STUDIUM MAGISTERSKÉ
Také v tomto studiu dojde k rozlišení studia v modulovém schématu. Během celého dvouletého studia je zapotřebí získat nejméně 120 kreditů. Proto je v průběhu studia nutné si nabídky oborových předmětů postupně zaregistrovat nejméně 11 povinně výběrových přednášek - celkem 44 kreditů 10 povinných seminářů - celkem 40 kreditů 2 diplomové semináře - 30 kreditů Mimo oborové předměty je nutno zapsat si 1 světový jazyk (dva semestry - nutná je atestace na úrovni B2 z cizího jazyka, bližší informace v Centru jazykové výuky) - 6 kreditů.
Během dvouletého studia se posluchači specializují ve studijních modulech: modul A: Obecné dějiny umění modul B: Architektura, slovo a obraz modul C: Teorie a antropologie obrazu
Podle toho si posluchači mohou volit např.: 5 přednášek ze specializace
6 přednášek z ostatních modulů
4 semináře ze specializace
6 seminářů z ostatních modulů
Magisterské studium – modul B: Architektura, slovo a obraz Enigma loci (architektura, člověk a krajina v 16. - 20. století) (přednáška) – prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Anotace: Přednáška, představující ve stručném přehledu základní momenty v dějinách urbanismu. Důraz je přitom kladen na percepční vztah člověka k okolní přírodě a urbanistické situaci. Obsah předmětu: 1. Enigma loci vs. genius loci (urbanismus mezi architekturou, dějinami umění a sociologií – model "sociologie vidění"). & Architektura, utopie a svátek (antropomorfismus v architektuře, Vitruviánský emblém - "aspetto" versus "prospetto"). 2. Sensualizace krajiny a místa (palazzo a villa - jejich scénická integrace v krajině Toskánska) - Racionalizace přírody ve městě (Římská villa) a enigma loci (Palladio). 3. Biaggio Rossetti: první evropský urbanista – Filarete – Leonardo 4. Sabbionetta - Posvátný les v Bomarzu (manýristická memorie, "tajná" zahrada a studiolo). 5. Stínová skiagrafie a architektura jako místo zázraku (Vinzenzo Scamozzi, thaumaturgické a sanitární v architektuře). & Koncepce krajinného prostoru v baroku: cesta, směřování a ohnisko (Řím, Paříž). 6. V zámku a podzámčí (urbanistický "duch systémů" doby barokní). 7. Osvícenství: sentimentální „cesta“ a racionální struktura. 8. "Ringstrasse" a "boulevard" (urbanismus Vídně a Paříže po pol. 19. století, aneb "máte ve městě dost vojáků?"). & Evropské město 19. století = významuplné očekávání. 9. "Bombardéry jsou nejlepší urbanisté" (utopie a realita funkcionalismu). 10. Zahradní město – „mizející město“ 11. Kruhy z Otterloo (Aldo van Eyck: "prostor a čas jistě znamenají hodně - místo a okamžik formy jsou však mnohem více"). Poučení z Las Vegas a "New York v delíriu" (aneb Mies van der Rohe: méně je více, Robert Venturi a Rem Koolhas: méně je nudné). 12. Nep/r/ovedené urbanismy města Brna (od brněnských "balkónů" přes organický plán města Královo Pole až po /snad příliš/zapomínaného Jindřicha Kumpošta). & Závěrečné kolokvium. Literatura: •
Norberg-Schulz, Christian. Genius loci :k fenomenologii architektury. Edited by Petr Kratochvíl, Translated by Pavel Halík. Vyd. 1. Praha : Odeon, 1994. 218 s. ISBN 80-207-0241-5. info
•
Hannes Stekl (Hg.), Architektur und Gesellschaft. Salzburg 1980.
•
David H. Pinkney, Napoleon III and the Rebuilding of Paris. Princeton 1958.
•
M. H. Baillie Scott, Dům a zahrada. Praha 1910.
•
Frank Lloyd Wright, The Living City. New York 1958.
•
Kevin Lynch, The Image of the City – Obraz města. Praha 2004.
•
Robert Venturi – Denise Scott Brown – Steven Izenour, The Learning from Las Vegas / Lernen von Las Vegas. Zur Ikonographie und Architektursymbolik der Geschäftsstadt. 1978/1979.
•
Rem Koolhaas, Delirious New York. A Retroactive Manifesto for Manhattan. Rotterdam 1994.
Divadelní architekti, dekoratéři, vynálezci a pábitelé. Inscenační praxe divadla v 16. až 18. století (přednáška) – Mgr. Jitka Matulová, Mgr. Michal Konečný Anotace: Od závěru 15. století dochází v Evropě k prudkému rozvoji divadelní architektury, technických efektů i jevištních dekorací. Tento trend úzce souvisí s oblibou vysoce spektakulárních divadelních žánrů (přetrvávající vliv renesančních intermedií, vznik a rozvoj opery a baletu) a jejich sepětím se životem na aristokratických dvorech (od poloviny 17. století i s rozvojem veřejného měšťanského divadla). Přednáška v chronologickém přehledu a v historickém kontextu života dobových představitelů moci nastíní jednotlivé osobnosti tvůrců divadelní architektury i efemérních architektur exteriérových divadelních slavností, výtvarníky jevištních dekorací i kostýmů a osobnosti „vynálezců” mnohých vizuálních i akustických efektů. Problematika bude představena nejen prostřednictvím dochovaného obrazového materiálu a písemných pramenů v podobě bezprostředních záznamů událostí, ale zmíněny budou i dobové traktáty, zabývající se divadelní architekturou, ikonografií i formou divadelních dekorací a technickým provedením jevištních „zázraků”. Obsah předmětu: 1. doznívající linie humanistického divadla: Andrea Palladio, Vincenzo Scamozzi 2. linie iluzívního divadla: dvůr Medicejů ve Florencii (Bernardo Buontalenti, Giulio Parigi a následovníci) 3. alžbětinská Anglie (Inigo Jones, John Webb) 4. benátská veřejná divadla 2. poloviny 17. století 5. dvůr Ludvíka XIV. (Giacomo Torelli, rod Vigarani, Jean Bèrain) 6. středoevropské produkce Habsburků (Giuseppe Archimboldo, Giovanni a Ludovico Burnacini, rod Galli-Bibienů) 7. scénografické experimenty Filippa Juvarry 8. zámecká divadla aristokracie v českých zemích 16. až 18. století (Schwarzenberkové, Šporkové, Valdštejnové ad.), Josef Platzer a Nostické divadlo v Praze 9. z autorů dobových traktátů: Sebastiano Serlio da Bolognese, Barbaro d´Aquilea, Giacomo Barozzi da Vignola, Guido Ubaldus, Niccolo Sabbattini, Joseph Furtenbach, ad. Literatura: • Jan Port, Divadelní výtvarníci staré Prahy I-II, in: Kniha o Praze (Pražský almanach), redig. A. Rektorys, Praha 1932. • Josef Furtenbach, Prospektiva. Základy kukátkového divadelního prostoru, Praha 1944. • Vitruvius, Deset knih o architektuře, Praha 1953. • Andrea Palladio, Čtyři knihy o architektuře, Praha 1958. • Jiří Hilmera, Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách, Praha 1964.
Oscar G. Brockett, Dějiny divadla, Praha 1999. Helena Spurná, Nástin vývoje inscenační praxe v operním divadle, in: Eadem (ed.), Hudební divadlo jako výzva, Praha 2004. • František Černý (red)., Dějiny českého divadla I-III, Praha 1968, 1969, 1977. • Dějiny českého výtvarného umění II-III, Praha 1989-2007. (části o scénografii) • Kazimierz Braun, Divadelní prostor, Praha 2001. • Pavla Pešková, Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě, Brno 2006. • Andrea Rousová (ed.), Tance a slavnosti v 16. - 18. století, Praha 2008. • Antonín Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích: materiály k vývoji divadelního prostoru a výrazových prostředků, České Budějovice 2010. Antická mytologie v barokní ikonografii (seminář) – Mgr. Radka Miltová, Ph.D. • •
Anotace: Seminář bude zaměřen na detailní rozbor děl barokního umění z různých oblastí umělecké tvorby (malby, sochařství, grafiky či užitého umění), kde se jako základního ikonografického východiska využívá antické mytologie. Na vybraném materiálu budou však řešeny nejen ikonografické otázky, ale též širší kontextuální aspekty jednotlivých děl. Detailní pozornost bude věnována dále vývoji názorových stanovisek k daným dílům, úloha antické mytologie v rámci panovnických alegorií, reprezentačních strategií a propagandy či vztah k dobové literatuře (zejména pracím mytografického a ikonografického charakteru). Obsah předmětu: 1. Literární zdroje antické mytologie 2. Raněnovověká recepce antické mytologie 3. Raněnovověká mytografie (Giovanni Boccaccio, Lilio Gregorio Giraldi, Vincenzo Cartari, Natale Conti, Marco Antonio Tritonio, etc.) 4. Beletristická zpracování antické mytologie v raném novověku 5. Tradice renesanční profánní ikonografie 6. Antická mytologie jako součást panovnické reprezentace 7. Antická mytologie a církevní prostředí (paralely se světským prostředím, problematika cenzury atd.) 8. Antická mytologie a svatební alegorie 9. Antická mytologie jako prostředek politické propagandy 10. Další interpretační možnosti profánní tematiky v barokním umění Literatura: • Jean Seznec, The Survival of the Pagan Gods. The Mythological Tradition and its Place in Renaissance Humanism and Art, Princeton 1995. • Malcolm Bull, The Mirror of the Gods. Classical Mythology in Renaissance Art. London 2005. • Francesca Cappelletti – Gerlinde Huber-Rebenich (eds.), Der antike Mythos und Europa. Texte und Bilder von der Antike bis ins 20. Jahrhundert. (Ikonographische Repertorien zur Rezeption des antiken Mythos in Europa, Beiheft II.), Berlin 1997. • Lorenz Dittmann, Die Wiederkehr der antiken Götter im Bilde. Versuch einer neuen Deutung, Paderborn 2001.
• Hans-Jürgen Horn – Hermann Walter (Hrsg.), Die Allegorese des antiken Mythos. (Wolfenbütteler Forschungen, Band 75), Wiesbaden 1997. • Bodo Guthmüller – Wilhelm Kühlmann, Renaissancekultur und antike Mythologie, Tübingen 1999. • Bodo Guthmüller, Studien zur antiken Mythologie in der italienischen Renaissance, Weinheim 1986. • Lieben & Leiden der Götter. Antikenrezeption in der Barockgraphik (kat.), Göttweig 1992. • Franz Matsche, Die Kunst im Dienst der Staatsidee Kaiser Karls VI.: Ikonographie, Ikonologie und Programmatik des "Kaiserstils", Berlin 1981.
V tomto modulu jsou spojeny předměty z tradičního oboru dějiny architektury, rozšířené a inovované o témata z urbanismu, zahradního umění, sociologie architektury, apod. Součástí modulu jsou rovněž témata vztahu umění a slova v různorodých tématech intence a kontextu.
V dalších semestrech jsou připraveny předměty: Vila a letohrádek (renesance - baroko - historismus) (přednáška) - prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Architekt Nicodemus Tessin ml. a a akademický barok kolem roku 1700 (přednáška) prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Dějiny a teorie zahradní architektury (přednáška) - prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Ve znamení Ambrožově: Milán a Lombardie v raném středověku (přednáška) – PhD. Foletti Antická ekfrasis a výtvarné umění (seminář) – Mgr. Iva Adámková, Ph.D. Obraz a navrhování ve virtuálním prostředí (seminář) – Prof. Ing. arch. Petr Pelčák Architektura, teorie a filozofie (seminář) – Prof. Dalibor Veselý (Oxford) Tvorba architektonických procházek (seminář) – Mgr. Petra Hlaváčková
Magisterské studium – modul C: Teorie obrazu Současná teorie a filozofie obrazu (přednáška) – doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D. Anotace: Cílem přednášky je seznámit posluchače se současnými teoriemi a modely obrazu z prostředí humanitních věd, exaktních věd, filozofie, psychologie a kognitivní vědy a zhodnotit jejich význam pro práci historika umění a filmu. Pozornost bude věnována mj. otázkám ontologie obrazů, jejich působení a akčnosti, obrazovému médiu, procesům vnímání obrazů, interpretativního vidění, vztahu fyzických a somatických obrazů apod. Posluchači získají ucelený pojmový a kritický aparát k popisu a analýze obrazů. Literatura: • Ladislav Kesner, Vizuální teorie: současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Jinočany 2005. • Miroslav Petříček, Myšlení obrazem, Praha 2009. • Noël Carroll, Philosophy of art :a contemporary introduction, London 1999. • Diarmuid Costello – Jonathan Vickery (eds.), Art: key contemporary thinkers, Oxford 2007. • James Elkins, The Domain of Images, Ithaca - London 1999. • James Elkins, Six Stories from the End of Representation, Stanford 2008. • James Elkins – Maja Neff (eds.), What Is an Image? London – New York 2011. • Richard Wollheim, Painting As Art, New Haven – London 1987. • Gottfried Boehm, Was ist ein Bild?, München 1995. • Jacques Ranciere, The future of the image, London 2007. • Klaus Sachs-Hombach, Das Bild als kommunikatives Medium. Elemente einer allgemeinen Bildwissenschaft, Köln 2003.
• • • • • • • • • • • • • • •
Bernd Hüppauf – Christoph Wulf (eds), Bild und Einbildungskraft, München 2006. Hans Belting, Bild-Anthropologie. Entwürfe für eine Bildwissenschaft, München 2001. Hans Belting (ed.), Bilderfragen. Die Bildwissenschaften im Aufbruch, 2007 W. J. T. Mitchell, Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation, Chicago – London 1994. W. J. T. Mitchell, What do pictures want? The lives and loves of images, Chicago – London 2005. W. J. T. Mitchell.Mark Hansen, Critical terms for New Media, 2010. Barbara Stafford, Good Looking: Essays on the Virtue of Images, Cambridge 1996. Alva Noë – Evan Thompson, Vision and Mind, Cambrdige 2002. Antonio Damasio, Descartesův omyl. Emoce, Rozum a lidský mozek, Praha 2002. Jonathan Crary, Suspended Perception: Attention, Spectacle and Modern Culture, Cambridge 2000. David Marr, Vision, Cambridge 2010. Michael Podro, Depiction, New Haven – London 1998. Martin Kemp, Seen/Unseen: Art, Science, and Intuition from Leonardo to the Hubble Telescope, Oxford 2006. Semir Zeki, Inner Vision. An Exploration of Art and Brain, Oxford 1999. Maurice Merleau-Ponty, Phenomenology of perception, London 1962.
Strategie a techniky čtení a interpretace obrazů (seminář) – doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D. Anotace: Smyslem semináře je pokročilý výcvik ve vnímání, čtení, popisu a interpretaci obrazů. V jeho průběhu budou analyzovány případové studie strategií a přístupů čtení a interpretace různých typů uměleckých i neuměleckých obrazů a zhodnocena jejich relevance pro historiky umění a filmu.
Literatura: • Ladislav Kesner, Vizuální teorie: současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Jinočany 2005. • Erwin Panofsky, Význam ve výtvarném umění, Praha 1981. • Mieke Bal, Reading Rembrandt. Beyond the Word-Image Opposition, Cambridge 1991. • James Elkins, Six Stories from the End of Representation, Stanford 2008. • James Elkins, Why Are Our Pictures Puzzles? On the Modern Origins of Pictorial Complexity, London – New York 1999. • Michael Baxandall, Words for Pictures, New Haven – London 2003. • Yves-Alain Bois, Painting as Model, Cambridge 1993. • John Kulvicki, On Images: Their Structure and Content, London 2006. • Leo Steinberg, Leonardo´s Incessant Last Supper, New York 2001. • Hans Belting (ed.), Bilderfragen. Die Bildwissenschaften im Aufbruch, 2007. • T. J. Clark, The Sight of Death, New Haven – London 2006.
• Judith Smith – Wen Fong (eds.), Issues of Authenticity in Chinese Painting, New York 1999. • Michael Lynch, Discipline and the Material Form of Images: An Analysis of Scientific Visibility, Social Studies of Science 15, 1985, s. 37–66. • Karin Knorr-Cetina – Klaus Amann, Image Dissection in natural Scientific Inquiry, Science, Technology and Human Values 15, 1990, s. 259–83.
Abstrakce a figurace - protiklady a souvislosti (seminář) –PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D. Anotace: V semináři se budou probírat různé metodické přístupy k abstraktnímu a figurativnímu výtvarnému umění.
Tento modul doplňuje tradiční uměleckohistorická témata připravovaná pro magisterský program o problematiku teorie a antropologie obrazu. Kromě přednášek a seminářů zaměřených na teoretické aspekty obrazu a jeho interpretace a otázky vidění, nabízí rovněž kurzy zaměřené na studium obrazu a vizuality v konkrétních historických a kulturních souřadnicích.
