SVJ jako právnická osoba a správce uvedený v prohlášení vlastníka budovy. SVJ jako právnická osoba a správce

Vyšlo 21. 2. 2011

VERLAG DASHÖFER

Aktuální informace, tipy a praktická doporučení pro bezproblémové vedení společenství vlastníků jednotek

SVJ jako právnická osoba a správce uvedený v prohlášení vlastníka budovy V poslední době se lze v odborné poradenské činnosti opětně setkat s chybnými názory vyskytujícími se v některých SVJ v tom smyslu, že ke změně osoby, která na základě smlouvy zajišťuje pro SVJ některé činnosti správy společných částí domu (ve smlouvě je zpravidla tato osoba označovaná jako „správce“), je potřebné usnesení shromáždění vlastníků, přijaté kvalifikovanou většinou hlasů vlastníků jednotek formou usnesení o změně prohlášení vlastníka budovy.

Některé názory chybně zaměňují osobu pověřenou správou domu či správce, uvedené v prohlášení vlastníka budovy, se smluvním partnerem SVJ, který pro toto SVJ vykonává některé činnosti správy domu na základě uzavřené smlouvy. V praxi SVJ dochází často k uzavírání smluv s podnikateli ve správě nemovitostí za účelem zajišťování některých činností správy domu, které si vyžadují potřebné profesní znalosti, především v technicko-provozní oblasti, v ekonomicko-správní a účetní oblasti. V č. 10/2010 tohoto časopisu byl publikován článek na téma „Jak velká odměna náleží správci, jaké jsou jeho povinnosti?“, týkající se přehledu převážně poskytovaných činností těmito správci (z oblasti ekonomické a účetní, provozně technické, inženýrské, právní, apod.) a porovnání odměn poskytovaných těmto správcům na

2/2011

základě uzavřené smlouvy (zpravidla smlouvy mandátní). Údaje v článku vycházely z výsledků průzkumu v této věci v rámci České republiky; pro praxi SVJ jsou velmi inspirativní především při sjednávání smluv se správci či při jejich změnách. Pokud jde o činnosti správce, vykonávajícího pro SVJ některé činnosti správy na základě uzavřené smlouvy, lze poukázat také na článek v tomto časopise č. 7/2010. Tyto „smluvní správce“ nelze v praxi SVJ zaměňovat s osobami uvedenými jako „osoba pověřená správou domu“ nebo jako „správce“ v prohlášení vlastníka budovy podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o vlastnictví bytů (dále jen „ZOVB“). Označení „správce“ ve smlouvách uzavíraných mezi SVJ a podnikateli ve správě nemovitostí

Vážené dámy, vážení pánové, nový text JUDr. Čápa rozlišuje správce domu a osobu pověřenou správou domu v prohlášení vlastníků jednotek. Dozvíte se také, jak správně nahradit jednoho správce druhým. Mgr. Ing. Ammerová vás seznámí s aktuálním stavem státní podpory bydlení. V čase přípravy účetních závěrek přináší Ing. Neplechová, CSc. stručnou rekapitulaci povinností, které vás čekají. Nechybí představení dvou důležitých judikátů Nejvyššího soudu k opravám společných částí domu a splatnosti záloh od Mgr. Kvítkové. Poradenský servis vás ani tentokrát nezklame, přeji vám samé úspěchy.

odborný redaktor

Obsah: SVJ jako právnická osoba a správce uvedený v prohlášení vlastníka budovy . . . . . 1 Přehled změn v právních předpisech souvisejících s nemovitostmi za období 4. 1. 2011 – 8. 2. 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Státní dotace v oblasti bydlení – aktuální stav v únoru 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Aktuální judikatura ve věci společenství vlastníků jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 K přípravě účetní závěrky roku 2010 . . . . . . . 5 Dotazy a odpovědi Kabelová televize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Platba za užívání teras . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Výše odvodu do fondu oprav . . . . . . . . . . . . . 6 Usnášeníschopnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Vyvložkování komínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Instalace hromosvodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Nefungující vodoměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Likvidace škody a DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2

Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2011 – vyšlo 21. února 2011

Označení smluvního partnera SVJ jako „správce“ je označením, které se tradičně v těchto smlouvách o správě nemovitosti užívá, a k tomu nelze nic namítat. Pro SVJ z toho však vyplývají některé pochybnosti v souvislostech se ZOVB, které pak v praxi SVJ vedou leckdy k chybným výkladům o tom, kdo v SVJ schvaluje smlouvu s tímto správcem, nebo kdo schvaluje změnu správce (v tom smyslu, že bude ukončena činnost s dosavadním správcem a bude sjednána smlouva s jiným správcem). Často se uplatňuje chybný výklad, že při změně správce, s nímž má SVJ uzavřenu smlouvu o správě, jde o změnu prohlášení vlastníka budovy (v němž je podle § 4 odst. 2 písm. h/ uvedena „osoba zajišťující správu domu“, resp. dříve se – do novely provedené zákonem č. 451/2001 Sb. – užíval pro tuto osobu zkrácený pojem „správce“), a že se tedy vyžaduje souhlas tříčtvrtinové většiny hlasů vlastníků jednotek přítomných na shromáždění ke změně správce.

které činnosti správy domu zajišťovalo samo (což platí především pro odborné činnosti při zajišťování správy – ať v oblasti ekonomické, účetní či provozní, apod.), pak zpravidla po svém vzniku (nebo v průběhu své existence) sjedná smlouvu s podnikatelem v oboru správy nemovitostí, ať jde o právnickou nebo fyzickou osobu (a tento podnikatel je zpravidla ve smlouvě označován ve zkratce jako správce). V těchto případech, kdy SVJ (po svém vzniku a zvolení statutárního orgánu či v průběhu své existence) sjedná s podnikatelem ve správě nemovitostí smlouvu o zajišťování některých činností správy domu (o správě domu) – což může, ale nemusí učinit –, a tento podnikatel je ve smlouvě uveden jako „správce“, však již nejde o správce (či osobu pověřenou správou domu) ve smyslu ZOVB, protože osobou zajišťující správu domu s právy a povinnostmi stanovenými v ZOVB, je po svém vzniku samotné SVJ (bez ohledu na skutečnost, že v prohlášení vlastníka budovy je stále uvedena „osoba pověřená správou domu“ nebo „správce“).

! !

V případě uzavřené smlouvy mezi SVJ a „správcem“ jde však o zcela jinou situaci, která nemá nic společného se změnou v osobě správce či se změnou osoby pověřené správou domu uvedené v prohlášení vlastníka budovy, která má postavení „zákonného správce“ s právy a povinnostmi vyplývajícími především ze ZOVB. (Nemá také nic společného se správcem působícím v případech tzv. „odloženého vzniku“ SVJ jako právnické osoby podle § 9 odst. 4 ZOVB, kdy existuje společenství bez právní subjektivity a správu společných částí domu zajišťuje správce, jemuž zákon stanoví základní práva a povinnosti). Správa domu a „správce“ po vzniku SVJ, jako právnické osoby Po vzniku SVJ jako právnické osoby (ať standardně podle § 9 odst. 3 ZOVB, nebo v rámci odloženého vzniku podle § 9 odst. 4 ZOVB) přestane „zákonný správce“, uvedený v prohlášení vlastníka budovy vykonávat svoji činnost a práva a povinnosti zajišťovat správu společných částí domu (správu domu a pozemku ve smyslu ZOVB) začne vykonávat SVJ, jako právnická osoba povolaná k tomu podle ZOVB. (Ve smyslu ZOVB se tedy ze zákona stává správcem toto SVJ). Pokud vzniklé SVJ, jako právnická osoba, nemá předpoklady pro to, aby ně-

Platí to i v případě, že SVJ sjedná smlouvu (zpravidla mandátní či příkazní) o zajišťování některých činností správy s tou samou osobou (ať právnickou či fyzickou), která byla (a je) dosud uvedena v prohlášení vlastníka budovy jako správce nebo jako osoba pověřená správou domu. Právě v těchto případech dochází k největšímu počtu nejasností, resp. si SVJ neuvědomuje, že již nejde o správce podle prohlášení vlastníka budovy a podle ZOVB, nýbrž pouze o smluvního partnera. Uvedené nejasností mají zpravidla svůj původ v této situaci: V praxi často dochází k tomu, že v prohlášení vlastníka budovy je uveden jako osoba pověřená správou domu (podle § 4 odst. 2 písm. h/ ZOVB) původní vlastník budovy (např. bytové družstvo nebo „developer“, který postupně převádí jednotky do vlastnictví), nebo také profesionální správce nemovitostí (např. „realitní kancelář“), a tato osoba jako podnikatel (zpravidla právnická, případně i fyzická osoba) má zájem i po vzniku SVJ nadále vykonávat činnosti správy domu. Leckdy jsou v těchto případech do jednotlivých smluv o převodu vlastnictví jednotky zařazována ustanovení v tom smyslu, že správu domu zajišťuje tento správce, který je uveden v prohlášení vlastníka

budovy. Málokdy si však tento správce uvědomí, že tato ustanovení zavazují vlastníka jednotky pouze do doby vzniku SVJ, a už vůbec nezavazují tato smluvní ustanovení, avšak ani údaj o správci či osobě pověřené správou domu v prohlášení vlastníka budovy, nově vzniklé SVJ. Jakmile vznikne SVJ jako právnická osoba, samo se rozhodne, zda bude všechny činnosti správy zajišťovat samo „svými silami“, nebo si na některé činnosti správy sjedná jejich odborné zajišťování na základě smlouvy s „profesionálním správcem“, tedy s podnikatelem ve správě nemovitostí. Rozhodne-li se SVJ, že bude některé odborné činnosti správy domu zajišťovat za pomoci „profesionálního“ správce nemovitostí, musí dojít k uzavření smlouvy mezi SVJ a tímto podnikatelem ve správě nemovitostí. V této smlouvě se určí rozsah činností, které pro SVJ při správě domu zajišťuje tento smluvní partner, označený ve smlouvě jako „správce“. Tímto smluvním partnerem se leckdy stává osoba pověřená správou domu (či správce) uvedená v prohlášení vlastníka budovy, avšak SVJ může smlouvu uzavřít s kterýmkoli jiným podnikatelem ve správě nemovitostí. Jestliže se v SVJ (shodou okolností) rozhodne, že tímto smluvním „správcem“ bude tatáž osoba, která je uvedena v prohlášení vlastníka budovy jako osoba pověřená správou domu či správce, musí si jak tento „správce“, tak SVJ být důsledně vědomi toho, že po vzniku SVJ ➾ již nejde o „osobu pověřenou správou domu“ či o „správce“ podle ZOVB, ➾ údaj v prohlášení vlastníka budovy o osobě pověřené správou domu (správci) je po vzniku SVJ jako právnické osoby a zvolení statutárního orgánu (výboru či pověřeného vlastníka) již právně bezvýznamný, ➾ nejde tedy o pokračování činnosti osoby pověřené správou domu či správce uvedeného v prohlášení vlastníka budovy, nýbrž o zcela nový smluvní vztah (buď obchodněprávní, jde-li o mandátní smlouvu, nebo o občanskoprávní, jde-li o příkazní smlouvu) mezi SVJ a smluvním partnerem, byť jde (shodou okolností) o tutéž osobu, která byla v prohlášení uvedena jako osoba pověřená správou domu či správce.


Osoba pověřená správou domu (správce), která je uvedena v prohlášení, nemá již po vzniku SVJ zákonné právo a povinnost vykonávat správu domu Z uvedeného také vyplývá, že po vzniku SVJ jako právnické osoby se nemůže dosavadní osoba pověřená správou domu (správce), uvedená v prohlášení vlastníka budovy, právně domáhat toho, že bude nadále vykonávat správu domu do doby, než dojde ke změně údaje o osobě pověřené správou domu (správce) v prohlášení vlastníka budovy (usnesením alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů vlastníků jednotek přítomných na schůzi shromáždění podle § 11 odst. 4 ZOVB). Potvrzuje to také jeden z judikátů, jmenovitě rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 7. 2009 sp.zn. 22 Cdo 734/2008, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 11/2009. Z rozsudku vyplývá (v souzené věci se jednalo o správce uvedeného v prohlášení vlastníka budovy, jímž bylo bytové družstvo jako původní vlastník budovy platí to však všeobecně), že zvolením orgánů společenství vlastníků jednotek zaniká i právo správy domu dosavadní osobě pověřené správou domu (správci) uvedené v prohlášení vlastníka budovy, aniž by bylo potřebné měnit prohlášení vlastníka budovy. Po vzniku SVJ (ať se SVJ rozhodne zajišťovat správu „vlastními silami“, nebo uzavřít smlouvu s jiným „správcem“ než je osoba uvedená v prohlášení vlastníka budovy) není tedy potřebné měnit prohlášení vlastníka budovy (ani nemusejí vlastníci jednotek dávat výpověď ze smluv, které měla osoba pověřená správou domu či správce, uvedený v prohlášení vlastníka budovy, uzavřeny s jednotlivými vlastníky jednotek, protože smluvní stranou v záležitostech týkají-

cích se správy domu může být po vzniku SVJ jedině toto SVJ, nikoliv vlastníci jednotek). Stačí tedy zaslat oznámení dosavadnímu správci uvedenému v prohlášení, že po vzniku SVJ byl zvolen statutární orgán (výbor či pověřený vlastník) a od této doby zajišťuje podle ZOVB správu domu toto SVJ. Pokud by však SVJ chtělo, aby tato osoba nadále prováděla některé odborné činnosti správy, uzavřelo by s ní smlouvu o správě, kde budou vymezeny činnosti, které bude tento – nyní již smluvní partner pro SVJ zajišťovat. Je také možné (není to však z právního hlediska nezbytné) schválit usnesením shromáždění (přijatým alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů vlastníků jednotek přítomných na shromáždění) změnu prohlášení vlastníka budovy v tom smyslu, že se schválí výmaz osoby pověřené správou domu, uvedené dosud v prohlášení vlastníka budovy (tuto změnu není třeba oznamovat katastrálnímu úřadu, neboť nejde o zapisovaný údaj v katastru nemovitostí). Přes neurčitost ZOVB je totiž zřejmé (a podpořeno je to rovněž uvedeným judikátem), že výkon správy zajišťovaný osobou pověřenou správou domu (správcem) uvedenou v prohlášení vlastníka budovy, skončí vznikem SVJ a zvolením jeho statutárního orgánu, aniž by bylo potřebné měnit (či vymazat) údaj o této osobě v prohlášení. Jestliže tedy SVJ po svém vzniku nebo v průběhu své existence sjednává smlouvu s podnikatelem ve správě nemovitostí (ať je to osoba, která shodou okolností byla osobou pověřenou správou domu /správcem/ uvedeným v prohlášení vlastníka budovy, nebo je to jiná osoba), neschvaluje se žádná změna v prohlášení vlastníka budovy, protože nejde o správce podle ZOVB, nýbrž o smluvního partnera SVJ. Stejně tak

!

3

v případě, že SVJ chce změnit tohoto smluvního partnera (tedy „smluvního“ správce), neschvaluje se žádná změna prohlášení vlastníka budovy. Kdo v SVJ rozhoduje o uzavření smlouvy o správě Se shora uvedeným souvisí otázka, kdo v SVJ rozhoduje o tom, že bude uzavřena smlouva s profesionálním „správcem“ na zajišťování některých činností správy pro SVJ, nebo že smlouva s dosavadním správcem bude vypovězena a dojde k uzavření smlouvy s jiným správcem (tj. s podnikatelem ve správě nemovitostí). ZOVB nedává na tuto otázku odpověď. To znamená, že neurčí-li stanovy SVJ, že v této věci rozhoduje shromáždění, pak jde o působnost výboru či pověřeného vlastníka, který rozhoduje jako výkonný orgán ve všech věcech, které nejsou v působnosti shromáždění (podle § 9 odst. 11 ZOVB). Shromáždění by však mohlo (v případě, že rozhodování v této věci není podle stanov SVJ uvedeno v působnosti shromáždění ani výboru resp. pověřeného vlastníka) vyhradit si tuto záležitost k rozhodování pro sebe (což vyplývá rovněž z § 9 odst. 11 ZOVB). V takovém případě shromáždění by vždy rozhodovalo nadpoloviční většinou hlasů vlastníků jednotek přítomných na schůzi shromáždění, protože nejde o záležitost, pro kterou by ZOVB vyžadoval souhlas kvalifikované většiny hlasů. Přitom stanovy SVJ nesmí určit vyšší ani nižší požadavek počtu hlasů, protože požadavky na počet hlasů k přijetí usnesení shromáždění, včetně požadavku kvalifikované většiny, jsou závazné (kogentní) povahy, od nichž se stanovy SVJ nemohou odchýlit. JUDr. Jiří Čáp, SMBD, advokát

Přehled změn v právních předpisech souvisejících s nemovitostmi za období 4. 1. 2011 – 8. 2. 2011 NABYLO ÚČINNOSTI: Předpis 364/2009 Sb.

Název předpisu Vyhláška o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy)

Novelizováno

K datu

8/2011 Sb.

29. 1. 2011

4


Státní dotace v oblasti bydlení – aktuální stav v únoru 2011 Rok 2011 zřejmě proběhne ve znamení škrtů a úspor, oblasti podpory bydlení nebude výjimkou. Několik dotačních titulů však přeci jen zůstává. Programy MMR V únoru 2011 je třeba věnovat pozornost především programům Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu podpory bydlení, 28. února 2011 totiž končí lhůta pro podávání žádostí pro tento rok. Jedná se o následující tituly: Podpora regenerace panelových sídlišť, Podpora výstavby technické infrastruktury, Podpora výstavby podporovaných bytů a Podpora oprav domovních olověných rozvodů.

„úvěry 300“ pro mladé, úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu, úvěry po postižené povodněmi (jde o úvěry pro fyzické obce na opravy a na pořízení bydlení, dále o úvěry obcím) a poskytování záruk za splácení investičních úvěrů s dlouhodobou splatností na výstavbu nájemních bytů. Žádosti je možné podávat průběžně, je však rozumné si pospíšit, protože i objem prostředků na jednotlivé dotační tituly byl oproti minulému roku zkrácen. Zelená úsporám

Podpora SFRB Výrazně se zmenšilo spektrum podpor nabízených Státním fondem rozvoje bydlení. V rozpočtu fondu pro rok 2011 nejsou k dispozici prostředky na přímé nenávratné dotace. Nebude proto možné poskytovat dotaci na úhradu úroků při opravách a modernizacích bytových domů v rámci populárního programu Nový panel (poskytování záruk Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou stále pokračuje), fond nebude přidělovat dotace obcím na výstavbu sociálních ani nájemních bytů ani dotace na opravy bytových domů. V roce 2011 bude Státní fond rozvoje bydlení nabízet pouze následující instrumenty:

Příjem žádostí v programu Zelená úsporám zůstává pozastaven (původně bylo plánováno opětovné spuštění od 1. 2. 2011). V médiích dokonce 7. 2. 2011 proběhla zpráva, že program už letos spuštěn vůbec nebude. Tyto informace nakonec Státní fond životního prostředí dementoval s tím, že do úplného zpracování všech žádostí doručených do 29. října 2010 nelze o budoucnosti programu nijak spekulovat. Jisté je, že výplatu v plné požadované výši mají jistou jen ti žadatelé, jejichž žádost byla schválena nejpozději na 92. zasedání Rady SFŽP v listopadu 2011. U tisíců dalších, později podaných žádostí, bude plnění zřejmě kráceno. Původně se hovořilo

o 60–65 % požadované dotace, nyní se vyhodnocují i další varianty (např. 50 %), aby bylo – alespoň částečně – uspokojeno více zájemců. Možné krácení dotace se musí projednat s nabyvateli povolenek, kteří program Zelená úsporám financují, tedy především s japonskou vládou a některými japonskými firmami. Je pravděpodobné, že s tím tyto subjekty budou souhlasit, při rozložení fixní částky mezi více žadatelů se dosáhne celkově větší úspory energie. Ministerstvo životního prostředí spolu se SFŽP očekávají, že začátkem března by mělo být ohledně krácení dotace jasno. Závěr V každém případě by pro úplné uspokojení žadatelů u již podaných žádostí bylo zapotřebí o několik miliard Kč více, než má program Zelená úsporám v tuto chvíli na účtu (hovořilo se o deficitu 3–5 mld. Kč, některé aktuální odhady se blíží až k 9 mld. Kč). Zároveň pokračují jednání s dalšími potenciálními kupci emisních povolenek, aby program získal další prostředky. Mgr. Ing. Denisa Ammerová

Aktuální judikatura ve věci společenství vlastníků jednotek V nedávné době byly publikovány dva judikáty Nejvyššího soudu ČR týkající se SVJ, které poskytují výklad některých sporných ustanovení zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Opravy společných částí domu Prvé z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5330/2008, ze dne 19. 7. 2010, se vyjadřuje k nutné opravě společných částí domu provedené vlastníkem jednotky.

V tomto případě vlastník jednotky při stavebních úpravách zjistil, že statika pilířů domu je narušena a vyžaduje nutnou opravu. Jelikož SVJ nekonalo a havarijní stav statiky domu neřešilo, vlastník jednotky na své vlastní náklady nechal pilíře opravit a vydání bezdůvodného obohacení vzniklého provedením

nutných oprav společných částí domu požadoval po SVJ. Soudy nižších stupňů jeho žalobu zamítly resp. zamítnutí potvrdily z důvodu, že SVJ není ve věci pasivně věcně legitimováno (nemůže být ve věci plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalováno), jelikož SVJ není subjektem, kterému by se zvýšením


hodnoty domu provedenou stavební úpravou dostalo majetkové hodnoty, těmito subjekty jsou jednotliví vlastníci jednotek v domě. V rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že úkolem SVJ je též zajištění správy společných částí domu a v případě potřeby i jejich opravy a rekonstrukce, SVJ přitom reprezentuje vlastníky jednotek. Smysl existence SVJ tak spočívá i v tom, aby ve věcech dle ust. § 9 odst. 1 ZOVB (správa domu) nevystupovali jako subjekty právních vztahů všichni vlastníci jednotek a nedocházelo tak ke komplikacím vyplývajícím z mnohočetnosti subjektů těchto vztahů. Nejvyšší soud proto judikoval, že povinností SVJ je obstarat nutné opravy společných částí domu. Pokud tyto opravy provede a zaplatí vlastník jednotky, může jít o plnění, které vlastník jednotky vynaložil namísto SVJ. SVJ se tak na úkor vlastníka jednotky bezdůvodně obohatilo, jelikož za něj bylo plněno, i když mělo po právu plnit samo. Výše a splatnost záloh Druhé z aktuálních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 242/2009, ze dne 8. 12. 2010, řeší zejména přechod práv a závazků spojených s vlastnictvím jednotky a vyjadřuje se k určení výše

a splatnosti záloh, připadajících na jednotlivé vlastníky jednotek. Souzený případ spočíval v nezaplacení poměrné části nákladů rekonstrukce domu vlastníkem jednotky, když vlastník jednotky převedl její vlastnictví darovací smlouvou na svou dceru poté, co byla rekonstrukce a způsob jejího financování odsouhlasena shromážděním vlastníků jednotek Nejvyšší soud v této věci řešil dvě základní otázky, první z nich byl výklad ust. § 20 odst. 1 ZOVB, tedy zda na nabyvatele jednotky přecházejí i splatné pohledávky SVJ, jejichž subjektem byl dosavadní vlastník jednotky. Soud pojímá výklad výše uvedeného ustanovení restriktivně tedy, že nabyvatel má být zavázán spíše méně než více. Vztah mezi SVJ a vlastníkem jednotky, týkající se plateb záloh na správu domu ve smyslu ust. § 15 odst. 2 ZOVB, je vztahem závazkovým, změna v subjektech takového vztahu je možná jen na základě důvodů uvedených v zákoně, především v ust. § 524 a násl. ObčZ. Protože závazkové vztahy jsou vztahy mezi konkrétními osobami a jejich přechod na nabyvatele věcí, kterých se týkají, je výjimkou z pravidla, nelze ustanovení o takovém přechodu vykládat extenzívně. Pokud

5

tedy vlastník jednotky převede jednotku na jiného, nepřechází na nového vlastníka jednotky povinnost platit i tu zálohu na správu domu, jejíž splatnost nastala před převodem jednotky. Druhou otázkou byl výklad ust. § 15 odst. 2 ZOVB, resp. ozřejmění subjektu oprávněného určit výši záloh. Nejvyšší soud zde konstatoval, že rozhodování o celkové výši záloh v rámci domu (schvalování úhrnu záloh) činí shromáždění, zatímco výbor sděluje každému jednotlivému vlastníkovi, jakou výši částky bude platit a den splatnosti, jelikož by bylo nelogické, aby v případě, že by shromáždění rozhodlo i o výši záloh připadající na jednotlivé vlastníky, výbor ještě duplicitně sděloval vlastníkům tuto výši. Mgr. Adriana Kvítková, Advokátní kancelář Bultas | Kvítková

K přípravě účetní závěrky roku 2010 Jak již bylo na stránkách tohoto časopisu zdůrazňováno, jsou výstupy z účetnictví nezbytným podkladem pro práci zejména statutárních orgánů každé účetní jednotky a tudíž i společenství vlastníků jednotek. V tomto příspěvku nejde o poukazování na složité účetní postupy předcházející sestavení účetní závěrky (výkazu zisku a ztráty, rozvahy a přílohy), ty v této chvíli ponecháme účetním odborníkům, ale o upozornění na situace související s možnostmi odpovědných osob – tedy statutárních orgánů a nakonec i samotných vlastníků jednotek. V těchto dnech vrcholí ve všech účtárnách práce na přípravě ročních účetních závěrek za rok 2010. Jedním z prvních předpokladů správného vedení účetnictví ve smyslu zákona o účetnictví je inventarizace majetku a závazků. Praktické zkušenosti zatím dokládají, že současný stav majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv nepředpokládá ve společenstvích vlastníků jednotek provádění inventur většího rozsahu. Inventarizace zde proběhnou ve značném zjednodušení.

Pro SVJ to není příliš složitá povinnost, pokud jde o inventuru fyzickou. Stav majetku, jehož nabývání pouze pro účely správy domu ZOVB této právnické osobě umožňuje, obvykle je velmi malý, a to zejména tehdy, pokud správu domu zabezpečuje odborná firma. V této souvislosti však nutno upozornit na inventarizaci drobného majetku, pořízeného pro potřeby správy domu, zaúčtovaného v nákladech a vedeného dále na podrozvahových účtech (jde o majetek, jehož pořizovací cena je nižší, než účetní jednotkou stanovená pořizovací cena pro

dlouhodobý majetek). Spolupráce statutárního orgánu se zpracovatelem účetnictví je pro tyto případy nevyhnutelná. Pokud společenství vlastníků jednotek vede pokladnu, předpokládá se, že ve vnitřních předpisech je stanoven systém jejího vedení. Pokud hmotně odpovědným osobám jsou poskytnuty provozní zálohy, doporučuje se k rozvahovému dni provést vyúčtování těchto záloh. Mnohem obsáhlejší je pro společenství vlastníků inventura dokladová. Zde spo-

6


čívá těžiště práce na zpracovateli účetnictví, který prověřuje stav příslušného účtu na podkladě předmětných dokladů a o zjištěných skutečnostech z inventarizace informuje statutární orgán. Při kontrole zůstatku účtů pohledávek je nutno věnovat pozornost mimo jiných zejména pohledávkám za vlastníky jednotek (i u SVJ účtujeme o předpisu záloh). Tato inventarizace by však neměla být prováděna pouze jednorázově k rozvahovému dni; lze předpokládat, že její četnost je záležitostí smlouvy o vedení účetnictví s tím, aby mohly být včas podniknuty příslušné kroky pro konkrétní případy. Zejména u malých společenství by případné nedoplatky většího rozsahu mohly způsobit problémy při financování správy společných částí domu. Předpokládá se, že odsouhlasení konečného stavu bankovního účtu v hlavní knize se stavem vykázaným na dokladu banky (výpis z bankovního účtu) musí

být běžnou rutinou zpracovatele účetnictví již během roku, nikoliv pouze k rozvahovému dni. Provedení inventarizace v oblasti závazků ověřením správnosti zůstatku příslušných účtů s účty pohledávek věřitelů k rozvahovému dni (lze předpokládat, že SVJ volí jako účetní období kalendářní rok) je rovněž součástí práce zpracovatele účetnictví. Případné inventarizační rozdíly z fyzické a dokladové inventury budou zaúčtovány do běžného účetního období v němž vznikly, což je předpokladem správného vykázání výsledku hospodaření. Zásadní chybou ve vztahu k účetní závěrce by však byl nezájem vlastníků jednotek o výsledky hospodaření v rámci domu. Členové společenství mají právo nahlížet na účetní záznamy, jak uvádí

právní výklad k této problematice uvedený časopise „SVJ aktuálně“ č. 11/2009. Přístup ke konkrétním dokumentům je však zejména v případě externího zpracování účetnictví mnohdy z praktických důvodů velice složitý. O to více je zde důležitá úloha statutárních orgánů (výboru či pověřeného vlastníka) spočívající v informování členů společenství o stávající finanční situaci na shromáždění vlastníků jednotek. Samozřejmě nejde jen o současnou finanční situaci, ale v souvislosti s hodnocením technického stavu společných částí domu o následné rozhodování členů společenství o řešení financování jejich údržby, modernizací či rekonstrukcí do budoucnosti. Případné stesky vlastníků jednotek ve smyslu „nic nevím, nezajímám se“ jsou velkou chybou péče o vlastní majetek. Ing. Marta Neplechová, CSc., účetní poradkyně

Dotazy a odpovědi Velice rádi zodpovíme vaše dotazy. Stačí se přihlásit do rubriky Dotazy – Odpovědi na stránkách www.byt-nemovitost.cz a vložit dotaz.

KABELOVÁ TELEVIZE Jsme SVJ se 100 % vlastníky bytů. Lze použít prostředky z fondu oprav na vybudování nového kabelového (satelitního a digitálního) televizního rozvodu, i když původní rozvod (placené kabelové televize) je funkční a na této investici se shodne 3/4 většina vlastníků bytů? Odpověď: Vybudování nového kabelového rozvodu pro příjem televizního signálu představuje technické zhodnocení společných částí domu – modernizaci. Podle § 11 odst. 5 ZOVB je k přijetí usnesení o modernizaci nebo rekonstrukci společných částí domu, pokud se nemění vnitřní uspořádání domu ani velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, zapotřebí souhlasu 3/4 většiny všech vlastníků jednotek. Podle převažujících výkladů představují výdaje na modernizaci a rekonstrukci společných částí domu součást nákladů na správu domu a pozemku, které se hradí z příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku (někdy ne-

správně nazývaných jako „fond oprav“) a vlastníci jednotek se na nich podílejí v poměru svých spoluvlastnických podílů, nedohodnou-li se jinak. Ing. Lenka Haráková

PLATBA ZA UŽÍVÁNÍ TERAS V našem objektu se v 7NP nachází 8 bytových jednotek, ke kterým přiléhají terasy. Tyto terasy jsou přístupny jen a pouze z příslušných bytů a vlastníky těchto bytů jsou též výhradně využívány. Za využívání teras vlastníci jednotek nic neplatí (platí pouze za metry, které jsou v jejich bytech). Podle informací, které se nám donesly mají/musí vlastníci za užívání takovýchto teras platit určité částky, vypočtené podle jakéhosi klíče. Je to tak?

jemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě (§ 8 odst. 2 ZOVB). Podlahová plocha bytu je přitom vymezena jako podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu (§ 2 písm. i) ZOVB), a obdobně je vymezena i podlahová plocha nebytového prostoru (§ 2 písm. j) ZOVB). Plocha terasy, protože není místností, tedy nemá vliv na výši příspěvku vlastníka bytu, k němuž přísluší právo užívání terasy. S jiným způsobem stanovení příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku by museli souhlasit všichni vlastníci jednotek. Ing. Lenka Haráková

VÝŠE ODVODU DO FONDU OPRAV Odpověď: Podle § 15 odst. 1 ZOVB nesou vlastníci jednotek (pokud dohoda neurčuje jinak) náklady spojené se správou domu a pozemku poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Tento podíl se řídí vzá-

Je výše tvorby FO dána zákonem? Naše SVJ má stanoveno podle podílu podlahových ploch bytů. Po létech klidu se ozývají majitelé větších bytů a rádi by toto ustanovení změnili.


Odpověď: Z dotazu není zcela jasné, co se míní „fondem oprav“. V praxi se tak někdy (z ekonomického pohledu nesprávně) označuje finanční zdroj tvořený v SVJ z příspěvků vlastníků bytů a nebytových prostor (jednotek) určených na úhradu nákladů spojených se správou společných částí domu a pozemku, příp. zdroj vytvořený z části uvedených příspěvků, účelové určený na financování oprav, modernizace a rekonstrukce společných částí domu. Podle ZOVB však mají příspěvky vlastníků jednotek podobu záloh (v účetnictví SVJ – cizí zdroj financování), zatímco fond vždy představuje vlastní zdroj financování účetní jednotky. Ať už se jedná o první nebo druhý případ, obecně platí, že výše příspěvků vlastníků na správu domu a pozemku není předepsána žádným právním předpisem, má být odvozena od konkrétních potřeb daného SVJ (rozpočet nákladů na správu domu a pozemku na běžný rok a tvorba dlouhodobého finančního zdroje na opravy a technické zhodnocení domu plánované v budoucích letech). Podle § 15 odst. 1 ZOVB jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda (všech vlastníků) neurčuje jinak. Spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky na společných částech domu je přitom odvozen od podlahové plochy jednotky vymezené v § 2 písm. i) a j) ZOVB. Ing. Lenka Haráková

USNÁŠENÍSCHOPNOST Je pro rozhodování usnášeníschopného shromáždění o schválení výše příspěvků na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav) a dále změny osoby správce, stanovena ZOVB jiná většina než nadpoloviční většina hlasů (váha hlasu dle velikosti vlastnických podílů vlastníků jednotek na spol. částech domu) přítomných vlastníků jednotek? Odpověď: ZOVB upravuje v § 11 rozhodování společenství vlastníků jednotek ve věcech týkajících se společných částí domu. Není zde stanovena kvalifikovaná většina pro ustanovení osoby správce a jeho změnu. Z toho by bylo možné dovodit, že v případě uzavření smlouvy o správě domu postačí nadpoloviční většina hlasů vlastníků přítomných na shro-

7

Pokud se týká příspěvku na správu domu, není pro rozhodování stanovena kvalifikovaná většina, proto o příspěvku rozhoduje nadpoloviční většina vlastníků přítomných na shromáždění (váha hlasu se rovná velikosti spoluvlastnického podílu). Přitom vlastníci jednotek jsou povinni přispívat podle velikosti svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§15 odst. 1). Pokud chtějí přispívat jiným poměrem, musí dojít k dohodě všech vlastníků jednotek (100 %).

ústřední vytápění. Způsob vytápění by měl být v nájemním bydlení obsahem nájemní smlouvy, vč. vymezení finančních náležitostí za provozní způsobilost bytu. Komín je technickým zařízením domu a jeho provozování by mělo být vždy jen se souhlasem vlastníka objektu, který odpovídá za jeho stav a bezpečnost. Je-li způsob vytápění dodatečně odsouhlasen mezi pronajímatelem a nájemcem s tím, že odtah spalin bude do komína, záleží na vzájemné dohodě na způsobu úhrady za vybavení komína. V případě, že v domě je praktikován a technicky zajištěn jiný způsob vytápění bytů (bez použití komína), pak bytové individuální vytápění („etážové vytápění“) lze považovat za specifiku a je na vzájemné dohodě pronajímatele a nájemce, jak se na financování zabezpečení funkčnosti komína a na provozních nákladech s ním spojených budou jednotlivě podílet. Ve společenství vlastníků jednotek se rozhoduje o takovýchto záležitostech na shromáždění vlastníků jednotek kvalifikovanou většinou.

JUDr. Pavla Schödelbauerová, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Ing. Jiří Skuhra, CSc., Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

máždění. Na druhé straně je ovšem určení osoby správce nezbytnou náležitostí prohlášení vlastníka budovy dle § 4 odst. 2 písm h) ZOVB. Z toho část právní veřejnosti dovozuje, že pro změnu správce vzhledem k tomu, že se současně jedná o změnu prohlášení vlastníka budovy, je zapotřebí tříčtvrtinové většiny hlasů vlastníků přítomných na shromáždění. V těchto případech je rozhodující váha hlasu dle velikosti spoluvlastnického podílu.

VYVLOŽKOVÁNÍ KOMÍNU

INSTALACE HROMOSVODU

Jeden nájemník prodal svoji bytovou jednotku, v které měl zhotovené načerno etážové topení. V kupní smlouvě a v prohlášení vlastníka je topení plynové pod okny. Nový nájemník, který při přihlášení plynoměru zjistil, že komín musí být nově vyvložkován, neboť vložka již nevyhovuje a tudíž na nás chce toto vyvložkování zaplatit. Jak postupovat?

V domě jsou pouze čtyři byty (v osobním vlastnictví), takže nevzniklo SVJ s právní subjektivitou. Jedná se o starý dům a není na něm osazen hromosvod. Musí ho nechat vlastníci nainstalovat? Hrozí jim nějaké sankce, pokud tak neučiní?

Odpověď: Z dotazu není zřejmé, o jakou vlastnickou formu bydlení se jedná. Termín „nájemník“ lze vztáhnout k nájemnímu bydlení podle ObčZ nebo k bydlení družstevnímu. Pojem „bytová jednotka“ je vlastní jen zákonu o vlastnictví bytů a vztahuje se na něj režim tohoto zákona. Nájemní bydlení pojem „bytová jednotka“ nezná, a proto byt v režimu nájmu nelze prodat. Žádný z právních předpisů k bydlení neuvádí standard bytu, tedy ani způsob vytápění. V popsaném způsobu se může jednat o tzv. bytové individuální vytápění (blízké pojmu „etážové vytápění“) nebo o vytápění plynovými spotřebiči v každé místnosti, které zákon č. 107/2006 Sb. zahrnuje více méně nevhodně do pojmu

Odpověď: Do skupiny hromosvodů patří veškerá zařízení, která mají sloužit jako ochrana před bleskem a atmosférickým přepětím. Hromosvody mají za úkol chránit nejen osoby, ale i stavby a jejich obsah, inženýrské sítě a instalace. Požadavek na instalaci hromosvodu na stavbách určených pro bydlení uvádí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v § 36 – ochrana před bleskem: „Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit a/ ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, …“. Sankce za nesplnění povinnosti vyplývající z nedodržení zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon, vyhláška č. 268/2009 Sb. je podzákonnou normou k tomuto zákonu) uvádí hlava IV – Správní delikty (přestupky). Zákon

8


o přestupcích definuje přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně. Jiným zákonem je také stavební zákon, který vymezuje skutkové podstaty přestupků v § 178 zákona. Stavební zákon upravuje pouze skutkové podstaty přestupků a výši pokut, které lze za ně uložit. Mezi přestupky citované ve stavebním zákoně však není uvedeno nedodržení technických požadavků stavby, ve smyslu hotového díla (na rozdíl od procesu stavění). Takže instalace hromosvodu není povinná a není pod sankcí. V zájmu věci však by bylo vhodné podrobit se odbornému posouzení (příslušnému výpočtu) přizvaných specialistů. Ing. Jiří Skuhra, CSc., Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

NEFUNGUJÍCÍ VODOMĚR V domě SVJ rozpočítáváme vodné a stočné pomocí podružných vodoměrů v bytech. U jednoho vlastníka jsme zjistili při ročním odečtu, že mu vodoměr celý rok nefungoval. Jak máme postupovat ve výpočtu? Odpověď: Zmíněn je specifický případ rozvrhu úhrad za odběr vody, zde pravděpodobně jde o stanovení úhrady za poskytovanou studenou (pitnou) vodu. Jedná se o tzv. „neměřený odběr“. Protože postup výpočtu úhrady za „neměřený odběr“ při měření spotřeby studené vody není předmětem právní úpravy ve zvláštních a obecných právních předpisech, pak podle § 11 odstavce 4 ZOVB je v pravomoci SVJ, jaký způsob řešení tohoto specifického případu SVJ zvolí. V nájemním bydlení v Praze je např. přijata zásada, že nefunkčnost podružného vodoměru v bytě je spojena s povinností toto zjištění nahlásit bezprostředně správci, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti poměrového měřiče

průtoku vody je uživateli jednotky vyúčtován náklad za studenou vodu v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u měřených jednotek vztažených na počet osob a dnů nefunkčnosti měřiče. Pokud ovšem bude prokázána neoprávněná manipulace s vodoměrem (např. porušení plomby apod.), vyúčtuje se zpravidla nájemci a tedy analogicky by připadalo v úvahu vyúčtovat vlastníkovi jednotky trojnásobek nákladu ve výši průměrného nákladu na osobu v zúčtovací jednotce v měřených jednotkách. Způsob, jak bude v konkrétním případě postupováno, by měl být znám předem, tzn. před počátkem zúčtovacího období a schvaluje se na shromáždění vlastníků tříčtvrtinovou většinou přítomných vahou svých vlastnických podílů. Pro úplnost je vhodné doplnit i způsob stanovení úhrady u teplé vody, nelze-li použít náměr vodoměru na teplou vodu. U bytového vodoměru pro teplou vodu je případ nefunkčnosti vodoměru z hlediska účtování úhrady za odběr teplé vody závazně popsán v § 5 a § 6 vyhlášky č. 372/2000 Sb. Při poruše vodoměru na teplou vodu se rozlišuje postup, zda jde o zaviněné ovlivnění (§ 5, odst.7 citované vyhlášky) nebo o poruchu funkčnosti vodoměru (§ 6 odst. 4 vyhlášky). Při zaviněném ovlivnění funkce vodoměru činí dílčí úhrada za teplou vodu v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele teplé vody, vyjádřená spotřební složkou nákladů na teplo v teplé vodě, trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při nezaviněné poruše instalovaného vodoměru na teplou vodu v jednotce se spotřební složka nákladů za teplo stanoví podle údajů ze dvou srovnatelných zúčtovacích období v minulosti. Obdobně se postupuje i při stanovení třetí složky úhrady, podílu na nákladech za fakturovaný objem teplé vody. Ing. Jiří Skuhra, CSc., Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

LIKVIDACE ŠKODY A DPH Spravuji bytový dům s devíti byty, obchody a kancelářemi. V kancelářích v 5. podlaží praskla hadička u plynového kotle a vytékající vodou byla zničena podlaha kanceláří a vznikla škoda v bytě ve 4. podlaží a v 3. podlaží. Účetní firmy, která škodu likvidovala vystavil faktury: byt v 4. a 3. podlaží s DPH 10% a na kanceláře s DPH 20%. Pojišťovna proplatila fakturu na kanceláře s DPH 10% s odůvodněním, že se jedná o bytový dům. Co je správné? Odpověď: Sazby daně upravuje pro tyto případy § 48 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „ZDPH“). Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Bytový dům je vymezen v § 4 odst. 1 písm. z) ZDPH jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Jestliže tedy tento bytový dům odpovídá uvedené definici, potom se jedná o bytový dům ve smyslu ZDPH a při poskytnutí stavebně montážních prací spojených s opravou tohoto domu se uplatní snížená sazba daně. A to i v případě, že by se jednalo o opravy části domu, který k bydlení neslouží, tedy uvedených kanceláří. Pokud by bytový dům tuto definici nesplňoval, protože požadavkům na trvalé bydlení neodpovídá více než polovina podlahové plochy, potom se snížená sazba daně uplatní jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení, v tomto případě tedy pouze pro práce spojené s opravou bytů. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodující pro správné posouzení bude skutečnost, zda se jedná či nejedná o bytový dům ve smyslu ZDPH. Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce

Společenství vlastníků jednotek aktuálně – Aktuální informace, tipy a praktická doporučení pro bezproblémové vedení společenství vlastníků jednotek Copyright © 2006 – 2011 by Dashöfer Holding, Ltd. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Příkopě 18, P. O. Box 756, 111 21 Praha 1 / IČ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí redaktorka: Ing. Tereza Patočková, odborný redaktor: Ing. Jan Polívka / Sazba a grafická úprava: SV, spol. s r. o. / Tisk: Poly+, s. r. o. / Vychází 1x měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 180 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Řádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných přes formulář na www.svjportal.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK ČR E 16551. ISSN 1801-7177. Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., je certifikováno společností TÜV Rheinland Cert GmbH a disponuje Certifikátem systému mangementu kvality podle normy ISO 9001:2008, reg. č. 01 100 055430.

SVJ jako právnická osoba a správce uvedený v prohlášení vlastníka budovy. SVJ jako právnická osoba a správce

Recommend Documents