Svody islámského ráje

Anal!zy

Svody islámského ráje Robert Spencer Jakkoliv to m/$e Zápa(an/m p-ipadat podivné, zprávy o pannách slibovan%ch islámsk%m mu'edník/m v Ráji nejsou $ádn%m m%tem nebo p-ekroucením islámské teologie. Mohamed vykreslil sv%m následovník/m vizi otev-en* materiálního a bujn* smyslového ráje, kter% obsahuje v"e, po 'em mohl pou"tní ko'ovník z arabské pou"t* sedmého století tou$it: zlato a v*ci z jemn%ch materiál/, ovoce, víno, vodu, $eny ... a chlapce. Samoz-ejm* ne ka$d% byl ochoten sv/j $ivot za tento p-islib vym*nit, dokonce ani za Mohamedov%ch dn/. B*hem jednoho st-etu s Kuraj"ovci (b*hem zákopové bitvy) vyzval Mohamed své stoupence: „Kter% mu$ p/jde ven a zjistí, co nep-ítel d*lá, a pak se vrátí zp*t?“ Slíbil, $e po$ádá Alláha, aby tento "peh „mohl b%t m%m spole'níkem v Ráji“. #ádn% dobrovolník se ale nep-ihlásil a proto nakonec musel na-ídit tento úkol jednomu ze sv%ch mu$/. P-esto byl slib Ráje jedním z hlavních zp/sob/, kter%mi Mohamed své stoupence motivoval. U'inil tím z boje d$ihádu situaci, která byla v$dy zisková: pokud muslimsk% vále'ník zvít*zil, získal pozemskou ko-ist; pokud byl zabit, získal prakticky stejnou odm*nu v posmrtném $ivot* - pouze v mnohem v*t"ím mno$ství. B*hem bitvy u Badru vyz%val Mohamed p-íslibem Ráje: „P-i Alláhovi, v jeho$ rukách je Mohamed/v $ivot, $ádn% mu$ nebude v tento den boje proti nep-átel/m s vytrvalou odvahou a na postupu, nikoliv na ústupu, zabit, proto$e Alláh ho p-ijme do Ráje“. Jeden z jeho bojovník/, Umajr bin al-Humam, kter% sed*l poblí$ a p-e$vykoval datle, tím byl vzru"en. „Skv*lé, skv*lé!“ vyk-ikl. „Není mezi mnou a Rájem nic jiného, ne$ zabití t*chto mu$/?“ Odhodil své datle, sp*chal do boje a rychle se setkal se smrtí, kterou hledal.

Co je za dve-mi 'íslo jedna Umajr bin al-Humam o'ekával, $e bude v ráji ozdoben „náramky zlat%mi a perlami“ (korán 22:23) a „od*n do atlasu a brokátu“ (korán 44:53). Poté bude spo'ívat „na podu"kách zelen%ch a kobercích p-ekrásn%ch“ (korán 55:76), sed*t „na lehátkách, je$ zlatem vypleteny jsou“ (korán 56:15) a bude s ostatními sdílet „zlaté nádoby i poháry“, v nich$ bude v"e, „po 'em du"e tou$í a co o'ím lahodí“, v'etn* „ovoce hojnost“ (korán 43:71, 73) a „ovoce, palmy a jablka granátová“ (korán 55:68). Pro nevegetariány bude „maso pta'í podle p-ání sv%ch“ (korán 56:21). Pro ty, kdo $ili cel% $ivot na pou"ti, byla voda vzácností - a korán jí v Ráji slibuje hojnost. Ráj sám je „zahradami, pod nimi$ -eky tekou“ (korán 3:198, 3:136, 13:35, 15:45, 22:23). „V nich obou prameny dva budou tryskat“ (korán 55:66).

122

Anal!zy A nejen voda: Ráj nabízí r/zné nápoje. Krom* „-ek s vodou, je$ nezahnívá“, tam budou také „-eky mléka, jeho$ chu. je nem*nná, a -eky vína, je$ rozko"í je pijícím, a -eky medu o'i"t*ného“ (korán 47:15). Víno? Nejsou alkoholické nápoje muslim/m zakázány? Ne-íká korán, $e víno je „v*cí hnusnou z díla satanova“ (korán 5:90)? Jak je potom mo$né najít dílo satanovo v Ráji? Je t-eba pochopit, $e víno z ráje je odli"né, „v n*m opojnosti není“ a pijáci jím proto „nebudou zmo$eni“ (korán 37:47). To v"echno bude po$ehnan%m p-edlo$eno v dokonale klimatizovaném prost-edí: „tam na podu"kách odpo'ívat budou a nespat-í tam ani slunce $ár, ani mráz spalující a blízko nad nimi budou strom/ stíny a nízko budou se sklán*t plody visící“ (korán 76:13-14). Jídlo a pohodlí nikdy neskon'í: „pod zahradami jeho -eky tekou a plody trvalé jsou stejn* jako stíny jeho“ (korán 13:35).

Radosti sexu A a'koliv to v"echno m/$e vypadat p-ita$liv*, Umajr bin al-Humam po tom v"em pravd*podobn* netou$il. Proto$e v*d*l, $e v Ráji na n*j 'ekají „dívky s pln%mi +adry, v*kem s nimi stejné“ (korán 78:31); „dívky zrak klopící, okaté“ (korán 37:48), „je$ rubín/m a perlám se budou podobat“ (korán 55:58), za n*$ budou „o$en*ni“ (korán 52:20), Tyto $eny budou „dívky sklopen%ch zrak/, jich$ p-edtím ani mu$, ani d$in se nedotkl“ (korán 55:56). Alláh je „u'inil pannami“ (korán 56:36) a podle islámské tradice jimi z/stanou nav$dy. Ráj ale nebude nudn% ani pro muslimy s opa'nou sexuální orientací. Alláh jim slibuje, $e „budou je tam chlapci obcházet, kte-í perlám st-e$en%m se budou podobat“ (korán 52:24), „chlapci mládí v*'ného“ (korán 56:17); „p-i pohledu na n* bys myslil, $e jsou to perly rozsypané“ (korán 76:19). Neodsuzuje ale korán homosexualitu? Konec konc/, popisuje Lota, jak -íká lidem ze Sodomy: „V$dy. vy z vá"n* své k mu$/m vcházíte místo k $enám! Vy v*ru jste lid, jen$ v"echnu míru p-ekra'uje!“ (korán 7:81) a „Co$ se chcete jen k mu$/m z lidstva v"eho p-ibli$ovat a man$elky své, je$ pro vás Pán vá" stvo-il, zanedbávat? Ba, vy v*ru jste lid p-estupník/!“ (korán 26:165). Hadís na-izuje, $e „pokud je mu$, kter% není $enat%, p-isti$en p-i páchání sodomie, bude ukamenován k smrti“. V dal"ím hadísu Mohamed -íká, „Zabijte toho, kter% sodomizoval, a toho, kter% dovolil, aby mu tak bylo u'in*no“. Tyto p-íkazy se propracovaly a$ do islámského práva, co$ vedlo nap-íklad dva Saudy, kte-í se obávali ukamenování nebo v*zení, k tomu, $e zavra$dili Pákistánce, kter% byl sv*dkem jejich „ostudn%ch 'in/“ tak, $e ho p-ejeli autem, rozbili mu hlavu kamenem a poté ho zapálili. Chlapci jako perly ale nechali vzniknout podivnému podvojnému p-ístupu k homosexualit* v islámu. Velk% básník Abu Nuwas homosexualitu ve své básni Navon*né zahrady otev-en* oslavuje: „Ach radosti sodomie! Bu(te nyní sodomité, Arabové. Neodvracejte se od 123

Anal!zy ní - je podivuhodn%m pot*"ením. Vezm*te si stydlivého mládence s kade-emi na spáncích a projí$d*jte se na n*m jako gazela na své dru$ce. Mládence, kterého mohou v"ichni vid*t opásaného me'em, ne jako va"e d*vky, které musí b%t zahalené. Vezm*te si chlapce s hladk%mi tvá-i'kami a nasedn*te na n* nejlépe, jak doká$ete, proto$e $eny jsou prost-edníkem (ábl/!“ Tento paradoxní p-ístup k homosexualit* prochází celou muslimskou historií. Dokonce i osmansk% sultán Mehmed II, dobyvatel Konstantinopole, projevoval svojí orientaci otev-en*. Zatímco m*sto stále je"t* doutnalo, Mehmed odvrátil svojí mysl od válek a boj/ a po$adoval, aby mu byl p-iveden proslule pohledn% nezletil% syn byzantského d/stojníka Lukase Notarase. Notaras "el za sultánem -ekl mu, $e se bude rad*ji dívat, jak jeho syn zabit p-ed jeho o'ima, ne$ aby ho ponechal na pospas Mehmedov%m choutkám. Mehmed mu vyhov*l a poté nechal setnout i Notarase.

Jak získat p-ístup do Ráje Jak jsme vid*li, nejjist*j"í záruka Ráje je poskytována t*m, kte-í „zabíjejí a jsou zabíjeni“ za Alláha: „jim budou dány zahrady ... A to je slib Jeho pravdiv%“ (korán 9:111) Mohamed také prohlásil, „V*zte, $e Ráj spo'ívá pod stínem me'/“. Uji".uje, $e ti, kte-í zem-ou za Alláha, nejsou mrtví, ale $iv*j"í, ne$ kdy d-íve: „A ne-íkejte o t*ch, kdo$ byli zabiti na stezce Bo$í: 'Jsou mrtvi!' Nikoliv; oni $ivi jsou, av"ak vy to netu"íte.“ (korán 2:154)

Asasíni a svody ráje Zhruba v 'asech k-í$ov%ch v%prav prosperovala notoricky známá sekta ismailitsk%ch "íitsk%ch muslim/ znám%ch jako Asasíni. A'koliv politickou vra$du nevynalezli, vra$d*ním po'etn%ch klí'ov%ch politick%ch osob, které se proti jejich hnutí stav*ly, jí do politiky islámského sv*ta zavedli v masovém m*-ítku. Po provedení takové vra$dy se tak-ka v$dy nechali s klidem chytit, a'koliv to v té dob* znamenalo jistou smrt. Co vedlo mladé mu$e, $e se k této sekt* p-idávali, a ob*tovali takov%m zp/sobem své $ivoty? Za prvé, ismailité se pova$ovali za "i-itele „'istého islámu“, za jeho$ obnovu pokládali své $ivoty. Je ale také mo$né, $e za jejich motivací stály svody islámského Ráje. Kdy$ Marco Polo projí$d*l koncem t-ináctého století Asií, zaznamenal, $e sly"el „mnoho lidí vypráv*t“ o temném v/dci Asasín/, Starci (neboli "ejchovi) z hory: Ud*lal v údolí mezi dv*ma horami nejv*t"í a nejkrásn*j"í zahradu, která byla kdy spat-ena, osázel jí nejjemn*j"ím ovocem na sv*t* a postavil v ní nejskvostn*j"í sídla a paláce, které byly kdy spat-eny,

124

Anal!zy ozdobené zlatem a s obrazy toho nejkrásn*j"ího, co na sv*t* existuje, a také se 'ty-mi potrubími, jedním s vínem, jedním s mlékem, jedním s medem, a jedním s vodou. Byly zde krásné $eny a sle'ny, nejkrásn*j"í na sv*t*, které nem*ly soupe-ky ve h-e na kter%koliv nástroj a ve zp*vu a tanci. A dal sv%m mu$/m na v*domí, $e tato zahrada je Rájem. To je d/vod, pro' jí ud*lal podle tohoto vzoru, proto$e Mohamed ujistil Saracény, $e ti, kdo p/jdou do Ráje, budou mít krásné $eny, a najdou tam -eky vína a mléka a medu a vody. ... Nikdo nevstoupil do t*chto zahrad krom* t*ch, ze kter%ch si p-ál u'init Asasíny. Je pravd*podobné, $e tento popis je více legendou, ne$ skute'ností. Muslim"tí bojovníci byli ale v historii motivováni islámsk%m Rájem. Dokonce i únosce z 11. zá-í 2001 Mohamed Atta si v onen osudn% den p-ibalil do svého zavazadla „svatební oblek do ráje“, a'koliv si ho nemohl nasadit, proto$e aerolinky mu povolily pouze jedno p-íru'ní zavazadlo. Dopis nalezen% v Attov* zavazadle hovo-il o „svatb*“ s „$enami ráje ... oble'en%mi do t*ch nekrásn*j"ích "at/“.

Dodatek 1, Mohamed versus Je$í" Nov% zákon, Jan, 3:16: „Nebo tak B/h miloval sv*t, $e Syna svého jednorozeného dal, aby ka$d%, kdo$ v*-í v n*ho, nezahynul, ale m*l $ivot v*'n%.“ Korán, 9:111: „A B/h v*ru koupil od v*-ících jejich osoby i jejich majetky s tím, $e jim budou dány zahrady. A oni bojují na cest* Bo$í - zabíjejí a jsou zabíjeni. A to je slib Jeho pravdiv%, dan% v Tó-e, v Evangeliu, i v Koránu. A kdo v*rn*ji dodr$uje slib sv/j ne$ B/h? Radujte se tedy z obchodu svého s Ním uzav-eného a to úsp*ch je nesmírn%.“ Dodatek 2, Sebevra$ední d$ihádisté a Ráj Slib Ráje t*m, kte-í „zabíjejí a jsou zabíjeni“ za Alláha je základním ospravedln*ním sebevra$edn%ch útok/. Úto'níci si 'iní nárok na p-íslib Ráje tím, $e zabíjejí Alláhovy nep-átele a p-itom jsou sami zabiti. Muslim"tí mluv'í pochopiteln* v$dy p-isp*chají s tvrzením, $e islám sebevra$du zakazuje: „Vy, kte-í v*-íte! Nepohlcujte si vzájemn* majetky své podvodn%m zp/sobem ... a nep-ivozujte si smrt!“ (korán 29:30) Mohamed v hadísu dodává: „Ten, kdo spáchá sebevra$du udu"ením, bude se bude sám nav$dy dusit v pekelném ohni, a kdo spáchá sebevra$du ubodáním, se bude ubodávat v pekelném ohni“. Vlivn% islámsk% u'enec Jusuf al-Qaradáví, jeho$ knihu Zakázané a povolené vydala v &echách Islámská nadace v Praze, shrnuje roz"í-en*j"í názor na v*c. Sebevra$edn%ch d$ihádist/ se zákaz sebevra$dy net%ká, proto$e jejich cílem není zabít sebe, ale nep-ítele Alláha: „Není to sebevra$da, ale mu'ednictví ve jménu Alláha. Islám"tí teologové a právníci o této otázce diskutovali a hovo-í o tom jako o

125

Anal!zy form* d$ihádu, jako o ohro$ení $ivota mud$ahida. Je povoleno ohrozit sv/j $ivot, zk-í$it cestu nep-íteli a b%t p-i tom zabit“. Um Nidal, matka sebevra$edného d$ihádisty Hamasu Mohameda Farhata, vidí vra$ednou smrt svého syna stejn%m zp/sobem - jako velké vít*zství: „D$ihád je nábo$ensk%m p-íkazem, kter% na nás byl uvalen“, vysv*tlila. „Musíme tuto my"lenku v"t*povat do du"í na"ich syn/, neustále ... Co vidíme ka$d% den masakry, ni'ení, bombardování domov/ - posílilo v du"ích m%ch syn/, obzvlá"t* Mohameda, lásku k d$ihádu a mu'ednictví. ... Alláh bu( pochválen, jsem muslimka a v*-ím v d$ihád. D$ihád je jedním z prvk/ víry a to je to, co m* povzbudilo k ob*tování Mohameda v d$ihádu za Alláha. M/j syn nebyl zni'en, není mrtv%; $ije ".astn*j"í $ivot, ne$ já“. Um Nidal pokra'ovala: „Proto$e jsem svého syna milovala, povzbuzovala jsem ho, aby zem-el smrtí mu'edníka za Alláha ... D$ihád je nábo$enskou povinností, která na nás byla uvalena, a my ho musíme provád*t“.

Dodatek 3, Ráj stále lákadlem pro mladé mu$e „Ameri'ané milují Pepsi-Colu, my milujeme smrt“, jásal Maulana Inyadulláh z al-Kajdy. Muslimové milují smrt, proto$e Alláh jim na-izuje cenit si radostí ráje více ne$ radostí tohoto sv*ta: „t*m, kdo $ivot pozemsk% více ne$ budoucí milují, od cesty Bo$í odvád*jí, a aby k-ivá byla, si p-ejí. Ti v*ru daleko jsou zbloudilí!“ (korán 14:3). Jakkoliv mohou b%t svody islámského Ráje k-iklavé, jsou stále p-ita$livé - tato p-ita$livost je poci.ována nejost-eji dospívajícími chlapci. V roce 2004 -ekl 'trnáctilet% potenciální palestinsk% sebevra$edn% d$ihádista izraelsk%m voják/m, kte-í ho odzbrojili: „Vyhodit se do vzduchu je jedinou "ancí, jak mít sex se sedmdesáti dv*ma pannami v zahradách Ráje“. Dal"í 'trnáctilet% vysv*tlil, jak ho d$ihádistick% nábor'í zapsal do íráckého d$ihádu: „,ekl mi o ráji, o pannách, o islámu“.

Dodatek 4, Assasíni Dal"í detaily o sekt* Assasín/ najdete na blogu 'eského arabisty Zde+ka Müllera: Za asasíny do Íránu.27

27 http://zdmuller.blog.cz/0707/za-asasiny-do-iranu

126

Anal!zy

Muslimsk% otroká-sk% systém ve st-edov*ké Indii K.S. Lal

K.S. Lal je znám% indick% historik, kter% zab%vá historií st*edov(ké Indie. Mnoho z jeho knih je ve svém oboru pova$ováno za standard. Krom( knihy, ze které zde citujeme28, napsal také obsáhlou studii o muslimském dob%vání Indie „The Legacy of Muslim Rule in India“.29 P/vod muslimského otroká-ského systému Od dne, kdy se Indie stala cílem muslimsk%ch nájezdník/, za'ali b%t její lidé masov* zotro'ováni a prodáváni do cizích zemí, nebo zam*stnávání na r/zn%ch pod-adn%ch i mén* pod-adn%ch pozicích v zemi. Abychom tento fenomén pochopili, je nutné jít k po'átk/m a rozvoji islámského otroká-ského systému. Nebo. kamkoliv muslimové p-i"li, v*t"inou jako dobyvatelé, ale také jako obchodníci, rozvinuli systém otroká-ství p-izp/soben% místnímu klimatu, území a populaci. Nap-íklad simultánn* s invazí Mohameda bin Kásima do Sindhu po'átkem 8. století dosáhla expanze arabského islámu a$ do Egypta, severní Afriky a na Iberijsk% poloostrov na západ*, a do S%rie, Malé Asie, Palestiny, Íráku, Khurusanu, Sistanu a Transoxiany. Ve v"ech t*chto zemích se rozvinul muslimsk% otroká-sk% systém specifick% pro dané místo. Ve st-edov*ku byla Indie a tyto zem* ve stálém kontaktu. Nap-íklad ji$ od 'asn%ch nájezd/ otroká-sk%ch sultán/ Iltutmishe a Balbana (1210-86) p-icházelo kv/li mongolské vln* ke sv%m dvor/m v Dilí velké mno$ství princ/ se sv%mi stoupenci z Íráku, Khurasanu a Mawar-un-Nahr. Mnoho 'ástí Dilí a jeho okolí bylo osídleno t*mito elitami a jejich otroky, vojáky a u'enci. V Balbanov* královském procesí pochodovalo 500 otrock%ch voják/ Sistan/, Ghaur/ a Samarkand/ s tasen%mi me'i jako poukázání na skute'nost, $e velké mno$ství otrok/ z t*chto zemí p-i"lo v 13. a 14. století do Indie. Kdy$ za'ali Mughalové dob%vat Indii, do"lo ke vzniku Osmanské -í"e, která na své v%"i obsahovala sou'asnou Albánii, ,ecko, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a n*kolik dal"ích sousedních zemí. Pak zde byla safavidská -í"e v Íránu. Osmanská -í"e obchodovala s Evropou a dová$ela odtud „nezbytné zásoby otrok/. Slovany (slave - otrok – pozn. p-.) dodávali obchodníci z Verdunu, Benátek nebo odjinud z Itálie. Dal"í otroci byli dová$eni z 'erné Afriky, v%chodní Evropy a turecké st-ední Asie“. Indi'tí Mughalové m*li velmi úzké kontakty s tureckou Osmanskou a íránskou safavidskou -í"í. Tyto kontakty zahrnovaly i v%m*nu otrok/ a p-edstav o otroká-ství. Nicmén* jak%koliv pokus o studium této oblasti, která je tak "iroká a spletitá, by nás odvrátil od na"eho hlavního tématu, které je omezeno na Indii. M*li bychom se proto omezit na nejnutn*j"í informace o po'átku instituce 28 Muslim Slave System in Medieval India, http://www.bharatvani.org/books/mssmi/ 29 The Legacy of Muslim Rule in India, http://www.bharatvani.org/books/tlmr/

127

Anal!zy muslimského otroká-ství mimo Indii, které budou posta'ující pro pochopení otroká-ského systému ve st-edov*ké Indii. Prorok Mohamed na"el v Arábii funk'ní otroká-sk% systém a v Koránu ho uznal. Po'átky muslimského otroká-ského systému tak lze vysledovat do Arábie, p/vodní zem* muslim/, a do oblastí, do kter%ch se islám roz"í-il. P-íkazy Koránu, islámské dob%vání a muslimské administrativní instituce mu poskytly trvalost a legitimitu. Podle T.P. Hughese, „Otroká-ství je v naprostém souladu s duchem islámu. … #e Mohamed zlep"il $ivotní podmínky otrok/, jak existovaly podle pohanského práva Arábie, je bez pochybností; je ale stejn* jisté, $e arab"tí zákonodárci z n*j cht*li u'init trvalou instituci“. D.S. Margoliouth rozvádí toto téma, kdy$ dodává, $e „Vcelku … Mohamed zmírnil $ivotní podmínky zajatc/ … propu"t*ní jím bylo prohlá"eno za akt zbo$nosti … a vra$da nebo t*$ké ublí$ení otrokovi m*lo b%t trestáno odplatou“. V jednom ze sv%ch posledních kázání Mohamed vyzval své stoupence takto: „A va"i otroci! Krmte je takov%m jídlem, jaké sami jíte; a oblékejte je do "at/, které sami nosíte. A kdy$ u'iní chybu, kterou nedoká$ete odpustit, prodejte je, proto$e jsou sluhy Pána a nejsou ur'eni k tr%zn*ní“. Jeho první ortodoxní $ivotopisec Ibn Ishák nicmén* pí"e o transakcích, které se pozd*ji staly precedentem pro islámsk% obchod s otroky: „Pak poslal prorok Sada bin Zajda al-Ansari … s n*kter%mi chycen%mi $enami z kmene Banu Kurajza do Najdu a ten je tam prodal za kon* a za zbran*“. #eny byly zajaty poté, co byli jejich mu$i masov* zmasakrováni na tr$nici v Medín*.

Postavení otrok/ v islámu Mohamedova $ádost obsahovala n*které fundamentální postoje k postavení otrok/ v islámu. Uznávala otroky jako majetek svého pána. Otrok mohl b%t prodán, jako s muslimem nebo sluhou Pána s ním nem*lo b%t zacházeno tvrd*. Zde je nutné poznamenat, $e v rann%ch dnech islámu to byla spole'enská spodina, která se kolem Mohameda shromá$dila a stala se jeho bojovou silou. „Korán p-ímo uznává, $e prorokovi stoupenci byli spodinou spole'nosti“. Arabská aristokracie po n*m po$adovala, aby tuto spodinu poslal pry', ne$ s ním byli ochotni jednat (stejn* tak zacházela turecká vládnoucí t-ída s prvními muslimy v Indii). Mohamedovou misí bylo ale roz"í-it své nábo$enství a jakákoliv nehumánní pravidla by ukazovala islám zajatc/m ve velmi nep-íznivém sv*tle. To by odrazovalo od obracení na víru. S muslimsk%mi otroky také nebylo mo$né zacházet po konverzi "patn*, proto$e by to po"kozovalo reputaci nové víry a nové konvertity by to poko-ovalo. Jak byla tato na-ízení pozd*ji dodr$ována nebo p-ehlí$ena muslimsk%mi nájezdníky a vládci v jin%ch zemích je jiná otázka. V p/vodní zemi islámu, v Arábii, bylo p-ikázáno nezacházet s otroky tvrd*; pánové byli namísto toho vyz%váni, aby vyu$ívali slu$by mu$sk%ch otrok/ tím nejlep"ím zp/sobem a aby si u$ívali intimní spole'nosti otroky+. Toto tolerantní zacházení nebylo bez podmínek. Otrok byl majetkem svého pána. Jeho $ivot jím byl ur'ován. Nemohl se nap-íklad bez jeho svolení o$enit. A'koliv se mohl voln* pohybovat, nemohl po-ádat zábavní události ani nav"t*vovat své p-átele. Otrok nemohl poskytnout nebo dostat p/j'ku nebo jít na pou.. 128

Anal!zy Pokud se mu poda-ilo shromá$dit n*jak% majetek, nezd*dili ho jeho synové, ale jeho pán. Teoreticky si otrok mohl koupit svobodu, ta byla ale ud*lena pouze v%m*nou za peníze a dokud nebyla zaplacena celá 'ástka, nebyla mu ud*lena. Otrok nemohl hledat svobodu út*kem, proto$e „Otrok, kter% utekl svému pánovi, spáchal p-e'in nevíry“, -ekl Mohamed. Emancipace otrok/ nebyla v p-edislámské Arábii neznámá. Mezi zbo$n*j"ími Araby bylo star%m zvykem, $e jejich otroci budou po jejich smrti propu"t*ni. Pro Mohameda bylo propu"t*ní otroka 'inem dobro'innosti jeho pána, nikoliv otázkou spravedlnosti, a svobodu si zaslou$ili pouze v*-ící otroci. Krátce, otroctví bylo v islámu trvalou a v*'nou institucí. Jak poukazuje Margoliouth, „zru"ení otroctví bylo n*'im, co nikdy nevstoupilo do prorokovy mysli“. „Skute'ností z/stává“, pí"e Ram Swarup, „$e Mohamed zavedením konceptu nábo$enské války a pop-ením lidsk%ch práv nemuslim/, posv*til otroká-ství v bezprecedentním rozsahu … a takov%ch obrovsk%ch rozm*r/. Zubajr, blízk% prorok/v spole'ník, vlastnil v okam$ik své smrti tisíc otrok/. Prorok sám vlastnil v jednom okam$iku nejmén* 49 otrok/, nepo'ítaje 39 sluh/, mu$ského i $enského pohlaví. Mirkhond, Mohamed/v $ivotopisec z patnáctého století, je v"echny ve své Rauzat-us-Safa jmenuje. Realitou je, $e otroká-ství, poplatky a ko-ist se staly hlavní oporou nové arabské aristokracie …“. „Islámské otroká-ství je propleteno v jeden systém se s+atkov%m zákonem, obchodním zákonem, d*dick%m právem a jeho zru"ení by ude-ilo na samé základy mohamedánského práva“.

!í-ení islámského otroká-ství Islámsk% otroká-sk% systém se "í-il a rozvíjel v"ude, kde byla zavedena muslimská vláda. Ghulam nebo quallar (otrok) byl v%tvorem safavidského státu. V Egypt* vznikli mameluci. V Osmanské -í"i byli naz%vání kapi-kulus. „Kapi-kulu byli p/vodn* rekrutováni se sultánského podílu na vále'n%ch zajatcích a následn* z pravidelné dan* (dev"irme) k-es.ansk%ch chlapc/. V*t"ina mláde$e vstoupila do jani'á-sk%ch jednotech. K-es.an"tí otroci byli bráni z kruh/ gruzínsk%ch, arménsk%ch a kavkazsk%ch zajatc/ nebo jejich potomk/“. &erní otroci pocházející z v%chodní Afriky se naz%vali Zanj. V*t"ina otrok/, kte-í se dostali do Indie, byli Turkové. Okam$it* po svém zrození zapo'alo mohamedánství kariéru agresivního a expanzionistického dob%vání. Jeho chalífové 'asto dob%vali nová území a následn* zavád*li autokratické vlády vycházející z u'ení islámu. Dob%vání vy$adovalo velké armády; despotické vlády nemohly b%t provozovány bez mno$ství byrokrat/. Deváté a$ t-inácté století bylo v muslimské Asii obdobím hore'naté aktivity; impéria byla budována a ni'ena; byla zakládána a ni'ena m*sta. Jin%mi slovy, celá st-ední Asie, Transoxiánie a Turkistán byly ve st-edov*ku velmi neklidn%mi oblastmi. Bylo pot-eba armád a velkého mno$ství byrokrat/, aby bylo mo$né spravovat neustále se roz"i-ující islámská dominia. Pro takovou slu$bu se hodili Turkové.

129

Anal!zy

Ture'tí otroci Abbasidové vybudovali velmi velké impérium s hlavním m*stem v Baghdádu a jeho provincie byly spravovány tureck%mi otrock%mi ú-edníky a tureck%mi nájemn%mi vojáky. Chalífa al-Mutasim (833-842) zavedl do armády tureck% element a byl prvním chalífou, kter% zam*stnával turecké otroky. Bylo toti$ brzy zji"t*no, $e mladí otroci z Turkistánu a Mawar-un-Nahr p-edstavují pro takové jednotky vynikající materiál. Turkové je obecn% termín pro lidi r/zn%ch vyznání a kmen/. Turkistán st-edov*k%ch historik/ byl rozsáhlou zemí. Na v%chod* hrani'il s &ínou, na západ* se sultanátem Rûm (západní Turecko - pozn. p-.), na severu se zdmi Gog/ a Magog/ a na jihu s horami Hindustánu. Turkové byli jako lidé jak civilizovaní m*".ané, tak i migrující kmeny p-echázející pou"t* nebo divo'inu. S posouváním hranice islámu na sever a na západ od Persie se jeden kmen za druh%m, jako Turkové, Tata-i, Turkomeni a dokonce i Mongolové a Afghánci, dostávali do pod-ízeného postavení. Získávali si pozornost sv%ch dobyvatel/ udatností a odvá$nou povahou. Byli ve skupinách a davech odvád*ni jako otroci. Islám"tí chalífové také kupovali turecké otroky, aby spravovali jejich rozsáhlé -í"e. Ture'tí otrokové pomáhali v*ci islámu sv%m bojov%m duchem. Jak ale jejich mno$ství rostlo, stali se neovladateln%mi. Nap-íklad strá$ chalífy al-Mutasima se skládala ze 4000 Turk/; jejich po'et pozd*ji vzrostl na 70 000 otrock%ch $oldák/. S 'asem za'ala nar/stat tyranie, bezzákonnost a moc Turk/. Bezohledná politika nábo$enského pronásledování chalífy Mutawakkila byla zodpov*dná za odcizení pod-ízen%ch ras. Jeho vlastní syn se brzy spikl s Turky a toto spiknutí skon'ilo v roce 861 chalífovou vra$dou. Chalífa Mutalid (892-902) nebyl schopen moc Turk/ potla'it. Ke kone'nému úpadku chalífátu do"lo bezprost-edn* po vra$d* Muqtadira v roce 932. „Ture'tí vojáci dosazovali a vra$dili chalífy podle libosti“. Jak se impérium chalífátu ve t-etím století islámu rozpadalo, jeho provin'ní guverné-i se stali nezávisl%mi. Technicky byli ale tito ture'tí guverné-i pouze otroky a jejich moc závisela na vojenské síle, nikoliv na jak%chkoliv morálních základech. Chalífové byli na druhou stranu p-edm*tem respektu. První 'ty-i chalífové m*li p-ím% vztah k Mohamedovi. Muawiya, zakladatel umajadského chalífátu, byl bratrancem Abbase, Mohamedova str%ce. Abbas sám byl zakladatelem abbasidského chalífátu. Ture'tí otroci tudí$ pova$ovali za vhodné udr$ovat s chalífou zvlá"tní vztahy: platili mu da+ a hledali u n*j uznání své vlastní „suverenity“. To je zp/sob, jak%m v pr/b*hu 'asu pevn* ustanovili svojí vlastní politickou moc.

Zotro'ování Ind/ arabsk%mi a tureck%mi nájezdníky Turkové nebyli prvními muslimy, kte-í Indii napadli. P-ed p-íchodem Turk/ napadl za'átkem osmého století arabsk% generál Mohamed bin Kásim Sindh. V souladu s muslimskou tradicí Arabové zajímali a zotro'ovali Indy ve velk%ch

130

Anal!zy mno$stvích. A zotro'ování, distribuce a prodej indick%ch zajatc/ bylo muslimsk%mi nájezdníky a vládci systematicky praktikováno od dob Mohameda bin Kásima z osmého století do dn/ Ahmeda !áha Abdaliho ve století osmnáctém. Jen jen pochopitelné, $e tisícileté otroká-ské úsilí lze p-ipomenout jen stru'n* se zd/razn*ním n*kter%ch charakteristick%ch vlastností systému.

Zotro'ování Araby B*hem arabské invaze do Sindhu (712) napadl Mohamed bin Kásim nejprve Debal, p-i'em$ toto slovo je odvozeno od slova deval, které znamená chrám. Ten byl umíst*n na pob-e$í nedaleko moderního Kará'í. Byl st-e$en posádkou 4000 k"atrijsk%ch voják/ a obsluhován 3000 bráhmany. V"ichni mu$i star"í sedmnácti let byli s.ati a jejich $eny a d*ti byly zotro'eny. „700 krásn%ch $en, které byly pod ochranou (t.j. které se ukryly v chrámu), bylo zajato s jejich cenn%mi ozdobami a s "aty ozdoben%mi "perky“. Mohamed poslal p*tinu ko-isti, mezi ní$ bylo sedmdesát p*t dívek, Hajjajovi, zbylé 'ty-i p*tiny byly rozd*leny mezi vojáky. Kdekoliv poté následn* zaúto'il, jako v Rawaru, Sehwanu, Dhalile, Brahmanabádu a Multanu, indi'tí vojáci a ozbrojení mu$i byli pobiti, b*$ní lidé utekli, nebo bojovali, pokud to nebylo mo$né, p-ijali islám, nebo platili da+ z hlavy, nebo zem-eli za své nábo$enství. Mnoho $en z vy""ích t-íd se ob*tovalo ob-adem d$auhar, v*t"ina ostatních se stala cenou pro vít*ze. Tyto $eny a d*ti byly zotro'ovány a konvertovány, a po skupinách byly v pravideln%ch dodávkách posílány chalífovi. Nap-íklad poté, co byl dobyt Rawar, Mohamed Kásim „se zde zastavil na t-i dny, b*hem kter%ch zmasakroval 6000 (mu$/). Jejich stoupenci a p-íbuzní, a stejn* tak $eny a d*ti, byli zajati“. Pozd*ji „byli otroci spo'ítáni a jejich po'et byl 60 000. Z t*ch bylo 30 mlad%ch $en královské krve. … Mohamed Kásim je v"echny poslal Hajjajovi“, kter% je poslal chalífovi Walidovi. „N*které z otroky+ královské krve prodal, jiné rozdal jako dary“. Prodej otrok/ byl b*$nou praxí. „Od sedmého století a obzvlá"t* b*hem kampaní Mohameda al-Kásima v letech 712-13“, pí"e Andre Wink, „bylo zajato zna'né mno$ství D$at/ jako vále'n%ch zajatc/ a deportováno do Íráku a jinam jako otroci“. Termín D$atové je zde zjevn* pou$íván jako ozna'ení pro v"echny Indy. V Brahmanabádu „se -íká, $e bylo zabito asi "est tisíc bojovník/, podle jin%ch jich ale bylo zabito "estnáct tisíc“ a jejich rodiny byly zotro'eny. Posádka opevn*ného m*sta Multan byla zabita a rodiny ná'elník/ a bojovník/ z Multanu, kter%ch bylo asi "est tisíc, byly zotro'eny. #eny zajaté v Sindhu b*hem kampaní postupující armády byly konvertovány a provdány za arabské vojáky, kte-í se usadili v koloniích zalo$en%ch na místech jako Mansura, Kuzdar, Mahfuza a Multan. P-íkazy od Hajjaje Mohamedovi bin Kásimovi -íkaly, aby „neposkytoval $ádné 'tvrti nev*-ícím, ale aby jim pod-ezával krky“ a aby bral $eny a d*ji jako zajatce. V kone'né fázi dob%vání Sindhu, „kdy$ byla ko-ist a vále'ní zajatci p-ivezeni p-ed Kásima … byla vybrána jedna p*tina zajatc/ a dána stranou; byli spo'ítáni a bylo jich 20 000 … (pat-ily k vy""ím rodinám) a byly jim na tvá-e nasazeny závoje, a zbytek byl rozdán voják/m“. V pr/b*hu arabské invaze do Sindhu bylo zjevn* zotro'eno n*kolik lakh/ (stovek 131

Anal!zy tisíc/) $en.

Ghaznavidské zajímání indick%ch otrok/ Pokud byly zisky „mírného“ Mohameda bin Kásima p-i zotro'ování kaniz wa ghulam v Sindhu takové, otroci zajatí Mahmudem z Ghazni, „tím divok%m a neukojiteln%m dobyvatelem“, ve století po'ínajícím rokem 1000, musejí b%t po'ítání na statisíce. Henry Elliot a John Dowson pro"li dostupné záznamy ze dobov%ch a pozd*j"ích zdroj/ - z Utbiho Tarikh-i-Yamini, Tabqat-i-Akbari Nizamuddina Ahmad, Tarikh-i-Alai a Khulasat-ut-Tawarikh k v%zkum/m rann%ch evropsk%ch v%zkumník/. Tyto invaze také do detail/ studovali Mohammad Habib, Muhammad Nazim, Wolseley Haig a já. V"echny d/kazy ukazují, $e b*hem sv%ch sedmnácti invazí zotro'il Mahmud Ghaznavi velké mno$ství Ind/. A'koliv soudobí kroniká-i nezaznamenali po'ty zajatc/ ze v"ech kampaní, n*které známé údaje o otrocích zajat%ch Mahmudem hovo-í samy za sebe. Kdy$ Mahmud Ghaznavi napadl v letech 1001-2 Waihind, zajal 500 000 osob obou pohlaví. Toto 'íslo, které udává Abu Nasr Mohamed Utbi, Mahmud/v sekretá- a kroniká-, je tak "okující, $e ho Elliot sní$il na 5000. Stojí za to poznamenat, $e zajímání otrok/ bylo b*hem ka$dé expedice rutinou. Pozornost kroniká-/ si údaje o zajat%ch otrocích získaly pouze tehdy, kdy$ bylo jejich mno$ství vyjíme'n* velké. O Mahmudov* útoku na Nindunu v Pand$ábu (1014) tedy Utbi -íká, $e „otrok/ bylo tolik, $e se stali velmi levn%mi; mu$i vysokého postavení ve své rodné zemi (Indii) byli degradováni na otroky b*$n%ch obchodník/ (v Ghazni)“. Jeho tvrzení je potvrzováno pozd*j"ími kronikami, v'etn* Tabqat-iAkbari od Nizamuddina Ahmada, kter% -íká, $e Mahmud „získal velkou ko-ist a velké mno$ství otrok/“. Podle Farishtana p-í"tí rok „p-ivedla mohamedánská armáda do Ghazninu 200 000 zajatc/, tak$e hlavní m*sto vypadalo jako indické m*sto, proto$e ka$d% voják m*l n*kolik otrok/ a otrock%ch dívek“. Otroci byli poté zajímáni v Baranu, Mahabanu, Mathure, Kanauj, Asni atd. Kdy$ Mahmud dorazil v roce 1019 do Ghazni, ko-ist se skládala (krom* obrovského bohatství) z 53 000 zajatc/. Utbi -íká, $e „mno$ství zajatc/ m/$e odvozeno od skute'nosti, $e jeden byl prodáván za dva a$ deset dirham/. Otroci byli poté odvedeni do Ghazni, kde je kupovali obchodníci z dal"ích m*st, tak$e zem* Mawarau-un-Nahr, Íráku a Khurasanu se jimi naplnily“. Tarikh-i-Alfi dodává, $e pát% díl ko-isti pro chalífu tvo-ilo 150 000 otrok/, celkové mno$ství zajatc/ tedy vychází na 750 000. Ne$ p/jdeme dále, pokusme se najít odpov*( na dv* otázky, které z v%"e uvedené studie vypl%vají. Zaprvé, jak je mo$né, $e byli lidé zotro'ováni v tak velkém mno$ství? Nebyl zde $ádn% odpor? A za druhé, co vít*zové s t*mito davy zajatc/ d*lali? B*hem války nebylo pro muslimskou armádu jednoduché zajímat nep-átelské vojáky. Byli to zdatní mu$i, silní a n*kdy „jako démoni“. Zdá se, $e zajímání takov%ch mu$/ bylo velmi specializovanou 'inností. Bylo t-eba vyvinout zvlá"tní snahu o obklí'ení jednotlivce nabo skupiny, spoutat je lasem nebo provazy a znehybnit je spoutáním. Nebojovníci, $eny a d*ti mohli b%t poté, co byli bojovníci 132

Anal!zy pobiti v bitv*, zajímáni mnohem snadn*ji. Zajatci byli ochromení hr/zou. Bylo b*$nou praxí vr"it hromady lebek zabit%ch hromad*ním jejich hlav na hromady. V"em zajatc/m byly svázány ruce a nohy a byli dr$eni pod p-ísn%m dohledem ozbrojen%ch strá$í, dokud nebyl jejich duch zcela zlomen a oni mohli b%t prom*n*ni v otroky, konvertováni, prodáni nebo u'in*ni slu$ebníky. Hajjaj v dopise na-ídil Mohamedovi bin Kásimovi, jak jednat s protivníkem. „Zp/sob, jak ud*lovat milost p-edepsanou zákonem, je sekat jim hlavy, kdy$ se s nimi setkáte … p/sobit mezi nimi velké masakry … (Ti, které p-e$ijí) svázat okovy … nedat milost $ádnému nep-íteli a neu"et-it nikoho z nich“, atd atd. #ivoty n*kter%ch v*z+/ mohly b%t u"et-eny, nemohli ale b%t propu"t*ni. Tímto zp/sobem mohli arab"tí nájezdníci zotro'it tisíce mu$/ a $en v Debalu, Rawaru a Brahmanabádu. Poté, co bylo v Brahmanabádu mnoho lidí zabito, „byli v"ichni zajatci do 30 let v*ku spoutáni -et*zy … V"ichni dal"í lidé schopní nést me' byli setnuti a jejich stoupenci a p-íbuzní byli zajati“. To je také zp/sob, jak%m mohl Mahmud z Ghazni zotro'it 500 000 „krásn%ch mu$/ a $en“ ve Waihiru poté, co zabil 15 000 bojovník/ b*hem „nádherné akce“ v listopadu 1001. Utbi nás informuje, $e D$ajpal, indick% král Kábulu, „jeho d*ti a vnuci, jeho synovci, ná'elníci jeho kmene a jeho p-íbuzní, byli zajati, siln* svázáni provazy a p-ivedeni p-ed sultána (Mahmuda) jako zlo'inci … N*kte-í m*li svázáni ruce za zády, jiní byli p-ivázáni kolem krku, n*kte-í byli pohán*ní ranami do "íje“. B*hem ka$dé Mahmudovy kampan* p-edcházely zotro'ování rozsáhlé masakry. Pohled na stra"livé zabíjení zajatce zcela zlomil. Nejen $e byli fyzicky mu'eni, byli také moráln* ot-eseni. Byli systematicky poni$ováni a vystavováni ve-ejnému zesm*"+ování. Kdy$ byli chalífovi posláni zajatci ze Sindhu, „otroci, mezi nimi$ byly p-evá$n* dcery princ/ a vládc/, musely stát v jedné -ad* se sluhy“. Hodivala poskytuje detaily o poní$ení D$ajpala Mahmudem. Pí"e, $e D$ajpal „byl ve-ejn* vystaven na jednom tr$i"ti s otroky v Khurasanu stejn* jako tisíce dal"ích indick%ch zajatc/ … Byl p-edvád*n tak, aby ho mohli vid*t jeho synové a ná'elníci, zostuzeného, v poutech a v hanb* … 'ím$ ho ve-ejn* potupil, kdy$ ho ‘ve-ejn* postavil mezi b*$né sluhy’“. #ádn% div, $e D$ajpal se nakonec sám ob*toval, proto$e takové úmyslné poní$ení m*lo zni'it morálku v*z+/. Krátce, jakmile byli zavedeni do takové tísn*, v*zni, a. u$ mladí nebo sta-í, o"kliví nebo hezcí, princové nebo prostí lidé, mohli b%t biti, konvertováni, prodáni jako pomocníci nebo zam*stnáni jako sluhové. Lze -íct, $e Mahmud z Ghazni mohl zotro'ovat lidi po statisících, proto$e úto'il náhle, kdy$ nestál proti dostate'né obran*. Ale i kdy$ postavení muslim/ nebylo tak silné, jako -ekn*me b*hem kampan* Mahmudova syna v Hindustánu, kdy „následovala divoká bitva, Ibrahim ale nakonec získal vít*zství a zabil mnoho z nich. Ti, kte-í unikli, utekli do d$ungle. Bylo zajato tak-ka 100 000 jejich mu$/ a $en …“. V tomto prohlá"ení le$í odpov*( na ná" první problém. Odpor existoval, a to odhodlan% odpor, kdy spole'n* bojovali v"ichni 'lenové rodiny, vesnice nebo m*sta. Pokud usp*li, úto'níka zahnali. Pokud ne, pokusili se uniknout do blízk%ch les/. Pokud nemohli uniknout, byli v"ichni zajati. Neodd*lovali se jeden od druhého ani v nehor"í hodin*. Nep-ítel je pochopiteln* zajal v"echny dohromady.

133

Anal!zy Byli odhodláni spole'n* zvít*zit nebo zem-ít. Krom* toho, podle pravidel z Mohamedov%ch dní a podle jeho instrukcí, pí"e Margoliouth, „bylo odd*lení zajaté matky od jejího dít*te zakázáno … Odd*lení bratr/, kdy$ byli prodáváni, bylo stejn* tak zakázáno. Na druhou stranu, zajatá $ena se mohla stát soulo$nicí dobyvatele“. Tento p-íkaz neod*lovat od sebe zajaté nebyl motivován humanitárn*, ale zv*t"oval jejich po'ty k prosp*chu vít*z/. Takto bylo zotro'ováno velké mno$ství lidí. A nyní k na"í druhé otázce - co d*lali vít*zové s otroky chycen%mi ve velk%ch po'tech? Ve dnech rann%ch nájezdník/, jako byli Mohamed bin Kásim a Mahmud Ghaznavi, byli p-evá$n* prodáváni na tr$i"tích s otroky, které vznikly v muslimy ovládan%ch m*stech. Prodej otrok/ v cizích zemích p-iná"el velké zisky. Isami poskytuje tuto informaci. Muhammad Nazim p-elo$il relevantní 'ást Isamiho popisu. „(Mahmud) rozprá"il jedin%m útokem armádu Ind/ a vzal Rai D$ajpala za zajatce. Odvezl ho do odlehlé 'ásti svého království Ghazni a p-edal ho obchodníkovi s otroky. Sly"el jsem, $e na p-íkaz krále (Mahmuda) prodal obchodník D$ajpala za 80 dinár/ a peníze z prodeje vlo$il do státní pokladnice“. Kdy$ byla v Indii ustanovena muslimská vláda, prodej zajatc/ byl omezen. Velké mno$ství se jich stávalo sluhy král/ a "lechtic/, pracovali jako d*lníci na stavb* budov, vy-ezávali d$ungli a budovali cesty a podíleli se na mnoha dal"ích pracích. Stále jich ale bylo dost. Ti, kte-í p-eb%vali, byli prodáváni do cizích zemí, ve kter%ch byly trhy s otroky kvetoucím obchodem a kde na jejich prodeji vyd*lávali vládcové. Mahmud Ghazni pochodoval na Hindustán znovu a znovu, aby vedl d$ihád a "í-il mohamedánskou víru, aby uko-istil jeho bohatství, zni'il jeho chrámy, zotro'il jeho lidi, prodal je do zahrani'í a získal tak v%t*$ek, a aby posílil -ady muslim/ konverzí zajatc/. Dokonce tou$il po ustanovení své vlády nad Indií. Jeho 'innosti byla tak mnohostranná, $e je t*$ké ur'it, jaké byly jeho priority. Velké mno$ství jeho zajatc/ ale nazna'uje, $e zajímání otrok/ pat-ilo do jádra jeho schématu. Mohl získávat jejich prodejem bohatství a posilovat jejich konverzí po'et muslim/.

134

Anal!zy

P/vod m%tu tolerantní pluralistické islámské spole'nosti Bat Ye'or P-ed deseti lety, kdy$ jsem kv/li uvedení své knihy „Dhimmizace: $idé a k-es.ané pod vládou islámu“ p-ijela do Ameriky, byla jsem zasa$ena nápisem na budov* archívu ve Washingtonu: „Minulost je p-edmluva“. Myslela jsem si alespo+ na za'átku mého v%zkumu - $e mé téma se zab%vá vzdálenou minulostí, ale uv*domila jsem si, $e sou'asné události tuto minulost rychle modernizují. Muslimské zem*, kde bylo islámské právo - "aría - nahrazeno moderní jurisdikcí zavedenou evropsk%mi koloniálními mocnostmi, odvrhovaly sekularizující trendy a v mno$ství oblastí $ivota je nahrazovaly islamizací. Tento dojem z návratu minulosti se stal je"t* naléhav*j"ím, kdy$ jsem pracovala na dal"í knize publikované v roce 1991, její$ anglická verze vyjde v roce 1996 pod názvem: „Úpadek v%chodního k-es.anství pod islámem - 7. a$ 20. století: od d$ihádu k dhimmizaci“. V této studii jsem se pokusila analyzovat po'etné procesy, které prom*nily bohaté mocné k-es.anské civilizace v islámské zem*, a jejich dlouhodob% efekt, kter% zredukoval rodilé k-es.anské men"iny do roztrou"en%ch nábo$ensk%ch men"in sm*-ujících k úplnému zániku. Tento komplexní islamiza'ní proces, kter% zasáhl zem* a civilizace na obou stranách St-edozemního mo-e - a v Íráku a Arménii - jsem nazvala procesem „dhimmizace“; a civilizaci t*chto lidí, kte-í pro"li takovou prom*nou, jsem pojmenovala „civilizací dhimmizace“. Domorodí lidé byli $idé a k-es.ané (ortodoxní, katolíci, nebo z dal"ích v%chodních k-es.ansk%ch církví). Muslim"tí právníci se na n* na v"echny odkazují jako na „Lidi knihy“ - knihou je mín*na Bible - a pod islámsk%m zákonem byli pod-ízeni stejn%m podmínkám. Jsou ozna'ováni arabsk%m slovem dhimmi: „chrán*ní lidé“, proto$e islámské právo chrání jejich $ivoty a majetek za podmínky, $e se pod-ídí islámské vlád*. Ale je to práv* toto islámské právo, které zavádí proces dhimmizace a sebedestrukce. Nebudu zde zacházet do detail/, proto$e jde o velmi obsáhlé a komplexní téma, ale abychom pochopili srbskou situaci, je t-eba v*d*t, $e se Srby bylo po polovinu tisíciletí zacházeno stejn* jako s dal"ími $idovsk%mi a k-es.ansk%mi dhimmi. Podíleli se na civilizaci dhimmizace. Je d/le$ité pochopit, $e civilizace dhimmizace vyr/stá ze dvou hlavních a navzájem propojen%ch nábo$ensk%ch institucí: z d$ihádu a "aríe, které zavád*jí ur'it% ideologick% systém, kter% si vynucuje jako povinnost - b*hem operací d$ihádu - pou$ívání teroru, masového zabíjení, deportace a otroctví. A Srbové - proto$e o nich dnes mluvím - neunikli tomuto osudu, kter% byl stejn% pro v"echny tyto lidi kolem St-edozemního mo-e, porá$ce d$ihádem. Po staletí Srbové bojovali, aby osvobodili své zem* od zákon/ d$ihádu a dhimmi, které uzákonily jejich útlak v jejich vlastních zemích. Tak$e zatímco jsem analyzovala a psala o t*chto procesech dhimmizace a civilizaci dhimmizace - zatímco jsem poslouchala rádio, sledovala televizi, 'etla noviny - m*la jsem nep-íjemn% pocit, $e se hodiny otá'ejí pozpátku. Moderní 135

Anal!zy politikové, sofistikovaní auto-i - pou$ívající telefony, letadla, po'íta'e a v"echny ostatní moderní technologie - se zdáli vracet se o n*kolik století zp*t, s parukami a tvrd%mi límci, a s pou$itím stejn%ch zka$en%ch argument/, stejn%ch pokroucen%ch krátkodob%ch politik, které i d-íve p-isp*ly k postupné islamizaci velkého mno$ství nemuslimsk%ch lidí. Musela jsem sebou zalomcovat, abych dokázala odli"it minulost od p-ítomnosti. Je tedy minulost v$dy p-edmluvou? Jsme zatraceni k tomu, abychom donekone'na z/stali v*zni stejn%ch chyb? Pokud neznáme minulost, pak zcela jist*. A tato minulost - dlouh% a agonizující proces anihilace k-es.an/ zákony d$ihádu a dhimmizace - je tabuizovanou historií, nejen v islámsk%ch zemích, ale p-edev"ím na Západ*. Byla poh-bena pod m%ty vymy"len%mi západními politiky, nábo$ensk%mi v/dci a u'enci, aby tak mohli prosazovat své vlastní národní, strategické, ekonomické a osobní zájmy. Tento m%tus kuriózn* za'al v devatenáctém století v Bosn*-Hercegovin*. Tvrdí, $e turecká vláda nad k-es.any ve sv%ch evropsk%ch provincích byla spravedlivá a zákonná. #e osmansk% re$im, kter% byl islámsk%, byl p-irozen* „tolerantní“ a sv%m k-es.ansk%m poddan%m byl p-ízniv* naklon*n; $e jeho právo bylo spravedlivé, a $e pod islámsk%m zákonem byla k-es.an/m zaru'ena bezpe'nost jejich $ivot/ a majetku. Osmanská vláda byla vydávána za nejvhodn*j"í re$im pro balkánské k-es.any. Tato teorie byla prosazována evropsk%mi politiky aby v Evrop* zajistili rovnováhu moci, a aby zablokovali rusk% postup ke St-edozemnímu mo-i. Aby ospravedlnili turecké jho nad Slovany, toto jho muselo b%t ve-ejnosti p-edvedeno jako spravedlivá vláda. Osmanská -í"e byla turkofily zobrazována jako model multietnické a multinábo$enské -í"e. Realita byla samoz-ejm* zcela odli"ná! Zaprvé, Osmanská -í"e byla vytvo-ena staletími d$ihádu proti k-es.ansk%m populacím; následn* byla na pod-ízené k-es.anské a $idovské populace tureckoislámsk%ch dr$av aplikována pravidla d$ihádu, která byla rozpracována arabskomuslimsk%mi teology mezi 8. a 10. stoletím. Tyto regulace jsou sou'ástí islámské legislativy zab%vající se pora$en%mi nemuslimsk%mi lidmi, a proto jsou mezi arabsk%mi a tureck%mi -í"emi zna'n* homogenní - a evidentn* i muslimské Ázii. Civilizace dhimmizace, na které se Srbové podíleli, m*la mnoho aspekt/, které se vyvinuly z m*nících se politick%ch situací. Trp*li stejn%mi utiskujícími zákony a p-edsudky, které zat*$ovaly v"echny k-es.any a $idy v islámsk%ch -í"ích. Od t-icát%ch let devatenáctého století za'ali Osmané zavád*t reformy (Tanzimat), které m*ly jejich k-es.anskou dhimmi populaci zrovnoprávnit. Ned*lali to ze své vlastní v/le, byli donuceni k jejich p-ijetí evropsk%mi mocnostmi. A nebylo to z humanitních d/vod/, pro' si evrop"tí politici p-áli zru"ení poni$ujících podmínek, za kter%ch k-es.ané $ili; prosazovali tyto reformy, aby zabránili Rus/m osvobodit se z osmanského útlaku. V srbském regionu byli nejfanati't*j"ími odp/rci k-es.anské emancipace bosen"tí muslimové. Bojovali proti právu k-es.an/ vlastnit zemi, a mít - v právních zále$itostech - stejná práva jako oni. Stav*li se proti t*mto reformám na základ* toho, $e pod star%m systémem, kter% jim dával nad k-es.ansk%mi dhimmi plnou

136

Anal!zy vládu, $ili muslimové a k-es.ané v dru$ném bratrství. A tento argument je dnes stále pou$íván bosensk%m prezidentem Izetbegovi'em a dal"ími. Opakovan* tvrdil, $e polovina tisíciletí k-es.anské dhimmizace byla obdobím míru a nábo$enské harmonie. Postavme nyní tento m%tus proti realit*. Budu citovat n*kolik fakt/ z n*kter%ch dokument/ z mé nadcházející knihy. Systematick% pr/zkum $ivotních podmínek k-es.an/ byl v Osmanské -í"i proveden v "edesát%ch letech devatenáctého století britsk%mi konzuly. Británie byla tehdy nejsiln*j"ím spojencem Turecka; bylo v jejím zájmu, aby byl útisk k-es.an/ odstran*n, aby tak zabránila vliv/m Ruska nebo Rakouska. 22. 'ervence 1860 zaslal konzul James Zohrab z Bosna-Seraje (Sarajeva) dlouhou zprávu svému velvyslanci v Konstantinopoli Siru Henry Bulwerovi, ve které analyzoval administrativu provincií Bosny a Hercegoviny. Uvedl, $e mezi lety 1463 a 1850 bosen"tí muslimové po$ívali v"ech privilegií feudalismu: „B*hem tak-ka t-ísetletého období byli k-es.ané vystavování velkému útlaku a krutostem. Neexistovalo pro n* $ádné jiné právo ne$ vrtoch jejich pán/“. M*li bychom p-ipomenou systém dev"irme, kter% je dob-e znám. Byl zaveden osmansk%m sultánem Orkhanem (1326-1359), a existoval po dobu asi 300 let. Byl pravideln%m odvodem k-es.ansk%ch d*tí z balkánsk%ch k-es.ansk%ch populací. Tito mladíci ve v*ku mezi 'trnácti a dvaceti lety byli islamizováni a zotro'ováni k vojensk%m ú'el/m. Pravidelné odvody, ke kter%m docházelo po tisícech lidí, se následn* staly ka$doro'ními. Aby se zabránilo út*k/m, byly d*ti odvá$eny do vzdálen%ch provincií a sv*-ovány muslimsk%ch pán/m, voják/m, kte-í s nimi zacházeli tvrd* jako s otroky. Fungoval dal"í soub*$n% systém odvod/: odvád*l d*ti ve v*ku mezi "esti a deseti lety, které byly vyhrazeny pro sultán/v palác. Sv*-eny eunuch/m podstoupily 'trnáct let trvající tyransk% v%cvik. V Africe existoval podobn% systém zotro'ující 'erné d*ti k-es.an/ a animist/, jak ukazují dal"í dokumenty zve-ejn*né v mé knize. Druh systému dev"irme stále je"t* existuje v Súdánu a byl popsán a odsouzen zvlá"tním zpravodajem OSN Gasparem Birem v jeho hlá"ení z roku 1994, a v 'lánku v The Times of London (Súdán"tí k-es.ané prodáváni jako otroci, 25. srpen 1995). V roce 1850 se bosen"tí v/dci postavili osmanské vlád* a reformám. Byli pora$eni sultánovou armádou vedenou Omarem Pa"ou podpo-enou k-es.any. Robota zavedená bosensk%mi pány pro jejich pod-ízené k-es.any byla zru"ena, stejn* tak i jejich feudální privilegia. K-es.ané doufali, $e osmanská p-ímá administrativa zlep"í jejich postavení, ale p-inesla jim st*$í n*jak% u$itek. Co více, bez ohledu na svojí pomoc sultánov* armád* byli odzbrojeni, zatímco muslimové, kte-í proti sultánovi bojovali, si své zbran* mohli nechat. K-es.ané z/stali utiskováni stejn* jako p-edtím. S odkazem na reformu Zohrab -íká: „Je mo$né bezpe'n* -íct, $e prakticky z/stala mrtv%m kusem papíru“. Konzul Zohrab se ve stejné zpráv* vyjad-uje k beztrestnosti zaru'ené sultánem muslim/m:

137

Anal!zy „Tato beztrestnost, i kdy$ neumo$+uje, aby bylo s k-es.any zacházeno stejn* jako d-íve, je stále nesnesitelná a nespravedlivá, nebo. muslim/m umo$+uje olupovat je velk%mi poplatky. Fale"ná uv*z+ování (uv*z+ování z fale"n%ch d/vod/) jsou provád*na ka$dodenn*. K-es.ané mají jen malou "anci se ospravedlnit, pokud je oponentem muslim … D/kazy k-es.an/ jsou jako pravidlo stále odmítány … K-es.an/m je nyní umo$n*no vlastnit nemovit% majetek, ale p-eká$ky, se kter%mi se setkávají, kdy$ se pokou"ejí ho získat, jsou tak po'etné a nep-íjemné, $e jen málo z nich si trouflo je p-ekonat. Takov% je, obecn* -e'eno, kurz prosazovan% vládou v/'i k-es.an/m v hlavním m*st* (Sarajevu) provincie, kde sídlí konzulové r/zn%ch mocností a kde mají ur'it% vliv, a lze z toho usuzovat, do jaké míry trpí k-es.ané v odlehl%ch okresech vládou Mudir/ (guvernér/), obecn* fanatick%ch a neznal%ch (nov%ch reforem) práva“. Pokud jde o získávání p/dy - nového práva k-es.an/ - -íká: „K-es.ané mohou získávat majetek; je to tehdy, kdy$ dal svojí zemi do po-ádku, nebo kdy$ muslim, kter% ji prodal, aby p-ekonal finan'ní problémy, které ho k prodeji p-inutily, kdy k-es.ané poci.ují bezmocnost svého postavení a pokrytectví vlády. P/vodním vlastníkem, nebo jeho p-íbuzn%m, jsou podniknuty kroky ke znovuzískání zem* od k-es.ana, obecn* na základ* t*chto obvin*ní: … $e proces p-evodu byl chybn% a právn* k prodeji nedo"lo. Pomocí jednoho 'i druhého z t*chto obvin*ní byl k-es.an v devatenácti z dvaceti p-ípad/ vyvlastn*n, a mohl se pova$ovat za ".astného, pokud dostal zp*t 'ástku, kterou zaplatil. Málo, velmi málo, jich bylo schopno dosáhnout spravedlnosti; musím ale -íct, $e v*t"ina z nich nevd*'í za své "t*stí oprávn*nosti svého p-ípadu, ale vlivu mocného muslima. D/kazy k-es.an/ p-ed med$lisy (provinciálními soudy) byly p-íle$itostn* vysly"eny, ale pravidlem bylo jejich odmítnutí, a. u$ p-ímo nebo nep-ímo, s odkazem na Mehkemeh. K-es.ani, kte-í si toho byli v*domi, obecn* p-icházeli s dop-edu p-ipraven%mi muslimsk%mi sv*dky. P-ípady, kdy bylo sv*dectví k-es.an/ odmítnuto, jsou po'etné“. Jak ale Zohrab komentuje, „Je pravda, $e p-ed dvaceti lety nem*li $ádné právo krom* vrtochu sv%ch pán/ … P-ípady útisku jsou 'asto v%sledkem muslimského fanatismu, ale za ty musí nést zodpov*dnost (turecká) vláda, nebo. kdyby byli viníci trestáni, útisk by se nutn* stal vzácn%m“. Na ja-e 1861 sultán ohlásil nové reformy v Hercegovin* a slíbil mimo jiné svobodu stav*t kostely, pou$ívat kostelní zvony a p-íle$itost pro k-es.any získávat zemi. Konzul William Holmes ve svém komentá-i Siru Henry Bulwerovi z 21. 138

Anal!zy kv*tna 1861 napsal, $e tyto sliby jsou dávány 'asto, ani$ by pak byly pln*ny. Zmi+uje, $e Srb/m, nejv*t"í komunit*, bylo odmítáno právo postavit v Bosn*-Seraji kostel. K právu kupovat pozemky napsal: „Do cesty nákupu zem* k-es.any jsou stále stav*ny v"echny p-edstavitelné p-eká$ky, a není $ádn%m tajemstvím, $e na základ* té 'i oné nespravedlivé záminky je jim p/da brána“. Konzul Longworth napsal Siru Henry Bulwerovi 14. 'ervna 1860 z B*lehradu: „Vláda se zdá prost-ednictvím v%nos/ prosazovat takovou reformu; mám ale velké pochybnosti, zda z vyhlá"ení sociální rovnosti, která je za sou'asného stavu v*cí a vztah/ ve spole'nosti moráln* nemo$ná, nepovstane více zlého ne$ dobrého. Rovnost p-ed zákonem je tím, co musí b%t ustanoveno; jedin% druh rovnosti, kter% m/$e b%t ve skute'nosti za sou'asného stavu v*cí realizován. A ve spojení s tím se dostáváme ke stí$nosti petice - jejímu jedinému opodstatn*nému bodu - vztahujícímu se k odmítání sv*dectví k-es.an/ p-ed osmansk%mi soudy. V tomto ohledu nelze pop-ít, $e je zde prostor pro novelu zákona, nejen ve Widdinu, ale v ka$dé provincii -í"e“. Poté komentuje „laxní a zvrácen% princip, podle kterého jednají muslimské soudy, kde jako jedin% zp/sob, jak se m/$ou k-es.ané dobrat spravedlnosti, je povolení, aby za n* sv*d'ili fale"ní muslim"tí sv*dkové. Zru"ení této praxe by mnohem více ne$ cokoliv jiného o'istilo tyto tribunály; toho m/$e ale b%t prakticky dosa$eno pouze p-ijímáním d/kaz/ od k-es.an/ namísto k-iv%ch sv*dectví muslim/ jako právní nutnosti“. Pokra'uje tím, $e -íká, $e násilné únosy k-es.ansk%ch dívek „a otázka d/kaz/ k-es.an/ jsou dv*ma hlavními body, na které by se m*la jako$to na zdroje ho-k%ch pocit/ a diskuse zam*-it pozornost osmanské vlády“. Srovnává $ivotní podmínky k-es.an/ v r/zn%ch provinciích a -íká: „v Bosn* je ale otázka privilegií komplikována nábo$ensk%mi okolnostmi, "lechta zde v minul%ch dobách p-ijala mohamedánství, aby uchránila sv/j majetek, kter% jim byl takto podmín*n* zaji"t*n. Ka$dá z ostatních provincií pro"la tímto mimo-ádn%m zá$itkem“. Od konzula Blunta - pí"ícího 14. 'ervence 1860 z Pristiny svému vyslanci Siru Henry Bulwerovi o $ivotních podmínkám v Makedonské provincii - se dozvídáme, $e: „Po dlouhou dobu byla provincie ob*tí loupe$nictví: k-es.anské kostely a klá"tery, m*sta a obyvatelé, jsou nyní drancováni, masakrováni a m*sta vypalována albánsk%mi hordami, stejn* jako tomu bylo p-ed deseti lety. … (K-es.an/m) není povoleno nosit zbra+. To je spolu s pot-ebou dobré policie vystavuje je"t* více útok/m loupe$ník/. 139

Anal!zy D/kazy k-es.an/ ve sporech mezi muslimy a nemuslimy nejsou u místních soud/ uznávány“. Na n*kolika p-íkladech poté ukazuje d/sledky takového systému na ka$dodenní $ivot: „Asi p-ed sedmnácti m*síci tureck% voják zavra$dil mohamedána, starého mu$e, kter% pracoval na poli. Jediné osoby, celkem dv*, které byly sv*dky tohoto 'inu, byli k-es.ané. Med$lis v Uscupu jejich sv*dectví nep-ijal. Zhruba ve stejné dob* se zaptieh (voják) pokusil násilím konvertovat k islámu bulharskou dívku. Kdy$ prohlásila p-ed med$lisem v Camanov*, $e nehodlá zavrhnout své nábo$enství, zabil ji v samotném sousedství Mudirova domu. Tato tragédie vyvolala v provincii velkou senzaci. Med$lisy v Camanove a Prisrendu nep-ijaly sv*dectví k-es.an/ a byla vyvinuta velká snaha o vojákovu záchranu. P-ed "esti m*síci byl bez provokace z jeho strany v okrese Camanovo napaden dv*ma Albánci Bulhar. T*$ce ho zranili; med$lis se tímto p-ípadem odmítl zab%vat, proto$e sv*dectví pocházelo pouze od k-es.an/. P-ed deseti lety nebylo povoleno stav*ní kostel/; a lze odhadovat toleranci praktikovanou v t*ch dobách podle toho, $e 'lov*k musí podlézat dve-mi vysok%mi st*$í 'ty-i stopy. Bylo trestn%m 'inem jet p-ed Turkem; zk-í$it mu cestu nebo se p-ed ním nepostavit bylo stejn* "patné“. Sir Henry Elliot ve své zpráv* z 10. -íjna 1873 z Konstantinopole pí"e ministrovi zahrani'í Earlovi Granvillemu, $e „formální rovnost muslim/ a k-es.an/ p-ed zákonem, která v praxi nikdy neexistovala, je dnes v mnoha provinciích iluzorn*j"í, ne$ byla p-ed n*kolika lety“. Z dal"í zprávy z 30. prosince 1875 od konzula Edwarda Freemana z BosnaSeraje se dozvídáme, $e bosen"tí muslimové poslali sultánovi petici, ve které prohla"ují, $e p-ed reformami „$ili s k-es.anskou populací jako brat-i. Ve skute'nosti se zdá, $e jejich cílem je p-ivedení k-es.an/ do stavu p/vodního nevolnictví“. Znovu jsme tedy p-ivedeni zp*t k m%tu. Situace se nezm*nila a v roce 1875 se velk% vezír Mahmed Pa"a p-iznal britskému vyslanci v Konstantinopoli, $e „není mo$né umo$nit k-es.an/m sv*d'it p-ed bosensk%mi soudy“. Vyslanec poznamenal: „Ve-ejn* vyhla"ovaná rovnost k-es.an/ a muslim/ je nicmén* iluzorní, dokud bude toto rozli"ování udr$ováno“. Tato právní situace m*la kv/li právnímu systému vá$né d/sledky, jak vysv*tlil: „Tento bod je pro k-es.any velmi d/le$it%; proto$e (muslimské) nábo$enské soudy nep-ijímají psané d/kazy, ani nep-ijímají d/kazy od k-es.an/, mohou od nich 140

Anal!zy o'ekávat jen málo spravedlnosti“. T*$kost v prosazování reforem v tak rozsáhlé -í"i vyprovokovala tento zklaman% komentá- (12. prosince 1875) Sira P. Francise, generálního konzula a soudce Britského konzulárního soudu v Konstantinopoli: „Samoz-ejm*, moderní zka$enost orientální p-edstavy spravedlnosti je ústupkem $alobci prost-ednictvím zdvo-ilosti a p-ízn*, a nikoliv prohlá"ením práva na základ* zákona a následku rovnosti“. Kdy$ 'teme dobové záznamy, vidíme, $e p-eká$ka srbského, -eckého a dal"ích k-es.ansk%ch osvobozeneck%ch hnutí, byla zako-en*na ve dvou hlavních argumentech: 1. K-es.an"tí dhimmi se od p-írody nehodí k nezávislosti a sebevlád*. Proto by tedy m*li z/stat pod islámskou vládou. 2. Osmanská vláda je dokonal%m modelem multinábo$enské a multietnické spole'nosti. To jsou pochopiteln* islámské argumenty ospravedl+ující d$ihád, nebo. $ádní nemuslim"tí lidé by nem*li získat politickou nezávislost, proto$e jejich zákony jsou "patné a musejí b%t nakonec nahrazeny islámskou vládou. Stejn% druh argumentace najdeme ve Spole'enské smlouv* hnutí Hamas z roku 1988, která potvrzuje, $e pouze islám m/$e k-es.an/m a $id/m p-inést mír. Tyto argumenty jsou v právní a teologické literatu-e velmi b*$né, a jsou moderními islámisty rozvíjeny. Vid*li jsme po'átek m%tu, jeho politickou funkci a u$ite'nost - a konfrontovali jsme tento m%tus s realitou, popsanou dobov%mi pozorovateli z devatenáctého století. Je zajímavé v"imnout si dohody mezi na jedné stran* evropsk%mi mocnostmi, bránícími teritoriální celistvost Osmanské -í"e kv/li vlastním národním zájm/m; a na druhé stran* politiky muslim/ sm*-ujícími k udr$ení k-es.anské populace v poddanství. S rozpadem turecké -í"e po první sv*tové válce m%tus nezem-el. Namísto toho na sebe p-ijal novou formu: formu arabského národního hnutí, které prosazovalo arabskou spole'nost, ve které muslimové a k-es.ané $ijí v dokonalém souladu. Znovu "lo o v%mysl evropsk%ch politik/, spisovatel/ a duchovenstva. A stejn%m zp/sobem, jako byl vytvo-en m%tus osmanského politického ráje, aby byla zablokována nezávislost balkánsk%ch národ/, tak bylo arabské multinábo$enské bratrství argumentem ke zni'ení národních osvobozeneck%ch hnutí nearabsk%ch lidí na Blízkém v%chod* (Kurd/, Armén/, Asy-an/, Maronit/ a stejn* tak i #id/). A a'koliv od za'átku tohoto (dvacátého – pozn. p-.) století a$ do t-icát%ch let proudil z Turecka, Íráku a S%rie proud uprchlík/ utíkajících p-ed masakry a genocidami, m%tus dále kvetl, $iven p-evá$n* arabsk%mi k-es.ansk%mi spisovateli a duchovními. Poté, co Izraelci úsp*"n* osvobodili svojí zemi od zákon/ d$ihádu a dhimmizace, se m%tus znovuobjevil ve form* multikulturní a multinábo$enské bratrské Palestiny, která by m*la nahradit stát Izrael (Arafat/v projev p-ed OSN roku 1975). Jeho zhoubn% efekt vedl k destrukci k-es.an/ v Libanonu.

141

Anal!zy Bylo by mo$né si myslet, $e zde m%tus skon'í, ale nedávná krize v Jugoslávii náhle nabídla novou "anci pro jeho znovuzrození v muslimy dominovaném, multinábo$enském, multietnickém stát*. Jaká "ance! Znovu muslimsk% stát v srdci Evropy. A zbytek známe, utrpení, bída, zkou"ky války, které tento m%tus znovu p-i svém probuzení p-inesl. Rozhodnutí OSN z roku 1992 uznat „multietnick%“, „multinábo$ensk%“, muslimsk% stát v b%valé Jugoslávii se zdá b%t vyrovnáním nabídnutém muslimskému sv*tu za zni'ující válku v zálivu v roce 1991. Zni'ení íránského jaderného, chemického a bakteriologického arzenálu, a stejn* tak jeho ekonomické infrastruktury, se zdá b%t „rovn*“ vyvá$eno masivním bombardováním bosensk%ch Srb/ NATO, i kdy$ tyto dv* situace nemohou b%t srovnávány. Abych to uzav-ela, -eknu n*kolik posledních slov. Civilizace dhimmizace nevznikne naráz. Je to dlouh% proces, kter% zahrnuje mnoho prvk/ a specifické mentální úpravy. Dochází k n*mu, kdy$ lidé nahradí historii m%ty, kdy$ za udr$ení t*chto zni'ujících m%t/ bojují více ne$ za své vlastní hodnoty, proto$e jsou zmateni tím, $e p-em*nili l$i v pravdu. Dr$í se t*chto m%t/, jako kdyby byly jedinou zárukou jejich p-e$ití, zatímco ve skute'nosti jsou cestou ke konci. Zhrozeni d/kazy a lekcemi z historie ji tito lidé rad*ji zni'í, ne$ aby se jí postavili. Nahradí historii pohádkami pro d*ti a tak $ijí v amnézii a vym%"lejí morální ospravedln*ní vlastního sebezni'ení.

142

Anal!zy

Andalúsk% m%tus, eurábijská realita Bat Ye'or a Andrew Bostom 18. dubna 2004 do"lo k této odhalující v%m*n* mezi odcházejícím "pan*lsk%m premiérem Jose Maria Aznarem a Chrisem Wallacem z Fox News:

Chris Wallace: „V byt*, kter% byl vyhozen do vzduchu, na"la policie videonahrávku, na které teroristé mluvili o !pan*lsku jako o Andalúsii, jak bylo naz%váno muslimsk%mi Maury p-ed tím, ne$ byli v roce 1492 vyhnáni“. Jose Maria Aznar (prost*ednictvím p*ekladatele): „To tedy znamená, $e Írák je pro n* jenom záminkou. Z pohledu islámského terorismu proti Západu je !pan*lsko velmi d/le$it%m územím, proto$e oni cítí, $e získat !pan*lsko pro n* znamená získat zp*t 'ást svého území“. Islámsk% u'enec Mordechai Nisan nedávno hovo-il o tvrzení zakladatele Institutu islámského vzd*lávání Amira Aliho, $e st-edov*ké !pan*lsko bylo muslimsk%mi silami, které „svrhly jeho tyrany“, ve skute'nosti „osvobozeno“. Nisan tento ahistorick% p-íb*h extrapoloval do budoucnosti a zap-emítal: „Pokud jde o 11. b-ezna, kdy muslimsk% terorismus zabil v Madridu 200 a zranil 1 400 lidí, by 'lov*ka zajímalo, jestli jednoho dne bude tato událost p-ipomínána jako osvobozující“. I události obklopující dokon'ení nové Granadské me"ity, které bylo 10. 'ervence 2003 oslaveno oznámením „… návratu islámu do !pan*lska“, jsou v souladu s Nisanov%m temn%m dumáním. Na konferenci pojmenované „Islám v Evrop*“, která otev-ení me"ity doprovázela, pronesli evrop"tí muslim"tí v/dci znepokojující v%roky. Obzvlá"t* hlavní -e'ník konference, Omar Ibrahim Vadillo, "pan*lsk% muslimsk% v/dce, vyzval muslimy, aby p-ivodili západním ekonomikám kolaps tím, $e p-estanou pou$ívat západní m*ny a místo nich za'nou pou$ívat zlaté dináry, zatímco n*meck% muslimsk% v/dce Abu Bark Rieger -ekl muslimsk%m náv"t*vník/m, aby se vyh%bali p-izp/sobování sv%ch nábo$ensk%ch praktik evropsk%m hodnotám. Krátce po této události sloupka- Wall Street Journalu ve velmi p-ekrouceném chvalozp*vu na muslimské !pan*lsko zmínil „pankonfesioná-sk% humanismus“ andalúského islámu a dokonce ujistil: „bylo by mo$né tvrdit, $e zde probíhala 'asto oplakávaná chyb*jící ‘reformace’ islámu, ne$ byla ukon'ena Inkvizicí“. María Rosa Menocal, profesorka "pan*l"tiny a portugal"tiny na Yale, ve své hagiografii muslimského !pan*lska „Ozdoba sv*ta“ dále tvrdí, $e „nová islámská forma vlády nejen $e umo$nila #id/m a k-es.an/m p-e$ít, ale na základ* p-íkaz/ koránu je chránila“.

143

Anal!zy V*-íme, $e znovuopakování t*chto ahistorick%ch r/$ov%ch tvrzení o muslimském !pan*lsku podporuje sou'asn% program islamist/ a zpomaluje v%voj liberálního, reformovaného „euro-islámu“, kter% by byl zcela v souladu s postosvíceneck%mi západními hodnotami. Ibérie (!pan*lsko) byla dobyta v letech 710-716 arabsk%mi kmeny pocházejícími ze severní, st-ední a ji$ní Arábie. Po dobytí následovala masivní berberská a arabská imigrace a kolonizace Iberského poloostrova. V*t"ina kostel/ byla konvertována na me"ity. A'koliv bylo dobytí plánováno a provedeno spole'n* se silnou frakcí královsk%ch ibersk%ch k-es.ansk%ch disident/, v'etn* biskupa, probíhalo jako klasick% d$ihád s masivním plen*ním, zotro'ováním, deportacemi a zabíjením. Toledo, které bylo Arab/m pod-ízeno poprvé v roce 711 nebo 712, se v roce 713 vzbou-ilo. M*sto bylo potrestáno vyplen*ním a v"em v%znamn%m lidem byl pod-íznut krk. V roce 730 bylo vydrancováno Cerdagne a biskup byl upálen za$iva. Ve v"ech oblastech pod stabilní islámskou vládou byli #idé a k-es.ané tolerováni jako dhimmi - jako kdekoliv jinde v islámsk%ch zemích - a nemohli stav*t nové kostely nebo synagogy, ani opravovat staré. Byli segregováni do zvlá"tních 'tvrtí, museli nosit odli"ující oble'ení. K-es.an"tí venkované, vystavení t*$k%m daním, vytvo-ili nevolnickou t-ídu p-ipojenou k arabsk%m dr$avám; mnoho z nich opustilo svojí zemi a uteklo do m*st. Mozarabové (k-es.an"tí dhimmi) byli tvrd* trestáni mrza'ením a k-i$ováním za volání o pomoc ke k-es.ansk%m král/m. Co více, pokud jeden dhimmi po"kodil muslima, celá komunita p-i"la o ochranu a byla otev-ená plen*ní, zotro'ování a zabíjení. Na konci osmého století vládcové severní Afriky a Andalúsie zavedli "kolu Maliki, jednu z nejp-ísn*j"ích "kol islámské jurisprudence, a následn* potla'ili ostatní "koly. Evariste Lévi-Provençal, p-ední odborník na Andalúsii, p-ed t-emi 'tvrtinami století, kdy$ historick%m publikacím a diskusi je"t* nevládla politická korektnost, napsal: „Muslimsk% andalúsk% stát se tak od sv%ch nejran*j"ích po'átk/ zdá b%t obráncem a bojovníkem za $árlivou ortodoxii, stále více a více zkostnat*l% ve slepém respektu k p-ísné doktrín*, ji$ p-edem podez-ívající a odsuzující ty nejmen"í snahy o racionální hloubání“. Poni$ující postavení uvalené na dhimmi a konfiskace jejich zem* vyprovokovaly mnohá povstání, která byla potrestána masakry, jako v Toledu (761, 784-86, 797). Po dal"ím toledském povstání v roce 806 bylo popraveno sedm stovek obyvatel. Vzpoury vypukly v Saragose mezi lety 781 a$ 881, Codob* (805), Merid* (805-813, 828 a v následujících letech, a pozd*ji v 868) a znovu v Toledu (811-819); vzbou-enci byli k-i$ováni, jak p-íkazuje ver" koránu 5:33. Vzpoura v Cordob* z roku 818 byla rozdrcena t-emi dny masakr/ a plen*ní, kdy bylo uk-i$ováno 300 v%znamn%ch osobností a 20 000 rodin bylo vyhnáno. Msty mezi r/zn%mi 'ástmi populace byly v andalúsk%ch m*stech b*$né: mezi arabsk%mi a berbersk%mi kolonizátory, ibersk%mi muslimsk%mi konvertity (mulawadun) a k-es.ansk%mi dhimmi (mozarab). V Cordóbském emirátu (756-912) byla období míru jen vzácná.

144

Anal!zy Al-Andalús p-edstavuje zemi d$ihádu par excellence. Ka$d% rok, n*kdy dvakrát ro'n*, byly posílány nájezdní v%pravy, aby plenily k-es.anská "pan*lská království na severu v baskické oblasti, nebo do Francie a údolí R%na, a p-iná"ely zp*t ko-ist a otroky. Andalús"tí korzá-i úto'ili a podnikali invaze na sicilská a italská pob-e$í, dokonce a$ k Egejsk%m ostrov/m, a cestou loupili a pálili. Do otroctví v Andalúsii, kde chalífa udr$oval armádu slo$enou z tisíc/ k-es.ansk%ch otrok/ dovezen%ch ze v"ech 'ástí k-es.anské Evropy a harém slo$en% z chycen%ch k-es.anek, byly deportovány tisíce lidí. Spole'nost byla ost-e rozd*lena podél etnick%ch a nábo$ensk%ch linií, p-i'em$ arabské kmeny stály na vrcholu hierarchie, následovány Berbery, kte-í nebyli nikdy pova$ováni za rovné, bez ohledu na jejich islamizaci; ní$e stáli mulawadun"tí konvertité a na spodku se nacházeli k-es.an"tí a $idov"tí dhimmi. Andalúsk% maliksk% právník Ibn Abdun (zem-el 1134) p-i"el kolem roku 1100 s t*mito právními názory na #idy a k-es.any v Seville: „#ádn% … #id nebo k-es.an nem/$e nosit oble'ení aristokrata, ani právníka, ani bohatého 'lov*ka; naopak, musí b%t nenávid*ni a je t-eba se jim vyh%bat. Je zakázáno [zdravit] je [v%razem] ‘Mír s tebou’. Satan je ovládl a dal jim zapomenout na p-ipomenutí Bo$í; 'a oni pat-í ke stran* satanov*. Co$ v"ak strana satanova ztrátu neutrpí?' (korán 58:19). Musí jim b%t vnuceny odli"ující znamení, aby mohli b%t rozpoznáni, a to pro n* bude formou potupy“. Abn Abdun také zakázal prodej v*deck%ch knih dhimmi po záminkou, $e je p-ekládali a p-ipisovali sv%m souv*rc/m a biskup/m. Plagiarismus je ve skute'nosti t*$ké dokázat, proto$e byly vyloupeny a zni'eny celé $idovské a k-es.anské knihovny. Dal"í prominentní andalúsk% právník, Ibn Hamz z Cordoby (zem-el 1064), napsal, $e Alláh dal nev*-ícím majetek jenom proto, aby poskytl muslim/m ko-ist. Granad"tí $idov"tí vizí-i Samuel Ibn Maghrela a jeho syn Josef, kte-í chránili $idovskou komunitu, byli oba mezi lety 1056 a 1066 zavra$d*ni a poté následovalo vyhlazení $idovské populace místními muslimy. Odhaduje se, $e p-i pogromu, kter% následoval po vra$d* z roku 1066, bylo zabito a$ p*t tisíc #id/. Toto 'íslo se rovná nebo p-ekra'uje mno$ství #id/ údajn* zabit%ch k-i$áky b*hem jejich plen*ní Por%ní o n*jak%ch t-icet let pozd*ji na po'átku první k-í$ové v%pravy. Granadsk% pogrom byl pravd*podobn* 'áste'n* podnícen ho-kou proti$idovskou ódou Abu Ishaka, dob-e známého muslimského právníka a básníka své doby, kter% napsal: „Vra.te je tam, kam pat-í a poni$te je na nejmen"í z nejmen"ích … obra.te své o'i k jin%m muslimsk%m zemím a zjistíte, $e #idé jsou tam "tvaní psi … Jejich zabíjení nepova$ujte za poru"ení nábo$enství … Poru"ili na"í smlouvu s nimi, jak byste tedy mohli b%t viníky proti znesv*titel/m?“ Muslim"tí berber"tí Almohadé ve !pan*lsku a severní Africe (1130-1232) se ukájeli obrovskou destrukcí $idovské i k-es.anské populace. Ni'ení - masakry, zajímání a nucené konverze - byly popsány $idovsk%m kroniká-em Abrahamem Ibn 145

Anal!zy Daudem a básníkem Abrahamem Ibn Ezrou. Podezíraví k up-ímnosti $idovsk%ch konvertit/ k islámu odebírali muslim"tí „inkvizito-i“ (kte-í p-edcházeli své k-es.anské "pan*lské prot*j"ky o t-i století) z takov%ch rodin d*ti a dávali je do pé'e muslimsk%m vychovatel/m. Maimonides, renomovan% filosof a léka-, pro$il almohadské pronásledování a musel v roce 1148 utéct z Cordoby s celou rodinou a do'asn* pob%vat ve Fezu - vydávaje se za muslima - aby nakonec na"el azyl ve fátimidském Egypt*. A'koliv je Maimonides 'asto pou$íván jako vzor $idovského úsp*chu usnadn*ného osvícenou vládou Andalúsie, jeho vlastní slova tento utopick% pohled na zacházení muslim/ s #idy vyvracejí: „… Arabové nás tvrd* pronásledovali a prosazovali proti nám zhoubnou a diskriminující legislativu… Nikdy nás $ádn% národ nesu$oval, nepoko-oval, neponi$oval a nenávid*l tolik, jako oni…“. Správné shrnutí mezinábo$ensk%ch vztah/ v muslimském !pan*lsku a sou'asn%ch proud/ zodpov*dn%ch za zaml$ování této historie, lze nalézt v poutavé knize Richarda Fletchera Maurské !pan*lsko. Fletcher nabízí tyto st-ízlivé a nepopíratelné post-ehy: „Sv*dectví t*ch, kte-í p-e$ili hr/zy berberského dob%vání, andalúské anarchie po'átku jedenáctého století a almoravidské invaze - abychom zmínili pouze n*kolik ni'iv%ch epizod - usv*d'ují [t.j. r/$ov% pohled na muslimské !pan*lsko] ze l$i. Prostou a ov*-itelnou historickou pravdou je, $e maurské !pan*lsko bylo mnohem 'ast*ji zemí nepokoj/, ne$ klidu. … Tolerance? Zeptejte se #id/ z Granady, kte-í byli zmasakrováni v roce 1066, nebo k-es.an/, kte-í byli v roce 1126 deportováni Almoravidy do Maroka. … V druhé polovin* dvacátého století se objevuje nov% agent zatem+ování: vina liberálního v*domí, která vidí zlo kolonialismu p-edpokládané spí"e ne$ skute'né - nastín*né k-es.ansk%m dobytím alAndalúsie a pronásledováním muslim/ (kupodivu ale nikoliv maurské dob%vání a kolonizaci). Smíchejte tuto sm*s dob-e dohromady a dejte jí zdarma d/v*-iv%m akademick%m a mediálním osobnostem v západním sv*t*. Pak ji "t*d-e p-elijte p-es pravdu … za kulturních podmínek, které dnes na západ* p-eva$ují, musí b%t minulost prodávána, a aby mohla b%t prodána úsp*"n*, musí b%t atraktivn* zabalena. St-edov*kému !pan*lsku ve své nahot* chybí p-ita$livost. Pohodlné okouzlující fantazie … ud*lají s tímto obrazem divy. Maurské !pan*lsko ale nebylo tolerantní a osvícenou spole'ností ani ve svém nejkultivovan*j"ím období“. Sociopolitická historie Andalúsie byla charakterizována obzvlá"t* utiskující dhimmizací, která je v naprostém rozporu s moderním pojetím rovnosti mezi lidmi. Na po'átku 21. století musíme trvat na tom, aby se muslimové na Západ* p-izp/sobili postosvíceneck%m spole'ensk%m standard/m rovnosti, ne „tolerance“, a prov$dy odvrhli hagiografii brutálních, diskrimina'ních standard/ praktikovan%ch klasick%mi právníky "koly Maliki v „osvícené“ Andalúsii. 146

Úvahy o islámu

Úvahy o islámu Islámsk% slovník pro nev*-ící Wolfgang Bruno Autor knihy „D*dictví d$ihádu“ Andrew G. Bostom poznamenává, $e prezident Bush opakovan* zd/raznil nejvy""í d/le$itost prosazování svobody na Blízkém v%chod*. Bostom nicmén* poukazuje na to, $e hurija, arabsky „svoboda“, a unikátní západní koncept svobody „jsou zcela v rozporu“. Hurija - „svoboda“ - je, jak to vyjád-il Ibn Arabi (zem-el 1240), obdivovan% súfijsk% mistr, „dokonal%m otroctvím“ p-ed v/lí Alláhovou. Bernard Lewis ve své anal%ze hurijy pro uctívanou Encyklopedii islámu tvrdí, $e: „… není zde stále $ádná p-edstava toho, $e subjekt má jakékoliv právo podílet se na utvá-ení nebo provád*ní vlády - politické svobod* nebo ob'anství ve smyslu, kter% tvo-í základ politického sm%"lení Západu“. Mezitím n*mecko-syrsk% odborník Bassam Tibi, muslimsk% reformátor, varuje Západ p-ed plan%mi nad*jemi v jeho „dialogu“ s muslimy. „Dialog neprobíhá dob-e kv/li dvoutvá-nosti v*t"iny muslimsk%ch mluv'ích na jedné stran* a d/v*-ivosti pozitivn* sm%"lejících idealist/ na stran* druhé“. Aby zaml$ili skute'nosti války proti nemuslim/m, muslimové 'asto tvrdí, $e „islám znamená mír“. Slovo islám samoz-ejm* pochází ze stejného arabského ko-ene (slm), jako slovo „salaam“, mír. „Islám“ nicmén* znamená pod-ízení se v/li Alláha prost-ednictvím jeho bo$ského a v*'ného zákona, "aríe. Nep-ítomnost "aríe je nep-ítomností míru. Bassam Tibi vysv*tluje: „Nejprve by ob* strany m*ly jasn* p-iznat, $e a'koliv mohou pou$ívat stejné termíny, ty mohou pro ka$dou stranu znamenat n*co jiného. Slovo 'mír' nap-íklad pro muslima znamená roz"í-ení Dar al-Islam - neboli domu islámu - na cel% sv*t“, vysv*tlil Tibi. „To je zcela odli"né od osvíceneckého konceptu míru, kter% dominuje západnímu my"lení, a kter% byl rozvinut Immanuelem Kantem“, filosofem z 18. století. „Podobn* kdy$ muslimové a západní d*dici osvícenství mluví o toleranci, mohou mít na mysli r/zné v*ci. V islámské terminologii se tento termín vztahuje na toleranci neislámsk%ch monoteist/, jako k-es.an/, #id/ a zoroastriánc/, jako druho-ad%ch ob'an/. Jsou 'dhimmi', chrán*nou, nicmén* politicky nedosp*lou, men"inou“. Podle Tibiho je snaha o konvertování celého sv*ta k islámu pevnou sou'ástí muslimského pohledu na sv*t. Pouze a$ bude tento úkol dokon'en, a$ se sv*t stane „Dar al-Islam“, stane se také „Dar al-Salam“, neboli domem míru. Jde o strategii klamání nemuslim/ p-ekrucováním slov, aby byl zakryt skute'n% islámsk% program, zatímco muslimové nejsou dost silní, aby prosadili svojí v/li 147

Úvahy o islámu posv*cenou islámsk%mi texty. IslamOnline cituje !ejka Atijáha Saqra, b%valého p-edstaveného Rady pro fatwy na al-Azharu, jak prohlásil: „Lhaní je zakázané, pokud není nutností. V tom p-ípad* platí princip 'nutnost 'iní nezákonné povolen%m'. … N*které z t*chto p-ijateln%ch l$í jsou tím, co naz%váme vedlej"ími v%znamy, slovy, která nesou dvojí v%znam. Muslimové mohou pou$ít pozitivní, a ne negativní, v%znam slova“. Robert Spencer, kter% poskytuje p-íklady ve své knize „Onward Muslim Soldiers“, to potvrzuje: „Nábo$enské klamání nev*-ících je vskutku u'eno samotn%m Koránem: 'Nech. si v*-ící neberou nev*-ící za p-átele místo v*-ících! Kdo tak u'iní, nedostane se mu od Boha ni'eho, leda v p-ípad*, $e byste se od nich obávali n*jaké hrozby.' (3:28) Jin%mi slovy, nep-átelte se s nev*-ícími krom* p-ípadu '$e byste se od nich obávali n*jaké hrozby': p-edstírejte, $e jste jejich p-átelé, abyste se proti nim mohli posílit. V%znamn% koránsk% komentátor Ibn Kathir vysv*tlil, $e tento ver" u'í, $e pokud 'v*-ící, kte-í se v n*jaké oblasti nebo 'ase obávají o svojí bezpe'nost ze strany nev*-ících', mohou 'vn*j"kov* projevovat nev*-ícím p-átelství, nikdy ale vnit-n*'“. Zdá se, $e na dhimmi z Evropské unie, kte-í nyní prosazují oficiální slovník, kter% má b%t pou$íván, kdy$ se pí"e o islámu, to funguje dosti dob-e. „D$ihád znamená n*co pro m* a pro vás, a znamená n*co jiného pro muslima. D$ihád je naprosto pozitivním konceptem boje proti zlu v sob*“, -ekl p-edstavitel EU. Skute'n*? Arthur Jeffery, pí"ící p-ed více ne$ "edesáti lety, prohlásil takov% pokus o p-epsání krvavé reality d$ihádu za „naprostou fale"“: „… ranné arabské zdroje zcela jasn* a bez obalu popisují expedice jako vojenské v%pravy, a nikomu by tenkrát ani nep-i"lo na mysl, aby je vykládali jako n*co jiného …“ Ozbrojen% d$ihád není v*cí minulosti. Pozorovatelé zkoumající sou'asné egyptské u'ebnice poznamenávají, $e „koncept d$ihádu je v egyptsk%ch "kolních osnovách vykládán tak-ka v%hradn* jako vojenské úsilí“. Muslimsk% u'enec Majid Khaduri, jeho$ pojednání o d$ihádu z roku 1955 z/stává jednou z nejvíce respektovan%ch anal%z tohoto konceptu, shrnul koncensus takto: „Bylo zaznamenáno, $e prorok Mohamed prohlásil, ‘n*kte-í z m%ch lidí budou pokra'ovat ve vít*zném boji za pravdu, dokud poslední z nich nebude bojovat s antikristem’. Dokud nebude dosa$eno tohoto okam$iku, d$ihád v té 'i oné form* z/stane trvalou poviností celé 148

Úvahy o islámu muslimské komunity. Existence celého Dar al-Harb je podle islámského právního -ádu postavena mimo zákon. Dar al-Islam je trvale pod poviností d$ihádu, dokud neustane existence Dar al-Harb … Univerzalita islámu je ve své v"eobsahující ví-e uvalena na v*-ící jako pokra'ující proces války, psychologické a politické, pokud ne striktn* vojenské“. Pozorovatelé poznamenávají o egyptsk%ch u'ebnicích: „Mír je obecn* v egyptsk%ch u'ebnicích vyzdvihován jako lidská i islámská hodnota. Je prohla"ován za cíl Egypta. Kdy$ je ale prozkoumán více do hloubky, uká$e se, $e jde o podmín*nou hodnotu, jak na politické, tak i na nábo$enské úrovni. Na politické úrovni závisí mír na vzájemnosti s nep-ítelem, která je interpretována jako p-ijetí po$adavk/ Arab/. Na nábo$enské úrovni závisí mír na zájmech muslim/ v ka$dé dané chvíli. Pokud jsou muslimové siln*j"í, ne$ nep-ítel, mír m/$e b%t podle práva odmítnut. V%znam míru samotného - jak je prezentován egyptsk%m student/m nevylu'uje válku, a v n*kolika p-ípadech je ve jménu míru válka obhajována“. V roce 2006 íráck% duchovní Ajatoláh Amhad Husejní al-Baghdádí vysv*tlil, $e z pohledu islámského práva jsou dva druhy d$ihádu: Nejen obranná válka v p-ípad*, kdy n*kdo muslimy napadne v jejich vlastních zemích, ale také „d$ihád iniciovan% muslimy, kter% znamená napadání sv*ta s cílem "í-it v n*m zprávu, $e 'není $ádn% b/h krom* Alláha a Mohamed je jeho prorokem'“. Jin%mi slovy: kone'n%m cílem d$ihádu není pouze udr$ovat islám doma, ale "í-it ho po sv*t*, kdy$ jsou muslimové v pozici, kdy tak mohou 'init: „Pokud se objeví objektivní i osobní podmínky, jsou k dispozici vojáci, zbran* a peníze - i kdy$ to znamená pou$ití biologick%ch, chemick%ch a bakteriálních zbraní - dobudeme sv*t, tak$e zpráva 'Není $ádného boha krom* Alláha, a Mohamed je jeho prorokem’ bude vít*zn* znít nad Moskvou, Washingtonem a Pa-í$í“. Sou'asní muslim"tí teologové jako Jusuf al-Qaradáví, „duchovní“ v/dce Muslimského bratrstva a populární televizní osobnost al-D$azíry, oslavovan% n*kter%mi lidmi na Západ* jako umírn*n% hlas, schvaluje bombové útoky proti izraelsk%m ob'an/m za pou$ití kritérií d$ihádu, které jsou zcela v souladu s t*mi, které pou$ívali klasi'tí právníci. Argumentuje, $e v moderní válce nejsou $ádní civilisté, proto$e v"echny sektory spole'nosti jsou nápomocné, kdy$ je zem* n*jak%m zp/sobem v konfrontaci s muslimy. Co$ také znamená, $e v"ichni nemuslim"tí ob'ané se stávají legitimními cíli islámsk%ch útok/. Qaradáví -íká: „Islámsk%m právem bylo ur'eno, $e krev a majetek lidí z Dar al-Harb nejsou chrán*né … v moderní válce je celá spole'nost se v"emi sv%mi t-ídami a etnick%mi skupinami mobilizována k podílu na válce, k podpo-e jejího pokra'ování a k poskytování materiální a lidské pomoci, která je pot-ebná k zaji"t*ní vít*zství státu bojujícího proti sv%m nep-átel/m“.

149

Úvahy o islámu Je t-eba -íct, $e tento zp/sob uva$ování m/$e b%t snadno pou$it islámsk%mi skupinami k obhajov* teroristick%ch útok/ jako byl ten na Sv*tové obchodní centrum v New Yorku. V jejich o'ích nezabili nevinné civilisty, proto$e v USA $ádní nevinní civilisté nejsou. To je t-eba si p-ipomínat, kdy$ posloucháte „umírn*né“ muslimské v/dce, kdy$ se usmívají a prohla"ují, $e islám je striktn* proti zabíjení nevinn%ch civilist/. Pochopiteln* jsou i takoví muslimové, kte-í budou argumentovat, $e v"ichni nemuslimové, p-inejmen"ím ti, kte-í n*kdy zaslechli poselství islámu a p-esto nekonvertovali, jsou vinni vzpourou proti Alláhovi a proto legitimním cílem. Tajné vy"et-ování zaznamenalo, jak v/dci radikálních islámsk%ch skupin ve Spojeném království podn*cují mladé britské muslimy, aby se stali teroristy. Jeden z jejich v/dc/ prohlásil, $e je povinností muslim/ „plnit srdce nemuslim/ hr/zou“ a dodal: „Jsem terorista. Jako muslim jsem samoz-ejm* terorista“. Ve ve-ejn%ch rozhovorech stejn% mu$ vysv*tloval, $e ve skute'nosti mluvil o nevinn%ch jako pouze o muslimech: „Ano, odsuzuji zabíjení nevinn%ch lidí, ne ale nev*-ících“. Skupina americk%ch islámsk%ch v/dc/ vydala fatwu, neboli islámské nábo$enské rozhodnutí, proti „terorismu a extrémismu“. Organizace naz%vaná Rada severní Ameriky pro nábo$enská rozhodnutí vydala fatwu a Rada pro americko-islámské vztahy (CAIR) zorganizoval tiskovou konferenci, na které prohlásil, $e fatwu p-ijalo n*kolik velk%ch americk%ch muslimsk%ch skupin. Podle odborníka na terorismus Stevena Emersona je nicmén* tato fatwa podvodem: „Neodsuzuje a dokonce ani nep-iznává existenci kultury islámského d$ihádu, která proniká me"itami a skupinami mlad%ch muslim/ po celém sv*t*. Nevzdává se d$ihádu samotného a ani nep-iznává, $e je pou$íván k ospravedln*ní islámsk%ch teroristick%ch 'in/“. Po teroristick%ch útocích z Lond%na, které provedli muslimové, Rada pro ve-ejné muslimské zále$itosti prohlásila, $e „islám pova$uje pou$ití terorismu k jakémukoliv ú'elu za nep-ijatelné“. Je zde jen jedin% problém: není to pravda. Mohamed sám -ekl, „Dosáhl jsem vít*zství terorem (vr$en%m do srdcí nep-ítele)“ (Buchari, 4:52:220). Korán také opakovan* vyz%vá k pou$ívání této taktiky, jako ve ver"i 8:12: „A hle, Pán tv/j vnukl and*l/m: 'Jsem s vámi, podpo-te tedy ty, kdo$ uv*-ili! Já vrhnu do srdcí t*ch, kdo$ nev*-í, hr/zu a vy bijte je po "íjích a bijte je po v"ech prstech!'“ Andrew Bostom, kter% studoval historii d$ihádu na t-ech kontinentech po více ne$ tisíc let, -íká, $e „terorismus byl 'asto p-edehrou k dob%vání“. Terorismus je psychologickou válkou, která má v nemuslimech vyvolat strach z muslim/, oslabit jejich odpor a zabránit jim v uskute'n*ní skute'né obrany a$ do doby, kdy muslimové pozd*ji povedou opravdovou válku s cílem kolonizovat a pod-ídit si je. Fyzické útoky jako teroristické útoky v Madridu nebo v Lond%n*, ale také obrovská zu-ivost kv/li nevinn%m karikaturám Mohameda v dánském listu Jyllands-Posten, by m*ly b%t vid*ny v tomto sv*tle. Podle odborníka Bassama Tibiho „je ve svém jádru islám nábo$enskou misí pro celé lidstvo. Muslimové mají nábo$enskou povinnost "í-it islámskou víru po sv*t*. ‘A vyslali jsme t* k lidem v"em’ (34:28). Pokud se nemuslimové pod-ídí konverzí

150

Úvahy o islámu nebo pod-ízením, m/$e b%t tato v%zva (dawa) prosazována mírumilovn*. Pokud ne, muslimové mají povinnost vést proti nim válku. V islámu mír vy$aduje, aby se nemuslimové pod-ídili v%zv* islámu, bu(to konverzí, nebo p-ijetím postavení nábo$enské men"iny (dhimmi) a placením dan* z hlavy, d$izji“. V rozhovoru pro Wall Street Journal Hassam El-Masalmeh z palestinské d$ihádistické organizace Hamas potvrdil plán organizace na znovuzavedení poni$ující d$izji pro nemuslimy pod-ízené d$ihádem. Arabsk% lexikograf po pe'livé anal%ze termínu prohlásil: „Da+ je vybírána od nemuslim/ muslimskou vládou, 'ím$ oni stvrzují dohodu, která jim zaji".uje ochranu, jako kdyby "lo o náhradu za to, $e nebudou zabiti“. Toto pod-ízení nemuslim/ nábo$enskému apartheidu a druho-adé ob'anství v jejich vlastních zemích je sou'ástí "aríi, islámského práva. A tato volba je dostupná pouze k-es.an/m a #id/m, nikoliv hinduist/m, buddhist/m a dal"ím, kte-í si m/$ou zvolit pouze mezi p-ijetím islámu nebo smrtí. Muslimové se cítí „utiskováni“, kdy$ nemohou na Západ* pln* praktikovat své nábo$enské zákony. Proto$e tyto zákony ale nakonec po$adují pod-ízení nemuslim/, „svoboda nábo$enství“ pro muslimy v zásad* znamená svobodu u'init druhé nesvobodn%mi. Podle Tibiho, „sv*tového míru, poslední fáze dawy (v%zvy k p-ijetí islámu), je dosa$eno pouze konverzí nebo pod-ízením celého lidstva islámu … Muslimové v*-í, $e "í-ení islámu válkou není agresí, ale napl+ováním islámsk%ch na-ízení "í-it islám jako cestu k míru. Uchylování se k síle jako zp/sobu "í-ení islámu není válka (harb), toto slovo je pou$íváno pouze k pou$ívání síly nemuslimy. Islámské války nejsou hurub, ale futuhat, akty 'otevírání' sv*ta islámu a projevem islámského d$ihádu. Vztahy mezi Dar al-Islam, domem míru, a Dar al-Harb, sv*tem nev*-ících, se nicmén* podle koránu a autoritativních komentá-/ islámsk%ch právník/ neodehrávají ve stavu války. Nev*-ící, kte-í stojí v cest*, jsou p-eká$kou dawy, a jsou viníky války, proto$e pokud by se pod-ídili, dawa by mohla b%t provád*na mírumilovn*. Jin%mi slovy, ti, kte-í odporují islámu, vyvolávají války a jsou za n* zodpov*dní. Pouze tehdy, kdy$ jsou muslimové slabí, je povoleno 'do'asné p-ím*-í' (hudna, islám"tí právníci se li"í v definici 'do'asnosti')“. Tato slova se odrá$í v my"lenkách mnoha dne"ních islámsk%ch skupin. „Bush -íká, $e chceme zotro'it lidi a potla'ovat jejich svobodu projevu“, -íká Abu Abduláh, vysoce postaven% 'len Hizb ut-Tahrir, Strany osvobození. „My ale chceme osvobodit v"echny lidi z otroctví 'lov*ka a u'init je otroky Aláha“. „Islám ukládá muslim/m b%t u moci, aby mohli zastra"ovat - ne-ekl bych terorizovat - nep-átele islámu“, -ekl Abu Mohamed, aktivista Hizb ut-Tahrir. „A kdy$ po ve"keré diskusi a vyjednávání stále odmítají, pak je poslední volbou "í-ení ducha a vlády islámu d$ihád“, -ekl s úsm*vem. „To je 'in*no v zájmu v"ech lidí, aby byli vyvedeni z temnoty do sv*tla“. V u'ebnicích, které se v roce 2006 pou$ívají v Saudské Arábii, se uvádí, $e „d$ihád na stezce Alláhov* - kter% sestává z boje proti neví-e, útisku, nepravedlnosti a t*m, kte-í je provád*jí - je zavr"ením islámu. Toto nábo$enství povstalo z d$ihádu a d$ihádem byla jeho vlajka pozvednuta. Jde o nejvzne"en*j"í 'iny, které 'lov*ka p-ivád*jí blí$e k Alláhovi“.

151

Úvahy o islámu V"imn*te si, jak jsou slova „nevíra, útisk a nespravedlnost“ pou$ívána jako synonyma. Omlouva'i islámu na Západ* neustále opakují mantru „d$ihád není bojem proti nemuslim/m, ale bojem proti tyranii a nespravedlnosti“. Znovu je zde problém, $e v muslimsk%ch o'ích není mezi t*mito r/zn%mi termíny takov% rozdíl. Kdy$ muslimové na Západ* musejí stejn* jako rodilí nev*-ící $ít podle stejn%ch sekulárních zákon/ a podle nikoliv "aríe, jde o „útisk“, a „nespravedlost“ nakonec ozna'uje v"echny spole'nosti, které nejsou poslu"n* pod-ízeny Alláhov* v/li. „Nespravedlnost“ tak m/$e b%t pou$ita k ozna'ení v"ech neislámsk%ch systém/, nap-íklad západní demokracie. Saudsk% zástupce ministra pro nábo$enství Abd Al-Rahman Al-Matroudi v rozhovoru pro saudskou televizi v roce 2005 prohlásil, $e „definice terorismu, která se nás t%ká, je, $e jde o jak%koliv akt nebo prohlá"ení, které jsou v rozporu s koránem nebo sunnou, a. u$ v my"lence nebo v 'inu“. Také -ekl, $e muslimové by m*li „prosazovat svojí kulturu“, a $e mírumilovné zp/soby by m*ly b%t pou$ívány pouze tehdy, kdy$ nebudou dostate'n* silní: „Pokud jste dost silní na to, abyste se ubránili, musíte tak u'init … Otázka: a prosazovat va"í kulturu … Al-Matroudi: Ano, a prosazovat va"í kulturu. Otázka: Skv*lé. Al-Matroudi: A kdy$ nemáte tolik síly, m*li byste d*lat v"echno, co m/$ete, abyste dostali to, co chcete, mírov%mi a diplomatick%mi zp/soby“. Agrese je n*co, co d*lají pouze nev*-ící. K-i$áci byli krátkou a ojedin*lou epizodou evropské historie, zatímco d$ihád byl trval%m rysem islámského sv*ta po více ne$ 1300 let, je zakotven v koránu a v islámsk%ch kanonick%ch textech. P-esto muslimové cht*jí, aby se Evropané za k-í$ové v%pravy omluvili, a'koliv byly, jak Bernard Lewis a dal"í poukázali, opo$d*nou a obrannou reakcí na staletí islámské agrese. To proto, jak ukázal Tibi, $e kdy$ muslimové zaúto'í na nemuslimy, není to vnímáno jako válka. Práv* naopak, je to vnímáno jako agrese, kdy$ nemuslimové vzdorují islamizaci ve vlastních zemích a tak „staví p-eká$ky do cesty“ "í-ení islámu. Odporují v/li Alláha. Proto$e jedin* pod-ízení se islámu m/$e p-inést mír, muslimové sami si myslí, $e „"í-í mír“, kdy$ p-epadají, mrza'í a zabíjejí od Evropy a$ po st-ední Asii. Podle Jusufa al-Qaradávího byla muslimská komunita „vystavena hrozivé invazi a agresivním útok/m, z nich$ jeden byl misioná-skou invazí, jejím$ cílem bylo vyko-enit muslimskou komunitu jako takovou“. Proto pova$uje slovní nenásilné pokusy o konverzi muslim/ k jin%m nábo$enstvím za formu agrese. To je také d/vodem, pro' zem* jako Al$írsko prosadily zákony, které zakazují p-ijímání jiného nábo$enství ne$ islámu. Qaradáví také z-ejm* podporuje tradi'ní islámsk% postoj, $e ti, kte-í opustí islám, by m*li b%t popraveni. Zajímavé je, $e muslimové v zemích nev*-ících pova$ují za akt agrese, kdy$ se jim neda-í konvertovat nemuslimy. Jak jsem uvedl v p-edchozích pojednáních, d$ihád je, jednodu"e -e'eno, cokoliv je podnikáno kv/li "í-ení islámu, mírumilovn* 'i ne. Co$ znamená, $e d$ihád je v$dy p-ítomen, i kdy$ násilí m/$e b%t do'asn* nep-ítomno, proto$e muslimové jsou na pou$ití síly p-íli" slabí. Na druhou stranu, „agrese“ je cokoliv d*lají nemuslimové, aby stav*li p-eká$ky postupu islámu, nenásiln* 'i ne.

152

Úvahy o islámu Na základ* t*chto informací bychom mohli navrhnout slovník, kter% vysv*tluje, co si mnoho muslim/ doopravdy myslí, kdy$ pou$ívají r/zné termíny, které zápa(ané a nev*-ící chápou odli"n*: Mír: „Mír“ znamená v islámu pod-ízení se v/li Alláha prost-ednictvím bo$ského a v*'ného zákona, "aríe, a roz"í-ení Dar al-Islam - neboli domu islámu - na cel% sv*t. Nep-ítomnost "aríe je nep-ítomností míru. Proto$e je v/lí Alláhovou, $e islám bude vládnout celé planet*, vstupování do nemuslimsk%ch zemí za ú'elem pod-izování jejich populace a ni'ení jejich zkorumpované nev*-ící kultury není muslimy vid*no jako „vedení války“, ale jako "í-ení míru. Svoboda: Hurija, svoboda, znamená osvobození v"ech lidí z otroctví lidsk%ch zákon/ a jejich pod-ízení v/li Aláhov* a jeho zákon/ v dokonalém otroctví. Nábo!enská svoboda: Pod-ízení nemuslim/ nábo$enskému apartheidu a druho-adé ob'anství v jejich vlastních zemích pod islámsk%m právem. Tato volba je dostupná pouze k-es.an/m a #id/m, nikoliv hinduist/m, buddhist/m a dal"ím, kte-í mají pouze mo$nost p-ijmout islám nebo zem-ít. Muslimové musí dodr$ovat "aríu. Proto$e tyto zákony po$adují pod-ízení nemuslim/, „svoboda vyznání“ znamená pro muslimy v zásad* svobodu u'init ostatní nesvobodn%mi. D!ihád: Mírumilovná vnit-ní snaha, která na indickém subkontinentu zabila a$ 80 milión/ lidí a v pr/b*hu 1350 let zotro'ila a zabila desítky milión/ dal"ích na t-ech kontinentech. M/$e b%t násiln%, ale pouze k obrann%m ú'el/m, jako kdy$ si muslimové bránili sv/j postup z Arabského poloostrova k hranicím &íny a cestou ni'ili místní kultury. Agrese: Kdy$ nemuslimové d*lají cokoliv na záchranu svojí kultury a odporují islamizaci sv%ch zemí. I kdy$ je „agrese“ nenásilná, jako v p-ípad* oti"t*ní karikatur kritick%ch k islámu, na tuto netolerovatelnou urá$ku islámské nad-azenosti na zemi m/$e b%t muslimy odpov*zeno násilím. Proto$e odmítání pod-ídit se "aríí je vzpourou proti Alláhovi, na samotnou existenci nemuslimsk%ch komunit lze pohlí$et jako na akt agrese.

153

Úvahy o islámu

„Islámofobie“ je útok ad hominem Ali Sina Jeden p-ítel m* upozornil na diskusi probíhající na Wikipedii o neologismu „islámofobie“. N*kte-í z diskutujících navrhovali, $e by m*la b%t tato kategorie odstran*na, proto$e termín „islámofobie“ je rozd*lující, podn*cující a je 'asto pou$íván k potla'ování zcela oprávn*né kritiky islámu. Tento návrh byl pochopiteln*, jak bylo mo$né o'ekávat, zamítnut muslimy, kte-í ji$ islamizovali v"e v'etn* Wikipedie. Tento p-ítel m* po$ádal o m/j názor na v*c. Zde je, co si myslím: Islám je ideologie. Odmítnutí ideologie nelze klasifikovat jako fobii. ,íct o oponentovi ideologie, $e trpí fobií, je blud. V"echny ideologie mají své kritiky, nesly"íme ale k-es.any, $e by ozna'ovali kritiky k-es.anství za kristofoby, komunisty ozna'ovat své kritiky za komunitofoby, nebo hinduisty naz%vat ty své hindofoby. Termín „islámofobie“ je nesprávn% a zavád*jící jak technicky, tak i logicky. Podle slovníkové definice je fobie „vytrval%m, abnormálním a iracionálním strachem ze specifické v*ci nebo situace, kter% nutí 'lov*ka se jim vyh%bat, bez ohledu na v*domí a uji".ování o jejich bezpe'nosti“. Neologismus „islámofobie“ tak -íká, $e islám není nebezpe'n%, a $e strach z n*j je iracionální. Toto tvrzení nebylo potvrzeno a nepanuje o n*m v"eobecn% souhlas. Je mnoho lidí, kte-í tvrdí, $e islám je opravdu nebezpe'nou ideologií, a toto tvrzení dokládají v*cn%mi a logick%mi argumenty. Ozna'ovat je za islámofoby znamená nazna'ovat, $e jejich kritika byla ji$ vyvrácena a $e byla potvrzena iracionalita jejich strachu z islámské hrozby. Jejich nesouhlas je tak ozna'ován za nelogick% a za du"evní chorobu. Ka$dá ideologie má své oponenty. Je ryzí arogancí naz%vat kritiku jakékoliv ideologie fobií. To by znamenalo, $e platnost této ideologie ji$ byla potvrzena a ka$d%, kdo se proti ní staví, zastává iracionální postoj a pot-ebuje pomoc psychiatra. Takové iracionality a arogance jsou schopni pouze muslimové. V"ichni si vzpomínáme na Mohameda Abdulláha, Afghánce, kter% konvertovat ke k-es.anství, a hrozila mu za to poprava. Kdy$ byla vláda Afghánistánu dotla'ena k jeho propu"t*ní, zachránila si tvá- tím, $e ho obvinila z "ílenství a tudí$ neschopnosti stanout p-ed soudem. V myslích muslim/ m/$e s islámem nesouhlasit pouze "ílenec. To je ryzí arogance. Buddhismus je ve v"ech sm*rech mírumilovné nábo$enství, p-esto má ale své kritiky, a my je nikdy neozna'ujeme za buddhofoby. Neologismus islámofobie nedává naprosto $ádn% smysl. Je hanliv% a je pou$íván pejorativním zp/sobem k diskreditaci kritik/ islámu.

154

Úvahy o islámu Fobie je nemoc. Zde je krátk% seznam n*kolika fobií: achluofobie (strach z temnoty), acrofobie (strach z v%"ek), androfobie (strach z mu$/), aviafobie (strach z létání, klaustrofobie (strach z uzav-en%ch prostor), koitofobie (strach z koitu), decidofobie (strach z rozhodování), demofobie (strach z lidí), equinofobie (strach z koní), gynofobie (strach z $en), hadefobie (strach z pekla - fobie, která postihuje v"echny muslimy), iatrofobie (strach z ordinace léka-e nebo doktor/), nekrofobie (strach ze smrti), neofobie (strach z 'ehokoliv nového), panfobie (strach ze v"eho), xenofobie (strach 'i odpor k cizinc/m, a$ strach ze v"eho cizího), atd. Jak by mohla kritika islámu spadat do této kategorie? To v"e jsou iracionální strachy, které vy$adují terapii. Nazna'ují muslimové, $e kritici islámu by m*li b%t lé'ení? Nesouhlas s islámem nelze klasifikovat jako fobii. Islám je ideologie. Fobie je iracionální strach z v*cí, lidí nebo situací, nikoliv ale z ideologie. Nem/$ete mít fobii ze systému víry. Víry nejsou samy o sob* d*sivé. Jsou to lidé, kte-í r/zné zlo'inné víry zastávají, kte-í jsou nebezpe'ní a d*siví. Jak je mo$né vid*t, samotn% termín „islámofobie“ je hloup%, proto$e islám je systém víry a není mo$né mít fobii ze systému víry. Muslimové trpí iracionálním strachem z #id/. Muslimské d*ti jsou u'eny, $e #idé jsou zlí, $e jí muslimské d*ti a d*lají z jejich krve pe'ivo. #idé jsou karikováni hanobícím a démonizujícím zp/sobem, jsou zobrazováni jako krvela'ná monstra. V televizním po-adu vysílaném v palestinské televizi se zeptali t-íletého d*v'ete, koho nenávidí nejvíce, ona odpov*d*la „#idy“, a noviná-i poté, co to zaslechli, chválili Alláha. Neologismus $idofobie je proto legitimní, proto$e popisuje iracionální strach z #id/, kter% je muslim/m v"t*pován od d*tství. Muslimové touto chorobou velmi trpí. Pokud by byly d*ti kdekoliv vedeny ke strachu z muslim/ stejn%m zp/sobem, jak%m jsou muslimské d*ti u'eny strachu z #id/, pak bychom mohli smyslupln* hovo-it o muslimofobii. To ale není ná" p-ípad. Islám je systémem víry. Je lidsk%m právem nesouhlasit s jakoukoliv vírou. Naz%vat tento nesouhlas „fobií“ je logick%m bludem. Islám je jedinou ideologií, její$ stoupenci se sna$í zdiskreditovat své kritiky tím, $e jejich naz%vají jejich kritiku „fobií“. Slovo islámofobie je naprosto nesmyslné. Je stejn* bezv%znamné, jako „fa"ofobie“. Lidé mají právo nesouhlasit s jakoukoliv ideologií a kritizovat jí, a. u$ je dobrá nebo "patná. Správnost ideologie spo'ívá v oku hodnotícího. Uml'ovat kritiku ideologie je potla'ováním základního lidského práva, jím$ je svoboda projevu. Absurdita muslimské mysli spo'ívá v tom, $e si myslí, $e je v naprostém po-ádku podn*covat nenávist k nemuslim/m obecn*, a k #id/m obzvlá"t*, a p-esto není správné, kdy$ jiní jejich ideologii nenávisti kritizují. Co spo'ívá za touto paranoiou a fobií z kritiky? Je to neschopnost muslim/ postavit se právoplatné kritice islámu. Kdy$ takto sel$ou, uch%lí se k útoku ad hominem a sna$í se zdiskreditovat své kritiky po"pin*ním jejich charakteru. Ozna'ením kritiky islámu jako du"evní choroby se zbavují nutnosti odpovídat na právoplatnou kritiku svojí víry.

155

Úvahy o islámu Neologismus „islámofobie“ je proto známkou intelektuální smrti muslimsk%ch oponent/, kte-í nejsou schopni p-ijít s logick%mi argumenty a bránit islám p-ed kritikou racionálním zp/sobem. „Islámofobie“ je útokem ad hominem. Je logick%m bludem a urá$kou vrhanou na kritiky islámu. Zd/raz+uje skute'nost, $e islám je le$, která není schopná ustát kritiku. To je d/vod, pro' muslimové pot-ebují kritiku a musí zni'it pravdu brutální silou, a. u$ právní, nebo fyzickou, aby svojí le$ uchránili. Samotná existence tohoto neologismu je nevysloven%m p-iznáním muslim/, $e islám je le$, kterou nelze logicky obhájit, a jedinou cestou k její obran* jsou ad hominem útoky a cenzura.

156

Úvahy o islámu

Islámofobie? Hugh Fitzgerald Slovo „islámofóbie“ musí b%t vystaveno zkoumání a jeho u$ivatelé neustále dotazováni, jak p-esn* ho definují. Kv/li pou$ívání tohoto slova, jeho$ jasn%m ú'elem je uml'ovat kritiky, by m*li b%t zahnáni do defenzívy. Tak$e se jich zeptejme, kterou z následujících kritik islámu pova$ují za islámofóbii: 1) Mohamed je vzorem 'lov*ka pro v"echny 'asy. Mohamed si vzal Ai"u, kdy$ jí bylo "est, a m*l s ní pohlavní styk, kdy$ jí bylo dev*t. Pova$uji za d*sivé, $e muslimové pokládají tento akt za 'in 'lov*ka, kter% je v ka$dém ohledu vzorem, kter% by m*l b%t napodobován. Obzvlá"t* jsem zhrozen tím, $e prvním 'inem Ajatoláha Chomejního, velmi ortodoxního a vzd*laného teologa, bylo sní$ení legálního v*ku pro vstup dívek v Íránu do man$elství na dev*t let - proto$e, pochopiteln*, to bylo Ai"ino stá-í v okam$iku, kdy s ní m*l Mohamed sexuální pom*r. 2) Shledávám hroziv%m, $e islám prosazuje ur'it% druh totální regulace pro cel% vesmír, tak$e jeho stoupenci se musí neustále ptát, zda, nap-íklad, mohou nosit vlasy upravené ur'it%m zp/sobem, p*stovat si vousy ur'it%m zp/sobem, nebo p-át nev*-ícím ".astné Vánoce (rozhodn* ne!). 3) Shledávám hrozivou nábo$ensky schválenou doktrínu takíja - doktrínu, která má p/vod v koránu samotném (3:28 a 16:106) 4) Shledám hroziv%mi mnoho 'in/, které Mohamed spáchal, v'etn* masakru kmene Banu Kurajza, jím na-ízen%ch vra$d t*ch, které pova$oval za oponenty, dokonce i starého mu$e, $eny nebo kohokoliv, o kom si myslel, $e se mu t-eba i jen posmíval. 5) Shledávám hrozivou nenávist vyjad-ovanou koránem, hadísy a sírou v/'i nev*-ícím - v"em nev*-ícím. 6) Hnusí se mi historické uvalování dan* (d$izja) na nev*-ící, po$adavek, aby nosili "aty, které je identifikují, to, $e jim nebylo umo$n*no stav*t nebo opravovat svatostánky bez povolení muslimsk%ch autorit, $e v museli jezdit na oslech bokem a v p-ítomnosti muslim/ sesednout, $e v právních sporech nem*li $ádného zastání, proto$e si p-ed zákonem nebyli s muslimy rovni - a stovky dal"ích v*cí, které m*ly zajistit jejich trvalé, jak -íkají kanonické texty, poní$ení. Praktiky minulosti, -íkáte? Nebo praktiky, které stále mohou b%t v mnoha p-ípadech zaznamenány v bídném zacházení s nemuslimy v celém muslimském sv*t*, od "patného zacházení 157

Úvahy o islámu s Kopty, Asyrci, Chaldejsk%mi, Maronity, Arménci, #idy, hinduisty, buddhisty, a$ k p-evle'ené dani d$izja systému bumpitura v Malajzii. 7) Shledávám masovou vra$du 60-70 milión/ Ind/ b*hem 250 let mughalské vlády, a destrukci desítek tisíc/ artefakt/ a hinduistick%ch a buddhistick%ch chrám/, z nich$ n*které jsou uvedené v dvou svazcích editovan%ch Sita Ram Goelem a dal"ími, hrozivou. 8) Shledávám 1300 letou historii pronásledování zoroastriánc/, která podle Mary Boyce, expertky na zoroastriánství, pokra'uje do dne"ních dn/, a vedla k redukci stoupenc/ tohoto nábo$enství na pouh%ch 150 000, za odsouzeníhodnou. Její práce obsahuje pikantní detaily, v'etn* úmyslného mu'ení a zabíjení ps/ (kte-í jsou zoroastriánstvím ct*ni) dokonce i mal%mi muslimsk%mi d*tmi, které jsou k tomuto jednání vychovánány. 9) Zji".uji, $e chybí záznamy o intelektuálních úsp*"ích muslim/, a p-ipisuji to selhání v podpo-e svobodnému a skeptickému bádání, které je nutné pro, mimo jiné v*ci, vytvo-ení moderní v*dy. Shledávám p-esv*d'ujícím argument, $e v nemuslimsk%ch zemích docházelo k ur'ité intelektuální aktivit* po n*kolik století po jejich dobytí, dokud k-es.ané a $idé (na Blízkém v%chod*) m*li stále v%znamn% a plodn% vliv, a $e poté, co byli potla'eni, tato aktivita ustala. 10) Odsuzuji zákaz zobrazování $iv%ch bytostí v socha-ství a malí-ství. Odsuzuji hroziv% vandalismus a ni'ení k-es.ansk%ch, $idovsk%ch, zoroastriánsk%ch, hinduistick%ch a buddhistick%ch míst, od tisíc/ chrám/ a$ po nedávné zni'ení Buddh/ v Bamiyanu v Afghánistánu, p-edislámsk%ch archeologick%ch nalezi". zni'en%ch po celém Íráku. I v samotné Evrop* se kostely a ve-ejné sochy staly objekty útok/ a destrukce. 11) Odsuzuji tu 'ást muslimského práva, která 'iní v"echny smlouvy mezi nev*-ícími a muslimy z pohledu nev*-ících bezcenn%mi, a'koliv z pohledu muslim/ mají velkou cenu, proto$e oni podepisují pouze to, 'emu -íkají „hudna“, do'asnou smlouvu o p-ím*-í, spí"e ne$ skute'nou smlouvu o míru - a proto$e musí vést válku proti nev*-ícím, nebo proti nim vést d$ihád jin%mi zp/soby, podle modelu smlouvy z al-Hudajbíje, $ádn% nev*-ící stát nebo osoba nem/$e nikdy smlouv* s muslimy v*-it. 12) Odsuzují proslov b%valého malajzijského premiéra Mahathira Mohammada, kter% p-ed n*kolika lety sklidil takov% potlesk, ve kterém volal po „rozvoji“ nikoliv lidského potenciálu, nikoliv um*ní a v*dy, ale v zbra+ov%ch technologií, a po spojení a povzbuzení muslimské „intelektuální síly“ za jedin%m ú'elem pora$ení nev*-ících, jak 'tení celého proslovu 'iní zcela jasn%m. Chcete, abych jí p-e'etl p-ed publikem?

158

Úvahy o islámu 13) Odsuzuji skute'nost, $e muslimové jsou u'eni my"lence, a mnoho z nich si jí bere k srdci, $e by m*li nabízet svou loajalitu pouze muslim/m, muslimské obci, a nikdy nev*-ícím osobám nebo nev*-ícím národním stát/m, kter%m dali slib v*rnosti - takov% slib evidentn* musí b%t k-ivou p-ísahou, proto$e taková loajalita není mo$ná. M%lím se? Uka$te mi, 'emu p-esn* jsem na islámu neporozumn*l. 14) Odsuzuji k-ik radosti na akty terorismu, pot*"ení p-edvád*né radostn%mi a oslavujícími davy v Káhi-e, Ramaláhu, Chart/mu, Bejr/tu, Dama"ku, Baghdádu a samoz-ejm* po celé Saudské Arábii, kdy$ dorazily zprávy o útoku na New York - a pokud si p-ejete, m/$u dodat zprávy z t*chto hlavních m*st, které ukazují, $e k tomu do"lo. P-ipisuji nad"ená prohlá"ení o tom, $e si to nev*-ící zaslou$ili, tomu, $e islám vidí sv*t jako válku mezi v*-ícími a nev*-ícími. 15) Z toho d/vodu odsuzuji "ílené rozd*lení sv*ta na dar al-Islam (sv*t islámu) a dar al-Harb (sv*t války), a po$adavek na nekompromisní nep-átelství mezi t*mito a$ do kone'ného triumfu prvního, a trvalé podrobení a za'len*ní druhého. 16) Odsuzuji sexuální nerovnost a "patné zacházení s $enami, o kterém m/$u prokázat, $e má jasn% základ v kanonick%ch islámsk%ch textech, a není jednodu"e, jak tvrdí Ebadi a dal"í pseudoreformáto-i, „kulturní“ zále$itostí. 17) Odsuzuji skute'nost, $e nev*-ící se cítí, oprávn*n*, ohro$eni tak-ka v ka$dé muslimské zemi, ale muslimové se naproti tomu chovají k zemím nev*-ících a jejich obyvatel/m s pohrdáním, arogancí a nekone'n%mi po$adavky na p-izp/sobení se tomu, co muslimové po$adují - a. u$ jde o odstra+ování k-í$/, zm*nu sv*tsk%ch zákon/ ve Francii, nebo po$adavky na roz"í-ení zákon/ o „'inech z nenávisti“ v Británii, aby zabránili jakékoliv vá$né a st-ízlivé kritice islámu. 18) Odsuzuji d/raz kladen% na kolektiv a nenávist k individuální automii. Obzvlá"t* v*-ím, $e n*kdo, kdo se do islámu narodil, má plné právo islám opustit, pokud si tak zvolí - a $e by nem*l b%t potrestán, tím mén* potrestán smrtí, jak se tak 'asto d*je. 19) Shledávám záznamy muslimského politického despotismu tak-ka kompletními - s v%jimkou t*ch muslimsk%ch zemí a re$im/, které, jako to ud*lal Ataturk, zavedly opat-ení k omezení a svázání islámu. 20) Odsuzuji skute'nost, $e a'koliv muslimové mluví o islámu jako o „univerzálním“ nábo$enství, ve skute'nosti bylo prost-edkem arabského imperialismu, v n*kter%ch p-ípadech dovedlo dobyté a islamizované do zapomenutí, nebo k nete'nosti 'i dokonce k násilí v/'i vlastní p-edislámské historii. Po$adavek na to, $e korán musí b%t 'ten v arab"tin* (první v*c, kterou Ataturk ud*lal, bylo vydání tureckého koránu a tafsíru, neboli komentá-/), a víra mnoha muslim/, $e ideální spole'nost m/$e b%t odvozena ze sunny Arábie 7.

159

Úvahy o islámu století, a $e jejich spole'nosti za moc nestojí, je imperialismem, kter% úto'í na kulturu a historii a je nejhor"ím a tak-ka kompletním druhem imperialismu. 21) Odsuzuji útoky na exmuslimy, kte-í 'asto musí $ít ve strachu. Odsuzuji útoky na Theo van Gogha a dal"í, a absenci vá$né debaty o podstat* islámu a jeho reform* - s v%jimkou pou$ití takové diskuse k dal"ímu balamut*ní a rozptylování nev*-ících, kte-í se za'ínají o celou zále$itost zajímat. 22) Odsuzuji prázdnotu „cita'ních“ argument/ v/'i k-es.an/m a $id/m, zalo$en%ch na lstivé citaci pasá$í - nap-íklad Levitiku - které byly po 2000 let zcela ignorovány a nepou$ívány, a odsuzuji p-episování historie takov%m zp/sobem, $e muslimsk% profesor m/$e -íct americk%m univerzitním student/m, $e „Ku Klux Klan uk-i$ovával (!) 'erné Ameri'any, zatímco v"ichni stáli okolo k-í$e a zpívali k-es.anské hymny (!)“. 23) Odsuzuji fale"ná uji"t*ní, $e „v"ichni sdílíme stejnou Abrahámovu víru“ a „pat-íme ke t-em monoteistick%m nábo$enstvím“, kdy$, podle mého názoru, k-es.ané a $idé se toho mohou mnohem mén* obávat od polyteistick%ch hinduist/, a nakonec toho skute'n* zásadního s nimi mají mnohem více spole'ného ne$ s islámem. 24) Odsuzuji skute'nost, $e islám je zalo$en na my"lence dobytí sv*ta, nikoliv na p-izp/sobivosti, a $e jeho stoupenci nev*-í v západní pluralismus s v%jimkou p-ípad/, kdy m/$e b%t pou$it jako do'asn* neju$ite'n*j"í nástroj k ochran* pozice islámu, dokud se jeho stoupenci pevn* ve spole'nosti nezavedou. 25) Odsuzuji pohled, $e v islámu nejde p-i praxi dawy, neboli volání k islámu, o záchranu individuální du"e, ale o to, co nejvíce ze v"eho p-ipomíná zápis do islámské armády. Není t-eba si p-e'íst poznámky vyti"t*né drobn%m písmem; není t-eba znát islámskou v*rouku; není t-eba 'íst nebo v*d*t, co je napsáno v sí-e a hadísech a je"t* mén* v koránu; je t-eba odrecitovat jedinou v*tu. To neukazuje hlubok% zájem o podstatu konverze (tedy vlastn* „reverze“). 26) Odsuzuji p-edstavu, $e „islám by m*l dominovat, a nem*lo by mu b%t dominováno“. Odsuzuji Mohamedovu p-edstavu, $e „válka je klam“. Odsuzuji to, co se stalo b*hem 1350 let na území, které bylo zapln*no k-es.any, $idy, zoroastriány, hinduisty a buddhisty, a které je dnes tak-ka monotón* muslimské. Nemyslím si, $e islám vítá jakoukoliv rozmanitost, pokud by m*la znamenat rovnost pro nev*-ící. 27) Odsuzuji skute'nost, $e otroctví je v islámu povoleno, $e je diskutováno v Koránu, a $e v Arábii bylo potla'eno a$ v 19. století pouze díky vlivu Britské námo-ní síly v Zálivu; $e v Saudské Arábii bylo formáln* zru"eno a$ v roce 1962; $e stále existuje v Mali, Súdánu a dokonce v Mauretánii; $e m/$e existovat v

160

Úvahy o islámu arabském vnitrozemí. Zacházení s thajsk%mi, filipínsk%mi, indick%mi a dal"ími domácími pomocníky v arabsk%ch domácnostech se rovná otroctví a není náhodou, $e nikdy nebyl $ádn% muslimsk% William Wilberforce. Tak bych mohl pokra'ovat, a jsem p-ipraven citovat z historie a kanonick%ch text/. A stejn* tak stovky tisíc/ nev*-ících, kte-í se seznámili s islámem, nebo ve sv%ch vlastních zemích s muslimskou populací, která u'inila jejich $ivoty mén* p-íjemn%mi a více nebezpe'n%mi a drah%mi, ne$ by byly bez ní. Pokud toto je „islámofóbie“ - uka$te mi, co p-esn* je na ní iracionálního (t.j. nezalo$eného na faktech, pozorovatelném chování, nebo studiu islámu). Uka$te mi, pro' jde o „iracionální“ odpor, nebo dokonce nenávist, k islámu. Pokud to nem/$ete prokázat, pak byste toto slovo rad*ji nem*li pou$ívat. Ale pokud ho pou$ijete, p-ipravte si pro poslucha'e dostatek citát/ z koránu, hadís/ a síry, aby mohli soudit sami za sebe, bez „vedení“ omouva'/ islámu, a. u$ muslimsk%ch nebo ne.

161

Ex-muslimové hovo!í

Ex-muslimové hovo-í Pro' nejsem muslim Ibn Warraq

Ibn Warraq je odpadlík od islámu a odborník na islám. Vydal *adu knih, které se zab%vají islámem jak z pohledu klasické islámské teologie, tak i z pohledu vzácného oboru kritick%ch studií islámu, koránu a Mohameda. Následující text je za&átkem jeho knihy Pro& nejsem muslim, která vy"la i v &e"tin(. P-edmluva Narodil jsem se v muslimské rodin* a vyr/stal jsem ve stát*, kter% se te( ozna'uje za islámskou republiku. Mí nejbli$"í p-íbuzní se pova$ují za muslimy ? n*kte-í za více, jiní za mén* ortodoxní. Mé nejstar"í vzpomínky z d*tství se t%kají mé ob-ízky a prvního dne v koránské "kole, psychoanalytici si o tom mohou myslet své. Korán jsem se nau'il 'íst v arab"tin* d-ív, ne$ jsem se nau'il 'íst a psát ve svém rodném jazyce. P-itom jsem nerozum*l ani slovu z toho, co jsem 'etl. Je to ostatn* b*$ná zku"enost tisíc/ muslimsk%ch d*tí. Jakmile jsem byl schopen vlastního úsudku, odvrhl jsem v"echna nábo$enská dogmata, která se mi sna$ili vnutit. Nyní se pova$uji za sekulárního humanistu, kter% v"echna nábo$enství pova$uje za sny nemocn%ch lidí - za sny fale"né, a to prokazateln* fale"né, a k tomu zhoubné. Tolik tedy o mém p/vodu a o mém sm%"lení. Tím by to pro m* skon'ilo, neb%t zále$itosti Salmana Rushdieho a vzestupu islámu. Tyto skute'nosti m* p-im*ly, abych sepsal tuto knihu - p-ed tím jsem nikdy $ádnou nenapsal. Mnozí z mé generace, narozené po válce, si asi kladli otázku, jak bychom se osobn* zachovali v ideologicky nabité atmosfé-e t-icát%ch let. Byl bych nacistou, komunistou, byl bych zastáncem svobody a demokracie, bojoval bych za krále a vlast, 'i bych byl antiimperialistou? B*hem svého $ivota nemíváme p-íli" 'asto p-íle$itost ukázat, na které stran* stojíme v n*jaké otázce, v ní$ jde o $ivot nebo o smrt. Ale aféra kolem Salmana Rushdieho a vzestup islámu takovou otázkou jsou a má kniha je m%m stanoviskem. Pokud n*kdo lituje, $e ne$il v t-icát%ch letech a nemohl ukázat, na které stran* stojí, m/$e to ukázat dnes. Jde p-edn* o aféru Rushdieho, ale jde rovn*$ o válku, která probíhá v Al$írsku, Súdánu, Íránu, Saudské Arábii a Pákistánu - o válku, jejími$ prvními ob*.mi jsou muslimové - muslimské $eny, muslim"tí intelektuálové, spisovatelé, oby'ejní slu"ní lidé. Tato kniha je m%m p-ísp*vkem k této válce. Kdykoli jsem zapochyboval o tom, zda je moudré ji napsat, dov*d*l jsem se o dal"ích vra$dách ve jménu boha a islámu - a. u$ to bylo v 162

Ex-muslimové hovo!í Al$írsku, Íránu, Turecku 'i Súdánu - a to m* p-im*lo, abych ve svém psaní pokra'oval. Nejhor"ím aspektem Rushdieho aféry byla záplava 'lánk/ a knih psan%ch západními apologety islámu - noviná-i, u'enci, cestovateli, konvertity (n*kte-í byli p-edtím komunisté) - kte-í tvrdili, $e mluví za muslimy. Z t*chto knih a 'lánk/ mi bylo zle a vyvolávaly ve mn* opravdov% hn*v. Jedná se o blahosklonnost toho nejhor"ího druhu a p-itom zalo$enou na l$i: tito pisatelé nemluví za v"echny muslimy. Mnoho odvá$n%ch jednotlivc/ z muslimského sv*ta Rushdieho podporovalo a dosud podporuje. Egyptsk% 'asopis Rose al-Youssef dokonce v lednu 1994 publikoval v%+atky ze Satansk%ch ver"/. Má práce se pokou"í zasít kapku pochybností do oceánu dogmatick%ch jistot tím, $e se neúprosn* a kriticky podívá na tém*- v"echna základní tvrzení islámu. O'ekávám kritiku a mohu jen citovat velkého Johna Stuarta Milla a slova jeho nejv*t"ího moderního obdivovatele von Hayeka. Ve spise „O svobod*“ Mill pí"e: „Zvlá"tní je, $e lidé sice p-iznávají oprávn*nost argument/ ve svobodné diskusi, ale namítají, $e tyto argumenty nemají b%t 'hnány do extrém/'. Nevidí, $e nejsou-li d/vody dobré pro extrémní p-ípad, nejsou dobré pro $ádn% p-ípad.“ A je"t* jednou z Milla: Pokud n*kdo potla'uje vyjád-ení n*jakého názoru, je to zvlá"t* zlé z toho d/vodu, $e tím okrádá lidské pokolení, potomstvo i sou'asnou generaci. Okrádá více ty, kte-í s dan%m názorem nesouhlasí, ne$ ty, kte-í ho zastávají. Pokud se toti$ jedná o názor správn%, nemají lidé p-íle$itost zam*nit blud za pravdu; pokud se jedná o názor "patn%, p-icházejí o mo$nost vnímat pravdu jasn*ji, a to je tém*- stejn* veliká ztráta. St-etne-li se toti$ pravda s bludem, vystoupí z-eteln*ji. Nikdy si toti$ nem/$eme b%t zcela jisti, zda názor, kter% se sna$íme potla'it, je bludn%. Ale i kdybychom o tom m*li jistotu, i pak je jeho potla'ování n*'ím "patn%m. A nyní von Hayek: Svoboda my"lení bude mít p-ím% v%znam asi jen pro malou men"inu, a. u$ se jedná o jakoukoli spole'nost. Z toho ale neplyne, $e je tu n*kdo, kdo je oprávn*n vybírat ty, jim$ je tato svoboda vyhrazena. Sni$ovat hodnotu intelektuální svobody jen proto, $e stejn* nedá ka$dému tuté$ mo$nost nezávislého uva$ování, znamená nepochopit, v 'em hodnota této intelektuální svobody spo'ívá. Má-li plnit svou úlohu, toti$ b%t prvním hybatelem intelektuálního pokroku, pak pro ni není podstatné, $e kdokoli smí myslet 'i psát cokoli. Podstatné je, $e jakákoli my"lenka m/$e najít svého zastánce. Není-li nesouhlas potla'en, v$dy se najde n*kdo, kdo bude zkoumat my"lenky ovládající jeho sou'asníky a kdo bude p-edkládat nové my"lenky, které pak diskuse i propaganda vyzkou"ejí.

163

Ex-muslimové hovo!í

Úvod A$ budete 'íst tuto knihu, nezapomínejte na to, $e je rozdíl mezi teorií a praxí. Mezi tím, co by muslimové d*lat m*li, a tím, co ve skute'nosti d*lají. Mezi tím, 'emu by m*li v*-it a co by m*li d*lat, a tím, 'emu opravdu v*-í a co opravdu d*lají. M/$eme mluvit o islámu '. 1, islámu '. 2 a islámu '. 3. Islám '. 1 je to, co u'il Prorok, tedy jeho u'ení obsa$ené v Koránu. Islám '. 2 je nábo$enství vykládané a rozvíjené teology skrze tradice (hadíth). Sem nále$í "aría a islámské právo. Islám '. 3 je to, co muslimové opravdu d*lali a 'eho dosáhli. Jin%mi slovy, islámská civilizace. Základní teze, je$ vyplyne z této knihy, zní, $e islám '. 3 'asto dosáhl ú$asn%ch v%"in navzdory islámu '. 1 a '. 2, a nikoli díky n*mu. Islámská filozofie a literatura nebo islámské um*ní by nedosáhly on*ch v%"in, kdyby spo'ívaly pouze na islámu '. 1 a '. 2. Vezm*me ku p-íkladu poezii. P-inejmen"ím ve svém raném období Mohamed básníky pohrdal: „Ti, kte-í bloudí, následují básníky“ (súra 26.224). Podle sbírky tradic zvané Mi"kat Mohamed pr% -ekl: „B-icho plné hnisu je lep"í ne$ b-icho plné poezie.“ Kdyby se básníci dr$eli islámu '. 1 a islámu '. 2, nem*li bychom krásné básn* Abú Nuwáse op*vující víno a krásné h%$d* chlapc/ ani $ádné jiné z krásn%ch básní o vín*, je$ arabskou literaturu právem proslavily. Pokud jde o islámské um*ní, Islámsk% slovník (Dictionary of Islam - DOI) uvádí, $e Mohamed proklel ty, kdo malují a kreslí lidi a zví-ata (Mi"kat 7, kap. 1, odd. 1), a proto je t-eba je pova$ovat za nezákonné. Ettinghausen uvádí ve své P-edmluv* k Arabskému malí-ství, $e hadíth je pln% odsudk/ „tv/rc/ figurálních obraz/“ a naz%vá je „nejhor"ími z lidí“. Odsuzuje je za to, $e se cht*jí rovnat bohu, jen$ je jedin%m Stvo-itelem. Kanonické stanovisko neponechává $ádn% prostor pro figurální malbu. Kontakt se star"ími civilizacemi, s jejich bohat%mi um*leck%mi tradicemi na"t*stí 'erstvé konvertity k islámu vedl k tomu, aby na toto ortodoxní stanovisko nedbali. Díky tomu se nám zachovala taková mistrovská díla jako perské a mogulské miniatury. Tv/r'í podn*ty, které jsou za islámsk%m um*ním, islámskou filozofií, v*dou a literaturou, nemají tedy sv/j zdroj v islámu '. 1 'i islámu '. 2, n%br$ ve star"ích civilizacích, které mají bohat"í d*dictví. V Arábii um*lecké, filozofické 'i v*decké tradice zcela chyb*ly. Z arabské minulosti se zachovala pouze poezie; její tv/r'í v%voj ale nebyl nikterak inspirován islámem jako takov%m. Islámské um*ní by neexistovalo bez um*ní byzantského 'i sásánského - islám '. 1 i islám '. 2 se k n*mu stav*ly nep-átelsky. Podobn* by islámská filozofie a islámská v*da neexistovaly bez filozofie a v*dy -ecké. Islám '. 1 a islám '. 2 t*mto „cizím v*dám“ rozhodn* nebyl naklon*n. Pro pravov*rné byla islámská filozofie protimluvem a islámská v*da marností. Nejv*t"í p-edstavitelé t*chto obor/ nebo ti, kte-í sehráli klí'ovou roli p-i jejich v%voji, byli bu( nemuslimové nebo lidé, kte-í se stav*li nep-átelsky bu( ke v"em, nebo alespo+ k n*kter%m pilí-/m islámu '. 1 a '. 2. Tak nap-íklad Hunajn Ibn Isháq (809 - 873), nejv%znamn*j"í p-ekladatel -ecké filozofie do arab"tiny, byl k-es.an. Ibn-al-Mukafa (zem-el 757), kter% p-ekládal z pahlaví do arab"tiny a 164

Ex-muslimové hovo!í kter% je pova$ován za „jednoho z tv/rc/ arabské prózy,“ byl manicheista, kter% napsal útok na Korán. Nicholson se zab%val následujícími p*ti básníky, pova$ovan%mi za nejtypi't*j"í pro období abbásovc/: Mutí Ibn Ijás, Abú Nuwás, Abú-l-Atahija, al-Mutanabbí a al-Ma-arrí. V"ichni byli obvin*ni 'i podezíráni z kací-ství a rouhání. Více o nich v 10. kapitole. V 11. kapitole se budeme zab%vat ArRazím, nejv*t"ím st-edov*k%m léka-em (jak ve sv*t* evropském, tak ve sv*t* islámském) a sou'asn* nejv*t"ím p-edstavitelem islámské v*dy. Razí se stav*l zcela nep-átelsky ke v"em pilí-/m islámu '. 1 a islámu '. 2 a dokonce popíral, $e by Mohamed byl prorok. Zacházení s $enami, nemuslimy, nev*-ícími a otroky obou pohlaví bylo stra"livé jak v teorii, tak v praxi. Jin%mi slovy: islám '. 1., '. 2 i '. 3 zasluhují v této oblasti odsouzení. To, jak se islámská civilizace odporn* chovala k $enám, nemuslim/m, kací-/m a otrok/m, je p-ím%m d/sledkem zásad obsa$en%ch v Koránu a rozvíjen%ch islámsk%mi právníky. Islámské právo je totalitní teoretická konstrukce, je$ má kontrolovat ka$d% aspekt $ivota jednotlivce od narození a$ do smrti. Na"t*stí se neuplat+ovalo v$dycky doslovn* ? jinak by tu asi $ádná islámská civilizace ani nebyla. Islám '. 1 a '. 2, Korán a islámské právo, teoreticky zavrhují pití vína a homosexualitu - ve skute'nosti islámská civilizace obé toleruje. Nicmén* "aría stále ovládá jednání v ur'it%ch oblastech lidského $ivota - kup-íkladu v rodin* (man$elství, rozvod aj.). V n*kter%ch oblastech $ivota byla islámská praxe dokonce je"t* p-ísn*j"í ne$ bylo dle "aríi nutné. Korán ob-ízku nezmi+uje a v*t"ina právník/ ji nanejv%" doporu'uje; p-esto jsou v"ichni muslim"tí chlapci bez v%jimky ob-ezáni. Ani o $enské ob-ízce není v Koránu nic; p-esto tato praxe v n*kter%ch islámsk%ch zemích p-etrvává. Korán v%slovn* mluví o rovnosti v"ech dosp*l%ch muslim/. Realita byla bohu$el zcela jiná, co$ muslimové nearabského p/vodu velmi dob-e poznali v raném období islámu. V t*chto v*cech islám '. 1 a '. 2 obsahovaly morální zásady, které islám '. 3 nerespektoval.

1. Aféra Rushdie

P-ed 14. únorem 1989 Roku 1280 po Kr. se v Bagdádu objevila pozoruhodná arabsky psaná kniha $idovského filozofa a léka-e Ibn Kammúny. V*t"inou je známa jako Zkoumání t-ech v*r. Je pozoruhodná pro svou v*deckou objektivitu a pro kritick% postoj jak k judaismu a k-es.anství, tak p-edev"ím k islámu. Toto malé dílko je prostoupeno deismem, jen$ je na samé hranici agnosticismu. Prorok Mohamed je vylí'en jako n*kdo nep-íli" originální. „Nedá se -íci, $e (Mohamed) p-isp*l k poznání Boha a k poslu"enství Bohu n*'ím, co by ji$ nebylo zjeveno v d-ív*j"ích nábo$enstvích.“ Prorok není dokonal%: „Nemáme $ádn% d/kaz, $e Mohamed dosáhl dokonalosti nebo $e by k ní mohl dopomoci ostatním, jak se tvrdívá.“ Lidé se stávají muslimy zpravidla pouze „ze strachu, proto$e tou$í po moci, cht*jí se vyhnout t*$kému zdan*ní, cht*jí uniknout poni$ování, nebo proto$e 165

Ex-muslimové hovo!í padli do zajetí, 'i $e je okouzlila muslimská $ena.“ Bohat% nemuslim, kter% dob-e zná svou vlastní víru i islám, se nestane muslimem z $ádného jiného d/vodu ne$ z n*kterého z v%"e uveden%ch. A kone'n*, zdá se, $e muslimové nejsou schopni p-inést dobré argumenty - ne-ku-li d/kazy - pro tvrzení, $e Mohamed je prorok. Jak muslimové reagovali na tento skepticismus? Kroniká- Fuwátí (1244 - 1323) popisuje události, k nim$ do"lo 'ty-i roky po publikaci tohoto spisku. Toho roku (1284) se v Bagdádu rozneslo, $e #id Ibn Kammúna napsal spis, v n*m$ se dopou"t*l nestoudností p-i pojednávání o proroctvích. B/h nedopus., abychom opakovali, co -íkal. Rozezlen% dav povstal a shromá$dil se, aby napadl jeho d/m a jej samého zabil. Emír a skupinka vysok%ch ú-edník/ odjeli do madrasy Mustansiríja a povolali nejvy""ího soudce a u'itele zákona, aby celou v*c vy"et-ili. Hledali Ibn Kammúnu, ten se v"ak schoval. Bylo to v pátek. Nejvy""í soudce se vypravil na modlitby, ale dav mu zastoupil cestu. Proto se vrátil do Mustansiríje. Emír se sna$il zástupy uklidnil - lidé mu v"ak za'ali nadávat a obvinili ho, $e Ibn Kammúnovi straní a $e ho obhajuje. Proto emír na-ídil, aby se po celém Bagdádu rozhlásilo, $e Ibn Kammúna bude druh% den ráno za hradbami m*sta upálen. Dav se roze"el, a pak u$ se o Ibn Kammúnovi nic nesly"elo. Ibn Kammúnu dali do bedny pokryté k/$í a odnesli ho do Hilly, kde byl jeho syn ú-edníkem. V Hille setrval a$ do své smrti. Fuwátího vypráv*ní je p-íkladem, jak v d*jinách islámu oby'ejní muslimové nejen tedy n*jací takzvaní fundamentalisté - reagovali na domn*lé urá$ky svého nábo$enství. Slavn% americk% ekonom Kenneth Galbraith, kter% byl v letech 1961 63 americk%m velvyslancem v Indii, se dostal do potí$í, kdy$ dal svému kocourovi jméno „Ahmed“ - to je toti$ jedno z jmen, které se pou$ívalo i pro Mohameda. Kdy$ noviny Deccan Herald, vycházející v Bangalore, uve-ejnily krátkou povídku „Blázen Mohamed“, muslimové vypálili redakci. P-itom p-íb*h se v/bec net%kal Proroka, ale n*jakého "ílence, které byl po n*m pojmenován. Nedávno bylo v emirátu !arjáh uv*zn*no deset Ind/, kte-í uvedli malajalamskou hru s názvem Mravenci, kte-í $erou mrtvoly, je$ dle mín*ní ú-ad/ obsahovala poznámky namí-ené proti Mohamedovi. Muslimové, kte-í se opová$ili n*co na islámu kritizovat, byli zpravidla s.ati, uk-i$ováni nebo upáleni. Útrapy n*kter%ch z nich popí"i v 10. kapitole, a$ budu pojednávat o Zlatém v*ku islámu. Zde se omezím na pom*rn* sou'asné p-íklady, kdy sami muslimové kritizovali islám. Mnohé p-íklady, které uvádím, jsem p-evzal z v%borné knihy Daniela Pipese Aféra Rushdie. Pipes popisuje, jak ty muslimské autory a myslitele, kte-í byli za svá kací-ská díla potrestáni, tak ty, kte-í trestu unikli. Ne$ popí"i tragick% osud Dashtiho, zmíním pozoruhodnou kritiku, které Per"an Dashti podrobil n*které z v*rou'n%ch 'lánk/, jich$ si muslimové cení nejvíce, ve svém klasickém díle 166

Ex-muslimové hovo!í T-iadvacet let. Kniha byla sepsána ji$ roku 1937, poprvé v"ak vy"la a$ v roce 1974, pravd*podobn* v Bejrútu. V letech 1971 a$ 1977 toti$ platil zákaz íránského "áha publikovat jakoukoli kritiku nábo$enství. Po íránské revoluci z roku 1979 Dashti autorizoval vydání této knihy ilegálními opozi'ními skupinami. Název jeho knihy je odvozen od Mohamedovy prorocké kariéry. V letech 1980-1986 se prodalo více ne$ p/l milionu tajn* po-ízen%ch v%tisk/ této knihy. Dashti nejprve obhajuje racionální my"lení obecn* a kritizuje slepou víru, nebo. „víra m/$e otupit lidsk% rozum i soudnost“ dokonce i u vzd*lan%ch lidí. Racionální my"lení p-edpokládá „nestranné studium“. Dashti vehementn* popírá zázraky, p-ipisované Mohamedovi pozd*j"ími muslimsk%mi komentátory, kte-í se nechali unést svou horlivostí. Dále kriticky zkoumá ortodoxní názor, $e Korán je slovo samotného Boha a $e je zázra'n% jednak pro krásu svého podání, jednak pro p-edm*t, jeho$ se t%ká. Dokládá, $e i n*kte-í muslim"tí u'enci z po'átku islámu ? otev-en* uznávali, $e uspo-ádání a skladba Koránu není zázra'ná a $e jiní bohabojní lidé by mohli sepsat díla stejná nebo vy""í hodnoty. Pozd*ji ale p-evá$ila bigotnost a nadsázka. Korán dále obsahuje neúplné v*ty, jim$ není mo$no porozum*t bez komentá-/; obsahuje i cizí slova, slova v arab"tin* nezvyklá a slova, která mají v%znam jin% ne$ obvykl%, p-ídavná jména a slovesa ve tvarech nerespektujících pohlaví a 'íslo, nelogicky a gramaticky nesprávn* pou$itá zájmena, která se k ni'emu nevztahují, nebo p-ísudky, které jsou ve ver"ovan%ch 'ástech mnohdy velmi vzdálené od podm*t/. Tyto a jiné chyby podobného rázu vedly n*které ke kritice, která v%te'nost Koránu popírá. Shrnuto, Korán obsahuje více ne$ stovku proh-e"k/ proti správnému pravopisu. A co nárok, $e p-edm*t Koránu je zázra'n%? Dashti podobn* jako Ibn Kammúna zd/raz+uje, $e Korán neobsahuje $ádné my"lenky, které by u$ nevyjád-ili jiní. V"echno morální u'ení Koránu je samoz-ejmé a v"eobecn* p-ijímané. Jeho p-íb*hy jsou vesm*s p-evzaty z literatury $idovské nebo k-es.anské - v$dy. Mohamed se na sv%ch cestách do S%rie setkával jak s rabíny, tak s mnichy. Jiné pocházejí od národ/ „Ád a Thamúd“. Nicmén* v oblasti morálního vyu'ování nelze Korán pova$ovat za zázra'n%. Mohamed opakoval principy, na které ji$ p-i"lo lidstvo d-íve a na nejr/zn*j"ích místech. Konfucius, Buddha, Zarathu"tra, Sokrates, Moj$í" a Je$í" u$ podobné v*ci vyslovili. Mnohé z povinností a rituál/ islámu jsem p-evzaty z praxe, kterou pohan"tí Arabové p-evzali od #id/. Dashti se vysmívá pov*r'iv%m aspekt/m mnoha rituál/, zvlá"t* t*ch, které jsou spjaty s poutí do Mekky. Mohamed sám z jeho kritiky vychází jako 'lov*k pochybného charakteru, kter% se sní$í i k politick%m vra$dám a k likvidaci v"ech oponent/. Co se t%'e jeho následovník/, pak se zabíjení chápalo jako „slu$ba islámu“. Dashti se dále zab%vá postavením $en a konstatuje, $e se jedná o postavení pod-adné. Kritizuje islámské pojetí Boha. B/h Koránu je krut%, hn*viv% a py"n% - to v*ru nejsou vlastnosti hodné obdivu. Je z-ejmé, $e Korán není bo$í slovo, nebo. obsahuje mnoho míst, z nich$ není jasné, zda mluví B/h nebo Mohamed.

167

Ex-muslimové hovo!í Dashti zem-el v roce 1984. P-ed tím strávil t-i roky v Chomejního $alá-ích, kde byl mu'en, a'koli mu bylo osmdesát t-i let. P-ed svou smrtí -ekl svému p-íteli: „Kdyby byl b%val "áh dovolil, aby takovéto knihy mohly vycházet a aby je lidé mohli 'íst, nemusela b%t $ádná islámská revoluce.“ Alí Abd ar-Razík, "ejk ze slavné Islámské univerzity al-Azhar v Káhi-e, vydal v roce 1926 knihu Islám a principy vlády. V této knize ar-Razík nabádal k odd*lení nábo$enství a politiky. Byl up-ímn* p-esv*d'en, $e je to správné chápání islámu. Nicmén* tento názor se ukázal b%t nep-ijateln%m a ar-Razík byl souzen tribunálem slo$en%m z jin%ch "ejk/, kte-í ho odsoudili za bezbo$nost. Propustili ho z univerzity a zakázali mu zastávat jakékoli nábo$enské funkce. Jin%m absolventem univerzity al-Azhar byl egyptsk% u'enec Taha Husajn. Studoval ve Francii, kde si osvojil kritické my"lení. Kdy$ se vrátil do Egypta, podrobil tamní tradice s$íravé kritice. Jeho názory byly pro nábo$ensk% establishment nep-ijatelné a Husajn byl p-inucen opustit v"echny ve-ejné funkce. Ve své knize P-edislámská poezie napsal, $e zmínky Koránu o Abrahamovi a Izmaelovi „nesta'í jako d/kaz, $e skute'n* existovali“. V dubnu 1967, t*sn* p-ed Válkou "esti dn/, vy"el v jednom 'ísle syrského armádního 'asopisu Jajá" a"-!áb 'lánek, jen$ úto'il nejen na islám, ale i na Boha a nábo$enství jako takové s tím, $e se jedná o „mumie, které by m*ly b%t odkázány do muzeí“. Nastalo n*co podobného jako v p-ípad* Ibn Kammúny. Davy ve v"ech v*t"ích syrsk%ch m*stech vy"ly do ulic a nepokoje doprovázelo násilí, stávky a zat%kání. Ani star% trik, toti$ tvrzení, $e se jedná o spiknutí Sionist/ a Ameri'an/, nepomohl násilí uklidnit. Autor 'lánku Ibráhím Chalás a dva z redaktor/ 'asopisu byli souzeni vojensk%m soudem. Rozsudek zn*l do$ivotí v pracovním tábo-e. Na"t*stí byli pozd*ji propu"t*ni. Roku 1969 ? poté, co Izrael u"t*d-il v roce 1967 Arab/m drtivou porá$ku, p-i"el syrsk% marxistick% intelektuál Sadík al-Azm s brilantní kritikou nábo$enského my"lení. Tento mu$ studoval nejprve na Americké univerzit* v Bejrútu a pozd*ji získal doktorát univerzity v Yale. Napsal práci o britském filozofovi biskupu Berkeleym. Sunitsk% establishment v Bejrútu pochopiteln* nebyl nijak pot*"en alAzmovou zdrcující kritikou nábo$enství obecn* a islámu zvlá".. Al-Azm byl souzen za podn*cování k nábo$ensk%m nepokoj/m. Byl v"ak osvobozen, patrn* díky konexím s v%znamnou a politicky vlivnou syrskou rodinou. Nicmén* rad*ji se na del"í dobu uch%lil do ciziny. Sadík al-Azm arabsk%m v/dc/m vy'ítá, $e nerozvíjeli u sv%ch poddan%ch kritické my"lení. Vy'ítá jim i jejich nekritick% postoj k islámu a p-ekonané my"lení. Arab"tí reakcioná-i pou$ívají nábo$enské my"lení jako ideologickou zbra+, p-itom ale jejich vlastní my"lení nebylo nikdy podrobeno kritické, v*decké anal%ze, je$ by musela vyjevit podvrhy, které umo$+ují vyko-is.ovat prosté Araby. Vládcové se nikdy nev*novali kritickému zhodnocení arabského intelektuálního a spole'enského d*dictví. Pod plá"tíkem ochrany národních tradic, hodnot, um*ní, nábo$enství a morálky bylo arabské osvobozenecké hnutí zneu$ito k hájení zpáte'nick%ch institucí, st-edov*ké kultury a tmá-sk%ch ideologií.

168

Ex-muslimové hovo!í Ka$d% muslim se musí n*jak vyrovnat s v%zvou, kterou p-iná"í rozvoj v*dy v posledních sto padesáti letech. V*decké poznání je v celé -ad* otázek v p-ímém rozporu s tím, 'emu muslimové v*-í. Zásadn*j"í rozdíl se v"ak t%ká metodologie. Islám spo'ívá na slepé ví-e a nekritickém p-ijímání nábo$ensk%ch text/, zatímco pilí-i v*dy jsou kritické my"lení, pozorování a dedukce. V*da vy$aduje, aby její nálezy byly vnit-n* koherentní a odpovídaly skute'nosti. Nelze stále odmítat kritiku nábo$enského my"lení; v"echny posvátné texty musí b%t v*decky prozkoumány. Jinak budeme stále zahled*ni do minulosti a nábo$enství bude i nadále tmá-sk%m ospravedln*ním intelektuální a politické stagnace. Al-Azmova kniha je d/le$itá a zasluhuje si pozornosti. Pokud ale vím, nebyla dosud p-elo$ena z arabského originálu. Nedávno Sadík al-Azm odvá$n* hájil Rushdieho 'lánek v 'asopise Die Welt des Islams 31 (1991). I dal"í pokus reformovat islám zevnit- skon'il tragicky. Súdánsk% teolog Mahmúd Muhammad Táhá se pokusil minimalizovat roli Koránu co by zdroje zákon/. Taha usoudil, $e nastal 'as pro nové zákony, které by více odpovídaly národním pot-ebám ve dvacátém století. Táhá zalo$il Republikánské bratrstvo, je$ m*lo "í-it jeho názory. Nábo$enské autority v Chartúmu se v"ak k Táhov%m my"lenkám nepostavily p-ízniv* a Táhá byl v roce 1968 odsouzen za odpadlictví. Za to je podle islámského práva trest smrti. Táhovy spisy byly spáleny. Táhovi samotnému se sedmnáct let da-ilo unikat poprav*. Nakonec byl znovu souzen a v lednu 1985 byl v Chartúmu ve-ejn* ob*"en. Bylo mu "estasedmdesát let. Snad nejslavn*j"í sou'asn% muslim, jeho$ Pipes zmi+uje, je libyjsk% v/dce Muammar al-Kaddáfí. Jeho v%roky o Mohamedovi, Koránu a islámu jsou mnohem v*t"ím rouháním ne$ v"e, co jsme zatím zmínili. Kaddáfí omezil "aríu na soukromé zále$itosti. Ve ve-ejném $ivot* prosazoval své vlastní my"lenky a p-edstavy. Kaddáfí zm*nil islámsk% kalendá-, poutníky do Mekky prohla"oval za ?naivky?, kritizoval Mohameda a tvrdil, $e sám dosáhl v*t"ích v*cí ne$ Prorok. Celkov* se dá -íci, $e byl zna'n* kritick% ke Koránu a dokonce i k podrobnostem z Prorokova $ivota. Nábo$en"tí v/dcové sice Kaddáfího prohlásili za protiislámského a odsoudili jeho „l$i a k-ivop-íse$nictví“, nicmén* nikdo nevolal po jeho smrti a ani jeho spisy nebyly zakázány. Kdyby byla CIA chyt-ej"í, pak mohla - cht*la-li bojovat proti Kaddáfímu - tisknout a rozdávat jeho rouhavé my"lenky o islámu. Fundamentalisté by se o dal"í u$ postarali. Dal"í dva skeptici zpochyb+ovali schopnost islámu reagovat na moderní problémy. V roce 1986 napsal káhirsk% právník Núr Farvád$ 'lánek kritizující islámské právo "aríu jako$to „sbírku reakcioná-sk%ch kmenov%ch zásad nevhodn%ch pro moderní spole'nost“. V tém$e roce vydal egyptsk% právník a esejista Farad$ Fada pamflet s provokativním názvem Ne "aríi. Pamflet nabádal k odluce nábo$enství a státu, proto$e islám není schopen zajistit sv*tsk% ústavní rámec nezbytn% pro fungování moderního státu. Fad/v polemick% 'lánek byl velice úsp*"n% a stal se stejn* populárním jako spisy dogmatického !ejka Ka"ka. Byl p-elo$en do ture'tiny, per"tiny, urdu i dal"ích jazyk/ islámského sv*ta. Je"t* jedna práce vydaná p-ed únorem 1989 si zaslou$í na"i pozornost. V knize L'Islam en Questions (Grasset, 1986) odpovídá 'ty-iadvacet arabsk%ch autor/ na

169

Ex-muslimové hovo!í následujících p*t otázek: 1. Má islám stále univerzální platnost? 2. M/$e b%t islám systémem vlády v moderním stát*? 3. Je islámsk% systém vlády nezbytn%m v%vojov%m krokem pro islámské a arabské národy? 4. Je „návrat k islámu“, jeho$ jsme v posledním desetiletí sv*dky ve v*t"in* muslimsk%ch zemí, n*'ím pozitivním? 5. Jak% je dnes hlavní nep-ítel islámu? Z odpov*dí u'enc/ je z-ejmé, $e v*t"ina t*chto arabsk%ch intelektuál/ nepova$uje islám za vhodnou odpov*( na sociální, ekonomické a politické problémy, je$ trápí islámsk% sv*t. V*t"ina dotázan%ch vá"niv* hájí sv*tsk% stát. Na druhou otázku (M/$e b%t islám systémem vlády v moderním stát*?) odpov*d*lo dev*t dotázan%ch kategorick%m ne. Dal"ích "est se vyslovilo naprosto jednozna'n* ve prosp*ch sv*tského státu. I ti auto-i, kte-í odpov*d*li na druhou otázku kladn*, do sv%ch odpov*dí zapracovali ur'ité podmínky, jako nap-. „za p-edpokladu, $e jsou respektována práva“ nebo „pokud se p-ikloníme k moderní interpretaci islámu“ apod. Tém*- v"ichni pova$ují „návrat k islámu“ za jev negativní. Nábo$ensk% fanatismus pova$ují za nejv*t"í nebezpe'í pro v"echny muslimy. Jedním z dotázan%ch je Ra"íd Bud$ejra, romanopisec, autor divadelních her, esejista, komunista a ateista. S$írav* kritizuje nábo$ensk% $ivot v Al$írsku a úto'í na pokrytectví v*t"iny - jak sám uvádí, na osmdesát procent „v*-ících“. Ti pouze p-edstírají, $e se o svatém postním m*síci Ramadánu modlí, na pou. do Mekky chodí jen proto, $e je to spole'ensky v%hodné, pijí a smilní, a p-esto se prohla"ují za dobré muslimy. Na otázku „m/$e b%t islám systémem vlády v moderním stát*“? odpovídá Bud$ejra jednozna'n*: Ne, v $ádné p-ípad*. Je to nemo$né - a to není jen n*jaké soukromé mín*ní, to je objektivní fakt. Vid*li jsme, $e kdy$ Numejrí (súdánsk% vládce) cht*l zavést "aríu, nefungovalo to. Po té, co pár lidem usekli ruce nebo nohy, ten experiment náhle skon'il. Dokonce i -adoví muslimové m*li odpor k takov%m v*cem jako je kamenování $en. To je n*co, k 'emu málokdy dochází - s v%jimkou Saudské Arábie, ale i tam je to -ídké? Islám je s moderním státem naprosto neslu'iteln%? Ne, nedoká$u si p-edstavit, $e by islám mohl b%t zp/sobem vlády. V*t"inou není známo, $e ji$ v roce 1983 byla proti Bud$ejrovi vyhlá"ena fatwa. P-esto$e je jeho $ivot ohro$en, z/stává Bud$ejra v Al$írsku a sna$í se fungovat co nejnormáln*ji. Nicmén* musí se pohybovat v p-estrojení z místa na místo. Aby své „bludy“ zavr"il, napsal Bud$ejra v roce 1992 ostr% útok na islamistickou stranu FIS, je$ m*la v roce 1992 vyhrát volby. Odhalil ji jako extrémistickou, nedemokratickou stranu a dokonce ji p-irovnal k nacist/m t-icát%ch let. Pro ty, kdo o t*chto v*cech ml'í, nemá Bud$ejra nic ne$ pohrdání. Staví se nejen proti t*m, kdo 170

Ex-muslimové hovo!í nekriticky p-ijímají islamisty, ale i proti t*m, kte-í v návratu ke st-edov*ku spat-ují cosi „plodného“. Fatwa z roku 1983 vedla zcela p-irozen* k fatw* z roku 1989.

Po 14. únoru 1989 Jaro 1989 z/stane ve sv*tov%ch d*jinách i v d*jinách my"lení v%znamn%m zlomem. V únoru 1989 vydal ajatolláh Chomejní svou hanebnou fatwu proti Salmanu Rushdiemu. Hned na to vy"la -ada krátk%ch rozhovor/ a 'lánk/ od západních intelektuál/, arabist/ a islamolog/, kte-í tvrdili, $e Rushdie si za tento barbarsk% odsudek m/$e sám; vyslou$il si ho sv%mi Satansk%mi ver"i. John Esposito, americk% odborník na islám, prohlásil, $e „nezná $ádného západního odborníka na islám, kter% by pochyboval o tom, $e v%roky Rushdieho vyvolají bou-i.“ To je 'iré pokrytectví od 'lov*ka, jen$ sám publikoval v%ta$ky z v%"e citované knihy Sadíka al-Azma, je$ si rovn*$ dovolila islám kritizovat. N*kte-í pisatelé trousili blahosklonné poznámky o tom, jak chápou utrpení muslim/, kte-í byli v n*kter%ch p-ípadech vyz%váni, aby Rushdieho n*kde zmlátili. Profesor Trevor-Roper dokonce ml'ky souhlasil s brutální v%zvou k vra$d* britského ob'ana: „Kladu si otázku, jak se asi v t*chto dnech Salmanu Rushdiemu da-í. Chrání ho britské zákony a britská policie, na kterou byl tak sprost%. Doufám, $e p-íli" dob-e ne. Sám bych rozhodn* slzu neprolil, kdyby si na n*j brit"tí muslimové po'íhali v n*jaké temné uli'ce a trochu ho umravnili. Pokud by to vedlo k tomu, $e by pak své pero lépe kontroloval, spole'nosti by to prosp*lo a literatura by tím neutrp*la.“ Nikde v t*chto 'láncích nenajdeme kritiku v%zvy k vra$d*. Je"t* hor"í byla ov"em doporu'ení, aby byla Rushdieho kniha zakázána 'i sta$ena z ob*hu. Kupodivu se neozval nikdo na obranu jedné z hlavních zásad demokracie - zásady, bez které by nebylo lidského pokroku, toti$ svobody projevu. M*l jsem za to, $e spisovatelé a intelektuálové budou práv* za tuto zásadu ochotni polo$it $ivot. Probudí se onen „salonní chuligán“ Trevor-Roper ze své sebespokojené d-ímoty, a$ budou ti „ubozí zran*ní muslimové“ po$adovat odstran*ní jemu drah%ch klasik/ západní literatury a d*jin my"lení, s tím, $e urá$ejí jejich islámskou citlivost? Za'nou tito muslimové pálit Gibbona, kter% napsal: „(Korán je) nekone'nou a nesouvislou sn/"kou báchorek, nau'ení a v%rok/, je$ málokdy vyvolávají n*jak% pocit 'i n*jakou my"lenku, a která se n*kdy vle'e prachem a jindy se ztrácí v oblacích.“ Jinde Gibbon poznamenává, $e „medínsk% Prorok ve sv%ch zjeveních pou$ívá drsn*j"í a barvit*j"í tóny, co$ dokazuje, $e jeho d-ív*j"í umírn*nost byla projevem slabosti.“ Mohamedovo tvrzení, $e je bo$ím apo"tolem, je „nezbytnou fikcí“. P-i "í-ení víry se nez-ídka pou$ívalo podvod/ a l$í, krutosti a nespravedlnosti. Mohamed souhlasil 'i dokonce na-izoval, aby #idé 'i modlá-i, jim$ se poda-ilo uprchnout z bitevního pole, byli povra$d*ni. Jeliko$ se takové v*ci opakovaly, musel tím b%t Mohamed/v charakter trvale poskvrn*n. V posledních letech svého $ivota se u$ nechal uná"et sv%mi ambicemi, a politik ho podezírá, $e se asi tajn* usmíval 171

Ex-muslimové hovo!í (on, vít*zn% podvodník) nad nad"ením své mláde$e a d/v*-ivosti t*ch, které získal na svou stranu. Ve svém soukromém $ivot* Mohamed hov*l sv%m mu$sk%m choutkám a nedbal na nároky kladené na proroky. Zvlá"tní zjevení ho osvobodilo od zákon/, jim$ podrobil sv/j národ. #enské pohlaví bylo zcela vydáno na pospas jeho p-áním. A co Roper/v milovan% Hume, jen$ napsal: „(Korán je) divoké a absurdní p-edstavení. V"imn*me si toho, co nám (Mohamed) povídá. Brzy shledáme, $e vychvaluje takové p-ípady zrady, nelidskosti, krutosti, pomsty a bigotnosti, které jsou s civilizovanou spole'ností zcela neslu'itelné. Zdá se, $e se ne-ídí $ádn%mi nem*nn%mi zásadami. V"e je vychvalováno nebo zavrhováno jen podle toho, zda to vyhovuje nebo p-eká$í prav%m v*-ícím.“ Hume rovn*$ hovo-í o Mohamedovi jako o „samozvaném prorokovi“. Te( u$ by m*lo b%t ka$dému jasné, $e pova$ovat Korán za dílo Mohamedovo a za jeho vypráv*ní je zcela rouhavé. A co Hobbes, jen$ byl toho názoru, $e „aby mohl Mohamed zavést své nové nábo$enství, p-edstíral, $e má sch/zky s Duchem svat%m ve form* holubice“. A co Bo$ská komedie, nejv*t"í básnické dílo západní literatury. „Pohle(te, jak je Mohamed znetvo-en! P-ede mnou krá'í pla'ící Alí, s tvá-í rozpolcenou od brady a$ k 'elu. I v"ichni ostatní, které zde vidí", rozsévali b*hem svého $ivota pohor"ení a roztr$ky, a proto jsou nyní tak rozpolcení.“ Mark Musa, kter% p-elo$il Bo$skou komedii, shrnuje ve sv%ch poznámkách d/vody, které vedly Danta k tomu, aby umístil Mohameda do pekla: „Za Mohamedov%m trestem, jen$ spo'íval v rozseknutí obli'eje od 'ela k brad*, a za podobn%m trestem pro Alího je Dantovo p-esv*d'ení, $e tito mu$ové byli p/vodci velké roztr$ky mezi k-es.anskou církví a mohamedánstvím. Mnozí z Dantov%ch sou'asník/ byli p-esv*d'eni, $e Mohamed byl p/vodn* k-es.anem, dokonce kardinálem, jen$ tou$il po pape$ství.“ I Carlyle a Voltaire mluvili o Koránu a Mohamedovi velmi nelichotiv*. Nicmén* v roce 1989 západní apologeti islámu bu( piln* úto'ili na Rushdieho nebo nekriticky p-e$v%kávali díla islámské propagandy. Pokud mluví o „islámském fundamentalismu“, vysv*tlují jej jako d/sledek hospodá-ské bídy nebo pomocí termín/ jako je „ztráta identity“, „pocit ohro$ení západem“ 'i „bíl% rasismus“. Tak tito apologeti legitimizují barbarské chování. Nemohlo to vést k ni'emu jinému ne$ k tomu, $e odpov*dnost se p-esunula z muslim/ na západní sv*t. „Problém není v islámu,“ tvrdí se nyní, „n%br$ v tom, $e Koránu se zmocnili extrémisté. Islám je tolerantní nábo$enství a Ajatolláh Chomejní se ne-ídí skute'n%m duchem 'i zásadami islámu. To, co tak nestoudn* v Íránu zavedl, není ve skute'nosti islám, n%br$ jeho karikatura. Islám byl v$dy tolerantní v/'i lidem jiného sm%"lení.“ Je"t* hanebn*j"í je snaha vyvinit islám jako takov% - zejména pou$íváním v%razu jako „islámsk% fundamentalista“, „muslimsk% fanatik“ apod. Sám v%raz „islámsk% fundamentalista“ je zcela nepat-i'n%, proto$e mezi k-es.anstvím a islámem je nebety'n% rozdíl. V*t"ina k-es.an/ opustila doslovn% v%klad Bible, pro v*t"inu z nich „to tak nutn* není“. Pak tedy m/$eme oprávn*n* rozli"ovat mezi fundamentalistick%mi a nefundamentalistick%mi k-es.any. Muslimové ale doslovnou interpretaci Koránu neopustili - v"ichni muslimové, tedy

172

Ex-muslimové hovo!í nejen n*jaká skupinka, kterou naz%váme „fundamentalisty“, v*-í, $e Korán je doslovn* slovo bo$í. V%"e uvedené p-íklady davov%ch nepokoj/ ukazují, jak snadno se -adoví muslimové urá$ejí nad tím, co pova$ují za hanobení své svaté knihy, svého Proroka a svého nábo$enství. V*t"ina -adov%ch muslim/ podporovala fatwu, kterou Chomejní proti Rushdiemu vydal. Umírn*ní muslimové spolu se západními liberály a zoufale popleten%m k-es.ansk%m duchovenstvem argumentují podobn*, toti$ $e to, co Chomejní zavedl v Íránu, není islám. Nicmén* umírn*ní muslimové nemohou chtít, aby se vlk na$ral a koza p-itom z/stala celá. Nep-ijatelné, nestravitelné a barbarské aspekty islámu nezmizí, a. u$ provádíme jakoukoli mentální gymnastiku 'i intelektuální podloudnosti. Islámsk% „fundamentalista“ je alespo+ logick% a up-ímn%, vychází-li z p-edpokladu, $e Korán je bo$í slovo. To, co d*lal Chomejní, ve skute'nosti odrá$í u'ení islámu, a. u$ to pochází z Koránu, z 'in/ a v%rok/ Prorokov%ch, nebo z islámského práva, které je na tom v"em zalo$eno. Ne$ vyslovili fatwu proti Rushdiemu, fatwu, která vlastn* obsahuje v%zvu k vra$d*, zkoumali írán"tí mluv'í podrobnosti Mohamedova $ivota. Na"li celou -adu precedent/ pro politické vra$dy, v'etn* vra$d básník/, kte-í psali satirické ver"e proti Prorokovi (budeme se tím zab%vat ve 4. kapitole). Chomejní ostatn* západním apologet/m a umírn*n%m muslim/m odpovídá sám: Podle islámu je povinností ka$dého dosp*lého muslimského mu$e, kter% není invalidou, b%t p-ipraven k dob%vání (jin%ch) zemí, tak, aby islámské právo platilo ve v"ech zemích sv*ta. Ti, kte-í studují islámskou svatou válku, pochopí, pro' islám usiluje o dobytí celého sv*ta. Ti, kdo o islámu nic nev*dí, p-edstírají, $e islám je proti válce. Kdo (toto tvrdí,) je nechápav%. Islám -íká: Zabijte v"echny nev*-ící, v$dy. jinak oni zabijí vás! Znamená to snad, $e muslimové mají sed*t a 'ekat, a$ je (nev*-ící) poz-ou? Islám -íká: Zabijte je (nemuslimy), pou$ijte proti nim me' a rozpra"te (jejich armády). Znamená to, $e máme sed*t a 'ekat, ne$ nás (nemuslimové) p-emohou? Islám -íká: Ve slu$b* Alláhov* zabijte ty, kdo by mohli zatou$it po smrti va"í! Znamená to, $e se máme vzdát nep-íteli? Islám -íká: Ve"keré dobro, které existuje, existuje jen díky me'i a ve stínu me'e! Jinak ne$ me'em lidi k poslu"nosti nedonutíte! Me' je klí'em Ráje, a ten se otvírá jen svat%m vále'ník/m! V Koránu jsou stovky jin%ch $alm/ a hadíth/ (Prorokov%ch v%rok/), které vedou muslimy k tomu, aby si vá$ili války a aby bojovali. Co$ to v"echno znamená, $e islám je nábo$enství, které mu$/m brání v boji? Plivu na ty bláznivé du"e, které n*co takového tvrdí. Chomejní p-ímo cituje Korán a podává tém*- slovníkovou definici islámského pojetí d$ihádu. Vyhlá"en% Slovník islámu (Dictionary of Islam) definuje d$ihád takto: „D$ihád je nábo$enská válka z Mohamedova pov*-ení, namí-ená proti 173

Ex-muslimové hovo!í nev*-ícím. Je to nábo$enská povinnost daná Koránem a tradicemi; je to bo$ské na-ízení, je$ slou$í "í-ení islámu a ochran* muslim/ p-ed zlem.? Je-li Korán bo$ím slovem, jak tomu v*-í Chomejní a v"ichni muslimové, a vy$adují-li jeho p-íkazy absolutní poslu"nost, kdo je pak logi't*j"í - Chomejní nebo umírn*ní muslimové a západní apologeti islámu? Myslím, $e je to jasné. Podobnou neup-ímnost m/$eme pozorovat v uboh%ch pokusech modernistick%ch muslimsk%ch intelektuál/ - a. u$ mu$/ 'i $en - tvrdit, $e „skute'n% islám zachází se $enami dob-e“ a $e není $ádn% rozpor mezi demokracií a islámem a mezi lidsk%mi právy a islámem. (V 7. kapitole se budeme t*mito rozpory zab%vat podrobn*ji.) V roce 1991 vydal americk% islamolog z Holy Cross University John Esposito knihu s v%mluvn%m názvem Islámská hrozba - m%tus 'i skute'nost? Kniha je zalo$ena na stejném pokrytectví jako „m*kká“ pornografie. Má velmi odvá$n% název, kter% nazna'uje víc, ne$ se pak dovídáme. Nemusíme knihu ani otvírat, abychom v*d*li, k jakému záv*ru autor dojde. Od Rushdieho aféry víme velmi dob-e, $e nakladatelství oxfordské university (Oxford University Press) by nikdy nevydalo knihu troufající si islám kritizovat. Pan Esposito by si netroufl 'elit hn*vu celého islámského sv*ta. Co Esposito a ostatní západní apologeti islámu nedoká$í pochopit, je, $e islám je hrozba, a $e je to hrozba tisíc/m muslim/. Jak pí"e Amir Tahérí, „v*t"ina ob*tí 'svatého teroru' jsou muslimové.“ Jeden autor ze zem* s islamistickou vládou nedávno prosil: „Bra+te Rushdieho, nebo. bráníte-li jeho, bráníte nás.“ Íránsk% spisovatel Fahimeh Farsaie upozor+uje, $e soust-edímeli se pouze na Rushdieho, zapomínáme na trpk% osud stovek spisovatel/ po celém sv*t*. Jenom v Íránu bylo nedlouho po 14. únoru 1989 „mnoho lidí, spisovatel/ nebo noviná-/, popraveno a poh-beno v masov%ch hrobech s ostatními politick%mi v*zni jen za to, $e v n*jaké knize 'i 'lánku vyjád-ili sv/j vlastní názor. Jenom pár jmen: Amir Nikaiin, Monu'ér Behzádí, D$avid Misání, Abutorab Bagherzadeh. ? Sdíleli ho-k% osud sv%ch mlad%ch koleg/, kte-í byli uneseni, mu'eni a n*kolik m*síc/ p-ed smrtí ostatních za temné noci zast-eleni. Byli to dva básníci, Sajd Soltanpúr a Rahmán Hatéfí.“ Srovnáme-li vyh%bavé a podlézavé v%roky západních apologet/ jako jsou Edward Mortimer a Esposito, kte-í ze v"eho vinili Rushdieho, s následujícím prohlá"ením Íránc/, vynikne zbab*lost a ne'estnost apologet/ a odvaha autor/ prohlá"ení. Jsou tomu u$ t-i roky, co spisovatel Salman Rushdie $ije pod hrozbou smrti, kterou vyslovil Chomejní. Za celou tu dobu Íránci nepodnikli nic, 'ím by odsoudili onen barbarsk% v%nos. Jeliko$ ten odporn% a promy"len% útok na svobodu projevu pochází z Íránu, soudíme, $e írán"tí intelektuálové by m*li odsoudit tuto fatwu a bránit Salmana Rushdieho siln*ji ne$ jakákoli jiná skupina na sv*t*. Signatá-i tohoto prohlá"ení, kte-í r/zn%mi zp/soby podpo-ili Salmana Rushdieho v minulosti a kte-í ho podporují i nyní, jsou p-esv*d'eni, $e svoboda projevu je jedním z nejv*t"ích v%dobytk/ lidstva. Zd/raz+ují, jako kdysi Voltaire, $e

174

Ex-muslimové hovo!í tato svoboda by nem*la smysl, pokud by nezahrnovala svobodu rouhat se. #ádn% jednotlivec ani skupina nemají právo bránit této svobod* ve jménu té 'i oné posvátnosti. Zd/raz+ujeme, $e rozsudek smrti vysloven% Chomejním je nep-ípustn% a $e p-i posuzování um*leckého díla je t-eba pou$ívat pouze estetick%ch kritérií. Jednohlasn* pozvedáme sv/j hlas na obranu Salmana Rushdieho a p-ipomínáme celému sv*tu, $e írán"tí spisovatelé, um*lci, noviná-i a myslitelé, kte-í neopustili svou zemi, $ijí pod setrval%m a neúprosn%m tlakem nábo$enské cenzury. Nezanedbateln% po'et t*chto lidí byl uv*zn*n 'i dokonce popraven. Jsme p-esv*d'eni, $e jakákoli tolerance prokazovaná systematickému poru"ování lidsk%ch práv v Íránu nem/$e ne$ povzbudit a posílit islámsk% re$im v jeho snahách expandovat a exportovat své teroristické my"lenky a metody do celého sv*ta. Podepsáno asi padesáti Íránci $ijícími v exilu. Alespo+ tito lidé pochopili, $e aféra Rushdie je n*co víc ne$ vm*"ování se do $ivota britského ob'ana, kter% se nedopustil $ádného poru"ení britsk%ch zákon/. Jde dokonce i o víc ne$ jen o islámsk% terorismus. V Rushdieho afé-e jde o principy, konkrétn* o svobodu my"lení a projevu; o principy, je$ jsou znameními, základními charakteristikami svobody západní civilizace, ba dokonce ka$dé civilizované spole'nosti. Mnoho dal"ích autor/ a intelektuál/ islámského sv*ta odvá$n* podpo-ilo Rushdieho. Daniel Pipes ve své knize shromá$dil celou -adu jejich stanovisek a prohlá"ení. V roce 1993 vy"la ve Francii kniha Pro Rushdieho (Pour Rushdie), v ní$ stovka arabsk%ch a muslimsk%ch intelektuál/ podpo-ila Rushdieho a svobodu projevu. Mnozí se obávali, $e v d/sledku fatwy ji$ nebudou vycházet knihy a 'lánky kritizující islám, Proroka 'i Korán. Tyto obavy se v"ak nenaplnily. Jedna kniha Proroka zesm*"+uje, jiná ho lí'í jako pedofila (co$ je nará$ka na jeho devítiletou nev*stu Ai"u). Jeden z autor/ pojal Alláha vylí'eného v Koránu jako jakéhosi kosmického Saddáma Husajna. Kritické my"lení se nepoda-ilo potla'it. Je mo$ná pochopitelné, nicmén* smutné, $e svobodu projevu podpo-ilo tak málo akademik/ z oboru islamistick%ch studií. To, $e se odmítli do celé zále$itosti vlo$it, pova$uji za pokrytecké. V$dy. sta'í pohled na seznam literatury ka$dé knihy uvád*jící do islámu, abychom zjistili, $e mnohé z doporu'en%ch knih jsou rouha'ské. Jako neutrální p-íklad nám m/$e poslou$it kní$ka Islám u'ence Gibba jedná se o krátk% úvod do islámské víry, kter% vydal Oxford University Press. Na prvním míst* svého seznamu uvádí tento autor D*jiny arabské literatury (A Literary History of the Arabs) od R. A. Nicholsona. V této knize najdeme mimo jiné tuto rouhavou v*tu: „Korán je p-evelice lidsk% dokument.“ Jiná Nicholsonova kniha 175

Ex-muslimové hovo!í uvedená v bibliografii jsou Islám"tí mystikové, v ní$ m/$eme 'íst: „Evropsk%m 'tená-/m Koránu nem/$e uniknout autorovo váhání a ned/slednosti, pokud jde o -e"ení i t*ch nejzáva$n*j"ích problém/.“ V Gibbov* bibliografii jsem napo'ítal sedm dal"ích knih, které by muslim nemohl neodsoudit. Rippin ve své nedávno vy"lé knize Muslimové, jejich nábo$enské p-esv*d'ení a oby'eje (Muslims, Their Religious Beliefs and Practices) uvedl asi t-icet p*t knih „k dal"í 'etb*“. Podle mého názoru p-inejmen"ím patnáct z nich je pro muslimy urá$liv%ch. Skoro v"ichni velcí u'enci minulosti - Nöldeke, Hurgronje, Goldziher, Caetani, Lammens a Schacht vyjad-ovali názory pro muslimy nep-ijatelné. Bez 'etby jejich v*deck%ch prací ale nem/$eme islám studovat. Povzbudivá je skute'nost, $e v*t"ina t*chto prací je v roce 1993 stále je"t* p-ístupná a n*které byly nedávno dokonce znovu vydány. K nejv*t"í ironii pat-í mo$ná skute'nost, $e si je m/$ete koupit v Islámském knihkupectví v Lond%n*, kde vás obslou$í muslimská dívka v tradi'ním závoji, fundamentalisty tak milovaném! Cht*jí-li ov"em akademici pokra'ovat neru"en* v práci, budou muset akademické svobody a svobodu projevu hájit. Nem*li by nelogicky a pokrytecky kritizovat Rushdieho, kdy$ sami pí"í 'i doporu'ují rouhavé knihy. Boj o Rushdieho je i jejich bojem.

Trahison de clercs Tato kniha je p-edev"ím uplatn*ním mého práva kritizovat na islámu v"echno a cokoli - dokonce se i rouhat, chybovat 'i zesm*"+ovat. Muslimové i nemuslimové mají právo kriticky zkoumat ko-eny, d*jiny i dogmata islámu. Muslimové uplat+ují toto právo ve sv%ch 'ast%ch útocích na západní kulturu. Kdyby Evropan pou$il tyté$ v%razy proti islámu, byl by ihned obvin*n z rasismu, neokolonialismu 'i imperialismu. Nebude-li kritiky, z/stane islám v bezpe'í ve své dogmatické, fanatické st-edov*ké pevnosti a zkostnatí ve své totalitní, netolerantní a paranoidní minulosti. Nadále bude potla'ovat my"lení, lidská práva, individualitu, originalitu i pravdu. Západní u'enci a islamisté zcela selhali co se t%'e sv%ch intelektuálních povinností. Zradili své poslání tím, $e kdy$ "lo o islám, zap-eli své kritické schopnosti. Jak je"t* proká$i, n*kte-í z nich se dokonce vzdali i jakékoli snahy o objektivitu. N*kte-í islamologové ov"em tento hr/zn% trend sv%ch koleg/ zaregistrovali. Karl Binswanger hovo-í o „dogmatické islamofilii“ v*t"iny arabist/. Ji$ v roce 1983 si st*$oval Jacques Ellul, $e ve Francii „ji$ není mo$no kritizovat islám 'i arabské zem*“. Maxime Rodinson napsal ji$ v roce 1968: „Historik jako Norman Daniel za-adil do v%'tu koncepcí prostoupen%ch st-edov*kostí 'i imperialismem i jakoukoli kritiku Prorokov%ch morálních postoj/. Ze stejn%ch tendencí viní i jakékoli pojednání o islámu, je$ pou$ívá b*$né mechanismy lidsk%ch d*jin. Zkrátka a dob-e apologetika zcela vytla'ila porozum*ní.“ Patricia Crone a Ibn Rávandí poznamenali, $e západní v*da ztratila sv/j kritick% postoj k pramen/m islámu n*kdy kolem první sv*tové války. John 176

Ex-muslimové hovo!í Wansborough pí"e, $e „nástroje a techniky biblické kritiky nebyly na (Korán) prakticky v/bec pou$ity“. V roce 1990 jsme na tom stále stejn*. Andrew Rippin to popisuje takto: &asto jsem se setkal s lidmi, kte-í p-istupují ke studiu islámu s p-edchozí zku"eností ze studia hebrejské Bible 'i raného k-es.anství. Ti vyjad-ují sv/j údiv nad nedostatkem kritického my"lení, s ním$ se setkávají v úvodních u'ebnicích o islámu. Mnozí auto-i podobn%ch text/ stále jako by p-edpokládali, $e „islám se zrodil v jasném sv*tle d*jin“. V"eobecn* se sice uznává, $e je t-eba n*jak smí-it odli"né historické tradice. V*t"inou se zdá, $e nejde o víc ne$ o to, rozhodnout, co v dané situaci „dává smysl“. Student/m znal%m takov%ch p-ístup/ jako je kritika pramen/, ústního podání, literární anal%zy a strukturalismu, které se v"echny p-i studiu judaismu a k-es.anství pou$ívají zcela b*$n*, p-ipadá, $e p-istupuje-li se k d*jinám islámu s takovou naivitou, pak rozhodn* akademická nestrannost p-ichází n*jak zkrátka. Ruku v ruce s nekritick%m postojem k islámu krá'í i m%tus o jeho nad-azenosti: o jeho v*t"í toleranci, racionalit*, o smyslu pro bratrství, o jeho vy""í spiritualit*, a dále m%tus o tom, $e Mohamed byl moudr% a tolerantní zákonodárce. Je u$ite'né zkoumat d/vody tohoto nekritického postoje k islámu, abychom pochopili, jak se tyto m%ty zrodily. Za'nu d/vody obecn%mi a budu postupovat k t*m historicky specifi't*j"ím. Pot-eba a touha vid*t cizí kulturu jako n*jak%m zp/sobem nad-azenou je stejn* velká jako pot-eba vid*t ji jako pod-adnou. Lidé tou$í po okouzlení stejn* jako po znechucení. D/v*rná známost vlastní kultury skute'n* vede k tomu, abychom jí pohrdali. D*tem se líbí domácnost jejich kamarád/ mnohem více ne$ jejich vlastní. Dosp*lí, kte-í v cizí zemi shledávají, $e „oni“ d*lají v"echno lépe, jsou p-íkladem podobného postoje. &lov*k má zcela p-irozen* sklon p-ehlí$et stinné stránky kultury, kterou obdivuje. Cizinec uvidí v cizí zemi to, co tam vid*t chce - vedou ho k tomu d/vody osobní, emocionální nebo teoretické. Margaret Meadová nacházela „potvrzení“ sv%ch teorií o podstat* 'lov*ka na Samoi. Co psala ve své knize Dospívání na Samoi „potvrzovalo na"e nad*je a obavy z budoucnosti sv*ta“. Mo$ná to potvrzovalo na"e nad*je, nikoli v"ak fakta. Jak -ekl Russell, „jeden z nejúporn*j"ích blud/ lidstva je p-esv*d'ení, $e n*jaká jeho 'ást je moráln* lep"í 'i hor"í ne$ ty ostatní. (N*kte-í auto-i) mají sklon o sv%ch sousedech 'i znám%ch sm%"let "patn*, a proto sm%"lejí dob-e o t*ch 'ástech lidstva, k nim$ sami nepat-í.“ A' to tak na první pohled nevypadá, v*t"ina obyvatel západní Evropy a Spojen%ch stát/ si podr$ela n*jaké, by. t-eba jen zbytkové nábo$enské p-esv*d'ení. Podle pr/zkum/ Gallupova ústavu se pouze 9 procent Ameri'an/ prohla"uje za ateisty, agnostiky 'i lidi bez jakéhokoli nábo$enství. Ve Francii je to 12 procent. Není tedy divu, $e jak z kazatelen, tak z tisku se na nás denn* valí jakási propaganda, kterou by ka$d% pova$oval za cynickou a nemorální, kdyby slou$ila 177

Ex-muslimové hovo!í ú'el/m jin%m ne$ nábo$ensk%m. Neustále jsme vyz%váni, abychom p-ijímali k-es.anské krédo ne proto, $e je pravdivé, ale proto, $e je prosp*"né. Nebo se tvrdí, $e musí b%t pravdivé, proto$e je prosp*"né. Nábo$enství je vá$n* naka$eno intelektuální nepoctivostí. Práv* v nábo$enství to snadno prochází, proto$e se v"eobecn* p-edpokládá, $e poctivost plyne z nábo$enství a $e tedy nábo$enství musí b%t poctivé ve v"em, co d*lá. Celkov* jsou západní spole'nost v"eobecn* a média zvlá". zcela nekritická v/'i nábo$enství. Podle Richarda Dawkinse panuje v"eobecné p-esv*d'ení, $e je t-eba n*jak zvlá"t* dbát na nábo$enskou citlivost, a tak se nábo$enství "et-í zp/sobem, jak%m se jiné p-edsudky ne"et-í. Pokud jde o nábo$enství, jsou i sekulární aktivisté neuv*-iteln* zm*k'ilí. S feministkami se spojujeme v odsuzování pornografie, proto$e sni$uje $eny. Ale nedot%káme se knihy, která nabádá, aby byly cizolo$nice kamenovány (po té, co je odsoudil soud, v n*m$ $eny nesm*jí sv*d'it)! Bojovníci za svobodu zví-at úto'í na laborato-e, které úzkostliv* pou$ívají umrtvující prost-edky p-i v"ech operacích. Co ale rituální jatka, kde musí b%t zví-ata p-i plném v*domí, kdy$ jim pod-ezávají hrdlo? Od nás ostatních se o'ekává, $e budeme své p-edsudky hájit. Cht*jte ale po n*kom nábo$enském, aby svou víru zd/vodnil, a hned vás obvi+ují, $e potla'ujete ?nábo$enskou svobodu?. Nekritick% postoj v/'i islámu a zrod m%tu o jeho tolerantnosti musíme chápat na pozadí v"eobecného kulturního pov*domí Evropy, kdy$ se poprvé setkala s neevropsk%mi civilizacemi zejména v "estnáctém století, které bylo „dobou objev/“. Tehdy se poprvé pln* rozvinula p-edstava „"lechetného divocha“. Ov"em u$ dlouho p-ed objevením Ameriky m*li ,ekové a ,ímané podobné m%ty o „zlatém v*ku“, kdy i barba-i byli plni ctnosti. Vyhnání Adama a Evy ze zahrady Eden je pouze ur'itou variantou p-edstavy o prostot* zlatého v*ku a p-irozené ctnosti, kterou na"i p-edkové pro$ívali v nezka$ené a ekologicky nepo"kozené divo'in*. Ve svém díle Germania, psaném roku 98 po Kr., dává Tacitus do protikladu ctnosti Germán/ s ne-estmi sou'asného ,íma; u"lechtilou jednoduchost teutonské kultury se zka$eností a namy"leností -ímské civilizace. Jako$to „etnologické pojednání to bylo neoby'ejn* nekoherentní,“ ale jako$to moralizující zkazka byl tento spis velmi p/sobiv%. Ovlivnil takové lidi jako byli Montaigne, Rousseau 'i Gibbon. Skute'n%m zakladatelem u'ení o u"lechtilém divochovi, je$ se v 16. století roz"í-ilo, byl mo$ná Peter Martyr Anglerius (1459 - 1525). Ve svém spise De Rebus Oceanicis et Orbo Nove, napsaném roku 1516, kritizoval Peter Martyr "pan*lské konkvistadory za jejich hrabivost, omezenost, netoleranci a krutost. Lí'il je v protikladu k Indián/m, kte-í jsou „".astn*j"í, proto$e neznají peníze, zákony, zrádné soudce, podvodné knihy a úzkost z nejisté budoucnosti.“ Byl to v"ak Montaigne, ovlivn*n% Peterem Martyrem, kdo rozvinul první velkolep% portrét "lechetného divocha ve svém slavném eseji „O kanibalech“ (kolem 1580). Z tohoto eseje také vychází my"lenka kulturního relativismu. Montaigne vycházel z nep-íli" v*rohodn%ch informací jistého prostého mu$e a popisoval n*které dosti odporné zvyky brazilsk%ch Indián/. &iní pak tento záv*r:

178

Ex-muslimové hovo!í Nejde mi o to, abychom si v"ímali hrozného barbarství t*chto 'in/; jde mi spí"e o to, abychom - soudíme-li jejich chyby správn* - nebyli slepí v/'i na"im vlastním. Pova$uji za barbar"t*j"í jíst n*koho za $iva ne$ jíst n*koho mrtvého. Je hor"í mu'it na sk-ipci t*lo dosud pln* vnímající, je hor"í pomalu ho sma$it a pak ho dát se$rat ps/m a sviním - a n*co takového neznáme pouze z 'etby, n%br$ vid*li jsme to nedávno, a odehrávalo se to nikoli mezi odv*k%mi nep-áteli, ale mezi sousedy a spoluob'any, a co je nejhor"í, pod rou"kou zbo$nosti a nábo$enství ? tedy pravím, je to hor"í, ne$ n*koho usma$it a sníst po té, co je ji$ mrtev. Na jin%ch místech svého eseje vychvaluje Montaigne závid*níhodnou prostotu Indián/, jejich 'istotu a nezka$enost. Dokonce i jejich „bojování je naprosto "lechetné.“ A'koli má Montaigne, podobn* jako p-ed ním Tacitus a Peter Martyr, pon*kud pochybné pov*domí o t*chto u"lechtil%ch divo"ích, je$ zná pouze z doslechu, jeho skromné informace mu nebrání v kritizovaní a morálních odsudcích vlastní kultury a civilizace: „Jejich barbarství p-ekonáváme v ka$dém ohledu.“ V sedmnáctém století se objevila první skute'n* pozitivní hodnocení islámu. Ta nejvlivn*j"í z nich, je$ sepsali Jurieu a Bayle, slou$ila ov"em stejnému ú'elu jako to, co psali Tacitus, Peter Martyr a Montaigne. Poslechn*me si pana Jurieua: Dá se skute'n* -íci, $e krutost Saracén/ v/'i k-es.an/m nelze srovnávat s krutostí pape$ství v/'i skute'n%m v*-ícím. Ve válce proti Valdensk%m a p-i masakru o jediné Bartolom*jské noci bylo kv/li nábo$enství prolito více krve, ne$ prolili Saracéni pronásledující k-es.any. Je pot-eba zbavit lidi jejich p-edsudk/: Není pravda, $e mohamedánství je krutá sekta, která se "í-ila tím, $e lidé byli postaveni p-ed volbu: bu( smrt, nebo z-eknutí se k-es.anství. To není v/bec pravda. Ve srovnání s pape$stvím se Saracéni chovali s evangelijní pokorou, zatímco pape$ství svou krutostí p-ed'ilo kanibaly. Celkové vyzn*ní Jurieuov%ch Lettres Pastorales (Past%-ské listy; 1686 - 89) pochopíme, uv*domíme-li si, $e Jurieu byl hugenotsk% pastor a zap-isáhl% odp/rce Bossuet/v. Psal z Holandska po zru"ení Nantského ediktu. Jurieu pí"e o údajné tolerantnosti muslim/, aby kritizoval -ímské katolictví; „evangelijní pokora“ Saracén/ mu slou$í k tomu, aby upozornil na barbarskost katolík/, je$ se ukázala o Bartolom*jské noci. Jurieu siln* ovlivnil Pierra Bayla. Ten rozvíjel onen m%tus o islámské toleranci, jen$ pak p-etrval a$ do sou'asnosti (viz 9. kapitola). Bayle srovnává toleranci, kterou prokazují Turci, s tím, jak Portugalci pronásledují hinduisty v Indii a jaké barbarství projevují !pan*lé v/'i Indián/m v Americe. „Muslimové v$dycky zacházeli lid"t*ji s jin%mi nábo$enstvími ne$ k-es.ané.“ Bayle byl hlasatelem tolerance - co$ se sám nestal ob*tí netolerance, je$ ho p-inutila uprchnout do Holandska? 179

Ex-muslimové hovo!í Pro Jurieua a Bayla, kte-í $ili v sedmnáctém století, platilo rovnítko Turek = muslim. Tolerance, kterou projevovali Turci, se tak stala tolerancí, projevovanou v"emi muslimy. Tito dva auto-i z-ejm* nev*d*li nic o muslimsk%ch ohavnostech ? o raném pronásledování k-es.an/ a $id/, o masakrech hinduist/ a buddhist/ p-i dob%vání indické provincie Sind, o netoleranci Almohád/, pronásledování zoroastrovc/, zvlá"t* v provincii Chorásán. Tito Francouzi snad ani nev*d*li, jak jimi milovaní Turci masakrovali k-es.any po pádu Ca-ihradu, kdy krev doslovn* tekla ulicemi. Tehdy nebyla evangelijní pokora nikde k spat-ení. Tito auto-i nezmi+ují ani nelidsk% systém dev"irme, uplat+ovan% v tehdej"í Turecké -í"i. Mnoho nábo$ensk%ch skupin, pronásledovan%ch katolíky 'i pravoslavn%mi, hledalo - a nalézalo - úto'i"t* v Osmanské -í"i: #idé poté, co byli v letech 1492 a 1496 vypov*zeni ze !pan*lska, Marranové, kalvinisté z Uher a jiní z Ruska 'i Slezska. Tito p-ist*hovalci ov"em byli pouze tolerováni jako$to ob'ané druhého -ádu. Více se budu této otázce v*novat v 10. kapitole. Musím ale dodat, $e to, jak Jurieu a Bayle na základ* sv%ch nedostate'n%ch znalostí islámsk%ch d*jin mluvili o muslimské toleranci, bylo zcela nepat-i'né. Nábo$enská situace se toti$ zna'n* li"ila jedno století od druhého, li"ila se v jednotliv%ch zemích, li"ila se podle toho, kdo byl zrovna u moci. Jedna v*c je jistá: Nikdy neexistovala utopie, kdy by se v"echny víry navzájem tolerovaly. Situace nebyla r/$ová ani v Turecku 17. století, o n*m$ Jurieu a Bayle pí"í. V roce 1662 popsal anglick% velvyslanec v Ca-ihrad* podává následující zprávu: Sou'asn% vezír nikterak nesní$il tyranii a p-ísnost, s ní$ panoval jeho otec. Naopak, ve své nenávisti ke k-es.an/m a jejich nábo$enství ho je"t* p-ekonává. P-ed dv*ma lety byly vypáleny dva kostely - v Galat* a v Konstantinopoli. ,ekové, Arméni a katolíci ta místa kdysi vykoupili od Velkého Sultána za obrovskou cenu. Nedostali ale povolení postavit tam n*co jako kostel 'i tam po-ádat bohoslu$by. Proto$e v"ak byli p-íli" horliví, postavili tam n*co kostel/m hodn* podobného a tém*- ve-ejn* tam po-ádali bohoslu$by. To bylo pro vezíra vítanou p-íle$itostí, aby ta místa srovnal se zemí - d*lal to skute'n* se zvlá"tní zlomyslností a zaujetím. Hlavní viníky odsoudil k dlouholetému $alá-i - s v%jimkou mého hlavního tlumo'níka. Jeden badatel takto shrnul situaci „tolerantní“ Osmanské -í"e: „Turci ze strategick%ch d/vod/ nutili obyvatele pohrani'ních oblastí - Makedonie a severního Bulharska - ke konverzi k islámu, a to zejména v 16. a 17. století. Kdo odmítl, byl popraven nebo za $iva upálen.“ Dopisy tureckého vyzv*da'e, je$ vy"ly koncem 17. století, zahájily módu, je$ se pln* rozvinula ve století následujícím: Dopisy psané jakoby z ciziny. Pat-ily mezi n* Montesquieuovy Lettres Persanes (Perské dopisy; 1721), Lettres d'une Peruvienne (Peruán'iny dopisy) od Madame de Grafigny (okolo 1747), D'Argenovy Lettres Chinoises (&ínské listy; 1750), Voltair/v „Asiat“ z Dictionnaire Philosophique (Filozofick% slovník; 1764), „Dopis Xo-Ha, 'ínského filozofa v Lond%n*, p-íteli Lein180

Ex-muslimové hovo!í &imu do Pekingu“, sepsan% Horacem Walpolem roku 1757, a Goldsmith/v Citizen of the World, (Sv*toob'an; 1762), v n*m$ Lien &i Altangi proná"í filozofické a satirické úvahy o chování Angli'an/. V osmnáctém století se tedy u"lechtil% divoch stal jednoduch%m prost-edkem, jak kritizovat a komentovat hlouposti vlastní civilizace. U$ to není n*jak% pros.á'ek z d$ungle. Je to zjemn*l% a vzd*lan% pozorovatel evropské sou'asnosti. Zd/raz+ováním zka$enosti, ne-esti a úpadku Evropan/ tito auto-i osmnáctého století vytvá-eli p-edstavu nad-azené cizí kultury - lí'ili moudrost 'ínského, perského 'i peruánského moralisty a komentátora. O cizí kultury jako takové se tito evrop"tí auto-i nezajímali - ve skute'nosti jejich faktické znalosti byly v tomto ohledu mizivé. Nyní tedy ji$ m/$eme pochopit, pro' osmnácté století tak snadno p-ijalo m%tus o Mohamedovi co by moudrém a tolerantním vlada-i a zákonodárci, s ním p-i"el hrab* Henri de Boulainvilliers (1658 - 1722). Jeho apologetick% $ivotopis Mohamed/v vy"el a$ po jeho smrti ? v Lond%n* roku 1730. V%znam této knihy pro formování evropského názoru na islám a na jeho zakladatele Mohameda nem/$eme p-ecenit. Tato kniha velmi siln* ovlivnila Voltaira a Gibbona. Boulainvilliers arabsky neum*l a byl odkázán na prameny z druhé ruky. Jeho kniha postrádá atributy v*decké práce. Naopak, je v ní mnoho omyl/ a „mnoho kudrlinek“. Boulainvilliersovi se ale poda-ilo pou$ít Mohameda a po'átky islámu jako „nástroj sv%ch vlastních teologick%ch p-edsudk/“ a jako zbra+ proti k-es.anství obecn* a duchovenstvu zvlá".. Islám se mu jevil jako racionální ne$ádá, aby se v*-ilo nemo$nému. #ádná tajemství, $ádné zázraky. Mohamed sice není bo$sk%, ale je to v*t"í státník a lep"í zákonodárce ne$ kdokoli, koho zplodilo antické ,ecko. Jeffery správn* charakterizoval tuto knihu jako „bombastické vychvalování Mohameda za ú'elem sni$ování k-es.anství“. Hurgronje ji naz%vá „antiklerikální romancí, materiálem, vznikl%m na základ* povrchní znalosti islámu zalo$ené na zprost-edkovan%ch pramenech“. Stopy z Boulainvilliersova "t*tce m/$eme odhalit i v Gibbonov%ch D*jinách sestupu a pádu ,ímské -í"e (History of the Decline and Fall of the Roman Empire). První p-esn% p-eklad Koránu do angli'tiny po-ídil George Sale roku 1734. Sale pozorn* 'etl Boulainvilliers/v $ivotopis Mohamed/v a podobn* jako Boulainvilliers byl p-esv*d'en, $e Araby „nechal povstat sám B/h, aby byli metlou k-es.anské církve, která ne$ila podle nejsvat*j"ího nábo$enství, je$ jí bylo sv*-eno“. Voltair/v p-ístup je p-íkladem nálad, je$ byly typické pro celé osmnácté století. Zdá se, $e Voltaire pozd*ji litoval toho, co o Mohamedovi napsal ve své vulgární a pro muslimy rouhavé divadelní h-e Mahomet (1742), je$ lí'í Proroka jako podvodníka, kter% zotro'uje lidské du"e: „Nepochybn* jsem ho vylí'il jako hor"ího, ne$ ve skute'nosti byl.“ Ve svém Eseji o mravech (Essai sur les Moeurs; 1756) a v r/zn%ch heslech svého Filozofického slovníku lí'í Voltaire islám pozitivn*, a je z-ejmé, $e je to dáno jeho kriti'ností v/'i k-es.anství obecn* a katolicismu zvlá".. Voltaire 'etl jak Boulainvillierse, tak Sala, a podobn* jako oni pou$ívá islám k tomu, aby mohl úto'it na k-es.anství, které pro n*j bylo „nejsm*"n*j"ím,

181

Ex-muslimové hovo!í nejabsurdn*j"ím, a nejkrvav*j"ím nábo$enstvím, jaké kdy nakazilo sv*t“. Jako mnoho jin%ch intelektuál/ osmnáctého století byl i Voltaire deista, tj. „v*-il v bo$í existenci, ale stav*l se proti zjevenému nábo$enství - proti zázrak/m, dogmat/m a kn*$ství jakéhokoli druhu“. Ve svém „Kázání padesáti“ z roku 1762 Voltaire úto'í na k-es.anskou svátost transsubstanciace jako na absurditu, k-es.anské zázraky odmítá jako n*co, 'emu nelze v*-it, a Bibli vidí jako „knihu plnou rozpor/“. K-es.ansk% B/h je „krut% tyran, pln% nenávisti“. Kázání pokra'uje: skute'n% B/h se p-ece „nemohl narodit dívce, zem-ít na "ibenici a nelze ho jíst v kusu t*sta“. Také nemohl inspirovat knihu „plnou rozpor/, "ílenství a hr/zy“. Islámská dogmata jsou naproti tomu pro Voltaira jednoduchost sama: B/h je jen jeden a Mohamed je jeho Prorok. Povrchní racionalita islámu p-itahovala v"echny deisty: $ádné kn*$stvo, $ádné zázraky, $ádná tajemství. K tomu je"t* p-istoupila fale"ná p-edstava o tom, jak je islám tolerantní k ostatním nábo$enstvím - v protikladu ke k-es.anské netoleranci. Zvlá"t* Boulainvilliers Gibbona hodn* ovlivnil. Ten byl ale poznamenán i celkov%m sv*tonázorem 18. století s mnoha jeho fale"n%mi p-edstavami, jimi$ jsme se v této kapitole ji$ zab%vali. Kdy$ se Gibbon dostal k sepisování sv%ch D*jin (první díl Sestupu a pádu vy"el v roce 1776), byl ve vzduchu, jak to vyjád-il Bernard Lewis, „prázdn% prostor volající po orientálním m%tu. Islám se hodil z celé -ady d/vod/.“ Jak ale dopadli ji$ zmín*ní &í+ané, které Evropany rovn*$ fascinovali? Lewis shrnuje situaci v druhé polovin* osmnáctého století takto: Zdá se, $e Evropa pot-ebovala n*jak% m%tus, aby mohla srovnávat a kárat. Osvícenství osmnáctého století m*lo dva prototypy ? jednak u"lechtilého divocha, jednak moudrého a zdvo-ilého orientálce. Na tu druhou roli bylo ale více kandidát/. N*jakou dobu do této evropské intelektuální stínohry v%born* zapadali &í+ané, vychvalovaní jezuity za jejich ctnost a filozofy za jejich sv*tskou toleranci. Pak ale p-i"lo ur'ité roz'arování, kdy$ se vrátili n*kte-í cestovatelé, jejich$ vnímání &íny nebylo ur'eno ani jezuity, ani filozofií, n%br$ vlastní zku"eností. Kdy$ za'al psát Gibbon, byl zde prázdn% prostor volající po orientálním m%tu. Islám se hodil z celé -ady d/vod/. To, co pí"e Lewis o Gibbonovi, se dá vztáhnout na tém*- v"echny spisovatele sedmnáctého a osmnáctého století, kte-í psali o islámu: „Jeho (Gibbonovo) nedostate'né poznání a chatrn% stav evropské v*dy té doby poznamenal jeho dílo a mnohdy otupil skepticismus, s nim$ jinak p-istupoval ke sv%m pramen/m a k p-edm*t/m svého bádání. Muslimské nábo$enské m%ty obsa$ené v tradi'ní $ivotopisné literatu-e, která byla konec konc/ jeho hlavním pramenem, se daly jen obtí$n* odhalit. Pak jsou zde je"t* chyby ve vnímání a anal%ze, je$ historikovi tehdej"í doby musíme prominout.“ Podobn* jako Voltaire i Gibbon vykreslil islám v co nejp-ízniv*j"ím sv*tle - v kontrastu s k-es.anstvím. Tento anglick% historik zd/raz+oval Mohamedovo 182

Ex-muslimové hovo!í lidství, 'ím$ nep-ímo kritizoval k-es.anskou nauku o Kristov* bo$ství. Antiklerikalismus vedl Gibbona k tomu, aby zd/raz+oval skute'nost, $e v islámu neexistuje ona prokletá t-ída, toti$ duchovenstvo ? byla to ov"em jen domn*nka. Op*t zde vyvstává ji$ dob-e znám% vzorec: islám se pou$ívá jako zbra+ proti k-es.anství. Gibbonovo deistické pojetí islámu jako$to racionálního nábo$enství bez duchovenstva s Mohamedem coby moudr%m a tolerantním zákonodárcem m*lo nedozírn% vliv na to, jak se v následujících letech Evropané dívali na své sesterské nábo$enství. Dá se dokonce -íci, $e dalo vznik m%t/m, které jsou v*dci i laiky p-ijímány dodnes. Jak Voltaire, tak Gibbon uv*-ili m%tu o muslimské tolerantnosti, co$ pro n* znamenalo tureckou tolerantnost. Turecko osmnáctého století bylo ov"em daleko od oné utopie, kdy se v"echny víry pokojn* sná"ejí. Cestovatel Carsten Niebuhr lí'il, jak poni$ujícím zp/sobem Turci zacházejí s #idy. Jin% britsk% velvyslanec podává roku 1758 z Ca-ihradu tuto zprávu: „Sám Velk% Sultán nám ukázal, $e je rozhodnut prosadit své zákony. Zvlá"t* ty, které se t%kají oble'ení; ty se stále opakují s pozoruhodn%m d/razem. První ob*tí byl #id, kter% sv*til sv/j "abat. Velk% Sultán, kter% se procházel v p-estrojení, ho potkal a na míst* ho nechal popravit - pod-ízli mu hrdlo. Následujícího dne na to doplatil Armén - poslali ho k vezírovi. V"ude zavládla v"eobecná hr/za.“ Jin% velvyslanec pí"e z Konstantinopole roku 1770, $e v"ichni ,ekové, Arméni a #idé, které n*kdo po setm*ní spat-í vn* jejich domu, mají b%t bez v%jimky ob*"eni. T-etí velvyslanec podává roku 1785 zprávu, $e kdy$ k-es.ané tajn* opravovali své kostely, nechaly ú-ady tyto kostely zbo-it kv/li protest/m muslimsk%ch dav/. Mnozí pova$ují za první p-ejn% portrét islámského v/dce, vykreslen% západním intelektuálem, Carlylovo pojednání o Mohamedovi v jeho knize Hrdinové a úcta k hrdin/m (1841). Podle profesora Watta se Carlyle „vysmál my"lence, $e by n*jak% podvodník mohl b%t zakladatelem jednoho z velk%ch sv*tov%ch nábo$enství“. Nicmén* smích je "patn% argument a Carlyl/v esej jakoukoli argumentaci o'ividn* postrádá. Nahrazuje je „divokou a v%bu"nou rétorikou“ a $van*ním o „tajemstvích p-írody“. Pokud n*jaké argumenty uvádí, pak jsou to argumenty zavád*jící. Mohamed pr% nemohl b%t podvodníkem. Ale pro'? Není pr% myslitelné, aby bylo tak velké mno$ství lidí vedeno pouh%m "arlatánem s ne'ist%mi úmysly. Mohamedova opravdovost je dána úsp*chem jeho nábo$enství - tedy po'ty dokazují pravdivost. Carlyle nás chce ohromit údajem o velkém po'tu muslim/ - uvádí 'íslo 180 milion/ - a chce nám namluvit, $e Mohamed by nemohl p-esv*d'it tolik lidí, aby p-ijali n*jaké fale"né nábo$enství. Ale Mohamed p-ece p-esv*d'il pouze n*kolik tisíc - dal"í, kte-í následovali, prost* jeho nábo$enství p-ejímali jeden od druhého. Mnoho muslim/ následuje slep* nábo$enství sv%ch otc/ jako n*co, co je prost* dáno. My"lenka, $e velká v*t"ina zkoumala d/vody pro a proti Mohamedov* up-ímnosti, je absurdní. Rozhodovat o pravdivosti n*jakého u'ení na základ* po'tu lidí, kte-í mu v*-í, je zcela sm*"né. Ka$d% rok stoupá po'et lidí, kte-í v*-í scientologii. Roste od roku také její pravdivost? Celosv*tov* je k-es.an/ víc ne$ muslim/ - dokazuje to, $e jsou

183

Ex-muslimové hovo!í pravdiv*j"í? Kdy$ vy"la kniha 100 autor/ proti Einsteinovi, Einstein poznamenal: „Jestli se pletu, pak by sta'il jeden!“ Platí to ov"em i opa'n*. „Nicmén* neup-ímn% 'lov*k by nemohl b%t tak úsp*"n%, i kdy$ pomineme otázku, zda to, co kázal, je pravdivé nebo ne.“ I tento argument je evidentn* myln%. Jak zjistíme, zda byl Mohamed up-ímn%? „Proto$e jinak by nesklidil takov% úsp*ch.“ A pro' byl úsp*"n%? „Proto$e byl up-ímn%.“ To je evidentn* cyklick% argument. ,íká se, $e L. Ron Hubbard se vsadil s Arthurem C. Clarkem, $e se mu poda-í zalo$it nové nábo$enství. Hubbard, p/vodn* terapeut, se do toho pustil a zalo$il scientologii. Obzvlá". t*$ké je rozpoznat, do jaké míry takoví "arlatáni sami v*-í sv%m báchorkám. Televizní evangelisté, média, r/zní guru, Reverend Moon, zakladatelé nábo$enství, kult/ a hnutí - v ka$dém z nich je kus Elmera Gantryho. Carlyle m*l podobn* jako jeho p-edch/dci jen povrchní pov*domí o islámu. M/$eme si dovolit bez rozpak/ -íci, $e jeho esej o Mohamedovi je z hlediska v*deckého bezcenn%. Na rozdíl od sv%ch p-edch/dc/ ale pou$íval islám jako zbra+ proti materialismu a benthamovskému utilitarianismu. Carlyla hluboce zneklid+oval mechanistick% sv*t, rodící se s pr/myslovou revolucí; proto se utíkal k út*"nému m%tu o v%chodní moudrosti. Podobn* jako Flaubert/v Bouvard Carlyle vyhlí$el a o'ekával, $e Orient probudí západ z jeho duchovní paral%zy. Carlyle nastínil ur'ité my"lenky, které se pak budou vracet v devatenáctém i dvacátém století. Tento historik vid*l v islámu jakousi zmatenou formu k-es.anství, jakéhosi levobo'ka k-es.anství, opro"t*ného od absurdních prvk/. Dante a jeho sou'asníci se dívali na islám jako na k-es.anské kací-ství, jako na n*co pod-adného. Carlyle vid*l islám pozitivn*ji: „Naz%váme Machometovu víru druhem k-es.anství - a jsem p-esv*d'en, $e je to lep"í druh ne$ ty ubohé syrské sekty s jejich $van*ním o Homoiousion a Homousion, s hlavou plnou bezcenného hluku ale se srdcem prázdn%m a mrtv%m!“ To, jak Carlyle lí'í Mohameda, je vlastn* nové vyjád-ení p-edstavy u"lechtilého divocha - pouze je tato p-edstava od*na do nábo$enského hávu: je to n*kdo, kdo se dot%ká samotn%ch tajemství bytí, $ivota a p-írody, n*kdo, kdo je pln mystické intuice, kdo vnímá, jak v*ci ve skute'nosti jsou, 'eho$ my z civilizovaného a skeptického západu nejsme schopni. „Spontánní, vá"niv%, nicmén* spravedliv% a ryzí mu$! Pln% divok%ch schopností, ohn* a sv*tla, se svou nespoutanou hodnotou, doposud nezjemn*lou, jen$ v hlubinách pou"t* pracuje na svém $ivotním díle. Slovo takového mu$e je Hlasem p-ímo ze samotného srdce P-írody.“ Jinde mluví Carlyle o Mohamedovi jako o „nep*st*ném polobarbarském Synu P-írody, v n*m$ stále je"t* v*zí Beduín.“ Tento skotsk% esejista vidí Araby v"eobecn* jako lidi aktivní, ale i meditativní, s divok%mi a siln%mi city - proto mají tu nejvy""í vlastnost, „nábo$nost“. Jejich nábo$enství je nábo$enství srdce. Na tomto nábo$enství je nejd/le$it*j"í jeho up-ímnost, nikoli pravdivost. Na tom, 'emu se v*-í, v podstat* moc nezále$í pokud se tomu v*-í s prudkostí, která se nenechá poutat rozumem. „I Machometovy bludy jsou pravdiv*j"í ne$ pravdy (neup-ímného 'lov*ka).“ Russell a jiní spat-ovali v Carlylov%ch my"lenkách duchovní p-edch/dce fa"ismu. Carlyl/v fa"ismus není patrn% pouze z jeho nekritického obdivu k silnému

184

Ex-muslimové hovo!í v/dci, ale i v jeho sentimentální glorifikaci násilí, krutosti, extremismu a iracionality; v jeho pohrdání rozumem: „Je v n*m up-ímná divokost - ten se s v*cmi nepárá.“ Co ov"em p-ekvapí, je skute'nost, $e Carlylovo $van*ní lidé brali vá$n*. Smutné je ov"em i to, $e muslimové tyto nesmysly vydávají jako zvlá"tní spisek, jako$to n*co, co dokazuje, $e Evropan bere jejich Proroka vá$n*. Ov"em je to i p-ekvapivé - kdy$ tu kapitolu 'teme pozorn*, zji".ujeme, $e Carlyle nelí'í Mohameda ve sv*tle práv* lichotivém: není up-ímn% v$dy, jeho morální nau'ení nejsou ta nejlep"í, z prorok/ není tím nejprav*j"ím apod. Mimo to tato kapitola obsahuje známou urá$ku Koránu: „Nudné zmatené $van*ní, neohraban% v%tvor, nekone'né opakování, rozvlá'nost, spletenina - zkrátka nesnesitelná hloupost! Evropan se m/$e prokousat Koránem jen z pocitu povinnosti.“ Stejn* tak my Carlylem! Tím, $e byla tato kapitola vydána jako samostatn% spisek, byla v*t"ina muslim/ v*dom* 'i nev*dom* u"et-ena od pozoruhodné následující kapitoly nazvané „Hrdina jako$to básník“, v ní$ Carlyle odvolává v"echno, co kdy o Mohamedovi pozitivního napsal. Nejprve nám tento historik pí"e, $e 'lov*k musí b%t na velice nízkém v%vojovém stupni, pokud v*-í na proroky. Za druhé, Mohamed „mluví k velk%m masám lidí hrub%m dialektem, kter% je k tomu vhodn%m; dialektem pln%m nesrovnalostí, neum*lostí a hloupostí - to m/$e p/sobit jedin* na masy, a to tak, $e se v tom podivn* mísí dobro a zlo.“ Za t-etí, Mohamed/v vliv pohasíná: Machometova p-edstava o tom, $e je nejvy""ím Prorokem, byla ve své podstat* bludem. A$ dodnes je s tímto bludem neodd*liteln* spojena a stále jej provází sple. bajek, ne'istoty, nesná"enlivosti, tak$e je pro m* t*$ké nyní vystoupit a -íci, jak jsem to ji$ d-íve u'inil, $e Machometa lze v/bec pova$ovat za n*jakého pravdivého Mluv'ího. Je spí"e "arlatán, perversita, podvrh - nikoli Mluv'í, ale #vanil! P-edpokládám, $e i v samotné Arábii se Machomet vy'erpá a bude zastaral%. Ach, uboh% Machomet - jeho p-edstavy byly pouh% blud, marnost a nicotnost. A kone'n* 'tvrté a poslední rouhání: „Jeho Korán se stal hloup%m kusem rozvlá'né absurdity; na rozdíl od n*j nev*-íme, $e to sepsal B/h!“ V*t"ina evropsk%ch apologet/ islámu ze sedmnáctého a osmnáctého století nem*la p-ístup k arabsk%m pramen/m a jejich znalost p-edm*tu byla pouze povrchní. Islám pou$ívali jako zbra+ proti netoleranci, krutosti, dogmatu, duchovenstvu a k-es.anství. V devatenáctém a dvacátém století znali evrop"tí apologeti islámu toto nábo$enství mnohem lépe. Na rozdíl od sv%ch p-edch/dc/ byli mnozí z nich zbo$n%mi k-es.any - kn*$í, misioná-i, kuráti - kte-í si uv*domovali, $e mají-li b%t konzistentní, musí islámu p-iznat právo na zna'nou míru nábo$enské rovnosti; musí p-iznat, $e Mohamed m*l jak%si nábo$ensk% vhled. Uznávali, $e islám je sesterské nábo$enství, je$ bylo $idok-es.ansk%mi my"lenkami siln* ovlivn*no. Uznávali, $e islám a k-es.anství stojí a padají spolu. Uv*domovali si, $e kdyby za'ali kritizovat dogmata, u'ení a absurdity islámu, za'ala by se drolit jejich 185

Ex-muslimové hovo!í vlastní fantastická konstrukce a nakonec by se jim z-ítila. V n*kter%ch ekonomick%ch, filozofick%ch a sociálních aspektech v%voje západu vid*li spole'né ohro$ení. !lo o r/st racionalismu, skepticismu, ateismu, sekularismu, pr/myslovou revoluci, bol"evickou revoluci a vzestup komunismu a materialismu. Sir Hamilton Gibb pí"e o islámu jako k-es.an, kter% „pracuje na spole'ném duchovním podniku“. Dejme si ale pozor na skepticismus:“?Jak k-es.anství, tak islám musí 'elit tlaku sv*ta, útoku v*deck%ch ateist/ a jim podobn%ch,“ na-íká Norman Daniel. Proto mají k-es.an"tí v*dci sklon b%t v/'i islámu nekriti'tí. Tento sklon je dán touhou neurazit své muslimské p-átele a muslimské kolegy. Tak se n*kte-í spisovatelé v%slovn* omlouvají za to, $e napsali n*co, co by mohlo b%t pro muslimské o'i urá$livé, a pomocí r/zn%ch trik/ se sna$í vyhnout jasnému zaujetí stanoviska a vyslovovat n*jaké soudy o tom, 'emu se v*nují. P-íkladem takového manévrování je to, co pí"e profesor Watt ve své p-edmluv* k Mohamedov* $ivotopisu: „Abych se vyhnul stanovisku k otázce, zda Korán je 'i není bo$í slovo, nepou$ívám, pokud jde o Korán, v%razy 'B/h praví' a 'Mohamed praví', ale -íkám jednodu"e 'Korán praví'.“ Bernard Lewis k tomu poznamenává, $e takové ohledy 'iní diskusi mezi moderními orientalisty „opatrnou a n*kdy a$ neup-ímnou“. To je ale -e'eno p-inejmen"ím diplomaticky. Profesor Watt je zbo$n% k-es.an, kter% nev*-í, $e je Korán bo$í slovo. Je"t* více "okuje, $e práce velk%ch islamolog/ byly upravovány, aby neurá$ely muslimskou citlivost - dostává se nám uji"t*ní, $e smysl textu „nebyl pozm*n*n“. Jak -ekl Richard Robinson, „Nábo$enství je vá$n* naka$eno intelektuální nepoctivostí.“ K-es.ansk% u'enec Watt byl viká-em v St. Mary Boltons v Lond%n* a pak v kostele Old St Paul's v Edinburghu - tedy ordinovan% anglikánsk% duchovní. Obecn* je pova$ován za nejv*t"ího odborníka na islám v Británii a za jednoho z nejvlivn*j"ích na celém západ*. Profesor Watt a Sir Hamilton Gibb pova$ovali skepticismus, ateismus a komunismus za spole'né nep-átele ka$dého pravého nábo$enství. Následovali Carlyla v nad*ji, $e z v%chodu p-ijde nová duchovní inspirace. Watt mluví o stavu nábo$enství takto: „Islám - mo$ná bychom m*li rad*ji -íci: V%chod - m*l sklon p-íli" zd/raznit bo$í svrchovanost, zatímco na Západ* se - zvlá"t* v sou'asnosti - p-ipisoval p-íli" velk% vliv lidské v/li. Obojí opustilo pravou cestu, by. ka$dé jin%m sm*rem. Mo$ná by se Západ mohl trochu pou'it o t*ch rysech pravdy, které byly na V%chod* vnímány tak jasn*.“ (V"imn*te si, jak má V%chod poslední slovo. V%chod snad nemá, v 'em se od Západu pou'it?) Ve svém 'lánku „Nábo$enství a protinábo$enství“ profesor Watt ani p-íli" neskr%vá své pohrdání sekularismem. „Vlna sekularismu a materialismu ustupuje,“ kvituje Watt s povd*kem. „V*t"ina vá$n* sm%"lejících lidí St-edního v%chodu si uv*domuje záva$nost problém/ na"í doby. Chápou, $e pot-ebují nábo$enství, je$ jim umo$ní vyrovnat se se situacemi, kdy se tyto problémy dotknou jejich osobních $ivot/.“ Pak se Watt zab%vá prací Manfreda Halperna, kter% mluví o Muslimském bratrstvu v Egypt*, S%rii i jinde, a o hnutích jako Fedajjínsk% islám v Persii a Chaksarsu a D$amátí islám v Pákistánu jako o neoislámském totalitarismu. Upozor+uje na podobnost t*chto hnutí s fa"ismem, v'etn* nacionálního socialismu v hitlerovském N*mecku. Takov% pohled je snad

186

Ex-muslimové hovo!í oprávn*n% z 'ist* politického hlediska. Podobnosti zde jist* jsou. Nicmén* pokud se na v"e podíváme z "ir"í perspektivy, pak je toto srovnání zavád*jící. Ano, je pravda, $e tato hnutí se n*kdy „soust-edí na vyvolávání vá"ní a násilí, aby vzrostla moc charismatického v/dce a solidarita celého hnutí“. „Je pravda, $e volají po hodnotách a emocích slavné minulosti, a p-itom potla'ují jakoukoli kritickou anal%zu jak sv%ch ko-en/, tak sou'asn%ch problém/“. Nicmén* politická neohrabanost 'i dokonce politické selhání je více ne$ vyvá$eno pozitivním v%znamem, kter% tato hnutí mají, toti$ obnovou nábo$enství. Novoislámská masová hnutí nejsou toto$ná s národním socialismem 'i fa"ismem - naopak, spí"e se stanou d/le$itou p-eká$kou takového v%voje. Watt vynalezl nádhern% eufemismus pro fa"ismus: „politická neohrabanost“. #ádá po nás, abychom tento fa"ismus p-e"li ml'ením. Místo toho máme obdivovat „pozitivní v%znam, toti$ obnovu nábo$enství“. Wattova podpora toho, co Amir Tahérí naz%vá „svat%m terorismem“ si zasluhuje na"í pozornosti. Nem*li bychom zapomenout, $e Muslimské bratrstvo byla teroristická organizace, její$ zakladatel se netajil sv%m obdivem k Hitlerovi a Mussolinimu. Kdy$ skon'ila druhá sv*tová válka, Hasanovo Muslimské bratrstvo podniklo sérii bombov%ch a $há-sk%ch útok/ na civilní cíle ? kina, hotely a restaurace. Na nevhodn* oble'ené $eny úto'ili no$i. Tato skupina podnikla rovn*$ -adu vra$edn%ch atentát/. P-esto se po nás chce, abychom to ve jménu obnovy nábo$enství p-ehlí$eli. U Watta se setkáváme s je"t* vá$n*j"ími charakterov%mi vadami - s ned/v*rou k intelektu a odmítáním d/le$itosti historické objektivity a pravdivosti: „Pr/vodním jevem tohoto d/razu na historicitu je zanedbávání pravdy symbol/. Mo$ná, $e 'symbolická' pravda má konec konc/ v*t"í v%znam ne$ 'pravda historická'.“ V „Úvodu do Koránu“ u$ Watt zachází s pravdou velmi voln*. Dá se -íci, $e ji$ zcela opou"tí objektivní pravdu a dává prostor totálnímu subjektivismu: My"lenkové systémy #id/, k-es.an/, muslim/, buddhist/ a jin%ch jsou v"echny pravdivé, pokud lidem umo$+ují, aby více 'i mén* uspokojiv* „zakou"eli $ivot v jeho celistvosti“. Pokud m/$eme pozorovat, $ádn% z t*chto systém/ není n*jak podstatn* hor"í nebo lep"í ne$ ostatní. V"echny jsou tudí$ pravdivé. Pravdiv% je v tomto slova smyslu zvlá"t* Korán. Fakt, $e koncepce bo$í jedine'nosti, jak je obsa$ena v Koránu, se zdá b%t v rozporu s k-es.ansk%m pojetím jednoty Boha, neznamená, $e jedna z t*chto dvou koncepcí je nesprávná. Správná mohou b%t ob* pojetí. Ob* pojetí jsou správná v tom smyslu, $e jsou sou'ástí systému, kter% je správn%. Pokud se n*jaká koncepce ur'itého systému zdá b%t v rozporu s p-ijat%m u'ením v*dy - nebo historie, pokud se jedná o objektivní historii - pak je ten rozpor problémem pro p-íslu"níky daného systému. Nedokazuje to v"ak, $e by ten systém jako celek byl hor"í ne$ ostatní. Tak na p-íklad tvrzení Koránu, $e #idé Je$í"e nezabili, nedokazuje, $e systém, k n*mu$ Korán pat-í, je celkov* hor"í ne$ systém k-es.anství - a 187

Ex-muslimové hovo!í to dokonce i za p-edpokladu, $e uk-i$ování je objektivní skute'ností. Je to pozoruhodn% v%raz intelektuální nepoctivosti. Watt provádí nejr/zn*j"í kousky mentální gymnastiky, aby se zalíbil v"em a neurazil nikoho. I kdy$ ponecháme stranou mlhavost Wattovy terminologie („zakou"ení $ivota v jeho celistvosti“, „koncepce“, „systém, k n*mu$ pat-í Korán“), m/$eme nyní pochopit, pro' jsou brit"tí islamologové tak nekriti'tí v/'i islámu. Watt pokra'uje: Nemuslimsk% u'enec ?není uhranut otázkou poslední pravdy, proto$e té, jak bylo -e'eno, nem/$e 'lov*k dosáhnout. P-edpokládá, $e systém my"lenek obsa$en% v Koránu je pravdiv% (mé zd/razn*ní) v práv* vysv*tleném relativním slova smyslu.? Je-li tomu tak, pak v*dec nebude kritizovat $ádn% „systém víry“, pokud ten systém hoví „duchovním pot-ebám“ toho, kdo jej zastává. Postoj, kter% nám zde Watt tak brilantn* p-edvedl, demaskuje a napadá Juliánem Bendou ve svém klasickém díle Zrada intelektuál/, jeho$ francouzsk% název jsem zvolil jako motto této kapitoly. Benda napsal: Moderní intelektuálové vystavili univerzální pravdu posm*chu lidstva, a podobn* u'inili i s univerzální morálkou. Intelektuálové zde rozhodn* projevili genialitu ve snaze poslou$it choutkám laik/. Pravda je nepochybn* velkou p-eká$kou t*ch, kte-í cht*jí n*jak vyniknout, nebo. jakmile pravdu p-ijmou, odsuzují sami sebe, aby se chápali jako sou'ást celku. Jakou úlevou pro n* je, kdy$ se zjistí, $e tento celek je pouhá chiméra, $e existují pouze díl'í pravdy, pravda lorrainská, pravda provensálská, pravda breta+ská - jejich$ soulad vytvá-í v pr/b*hu staletí to, co je dobré, ctihodné a pravdivé ve Francii. Watt by dával dohromady muslimskou pravdu, k-es.anskou pravdu a tak dále. V Islámském zjevení (Islamic Revelation) to vyjád-il takto: „Ka$dé (velké nábo$enství) platí v ur'ité kulturní oblasti, ale ne za jejími hranicemi.“ Benda se sna$il bojovat proti rostoucímu nacionalismu dvacát%ch let, podobn* jako Russell v knize P-edkové fa"ismu (The Ancestry of Fascism), v ní$ geniáln* prokázal, $e opustíme-li my"lenku objektivní pravdy, povede to k fa"ismu. Pojetí v*dy jako$to hledání objektivní pravdy nem*lo pro Hitlera $ádn% smysl. Hitler r/zná u'ení p-ijímal 'i zavrhoval z d/vod/ politick%ch. Hore'ka nacionalismu, která bez p-estání stoupala ji$ od roku 1848, je jednou z forem kultu nerozumu. My"lenka univerzální pravdy byla opu"t*na - existuje anglická pravda, francouzská pravda, n*mecká pravda. Racionalita ve smyslu odvolání se na univerzální a neosobní normu pravdy je pro blaho lidského druhu nav%sost d/le$itá, a to nejen v dobách, kdy se jí da-í, ale je"t* více v on*ch mén* ".astn%ch dobách, kdy jí pohrdají a kdy ji odmítají coby marn% sen lidí, kte-í nemají odvahu zabíjet, pokud nesouhlasí.

188

Ex-muslimové hovo!í I Karl Popper ozna'uje morální a intelektuální relativismus za hlavní filozofick% neduh sou'asnosti. Jeho poznámky jsou v této souvislosti obzvlá". d/le$ité - dokonce se zdá, jakoby Popper Wattovi p-ímo odpovídal. Popper se zab%vá nejprve jedním klamn%m argumentem ve prosp*ch relativismu a` la Watt. Popper cituje Xénofana a -íká, $e máme sklon vid*t své bohy a sv/j sv*t ze své vlastní perspektivy - máme tendenci b%t subjektivní. Odtud je ale je"t* daleko k záv*ru, $e na"e konkrétní historické a kulturní pozadí je nep-ekonatelnou p-eká$kou objektivity: Postupn* se m/$eme sv%ch p-edsudk/ ('i subjektivity) zbavovat, pokud myslíme kriticky a zvlá"t* pokud nasloucháme kritice. Za druhé, lidé z nejr/zn*j"ích kulturních pozadí mohou vstoupit do plodného rozhovoru, za p-edpokladu, $e jim jde o to, aby se p-iblí$ili pravd* a $e jsou ochotni jeden druhému naslouchat a vzájemn* se od sebe u'it. (Je té$ d/le$ité pochopit), $e tento krok sm*rem ke kritice není krokem sm*rem k relativismu. Pokud spolu dv* stany nesouhlasí, pak to m/$e znamenat, $e se m%lí jedna z nich, nebo $e se m%lí ob*. Tak to vidí 'lov*k s kritick%m postojem. Neznamená to ale, jak se domnívá relativista, $e oba mohou mít stejn* pravdu. Nepochybn* se mohou oba stejn* m%lit, i kdy$ ne nutn*. Kdokoli ale -íká, $e stejn* se m%lit znamená mít stejn* pravdu, si jen hraje se slovy nebo s p-ím*ry. Stát se sebekritick%m je velk% krok kup-edu: nau'it se p-ipou"t*t, $e ten druh% m/$e mít pravdu - víc ne$ já. Je v tom ale velké nebezpe'í: m/$eme dosp*t k záv*ru, $e má pravdu i on i my. Tento postoj vypadá skromn* a sebekriticky, to je ale pouhé zdání. Mnohem pravd*podobn*j"í je, $e ob* strany ?se m%lí. Sebekriti'nost by tedy nem*la b%t zást*rkou lenosti a p-ijímání relativismu. Mín*ní, které Watt zastává, má krom* sentimentálnosti a lenosti je"t* ur'ité logické d/sledky, které by sám Watt nep-ijal. Pokud se „nábo$enská p-esv*d'ení“ nedají nijak porovnávat, pak je ve"keré mluvení o vy""ích a ni$"ích nábo$enstvích pouhou namy"leností. Pozd*ji - v 10. kapitole - se zeptám, pro' je monoteismus n*'ím vy""ím ne$ polyteismus? Pro' nep-iznat stejnou intelektuální d/stojnost scientologické církvi, báhá'í 'i moonist/m; sekt* Reverenda Jonese, D*tem bo$ím 'i kterékoli z on*ch sekt, je$ zmi+uje profesor Evans ve sv%ch Sektách nerozumu (Cults of Unreason)? Watt se p-ipravil o právo pou$ívat pojmy „ni$"í“ a „vy""í“, 'i dokonce pojem „pravdiv%“. V takovém postoji je rovn*$ obsa$ena mimo-ádná blahosklonnost. Watt p-istupuje k muslim/m i k-es.an/m jako k hloupou'k%m d*tem, jejich$ víru v Mikulá"e 'i vílu Amálku bychom nem*li zpochyb+ovat, nebo. jim nijak neubli$uje a p-iná"í jim út*chu. „Lidstvo nem/$e prosperovat díky sebeklamu, jakkoli vyv%"enému, ale jen díky nezlomné odvaze p-i hledání pravdy,“ napsal Russell. Watt nám stále znova tvrdí, $e d/le$itá je „symbolická pravda“ a nikoli pravda 189

Ex-muslimové hovo!í historická. Toto v"ak v%slovn* odmítají jak muslimové, tak k-es.ané. J. L. Thompson pí"e, $e „mnoho u'enc/, kte-í se zab%vali Star%m zákonem, se klonilo k p-esv*d'ení, $e d*jiny nejsou úst-ední pouze pro zv*st Izraele, ale $e p-ijetí historicity ran%ch izraelsk%ch tradic, zejména biblick%ch patriarch/, je pro k-es.anskou víru n*'ím podstatn%m, ba dokonce $e víra ve vzk-í"ení je p-ímo závislá na historické fakticit* zaslíbení daného patriarch/m.“ Roland de Vaux n*kolikrát zd/raz+oval, $e v*decké potvrzení historick%ch základ/ t*chto biblick%ch tradic je nesmírn* d/le$ité, nebo. „pokud historická víra Izraele nespo'ívá na d*jinn%ch faktech, je to víra mylná, a pak je mylná i víra na"e“. De Vaux pí"e, $e má-li víra p-e$ít, musí b%t zachován úzk% vztah mezi nábo$ensk%mi d*jinami a objektivními d*jinami. Tvrdí, $e pokud zavrhneme historicitu „nábo$ensk%ch d*jin“ Izraele, pak zpochyb+ujeme základ víry samotné?. Jin%m p-íkladem, jen$ je podobn% Wattovu doublethinku, je práce jiného západního apologeta islámu, Normana Daniele. Ten pí"e: Je velmi d/le$ité, aby k-es.ané vid*li v Mohamedovi svatou postavu, tedy aby ho vid*li tak, jak ho vidí muslimové. Pokud tak neu'iní, zavírají si cestu, aby islám pochopili. Neznamená to, $e musí tvrdit, $e Mohamed byl svat%, nebo si to dokonce myslet. Je mo$né nep-ijímat jako pravdivé tvrzení muslim/, $e B/h mluvil skrze Mohameda; situaci, která tím vznikla, jako pravdivou. Pokud si lidé myslí, $e n*co je pravda, ono se to pravdiv%m sice nestane, nicmén* oni budou jednat, jako kdyby to pravda byla? Pokud se takové duchovní a mentální v%p/j'ky ned*jí, není mo$n% dal"í pokrok. Jak správn* poznamenal Rodinson, apologetika potla'ila porozum*ní. Vypadá to, $e pojem objektivní pravdy je n*co, co Daniel nechápe. Daniel a Watt spolu s francouzsk%mi v*dci jako je Louis Massignon vesm*s zd/raz+ovali spole'n% duchovní boj v"ech monoteistick%ch nábo$enství. Dokonce i II. Vatikánsk% koncil v roce 1962 prohlásil, $e islám zprost-edkoval lidstvu d/le$ité pravdy o Bohu, Je$í"i a prorocích. Vzhledem k v%"e uveden%m skute'nostem nás u$ nep-ekvapuje, $e se k-es.an"tí a $idov"tí nábo$en"tí v/dcové spojili a spole'n* Rushdieho odsoudili. !epot, $e v%zva k vra$d* je n*'ím nek-es.ansk%m, nebyl tém*- sly"et. Noviny L'Osservatore Romano, polooficiální orgán Vatikánu, kritizoval Rushdieho je"t* ost-eji ne$ ajatolláh. Newyorsk% kardinál John O'Connor katolíky vyz%val, aby jeho knihu ne'etli, a lyonsk% kardinál Albert Decourtray nazval Satanské ver"e urá$kou nábo$enství. Vrchní izraelsk% rabín a"kenazsk%ch #id/ Avraham !apira cht*l, aby byla kniha zakázána: „Dnes se úto'í na jedno nábo$enství, zítra to bude jiné.“ O n*co pozd*ji projevil arcibiskup z Canterbury Dr. Carey podobné pochopení pro zran*né city muslim/, nebo. Rushdieho kniha pr% „obsahovala nehoráznou urá$ku Proroka“. Co si Dr. Carey po'ne s nehoráznou urá$kou Krista, kterou obsahuje Korán? Korán uk-i$ování v%slovn* popírá. Rice dokonce -íká: „#ádn% jin% základní fakt 190

Ex-muslimové hovo!í t%kající se Je$í"ova $ivota, jeho osoby a jeho díla není islámskou teologií tak popírán, p-ekrucován 'i p-inejmen"ím ignorován jako fakt uk-i$ování.“ Muslimsk% sv*t (Muslim World) to vyjád-il takto: „V jistém slova smyslu je islám jedin%m protik-es.ansk%m nábo$enstvím.“ Vzdá se Dr. Carey svého zástupného pot*"ení z trestání ateist/ a probudí se ze své dogmatické d-ímoty, a$ budou muslimové roz-ezávat v Národní galerii obrazy uk-i$ování? Jakékoli uk-i$ování v jakékoli podob* je p-ece urá$kou muslim/ a popírá pravdivost Koránu, kter% pro v"echny muslimy z/stává „Slovem samotného boha“. Jak napsal 'asopis Economist, „rabíni, kn*$í a mulláhové se z-ejm* spojili v boji za omezení svobody slova, aby se n*jak% p-íslu"ník jejich spole'ného stáda neurazil. Aféra Rushdie ukazuje, $e to nejsou pouze n*kte-í muslimové, kdo nechápou v%znam svobody projevu. Mnozí západní duchovní jej nechápou rovn*$.“ Tato neo'ekávaná podpora od k-es.ansk%ch a $idovsk%ch duchovních byla v Íránu vd*'n* p-ijata: „pochopili zám*ry a cíle t*chto kolonialistick%ch pokus/ o popírání bo$sk%ch hodnot a urá$ku bo$sk%ch prorok/.“ Muslimové k-es.an/m jejich podporu oplatili: v Istanbulu jsme mohli spat-it neobvykl% v%jev, kdy si muslimové podali ruce s k-es.any ve spole'ném protestu proti promítání filmu Poslední poku"ení Krista. Ve dvacát%ch letech minulého století za'al západním levicov%m a liberálním intelektuál/m evropsk% kolonialismus a imperialismus u$ opravdu hodn* vadit. Russell poznamenal: „Pon*kud kuriózní podoba obdivu ke skupinám, k nim$ 'lov*k sám nenále$í, je víra v jakousi vy""í hodnotu utla'ovan%ch - podroben%ch národ/.“ Jakákoli kritika islámu 'i islámsk%ch zemí byla ihned ozna'ena za rasistick% útok 'i, je"t* h/-, za spiknutí Západu se sionismem. Pouhé tvrzení, $e -ímské právo ovlivnilo právo islámské, bylo nyní, abychom citovali Patricii Crone, pova$ováno za pro islám urá$liv% etnocentrismus. ,ecko-ímské vlivy jsou sice pova$ovány za n*co mén* urá$livého ne$ vlivy $idovské, ale bez skr%va'ek 'i omluv o nich lze hovo-it pouze jen v souvislosti s islámsk%m um*ním, v*dou a filozofií. (Tyto t-i oblasti pova$ují muslimové za relativn* okrajové ve srovnání s teologií a právem.) Staromódní orientalisté byli vytla'eni moderními historiky, arabisty 'i sociology s velejemn%m postkoloniálním cít*ním, jim$ jde n*kdy a$ p-íli" o to, aby nep-i"li o muslimskou p-íze+. A tak se postupn* vytratila schopnost vid*t vznik a podstatu islámského sv*ta z hlediska Úrodného p/lm*síce a islámská civilizace se studuje - a podobn* se o ní i vyu'uje s tém*- totálním opomíjením Blízkého v%chodu, kde se zrodila. V polovin* "edesát%ch a na po'átku sedmdesát%ch let minulého století byla ji$ v západní Evrop* rostoucí muslimská men"ina. V zájmu multikulturalismu jsme se u'ili, $e ka$dá civilizace je jak%msi svébytn%m zázrakem. Na "kolách a univerzitách se rozvíjely multikulturní seminá-e, kde pouhé pomy"lení na kritick% p-ístup bylo zcela zapov*zeno. Kulturním relativismem, miltikulturalismem a jejich katastrofálními d/sledky se bude více zab%vat v 17. kapitole. Zde se omezím 191

Ex-muslimové hovo!í na konstatování, $e „kriti'nost“ byla v takovém klimatu pova$ována za rasismus, neokolonialismus a fa"ismus. V p-edve'er aféry Rushdie to bylo podobné jako ve dvacát%ch a$ padesát%ch letech minulého století, kdy levicoví intelektuálové necht*li kritizovat ani teorii, ani praxi komunismu. Praktikovalo se jakási „utajovací spiknutí“, jak to nazval Russell. Kdy$ ve dvacát%ch letech vydal Russell svou odvá$nou knihu, kritizující sov*tské Rusko a komunismus obecn*, postavila se k ní levice velmi nep-átelsky. Kdy$ vydal V. S. Naipaul svou knihu Mezi v*-ícími (Amongst the Believers), dostalo se mu podobného p-ijetí od intelektuál/ a islamofil/, nebo. se odvá$il kritizovat íránskou revoluci a dokonce i samotn% islám. George Orwell, Arthur Koestler a Robert Conquest upozor+ovali na to, $e levicoví intelektuálové p-ijímají kdejaké l$i o Leninovi, Stalinovi a komunismu, a to jen proto, aby nehráli do karet reakci. Modern* -e'eno, politická korektnost byla d/le$it*j"í ne$ pravda. Kritika a diskuse je v takovém prost-edí tabu: „Jak%koli kritick% v%rok pova$ovali tito uctíva'i za rouhání a zlo'in.“ Koestler mluví v této souvislosti o „bezpodmíne'né kapitulaci kritick%ch schopností“. Nezajdeme p-íli" daleko, srovnáme-li Sartr/v p-ístup k Stalinov%m koncentrák/m s Foucaultov%m postojem ke krutostem, je$ páchal Chomejní. Sartre byl p-esv*d'en, $e d/kazy o Stalinov%ch pracovních táborech je nutno ignorovat a potla'ovat, aby to nedemoralizovalo francouzsk% proletariát. Foucault v -íjnu 1978 vyjad-oval nad"ení nad íránsk%mi událostmi, které „p-ipomínají n*co, co Západ zapomenul ji$ od renesance a velk%ch krizí k-es.anství, toti$ mo$nost 'politické duchovnosti'.“ Jedna íránská dívka napsala následující dopis, v n*m$ si takto st*$uje na to, jak se Foucault dal islámem okouzlit: To máme po p*tadvaceti letech ml'ení a útlaku íránského lidu volbu pouze mezi Savakem (tajná policie svr$eného "áhova re$imu) a nábo$ensk%m fanatismem? Duchovnost? Návrat k lidov%m zdroj/m islámu? Saudská Arábie je t*mito zdroji p-ecpaná. Padají hlavy milenc/ a ruce zlod*j/. Západní levice tou$í po islámu - ale ne v jejich zemi. Mnoho Íránc/ si podobn* jako já zoufá nad my"lenkou islámské vlády. A (tito Íránci) v*dí, o 'em mluví. V zemích obklopujících Írán je islám rou"kou pro feudální 'i pseudorevolu'ní útlak. V zemích jako je Tunisko, Pákistán 'i Indonésie, podobn* jako v mé vlasti, je islám bohu$el jedin%m vyjad-ovacím prost-edkem uml'en%ch lidí. Západní liberální levice by si m*la uv*domit, jak%m t*$k%m b-emenem je islámské právo pro spole'nost tou$ící po zm*n*, a nem*li by se nechat svést k doporu'ování léku, jen$ je hor"í ne$ nemoc sama. Foucault napsal nesrozumitelnou „odpov*(“ - nesrozumitelnou v tom smyslu, $e neodpovídala na jedinou námitku vznesenou proti tomu, jak si levice islám idealizuje. Dokonce ani tehdy, kdy$ u$ se Chomejní ujal moci a hlavy padaly po tisících, z/stal Foucault neoblomn%, nic neodvolal a odmítl se vyjád-it kriticky o Chomejního „politické spiritualit*“. 192

Ex-muslimové hovo!í V"imn*me si, jak se ve spisech t*chto souputník/ komunismu a islámu stále znovu vrací motiv nenávisti k Západu (Foucault: „n*co, co Západ zapomn*l“) a starodávného m%tu o v%chodní duchovnosti („politická spiritualita“). Nenávist, kterou západní intelektuálové mají k vlastní kultu-e, si zasluhuje zvlá"tní kapitolu - jejich sebeponi$ování je vskutku pozoruhodné. Západ a jeho hodnoty kritizují zp/sobem, kter% by odsuzovali a odmítali jako$to „imperialistick%“, „rasistick%“ 'i „kolonialistick%“, kdyby n*kdo podobn* mluvil o civilizaci islámské. Nicmén* na západních univerzitách za to je"t* pobírají slu"né platy. Uzav-eme tuto kapitolu p-ípadem Rogera Garaudyho. Kdysi byl soudruh Garaudy oficiálním filozofem francouzské komunistické strany a byl d/le$it%m 'lenem jejího politbyra. Jeden anglick% kritik ho charakterizoval takto: „P/vodn* hlavní honi' 'arod*jnic, nyní udíle' posledního pomazání. P/vodn* p-ívr$enec Stalin/v, kter% rychle p-estoupil na chru"'ovovskou víru.“ Poté, co komunistická strana Garaudyho vylou'ila za frak'ní 'innost, stal se tento klasick% stalinista p-ívr$encem nejr/zn*j"ích sm*r/. Nejprve flirtoval s „marxistick%m humanismem“, ale nakonec konvertoval k islámu. Jednu formu totalitarismu zam*nil za druhou $ádn% t*$k% krok to konec konc/ nebyl. Doufejme, $e u$ sv/j názor nezm*ní, nebo. za odpadnutí od islámu je trest smrti. Vzhledem k jejich nekritickému postoji není divu, $e islamologové 'elí kritice „reformist/ a sekularist/ za to, $e podporují a povzbuzují konzervativní a fundamentalistické síly v jejich odporu v/'i zm*nám.“ Profesor Bernard Lewis pokra'uje: „Ano, sly"el jsem tato obvin*ní - s hn*vem, pokud zaznívala od neznám%ch lidí, s úzkostí, pokud zaznívala od p-átel - a musím p-iznat, $e na nich n*co je, nebo. fundamentalisté si to myslí také.“ Toto tedy Lewis p-iznal, ale vzáp*tí to v"e zase odvolává, kdy$ tvrdí: „To, $e islamologové a fundamentalisté mají stejn% názor, je pouze zdání, ve skute'nosti tomu tak není. Reformisté nás obvi+ují z podpory reakce jen proto, $e nerozli"ují mezi deskriptivními a preskriptivními v%roky.“ Z toho, co jsem ji$ dolo$il v této kapitole, je z-ejmé, $e v*dci jako Watt, Daniel a Esposito jsou spí"e apologeti ne$ objektivní historici. Watt mo$nost objektivity odmítá v%slovn*. Kdy$ Watt ospravedl+uje to, $e muslimové pod Mohamedov%m vedením povra$dili 600 a$ 900 #id/ klanu Bení Kurajzá, popisuje to Norman Stillman takto: „Watt omlouvá Mohamedovo jednání p-i této p-íle$itosti se stejn%m apologetick%m zaujetím, jaké bychom o'ekávali od zbo$ného muslima.“ Kdy$ Watt takto triumfáln* lí'í st-etnutí al-Ghazzálího s -eckou filozofií: „z tohoto st-etnutí vy"la islámská teologie vít*zn* a obohacena“, je to rovn*$ n*co víc ne$ objektivní popis. Je zcela jasné, na 'í stran* Watt stojí. Profesor Lewis rozhodne opou"tí deskriptivní oblast a ocitá se v oblasti preskriptivní, kdy$ doporu'uje na problémy sou'asného St-edního v%chodu „k-es.ansk% lék“, toti$ odd*lení církve a státu. Je"t* dal"í zneklid+ující v%voj posledních let vysv*tluje, pro' mají islamologové nekritick% postoj v/'i islámu. Jedna britská univerzita propustila jistého akademika, jen$ p-edná"el o islámu, proto$e saúdskoarabsk%m sponzor/m se nelíbil zp/sob, jak o islámu vyu'oval.

193

Ex-muslimové hovo!í Mám al$írského p-ítele, vzd*laného muslima, kter% v"ak není p-ehnan* zbo$n%. Kdy$ si prohlí$el mou knihovnu, narazil na Russellovu knihu Pro' nejsem k-es.anem (Why I Am Not a Christian). Se z-ejm%m pot*"ením se na ni vrhl. Jak jsem se pozd*ji dov*d*l, m*l za to, $e tato kniha byla pro k-es.anství t*$kou ranou. Neuv*domoval si, $e Russellovy argumenty lze pou$ít, mutatis mutandis, stejn* dob-e proti islámu. &asto jsem si kladl otázku, co by se stalo, kdybych slovo „b/h“ zam*nil slovem „Alláh“? (Alláh je jednodu"e arabské ozna'ení Boha). Vylezl by m/j arabsk% p-ítel ze své ochranné kukly? V následujícím oddílku z Nietzscheho jsem pouze slovo „B/h“ nahradil slovem „Alláh“. !okovala by pozm*n*ná verze mého p-ítele víc ne$ p/vodní? „Pojem Alláha byl doposud nejv*t"í p-eká$kou existence. Popíráme Alláha, popíráme, $e jsme Alláhovi odpov*dni, a pouze tím zachra+ujeme sv*t.“ A co Nietzschova v*ta „B/h je mrtev?“ Pozm*n*na zní „Alláh je mrtev?“ Je to jen absurdní fantazie, kterou chci muslimy p-im*t k tomu, aby si uv*domili, $e nemohou z/stat nev"ímaví k intelektuálnímu, v*deckému a spole'enskému v%voji Západu. Tento v%voj se dot%ká ka$dého. Muslimové se nemohou nav$dy schovávat p-ed tím, na co p-i"li Nietzsche, Freud, Marx, Feuerbach, Hennell, Strauss, Bauer, Wrede, Wells 'i Renan. To, co pí"e Hume o zázracích, má stejnou platnost i v islámském kontextu - v$dy. i muslimové v*-í Je$í"ov%m zázrak/m. V Koránu jsou zmínky o nejr/zn*j"ích starozákonních i novozákonních postavách - o Abrahamovi, Izmaelovi, Izákovi, Jákobovi, Moj$í"ovi, Davidovi, Joná"ovi, Enochovi, Noemovi a Je$í"ovi, abych zmínil alespo+ n*které. A co vznik kritické metody v N*mecku v 19. století a její aplikace na Bibli a na nábo$enství obecn*? Kdy$ bibli'tí badatelé tvrdí, $e Joná" nikdy neexistoval a $e Moj$í" nenapsal Pentateuch, pak je nep-ímo zpochybn*na i pravdivost Koránu. M/$e Korán obstát p-ed západním v*deck%m my"lením? Co Darwin a jeho evolu'ní teorie, která zasadila rozhodující úder biblické zpráv* o 'lov*ku a o stvo-ení? O Adamovi a Ev* mluví jak Bible, tak Korán. Mnoho k-es.an/ p-ijalo v*decké v%sledky, podle toho modifikovalo svou víru a u$ netrvají na tom, $e jejich bibli'tí rodi'e skute'n* existovali. Muslimy tento první krok teprve 'eká.

194

Ex-muslimové hovo!í

Pro' nelze islám reformovat Ali Sina

Ali Sina je b%val% muslim a provozovatel internetového fóra Faith Freedom International30, jeho$ cílem je pomáhat muslim,m vystoupit z islámu, a informovat nemuslimy o nebezpe&ích islámu. Dopis: Vá$en% pane Sina, jsem muslimka a $iji v USA. &tu n*které va"e 'lánky a v mnoha bodech s vámi pln* souhlasím. Stále se cítím jako muslimka, av"ak zárove+ mám na mnohé v*ci vlastní názor. Myslím si, $e jediné, co nelze v islámu m*nit, je p*t pilí-/ islámu a "est pilí-/ víry. O v"em ostatním se musí za'ít diskutovat a spousta z toho se musí zm*nit. Islám 'eká stejn% osud jako anglikánskou církev, která se musela modernizovat. V*-ící ji neopustili, jen ji p-izp/sobili moderní dob*. Nap-íklad p-edtím v ní nemohly $eny vykonávat kn*$skou profesi, dnes mohou. Stejn* tak p-edtím existovalo mnoho církevních dogmat, které pod-izovaly $enu mu$i, dnes v"ak $ije mnoho feministek, které jsou zárove+ k-es.ankami a v*-í v Boha. Podobn* se to stane i s islámem, tím jsem si jistá. Zde jsem shrnula n*kolik bod/, které by se v islámu m*ly zm*nit: 1. Polygamie. Uznávám, $e polygamie je v islámu povolená. Ale nap-íklad v Tunisku, jeho$ ústava je zalo$ená na islámském právu "aría, je polygamie zakázaná jako zlo'in proti lidskosti. Jsem v"ak proti tomu, aby právní systém jakéhokoliv státu by zalo$en na právu "aría. !aría je p-e$itek a jsem si jistá, $e Alláh to chápe. Dnes se u$ ve Velké Británii neupalují 'arod*jnice, p-esto to neznamená, $e by tam lidé popírali Je$í"e Krista. Islám musí b%t pod-ízen sekulárním zákon/m. 2. Hid$áb - závoj. Není povinností muslimsk%ch $en nosit hid$áb. Já osobn* závoj nenosím a nikdy jsem ho nenosila. Nenosí ho ani moje dcera. Alláh chce od $en, ale stejn* tak i od mu$/, aby se chovali zdr$enliv*. Já nap-íklad nenosím bikiny, proto$e by to bylo v rozporu s mojí p-edstavou zdr$enlivého chování, ale moje dcera se ráda obléká do sukní, t*sn%ch d$ín a tri'ek s krátk%m rukávem. Její zdr$enlivost a 30 http://www.faithfreedom.org/

195

Ex-muslimové hovo!í cudnost to v"ak nijak neovliv+uje. To, $e tyto v*ci nosí, je"t* neznamená, $e musí b%t hned prostitutkou. Pokud chcete nosit na hlav* "átek a na tvá-i závoj, a pokud se tak cítíte pohodln*, tak prosím, m/$ete si jich nosit, kolik chcete. Pokud si myslíte, $e se závojem se budete chovat zdr$enliv*ji, prosím, noste ho. Povinné no"ení závoje je v"ak u$ p-e$itkem. Myslím si, $e v dne"ní dob* by se takovéto praktiky nem*li tolerovat. Pokud se bez závoje neumíte chovat cudn*, hid$áb vám nepom/$e. Ani vás neochrání p-ed násilníky a chlipníky. Jsem toho názoru, $e kdy$ se kdokoliv, ale nejpravd*podobn*ji vá" vlastní man$el, rozhodne vás znásilnit, hid$áb mu v tom nezabrání. 3. Nev*-ící nep/jdu do nebe. Panny, které na v*-ící 'ekají v nebi. O t*chto v*cech nemám co -íct, v$dy. kdo ví, jak to je. Jako 'lov*k moderního sv*ta také v*-ím, $e ani sám Muhammad o posmrtném $ivote nemohl nic v*d*t. Lidské bytosti takovéto v*ci nemohou pochopit a proto si myslím, $e bychom se tím nem*li p-íli" zaobírat a rad"i se soust-edit na ná" $ivot tady na zemi. 4. Zabíjení nev*-ících, pokud nep-ijmou islám. Tak to je 'ist% p-e$itek. V moderním sv*t* tyto my"lenky nemají co hledat. Pat-í do sedmého století, kdy vznikly, my v"ak díky Alláhovi $ijeme v dvacátém prvním století! 5. Co je hlavní problém islámu? Problémem je, $e lidé berou toto nábo$enství jako dané od Boha, a proto jsou p-esv*d'eni, $e ho nelze kritizovat. My v"ak musíme p-ijat podobn% p-ístup, s jak%m se ke svému nábo$enství postavili k-es.ané. P-íklad anglikánské církve je velmi vhodn%. 6. Zabíjení odpadlík/ od víry. Toto je dal"í v*c, která je u$ zastaralá a v dne"ní dob* ji nem/$eme tolerovat. 7. Mu$i se starají o ob$ivu, $eny o domácnost. Mu$i jsou hlavou rodiny. Dal"í p-e$itek. Já osobn* nap-íklad vyd*lávám víc ne$ m/j arabsk% man$el, kter% je typick%m peciválem. Podle m* by $eny m*ly mít mo$nost v%b*ru. N*které preferují kariéru, n*které se rad"i vdají a v*nují se rodin*. Já jsem se rozhodla tyto role zkombinovat. K-es.anství se také dívá na $enu hlavn* jako na man$elku a matku, pochybuji v"ak, $e britská královna Al$b*ta II., jako hlava anglikánské církve, je ideální man$elkou a matkou. Nechci se u$ opakovat, ale mojí hlavní my"lenkou je, $e islám se musí reformovat, modernizovat. Mil% Ali, va"í práce si vá$ím. Obávám se v"ak, $e lidé jako vy, jinak nádherní lidé, jsou schopni islám úpln* zni'it. Proto si myslím, $e pokud 196

Ex-muslimové hovo!í se má toto nábo$enství zachovat, musí se reformovat. Modernizace je mo$ná. To, co se d*je na Blízkém v%chod* je n*co odporného, a Západ se musí sna$it pomoct t*mto oblastem a odstranit toto "ílenství. Jsem si pln* v*domá, $e tam by m* za moje názory ukamenovali. A to je práv* d/vod, pro' my, lidé $ijící na Západ*, máme povinnost s tím n*co ud*lat. I kv/li nám sam%m. A také jsem vd*'ná, $e $ijeme v Americe a $e mám mo$nost svobodn* vyjád-it sv/j názor. B/h $ehnej Americe. V*-ím v Alláha a v*-ím na $ivot po smrti. Ale odmítám autority. S Bohem chci komunikovat bez imám/ a mull/, které pova$uji za hrozbu pro lidstvo. Napsala jsem svoje názory a doufám, $e mi odpovíte. V dob*, kdy $il ná" prorok Muhammad, byly mo$ná v"echny jeho principy na míst*. Je to tak i dnes? Vyhodnocujme, analyzujme, t-i(me. Vyberme si z nich ty, které jsou vhodné pro na"i dobu. Nábo$enství bylo p-ece stvo-ené, aby lidem p-iná"elo u$itek. PS: Mil% Ali, pokud se ti bude zdát tento m/j e-mail vhodn% na publikaci, ráda bych t* poprosila, aby jsi ho neza-azoval do sekce „Názory muslim/“. S názory lidí, kte-í tam pí"í se neztoto$+uji. Bu( já nejsem muslimka nebo oni nejsou muslimové. V"echno dobré Haifa, moderní muslimka.

Odpov*( Aliho Siny: Milá Haifo, d*kuji za v%sti$n% komentá-. S radostí ti oznamuji, $e jsi to TY, kdo není muslimkou. P-ed mnoha roky jsem sám m*l p-esn* ty stejné názory jako te( ty. Dokonce p-ed rokem 1979, tehdy v 'asech p-ed islámskou revolucí, byla drtivá v*t"ina Íránc/ p-esn* jako ty. M*l jsem n*kolik p-íbuzn%ch, kte-í byli ajatolláhové, ale byli umírn*ní, a jen jeden z m%ch p-íbuzn%ch byl fanatick%m muslimem. Moje matka nikdy nenosila 'ádor, snad jen tehdy, kdy$ pot-ebovala sko'it do obchodu za rohem, a necht*lo se jí kv/li tomu oblékat. Po revoluci se v"ak ze dne na den v"echno zm*nilo. Z chlapc/ a d*v'at, kte-í je"t* p-ed nedávnem vymetali diskotéky a tancovali rock’n‘roll, se najednou stali tvrdí islamisti, kte-í se pod Chomejního vedením vyhrnuli do ulic a s ústy zp*n*n%mi nenávistí k-i'eli „Smrt Americe, smrt Izraeli.“ Kdy$ se mohli zmodernizovat k-es.ané, pí"e", pro' by se nemohli i muslimové? Odpov*( je jednoduchá: v Novém zákon* není tolik násilí a teroru jako v Koránu. Nev*-ím, $e to, co je napsané v Bibli, je zalo$ené na faktech, naopak, jde v*t"inou o 197

Ex-muslimové hovo!í m%ty a legendy. Av"ak bez ohledu na to, zda skute'n* existoval nebo ne, Je$í" Kristus je v Bibli vykreslen% jako sv*tec, jako zt*lesn*né dobro. Pokud tedy nikomu nevadí, $e musí v*-it pohádkám, k-es.anství ho m/$e p-ivést k tomu, aby se stal dobr%m 'lov*kem. Samoz-ejm*, v"ude se najdou fanatici, odkaz Je$í"e Krista v"ak nemá s fanatismem nic spole'ného. Sta'í si vzpomenout na p-íb*h s prostitutkou, kterou cht*li Farizej"tí ukamenovat. Odpov*d*l jim: „Nech. ten, kdo je bez viny, první hodí kamenem“. U'ení Krista d*lá lidi lep"ími, a to by m*lo b%t tím prav%m ú'elem ka$dého nábo$enství. Islám je v"ak úpln* odli"n%. Muhammad, autor islámu, byl skute'n%m netvorem. Nebyl $ádnou mytologickou bytostí, o jeho reálné existenci existují d/kazy, jeho skutky byly reáln* zaznamenané. P-ipisují se mu sice mnohé, 'asto absurdní zázraky, av"ak kdy$ si v"echny ty nesmysly odmyslíme a analyzujeme jeho skute'n% $ivot, objeví se p-ed námi obraz totálního psychopata. Muhammad v $ádném p-ípad* nemohl b%t du"evn* v po-ádku. V celém jeho $ivot* nenajdeme ani jeden jedin% pozitivní 'in, ani jedin% akt dobroty. V"echny projevy vlídnosti a "t*drosti v jeho osob* byly jen prost-edkem manipulace a politiky. Vezm*me si nap-íklad jeho "t*drost k obyvatel/m Mekky. Jednoho dne Muhammadova armáda zaúto'ila na velk% kmen Hawazin/, p-i'em$ v*t"inu mu$/ z tohoto kmene pozabíjeli a zmocnili se jejich $en, d*tí i celého jejich majetku. Sta-e"inové kmene potom p-i"li za Muhammadem a prosili ho o slitování. Aby m*li v*t"í "anci na úsp*ch, vzali se sebou !himu, dceru jeho kojné Halimy, která ho p*t rok/ kojila. !hima m*la Muhammadovi p-ipomenout v"echny ty roky jeho d*tství mezi Hawaziny a jak vlídn* se k n*mu v"ichni v té dob* chovali, a tím obm*k'it jeho srdce. Odpov*d*l jim, $e pokud konvertují na islám, m/$ou si vybrat, jestli zachrání svoje $eny a d*ti, nebo sv/j majetek. No uznej, je to n*jaká volba? Hawazinové si vybrali své p-íbuzné, a jejich majetek rozd*lil Muhammad mezi bohaté a vlivné obyvatele Mekky. To se nelíbilo ostatním kmen/m, které se po jeho boku zú'astnily v%pravy proti Hawazin/m, a za'aly se do$adovat svého podílu z ko-isti. Aby se vyhnul hrozícím nepokoj/m ve vlastním tábo-e, spustil Muhammad dojemné kázání, ve kterém jim mimo jiné pov*d*l: „Chci obm*k'it srdce Mekkánc/, aby p-ijali islám“. T*m, kter%m se nedostalo nic z vojenské ko-isti, nabídl svéráznou satisfakci: „Místo sv*tského bohatství tady máte Bo$ího proroka. Co má pro vás v*t"í cenu? Bohatství tohoto sv*ta nebo zv*stovatel Alláh/v?“ Tento prohnan% mu$ byl odborníkem na podvody a manipulaci. Zni'il $ivoty tisíc/ Hawazin/ a v"echen jejich majetek, v"echna jejich stáda a velbloudy dal vlivn%m rodinám z Mekky, aby „obm*k'il jejich srdce pro islám“. V $ivot* tohoto 'lov*ka není jedin% p-íb*h, $e by n*co ud*lal z dobroty svého srdce. V"echno co ud*lal, bylo naopak vypo'ítavé a manipulativní. Byl to psychopatick% narcis, mnohem hor"í ne$ Hitler. Rozdíl mezi k-es.anstvím a islámem, to je rozdíl mezi Je$í"em a Muhammadem. Je to v"ak jako porovnávat den s nocí. Jak byl Je$í" symbolem dobra, tak byl Muhammad zt*lesn*nou inkarnací v"eho odporného a zlého. Ptá" se, zda se dá islám reformovat? Odpov*( je NE, nedá! Abychom mohli islám reformovat, museli bychom se zbavit dvou v*cí, a to Muhammada a Koránu.

198

Ex-muslimové hovo!í Velkou 'ást z této knihy bychom museli jednodu"e vy"krtnout. To v"ak nem/$eme ud*lat, proto$e na to jednodu"e nemáme oprávn*ní. Muhammad vyhlásil, $e své nábo$enství p-ivedl k dokonalosti. (Korán, 5:3) Tak$e se nám nask%tá otázka: Jak m/$eme zlep"it n*co, co u$ je dokonalé? Korán nem/$e" zm*nit. Nem/$e" ho reformovat. V"e, co m/$e" ud*lat, je sna$it se ho reinterpretovat a tvá-it se p-itom, $e ver"e jako „zabíjejte nev*-ící, kdekoliv je najdete,“ mají ve skute'nosti úpln* jin% v%znam. Také m/$e" namítat, $e tyto 'ásti Koránu jsou zastaralé a u$ se do dne"ní doby nehodí. Problémem v"ak z/stává ur'it, kdo je tím oprávn*n%m 'lov*kem, aby ur'il, které 'asti Koránu jsou zastaralé, a které se naopak do na"í doby hodí. Kdo má takovou autoritu, aby mohl u'init takovéto rozhodnutí? Kdy$ se bude" dr$et svého sv*domí a poví" si, $e ty ver"e, které hlásají vra$d*ní jsou p-e$itkem, n*kdo jin%, nap-íklad ajatolláh Chomejní m/$e namítat a -íct: „Pro' vy, mullové, následujete jen ver"e o modlitbách a p/stech? Pro' 'tete jen ver"e o milosrdenství a ne ver"e o zabíjení? Korán na-izuje: zabíjej, zajímej! Pro' se dr$íte jen t*ch 'ástí Koránu, které hovo-í o milosrdenství? Milosrdenství je proti Bohu!“ Kdo má právo rozsoudit vás a -íct, $e ty má" pravdu a on ne? Nakonec, pokud si i tak musí" sama vybrat, která u'ení jsou dobrá a které ne, na' pak pot-ebuje" vyznávat jakékoliv nábo$enství? Kdy$ umí" sama ur'it, co je dobré a co je zlé, nepot-ebuje" nikoho, aby t* vedl za ru'i'ku. Jsi dost zralá na to, aby jsi na"la svou vlastní cestu, objevila sv/j vlastní vnit-ní kompas. Co ti v tom p-ípad* brání podívat se i na ostatní nábo$enství a filozofické sm*ry a vybrat si i z nich jen to dobré? Tak to d*lají lidé, jejich$ mysl je svobodná. Nepot-ebuje" $ádné nábo$enství. Jsi sama sobe pr/vodcem i prorokem. Turistická p-íru'ka, která nám n*kdy pomáhá a n*kdy nás zase plete, je "patná turistická p-íru'ka. Kdy$ se zeptá" cizince na cestu a on uká$e na v"echny mo$né sv*tové strany, m/$e" tomu 'lov*ku d/v*-ovat? Má jeho pomoc jakoukoliv hodnotu? Samoz-ejm*, jeden ze sm*r/, na kter% ukazuje, je ur'it* ten správn%. Ale kdy$ se i tak musí" dr$et svého vlastního rozumu, abys zjistila, kter% to je, jak% má v/bec v%znam ptát se takového ned/v*ryhodného 'lov*ka? A co ti ostatní, kte-í nem*li tolik d/vtipu jako ty a nechali se svést na nesprávnou cestu? P-esn* tak funguje Korán a v"echny ostatní nábo$enské knihy. Nau'í t* mnoho dobrého, ale sou'asn* s tím i mnoho zlého. Pot-ebujeme v/bec tato nábo$enství? U$ nám dál nepomáhají. V"echno, co nabízejí, je vágní slib n*jaké odm*ny po smrti, co$ m/$e pomoct akorát tak t*m nejv*t"ím ubo$ák/m. Jak máme uv*-it takovému slibu, kdy$ v"echno ostatní, co tato nábo$enství hlásají, se ukázalo jako nepravdivé? ,íká", $e k-es.ané si p-esto dokázali vybrat z Bible jen ty dobré v*ci. Ano, v*t"ina z nich to dokázala, ale ur'it* ne v"ichni. Stále se najde mnoho fanatick%ch a hn*viv%ch k-es.an/, kte-í jsou p-esv*d'eni, $e do nebe se dá dostat jen skrze Je$í"e Krista. Jejich po'et je na"t*stí dost nízk%, ale jasn* nám to ukazuje, $e k-es.anství není zdaleka $ádnou zaru'enou cestou do Krajiny Osvícení. Islám v"ak v $ádném p-ípad* reformovat nelze. Abys ho mohla zreformovat, pot-ebovala bys na to n*koho se stejnou nebo v*t"í pravomocí ne$ Muhammad. To

199

Ex-muslimové hovo!í je v"ak nemo$né, proto$e Muhammad prohlásil, $e on je tím posledním prorokem. Shodou okolností jsem práv* dnes dostal e-mail od jednoho z 'tená-/, otce Leviho, a ten navrhl, $e „zastavit expanzi islámského fa"ismu lze jen tím, $e budeme podporovat sektu Ahmadovc/.“ Uvádím citát z jeho dopisu: „Ahmadismus m/$e byt klí'em k vy-e"ení problému islamismu na základ* dvou hlavních faktor/. Za prvé Ahmadové na rozdíl od b*$n%ch muslim/ uznávají, $e Korán lze m*nit. Za druhé Ahmadové oficiáln* odsuzují militantní d$ihád. D$ihád v/'i kafír/m (nev*-ícím) odsoudil toti$ u$ zakladatel sekty, Mirza Ghulam Ahmad (1835-1908) a vyhlásil ho za harám (h-ích). Hlavní proud islámu nelze reformovat, nav$dy z/stane barbarskou ideologií, kterou byl u$ na za'átku. Ahmadistick% islám v"ak reformovat lze! Tento rozdíl je nenápadn%, p-itom v"ak zásadní. Pokud civilizované národy investují do podpory ahmadismu, m/$e to zachránit sv*t! Jeliko$ muslimové ur'it* nebudou konvertovat na víru, která by se v%razn* odli"ovala od té, na kterou si zvykli, je pot-eba, aby v islámském sv*te získala dominanci práv* sekta Ahmadovc/.“ Já k tomu dodávám, $e podobn% p-ístup jako sekta Ahmadovc/ má nap-íklad i islámská sekta Bahá‘í, i kdy$ Bahá‘íové se pova$ují za více univerzální nábo$enství. Jejich u'ení se zdají b%t dosti moderní, prosazují nap-íklad rovnost mezi mu$em a $enou. Av"ak problém s Ahmadovci, Bahá’í i v"emi ostatními odno$emi islámu je ten… $e jsou odno$emi islámu. I kdy$ se jejich stoupenci distancují od násilí, které je obsa$ené v Koránu, dokonce v p-ípad* Bahá’í úpln* odmítají Korán a mají svoje vlastní svaté knihy, kde po násilí nenajdete ani stopy, tato nábo$enství mají stále své ko-eny v islámu a uznávají Muhammada jako proroka Bo$ího. Bez solidních základ/ nem/$ete postavit p-íli" vysok% d/m. Základem t*chto nábo$enství je islám a islám je podvod. Muhammad nebyl $ádn% prorok $ádného boha. Je$í"i Kristu se p-ipisuje v%rok: „Jen pravda nás osvobodí.“ A. u$ tyto slova -ekl on nebo kdokoliv jin%, ten 'lov*k velmi dob-e rozum*l princip/m, které stojí za ka$d%m zrozením. V*-ím, $e toto je ta nejvy""í moudrost. JEN PRAVDA NÁS OSVOBODÍ. A proto problémem ahmadismu i bahá’í je, $e jsou zalo$ené na l$i. Kdy$ se vyznava'/ bahá’í za'nete ptát na islám, budou se vyh%bat diskuzi. Jejich p-ístup se dá charakterizovat jako „sejde z o'í, sejde z mysli.“ V"echno spojené s islámem cht*jí vid*t jen v pozitivním sv*tle a odmítají se konfrontovat s jeho temn%mi stránkami. Namísto toho se budou k-e'ovit* dr$et u'ení své mistra Bahá’u’lláha, zakladatele sekty (1817-1892). Rad*j budou nav*ky strkat hlavy do písku, ne$ aby uznali, $e Muhammad nebyl $ádn%m prorokem. Naru"ilo by to jejich základní víru, $e pravda se postupn* odhaluje. Tato víra v"ak není podlo$ená ni'ím, je to 'ir% v%mysl.

200

Ex-muslimové hovo!í Bahá‘í m*li své mu'edníky. Sekta byla a je pronásledovaná, mnoho z jejích stoupenc/ bylo mu'en%ch, a brutáln* zavra$d*n%ch, proto$e se odmítali z-íct svojí víry. Bylo by teda pro n* p-íli" bolestivé se te( náhle probudit a zjistit, $e i oni se stali ob*tí l$í. Obávám se, $e Ahmadovci a Bahá’í sa nacházejí ve smutné a nezávid*níhodné situaci. Jsou hlavním ter'em pronásledování ze strany islámu, zárove+ je v"ak jejich osud s islámem p-ímo spjat%. Kdy$ islám zvít*zí, jsou ztracení – 'eká je pronásledování a likvidace. Kdy$ vyjde najevo, $e islám byl zalo$en% na fale"n%ch doktrínách a islám prohraje, prohrají také. Tato nábo$enství zkrátka nem/$ou vyhrát, nemají $ádnu budoucnost. To, co d*lají, je házením hrachu na st*nu, hází ho v"ak z celé síly a s t*mi nejvzne"en*j"ími úmysly. Tak jako ty, i oni tvrdí, $e Muhammad pat-il do jiné doby. Je to v"ak morální relativismus. V jaké dob* bylo v po-ádku, kdy$ n*kdo bezd/vodn* úto'il na nevinné neozbrojené civilisty, zabíjel je a znásil+oval a zotro'oval jejich $eny a d*ti? V 'ase kdy $il Muhammad, i p-ed ním, $ilo mnoho spravedliv%ch a dobr%ch vládc/. Nap-íklad Cyrus, král Persie, byl znám% tím, $e u$ 1 100 rok/ p-ed Muhammadem sepsal první deklaraci lidsk%ch práv. &lov*k jako druh se od té doby mnoho nezm*nil. Ve v"ech dobách $ili lidé dob-í i zlí. V na"ich 'asech také $ili monstra, dokonce n*kte-í tyrani jsou stále je"t* u moci. O' jsou dne"ní mullové v Íránu lep"í ne$ krvela'ní vládcové minulosti? Ukrutnosti, kter%mi se Muhammad proslavil, p-ed'ili cokoliv, co lidé mohli p-edtím za$ít. Jeho následovníci, "okovaní jeho bezohledností a absolutní nep-ítomností sv*domí, si museli myslet, $e ho musí ochra+ovat n*jaká tajemná a nadp-irozená sila. Nedokázali zkrátka pochopit, jak m/$e lidská bytost napáchat tolik zv*rstev a zavra$dit tolik lidí a sou'asn* velebit Boha. B*$ní kriminálnici toti$ nemají ústa plné Boha. &asto se v nich probudí v%'itky sv*domí a p-em/$ou je pocity viny a lítosti. Není to tak jedin* v p-ípad* psychopat/. Psychopati v%'itky sv*domí neznají. Myslí si, $e jsou oprávn*ni zabíjet a $e p-i tom dokonce konají bo$í v/li. Pro ilustraci si p-e't*me, co v minulém století napsal Adolf Hitler: „Ode dne"ka v*-ím, $e co 'iním, 'iním v souladu s v/lí V"emohoucího Stvo-itele: kdy$ se bráním proti $id/m, bojuji a pracuji pro Pána“. Muhammadovi se poda-ilo ve sv%ch následovnících vych%lit p-irozenou rovnováhu mezi dobrem a zlem. Ka$d% 'lov*k má vnit-ní váhu, která mu ukazuje, co je dobré a co zlé. V p-ípad* sv%ch stoupenc/ v"ak na ni Muhammad nalo$il tolik zla, $e ji úpln* pokazil. Ru'i'ka se zasekla na nule. Muslimové u$ dál nedokázali odli"it, co je dobré, a co zlé. Proto$e je t*$ké uv*-it, $e jeden 'lov*k m/$e b%t sám od sebe takov% bezcitn%, p-esv*d'ili sami sebe, $e tento mu$ musí byt ur'it* ve spojení s Bohem. Aby se v"ak nepozastavovali nad tím, jak m/$e b%t B/h tak ukrutn%, pov*d*l jim, $e 'lov*ku nep-íslu"í, aby soudil Boha. Toto absurdní vysv*tlení t*mto jednoduch%m lidem sta'ilo. Muselo sta'it, nebo. mnozí z nich v*-ili, proto$e CHT)LI v*-it. Jedin%m zdrojem jejich ob$ivy byl toti$ práv* Muhammad a jeho loupe$né nájezdy.

201

Ex-muslimové hovo!í M*sto D$athrib (Medína) bylo v té dob* úpln* na dn*. Jeho p/vodní obyvatelé, $idov"tí -emeslníci, obchodníci a farmá-i, tedy ti, kte-í kdysi -ídili m*sto a starali se o jeho chod, v tom 'ase byli u$ bu( úpln* vyvra$d*ni nebo je vyhnali. Arabové, kte-í p-edtím pracovali pro tyto #idy, najednou nem*li práci a celá jejich existence závisela na tom, co se poda-í Muhammadovi uko-istit. Nechali se tedy uná"et proudem, nechali se oklamat. Co je uji".ovalo ve ví-e, byl také fanatismus jejich spoluv*-ících. Ka$d% ze stoupenc/ nového kultu posiloval ve ví-e ostatní, a$ vznikla davová psychóza, která trvá dodnes. „Jak by se asi v"ichni ti lidé mohli m%lit?“ povzbuzovali se navzájem. To stejné zd/vodn*ní racionality své víry pou$ívají muslimové i dnes, kdy$ cht*jí za ka$dou cenu udr$et své nábo$enství p-i $ivot*. P-esn* toto se d*je v uzav-en%ch sektách. &lenové sekty ztrácejí svou individuální identitu a své racionální my"lení ob*tují skupin*. Stávají se 'ástí skupiny a odrazem v/dce své sekty. Sektá-sky charakter islámu se za posledních 1 400 rok/ nijak nezm*nil. I dnes, kdy$ se rozhodnete vstoupit, p-ivítají vás srde'n* a radostn*, kdy$ se ale rozhodnete odejít, budou vás pronásledovat, dokud vás nezabijí. Tvrdí", $e v t*ch 'asech bylo násilí pova$ováno za normu. I kdyby to byla pravda, co$ není, musíme si polo$it otázku: Bylo to, co d*lal Muhammad, jen opakováním zlo'in/ lidí p-ed ním anebo to byl on, kdo zavedl nové normy zla? Nejd/le$it*j"í otázkou, kterou je te( t-eba polo$it, je: Pro'? Pro' bychom m*li zachovávat islám a vá$it si tohoto barbara? M/$eme snad ud*lat to stejné s nacismem? M/$eme reformovat nacismus, p-edstírat, $e Hitler byl jen nevinnou ob*tí své doby, m/$eme si vybrat jen ty dobré 'asti knihy Mein Kampf? Co v"echno si jen musíme namlouvat… a k 'emu vlastn*? Jediné co musíme pochopit je, $e Muhammad, podobn* jako Hitler, Mao, Stalin, Attila, &ingischán, Saddám Hussain, Pol Pot, Jim Jones, David Koresh, Charles Manson 'i milióny dal"ích a dal"ích kreatur byli v"echno psychopati'tí narcisové. Tito „velcí mu$i“ nebyli du"evn* v po-ádku. Byli du"evn* velmi nemocní. Dr. Sam Vaknin, psycholog a expert na narcismus, napsal: „Narcismus je naka$liv%. Narcis si vytvo-í sv/j vlastní sv*t, vlastní bublinov% vesmír. V jeho bublin* platí jeho vlastní pravidla, která se 'asto neshodují s pravidly venkovního sv*ta. Narcis pomocí komplexní obrann%ch mechanism/ jako je nap-íklad projek'ní identifikace, nutí své okolí – man$elku, známé, p-átele, kolegy – aby hráli roli, kterou jim p-isoudil „B/h,“ tedy ná" narcis. Narcis odm*+uje poslu"nost a krut* trestá jakékoliv nedodr$ování vlastních pravidel. Jin%mi slovy, narcis p-etvá-í lidi okolo sebe. Pou$ívá p-itom zastra"ování, pozitivní a negativní zp*tnou vazbu, v"eobecné t%rání, skryté, nebo i kontrolující t%rání a ve-ejné, klasické t%raní. Pod tímto tlakem za'ínají ob*ti narcis/ postupn* p-ijímat jeho zp/sob my"lení a jeho zp/sob $ivota. Narcise m/$e" opustit, ale narcis nikdy neopustí tebe. Skr%vá se v tob*, hluboko v tv%ch traumatizujících 202

Ex-muslimové hovo!í vzpomínkách, 'íhá a 'eká na p-íle$itost, aby se projevil. Zm*nil t* nav$dy. Ukradl ti t*lo, podobn* jako mimozem".ané v sci-fi filmech.“ Milá Haifo, umma se nejen m%lí, ale je i posti$ená. Psychopat Muhammad se odrá$í v ka$dém z jeho následovník/. Máme tu co d*lat s cel%m spole'enstvem psychopat/, s miliardou narcis/, s miliardou "ílenc/! V"ichni muslimové se skr%vají v psychotickém „bublinovém vesmíru,“ kter% pro n* stvo-il Muhammad . V"ichni hrajeme role, které nám tento du"evn* chor% 'lov*k naordinoval. V"ichni následujeme jeho pravidla. Rituální modlitby a pilí-e víry, o kter%ch pí"e", jsou jen pravidla psychopata, které si vymyslel, aby nás udr$el pod kontrolou. Má nás v"echny v moci, stra"í nás sv%m Alláhem, vyu$ívá ná" strach a hrozí nám trestem absurdního pekelného ohn*, a na druhé stran* vyu$ívá na"i sexualitu, aby nás nalákal na sv/j vymy"len% ráj pln% smyslov%ch a orgastick%ch rozko"í. Strach a chlípnost, to jsou nástroje narcis/. V"ichni jsme p-ijali Muhammad/v narcistick% zp/sob my"lení a jeho modus operandi. Kdy$ si p-e'te" „Komentá-e muslim/“ na této stránce, uvidí", $e jedinou motivací t*chto uboh%ch du"í je STRACH. Nedoká$í p-em%"let, nedoká$í pou$ívat rozum, svoji racionalitu u$ ztratili. Jejich mozek je paralyzovan% strachem, kter% jim ten chor% 'lov*k tak mistrovsky zasadil do myslí. Kdy$ to shrnu, na tvoji jednu otázku mám dv* odpov*di. První odpov*( je: NE, islám nelze reformovat. Druhá odpov*( je, $e k tomu není ani $ádn% d/vod. Jak% má v%znam reformovat zvrácen% kult, kter% zalo$il psychopat a udr$ovat tak na$ivu jeho památku? Te( je"t* n*kolik slov k návrhu otce Leviho, kter% si myslí, $e bychom m*li „podporovat sektu Ahmadovc/, abychom tak zastavili expanzi islámského fa"ismu.“ Podle mého názoru konvertovat b*$né muslimy na ahmadovské muslimy je je"t* náro'n*j"í, ne$ ud*lat z nich ateisty. To, co navrhuje otec Levi, je bojovat proti jedné l$i dal"í l$í. Já vám v"ak dávím své slovo, $e pravda je siln*j"í ne$ v"echny l$i dohromady. Sekty Ahmadovc/ a Bahá’í existují p-ibli$n* p/ldruhého století. Jejich u'ení jsou mnohem lep"í ne$ u'ení islámu. Jsou logi't*j"í, pokrokov*j"í a humánn*j"í. Nemají v"ak dohromady víc ne$ n*kolik milión/ následovník/. Na druhé stran*, na"e „hnutí“ ex-muslim/ se rozr/stá závratnou rychlostí. U$ te( jsou nás po celém sv*t* milióny. Nemáme $ádného v/dce, $ádnou organiza'ní strukturu, jsme hnutím bez funkcioná-/. V pr/b*hu n*kolika let jsme se rozrostli víc, ne$ ob* zmi+ovaná nábo$enství dohromady. Pokud chce" v*d*t, které je nejrychleji rostoucí nábo$enství na sv*te (jestli se dá ateismus pova$ovat za druh nábo$enství), jsme to my! Jak to $e jsme tak úsp*"ní? Proto$e -íkáme pravdu. Je to pravda, která nás osvobozuje. Islám nelze reformovat. Ale lze ho zni'it. Reformování islámu znamená p-idávat k l$ím jen dal"í l$i. Jak dlouho vydr$í stát tento velk% chrám l$í? Jsou staré budovy, které jsou skute'n%mi poklady. Pot-ebují jen citlivou rekonstrukci a lze jim vrátit jejich b%val% lesk. Tyto domy jsou dob-e navr$ené, dob-e postavené a mají pevné základy. Peníze vynalo$ené na jejich obnovu jsou 203

Ex-muslimové hovo!í dobrou investicí. Jsou v"ak i domy, které nelze zachránit. Jejich struktury jsou prohnilé, konstrukce nestabilní, design zanedban% a jejich základy chabé. Takové domy jsou nebezpe'né a je t-eba je zbourat. Nezále$í p-i tom, kolik krásn%ch vzpomínek se ti k nim vá$e, kolik nádhern%ch chvil jsi v nich za$ila. Nejen$e nem/$e" ud*lat nic, aby je zachránila, ale ani to nemá v%znam. Je jednodu""í tyto nepou$itelné budovy srovnat se zemí a na jejich míst* postavit domy nové, se solidními základy, podle dobrého návrhu a z dobrého materiálu, a potom se o n* starat, aby vydr$eli. Podobn* existují i nábo$enství, která lze reformovat. Jejich „obyvatelé“ v nich m/$ou najít mnoho hodnotného a pokud je trochu upraví, m/$ou z nich b%t dobrá nábo$enství. V*-ím, $e k-es.anství m/$e b%t takov%m nábo$enstvím. Podobn* zoroastrismus, buddhismus, hinduismus, sikhismus a dokonce i judaismus lze reformovat, modernizovat a vylep"it tak, aby se jejich stoupenci mohli cítit moráln* pozdvihnutí a inspirovaní. Není to v"ak p-ípad islámu. Islám stojí na pokraji zhroucení a ohro$uje nejen své obyvatele, ale p-edstavuje nebezpe'í i pro v"echny ostatní. Tento d/m lze opravit a ani nem/$e" na jeho st-e"e postavit nové poschodí. D/m jménem islám musí b%t zni'en%, musí b%t srovnan% se zemí. Na"í úlohou je v'as varovat jeho obyvatele a dostat je co nejd-ív ven. Musíme je zachránit, kolik jen p/jde, a potom zdemolovat ten d/m d-ív, ne$ bude moci zni'it $ivoty dal"ím lidem. Nikdy v historii nestálo lidstvo p-ed katastrofáln*j"í v%zvou. Nacházíme se v nejkriti't*j"ím bod* v%voje na"eho druhu. Pro'? Proto$e víc ne$ miliarda lidsk%ch jedinc/ je posedlá duchem psychopata! Stali se z nich zombie bez vlastní v/le! P-i"li o svoji du"i, p-i"li o schopnost p-em%"let. Následují pravidla psychopata a nepoleví, dokud nezni'í cel% sv*t. Haifo, nedovol, aby se to stalo. Opus. toho psychopata a pomo$ v tom i ostatním.

204

Jak porazit islám

Jak porazit islám Ali Sina V jednom svém 'lánku jsem napsal: Slibuji, $e pokud budeme v této kampani diskreditace islámu a odborník/ na islám pokra'ovat, islám bude pora$en za mén* ne$ 'tvrtstoletí. Islám padne, stejn* jako padl komunismus. Poznamenejte si tato slova, i kdy$ si myslíte, $e jsem úpln% cvok. Pokud budeme pracovat v"ichni spole'n*, obzvlá"t* exmuslimové, doká$eme se islámu zbavit d-íve, ne$ si doká$e kdokoliv p-edstavit. Írán je ji$ antiislámsk%. Více ne$ polovina Íránc/ se ji$ neozna'uje za muslimy. Ni'íme islám od jeho základ/. Zdá se, $e konstrukce je nedot'ená. Nenechte se ale oklamat zjevem. Tato vysoká v*$ l$í spadne naráz.

Jeden p-ítel byl k mé jistot* skeptick%, a napsal: Drah% Sino, je mi líto, $e utrácím vá" drahocenn% 'as. Nedávno m* ale za'ala ni'it jedna my"lenka. ,íkáte, $e touto kampaní m/$eme islám zni'it za n*kolik desetiletí. Jste si tím ale tak jist%? Nezmarné nábo$enství, které má 1400 let, m/$e b%t zni'eno za n*kolik desetiletí, jak by to bylo mo$né? Mluvíte o exponenciálních -adách. To je v po-ádku, ale ne v"e, a p-edev"ím ne nábo$enská hloupost, se -ídí matematikou. &etl jsem v"echny va"e 'lánky, znovu a znovu. Siln* v*-ím, $e nejste ten druh velkohubého 'lov*ka, kter% p-ehání jenom proto, aby z/stal na v%sluní. Strávil jsem s Faith Freedom International asi deset m*síc/, poslal jsem “dopis lidstvu” více ne$ 4000 lidem (a toto 'íslo ka$d%m dnem roste), a p-ihlásil jsem se do r/zn%ch diskusních fór, do kter%m jsem ho poslal, nyní ale pochybuji. Jak m/$ete tohoto cíle dosáhnout? Jak by to bylo mo$né, -ekn*te mi? ,íkáte, “kdy$ budeme v"ichni pracovat spole'n*”, pokud ale musíte pou$ít slovo “kdy$”, jak m/$ete slibovat. Jak si m/$ete b%t tak jist%? Pane Sino, v rámci svého zam*stnání jsem b*hem svého $ivota p-i"el do styku s mnoho r/zn%mi druhy osob r/zn%ch národností (a mentalit). 205

Jak porazit islám Doká$u 'lov*ka odhadnout, kdy$ s ním mluvím (a 'tu to, co napsal). Jsem si jist%, $e máte velkou d/v*ru v to, $e budete schopen islám zni'it. Jaké je ale to “tajemství”, které nám ne-íkáte, a ze kterého va"e jistota vypl%vá. M/$ete prosím v*novat trochu 'asu odpov*di na tuto otázku, a$ budete mít 'as? Po'kám si, to není problém, ale prosím, vyjasn*te mé pochybnosti. antiterrorism

Zde je moje odpov*(: Drah% Antiterrorism: Dovolte mi nejprve vyjasnit jedno nedorozum*ní. Netvrdil jsem, $e “já” vym%tím islám. Nejsem megaloman s grandiózními p-edstavami. Jsem oby'ejn% skromn% chlapík. Sta'í, kdy$ se zeptáte mojí ko'ky. To malé stvo-ení, které $ije se mnou a zná m*, mi nev*nuje $ádnou pozornost. Ve skute'nosti se ke m* chová jako ke svému sluhovi. Pokud se ke m* takto chová ko'ka, ur'it* si doká$ete p-edstavit, jak musím b%t bezv%znamn%. ,ekl jsem, $e MY, jako lidstvo, m/$eme zni'it islám, pokud budeme pracovat spole'n*, a tím jsem si jist%. Odkud tato jistota pochází? Jsem si jist% proto, $e islám znám. Islám není ni'ím jin%m ne$ blufem a pompézností. Je star% 1400 let a má 1,2 miliardy stoupenc/. P-esto je zalo$en na l$ích. Je jako vysok% mrakodrap, kter% stojí na pohybliv%ch píscích. Dokud tyto písky z/stávají na míst*, budova stojí. Jakmile se ale písky pohnou, nebo je odstraníte, celá budova se z-ítí dol/. Islám je le$. Jeho b/h je le$ a jeho prorok byl lhá-. Nebyl to jen oby'ejn% lhá-, ale také velmi "patn% 'lov*k. Kdy$ zbavíte k-es.anství v"ech pohádek a pov*r, a odd*líte ho od 'in/ církve, uvidíte, $e obsahuje dobrá u'ení. Je$í"ova u'ení nejsou zlá. Jakmile odd*líte fakta od fikce, zjistíte, $e esencí k-es.anství je láska, a to je krásné. Co z/stane z islámu, kdy$ odd*líte fakta od fikce? Kdy$ odstraníte sm*"ná tvrzení o rozd*lení m*síce a p-íb*h o tom, jak Mohamed vy"plhal do sedmého nebe, aby mohl smlouvat s Alláhem o po'tu modliteb, které musí muslimové b*hem dne od-íkat, zjistíte, $e islám není ni'ím, krom* nenávisti, násilí a teroru. Psychopatick% narcista nerozumí lásce. Rozumí strachu. Islám je zalo$en na strachu. Kdy$ potom srovnáte $ivot Mohameda s $ivotem Je$í"e, uvidíte, $e jsou nesrovnatelné. První byl vzorem dobroty, zatímco druh% byl zt*lesn*ním zla. Nesrovnáváme zde jablka s pomeran'i; mluvíme o protipólech. Nechte m* pou$ít p-irovnání. P-edstavte si k-es.anství jako krásnou sexy $enu zabalenou do hadr/. &ím více jí svlékáte, tím lépe vypadá. Kdy$ je zcela nahá, je 206

Jak porazit islám tak p-ita$livá, $e se do ní zamilujete. Nyní si p-edstavte islám jako starou 'arod*jnici, o"klivou a nechutnou, oble'enou ale do krásn%ch "at/ a se sv/dnou maskou. &ím více jí svlékáte, tím d*siv*ji vypadá. Kdy$ si sundá masku, chcete utéct pry'. S ohledem na to v"e je jasné, pro' by bylo chybou srovnávat islám s k-es.anstvím. To, $e k-es.anství dokázalo p-e$ít kritiku, je"t* neznamená, $e jí doká$e p-e$ít i islám. V k-es.anství je dobro, které stojí za zachování. Dokonce i jako ateista a racionalista mohu dát stranou pov*ry obklopující k-es.anství a ocenit jeho krásu a duchovní u'ení. &asto cituji Kristova u'ení, ne kv/li jejich “autorit*”, ale proto, $e jsou to dobrá u'ení. “Miluj svého souseda”, “odpou"t*j, aby ti bylo odpu"t*no”, “a. první hodí kamenem, kdo je bez viny”, “pouze pravda t* osvobodí”, a mnoho dal"ích. Jsou to dobrá u'ení. Lidstvo z nich m/$e mít prosp*ch. Pokud si tato u'ení vezme k srdci, sv*t se stane lep"ím místem. Vezm*te si tato slova: “Bylo vám -e'eno neh-e"te, já vám -íkám, nep-em%"lejte o h-íchu, nebo. tím pácháte h-ích ve va"í mysli”. To je esence dobra. V"echno zlo za'íná nejprve my"lenkou. Pokud doká$eme zastavit zlé my"lenky d-íve, ne$ se objeví, ve sv*t* nebude $ádné zlo. V islámu není nic, co by se s tím dalo srovnat. V*t"ina nábo$enství, jako hinduismus, buddhismus, judaismus, síkhismus, zoroastránství, bahaismus atd. jsou sm*sí dobrého a "patného. M/$ete je p-irovnat k rud*. Mnoho ne'istot, ale uprost-ed t*chto ne'istot jsou drahokamy a vzácné kovy. V islámu není nic dobrého. Islám je ryzí zlo, které je udr$ováno strachem. Nejen $e jsou u'ení islámu zlá, Mohamed byl monstrum. O zakladatelích ostatních nábo$enství to -íct nelze. Mohamed byl hor"í ne$ zakladatelé v*t"iny kult/. Lze ho srovnávat s Shoko Asaharou a Charlesem Mansonem. Jak tedy vidíte, mezi islámem a ostatními nábo$enstvími existuje zásadní rozdíl. Nábo$enství se zbavit nem/$eme. B*$ní lidé pot-ebují v n*co v*-it. Pot-ebují uji"t*ní, $e tímto sv*tem to v"echno nekon'í, a $e se op*t setkají se sv%mi milovan%mi. My"lenka na zmizení v nicot* není p-íjemná. Minul% rok byly objeveny poz/statky 'lov*ka staré 10 000 let. Vedle n*j byla poh-bena jeho ko'ka. To ukazuje nejen to, $e tato malá chlupaté stvo-ení byla na"imi spole'níky po dlouhou dobu, ale také to odhaluje, $e my lidé v*-íme v posmrtn% $ivot od doby, kdy jsme se stali lidmi schopn%mi myslet a konceptualizovat. Ten 'lov*k musel na-ídit, aby jeho ubohou ko'ku poh-bili s ním, aby se v p-í"tím sv*t* necítil osam*le. V*-ím, $e nábo$enství zde z/stanou po staletí nebo tisíciletí. Mo$ná projdou n*jak%mi zm*nami a 'asem se adaptují. Islám je ale odli"n%. Islám není nábo$enství, ale politické hnutí v nábo$enském rou"e. Islám slibuje posmrtn% $ivot, aby povzbudil své polo"ílené stoupence k vedení válek, zabíjení a k radostnému umírání, a prosazuje megalomanské ambice psychopatick%ch rozm*r/. Je snadné ho porazit. V"echno, co musíme d*lat, je -íkat pravdu. V"echno, co musíme d*lat, je odhalovat jeho základy, odstra+ovat ty písky, které le$í pod ním, a on nakonec padne sám. K-es.anství a ostatní nábo$enství jsou zako-en*ná v n*'em dobrém. Základy t*chto nábo$enství jsou pevné. Islám ale $ádné základy nemá. Je zalo$en

207

Jak porazit islám na ryzích l$ích a nefal"ovaném zlu. Muslimové v*dí, $e islám padne, pokud bude odhalen. Podv*dom* v*dí, $e islám je le$, kterou nelze logicky obhájit. To je d/vod, pro zpanika-í, kdy$ islám kritizujete. M/$ete kritizovat ostatní nábo$enství, a v"e, 'eho tím dosáhnete, je, $e zni'íte jejich p-edsudky a bludy. Základy t*chto nábo$enství z/stanou nedot'eny. Ve skute'nosti t*mto nábo$enstvím kritika velmi prosp*la, a díky ní byla p-inucena vzdát se v*t"iny sv%ch absurdních prvk/. P-izp/sobila se m*nícímu se sv*tu. Zlo praxe sati v hinduismu, kamenování v judaismu a inkvizice v k-es.anství jsou v*cí minulosti. Islám ale kritizovat nem/$ete. Pokud se dotknete písk/, na kterém stojí, celá budova spadne. Muslimové to v*dí. V*dí, $e islám nedoká$e kritiku ustát, a $e je velmi k-ehk%. To je d/vod, pro' ho tak obhajují. To je d/vod, pro' mezi nimi vypukne hysterie, kdy$ se objeví n*kolik kreseb Mohameda. To je d/vod, pro' zavra$dili Theo van Gogha a vyhro$ují smrtí ka$dému, kdo odstra+uje tyto písky l$í, na kter%ch islám stojí. Ostatní nábo$enství jsou tvárná. Jsou jako $ivé stromy. M/$ete je proklestit a tvarovat je, a ony se stávají lep"ími. Islám je mrtv%. Je jako zkamen*lina. Nem/$e se zm*nit. Kdy$ se ho dotknete, rozpadne se. Z islámu nem/$ete odstranit jedinou v*c, ani$ byste ho zcela nezni'ili. Je jako dome'ek z karet. Odstra+te jednu le$, a celá v*c se rozpadne. M/$ete se zeptat: “pokud muslimové ví, $e islám je le$, pro' ho brání?” To je dobrá otázka. Odpov*( zní, $e tato le$ je v"e, co mají. Musí se jí dr$et a v*-it v ní, dokonce i kdy$ je jim jasné, $e Mohamed byl zl% 'lov*k a v"e, co -ekl, byly l$i. Le$ je jejich jedin%m záchrann%m stéblem slámy. Mohamed byl psychopat. Psychopati cht*jí ovládat druhé. První, co ud*lají, je, $e zni'í osobnosti sv%ch ob*tí. Muslimové nemají díky islámu $ádnou hrdost, $ádnou sebeúctu, $ádnou d/stojnost, $ádnou 'est. Takoví lidé mohou b%t 'asto nebezpe'ní. Nedostatek sebeúcty je p-í'inou ka$dého zla. Lidé, kte-í mají respekt sami k sob* a znají svojí cenu a postavení, nepáchají zlo'iny. Nezra+ují ostatní. Dobrotu lidí m/$ete m*-it jejich sebeúctou. &ím vy""í sebeúcta, tím lep"í 'lov*k, tím soucitn*j"í, nápomocn*j"í a spolehliv*j"í. &ím ni$"í sebeúcta, tím prohnan*j"í, bezcitn*j"í a egoisti't*j"í. To je to, co 'iní z muslim/ tak "patné lidi. Je to jejich nedostatek sebeúcty. Navenek jsou bezohlední a vyu$ívají druhé, tím ale pouze zakr%vají vnit-ní vratkost a strach. Jsou to ne".astné a bojácné bytosti plné "rám/. Muslimové jsou surovci. N*kte-í v%zkumníci do"li k chybnému záv*ru, $e surovci trpí neopodstatn*n%m pocitem sebeúcty. Nic takového jako vysoká sebeúcta neexistuje. Existuje pompéznost, dom%"livost, okázalost a prázdná p%cha. Ty v"echny jsou rubem nízké sebeúcty. Lidé, kte-í nemají sebeúctu, nosí tyto masky, aby jimi zakryli svá umrn*ná a poní$ená ega. Mohamed vedl své stoupence k tomu, aby popírali svojí cenu. Jsou vedeni k ví-e, $e bez islámu nejsou ni'ím. Jsou dokonce vedeni k opovr$ení kulturami a civilizacemi sv%ch p-edk/. Narcista se sna$í zni'it osobnost sv%ch ob*tí, aby je na sob* u'inil zcela závisl%mi.

208

Jak porazit islám Muslimové nejsou hlupáci. Pouze se sna$í oklamat sami sebe. Doká$í vid*t, $e islám je l$iv%. Uv*domují si, $e je v rozporu s jejich inteligencí, a $e nedává $ádn% smysl, jsou v n*m ale chyceni tak, $e nemohou ven. Nutí sami sebe k ví-e, proto$e bez ní jsou ztraceni. Jeden muslim mi napsal, “N*které z ver"/ mohou zjevn* znít "patn* nebo barbarsky. Je to ale Satan, kdo zp/sobuje, $e je vidíme tímto zp/sobem”. To vysv*tluje patologii islámu. Muslimové vidí, $e islám je po"etil%, nedoká$í se ho ale vzdát. Nedoká$í se ho vzdát proto, $e nemají nic jiného, 'eho by se mohli chytit. Mohamed je okradl o jejich toto$nost a zni'il jejich osobnosti. Musí se dr$et islámu, dokonce i kdy$ jasn* vidí, $e je l$iv%, proto$e je jedinou v*cí, kterou mají. Je to jediné stéblo slámy v oceánu nejistot. Musí se neustále uji".ovat a opakovat sami sob*, $e “islám je krásné nábo$enství”, a $e “Mohamed byl dokonal% 'lov*k”. Toto uji".ování vyhledávají dokonce i u druh%ch. Sbírají pochvalné komentá-e nemuslim/ (obzvlá"t* bíl%ch nemuslim/, proto$e si myslí, $e b*lo"i jsou nad-azení), a dokonce lobují u politik/ a politick%ch institucí, aby vydaly oficiální prohlá"ení, kter%mi uznají islám jako “velké nábo$enství”. Povídejte mi n*co o pocitech nejistoty. A pak je zde strach - strach z pekla a posmrtného trestu, kter% byl zasazován do jejich myslí od d*tství. Tento strach ochromuje jejich schopnost myslet. Zavrhují ka$dou pochybnost, jakmile se v jejich mysli objeví. Sle'na Ruby je vzd*laná muslimka. Je advokátka. Pova$uje se za umírn*nou muslimku, proto$e $ije v Americe, kde po$ívá v"ech svobod, a nemá $ádn% d/vod k tomu stát se teroristkou. Sle'na Ruby se zaregistrovala na fóru FFI v lednu. Napsala více ne$ 700 zpráv. Po tolika diskusích 12. kv*tna napsala: Zdravím své p-átele i nep-átele, toto je m/j poslední p-ísp*vek, u$ívala jsem si to zde na FFI a za'ala jsem pochybovat o svém nábo$enství … TO NENÍ DOBRÉ. Proto dosv*d'uji, $e: 1) V*-ím, $e existuje jedin% Alláh 2) V*-ím v proroky 3) V*-ím ve 'ty-i písma seslané Alláhem 4) V*-ím v and*ly 5) V*-ím v den zmrtv%chvstání (Qayamat) 6) V*-ím v zmrtv%chvstání po Qayamatu 209

Jak porazit islám Moje pozemská existence má smysl, a tím je slu$ba pouze Alláhovi … a jeho POSLEDNÍM PROROKEM je Mohamed (nmb$). Byla to chyba, $e jsem vstoupila na toto fórum, a budu se sna$it zapomenout na to, $e jsem o slovu mého Alláha kdy pochybovala. Bu(te ".astní a vyh%bejte se nenávisti. Co z toho m/$eme vy'íst? Dv* v*ci. První, $e muslimové doká$í jasn* vid*t, $e islám je l$iv%. Druhou, $e jsou v n*m chyceni. Mají mentální blok, kter% jim neumo$+uje se islámu zbavit. Tento blok je psychologick%. Sle'na Ruby nedoká$e p-e-íznout pupe'ní "+/ru, která jí s islámem spojuje. Myslí si, $e bez n*j p/jde do pekla. Nenau'ila se, jak b%t nezávislá. Sle'na Ruby a muslim, kterého jsem citoval d-íve, a miliony dal"ích muslim/, kte-í jsou v jejich pozici, nicmén* pouze klamou sami sebe. Vím to, proto$e jsem tam byl. A jsou dost inteligentní na to, aby to v*d*li. Kdy$ jsem 'etl korán a vid*l jsem, $e je ta kniha nesmyslná, nejprve jsem za'al popírat svojí vlastní inteligenci. Museli jste sly"et ten vtip o $en*, která vstoupí do lo$nice a najde svého man$ela v posteli s jinou $enou. Man$el jí -íká: “V*-í" m*, nebo sv%m lhoucím o'ím?” Odpov*( bude velmi zále$et na tom, jaké má ta $ena mo$nosti. Pokud m/$e odejít, ur'it* to ud*lá, pokud ale nemá kam jít, p-inutí se v*-it nev*rnému man$elovi a nechá se poní$it, stejn* jako v"echny muslimské $eny. Nemají p-íli" práv, a proto ani mo$ností. Muslimové nemají kam jít. V"echno jim bylo vzato. Musí klamat sami sebe, aby nep-i"li o svojí víru v Mohameda. Myslel jsem si, $e jsem zkou"en, a $e musím vytrvat tím, $e se budu nutit k ví-e. Ukryl jsem korán za jin%mi knihami, abych ho nevid*l. Kniha na m* “mrkala”. Byla jako prst pulsující bolestí a vysílající do m* impulsy bolesti. Zkou"el jsem 'íst jiné knihy a odvrátit tak svojí pozornost. Zkou"el jsem myslet jenom na pozitivní v*ci a zapomenout na v"echno, co jsem zjistil. Litoval jsem, $e jsem korán 'etl. Modlil jsem se intenzivn*ji. Ale stejn* jako se nebudete schopni vyhnout my"lenkám na 'erného psa, kdy$ vám -eknu, abyste na n*j nemysleli, nedokázal jsem se vyh%bat my"lenkám o tom, co jsem p-e'etl. Zanechal jsem sle'n* Ruby zprávu, ve které jsem napsal: “Ni'emu z t*ch nesmysl/ nev*-íte. U$ nikdy nebudete stejná. Jakmile se va"e v*domí roz"í-í, u$ se nikdy nezmen"í. V*-te mi, sna$il jsem se o to dva roky, proto$e jsem se bál svobody, nakonec jsem ale selhal (co$ znamená, $e jsem zvít*zil). Ty pochybnosti, které jste za'ala mít, neodejdou. Ve skute'nosti se budou mno$it. Za'nete pochybovat dokonce i o v*cech, které jste cel% vá" $ivot pova$ovala za samoz-ejmé. To je zp/sob, jak%m lidé docházejí k osvícení. Najednou zji".ují, $e je t*$ké v*-it pov*rám”. V*d*l jsem, $e pro sle'nu Ruby u$ neexistuje cesta zp*t. Myslel jsem si, $e se za pár m*síc/ vrátí a -ekne nám, $e u$ nadále nedoká$e l$i islámu sná"et a $e ho opou"tí. Velmi jsem se zm%lil. Bez ohledu na to, $e -ekla své sbohem, se sle'na 210

Jak porazit islám Ruby za n*kolik dní vrátila a pokra'ovala v konverzaci s p-áteli. 19. kv*tna, pouh% t%den po svém rozlou'ení a znovupotvrzení své "ahady, napsala následující: &etla jsem tvojí v%pov*( a s mnoha z t*ch pro$itk/ se emocionáln* identifikuji. Také 'tu knihu “Prophet of Doom” (Prorok zkázy) a jsem rozhn*vaná! … v"echny ty roky my bylo lháno a byla jsem podvád*na. Hej, Mo není ve skute'nosti v/bec rasúl Alláh (Alláh/v posel)! … a je fale"n%m samozvan%m prorokem zkázy. Musím se vám v"em k n*'emu p-iznat, mo$ná, $e muslimové se s tímto pocitem také vnit-n* ztoto$ní. Nikdy jsem necítila z koránu nebo z jakéhokoliv islámského spisu vyza-ovat lásku! … ve skute'nosti kdy$ jsem 'etla korán, v$dy jsem se cítila unavená a znud*ná a cht*lo se mi k-i'et! Kdy$ p-em%"lím u Je$í"ovi (i kdy$ nejsem k-es.anka), v$dy se uvnitcítím dob-e, kdy$ na n*j myslím. Mo$ná proto, $e je hoden v*t"ího respektu, ne$ Mo. To jsou prozatím mé pocity a emoce, zítra vám -eknu více. dobrou noc A zde je to, co napsala 22. kv*tna 2006: Ahoj lidi, tohle je m/j p-ísp*vek do této diskuse, -ekla jsem to ji$ v jiné, ale ráda bych to zopakovala zde pro muslimy, kte-í jí budou 'íst. 1) P-iznávám, $e Mohamed znásilnil a m*l sex s nezletilou dívkou, která nev*d*la, co to “sex” je, a nem*la ve svém v*ku b%t takovému napadnutí svého t*la vystavena. (Aj"a) 2) P-iznávám, $e Mohamed plenil a bral si, co nebylo jeho, a byl tedy zlod*jem. 3) P-iznávám, $e nem*l $ádné sympatie a ani gram soucitu s k%mkoliv, kdo ho neposlechl, a proto podle definice NEMOHL b%t soucitn%. 4) P-iznávám, $e byl negramotn%m 'lov*kem tou$ícím po moci, kter% trp*l p-eludy a nemohl dostávat od Alláha “zjevení”. 5) P-iznávám, $e islám je fra"ka, a nem/$e b%t mírumilovn%m nábo$enstvím, proto$e muslimové práv* te( nejsou mírumilovní. Mohou zabíjet a mrza'it, a dostat se do nebe a po'ítat s huriskami jako s odm*nou za ni'ení.

211

Jak porazit islám A. je to mezi v"emi muslimy známo, nejsem ji$ jednou z vás. Mohamed nebyl ni'ím jin%m ne$ bastardem, kter% m*l rád SEX, SEX a JE!T) VÍCE SEXU. Byl fale"n%m prorokem, kter% nám v"em lhal a proná"el l$i. Toto nábo$enství nem/$e vydr$et p-íli" dlouho. Pokud neud*láme n*co, abysme ho zastavili, vyhladí zbytek lidské rasy. Zm*+te sami sebe, na chvíli se zamyslete, p-em%"lejte rok, a pak hluboko v sob* objevte odpov*di. &lov*k, kter% na-izuje zabití jin%ch lidí, není 'lov*kem. To je v"e, co k tomu mohu -íct. Jakmile zjistíte pravdu, neexistuje ji$ zp/sob, jak%m byste na ní mohli zapomenout. P-echod od víry k osvícení je obtí$n%, je to ale ta nejv*t"í odyssea na"ich $ivot/. Je to cesta, kterou musíme projít v"ichni. Je to osam*ná cesta. Je to bolestná a únavná cesta. Je znovuzrozením inteligence. #ádn% porod není bezbolestn%. Porodní bolesti sle'ny Ruby byly krátké. To proto, $e $ije na Západ*, a její $ivot nebude ohro$en. Mnoho muslim/, kte-í $ijí v islámsk%ch zemích, tento luxus nemají. Ví, $e odpadlictví znamená odvr$ení, ztrátu rodiny a d*tí, a mo$ná i smrt. Budou se proto sna$it udr$et si svojí víru v islám je"t* siln*ji. Ale bez ohledu na to, jak siln* se 'lov*k sna$í pop-ít pravdu, není to jednodu"e mo$né. Ka$d% 'lov*k m/$e b%t zasa$en n*'ím jin%m. Já jsem sledoval persk% program, provázen% skv*l%m Íráncem Bahramem Moshirim. Vzd*lává Íránce a jeho televizní po-ad je do Íránu vysílán satelitem. Jeho tématem je Írán a demokracie. &asto nicmén* dojde i na islám, a to proto, $e dne"ní politické strasti Íránu mají s islámem mnoho spole'ného. Jeden z divák/ zavolal z Íránu a -ekl, $e kdy$ mluvil o tom, $e Ali nev*d*l, jestli po svém zran*ní ranou "avlí zem-e nebo p-e$ije, cítil se [divák] vypu"t*n. To je persk% slangov% v%raz pro zara$en, odzbrojen. Je známo, $e Ali -ekl sv%m syn/m poté, co byl zran*n, $e pokud zem-e, má b%t jeho vrah zasa$en "avlí a zabit, pokud ale p-e$ije, vy-ídí si to s ním osobn*. To jasn* ukazuje, $e Ali nev*d*l, jestli bude $ít nebo zem-e. Tolik k "íitskému m%tu, $e Ali znal budoucnost. !íit/m je -íkáno, $e není $ádn%m tajemstvím, $e Ali sv/j osud neznal, zatímco n*kte-í z nich zachází v obdivu k Alimu a$ tak daleko, $e v*-í tomu, $e byl Alláh. ,íká se jim Ali Allahi. Je v tom samoz-ejm* rozpor. Milióny "íit/ ale v*-í v ob* tato protimluvná tvrzení a nikdy je nenapadne, aby je postavili vedle sebe, aby posoudili, jestli jsou slu'itelná. Jakmile byl tento rozpor na"emu Íránci prezentován tímto zp/sobem, byl “vypu"t*n”. Jakmile byl “vypu"t*n”, jak také Moshiri poukázal, nikdo u$ tohoto 'lov*ka znovu nedoká$e nafouknout pov*rami. Byl vykopnut z ráje nev*domosti a neexistuje ji$ pro n*j cesta zp*t. Stejn* jako narození a smrt je i toto osamocená odyssea. Nikdo vám s tím nem/$e pomoci. Napsal jsem nicmén* o své vlastní zku"enosti a zmapoval jsem terén pro ty, kte-í na tuto cestu práv* nastoupili. Jak si mohu b%t tak jist% tím, $e dny islámu jsou se'teny? Proto$e v*-ím v sílu 212

Jak porazit islám pravdy. Pravda je obrovsky mocná. V jiném 'lánku mluvím o studentech z islámské zem*. Byli osvíceni poté, co jim jejich u'itel vyhro$oval, místo aby jim odpov*d*l na jejich otázky. A oni osvítí dal"í, a ti -eknou dal"ím. Vy sám -íkáte, $e jste roz"í-il Dopis lidstvu mezi více ne$ 4 000 lidí a "í-íte ho mezi dal"í. Mnoho z t*ch, kter%m jste pomohl, spat-í sv*tlo a ud*lá to samé. Kapky tvo-í pramínky, pramínky se stávají proudy, z proud/ se stává záplava. Nikdy nepodce+ujte lidsk% potenciál a to, co jedinec doká$e vykonat. Samoz-ejm*, pokud máme usp*t, pot-ebujeme více ne$ jen n*kolik jednotlivc/. Pot-ebujeme jich miliony. Tyto miliony se shroma$(ují a s nimi i jejich síla.

213