet a nakonec také výplet šikmý z tenčích prutů ve dvou směrech. Tyto šikmé pruty budou vzápětí propleteny a v místech křížení svázány k sobě a na závěr v místě funkčního horizontálního prutu budou zastřiženy. Údržba, následná péče: Do doby zakořenění bude zapotřebí pruty vydatně zalévat, po zakořenění to již za normálních okolností nebude potřeba. Nově rostoucí pruty se budou zaplétat do stavby, která se tím zpevní a zahustí. Pro udržení požadovaného tvaru a zajištění volné cirkulace vzduchu se však musí vrby stříhat alespoň jednou za rok – v časném jaru, před kvetením. Při hojným přírůstcích se může stříhat navíc až třikrát během léta. Ilustrační obrázek (celkový pohled a detail zaplétání vrbových prutů):

24


Lanová dráha Popis: Sezónní lanová dráha je umístěna mezi stávající břízy. Vzhledem ke větším vzdálenostem mezi stromy je doplněna ukotvenými dřevěnými kůly (délka přibližně 2m). Mezi těmito prvky je napnuté lano (ve výškách 10-30cm a 110-130cm). Kmeny stromů jsou chráněny speciálními chráničkami. Založení: Před jejich každoroční instalací bude ověřena pevnost a funkčnost přírodních lan. Na kmeny stromů budou instalovány funkční bandáže, následně budou pomocí napínáku napnuta lana tak, aby vznikly rozmanité lanové prvky. Údržba, následná péče: V průběhu roku je nutná kontrola nejenom lan, ale i bandáží na stromech. Pro zajištění větší trvanlivosti je nutné lana schovávat. Je dobré přibližně jednou na dva roky opravit nátěr (lazuru) prvků. Ilustrační obrázek:

Nákres:

25


Fotbalové hřiště Popis: Vymezení fotbalového hřiště (6x8,85m) je tvořeno různě barevnými kamennými šlapáky uloženými ve štěrku. Ve středových částech kratších stran stojí dvě branky (lehká kovová konstrukce se sítí – snadná manipulace). Po delších stranách jsou jako další herní prvky navrženy skákací panák a piškvorky. Povrchy některých šlapáků jsou opatřeny nátěrem (viz výkres Návrh). Plochy pro piškvorky jsou opatřeny pouze nátěrem v jedné barvě, křížky a kolečka si budou děti přesunovat podle potřeby (jejich podoba je ponechána fantazii paní učitelek a dětí). Založení: Po vymezení hřiště bude provedena odkopávka zeminy (vrstva 15cm) a následné uložení podkladových materiálů (10cm drcené kamenivo DK 04-08, 5cm kopaný písek), na které přijdou kamenné nášlapy. Poté budou instalovány branky (jednoduše přemístitelné, je nutné je za nepříznivých podmínek schovávat). Údržba, následná péče: Kontrola šlapáků (oprava případného poškození, apod.), kontrola branek a jejich oprava v případě poškození. Nákres:

Na vyhlídce – dětská meteostanice – srážkoměr, teploměr, větrná směrovka, skluzavka, dřevěné schody, možnost sáňkování a bobování Popis: Velikost stávajícího kopečku za budovou MŠ není dostačující, proto je navrženo jeho zvětšení. Polovina kopce bez jakýchkoli dalších prvků bude sloužit jako prostor pro sáňkování či bobování, druhá polovina je z části výuková, z části herní. Celý kopec bude zatravněn. Dětská meteorologická stanice sestává ze srážkoměru, teploměru a korouhvičky. Tyto prvky jsou umístěny na vrcholu upravené terénní modelace na zpevněné ploše. Plocha je tvořena kamennými šlapáky ve štěrkovém loži (hrubá frakce 15cm, jemná frakce 10cm). Dřevěné schody slouží k přístupu k meteorologické stanici. Skládají se z dubových trámů (0,4x0,15x1m)zasazených do štěrkového lože v terénu. Skluzavka (jednomístná, 3m dlouhá) je navržena v západní části terénní modelace (kotveno čtyřmi betonovými patkami – dvě nahoře, dvě dole). Kolem skluzavky jsou navrženy kameny spolu s trávami, které děti mohou využívat jako alternativní výstup na kopec. Dojezdová plocha pod skluzavkou o rozloze 4m2 je tvořena štěrkem.

26


Založení: Po částečném rozrušení stávající terénní modelace bude navýšena na požadovanou výšku. Při modelaci je počítáno s kamennou dlažbou a dřevěnými schody. Následně bude umístěna a ukotvena skluzavka, uložena kamenná dlažba s kůlem pro meteorologické prvky (kamenné šlapáky ve štěrkovém a pískovém loži) a dřevěné schody. Následně bude celá kopec zatravněn. Údržba, následná péče: Je nutné provádět pravidelnou kontrolu prvků (skluzavky a dřevěných schodů) a také pečovat o trávník dle běžných postupů (viz níže). Revize prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola s ohledem na jeho bezpečnost. Provozní kontrola bude prováděna alespoň jednou za půl roku. Bude potřeba provádět kontrolu stability jednotlivých herních prvků s ohledem na možné poškození jejich částí. Každoročně bude v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j.37014/2005-25 prováděna revize nezávislou certifikovanou osobou. Nákres:

27


Dřevěné hříbky a mlýnské kolo Popis: Pod stávajícími břízami je rozmístěno několik hříbků, na kterých je možné sedět nebo po nich lézt. U vchodu do areálu MŠ po pravé straně stojí dřevěné pohyblivé mlýnské kolo (průměr kola 0,75m), které je symbolem nejenom umístění školky (v minulosti naproti býval mlýn – ulice U Mlýna), ale také školky samotné (MŠ má v plánu zabudovat tento prvek do svého loga). Založení: Dřevěné prvky (sochy) budou dodány jako kompletní prvek. Kotvení proběhne do betonu pomocí zavrtané závitové tyče do středu prvku. Do prostoru vyvrtané díry bude pro lepší stabilitu použita chemická kotva. Vyčnívající část závitové tyče bude kotvena v betonové patce (30x30x20cm). Údržba, následná péče: Je nutná kontrola prvků během roku a realizace případných oprav (povrchové nátěry, výměna poškozených částí, apod.) Revize prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola s ohledem na jeho bezpečnost. Provozní kontrola bude prováděna alespoň jednou za půl roku. Bude potřeba provádět kontrolu stability prvku s ohledem na možné poškození jejich částí. Ilustrační obrázek:

Nákres:

28


Žabník Popis: Žabník je malé jezírko, které do zahrady naláká žáby (a nejen je). Žáby (hlavně ropuchy) na zahradě potom pracují za nás, pilně sbírají slimáky, nejrůznější hmyz a velká ropucha nepohrdne ani myškou. Jsou to predátoři, kteří udržují zahradu zdravou a bez škůdců. Žabník je vhodné místo pro pozorování vodního života dětmi. Založení: Do prostoru za studnu je do prohlubně umístěna stará kovová nádoba. Směrem do středu je okolní terén mírně svažitý, aby byl navýšen prostor v případě vyšších srážek. Okolí je štěrkové. Zemina z výkopu bude použita pro malý kopeček vedle žabníku. Do nádoby bude nakonec umístěna dřevěná lať, která bude sloužit jako výstup pro obojživelníky. Údržba, následná péče: Je potřeba pravidelně kontrolovat stav vody v nádobě a také okolí žabníku. V případě poškození je nutné tyto části vyměnit nebo opravit. Ilustrační obrázek:

Výše uvedené obrázky jsou pouze ilustrační.

Oplocení Popis: Podél jižní strany řešeného území, v místech kudy vede stávající přístupová komunikace k areálu MŠ, je navržen nový dřevěný plot. Bude odstraněn nevyhovující betonový základ a následně zbudován nový plot s dřevěnými dílci. Založení: Po likvidaci stávajícího plotu budou zbudovány základy pro sloupky nového. Na tyto sloupky se připevní dřevěné dílce plotu. Poté bude instalována brána a branka (stejný vzhled jako plotu). Údržba, následná péče: Oprava nátěru plotu (přibližně jednou za dva roky), případně opravy dřevěných dílců.

29


Nákres: Řez – viz příslušný výkres. Fotografie současného stavu:

B.2.6 Popis a druhové složení navržených výsadeb Část A – Zeleninová zahrádka a malý sad Zde navržené výsadby jsou složeny z druhů okrasných i užitkových. V blízkosti bylinkové spirály jsou navrženy druhy jako Ribes alpinum nebo Hippophae rhamnoides (2samčí a 2samičí rostliny). Z druhé strany se vyskytuje záhon s ovocnými keři (Rubus, Ribes) a jabloní, níže pak druhá jabloň a švestka. Plody těchto druhů mohou být využity v kuchyni nebo jenom jako mlsání pro děti. Zbylé výsadby vlevo od bylinkové spirály jsou okrasného charakteru. Okolí skluzavky je pojednáno jako travinné společenstvo s několika rozrazily (Veronica spicata). Okolí Hmyzího domečku je tvořeno hortenziemi s podrostem z kakostů (Geranium himalayense). Za stávající kůlnou je jako clona od okolních pozemků navržen volně rostlý živý plot s použitím pustorylů (Philadelphus coronarius) a rakytníků ( Hippophae rhamnoides). Studna je lemována výsadbou drobných šeříků (Syringa meyerii ´Palibin´) a tavolníkem vrbolistým (Spiraea salicifolia), který vypadá jako vrba, která je u vody charakteristická. Skupinu doplňuje podrost z trvalek (Hemerocallis hybridy, Alchemilla mollis, Geranium cinereum).

Část B – Housenka Okolí housenky je pojednáno jako volně rostlá živý plot, kterým děti mohou chodit a schovávat se v něm. Vybrané druhy (Spiraea japonica, Weigela florida, Hydrangea macrophylla, Ribes alpinum) nejsou ostnité ani jedovaté, proto není pohyb v nich nebezpečný. Tímto porostem také vede tělo housenky. Podrostem keřů a okrasných trav, rovněž zde rostoucích, se stal kakost (Geranium himalayense). Ocas housenky končí porostem z dochanů psárkovitých (Pennisetum alopecuroides), jehož výsadba je nepravidelná, aby se mezi trsy dalo běhat. Na nároží kolem navržených kamenů budou tvořit předěl mezi Zeleninovou zahrádkou a herní částí porost trav a trvalek (Panicum virgatum, Pennisetum alopecuroides, Echinacea purpurea, Hemerocallis hybrida). Informační tabule lemují dva tamaryšky (Tamarix pentandra) a podsadbu tvoří bohyšky a kakosty (Hosta hybrida, Geranium himalayense).

30


Část C – Hlavní hřiště Asi nejdominantnější výsadbou Hlavní části jsou trvalkové záhony pod okny jednotlivých tříd. Jsou navrženy tak, aby zde po celou sezónu něco kvetlo. Druhové složení je inspirováno přírodou – jsou vybrány druhy, které rostou nejenom v přírodě, ale i v záhonu (chrpy, kopretiny, rozrazile, kontryhele, apod.). Děti tak mohou poznávat rostliny a následně je porovnávat s jejich ekvivalenty v přírodě. Dále mohou pozorovat změny rostlin v průběhu roku, učit se, kdy která rostlina kvete, poté jim mohou paní učitelky vysvětlit proč cibulnaté rostliny nekvetou v létě nebo jak je možné, že v přírodě má tato rostlinka jinou barvu (možný další projekt). Podél plotu, který je navržen na rekonstrukci, jsou navrženy výsadby listnatých keřů a travin s trvalkovým podrostem (Potentilla fruticosa, Hydrangea macrophylla, Spiraea x vanhouttei, Panicum virgatum, Pennisetum alopecuroides, Geranium himalayense, Vinca minor), které vytvoří prostory, kam se děti mohou schovávat nebo si hrát. Okolí nášlapové stezky je doplněno porostem z listnatých keřů a okrasných travin (Ribes alpinum, Spiraea japonica, Panicum virgatum), které dětem trochu znesnadňují průchod nášlapovou stezkou, způsobují, aby dávaly pozor, kam šlapou a čemu se mají vyhnout (rozvoj pohybových dovedností dítěte). Podél chodníku k hlavnímu vchodu do budovy se u navržených kamenů nacházejí opět výsadby okrasných travin a trvalek (Panicum virgatum, Miscanthus sinensis, Hemerocallis hybrida, Echinacea purpurea, cibuloviny). Tyto výsadby mají nejenom herní funkci (děti po kamenech mohou lézt, ale zároveň neničit výsadby – učení se pozornosti a opatrnosti), ale i reprezentativní (jedná se místo, kolem kterého denně chodí rodiče s dětmi a případně návštěvy). Výsadby korespondují s druhy použitými v jiných částech zahrady.

Část D – Louka Stávající pás trávníku podél západní hranice díky vedení inženýrských sítí není možné osadit dřevinami, proto je zde navrženo vytvoření přírodní louky, která umožní dětem pozorovat například motýly nebo jiný hmyz vázaný k tomuto biotopu. Jsou zde navrženy dosadby původních druhů v trsech a nepravidelných skupinách, které zajistí přírodní vzhled travnatého pásu. Je zde také omezeno sečení.

Specifikace rostlin a počty kusů jsou uvedeny v rozpočtu.

B.3 Příprava území, způsob založení herních, technických a vegetačních prvků B.3.1 Terénní úpravy a modelace Terénní úpravy se realizují ve větší míře v části A – Zeleninová zahrádka a malý sad. Jedné se o navýšení stávajícího kopce a jeho rozšíření. Drobná terénní modelace se pak týká vytvoření malého kopečku v okolí žabníku u studny (jejich popis je uveden v části B.2.5 Popis jednotlivých prvků a v rozpočtu).

B.3.2 Instalace herních prvků Herní prvky jsou v řešeném území dvojího druhu – atypické a certifikované. Jejich instalace je proto různá. Atypické prvky a jejich instalace jsou popsány v části B.2.5 Popis jednotlivých prvků nebo v rozpočtu, instalaci certifikovaných prvků má na starosti odborná firma.

31


B.3.2 Založení vegetačních prvků B.3.2.1 Příprava půdy Po vytyčení ploch bude provedeno odplevelení a následné vyhrabání stařiny a odvoz materiálu. Plocha se následně prokypří. U trvalkových záhonů bude plocha k výsadbě vymezena kovovými lemovkami, u ostatních prvků budou rostliny sázeny bez vymezení konkrétní plochy. B.3.2.2 Výsadba dřevin Realizace výsadeb musí být v souladu s normou ČSN DIN 18916 „Sadovnictví a krajinářství - Výsadba rostlin“ (839021). Při výsadbě dřevin se počítá s 50% výměnou půdy. Pro výsadbu budou použity sazenice se zemním balem.

Výsadba stromů - vytýčení a příprava místa pro výsadbu stromu - vyčištění prostoru kolem budoucího stromu (cca 1 m3 dle velikosti dřevin). Prostor pro výsadbu vyčištěný od veškerých zbytků, nežádoucích příměsí a kamenů bude částečně vyplněn substrátem odpovídající kvality a vhodných vlastností a promíchán se stávající zeminou. Před zásypem zeminy bude podloží mechanicky rozpojeno. - hloubení jam - vyhloubení výsadbových jam se odvíjí od velikosti kořenového balu použitých stromů ve výsadbě. Výsadbové jámy musí být dostatečně hluboké, aby při uložení kořenového balu ve výsadbové jámě nebyl kořenový krček stromu příliš utopený a kořenový bal nevyčníval nad povrch půdy. Šířka výsadbových jam se určuje podle šířky kořenového balu - měla by být minimálně 1,5 násobek kořenového balu stromu. Před umístěním stromů do výsadbových jam dojde k narušení stěn, aby nevznikal tzv. „květináčový efekt". Přebytečná hlína, která zůstane po 50% výměně bude částečně použita pro vybudování zálivkové mísy, zbytek bude rozhrnut a rozprostřen v okolí stromu. - umístění stromů do výsadbových jam - a samotná výsadba se děje ručně. Strom se uloží do výsadbové jámy tak, aby kmen stromu byl kolmý k povrchu. - ukotvení stromů – použije se ukotvení 3 kůly, které zajistí nejenom větší stabilitu stromu v půdě během prvních let, ale také slouží jako mechanická ochrana kmínku. Tři 3 m vysoké kůly (10cm průměr) se zatloukají do země po obvodu kořenového balu stromu (kůly však nesmí porušit kořeny či kořenový bal) zhruba 20 cm pod úroveň dna výsadbové jámy a minimálně 10 cm pod nasazení koruny. Vrchy kůlů se spojují pomocí příček, čímž vzniká trojúhelník. Poslední fázi při ukotvování je fixace kmene za pomocí úvazků. Ty jsou umístěny ve vrchní části kmene v místě příček. U jehličnanů se použije kotvení dvěma kůly. Pro ochranu stromu se dále použije juta, kterou se obalí kmen stromu (pás šířky 15cm, na 1strom cca 6,5bm). U jehličnanů a dřevin zavětvených odspodu se kmen neobaluje. - zhotovení výsadbových misek, které zefektivňují zálivku. - mulčování - abychom zabránili rychlému vysychání půdy, rozprostřeme na celou plochu výsadbové mísy 10-20 cm vrstvu mulče (drcená kůra). Omezíme tím ujímání plevelů, vysychání substrátu a podpoříme tvorbu mikroorganismů v půdě. Následuje zálivka – 30l vody/strom.

Výsadba keřů Keřové skupiny budou založeny záhonovou výsadbou do odplevelené ornice. Budou použity kontejnerované sazenice. - hloubení jamek - vyhloubení výsadbových jamek se odvíjí od velikosti kontejneru keřů. Keře by měly být sázeny do jamek o velikosti alespoň 1,5 násobku velikosti kořenového balu. - umístění keřů do výsadbových jamek - z kořenového balu sazenic se opatrně odejme kontejner a pokud 32


jsou kořeny v balu spirálovitě stočené nebo se zaškrcují, nařízneme je. Tuto aplikaci děláme pro zintenzivnění absorpce vody a rychlejší ukotvení rostlin v půdě. - zhotovení výsadbových misek, které zefektivňují zálivku. - mulčování - abychom zabránili rychlému vysychání půdy, rozprostřeme na celou plochu záhonu vrstvu mulče (cca 10 cm mulčovací kůry). Omezíme tím ujímání plevelů, vysychání substrátu a podpoříme tvorbu mikroorganismů v půdě. - ihned po výsadbě bude provedena zálivka cca 10 l vody na keř

Výsev trávníku Výsev se provádí na předem připravené urovnané odplevelené plochy. Množství travního osiva je 25g/m2(tj. 25kg/ha). Po vysetí trávníku bude plocha uválcována. Termín výsevu je nejvhodnější na jaro a pozdní podzim při teplotách, které neklesnou pod 8°C. Při nedostatku přirozené vláhy je nutno vzcházející a mladý trávník pravidelně kropit (ráno nebo večer).

Trvalky a trávy Rozmístění sazenic v záhoně bude provedeno dle osazovacího plánu. Trvalky budou vysazovány do vyhloubených jamek, jejichž velikost je závislá od velikosti hrnků sazenic, obecně je to asi 0,01 m3. Záhony budou následně plošně zamulčovány drcenou borkou (10 cm) a rostliny budou důkladně zality.

Cibuloviny Cibuloviny budou vysázeny na podzim do hnízd po 5-7 ks. Hloubka výsadby se odvíjí od velikosti cibule, většinou tvoří 1,5-2 násobek jejího průměru. Po výsadbě je třeba rostlinu dostatečně zavlažit.

B.4 Následná péče o vegetační prvky B.4.1 Následná péče V rámci projektu je zahrnuta částka na celkovou certifikaci hřiště, která bude provedena ihned po realizaci díla. V případě, že budou prvky užívány doporučeným způsobem a k účelu, ke kterému byly navrženy, a v rámci následné péče budou probíhat všechny povinné kontroly a revize,je provozní bezpečnost v areálu zajištěna. Následná péče o výsadby je souhrn operací, které mají zajistit bezpečné ujmutí a zdárný rozvoj nově založených vegetačních prvků. Jedná se především o zálivku dřevin, u stromů pak o výchovný řez, v případě potřeby opravu kotvení, vypletí výsadbové misky a doplnění mulčovací kůry. U keřových skupin zahrnuje následná péče mimo výše uvedené zálivky vypletí (min. 2x za sezonu), výchovný řez (1x ročně) a doplnění mulčovací kůry nebo štěpky (dle potřeby do zapojení výsadeb 1x za 1-2 roky). U trávníku se pak jedná o pravidelnou seč. Níže uvedené podkapitoly uvádějí podrobnější popis zmíněných operací v rámci péče o dřeviny a trávník v následujících letech po založení. B.4.1.1 Solitérní stromy Odstranění suchých větví – větve se odstraňují pomocí zahradnických či pákových nůžek nebo pomocí pil. Podle rozsahu uhynutí se může větev odstranit v místě větevního kroužku (místo kde větev vyrůstá z kmene) nebo se odstraní jen uhynulá část podle potřeby. V případě uhynutí větší větve se k odřezání použije pilka a rána se zatře štěpařským voskem, který má zaručit ochranu stromů proti vnikání bakterii a různých patogenů. 33


Výchovný řez stromu - tento řez se provádí u mladý stromů v prvních letech po výsadbě. Zpravidla to bývá do 10-15 let od vysazení stromu na trvalé stanoviště. Slouží především pro účel zapěstování charakteristického tvaru koruny stromu. Případně přizpůsobení koruny stromu daným stanovištním podmínkám (dům, vedení VN). Odstraňují se při něm suché či poškozené větve,větve kodominantní a tlakové vidlice, jenž by se pozdějším řezem již odstranit nedaly nebo by tento řez způsobil v pokročilém věku díky své velikosti na stromě nevratné škody v podobě místa vstupu patogenu. Řezem se může také upravit u stromu podchodná či podjezdová výška.

Zdravotní řez – komplexní ošetření, jež ovlivňuje funkčnost stromu především z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Je to nejběžnější typ řezu. Provádí se lezeckou technikou pomocí pil.

Bezpečnostní řez – minimální varianta zdravotního řezu, omezená zejména na zajištění bezpečnosti stromu. Odstraňujeme při něm všechny větve suché, výrazně poškozené a zlomené, či jinak ohrožující bezpečnost osob a majetku. Nejběžnější typ řezu. Provádí se lezeckou technikou pomocí pil.

Odstranění odumřelých, poškozených a neujatých jedinců a jejich náhrada – odumřelé části rostlin jsou sestřiženy, v případě uhynutí jedince je odumřelá sazenice nahrazena (náhrada je provedena bezplatně, je-li dílo ještě v záruční době).

Zálivka dle počasí – zálivka je důležitá především po výsadbě - v době, kdy rostlina zakořeňuje. Dávka vody musí zohlednit aktuální průběh počasí, podmínky stanoviště i typ půdy. Pro zdárné ujmutí dřevin a jejich následný rozvoj je nezbytné dbát na zálivku minimálně během prvních dvou sezon po výsadbě.

Opravení kotvení, vypletí výsadbové mísy

B.4.1.2 Solitérní keře, skupiny keřů Odstranění suchých větví – viz předchozí kapitola Odstranění odumřelých, poškozených a neujatých jedinců a jejich náhrada – viz předchozí kapitola Udržovací řez, tvarovací řez - u na jaře kvetoucích druhů zpravidla po odkvětu (Philadelphus sp.), u později kvetoucích rostlin v předjaří následujícího roku. Zálivka dle počasí – viz předchozí kapitola. Vypletí a doplnění mulče – v případě potřeby je možné v následujících sezonách doplnit vrstvu mulče u rostlin (především v případě, že se porost ještě nezapojil a na obnažených místech dochází k nadměrnému prorůstání plevelů). B 4.1.3 Parkový trávník Parkový trávník bude založen v místech, která byla poškozena stavení činností (viz Péče o trávník v Rozpočtu). Jedná se trávník s nízkým podílem dvouděložných rostlin, který je do určité míry odolný pravidelnému narušování (přecházení, posedávání). Vyžaduje pravidelnou seč s odstraňováním posečené hmoty. Optimální výška seče je 3-6 cm. Četnost sekání závisí na požadavcích na kvalitu trávníku. Aby si trávník zachoval svůj reprezentativní vzhled (svěže zelený a hustý), je třeba jej udržovat v krátkém střihu. Sekat je možné jednou za dva týdny až 2x za týden. 34


První sečení parkového trávníku se musí provést při výšce trávníku kolem 8 – 10 cm, přičemž je trávník zkrácen přibližně o jednu třetinu délky stébel, tedy na cca 5- 6 cm. Postupným sečením v pravidelných rytmech se přibližujeme na danou výšku trávníku, v sezóně zpravidla až 1x za 14 dní. Sečení je nutné přizpůsobit přírůstku a to tak, že bychom měli při každém sekání snižovat výšku trávníku o maximálně 1/3 výšky. Díky pravidelnému sečení travního porostu časem dojde k likvidaci některých travních plevelů. Odplevelení selektivním herbicidem – v případě potřeby je možné použít chemický přípravek pro odstranění dvouděložných rostlin v trávníku.

B 4.1.3 Luční trávník, bylinné podrosty ve skupinách dřevin Jedná se o porost s vyšším podílem dvouděložných bylin, který není příliš odolný sešlapu. Je atraktivní svou variabilitou kvetoucích druhů, které nakvétají v průběhů sezóny. Luční trávník vyžaduje obecně jednu až dvě seče ročně. Pokosená tráva se odstraní. Extenzivní údržba podpoří rozvoj přirozených bylinných společenstev. V podrostu stromů se předpokládá vyšší výskyt bylinných společenstev, především na jaře kvetoucích bylin. Péče o travinobylinné podrosty zahrnuje max. 1-2 seče ročně.

35


C. Přílohy C.5 Fotodokumentace stávajícího stavu

Pohled z hlavního chodníku směrem na herní část

Pohled od vjezdu do areálu

Pohled od brány na herní část

Pohled na zadní část, kde je plánována zeleninová zahrádka

36

SVĚT V JEDNÉ ZAHRADĚ

Recommend Documents