Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV
Subjektivní teorie nenormálního pití podle barmanů - závěrečná zpráva Úvod Jako naše výzkumné téma jsme si vybrali Subjektivní teorie barmanů o nenormálním pití, a to hned z několika důvodů. Asi nejdůležitějším je ten, že nás téma zaujalo a sami jsme chtěli zjistit, jestli barmani nějaké teorie mají, a zda se dají nějak zobecnit nebo se liší dle typu zařízení a lokality nebo osoby barmana. Dalším faktorem byl jistě fakt, že je tento projekt naší první ucelenou možností provádět rozhovory a tuto šanci jsme se rozhodli využít. Na začátku výzkumu jsme si tedy položili výzkumnou otázku, která zněla: Jaké jsou subjektivní teorie barmanů o nenormálním pití? Pokusili jsme se zjistit, co barmani říkají o nenormálním pití, jak ho definují a jak se podle nich pije nenormálně.
Sběr dat Sběr dat jsme prováděli formou polostandardizovaných rozhovorů s barmany z různých typů podniků, protože jsme očekávali, že prostředí, ve kterém pracují, bude ovlivňovat jejich výpovědi, z důvodu odlišné klientely. Základními rozdělovacími faktory byla velikost obce, kde se podnik nachází a zaměření podniků na různé typy zákazníků. Nejprve bylo nutné získat souhlas dostatečného počtu respondentů s rozhovorem. Poté jsme si podle výše zmíněných rozdělovacích faktoru vybrali konkrétní barmany. Následovalo sestavení základních okruhů otázek, které nám posloužily jako podklad pro pilotní rozhovor. Po uskutečnění pilotáže následovala konečná úprava výzkumného nástroje, pomocí něhož jsme provedli následující polostandardizované rozhovory. Téměř všechny proběhly přímo v daném zařízení. Navštívili jsme tři mimopražské podniky a jeden pražský. Našimi respondenty bylo pět barmanů mužského pohlaví ve věku od 25 do 43 let. Rozhovory byly zaznamenány na nahrávací zařízení, a poté doslovně přepsány. Prvním podnikem byl nonstop herna bar v Sezimově Ústí, kde proběhly dva rozhovory, z toho jeden pilotní. Podnik tohoto typu je charakteristický měnící se klientelou v průběhu dne. Ve dne navštěvují podnik spíše štamgasti a lidé chodící se příležitostně napít, kdežto v noci navštěvují podnik převážně hráči automatů a problémoví pijáci. Do tohoto typu podniků chodí zákazníci pouze za účelem konzumace alkoholu nebo hraní automatů. Dalším podnikem byla hospoda v Nymburce. Pod pojmem hospoda se nám vybaví podnik spíše pro nižší střední sociální třídu, kde se pije převážně pivo. Zákazníci sem chodí za účelem sdružování se a levného rychlého stravování. Další rozhovor proběhl v irské hospodě v Třebíči. Tyto hospůdky jsou tématicky zaměřené na irskou kulturu, a to jak vybavením, atmosférou, tak druhy nabízeného alkoholu (irská whiskey, irské pivo...), kvůli jejichž vyšší cenně navštěvuje takový podnik spíše movitější klientela. Podávají se zde i různé pochutiny. Dalším podnikem byl hudební klub v Praze, který navštěvují spíše mladší zákazníci vyhledávající zábavu. Klientela je široká, od intelektuálů navštěvujících koncerty, po zákazníky, kteří tam chodí především za účelem konzumace alkoholu a jiných drog.
1
Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV
Zkušenosti z rozhovorů Naše zkušenosti se liší na základě toho, s kým jsme rozhovor dělali. Barmani, kteří se osobně znali s tazatelem už dříve, v něj měli větší důvěru, což se projevilo především u otázek týkajících se citlivých témat. Celkově se prvotní ochota respondentů poskytnout rozhovor vytrácela s jeho délkou a složitostí otázek. U barmanů, kteří se s námi předem neznali, pak u otázek konkrétních. Přestože byli předem ujištěni, že rozhovor bude anonymní, bylo patrné, že se obávají poškození pověsti podniku a svých klientů, kdyby řekli něco nepatřičného. Například při otázkách týkajících se pití mladistvých bylo znát, že říkají spíše situaci ideální než reálnou, pravděpodobně z důvodu obav, kdo vlastně jsme. Provádění rozhovoru jako takové, považujeme za velmi dobrou zkušenost. Při přepisu nahrávky jsme měli možnost zjistit, co bychom příště mohli udělat lépe, kde nechat respondentovi větší prostor k vyjádření se, a kde naopak použít více doplňujících otázek.
Metoda analýzy Po přepsání rozhovorů jsme postupovali dle „návodu“ od Corbinové a Strausse (Základy kvalitativního výzkumu). Nejdříve jsme přistoupili k otevřenému kódování. Jednotlivé pojmy jsme určili tak, že jsme hledali veškeré výroky barmanů, které nějak souvisely s normálním či nenormálním pitím a typem lidí, kteří jednotlivé podniky navštěvují. Tyto výroky jsme zjednodušili na několikaslovná spojení, přidělili jsme jim tedy jména. Tím jsme dokončili fázi konceptualizace. Pojmy jsme porovnávali, a když jsme se shodli, že patří k podobnému jevu, utvořili jsme z těchto pojmů kategorii. Výsledkem kategorizace pojmů jsou tyto kategorie pití: podle pohlaví, věku, druhu alkoholu, zaměstnání, bohatství, zvládnutí pití, společnosti, množství, frekvence pití, důvodu pití a podle projevů. Pomocí těchto kategorií jsme roztřídili pití (pijáky). Při axiálním kódování jsme se pokusili kategorie rozvinout a vytvořit mezi nimi spojení. Následně jsme ke kategoriím přiřadili koncepty normality a nenormality pití, které se k nim váží, pomocí selektivního kódování.
Zjištění Poté, co jsme analyzovali koncepty normality a nenormality jednotlivých (výše zmíněných) kategorií pití (viz. příloha), jsme dospěli ke čtyřem hodnotícím modelům, které jsou navzájem úzce propojeny a někdy se prolínají: modelové (prototypické), správné, nesprávné a běžné pití. Mezi modelové pití jsme zařadili typy pití, které barmani považují za – svým způsobem - ideální. Oproti běžnému pití se nejedná o to, že by v návštěvnosti podniku výrazně převládal daný typ lidí, ale o ideální typ návštěvníků z různých hledisek (např. zvládání pití, problémovost zákazníků, zanechaná útrata…). V jistém ohledu by se dalo říct, že takové pití je zároveň správné. Mezi modelovým a správným pitím je ale rozdíl v tom, že správné pití hodnotí barmani jako správné pro návštěvníky, nikoli pro barmany, jak je tomu u modelového pití. Za nesprávné pití označují barmani pití, které má negativní dopad, a to buďto na barmany nebo na ostatní návštěvníky podniku, nebo na samotného pijícího zákazníka. Jako běžné pití pak označují pití, které výrazně převládá, nelze ale obecně říci, jestli je správné či nikoli (může být i nemusí). Kategorie modelové a správné pití stojí tedy v protikladu k nesprávnému pití. U běžného pití nezáleží na správnosti, ale pouze na častosti.
2
Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV
A teď ke konkrétním kategoriím: Jako modelové (prototypické pití) můžeme označit pití mužů a pití lidí ve středním věku. Muži pití alkoholu zvládají, naproti tomu ženy buďto pijí málo, popřípadě vůbec, anebo se rychle opíjejí. „Je to fakt o tom, že určitě třeba ženský maj menší toleranci k alkoholu, horší spalování, takže toho vydržej míň“ (barman z Třebíče) Lidé ve středním věku chodí pít za každé situace, nejsou tolik ovlivňováni aktuálním programem a akcemi v podnicích „pít chodí spíše starší, když jsou nějaké akce tak mladší“ (barman z Nymburka), jsou nejčastějšími návštěvníky „tak myslím si, že nám se podařilo pokrejt věkově celý spektrum, ale řekněme, že tak kolem těch 30ti 40ti choděj asi nejvíc“ (barman z Třebíče) a podle barmanů více vítáni z hlediska útraty a bezproblémovosti. Za správné pití barmani považují pití ve skupině, protože takové pití je spojeno se zábavou a navíc se členové skupiny o sebe mohou navzájem postarat v případě, že se někdo hodně opije. „Chodí k vám více skupinky nebo jednotlivci? Skupinky. Čím si myslíš, že to je? Tak asi i tím, že ti lidi se chtěj bavit, bavit spolu a… nejsme ten typ zařízení, kde by si člověk večer tak jako přišel na těch svejch 5 za dvacku a pak se šel v klidu vyspat dom. Myslíš si teda, že pití se váže především k té zábavě teda? Určitě, k tomu společenskému životu.“ (barman z Třebíče) „Že by k nám přišel člověk sám vyloženě, to se stane v případě jedině na tu kávičku, přečíst si knížku, noviny.. ale jinak je to prostě pořád druh zábavy pro skupiny spíš“ (barman z Prahy) Naopak jednotlivci buď vůbec alkohol nepijí, anebo se naopak opíjejí do němoty a v tomto případě se o ně nemá kdo postarat. „takže když se ti někdo opije do němoty tak co děláš? do němoty? no tak pokud je s někým tak samosebou řeknu jim jestli se postarají, a většinou to funguje. Samotnejch do hospody moc lidi nechodí, a když tak tam někde má známý a už je to dokolečka.“ (barman z Nymburka) Za správné barmani označují i pití za účelem odreagování se po pracovní době, přičemž nezáleží na druhu vykonávané práce (ať už jde o podnikatele, programátory, umělce či dělníky). „…mnohdy se sem chodí uklidnit od pracovního světa i podnikatele, policajti, programátoři, studenti, fotbalisti. Je to v celku rozmanitý.” (barman z Nymburka) „… je ženská, co váží 40kilo i s postelí a dá si 3 malé pivka za celý večer a stačí jí to a 3
Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV pak sem přijde ženská, co má náročnou práci, vypije 7 velkých piv a není mezi nimi rozdíl“ (barman z Prahy) Nesprávné pití je míchání více druhů alkoholu za jeden večer, kdy nejde zákazníkovi o chuťový požitek, ale záměrné opíjení se. „Jakože nenormální pití je určitě míchání víc druhů alkoholu, teď myslím jako v tom tvrdým, víc druhů za večer. Myslím si, že 3 4 druhy alkoholu už je trošku chybička aaa… zvlášť nějaký větší množství. Neberu to tak, že třeba někdo vyzkouší 4 druhy, 5 druhů wisek prostě po panáku, to si myslím, že de. Ale když někdo začne ruma, pak si dá do toho pivo, zelenou, zakončí to vodkou, tak je jasný, že si to prostě nepřišel užít, ale že si potřebuje akorát vylejt hlavu.“ (barman z Třebíče) „ono po pár pivech je tak půlka lidí, co má pak chuť na panáka hned. Ono ale pivo paralyzuje chuťový buňky takže je nesmysl tohle“ (barman z Nymburka) „Nenormální mi příjde, když si dá deset pití a pokaždý něco jinýho. Takže míchání. Jo.“ (barman ze Sezimova Ústí) Jako nesprávné dále barmani označují pití vedoucí k agresivitě, tudíž v prvé řadě nezáleží ani tak na vypitém množství, ale na následných projevech jednotlivých lidí. „Takže je vám jedno, jestli jsou nebo nejsou opilí, ale záleží, jak se chovají?“ „přesně tak“ (barman z Prahy) „Nenormální mi přijde takový pití, který potom působí na toho člověka negativně, to znamená, že potom se nechová přirozeně a chová se jako dobytek.“ (barman ze Sezimova Ústí) „Když vidíš někoho opilého, tak naleješ mu ještě? Nebo jaký je tvůj postoj k tomu? Je to otázka toho aktuálního stavu. Prostě pokud si o tom člověku myslím, že sice je na něm vidět, že je opilej, ale že je schopnej se ještě kontrolovat a neničí vybavení, není nepříjemnej k ostatním hostům, tak s tím nemám problém mu nalejt.(…)“ (barman z Třebíče) V neposlední řadě barmani uvádějí, že nesprávné pití je takové, když lidé nepijí tzv. na chuť, ale z důvodů řešení osobních problémů a chvilkového vzdálení se od každodenní reality. „Jeden pán chodí každý den aspoň na 5 piv, protože ví, že přijde na ubytovnu a tam nemá nic. A řešit problémy alkoholem je blbost.“ (barman z Nymburka) Pití ve skupině barmani zároveň označují jako běžné pití, jelikož je výrazně častější než pití jednotlivců. „Samotnejch do hospody moc lidí nechodí, a když, tak tam někde má známý.“ (barman z Nymburka) „Že by k nám přišel člověk sám vyloženě, to se stane v případě jedině na tu kávičku, přečíst si knížku, noviny.. ale jinak je to prostě pořád druh zábavy pro skupiny spíš“ (barman z Prahy) Za zajímavé zjištění považujeme také to, že barmani rozlišují normální a nenormální projevy opití. Jako normální projevy jmenují: usnutí „A stalo se Vám třeba, že tady někdo usne a je tady až do rána? To tady chvilku počkejte, tamhle už bude za chvíli spát.“ (barman ze Sezimova Ústí), ztrátu studu (pokud tím opilý nikoho neohrožuje nebo neobtěžuje) a mírně zvýšenou hlučnost. Za nenormální pak neschopnost ovládat svoje pohyby 4
Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV „Jak poznáte, že už má někdo dost? Tak dá se to poznat podle chování no. Že ten člověk už se nedokáže ovládat, svoje pohyby a vlastně chová se jinak než normálně. A stalo se třeba, že by někdo spadnul ze židle, teda to jsem tady viděla.. Samozřejmě. To je pravidelný. (smích) Takovýhle věci se tady dějou no.“ (barman ze Sezimova Ústí), agresi, rvačky „… ten alkohol přeci jenom dělá divy s tim člověkem. No většinou to dopadá.. No jak jsme se bavili předtim, tak to dopadá tak, že se tady někdo porve a to nejsou moc dobrý historky no.“ (barman ze Sezimova Ústí), obtěžování ostatních hostů „Když vidíš někoho opilého, tak naleješ mu ještě? Nebo jaký je tvůj postoj k tomu? Je to otázka toho aktuálního stavu. Prostě pokud si o tom člověku myslím, že sice je na něm vidět, že je opilej, ale že je schopnej se ještě kontrolovat a neničí vybavení, není nepříjemnej k ostatním hostům, tak s tím nemám problém mu nalejt.(…)“ (barman z Třebíče), velkou hlučnost a ničení majetku. „Noo tak (s úsměvem) když na nás naposledy bušili sousedi, tak se společnost nahoře v patře (poznámka tazatele: salonek mimo hlavní prostory baru, většinou pro známé) rozjela takovým způsobem, že ještě než se ozvali sousedi, tak stačili zlikvidovat asi dva plastový kýble, který používali jako bicí nástroje. (smích) takže hudba, zpěv, používání perkusních nástrojů nebo všeho jako bicích nástrojů včetně podlahy, nábytku a čehokoli, co jim přišlo pod ruku. „ (barman z Třebíče).
Interpretace Myslíme si, že jsme výběrem různých typů podniků pokryli široké spektrum zákazníků. A to co se věku, zájmů i finanční situace týká. Dle typu podniku a klientely by se mohli lišit i barmani, a tedy i jejich názory ovlivněné praxí a zkušenostmi. Zjištění ze všech námi provedených rozhovorů se ale navzájem doplňují a potvrzují, nebo alespoň nevylučují. Vzhledem k tomuto faktu si myslíme, že od jiných barmanů z jiných podniků bychom získali podobné informace. Můžeme tedy říci, že barmani subjektivní teorie o nenormálním pití alkoholu mají a tyto subjektivní teorie se dají zobecnit do teorie jedné: diferencují pití na modelové (prototypické), správné a nesprávné a běžné pití. Přičemž nesprávné pití by se dalo označit též synonymem nenormální. Kromě toho barmani rozlišují mezi normálními a nenormálními projevy pití.
Bibliografie STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J., 1999: Základy kvalitativního výzkumu
Příloha Kategorie pití: 5
Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV Podle pohlaví Muži Pití Opíjení se
Ženy
Pomaleji Normální pití (ve smyslu modelové) = pití mužů
Podle věku Mladší
Starší (střední věk) Jsou tam vítáni – nechají tam víc peněz
Pod 18 – nalévá, ale ne cizím Pod 18 – nalévá, když jsou s dospělým
Ženy alkoholičky
Normální pití (modelové) = pití lidí ve středním věku Podle druhu alkoholu Nealko Pivo nenormální Nenormální – míchání s jiným alkoholem, ale běžně se to děje
Tvrdý alkohol Nenormální – míchání více druhů
Normální – malé množství denně (1 pivo) Normální (správné) = nemíchat Podle zaměstnání Těžká práce Pochopitelné, že víc pijou
Lehká práce
Normální (správné) = chodit se odreagovat pitím po práci (nezáleží na tom, co je to za práci) Podle bohatství Bohatí Chudí Jsou více vítáni – nechají tam větší útratu Existují bohatí, kteří jsou ochotní utratit za alkohol hodně peněz Bohatí jsou vítanější Podle zvládnutí pití Pijí bez problémů Normální – jakékoliv množství alkoholu Alkoholik – bez problémů, když má alkohol
Pijí s problémy Nenormální, ať toho vypijí kolikkoliv Problém přestat pít – alkoholik Nejsou vítáni
Normální pití – nezáleží na množství vypitého alkoholu, ale na projevech 6
Červinková Monika, Koutná Martina, Pfeiferová Jitka, Vocílková Andrea 2. ročník SOSP, FSV Problémy se zvládnutím pití můžou mít všichni Nenormální pití (nesprávné) – to, které vede k agresi Podle společnosti Samotáři Nenormální – buď pijí nealko, nebo málo, nebo moc a dělají problémy
Skupiny Normální Pití po práci – málo
Normální pití (běžné a správné) = pití ve skupině Podle frekvence návštěv Často Štamgasti – několikrát týdně Štamgasti – normální (umějí pít)
Málo často
Podle množství pití Hodně Málo Pití na smutek Alkoholici Normální – vypít toho hodně, když má důvod Nenormální – opíjení do němoty Normální – abstinenti Nenormální pití – nezáleží na množství alkoholu, ale na projevech Podle důvodu k pití Na smutek Pro zábavu Velké množství Pijí, protože jinak se nedokážou bavit Alkohol – řešení problémů
Pro uklidnění Od pracovního života Alkoholiky alkohol uklidní
Na radost
Alkoholik Pro uklidnění
Pijí, protože je to baví
Opíjí se, nejdou si to užít Nenormální pití = nepití pro chuť, ale pro opití a pro řešení problémů Podle projevů o Opilí – pořád respekt z barmana (barman z Nymburka) o Nenormální – nedokáže ovládat svoje pohyby o Nenormální – změna chování k horšímu o Nenormální – svým chováním obtěžovat ostatní hosty o Normální – když se nechovají agresivně Normální projevy – ty, které nikoho neohrožují (hlučnost, ztráta studu) Nenormální projevy – když ubližuje jiným nebo je obtěžuje, dělá velký hluk nebo ničí majetek 7
