Obsah
Časopis pro Cechy a Slováky Západ, bi-monthly magazíne for CVechs and Slovaks, published bv the Collegium Bohemiciim in Canada Second class mail rcgislration nurilber 4890 Vydává: Collegium Bohemicum jako dvouměsíční|í Redukční rada: .liří Fabšic, Eva Límanová, Stanislav Reiniš, Josef Škvoreeký, M iloš Suchma, Václav Táborský, Jan Uhdc, Vladimír Valenta Redaktor: Miloš Such m a Administrátor: Milada Řeinišová Grafická úprava; Barbora Mun/arqvá. Věra Držmíšková Sazba: Pragué Typesetting, lne. Toronto Tiskne: Wehcom, Lul. Toronto
Adresa redakce: Západ. Box 9021. Terminal P.O. Ottawa, On. KIG 3T8, Canada Články nemusí vyjadřovat názory redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na zk ráčení a úpravu přispěv k LI. Redakční uzávěrka vždy 15-tého února, dubna, června. srpna, října a prosince. Adresa administrace: Západ, Box 322, Waterloo, On. N2.1 4A4. Canada Předplatné, příspěvky na tiskový fond, inzerci a změny adres zasílejte na adresu administrace. ***
Roční předplatná: Kanada: Can $12.00 USA: 11S $13.00 ostatní země: US $15.00 (letecky) Československo vzhledem k devizovým a poštovním předpisům zdarma. Cena jednotlivého čísla $2.50 Odběratelé v USA a v Kanadě mohou platit osobním šekem. V ostatních zemích bankovním příkazem nebo mezinárodní poštovní poukázkou. Předplatné lze rovněž poukázat přímo na bankovní konto Západu do Bank of Montreal, 239 Weber St.N., Waterloo, On., N2.1 4115, Canada (TSA No. 5037-246).
Předplaťte si ZÁPAD ! Předplaťte si Z Á P A D ! Předplaťte si Z Á P A D ! Předplaťte si Z Á P A D ! Předplaťte si ZÁPAD ! Předplaťte si Z Á P A D !
Svět . . . a do ciziny jezdíme tanky! (.). Fabšic)
1
Zajímavosti ze světa Swaziland - země, kde král vládne od roku 1921 (O. Ulč)
3
Z Československa Komentář Gordona Wrighta k procesu Afghánské přemety v čs. tisku Kultura v podzemí Hudební mládež (1. Medek)
7 K 9 9
Hudba Československý hudební rok v U.S.A, (.1. Zástěra)
10
Humor Ulánbátarské fragmenty (.). Kotas) Citáty Ajatolly Chomejniho Uká/ky z cizojazyčného slovníku Má Sibiř (!. Skála)
12 12 14 14
Fórum Západu Kdo a co se vynořuje v Československu a zde (1,. Zeman)
15
Fejeton Zpráva o setkání s Jeho Blaliorodím (M, Suchma)
LŔ>
Interview Západ hovoří s Ajou Vrzáňovou
IH
Poezie Egon Bondy: Velká kniha
23
Próza Transit (I. Kraus) O návratu Sundance Kida (.). Drábek)
25 26
Knihy Samožerbuch (H. Koseková) Prezidentův vězeň (.1. Zahrada)
29 30
Filozofie pro domácnost O kole dějin aneb Už jste četli Komunistický manifest? (S.R.)
31
Dopisy
32 * * *
Fotografie na obálce tohoto čísla má název Uápad před bouřkou a jejím autorem je Jindřich Kahánek (In memoriam)
Svět a do ciziny jezdíme tanky! VeSVé velmocenské hrabivosti Brežnčv a jeho kumpáni ne Vzati d ústa teč ně na vědomí rizik« afganské invaze. Zatímco Maďarsko a Československo byly odepsány Západem kdvř. jim Moskva přišla "na pomoc", Afganistan je tradičně neutrální zemí. Ruský vliv se tam po generace střetával se zájmy ostatních velmoci, hlavně Británie a od padesátých let Ameriky. Žádná strana však nenašla odvahu či pádné důvody se zaplést v zemi obydlené nezkrotnými horalskými kmeny. V sedmdesátých létech se situace změnila, V důsledku naftové krize Moskva zjevně začala nahlížet na Afganistan j a k o na možnou základnu na Středním Východě. S h o d o u okolnosti v rocc 1973 v Afganistanu padla monarchie, a republikánská vláda presidenta Dauda začala flirtovat s ruským medvědem. Sovětští poradci přicházeli do země s frázemi o přátelství - a systematicky budovali pátou kolonu. Povietnamská kocovina americké společnosti, a beztrestná expanze komunismu v Asii a Africe pak dodaly Kremlu odvahu. Před dvčma léty, v dubnu 1978. afgánští marxisté za pomoci armády infiltrované sovětskými agenty svrhli D a u d a a nastolili p r o moskevský režim. Amin - afganský Tito? Nová vláda Noora Tarakiho bez otálení zahájila k a m p a ň teroru a reforem v sovětském stylu - a téměř současně vyprovokovala občanskou válku. P o d o b n ě jako islámci v sousedním Iránu a jinde se začali mobilizovat proti cizím vlivům. Afganci se postavili na o d p o r marxismem odkojeným komisařům. Vítězství Chomeiniho v Iránu dále povzbudilo protikomunistickou frontu a rozšířilo její základnu. AfgánŠti horalé, kteří nikdy neměli daleko kc zbraním, povstali proti nenáviděnému ateistickému režimu. V odezvě na občanskou válku v Afganistanu, Moskva vystupňovala vojenskou pomoc Tarakimu - a začala neomaleně mluvit d o afgánských záležitostí. Její nátlak rozštěpil vládu v Kábulu. Zatímco Taraki byl ochoten
platit moskevské desátky, jeho náměstek Hafli zul la h Amin, povoláním matematik, trval na nezávislém režimu. V srpnu loňského roku postrašený Kreml poslal d o Kábulu generála Pavlovského jenž kdysi naplánoval invazi do Československa. Zdá se, že Pavlovský doporučil nasazení sovětských vojsk d o Afganistanu, ale narazil na o d p o r Amina. Vzdor svému marxistickému přesvědčení Amin žil po léta v Americe a nebyl zdaleka tak proruský jak ho viděli západní pozorovatelé. Krátce po Pavlovského návštěvě Sověti pozvali Tarakiho d o Moskvy, ale jejich plán na odstraněni Amina nevyšel. Naopak, po T a r a k i ho návratu z Moskvy, Amin udeřil první a k nelibosti Kremlu na sebe strhnul moc, Taraki, postřelený v palácovém převratu, zemřel o tři týdny později. Amin se nejprve pokusil získat soukmenovce amnestií a drobnými ústupky. Když neuspěl, vrátil se k politice
teroru a vojenské konfrontace. Jeho vojenská ofenzíva však také podstatně nezměnila poměr sil. Amin nedokázal potlačit islámské povstalce, kteří naopak nemohli vážně ohrozit vládu v Kábulu, Co se však změnilo k horšímu byly vztahy mezi Kábulem a Moskvou. Amin odmítl hrát úlohu sovětské loutky, a jeho vláda začala veřejně odporovat sovětskému diktátu. V sázce nebyl osud marxistického režimu v Afganistanu, ale zrod dalSího " n á r o d n í h o " komunismu, nezávislého na Moskvě. Sovětští imperialisté nemohli tento vývoj připustit. Na podzim loňského roku Moskva nasadila vůči Afganistanu kurs dobře známý našinci z roku 1968. Internacíonalislé v akci Kremelské vedení začalo hledat v Kábulu černé koně ochotné vrátit zemi do sovětského lůna bez přímé intervence - a našli pouze postrašené Biľaky. Protože a r m á d a S bezpečnostní aparát zůstaly vcelku loyálni Aminoví, Moskva si začala uvědomovat, že afganský prostor bude koneckonců zajištěn pouze ruskými bodáky. Obsazení amerického velvyslanectví v Te-
heránu na počátku listopadu a následující amerieko-iránská konfrontace proto nemohly přijít v lepší Čas. Kreml zjevně usoudil, že vojenský zákrok v Afganistanu nepřinese vážné zahraniěně-politické komplikace. Počátkem prosince Sověti konečně přiměli Amina k vpuštění trojského koně do Afganistanu: Sovětská motorizovaná brigáda obsadila vojenskou základnu Bagram na sever od Kábulu, pod záminkou ochrany letiště před kontrarevolticionáři. Amin se však houževnatě bránil hrubému nátlaku Moskvy a další sovětské jednotky do země nevpustil. Poté co Amin přežil dva pokusy o atentát, kremelskému vedení 2byla poslední karta. 19. prosince se Politbyro sešlo k osudovému rozhodnutí. Podle nezaručených zpráv měl Brežněv výhrady k otevřené intervenci, ale stoupenci agresívni politiky se prosadili. Generál Pavlovský dostal zelenou k invazi Afganistanu. Těsně před Vánocemi se část sovětské brigády přesunula z Bagramu do Kábulu a uskokem obsadila mezinárodni civilní letiště. Na Štědrý den pak začaly na obou letištích přistávat Antonovy naložené válečnými helikoptérami a po zuby ozbrojenými molodci. Amin se zbytkem loyálních jednotek se stáhnul z. města, ale ruskému nátlaku nepodlehl. Marně Moskva doufala, že Amin či "zdravé j á d r o strany" invazi dodatečně zlegalizuji. Zúčtování s ním bylo třídně nekompromisní. Ještě 27. prosince dopoledne moskevský rozhlas vychvaloval Aininovu sociálni politiku. Téhož dne však sovětské j e d n o t k y afganského ministerského předsedu zajaly a popravily jako kontrarevolucionářc a amerického agenta. Stejný osud potkal j e h o rodinu a spolupracovníky. Příští den, 28. prosince, takzvaný afgánský rozhlas ve vysílání ze sovětského území oznámil sestavení nové "revoluční" vlády, která bez prodlení požádala Velkého Bratra o vojenskou pomoc. Poté, co se Moskva pozvala, nic nestálo v cestě masivní pozemní invazi. 29. prosince vtrhly d o Afganistanu 1
sovětské divize podél dvou dálnic z nichž j e d n u Sověti kdysi v y b u d o v a li přesně pro tento účel. V závěsu za sovětskými t a n k y se vrátil d o země Babrak K a r m a l , Rusy dezignovaný premiér nové loutkové vlády. Po T a r a k i h o puči v d u b n u 1978 K a r m a l na čas sloužil j a k o velvyslanec v Praze, ale nevrátil se do marxistického Afganistanu, když byl odvolán. T o mu zřejmě zachránilo život, a Moskvě d a l o čas vyškolit si ho pro funkci k o l a b o r a n t a . J a k ukazují první t ý d n y j e h o režimu, Karmal není nic víc než n á s t r o j o k u p a č n í moci bez a u t o r i t y mezi svými souk menovci. Důsledky invaze Právě letos je t o m u 500 let co c a r Ivan III vymanil Rusy z t a t a r s k é h o j h a . O d t o h o o k a m ž i k u se d a t u j e m o s k e v s k á expanze. Jejíž poslední kapitolou je A f g a n i s t a n . Ruské dějiny - j a k se učí ve škole a t r a d u j í v n á r o d ním v ě d o m í - p r o g r a m u j í Rusy ke kalk u l o v a n é m u výboji. Č e k á n í na příležitost je alfou a o m e g o u ruské strategie. Využívajíce c h y b a slabostí jiných, c a r o v é a jejich komunističtí dědici v uplynulém půltisíciletí vybudovali nejVětíí ucelené impérium v dějinách lidstva - vše ú d a j n č v z á j m u s e b e o b r a ny a ochrany m e z i n á r o d n í h o míru. Russkij čelovek n i k o g d a ne agresor o m . O k u p a c í A f g a n i s t a n u Sověti d r a m a t i c k y upevnili své pozice na S t ř e d n í m Východě. Z a t í m c o vliv Z á p a d u v t é t o oblasti drasticky zeslábnul v d ů s l e d k u iránské revoluce, M o s k v a se na Střední Východ nastěhovala natrvalo. A z a f g á n s k é z á k l a d ny b u d o u Sověti n a p ř í k l a d schopni obsadit naftová pole v Iránu dříve než z á p a d n í m o c n o s t i odešlou své d i p l o m a t i c k é protesty. M n o h e m závažnější než strategické úvahy j s o u však m o r á l n í a politické důsledky invaze. Akce proti Afganistanu je n e j h r u b š í m popřením mezin á r o d n í c h n o r e m o d Hitlera a Stalina - a vytváří nebezpečný precedent. Nedostanou-li R u s o v é lekci teď, přijde čas kdy se pozvou d o jiných zemí v Asii či Evropě. Ne všechny nekomunistické vlády si jasně u v ě d o m u j í tyto souvislosti. Nicméně, světová reakce na znásilněni Afganistanu byla neobvykle ostrá. Nikdy od korejské války Sovětský svaz neutrpěl takové d i p l o m a t i c k é f i a s k o j a k o 14, ledna t o h o t o r o k u , kdy 104 členských zemí Organizace S p o j e n ý c h N á r o d ů o d 2
soudilo a f g á n s k o u intervenci. Z faktu Že 60 rozvojových zemí hlasovalo proti Moskvě lze usoudit, že d o b a sovětských líbánek s Třetím Světem se blíží ke konci. O k u p a c e Afganistanu také urychlila vývoj, jehož se Kreml obával j a k o čert kříže; ěínsko-amerieké sblížení. Z a t í m c o až do Afganistanu Washington udržoval pozici nestranickosti ve stycích s M o s k v o u a Pekingem, v lednu letošního roku začala éra čínsko-amerického spojenectví. J a k je tradicí v mezinárodních vztazích, světové velmoci se sdružují proti potenciálnímu agresorovi nezávisle na svých politických systémech. Afgánské události připomínají hořký vtip o rozdílu mezi o b č a n y z á p a d ních zemí a Rusy: Z a t í m c o Američané, Francouzi či z á p a d n í Němci si dělají problémy s kterým a u t e m jezdit do práce, s kterým n a k u p o v a t a s kterým na d o v o l e n o u v zahraničí, R u s o v é to maji komunisticky prozaické: D o práce bereme p o d z e m k u , n a k u p o v a l chodíme pěšky, a d o ciziny jezdíme tanky.. J e na všech Češích a Slovácích, kteří žijí na s v o b o d ě , aby spolu s d e m o k r a ty celého světa dali Brežněvovi a j e h o n á s t u p c ů m j a s n ě najevo, že t a n k o v é exkurze do ciziny jim n e p r o j d o u . 1,3. 1980 Jiří Fahšic
Jindřichu Kahánkovi Šedivý den špinavý sníh opar vánoc splaskl a zanechal jizvu V zrcadle muž v srdci chlapec sen prchá i vzácná vteřina kdv zachytíš obraz Probuzeni do černobílé fotografie zdá se že experiment s barvou ztroskotal Jak zachytíš hudbu na obraze když diváci ohluchli řevem diska
Být zpět v zemi snů u maminky jež hladí a neptá se na úspěchy Alespoň na chvíli SVĚT JE M A L Ý Lístek stojí jen tolik Věda o informacích, kybernetika, a co lahvička pilulek prostý počet p r a v d ě p o d o b n o s t i nás odprosoval učí, že každý Člověk na světě může na- a nemusíš vázat styk s kterýmkoli jiným Člově- presidenta
kem prostřednictvím řetězu pČti znátvoje číslo mých. Tak malý je dneska svět. Vždyť Vytáčím zbytečně - j a k často se vám stalo, že jste přijeli jak ráda bych se stavila do zcela n e z n á m é h o města, a hle, k d o pusu do měkkých vousů to tu jde po c h o d n í k u , přítel z dětství. popovídat P o t k á t e ve vlaku n ě k o h o zcela nezná- posedět a mého, chvíli hovoříte, a už vyprávíte o Říci ti že barva n ě k o m , k o h o jste o b a někdy v životě vkrádá se znovu d o b ř e znali. Sociologové na l o t o téma do obrazu " p r o b l é m u pěti z n á m ý c h " píší i vědecsněženek ké studie. Tak je to i s námi. D o každé- zelené stonky ho Čísla Z á p a d u v k l á d á m e kartičku. poupata modrého bezu Když svému příteli Z á p a d ukážete, Eva Límanová řeknete mu, co se Vám na něm líbí, a d á t e m u kartičku, a b y n á m napsal k d o ví, d o r o k a by o nás mohl vědět celý náš exil. A za to bychom vám, přátelé, byli vděčni. A - n e z a p o m e ň t e Jindřich Kahánek, muzikant, fotograf a na takové, kteří žijí d a l e k o od ostat- spolupracovník časopisu Západ, zemřel ních, v rovníkových pralesích, v y s o k o v Torontě dne 15. ledna 1980. v h o r á c h , n e b o d a l e k o na severu. M o ž ná, že jim uděláte radosl.
Zajímavosti ze světa Swaziland - země, kde král vládne od roku 1921
Líc bankovky: Král Sobhudza //. většina lidu si oba světové názory "Vy jste špión?" zeptal se mne pokombinuje podle vlastní příchuti. licajt - ne u výslechu, ale u piva v zájezdním hostinci ve státě TransvaalJi- denně létají a mně oni sami letenku vy- Swaziland bývával britský protektostavili, jak je tohle možné, ale co se rát. Ne že by se tam byli Britové násihoafrické unie. "Vy jste dobrý. Kdybych byl špión, s nimi budu hádat, nedalo se hádat, re- lím vecpali, ale přišli na skutečné pozvání: ochránit před sousedními Zulucopak bych vám řekl, že jsem'?" opáčil zignoval jsem. jsem kostrbatě, leč logicky. Tedy v srpnu 1979 došlo k pokusu kafry. Protektorát kvetl skoro pět let, třetímu. U Avise v Johannesburgu až do září ¡968, když došlo k vyhlášení "Tak proě tam chcete jet?" Poněvadž to tam je, jak říkají horo- jsem za hříšný peníz najal volkswage- nezávislosti. V Cechách emancipační lezci a poněvadž dvakrát mi to nevy- na a teď stál před zájezdní hospodou. úkon nepostřehli pod tíhou událostí "Tak holt špión nejste, když jinak opačné povahy. šlo. V roce 1977 jsem se ocitl v Zululandu mezi Zulukafry černými jako nedáte," slevoval policajt. "Ale špiónů Má zemička nárok na nějaký svěbota a nosorožci bílými jako špinavá je ve Swazilandu moc - líbí se jim tam. tový primát? Ano, drží rekord ve výšeď. Bájní white rhinos, poloslepé A těch děvek! Máte rád ženský?" drži: Swaziland je království, jemuž " J o . " K této preferenci jsem se při- kraluje Sobhudza II od roku 1921 - n e zlé bestie se neskvi bělobou, ale jejich málo a proto jsou vzácní. Pasou se na znal. přetržitě, stále. Od roku 1921! Tehdy rezervaci jménem Hluhluhwe, jež vy"Tak aspoň jste se mi s něčím při- se Hitlerovi smáli v bavorských hosposlovte jako Šlušluji. Převod domoro- znal. To jedete na správnou adresu, dách a Mussolini ještě ncdopochododých jazyků do latinské abecedy těch děvek tam..." val do Rima, Šmeral zakládal KSC a cestou anglosaských hlasivek půso"Moment, ženský ¡sou snad všude," Kléma s Rudlou byli postranní karlínbí potíže. V některých řečích se namítl jsem, s pominutím oáz jako tře- ští kluci. President Masaryk byl temlaská, jazykem loupá, jaksi i luskne - ba Athos. prve tři roky na Hradě. A Sobhudza je a račte pak zvuk napsat. Z Hluhluhwe "Dobře, ale pohostinný, pohostinný na svém hradě v místě Lozithehlezi - Slušluji byl do Swazilandu kousek, jsou. To víte, tady jsme Kalvinisti, dodnes. Na nejlépe asfaltovaném a ale v terénu se zrovna konal zátah na přísný jsme, tak proto naše lidi jezdí osvětleném kilometru vozovky v zemi bolševické pronikatele z Mozambiku. tam, já tam taky byl," a mimoděk si jsou závory a cedule, že tady sidlí vládce, tak tam chámové nelezte. PřiPodruhé jsem už mčl v kapse letenku poopravil poklopec. Johannesburg - Manzini - Durban, "Tak já abych jel," rozloučil jsem se. brzdil jsem a zmačkl kameru, aby bicož neměl být bláznivý zákrut pres Swaziland je země nevelká, asi tak řicové nepostřehli. Země je konštitučItálii, ale čára téměř rovná právě sedminka Československa s půl mi- ní monarchií, ale nemá konstituci. Swazilandein. Ale i se správnou bu- liónem duší, zkombinujte Ostravu a Pětadevadesát procent obyvatelmážkou jsem nedoletěl, vysadili mne, Bratislavu a máte to. Půl je křesťan- stva jsou černoši a z nich polovina je citovali nepochopitelné regule, že při ská, půl je pohanská. Pohané čili tak lid Swazi, lid vládnoucí a ten se dělí vnitrozemském letu si nelze takhle do zvaní anímisté vzývají kameni, kořín- podle důležitosti do tří klanu - Bemdzahraničí odskočit, i když tedy takhle ky, stromy, duchy v bahnu. Jenže zabuko, Emakhandzambili a Emafik
Amuva - asi jako tomu bylo a je u nás: straníci, kandidáti a bezpartijní. Druhou půlku lidu tvoří jiné etnické skupiny. Nevim, do jaké míry se s nimi zachází jako s nez normalizovaným i u nás. Když jsem jel východním Transvaalem, neminul jsem auto, nepotkal jsem nohu, silnice byly prázdné, eukaiyptové háje vlevo vpravo. Ale hned za hranicemi bylo živo. Za ceduli se SWAZ1 ROYAL - L Í T E J T E S NÁMI D O SVETA (t.zn. do Johannesburgu a do Lusaky v Zambii) jsem zastavil u hospůdky. Poručil jsem si pivo a než. jsem se mohl vypořádat s pěnou, přisedl Swazi policajt a povídá: "Jste Špión?" "Dovolte, já jsem americký profesor, tadydle mám papíry, na dovolené, na studijní dovolené, jakýpak špión," a poklepal jsem si na kapsu s ospravedlňujícími dokumenty. "A já vám řeknu," naklonil se ke mně k rychlému dosaženi dojmu, že se zubním kartáčkem se už p á r d n ů nepotýkal, "máme to tu pro špionáž ideální. Jedním směrem máme komunisty v Mozambiku a jděte si tam vyzvídat, panečku, ti by s várna zatočili, a druhým směrem máte Republiku a ti jsou ještě ostřejši," Myslel Republic of South Africa (RSA), jejíž tajná služba se představuje písmeny BOSS a má pověst až výstředně efektivní organizace. U Y A T F W O L A K A L A YIN1 P H E T H I L O L I K U L E N D E L A ? Takhle vám příručka poradí, když hledáte benzínovou pumpu. Jenže stačila angličtina, oči a ruce, obskočilo mne půl tuctu výrostků, pumpoval, cídit, překážet, vše za obolus.
UNJANI čili jak se vám vede, NG1KHOMÁ. děkuju, dobře. Ujde to, řekl by Čech. HAMBA K A H L E čili maucta a odjel jsem. od západu k východu, od RSA k Mozambiku, z horských kopců, kde je svěže, chladně, dolů do borka, k prachu a suchu; vodu neseženete. Přes oceány se nám zdá, že Afrika je kontinent zejména mokrý, zelený, šťavnatý, džungle, liany, a když už ne s Tarzanem, tak s povykujícími paviány. Ovšem, u rovníku /.vlhnete, ale rozběhněte se k severu a jste na Sahelu se Saharou za rohem, a tady k jihu ke Kalahari se v bažinách rovněž neutopíte. Hledal jsem vesnici jménem Helehele. Vůbec mi na vesnici nezáleželo toliko to jméno. Došlo na okamžik, kdy jsem si musel připustit, že jsem ztracen - I am lost - N G I L A H L F K I LE. Roztomilá sedmnáctiletá stopařka mne vyvedla z nouze. Za odměnu jsem ji odvezl dalších padesát kilometrů domů do mčstysu Siteki, poslední zastávky před hranicí mozambického soudruha Machela. Suchý krovinatý terén - tudy bych se nerad od marxistů-leninistů vláčel jako partyzán s revolučním posláním. Dívka vlékla kanistr s vodou domů. Čekala na autobus, který nejel. Anglicky se vyjadřovala lip, než většina mých amerických studentů. A co, půjde pěkná inteligentní Swazi slečna studovat? J a k by mohla? Rozhodují ekonomické zákony Třetího světa. V nej lepším případě to prý dotáhne na Švadlenu,
výpomocný protestantský kazatel. Živit se hrou na saxofon. "Jak je možné, že vy Američani jste tak dobří, dobročinní lidé?" zeptal se, když vystupoval. "Potěšil jste mne neobvyklým úsudkem, mladý muži. Jenže my Američané jsme nejvíce nenáviděný národ na světě." C H A - neboli ne, zaprotestoval. YEBO - což je ano. O příčinách jsem odmítal vyprávět. Ještě jsem někam chtěl dojet. Divé zvěře jsem viděl málo. Pár zeber se páslo u pangejtu. Skromnosti mne odnaučila východní Afrika, kde žirafy se pletly do cesty už z letiště v Nairobi; člověk denně potkával hejna slonů a jednou jsme dokonce zavadili o trojici Ivů. Hověli jsme si, obědvajíce pod stromem, zatím co lvi byli nad námi ve větvích. Jen co jsme to zjistili, bylo po hovění. Ve Swazilandu ovšem každý nemával. Zvlášť zarputile vypadají tradicionalističtí mužové, jejichž výstroj postrádá na důstojnosti. Hlavu zdobí peřím: nikoliv majestátní čelenky amerických Indiánů, jak jsme se s nimi seznámili u znalce Karla Maye, ale mizerný jeden brk zapíchnutý v kadeřích. Mají na sobě sako, standardní sako z výprodeje, ale nemají kalhoty. Místo kalhot se jim na bércích plandají různé kůže a kožky, snad ze šelem, snad ze syslů. Třímají oštěpy a klacky. Pár jich po mně hodili, ale minuli, poté co jsem na ně z Volkswagenu mířil kamerou.
Nevím proč se nejvčtší město laAutostop je hlavní způsob swazi- liánsky jmenuje Manzini, Jediní Střelandské dopravy. Pořád na vás někdo dozemci, kteří ovšem do středozemí mává. První můj spolucestující byl nepatři, jsou Portugalci. Ti co prchli
Rub bankovky:
Jedenáctka
krasavic
z Mozambiku. Jestliže je na světě jeden národ s dokonalým nedostatkem rasové přecitlivělosti, tak jsou to asi Portugalci. Jen se podívejte, jak smíchali Brazílii! A jak si počínali v Angole a Mozambiku. Ovšem, šílená doba nemohla reagovat na fakta nešíleně. Trvalo pár měsíců a Portugalce vyštvali ze zámořských osad. Jedna rodina zbudovala nejlepší restauraci ve S w a z i l a n d u ; M O Z A M B I Q U E R E S T A U R A N T , phone 52489 for ihe besl prawns in the country, a vinho verde k tomu. Swaz.i domorodky se promenádily v suknu pokud možno červeném. Vlasy do bochánku, černá tahle koule z povzdálí trošku připomínala turban iránských ayatolů. Též jsem potkal dámy s vlásky spletenými clo miniaturních vánoček, marinovaných v červené hlíně. Podobně se šňoří Mäsa i ve východni Africe a hodně zapadlí Indiáni u Amazonky. Na chodníku mne oslovila veliká ebenová paní: " ľ a n e , řekněte mi, jestli to je správné, že já musím, když se mi nechce, jít koupit chlast tomuhle mýmu," a ukázala na schouleného ožralu s krhavýma očima. Tázala se bílého pána jako autority. Cítil jsem se polichocen, snad nemoc z povoláni, někdejšího mého soudcovského povolání v zemi české, a teď abych vyslovil soud - v Africe, vjižní hemisféře: "Máte pravdu, paní,1" přisvědčil jsem žalobkyni, "vykašlete se na něj, facku byste mu měla střihnout," - a Žalobkyně ortel v okamžiku vykonala. Kdepak je tady pošta neboli KUKUPH1 EPOSIN17 Potřeboval jsem totiž známky. U přepážky stál jeden tradicionalista v saku bez kalhot, Fingo s dvěma péry: jedno ve vlasech, druhé v ruce. Formuloval telegram. Úřad Mezi inzeráty: Kdo dne 21. srpna na zdi oznamoval: 1979 odcizil z. mého auta bibli, ať ji BAPHATHI BE POSINI ABAYI- vráti, žádné dotazování, odměna pět K [} H L A W U L E L A L U CIN G O telefon 22731. peněz, LOLWEMUKELELE K A B1. NO- Z nej větší h o mčsta Manzini do hlavMA L.WEPHUTHILE NOMA ního města Mhabane se jede na západ LUNGEFIKANGA LA P H O LU- do hor. Cestou přibývá na hotelech, YAKHOMAroztroušených v terénu. Pod strmou za nepřesnosti a ztráty se neručí. horou jsem objevil dokonale čínské Za šest centů ¡sem koupil THE domečky - prohnuté zelené střechy, T I M E S O F S W A Ž I L A N D . Na prvni řvavá červeň, kulaté vchody a plno stránce jsem se dozvěděl, že vdova čínských písmen u toho. Ano, krá! po Robertu Sobukwe, známém čer- Sobbudza pěstuje družbu s Číňany ném politickém vězni v RSA, neuspě- tajvanskými, čankajškovskými - a oni la se žádostí o koupi nemovitosti mu na oplátku ukazují, jak dokonale v Manzini. ¡Že prý její zálusky jsou zemědělsky hospodařit a vypěstovat převážně spekulativní. rýži a zeleninu několikrát do roka.
rodina Král je na komunisty přísný. Hříchy tělesné zakazuje mcnc. čímž se dostáváme k p rap odstaté; úspěchu v obchodování: že to co jeden nemá a chce, druhý má a nabízí. RSA je ekonomický gigant, hlavní producent zlata a diamantů na světě, a průmyslových výrobků v Africe, Rovněž je jediným exportérem potravin v této hladové Africe, Co mají ti malí kolem: pracovní sílu, přebytečnou, doma ne/aměstnatelnou. Ze síly se stane Gastarbeiter ve zlatých dolech koleni Johannesburgu. Ve Swazilandu je pár ananasových polí, pomerančových hájů, obé vlastní zahraniční společnosti. Ty také
5
vysázely a vlastní obrovité lesy s papírnou a celulózkou, uhelné doly a kutáni kovů. RSA nemá v Mbabane vyslanectví. Není ho třeba, praví kritici. RSA zemi vlastní, V zemi jsou dvě měny téže hodnoty, vyměnitelné, směnitelné, v hokynářství platíte měnou jednou, vrátí vám druhou, vrátí vám pod obojí, vsjo rovno: jihoafrický RAN D a swazilandský LILANGENI. Jen si ale tyhle bankovky prohlédněte: z randu na vás koukají kyselí kalvinistiětí Burové, a z lilangeni král Sobhudza na straně jedné a jedenáctka prsatých krasavic na straně druhé. Rozhodněte si, co je rub a co je líc. Koneěně se oklikou vracím k ekonomickému prazákonu nabídky a poptávky: v ctnostné mravné RSA se nesmí hřešit a zejména obcování mimo vlastní rasu je mimo zákon, V trafikách jsou k máni hodně nahati domorodci na pohlednicích vynikající kvality. A nejenom na pohlednicích: zajeďte do vesnice na posvícení, na kmenovou folkloristickou Strážnici a zavalí vás veletucty ňader. Koukat, to se tady smí. Ale kdyby bílá dáma vystrčila centimetr své mamálni krásy, strčí ji do šatlavy. Stát bílou pokožku hlídá tak důkladně, že censor přelepuje prsní bradavky na obrazech z minulých století. (Ne snad na originálech, že by začernili Rubensovy tlustokožce, ale na reklamních reprodukcích viz johannesburgský deník TU E S T A R z 5. září 1979.) A už jsme u toho - přitažlivost zakázaného ovoce. Doma nesmím, z Johannesburgu do Swazilandu je toětyři hodiny autem a hodinku letadlem - a budou černé slečny ěi pánové, dobrodružství rasantní. Budou i jiné hříchy: legalized gambling - kasino, ruleta, baccarat, všechny možné hazardní vrchcáby. Pak se tu, panstvo, smí též pornografie. C I N E L U X A L L I S T E R MILLER S T R E E T MBABANE A U G U S T 1979 P R O G R A M M E O F T H E BEST FILM S EXCLUS1VE T O SOUTHERN AFRICA: C A N D I D O E R O T I C A - PRIVÁTE P L E A S U R E S - T H E S T U D A aťsi Kalvín za hraniční čárou hřímá. Tady se to smí. Do Swazilandu se nejezdí jen za hříchem a Špionáží na křižovatce světa marxismu-leninismu a apartheidu. Ze Zambie sem létají prominenti nakupovat. Ne ti největší prominenti: těm 6
se zboží diskrétně vozí z RSA - metoda supertuzex. O nčco nižší honorace se dostaví z L.usaky s Air Zambia nakupovat maso, sýr, chleba, hajzlpapir, všechno. Doma se totiž chytráci dobudovali do stavu snědeného krámu. Dvě bílá děvčata seděla u cesty a mávala. Stopařkám jsem zastavil. "Kam jedete, když tohle?" a ukázal jsem na jednu jejich nohu. Byla v Čerstvé sádře. Jsou z Peace Corps, oznámily. Už tam jsou rok, ještě tam budou rok. Nestěžovaly si, nekftuČely. Jedna byla Kanaďanka, druhá byla má americká krajanka. Tak se mi libií jejich zdravý přistup k životu, že jsem se nabídl k zajížďce, od Lyengo na jih, přes městys Mankayane až někam za vísku Gege. Slovo jsem nedodržel. Cesta přestala být cestou, najednou mám před sebou lány prohýbajícího se kompostu či co to bylo, každopádně, nedojel bych, a dostavit se deště, neodjel bych. "To je O.K., jen se neomlouvejte," konejšily zbabělce, "my se tam nějak dostaneme," a mávly pustým směrem někam sto kilometrů daleko. Tak jsem potom aspoň svezl swazilandského zlatokopa. Byl oblečen v černém, měl britskou buřinku a deštník. Pracuje v RSA a za deset hodin dřiny si vydělá tolik, jako já utratím za hodinu nicneděláni. Mámil jsem z něho politické názory, ale nevymámil. Devět měsíců kutá a pak jede na chvíli potěšit manželku. Právě jel. Pak už jsem byl na hranici Transvaalu. Dodatečně jsem zjistil, že ve swazilandské konštituční monarchii bez. konstituce se přece jenom konaly volby. Bylo to v říjnu 1978 a metodu jejich provedeni by nepochybně ocenili naši reální socialisté: jména kanclitátů byla utajena, aby se lid zbytečně nevzrušil. Konec špionážního hlášeni. Otto Ulč
TORONTSKÁ UNIVERSITA převzala záštitu nad Cenou Egona Hostovského, udělovanou každoročně za nejlepší prozaické nebo dramatické dílo vytvořené buď v exilu, nebo v Československu autorem, jenž tam nesmí publikovat. Tím se prestiž této nejvýznamnějŠí současné československé literární ceny, dotované spisovatelovou ženou, paní Reginou Hostovskou, ještě zvýšil. Až dosud cenu dostali: 1974: Jaroslav Vejvoda za sbírku povídek Plující andělé, letící rvhy, 1975: in memoriam Vratislav Blažek za knihu Mariáš v Rejkjaviku; 1976: Zdena Salivarová za novelu Nebe, peklo, ráj\ 1977: kolektiv autorů žijících v Československu za sborník Čára na zdi, a 1978: Jiří Gruša za román Dotazník. Cena za rok 1979 bude udělena v dubnu 1980. Člen naší ediční rady Josef Škvorccký se stal laureátem Neustadtovy mezinárodní literární ceny na rok 1980 (The Neustadt International Příze for Literatúre). Je to, vedle Nobelovy ceny, jediná významná mezinárodní lit. cena a vyhlašuje ji od r. 1970 každý d r u h ý r o k internacionální porota sestavená oklahomskou universitou. Dosavadními laureáty byli: 1970: Guiseppe Ungaretti (Itálie); 1972: Gabriel Gareía Márquez (Kolumbie); 1974: Francis Ponge (Francie); 1976 Elizabeth Bishop (U.S. A.) a Czeslav Miloš (Polsko-U.S.A.) Letošní cena měla dvanáct kandidátů: Günter Grass (Západní Německo), Alberto de Lacerda (Portugalsko), Breyten Breytenbach (Jižní Afrika), Yves Bonnefoy (Francie), Kim Chi Ha (Jižní Korea), Mulk Raj Anand (Indie), Miroslav Krleža (Jugoslávie), Yannis Ritsos (Řecko) a Norman MacCaig (Skotsko).
PRAVÉ VYŠLO JIŘÍ SVOBODA
AUTOSTOPEM r / i r r i i / f o ísf?T" a A ULtLlVl o VZS1 A.
Cestovatelské zážitky
onginál^zaznamenané dítětem květinkové generace s cennými radami pro všechny
Cena $5.80 stopaře i nestopaře. Objednávky posílejte na: A U T O S T O P 3595 KingstonRd. S C A R B O R O U G H , ON. M I M 1RS C A N A D A
v
Z Československa Komentář Gordona Wrighta k procesu ( D o k o n č e n í z minulého čísla) Den po skončení s o u d u se konala lísková konference v kavárně Slávia, svolaná Chartisty. Mluvčími byli Hájek, Tomin, Sabatová, která v té d o bě již byla propuštěna z. vězení, D a nisz a jiní. Bylo t a m několik zahraničnich reportérů* kteří získávali informace. Hájek mi přeložil Článek z R u d é h o Práva, v kterém byt rozsudek R u d ý m Právem vynesen už dva dny před procesem. V sobotu R u d é P r á v o napsalo. Že je třeba j e d n a l s t ě m i t o živly s r o z h o d n o s l í . A den po procesu byl jen králky článek o t o m jací to bylí ztroskotanci, Byly popisovány všechny zločiny, které napáchali. Nejhanebnější zločin bylo nčco o p r a v d u zvláštního: obžalovaní se prý p o k o u šeli " p ř e s v ě d č o v a t " svoje vyšetřovatele.
fají, že t a t o p o d p o r a bude p o k r a č o vat. Přispělo k t o m u i to, že byl o d volán velvyslanec USA. Po procesu zrušil návštěvu f r a n c o u z s k ý ministr zahraničí - měl přijet d o Prahy tentýž týden. Chartisté jsou realističtí a neočekávají, že se b u d o u přerušovat diplomatické styky. Myslím však, že v ý z n a m n é z á p a d n í státy byly dosud m i m o ř á d n ě n á p o m o c n y , vezmeme-li v úvahu, co se obyčejně v takových případech děje. P r o k u r á t o r se odvolal, s v ý j i m k o u Němcové, proti nízkým r o z s u d k ů m . Z
-
\ ľo<=±l E S
Ve Slavií s a m o z ř e j m ě byli p ř í t o m n i tajní a udavači, zjevní svými U K V vysílačkami a p ř i j í m a č k a m i , kteří pilně fotografovali a všemu naslouchali. T a k é obžalovaní, m i m o N ě m c o v é a Bendy, se odvolali. Benda si vyžádal týdenní lhůtu na rozmyšlenou. Bohužel, n e m ů ž e m e si dělat naději, že hy při odvolání byli obžalovaní zproštěni žaloby. (Pozn. red. Odvolací soud rozsudky potvrdil). Havel a Benda měli možnost odjet na Z á p a d , poté co byli zatčeni. Odmítli a u s o u d u znovu prohlásili, že Č e s k o slovensko je jejich vlastí a že tu chtějí zůstat. Jestli z ů s t a n o u či nikoliv, těžko soudit. P o m o c a projevy solidarity, které přišly z celého světa, měly veliký význam pro povzbuzení chartistů a jejich p o kračování v akcích. Nepochybuji, Že např. H á j e k , který je již starší muž, by nebyl ani z poloviny tak aktivní, kdyby t a k o v é p o d p o r y nebylo. Z t o h o vyplývá, že se objevil u s o u d u , že byl ve Slávii a že je stále činný. N e d o m n í vám se, že Hájek bude stíhán. M á bezv a d n o u k o m u n i s t i c k o u minulost a je z n á m j a k o politik, d i p l o m a t , učitel a t d . Nevím, zda chartisté byli jen zdvořilí, ale z d á l o se, že j s o u skutečně velmi rádi, že jsem by! vyslán z Edm o n t o n u d o Prahy na proces. A d o u -
ce nebezpečného. Havel však je m o ž n á ještě nebezpečnější, jak jsem mohl p o zorovat, když obžalovaní byli ve střed u v poledne vyvedeni ze s o u d n í budovy. Havel zamával z a u t o b u s u a lidé na c h o d n í k u mu mávali na pozdrav. A poté, když byl vynesen rozsudek, ve středu P r a h y byla v y p n u t a světla. Ulice byly ve tmě a až po třičtvrtě hodině se zase rozsvítily. O d souzení byli p r o t o e s k o r t o v á n i na P a n k r á c potmě. Ve společnosti j a k o je l a t o si m n o h é lze různě vykládat. Což ukazuje, jak je prostředí vzrušené a že cosi visí ve vzduchu.
Starostí chartistů je nyní udržel z á j e m lidí. Dělat l a k o v é věci, aby případ zůstal před očima veřejnosti a aby zvláště vláda cítila tlak veřejností ve prospěch propuštění o d s o u z e n ý c h . Z n a mená to, že se bude p o k r a č o v a t v činnosti. V činnosti jsou chartisté p o d p o rováni skutečnosti, že n a p ř . ve hra ne i i j s o u ve včci C h a r t y 77 velmi aktivní právníci - vesměs k o m u n i s t é . K o m u nisté jsou zkušení politici, kteří p o užívají p o d p o r u C h a r t y 77 pro svoje vlastní účely. T a k ž e to je vlastně l a k é
Obyčejný český o b č a n , p o k u d jsem mohl pozorovat, není d o s u d priiiS zapálený pro C h a r t u 77 a hnulí c h a r tistů především p r o t o . Že t o h o o C h a r tě m n o h o neví. Většina je r á d a , že nevidí do politických záležitostí v naději, že se t a k l o nedostane d o nesnází. Ale H á j k a lidé znají a vědí co dělá. Takže kdyby on byl uvězněn, pak režim by musel případ více objasnil než dělá nyní, o b d o b n ě j a k o je to v S S S R se S a c h a r o v e m . Ovšem je možné, že jsem naivní, ale považoval jsem H á j k a pro režim za víKresby
Olaf
Haněl
1
důvodem toho. proč tam zájem o Československo pokračuje.
Afghánské přemety v československém tisku Pravdě nic neodolá,
Pokud se týče obyvatelstva nemohl jsem mnoho vypozorovat. Byl jsen: plné zaměstnán především tim, co se týkalo procesu. Ale moje první otázka, kterou jsem pokládal lidem, kteří v Praze žijí - jako např. Reuterův korespondent - se týkala vztahu veřejnosti k Chartě 77. Jeho názorem je, že Charta 77 nerozšířila svoje hnulí mezi obyvatelstvo. S tím souhlasí i chartisté. Ovšem na druhé stra oč z toho nelze usuzovat, že úsilí ochabuje. Musíme si uvědomit podmínky, za nichž se pracuje. A pak, jak můžeme říci, že není žádná podpora, když víme, jak je nebezpečné podporu projevit. Jestliže jednou prohlásíte, že s Chartou souhlasíte, ztratíte práci, nedostanete přidáno nebo jste přeloženi. .le prostě celá řada včeí, které se Člověku mohou přihodit. A když říkám. Že není rozšířena podpora Charty 77, nemyslím tím, že chartisté nic pro tuto zemi neznamenají.
Zlořečený
vítězkou Zo la ten, kterýž pro skývu chleba opustí pravdu Jan Hus
Lidová demokracie, 17, záři 1979: Rezignace N. M. Taraki ho Na plenárním zasedání ústředního výboru A f g h á n s k é lidové d e m o k r a t i c k é s t r a n y p o ř á d a l včera N ú r M u h a m m a d T a r a k i ze z d r a v o t n í c h d ů v o d ů o u v o l n č n l ze väech s t r a n i c k ý c h a v l á d ních f u n k c í . P l é n u m j e h o ž á d o s t i v y h o v i l o . ( P o z n . red. Vc s k u t e č n o s t i byl p o p r a v e n . )
Lidová demokracie, 19. září 1979: Pokroková politika Afghánistánu
• Která je nejneutrálnčjší zeme na světě'.' Československo. To se nevměšuje ani do svvch vnitřních záležitostí.
amerického
imperialismu!
P o k r u t é m u t r p e n í a s t r á d á n í n a k o n e c přiSel d e n s v o b o d y a o b r o d y v š e h o b r a t r s k é h o lidu Afghánistánu
D n e s byla z n i č e n a k r u t á m a š i n é -
rie A m i n a a j e h o p o m a h a č ů - u z u r p á t o r ů a v r a hů
desítek
tisíc naSich s p o l u o b č a n ů
- otců,
m a t e k , b r a t r ů , sester, s y n ů i d c e r , dStí i s t a r c ů .
Lidová demokracie, 29, prosince 1979: Afghánská revoluce do nové etapy B
předseda
raznil, ř e k r v a v á k l i k a H. A m i n a a j e h o p ř i š l u -
Afghánské demokratické
republiky
K a r m a l v k á b u l s k é m r o z h l a s e o z n á m i l . Že
Háfízulláh A m i n v pondčlí přednesl provolání
h o v a č ů , a g e n t ů a m e r i c k é h o i m p e r i a l i s m u , byla
k lidu. NáĚ p r a c u j í c í lid se tčSí velké v ý s a d í ,
svržena.
n e b o ť m á lidfivý s t á t , od n č h o ř m ů ž e v k t e r é m -
A f g h á n s k ý r o z h l a s o z n á m i l . Že H. A m i n
koli o k a m ž i k u ž á d a t , a b y m u s k l á d a l ú č t y , ř e k !
s h l e d á n v i n n ý m za z l o č i n y p r o t i a f g h á n s k é m u
Amin.
lidu a z r o z h o d n u t i r e v o l u č n í h o s o u d u byl p o -
Lidová
demokratická
strana
Afghánistánu,
byl
praven.
která se opírá o nerozborný svazek dčlnické tří-
Vzhledem k p o k r a č u j í c í m i a rostoucímu v m í -
dy, rolníků a ostatních pracujících, vede spra-
Sování a p r o v o k a c í m vnčjäich n e p ř á t e l A f g h á -
vedlivý b o j na o c h r a n u
nistánu a v z á j m u ochrany výsledků d u b n o v é
vymoženosti
dubno-
rcd. R e v o l u c e 7. 27. d u b n a
1978, kdv N . M . T a r a k i svrhl v l á d u M u h a m m a -
revoluce,
územní
celistvosti,
národní
nezá-
vislosti a zajiStčni m í r u a b e z p e č n o s t i se v l á d a Afghánské demokratické republiky v souladu se S m l o u v o u o p ř á t e l s t v í , d o b r ý c h s o u s e d s k ý c h v z t a z í c h a s p o l u p r á c í r 5. p r o s i n c e 197í! o b r á tila na S o v č t s k ý s v a z s n a l é h a v o u ž á d o s t i o p o s k y t n u l i o k a m ž i t é politické, m o r á l n i a hospod á ř s k é p o m o c i , v č e t n č p o m o c i v o j e n s k é , o niž vláda A D R v m i n u l o s t i v l á d u S S S R j i ž n e j e d nou požádala. Vláda S S S R žádosti afghánské strany v y h o v i la. 1,. Hrcžnčv zaslal B. K a r m a l o v i t e l e g r a m , v n é m ž se p r » v í : S r d e č n é v á m b l a h o p ř e j i k e zvoleni d o f u n k c e generálního tajemníka ústředního výboru
I i-
dové demokratické strany Afghánistánu a do nejvySĚÍch
státních
funkci Afghánské
demo-
kratické republiky. Jménem
sovfitskčho vedení
vlastním
i svým
j m é n e m v á m přeji m n o h o ú s p č e h ů v celé vnSí mnohostranné
činnosti pro blaho
spřátelené-
h o a f g h á n s k é h o lidu. J s e m p ř e s v č d č e n , že v nynčjSÍ s i t u a c i d o k á ž e a f g h á n s k ý lid u b r á n i t vym o ž e n o s t i d u b n o v é r e v o l u c e , svoji
svrchova-
n o s t . nezávislost a n á r o d n í d ů s t o j n o s t
nového
nil p r o h l á š e n i , k t e r é K a r m a l a d r e s o v a l a f g h á n -
A f g h á n i s t á n u . ( P o z n . red. II K a r m a l byl " d o -
s k é m u lidu. V p r o h l á š e n i se p r a v í :
p r a v e n " d o A f g h á n i s t á n u z č e s k o s l o v e n s k a až
Trpící s p o l u o b č a n é , vojáci, důstojnici, dčlniei,
po masovém
vstupu s o v é t s k ý c h
m l á d e ž i , i n t e l i g e n c e , rolnici, d u c h o v e n s t v o , v í -
nistánu.
Karmal zůstal v Československu
řící, Čestní m u s l i m o v é - s u n n í t é a Siité. s t a t e č n í
jako "kádrová
m u ž i a ž e n y n a í i z.emč, ř e m e s l n í c i , k u p c i , p ř e d -
p o t é , fcdv byl o d v o l á n j a k o v e l v y s l a n c e v Č e s k o -
stavitelé n á r o d n í huržoasie, slavné n á r o d y a ná-
s l o v e n s k u N . H . T a r a k f m a o d m í t l se v r á t i t d o
rodnosti Afghánistánu: Paätunové, Tádžikové.
Afghánistánu
Chazaři,
k d y z e m č byla b e z p e č n é o b s a z e n a
Uzbeci, T u r k m é n i ,
HalúČové,
Nuri-
li
vojsk d o Afghá-
r e s e r v a " , a ušetřil si t a k život
li
K a r m a l se vrátil až t e h d y , sovčtským
s t á n c i a další s p o l u o b č a n é , kteří j s t e až d o d n e í -
vojskem a kdy také začalo tajné popravováni
n l h o d n e byli v y s t a v e n i n e s n e s i t e l n é m u násilí a
všech o d p ů r c ů ) ,
m u č e n i k r v a v é h o a p a r á t u H. A m í n a a j e h o p o -
8
agentů
S p o j t e se ve j m é n u ctí a s v č d o m l vlasti!
d u b n o v á revoluce vstoupila d o nové etapy. Z d ů -
d a D a u d a , k t e r é h o dal p o p r a v i t ) .
záznamu pHptpvtl Vladimír Valenta.
mahačů,
věčnou
Generální tajemník ÚV Lidové d e m o k r a t i c k é
Gordon Wright byl v Československu V A D R se v y t v á ř í n o v á s p o l e č n o s t bez v y k o poprvé. Na pár dnu. Ale bude asi dlou- ř i s ť o v á n í č l o v í k a č l o v č k e m . ho trvat, než se tam bude moci zase P o v e d e m e d ů s l e d n ý r e v o l u č n í b o j p r o t i i m p e vrátit. Ale přesto za těch pár dnů r i a l i s m u , k o l o n i a l i s m u a n e o k o l o n i a l i s m u . rezískal tolik zkušeností, které činí jeho a k c i , a p a r t h e i d u , r a s i s m u , n á r o d n í m u ú t i s k u , svědectví velmi vzácným. Dává nám d e s p o t i s m u , u t l a č o v á n í č l o v č k a č l o v č k e m , ä o poznat, jak svět vidi, nebo může vidět v i n i s m u a n a c i o n a l i s m u . H l u b o c e v č ř i m e v p r o - bude-li chtít a mít dostatek inteli- l e t á ř s k ý i n t e r n a c i o n a l i s m u s . A D R b u d e rozvíjet b r a t r s k é a p ř á t e l s k é s t y k y gence a charakteru - tragickou současse v í e m i s o c i a l i s t i c k ý m i z e m č m i . O c h r a n a p ř á nost naší vlasti. V tom smyslu dojem telství mezi n á r o d y A f g h á n i s t á n u a S S S R , k t e r é z jeho slov přináSí i poučení, vedle se ctí vySlo z Šedesátileté z k o u š k y č a s u a d o uspokojeni, Že poslání Gordona s á h l o ú r o v n č b r a l r s l v l , je n e o d d ě l i t e l n o u s o u Wrighta nebylo prázdným gestem. A části v l a s t e n e c t v í a f g h á n s k é h o p r a c u j í c í h o lidu zahřeje i to, co jako Kanaďan vypo- a k a ř d ý u v č d o m č l ý o b č a n naSí z e m č p l n í c h á p e jeho význam. zoroval o své zemi: ... Pokud mohu usuzovat z řady osob- Lidová demokracie, 28. prosinec 1979: ních otázek, Kanada je pro Čechy ta Afghánistán: Změna režimu nej populárnější země. Věřím, že je to V č e r a d o í t t j v A f g h á n i s t á n u ke z i n č n č r e ž i m u . kvůli hokeji, ale jsou tu ovšem i jiné M o c i v zemi se u j a l b ý v a l ý n á m č s t e k m i n i s t e r důvody. Velké množství Čechoslová- s k é h o p ř e d s e d y za v l á d y p r e z i d e n t a N . M . T a r « ků má příbuzné v Kanadě. kího Babrak Karma], Kábulský rozhlas zverejPodle zvukového
je velikou
strany Afghánistánu, předseda revoluční r a d y a
vé r e v o l u c e . { P o / n :
protože
M.S.
Kultura v podzemí
Hudební mládež
Pod tímto titulem otiskl britský měsíčník Encounter Článek o dissentn v Československu, z něhož vyjímáme: Vzdor nové "zimě" v Československu, pozdní květy Pražského jara přežily a bují. Stále se nacházejí písařky, tiskaři a distributoři celé řady podzemních časopisů a magazínů. Čtenářům se zájmem o aktuální problémy České a slovenské kultury se právě nedávno dostaly do rukou dvě nové publikace Spektrum a Zebra. Časopis Čtverec otiskl široký výběr článků o mezinárodní politice které jsou inspirovány Chartou 77; v prvním čísle jsou příspěvky Jiřího Hájka (ministr zahraničních věcí v DubČekově éře Pražského jara) a nedávno odsouzeného Jiřího Dienstbiera.
Přede mnou leží malá brožurka s titulem 30 Jahre Jeuuesse. Jc to zpravodaj rakouské Hudební miádcže s předběžným oznámením koncertních cyklů této organizace na sezónu 1979 ! 980. Vzpomínám na leden 194H v Praze, kdy jsme s Václavem Ta lichém a přáteli v Českém komorním orchestru založili československou Hudební mládež. Dnes by jí bylo 31 let. Byla zakázána po únoru 48 a její činnost trvala jen několik měsíců. Rakouská Hudební mládež tehdy ještě neexistovala. Mladí lidé z Vídně jezdili v roce 1947 do Prahy nejen proto. Že Československo mělo tehdy vyšší životní úroveň, ale i pro nesporné kvality československé kultury. Ale již po dvou letech, v roce 1949, začalo Rakousko hledat cesty z kulturní a politické izolace, dané trvající vojenskou okupací země. Československo v té době stálo na prahu velkých politických procesu s nepřáteli lidu a později s nepřáteli uvnitř strany. Ti však v té době ještč vládli, sami nařizovali nejpřísnější opatření a v oblastí kultury uvažovali o zákazu všeho, například i impresionisti!. Představa, že by v té době mohla existovat jakákoliv jiná než státem řízená organizace nebo skupina mladých lidi, byla nemyslitelná. Až po rocc 1957, kdy se po Chrušěevově referátu na XX. sjezd u Komunistické strany SSSR pozvolna začaly i u nás projevovat prvky uvolnění, přišla chvíle, kdy se zdálo, že je možné nalézt cestu k vytvoření poslucháčske struktury vkoncertnímživotě, která by se mohla jmenovat Hudební mládež a navazovat vzdáleně na to, o co se skupina pošetilců pokoušela v lednu 1918, Byly vytvořeny koncertní cykly Hudební mládež a vše se zdálo být nadějné. Členové se hlásili, hrála se moderní hudba bez ohledu na vztyčené prsty kritiků Večeru i Prahy a Rudého práva. Až do té doby, než o tuto práci projevil zájem sekretariát mezinárodního ústředí Jeunessc Musical v Bruselu, který nám do Prahy vzkázal, že to je moc dobrá prácc, abychom sí tedy podali přihlášku a staly se členy té velké mezinárodni organizace mladých lidi, do které ovšem tehdy už patřilo nejen sousední Rakousko a Německá spolková republika, ale také desítky dalších států světa. Výsledek byl jasný. Jakmile se o jednání do-
Dokonce i specializované Časopisy se dostaly do oběhu, například Ekonomická revue, která publikuje kritické analýzy Vedoucích ekonomů z roku šedesátého osmého jako Kadlec, Kohout a Sílhan. Je zajímavé, že tyto podzemní publikace se neomezuji jen na Prahu. V Karlových Varech vyšel šestistránkový zpravodaj. Karlovarské informační listy. Navíc, zorný úhel této podzemní literatury přesahuje hranice jedné země. Publikace Polska a my přinesla závažné zprávy o problémech polských dissidentů, a hnutí za lidská práva v obou zemích jsou ve stálém styku. Pokud jde o knižní tvorbu, podzemní Edice Petlice má na svém kontě již ¡50 titulů, a činné jsou další edice jako Popelnice, Searab, Expedice a Kvart. Ty přinášejí převážně krásnou literaturu, romány, povídky a básně, které by jinak nespatřily světlo světa. V poslední době se k tomuto podzemí připojili i vědci a vydali řadu originálních akademických studií, které by nikdy neprošly cenzurou - například práce Jaroslava Suka a Jana Frolíka o soudobém vězeňském slangu v Československu, která v jedné sekci analyzuje žargon pracovníků Státní Bezpečnosti. Soudě podle odezvy této literatury mezi intelektuály, především mezi vzdělanou mládeží, obnovená represe dissidentů stranickými a policejními orgány nevymýtí Československou "druhou kulturu".
zvěděly příslušné úřady, byla činnost zajímavé a mladými lidmi vyhledávané organizace okamžitě zrušena. Mezitím se v různých zemích světa pořádaly festivaly Hudební miádcže, sestavovaly se orchestry z mladých hudebníků, kteří spolupracovali se slavnými dirigenty i sólisty atd. Snad by o tom ani nebylo třeba psát. Je to ve svobodném světě prostě normální. Za železnou oponou se o něčem podobném nedá vůbec uvažovat. Ale přesto jsme v Praze udělali ještě jeden pokus. V roce I967jsme obnovili Hudební mládež a našli pro ni střechu u České filharmonie. Podali jsme na jaře I9ri8 přihlášku do Mezinárodního ústředí v Bruselu, byli jsme pozváni na festival v Kasselu. organizovali jsme soutěže pro posluchače i mladé hudebníky, uskutečnili desítky rozhlasových a televizních pořadů. OpĚt se zdálo, jako by všechno bylo normální - až do jara 1970, kdy přišli příslušníci s řadou zákazů. Výsledkem bylo prakticky zrušení veřejných koncertů Hudební mládeže, úplná likvidace její samosprávy a vytvořeni kontrolního systému, podléhajícího přímo ministerstvu kultury. Nebylo bv o tom třeba psát. Podobně skončila v Československu ne jedna iniciativa. Je však třeba vědět, že všechny tyto likvidace, a bylo jich v oblasti kultury od roku 1948 víc než. dost, jsou dílem lidí. I.idí. kteří sami denně prohlašují, že jsou strážci socialistické kultury, ke svým činům se hlásí a jen v krátkém období jara I968 prohlašovali, že k nim byli přinuceni. Dívám se na vídeňské programy Hudební mládeže se závistí. Je to 400 krásných koncertů. Je mi líto, že toto všechno nebo alespoň část toho není možná v Praze. Ale vedle mne leží zprávy z Prahy o politických procesech s mými přáteli a noviny s fotografiemi vietnamských uprchlíků topících se v moři. Myslím, že musíme vyřešil nejdřív jiné otázky, než se snad jednou budeme moci vrátit a myslet na obyčejné malé úkoly v kultuře. Ivan Medek
Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte
si si si si si
ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD
! ! ! ! ! 9
Kultura v podzemí
Hudební mládež
Pod tímto titulem otiskl britský měsíčník Encounter článek o dissentu v Československu, z něhož vyjímáme: Vzdor nové "zimě" v Československu, pozdní květy Pražského jara přežily a bují. Stále se nacházejí písařky, tiskaři a distributoři celé řady podzemních časopisů a magazínů. Čtenářím se zájmem o aktuální problémy české a slovenské kultury se právě nedávno dostaly do rukou dvě nové publikace Spektrum a Zebra. Časopis Čtverec otiskl široký výběr Článků o mezinárodní politice které jsou inspirovány Chartou 77; v prvním čísle jsou příspěvky Jiřího Hájka (ministr zahraničních věcí v Dubčekově éře Pražského jara) a nedávno odsouzeného Jiřího Dienstbiera.
Přede mnou leží malá brožurka s titulem 30 Jahre Jeunesse. Je to zpravodaj rakouské Hudební mládežespredbčžným oznámením koncertních cyklů této organizace na sezónu 1979 1980. Vzpomínám na leden 1948 v Praze, kdy jsme s Václavem Talichem a přáteli v Českém komorním orchestru založili Československou Hudební mládež. Dnes byji bylo .11 let. Byla zakázána po únoru 48 a její činnost trvala jen několik měsíců. Rakouská Hudební mládež tehdy jeSUE neexistovala. Mladí lidé z Vídně jezdili v roce 1947 do Prahy nejen proto, že Československo mělo tehdy vyšší životni úroveň, ale i pro nesporné kvality československé kultury. Ale již po dvou letech, v roce 1949. zaěalo Rakousko hledat cesty z kulturní a politické izolace, dané trvající vojenskou okupaci země. Československo v té době stálo na prahu velkých politických procesů s nepřáteli lidu a později s nepřáteli uvnitř strany. Ti však v té době ještě vládli, sami nařizovali nejpfísnčjší opatřeni a v oblasti kultury uvažovali o zákazu všeho, například i impresionistu. Představa, že by v té době mohla existoval jakákoliv jiná než státem řízená organizace nebo skupina mladých lidí, byla nemyslitelná. Až po roce 1957, kdy se po Chruščevově referátu na XX.sjezdu Komunistické strany SSSR pozvolna začaly Í u nás projevovat prvky uvolnění, přišla chvíle, kdy se zdálo, že je možné nalézt cestu k vytvoření poslucháčske struktury vkoncertnimživotě, která by se mohla jmenovat Hudební mládež a navazoval vzdálené na to, o co se skupina pošetilců pokoušela v led nu 1948. Byly vytvořeny koncertní cykly Hudební mládež a vše se zdálo být nadějné. Členové se hlásili, hrála se moderní hudba bez ohledu na vztyčené prsty kritiků Večerni Prahy a Rudého práva. Až do té doby, než o tuto práci projevil zájem sekretariát mezinárodního ústředí Jeunesse Musical v Bruselu. který nám do Prahy vzkázal, že to je moc dobrá práce, abychom si tedy podali přihlášku a staly se členy té velké mezinárodni organizace mladých lidí, do které ovšem tehdy už patřilo nejen sousední Rakousko a Německá spolková republika, ale také desítky dalších států světa. Výsledek by! jasný. Jakmile šě o jednání do-
Dokonce i specializované časopisy se doslaly do oběhu, například Ekonomická revue, která publikuje kritické analýzy vedoucích ekonomů z roku šedesátého osmého jako Kadlec, Kohout a Stihán. Je zajímavé, že tyto podzemní publikace se neomezují jen na Prahu, v Karlových Varech vyšel šestistránkový zpravodaj, Karlovarské informační listy. Navíc, zorný úhel této podzemní literatury přesahuje hranice jedné země. Publikace Polska a my přinesla závažné zprávy o problémech polských dis si dentů, a hnutí za lidská práva v obou zemích jsou ve stálém styku. Pokud jde o knižní tvorbu, podzemní Edice Petlice má na svém kontě již 150 titulů, a činné jsou další edice jako Popelnice, Scarab, Expedice a Kvart. Ty přinášejí převážně krásnou literaturu, romány, povídky a básně, které by jinak nespatřily světlo světa. V poslední době se k tomuto podzemí připojili i vědci a vydali řadu originálních akademických studii, které by nikdy neprošly cenzurou - například práce Jaroslava Suka a Jana Frolika o soudobém vězeňském slangu v Československu, která v jedné sekci analyzuje žargon pracovníků Státní Bezpečnosti. Soudě podle odezvy této literatury mezi intelektuály, především mezi vzdělanou mládeží, obnovená represe dissidentů stranickými a policejními orgány nevymýtíčeskoslovenskou "druhou kulturu".
zvěděly příslušné úřady, byla činnost zajímavé a mladými lidmi vyhledávané organizace okamžité zrušena. Mezitím se v různých zemích světa pořádaly festivaly Hudební mládeže, sestavovaly se orchestry z mladých hudebníků, kteří spolupracovali se slavnými dirigenty i sólisty atd. Snad by o tom ani nebylo třeba psát. Je to ve svobodném světě prostě normálni. Za železnou oponou se o něčem podobném nedá vůbec uvažovat. Ale přesto jsme v Praze udělali ještě jeden pokus. V roce 1967 jsme obnovili Hudební mládež a našli pro ni střechu u České filharmonie. Podali jsme na jaře 1968 přihlášku do Mezinárodního ústředí v Bruselu, byli jsme pozváni na festival v Kasselu, organizovali jsme soutěže pro posluchače i mladé hudebníky, uskutečnili desítky rozhlasových a televizních pořadů. Opět se zdálo, jako by všechno bylo normální - až do jara 1970, kdy přišli příslušnicí s řadou zákazů. Výsledkem bylo prakticky zrušení veřejných koncertů Hudební mládeže, úplná likvidace její samosprávy a vytvoření kontrolního systému, podléhajícího přímo ministerstvu kultury. Nebylo by o tom třeba psát. Podobně skončila v Československu ne jedna iniciativa. Je však třeba vědět, že všechny tyto likvidace, a bylo jich v oblasti kultury od roku Í94& víc než dost, ¡sou dílem lidí. Lidí, kteří sami denně prohlašují, že jsou strážci socialistické kultury, ke svým činům se hlásí a jen v krátkém období jara 1968 prohlašovali, že k nim byli přinuceni. Dívám se na vídeňské programy Hudební mládeže se závistí. Je to 400 krásných koncertů. Je mi líto, že toto všechno nebo alespoň část toho neni možná v Praze. Ale vedle mne leží zprávy z Prahy o politických procesech s mými přáteli a noviny s fotografiemi vietnamských uprchlíků topících se v moři. Myslím, že musíme vyřešit nejdřív jiné otázky, než se snad jednou budeme moci vrátit a myslet na obyčejné malé úkoly v kultuře. Ivan Medek
Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte
si si si si si
ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD
! ! ! ! ! 9
Hudba Československý hudební rok v U. S. A. Rok 1979, kdyjsme si připomínalijubilea několika čs. skladatelů (narození J. B. Fór s tra, L. Janáčka, O. Ostrčila, B. Smetany, E. Suchoně, O. Zicha a úmrtí A. Dvořáka, B. Martinu, B. Smetany), byl zřejmě rokem Čs. hudby také ve Spojených státech, jak o tom svědčí následující, byť neúplný výčet čs. děl v americkém hudebním repertoáru, včetně účasti československých nebo v zahraničí žijících umělců čs. původu. Opery Slovenská opera Krútňava měla loni v lednu americkou premiéru za osobni účasti skladatele Eugena Suchoně v Lansingu ve státě Michigan. Anglicky ji v plné divadelní inscenaci uvedla operní společnost metropolitního Lansingu. Symfonický orchestr a sbor Michiganské státní university řídil Dennis Burkh. Štelimt /piva! Giorgio Tozzi. Katrenu - Alexandra Huntová a Ondřeje - .lames McCray. Americká kritika označila Krútňavu za slovenskou národní operu, jejíž americká premiéra byla 22. zahraniční a celkově 43. inscenací. J a n á č k o v a opera Káťa Kahanová byla česky uvedena v koncertní verzi koncem února v newyorské Carnegie Hal). Newyorský operní orchestr a sbor Schola C a n t o r u m of N.V. řídila Eva Quelerová. Roli Káli /pívala sopranistka slovenského N D Gabriela Beňačková, Kabaniehu /pívala sopranistka pražského NO Naděžda Kniplová a ostatní role připadly americkým zpěvákům: Boris - Williamu Lewisovi, Varvara - Natalii Chudé, Tichou - Nicholasu di Virgiliovi, D ¡koj - Borisi M art i novicov i, Váňa - Alanu Kaysovi. Glaša - Kathrvn A s m a n o v é a Fekluša Oolores Piciniěové. Kritika poukázala zejména na vynikající výkon obou čs. sopranistek; americké debut Beňaěkové dokonce označila za objev hvězdy, k j a k é m u v N.Y. nedošlo od d o b L, Ryšánkové. Smetanova opera Prodaná nevěsta, jež měla na podzim 197ÍÍ devět rcpris v Metropolitní opeře, včetně přímého televizního přenosu v nekomerční celoamerické síti, nastoupila cestu po Americe v rámci Červnového zájezdu do Washingtonu, Orchestr a sbor MO řídil opět J a m e s i evine a režii měl J o h n Dextcr. V anglickém překladu básníka Harrisona zpívala Mařenku (místo T. Stratasové) Patricia Craigová, J e n í k a - Nieolai G edda, Vaška Jqii Vickersa Kecala (místo M. Talvc10
la) Ara Berberian. Na této nové inscenaci Prodané nevěsty v Metropolit ni opeře spolupracovali č.s. umělci: Josef S v o b o d a - scéna. Pavel Šmok - choreografie a J a n Skalický - kostýmy. Dvořákova opera Jakobín měla americkou premiéru v hlavním městě Spojených států právě v tlen fil. výročí vyhlášení nezávislosti ČSR - 28. října 1979. Bylo to zásluhou ředitelky sokolské operní skupiny - l.ídy Brodcnové - jež nastudovala tuto operu ěesky s americkými sólisty a sbory. Plnou divadelní inscenaci režíroval Malthew Sternberg. Téměř 40 členů Národního symfonického orchestru řídil prof. Karel Husa z Corncllovy university.
Balet V newyorském City Center hostovalo v polovině července dva týdny Holandské divadlo baletu, řízené 32-ti letým Jiřím Kylíánetn. žijícím od r. 1967 v zahraničí. Tato 34 Členná skupina měla úspěch s K y liánovou choreografií Janáčkovy Symfonietty již i. 1978 na americkém festivalu S P O L E T O V Charlestonu a ve Washingtonu. Newyorský repertoár holandských tanečníků obsahoval 9 baletů, z t o h o osm v Kyliánově choreografii: Stravinského Žalmovou symfonii, Mendelsohnovy Písně beze slov, Schonbcrgův sextet Zjasněná noc, Haydnovu Symfonii D dur, Takemitsovy Kroky v listopadu, Nordheimovu liru židlí, Mahlerovy Dětské hry a Janáčkovu Symfoniettu a Glagolskou mši, která měla v N.Y. světovou premiéru. Kritici ětyř místních deníků a dalších asi 10 odborných časopisů psa i i o K y liánově choreografii a jeho baletní skupině v superlativech ještě řadu týdnů a ruský baletní mistr Nurejev, který vystupoval s kanadským baletem v Lincolnově středisku náhodou v téže době, shlédl Kyliánovu choreografii Stravinského Žalmové symfonie dokonce několikrát.
Newyorská baletní scéna Beacon uspořádala v říjnu třídenní mezinárodní program baletních dvojic. Jana Kůrová a l.ubomír K a řka z pražského N D v něm s úspěchem předvedli Petipovy balety Don Quichot, La Peri, Satanella a balet ,1. Kůrové na Mcssiaenovu hudbu, nazvaný Ptáci. Kanadský baletní pár Kainová-Augustyn tanči! Gradusův balet Nonetto na hudbu B. Martinů. Vokální díla Členové ba It i morské symfonie a sbor Columbia Pro Cantare Chorus za řízení Frances Motykové-Dawsonové oslavili v únoru 300. výročí příchodu prvních českých emigrantů do Ameriky koncertem čs. hudby. Na pořadu byla Dvořákova Mše D dur, Janáčkův písňový cyklus Zápisník zmizelého v českém originále a Smetanovy České tance. - Zápisník zmizelého byl také na červnovém programu Komorní skupiny Kennedyho střediska ve Washingtonu, kde ho v anglickém překladu zpíval tenorista McDonald a mezzosopranisíka Taylorová, a jež místo onemocnělého R. Firkušného doprovázela na piano Ruth-Anne McDonaldová. - V lednu letošního roku bylo v newyorské Carnegie Hall provedeno Dvořákovo oratorium Stahat Mater; Bostonskou symfonii řídil Sciji Ozawa a sbor slavného Tanglcwoodskéh o (es t i valu řídi! J o h n Oliver. Sólisty byli: Bryn-.hilsonová - soprán, D e G a e t a n i o v á - mezzosoprán, Ricgeltenor a I.uxon - bariton. Podle H, Schonberga z listu N.Y. Times, oratorium vyznělo, jak by si patrně sám Dvořák byl přál. K o in u m í h u d ba V jarní sezóně se současně v New Yorku a ve Washingtoně v týž den 25, března - hrál Smetanův kvartet Z mého života: v New Yorku v podáni Ga lim trova kvarteta a ve Washingtoně v interpretaci hostujícího Emersonova kvarteta. - V záři zařadilo
ním znovu. Kritika vždy vysoko ocenila jemné uměni Josefa Suka. Pianista Ivan Moravec, který vystupuje v Americe rovněž, pravidelně, měl v únoru 1979 recitál také v New Yorku. V pestrém výběru děl klasiků přes romantiky a impresionisty až po modernisty Moravec - podle kritiky - potvrdil svou vynikající uměleckou úroveň. Na jaře byl na 10-ti týdenním zájezdu v USA, Kanadě a Mexiku také Komorní orchestr L. Janáčka z Ostravy. který jen ve Spojených státech uspořádal 48 koncertů. Z českých skladeb hráli janáěkovci Stamitzovu Sinfonii a Janáčkovu Svitu pro smyčcový orchestr. Newyorští kritici jejich umění hodnotili velmi pozitivně. Na podzim navštívil americký konKoncerty a symfonie tinent Pražský komorní orchestr (bez Washingtonské publikum slyšelo dirigenta) s klavírním sólistou Borimezi lednem 1979 až únorem 1980 čtyři Dvořákovy symfonie s Národ- sem Krajným; během téměř tříměsíčním symfonickým orchestrem: Msti- ního putování 28-ti státy americké slav Rostropoviě řídil 3. Es dur a 6, Unie uspořádal na 67 koncertů a kromě klasického komorního repertoáru D dur, Aido Ceccato dirigoval 4. d-mull (a rovněž 4. symfonii kalíšť- uváděl také Dvořákovu Českou svitu. ského rodáka Gustava Mahlera) a Kritika byla vcelku příznivá. Emil Čakarov řídil Dvořákovu 8. Naši zahraniční umělci G dur. - Newyorskému publiku sc Dirigent Zdeněk Máca) řídil v únovšak dostalo jest č pestřejší ho reper- ru 24 koncertů Symfonického orchetoáru české hudby: Newyorská filhar- stru hamburského rozhlasu za třítýmonie uvedla v prosince za řízení J a - denního turné po Americe. Repertoár mesc Levina Dvořákovu 7. symfonii tvořila díla převážně německých sklad-moll a jeho Koncert h-inoll pro cello datelů. Newyorský kritik Schonberg a orchestr se sólistou Lynnem Harrel- vzdal vysoký hold dirigentovu uměni lem; a věhlasný kritik Schonberg na- a rovně/ washingtonský kritik Hume psal, že by se i ostatní dirigenti měli zdůraznil. Že brilantní virtuozita při uváděni Dvořáka řídit Levinovou orchestru je zcela jasně zásluhou dirikoncepcí, V Carnegie Hall pak v lednu genta Mácala. Ncwyoréané slyšeli Janáčkovu SymCellistu Františka Smetanu oslavila foniemi s Kansasskou filharmonií za ří/ení Maurice Peressc, eclou Smeta- u příležitosti 50. výročí jeho umělecké novu Mou vlast se Cincinnatskou činnosti Virginská státní universita, symfonií pod taktovkou W a l t e r a S u s s - která spolu s guvernérem Doltonem kinda a Dvořákovu 8. symfonii G dur vyhlásila 8. duben 1979 za "Den Františka Smetany", Na programu v podání Symfonického orchestru jubilejního koncertu byl m.j. Kvartet frankfurtského rozhlasu, který dirid-moll, který zkomponoval F. Smetagoval Eliahu In bal. na v 21-ti letech, a Dvořákovy Dumky v podáni před časem založeného a na L' m ě l c í / Č e s k o s l o v e n s k a počest t o h o t o celisty pojmenovaného Houslista Josef Suk byl v lednu tria jako "Smetana Trio". Při t o m t o 1979 sólistou Komorního sdružení jediném koncertu nezůstalo. Na podLincolnova střediska, s nímž absol- zim jej vysílalo přes 200 stanic ( F M ) voval několik koncertů v New Yorku celoamerícké rozhlasové sítě.
Manhattanskc kvinteto d o svého recitálu v Carnegie Hal! Kvintet, op. 87 bratislavského rodáka J o h a n n a Nepomuka Hummela (1778-1837), - Z Dvořákovy komorní tvorby zazněl v listopadu Klavírní kvintet v podání Členů Sdružení pro romantickou hudbu ve Washingtoně, kde rovněž v listopadu uvedlo Komorní sdružení Lincolnova střediska také 1 Dvořákovy Dumky. V listopadu hrálo toto Sdružení v N. Y. Dvořákovo Klavírni trio č. 2 f-moll, ale v lednu letošního roku zařadilo opět Dumky. - Na lednovém koncertu komorní hudby v Kennedyho středisku ve Washingtonu pak hrál pianista Phillip Moll J. klavírní sonátu Bohuslava Martinů.
a ve Washingtoně a při nichž hrál laké Dirigent Rafael Kubelík zahájil Janáčkovu Sonátu pro housle a piano, j a k o hostující dirigent Newyorské Sonatinu pro housle a klavír a Smeta- filharmonie hudební sezónu 1979/ novo Duo pro housle a klavír za kla- 1980 I 2-ti koncerty, jež řídil v Lincolvírního doprovodu Samuela Sander- nově středisku v N.Y. Z české hudby se. V listopadu vystoupil český hou- uvedl Kubelík Dvojkoncert B. Martislista s uvedeným k o m o r n í m sdruže- nů, Serenádu E dur A. Dvořáka a J a -
náčkovu rapsodii Taras Bulba. Díky Kubelikově popularitě v N.Y. bylo všech 114 koncertů již na začátku sezóny z 90-ti procent vyprodáno, S maximálním uznáním referovaly o Kubelikově interpretační schopnosti všechny místní deníky a H. Schonberg ve své obsáhlé analýze konstatoval, žev Dvojkoncertu proslavil Kubelík dílo i skladatele a zdůraznil, že Kubelík je ryzí hudebník středoevropské tradice a jím řízené koncerty jsou plny vyrovnané umělecké poctivosti. Klaviristka Jana Kašparová debutovala v newyorské Carnegie Hall recitálem, v němž z. české hudby uvedla dvč Smetanovy polky a Toccatu Klementa Slavického. O jejím listopadovém koncertu referoval tisk vcelku pozitivně. Pianista Rudolf Firkušný měl počátkem prosince dva recitály: v Bethesdě u Washingtonu a v Carnegie Hall v N.Y, V obou místech uvedl z České hudby Dvořákovu Svitu A dur pro klavír a Klavírní fantazii B. Martinů, již. mu skladatel věnoval za přátelství na počátku války, a v Bcthesdě hrál ještč čtyři ěisla Janáčkova cyklu V mlhách. Za vytrvalou propagaci Janáčkova díla byl Firkušný v říjnu oceněn udělením Janáčkovy medaile. V tom smyslu napsal o newyorském koncertu kritik Schonberg, že to byl Firkušného hold d o m o v u a Že pianista poezií svého klavíru učinil pro českou hudbu tolik, j a k o Alicia De Larrochová pro španělské skladatele. Podle kritika, žádný z pianistů hrajících pravidelně v N.Y. se v tomhle Firkušnému nevyrovná. Významnou hudební událostí byl na přiklad i třídenní Dvořákův festival ve Spíllville, lowa. z počátku loňského srpna a neméně významná byla také tvorba našich skladatelů v zahraničí, ale oba náměty se vymykají rozsahu t o h o t o výčtu a zaslouží si samostatnou zprávu. Jaromír Zástěra
Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte Předplaťte
si si si si si si si
ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD ZÁPAD
! ! ! ! ! ! ! n
Humor Ulánbátarskáé fragmenty V roce 1921 zvítězila v M o n g o l s k u prosovětská revoluce. V zemi, kde byla d o té doby jediným průmyslem m a n u f a k t u r n í výroba c h r á m o v ý c h so Sek, n e p ř e k v a p u j e , že vláda i pŕes "revoluční z m ě n y " byla složena z k o l a b o r u jících lámů. Šlechticů a p o d . N o m i n á l n í hlavou státu byl d o k o n c e "živý Budha", kněz Bogdo Gegén. Revoluce se však "nezastavila" a n á sledujícího roku byla většina členů p r v n í h o m o n g o l s k é h o kabinetu, včetně předsedy vlády, p o p r a v e n a . S k u tečný vůdce revoluce, mladý idealistický k o m u n i s t a S u c h b á t á r , zemřel v lednu 1923. Údajně byl otráven z rozkazu K o m interny, d o k á z a t to však dnes již nelze. J e h o nástupcem v a r m á d ě a ve straně se stal D a n z a n , V s r p n u 1924 zahajoval j a k o vedoucí mongolských komunistů III, sjezd Mongolské n á r o d ní strany. V prflběhu sjezdu se však n e p o h o d l s delegátem Kominterny Rinčinem a prý i dost o p o n o v a l závěrečné sjezdové rezoluci "o dalším utuženi přátelství mezi M o n g o l s k é m a S S S R " . Proto byl na konci sjezdu, který zahajoval, zbaven funkce, o d souzen a zastřelen. Celou bleskovou operaci řídili podle očitých svědectví Rinčin a sovětský velvyslanec v M o n golsku Vasiljev. Po sjezdu následovala velká čistka, ve které byla do konce roku 1924 popravena většina původních revolucionářů. Někteří byli odvezeni d o S S S R a p o p r a v e n i Stalinem až ve 30. letech. O s u d u svých obětí neunikl n a k o n e c ani Rinčín. fíyl "odvolán do M o s k v y " a později zastřelen. J e d i n ý m z původní revoluční garnitury, k d o přežil všechny čistky a Časem d o k o n c e upevnil svou moc, byl " m o n g o l s k ý Stalin" maršál Č o j b a l san. Nejdříve o r g a n i z o v a l t a j n o u policii, později se stal vrchním velitelem a r m á d y , ministrem vnitra a v roce 1939 p ř e d s e d o u vlády. Své hypoc h o n d r i c k é neduhy si nechal léčit ve vlastním obřím s a n a t o r i u , postaveném v p s e u d o a n t i c k é m stylu na předměstí U l á n b á t a r u . Stalin jej měl o p r a v d u rád. S n a d p r o t o také Č o j b a l s a n zemřel až v r. 1952. navíc p ř i r o z e n o u smrtí. 12
zjistí, že j e h o úd nebyl pokryt až po ukončení modlitby, j e h o modlitba zůstává v platnosti. Během denní modlitby je také přípustné pokrýt své tělo a pohlaví travou nebo listy stromů; to je ovšem d o p o ručeno pokud nejsou k dispozici jiné prostředky. N e d o p o r u č u j e se vpustit do mešity dítě, slabomyslnou osobu a n e b o někoho kdo právě jedl česnek. Když n ě k d o usne během modlitby, musí začít od z a č á t k u , pokud si uvědomí, že podřimoval; p o k u d si tím není jist, modlitba je platná. Kašlání, vzdychání a hlasité krkání n e z n e h o d n o c u j e modlitbu. Modlitba však ztrácí platnost, když vyslovíte citoslovce, které má dvě nebo více písmen. Během modlitby se musíte vystříhat n a k l á n ě n í hlavy doleva nebo d o p r a v a , přivíráni očí, svírání r u k o u , plivání, p o h r á v á n i si s vlastním vousem a pohledům na o r n a m e n t y svého prstenu. T a k é se nesmite modlit když jste ospalí. když pociťujete potřebu m o č e n í nebo kálení, a n e b o když máte na sobě příliš těsné ponožky.
Dědicem všech těchto "slavných stránek revoluční historie M o n g o l s k a " je s o u d r u h JumdŽágín C e d e n bal. Je to velký H u s á k ů v k a m a r á d a zvláště P r a h a a Pražský hrad se mu velmi líbí. K d o nevěří historce o D a n z a n o v ě rychlém vzestupu a ještě rychlejším pádu na IN. sjezdu, ať se podívá do sjezdových p r o t o k o l ů . Vyšly na štěstí p r o nás rusky pod názvem "Tretij sjezd Mongolsko) n a r o d n o j partii" v U l á n b á t á r u (dříve Urga) v r. 1924. Jediné co nás může naplňovat jistou nadějí, pokud jde o m o n g o l s k o u bud o u c n o s t , je očité svědectví j e d n o h o velmi p ř e k v a p e n é h o komunisty, j e h o ž j m é n o z bezpečnostních d ů v o d ů vynecháme. M á l o k d e prý existuje tak silný a militantníantisovětísmus n o r m á l ního obyvatelstva, j a k o tam. R a d a lidí m i m o M o n g o l s k o se určitě d o m n í v á , že je t o m u n a o p a k , prý se ale mj. m a sově v z p o m í n á na DŽÍngischána, Batu-chána a Kublaj-chána, kteří kdysi projížděli územím ruských knížat j a k o nůž máslem. Několikrát se prý již znoJídlo a pití vu zableskly krátké mongolské šavle. A na jihu je Cina, kde n a k o n e c žije Mezi Částmi těla drůbeže, zvěřiny, dovíc etnických Mongolů, než v M o n g o l - mácích zvířat a ryb, které smíte jíst, ské lidové republice, je patnáct části, které jsou zakázány: Jiří Kotas krev, výkaly, penis, pochva, děloha, žlázy, varlata, m o z e č e k , h y p o f ý z a , n e r vy na o b o u s t r a n á c h páteře, žlučník. j á t r a , měchýř. o k o a látka, která se n a s h r o m á ž d i l a pod pařáty. Když se n ě k d o dopustí s o d o m i e s kraVšechny otištěné výroky j s o u a u t e n - vou, ovcí čí velbloudem, moč a výkatické. Byty vybrány ze tří C h o m e j n i h o ly t a k o v é h o zvířete se s t a n o u nečisté. knih pro francouzské, b r a z i l s k é a a m e - Ani jejich mléko se pak nesmí požívat. rické vydání této zajímavé publikace. Zvíře musí být co nejrychleji zabito a spáleno. K d o s e d o p u s t i l sodomie, m u • • o sí majiteli zaplatit cenu za poražené Vůdcové naší země byli tak hluboce dobytče. ovlivněni z á p a d n í k u l t u r o u , že d o - Pití vína n e b o alkoholických n á p o j ů konce podřídili čas v naši zemi Času je s m r t e l n ý m hříchem a je přísně zae v r o p s k é m u (Greenwich Mean Time). k á z á n o . K d o k o l i v požívá alkoholické Taková nehoráznost! n á p o j e , zachová si jen část své duše, část, která je d e f o r m o v a n á a o d p o r n á . Modlitby Je pak proklet B o h e m , j e h o a r c h a n d ě Když m u ž během modlitby zjistí, že ly, j e h o p r o r o k y , j e h o věřícími. M o d jeho úd není pokryt, musí ho o k a - litby t a k o v é h o člověka jsou Bohem mžitě přikrýt. P o k u d by to trvalo pří- o d m í t á n y po čtyřicet dní. V den poliš d l o u h o , musí se přestat modlil a sledního s o u d u j e h o obličej zčerná, začít úplně od začátku. P o k u d ovšem jazyk mu bude viset z úst, sliny mu
Citáty Ajatolly Chomejniho
potečou »a prsa a on sám zůstane na- hem období předepsané abstinence {půst o Ramadánu), nesmí se modlit věky žízni V. dokud má na sobě stopy souložniho O močení a kálení potu. Jestliže stránka koránu anebo kus paP o ž a d u j e se, aby každý při močení čí píru se jménem Boha Či Proroka spadkálení zakryl své přirození před všene do záchodu, je naprosto nutné to mi dospívajícími osobami, i před svýodtud vytáhnout, i kdyby to bylo námi sestrami nebo před matkou, i před kladné. V případě, že se to nepodaří, všemi slabomyslnými osobami a děttakový záchod se nesmí znovu použít, mi, které jsou příliš mladé, aby takodokud není naprosto jisté, že ten kouvým věcem rozuměly. Manželé se však sek papíru neshnil. nemusejí jeden před druhým zakrýval. Neni podstatné, čím se přirození Omývání zakryje: vlastní ruka postačí. Močeni a kálení je zakázáno na Čty- Při omývání si musíte umýt i krátké řech místech: ve slepých ulicích (bez chlupy po celém těle, ale doporučuje povolení těch, kteří v nich bydlí), na se omýt i ty nejdelši chlupy. Chcete-li pozemku lidí, kteří k tomu nedali sou- si umýt konečník ve veřejných lázních, hlas, v místech bohoslužby a na hro- musíte napřed požádat majitele o soubech věřících - pokud tak ovšem neči- hlas. 1 když během omývání močíte níte, abyste je záměrně urazili. nebo vypustíte větry, zůstává celý riNení zapotřebí utírat si řiťtřemi kame- tuál v platnosti. ny nebo třemi kusy látky: jeden kámen Pokud během pohlavního styku penis či jeden kus látky zcela postačí. Po- pronikne d o vaginy nebo mužského kud se ovšem utřete kostí nebo něja- konečníku, ať už úplně anebo jen po kým posvátným předmětem, j a k o na- kroužek po obřízce, oba partneři se příklad papírem, který má na sobě slanou nečistí, byť ještě nejsou v pujméno Boha, nesmíte v t o m t o stadiu bertě, O b a musejí tedy provést omýváříkat modlitby. ni. Pro močení či káleni se d o p o r u č u j e Pokud si m u í myslí, že nepronikl do p odře pji'out si v izolovaném mistě. ženské pochvy dále než po kroužek Také je vhodné vstoupit do takového po obřizce, omývání není nutné vykomisla levou nohou a opustit je pravou nat. nohou. Během vyprazdňování se vy- Pokud muž. smilní se zvířetem - Bůh hýbejte dřepění proti větru, na veřej- ho před tím ochraňuj! - a cjakuluje. je ných místech anebo pod ovocným nutné vykonat obřad omývání. stromem. Také při tom nejezte, ne- Muž, který ejakuloval a ještě se nelelkujle a nemyjte st řiť pravou omyl, musi se vystříhat těchto devíti rukou. A nakonec, nesmíte při tom činností: jídla, pití, čteni více než sedmluvit, pokud k tomu ovšem nejste mi veršfi koránu, přenášení koránu, donuceni nebo nemluvíte k Bohu, spaní, barvení vousů hennou, mazání Doporučuje se nezadržovat potřebu těla tukem nebo olejem a dalšího soumočení či kálení, zvláště když to bolí. ložení. Pokud byl muž vzrušen jinou ženou O čistotě a nečistotě. než svou vlastní a přesto souloží se Z n á m e jedenáct nečistých věcí: moč, svou manželkou, je vhodnější, aby se výkaly, sperma, kosti, krev, psy, pra- nemodlil, pokud sc při tom potil. Posata, muže a ženy, kteří nejsou Moha- kud ovšem souloží nejprve s vlastní medány, víno, pivo a pot velblouda, manželkou a pak teprve s jinou ženou, pojídajícho výkaly. m ň že se modlit, i když je ještě s poceMoč a výkaly člověka a každého zví- ný. řete, jehož krev stříká při otevřeni tep- Mimo omývání, která j s o u naprosto ny, jsou nečisté. Mušince a trus komá- nutná, je ještě řada jiných omývání, rů Či d r o b n é h o hmyzu, jehož krev ne- která jsou doporučena, abychom tim stříká, jsou však čisté. potěšili Boha. Jsou to: Omývání vyVíno a ostatní opojné nápoje jsou ne- konané ženou, která použila parfému čisté, avšak opium a hašiš nikoliv. pro jiného muže než svého manžela: Pot muže, který právěejakuloval, není omývání muže. který usnul v opilství; nečistý. Doporučuje se však, aby se tak omýváni muže či ženy, kteří během d l o u h o nemodlil, dokud jeho tělo či úplného zatmění (ať slunce Či měsíce) šatstvo ohsahuje stopy takového potu. zapomněli odříkat modlitby; Pokud muž souložil sc svou ženou bě- omývání osoby, která byla přítomna
pověšení trestance odsouzeného k smrti. Pokud ovšem tato osoba byla při popravě proti své vůli, není třeba se omývat. Půst Pokud při souloži penis pronikne d o vaginy jen po kroužek obřízky anebo nedojde-li k ejakulaci, půst není přerušen. Pokud muž souloží, protože zapomněl, Že je doba půstu, nebo přinutili ho někdo k souloži, jeho půst nebyl přerušen. Jestliže si během souložení vzpomene, že je zrovna půst, musí okamžitě přestat. Použití klystýru, a to i z léčebných důvodů, znamená přerušení půstu. Použití Čípků neni zakázáno. Je však lepši nepoužívat čípků s opiem. Když někdo při záchraně tonoucího ponoří hlavu pod vodu během půstu, jeho půst je neplatný, i když jinak toho tonoucího nešlo zachránit. Pokud se vám během půstu dostane moucha do úst, nemusíte ji vytahovat, je-li už příliš daleko. Je nutné ji vyndal, pokud zůstane v ústní dutině. Když se přitom pozvracíte, půst je neplatný. Ženy v menstruačním období Dá-li se počet dni menstruačního období dělit třemi, manžei, který se ženou souložil během prvních dvou dní, musí zaplatit ekvivalent 18 nochodů (pozn.: asi 3 gramy) zlata chudým; 9 nochodů, stalo-li se tak během třetího a Čtvrtého dne; 4 a půl nochodů, došlo-li k aktu během posledních dvou dnů. Jestliže došlo ke změně ceny zlata mezi časem soulože a časem placeni, počítá se kurs zlata v den platby. Když si muž během soulože povšimne, že žena začala menstruovat, musí ihned přestat. Pokud nepřestane, musí dát almužnu chudině. Nemůže-li si dovolit almužnu, musí dát aspoň nějakou maličkost žebrákovi. Když si nemůže dovolit ani to, musí poprosit b o h a o odpuštění. O manželství a cizoložství Žena může náležet muži dvěma způsoby: trvalým manželstvím anebo dočasným manželstvím. V druhém případě musí být výslovně řečeno, o jaké období jde, zda jde o jednu hodinu, jeden den, měsíc, rok či více. Pokud žena po uzavření manželství pozná, ž.e manžel trpí duševní chorobou, že je eunuch, impotent nebo měl 13
potečou na prsa a on sám zůstane n a - hem o b d o b í předepsané abstinence pověšení trestance o d s o u z e n é h o k (půst o R a m a d á n u ) , nesmí se modlit smrti. P o k u d ovšem t a t o osoba byla věky žizniv. d o k u d má na sobě stopy s o u l o ž n í h o při p o p r a v ě proti své vůli, není třeba O močení a kálení se omývat. potu. Jestliže s t r á n k a k o r á n u a n e b o kus p a Požaduje se, aby každý při močení či Půst píru s e j mé ne m Boha či P r o r o k a spadkálení zakryl své přirození před všene do z á c h o d u , je n a p r o s t o n u t n é to P o k u d při souloži penis p r o n i k n e d o mi dospívajícími o s o b a m i , i před svýodtud v y t á h n o u t , i kdyby to bylo ná- vaginy jen po kroužek obřízky a n e b o mi sestrami n e b o před m a t k o u , i před kladné. V případě, že se to nepodaří, ncdojde-li k ejakulaci, půst není převšemi slabomyslnými o s o b a m i a děttakový záchod se nesmí znovu použit, rušen. mi, které jsou příliš mladé, aby takod o k u d není n a p r o s t o jisté, že ten k o u - P o k u d muž souloží, protože zapovým věcem rozuměly. Manželé se však sek papíru neshnil. mněl, že je d o b a půstu, n e b o přinutinemusejí jeden před d r u h ý m zakrýli ho n ě k d o k souloži, j e h o půst nebyl vat. Není podstatné, čím se přirození Omývání přerušen. Jestliž.e si během souložení zakryje: vlastni ruka postačí. Močeni a kálení je z a k á z á n o 11a čty- Při omývání si musíte umýt i krátké vzpomene, že je zrovna půst, musí řech místech: ve slepých ulicích (bez chlupy po celém těle, ale d o p o r u č u j e o k a m ž i t ě přestat. povoleni tČch, kteří v nich bydlí), na se omýt i ty nejdelší chlupy. Chcete-li Použití klystýru, a to i z léčebných pozemku lidí. kteří k t o m u nedali sou- si umýt konečník ve veřejných lázních, d ů v o d ů , z n a m e n á přerušení půstu. hlas, v místech bohoslužby a na hro- musíte napřed požádat majitele o sou- Použití ěípků není z a k á z á n o . Je však bech věřících - pokud tak ovšem neči- hlas. 1 když během o m ý v á n í močíte lepší nepoužívat čípků s opiem. Když níte, abyste je z á m ě r n ě urazili. n e b o vypustíte větry, zůstává celý ri- n ě k d o pří záchraně t o n o u c í h o p o n o ř í hlavu pod vodu během půstu, j e h o Není zapotřebí utírat si řiť třemi k a m e - tuál v platnosti. půst je neplatný, i k d y ž j i n a k t o h o tony n e b o třemi kusy látky: jeden kámen P o k u d během pohlavního styku penis n o u c í h o nešlo zachránit. Či jeden kus látky zcela postačí. Po- pronikne do vaginy nebo m u ž s k é h o kud se ovšem utřete kostí n e b o něja- konečníku, ať už úplně a n e b o jen po P o k u d se vám během půstu d o s t a n e kým p o s v á t n ý m p ř e d m ě t e m , j a k o na- kroužek po obřízce, oba partneři se m o u c h a d o úst, nemusíte ji v y t a h o v a t , příklad papírem, který má na sobě stanou nečistí, byť ještě nejsou v pu- je-li už příliš daleko. Je n u t n é ji j m é n o Boha, nesmite v t o m t o stadiu bertě. O b a musejí tedy provést o m ý v á - vyndal, p o k u d zůstane v ústní dutině. Když se přitom pozvracíte, půst je neříkat modlitby. ni. Pro močení či kálení se d o p o r u č u j e P o k u d si muž myslí, že nepronikl d o platný. p o d ř e p n o u t si v izolovaném místě. ženské pochvy dále než po kroužek Ženy v menstruačním období T a k é j e v h o d n é vstoupit do t a k o v é h o po obřízce, omývání neni nutné vykomísta levou n o h o u a opustit je pravou nat. Dá-li se počet dní m e n s t r u a č n í h o obn o h o u . Během v y p r a z d ň o v á n í se vy- P o k u d muž smilní se zvířetem - Bůh dobí dělit třemi, manžel, který se žehýbejte dřepění proti větru, na veřej- ho před tím o c h r a ň u j ! - a ejakulnje, je nou souložil během prvních d v o u dní, ných místech a n e b o pod ovocným nutné vykonat obřad omývání. musí zaplatit ekvivalent 18 n o c h o d ů s t r o m e m . Také při tom nejezte, ne- Muž, který ejakuloval a ještě se ne- (pozn.: asi 3 gramy) zlata c h u d ý m ; lelkujte a nemyjte sí řiť pravou omyS, musí se vystříhat těchto devíti 9 n o c h o d ů , stalo-li se tak během třerukou, A nakonec, nesmíte při tom Činností: jídla, pití. čtení více než sed- tího a čtvrtého dne; 4 a půl n o c h o d ů , mluvit, p o k u d k t o m u ovšem nejste mi veršů k o r á n u , přenášeni k o r á n u . došlo-li k aktu během posledních dvou donuceni n e b o nemluvíte k Bohu. Spaní, barvení vousů h e n n o u , m a z á n í dnů. Jestliže došlo ke změně ceny zlaD o p o r u č u j e se nezadržovat potřebu těla tukem n e b o olejem a dalšího sou- ta mezi č a s e m s o u l o ž e a č a s e m placení, močení či kálení, zvláště když to bolí. ložení. počítá se kurs zlata v den platby. P o k u d bvi muž. vzrušen jinou ženou Když si muž během soulože povšimne, O čistotě a nečistotě. než svou vlastní a přesto souloží se že žena začala m e n s t r u o v a t , musí Z n á m e j e d e n á c t nečistých věcí: moč, svou m a n ž e l k o u , je vhodnější, aby se íhned přestat. P o k u d nepřestane, muvýkaly, s p e r m a , kosti, krev, psy, pra- nemodlil, p o k u d se při t o m potil. Po- sí dát a l m u ž n u chudině. Nemůže-li si sata, muže a ženy, kteří nejsou M o h a - kud ovšem souloží nejprve s vlastní dovolil a l m u ž n u , musí dát a s p o ň nějam e d á n y , víno, pivo a pot velblouda, m a n ž e l k o u a pak teprve s j i n o u ženou, kou maličkost žebrákovi, Když si nep o j i d a j í c h o výkaly. může se modlit, i když je ještě spoce- může dovolit ani to, musí poprosit boha o odpuštění. MoČ a výkaly člověka a k a ž d é h o zví- ný. řete, jehož krev stříká při otevření tep- M i m o omývání, která jsou n a p r o s t o O manželství a cizoložství ny, j s o u nečisté. M u š i n c e a trus k o m á - n u t n á , je ještě řada jiných omývání, rů či d r o b n é h o hmyzu, jehož krev ne- která jsou d o p o r u č e n a , a b y c h o m tím Z e n a může náležet muži dvěma z p ů s o stříká, jsou však čisté. potěšili Boha, J s o u to: O m ý v á n i vy- by: trvalým manželstvím a n e b o d o č a s Vino a ostatní o p o j n é n á p o j e jsou ne- k o n a n é ženou, která použila p a r f é m u ným manželstvím. V d r u h é m p ř í p a d ě čisté, avšak o p i u m a hašiš nikoliv. pro j i n é h o muže než svého manžela; musí být výslovně řečeno, o j a k é obPot muže, který právě cjakuloval, není o m ý v á n í muže. který usnul v opilství; dobí jde, zda j d e o j e d n u h o d i n u , jeden nečistý. D o p o r u č u j e se však, aby se tak o m ý v á n í muže či ženy, kteří během den, měsíc, rok či více. d l o u h o nemodlil, d o k u d j e h o tělo či úplného zatměni (ať slunce či měsíce) P o k u d žena po uzavření manželství šatstvo o b s a h u j e stopy t a k o v é h o p o t u , zapomněli odříkat modlitby; p o z n á , že manžel trpí duševní c h o r o P o k u d muž souložil se svou ženou bě- o m ý v á n í osoby, která byla p ř í t o m n a bou, že je e u n u c h , impotent n e b o měl 1S
odňata varlata, může požádat o anulováni manželství. Když muž spáchá cizoložství s někým jiným než se svou tetou, doporučuje se, aby se neženil s dcerou řečené ženy. Pokud muž spáchá homosexuální akt se synem, bratrem nebo otcem své žený, jeho manželství zůstává v platnosti. Žena, která vstoupila d o trvalého manželství, nemá právo vycházet / domu bez manželova svolení. Musí mu být d o m a k dispozici a připravena ke splnční jakéhokoliv jeho přání. Pokud je mu naprosto poddána, manžel se musí postarat o její potravu, oblečení a ubytováni, a ť k tomu má Či nemá prostředky. Důrazné se doporučuje, aby dívka byla provdána jakmile dosáhne puberty. Jedním z mužových požehnání je, když jeho dcera zažije první menstruaci nikoli v domě svého otce. ale v domě svého manžela. Je v hodné, a by kojná byla pravověrná. inteligentní, skromná a pohledná. Není ovšem vhodné, aby byla slabomyslná, nevěřící, ošklivá, a n e b o měla špatnou povahu. Není také možné vybrat sí j a k o kojnou osobu s nemanželským dítětem. Připravil V. Táborský U k á z k y z e i z o j a z y č n é h o slovníku album náraz na hliníkovou stěnu amatér žádost o soulož na asfaltu aleismus o d p o r k pití ěaje Aurora výkřik hanáckého budovatele ropovodu, že mu spad) na nohu materiál bigotní deska s nahrávkou Karla Gotta na obou stranách bonifikace s o u l o ž e n í za b o n y Gaskoněc konec plynovodu interiér pes na doma investovali vložit d o vesty kopějka doprovázející zpěvačka manažer Mojžíšův pokyn na poušti Pacifik amputace horního údu pakostnice poslední slova Mistra J a n a Husa silikon dotaz na árijský původ silikóza prostředek k zesílení poprsí Stenograf zapisovač vzdechů oznámení panu KlionoSyndetikon vi. že mu přichází syn 14
šestinedělka trepanace vitalismus voliéra
žena, která neumí dělit šestí objednávka tří panáků na Hané cílevědomé směřování d o Vlach vláda hlupců •
Q
•
Ivan Skála MA SIBIK Má léta letí j a k o chmýří, jak vody soutěskou, jak prám. Nikdy jsem nebyl na Sibiři. Jen z obrázků jí znám, ji znám. Nikdy jsem nebyl na Sibiři, ale mé sny, mé sny tam míři... (Tvorba, říjen 1979) (Socialistické zřízení, jak známo, mnohdy mění sny ve skutečnost.) "(Hec" exilové normalizační vyhlášky Časopis Listy uvedl, že "duchovním otcem" směrnice č. 58 z Í6. března 1977, podle které se upravují vztahy Č S S R k občanům, kteří odešli d o exilu je plukovník StB Miroslav Vaněk. V prosinci 1976 byl Miroslav Vaněk jmenován novým šéfem konsulárního odboru Federálního ministerstva zahraničních věcí. M. Vaněk byl po mnoho let náčelníkem odboru URAN na ministerstvu vnitra a měl na starosti uranový průmysl Československa a přidružená "zařízení" pro tisíce vězňů. J e h o role v srpnu 1968 byla popsána v knize Historického ústavu ČSAV "Černá kniha". Výcvik teroristů Constantino Belluscio. italský protiteroristický expert, sdělil italskému deníku II Tempo, že základny v Iráku a Československu slouží k výcviku italských Rudých brigád a západoněmeckých extrémistů j a k o součást sovětského plánu narušování klidu v západní Evropě. Belluscio, který je laké vedoucím vládního úřadu pro bezpečnost a veřejný pořádek, řekl, že nejméně Čtyři hlavni italští teroristé a více než dva tucty jejich spolupracovníků byli cvičeni v přísně tajných základnách blízko Karlových Varů a Doupova, O b a výcvikové tábory byly založeny čs. ministerstvem vnitra a sovětskou tajnou službou.
Zářný příklad Podle zpráv kanadského tisku, montrealská firma českého velkoprůmyslníka T. Velana "Velan Engineering Ltd." zrušila zbytek již sjednaného prodeje speciálních ventilů v hodnotě 5 miliónů dolarů pro Sovětský svaz. Velan Engineering Ltd. je jedním z největšich výrobců ventilů, které slouží pro použiti v atomovém průmyslu, petrochemii a námořnictvu (zejména při konstrukci ponorek). Po okupaci Afghánistánu kanadská vláda podniká mnohá opatření v souladu s akcemi zemí svobodného světa (např. zastavuje rozšíření půjčky Sovětskému svazu v hodnotě 500 miliónů dolarů). T o m Velan prohlásil, že jeho firma (která dosud prodala Sovětskému svazu od roku 1972 ventily za 30 miliónů dolarů) učinila rozhodnut! nikoliv jen na základě vládního rozhodnuti, ale v souladu s protisovětským cítěním vzniklým p o okupaci Afghánistánu, jež může obchod stavět clo špatného světla a činit jej rískantnim. Rozhodnutí firmy Velan Engineering Lid. udalo zářný příklad i ostatním průmyslníkům českého a slovenského původu, kteří mnohdy oddělují své politické postoje od obchodních. L.K. Pozn, red. Časopis Západ rád nekompromisním obchodníkům uveřejní inzerát, který zároveň může podpořit vydávání časopisu. Informace vyřizuje administrace časopisu; při zprostředkování nabídneme provizi.
Doplněk k číslu 4 / 1 9 7 9 Doplňujeme, žefeŠný pán rozmlouvající s paní A d inou Mandlovou na struně 22 prosincového č. 4 minulého ročníku je Oskar Krause, zakladatel Galerie Krause v Curychu, kde se setkání s paní Mandlovou přihodilo. V některém z dalších ěisel uvedeme informaci o této Galerii, která má velké zásluhy na propagaci českého a slovenského umění v zahraničí. Na straně 23 stejného čísla časopisu Západ je Václav Hora v rozmluvě s Adinou Mandlovou u příležitosti setkáni se Čtenáři ve Frankfurtu. Václav Hora je zakladatel knihkupectví Dialog, které patří k nej větší in v zahraničí a hraje významnou úlohu v propagaci české a slovenské knižní a jiné kultury. Informaci o knihkupectví Dialog přineseme rovněž v časopise Západ.
Fórum Západu v
Kdo a co se vynořuje v Československu a zde Dostal se mi do rukou pozoruhodný článek Archie Browna, nazvaný Východní Evropa: 1968, 1978, 1998 (Daedalus. Journal of the American Academy of Artsand Sciences, winter 1979). Autor, původem Skot, vyučuje na Oxford University (St.Antony's College) a je autorem řady knih a studií o zemích východního bloku. Jeho referát těží převážně z různých sociologických rozborů a průzkumů veřejného mínění v zemích t.zv. východní Evropy. Máme tu sociology potvrzeno to, co pro mnohé z nás zajisté není žádným překvapcnim. Nový socialistický člověk se nám nevynořuje (technický termín: non-emergence of the new man) ani v jediné ze zkoumaných zemí. Politická socializace (ve volném překladu ncsociologa: změna společenských struktur následkem masové identifikace s marxismem) neprobíhá. Příklady z různých zemí názorně dokumentují tento fakt. Tak například průzkum veřejného mínění v Československu v r. 1968 (Vztah Čechů a Slováků k dějinám. Ústav pro výzkum veřejného mínění, ČSAV) ukázal, že osmdesát jedna procent dotazovaných považovalo Tomáše Masaryka za nejobdivuhodnějši postavu národních dějin. (Není třeba připomínal, že v Československu podobné průzkumy mínění bohužel ustaly s r. 1969). Podobně, sedmdesát procent dětí bělehradské střední školy nevědělo, kdo vymyslel marxismus, sedmdesát pět procent pracovníků leningradské továrny přiznalo, že na politické Skoleni chodi z donucení, atd., atd. Charakteristickým znakem současné východní Evropy je tedy propastný rozdíl mezi tím, čemu lidé věří a tím, co hlásá oficiální propaganda. Podle A.Browna, Husákova vláda v Československu je nejméně legitimní a nejméně populárni vládou východní Evropy. Spektrum popularity "vůdců strany a vlády" je ohraničeno extrémy: Tito - Husák. Situace v d nešn i východní Evropě je A.Brownem charakterizována asi takto: Vládnoucí kliky komunistických zemí si uvědomují, že lidu chybí to žádoucí svazácké nadšení a víra v překrásnou komunistickou budoucnost.
Nestačí nutit lid do provolávání hesel a četby oslavných Článků v znormalizovaném tisku. Chybí tu prostě důvěra lidu v systém, který nedodal, co slíbil, K chodu každého hospodářství, každého státu je zapotřebí alespoň minimálni podpory pracujících. V letech sedmdesátých musí komunistické hlavy států hledat řešení problému nedostatečné důvěry vlastního lidu. Způsoby řešení závisí do určité míry na konkrétních podmínkách té které země, ale dají se v podstatě shrnout do tři skupin. a) Využívání národního a národnostního cítěni. T o u t o taktikou se dá vysvětlit povolení návštěvy papeže Jana Pavla H a nákladná přestavba varšavského královského hradu v Polsku, ceremonie kolem navrácení korunovačních klenotů v Maďarsku, kult knížete Vlada a velká snaha o národní "nezávislost" v Rumunsku, atd. Naše "zdravé j á d r o " by chtělo též používat tohoto způsobu řešení (oslavy Karla IV, restaurace historických objektů), ale nejde to. Chybí jim i ta minimální dávka důvěry, které se těší Kádár Či Ceau^escu. Každý ví, že nebýt sovětských tanků, nebylo by "zdravého j á d r a " na pražském hradě. Kromě toho, mátne národy dva (když nepočítáme menšiny) a nacionalismus může být spíše ožehavým problémem, než způsobem řešení. b) Uspokojování materíelních potřeb. Jedním z nejvýraznějších jevti v současné východní Evropě (a obzvláště v Československu, kde národní řešení nefunguje) je ekonomická korupce. Práce na černo, melouchy, rozkrádání, černý trh, šedivý {polooficielní trh, šmelina s valuta mi, stavebním materiálem, atd.) jsou denními jevy. Je zřejmé, že tento stav je při nej menším pasivně podporován představiteli moci. Jednak by neduživé hospodářství bez těchto injekcí asi vůhec nefungovalo, a rovněž je pro systém bezpečnější, když lidé meloitchaří, než když třeba čtou. moc myslí nebo diskutují. Socialistická konzumní společnost vytvořila rovněž novou monstrozitu: socialistického měšťáka, zcela zbaveného jakéhokoliv idealismu, toužícího no věcech, po zboží. Rusové si nut-
nost zvyšování životni úrovně v Československu dobře uvědomili, odtud lze vysvětlit jejich valutovou půjčku počátkem let sedmdesátých. c) Třetí způsob řešeni (dnes hojně uplatňovaný v Československu) je tradičně marxistický. Podpora se vynucuje strachem. Věznění, perzekuce, vyhazov ze zaměstnání, nepřijímání na školy, prostě praxe let padesátých. Malé rozdíly jsou v tom, že se nepopravuje, sledování a odposloucháváni se provádi na vyšší úrovni elektronické techniky a orgánům bezpečnosti přibylo na oportunismu a cynismu. Ukázkou nových metod je vyslýchání prof.dr.Jana Patočky v nemocnici; internace, věznění a perzekuce Václava Havla, hrozby a fyzické násilí vůči představitelům Charty 77, atd. Potud rozbor situace podle A. Browna, doplněný mými komentáři, všichni můžeme snadno souhlasit se závěrem, že nový socialistický člověk se nevynořil a nevynořuje. Potom si však můžeme položit dvě následující otázky: Jaký druh člověka se nám vynořuje v Československu (a obecněji v komunistických diktaturách)? Co může naše exilové zázemí dělat pro "nové lidi" v nesvobodné vlasti? Odpověď na první otázku, alespoň podle mého mínění, záleží dost na tom, je-li člověk optimista či pesimista. Zmíním se o dvou faktech, důležitých pro Československo. Invaze roku 1968 zasadila rozhodnou ránu iluzím o možnostech humanizace a demokratizace komunismu. Dochází rovněž, k tomu, že generace odchovaná komunistickým školstvím (do které sám zapadám) přebírá dnes úlohu rodičů a vychovatelů, 1 když si nemyslím (na rodil od mnoha hlasů v exilu), že tato generace převzala komunistické ideály (viz non-emergence of the new man), je bohužel smutnou pravdou, že v mnoha směrech byla tato generace ochuzena o vzdělání, pravdivé informace (zejména ve vztahu k moderní historii vlastni země), a hlavně o možnost positivní společenské orientace. Nevynořili se komsomolci, aleje dost pravděpodobné, že se nám vynořilo hodně socialistických měšťáků, vulgárních materialistů, cyniků, Svej15
ků, oportunistů. A to je strašák neméně hrozivý než Pavka Korčagin. Odpověď na druhou otázku dávají již řadu let naše vynikající exilová nakladatelství (která nám např. mnohem početnější polský exil závidi) a všichni ti, kterým je jasno, že "formovali jsme se a formujeme na duchovních bytostech a hodnotách" (J.Hutka) Či, že bohužel "nerozhodujeme o tom. kdo nám povládne. ale rozhodujeme komu povládne (E.Kohák). Nemá-li dnes "zdravé j á d r o " kvalifikaci a důvěru národa k tomu, aby apelovalo na národní a duchovní cítění "nových lidí", náš exil ji má. Nemá zatím vůdců formátu T.G.M. (a to je, zdá se mi, problém celosvětový), ale má mnoho talentovaných a svědomitých vlastenců (doufám, že toto slovo se nedočká stejného osudu, jako pojmenování soudruh). O tom, co všechno se v exilu dá dělat se můžeme nejlépe poučil z vlastní národní historie (Komenský, Masaryk. Tigrid a jiní) a dnes i ze stránek tak pestré exilové literatury a časopisů. Tímto bych chtě! zároveň vyzvat k diskusi na téma: Exilové aktivity a boj o zachování našich duchovních a národních hodnot. Leoš Zeman
Svaz kanadských spisovatelů S v a / u Československých spisovateli! Vážení pánové. Svaz kanadských spisovatelů je proti politickému pronásledování spisovatelů v Kanadě nebo jakékoli jíně zemi. Z těchto důvodů protestujeme proti současnému uvězněni několika československých spisovatelů a pokračujícímu postihu a pronásledováni spisovatelů a ostatních intelektuálů ve vaší zemi. Odepřením intelektuální a umělecké svobody tyto akce vaší vlády se neztotožňuji s Helsinskými dohodami, které Kanada a Československo podepsaly. To je také vážnou zábranou zlepšení vztahů mezi Východem a Západem. Posíláme kopii tohoto dopisu kanadské ministryni zahraničí Floře MacDonaldové, a žádáme ji, aby oficiálně upozornila na tyto důležité problémy.
Fejeton Zpráva o setkání s Jeho Blahorodím ťhumý bývá chléb falše, ale potom ústa jeho piskem naplněna bývají Šalamoun Není t o časté a obvyklé si jíl poslechnout sovětského velvyslance. Žíjete-li však v hlavním městě, příležitost vidět a slyšet sovětského velvyslance se čas od času naskytne. A nemusí to být zrovna u příležitosti oslav V Ř S R , kdy masivní dveře sovětských velvyslanectví ve světě se výjimečně otevřou, aby přijaly zdvořilé návštěvníky hostující země, většinou osvědčené vládní zástupce tzv, koktejlového okruhu, a pak takc ty z řady "věrných". Vedle východoevropských diplomatů jsou to příslušníci místního "zdravého jádra", především Členové komunistické strany. V Kanadě být příslušníkem komunistické strany je zvláštní psychopatická osvícenost. Ta se ve volebním období projevuje asi v HHV perně obsazených volebních okrscích "vítězstvím" v podobě necelého \(/( získaných hlasů od lidí obdobně osvícených. Mám na mysli však jiné setkání. Někdy napadne univerzitního profesora, aby pozval sovětského velvyslance, kterého požádá, zda by mohl "informoval" studenty jeho kursu. A lak si pozorný čitatel muže v místních novinách přečíst zapadlou zprávičku, že Alexander jJakovlev bude přednášet na téma "Sovětsko-kanadské vztahy". Pro průměrného Kanaďana je Alexander Jakovlcv jméno neznámé <1 téma neslibující vzrušující záhavu. Přesto se čtenář této zprávy vydá v určenou hodinu do univerzitního přednáškového sálu. aby zjistil, kolik posluchačů Jeho Blaho rodí přiláká a co zajímavého bude povídat.
Pak velvyslanec po vyjmutí připravených stránek si rozšafně dá ruku do kapsy nežehlených kalhot a ujme se předčítání. Jeho Čtení se dá rozdělit do tři kapitol: odzbrojení. Helsinská dohoda a sovětsko-kanadské v/tahv. Čtení s ryzím ruským přizvu ke m je monotónní, a lak posluchač, pamatující obdobné proslovy si zavzpomíná na doby prožité v jiném hlavním městě, na štěstí pozvolna zapomenulé. Pro kanadského studenta je to trochu nezvyklý poslech, protože se liší od podání novin, které si ten den přečetl. Nicméně projev hýří ubezpečováním o nejlepších úmyslech Sovětského svazu, slovo mír je používáno s frekvencí téměř náboženskou. Poněkud nejasné jsou p o z n á m k y o "určitých kruzích", kterc toto vše chtějí zhatit. Posluchač si však oddychne když velvyslance cituje americké holubičky jako je senátor MeGovcrn. s kterém podle páně velvyslancova mínění sc lze plně ztotožnil napr, v otázce odmítnutí instalaci raket v západní Evropě, které jsou ohrožením míru. Pan velvyslanec ale úplně zapomene připomenout sovětské rakety, protože sovětští vojáci chodí ve východní Evropě asi s holýma rukama. Vysvětlení Helsinských dohod je také jasné a nemělo by nikoho nechat na pochybách o nejlepších úmyslech SSSR, i když pan velvyslance blahosklonně připouští, že hodnoty na Západě a Východě jsou trochu odlišné. Do podrobností se však nepouští. Nešetři však statistikou Posluchače omračuje čísly / oblasti kultury. Například kolik západních knih je vydáváno a filmů je promítáno v Sovětském svazu, A přitom se ptá jak je možné, že tak mizivý poěel sovětských knih a l ihnu je na západním trhu. Není slušné přerušoval a také nápověda v tomto případě nepracuje, aby odpověděla protiotázkou. kdo tato "vynikající" sovětská díla bude nejen číst, chodil se díval na velkofilmy, ale hlavně kdo bude tuio ztrátovou kulturu platit.
Návštěvnost je chabá: asi 20 studentů, 10 pozvaných profesorů a 10 "ostatnich", v uvozovkách proto, že se může jednat Stejnou mírou o příslušníky KGB, kanadské "jí/dni", či zájemce / řad veřejnosti. Velvyslanec je králce představen, pár lidí způsobně zatleská včetně dvou "poradců", kteři sedí poblíže a kteří v průběhu "přednášky"a "otázek a odPo přečteni posledního listu připrapovědí" napovídají svému představeSrdečně, vené "přednášky", kierá se jen kosmenému, jednak s pomocí anglických vý.lunc Callwood, předseda razů a také v ruštině k upřesnění před- ticky liši od obdobných úvah moskevské Pravdy, sc pan velvyslanec podčmětu hovoru.
16
kuje. Nyní však dojde k překvapivé servilnosti ze strany ustaraného profesora. který celou akci zorganizoval. Profesor oznamuje, že J e h o Excelence se uvolila odpovědět na případné otázky. Vystrašeně si však klade otázku, 7,ď a mezi přítomnými není nikdo od tisku a tudíž nabízí velvyslanci, že bude-!i si přál, přednáška, j a k o ž i otázky a odpovědí budou zakázány publikovat. Když velvyslanec překvapeně neodpovídá, profesor se podbízí, že možná jen přednáška bv se mohla povolil k citování. V takto vzniklé situaci profesora osvobodí velvyslanec, který po r> letech pobytu v Kanadě přeci jen se poučil o demokratických možnostech a svobodách lišku. Vysvobodí tedy ztrapnělého profesora blahosklonným konstatováním, že snad se může povolit všechno, protože stejné se tomu nedá zabránit. A lak profesor, narozený v demokratickém státě, si ulehčené oddychne, jak situace byla lehce vyřešena představitelem nedemokratické země. Většina otázek z řad studentů je slabé úrovně, dávající tušit povrchní průpravu naivním profesorským sborem a životni zkušenost, založenou na bezstarostnosti jejich mládí. Ostatně pan velvyslanec je vybaven arsen á lem propagandy, znající odpověď na každou otázku, bvť i obrácenou než by posluchač očekával. Pomocníkem je opět pan profesor, který v některých nebezpečně začínajících otázkách zasáhne s podotknutím, že otázka sc nevztahuje k předmětu hovoru. A lak jediným překvapením pro pana velvyslance je dotaz od přítomného Čecha k "dočasnosti" pobytu sovětských vojsk v Československu. (Přednáška sc konala ještě před "pomoci" Afghánistánu). T o byl jediný okamžik, kdy velvyslance ztratil úsměv na tvári a asi 15 vteřin času na odpověď. Ubezpečil však. že po odchodu amerických vojsk /e zapadni Evropy. Sovětský svaz je více než ochoten okamžitě stáhnout všechny své vojáky, kteří jsou umístěni ve východoevropských státech. Byla to také poslední otázka a odpověď večera, ukončeného poplašeným profesorem. Náladu opět pozvedl v závěrečném poděkování bývalý kanadský velvyslanec v Sovětském svazu, který bvl pro tento účel pozván. Bývalý velvyslanec potvrdil, že nic nezapomněl ze svého diplomatického umění. Děkoval za krásnou přednášku, za čas, který si sovětský velvyslanec udělal, s něhou
vénou v Sovětském svazu a cestbvání, které mu bylo umožněno a které lak miloval. Sovětský velvyslanec a poradci se opět široce usmívali, prostě byla to náramná pohoda. Tato se jistě ještě zlepšila během pozvání na zapití "do dna" pro úzký kruh pozvaných. A tak pisatel by si pro příští setkáni s panem Velvyslancem přál. aby tam přišlo i pár lidí. kteří by položili panu velvyslanci několik zajímavých otázek zasvěcenějšího rázu a setrvali s ním tak v "srdečném a oboustranně prospěšném rozhovoru". Možná pak. že studenti i pan profesor si obohatí a poopraví své znalosti o životní zkušenosti. které jsou rozdílné od mystifikujících názorů J e h o Biahorodí. Miloš Šuchma Kresba Olaf HaneI
tických knih Buďte veselí!/ Už nikdy víc!" Skvorcckčho verše uchvacují ryze mladou bezprostředností "...Jsou možná milióny chvilek pro něž žijeme/ A snad ¡jakási p r á c e a j a kési úkoly Množství setkáni hovorů úsměvů A karetních partií/ Lahví vína a knih a polibků..." a jsou pozoruhodným dokladem autorovy schopnosti definovat sebe sama způsobem charakterizujícím generace dvacetiletých: "...Toto je můj život Více otázek než odpovědí/ Každá záhada nakousnutá Ale nezoufejte!/ Přijde léto přijdou bilé plovárcnské d n y ' Pak zase deštivá odpoledne karty a gramofon ' Tanec a krátké okamžiky lásky..." U všech, kteři ještě nadobro nezapomněli, evokuje tato poezie jejich vlastní mládí. A v tom je také patrně základní význam Skvoreckého poezie, v níž intenzita básnického vyznáni dosahujícího obccnč platných výpovědí přerůstá onu konkrétní Časovou determinaci daného syžetu, takže Čtenáři je posléze jasné, že "Nezoufejte!" je mnohem víc, než jenom básnický dok u m e n t . jed iné generace v jistém dějinném období. Autor sám pak naštěstí nezestárnu! ani vc svých později slavných románech a prózách, v nichž jsou obsaženy snad všechny relevantní motivy jeho básnické prvotiny.
Skvoreckého "Nezoufejte!" jakož i jeho další "čistě jazzová" poezie viz např, "Óda na Evu Fitzpilarovou" nebo "lilues libeňského plvnojemu" (v A L M A N A C H U Č E S K É ZAH R A N I Č N Í ' POEZIE 1979 - PrnD). opravňují k závěru, že kdyby se autor "Zbabělců" nebýval stal slavným prozaikem a věnoval sc jenom poezii, byl bv dnes neméně ceněným básníkem. ALE N E Z O U F E J M El Proslýchá se, Nezoufejte že Josef Škvorecký připravuje do První básnická sbírka autora, který tisku další sbírku svvch básni, která patři k najznámejším postavám české vyjde v edici POEZIE M I M O DOliterární prózy po cjruhé světové vál- MOV možná již koncem tohoto roku. ce. obsahuje prvou část rozsáhlé, doŠKVORECKÝ: "NEZOUsud nikdy nepublikované stejnojmen- JOSEF pouhých né básnické skladby, vzniklé kolem FEJTE!" Básně- Nákladem vvšhi ť edici POEZIE roku 1946. Čtenář nemusí být zrovna 350 vúisků fíOMbV(Red.D.Sirož) Max odborníkem, aby poznal, že ve Skvo- MIMO Wdnner Sir. 3J H000 Mduchen 50 rcckého básnické tvorbě je mnohem více poezie, než sám autor připouští IV. Gerpiany. Milan Kubeš vc svém až příliš skromném úvodu ke své básnické knížce. Jeho poezie je inspirována Walt Whitmanem a Rudé právo píše, že v roce 1968 stálo jazzem, zážitkem první okupace a to- Československo na samém okraji netálního nasazení, viděného dvacetile- dozírné propasti, ale od té doby prý týma očima: "...Více než totálni nasa- udělalo rázný krok kupředu. zení mě rozčilovaly zákazy surrealis- Kde vlastně tedy Československo je? 17
Interview Západ hovoří
s Ajou Vrzáňovou
A ja Vrzáňová patří bezesporu mezi nejúspěšnější československé poválečné sportovce. Byla ne/lepší československou krasobruslařkou, miláčkem diváků a dvakráte vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání titulu mistryně světa v roce 1950 v Londýně se nevrátila zpět do vlasti. Stala se jednou z nejvetších
krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1968 skončila sportovní kariéru a vlastní spolu s manželem Pavlem Steindlerem v New Yorku jednu z nejelegantnějších restaurací. Pro časopis Západ s Ajou VrzáňovouSteindlerovou v New Yorku rozmlouvala Olga M ar li nová.
Západ: Jak jste se dostala k bruslení a jaké byly Vaše začátky'.' Vrzáňová: Začalo to všechno když mi bylo Šest let, v Praze na Zimním stadiónu. Maminka byla dobrá lyžařka a dala mě učit lyžovat, když mi byly dva roky. Potom začala válka a nemohli jsme jezdit do Krkonoš, tak maminka chtěla pro mne najít nový sport. M a m i n k a si myslila, že bruslení je velice zdravý sport. Protože jsme žili v Praze, a měli jsme tam Zimní stadión (v té době otevřený), začala jsem bruslit. Ze začátku mč to vůbec nebavilo, nebyla jsem si na bruslích jistá. V té době už jsem dobře lyžovala, nebála jsem se, jezdila jsem rychle a chtěla jsem v t o m pokračoval. Moc ráda jsem lyžovala, ale bruslení byla hrozná otrava, stále do kolečka do kola. neuměla jsem žádné skoky ani figury, a tak první sezóna přešla bez úspěchu. Druhá sezóna už byla lepší; maminka uměla bruslit a naučila mě pár malých skoků, piructku. trojku a obrat - a najednou sc mi to začalo líbit. Když mi 18
bylo osm let, vyhrála ,jsem závody ve volné jízdě pro děti do dvanácti let nad děvčetem, které bylo nejstarší a nejlepší. To začalo mou kariéru. Dostala jsem malý pohárek, který jsem přinesla do školy a chlubila jsem se k a m a r á d k á m . Potom už každá sezóna byla lepší, v klubu říkali, že mám talent, a tak mč maminka zapsala do BKVS (Bruslařský Klub Vysokoškolského Sportu). Byly (o těžké začátky v době války a za protektorátu. Bruslily jsme od půl šestc ráno a jen pod jednou lampou; kdo přišel dřív, dostal led pod lampou. Byla strašná zima, byly jsme nabalené, šálu přes nos, v botech noviny - a pomalu jsme kroužily pod tou jednou lampou. Musilo to vypadat směšně, a lidé, kteří chodili přes most do práce, si asi myslili, že jsme se zbláznily. Byla to jediná možnost, jak doslat čistý led, protože hokejisté (LTC), naše konkurence, přicházeli už v půl deváté. Bylo lo těžké vstával před pátou ráno a moc často se mi ncchtčlo. Dokázala
jsem to jen proto, že maminka stála za mnou, pracovala se mnou a stále mě podporovala. Myslím, Že každý úspěšný člověk má za sebou někoho, kdo za nim stojí a kdo mu pomáhá, buď otce nebo matku, nebo irenéra a d o b r é h o přítele, l ak mnoho dokázat sám, to nejde. Ale já jsem také měla ctižádost, kterou každé dítě nemá. Velmi mě to bavilo vyhrát a být první každý rok dokázat víc. Vyhrála jsem "Nováčky", přišlí rok "Juniorky". Potom jsem vyhrála první mistrovství Československa v roce 1946 a znovu vc všech následujících létech až do roku 1950. Byly jsme vždy t ř i - J i ř i n a Nekolová, Dáša Lerchová a já, říkali nám trojlístek. Jiřina Ne kolová a Dáša Lerchová se střídaly na druhém a třetím místě, ale já jsem byla vždy mistryní Československa, až do té doby, kdy jsem odjela. Západ: J a k é vzory jste měla v krasobruslení? Vrzáňová: Ze začátku jsem neměla žádné vzory, až později. Vyrůstala jsem za války a Sonju Henie jsme ještě
neviděli, Později během války k nám jezdila Vídeňská Revue, v které vystupovala Rakušanka Lva Pavlíková. Bvla to amatérka, asi o pět let starší než já, měla velký elán a krásnou volnou jízdu. Dělala ohromný "axelpausen" - jeden a půl obratu ve vzduchu: já jsem se na ní často dívala a hodně jsem od ní okoukala. Potom jsem se s ní setkala na mistrovství světa v Paříži v roce 1949 a Evu jsem porazila... Bylo to ještě větší vítězství, protože jsem porazila někoho, kohojsern dříve obdivovala. Zajímavé bylo, žc kdyžjsem už po povinné jízdě vedla o 32 bodů. Eva se z toho zhroutila a vzdala se závodů pod záminkou, že s e j i poškodila brusle, Nemohla se smířit s tím, že jsem o tolik vedla, a že jsem ji porazila. Po válce jsem trénovala v Anglii, a tam jsem teprve vidčla filmy se Sonjou Henic. Viděla jsem, co dokázala a jakou udělala úžasnou kariéru... Doufala jsem, že j e d n o h o dne také vyhraji mistrovství světa a olympiádu. To byl v té dobč můj cíl... Západ: Jak jste získala poprvé titul mistryně světa? Jaké byly Vaše pocity, když jste vyhrála a obhájila mistrovství světa? Vrzúňová: Po získáni titulu mistryně Československa v roce 1946jsem odjela na šest měsíců do Anglie. Když jsem chtčla soutěžit v mezinárodních závodech, musila jsem trénovat víc, než tři měsíce za rok a na krytém stadiónu. Proto mi maminka našla nejlepšiho trenéra za hranicemi, byl to Švýcar, Arnold Gersehwiler, který žil v Londýně. To začala skutečná práce, trénovala jsem sedm až osm hodin denně. Arnold byl jako můj druhý táta, našel mi byt v anglické rodině, kde žily dvě krasobruslařky, které on učil. To bylo moc prima, naučila jsem sc tak anglicky a měla jsem kamarádky, které vstávaly se mnou. Od roku 1946 d o 1950 jsem trénovala v Anglii každý rok šest měsíců, od května do prosince. V prosinci jsem jela domů obhájit mistrovství Československa a potom jsem vždy jela ven na mistrovství Evropy a na mistrovství světa. Olympiáda byla v roce 1948, a to jsme byla ještě příliš mladá. Kdyby byla olympiáda v roce 1949, byla bych ji asi vyhrála, Vvhrála jsem mistrovství světa v "Pala is de Sport" v Paříži (1949). Vedla jsem už po povinné jízdě o třicet dva bodů. To bylo vydřené, na povinné jízdě jsem pracovala dlouhé hodiny.
Desetiletá na pražském vystoupení Volná jízda byla moje "forte 1 ', a o to Velmi mč to mrzelo, že jsem se neuž jsem neměla starost... Ale během mohla doslat do Toronta, kam mé závodů jsem nevěděla, že vedu. Arnold pozvali ( Toronto Skating Club) na mě držel stranou, nechtěl, abych se dí- "Skaíjng Carnival". který se pořádá vala na bodování. Jeho manželka mě jednou za rok. Chtěla jsem representoodvedla d o restaurace, abych se po- vat Československo, jak jsem nejlépe silnila a neslyšela, co se na závodech dovedla, a byla to vlastně ostuda. Že odehrává... Už tehdy jsem měla s se- jsem jako mistryně světa nemohla rebou dva pány, kteří na mě dávali po- presentovat svou zem, Chtčla jsem tazor: ti byli velmi nervózní, když jsme ké vidél svět, a byla bych se vrátila odešli na oběd, ptali sc, kde jsem... domů, protože to, co jsem dělala,jsem Velmi mě mrzelo, že moje maminka dělala z lásky k bruslení... Musila jsem tam nebyla, nepustili ji se mnou za odříci i Vystoupení v Bostonu, ve velmi hranice. Bylí jsme tři v rodině - pusti- prestižním Boston SkatingClubu. tam mě také nepustili. Dick Bullo n a ostatli jen mě... Při oficiálním vyhlášení vítězů jsem ní odjeli d o Kanady a já jsem jela dostala též pár rajských jablíček, mož- zpátky do Prahy... ná protože jsem byla z východní země. Západ: Za jakých okolností jste odjela Angličanka byla druhá a Američanka z Československa a jak jste se rozhodtřetí... Byl to ohromný pocit, když la zůstat za hranicemi? šla naše vlajka nahoru...to jsem breče- Vr:áľu>vá: Odjela jsem z Českoslola. Bylo to vyvrcholeni veškeré mé prá- venska v lednu I95Ó. Mým cílem bylo ce, ale ještě větší práce na mě čekala. vyhrál mistrovství Evropy, obhájit Obhájit mistrovství světa je ičžší, než mistrovství svčta a zůstat v Anglii. vyhrál poprvé. Každý na Vás čeká, Byl to dost velký úkol pro osmnáctiv čem budete lepší, co dalšího doká- letou divku. V té dobč už jsem měla žete, kolik dvojitých skoků ještě při- sny, chtěla jsem jezdit v ncjvětSí amedáte. Bylo to hodně práce a kdyžjsem rické revui a vystupovat profesionálmistrovství svčta obhájila v roce 1950. ně. řekla jsem si - opravdu si to zasloužím, Ale měla jsem velké potíže dostat se nebyla to jen náhoda. Každý sporto- podruhé na mistrovství světa. Na úřavec chce obhájit svůj titul, aby doká- dech v Praze mi řekli, že jeden titul zal, že nevyhrál poprvé jen náhodou. stačí, a že mě pošlou do Moskvy, kde Po mistrovství světa jsem byla pozvá- budu trénoval sovětské bruslaře, V té na na "Ľxhibitions oťChainpions" do době tam ještě neměli žádné bruslaře různých zemí: í v é d s k a , Norska, ani hokejisty. Slibovali mi vilu Anglie a Kanady. Ale do Kanady mě v Moskvě a kariéru filmové hvězdy. nepustili, protože to bylo příliš da- Měla jsem žít a učit v Moskvě a moji leko na Západě... rodiče měli zůstat v Praze. Moc jsme 19
úřady s maminkou prosily, aby mě Protože jsem věděla, že se nevracím, dovolili jet obhájil mistrovství světa. nechtěla jsem rozhodně na vyslanectví Nakonec jsme je přemluvili, ale musil? jít. Odjeli jsme s mým trenérem na ¡sem podepsal smlouvu, že se okamži- letiště (přes zahrádku, protože vpřetě po mistrovství vrátím zpátky a po- du hlídali dva páni) a odletěli jsme jedu do Moskvy, aťjiž svůj titul obhá- do Pařiže. Paní Gerschwilcrová poslala telegram na ěsl, vyslanectví až jím nebo ne... Tehdy jsem se rozhodla, že zůstanu za když. jsme byli v letadle, v kterém hranicemi. Doma jsme o tom moc ne- oznámila, že jsem musila odjet remluvili, ale bylo to mezi námi jasné. presentovat Československo do PařiChtěla jsem pracovat ve svém sportu, že, a že se tedy nemůžu recepce zúčasta když jsem konečně dosáhla toho, če- nit. T o vyvolalo velký rozruch, recepci ho jsem chtěla, chtěla jsem z toho také zrušili, a v Paříži na letišti na mne něco mít. Chtěla jsem jezdit profesio- už hned čekali dva páni, kteří mi oznánálně v Americké Revui (v Evropě mili. že se musím okamžitě vrátit d o nebo u nás nic lakového neexistovalo). Prahy. Můj trenér jim vysvětlil, že to Protože jsem byla mladá a naivní, ne- neni možné, že musím nejdříve repreuvědomila jsem si, co mě všechno če- sentovat v Paříži, protože j a k o mistryně patřím teď celému světu a moje ká... a žc odjíždím natrvalo... V březnu 1950 jsem obhájila mistrov- nepřítomnost by poškodila světový ství světa ve "Wembley" v Londýně a sport. Byla jsem stále hlídána všude V Arnoldově domě měla jsem jet okamžitě d o m ů . Bylo nás kam jsem šla. Arnold mi velmi pomáhal, byl stále se mnou... Přivítání ve tam šestnáct bruslařů a asi šestnáct dva páni v černých kabátech, utíkali oficíálů; já sama jsem měla tři pány, Švédsku bylo velmi slavnostní, ale za- za mnou a křičeli na mne česky. Bylo kteří na mč dávali pozor, abyeh se ne- se tam na mě čekali dalši dva páni, kte- to jako "ve špatném" detektivním filří mi po mém vystoupení přinesli mu... Začala jsem utíkal, páni za bavila s cizinci atd... zpáteční letenku do Prahy a chtěli, mnou. doběhla jsem až k hrance, ale Bydlila jsem u svého trenéra Arnolda Gerschwilera, v jeho soukromé víle. abych s nimi okamžitě odjela. Vy- byla jsem tak nervózní, že jsem neT a m za mnou nemohli, to se jim nelí- mluvila jsem se, že musím nejdřív do mohla otevřít branku. Držela jsem se bilo, nemohli mě tak snadno kontro- Londýna pro své kufry. V tu dobu už branky a křičela jsem o pomoc. Už lovat jako ostatní členy mužstva, kte- to bylo velmi napjaté, čsl, krasobru- byli u mne, křičeli na mně: "musíte slařská skupina se už vrátila do Prahy, jít s námi domů, co to děláte, zkazíte ří bydleli v hotelu. líz mě podezřivali, že se nechci vrátit nám celý sport, kvůli vám už nikoho liyla jsem pozvána do Paříže a do a začali dělat nátlak na rodiče v Pra- ven nepustí", naléhali na mne a vyŠvédska a polom jsem se měla vrátit ze. Pan Švadlena z Rudého Práva byl hrožovali, že už rodiče neuvidím, že d o Anglie, Ale československé úřady na rodiče velmi hrubý a všemožně jim už jsou zavření, no hrozné... Jeden si nepřály, abych jela d o Paříže a vyhrožoval. Později jsem ho potkala muž mč držel, a auto stálo vedle - byla oznámily mi, že pořádají pro mne rev Colorado Springs na mistrovství lo situace, v které jedna minuta byla cepci na ěsl. vyslanectví v Londýně. světa v šedesátém devátém roce. Velmi rozhodující. V poslední chvíli se se mí vyhýbal. Vždy šel na druhý ko- otevřely dveře, byl to Arnold, který nec stadiónu - asi věděl proč. se právě vrátil zpátky s dvěma anglicPo návratu do Londýna, jsem zůstala kými úředníky. Utíkali ke mně, okav Gersehwilerově vile a nikam jsem ani mžitě mě vzali dovnitř a hned na místě paty nevytáhla. Začal hrozný nátlak, jsem doslala politický asyl... Rckli. že stále mč volali a vyhrožovali, že 'jsem od léto chvíle pod ochranou zavrou rodiče, že už je neuvidím atd... anglické vlády, a že budu-lj mít nějaké V Praze zkonfiskovali moje trofeje a potíže. Československo hude mít mevšechny věcí. Byl to hrozný nervový zinárodní problém,.. Druhý den byla nátlak, a nakonec jsem z toho byla lak v novinách oficiální zpráva o tom, že zoufalá, že mi Arnold zakázal, abvcli jsem zůstala v Anglii. (Předtím mč brala telefony... mohli odvézt a nikdo by lo nevěděl.) Vila byla stále hlídána, černá limuzí- Polom už moje pronásledování skonna jezdila sem a tam, a už jsem poznala čilo. Mamince se podařilo odjet ještě zvuk jejího motoru, protože ulice byla předtím, než byla zpráva v novinách. jinak lichá. Najednou všechno utichlo Nejvíc to bohužel odnesl tatínek, ktea tři dny byl klid. Jednou, když Arnold rý nemohl odjet, ztratil svou pozici někam odešel, požádala jsem jeho že- vrchního rady na Ministerstvu finu, aby mě pustila na chvíli ven. jen nanci, a pár let musel pracovat v dokousek do místního obchodu. Slíbila lech. Ztratila jsem ho v roce 1978. Poslední odjezd z Prahy jsem, že se hned vrátím. Když jsem Po mé výhře psaly Československé nose vracela, uslyšela jsem najednou viny, jak mnoho pro mne systém uděznámé hučení motoru, z.auta vyskočili lal a dávaly mě za přiklad ostatní mlá20
deži. Den na to, po mém odchodu, začaly psát, že zemřu na západé hladem, že skočím ze zoufalství do Temže, že budu vystupovat v americké revui jako cvičená opice. Jako kdyby to psaly malé děti. Nikdy jsem to nechápala, zdálo se mi, že kdyby můj odchod ignorovali, bylo by to daleko lepší. Myslila jsem si, že lidé to stejně nečetli a nevěřili tomu, co o mně psali. Západ: Jaké byly Vaše začátky a další kariéra na Západě? Vrzáňová: Po svém rozhodnuti zůstat na Západě jsem ihned dostala řadu nabídek do Kanady i do USA. Byla jsem mladá, měla jsem život před sebou a byla jsem velmi šťastná, že jsem mohla dále dělat svůj sport. S pomocí Arnolda Gerschwilera jsem podepsala báječnou smlouvu s americkou revue "Ice Follies". kde jsem vystupovala jako hvězda tři roky. V roce 1954 jsem přešla d o L'lce Capadcs", dalši velké americké revue, kde mě nabídli ještě lepši smlouvu, a kde jsem bruslila až. do roku 1968. V roce 1969 jsem se vdala v New Yorku za Pražáka Pavla Steindlera - majitele restaurace. Měla jsem jednu z nejlepších kariér mezi světovými krasobruslařkami. Dělala jsem to, co mě nejvíc zajímalo a co jsem měla ráda. J a k o sportovkyně a umělkyně jsem se stále dál učila, brala jsem hodiny baletu, každý den jsem trénovala a stále jsem pracovala abych se zlepšila. Proto jsem se tak dlouho udržela přes velkou konkurenci, která tady v Americe je. J e tu mnoho děvčat, které čekají, až si "zvrtnete kotník", protože chtějí na vaše místo. Udržet se na špičkové úrovni po tak dlouhou dobu jako jsem se udržela já je výjimečné, dá to hodně dřiny. V "lee Capades" jsem šest let jezdila s Ottou a Marii Jelínkovými, kteří jsou moji velice dobři přátelé, obdobně jako krasobruslařky Míla Náchodská a Bohunka Srámkaýá, obě jsou provdány v New Yorku. Otta Jelínek je poslancem v kanadském parlamentě a daří se mu vel ice d obře... Marie má dva krásné chlapečky, bydlí v Torontu a často jezdí do New Ycrku, Vždycky se sejdeme u nás v "Českém Pavilonu". Tady u nás se schází mnoho našich přátel, čeští sportovci, umělci, filmaři... Západ: Vaše restaurace "Cz.ech Pa vil li on" je velmi úspěšná, Řekněte nám něco o její historii, Vrzáňová: Do restauračního podnikání jsem se dostala díky manželovi. On
Poslední profesionální je výborný restauratér. Odešel z Československa v roce 1948 a nejdříve založil několik restaurací v Londýně. V roce 1959 přišel do New Yorku a rok nato si otevřel vlastni restauraci "La Popotte"; to bylo velmi úspěšné francouzské bistro a lam jsem se s ním seznámila. Založil v New Yorku Šest restaurací a rozumí svému oboru zrovna tak dobře j a k o já bruslení. S manželem si dobře rozumíme, máme hodně společných zájmů a vzájemnou úctu jeden k druhému a k tomu, co jsme dokázali. Pavel je Cech a to myslím také hraje roli, protože máme hodně společného z minulosti. Založili jsme spolu nejdříve "Duck Joint" v roce 1969. když jsme se vzali. Potom jsme si koupili dům v New Yorku, v kterém jsme otevřeli restauraci "Czech Pavillion". Název jsme zvolili podle bruselské výstavy, kde Czech
revue "Ice Capades"
1969
Pavillion dostal první cenu... Chtěli jsme udělat elegantní českou restauraci s typickým českým jídlem za dostupné ceny. V druhém patře máme místnost (někdy též použitou pro soukromé "parties") s barem a piánem. Restaurace je velmi úspěšná a máme tu návštěvníky z mnoha zemí; chodí k nám hodné Vídeňáků, M ad arů. ale i Japonců a samozřejmě Američani, Češi a Slováci, vzláště hodně lidí z mladší posrpnové generace, známi umělci a sportovci, kteří dosáhli úspěchu na Západě... Západ: Jaké jsou Vaše osobni zájmy a plány do budoucnosti? Vrzáňová: Pracuji stále pro společnost "Ice Capades" (kde jsem vystupovala šestnáct let)jako "hledač talentů" a "speciál representative". Jezdím na mistrovství světa jako zástupce "lee Capades" a také na olympiádu /íská21
Obnovení
předplatného
Vážení přátelé, tímto číslem Vám vypršelo roční předplatné, což je případ převážného počtu předplatitelů. Protože chceme začínat nový ročník vždy po Novém roce (počínaje únorovým číslem), žádáme Vás o předplacení do konce roku 1980 (4 čísla) nebo do konce roku 1981 (10 čísel). Doporučujeme čtenářům předplatné do konce roku 1981, nejen z administrativních důvodů, ale také proto, že cena časopisu od roku 1981 bude pravděpodobně vyšší, neboť cena papíru se zvyšuje bez našeho vlivu několikráte do roka. Pro předplatné použijte přiložené obálky. Předplatné je stanoveno takto: do konce roku 1980 Can $8.00 v Kanadě osobním šekem US$9.00 v USA osobním šekem US$10.00 v ostatních zemích (letecky) mezinár. pošt. poukázkou, bankovním příkazem nebo poukázat na bankovní kontu Západu (viz vnitřní strana přední obálky) do konce roku 1981 Can $20.00 US $22.00 US $25.00 Děkujeme Váni všem za přízeň. Vaše Redakční rada časopisu Západ
Dialog/Dialog/Dialog vat nové dobré bruslaře pro profesionálni revue. Dále pracuji j a k o místopředsedkyně Olympie Commíttee for the Women's division of New York Stale. Mám na starosti získáváni financí pro americké sportovce, kteří jezdí na zimní olympijské hry. napf, organizuji prodej lístků na vystoupení "Superskates" v New Yorku, v Madison Square Ciarden atd. Stále lak pokračuji a pracuji ve svém sportu. Také pracuji v politickém výboru pro Be.ss Myerson (Committee f o r B. Myerson for Senalor). která se uchází o representaci v Senátu. Vybrala si mne do svého výboru, kde je asi dalších dvanáct úspěšných žen. J a k o rekreaci trávíme s Pavlem ěas na vodě. Máme pěknou loď. která nás baví a hraji také hodně tenis. Maminka si dobře žije v Hollywoodu, kde má úspěšnou školu zpěvu. Každé tři měsíce ji navštěvuji. Ona přijíždí do New Yorku v prosinci, kdy si 22
všichni užijeme pěkných českých vánoc v prostředí českých dobrot a koled. Mezi naše přátele vedle již zmíněných patří režisér Ivan Passer. Martina Navrátilová, která se vždy zastaví když hraje v New Yorku, stále čilý Jiří Voskovec, bývalý hokejista Olda Zábrodský, který zde právě nedávno byl, Miloš Forman, Pachlovi, jejichž dcera Jarmila byla kanadská mistryně v krasobruslení, teď dobři známí 1,utlmila a Oleg Protopopov, kteří nyní vystupují v "Ice Capades" a řada jiných. /.opad: Děkuji Vám za rozhovor a za Váš ěas. Nepochybuji, že čtenáři Západu neopominou při návštěvě New Yorku navštívit Czcch Pavillion. kde je skutečně elegantní prostředí a vynikající jídlo. frzáňovd: Rovněž Vám děkuji a dovolte. abych prostřednictvím časopisu Západ pozdravila všechny sportovce a čtenáře.
I. března jsme oslavili malé "•jubileum". Tři roky trvání ojedinělého, ale skutečného obchodu s českými a slovenskými knihami v západní Evropě D I A L O G . Gutleutstr. 15, D-6000 F r a n k f u r t / M . L West Germany Zásilková služba českých a slovenských knih t exilu i z domova.Vyřizujeme objednávky jakýchkoliv knih z Evropy (německy, anglicky, francouzsky apod,). Napište si o seznamy! V prodeji jsou stále hledané knihy: Hrabal: Postřižiny, Simek-Grossmann: Besídka zvláštni školy a Úsměvy Jana Masaryka (vzpomínky a anekdoty). Přijímáme záznamy na předplatné významného exilového časopisu z Paříže "SVĚDECTVÍ". Během roku 1980 vyjde reprint vzácných a dávno rozebraných ročníků 1-1956 až 9-1969, čísla I až 36. Napište nám! Antikvariát a nákup knih.
Poezie Egon Bondy: Velká kniha Egon Bondy je většině čtenářů znám jako postava z některých povídek Bohumila Hrabala. Ale dy není vymyšlený. Bondy je skutečnost, téměř neuvěřitelná a o to lepši. Je to nejstarší básník ho undergroundu, a následující básně ze sbírky Velká kniha vznikly všechny v ranných letech sátých. V ročníku 1980-81 vydá nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. Bondy h o román lidní sourozenci a později jeho poezii. BEZ OBAV V T R A M V A J I
ČETL JSEM JEDNU KNIHU jako je Sever proti jihu
Věnováno Ivanu V. za jeho paranoické vystoupení Četl jsem H.G. Wellse V Praze v listopadu 1951 jemuž věřit nelze Jede tramvaj zvonící na plošině brigádníci
Můžu to říct nahlas neboť mám rád Sovětský svaz
Ve voze však sedí liška dáma jménem Eliška
Nikdy nezahyne kdo má rád tebe Staline
Jak jste blbá milá dámo jezdíte domů až ráno Máte lakované nehty co dělají lehty lehty Máte ráda továrníka který vás líbá a kníká Také posloucháte Londýn když je devět hodin Hrozná dámo hrozná dámo mám z vás pro strach uděláno
KOREJSKÁ BALADA Ladislavu
Štollovi
Od čínských hranic jde na dvůr generál Mac Arthur # ** Mac Arthure Mac Arthure du bist eine alte Hurre Jistě budeš popraven už se blíží ten den
Na plošině smějíce se stojí brigádnice Jak ste krásné brigádnice! máte zablácené střevíce Dámo dám vám radu jeďte taky na brigádu Jako brigádnice prostovlasé pracujte na Donbase Nepůjdete-Ii pracovati celý národ vás zatratí Nezbude vám nežli skočit do Vltavy a nebo se střeliti do hlavy NA UMPRUMU VISI'STALIN Jak ho maloval Salvador Dali má veliký vousy těma to nabrousí Pod ním choděj Umprumáci maj nový flaušáci
BončesképadeInva-
NA ULICI Po ulici choděj esenbáci kteří dělají těžkou práci Nad hlavou mi lítá éro a já mám u jména numero v seznamu na policii neboť nedělám a jenom piji Na domě mi visí plakát na něm je Stalin - má modrej kabát potom tam taky stojí že se nás Truman bojí Za vejkladem vidim srnce a elektrický hrnce U řezníka je uherskej salám Stojí tisíc korun s babou jsem se hádal vo rum u pultu v Metru Měla díru ve svetru pustili rádio: že se v Ostravě dělá lip než se dělalo včera Vokolo jdou na špacír vojáci to jsou pane junáci
Přijměte tisíceré díky oficíři maj epolety Za ten frk s čínskými dobrovolníky aby bylo v armádě víc osvěty Všichni shlédněte film Štědré léto jak mysleli že to nejde a jde to NAD KREMLEM NA EROPLÄNU lítá Stalin v županu po ránu Jeho hlava sivá již vítr ovívá též letecké brýle mívá V eroplánu sedí jak si hrají hledí polární medvědi U veliké dálka vidí Vodseďálka an čte Vítězslava Hálka Slzu skrývá v oku hned je mu do skoku!
V půl šestý hlásej na ulicí zprávy že se maj přihlásit zdravý že maj jít do výroby pokud to nejsou veřejně činný vosoby Taky nedostanou žádný lístky tak to maj jistý
V PRDELI Všechno je v prdeli ve všední den i v neděli Jenom ty filmy sovětský ty jsou vědecký 23
DOPIS Můj známej dělá na Donbase a pí§e mi vo tý kráse jak se u nás daří pracující mase "Dělám vosumnáctky směny betonujeme tu stěny který jsou teď podle Tencerova rámu zděný V tejdnu máme taky Skolení marx-leninskýho učení abysme taky poznali vědecký vědění Vedle nás dělaj trestanci co se huntovali kanci sou těžce hlídaný tak už nemaj žádnou Šanci Je to tu moc hezký jak se cikáni učej česky dřív neměli ani Školy a teď už nechoděj pěšky Zejtra budem mít estrádu vod gottvaldovskejch kamarádů každej se těšíme na tu kulturu a parádu Včera tu tři spadíiajednoho přejeli a ani vo tom nevěděli měli to lehký už proto že to bylo zrovna v neděli" VÁNOCE Za tejden budou vánoce zase po roce Příděl slanečků je zajištěn mají přijít každý den Na ulicí člověk vidí plno lidí Neboť je víc práce proto je ta láce Esembák i jeho rodina se modlej za Stalina Ale jestli přijdou mrazy všecko se zkazí!
ČERVENÝ PRAPOR NÄS VLAJE vždy na prvního máje Pan president se raduje jak lid buduje Sláva našim družstevníkům a malým rolníkům! V Cechách bude vždycky krásně teď to vidím jasně VÄNOCNĽ STROM REPUBLIKY Věnováno dr. Hrabalovi Pod Vánočním stromem Republiky žrali dva esembáci fíky přivezený z Afriky dva Stáli tam voba na mraze přes den napadly po Praze na sníh saze Pak přišel primátor Vacek a mluvil jeden tajnej za ním hulil nakonec se ulil Pamatujete se soudruzi na ty předválečný hrůzi kdy všechno měli jen ti druzí?
Služba čtenářům Západu Výtvarnice ( U M P R U M - Praha), jedenáct let praxe ve Švýcarsku, hledá uplatnění v oborech: móda, divad. kostýmy, bižuterie - reklamní grafika, návrhy dekorací - kreslený humor, ilustrace a pod. Ukázky prací, rovněž reference firem i veř. institucí k dispozicí. Vítám i zprostředkování ěi typ s adresou. Odpovědi na adresu administrace. zn.: Výtvarnice. Pozn. red. V ě. 3/1979 jsme uvedli, že inzeráty budou uveřejňovány pod vlastním jménem a adresou. I když toto preferujeme, respektujeme diskrétnost a proto administrace zprostředkuje odpovědi, • Osud mě nedávno zavál do St.John's, Newfoundland a je mi tu samotnému trochu smutno. Rád bych nalezl společnici s intelektuálními zájmy, která má také ráda přírodu, lyžování a plachtění. Volejte na (709) 364-4920. F. Pěnička 13 Pumphrey Ave., Newton Mount Pearl, N F A IN 2V4 • "Hledám partnerku k sňatku v Americe. Jsem 35, 189 cm, štíhlý, tmavý, vysokoškolské vzdělání uměleckého směru a svobodný. Značka - vodnář," Petr Kotraba Hebelstr. 88. 4056 Basel Switzerland
Prodáváme knihy ze soukromých knihoven a z londýnského skladu.
beletrie - poezie - dějiny ekonomika-politické studie Seznamy knih z těchto oborů zasílá na požádání: DIRECT BOOK SERVICES B.M.C. / BOOKEXPORT London WC1V 6XX ENGLAND
24
Próza Transit Ivan Kraus Pro svou cestu d o Afriky ¡sem potřebovat tranzitní víza od nově vzniklého státu Střední Sahary. Strávil jsem nějaký čas hledáním adresy nového konzulátu, než jsem se dozvěděl, že víza m o h u dostat zatím jedině na konzuláte Horní Volty. Vypravil jsem se tam. Rek jsem, že bych potřeboval tranzitní víza pro Střední Saharu. " T o není možné" řekl mi úředník, který pro prvni chvíli zastupoval nově vzniklý stát. " P r o č ne?" divil jsem se. "Ještě nám nedošla razítka. Přijďte si tak za Čtrnáct dní" poradí! mi ten muž. Po dvou týdnech jsem se znovu dostavil na konzulát. Zeptal jsem se muže. zda už má očekávaná razítka. " M á m " řek! úředník, "ale viza vám stejně nemohu dát", " P r o č ne?" "Střední Sahara už neexistuje" řekl mi ten muž. "Zemětřesení?" zeptal jsem se. "Nc", vysvětloval, "referendum!" Dík referendu vznikly prý státy dva. Horní a Dolní S a h a r a . Prý si mám přijít za tři týdny. Když jsem h o navštívil znovu, hyl překvape n. "Copak nečtete noviny?" divil se. "Synovec prezidenta Horní Sahary provedl puč a obsadil i sousední S a h a r u " sdělil mi, když viděl, že nejsem informován. "A co má víza?" zeptá! jsem se. " T o sc uvidí" řekl úředník a vysvětlil mi, že je možné, že o b a státy budou opčt spojeny a že tak vznikne Jižní saharská republika. Při své příští návštěvě konzulátu jsem se dozvěděl, že se stalo přesně to. co se dalo čekat, že však nová Jižni saharská republika nemá s Horní Voltou diplomatické styky, takže sc budu muset obrátit na jiný konzulát. "Na který?" chtěl jsem vědět. "Pobřeží slonoviny" pravil úředník a jal se likvidovat nepoužitelná razítka rychle sc rnčnicího státu. Na konzulátě Pobřeží slonoviny mne nečekalo nic dobrého.
Dozvěděl jsem se. že viza nemohu doslat, protože situace v Jižní Saharské republice není zcela jasná a je tudíž zapotřebí vyčkat, jak se věci vyvinou. Po čtrnácti dnech jsem navštívil konzulát znovu. " R á d bveh ta viza" řekl jsem. Úředník si zhluboka vzdychl. " M o h u je doslat?" "Zatím ne" řekl mi. " P r o č nc?" "V zemi došlo k revoluci. V současné době tam bojují o moc tři revoluční skupiny. Jednu vede prezidentův synovec, d r u h o u generál a třetí j e h o neteř", vysvětloval mi trpělivě. "Cí neteř?" zeptal jsem se. " N o generálova přece," řekl úředník a pak mi navrhl, abych sc přišel zeptal za pár týdnů. Slíbil jsem, že to udělám a slovo jsem samozřejmě dodržel. Tentokrát mne vítal už ve dveřích. " M á t e štěstí!" volal na mne a dokonce se i Usmál "Opravdu?" radoval jsem se. "Oddíly neteře se dohodly s od d ily generála" sděloval mi kvapně. "Skvělé, skvělé" řekl jsem. "A co prezidentův synovec?" vzpomněl jsem si potom, " J e n byl zastřelen" řekl úředník nepřestávaje sc usmíval. Dal jsem mu svůj pas a nalistoval jsem volnou stránku pro razítko. " C o p a k , copak?" podivil sc. Vrátit mi pas a řékl mi, že tak rychle to zase nejde, protože je nejprve třeba dostat oficielní povolení. Když jsem přišel na konzulát znovu, sdělil mi Úředník už sám od sebe poslední noviny. Vznikly státy dva. jeden pod vedením generála - H o r n í Saharsko a druhý, v jehož čele stojí neteř. Ta se jmenovala císařovnou a vládne Svazu saharských bcduínských osad. "Hlavně, že už mohu dostat víza" řek! jsem. Ufedník pravil, že to nebude tak jednoduché. " H o r n í S a h a r s k o hraničí se Svazem osad" vysvětloval, "jenže oba stály dosud neuzavřely mírovou d o h o d u . Kdybych vám dal vízum do j e d n o h o státu, nepustili by vás zatím do druhého a n a o p a k " dodal.
Pochopil jsem. že je třeba mil ještě trochu strpení. Za nějaký čas jsem sc na konzulát vydal znovu. K svému překvapení jsem tam svého úředníka nenašel. Seděl tam místo něho nový muž, který mne informoval o t ó m , že si oha stály vypověděly vzá¡¿mhtiu válku. Chtěl jsem vědět, zda můj známý byl přeložen. Nový muž zavrtěl hlavou, "Je na dovolené?" zeptal jsem se. Muž se na mne podíval a pak ni i d o p o ručit, abych si koupil noviny. JJdčlal jsem 10. Na první stránce byla velká fotografie mého známého v uniformě. Dozvěděl jsem sc, že vede partyzánské hnutí v Pobřeží slonoviny a že chce v nej bližší době vyhlásit nový. nezávislý stát - Záliv uranu. Víza prý bude m o ž n o získat na sovětském vyslanectví.
Nové knihy Pavel Eisner: Pan Kaplan má třídu rád. Vydala K o n f r o n t a c e ve Švýcarsku. cena sFr.15,00, u Distribution Bohem ¡cum Can.S 13.80. Usměvavá humoristická kniha o emigrantech, kteří se učí cizi řeči. Výborně jazykově zpracované téma a m e r i c k é h o spisovatele l.eonarda Q. Rosse. Stefan Zweig: Hvězdné hodiny lidstva. Překlad knihy, který před únorem 1948 připravilo pro tisk Nakladatelství mladých na Kladně. Okresní výbor K S Č na Kladně tehdy knihu zabavil, snad proto, že pro ně byla příliš svobodomyslná, nebo příliš humanistická, nebo že sc tam dost ošklivě mluví o Leninovi a jeho cestě v z a p l o m b o v a n é m vagóně do Ruska. J e to dvanáct povídek o obzvláště šťastných. Či obzvláště neštastných okamžicích lidské historie. Vydala K o n f r o n t a c e v Curychu, cena sFr. 17.00, u Distribution Bohemicum C a n . S 13.30. Hevue Napětí a Humoru, sv.5: Sociologie vodníka. Svazek s úvahami a povídkami Viléma Hejla, Jiřího Voskovec a Nikolaje Terleckého. Cena sFr.9.80, u Distribution Bohemicum Can.$5,45.
25
a cíli! jsem se definitivně nadřazen nad lohodle komotiše. Chystal jsem se shromáždit všechny své zbývající drobné, koupil mu drinčík u nějakého nóbl napajedla jakým je třeba pivnice v hotelu Ivanhoe s těma froté ubrusama, abych mu mohl pěkně od plic říct kam to hoši dopracovali. Jenomže on měl úplně jiný nápad. Navrhl mi, že mě navštíví se svým přítelem, aby mi vysvětlili detaily plánu, který mě prý jistě bude zajímat. A půl hodiny po té stál na prahu mého stařičkého sídla v Kitsilanu, v jedné ruce držel flašku Navip slivovice, kterou zakoupil v provinčním obchodu s alkoholem, druhou nataženou k potřesu. Tvář měl roztaženou přímo nakažlivým úsměvem. Ta paže natažená proti mnč zakrývala velkou část tváře jakéhosi Juraje Samka, menšího, tučnějšího a přespříliš slovansky vyhlížejícího Slováka, který měl na hlavě žlutou bekovku s reklamou firmy Caterpillar a který si nechal vyrůst plnovous, aby s ním lépe zakryl své vysoké čelist ní kosti. Možná, že se usmíval, ovšem s tím chlupatým obličejem si Člověk nebyl tak jistý. Tak tedy Tetelí k byl doopravdy překvapením. Asi jsem nečekal, že ještě bude mít to zelené u nosu, ale už vůbec jsem nečekal, že se z něho vyvine dvoumetrový obr s aristokratickým cigárem (s tou zlatou pentlí kolemještě neporušenou). Ale docela jistě to byl ten obrovský černý klobouk jaký nosil Robert Red ford ve filmu B u leh Cassidy and the Sundance Kid, co dominoval nad celou scénou. A skrze jeho džínsy, dvojbarevné a perforované kovbojské čižmy a bělostný ovčí kožíšek všechen ten evropský nádech byl ten tam. Williams Lake možná, ale sotva Orlice a už vůbec teda ne nějaké to pohraničí. laky tu nebyla už. nějaká ta sebemenší stopa po Malém dekretu. Hned od začátku bylo jasné, že se bude mluvit jen o velkých věcech. A to i přes lo, že než zasedl, tak se poohlédl po svém okolí, zatím co já jsem rychle uklízel nějaké ty Quest magazíny z gauče. Tuěný S a m k o zasedl, ale hned se začal povážlivě naklánět doprava, protože jedno pero pod ním neplnilo svou povinnost. Poděkoval jsem pěkně z.a slivovici a z. kuchyně jsem přines! Iři dosti lepkavé skleničky. "Tak n a t u s v o b o d u , " k o m o u š v k l o bouku Sundance Kida měl odvahu navrhnout přípitek.
"Na svobodu," přitakával jsem, otočil k Juraji Slamkovi, pravou paží zdvihaje sklenku. Nebyl ještě pravý mu objímaje ramena. "Tohle je J u r a j Slámko." čas k zahájeni protiútoku, To už jsem věděl taky, tak mohl "A svobodnému podnikání, kapitalismu - tomu největšímu hospodář- klidně pokračovat. "A pane Dubský, jestli se teda vůbec skému systému, který kdy lenio svět vymyslel!" připojil se nadšené Samko někdo vyzná v byznysu lak je to von. česky. Tentokráte se definitivně usmí- Věděl ste, že už. jednou byl na Novým val, protože měl pusu otevřenou do- Zélandu?" kořán, a jeho růžové rty obstarávaly Zavrtěl jsem hlavou. Tak to jsem tekontrast k jeho lícním chlupům. da zase nevěděl. "Jo, jo. Začátkem padesátejch let. Aha. řekl jsem si vysloveně lišácky, tak teď to přijde. Teď tedy přijde ten Se! tam rovnou z Německa, z lágru a pokus o půjčku. Pokus osmašedesát- pak si lam otevřel takovej obchod s deníka, jenž je v srdci přesvědčen, že my, likaiesama. Ve Wellingtonu. A vidíte, co jsme se zde vylodili první, jsme už šlo mu to. Co si budem povídat, co talehce dali dohromady jmění, které ne- kovej Novozélanďan ví o sladkokysení k utahání, a o které je na čase sc za- lejch vokurkách a vo dvanáctce Plzni? čínat trošku dělit - pěkně po krajan- Tak si vydělal. Pěkně si vydělal. To byste se divil, jak pěkně." skú. Byla tu ovsem na celé věci ta chro"Máte to tady pěkný," povídá Slámko. Oči mu klouzaly po začouzených nologická nesrovnalost co mně trošku stěnách, prošlapaných kobercích až vadila. Pakliže muž od firmy Caterse zastavily u pukliny ve stropě, která pillar si tak hojně vydělával ve wellingnesla stopy jarních dešťů, než se ko- tonském delikatesnim obchodě v lenečně pan domácí postaral o nápravu. tech padesátých, co pak dělal zase zpátky ve své staré vlasti v letech Še"Je to tu útulné," pravím. Sundance Kid uvedl své cigáro zno- desátých? Ale jako sfinga se žlutou vu v provoz, pak se pokoušel nás doj- bekovkou bejsbolového typu, naklámout orlickou nostalgii a četnými nějící se J u r a j Slámko byl i nadále tivzpomínkami na starou vlast obecně. chý a neznepokojen, N e m ě l j s e m ě a s s e Teprve když si uvědomoval, že se nám ho ale moc ptát. protože už tu byl Sunasi slzy řinout nebudou, tak pomalu dance s další snůškou informací. přešel k veci. "Víte tam na Hastings Streetu je ho"Předpokládám tedy, že tady dosá- kynářství - grocery store - a teď v něm hli svý hospodářský a jiný vyspělosti trůní takovej neschopnej činskej. Protím, že se jako tady koukalo na tu dává si tam tejden starej chleba, a zreosobni iniciativu - Že se jako vědělo, zavěný kény se špagetama. No dyť si jistě dovedete představit jak to lam vyjak na to.1* To jsem tedy celkem už věděl, tak padá, l eda hrozný. A dyby přišel někdo, co tomu alespoň trošku rozumí a mohl pokračovat. "Tam doma sme žili pod systémem, je vochotnej si vykasat rukávy a vložit kterej se takový věci naopak snažil se do toho... kdo trošku rozumí, jak to udušovat. Ale my sme nezapomněli. tady na Západě všechno běží" - SunNezapomněli sme na první republiku, dance se výmluvným způsobem zadína tatíčka Masaryka a jeho humanit- val na žlutou čepici svého kolegy "mohl by z toho bejt určitě zlatej důl. ní ideály. To byl teda demograt." Bleskově jsem si vypočítal, že když Zlatej důl vám povídám " Teprve teď se definitivně odmlčel a se v mém rodném roce tatíček Masaryk vzdal prezidenství, tak Sundan- já jsem pomalu začínal cítit odkud vítr covi bylo nanejvýš tak pčt let. Ale teda vane. minus pět. "Pět stovek, pane Dubský. Vie nePak se ke mně Sundance spiklenec- potrebujem. Dáme d o h r o m a d y pět set ky naklonil a muž od firmy Caterpillar a už se pane jede." Parkoviště na Hornby Streetu bylo se rychle připojil, aby mu neušlo ani zastavěno a moje básně šéfredaktory slovo. "Je teda na Čase, abychom se do ně- čtvrtletníků vůbec necloumaly. Pak čeho dali, Sedět na prdeli nestojí za tady byla taky ta puklina ve stropě a nic," přecházel Tctelík do lidovějšího jarní deštíky. Celkem jsem byl vnímavý. žánru. "Pět set!" Tctelík se poněkud násilA to bylo prozatím vše co řekl, S myšlenkou se dále nezabýval. Za to se ně pousmál. " D o m a by to celkem nic 27
nebylo, tam byli holt známi. Ale tady v Kanadě, to víte, je tu ta řeč a všechno je takový nový. Člověk vážně neví, kam se obrátit." V tu chvíli se na mě zad i val tak, jak se asi kdysi díval Engels na Marxe. "Alespoň že sou tady ti přátelé. To je to hlavní." A neustále mně píchal očima. " H e j priatelia. Toť dôležité v takých veciach." T o se projevil muž ve žlutém, p o p r vé od chvíle, co přišel. M o m e n t se mlčelo, abych měl čas si to všechno promyslet. Rozuměl jsem sice celé věci zásadově, ale co d o praxe mně to ještě všechno jasné nebylo. Mezitím se Sundance Kíd na gauči roztáhl tak, že se zdál být na m ů j s k r o m n ý nábytek moc velký. Pak si odklepl popel z d o u t n í k u na vyšívaný polštář zobrazující dvousté výročí za ložení Spojených států severoamerických. " M y jsme si teda mysleli, kdybyste-" "Ale já n e m á m . J á vůbec nemám -" začal jsem bolestně vykřikovat. "Ne ne, nemyslím vaše vlastní prachy," Tetelí k byl p ř í m o pohoršen, že by mě nčco takového mohlo vůbec nap a d n o u t . "Ale v bance by mohli —" " T o nevím. Víte já Několika větami Tetelík dokázal vše patřičně vysvětlit. " P o d í v e j t e se pane Dubský, dyk vy ste přece Kanaďan. Máte tady svou adresu, lidi vás už holt znaj. My sme ale teprv nedávno přijeli, nedorozumíme se eäté a tak moc se lady eště nevyznáme. Víte, v tom je ten rozdíl." Min Kurusu byl člověk malé postavy, obtloustlejší, a obrovský d u b o v ý psací stůl. za kterým seděl ve své kanceláři uvnitř vancouverské filiálky Bank of Montreal, z něho zdánlivě dělal trošku trpaslíka. To už bylo mezi námi zcela jasno, že v jeho filiálce nemám k o n t o , že n e m á m k o n t o ani v jiné filiálce Bank of Montreal, ba že nemám k o n t o také v žádné jiné bance. Ale tento vysoce neuspokojující úvěrový odhad Kurusa moc neznepokojoval. Pozorně naslouchal m é m u vyprávění, přitakával a usmíval se, v jednu chvíli dokonce učinil pokus o Šťourání se v nose, ale téměř v lom posledním m o m e n t ě od toho upustil. Vysvětlil jsem mu okolnosti kolem Sundance Kida, kolem muže v bekovce s nápisem Caterpillar, okolnosti kolem Nového Zélandu, Masarykovy h u m a nity a s v o b o d n é h o podnikání. 28
Poté Kurusu vstal, obešel svůj psa"To nevadí, co říká. Po tý Čile se cí stůl a stylově zasedl na jeden jeho usadil v Brazílií a tam byla ta šlamastyroh, odhaliv ponožky j a k o m o d r é z ne- ka s tou loupeží a s tím raněným hlídabe a bílé mokasíny. čem." " J a k ý m raněným —" vyjek jsem. Přímo dojemným způsobem žádal "Ty mě ale soustavně přerušuješ a já o prodloužení lhůty, "Víte, pane Dubský, já se opravdu se takhle asi k tomu vysvětlování niv potravinářském oboru moc nevy- kdy nedostanu," znám," dodal s upřímností, která čloZavládlo ticho j a k o v hrobě a Šanda věka odzbrojovala. "Musím se na to pokračoval. přeptat. Myslím, že informovanost " P a k tak někdy v šestašedesátým bude jistě ve prospěch nás obou!" nebo sedmašedesátým h o pustili z kriA byla. Den na to jsem měl sotva minálu, ale hned ho vodlifrovali d o čas, abych si u Kurusa v kanceláři sed- Č S S R . " nul, když už sahal po papíře a po brý" N o a jak se zase dostal ven v tom lích. osmašedesátým?" "Tak skoro ze všech d r u h ů podnikአa n d a jen mávnul rukou. ní, pane Dubský, je maloobchod s po" T o už nebylo tak těžký. Do R a k o u travinami snad nejvíce riskantni. Za ska to šlo. S každým jiným emigračposledních několik let bylo v této pro- ním úřadem by to bylo těžší, ale Kavincii neuvěřitelně m n o h o bankrotů. naďaní na tyhle věci nebyli tak přísný. Nakonec jen velké podniky j a k o Safe- Myslím na to, co kdo dělal za posledway Či S u p e r Value se d o k á ž o u rok za ních dvacet let, i když se na to ptali. rokem udržet nad vodou. A je to pro- No a tak Tetelík proklouz s těma druto, že dovedou výhodně nakupovat hejma tisícema. A má to celkem d o ve velkém. Zvláště v n á k u p u masa je brý, protože tohodle výtečníka orgány to klíčově důležité. Pak jsou tu ovšem v Praze jistě nebudou chtít zpátky. také ty nesmírně dlouhé pracovní dny Pří příštím shledání Sundance Kid a stále stoupající mzdové nároky za- stále ještě měl svůj klobouk, ale jinak městnanců. Velké samoobsluhy bývají byl j e h o ústroj zase více méně rázu teď otevřeny i večer a tím se ovšem středoevropského. Kalhoty mu bylyve soutěžení pro menší obchody značně stehnech malé a boty měl špičaté a ztíží." opotřebované s chmýřovitými skvrnami. Slovansky vyhlížející Slovák J u r a j "Ano, R o z u m í m . " " M o h l bych vám něco poradit? Co S l á m k o už s ním nebyl. " T a k to byl teda Japonec, co? No kdyby ti vaši dva přátelé počkali tak rok nebo dva, než si sami těch pět set tím je to jasný. Komouš. Ale to a ť si dolarů vydělají a tím se pak vyvarují nemyslí, že si to necháme líbit. To se vzrůstajících rozpaků na všech stra- moc mejlí. J e to agent. Jasný. Snaží se tenhle systém nahlodat. Teda j a k o nách?"" T e n t o k r á t e mně Kurusu přidržel kapitalismus a svobodný podnikání vůbec. Možná, že je v těch Rudejch dveře, když jsem odcházel. Šanda se znal s valnou většinou Če- strážích." "Ale to byli přece Číňanů Oni přechů v zahraničí a asi tak s devadesáti pěti procenty Slováků. V restauraci ce -" povídám překvapeně. Moldau, kierá mu patřila, se nahnul "Nevadí. To je všechno stejná papřes bar, mna si bradu. Bylo pondělí a káž. Ty s těma t u r b a n a m a taky. To sou bylo zavřeno. všechno zakuklený komouši. Ale víte. "Jestli j e to len Tetelík, co byl v tři- způsob života tady - myslím j a k o ten apadesátým v Čile, tak t o je leda Čí- náš z p ů s o b - jim to je všechno cizí. Irituje je to. J a k o dráždí. Jsou to holt ma n." asiati. Myslite, že to bylo jen tak omy"V Paraguaji," opravil jsem ho. ' T a m taky. Ale začal v čile. T a m si lem, Že se komouši nejdříve usadili vyráběl své vlastní vínečko, což by je- v Rusku? "ľeda v Asii?" ště nebylo proti čilským z á k o n ů m , ale Nikdy jsem se vlastně tímto probléon na ty baňaté flašky pak lepil cedul- mem patřičně nezabýval a tak jsem své ky Vina Undurraga. Obrovský úspěch. míněni nevyslovil. Než ho ovšem čapli z tý Vina Undurra" K o u k n ě t e se, musíme se povohlídga a Čilská vláda ho pěkně potichu po- nout po něěem jiným. A rychle. Eště žádala, aby opustil její území. No, a dneska to zkuste tam... n o t á m u lý Catak mu zkonfiskovali tu jeho tiskárnu nada Bank of Komeršl," a ty s m r d u t ý sudy a - " Roztáhl nohy, zapálil si znovu d o u t ník a nohavice se mu samy od sebe ka"Ale on říká, že —"
salv nahoru, až se zastavily u těch tučnějších lýtek. Beze slova jsem přinesl zbytek slivovice a nalil dvě sklenky, "Tak zase na to svobodné podnikání.1" "Aha, tak to teda jo," Tetelík souhlasil. "Myslím tedy k tomu vašemu podnikání." Ale depak. Našemu.", opravil mč s něhou, klerá se vznášela po pokoji jako peříčko z bílé holubičky. "Vašemu a mému. Našemu. Celé této krásné zemi. My jim teprve ukážeme jak se na to "Ne, ne. Jen tomu vašemu." Teprve teď Tetelík pochopil, že to myslím smrtelně vážně. Trošku divně se na mě zadíval, A to proto, že osobně nechci míl vůbec nic společného s plzeňskou dvanáctkou a se sladkokyselými okurkami pro Nóyozélanďany a už vůbec nic s paraguajskými bandity.
Od té doby, co sc Sundancc Kid vytratil z mého života, je už hokynářství na llastings Street u potretí pod novou správou. A život jde při tom dále s klidem našeho tichomorského pobřeží. Nedávno jsem splnil všechny podmínky, vyplnil formuláře a dostávám teď pravidelně podporu v nezaměstnanosti než si najdu práci. Tím pádem se zase pořádně najím. Taky pan domácí už zase se mnou tu a tam utratí slovo. V úterý a ve středu obyčejně sedím na pivě v krčmě zvané Bimini. Minulý týden jsem předčítal ze svých básní pro líotariány v městečku Mission a za to jsem dostal sto dolarů a uhrazení všech výdajů od Kanadské kulturní rady. Ten samý večer jsem pomáhal příteli odstěhovat se ze Západní čtvrté do Surrey. V Surrey hodlal zaměnit svůj životní cíl. jímž bylo doposud osvobození Československa za pěstování t rávníku bez pampelišek. A za tu pomoc mi věnoval štos zastaralých a celkem nečtených exemplářů Rudého práva, které mu pravidelně zasílala ze staré vlasti předčasně znormalizovaná tchýně. Časně ráno jsem se pak roztáhl pod stropní puklinou ve svém kitsilánském sídle a otevřel jsem první číslo věhlasného stranického orgánu. V tu chvíli jsem se ale ocitl tváří v tvář s usmívajícím se Jerry Tetelíkem, který si teď ovšem už. zase říkal Jaroslav, protože nemusel brát ohled na své anglicky mluvící přátele.
KAPITALISTICKÝ RÁJ. KTERÝ J I M N EN Ĺ "Jsem rád, že jsem zmoudřel," praví dočasně svedený socialista. Našel jsem si tehdy zase tu láhev slivovice a vylil z ni poslední zbytek do skleničky. Pak jsem se postavil před stranický orgán s fotografii Sundance Kida, a vztyčil svou ruku, abych mu mohl připít na zdraví. "Tak tedy tomu svobodnému podnikání, asiatíckým správcům bankovních filiálek a na zdraví dočasně svedených socialistů. Ovšem jen za předpokladu, že se natrvalo vrací do staré vlasti!"
Knihy "Samožerhuch" (Sixty-Eight lishers Toronto, 1977)
Pub-
"Vážím svá slova: svojí délkou, svojí intenzitou, svojí systematičností nemá masakr české kultury probíhající od roku 1968 obdoby v historii země od d o b třicetileté války." (Milan Kundera, interview Le Monde, 19.1.1979). "Na tomhle impozantním a děsivém pozadí vidím tu holku, samojedinou, s osmnácti centy na kontě, ale s tou vírou, jak otvírá dopisy, balí, zapisuje, nosí na poštu, a v noci, když se budím se svou osobitou variantou exulantského snu, ukecává mě do klidu, po dobrém i po zlém, sama asi také svírána úzkostí. Tu jednu jedinou mladou ženskou na obrovském a lhostejném kontinentě a proti ní ten aparát, za aparátem kompjůtry, fizlovská síť a byra s bohatou tradicí guns for sale a spicialistň na dezinformace. Za tou holkou pár tisíc českých a slovenských čtenářů, zápasících o novou existenci a rozsetých po nekonečné půlce světa. Naplňuje mě úcta. Ne k majestátu toho aparátu." (J.Škvoreckv, "Samožerbuch". str.23). Jak se dozvídáme ve škvoreckého "Miráklu", mívají zázraky obvykle docela reálné vysvětlení. Stejně tak zázrak, kterým éeská literatura prvního desítiletí po ruské okupaci pokračuje ve svém rozkvětu, jenž začal v šedesátých letech. Jediným výsledkem nátlaku celého ohromného mocenského aparátu je fakt, že nej lepší část současné české literatury opustila oficiálni československá nakladatelství a vychází v edici Petlice a jiných edicích undergroundu nebo v exilových nakladatelstvích. O ceně, kterou je tento zázrak zaplacen na domácí půdě se v
pravidelných intervalech dočítáme není náhodou, že převážná většina výslechů a politických procesu je v úzké souvislosti s literaturou. Kniha "Samožerbuch" je dokumentárním záznamem o jedné významné exilové kapitole tohoto nerovného boje o přežití české literatury. V její první části vypráví Josef Škvorecký "historii dobrodružství nazvaného Sixty-Eight Publishers" od podzimu roku 1971, kdy s 326 adresami potencionálních čtenářů, trochou úspor a rukopisem Honzlové a Tankového praporu založili nakladatelství, až do vydání jejich padesáté knihy, kterou je "Samožerbuch". Většina z nás tuto historii zná jen ¿ její pozitivní stránky, z radosti nad objevením sc každé z těch padesáti knih, 7 nichž bylo překvapivě velké procento hodnotné literatury. "Samožerbuch" nás uvádí do zákulisí, kde s překvapením zjišťujeme, že celý ten složitý proces, jímž se rukopis mění v knihu, celá práce tiskárny, nakladatelství a distribuce je v podstatě dílem jedné osoby - Zdeny Škvorecké, "Divám se na Honzlovou, jak trýzněna nespavostí vstává jak Babička, v létě ve čtyři, v zimě v pět, podnikovým dusterem, jimž. už tolik let d o p r a vuje přetěžké pytle s knihami na dok torontske pošly, ujíždí ještě před rozbřeskem do redakce na Avenue Road, tam otvírá dopisy, zapisuje objednávky, píše účty a na ně připisuje přátelské poznámky přátelům, které v životě neviděla, protože odpovídat dopisem nemá čas... A vidím ji, jak sc zas vrhá do práce, sází, láme, koriguje, bere telefony, balí knihy, odmítá jet k přátelům na chatu, protože v neděli pracuje, a zavěšuje s nepříjemným pocitem, žc opět jeden přítel neuvěřil." ("Samožerbuch", str.28). Ani ve svobodném světě se snaha psát a vydávat dobrc knihy neobejde bez věčného boje s lidskou hloupostí a lhostejností. Svědčí o tom mnohé úryvky z dopisů čtenářů, které Často připomínají Hrabalovy "Morvtáty". Je až překvapující, j a k j s o u s i podobné na celém světě projevy agresivní lidské hlouposti, která si nejen osobuje právo soudit, ale zároveň cítí naléhavou potřebu veřejné sdělit své morální rozhořčení nad tím, že ne každá kniha Odpovídá jejím představám o literatuře. A tak není jen zásluhou Škvoreckého, že druhá Část věnovaná historii některých knih vydaných nakladatelstvím Sixtv-Eight Publishers se místy 29
čte j a k o humoristicky r o m á n . N a j d e me v ní pasáže, na kterých má nesporné s p o l u a u t o r s k é právo i ÚV KSČ, j e n ? byl režisérem aféry kolem " Z b a bělců" v roce 1959, v r á t i m e se d o atmosféry k o n c e padesátých a začátku Šedesátých let, kdy vznikala legenda Skvorecký. Literární historik tady n a j d e s p o u s t u cenného pramenného materiálu a všichni, kteří maji rádi knihy J o s e f a S k v o r e c k é h o a Zdeny Salivarové si se z á j m e m přečtou vyprávění o jejich Vznikli a osudech, s p o u s t u detailů o té směsici D i c h t u n g und W a h r h e i t , jakou je každé umělecké dílo a p ř i t o m se n e p ř e s t a n o u bavit a divit. T ř e b a nad tou d e b a t o u o " M i r á k l u " v pražském u n d e r g r o u n d u , kde m e r i t u m věci v p o d s t a t ě je, z d a S k v o r e c k ý m á p r á vo psát p r a v d u , to je d e h c r o i z o v a t události p r a ž s k é h o j a r a 19ňři a j e h o aktéry. Ale n a k o n e c všechny ty podrážděné, osobními zájmy diktované invcktivy m a j í h l u b o k o u logiku v P r a z e i v exilu. Mnozí jsou dotčeni ve svých falešných pózách a p ř e d s u d cích, p r o t o ž e " l i t e r a t u r a je prostě pravda pravdivější než p r a v d a . " P r a v d a , která jistým z p ů s o b e m lže o p o v r c h u , a b y t ý m ž z p ů s o b e m pověděla p r a v d u o p o d s t a t ě . O snu. O k o ř e n e c h lidské t o u h y po životě." ( " S a m o žer b uch. str. IJ 5-116). " M o r á l n í rozběsnění zůstává hlavním výrazem d i k t á r o r s k ý c h emocí v zemích setrvávajících v p e r m a n e n t n í m M c C a r t h y i s m u . . . P a r a n o i a blbosti je vždycky n e j h o r š í m šílenstvím, n e b o ť s t r a c h , že bude zničena inteligenci, který z ní zaznívá, je racionálni." (A. Miller) T a t o slova A r t h u r a Millera j s o u m o t t e m d r u h é knihy, která spolu se " S a m o ž e r b u c h e m " tvoří j u b i l e j n í p a d e s á t o u edici Sixty-Light Publishers, Pod n á z v e m " A n t i n o s t a l g i c u m " zde O t t o Ulč vybral a k o m e n t á ř e m opatři! citáty z č e s k o s l o v e n s k é h o tisku. Byl by to s á m o sobě v ý b o r n ý a b s u r d n í h u m o r , k d y b y to s o u č a s n ě nebyl t a k é oficiální projev silného m o c e n s k é h o a p a r á t u , který by r o z h o d o v a l o úrovni České kultury, kdyby neexistovala " o n a část, o n a t e n o u č k á vrstva, která válčí s lidskou blbostí" ( J a n Werich, " S a m o ž e r b u c h " str.96). Helena Kosekuvá
Předplaťte si Z Á P A D ! Předplaťte si Z Á P A D ! 30
Prezidentův vězen na hradě plném bláznů (Konfrontace-Ziirich) Z d á sc, že o b č a n s k á o d v a h a je zlaťák, který hází sudička n ě k t e r ý m n o v o r o z e ň á t k ů m do kolébky a tím je o b č a s p ř e d u r č u j e k p o h n u t é m u osud u . Na rubu zlaťáku je láska k pravdě a nezlomný pocit vnitřní svobody. Lze si t a k t o vysvětlit tragický k o n e c Mistra J a n a Husa i j e h o následovníka J e r o n ý m a Pražského, p o h n u t ý osud Karla Havlíčka B o r o v s k é h o , s m u t n ý k o n e c Milady H o r á k o v é . Řekli byc h o m , že při troše chytračení mohli všichni (a s nimi tisíce p o d o b n ý c h ) d o p a d n o u l lépe. J e n ž e v t o m je p r á v ě ten háček - některé lidi prostě n e o h n e te. J a k o b y jim n a r o s t l a páteř p ř í m o ocelová a pak běda, třikrát běda. f o u ká-li na jejich lodičku nepříznivý vítr. Přesto k t ě m t o lidem, jejíchž páteř nic n e n a h l o d á , vzhlížíme s o b d i v e m a úctou. Do léto kategorie patří Vladimír S k u l i n a . I když - připusťme - nevstoupil d o historie j a k o vážený kazatel a m u ž n ý b o j o v n í k , nýbrž j a k o vtipálek a h u m o r i s t a . Nu což. zřejmě ta d r u h á sudička, v i d o u c tu Štědrou náruč k u r á ž e , přihodila d o kolébky zlaťák se smyslem pro h u m o r . Třetí sudička si prý ráda přisolí. Tím si vysvětlujeme. že tohle d í l k o vyrostlo d o doby, která v d a n é zeměpisné poloze nesnáší s v o b o d o m y s l n é a r o v n é lidi a už vůbec n e r o z u m í legraci. Po nějakém čase se stal menší zázrak a Skuti n a š e doslal z " m a l é klece", ale později i té "velké klece", v níž p ů sobil svou nevytrískatelnou s v o b o d o myslností na s o u č a s n ý režim j a k o rudý šálek na býka. Na s v o b o d u . Začal ji okamžitě vychutnávat plnými doušky, t a k ž e někteří - o p a t r n ě j š í - k r a j a n é potřásali hlavami a lomili r u k a m a "Ten si t r o u f á ! " D o půl r o k u po příchodu na s v o b o du vyšla v n a k l a d a t e l s t v í K o n f r o n t a ce Skutinova knížka, nesoucí název Presidentův vězeň na h r a d ě plném bláznů. A u t e n t i c k é svědectví o j e d n o m h u s á k o v s k é m kriminále s e d m d e s á t ý c h let. Knížka stoji za přečteni už p r o t o , že je to zatím jediné a j e d i n e č n é vyprávění z o n o h o - svým z p ů s o b e m t a k é " j e d i n e č n é h o " prostředí. Z tčcli hrůz vám asi o b č a s z a t r n e a bude vám věru na zvracení, ale n e u b r á n í t e se ani salvám smíchu. Vždyť - n e z a p o m e ň me - čteme knižku z pera h u m o r i s t y . A u t o r se ovšem nevyhýbá k o n s t a t o v á -
ní, že len či onen b a c h a ř byl blbce či vůl, kde situace vyžaduje tak lapidárn í h o vyjádření. Ale celé to h r u b é a strašlivé prostředí j a k s i k o n t r a s t u j e d o veselého p a r a d o x u s j e m n ý m h u m o r e m , kierým je kniha doslova p r o š p i k o v á n a . Aě se dočtete, kdo to byla M a t a Hari, Indiánské stařeny, co byl P e n t a g o n či sofa na boty, až poznáte celý ten neskonale vtipný, rozsáhlý m u k l o v s k ý slovník, o p r a v d u j e m n ý ve s r o v n á n i s h r u b o u skutečností, svědčící o m r a v n í převaze vězňů nad vězniteli, pocítíte to krásné lelitání bránice, kleré n a v a z u j e smích. Přečtěte si ovšem t a k é spoustu a n e k d o t - "volně ložených" - p r o t o ž e S k u t i n a by byl bez a n e k d o t j a k o ryba bez vody. Přečtete si řadu episod, které ve své a b s u r d n o s t í vypadají j a k o r o d n é sestry episod S v e j k o v ý c h a jsou tak n á z o r n o u u k á z k o u , kolik tváří má lidská h l o u p o s t , dostane-li se k moci. Rekneme-li, že knížka stojí za preclení, měli bychom ještě d o d a t , že stála za n a p s á n í , i kdyby šiji přečetli p o u z e ti dareháci-místodržíeí v naši r o d n é sovětské kolonii, kteří " h r a d ů m plným b l á z n ů " dávají své m o c e n s k é pož e h n á n í a j s o u za ně p ř í m o z o d p o v ě d ní. Buďme velkodušní j a k o oni m u k l o vé a pamětlivi d o b r é h o k ř e s ť a n s k é h o vychování, které nám p ř i k a z u j e " K d o d o tebe k a m e n e m , do t o h o ty chlebem". V t o m t o p ř í p a d ě literárním. Ale s lejně bychom se těšili přestavé. že si tito mocipáni j e d n o u přečtou na p ř c d s á d c e knihy: "x té vydání..." Už p r o t o , že si z t o h o krajíce, totiž z výtěžku knihy u k o u s n o u ti stateční v klcci - chartisté! Jiří Zahrada Knihu sí můžete o b j e d n a t prostřednictvím Bohemicum Distribution n e b o p ř í m o v nakladatelství K o n f r o n tace.
Předplaťte si Z Á P A D ! V příštím ročníku přineseme, řadu zajímavých interviews (např. s Janem Hammerem, ML, s Martinou Navrátilovou, s Járou / d a / Cimrmanem aj.). Josef Skvorecký bude sledovat další osudy rodiny MacCourkových. Naši kmenoví autoři budou dále psát o naléhavých otázkách politiky, kultury a sportu. Otiskneme řadu nových povídek ěs. autorů z exilu í z domova. A m n o h o jiného!
Filozofie pro domácnost O kole dějin aneb Už jste četli Komu mističky manifest? V j e d n o m z minulých čišel Z á p a d u , v článku Sázka na kulhavého koně, jsem se pokusil ukázat, že proletariát, tento M a r x ů v spasitel světa, není třídou rostoucí, ale naopak ustupuje /.jeviště dějin. D o k o n c e se změnou životní úrovně ztratil i revolučnost. kterou mu přičítal Karel Marx. Přesto existují lidé, kteří si na Marxe vsadili. Sázka na kulhavého koně proletariátu má vsak v politice alespoň jeden logický důsledek. Organizace moci v marxisticko-lenínském systému je totiž založena na následující jednoduché úvaze: svět se vyvíjí k absolutní ideji k o m u n i s m u , ať to lidé chtějí nebo ne. V průběhu tohoto vývoje spolu jednotlivé třídy bojují. Některé jsou reakční, snaží se udržet status q u o a brzdí rozvoj výroby a společnosti, kde mohou. Jiné třidy jsou pokrokové, rozvíjejí výrobu a vytvářejí nové výrobní a společenské vztahy. J e d i n o u p o k r o k o v o u třídou v současné d o b ě je proletariát, a z. proletariátu je ncjpok rokovější jeho predvoj, strana. Z t o h o t o důvodu musí mít strana vedoucí úlohu v životě společnosti. Nač pouštět k vládě členy neproletářských stran? Vždyť by se jen snažili otočit kolo dějin zpět, a jen by překáželi. Z hlediska pochopení této logiky je l.conid Brežnčv lepším marxistou než pražští reformní komunisté, a vůbcc nej lepším marxistou byl Pol Pot a jeho hrdlořezové v Kambodži. Ti totiž vyřešili problém potlačeni vykořisťovateiských tříd v zájmu pokroku nejúplněji.
Vysvětlení, zda je proletariát pokrokovou třídou nebo ne, bylo v mém předchozím článku neúplné. 1 když se třída průmyslových dělníků změnila, i když jejich počet klesá, stále ještě by snad mohla vést lidstvo vpřed, dát mu svobodu a stvořit nový, lepší svět. J c také možné, že existuje ještě nějaká jiná třída či vrstva společnosti, která má tuto mesiášskou funkci, zatímco všichni ostatní jen přihlížejí a Čekají na spasení. Ale - existuje taková třída? Abychom došli k nějakému závěru, podívejme se na pravděpodobné příčiny vývoje společnosti. Vývoj společnosti, jak jej vidíme kolem sebe, je vlastně h r o m a d ě n í m větších Či menších změn v různých úsecích života. Každý den vznikají nové nápady, objevy, vynálezy v hlavách lidí, uskutečňují se a pozvolna mění svět. T o se netýká jen výroby materiálních statků, ale i organizace, kultury, filozofie, vztahu mezi lidmi, opatření vlád, všeho. Jsou tyto nové myšlenky, měnící svět, omezeny jen na třidu proletářů? Byli to výhradně oni, kdo vymysleli k o m p jůtry i maličké kalkulátory, kdo změnili náš život rozvojem zemědělské výroby, kdo vyřeší problémy energie, rakoviny či paměti, kdo přicházejí s novými myšlenkami, uvádějí je d o praxe a rozvíjejí dále? Kdo je v celém t o m procesu ncjdůležítějŠí, dělník či organizátor výroby, vynálezce či vědec, spotřebitel či distributor, ten, kdo udržuje pořádek či ten, kdo vybírá daně a platí z nich stavbu škol? Ve složitých vztazích moderní společnosti stěží n a j d e m e někoho, čj některou třídu, která by si mohla dělat primát a považovat se za vůdce pokroku. Příslušnost k určité třídě nedá nikomu patent na rozum, ani mu nevezme možnost přispívat k t o m u , ě e m u říkáme pokrok společnosti. Takže, v hádkách o to, co bylo dříve, slepice či vejce, a v hádkách o to, která třída je nejdůležítější. je lépe zůstat zcela neutrální. Není třídy, jejíž všichni příslušníci by byli pouze pokrokoví n e b o pouze reakční.
Jak se tato základní aplikace marxismu projevuje na životě společnosti, všichni víme. Společnost, řízená marxistickou stranou na základě nesprávného p ř e d p o k l a d u , se velmi brzy dostává vůči straně d o a n t a g o n i s t i c k é ho vztahu, který v rámci marxismu neni řešitelný. Po polovičatých pokusech, j a k o bylo Pražské jaro, jednou bude muset dojít k radikální d e m o k r a tizaci systému, při němž vládnoucí marxistické strany se r o z p a d n o u . Tento antagonistický vztah nevyplývá z Před časem Eugen Loebl f o r m u l o nesprávné aplikace správné teorie, ný- val teorii o tom, že hlavním (vůbec) brž z logické aplikace nesprávné teo- v rozvoji výroby a společnost i je vědecrie o jediné p o k r o k o v é třídě. ké poznání. Vědecké poznáni, přetvo-
řcné v praktické výrobní procesy, způsobuje technický pokrok, rozvoj blahobytu a sociálni změnu. Nazývá tuto funkci vědeckého poznáni lukroaktivitou vědy. Tento názor je nepochybně správný. Existují giganti ducha, kteří rozšiřuji naše poznání světa a tím ovlivni dalši vývoj. Ovšem, je třeba uvažovat dále. Lukroaktivita vědy je uskutečňována díky lukroaktivitě ostatních povolání, dělníků, organizátorů a distributorů, vlády, finančníků a právníků, a také učitelů, snílků, spisovatelů a filozofů. Neexistuje přesná rozdělovači čára mezi vědci a těmi ostatními. Myslici lidé ve všech povoláních, třídách a sociálních skupinách používají nejen objevů vědy, ale i vlastní vynalézavosti, vlastního mozku k t o m u , aby měnili svět. Proces lidského poznání závisí na vědomé Činnosti miliónů lidských mysli, reagujících na okolí a měnících svůj úsek skutečnosti. Nic neni zbytečné, vše přispívá k obrovské životni zkušenosti, kterou lidstvo nahromadilo během své existence. Každého dne k ní přidává a bude přidávat až d o koncc svého času. ľoto je ale v přímém protikladu k teorii a praxi marxismu-leninismu, který uznává pouze jednu třídu za pokrokovou, a ostatní za nepotřebné, nebo přímo škodlivé. M á m e zde tedy dva přístupy k řešení zdrojů a příčin vývoje: Jeden jc ten, že všichni lidé jsou užiteční, nezávisle na třídní příslušnosti, a všichni mají právo se podílet na výtěžku práce a rozhodovat o něm. Nazvěme tento názor humanislicko-demokratickým. Humanistickým proto, ř.e přidává další charakteristiku ke spirituálním a morálním aspektům osobnosti člověka, a demokratickým proto, že demokracie má cenu jen tehdy, když každému člověku přiznáme jeho plnou h o d n o t u , bez ohledu na třídu a původ. Druhý přístup je ten, že jen příslušníci jedné třídy jsou užiteční, ostatní jsou hmyz k zašlápnuti, nad kterým oko nezapláčea k ničemu nejsou, nebo jsou svedeni, nesvéprávní, prostě hlupáci, kteří potřebují vedení. Takových systémů jc dost. Především je to s a m o zřejmě marxismus. I j Í n é " n o v é t ř í d y " , 31
manažeři, duševní pracovnici a jiní jsou občas nabízeni jako náhrada proletariátu. Jestliže připustíme, že jen jediná třída je vedoucí, pak opouštíme v podstatě principy demokracie, a rozdíl me/.i marxismem a demokracií nám mizí. T o se kupř. stalo i mnohým z Nových francouzských filozofů, kteří sice zavrhli komunismus, aie nenabízejí místo něj nic jiného. Bernard-Hcnri Lévy v "Barbarství s lidskou tváří" končí pesimisticky: "Ponurý, mrazivý vítr vane světem a mění jej v kámen. Vítr z Východu nebo vítr ze Z á p a d u ? Nevím, ztratil jsem svůj kompas a mapy. Kapitalismus nebo socialismus? Tato otázka neznamená mnoho. Otroci žiji, stárnou a umírají... Páni také stárnou, a jejich upřené temné oči zahalují člověka temnotou. Když se kola historie zastavila, a budoucnost nic neslibuje, k r y s y j a k o mysedí v koutku rozvalin a čekají na mír..." Logicky. Mezi názorem demokratickým a elitistickým není příbuznosti, .leden nemůže být naroubován na druhý. Lidé nemohou být zároveň demokraty a marxisty. Jestliže to tvrdí, lžou si sami do kapsy. To vše, co tu bylo řečeno, má mnoho dalších důsledků. Jedním z nich je ocenění významu lidského intelektu, podnikavosti a zvědavosti ve vývoji společnosti. Jen taková společnost je pokroková, která těchto vlastností lidí používá a dává lidem možnost své nápady realizovat bez zbytečných omezení. Lidská tvořivost potřebuje pro své plné uplatnění ovšem nejvyšší míru svobody, zaručenou systémem lidských práv. včetně práva podnikat a prosazovat své názory i proti byrokratickému systému. Každá nová generace chce změnil svět, a má k tomu dostat příležitost. Jen to vede ke změně, k vývoji. Není náhodou, že v socialistických zemích vládnou starci, kteří stěží přečkají hodinovou schůzi bez usnutí. T a m není nutnost změny, naopak, každá změna tam narušuje stabilitu.
chronicky nevyužívá t o h o t o nejcen- Návrh ankety nějšího zdroje vývoje a pokroku. Ini- Vypadá to, že jste na dobré cestě k vyciativa lidí je tam podezřelá, protože budování časopisu, na který se čtenáři narušuje stabilitu a vnáší do systému budou každé dva měsíce těšit. Čtení a Steigerovy "anarchii". Cokoli vznikne mimo cen- je čtivě, Kristoforiho stejně jako tralisticky řízenou stranu, nositelku kresby jsou znamenité, tvorby. A kdopokroku, a jí řízený aparát, je nepo- ukázky Dobrorukovy koliv to byl, kdo přišel s nápadem krokové a škodlivé. Vlastně to ani neotisknout Doréovy ilustrace, si zasmí vzniknout. Toto je ovšem základní slouží medajlí. rozpor marxistícko-leninských sociál- Jenom choulostivá etuda pana Cíchy ních systémů. Demokratické svobody a interview .v paní Mandlovou vás asi jsou nutné pro další rozvoj společnosti dostanou do horké vody. Objevilo se i pro účelnou reakci společnosti na v nich zase TO slovo (hovno), jež měnící se podmínky naší planety. Na spolu s podobným výrazivem (ha-ha!) druhé straně však snaha spojit demo- stále uráží samozvané obhájce čistoty onen kratické svobody s marxisticko-lenin- českého jazyka. Paní Mandlová Scheinpflugově, ským systémem drženi moci je marná, výraz přisuzuje Olze poněprotože by musela vést ke změně cha- což je velice pravděpodobné, rakteru moci i základni filozofie dějin. vadž ta ho mohla snadno pochytit od manžela Karla Čapka, který ho také Jejich problémy jsou proto neřešipoužíval. telné. S. R, Aby se předešlo opakování žabomyší vojny, mám pro vás tento návrh: Uspořádejte průzkum, snad pomocí Dopisy ankety, a na jejím podkladě pak rozdělte své čtenáře na hovnomilce a hovČecho-americký smích Just reading issue 3 the article by nobijce, abychom už jednou, do prdeVilém Hejl, Hůl do ruky aneb Host le, měli jasno. A Západ vydávejte tak, z Tschechei; I laughed so much and že střídavě jedno Číslo bude pro ty a další pro ony. Ovšem ti, jichž na počet so hard I got siekl předUnfortunately, ľm now the last of bude méně, zaplatí dvojnásobné my family who can read and enjoy platné. Jiří Traxler, Quebec your publication. Thaťs the way the cookie c r um b les. Nazdar, Od Chartislv-exulanta George Schnabel, Rochester, New York Jsem jedním z prvních signatářů CharNoví emigranti morousům a podiví- ty 77 a protože jsem v Kanadě teprve krátkou dobu nemohu posoudit janům způsobem alarJsme vám velmi vděčni za vaše zásilky kým nejvhodnějším zdejší veřejnost, eventuelně a s radostí a zájmem je čteme od za- movat čátku až do konce. Přivítali jsme velmi organizace, které by oficiálně protesi objednávky na knihy a gramojonové tovaly proti současné zvůli v Českodesky, které si hned objednáme až slovensku, Domnívám se. že je důlebudeme na místě, samozřejmě i váš žité informovat nejen kanadské úrady, časopis. Určitě není tato práce lehká, ale všemi dostupnými prostředk v i čs. vydávat časopis pro krajany, tak souveřejnost ľ emigraci, jakož i početné díme i podle kritiky. Stejně si ale směřujících do myslíme, že jej každý rád přivítá a návštěvy příbuzných zahraničí. Je totiž jedním z citů předmorousi a podivíni ať jej nečtou. Rodina z uprchlického tábora stavitelů moci separovat hnutí Charty od obyvatelstva. Domnívám se, že nelze připustit poraženeckou polohu a Platby z Holandska že se vlastPři platbě z Holandska nelze ve vaši odbýt vše konstatováním, ně nedá nic dělat. Chtě! bych Vám přeobálce poslat mezinárodni poštovní za všechny, kteří popoukázku. Tuto poukázku lze z pošty dem poděkovat poukázat peníze na vaše konto, jiná moc opravdu potřebují a chtě! bvch možnost není. Vystavení šeku v ho- Vás ujistit vděčností s Jakou je podpomelandské bance je zatíženo poplatkem ra ze zahraničí v československu zi signatáři Charty 77 kvitována. Přerovnajícím se téměř výši předplatného, na rozdíl od běžné praxe v USA a Ka- devším pak těm, kteří se rozhodli k nadě. J.Jelínek, Holandsko podpoře finanční, byť se z jejich hlezanedbatelná. Pozn. redakce. Na vnitřní straně před- diska zdála možná
Z toho dále logicky vyplývá. Že osobní svoboda a všechna práva s ní spojená nejsou jen teoretickou fikcí filozofů a radikálních studentů. Jsou hlavně a především nejdůležitějŠí podmínkou pokroku a rozvoje současného světa. Člověk je pro společnost nejužitečněji!, když může svobodně myní obálky je uvedeno číslo a adresa naslet a podle toho jednat. T o u t o kritikou mířím především na šeho konta, na které rovněž čtenáři systém reálného socialismu, který mohou poukázat předplatné. 32
O. Haněl
Dopisy Ve čtvrtém čísle Západu uveřejnila redakce fragmentz mého skoro pit let starého interviewu z časopisu Listy. Rád bych Upozorni! vaše čtenáře, řeše tak stalo bez mého vědomi. Můj text byl otištěn v kontextu zřejmě polemickém v přímé souvislosti s kryptokritickým stanoviskem Západu k rozhovoru. který Miloš Forman poskytl pražskému tisku za svého krátkého loňského pobytu v Československu. "Reportáž" Západu o této věci ¡se mi jeví jako trapně a malicherné zasahování do Svobody projevu pana Formana. Nesouhlasím proto s použitím mého citátu v této souvislosti. Miloš Forman je můj blízk ý přítel a hluboce si vážím jeho velikého formátu jak lidsky tak profesionálně. Jiří Voskovec, předplatitel Západu. Předvánoční pohoda Jestli by! dnešní den předzvěstí, jak nám letos dopadnou Vánoce, tak to httde zase nebeská krása. Přijdu večer domů. třetí Západ v poště, na programu večerní předvánoční skautská besídka. kam žena všechno hlasité osazenstvo asi na tři hodiny odvezla. Tedy ideálni konstelace, která se hned tak nevyskytne. Počet! jsem si. Čisto ve znamení dopisů. By! jsem nadšen tou reakcí na předchozí čísla, ta škála názorů, napomenuti, kterak naše krásná mateřština vyžaduje upřímně radikální nápravu, kterak do časopisu zabudovat Pána Boha, líbilo se mi, kterak Vás starší pán sprd! a vycítil jsem, jak by se rád kochal erotikou pokřiženou s pornografii. Sám bych se rád poučil, jsem této oblasti pouze malým odborníkem, samoukem, amatérem. Potom ty dopisy z vězení. Podobný žánr se spojuje s predstavou oněch let padesátých a my zatím za pár dní načneme léta osmdesátá a \ téhle věci pořád ta trapná stereotypnost. Není už někomu hanba'.' A le je dobré vědět. že v Urně je pár kluků, kterejm to všechno není fuk. Tak Vám za pěkný časopis děkuju, přeji si, aby si uchoval onu závratnou šíři názorů, která mě i po těch více než deseti mimoguberniálnich letech dovede nadchnout. Požehnané Vánoce Vám přejeme a šťastny rok 1980. Pořád si ale myslím, aby ! 980 byl šťastný i doma. Tady to zátěži dost jenom na nás, ale doma bohužel na blbé domovnici aby dala svým nájemníkům pokoj. Svatopluk Váhala. B.C., Kanada
Komentář ke komentáři Jiřího Kotase 0 některých soudruzích v exilu. Vztah soudruhů M/vnáře, ttejzlara. Pelikána a jim podobných k současné komunistické realitě by! pro mne dlouho záhadou. Vždycky jsem dovedl chápat, ano i sympatizovat s komunistickými dělníky třicátých let, kterým, jak Sk vořecký nedávno napsal hvízda komunismu byla velkou naději V lepši budoucnost. Dovedl jsem chápat poválečný záchvat slavjanofilství mnoha mladých i starších lidí, kteří se s idealistickým zápalem oddali studiu m arxism u-lení n ismu a houfně vstupovali do partaje, dosahovali v ni vedoucích postaveni, a když konečně procitli do střízlivé reality, čekali, a mnozí ještě čekají, na příležitost vystoupit v Montrealu z letadla na Kubu, nebo se vracet z jadranské dovolené přes Vídeň. Dovedu nakonec pochopit 1 ty. kteří ať už před vstupem, po vstupu či bez vstupu do partaje chladně a střízlivě analyzovali rudou skutečnost, správně provedli dlouhodobou předpověď politického počasí, a podle staré rady, kterou se odedávna ti nejmazanějši udržovali nahoře a stávali nejpomazanějšími za nejrůznějších režimů, "Koho chleba jíš. toho piseň zpívej", tvrdě a odhodlaně zanotovali Internacionálu a Sojuz něr uší myj. Chováni svrchu jmenovaných soudruhů však pro mne bylo dlouho těžko chápatelné. Rozbřeskovalo se mi zvolna. Ať už praprvotní příčiny jejich stranic tví byly jakékoli, dotáhli to v partaji daleko. Nebyli to obyčejní souzi tmi průměrní politruci, byli to velekněŽi, prepodavatěh kommtmisma. straničtí' žreci s nadprůměrnou inteligencí, kteří aktivně přispívali k realitě tet padesátých, i když asi přímo nikoho do Jáchymova neposlali a vlastnoručně nevěšen odkuklené nepřátele lidu. Jenom udržovali elán odkuklovatelů. jejich třídní a vědo melos I. Jejich oblíbenou stranickou povinnosti později bylo předkládal rudé dogma roztěkaným intelektuálům a zvídavé mládeži ve stravitelnější formě, mírně ochucené náhražkovým, syntetickým liberalismem. Jakožto tvůrčí rozvije či komunistické ideologie, měli přístup a nutně i studovali západní politicko-f ilosa pík u u literaturu, o jejíž existencí průměrný československý občan ani soudruh neměli ani tušen i. Co však si počít na prohnitém Západě? Otevřeně doznat; Lidé, nejprve jsem byl vůl, pak mrcha, a pak mrcha
a vůl? Zajisté těžko, přetěžko jesti veleknězi, přestali býti veleknězem. Naštěstí ještě člověku zbyl poHtickofílosofický žargon marxismu-leninismu- t buďmež věrozvěsty socialismu s lidskou tváří a reformního komunismu. Na to určitě naletí západní intelektuálové. poněvadž to potvrzuje jejich sny o tom. že komunismus jednou "uzraje" a jak o zralá hruška "změkne". A my neztratíme "tvář". A laková činnost určitě bude hodnocena kladně. V jednom však .s nimi bezvýhradně souhlasím: Pražské jaro začalo iniciativou shora. Bez souhlasu otrokáře si otrok v moderním otrokářstvi, vybaveném pavlovskou vědou a všemi prostředky školského systému, tisku, rádia a televize k indoktrinací, desltkáři a tajnou policií k zastrašovaní, koncentráky k trestáni, americkými kompjůtry k evidenci každého hnuti otroka, málokdy pípne. Pokud jde o vlastni komentář Kotasův, široce a hluboce s nim souhlasím, zaráží a udivuje mě a vzbuzuje ve mně obavy jenom jeho optimistické tvrzení, "že společnost se nehodlá nikam vracet, ale půjde tam. kde již měla dávno být". Nevím, kde společnost mela dávno b ýt, vím jenom, kde byla. A vím kde je na Západě. A leccos z toho se mí líbí, zdá se však. že se právě to nejlepši pomalu, ale jisté z povrchu této planety ztrácí. Nekomunistický svět je velice málo immunní proti komunistickým ideálům. Immunni /snu lidé ľ komunistických režimech a většina těch. kteří z komunismu utekli. Zatím nevidím, jak si "nové Československo do svých základů vnese všechna posltiva demokratické minulosti". A opravdu chtějí všichni Češi a Slováci osobní svobodu a politickou demokracii, jak Kotas tvrdí? Následující' fakta stoji za zamyšleni. Po maďarském povstání odešla do exilu půl miliónu Maďarů a zůstali v něm. O dvanáct let později odešlo z Československa jenom sto tisíc lidí a padesát tisíc se jich vrátilo zpátky. Má pravdu Jevtušenko, že po dvaceti letech v kleci je vzduch svobody pro otroky moc ostrý? Co skutečně chce moderní otrok? Chce český dělník maka! tak tvrdě jako děhtik na západě? A český zemědělec? A bez toho není prosperity! Je zajímavé diskutovat o tom. co nastane, až se totalitní režim oslabí. Raději bych četl o tom, co dělat, aby se oslabil. Jan Voborník, New York
BOYCOTT moscoui OLYmPICS Takovéto nálepky si můžete objednat v administraci Západu, Box 322, Waterloo, On. N2J 4A4 za tyto ceny: 1 za $1.00 10 za $5.00 100 za $35.00 1000 za $270.00
Plaťte laskavě předem
Česká a slovenská exilová literatura nás spojuje přes všechny hranice a oceány B O H E M I C U M D I S T R I B U T I O N mají na skladě knihy všech našich exilových nakladatelství Přes 300 titulů! Nejúplnější kolekce na světě! Napište si ještě dnes o katalog (přiložte S 1.00, který Vám hude odečten při první objednávce):
//aifik
Bohemicum Díslribution
F I R M A H A V L Í K stále hledá strojaře pro výrobu
Box 69
ozubených kol a speciálních strojů.
Ste. Dorothée-Laval, Que.
Pro zájemce ze zahraničí opatříme pracovní příslib,
Canada H7X 214
nutný pro obdržení imigračního viza do Kanady. Pište na adresu: 695 Bishop St., Cambridge (P), Ontario, N 3 H 4V2,
7ápaď Box 322, Waterloo, O n t a r i o , C a n a d a N2J 4A4
C a n a d a .
Tel. čísla: Cambridge 519 - 653 5774 T o r o n t o 416 - 364 6208
