Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců Diplomová práce
Vedoucí práce: Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.
Vypracovala: Iveta Šromovská
Brno 2011
-1-
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
-2-
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Prof. Ing. Ladislavu Zemanovi, CSc. za poskytnutí rad a připomínek, dále pak Ing. Pavlu Horkému za poskytnutí některých materiálů a rad. Dále také vedení a zaměstnancům ISK Velké Meziříčí. Výzkum byl financován z grantu IGA TP 8/2010.
-3-
ANOTACE ŠROMOVSKÁ, I.: Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců. Diplomová práce, Mendelova Univerzita v Brně, 2011, 60 s.
Diplomová práce se zabývala vlivem organicky a anorganicky vázaného zinku na kvalitu ejakulátu kanců. Cílem bylo zjistit vliv zkrmování organické a anorganické formy zinku v krmné dávce plemenných kanců na hodnoty sledovaných ukazatelů. Dále jsme ověřovali, zda se krmný zásah neprojeví odlišně u různých plemen a hybridních kombiancí. Výzkum byl prováděn na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí. Byly hodnoceny čtyři parametry (motilita spermií, objem ejakulátu, koncentrace spermií a procento patologických spermií) během měsíců srpen až listopad 2011. Do výzkumu bylo zařazeno 64 kanců. Ze zjištěných výsledků nelze jednoznačně říci, že by organická forma zinku měla zlepšující vliv na sledované parametry, kromě procenta patologických spermií, a to pouze u mateřských plemen, u plemene duroc a dánský duroc.
Klíčová slova: zinek, kvalita ejakulátu, kanec, plemeno
-4-
ANOTATION ŠROMOVSKÁ, I.: Study of influence of organic and inorganic form of zinc in the feeding on the performance of boars. Diploma Thesis, Mendel University in Brno, 2011, 60 s.
This thesis deals with the influence of organically and inorganically bound zinc on the quality of the boar ejaculate. The aim of this thesis was to find out the influence of feeding the organic and inorganic form of zinc in the feeding dose of the breeding boars on the values of the observed indicators. Furthermore, it was tested if the feeding interference has different effects within various breeds and hybrid combinations. The research was carried out at the boar insemination station in Velké Meziříčí. Four parameters were evaluated (sperm motility, ejaculate quantity, sperm concentration and percentage of pathological sperm) from August to November 2011. The research included 64 boars. The obtained results do not explicitly confirm that the organic form of zinc has an improving effect on the observed parameters concerning the ejaculate. Better results were found in a percentage of pathological sperm within maternal breeds, Duroc and Danish Duroc, and in the ejaculate quantity of the Duroc breed and the sperm concentration of maternal breeds.
Key words: zinc, ejaculate quality, boar, breed
-5-
Obsah 1 2 3
4 5
6 7 8
ÚVOD....................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 9 LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 10 3.2 Potřeba minerálních látek ............................................................................... 10 3.2.1 Anorganické a organické zdroje mikroprvků ......................................... 11 3.2.2 Zinek ....................................................................................................... 14 3.3 Ukazatele kvality ejakulátu............................................................................. 16 3.3.1 Makroskopické posouzení spermatu....................................................... 17 3.3.1.1 Objem ejakulátu .................................................................................. 17 3.3.1.2 Barva a pach ejakulátu ........................................................................ 18 3.3.1.3 Konzistence ejakulátu ......................................................................... 18 3.3.1.4 Hodnota pH......................................................................................... 18 3.3.2 Mikroskopické posouzení spermatu ....................................................... 19 3.3.2.1 Koncentrace spermií ........................................................................... 19 3.3.2.2 Motilita a rychlost pohybu spermií..................................................... 19 3.3.3 Morfologické posouzení spermatu.......................................................... 19 3.4 Faktory ovlivňující kvalitu ejakulátu .............................................................. 20 3.4.1 Vliv výživy ............................................................................................. 21 3.4.2 Vliv plemene........................................................................................... 22 3.4.3 Teplota prostředí ..................................................................................... 23 3.4.4 Věk.......................................................................................................... 23 3.4.5 Vliv sezónnosti ....................................................................................... 24 3.4.6 Metoda plemenitby ................................................................................. 24 3.4.7 Ostatní vlivy............................................................................................ 24 3.5 Plemena použitá v experimentu...................................................................... 25 3.5.1 Mateřská plemena ................................................................................... 25 3.5.2 Duroc ...................................................................................................... 25 3.5.3 Dánský duroc .......................................................................................... 25 3.5.4 SL 38....................................................................................................... 26 MATERIÁL A METODIKA.................................................................................. 27 VÝSLEDKY A DISKUZE..................................................................................... 30 5.2 Hodnocení kvality ejakulátu kanců mateřských plemen ................................ 30 5.3 Hodnocení kvality ejakulátu kanců plemene duroc ........................................ 34 5.4 Hodnocení kvality ejakulátu kanců hybridní linie SL 38 ............................... 38 5.5 Hodnocení kvality ejakulátu plemene dánský duroc ...................................... 42 5.6 Srovnání plemen ............................................................................................. 46 5.6.1 Motilita.................................................................................................... 47 5.6.2 Objem ejakulátu ...................................................................................... 48 5.6.3 Koncentrace spermií ............................................................................... 49 5.6.4 Procento patologických spermií.............................................................. 50 ZÁVĚR ................................................................................................................... 52 LITERATURA ....................................................................................................... 53 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................ 59
-6-
1
ÚVOD Přestože stavy prasat chovaných v České republice neustále klesají, stále je zde
mnoho chovů, které potřebují kvalitní inseminační dávky plemenných kanců. Plemenní kanci jsou chováni na inseminačních stanicích, kde je jim poskytována nejlepší péče. Ta zahrnuje kvalitní ustájení, vyhovující mikroklima, správné ošetřování a v neposlední řadě také kvalitní krmnou dávku. Krmná dávka by měla obsahovat všechny potřebné živiny k produkci oplození schopného spermatu. Cílem výživy plemenných kanců je dosáhnout optimální celoroční produkce semene. U kanců na inseminačních stanicích vyžadujeme co největší produkci inseminačních dávek (koncentraci spermií, životaschopnost spermií, nízký počet nezralých spermií, aj.). Je nutné si uvědomit, že spermie ovlivněné nekvalitní výživou se v ejakulátu objeví až za 42 dnů po podání špatné krmné dávky a jejich špatná kvalita se projeví na výsledcích reprodukce prasnic až za 157 dnů. Proto musíme trvale dbát na nezávadnost použitých krmiv a krmných směsí (ZEMAN, SLÁDEK, ZEMAN, 1995). Významnou součástí výživy jsou minerální látky. Intenzifikace chovu prasat zvyšuje potřebu doplnění těchto látek v krmné dávce. Aktuální požadavky na potřebu makro- i mikroprvků v chovu prasat je obtížné určit. Většina odhadů je založena na minimálním obsahu pro prevenci příznaků z nedostatku. Během reprodukčního procesu jsou minerální látky potřebné pro podporu řady činností zahrnující udržování, zvětšování a množení buněk a jejich role v reprodukci je často podceňována. Mnoho těchto prvků může být v těle uloženo. Pokud však požadavky na reprodukci převyšují uložené zásoby a příjmy z krmné dávky, pak se mohou vyčerpat a následně se sníží reprodukční výkon. Je tedy důležité znát způsoby uložení, transportu a vstřebávání a poskytnout správné řízení výživy prasat a prevenci snížení produktivity v důsledku nízkého zastoupení mikroprvků v organismu zvířete (CLOSE a COLE, 2000). V posledních letech se v mnoha zemích světa s intenzivně rozvinutou živočišnou výrobou pracuje na revizi a zpřesnění norem minerální výživy zvířat, na vyhledávání nových efektivních zdrojů minerálních přísad a na zdokonalování technologie jejich zkrmování. Krmné dávky pro chovaná hospodářská zvířata je nutné vždy doplňovat zdroji makro- a mikroprvků v závislosti na aktuálním obsahu v krmné dávce,
-7-
na aktuální potřebě pro druh zvířete, produkci a reprodukční stav. Tyto zdroje jsou různé podle jejich obsahu a míry využitelnosti makroprvků nebo mikroprvků, jehož jsou nositelem. Alternativní použití stopových prvků je tzv. organická forma, kdy jsou stopové prvky vázány na aminokyseliny a peptidy. Jedná se například o proteináty stopových prvků (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Dřívější výzkumy neposkytly důkaz, že je výhodnější podávat organické komplexy než anorganické soli (BAKER a AMMERMAN, 1995; SPEARS, 1996; UNDERWOOD a SUTTLE, 1999; cit. SUTTLE, 2010). Podle CHENG a kol. (1998; cit. SUTTLE, 2010) jsou zinek lysin a síran zinečnatý pro prasata stejně využitelné. Jiné zdroje uvádějí lepší využití organických zdroj mikroprvků. Častými formami zinku, které se používají k doplnění výživy zvířat jsou oxidy zinečnatý a sulfát zinečnatý (SUTTLE, 2010). Na produkci ejakulátu působí mnoho vlivů, mezi něž patří i genetická variabilita kanců různých plemen. V literatuře se uvádí rozdíly v koncentraci spermií, objemu ejakulátu, přežitelnosti spermií po 72 hodinách i ve výskytu abnormálních spermií. V námi prováděném experimentu jsme se proto zabývali možnostmi změnit parametry ejakulátu kanců různých plemen a hybridních kombinací organickou formou zinku přidávanou do základní krmné dávky.
-8-
2
CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zkrmování organické a anorganické
formy zinku v krmné dávce plemenných kanců na výsledky jejich užitkovosti měřené jako motilita spermií, objem ejakulátu, koncentrace spermií a procento patologických spermií. Dalším cílem bylo ověřit, zda se krmný zásah neprojevuje odlišně u mateřských plemen, u plemen duroc, dánský duroc a u hybridní kombinace SL (syntetická linie) 38.
-9-
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.2 Potřeba minerálních látek Definovat potřebu stopových prvků stejným způsobem jako potřebu energie, dusíkatých látek nebo aminokyselin je záležitost poměrně komplikovaná. Potřebu minerálních prvků lze stanovit jen s obtížemi a většina odhadů vychází z té minimální hladiny, která je potřebná pro překonání příznaků deficience a ne pro stimulaci užitkovosti, anebo dokonce pro zvýšení imunity zvířat. Rozdíly v potřebě živin vyplývají z různých užitkových cílů a z rozdílů ve fyziologickém stavu zvířat. Existuje jen velmi malé množství informací o potřebě minerálních látek u prasat se současným genotypem a VAN LUNE a COLE, (1998; cit. KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007) uvádějí, že u moderních rychle rostoucích hybridních linií prasat je potřeba minerálních látek zhruba dvakrát tak vysoká jako u pomaleji rostoucích zvířat, která byla na farmách chována před dvaceti či třiceti lety (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Požadavky na minerální látky pro prasata ovlivňuje mnoho faktorů. Zahrnují typ a stupeň produkce, věk a plemeno, vzájemný vztah mezi minerálními prvky a ostatními živinami, stejně jako mezi množstvím a chemickou formou minerálního prvku. Minerální požadavky jsou vysoce závislé na stupni produkce a na moderních postupech v chovu, na zlepšení systému hospodaření a managementu. Také jsou závislé na zdravotním stavu, a to naznačuje, že minerální požadavky moderních vysoce užitkových prasat mohou být podstatně vyšší, jak naznačují doporučení v různých národních výborech (ARC – Agricultural Research Council, 1981 a nebo NRC – National Research Council, 1998). Také selekce na růst libové tkáně a na užitkovost má za následek snížení předpokládaného denního příjmu, takže dietní požadavky mohou být podstatně vyšší než požadavky zvířat před 20 lety. Toto musíme brát v úvahu při sestavování krmných dávek pro nové (moderní) genotypy prasat. Vědecké experimenty z University v Nottinghamu prováděné na současných rychle rostoucích genotypech ukazují, že jejich ukládání minerálních látek v rostoucí fázi je dvojnásobné než u prasat použitých pro určení požadavků některého ze stanovených minerálních prvků (CLOSE a COLE, 2000). - 10 -
Organismus má velkou schopnost regulace homeostázy minerálních látek. Bez ohledu na široké kolísání makroelementů i mikroelementů v krmivech, zůstává minerální složení tkání poměrně stálé. Tyto regulační mechanismy jsou však také omezené, takže poruchy minerálního metabolismu se při intenzivním využívání zvířat mohou stát vážným limitujícím činitelem tvorby produkce (FRYDRYCH, 2007). Potenciální deficit v krmných dávkách u jedné či více minerálních látek může zvyšovat
potřebu
vlivem
podmínek
chovu
a
v průběhu
životního
cyklu
monogastrických zvířat. Intenzivní chov je více závislý na dotaci potřeby minerálních látek. Ty se nachází v trávenině ve třech následujících formách: •
minerální ionty v roztoku,
•
metalo-organické formy v roztoku,
•
konstituovány jako nerozpustné substance.
První dvě formy jsou obvykle dobře absorbovány do organismu. Třetí skupina není zcela absorbována (ŠIMEK, 2007). Je-li v krmné dávce prasnic zastoupení mikroprvků minimální, tělesné rezervy mohou dostatečně vyhovět potřebám v normálních poměrech. Organismus potřebuje minerální látky na udržování tělesných funkcí. Během reprodukčního období jsou větší požadavky na utváření zárodku a mléčné tkáně. V určitých stádiích gravidity mají prasnice velmi vysoké požadavky na minerální látky. Je otázkou, zda pak rezervoáry mohou poskytnout dostatečné množství živin v kritických stádiích vývoje plodu. (MAHAN a VALLET, 1997; cit. CLOSE a COLE, 2000). Nebo také při zvýšeném odebírání ejakulátu u pohlavně aktivních kanců. 3.2.1 Anorganické a organické zdroje mikroprvků
Mikroelementy, neboli stopové prvky jsou v tkáních organismů obsaženy ve velmi malém množství (10-6 – 10-9 mg/kg). Mají však mimořádný význam v řadě katalytických, enzymatických i regulačních procesů. Jsou pro život nezbytné a nemohou být nahrazeny jinými prvky nebo sloučeninami. Stopový prvek je nezbytný pro živočichy, jestliže splňuje následující kritéria: •
je přítomen ve zdravých tkáních všech živočichů,
•
jeho koncentrace ve tkáních je relativně konstantní,
•
jeho deficit vyvolává stejné fyziologické a strukturální změny,
- 11 -
•
jeho doplnění buď zvrátí nebo zabrání těmto změnám,
•
fyziologické a strukturální abnormality jsou vždy doprovázeny odpovídajícími specifickými chemickými změnami,
•
těmto biochemickým změnám může být zabráněno, nebo mohou být vyléčeny, jestliže je zabráněno vzniku deficitu, nebo je deficit stopového prvky odstraněn terapií (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Minerální látky se nemohou syntetizovat ve tkáních, nebo střevní mikrobiální
populací zvířat. Nedostatečný příjem těchto látek během dlouhého období vyúsťuje obvykle v projevy chorob z nedostatku. U nepřežvýkavých zvířat výskyt deficiencí a imbalancí negativně ovlivňuje reprodukci (ŠIMEK, 2007). Využitelnost prvku je závislá na formě, ve které se nachází v krmivu (ŠIMEK, 2007). DUDA (2004) uvádí, že krmné dávky jsou tradičně obohacovány anorganickými sloučeninami (oxidy, sírany, uhličitany a chloridy). Nejběžnější je sulfátová nebo oxidová anorganická forma. Tyto zdroje jsou však problematicky využitelné, protože v kyselém prostředí žaludku dochází ke změnám jejich chemické struktury a ve střevech je využitelná jen malá část. V anorganických solích jsou stopové prvky ionizovány žaludeční šťávou na aniony a kationy. Zhruba 80 % je znovu smícháno ve střevě s aniony různé povahy, formují se v nerozpustné sloučeniny a jsou vyloučeny ve výkalech. Za normálních podmínek je organismem plně využito jen 3 – 15 % stopových prvků přijatých v anorganické formě. Jak uvádí ROMPALA (2002; cit. NEHASILOVÁ, 2005) dostupnost jednotlivých prvků může být značně proměnlivá. Podle ČERMÁKA a JEROCHE (2005) může být deficience způsobena nízkým obsahem v krmivu nebo přítomností antagonistů. Příčinou antagonismu mohou být zejména interakce s jinými prvky. BOLAND (2003, cit.; NEHASILOVÁ, 2005) upozorňuje, že vzhledem k této proměnlivosti bývají v krmné dávce obsažena mnohem vyšší množství jednotlivých prvků, než je pro dosažení optimální užitkovosti zapotřebí. Tento nadměrný přísun má zcela evidentně negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V přírodě se mnohé soli vyskytují ve formě proteinátů nebo chelátů. Ty mohou být vstřebávány jako peptidy nebo aminokyseliny. Biologická využitelnost těchto forem minerálních látek je vyšší, zlepšuje se i jejich transport a zvyšuje se jejich absorpce ve střevech. Proteinátové formy jsou také stabilnější a jsou lépe chráněny před nepříznivými reakcemi s jinými živinami. Kromě toho se také předpokládá, že je tento typ sloučenin specificky nasměrován do určitých orgánů, tkání nebo funkčních systémů
- 12 -
těla (FREMAUT, 2003; cit. NEHASILOVÁ, 2005). Jak uvádí DUDA (2004) chelátovou vazbou se stává kovový iont odolnější ke kyselému prostředí žaludku a je tedy lépe dosažitelný ve střevech. Podle American Association of Food Control jsou chelátové prvky výsledkem reakce kationů (např. Zn), dodávaných z jejich nerozpustných solí (např. síran zinečnatý) s aminokyselinami. Z výživářského pohledu umožňuje použití stopových prvků v chelátové formě lepší využití minerální složky. To znamená lepší střevní absorpci, vyšší hladinu prvku v tkáních, nižší agresivitu k dalším součástem krmiva a redukci znečištění životního prostředí. Stopové prvky ve spojení s aminokyselinami jsou absorbovány z více než 90 – 95 % a mohou být zvířatům podávány v dávce 8 – 20krát nižší, než odpovídající anorganické soli. Chemický proces, při kterém vzniká organický zdroj mikroprvku, se označuje jako kompletace. Výsledný produkt kompletace obsahuje přechodový kov (Fe, Zn, Cu, Mn, Co) a organický nosič – ligand. Přechodové kovy vykazují chemické vlastnosti kovů (snadno uvolňují elektrony) i nekovů (přijímají elektrony). V roztoku se kationy přechodových prvků nevyskytují v podobě izolovaného iontu, ale obklopují se (koordinují) množstvím molekul bohatých na elektrony nebo množstvím iontů, aby minimalizovaly nadbytek pozitivních nábojů. V čistě vodném prostředí jsou obklopeny molekulami vody. V jiných médiích se spojují s přirozenými ligandy, kterými mohou být například aminokyseliny, ketokyseliny, hydroxykyseliny, porfyrity nebo také peptidy a polysacharidy (PREDIERI a CINTI, 2003; cit. FRYDRYCH, 2007).
Organické zdroje mikroprvků se člení následovně: •
komplex kovu a aminokyselin – sloučenina, která je výsledkem komplexotvorné reakce rozpustné soli kovu s aminokyselinou (-ami),
•
komplex kovu a specifické aminokyseliny – sloučenina, která je výsledkem komplexotvorné reakce rozpustné soli kovu se specifickou aminokyselinou,
•
komplex
kovu
a
polysacharidu
–
sloučenina,
která
je
výsledkem
komplexotvorné reakce rozpustné soli s roztokem polysacharidu, •
chelát kovu a aminokyselin – sloučenina, která je výsledkem reakce iontu kovu z rozpustné soli s aminokyselinou, u níž je zachován molární poměr jeden mol kovu k jednomu až třem (preferenčně dvěma) molům aminokyselin. Obě složky jsou
spojeny
koordinačně
kovalentními
- 13 -
vazbami.
Průměrná
hmotnost
hydrolyzovaných aminokyselin musí být přibližně 150 daltonů a výsledná molekulová hmotnost chelátu nesmí přesáhnout 800 daltonů (FRYDRYCH, 2007). BROVN a ZERINGUE (1994) s odvoláním na American Association on Food Control (1993; cit. FRYDRYCH, 2007) zmiňují proteináty, jako sloučeniny podobné chelátům,
které
jsou
výsledkem
chelátotvorné
reakce
rozpustné
soli
kovu
s aminokyselinou nebo hydrolyzovaným proteinem. 3.2.2 Zinek
Zinek je v organismu rozdělen dosti nerovnoměrně. Největší obsah zinku se nachází v kostní tkáni, kůži a srsti. Koncentrace zinku ve vnitřních orgánech není stálá, záleží na věku, pohlaví a úrovni minerální výživy. Zinek působí na růst, vývin, reprodukční schopnosti, tvorbu kostí a krve, metabolismus nukleových kyselin, bílkovin a sacharidů (ZEMAN, 1999). Je součástí mnoha enzymů a také se účastní jako kofaktor dalších enzymů (MAHAN, 1990; cit. CLOSE a COLE, 2000). Posiluje hypoglykemický účinek inzulínu, stabilizuje jeho molekulu a chrání ji před destrukcí inzulínázou. Tvoří komplexy s nukleotidy (ZEMAN, 1999). Mechanismus působení zinku v procesu rozmnožování je dvojí. Jednak působí na funkční pochody pohlavních žláz, jednak aktivuje hormonální činnost hypofýzy (ZEMAN, 1999). Požadavky zinku na dobrou reprodukci jsou nízké, ale závisejí na mnoha jiných faktorech jako je obsah mědi, železa, vápníku a fosforu, na zdrojích proteinů a na obsahu fytátů v obilovinách. (MAHAN, 1990; cit. CLOSE a COLE, 2000). LIPTRAP a kol. (1970; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) uvádějí, že kanci mají vyšší požadavky na zinek než prasnice. Avšak stanovení požadavku na množství zinku, zvlášť během zvýšeného odběru semene, nebylo prozkoumáno. MASON a kol. (1982; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) dokazují při deficienci zinku zhoršený vývoj varlat, nadvarlat, prostaty a přídatných žláz u samců mnoha druhů. Pokud není dostatek zinku po pubertě, mohou být změny nezvratné. HESKETH (1982; cit. CLOSE a COLE, 2000) uvádí, že zinek má stanovenou roli ve spermiogenezi, protože nedostatek zinku má za následek opožděný vývoj Leydigových buněk, nízkou odezvu na luteinizační hormon
- 14 -
a omezenou tvorbu steroidů ve varlatech. LIAO a kol. (1985; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) srovnával krmné dávky pro jednoroční chovné kance, ve kterých bylo množství zinku od 31,8 do 197 mg. Nejnižší množství zinku mělo za následek snížení počtu spermií a snížení kvality ejakulátu. Na základě výsledků doporučují do krmné dávky pro plemenné kance zařadit zinek v množství od 80 do 150 mg. WEGGER a PALLUDAN (1997; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) objevili po deseti týdnech výživy s nedostatkem zinku degenerovaná varlata, sníženou spermatogenezi a zvazivovatělou tkáň v Leydigových buňkách varlat kanců. Mimo uvedené reprodukční poruchy způsobuje nedostatek zinku u prasat parakeratózu a hyperkeratózu kůže, zpomalený růst, snížení hladiny alkalické fosfatázy séra krve, albuminu a zinku v séru krve (ŠIMEK, 2007). Rozpětí mezi biotickou a toxickou dávkou zinku je velice široké, a proto je jeho přebytek v krmné dávce v praktických podmínkách málo pravděpodobný. Může vzniknout jen v důsledku uskladňování vlhkých krmiv v pozinkovaných nádobách nebo při předávkování premixu obsahující zinek. Prasata bez následků snáší i dvaceti až třicetinásobné dávky zinku (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Podle ŠIMKA (2007) zinek ve formě uhličitanu v množství 2000 mg/kg způsobuje snížení růstu, gastritidy a enteritidy. Při množství 5000 mg/kg oxidu zinku se snižuje porodní hmotnost mláďat a nebo se vyskytují anémie. Při akutních otravách se zvyšuje obsah zinku v játrech a mléce, projevuje se malátnost, snižuje se chuť k žrádlu, objevují se průjmy, anémie (následkem porušení metabolismu mědi). Po vyloučení zinku a po doplnění krmné dávky preparáty mědi a železa se toxikóza rychle ztrácí (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Zinek methionin – chelátovaný do methioninu (HAHN a BAKER, 1993; cit. CLOSE a COLE, 2000) nebo peptidy zinku jsou zhruba dvakrát lépe využitelné než oxid zinečnatý. Zinek je široce rozšířen v krmivech a jeho doplněk je důležitý z hlediska jeho vztahu k ostatním živinám a komponentem krmné dávky (CLOSE a COLE, 2000). KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN (2007) uvádějí, že přídavek Zn-lyzinu nebo sulfátu (100 mg Zn) zvýšil obsah zinku v ledvinách a v žebrech. To je nepřímý důkaz, že aminokyselina lyzin mohla pravděpodobně zvyšovat vychytávání zinku ze střeva. WEDEKIND a kol. (1994; cit. KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007) použil tři krmné koncentrace sulfátu zinku ke stanovení standardní křivky, kde koncentrace zinku v kostech a plazmě byla vrácena do normálu doplňkovým příjmem
- 15 -
zinku. Použitím mnohonásobné regrese a vnitřní vztahové analýzy odhadli biodostupnost z koncentrace zinku v kostech a plazmě prasat krmených oxidem zinečnatým,
Zn-lyzinem
nebo
Zn-methioninem.
Uvedli
následující
odhady
biodostupnosti: zinek sulfát > Zn-methionin > oxid zinečnatý > Zn-lyzin. CAP a kol. (2002; cit. KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007) použil zinek acetát jako standard k porovnání se Zn-proteinátem a Zn-methioninem. Jejich relativní odhady biovyužitelnosti pro Zn-methionin byly 88,91 a 78 %, pro Zn-proteináty byly 110, 124 a 116 %. V pokusu na laboratorních potkanech KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN (2007) porovnávali účinek třech organických forem zinku od tří různých komerčních výrobců dostupných na našem trhu na rychlost růstu a zdravotní stav zvířat. Kontrolní skupině byl zinek doplňován v anorganické formě oxidu zinečnatého. Dva preparáty poskytly srovnatelný účinek, a to v podobě zvýšení průměrného denního přírůstku, třetí preparát však naopak způsobil pokles hodnoty průměrného denního přírůstku v porovnání s kontrolní skupinou. Z uvedených výsledků vyplývá, že velmi záleží nejen na formě podávaného zinku, ale také na kvalitě preparátu.
3.3 Ukazatele kvality ejakulátu Ejakulát kance je viskózní šedavá nebo bílá tekutina, skládající se z části tekuté a rosolovité. Je to produkt varlat a přídatných pohlavních žláz. Tekutá část je tvořena sekrety uretrálních žláz, prostaty, semenných váčků a obsahu nadvarlete, rosolovitá sekretem Cowperových žláz. V tekuté části jsou v zásadě spermie a semenná plazma. Celý ejakulát je tvořen z 96 – 98 % sekrety přídatných žláz a 2 – 4 % tvoří spermie (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Požadavky na zkoušení spermatu jsou uvedeny v ČSN 46 7114 „Sperma kance“ z května 1996 (VĚŽNÍK a kol., 2004). PULKRÁBEK a kol. (2005) uvádí, že než je kanec zařazen do plemenitby, je podroben selekci. Posuzujeme plemennou hodnotu, exteriér, kondici, která by měla být chovná. Kromě množství a kvality ejakulátu posuzujeme: vývin varlat, jejich objem (velikost), symetrické uložení, konzistenci tkáně varlat (na pohmat), temperament (libido sexualis), pevnost končetin a způsob chůze (lokomoce), zaúhlení zadních
- 16 -
končetin, předkožkový vak (zbytnění, výduť předkožky), pohlavní úd (erekce, vysunutí, délka po výsunu). Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1987) se plodnost kance projevuje v jeho oplozovací dispozici a oplozovací schopnosti vyprodukovaného spermatu. Skutečná plodnost se však hodnotí podle počtu a velikosti vrhů od prasnic zapuštěných příslušných kancem. Podle SMITALA, DE SOUSY (2001) se za primární ukazatele hodnocení plodnosti kanců považuje: počet selat ve vrhu, hmotnost selat ve vrhu a úroveň zabřezávání prasnic. Sekundární ukazatele pak zahrnují pohlavní orgány (velikost a hmotnost varlat a nadvarlat, produkční kapacitu varlat), kvalitu a kvantitu spermatu (objem ejakulátu, koncentraci spermií, aktivitu a pohyblivost spermií, přežitelnost spermií in vitro, morfologickou stavbu a fyziologickou funkčnost spermií), pohlavní chování (libido sexualis, pohlavní reflexy a vyčerpávací testy) a bimolekulární analýzy (individuální geny plodnosti a pohlavní hormony). 3.3.1 Makroskopické posouzení spermatu 3.3.1.1 Objem ejakulátu
Objem ejakulátu se mění s věkem jedince a u dospělého kance má mít nejméně 100 ml (VĚŽNÍK a kol., 2004), a u plemene duroc je to minimálně 80 ml (BUCHTA a kol., 1990). Podle VĚŽNÍKA a kol. (2004) je objem ejakulátu ovlivněn řadou faktorů, zejména plemenem, genetickým základem, úrovní užitkovosti, intenzitou pohlavního využívání plemeníka, stupněm pohlavního vydráždění, technikou odběru semene, krmením, ošetřováním, ročním obdobím a významně se podílí i vyrovnanost organismu plemeníka v daném prostředí a jeho zdravotní stav. KOZUMPLÍK, KUDLÁČ (1980) uvádí, že obecně je velikost ejakulátu v nepřímém vztahu ke koncentraci spermií, protože vyšší koncentrace bývá zjišťována u méně objemných ejakulátů. Celkový počet spermií bývá naopak větší u objemově velkých ejakulátů. U kance se odebírají jen frakce bohaté na spermie a frakce ejakulátu produkované bulbouretrálními žlázami se neodebírají, respektive odstraňují. Objem ejakulátu je stanoven jen z frakcí určených k využití. Stanovení objemu se provádí vážením nebo měřením v kalibrovaných nádobách (VĚŽNÍK a kol., 2004).
- 17 -
3.3.1.2 Barva a pach ejakulátu
Barva má být mléčně bílá, šedobílá nebo vzhledu slonové kosti. Změny barvy do žluta, do zelena, do růžova nebo do hněda poukazují na znehodnocení ejakulátu močí, krví, hnisem nebo nečistotou. Málo krycí bílá barva svědčí o nízké koncentraci spermií v ejakulátu. Pach by měl být nevýrazný nebo slabě specifický. Ostře páchnoucí ejakulát nebo ejakulát s výrazným specificky kančím pachem svědčí o znečištění močí nebo sekretem prepuciálního váčku. Pach spermatu může být rozhodující pro další použití semene. Ejakuláty s výrazným specificky kančím pachem mají zpravidla vysoký obsah bakterií, a proto nejsou vhodné k použití. Hnilobný pach poukazuje na zánětlivý proces nebo chorobný stav určité části pohlavních orgánů (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). 3.3.1.3 Konzistence ejakulátu
Konzistence ejakulátu kance je závislá na koncentraci spermií. U velmi hustých ejakulátů nebo u zachycení jen druhé frakce ejakulátu je konzistence až smetanovitá, zpravidla však bývá mléčná nebo mléčnovodnatá. Řídké ejakuláty jsou zcela vodnaté konzistence (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). 3.3.1.4 Hodnota pH
Hodnota pH ejakulátu kance se pohybuje od 6,8 do 7,8. Nejčastěji se zjišťuje jako slabě zásadité (7,2 – 7,4). Zásaditější pH bývá zjišťováno u řídkých ejakulátů. Hodnota pH může být ovlivněna výskytem chorobných změn, postihujících přídatné pohlavní žlázy nebo jiné úseky pohlavního ústrojí. V těchto případech se sekret postižených žláz stává více alkalickým (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980).
- 18 -
3.3.2 Mikroskopické posouzení spermatu 3.3.2.1 Koncentrace spermií
Stanovení koncentrace spermií v ejakulátu je jednou ze základních informací o jeho kvalitě a úrovni spermiogenetického epitelu. Faktory ovlivňující koncentraci spermií se všeobecně uplatňují prostřednictvím vnitřního prostředí organismu a negativním působením na řídící mechanismy, popřípadě přímo na cílové tkáně pohlavního systému (VĚŽNÍK a kol., 2004). Koncentrace spermií kolísá od 150 000 do 600 000 v 1 mm3 (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Koncentrace spermií se zjišťuje fotometricky, hemocytometricky nebo počítáním částic (VĚŽNÍK a kol., 2004). 3.3.2.2 Motilita a rychlost pohybu spermií
Základním způsobem kvantitativního stanovení motility je mikroskopický nápočet pohybujících se spermií v zorném poli. Výpočet v procentu pohyblivých spermií (nebo metodou bodového odhadu, kdy jeden bod reprezentuje 20 % pohyblivých spermií). Hodnocení pohyblivosti se provádí většinou v ejakulátu naředěném fyziologickým roztokem pufrovaným fosfátovým pufrem na pH 7,2. Stupeň ředění závisí na koncentraci ejakulátu, volí se proto takové ředění, aby v 1 mm3 suspenze bylo cca 100 000 spermií. Dolní hranice hodnoty požadovaného procenta pohyblivých spermií u kance je 70 %. Při posuzování motility se hodnotí také charakter pohybu, přičemž se určuje jeho směr a rozsah kmitu hlavičky spermie. Přímý progresivní pohyb je znakem funkční plnohodnosti a má jej vykazovat při dobrém ejakulátu 70 % spermií (VĚŽNÍK a kol., 2004). 3.3.3 Morfologické posouzení spermatu
Morfologické vyšetření spermií je důležitým kritériem pro selekci ejakulátu. Provádí se jedenkrát měsíčně a při poruchách plodnosti u každého ejakulátu. Morfologické změny se podle příčiny vzniku rozdělují na primární a sekundární. Primární jsou ty, které vznikají v průběhu procesu spermiogeneze, zatímco
- 19 -
za sekundární považujeme ty změny, které vznikají již na zformované spermii, tedy v průběhu pasáže spermií vývodnými pohlavními cestami nebo během celého zpracování semene po jeho získání. Obecně lze říci, že primární změny se zpravidla projevují závažnými odchylkami v základní stavbě nebo vnitřní struktuře spermií, zatímco sekundární změny se týkají častěji povrchových membrán spermií a bičíků spermií. Abnormální formy spermií nemají u plodného kance přesáhnout 20 %, je rozdílné tvoří-li většinu změněných spermií primární nebo sekundární formy. Vyskytují-li se primární abnormality jednoho druhu ve větším počtu než 5 %, je oplozovací schopnost kance pochybná. Sekundární změny by neměly u jednoho typu přesahovat 10 %. Jednotlivé změny se rozlišují podle závažnosti (primární a sekundární) a dále podle lokalizace. Vzhledem k různé lokalizaci změn mohou být postiženy různé funkce spermií. V zásadě jak poškození pohyblivosti, tak oplozovací schopnosti spermií vede k poruchám plodnosti jedince, a proto nelze relativně menší poškození spermií přehlížet (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). V literatuře se uvádí, že charakteristickými morfologickými odchylkami spermií u neplodných kanců jsou proximální protoplazmatická kapénka (42 %), tvarový defekt akrozómu (18 %), protoplazmatická kapka na spojovací části bičíku (9 %) a perzistující akroblast (5 %). Zbývající defekty lze považovat za zcela netypické změny spermií ve spermatu neplodných kanců (SMITAL, DE SOUSA, 2001).
3.4 Faktory ovlivňující kvalitu ejakulátu Podle SMITALA (2002b) je schopnost kanců produkovat sperma požadované kvality výslednicí celé řady různorodých vlivů (genetické založení jedince, kapacita varlat, věk, frekvence ejakulace, výživa, fotoperioda, klima, sociální prostředí aj.). Některé tyto faktory lze eliminovat a některým je nutné přizpůsobit strategii chovu kanců.
- 20 -
3.4.1 Vliv výživy Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1985) je vliv výživy na reprodukční schopnost nesporný. Nedostatek vitamínů, především vitamínu A a E a stopových prvků (kobaltu a manganu), může vést k poruchám funkce pohlavních žláz a hypofýzy. Pouze kvalitně živený kanec, ve správné kondici a bez zbytečných kilogramů nadváhy splňuje podmínky pro produkci kvalitního spermatu. Při malé intenzitě využití kance dostačuje základní krmná dávka 2,0 – 2,7 kg kompletní krmné směsi na den. Při vysoké intenzitě využití kance se doporučuje zvýšit denní dávku směsi o 0,5 kg (ZEMAN, SLÁDEK, ZEMAN, 1995). Kromě zinku, který je předmětem našeho výzkumu, existují další prvky, které ovlivňují kvalitu ejakulátu. Patří mezi ně například selen, chrom a mangan. Selen (spolu s vitamínem E) slouží jako antioxidanty v kančím spermatu a oba ovlivňují varlata a nebo vývoj spermií a jejich následnou motilitu. Studie MARINGUZMAN a kol. (1997; cit. CLOSE a COLE, 2000) dokládá důležitost selenu ve výživě na kančí plodnost. Krmili kance základní krmnou dávkou doplněnou buď 0,5 mg/kg selenu nebo 220 mezinárodních jednotek vitaminu E/kg. Kanci krmení krmnou dávkou se selenem produkovali dávky o větším objemu a koncentraci spermií, spermie měli vyšší motilitu než od kanců krmených krmnou dávkou s vitamínem E. Také bylo zaznamenáno méně abnormálních spermií. Pro plemenné kance je doporučováno 0,3 mg/kg selenu v krmné dávce. Chrom je z hlediska výživy důležitý pro lepší růst i reprodukci. Zřejmě nejvíce ovlivňuje chrom chovné prasnice, což předkládá práce LINDEMANNA a kol. (1995). Výhody převážně vycházejí ze zvýšení početnosti vrhu. Několik experimentů, které byly představeny, ukazují zvýšení vrhu o jedno až dvě selata při nepřetržitém přídavku chromu. Krátkodobý dodatek měl za následek menší odezvu (méně jak jedno sele) časem se počet selat zvýšil o 2. Mortalita prasnic se snížila a u prasnic po odstavu se dostavila říje mnohem rychleji. Role chromu v reprodukci není dobře potvrzena. Přesto, je možné zvýšení ovulace přes glukózo-toleranční faktor. Chrom jako ko-faktor inzulínu, může stimulovat četnost gonadotropního releasing hormonu a zvýšení luteinizačního hormonu a folikuly stimulujícího hormonu. Dále může stimulace tvorby progesteronu během březosti zvýšit přežití embryí.
- 21 -
Přestože v některých zemích není dovoleno podávat vyšší dávky chromu, může být prospěšné přidat 200 µg/kg chromu do krmné dávky kanců. Také bylo prokázáno zvýšení počtu spermií a plodnost u samců krys a bylo prokázáno snížení stresu u řady druhů zvířat. Chrom tedy může zvýšit reprodukční potenciál u kanců (CLOSE a COLE, 2000). Špatná reprodukce je jedním z prvních znaků nedostatku manganu u mnoha druhů zvířat (CLOSE a COLE, 2000). Mangan se ukázal esenciálním pro růst a plodnost u krys a myší v roce 1931 (UNDERWOOD, 1981; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001). Bylo zjištěno, že nedostatek manganu omezoval růst varlat vzhledem k tělesnému růstu u beránků, nehledě na fakt, že koncentrace manganu ve varlatech nebyla vyčerpána. Tento důsledek může být nepřímo zapříčiněn hormonálním vlivem na varlata (MASTERS a kol., 1988; cit. SUTTLE, 2010). 3.4.2 Vliv plemene
Meziplemenné rozdíly v kvalitě kančího spermatu uvádí SMITAL (2002a). Kanci se v plodnosti liší především díky genetickému založení a ne jen působením vlivů prostředí. Posoudit, které plemeno je jednoznačně nejlepší z hlediska kvality spermatu a celkové vhodnosti pro účely inseminace, je poněkud komplikované, jelikož dílčích ukazatelů je mnoho a ani jedno plemeno nevyniká jednoznačně ve všech ukazatelích. Podle jejich výsledků, kanci plemene švédská landrase, poskytovali sperma vysoké kvality. Velmi perspektivní se jeví kanci plemene large white, jejichž výsledky ukazují na vysokou kvalitu spermatu. Slabou stránkou je u nich pouze nízká koncentrace spermií a nízká aktivita po 72 hodinách, což může naznačovat jisté problémy při
dlouhotrvajícím
skladování
spermatu
těchto
kanců.
Kanci
přeštického
černostrakatého plemene vynikali zejména nízkým výskytem abnormálních spermií a vysokou přežitelností, to jsou z hlediska inseminace velice důležité ukazatele. Kanci plemene pietrain byli průměrní ve všech sledovaných ukazatelích. Dobrou kvalitu spermatu z hlediska inseminace poskytovali kanci plemene české výrazně masné, kteří ani v jednom sledovaném ukazateli nebyli podprůměrní a dosáhli nízké hodnoty abnormálních spermií. Kanci plemene hampshire měli vynikající přežitelnost spermií a kanci belgické landrase dosáhli nízkého objemu. Obzvláště špatných výsledků dosáhlo plemeno duroc. Z dosažených výsledků je zřejmé, že rozdíly mezi plemeny jsou velké.
- 22 -
Předpokládá se, že heterózní efekt se u kanců projevuje hlavně ve zrychlení vývinu kříženců a v dřívějším dosažení jejich pohlavní dospělosti, dále ve vyšší hmotnosti varlat a nadvarlat s výsledkem vyššího počtu spermií v ejakulátu. V prováděném pokusu se ukázaly nejlepší kombinace křížení duroc x belgická landrase, landrase x hampshire a landrase x duroc. Oproti tomu se kombinace hampshire x belgická landrase, duroc x pietrain a pietrain x belgická landrase z hlediska projevu příznivého heterózního efektu ukázaly jako nevyhovující. 3.4.3 Teplota prostředí
Teplota prostředí může ovlivnit nástup pohlavní dospělosti, ale i vlastnosti semene. V horkých letních měsících se snižuje pohlavní potence a zhoršuje se kvalita spermatu (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1987). Podle ČEŘOVSKÉHO (2002) může tepelný stres negativně ovlivnit pohyblivost spermií a zvýšit počet morfologicky abnormálních spermií v ejakulátu, dokonce po dobu šesti až osmi týdnů. Tyto změny se zpravidla začnou objevovat po dvoutýdenním působení tepelného stresu a zcela zřetelně po třech týdnech. Teplota, ale také vlhkost jsou hlavní faktory způsobující tepelný stres a musí být pod stálou kontrolou. Varlata potřebují pro svoji správnou funkci o několik stupňů nižší teplotu než je teplota těla. Varlata jsou proto umístěna na povrchu těla a mají systém pro udržení chladnější teploty. Pokud však teplota překročí mez, po kterou je kanec schopen udržet varlata v odpovídajícím teplotním rozmezí, přestává tkáň varlat pracovat odpovídajícím způsobem. Výsledkem je vyšší obsah anatomicky abnormálních spermií a pokles celkového počtu spermií v ejakulátu. Negativní vliv teploty se neprojeví hned, ale vzhledem k délce spermatogeneze, která trvá 39 – 50 dní, až za 6 – 8 týdnů po vzniku tepelného stresu. Jelikož je zde poměrně dlouhé zpoždění, je běžné, že ejakuláty s vyšším procentem anatomicky změněných spermií se objevují ve větší míře až do poloviny podzimu (ANONYM 1, 2011). 3.4.4 Věk
Podle SMITALA (2002b) pohlavní reflexy u kanečků nastupují ve věku 2,5 až 3,5 měsíce, první ejakulát lze získat od kanců ve třech až pěti měsících, normální spermiogenezi lze očekávat v pěti až šesti měsících a úplný rozvoj spermiogeneze - 23 -
ve věku osmi měsíců. Kanci ve věku sedmi měsíců produkují převážně normální sperma, které je možno používat v inseminaci. Je nutné počítat s tím, že časné zahájení reprodukční aktivity mladých kanců má nepříznivý vliv na plodnost nejen v období plného pohlavního života, ale i na konci reprodukční aktivity. 3.4.5 Vliv sezónnosti
Podle SMITALA (2002b) považují někteří autoři sezónnost pohlavních funkcí u kanců vlivem domestikace za zaniklou, jiní se přiklání k názoru, že za letních měsíců se snižuje pohlavní potence a zhoršuje kvalita spermií. Podle dlouholetých záznamů o odběrech spermatu kanců z inseminačních stanic, počet spermií produkovaných z jednoho odběru v průběhu roku kolísá. Po zvýšení na podzim a v zimě dochází k prudkému poklesu koncem zimy, s dalším mírným klesáním až k minimu, zpravidla v červenci. Toto kolísání však nelze přičítat pouze vlivu teploty prostředí, protože k němu dochází i při konstantních teplotách okolí. 3.4.6 Metoda plemenitby
Z metod
plemenitby
ovlivňuje
plodnost
kance
především
příbuzenská
plemenitba a křížení. Se zvyšováním koeficientu příbuzenské plemenitby dochází k poklesu celkového počtu spermií v ejakulátu. Pro inseminaci jsou přípustní jen kanci, kteří mají koeficient příbuzenské plemenitby nižší než 25 %. Příznivý vliv heteroze byl dostatečně prokázán (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). 3.4.7 Ostatní vlivy
Podle SMITALA (2002b) může pohlavní chování kanců i produkci spermií ovlivňovat i sociální prostředí. Také velikost a hmotnost varlat souvisí s celkovým počtem spermií.
- 24 -
3.5 Plemena použitá v experimentu 3.5.1 Mateřská plemena Mezi mateřská plemena prasat patří bílé ušlechtilé a landrase. Prasata těchto plemen se vyznačují velmi dobrými reprodukčními vlastnostmi, vysokou až vynikající růstovou schopností při velmi dobré konverzi živin a velmi dobrou masnou užitkovost. Vyznačují se větším až velkým tělesným rámcem, pevnou kostrou a vysokým stupněm odolnosti vůči stresům. Barva kůže i štětin je bílá, ucho je u plemene landrase klopené, u bílého ušlechtilého vzpřímené (PULKRÁBEK a kol., 2005). 3.5.2 Duroc
Prasata plemene duroc jsou v České republice používána jako otcovské plemeno. Vyznačují se středním až větším tělesným rámcem, velmi pevnou až tvrdou konstitucí, kompaktní tělesnou stavbou, přiměřeně mohutnou a pevnou kostrou. Významným plemenným znakem je červeně rezavé zbarvení se širokou škálou odstínů. Ucho je přiměřeně dlouhé, poloklopené. Masný užitkový typ musí být ve všech nejdůležitějších masných partiích výrazně vyjádřen. Kvalita masa je velmi dobrá. Vedle masné užitkovosti se vyznačují i velmi dobrou růstovou intenzitou při dobré konverzi živin (PULKRÁBEK a kol., 2005). 3.5.3 Dánský duroc
Dánský duroc má vynikající kvalitu masa (vysoké procento nitrosvalového tuku) a růstovou schopnost při dosažení příznivé konverze krmiva. Jeho odolnost, konstituční pevnost a optimální zmasilost predisponují k dosažení výborných výsledků při použití tohoto plemena v otcovské pozici pro produkci finálního hybrida (ANONYM 2, 2011).
- 25 -
3.5.4 SL 38
Syntetická linie 38 vznikla křížením plemen duroc a pietrain (Du x Pn). Spojuje v sobě výbornou zmasilost a odolnost. Je vhodná do tvrdších podmínek. Kanci syntetické linie 38 se používají do C pozice a jsou vhodní zejména v těch chovech, kde prasnice základního stáda nedosahují požadovanou zmasilost (ANONYM 3, 2011).
- 26 -
4
MATERIÁL A METODIKA Vlastní výzkum jsme prováděli na inseminační stanici kanců ve Velkém
Meziříčí. Do pokusu bylo zařazeno 10 kanců mateřských plemen (landrase a bílé ušlechtilé), 33 kanců plemene duroc, 10 kanců plemene dánský duroc a 11 kanců hybridní kombinace SL 38 (Du x Pn). Zvířata byla krmena základní krmnou směsí (viz. tab. 1), která neobsahovala zinek v základním premixu. Zinek byl dodáván do základní krmné dávky v množství 99,88 mg/kg krmné směsi. Základní krmná dávka obsahovala 26,25 mg zinku na kg krmné směsi, který byl obsažen v použitých krmných surovinách. Kanci dostávali 3,3 kg krmné směsi na den. Pokusným zvířatům byl premix přimícháván každý den při ranním krmení. Jako nosič byla použita krmná mouka a krmný vápenec. Kontrolní skupina 33 zvířat dostávala zinek v anorganické formě (jako oxid zinečnatý), 31 zvířat pokusné skupiny ve formě organické (zinek vázaný na aminokyselinu methionin). Počty odběrů od vybraných plemen v měsících srpen až listopad zobrazuje tabulka 2. Sledované
reprodukční
parametry
(motilita
spermií,
objem
ejakulátu,
koncentrace spermií a procento patologických spermií) byly hodnoceny přímo v laboratoři na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí. Kanci byli odebíráni průměrně jednou za týden s ohledem na jejich věk a zdravotní stav. Zdravotní stav byl kontrolován veterinárním lékařem. Délku pokusu jsem stanovili na 122 dní. Výzkum probíhal v měsících srpen až listopad. Výsledná data byla vyhodnocena pro každý měsíc zvlášť. Získané výsledky byly zpracovány programem statistika a rozdíly mezi průměry byly hodnoceny pomocí Studentova t–testu. Stanovení motility se provádělo do 15 minut po odběru ejakulátu. Semeno bylo nabráno teploměrem (v ostatních případech skleněnou tyčinkou) kapka semene se nanesla na předehřáté podložní sklíčko (cca 42 °C) a překryla krycím sklíčkem. Sklíčka byla předehřívána na předehřívajícím stolku, mikroskop měl rovněž předehřívanou destičku. Laborantka určila mikroskopicky subjektivním odhadem procento spermií s přímočarým pohybem vpřed za hlavičkou, při tělesné teplotě vzorku a při zvětšení 1:200 – 300. Míra pohyblivosti se určovala v několika zorných polích.
- 27 -
Motilita musí být minimálně 70 %. Pokud sperma neodpovídalo vyhlášce o šlechtění a inseminaci nebylo dále zpracováno pro další použití. Objem ejakulátu byl stanoven pomocí odměrného válce. Koncentrace spermií se vyjadřovala jako počet spermií v 1 mm3 (ve výsledcích je uvedena v mil. spermií/ml) a určovala se fotometricky pomocí Spekolu 11. Pomocí dávkovače pro malé množství tekutiny se nabralo 9 ml 1M HCl, pomocí varipipety se přidalo 0,25 ml vzorku z rozmíchaného nativního ejakulátu a následně se vzorek ručně promíchal. Zkumavka se vložila do nástavce Spekolu a odečetla se naměřená hodnota. Podle kalibrační tabulky pro daný Spekol se stanovila hustota spermatu. Při prvním odběru v měsíci se stanovovalo procento patologických spermií. Nejdříve se připravil roztěr tak, že se kapka semene nanesla pomocí skleněné tyčinky na podložní sklíčko. Následně se v úhlu 45 stupňů ke kapce přiblížilo zabroušené roztěrové sklíčko tak, aby se kapka po dotyku se sklíčkem rozprostřela po hraně sklíčka a tahem se provedl roztěr v tenké vrstvě. Morfologické posouzení (vyhodnocení abnormálních spermií na připraveném spermiogramu v několika zorných polích – počítaly se všechny abnormální spermie), barvení a vyhodnocení spermiogramu prováděl obvodní veterinární lékař.
- 28 -
Tab.1 Složení krmné směsi pro kance % zastoupení
Komponenta Ječmen semeno
36,00
Pšenice semeno
20,36
Oves semeno
20,00
Sojový extrahovaný šrot
14,50
EKPO T
3,00
Bergafat
2,10
Uhličitan vápenatý
1,50
Monodikalciumfosfát
1,20
Minerálně vitaminózní premix pro kance
0,50
Chlorid sodný
0,40
Oxid hořečnatý
0,15
L-Lyzin HCl
0,14
L-Threonin
0,09
Methionin DL
0,06
Bergafat – palmový olej; EKPO T – biskvitová moučka
Tab. 2 Počet odběrů od jednotlivých plemen kanců Srpen
Září
Říjen
Listopad
Mateřská
organický Zn
9
16
17
21
plemena
anorganický Zn
6
23
18
22
organický Zn
25
60
56
68
anorganický Zn
33
71
57
85
Dánský
organický Zn
8
14
14
28
duroc
anorganický Zn
10
16
14
20
organický Zn
9
25
21
31
anorganický Zn
11
20
20
24
Duroc
SL 38
- 29 -
5
VÝSLEDKY A DISKUZE
5.2 Hodnocení kvality ejakulátu kanců mateřských plemen V grafu číslo 1 je uvedena motilita spermií. U kanců krmených organickým zinkem byla motilita spermií ve všech měsících minimálně 70 %. Kanci krmení anorganickým zinkem mají v měsících září a listopad hodnoty nižší než potřebných 70 %. Nejmarkantnější rozdíl mezi kontrolní a pokusnou skupinou vidíme v druhém měsíci hodnocení. U obou skupin je patrná kolísavá tendence.
%
Motilita spermií 72,00 71,00 70,00 69,00 68,00 67,00 66,00 srpen
říjen
září
organický Zn
Graf 1 Motilita spermií kanců mateřských plemen
- 30 -
anorganický Zn
listopad
Graf číslo 2 zobrazuje objemové množství ejakulátu. Průměrný objem ejakulátu kanců krmených organicky vázanou formou zinku byl v prvním měsíci sledování 223, 50 ± 55,90 ml a vykazoval nepatrně se zvyšující tendenci každý měsíc. V posledním měsíci pokusu bylo množství ejakulátu 290,95 ± 55,67 ml. Od srpna do listopadu se tedy objem ejakulátu zvýšil o 67,45 ml, tj. o 30,18 %. Toto zvýšení je statisticky průkazné (p<0,05). Objem ejakulátu kanců krmených anorganickým zinkem byl v průměru vyšší než u kanců krmených organickým zinkem. V prvním měsíci experimentu byl průměrný objem kontrolní skupiny 400,71 ± 106,62 ml. V posledním měsíci sledování bylo u této skupiny množství ejakulátu 368,86 ± 106,74 ml, od počátku experimentu se tak objem snížil o 7,95 %. Největší rozdíl (177,21 ml) mezi hodnocenými skupinami byl v prvním měsíci.
Objem ejakulátu 500,00
ml
400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září
organický Zn
anorganický Zn
Graf 2 Objem ejakulátu kanců mateřských plemen
- 31 -
listopad
Jak je patrné z grafu 3, koncentrace spermií pokusné skupiny kanců byla v průměru vyšší než skupiny kontrolní. Kromě posledního měsíce, ve kterém bylo zjištěno o 2,27 mil. spermií na ml ejakulátu více u kontrolní skupiny než u skupiny pokusné. Průměrná koncentrace spermií v ejakulátu kanců krmených organicky vázaným zinkem byla v prvním pokusném měsíci 273 ± 95,82 mil. spermií/ml. Hodnota se zvyšovala do měsíce října, kde dosáhla maxima 382,94 ± 208,94 mil. spermií/ml. Zvýšení bylo patrné tj. o 109,94 mil. spermií a o 40,27 %, ale statisticky neprůkazné (p<0,05). Poté se koncentrace snížila na 330 ± 156,42 mil. spermií/ml. Koncentrace spermií kontrolní skupiny se od začátku pokusu zvyšovala (pouze s nepatrným snížením v měsíci říjnu). V srpnu bylo v mililitru ejakulátu kanců kontrolní skupiny v průměru 244,29 ± 171,04 mil. spermií. V listopadu jich bylo 332,27 ± 151,81 mil. Došlo ke statisticky neprůkaznému (p<0,05) navýšení koncentrace o 36,01 %. Největší rozdíl mezi oběma skupinami byl v měsíci říjnu. Tento rozdíl činil 109,05 mil. spermií v ml ejakulátu.
Koncentrace spermií 500,00
mil./ml
400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 3 Koncentrace spermií kanců mateřských plemen
- 32 -
listopad
Jak je patrné ze 4. grafu, procento patologických spermií pokusné skupiny bylo od počátku nízké. V měsíci srpnu to bylo 4,7 ± 1,55 % a kleslo až na hodnotu 3,35 ± 1,08 % v měsíci říjnu, tj. o 28,72 %. Tento rozdíl byl statisticky průkazný (p<0,05). Procento patologických spermií kanců krmených anorganickou formou zinku bylo od počátku pokusu vysoké, i když mělo klesající, avšak statisticky neprůkaznou (p<0,05), tendenci. Z původních 12,00 ± 7,21 % v prvním pokusném období na 7,68 ± 4,52 % v posledním období pokusu, tedy o 36 %. Největší rozdíl mezi pokusnými skupinami vidíme v prvním měsíci. Procento patologických spermií pokusné skupiny bylo téměř 3 krát nižší než skupiny kontrolní. To je statisticky průkazný rozdíl (p<0,05). Ve druhém měsíci jsme zaznamenali statisticky velmi vysoce průkazný rozdíl (p<0,001) a ve třetím období statisticky vysoce průkazný rozdíl (p<0,01). V posledním měsíci došlo ke statisticky průkaznému (p<0,05) zvýšení u pokusné skupiny kanců z 3,35 ± 1,08 % na 8,43 ± 6,56 %, čímž se rozdíly mezi skupinami srovnaly.
%
Patologické spermie 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 4 Patologické spermie kanců mateřských plemen
- 33 -
listopad
5.3 Hodnocení kvality ejakulátu kanců plemene duroc Jak je patrné z grafu 5 ani v jednom měsíci motilita spermií obou pokusných skupin nedosahuje 70 %. Motilita spermií v ejakulátu kanců krmených organickým zinkem byla v prvním měsíci nejvyšší. Poté se hodnota snižovala až na minimum v měsíci říjnu (66,69 %). V posledním měsíci se motilita oproti přechozímu měsíci zvýšila na 67,65%. Kanci krmení anorganickým zinkem vykazují lepší hodnoty tohoto sledovaného parametru. Stejně jako v pokusné skupině jsme nejvyšší hodnotu zjistili v prvním měsíci. Největší rozdíl mezi sledovanými skupinami vidíme v měsíci říjnu.
Motilita spermií 70,00
%
69,00 68,00 67,00 66,00 65,00 srpen
říjen
září
organický Zn
Graf 5 Motilita spermií kanců plemene duroc
- 34 -
anorganický Zn
listopad
V grafu 6 pozorujeme, že objem ejakulátu obou pokusných skupin vykazoval ve všech měsících stoupající tendenci. Pokusná skupina kanců měla množství ejakulátu v prvním měsíci 212,60 ± 83,72 ml a toto množství se zvýšilo na 262,28 ± 84,61 ml, tzn. o 23,37 % (p<0,05) v posledním měsíci hodnocení. U kontrolní skupiny bylo v prvním měsíci naměřeno 197,58 ± 74,56 ml ejakulátu. V posledním měsíci došlo ke zvýšení na 247, 56 ± 77,89 ml, tedy o 25,30 %. Při porovnání objemů kanců kontrolní a pokusné skupiny vidíme, že pokusná skupina měla v průměru ve všech měsících sledování vyšší objem ejakulátu než kontrolní skupina. Maximální rozdíl je však pouze 22,93 ml.
Objem ejakulátu 300,00 250,00 ml
200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
Graf 6 Objem ejakulátu kanců plemene duroc
- 35 -
anorganický Zn
listopad
Jak můžeme vidět v grafu 7 koncentrace spermií pokusné skupiny vykazovala kolísavou tendenci. V prvním měsíci byla koncentrace spermií u této skupiny 427,2 ± 136,51 mil. spermií v ml. Ve druhém měsíci došlo ke zvýšení, následující měsíc ke snížení a poslední měsíc opět ke zvýšení na hodnotu 459,56 ± 194,03 mil. spermií/ml. Od počátku pokusného období tak došlo k nárůstu o 32,36 mil. spermií/ml. U sledovaného parametru koncentrace spermií vykazovala kontrolní skupina v prvním měsíci množství 419,39 ± 154,86 mil. spermií v 1 ml. Docházelo k postupnému zvyšování až do třetího měsíce, ve kterém bylo v ejakulátu 520,18 ± 176,07 mil. spermií/ml. Tento rozdíl o 100,79 mil. spermií/ml a o 24,03 % je vysoce statisticky průkazné (p<0,01). V posledním měsíci hodnocení došlo ke snížení o 64,02 mil. spermií v ml, tedy na 456,16 ± 140,04 mil. spermií/ml. Vidíme, že hodnoty mezi oběma skupinami kanců byly téměř totožné, kromě třetího měsíce hodnocení, ve kterém je rozdíl mezi kontrolní a pokusnou skupinou 94,64 mil. spermií/ml ejakulátu ve prospěch kontrolní skupiny, tento rozdíl je statisticky vysoce průkazný (p<0,01).
Koncentrace spermií 600,00
mil./ml
500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
Graf 7 Koncentrace spermií kanců plemene duroc
- 36 -
anorganický Zn
listopad
Jak je patrné z grafu 8, první tři měsíce bylo procento patologických spermií v ejakulátu nižší u pokusné skupiny kanců. V posledním měsíci sledování vykazovala lepší hodnotu kontrolní skupina. V pokusné skupině bylo v prvním měsíci nejvyšší procento patologických spermií a to 11,24 ± 8,74 %. V září se snížilo procento patologických spermií na 7,4 ± 5,63 %, tedy o 34,16 % a v říjnu došlo k dalšímu snížení na 6,86 ± 5,14 %, tzn. o 7,87 %. V posledním měsíci se procento patologických spermií zvýšilo o 45,04 % na 10,63 ± 8,31 %. V ejakulátu kanců kontrolní skupiny bylo na počátku pokusného období 11,45 ± 7,79 % patologických spermií, což bylo nejvíce během všech sledování. V dalších dvou období došlo k poklesu, v měsíci září o 21,05 %, tedy na 9,04 ± 7,92 % a v měsíci říjnu pak o 30,48 %, tedy na 7,96 % ± 6,36 % oproti prvnímu měsíci. V posledním pokusném období došlo k navýšení procenta patologických spermií o 22,11 % na 9,72 ± 6,52 %. V grafu také vidíme, že rozdíly mezi hodnocenými skupinami nebyly velké. Největší rozdíl byl v měsíci září. Žádná ze změn nebyla statisticky průkazná (p<0,05).
%
Patologické spermie 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 8 Patologické spermie kanců plemene duroc
- 37 -
listopad
5.4 Hodnocení kvality ejakulátu kanců hybridní linie SL 38 Motilitu spermií kanců syntetické linie 38 vidíme v grafu 9. Kanci krmení organicky vázaným zinkem měli nejnižší motilitu v prvním pokusném období (67,78 %). Následně došlo ke zvýšení na 71,15 %. V dalších dvou měsících došlo ke snížení. Motilita spermií kontrolní skupiny byla v prvním měsíci nejvyšší (71,82 %). Ve druhém měsíci výzkumu byla hodnota nejnižší (70,50 %). Následující dva měsíce došlo k pozvolnému zvýšení. Největší rozdíl mezi sledovanými skupinami byl v měsíci září.
%
Motilita spermií 72,00 71,00 70,00 69,00 68,00 67,00 66,00 65,00 srpen
říjen
září
organický Zn
Graf 9 Motilita spermií syntetické linie 38
- 38 -
anorganický Zn
listopad
Hodnocený parametr objem ejakulátu, jak je patrné z grafu 10, je celkově vyšší u kontrolní skupiny. Objem ejakulátu kanců krmených organickým zinkem byl v prvním měsíci pokusu 221,67 ± 75,46 ml. V každém měsíci docházelo k navyšování. Od srpna do listopadu se objem zvýšil o 93,81 ml na 315,48 ± 85,90 ml, tj. o 42,32 %. Zvýšení je statisticky vysoce průkazné (p<0,01). V prvním období byl objem kontrolní skupiny 285,0 ± 77,75 ml. V druhém období se zvýšil o 25,70 %, tj. na 358,25 ± 119,4 ml. Poté došlo ke snížení o 4,5 ml. V posledním měsíci však došlo k navýšení, oproti prvnímu období o 117,92 ml na 402,92 ± 143,48 ml, tj. o 41,36 %. Toto zvýšení je statisticky vysoce průkazné (p<0,01). Největší rozdíl v objemu sledovaných skupin zaznamenáme v posledním měsíci, a to o 84,44 ml. Tento rozdíl ve prospěch kontrolní skupiny je statisticky průkazný (p<0,05).
Objem ejakulátu 500,00
ml
400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
Graf 10 Objem ejakulátu syntetické linie 38
- 39 -
anorganický Zn
listopad
Přestože je objem v negativní korelaci s koncentrací spermií, můžeme vidět v grafu 11, že kanci krmení anorganickým zinkem, kteří mají i vysoký objem ejakulátu, mají i vysokou koncentraci spermií. U kanců krmených organickým zinkem došlo ke snížení koncentrace spermií mezi srpnem a listopadem o 68,43 mil. spermií v ml, tj. o 18,61 %. V srpnu byla koncentrace 367,78 ± 75,22 mil.spermií/ml, v listopadu 299,35 ± 134,57 mil./ml. V prvním měsíci bylo u kontrolní skupiny spočítáno 292,73 ± 123,88 mil. spermií/ml. V posledním měsíci pak 371,67 ± 171,29 mil./ml. Došlo ke zvýšení o 78,94 mil. spermií/ml, tj. o 26,97 %. Největší rozdíly mezi kontrolní a pokusnou skupinou vidíme v prvním a posledním měsíci. V prvním měli vyšší koncentraci spermií kanci krmení organickým zinkem a to o 75,05 mil. spermií v ml. V posledním měsíci měli vyšší koncentraci spermií kanci krmení anorganickým zinkem, bylo to o 72,32 mil. spermií/ml. Ani jedno zjištění nebylo statisticky průkazné (p<0,05).
mil./ml
Koncentrace spermií 400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 11 Koncentrace spermií kanců syntetické linie 38
- 40 -
listopad
Zkoumaný parametr procento patologických spermií byl, jak můžeme vidět v grafu 12, v průměru nižší u skupiny kanců krmených anorganickým zinkem. Pokusná skupina kanců měla v měsíci srpnu v ejakulátu 8,67 ± 4,83 % patologických spermií, v dalším měsíci došlo ke snížení o 20,65 % na 6,88 ± 3,43 %. V posledním období bylo zjištěno 6,39 ± 3,47 % abnormálních spermií, tedy o 19,62 % méně než v předchozím období, kdy bylo % patologických spermií 7,95 ± 7,84 %. U kontrolní skupiny bylo v prvním období zjištěno 4,73 ± 2,3 % patologických spermií. V dalším měsíci došlo ke snížení na 3,9 ± 2,3 %, tj. o 17,02 %, následně došlo ke zvýšení a v posledním měsíci bylo spočítáno 5 ± 2,5 % patologických spermií, což je o 26,58 % více než v předchozím měsíci, kdy bylo 3,95 ± 2,13 % patologických spermií. Nejmarkantnější rozdíly mezi kontrolní a pokusnou skupinou vidíme v měsících srpen a říjen. V obou případech se jedná o statistickou průkaznost (p<0,05).
Patologické spermie 10,00
%
8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 12 Patologické spermie kanců syntetické linie 38
- 41 -
listopad
5.5 Hodnocení kvality ejakulátu plemene dánský duroc Zobrazení výsledků motility spermií vidíme v grafu č. 13. Motilita spermií kanců krmených organicky vázaným zinkem měla v prvních třech měsících v průměru požadovaných 70 %, v posledním měsíci došlo ke snížení pod tuto hranici. Kontrolní skupina kanců krmených anorganickým zinkem měla hodnotu 70 % v prvních dvou měsících. Ve třetím sledovaném období došlo ke snížení na 67,14 % a ve čtvrtém období na 65 %. Největší rozdíl mezi skupinami byl zaznamenán v měsíci listopad.
Motilita spermií 72,00
%
70,00 68,00 66,00 64,00 62,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 13 Motilita spermií kanců plemene dánský duroc
- 42 -
listopad
U kontrolní i pokusné skupiny docházelo ke zvyšování sledovaného parametru objem ejakulátu, který vidíme v grafu 14. Objem ejakulátu kanců krmených organicky vázanou formou zinku vykazoval zvýšení v každém měsíci výzkumu. V prvním měsíci bylo naměřeno 160 ± 76,67 ml. V posledním měsíci bylo zjištěno 227,86 ± 56,80 ml. Došlo tedy ke zvýšení o 67,86 ml, tj. o 42,41 %. Kanci krmení anorganickou formou zinku měli na počátku sledovaného období 169,09 ± 72,11 ml. Během pokusu docházelo ke zvyšování a v posledním měsíci byl objem na 248,00 ± 73,44 ml, tj. zvýšení o 78,91 ml a 46,67 %. U obou skupiny byly rozdíly statisticky průkazné (p<0,05). Rozdíly mezi sledovanými skupinami nebyly markantní.
Objem ejakulátu 300,00 250,00 ml
200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
Graf 14 Objem ejakulátu plemene dánský duroc
- 43 -
anorganický Zn
listopad
Kanci krmení organickým zinkem měli v prvním měsíci experimentu 538,89 ± 161,21 mil. spermií v jednom mililitru ejakulátu. Jak můžeme vidět v grafu 15, v druhém měsíci došlo ke zvýšení na 552,00 ± 138,48 mil. spermií/ml. Ve třetím pokusném období se koncentrace spermií oproti předchozímu měsíci snížila o 7,71 mil. spermií na 544,29 ± 141,46 mil. spermií/ml. V posledním sledovaném měsíci došlo opět ke zvýšení na 566,79 ± 141,57 mil. spermií/ml. Hodnota se navýšila o 27,9 mil. spermií v mililitru tedy o 5,18 % oproti prvnímu měsíci výzkumu. Žádný z rozdílů nebyl statisticky průkazný (p<0,05). V kontrolní skupině kanců nejdříve došlo k navýšení z 522,73 ± 229,55 mil. spermií/ml na 611,88 mil. spermií/ml mezi měsíci srpen a září, tj. o 89,15 mil. spermií a 17,05 %. V dalším měsíci se pak koncentrace snižovala a v posledním pokusném období dosáhla hodnoty 509,35 ± 176,22 mil. spermií/ml. Ve srovnání se zářím je to o 102,38 mil. spermií a 16,76 % méně. Rozdíly byly statisticky neprůkazné (p<0,05). Rozdíly mezi oběma skupinami nejsou statisticky průkazné (p<0,05).
Koncentrace spermií 700,00 600,00 mil./ml
500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 15 Koncentrace spermií kanců plemene dánský duroc
- 44 -
listopad
V 16. grafu jsou zobrazeny procenta patologických spermií. Pokusná skupina vykazovala ve všech hodnocených měsících nižší procento patologických spermií než skupina kontrolní. V pokusné skupině se procento patologických snížilo mezi prvním a třetím měsícem o 36,64 %. Z 7,56 ± 4,37 % na 4,79 ± 1,61 % patologických spermií (p<0,05). V posledním měsíci však došlo, stejně jako u kontrolní skupiny k výraznému, statisticky vysoce průkaznému (p<0,01) zvýšení o 47,01 %, tedy na 9,04 %. V prvním měsíci měla kontrolní skupina 7,64 ± 5,71 %, v dalším měsíci došlo ke snížení na 6,13 ± 4,11 %. Pak nastalo zvýšení a v posledním měsíci procento abnormálních spermií vzrostlo na 13,10 ± 9,42 %. Oproti druhému měsíci, kde byla hodnota nejnižší, za sledované období došlo k nárůstu o 53,21 %, což je vysoce statisticky průkazné (p<0,01). Největší rozdíl mezi pokusnými skupinami vidíme v posledním měsíci. Kontrolní skupina má o 31 % více patologických spermií než skupina pokusná, rozdíl není statisticky průkazný (p<0,05).
Patologické spermie 14,00 12,00
%
10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen
říjen
září organický Zn
anorganický Zn
Graf 16 Patologické spermie kanců plemene dánský duroc
- 45 -
listopad
5.6 Srovnání plemen Ke srovnání parametrů ejakulátu s kanci krmenými krmnou dávkou bez přidání zinku, můžeme použít tabulky 3 a 4. Ty jsou sestaveny z výsledků hodnocení kvantity a kvality ejakulátu z inseminačních stanic kanců v České republice v roce 2009 (tab.3) a v roce 2010 (tab.4). Tab. 3. Hodnoty kvality a kvantity ejakulátu kanců v roce 2009 (ANONYM 4) plemeno ČBU ČL D L 38
počet odběrů 2474 2887 2318 4307
objem (ml) 259 275 190 256
motilita (%) 77 76 70 77
koncentrace (spermií/ml) 453 414 479 455
% abnormálních spermií 12 11 8 12
Tab. 4. Hodnoty kvality a kvantity ejakulátu kanců v roce 2010 (osobní sdělení Ing. J. Stibala, ředitele Svazu chovatelů prasat) plemeno ČBU ČL D L 38
počet odběrů 2114 3470 2916 5884
objem (ml) 245 268 200 255
motilita (%) 78 77 70 79
- 46 -
koncentrace (spermií/ml) 393 364 471 385
% abnormálních spermií 12 11 8 11
5.6.1 Motilita Jak vidíme v grafech 17 a 18 motilita spermií jednotlivých plemen i pokusných skupin kolísala. Ejakulát kanců pokusné skupiny mateřských plemen a plemene dánský duroc vykazoval v některých měsících lepší hodnoty motility oproti kontrolní skupině.
Motilita spermií - anorganický Zn 72,00 70,00 %
68,00 66,00 64,00 62,00 60,00 srpen
říjen
září mateřská plemena
duroc
SL 38
listopad dánský duroc
Graf 17 Motilita spermií kanců krmených anorganickým zinkem Motilita spermií - organický Zn 72,00 70,00 %
68,00 66,00 64,00 62,00 60,00 srpen
říjen
září mateřská plemena
duroc
SL 38
listopad dánský duroc
Graf 18 Motilita spermií kanců krmených organickým zinkem
- 47 -
5.6.2 Objem ejakulátu
V grafu 18 a 19 vidíme, že nejvyšší objem byl zaznamenán u kontrolní skupiny kanců mateřských plemen a u SL 38. Plemena duroc a dánský duroc měla v kontrolní i pokusné skupině obdobné hodnoty. Stejné výsledky ukazují i tabulky 3 a 4, a také SMITAL (2002a) uvádí, že podle studie prováděné v letech 1990 – 1997 měli kanci plemen bílé ušlechtilé a landrase vysoký objem spermatu. To ovšem nekoreluje s pokusnou skupinou mateřských plemen. Objem ejakulátu - anorganický Zn 500,00
ml
400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září mateřská pemena.
duroc
SL 38
listopad dánský duroc
Graf 19 Objem spermatu kanců krmených anorganickým zinkem Objem ejakulátu - organický Zn 500,00
ml
400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září mateřská plemena
duroc
SL 38
listopad dánský duroc
Graf 20 Objem spermatu kanců krmených organickým zinkem
- 48 -
5.6.3 Koncentrace spermií
Podle KOZUMPLÍKA a KUDLÁČE (1980) je objem v negativní korelaci s koncentrací spermií a kanci plemene duroc a jejich kříženci (tzn. i SL 38) mají vždy vyšší koncentraci spermií. V našem pokusu jsme opravdu zaznamenali vyšší koncentraci těchto plemen u obou zkoumaných skupin, což lze vidět v grafu 21 a 22, také tyto výsledky korelují s tabulkami 3 a 4. SMITAL (2002a) uvádí, že kanci mateřských plemen landrase a bílé ušlechtile měli nejnižší koncentraci spermií, což dokládá i náš výzkum. Koncetrace spermií pokusných skupin kanců nevykazovala ve většině období pokusu lepší hodnoty. Koncentrace spermií - anorganický Zn 600,00
mil./ml
500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září mateřská pl.
Duroc
SL 38
listopad
Duroc Dánsko
Graf 21 Koncentrace spermií kanců krmených anorganickým zinkem Koncentrace spermií - organický Zn 600,00
mil./ml
500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen
říjen
září mateřská pl.
Duroc
SL 38
Duroc Dánsko
Graf 22 Koncentrace spermií kanců krmených organickým zinkem
- 49 -
listopad
5.6.4 Procento patologických spermií V grafu 23 a 24 si můžeme všimnout rozdílných hodnot jak mezi plemeny tak mezi pokusnou a kontrolní skupinou. V prvních třech měsících hodnocení měli kanci pokusných skupin mateřských plemen a plemene duroc nižší procento patologických spermií. Pokusná skupina kanců plemene dánský duroc měla nižší procento patologických spermií ve všech sledovaných měsících. Kanci SL 38 pokusné skupiny měli vyšší hodnoty sledovaného parametru ve všech sledovaných obdobích oproti kontrolní skupině. Patologické spermie - anorganický Zn 12,00 10,00 %
8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen
říjen
září mateřská plemena
duroc
SL 38
listopad dánský duroc
Graf 23 Patologické spermie kanců krmených anorganickým zinkem Patologické spermie - organický Zn 12,00 10,00 %
8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen
říjen
září mateřská pelemena
duroc
SL 38
listopad dánský duroc
Graf 24 Patologické spermie kanců krmených organickým zinkem
- 50 -
Z našich výsledků vyplývá, že organicky vázaná forma zinku nemá jednoznačný vliv na zlepšení parametrů ejakulátu. Podobné výsledky uvádí i ALTHOUSE a kol. (2002; cit. WILSON a kol., 2004), který ve svých pokusech zvyšoval množství organicky vázaného zinku a žádné výraznější kvantitativní a kvalitativní zvýšení reprodukčních ukazatelů plemenných kanců nezaznamenal. ALCANTRA a kol. (2004), uvádí, že při jeho experimentu, který trval 5 měsíců, po doplnění Zn-methioninu se trvale zvýšila mimo jiné i koncentrace spermií a objem ejakulátu. V našem pokusu došlo ke zvýšení objemu po podání organicky vázaného zinku v krmivu pouze u plemene duroc. Ke zvýšení koncentrace došlo u mateřských plemen, ale jen v prvních třech měsících experimentu. HORKÝ, JANČÍKOVÁ, ZEMAN (2010) uvádějí, že po aplikaci organicky vázaného zinku a manganu došlo ke zvýšení objemu ejakulátu a k poklesu procenta patologických spermií, přičemž nejvyšší rozdíly byly patrné v třetím měsíci sledování. Pokles patologických spermií do jisté míry souhlasí s našimi výsledky. V pokusu jsme zaznamenali v prvních třech měsících nižší hodnoty kanců mateřských plemen a plemene duroc krmených organickým zinkem. Kanci plemene dánský duroc krmení orgnickým zinkem měli procento patologických spermií nižší ve všech měsících. MANDELÍK a kol. (2006), který po jednorázové injekční aplikaci 10 mg Zn/kg živé hmotnosti ovlivnil některé kvantitativní a kvalitativní reprodukční ukazatele plemenných kanců (koncentrace spermií, motilita a procento patologických spermií) se také s našimi výsledky shoduje jen částečně. Jak uvádí NEHASILOVÁ (2005) některé minerální zdroje jsou nutričně více využitelné než jiné. Rozdíly v rozpustnosti kovů jsou z velké části ovlivněny hodnotou pH tráveniny, výchozími formami zkrmovaných chelátů a dalšími chemickými formami. Běžný jednoduchý komplex zinek methionin je náchylný ke štěpení, výsledkem toho je volný iont zinku, který podléhá reakcím s dalšími komponentami krmné dávky. Výsledky mohou být také ovlivněny dalšími faktory působícími na kvalitu a kvantitu spermatu kanců.
- 51 -
6
ZÁVĚR Na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí jsme do našeho pokusu
zařadili 64 plemenných kanců čtyř plemen (mateřská plemena, duroc, dánský duroc a syntetickou linii 38). Cílem práce bylo zjistit, zda bude mít organická forma zinku vliv na zkvalitnění parametrů kančího ejakulátu a zda se krmný zásah neprojeví odlišně na jednotlivých plemenech. Z našich výsledků je patrné, že nebyl prokázán jednoznačný vliv na zlepšení motility spermií, objemu ejakulátu a koncentrace spermií kanců krmených organickým zinkem. U parametru procento patologických spermií bylo zjištěno, že kanci plemen dánský duroc, mateřská plemena a duroc krmení organickým zinkem měli v průměru nižší hodnoty než u kanci krmení anorganickým zinkem. Největší rozdíl (p<0,05) byl u mateřských plemen v měsíci srpnu, kdy bylo procento patologických spermií kanců krmených organickým zinkem 4,7 ± 1,55 % a kanců krmených anorganickým zinkem bylo 12,00 ± 7,21 %, tedy o 39,17 % vyšší než u kanců krmených organickým zinkem. Při hodnocení objemu ejakulátu jsme zjistili vyšší hodnoty kanců plemene duroc krmených organickým zinkem oproti skupině kanců stejného plemene krmených anorganickou formou. Rozdíly však nebyly statisticky průkazné (p<0,05) a největší rozdíl byl 22,93 ml ve třetím měsíci pokusu. Kanci mateřských plemen, kteří byli krmeni organicky vázaným zinkem vykazovali vyšší koncentraci spermií v prvních třech měsících sledování. Nejvyšší rozdíl oproti skupině kanců stejného plemene krmených anorganickou formou zinku byl v měsíci říjen. V tomto měsíci měla pokusná skupina ve spermatu o 109,05 mil. spermií/ml více tzn. o 28,48 % než skupina kontrolní. Rozdíl byl výrazný, ale statisticky neprůkazný (p<0,05).
- 52 -
7
LITERATURA
AGRICULTURAL RESEARCH COUNCIL (ARC). The Nutrient Requirements of pigs. Commonwealth Agricultural Bureaux, Slough, 1981, 307 s.
ALCANTRA, A. A. a kol.: The effect of zinc methionine complex supplementation on boar semen quality. Philippine Journal of Veterinary Medicine, 2004, 8, s. 77 – 84.
BAKER, D. H. a AMMERMAN, C. B.: Zinc bioavailability. In: AMMERMAN, C. B., BAKER, D. H. a LEWIS, A. J.: Bioavailability of Nutrients for Animals. New York: Academic Press, 1995, s. 367 – 398.
BUCHTA, S. a kol.: Chov prasat. 1. vyd. Brno: VŠZ, 1990, 124 s.
CLOSE, W. H. a COLE, D. J. A.: Nutrition of sows and boars. Nottingham, UK: Nottingham University Press, 2000, 377 s. ISBN 18-976-7653-0.
ČERMÁK, B., JEROCH, H.: Výživná hodnota krmiv z řepky a jejich použití ve výživě hospodářských zvířat. Krmivářství, srpen, září 2005, roč. 19, č. 5, s. 22 – 25. ISSN 1212-9992.
ČEŘOVSKÝ, J.: Vysoké letní teploty neprospívají rozmnožování prasat. Farmář, říjen 2002, roč. 8, č. 10, s. 45 – 46. ISSN 1210-9789
DUDA, M.: Stopové prvky a jejich chelátové vazby. Náš chov, listopad 2004, roč. 64, č. 11, s. P4. ISSN 0027-8068.
FREMAUT, D.: Trace mineral proteinates in modern pig production: reducing mineral excretion without sacrificing performance. In Nutritional Biotechnology in the Feed and Food Industries: Proceedings of Alltech‘s Nineteenth Annual Symposium, Nottingham University Press, Nottingham, 2003, s. 171 – 178.
- 53 -
FRYDRYCH, Z.: Organické zdroje mikroprvků a jejich vlastnosti (komplex, cheláty). Krmivářství, červenec, srpen 2007, roč. 11, č. 5, s. 10 – 13. ISSN 1212-9992.
HAHN, J. D., BAKER, D. H.: Growth and plasma zinc response of young pigs fed pharmacological levels of zinc. Journal of Animal Science, 1993, 71, s. 3020 – 3024.
HESKETH, J. E.: Effect of dietary zinc deficiency on Leydig cell ultrastructure in the boar. Journal of Comparative Pathology, 1982, 29, s. 239 – 247.
HORKÝ, P., JANČÍKOVÁ, P., ZEMAN, L.: Porovnání vlivu organicky a anorganicky vázaného zinku a manganu na objem ejakulátu a koncentraci spermií. In Sborník z mezinárodní vědecké konference Výživa zvířat 2011. 1.vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2011, s. 53 – 59
HOVORKA, F., SIDOR, V., SMÍŠEK, V.: Chov prasat. 1. vyd. Praha: SZN, 1987. 358 s.
CHENG, J., KORNEGAY, E. T. a SHELL, T.: Influence of lysine on the utilisation of zinc from zinc sulfate and zinc-lysine complex by zouny pigs. Journal of Animal Science, 1998, 76, s. 1064 – 1074.
JELÍNEK, P., KOUDELA, K. a kol.: Fyziologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2003. 414 s. ISBN 80-7157-644-1.
KOZUMPLÍK, J., KUDLÁČ, E.: Reprodukce prasat ve velkochovech. Praha: SZN, 1980. 296 s.
KRATOCHVÍLOVÁ, P., VEČEREK, M., ZEMAN, L.: Zinek – význam a moderní zdroje v krmných dávkách. Krmivářství, červenec, srpen 2007, roč. 11, č. 5, s. 22 – 25. ISSN 1212-9992.
LEWIS, A. J., SOUTHERN, L. L.: Swine nutrition. 2nd ed. Boca Raton: CRC Press, c2001. 1009 s. ISBN 08-493-0696-5.
- 54 -
LIAO, C. W., CHYR, S. C. a SHEN, T. F.: Effect of dietary zinc content on reproductive performance of the boar. In Proceeding of the 3rd EAAP Animal Science Congress, Seoul, Korea Republic, 1985, 2, s. 613 – 615
LINDEMANN, M. D., WOOD, C. M., HARPER, A. F. a kol.: Dietary chromium picolinate additions improve gain: feed and carcass characteristics in growing-finishing and increase litter size in reproducin sows. Journal of Animal Science, 1995, 73 s. 457 – 465.
LIPTRAP, D. O., MILLER, E. R., ULLREY, D. E. a kol.: Sex influence on the zinc requirement of developing swine. Journal of Animal Science, 1970, 30, s. 736 – 741.
MAHAN, D. C.: Mineral nutrition of the sow: a review. Journal of Animal Science, 1990, 68, s. 573 – 582.
MAHAN, D. C. a VALLET, J. L.: Vitamin and mineral transfer during foetal development and the early postnatal period in pigs. Journal of Animal Science, 1997, 75, s. 2731 – 2738.
MANDELÍK, R., et al.. The influence of parentel administration of zinc on the reproductive performance of boars. Folia Vetenaria, 2006, 18, s. 28 – 32.
MARIN-GUZMAN, J., MAHAN, D. C., CHUNG, Y. K. a kol.: Effect of dietary selenium and vitamin E on boar performance and tissue responses, semen quality and subsequent fertilization rates in mature bilte. Journal of Animal Science, 1997, 75, s. 2994 – 3003.
MASON, K. E., BURNS, W. A., a SMITH, Jr., J. C.: Testicular damage associated with zinc deficiency in pre- and postpubertal rats: response to zinc repletion. The Journal of Nutrition, 1982, 112, s. 1019 – 1028.
- 55 -
MASTERS, D. G., PAYNTER, D. I., BRIEGEL, J., a kol.: Influence of manganese intake on body, wool and testicular growth of young rams and on the concentration of manganese and the activity of manganese enzymes in tissues. Australian Journal of Agricultural Research, 1988, 39, s. 517 – 524.
NATIONAL RESEARCH COUNCIL (NRC) The Nutrient Requirements of swine – 10th revised edition. National Academy of Sciences, Washington DC, 1998.
PULKRÁBEK, J. a kol.: Chov prasat. 1. vyd. Praha: Profi press, 2005. 157 s. ISBN 8086726-11-8.
ROMPALA, R. E.: Protection essential trace minerals possible absorption mechanisms. Nutritional Biotechnology in the Feed and Food Industries: Proceedings of Alltech‘s Eighteenth Annual Symposium. Nottingham University Press, Nottingham, 2002, s. 257 – 261.
SMITAL, J.: Meziplemenné rozdíly v kvalitě a kvantitě kančího spermatu. Náš chov, červen 2002a, roč. 62, č. 6, s. 48 – 50. ISSN 0027-8068.
SMITAL, J.: Faktory působící na kvalitu a kvantitu kančího spermatu. Náš chov, červenec 2002b, roč. 62, č. 7, s. 50 – 53. ISSN 0027-8068.
SMITAL, J., DE SOUSA, L.: Současné perspektivní metody hodnocení kančího spermatu II. Náš chov, leden 2001, roč. 61, č. 1, s. 32 – 33. ISSN 0027-8068.
SPEARS, J. W.: Organic trace minerals in ruminant nutrition. Animal Feed Science and Technology, 1995, 58, s. 151 – 163.
SUTTLE, N. F.: Mineral Nutrition of Livestock. 4th edition. Midlothian, UK: CAB International, 2010, 587 s. ISBN 978-1-84593-472-9.
ŠIMEK, M.: Minerální látky a jejich zdroje u monogastrických zvířat. Krmivářství, červenec, srpen 2007, roč. 11, č. 5, s. 20-22. ISSN 1212-9992.
- 56 -
UNDREWOOD, E. J.: The Mineral Nutrition of Livestock. Commonwealth Agricultural Bureaux, Slough, UK, 1981.
UNDERWOOD, E. J. a SUTTLE, F.: The Mineral Nutrition of Livestock. 3th edition. Wallingford, UK: CAB International, 624 s. ISBN 978-0851991283.
VĚŽNÍK, Z. a kol.: Repetitorium spermatologie a andrologie a metodiky spermatoanalýzy. Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno, 2004, 256 s. ISBN 8086895-01-7.
WEGGER, I. a PALLUDAN, B.: Zinc metabolism in swine with special emphasis on reproduction. In Trace Element Metabolism in Man and Animals – 3, Kirchgessner, M., Ed., Institut für Ernährungsphysiologie, Technische Universität München, FreisingWeihenstephan, 1977, 428 s.
WILSON, M. E., REZEBOOM, K. J., CRENSHAW, T. D.: Boar Nutrition for optimum Sperm production. Advances in Pork Production, 2004, 15, s. 295 – 306.
ZEMAN, L.: Výživa a krmení prasat v programu PLEMHYB®. 2. vyd. Plemenáři Brno: Brno, 1999, 104 s. ISBN 80-238-3389-8.
ZEMAN, L, SLÁDEK, M., ZEMAN, J.: PLEMHYB – uživatelská příručka. 1. vyd. Plemenáři Brno: Brno, 1995, 48s.
ŽIŽLAVSKÝ, J. a kol.: Chov hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2002, 209 s. ISBN 80-7157-615-8.
- 57 -
INTERNETOVÉ ZDROJE
ANONYM 1, 2011: Teplota jako negativní faktor ovlivňující kvalitu spermií kanců. [on line] dostupné z: http://www.genoservis.cz/cz/poradenstvi/clanky/reprodukceprasat/229-teplota-jako-negativni-faktor-ovlivnujici-kvalitu-spermii-kancu [cit. 201104-06].
ANONYM 2, 2011: Vítejte ve světě genetiky DanBred. [on line] dostupné z: www.sevaron.cz/files/prilohy/danbred-cz_rev.doc [cit. 2011-0405].
ANONYM 3, 2011: Šlechtitelský program v chovu prasat. [on line] dostupné z: http://www.genoservis.cz/cz/prasata/slechteni/ [cit. 2011-04-05].
ANONYM 4, 2011: Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě: Ročenka 2009. [on line] dostupné z: http://www.schpcm.cz/publikace/rocenka_2009.pdf [cit. 2011-0406].
NEHASILOVÁ, D.: Stopové prvky ve výživě zvířat. Praha, 2005. [on line] dostupné z: http://www.agronavigator.cz/attachments/Nehasilova_Stopove_prvky.pdf [cit. 201104-17].
- 58 -
8
SEZNAM OBRÁZKŮ
Graf 1 Motilita spermií kanců mateřských plemen ...................................................... 30 Graf 2 Objem ejakulátu kanců mateřských plemen...................................................... 31 Graf 3 Koncentrace spermií kanců mateřských plemen .............................................. 32 Graf 4 Patologické spermie kanců mateřských plemen............................................... 33 Graf 5 Motilita spermií kanců plemene duroc .............................................................. 34 Graf 6 Objem ejakulátu kanců plemene duroc ............................................................. 35 Graf 7 Koncentrace spermií kanců plemene duroc....................................................... 36 Graf 8 Patologické spermie kanců plemene duroc ...................................................... 37 Graf 9 Motilita spermií syntetické linie 38 ................................................................... 38 Graf 10 Objem ejakulátu syntetické linie 38 .................................................................. 39 Graf 11 Koncentrace spermií kanců syntetické linie 38 ................................................. 40 Graf 12 Patologické spermie kanců syntetické linie 38.................................................. 41 Graf 13 Motilita spermií kanců plemene dánský duroc.................................................. 42 Graf 14 Objem ejakulátu plemene dánský duroc............................................................ 43 Graf 15 Koncentrace spermií kanců plemene dánský duroc .......................................... 44 Graf 16 Patologické spermie kanců plemene dánský duroc ........................................... 45 Graf 17 Motilita spermií kanců krmených anorganickým zinkem ................................. 47 Graf 18 Motilita spermií kanců krmených organickým zinkem..................................... 47 Graf 19 Objem spermatu kanců krmených anorganickým zinkem ................................ 48 Graf 20 Objem spermatu kanců krmených organickým zinkem .................................... 48 Graf 21 Koncentrace spermií kanců krmených anorganickým zinkem.......................... 49 Graf 22 Koncentrace spermií kanců krmených organickým zinkem ............................. 49 Graf 23 Patologické spermie kanců krmených anorganickým zinkem .......................... 50 Graf 24 Patologické spermie kanců krmených organickým zinkem .............................. 50
- 59 -