SUCHOHRDLY – DĚJINY MÍSTA Nejstarší dějiny obce jsou spjaty s osidlováním krajiny kolem Miroslavi, která probíhala kontinuálně od konce 12. století. Podle příkladu Miroslavi, poprvé v pramenech zmiňované roku 1212 v kontextu majetků moravského markraběte Vladislava Jindřicha se dá předpokládat, že systematický kolonizační proces zde organizovaly zejména zeměpanské struktury. Majetková skladba zdejší krajiny nicméně brzy doznala značných změn, zejména kvůli pozemkovým darům nejrůznějším církevním institucím. Privatizace zeměpanského majetku se nejpozději od poloviny 13. století začala týkat také drobných světských pozemkových vlastníků. První písemná zmínka vsi Suchohrdlích, označovaných Suchohurdl, pochází z roku 1361, kdy jsou dávány do souvislosti s majetky jistého Budislava z Našiměřic.1 Drobný šlechtic je pak spolu se svým bratrem Peškem zmiňován v zemských deskách ještě v roce 1365. Na základě sporých údajů lze konstatovat, že Suchohrdly v této době patřily k nevelkému panství, k němuž náležely ještě Damnice, Našiměřice a Pokleky. 2 Je pravděpodobné že ves s nevelkou tvrzí na místě pozdějšího hospodářského dvora tvořila centrum celé majetkové základny. Důležitost místu dodával zejména farní kostel, při kterém je v roce 1429 zmiňován kněz Peterl, což nepřímo dokazuje, že zdejší náboženská komunita neutrpěla během husitských válek vážnější krizi.3 Po delší odmlce jsou Suchohrdly v pramenech zmiňovány až po husitských válkách v roce 1460, kdy je vlastnila Anna z Dobruše a Knihnic.4 Posloupnou řadu majitelů však nelze pro tuto dobu spolehlivě vytvořit; ve výčtu majetku z roku 1495 jsou 1
Petr Chlumecky – Joseph Chytil – Carl Demuth – A. Wolfskron, Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren . Auf Kosten vieler Mitglieder des begüterten Erbadels dies Landes, Brünn 1856, s. 46; (Budczlau de Nasymiericz assumit sibi Sororium suum Stephanum de Branek ad veram vnionem videlicet in Suchohurdl Municionem duarum parcium et in villa duarum parcium ibidem, in Pokleryech duarum parcium vna aratura et in Suchohurdl duarum araturarum in Damyc duarum araturarum et decem marcarum Census in Nasymyerzicz tres marcas Census cum Jurepatronatus medio et in Zbanicz mediam partem Moncium seu vinearum et in villa ibidem tres laneos et vna curticula orto seu pomerio ipsum Stephanum ad veram omnium bonorum participationem.) [1361]. 2
Ibidem, s. 58; (Budslaus et Pesco frater eius de Dampnicz Dorothee vxori Budslay in villis Suchohrdl et Poklecyech XXV marcas veri reditus nomine veri dotalicij resignauit et quitquid in eisdem villis deficeret tunc in Dampnitz debet facere supplementum.) [1365]. 3
Gregor Wolny
4
Vincentius Brandl, Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové . Tomus IV. Pars prior . Qua continentur: Brněnské půhony od roku 1459-1466, Brunae 1881, s. 42; Matěj z Nachodu a z Březníka poh[ání] Annu z Dobruše a z Kninic a menovitě z Suchohrdel etc. z puol druhého tisíc zl. dob. Spravedlivých etc., že mne jest prosila, abych za ni o na Hynči, syna jejího za kvitanci slíbil, že má p. Stiborovi z Cimburga a z Tovačova podle přípisu od něho vydaného i od ní přijatého v témdni udělati a mne vyvaditi, toho učiniti nechce. Zná-li etc., chci na panském náleze dosti míti. Por. č. Víta z Kralic [1460].
Suchohrdly uvedeny jako majetek Znaty z Kukvic a z Rosic a jeho ženy Aseny.5 V předbělohorském období byly Suchohrdly proslulé zvláště díky proslulým vinařským tratím; lukrativní parcely přitahovaly nejen šlechtice, ale také královská města. Do roku 1557 vlastnilo Suchohrdly město Brno, které si od poloviny 16. století budovalo souvislou majetkovou základnu, tvořenou venkovskými statky po celé Moravě. Právě ve zmíněném roce vyměnilo Brno ves Suchohrdly a Našiměřice s Vilémem Valeckým z Mírova za statek Lelekovice.6 Z období kdy ves vlastnilo Brno se dochovala také zmínka o knězi; při kapli Panny Marie ve zdejším kostele jménem Namen Paul Feyrar. 7 Za Valeckých z Mírova je možné poprvé vysledovat připojení Suchohrdlů k miroslavskému panství; když v roce 1569 prodával Jiřík Valecký z Mírova miroslavské panství Václavovi Hodickému z Hodic, jsou zde Suchohrdly zmiňovány vedle tradičně připojených vsí a městeček.8 Hodičtí z Hodic vlastnili ves statek Suchohrdly až do roku 1613, kdy je poručník nezletilých vlastníků Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek a na Višňovém prodal Václavu Vaneckému z Jemničky na Valči a
Tomáš Kalina, Moravské zemské desky 1480-1566 . Kraj brněnský, Praha 1950, s. 72; Znata z Kukvic a z Rosic Aseně, manželce vlastní VII ½ sta zlatých uherských dobrých věna jejího na svém vlastním zboží a na dědicství, na všech těchto, totiž Našeměřicích, Suchohrdlích, a což mám v Morasicích, se vším jich příslušenstvím, platu ročního LXXV zlatých na těch svrchupsaných VII ½ sta zlatých ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnu a sám se příjemčím činím se vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. [1495] 5
6
Ibidem, s. 378; Purgmistr a rada města Brna Vilímovi Valeckému z Mírova, erbóm a dědicóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž ves Našiměřice s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s kostelním podacím, ves Suchohrdly a v Želovicích čtyři člověky, kteříž nám tu náleželi, s platy, s oužitky, s robotami, s slepicemi, s vajci, s lukami, s pastvami, s pastviščemi a s rybníky, s rybniščemi, s svobodami, s lesy, s háji, s chrastinami, se vším plným právem a příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna přísluší, s mezemi a s hranicemi, se všemi a všelijakými oužitky a požitky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohou, tak jakž sme to sami drželi a požívali, nic tu sobě ani našim budoucím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom napozůstavuje, než to všechno ve dsky zemské vkládáme, vpisujeme a ku pravému dědicství a dědičnému držení a užívání. 7
Gregor Wolny
Miloslav Rohlík, Moravské zemské desky III. 1567-1641 . Kraj brněnský, Praha 1950, s. 28; Jiřík Valeckej z Mírova etc. své vlastní dědičné zboží, totiž zámek Miroslav, městečko Mitendorf, městečko Volbramovice, městečko Kupčice, ves Pehemdorf s podacím kostelním, ves Vencldorf, ves Kadov s podacím kostelním, ves Mašiměřice s kostelním podacím, ves Suchohrdla s podacím kostelním, ves Lidměřice, ve Šemnice, ves Damnice, dva člověky v městečku Vrbici, ves pustou Palekovice, ves pustou Hlavatice, ves pusou Oujezd, z dvory, pivovarem, z zahradami ščepnicemi, s rolí oranou i neoranou, s lidmi platnejmi i neplatnejmi, s platy, poplatky, s činžemi, s robotami, s kury, s vejci, s ospy, z desátky obilnejmi i vinnejmi, s mejtem v městečku Volbramicích, s vinohrady, s loukami, s pastvinami, s pastviščemi, z řekami, s potoky, s vodami tekutejmi i netekutejmi, s jezery, s rybníky, s rybništěmi, z břehy, stavy, s mlejny, s mlejništěmi stavenejmi i pustejmi, s horami, s luhy, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s pahrbky, dolinami, s hohy, s lovy, s lovištěmi, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchu psané všecko i každé obzvláštně v svejch mezech a hranicích od starodávna leží a vymezeno jest, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem toho sám v držení a užívání byl, což mi tu spravedlivě náleželo a náleží, nic tu sobě, erbóm ani budoucím potomkóm svejm práva, panství ani kderého vlastenství pozůstávajíce ani zachovávajíce, než to všecko Václavovi Hodickýmu z Hodic a jeho erbóm a budoucím potomkóm ve cky zemský a dědčnému požívání. A kdež by to jisté zboží mně neb erbóm mejm ve ckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. [1569] 8
Vanči.9 Majetkové poměry však zdaleka nebyly bez komplikací; vedle právních převodů v zemských deskách se Suchohrdly v předbělohorském období objevují i v urbáři louckého kláštera. Ze vsi nazývané Sucheln pod Miroslaví platil klášteru roční úrok jeden zlatý a třicet tři krejcarů jistý Honz Jerků.10 Majetková přítomnost louckého kláštera se mohla odrazit nejen na sociální struktuře vsi, ale také v podílu na patronátním právu při zdejším kostele, případně na ovlivňování zdejší náboženské situace; zcela hypoteticky může jít také o pozdní projev tradičních historických vazeb kláštera k regionu. V letech 1565-1613 se v majetkoprávních zápisech zemských desk zmiňuje u Suchohrdel vrchnostenské patronátní právo na místní kostel; Gregor Wolny se s odvoláním na tradici domnívá, že v těchto letech byla suchohrdelská fara nekatolická.11 Na stranu druhou je prokazatelné, že poslední předbělohorský majitel Suchohrdel Joachim Španovský z Lisova byl katolík. Třicetiletá válka přinesla Suchohrdlům naprostou zkázu. Když byla ves v roce 1623 spolu s celým miroslavským panstvím darována pobělohorskému kořistníku a konvertitovi Jiřímu Březnickému z Náchoda, označil ji zápis v zemských deskách jako „do konce pustou a 9
Ibidem, s. 435; Léta Páně 1614 v pondělí po svatém Matěji [3. března] v městě Brně námi, Ladislavem Šlejnicem ze Šlejnic a na Hostimě, Jeho Mti císaře římského, uherského a českého krále radou, Vilímem Munkou z Ejvančic na Moravci a Radlasi, Jeho Mti císařské prokurátorem v markrabství moravském, stala se smlouva přátelská celá a dokonalá mezi urozenejm a statečnejm rytířem panem Jindřichem Zahrádeckým z Zahrádek na Višňovým, Krhově a Hobzí, Jeho Mti císařské radou etc., jakožto mocnejm otcovskejm poručníkem dítek a statku pozůstalého po neboštíku urozeném pánu panu Hynkovi Hodickým z Hodic a na Suchohrdlích jménem a na místě dotčenejch sirotků z jedné a urozenejm a statečnejm rytířem, panem Václavem Vaneckým z Jemničky na Valči a Vanči Jeho Mti císařské radou a mundšenkem, z strany druhé, a to taková, že jest týž pan Jindřich Zahrádecký z Zahrádek, jakožto mocnej otcovskej poručník dítek a statku pozůstalého po neboštíku urozeném pánu, panu Hynkovi Hodickým z Hodic a na Suchohrdlích, jménem a na místě dotčených sirotků od nich i erbův a budoucích potomkův jejich jejich vlastní a žádnému v ničemž nezávadné dědictví, totiž tvrz a ves Suchohrdla s kostelním podacím, ves Damice s dvory dvouma, s ovčírnou, s rybníky a summou se vším a všelijakým k tejmž vsím od starodávna příslušenstvím, jakýmž to koli jménem jmenováno bejti může, též plnejm právem a panstvím, tak jak týž statek a vsi v svejch mezech a hranicích založené a vyměřené jsou a jakž jich předešle neboštík pan Hynek z Hodic užíval, témuž panu Václavovi Vaneckýmu z Jemničky, erbům a budoucím potomkům jeho prodal a se zavázal, že ten statek suchohrdelskej se vším příslušenstvím jemu panu Václavovi Vaneckýmu a erbům jeho do do desk zemských při nejprv příštím soudu zemským, kterýž v městě Brně držán bude, vložiti a podlí pořádku až do přejití správy ode všech nářkův očišťovati a osvobozovati chce, tak jakž to smlouva trhová na papíře psaná a spečetěná o prodeji téhož statku učiněná, již jest datum na Suchohrdlích ten outerej po památce svatého Šimona a Judy léta Páně 1613 [29. října], šířeji v sobě obsahuje a zavírá. A protož bude povinen týž pan Jindřich Zahrádecký z Zahrádek na místě často jmenovanejch sirotků před Jeho Mt nejvyžšího pana komorníka při tomto soudu zemským, když dcky zemské otevříny budou, předstoupiti, a aby smlouva tato, kteráž na pargameně napsána na místo listu správního ke dckám svědčí, do desk zemských vložena byla, za to žádati. Od kteréžto smlouvy pan Jindřich z Zahrádek sám na místě sirotkův zaplatiti má. Pro lepší toho jistotu my smlouvcové svrchu psaní pečeti naše vlastní k této smlouvě, kteráž ve dví jednostejnými slovy napsána a každé straně jedna z nich odvedena jest, přivěsiti jsme dali. Jíž datum jest léta a dne svrchu psaného. 10
MZA Brno, fond G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu, kniha č. 1270.
11
Gregor Wolny; František Hrubý, Moravská šlechta r. 1619 její jmění a náboženské vyznání, in: Časopis matice moravské 46, Brno 1922, s. 153.
vypálenou“.12 Podobně jako nedaleká Miroslav byly Suchohrdly zničeny už v září roku 1619 Dampierovým vojskem.13 Katastrofální stav, podobně jako u několika dalších jihomoravských sídel, vydržel až hluboko do poloviny 17. století. Usuzuje se tak zejména z poznámky v Kirchliche Topographie rajhradského benediktýna Řehoře Wolneho, který na základě výsledků biskupské vizitace z roku 1673 uvádí obec jako pustou a kostel zcela poškozený a zničený (tota desolata et devastata).14 Smutnou bilanci potvrzují i další současné prameny, v první řadě lánová vizitace z roku 1674. Podle ní bylo na katastru obce obsazeno pouze pět z přibližně devatenácti usedlostí, ze kterých se odváděla kontribuce; v této souvislosti je pravděpodobné, že zmínění hospodáři: Paul Zipperle, Hans Gloss, Pavel Žemlička, Mathias Kalčoha a Hans Lahner přišli do prázdné obce teprve nedávno.15 Pusté Suchohrdly ztratily pro miroslavskou vrchnost na důležitosti natolik, že se dokonce uvažovalo o jejich prodeji. V letech 1660-1687 jednala hraběnka Marie Renata z Náchoda, zastoupená miroslavským hejtmanem Adamem Kristiánem Rosacinem z Karlsbergu o odprodeji vsi klášteru v Louce u Znojma.16 Zničený kostel v pusté obci přestal plnit svoji úlohu, takže byla fara jednou pro vždy spojena s nedalekou Miroslaví, navzdory jistým pokusům o osamostatnění Suchohrdelské farnosti na začátku 20. století, zůstal tento stav až do současnosti. S miroslavským panstvím zůstaly Suchohrdly svázané i po změně majitelů; v roce 1661 prodal hrabě Ferdinand Leopold z Náchoda Miroslav hraběti Rudolfovi z Kounic, který díl převedl na hrabata ze Schaumburka; v roce 1692 vlastnil celé panství hrabě Ferdinand Miloslav Rohlík, Moravské zemské desky III. 1567-1641 . Kraj brněnský, Praha 1950, s. 435; Zdeněk František Lev z Rožmitále a z Blatné, Jeho Mti císařské rada, komorník na místě nejdůstojnějšího a vysoce osvíceného knížete a pána, pana Františka, kardinála a knížete z Ditrichštejna, biskupa olomouckého, Jeho Mti císařské tejné rady, gubernátora, hejtmana a místodržícího ouřadu nejvyzšího komornictví, Jan Jakub svobodný pán z Magno, Jeho Mti císařské rada, na místě pana Jiřího svaté římské říše hraběte z Náchoda a z Lichtnburku, rytíře, Jeho Mti císařské válečné rady a nejvyzšího sudího, Jan Šťastný Podstatský z Prusinovic, též jeho Mti císařské rada a nejvyzší písař, nejvyzší ouředníci zemští markrabství moravského, panu Jiřímu svaté římské říše hraběti z Náchoda a z Lichtnburku, rytíři ut supra, tvrz a ves Suchohrdla, do konce pustou a vypálenou, též ves Damnice (kromě tří člověku v ní) také pustou, s lidmi usedlými, jinde se zdržujícími a zběhlými, s platy, s poplatky všelijakými a s povinnostmi na nich, s dvorem, s ovčírnou, též vypálené, s vinohrady, s rybníky pustými, s háji, s kostelní podací, s rolí oranou i neoranou, s lukami, pastvinami, s pastvištěmi, s vodami tekutými i netekutými, s desátky obilnejmi snopnými, též vinnými, s husemi, s slepicemi, s kury, s vejcmi a summou se vším tím, což od starodávna k témuž statku a vejš jmenovaným dědinám náleží, k jeho vlastnímu a dědičnému jmění, držení a užívání podlé konání práva a přidědění ve dcky zemské vkládáme a komuž by jinému ve dckách svědčil, to tímto vkladem moříme a vniveč obracíme. 12
13
František Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy Moravské II., Brno, 1902, s. 510.
14
Gregor Wolny
15
MZA Brno, fond D2 Rektifikační akta, fascikl 244.
16
MZA Brno, fond E 57 Premonstráti Louka, inv.č. 772, sign. H 164.
Morzin.17 Po těchto krátkých epizodách zakoupil panství v roce 1694 za 35 000 zlatých klášter v Louce, který zůstal majitelem Miroslavi a přilehlých obcí až do svého zrušení v roce 1784.18 Vše nasvědčuje tomu, že loucká vrchnost byla vůči nově získaným poddaným značně nesmlouvavá. V roce 1696 si Suchohrdelští spolu se zmocněnými vyslanci obcí Sedlešovic, Oblekovic, Bohumilic, Nesachleb a Tasovic stěžovali u císaře stížnost na louckého opata Šebestiánu z Bádenu, který je nemilosrdně vyháněl ze statků, protože se nechtěli vzdát své staré augšpurské víry a přijímali pod obojí způsob.19 Spolu s dalšími obcemi louckého kláštera se připojily i Suchohrdly v roce 1723 k petici proti nadměrným robotám. 20 Navzdory těmto problémům přinesly příznivé přírodní podmínky možnost lukrativního pěstování vína a během politické stabilizace po roce 1700 značný rozkvět a příliv nového obyvatelstva. Komplexně je možné stav populace zachytit až v rektifikačních daňových aktech ze září roku 1749, kdy jsou všechny usedlosti v obci znovu obsazené novými hospodáři.21 Po rozdělení obecní půdy mezi nově příchozí podsedky měla obec čtyřicet čtyři usedlostí.22 Přestože vesnice byla převážně zemědělská, její ekonomická síla spočívalo zejména v obnoveném vinařství. Vinice zde v celkové rozloze 31 měřic a 4 achtle vlastnili téměř všichni obyvatelé, kteří zpracované víno odesílali na trhy a ke kupcům ve Znojmě, Třebíči a Brně. Po zrušení kláštera přešly Suchohrdly pod správu státního náboženského fondu, přičemž se zde až do změn po roce 1850 přešlo na efektní finanční kompenzace někdejších robot. Od náboženského fondu zakoupil panství v roce 1824 za 130 000 zlatých Josef von Hopfen, kterou po něm zdědil jeho syn František Xaver, významný rakouský ekonom a zakladatel vídeňského bankovního spolku, který financoval státní dráhy. Po zrušení patrimoniální správy po roce 1848 jeho vliv na Suchohrdly zůstal omezen pouze na několik zemědělských 17
Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha 2004, s. 126.
18
MZA Brno, fond E 57, Premonstráti Louka, inv.č. 268, sign. H 229.
19
MZA Brno, fond E 57, Premonstráti Louka inv.č. 1045, sign. L 67b.
20
MZA Brno, fond E 57 Premonstráti Louka, inv.č. 1316m sign. Q 42/8.
21
Ibidem
22
Ibidem: Hospodáři: Johann Gaier, Paul Hofned, Filip Donner, Mathias Weishalb, Johann Gloss Peter Markl, Franz Wiener, Johann Stadler, Martin Wech, Josef Gloss Ulrich Stadler, Thoma Bauer, Anton Fischer, Jacob Hauer, Wenzl Klim, Lorentz Markhl, Carl Possner, Thoma Kellner, Mathias Hoffner, Jacob Schachinauer, Filip Brandtstetter, Říha Severýn, Lorenz Tománek, Mathias Gloss; hospodáři na nově obsazených usedlostech: Thoma Jastl, Franz Javořec, Andres Markh, Jocob Trobal, Georg Richter, Paul Hoffner, Mathias Hartl, Jacob Negrünn, Simon Satzirer, Thoma Kellner, Andreas Kopert, Thoma Zimermann, Georg Stadler, Catharina Stadlerin, Andreas Richter, Maria Remischin, Margareth Baurin, Benedikt Lortatsch, Fabian Küntzl, Georg Markhl
pozemků a patronátní právo na zdejší kostel.23 Pro období před polovinou 19. století se o Suchohrdlech dochovaly první přesné statistické údaje.24 V roce 1843 zde žilo 437 obyvatel (193 mužů, 244 žen), ve vesnici stálo 82 domů; 88 rodin se věnovalo rolnictví, což jednoznačně dokazovalo zemědělský charakter obce a pět řemeslníků; dvě rodiny se živily kombinací rolnictví a řemesla. Zvláštností obce, která neunikla statistikům byl fakt, že při práci pili zdejší obyvatelé víno. Místní sedláci byli v této době poměrně bohatí, vlastnili nejméně dvě krávy a osm ovcí, o které se starali pacholek a děvečka. V obci bylo ustájeno 44 koní a 76 krav. Překvapivé je, že většina domů byla ještě kolem poloviny 19. století dřevěná z pevného materiálu stál v Suchohrdlech pouze kostel, vrchnostenský dvůr a ve velmi špatném stavebním stavu zachovaná škola.25 Kostel byl v letech 1806-1808, s největší pravděpodobností po poškození během napoleonských válek opravován na vrchnostenské náklady.26 V roce 1893 zakoupil miroslavský velkostatek vídeňský bankéř Karl Stummer z Vídně, po němž ho zdědila v roce 1911 Amálie Krescencie Hard-Stummer von Tavornok. Právě s ní je spojen pozoruhodný projekt na vytvoření samostatné suchohrdelské fary z nadace Ondřeje a Terezie Annerl ze Suchohrdel.27 23
Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha 2004, s. 126.
24
MZA Brno, fond D8 Stabilní katastr – vceňovací operáty, sign. 2460, kart. 889.
25
Členy nově zřízeného obecního zastupitelstva byli: Filip Toman, Andreas Koraher, Andreas Klein, Lorenz Hafner, Georg Bauer, Julius Luschin, Andreas Lang, Wenzl Hukar, Andreas Hafner, Johan Annerl, Andreas Taffel, Klara Wasl, Wincenz Hafner, Wenzl Bauer, Mathias Fischer 26
MZA Brno, fond E 82 Biskupská konzistoř – Suchohrdly, fol. 82; Da die Reparazionkosten der Socherler Kapelle bereits im Jahre 1808 einem aufwand von 1363 fr. erforderte und diese Auslage durch den bisher zu genommen üblen Baustand weit beträchtlicher geworden ist, da fernen disese Kapelle keinige uns Vermägen besitzt, und die Angabe, dass hiezu einstens 7 Metzen Ackerfeld gehörten, durch keinen Urkunde erweisen werden kann, und da endlich diesen Kapelle micht bestimmt, sondern nur weillkührlich der Gottendienst abgehalten wird, so kann auch zu derselben Herstellung der über den geringen Beitrag den Gemainde erforderlich werdende Betrag keinerding aus dem Religionsfond bewilliget werden. 27
MZA Brno, fond E 82 Biskupská konzistoř – Suchohrdly, fol. 173-182; Zřizovací listina nové fary v Suchohrdlí. Obec Suchohrdlí, okresní správa politická Mor. Krumlov je vlastníkem starého kostela. Za švédských válek úplně rozbořen, byl dobrodinci znovu zřízen a od té doby jej obec Suchohrdlí udržuje. Tento kostel je nyní knihovně zanesen v katastru Suchohrdlí jako vložka č. 95, jako samostatný římské katolický kostel v Suchohrdlí. Obyvatelé této obce vesměs katolíci, přifaření do Miroslavi vždy si toužebně přáli dobrodiní samostatné duchovní správy, neboť dochůzka do farního kostela byla starším lidem a zvláště dětem pro velkou vzdálenost do Miroslavi a pro špatnou cestu obtížna, ba často nemožná. K tomuto dobrodiní vlastní duchovní správy chtěli obci Suchohrdlí dopomoci bezdětní manželé Ondřej a Terezie Annerl, majitelé 3/8 lánu v Suchohrdlí – Ondřej Annerl zemřelý v Pemdorfě 24. července 1891 ustanovil svou manželku universální dědičkou a zavázal ji k tomu, aby celé 3/8 lánu čís. 86 v Suchohrdlí věnovala nadaci „ke zřízení vlastního farního obročí v Suchohrdlí.“ Manželka však měla na oněch 3/8 míti právo doživotního užívání a měla v případě potřeby jej zadlužiti nejvýše 400 zlatých – kromě toho měl na oněch 3/8 lánu býti zajištěn, nebo váznouti obnos 200 zlatých s 6 % úroky ode dne úmrtí Teresie Annerlové po zádušní nadaci, dále poznamenání práva zástavního za poplatky z převodu obnosem 503 zl. 12 ½ kr. k dobru c. k. státní pokladny, kterýžto poplatek
se čeká až k dožití Terezie Annerlové, a pohledávka kumulativní sirotčí pokladny v Mor. Krumlově obnosem 300 zl. Za těchto podmínek byly ony 3/8 lánu čís. 86 v Suchohrdlí vl. č. 6 knihovně připsány „nadaci Ondřeje a Terezie Annerl ke zřízení farního obročí v Suchohrdlí“ úřední listinou odevzdávací 2 25/9 čís. 10 726. Na žádost obce Suchohrdlí vzdala se však Terezie Annerlová práva doživotního užívání oněch 3/8 lánu čís. 86 v Suchohrdlích za roční odškodné 300 K od obce Suchohrdlí, aby fara mohla býti zřízena ještě dokud ona bude živa. – Protože i farář v Miroslavi, Josef Horák prohlásil, že s vyfařením obce Suchohrdlí z farnosti Miroslavské souhlasí, a protože i jeho biskupská milost, Excelence Pavel hrabě Huyn udělil povolení ke zřízení samostatné duchovní správy a fary v Suchohrdlí, vyslovilo i vysoké ministerstvo kultu a vyučování výnosem z 21. 5. 1912 č. 4506 v zásadě státní souhlas k vyloučení obce Suchohrdlí z farního obvodu Miroslavského a ke zřízení samostatné stanice duchovní správy, obsahující katolíky obce Suchohrdlí a dovolilo, aby náboženská matice převzala zvýšení minimálního příjmu připadající budoucímu místnímu faráři dle počtu služebních let, pokud ono zvýšení není kryto z prostředků místních. Při tom ovšem se předpokládalo, že vyjma tento plat a vyjma zvýšení doplňku kongrnového patřícího faráři Miroslavskému ročním obnosem 20 K 83 h z důvodů zřízení a udržování samostatné duchovní správy v Suchohrdlí, že vyjma ty platy na fond náboženský, ani na jiný veřejný fond nebude kladeno jiných požadavků. Definitivní schválení zřízení této fary zůstalo vyhraženo, až bude postavena farní budova a hřbitova se bude moci používati. Na základě tohoto vysokého výnosu postarala se obec Suchohrdlí o postavení nové farní budovy na místě starého obecního domu čís. 21 a usnesením obce z 23. 3. 1913 a s povolením vysokého moravského zem. Výboru věnovala ji nové faře; budova byla okres. Hejtmanstvím v Mor. Krumlově komisionelně uznána za vhodnou, když všichni zúčastnění činitelé dali svůj souhlas k zamýšlenému vyfaření. Výnosem okresního soudu v Mor. Krumlově z 3. 11. 1914 č. 2306/14 na základě smlouvy výměnné ze 16. 5. 1914 na držebnosti č. vl. 30 v Suchohrdlí bylo povoleno: odpis stavebních parcel 43/1 a 43/2 s farou čís. 21 a s parcelou zahradní čís. vl. 64 otevření nové vložky v pozemkové knize č. 563 v Suchohrdlí pro ně zároveň s pojmenováním tohoto nového tělesa pozemkové knihy: „fara čís. 21“, a v této vložce pozemkové knihy povoleno vtělení vlastnického práva „nadaci Ondřeje a Terezie Annerl k zřízení farního obročí v Suchohrdlí“ – aby obroční reality byly sjednoceny a pevně stanoveno označení pravého budoucího majitele, bylo pak výnosem okresního soudu v Mor. Krumlově ze 14. srpna 1915 čís. 945/15 povoleno vtělení vlastnického práva k oběma nahoře uvedeným realitám vl. č. 6 a 563 v Suchohrdlí, které dosud byly připsány dosavadní nadaci Ondřeje a Terezie Annerl ke zřízení fary v Suchohrdlí, nadaci definitivnímu zřízením fary stravené ono vlastnické právo povoleno řím. kat. faře v Suchohrdlí, a zároveň povoleno sloučení vložek č. 563 a č. 6 a výmaz první z nich; dle toho tedy nyní veškero realitní jmění obroční ve vložce č. 6. v Suchohrdlí je knihovně připsáno řím. kat. faře v Suchohrdlí. Pro hřbitov věnovala obec Suchohrdlí pozemkové parcely 1486/2 a 1490/2 ve výměře 10 a 80m3. Hřbitov postaven s povolením okresního hejtmanství v Mor. Krumlově z 7. 5. 1913 čís. 5381 a na základě komisionelního šetření konaného 6. 11. 1913 výnosem okresního hejtmanství v Mor. Krumlově z 7. 11. 1913 čís. 13 253 uděleno povolení požívat ho. Výnosem okresního soudu v Mor. Krumlově z 17. 9. 1914 čís. 2036/14 na základě věnovací listiny povoleno: a) na držebnosti č. vl. 406 v Suchohrdlí břemen prostý odpis pozemkové parcely 1486/2 a přípis této parcely k držebnosti vl. č. 405 v Suchohrdlí a zároveň výmaz dosavadní vložky pozemkové knihy čís. 406 v Suchohrdlí; b) pojmenování tělesa pozemkové knihy vl. č. 405 v Suchohrdlí „jako katolický hřbitov“; c) na držebnosti č. vl. 405 v Suchohrdlí, sestávající z pozemkových parcel 1č86/2 a 1590/2 vtělením práva vlastnického po katol. obec Suchohrdlí. Na základě listiny o povolení ku vkladu – k zapsání knih pozemkových vyjotovené 7. 6. 1915 zastupitelstvem této obce bylo pak výnosem okresního soudu v Mor. Krumlově z 10. listopadu 1915 č. 1223/15 povoleno vtělení práva vlastnického na tento hřbitov č. vl. 405 v Suchohrdlí řím. kat. kostel v Suchohrdlí a sice: povoleno sloučení této vložky č. 405 s vložkou čís. 95 pro tento kostel už stávající, při čemž zrušena dosavadní vložka č. 405; hřbitov tedy nyní je ve vl. 95 Suchohrdlí knihovně připsán řím. kat. kostel tamtéž. Rovněž úředně
a sice rozhodnutím okresního soudu v Mor. Krumlově z 5. 1. 1916 č. d. 1/16 zařízen výmaz pozemkové parcely 1486/2 jako splynuté s pozemkovou parcelou 1490/2 hřbitov, jenž tedy sám má toto parcelní označení. Dle protokolu v Suchohrdlí ze dne 26. 5. 1915 bude obec Suchohrdlí hřbitov, jejž dala na své útraty zříditi, též vždy udržovati v pořádku. K zajištění kongrny příštího faráře v Suchohrdlí byly – se schválením vysokého ministerstva kultu a vyučování z 4. 11. 1912 č. 47 007 – z nadace Ondřeje a Terezie Annerl, totiž z polních parcel této nadaci dle odevzdávací listiny z 26. 9. 1892 č. 10 726 připsaných ve vl. čís. 6 v Suchohrdlí parcele čís. 101/2, 578, 806/1, 806/2, 848/1, 970/1, 1031/1, 1031/2, 1099, 1149, 1312/2, 1346/2, 1400, 1401, 1432/2 v celkové výměře 13 ha 19a 71m2 dle kupní smlouvy z 1. 1. 1913 za celkovou cenu kupní 41 278 K – čtyřicetjedentisícdvěsta sedmdesát osm korun – a parcela č. 806/3 ve výměře 4a 74m2 dle kupní smlouvy z 3. 1. 1920 za celkovou kupní cenu 147 K – slovy jedno sto čtyřicet sedm korun – baronce Amalii Krescencii Hardt – Stummer z Tavarnoku prodány a za to koupen státní dluhopis stříbrné renty čís. 116 259 z 1. 1. 1913 na 20 000 zl. na „řím. kat. farní obročí v Suchohrdlí“ čímž kongrna faráře zajištěna. Obec Suchohrdlí se zavazuje dle protokolu zasedání z 26. 5. 1915 a dle listiny o závazku tom z 7. 6. 1915, že bude zapravovat všecky s udržováním a uvedením této duchovní správy spojené výdaje, jmenovitě plat varhaníka, kostelníka, hrobaře, zvoníka, měchošlapa a p., jež jež ustanovovati přísluší vždy a výhradně dotyčnému faráři a sice, že to bude zapravovati z vlatního, cestou výboru kostelního konkurenčního. Kostel má vlastní jmění 638 K a sice: na 4% korunové rentě čís. 95 695 z 1. 9. 1912 na 10 300 K má podíl 38 K, spořitelní knížka čís. 32 118 Cyrilo – Meth. Záložny v Brně z 28. 4. 1903 na 200 K, spořitelní knížku čís. 257 v Raiffeisence v Miroslavě z 1. 1. 1911, z níž František Schenk až do smrti dostává úroky na 400 K, celkem tedy 638 K. Kostel je opatřen předepsanými bohoslužebnými předměty, rouchy a nářadím, stavba v dobrém stavu. Aby tedy řádný majetkový základ samostatné duchovní správy v Suchohrdlích po všecky časy byl udržen a zajištěn, vyhotovena tato zřizovací listina, a dle ní mají stálou platnost tato ustanovení: 1.) Duchovní správě v Suchohrdlí mají přináležeti všichni katoličtí obyvatelé této obce, dvůr a strážní domek čís. 73 na dráze v to počítaje. 2.) Fara v Suchohrdlích je „liberae collationis“ a dotyčný biskup brněnské diocese ji může volně zadávati bez praesentace nebo návrhu se strany kohokoliv. 3.) Dotace faráře v Suchohrdlí obnáší 1600 K; k jejímu zajištění slouží státní dluhopis stříbrné renty čís. 116 259 z 1. 1. 1913 na 20 000 zl. 4.) Za obydlí faráře je určena nově postavená farní budova čís. 21; je to přízemní budova se 3 pokoji, kanceláří, kuchyní, pokojem pro hospodyni, pokojem pro služebné, jídelnou, koupelnou, záchodem, velkou předsíní v přízemí a dvěma pokoji v podstřeší; celá budova je dole sklepy opatřena, stropy sklepův jsou klenuty. Za farní budovou je dvůr se studnou, vpravo ode dvora stáj a kůlna na dříví. Ke dvoru se připojuje zahrada a na konci zahrady stodola; dvůr i zahrada jsou obehnány zdí. 5.) K farnímu obročí Suchohrdlí patří polní parcely čís.153/1, 153/2, 234, 308, 411, 412, 413, 497, 661/2, 661/ 3, 732/2 v celkové výměře 81 a 98m2 s čistým výnosem 42 K 78 h; udržování všech farních budov a pojištění proti ohni přejímá obec Suchohrdlí dle protokolu o zasedání obecního výboru z 26. 5. 1915 a na základě zvláštního obci Suchohrdlí daného reversu ze 7. 6. 1915. 6.) Poněvadž vyfaření obce Suchohrdlí z farního obvodu Miroslavského a zřízení samostatné duchovní správy v Suchohrdlích bylo povoleno výnosem ministerstva kultu a vyučování z 21. 5. 1912 č. 4506, jest obec Suchohrdlí od chvíle, kdy tato samostatná duchovní správa bude zřízena, osvobozena od všech platů na kostel a faru v Miroslavi; s tím se prohlašuje, že je srozuměn tamější farář Josef Horák, k tomu dali souhlas při prvním komisionelním šetření i ostatní přifařené obce, jakož i kostelní konkurenční výbor v Miroslavi 7.) Všechny knihy účetní, matriky, pokud byly zvlášť vedeny pro obec Suchohrdlí, všechny listiny, které se týkají obce Suchohrdlí, budou z archivu fary Miroslavské vyřazeny a odevzdány novému faráři Suchohrdelskému pro archiv fary v Suchohrdlí.
Tato zřizovací listina, jejíž náklad nese obec Suchohrdlí byla vyhotovena ve 4 exemplářích a z nich jeden odevzdán nejdůstojnější biskupské Konsistořim druhý mor. zem. Správě , třetí novému faráři v Suchohrdlí a čtvrtý farní obci, k rukám obecního představeného politické obce Suchohrdlí.
