Studijní text LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ BOJOVÉ ČINNOSTI I

Studijní text LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ BOJOVÉ ČINNOSTI I

Václav ZAJÍČEK Jaromír MAREŠ

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Studijní opora Logistické zabezpečení bojové činnosti je primárně určena pro potřeby studentů studijního programu Ekonomika a management, studijního oboru Řízení a použití ozbrojených sil modulu logistika. Do určité míry jsou využitelné také pro studenty jiných modulů Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií v oborech Zbraně a munice, Bojová a speciální vozidla a dalších.

©

pplk. Ing. Václav ZAJÍČEK, Ph.D. – duben 2015

©

pplk. doc. Ing. Jaromír MAREŠ, CSc. – duben 2015

2

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 4 1

T-1 Organizační struktury mpr, prap. ÚU a taktické značky ............................... 5

2

T-2 Taktické činnosti mpr – přesun, útok ......................................................... 11

3

T-3 Taktické činnosti mpr – obrana .................................................................. 19

4

T-4 Kalkulace a plánování rezerv materiálu ..................................................... 24

5

T-5 Kalkulace rezerv modelových jednotek ...................................................... 36

6

T-6 Zásady a postupy LZ, řídicí a výkonné orgány logistiky ............................. 40

7

T-7 Použití jednotek logistiky, hlavní druhy techniky mpr ................................. 47

8

T-8 Prostředky a způsoby doplňování materiálu PHM v poli ............................ 51

9

T-9 Kalkulace spotřeby PHM............................................................................ 58

10

T-10 Zabezpečení municí v poli ....................................................................... 60

11

T-11 Zabezpečení potravinami v poli ............................................................... 70

12

T-12 Logistické zabezpečení operací- seminář ................................................ 75

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ A TEBULEK ............................................................................ 77 KLÍČOVÁ SLOVA V ANGLIČTINĚ ........................................................................... 78 LITERATURA ........................................................................................................... 79

3

ÚVOD Vývoj vojenských operací v posledním období přinesl pronikavé změny. Těžiště operací se přesunulo na mezinárodní odvracení konfliktů a mezinárodní řešení krizí, do kterých se aktivně zapojuje i Česká republika. Následkem toho vojenské operace získávají expediční charakter a tato změna s sebou přináší zásadní dopady na logistickou podporu operací. Z těchto nových operačních úkolů vyplývá klíčová role logistiky. Tyto dramatické změny si neustále vyžadují přizpůsobování logistiky novým, rostoucím potřebám ozbrojených sil [1]. To je hlavní faktor, který společně se snižujícími se zdroji, vyvolává nutnost transformace logistiky AČR. Stěží lze nalézt nějakou jinou oblast, kde by se tak pronikavě a naléhavě změnily požadavky, které musí být zabezpečeny. V minulosti se předpokládalo zabezpečení jednotek na vlastním území s využitím velmi dobré infrastruktury a logistická podpora byla plánována na relativně krátké vzdálenosti. V současnosti získává logistika novou dimenzi spočívající v zabezpečení vojsk na velké vzdálenosti a s využitím zdrojů spojenců, mezinárodních organizací a civilních dodavatelů v místě nasazení [1].

4

1 T-1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURY MPR, PRAP. ÚU A TAKTICKÉ ZNAČKY Síly AČR v operacích budou zpravidla působit jako součást mnohonárodních koaličních sil, převážně pak v rámci uskupení NATO a EU, nebo samostatně pod národním velením. Důležitým požadavkem je proto sladění doktrinálních principů použití AČR se standardy Aliance a dosažení odpovídající úrovně standardizace doktrín a stálých operačních postupů. Ke všem operacím se může v zásadě přistupovat stejným způsobem, protože velitelé v rámci mnohonárodních uskupení sil musí předpokládat, že budou plnit široký okruh souběžných aktivit napříč plným spektrem činností, od bojové činnosti až po humanitární pomoc. Základním požadavkem použití AČR ve vojenských operacích je možnost působení

v

celém

spektru

operací.

Tomuto

širokému

spektru

použití

je

přizpůsobována organizační struktura a vybavení nasazovaných ÚU AČR, počty osob, vybavení zbraňovými systémy, technikou a materiálem. Pro plnění úkolů budou vytvářena ÚU složená z jednotlivých modulů, které budou mít požadované schopnosti. Moduly a jejich schopnosti jsou základem pro tvorbu organizačních struktur ÚU i AČR. Vytváření národních a mnohonárodních úkolových uskupení je založeno na modulárním přístupu. Jedním z používaných nástrojů vojenské spolupráce k vytváření národních a mnohonárodních úkolových uskupení je modularita. Jednotné chápání základních organizačních struktur všech jednotek působících v mezinárodních operacích je základním předpokladem úspěšného velení.

1.1

Organizační struktury

1.1.1 Organizace mpr 1. Mechanizovaný prapor je určený k plnění taktických

vševojskový útvar mechanizovaného vojska

úkolů v sestavě mechanizované brigády nebo

samostatně. Vyznačuje se: 

vysokou pohyblivostí a značnou palebnou silou;

5



dostatečnou odolností vůči úderům protivníka;



schopností samostatně plnit některé úkoly.

Mechanizovaný prapor je schopen: 

rychle se přesunovat na různé vzdálenosti a pružně manévrovat v prostoru boje;



vést vysoce pohyblivou a rozhodnou obrannou i útočnou činnost v jakékoli roční a denní době, za každého počasí a v jakémkoli terénu;



při různých druzích a stupních ohrožení státu plnit úkoly zabezpečení ochrany a obrany stanoveného prostoru.

Hlavní bojovou silou mechanizovaného praporu jsou mechanizované roty určené k plnění taktických úkolů v sestavě mechanizovaného praporu nebo i samostatně.

Obrázek 1 –

Struktura mpr

Zdroj: vlastní.

6

Obrázek 2 –

Struktura štábu mpr

Zdroj: vlastní.

Mechanizovaná rota Mechanizovaná rota je taktická jednotka, určená k vedení boje v sestavě praporu, nebo v některých případech i samostatně. Rota vybavená bojovou technikou a zbraněmi se vyznačuje mohutnou palbou, vysokou pohyblivostí a odolností proti účinkům zbraní hromadného ničení. Možnosti palby, pohyblivosti a odolnosti tvoří hlavní činitele bojové účinnosti a bojových možností roty. Uvedené činitele závisejí na kvalitě bojových vozidel, jimiž je rota vybavena, na jejich počtu a všestranné vybavenosti příslušníků roty bojovou technikou, jakož i schopnosti zbraně efektivně využít ke splnění stanoveného bojového úkolu. Dalším rysem je všeobecný nárůst bojových možností mechanizovaných rot v důsledku postupného zdokonalování všech hlavních systémů bojových vozidel ovlivňujících hodnotu palby, pohyblivosti i odolnosti. 1.1.2 Organizace praporního ÚU Úkolové uskupení je bojová formace sil schopná vést samostatnou operaci malého rozsahu,

nebo

počáteční

fázi

operací

většího

rozsahu,

založená

na

mechanizovaném praporu posílené o prvky bojového zabezpečení a národní podpory. [1] Výstavba ÚU Etapa výstavby je zahájená v okamžiku vydání nařízení NGŠ AČR a schválení tabulek počtů daného úkolového uskupení. Velitel sil ustanoví velitele úkolového

7

uskupení a ten zahájí přípravu tabulek počtů osob a techniky na základě požadavků na požadované schopnosti daného uskupení [2]. Faktory ovlivňující výstavbu: 

politicko vojenská ambice ČR,



požadované schopnosti,



zásady generování sil a prostředků,



zdrojový rámec BÚU,



ÚU s požadovanými schopnostmi [2].

Organizace NSE

1.2

Taktické značky

Poskytují jednoduché a srozumitelné vyjádření organizačních struktur jednotek, rozmístění jednotek, uspořádání sestav jednotek, prostorů a taktických situací. Jsou významným prvkem systému velení a řízení v prostředí AČR, a především umožňují srozumitelné poskytování informací v průběhu mezinárodních operací. Vojenská situační značka (dále značka) je grafický obrazec, který se používá k zobrazení operačních a taktických situací, rozmístění vojsk, techniky, zbraní a objektů na mapě, schématu (náčrtu), obrazovce nebo projekčním zařízení a jsou doplňovány číselným a textovým popisem. 1.2.1 Základní barvy a tvary značek Základní značka je geometrický znak, který doplněn dalšími symboly a popisem, vytváří úplnou značku. Používané tvary a barvy jsou uvedeny na obrázku.

8

Obrázek 3 –

Základní barvy a tvary taktických značek

Zdroj: [3]

V zásadě se předpokládá použít různé barvy k rozlišení značek vlastních, protivníka, neutrálních a nezjištěných sil v souladu s jejich kategorií. Tvarem základní značky a jejím vybarvením rozlišujeme čtyři základní kategorie ozbrojených sil – nezjištěné, vlastní (koaliční a spojenecké), síly protivníka a neutrální síly. Zákres hranic, čar, prostorů a operačních úkolů v elektronické podobě může být prováděn černou barvou. Při ručním zpracování pro potřeby AČR je povoleno provádět zákres hranic, čar, prostorů a operačních úkolů v barvě kategorií ozbrojených sil 

vlastní síly – modrá,



protivník – červená,



neutrální síly – zelená,



nezjištěné síly – žlutá.

1.2.2 Kreslení čar Čáry jsou využívány především k vyjádření taktické situace tvorbou rozhraní mezi jednotkami, zakreslením prostorů a komunikací. V průběhu grafického záznamu

9

rozlišujeme dva základní druhy čar: plnou čáru a přerušovanou čáru. Uvedené druhy čar jsou využívány v následujících případech: a) plnou čáru používáme při vyjadřování zaujatých rozmístění a reálné činnosti vojsk, objektů (cílů) a rozhraní; b) přerušovanou čáru používáme při vyjadřování plánovaných nebo předpokládaných rozmístění nebo činností.

10

2 T-2 TAKTICKÉ ČINNOSTI MPR – PŘESUN, ÚTOK 2.1 Přesun K provedení přesunu se pro prapor určuje jedna i více os přesunu. Pokud je praporu určeno pásmo přesunu, osy přesunu v něm stanovuje velitel praporu. Praporu je určován celodenní výkon, který může dosahovat při přesunu až 250 km i více, a rychlost přesunu, zpravidla 20 až 30 km za hodinu. Při pochodu pěšky může být rychlost pochodu 4 až 5 km za hodinu a celodenní výkon 40 km i více. Prapor se přesunuje buď v sestavě brigády nebo samostatně, v některých případech se s ním mohou přesunovat i prostředky nadřízeného velitele. Proud praporu (proudy jeho jednotek) musí za přesunu dodržovat stanovenou sestavu pro přesun, rychlost přesunu, vzdálenosti mezi rotními proudy i mezi vozidly, bezpečnostní opatření a maskování. Jejich vzájemné předjíždění je dovoleno jen se souhlasem nadřízeného velitele. Soutěskami a úseky silnic, kde vozidla nemohou jet mimo cestu, projíždějí proudy zvýšenou rychlostí a bez zastavení. 2.1.1 Plánování přesunů – zásobovacích proudů Mechanizovaný prapor musí být neustále připraven k provádění přesunů na poměrně velké vzdálenosti. Základním druhem přesunu mpr je přesun na organických vozidlech, který je charakterizován organizovaným přemístěním mpr na organických vozidlech

nebo

pěšky

v

pochodových

proudech

po

komunikacích

a osách (pochodových osách), jehož cílem je dosáhnout určeného prostoru nebo stanovené čáry. Prapor zpravidla provádí přesun po jedné ose. Přesun je potřebné plánovat a provádět tak, aby byla trvale zabezpečena bojová pohotovost

jednotek

mpr

k

rychlému

rozvinutí

do

bojové

sestavy

a k bezprostřednímu zahájení a vedení boje. Na základě tohoto požadavku se tvorba sestavy pro přesun realizuje tak, aby odpovídala koncepci nadcházejícího boje. Charakteristické rysy soudobého přesunu mají podstatný vliv na logistickou podporu mpr. Zásobovací proudy mohou být zabezpečovány nebo zajišťovány: 

organickými prostředky;

11



smluvními dopravci bez ozbrojeného doprovodu;



smluvními dopravci s vojenským doprovodem a bojovým zabezpečením;



anebo smluvními dopravci s ozbrojeným doprovodem, který je tvořen silami a prostředky soukromých bezpečnostních agentur.

Za plánování a provedení přesunů – zásobovacích proudů je odpovědný velitel, respektive velitelé organických součástí úkolového uskupení. v podmínkách AČR se vojenská přeprava (outsourcing dopravních služeb) zajišťuje prostřednictvím

Informačního

systému

logistiky Armády České

republiky a

Ministerstva obrany – subsystému Plánování operační logistické podpory. Přepravní požadavek zabezpečí NSE v souladu s platnými postupy pro zadávání veřejných zakázek. Výběrovým řízením je vybrán smluvní dopravce28. V případě potřeby ochrany a obrany zásobovacího proudu vyčleňuje bojové zajištění jednotka, která přepravu požaduje. Pokud není jednotka schopna bojové zajištění vyčlenit, velitel stanoví jiný způsob zabezpečení ochrany a obrany zásobovacího proudu. 2.1.2 Organizace logistiky mpr za přesunu Organizace logistiky mpr za přesunu představuje co nejúčelnější rozdělení sil a prostředků roty logistiky do pochodové sestavy praporu a vytvoření optimálních podmínek pro realizaci logistické podpory jak za přesunu, tak i po jeho skončení. Obsahem organizace logistiky mpr je: 

příprava roty logistiky mpr k přesunu,



seřazení proudu roty logistiky (její vnitřní členění) a její začlenění do pochodové sestavy mpr,



začlenění přidělených sil a prostředků od nadřízeného do sestavy pro přesun,



řízení průjezdů stanovenými místy,



určení prostorů rozmístění roty logistiky na zastávkách,



technologie údržby na zastávkách,



stanovení prostoru soustředění roty logistiky po ukončení přesunu,



stanovení a způsob realizace opatření k ochraně a obraně roty logistiky.

12

2.2 Útok 2.2.1 Zahájení útoku Útok praporu se může zahájit a vést za různých podmínek. Způsob zahájení útoku a jeho

celkový

charakter

závisejí

na

místě

a

úkolu

praporu

v sestavě brigády, jeho silách a prostředcích, na činnosti protivníka a síle jeho odporu, na terénu a počasí. 2.2.2 Vojenský cíl Útok se může vést jen na konkrétní vojenský cíl. Vojenský cíl se musí jako takový identifikovat, přesně definovat a popsat. Je-li k dosažení stejné nebo podobné vojenské výhody možno volit mezi několika vojenskými objekty, vybírá se takový objekt, jehož napadení představuje nejmenší ohrožení civilních osob a civilních objektů. Vojenskými cíli jsou a) ozbrojené síly kromě příslušníků zdravotnické služby, duchovní služby a jejich objektů; b) zařízení a postavení, ve kterých jsou rozmístěny ozbrojené síly a jejich materiál; c) ostatní objekty: 

které svou povahou, umístěním, účelem a použitím účinně napomáhají vojenské činnosti;



jejichž

úplné

nebo

částečné

zničení,

obsazení

nebo

neutralizace

v podmínkách, za kterých k tomu dochází, přináší určitou vojenskou výhodu. Vojenský cíl zůstává vojenským cílem, i když v něm jsou civilní osoby. Pro civilní osoby, které se zdržují v takovém cíli nebo v jeho bezprostřední blízkosti, plyne nebezpečí, kterému je tento cíl vystaven.

13

2.2.3 Odpovědnost velitele Velitel

odpovídá

za

stanovení

vojenského

cíle

jako

objektu

útoku

a

při rozhodování: a) bere v úvahu účinek, který může zvolená zbraň nebo zbraňový systém mít na místo dopadu; b) posoudí a ve své působnosti rozhodne, která zbraň nebo zbraňový systém se použije k palbě na daný cíl s ohledem na předcházení ztrátám civilního obyvatelstva a škodám na civilních objektech. 2.2.4 Zákaz vedení útoku Je zakázán útok, který by jako na jediný vojenský cíl směřoval proti několika zřetelně odděleným

a

odlišeným

vojenským

objektům

umístěným

ve městě, vesnici nebo jiné územní jednotce s podobnou koncentrací civilních osob nebo civilních objektů. 2.2.5 Směr a doba útoku Směr a doba útoku se vybírají tak, aby omezily civilní oběti a škody. Dovolí-li to taktická situace, vydává se předem působivé varování před útoky, které by mohly ohrozit civilní obyvatelstvo.

2.3 Příprava k útoku Příprava

útoku

praporu

se

zahajuje

ihned

po

obdržení

úkolu

od velitele brigády a zahrnuje: 

zpravodajskou přípravu útoku;



plánování útoku;



přípravu jednotek k útoku;



přípravu výchozího prostoru pro útok, u útoku z chodu rovněž terén po čáru dotyku s protivníkem;



kontrolu připravenosti jednotek k plnění bojových úkolů a další opatření včetně opatření,

která

vedou

k

předcházení

ztrátám

na

životech

civilního

obyvatelstva, škodám na civilních objektech a k dodržování všech ustanovení mezinárodního humanitárního práva.

14

2.3.1 Příprava útoku Cílem

zpravodajské

přípravy

útoku

je

zabezpečit

informace

k odhalení složení a uskupení protivníka v pásmu zpravodajské odpovědnosti a jeho koncepce boje; průběhu předního okraje jeho sestavy (obrany), rozsahu jejího vybudování, systému opěrných bodů a zátarasů; rozmístění hlavních palebných a elektronických prostředků; prostorů soustředění druhých sledů a záloh; možností překonání vodních toků a dalších terénních překážek. 2.3.2 Plánování útoku Plánování útoku realizuje štáb praporu podle připravené metodiky práce, pokynů velitele a náčelníka štábu. Při útoku z chodu se obvykle plánuje podle mapy, znalosti terénu, průzkumných zpráv

a

podkladů

a

úkoly

jednotkám

se

dodatečně

upřesňují

v terénu. Při útoku z přímého dotyku se co nejvíce využívají poznatky získané přímo v terénu. 2.3.3 Příprava jednotek praporu k útoku Zahrnuje opatření k přípravě osob, techniky a jiného materiálu. Jejím smyslem je všestranně připravit jednotky praporu na splnění nastávajícího bojového úkolu v útoku. 2.3.4 Příprava výchozího prostoru praporu pro útok Zahrnuje budování ochranných

staveb, palebných postavení

minometné roty,

dělostřelectva a protiletadlového vojska, přípravu výchozích prostorů rot a to i při útoku z přímého dotyku, popřípadě i přípravu palebných čar protitankové zálohy, tankových a mechanizovaných jednotek; zřízení ženijních

zátarasů;

budování

prostorů rozmístění míst velení; přípravu os přesunu, zřízení linkového spojení; stanovení opatření k maskování a další opatření. Rozsah prací při přípravě výchozího prostoru praporu závisí na situaci, na času, který bude k dispozici, a zejména na možnostech protivníka působit proti praporu. Příprava výchozího prostoru se musí organizovat a uskutečňovat tak, aby bylo zabezpečeno skryté rozmístění a ochrana jednotek praporu, aby se osoby zbytečně nevysilovaly a vojákům byl poskytnut přiměřený čas pro odpočinek.

15

2.3.5 Kontrola připravenosti Kontrola připravenosti jednotek praporu k plnění nastávajícího úkolu se zaměřuje především na zjištění stavu plnění těch činností a opatření, které mají rozhodující význam pro splnění bojového úkolu. Z každé kontroly se musí vyvodit závěry a stanovit opatření k odstranění nedostatků. Další možná opatření, která činí velitel a štáb praporu, vycházejí z potřeby reagovat na podmínky vzniklé situace.

2.4

ÚTOK NA BRÁNÍCÍHO SE PROTIVNÍKA

2.4.1 Útok z chodu Útok z chodu zabezpečuje menší zranitelnost jednotek praporu a umožňuje v co největší míře utajit přípravy k útoku. Vyžaduje však dokonalou organizaci a sladění palebného ničení protivníka s přesunem a rozvinutím jednotek praporu do bojových sestav a jejich přechodem ke zteči. Prapor se ve výchozím prostoru rozmísťuje rozptýleně a v takovém uskupení, které nestěžuje plynulý výjezd, přesun a zaujetí bojové sestavy. Obdobími

útoku

zpravidla

jsou:

přesun

a

rozvinování

jednotek,

zteč

do hloubky obrany rot prvního sledu (předního obranného postavení) a boj v hloubce sestavy (prostoru obrany) protivníka. 2.4.2 Útok z přímého dotyku Útok z přímého dotyku s protivníkem prapor obvykle uskutečňuje po nezbytném přeskupení sil nebo po vystřídání jednotek. Při útoku z přímého dotyku se praporu určuje výchozí prostor, který musí zabezpečovat skryté rozmístění jednotek, jejich ochranu před palbou protivníka a

výhodné podmínky pro zahájení zteče.

Mechanizovaným a tankovým rotám se určují výchozí prostory k útoku. Obdobími útoku zpravidla jsou: vystřídání (přeskupení) jednotek protivníkem

a zaujetí

výchozího prostoru pro útok, zteč

v dotyku

s

předního obranného

postavení (do hloubky obrany rot prvního sledu) a boj v hloubce obrany protivníka. 2.4.3 Útok v horách a lesích Při útoku v horách a lesích omezuje terén pohyb techniky a praporu ztěžuje vedení útoku. Naproti

tomu jej mohou zejména mechanizované jednotky využívat

ke skrytým manévrům.

16

Prapor zpravidla útočí v širším pásmu než za obvyklých podmínek, přičemž útok vede na jednom nebo i dvou směrech vhodných pro útok. V některých případech se mu může stanovit jen směr postupu. 2.4.4 Útok v zastavěném prostoru Při útoku v zastavěném prostoru je třeba počítat s tím, že městská zástavba omezuje výhled,

palbu

a

manévr

(pohyb)

útočících

jednotek

a

že je nutno překonávat četné závaly. Značné nebezpečí pak představují i požáry. Velení jednotkám praporu je ztíženo. 2.4.5 Útok v zimě Na vedení útoku v zimě má především vliv hloubka sněhové pokrývky, nízké teploty, špatná viditelnost a stav terénu. Dlouhé zimní noci, sněžení, mlhy i mrazy se mohou využít k překvapení protivníka. Naopak rozmoklý povrch terénu výrazně ztěžuje pohyb kolových a pásových vozidel.

2.5 STŘETNÝ BOJ V závislosti na situaci a činnosti vojsk protivníka, místě praporu v sestavě brigády a jejím úkolu může prapor vést střetný boj samostatně nebo v úzké součinnosti s dalšími prapory. Vede-li prapor střetný boj samostatně, je účelné rozvinout část sil praporu na směru postupu hlavních sil protivníka a odrážet palbou z výhodné čáry jeho útok (poutat čelně

jeho

síly)

a

hlavními

silami

praporu

mu

zasadit

do boku (boků) a týlu. 2.5.1 Předpokládá-li se střetný boj, může velitel praporu určovat 

možné čáry střetnutí s protivníkem, popřípadě koordinační čáry;



uspořádání bojových sestav a způsob manévru na jednotlivých čarách;



úkoly zajišťovacím jednotkám;



úkoly podřízeným;



způsob zabezpečení činnosti jednotek.

17

úder

Předpokládá-li se, že ke střetnému boji dojde za přesunu, organizuje velitel praporu a štáb

zajištění přesunu, které může uskutečňovat buď předvoj nebo čelní záštita

v síle až roty. 2.5.2 Úspěch boje Úspěšný

střetný

boj

praporu

zpravidla

končí

přechodem

k pronásledování ustupujícího protivníka. Podaří-li se protivníkovi zachytit na výhodné čáře, ničí ho prapor všemi druhy paleb a rozhodnou ztečí. Nemá-li prapor úspěch, upevní se na výhodné čáře a odráží útok protivníka palbami ze zaujatých postavení.

18

3 T-3 TAKTICKÉ ČINNOSTI MPR – OBRANA Obrana je druhem defenzivní činnosti používané k odražení útoku protivníka, který je v převaze. Jejím vedením lze způsobit protivníkovi ztráty a zabránit mu v dosažení úspěchu, ale nelze jejím prostřednictvím zvítězit v boji a ve válce. Cílem obrany je odrazit (zastavit) útok protivníka, způsobit mu ztráty, vyčerpat jeho síly a udržet důležité prostory (čáry, objekty). Dalším cílem je získat čas pro soustředění a přípravu dalších sil v hloubce, případně umožnit soustředění sil na jiném směru a tím vytvořit podmínky pro úspěšné vedení obrany a pro následný přechod do útoku.

3.1 Charakteristika obrany Obrana musí být odolná a aktivní. K tomu, aby prapor mohl úspěšně čelit úderům útočícího protivníka a přitom si uchoval síly k odvetným úderům, musí vést obranu pružně. Pružnost vedení obrany je založena na její promyšlené přípravě a na aktivitě všech sil a prostředků praporu. Obranu je třeba připravovat tak, aby: 

statické (poziční) a dynamické (manévrové) prvky obrany praporu byly vhodně skloubeny k dosažení cíle obrany;



zabezpečovala

účinné

ničení

vzdušného

a

pozemního

protivníka

na přístupech k obraně i v zaujatém prostoru obrany; 

druhý sled a zálohy umístěné v hloubce prostoru obrany praporu mohly provádět manévr, včetně protiztečí, na kterýkoli ohrožený směr (úsek);



síla odporu narůstala;



umožňovala veliteli praporu rychlé přenesení úsilí obrany bez ztráty součinnosti mezi jednotkami praporu a ve vhodnou dobu přechod k aktivní činnosti.

3.2 Druhy obrany V závislosti na síle, složení a záměrech protivníka, situaci, úkolu, koncepci boje velitele brigády a možnostech praporu, charakteru terénu a důležitosti směru, na němž se obrana vede, může prapor vést manévrovou obranu nebo poziční obranu.

19

3.2.1 Manévrová obrana Jejím cílem je vyčerpat útočícího protivníka, způsobit mu ztráty, získat čas a uchovat své síly i při ztrátě prostoru. Prapor tohoto cíle dosahuje nepřetržitou a aktivní zpravodajskou přípravou boje a průzkumem do celé hloubky prostoru zpravodajské odpovědnosti,

palebným

ničením

útočícího

protivníka,

postupným

vedením

obranných bojů na předem určených čarách spojených s organizovaným manévrem do hloubky, dílčími protiztečemi, zatarasováním, organizováním léček a směrováním protivníka do prostorů, které jsou pro něj nevýhodné a v nichž může být ničen palbami a protiztečemi. 3.2.2 Poziční obrana Jejím cílem je odrazit útok protivníka, způsobit mu ztráty a udržet stanovený prostor obrany. Prapor tohoto cíle dosahuje úporným bráněním prostoru obrany a rozhodným ničením protivníka, který se vklínil do obrany, všemi druhy paleb a protiztečemi a udržením stanoveného prostorui za cenu obklíčení. Prapor může vést obranu i na široké frontě, zpravidla v terénu, který je méně dostupný pro činnost vojsk nebo na méně důležitém směru.

3.3 Obecné podmínky praporu v obraně Prapor může zaujímat obranu v prvním nebo ve druhém sledu brigády, může být v záloze

nebo

se

může

bránit

na

samostatném

směru.

V prvním sledu brigády se prapor může bránit na předpokládaném směru hlavního úderu protivníka nebo na druhém (méně významném) směru. Prapor nesmí v žádném případě opustit stanovený prostor obrany a odejít bez rozkazu, popřípadě bez souhlasu nadřízeného velitele. Musí být připraven působit i bez taktické součinnosti se sousedy a v obklíčení. K řízení a sladění činnosti jednotek uvnitř praporu i se spolupůsobícími silami a prostředky využívá velitel praporu koordinačních čar, které určil nadřízený velitel. Jeli třeba, může tyto koordinační čáry doplnit o vlastní koordinační čáry stanovené k podrobnějšímu sladění činnosti uvnitř prostoru obrany praporu. Je-li třeba a dovoluje-li to situace, uzavírají se v průběhu boje místní dohody, které umožňují vyhledání, odnesení, výměnu a odsun raněných. Uzavírají se také místní dohody, které umožňují odsun raněných a nemocných a odchod příslušníků

20

zdravotnické a duchovní služby s jejich vybavením z obklíčených oblastí. V oblastech, kde probíhají boje, se mohou dohodou vytvořit neutrální prostory, které poskytují útočiště těmto kategoriím osob: a) raněným a nemocným, b) civilním osobám, které se přímo neúčastní konfliktu, a těm osobám, které v této oblasti bydlí a nevykonávají žádnou činnost vojenského charakteru.

3.4 PROSTOR OBRANY A JEHO STRUKTURA K vedení obrany se praporu stanovuje prostor obrany. Šířka a hloubka prostoru obrany praporu závisejí na předpokládané síle a složení útočícího protivníka, důležitosti bráněného prostoru, bojových možnostech praporu, koncepci nadřízeného velitele pro vedení obrany a na terénu. Při

obraně

za

obvyklých

podmínek

může

prapor

bránit

prostor

obrany

o šířce 5 až 10 km, rota až 3 km. Při obraně v horách nebo v terénu, který je místy těžko

průchodný,

při

celkovém

nedostatku

sil

a

prostředků

nebo

i za jiných okolností, může být šířka prostoru obrany větší. Hloubka prostoru obrany může při poziční obraně dosahovat u praporu 3 km a více, u roty až 2 km i více. Při manévrové obraně mohou být hloubky prostorů obrany praporu i rot dvojnásobně i vícenásobně větší. 3.4.1 Uspořádání prostoru obrany praporu Toto uspořádání musí být co nejrozmanitější a může zahrnovat: 

prostor krycích (předsunutých) jednotek, které vysílá prapor;



jedno až dvě (při manévrové obraně i více) obranná postavení, která tvoří prostory obrany rot, palebná stanoviště a další ochranné objekty, které jednotky obsazují nebo zaujímají v průběhu boje; prostory hlavních, záložních a dočasných palebných postavení a prostory rozmístění palebných prostředků přímo

podřízených

veliteli

praporu,

přiděleného

dělostřelectva

a

protiletadlového vojska (hlavní prostor obrany); 

hlavní a záložní prostory rozmístění druhého sledu (vševojskové zálohy), jednotek logistické podpory, jednotek zdravotnického zabezpečení a míst velení (týlový prostor obrany);

21



palebné čáry tankových a mechanizovaných jednotek a protitankové roty (zálohy);



čáry zasazení k protiztečím;



systém ženijních zátarasů;



příčná postavení;



cesty pro manévr, zásobování a odsun;



prostory vytváření léček a nástrah;



klamné prostory rozmístění jednotek, klamné opěrné body, klamná místa velení a klamná palebná postavení minometů a dělostřelectva;



prostory vyhrazené pro činnost sil a prostředků nadřízeného.

Jednotlivá obranná postavení se volí podle možností za přirozenými protitankovými překážkami tak, aby umožňovala dobré pozorování a vedení paleb, skryté rozmístění jednotek a jejich manévr podél fronty i z hloubky.

3.5

Složení bojové sestavy praporu

Bojová sestava praporu v obraně se zpravidla skládá z rot prvního sledu, rot druhého sledu nebo vševojskové zálohy a palebných prostředků přímo podřízených veliteli praporu. Dalšími

(nestálými)

prvky

bojové

sestavy

praporu

mohou

v předsunutém postavení nebo v postavení bojového zajištění,

být

jednotky

protivýsadková

záloha, jednotky v léčkách, přepadový a v případě posílení destrukční nebo i jiný odřad (skupina) či taktické uskupení.

3.6

Materiální zabezpečení praporu

K materiálnímu zabezpečení jednotek praporu (municí, proviantem a dalším materiálem), k technickému a zdravotnickému zabezpečení se za druhým sledem praporu, a je-li třeba, i uvnitř jeho bojové sestavy, rozvinují jednotky logistické podpory (shromaždiště poškozené techniky) a jednotka zdravotnického zabezpečení (praporní obvaziště).

22

3.7 PŘÍPRAVA OBRANY Příprava obrany praporu se zahajuje ihned po obdržení bojového úkolu od velitele brigády. Zahrnuje: 

zpravodajskou přípravu obrany;



plánování obrany;



přípravu jednotek k obraně;



zaujetí prostoru obrany, uspořádání bojové sestavy a organizaci palebného systému;



budování ochranných staveb, zřízení zátarasů, úpravu cest a maskování;



kontrolu připravenosti jednotek k plnění obranných úkolů a další opatření včetně opatření, která vedou k předcházení ztrátám na životech civilního obyvatelstva, škodám na civilních objektech a k dodržování všech ustanovení mezinárodního humanitárního práva.

3.8 Zaujetí prostoru obrany praporu Jedná se o organizovanou činnost, jejímž cílem je zavést jednotky do stanovených prostorů obrany (palebných postavení, prostorů rozmístění) a rozmístit je v nich v souladu s koncepcí boje velitele praporu. Prostor obrany je třeba zaujmout tak, aby byla zabezpečena doba na jeho ženijní budování (dobudování) a na splnění dalších opatření. Všechny jednotky praporu zaujímají prostor obrany praporu zpravidla současně. V některých

případech

se

může

prostor

obrany

praporu

zaujímat

i postupně. Po ukončení jeho zaujetí se mohou jednotky praporu rozvinout do plánovaných bojových sestav nebo mohou být připraveny ve skrytu v prostorech rozmístění k variantnímu zaujetí bojové sestavy.

23

4 T-4 KALKULACE A PLÁNOVÁNÍ REZERV MATERIÁLU Tvorba rezerv v AČR má svá specifika, kde hlavním ukazatelem je cíl, proč jsou rezervy materiálu v AČR vytvářeny a udržovány. Rezervy jsou určeny pro plynulé a včasné zabezpečení života a zdraví vojáků, výcviku, provozu a k udržení bojové pohotovosti organizačních celků resortu MO a pro přechod z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav (krizové stavy). Jednotlivé druhy rezerv jsou odvozeny od úkolů, které AČR plní v rámci krizových stavů nebo v rámci integrovaného záchranného systému. 4.1.1 Základní pojmy Zásoba vojenského materiálu - je normativy stanovené množství materiálu daných položek

skladovaných

ve

skladech

jednotek,

útvarů

a

určených

zařízení

(zásobovacích základen) pro zabezpečení materiálových potřeb jednotlivých organizačních celků resortu MO [4]. Jednotlivé druhy zásob jsou odvozeny od úkolů, které AČR plní v rámci krizových stavů nebo v rámci integrovaného záchranného systému. Standardní denní objem spotřeby - (Standard Day of Supply, dále jen SDOS) je kalkulační standard množství zásob VM, založený na průměrné denní spotřebě, kde není znám počet cílů a operační parametry. Vyjadřuje průměrnou denní potřebu VM podle národních norem. Tímto standardem se stanovuje potřeba k zabezpečení přechodu OS ČR z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav a při přímém zabezpečení bojové činnosti na úhradu spotřeby, ztrát a poškození [4]. Majetek běžné potřeby - je určen k zabezpečení mírového života, výcviku, výuky a bojové pohotovosti útvarů [4]. Depozitum - nemá-li útvar potřebné skladovací prostory pro uložení některého materiálu, může jej po předchozím nařízení nadřízeného orgánu uložit jako depozitum u jiného útvaru. U útvaru, kde je materiál jako depozitum uložen, se vede evidence na zvláštních evidenčních listech. Deponovaný materiál udržuje a obměňuje útvar, kterému byl materiál jako depozitum přidělen. Právo disponovat s tímto materiálem má jen uživatel deponovaného materiálu.

24

Majetek nedotknutelných zásob - je určen k zabezpečení bojové a mobilizační pohotovosti útvarů. Zahrnuje: •

materiál v množství daném rozdílem mezi válečnými a mírovými tabulkami počtů (mobilizační potřeba);

•

materiál stanovený v normách zásob pro přímé zabezpečení bojové činnosti.

V míru je tvořen pouze z materiálu, který nelze zabezpečit: •

v období předcházející mobilizaci OS ČR běžnou akvizicí;

•

ze skladů státních hmotných rezerv;

•

věcnými prostředky a nezbytnými dodávkami v systému hospodářské mobilizace [4].

4.1.2 Všeobecné požadavky na zásoby Zásoby jsou velkou nákladovou investicí. Kvalitnějším řízení zásob v rámci organizace lze docílit zlepšení finančních toků a následně efektivnější návratnost investic. V civilním prostředí je jednoznačný trend na snižování zásob tak, aby bylo dosaženo co největších nákladových úspor spojených s udržováním zásob a jejich distribucí. Vzhledem k nákladům na udržování zásob je, s určitými rozdíly, obdobný trend i v AČR. Jsou zde diskutovány nové způsoby skladování materiálu. Koncentrace skladových zásob neprobíhá jen na základnách logistiky, ale také na útvarech, které disponují skladovou kapacitou. Udržování odpovídající úrovně zásob musí být realizováno v těsné souvislosti s úkoly AČR a se závazky v rámci NATO a EU. Tvorba zásob v AČR má své charakteristické rysy, kde hlavním ukazatelem je cíl, proč jsou zásoby materiálu v AČR vytvářeny a udržovány. Vzhledem k zabezpečení bezporuchového provozu vojenské techniky, při plnění úkolů v průběhu krizových stavů, musí být vytvořené zásoby PHM udržovány v odpovídající kvalitě a množství. Splnění tohoto úkolu vyžaduje náležitou pozornost již v mírovém stavu, kdy je nutné splnit úkoly spojené se zpracováním stanovené dokumentace s kalkulací zásob včetně jejich uložení.

25

Zásoby materiálu PHM se od ostatních druhů zásob odlišují svými specifickými vlastnostmi, které zároveň vyžadují odpovídající odborné znalosti. Značné množství sortimentu materiálu PHM je charakteristické nebezpečnými vlastnostmi. Je toxický, karcinogenní, nebezpečný pro životní prostředí, je hořlavý, páry benzínů jsou výbušné. 4.1.3 Pravidla pro tvorbu a udržování zásob PHM. Útvary AČR jsou v PROS zařazeny do kategorií (A1, A2 .. B atd.) v závislosti na určení útvaru a jeho úkolech. V důsledku zařazení útvaru do odpovídající kategorie jsou následně vytvářeny stanovené zásoby. S narůstající kategorií jsou na útvary kladeny méně náročné požadavky na tvorbu zásob a dobu jejich použití 1. S přihlédnutím k charakteru a určení jednotlivých druhů zásob je zřejmé, že plánování a vytváření zásob není možné realizovat v době, kdy požadovaný materiál již musí být dispozici. Zásoby se kalkulují již v mírovém stavu a pravidelně každý rok se údaje aktualizují a u útvarů se do Plánu činnosti zahrnují dny vyčleněné pro práci na mobilizační dokumentaci nebo její případné upřesnění. Cílem zmíněné činnosti je sjednocení stanovených postupů jednotlivých organizačních složek útvaru při řešení mobilizačních opatření. Cíle mobilizačních opatření musí být splněny odpovídajícím způsobem bez nejmenšího narušení, které by nastalo v důsledku deficitu zásob PHM. 4.1.4 Druhy rezerv Zásoby jsou v AČR klasifikovány především podle jejich účelu, pro který jsou udržovány. Z tohoto hlediska jsou členěny do následujících kategorií.

1

Při výkladu tvorby zásob a jejich skladování v rámci studijního textu je postupováno v analogii útvaru v nejvyšší kategorii připravenosti pro řešení krizových stavů.

26

upřesňování výpočtů a výše rezerv pro potřeby krizových stavů vytvoření rezerv a uzavření dohovorů o rezervaci

mírový stav

kontroly uložených rezerv a rezervací

dovoz rezerv k útvaru

štábní nácvik a sladění plánu odběru rezerv

přerozdělení a roztřídění rezerv podle jednotek

předběžná opatření

Období míru

provozní zásoby

Obrázek 4 –

(1.mr, 2.mr, 3.mr atd.)

zvýšená BoPo

výdej materiálu jednotkám

udržování cestovních rezerv a PR

přesun celého praporu

budování obrany, obrana, útok

příprava na přesun do AOR

přesun do AOR

bojová činnost v AOR

výdej materiálu jednotlivcům a do techniky naložení PR na mobilní prostředky plnáná BoPo

mobilizační opatření

krizový, válečný stav

přechod na stav ohrožení státu

rezervy pro zmobilizování

přechodné rezervy

cestovní rezervy

pohyblivé rezervy

Přehled aktivit k vytvoření a manipulaci se stanovenými rezervami

Zdroj: vlastní.

Každé období zahrnuje řadu aktivit, které musí být realizovány ke splnění stanovených úkolů. Z hlediska logistického zabezpečení krizových stavů je významným faktorem dostatečné množství rezerv materiálu, které jsou uloženy přímo u útvarů nebo v případě nedostatku skladovací kapacity depozitu či rezervaci. 4.1.5 Období míru Je charakteristické pravidelnou roční aktualizaci osob, materiálu, zbraní a techniky, které mají zásadní dopad na tvorbu stanovených rezerv. Následným krokem je vytvoření rezerv uložením fyzicky disponujícím materiálem u útvaru. V případě, že se jedná o materiál, který není možné v současné době fyzicky zabezpečit z důvodu krátké životnosti a expirační doby (potraviny, zdravotnický materiál) jsou vytvořeny smlouvy o možném odběru v případě potřeby. Dále se může jednat o materiál, který nelze u útvaru uložit z důvodu nedostatku skladovacích kapacit, je nutné provést dohovory, a následně zpracovat písemný záznam o dohovoru. Již v období míru musí být zcela zřejmé, kde jsou stanovené rezervy uloženy, v jaké výši a jakým způsobem budou přisunuty do skladů útvaru.

V průběhu plnění úkolů přechodu na válečný stav jsou spotřebovávány rezervy materiálu.

27

Obrázek 5 –

Rozdělení zásob v AČR

LEGENDA: x

=

zásoby běžné potřeby(BP)

= Zdroj: [4]

nedotknutelné zásoby (NZ)

Provozní zásoby Jsou určeny pro zabezpečení mírové činnosti útvarů po všech stránkách jejich potřeb. Při spotřebě provozních zásob jsou útvary omezeny přidělenými finančními prostředky. Zásoby PHM jsou doplňovány na základě běžných objednávek prostřednictvím dispečinku nebo decentrálními nákupy v souladu s aktuálními potřebami, které vyplývají z plnění úkolů z plánu činnosti útvaru. Jejich spotřeba probíhá plynule. Technika útvaru je v souladu s vnitřními předpisy pravidelně doplňována po ukončení výcviku nebo po jiné dopravní aktivitě. Výše provozních zásob pro příslušné organizační celky resortu MO je dána standardy nebo normami v návaznosti na stanovené výcvikové úkoly. Zásoby se plánují podle skutečné potřeby při respektování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelného vynakládání finančních prostředků. Normy a standardy vydávají SMU na návrh MM a majetkových (materiálních) orgánů. Vytváří se podle povahy majetku zpravidla na dobu jednoho roku [4]. V rámci zabezpečení materiálem PHM je nutné rozlišovat u všech druhů zásob dvě základní kategorie: 

zásobování pohonnými hmotami;



zásobování mazivy a provozními hmotami.

28

Provozní zásoby pohonných hmot Maximální zásoba provozních zásob pohonných hmot (PH) PZ maxPH je dosažení maximální výše objemu skladovací kapacity nádrží skladu PHM určené pro jednotlivé skladované komodity (BA, NM, PL) označené (PZ1) a kapacity malých obalů určené pro stejné komodity (PZ2).

 PZ

max PH

 PZ1  PZ 2

(1)

Zásoby PZ1 jsou limitovány objemem skladovací kapacity podzemních a nadzemních nádrží, které jsou součástí skladu PHM a jsou vedeny v technické dokumentaci skladu2. Minimální zásoba pohonných hmot by neměla klesnout pod úroveň objemu běžné zásilky jednotlivých druhů PH. Jinak řečeno, jestliže disponujeme maximální kapacitou podzemních nádrží na palivo NM-54 100.00 litrů a objem pravidelné zásilky dosahuje 20.000 litrů, neměla by hladina (stav zásob) ve skladovacích nádržích klesnout pod úroveň 80.000 litrů NM-54. Objem zásob PZ2 se může měnit v závislosti na množství malých obalů (sudy na 200 litrů, kanystry 20, 10 a 5 litrů, případně menší mobilní nádrže), které má sklad PHM k dispozici. Množství obalů není stanovenou žádnou normou nebo standardem. Tento druh zásob však tvoří nepatrnou část provozních zásob útvaru. Většina PH je uložena formou PZ1. Provozní zásoby olejů a provozních hmot U maziv a ostatních provozních hmot je maximální zásoba tvořena v objemu nepřevyšujícím 12-ti násobek průměrné měsíční spotřeby. Výše minimální zásoby těchto komodit nesmí klesnout pod výši průměrné 4 měsíční spotřeby. Průměrná měsíční spotřeba PHM je kalkulována 1x ročně k 1.1. za uplynulý kalendářní rok. Útvary bez skladového hospodářství tyto zásoby neudržují. Realizace objednávky provozních zásob Spotřeba provozních zásob PHM je charakteristická variabilní spotřebou, která závisí na aktivitách, které plní jednotlivé organizační složky útvaru (štáb, jednotky). Variabilní spotřebou je především ovlivňován zásobovací cyklus zásilek pohonných 2

Technický průkaz skladu PHM

29

hmot. Určit konkrétní termín, kdy má být podán požadavek na novou objednávku zásilky na doplnění volné kapacity v nádržích není zcela jednoduché. Vzhledem k této skutečnosti je nutné u útvaru stanovit systém pravidelného sledování volné kapacity ve skladovacích nádržích a při dosažení stanovených mezních hodnot (minimální zásoba), přijímat opatření v rámci zásobovacího procesu.

kapacita nádrží F-54 v [m3]

100 A - bod podání objednávky na doplnění zásob

A 80

C B - stanovená hranice objemu jedné zásilky cca 20 m3 = minimální hladina F-54

B

60

2

4

Obrázek 6 –

6

8

16

24

t [dny]

Schéma ideální realizace objednávky paliva NM-54

Zdroj: Vlastní.

Pozice bodu B znázorňuje minimální úroveň zásob paliva NM-54 a je závislá na objemové výši pravidelné zásilky uvedeného paliva. V běžné praxi zásilky zpravidla dosahují objemu 20 m3, což znamená, že minimální hladina skladovací kapacity paliva NM-54 by neměla klesnout pod úroveň 80 m 3. S cílem zamezit překročení minimální hladiny, je nutné realizovat proces objednávky dříve, než tento stav nastane. Na obrázku číslo 2 toto symbolizuje bod A, který zobrazuje optimální úroveň hladiny stavu zásob, při kterém je odeslán požadavek na novou zásilku paliva. Pokud bychom se pohybovali v odborné terminologii civilní logistiky pro řízení stavu zásob, mohli bychom do určité míry kapacitní množství od 0,001 m 3 do 79,999 m3 považovat za pojistnou zásobu. V podmínkách AČR je tato skladovací kapacita určena zejména ke skladování zásob NZ PHM. Na základě známých skutečností je potřebné stanovit objemové množství (C), které ovlivňuje hodnotu volné kapacity, při které má být již zahájen proces realizace objednávky. Jeho výše závisí na dvou základních faktorech: 

časový interval celého zásobovacího procesu „ cyklus objednávky“ (doba od odeslání objednávky do obdržení zásilky),

30



průměrná denní spotřeba PH útvaru.

Cyklus objednávky Průměrný časový interval realizace objednávky se pohybuje v intervalu 8-12 dnů.

Podání obj.

1

2

3

4

5

6..

čtvrtek

pátek

pondělí

úterý

středa

90

Realizace objednávky v SSHR

Dodání PH

Čekání na termín dispečinku

středa

kapacita nádrží paliva NM-54 [m3] [m3]

100

80

70

………..

t [dny]

Obrázek 7 –

Cyklus realizace objednávky

Zdroj: Vlastní.

Základní parametry cyklu objednávky vychází ze stanoveného termínu zasílání objednávek na dispečink (středa do 12 hodin). Dojde-li k prodloužení cyklu objednávky z objektivních příčin, může objem skladovaných zásob NM-54 klesnout pod úroveň minimální hladiny. V tomto případě to znamená pod 80 m3. Tento stav však musí být doložitelný kopií včasně realizovaného požadavku formou objednávky. Řídící orgány majetkových uskupení jsou povinny činit veškerá opatření, aby minimální hladina kapacity neklesla pod objem běžné zásilky. Tuto situaci graficky znázorňuje obrázek č. 4, který je zároveň ukázkou udržování zásob v podmínkách nejistoty.

31

kapacita nádrží paliva NM-54 v m3 [m3]

100 95 Bod podání objednávky na doplnění zásob

A 80 B 75

C Stanovená hranice objemu jedné zásilky cca 20 m3

60

dny 2

Obrázek 8 –

4

6

8

14 16 5

9

22

24

Schéma realizace opožděné objednávky paliva NM-54

Zdroj: Vlastní.

Nepodaří-li se přesně stanovit hladinu zásob, při které má již být realizována objednávka nastane situace, kdy bude překročena mezní hranice 80 m 3. Vzniklou situaci je nutné řešit úpravou termínu nebo množství následující objednávky. Charakteristické rysy čerpání provozních zásob PHM Pro reálný výpočet výše dodávek pro tvorbu optimální výše zásob PHM je nezbytné určit průběh budoucího čerpání ze zásob, přičemž je možné vycházet z následujících aspektů spotřeby zásob. Podle charakteru čerpání rozlišujeme: a)

nezávislou spotřebu – náhodný průběh, který objednávka (požadavek, nákup) může jen výjimečně ovlivnit a předvídat (havárie, neplánované opravy, neplánované akce, atd.),

b)

závislou spotřebu – můžeme plánovat na základě běžného přímého propočtu podle norem, nebo ukazatelů měrné spotřeby, údajů plánu výcviku.

Podle časového průběhu čerpání rozlišujeme: c)

rovnoměrnou spotřebu – která probíhá trvale, i když často mírně kolísá. Zde je možno propočítat optimální výši zásoby podle průměrné roční spotřeby jednotlivých druhů materiálů a výrobků.

32

d)

Nárazovou spotřebu – ke které dochází zejména při odběru do mobilních prostředků při zabezpečení cvičení nebo skupinovém odběru v rámci cvičení.

Predikce spotřeby provozních zásob pohonných hmot V počáteční fázi procesu realizace objednávky nové zásilky je zásadním aspektem, stanovit množství zásob ve skladovacích nádržích, s cílem minimalizovat překročení mezní hranice jedné zásilky. Jedná se o určení odpovídající hladiny paliva v nádržích s vlivem na odeslání finální objednávky požadované zásilky pohonných hmot. Významným nástrojem pro predikci odpovídající hladiny paliva je využití základních statistických metod a dostupných elektronických aplikací. K vytvoření statistického vzorku je vhodné sledovat denní spotřebu PH (výdeje zásob ze skladu útvaru), která je elementárním aspektem pro určení průměrné denní spotřeby, na základě které lze uskutečnit požadovanou predikci předpokládané spotřeby pohonné hmoty v průběhu cyklu objednávky. V následující fázi je možné stanovit mezní hranici množství zásob PH ve skladových nádržích, při kterém je nutné zadat objednávku nové zásilky paliva. Nákup materiálu v civilním sektoru Jedná se o materiál, který není běžně uložen ve skladech útvaru vzhledem k jeho krátké životnosti nebo potřebě většího množství v daném okamžiku. Může se také jednat o materiál, který se nepodařilo zabezpečit centrálním, mírovým způsobem zásobování do okamžiku vyhlášení plnění opatření krizového stavu a tento materiál je povoleno pořídit decentrálním způsobem. c) Přechodné zásoby Jsou určeny ke spotřebě rozvinutých vojsk v období od dosažení mobilizační připravenosti až do zahájení přesunu pro zaujetí operační sestavy a pro činnost do zahájení boje (pro bojové, odborné stmelení) d) Cestovní zásoby (PHM, provozní kapaliny a plyny) ve výši jednodenní spotřeby po vyhlášení předběžných opatření. Zásoby se kalkuluje každý organizační celek resortu MO již v míru, včetně potřeby finančních prostředků potřebných na jejich pořízení a vytvářet na zvláštní nařízení při plnění předběžných opatření [4].

33

Pohyblivé zásoby PHM V rámci této kategorie zásob je nutné rozlišovat zásoby pohonných hmot, olejů a maziv. Pro každou skupinu materiálu jsou stanoveny jiné postupy jejich výpočtu.

Kalkulace PZ pohonných hmot Pohyblivé zásoby se kalkulují a udržují ve výši 7 SDOS. Množství zásob pohonných hmot pro jeden SDOS se kalkuluje na základě vztahu: Norma spotřeby daného vozidla na 100 km

(3) Denní norma provozu

x

100

Denní norma provozu je množství PHM, které je stanoveno pro plnění úkolů v průběhu bojové činnosti daného typu pozemní techniky, agregátu nebo leteckou techniku.

34

Tabulka 1 – Denní normy provozu techniky Druh výzbroje a techniky Tanky Raketomety, samohybné dělostřelectvo BVP, OT, průzkumná vozidla Dopravní letectvo Vrtulníky dopravní Bojové letouny a vrtulníky Silniční vozidla, technika pro přepravu osob Účelová logistická technika Přepravně manipulační technika Kolový nakládač KN 251 Buldozery MT–55A, PM–55, AM–50 Elektrocentrály a jiné agregáty účelových nadstaveb

Denní norma provozu provozních 3 jednotek (podvozek/nástavba) 25 km 25 km 30 km 10 Lh 6 Lh 5 Lh 100 km 100 km 100 km 8 Mh 8 Mh 2 pokládky 15 Mh

Zdroj: [4]

3

Provozní jednotka je veličina, kterou se měří množství vykonané práce. Číselně se udává v dohodnutých jednotkách např. počtem kilometrů (km), provozních hodin (Ph), motohodin (Mh), letových hodin (Lh), případně vystřelených ran (výstřelů), cyklů, sepnutí, pokládek, množství průtoku kapaliny apod. Uvedená tabulka obsahuje pouze vybrané typy techniky.

35

5 T-5 KALKULACE REZERV MODELOVÝCH JEDNOTEK Jednotlivé kategorie rezerv materiálu PHM mají určité aspekty pro jejich vytváření, skladování a výdej. Materiál PHM je svými vlastnostmi specifický, je nebezpečný pro zdraví člověka tím, že je toxický, karcinogenní, je nebezpečný pro životní prostředí, hořlavý, páry benzínů jsou výbušné.

5.1 Kalkulace PZ olejů a maziv Pohyblivé zásoby se neurčují jen pro pohonné hmoty, ale také pro zabezpečení dostatečného množství olejů. Kalkulace výše pohyblivých zásob olejů závisí na sortimentu oleje, a proto jsou oleje členěny na následující kategorie: 

olej automob. motorový 0,50 % z množství PH pro techniku, která jej používá



olej tankový 1.00 % z množství PH pro techniku, která jej používá



olej převodový 0,10 % z množství PH pro techniku, která jej používá



olej letecký motorový0,05 % z množství PH pro techniku, která jej používá



tuk mazací 0,05 % z množství PH pro techniku, která jej používá [4].

Způsob výpočtu je uveden v následující tabulce. Ukládání zásob PHM v rámci posádkové působnosti Zásoby PHM se ukládají u útvaru (zařízení) ve stanovené výši. Uložení zásob PHM je nutné posuzovat v analogii skladovacích schopností posádky. Útvar, který nemá vlastní skladové kapacity pro uložení zásob PHM, žádá o možnost uložení potřebných zásob útvar, který má posádkovou výdejnu PHM. V některých případech skladovací

kapacita

nepostačuje

k zabezpečení

všech

požadavků

k uložení

stanovených zásob PHM v posádce, musí útvary, které nedisponují odpovídající skladovou kapacitou vyžádat uložení zásob v rezervaci. V žádosti je nutné stanovit priority pro jednotlivé druhy zásob např. zásoby pro zmobilizování (je vhodné, aby byly k dispozici v posádce). Útvar vlastnící posádkovou výdejnu posuzuje jednotlivé žádosti v rámci všech požadavků v posádce. Podle volné kapacity skladovacích nádrží rozhodne o množství zásob, které bude pro jednotlivé útvary držet v rezervaci.

36

Zbývající množství zásob, pro které v posádce není dostatečná skladovací kapacita, útvary vyžadují služebním postupem uložit v rezervaci u SSHR. pohyblivé zásoby PHM 7 SDOS vojenské útvary

u techniky

̵ nádrže motorové techniky ̵ přídavné kanystry

u roty logistiky (sklad MU 3.0)

operační zásoby PHM 23 SDOS 14. brigáda logistické podpory

Správa státních hmotných rezerv

̵ skladovací nádrže ̵ automobilní cisterny

̵ rezervace Středisko SSHR Sklad SSHR

F-54

rezervace

Obrázek 9 –

Přehled uložení zásob PHM 30 SDOS

Zdroj: vlastní.

Útvary stanovené PZPHM skladují především v palivových nádržích pozemní vojenské techniky, v přídavných kanystrech pozemní vojenské techniky a ve skladech MU 3.0 úvaru. Ve skladech MU 3.0 jsou zásoby vzhledem k vysokým rizikům ekologické újmy v mírovém stavu skladovány zejména v podzemních a nadzemních nádržích. Do automobilních cisteren jsou PH doplňovány až v průběhu realizace opatření pro řešení krizových stavů. Toto platí především pro skladování pohonných hmot (NM a BA). Oleje jsou zpravidla ukládány v sudech, kanystrech nebo v originálním balení v závislosti na vyváženém množství daného sortimentu olejů. Cisterny jsou doplňovány PH ze stacionárních nádrží v posádce nebo odběry z rezervací u SSHR. Při alokaci zásob PH v SSHR se zpravidla přihlíží k dislokaci útvaru. V takovém případě je určeno středisko nebo sklad, který se nachází nejblíže k útvaru, který rezervaci vyžaduje. Zásoby určené pro zabezpečení bojové činnosti a mobilizační pohotovosti náleží do kategorie nedotknutelných zásob (NZ). V důsledku uvedeného zařazení je

37

potřebné s takto vyčleněnými zásobami nakládat náležitým způsobem. Ukládání materiálu NZ se provádí v souladu s vnitřním předpisem 4. Materiál NZ se ukládá odděleně od provozních zásob, po jednotlivých druzích (sortimentu), s obsahovými listy pro jednotlivé kategorie zásob (např. PZPHM, zásoby pro zmobilizování, přechodné zásoby). V průběhu skladování zásob má významnou úlohu časový faktor, který se týká především doby skladování. Vzhledem k udržení kvality PHM je nutné sledovat datum plnění obalů jednotlivými druhy PHM, které jsou v zásobách NZ skladovány. Zásoby skladované déle než jeden rok musí být vedeny v Evidenci dlouhodobě skladovaných zásob PHM.

Obrázek 10 – Způsob ukládání zásob olejů v S-200 Zdroj: vlastní.

Ke snížení ztrát PHM vypařováním (přirozené úbytky) je nutné plně využívat užitečného obsahu všech druhů obalů. Volný prostor se ponechává pouze na působení vlivu tepelné roztažnosti PHM. Pro odstranění kondenzované vody ve spodní vrstvě PH se zpravidla používají odkalovací čerpadla. U velkoobjemových stojatých a ležatých válcových a hranatých nádrží (do 1000 m 3), které mohou být plněny na max. 95% svého jmenovitého objemu, je horní hranice spodní vrstvy stanovena jako 1/3 tohoto dovoleného plnícího objemu. Horní hranice spodní vrstvy je současně minimálním objemem PH, který může být v nádrži dlouhodobě skladován [5]. Při poklesu objemu nádrže pod horní hranici spodní vrstvy vyskladňují PH do přímé spotřeby ve vojenské technice maximálně do 250 mm výšky sloupce PH. Tato výška hladiny je dolní hranicí spodní vrstvy. Nejdéle po dosažení hranice spodní vrstvy nádrž neprodleně musí být doplněna ověřenou šarží stejného druhu PH nebo zůstatek 4

Vševojsk-17-4 Ukládání materiálu nedotknutelných zásob.

38

přečerpat do odkalovací nádrže. Při poklesu sloupce PH pod uvedenou výšku se jedná o zbytek. Bez vyhovujícího výsledku rozboru PH zkouškou typu B je zakázáno tento zbytek PH používat [5]. Tabulka 2 – Demonstrace výpočtu PZPHM základních typů olejů počet kusů Typ vozidla vozidel u útvaru

Automobilový motorový olej RXT 15W/40

množství PH u vozidla

náplň PH celkem

Norma 0,5%

T-815

22

540

11880

59,4

UAZ

12

100

1200

6,0

Tankový motorový olej 50W/40

množství PH u vozidla

náplň PH celkem

Norma 1%

LR-100

7

75

525

2,6

P-V3S

25

120

3000

15,0

BVP

35

460

16100

161,0

T-72

1

1380

1380

13,8 175

CELKEM

83

V tabulce jsou uvedeny jen základní typy techniky. Pro výpočet zásob útvaru je nutné zahrnout veškerý typový sortiment techniky. Z uvedeného důvodu je velice vhodná spolupráce s osobami odpovědnými za provoz techniky nebo za MU 2.3. Například při stanovení PZ motorového oleje 15W/40 se sumarizuje obsah palivových nádrží a přídavných kanystrů na PH pouze u techniky, která daný typ oleje používá. Hodnota uvedená v šedě označeném poli udává množství zásob (1 SDOS) daného druhu oleje. V tomto případě jde o 83 litrů, které je nutné vynásobit 7 k dosažení hodnoty zásob na úrovni 7 SDOS. Olej, který je již v mazacím systému vozidla a olej určený pro doplnění B-5, se do PZ olejů nezahrnuje. Množství olejů určené jako pohyblivá zásoba, jež bylo stanoveno výše uvedeným způsobem, je uloženo ve skladu PHM útvaru v souladu s pravidly pro ukládání materiálu NZ.

39

6 T-6 ZÁSADY A POSTUPY LZ, ŘÍDICÍ A VÝKONNÉ ORGÁNY LOGISTIKY 6.1 Organizace logistické podpory Cílem a hlavní úlohou logistiky je vytvořit a udržovat systém logistické podpory s požadovanou efektivností a výkonností při optimalizaci celkových nákladů. Systém logistické podpory je souhrn základních procesů pořizování, distribuce, rozmisťování, používání, udržování, provozu, oprav a vyřazování majetku. Uspokojuje materiálové a technické potřeby, poskytuje a zajišťuje služby logistiky a jejich informační podporu pro všechny úrovně plánování. Systém logistické podpory je tvořen: 

silami a prostředky (jednotkami a zařízeními) logistiky taktické a operační úrovně, které jsou napojeny na strategickou úroveň a hospodářství ČR;



orgány velení a řízení logistiky s potřebnými komunikačními a informačními systémy.

Vytváří se vždy s ohledem na podmínky konkrétní operace. Bude záviset zejména na: 

struktuře velení a řízení vyčleněných sil AČR a na jejich organizačním začlenění v sestavě mnohonárodních sil;



struktuře a systému velení mnohonárodních sil;



charakteru operace a operačním úkolu vyčleněných sil;



možnosti a slučitelnosti komunikačních a informačních systémů AČR se systémy mnohonárodního velení a řízení;



úkolech a opatřeních v oblasti řízení logistické podpory stanovených operačním plánem velitele společných sil;



činnosti a způsobů využití sil a prostředků mnohonárodní logistiky [6].

40

Úkolovému uskupení AČR je v operaci poskytována logistická podpora 1. úrovně a 2. úrovně: 

logistická podpora 1. úrovně je zajištěna organickými jednotkami logistické podpory zasazených jednotek (útvarů);



logistická podpora 2. úrovně je zabezpečována buď národním podpůrným prvkem (NSE) nebo mnohonárodními integrovanými logistickými jednotkami, případně za využití způsobů mnohonárodní logistické podpory.

Koncepce logistické podpory AČR musí reagovat na měnící se strukturu ozbrojených sil ČR a jejich zapojování do rostoucího spektra úkolů plněných NATO a EU. Při tvorbě koncepce musí být vzaty v úvahu zejména následující skutečnosti: 

nové požadavky na logistickou podporu pro přípravu a realizaci operací, které jsou mimo článek 5 Washingtonské smlouvy (WS) a které probíhají mimo oblast odpovědnosti NATO;



implementace zásady společné odpovědnosti za logistickou podporu;



potřeba logistické spolupráce s ozbrojenými silami nečlenských států NATO;



zajištění potřebné výkonnosti a zefektivnění finančních nákladů logistické podpory;



vznik nových mnohonárodních struktur v oblasti logistiky [6].

Logistická podpora jednotek AČR v operacích mimo území ČR se realizuje v materiální a technické oblasti cestou NSE (z brigády logistické podpory), z vyvezených zásob z ČR nebo ze zdrojů dostupných v místě operace. Zásoby v prostoru operace se udržují u jednotek na výši 7 DOS a u NSE na výši 23 DOS (viz. kap.3 a 4). Zdroje pro logistickou podporu v prostoru operace jsou podle situace získávány ze třech oblastí: 

od hostitelské země – HNS (uzavřená mezinárodní smlouva) nebo nákupem v místní síti;



od mnohonárodní logistiky (zdroje zabezpečované prostřednictvím vedoucí země nebo země specializované na určitou oblast logistické podpory;



od tzv. 3 strany, t.j. od strany nezainteresované v konfliktu (mezinárodní organizace, nadnárodní komerční firma, jiný stát atd.) [6].

41

Logistická podpora úkolových uskupení musí být dynamická, pružná, mobilní a schopná tak reagovat na rychle se měnící situaci. Logistika AČR musí být schopna plnit úkoly logistické podpory při obraně ČR, v bojových i nebojových operacích různé intenzity na i mimo území ČR a v případě potřeby zabezpečit logistickou podporu sil a prostředků AČR vyčleněných pro posílení Policie České republiky a v rámci integrovaného záchranného systému (IZS). Cílem je, aby síly budované logistiky AČR byly dobře vycvičeny a technicky moderně vybaveny potřebnými prostředky slučitelnými s logistikou ozbrojených sil států NATO a EU. Rozsah a charakter úkolů logistické podpory úkolových uskupení závisí na druhu vojenské operace, charakteru operačního prostředí, rozsahu vyčleněných sil a na jejích operačních úkolech. Logistika provádí opatření a zajišťuje plnění úkolů logistické podpory ve všech fázích přípravy, vedení a ukončení vojenských operací. Základem systému logistické podpory jsou síly a prostředky logistiky. Podle účelu je lze rozdělit na stacionární a mobilní. Mobilní a stacionární logistika se vzájemně doplňují a v plném rozsahu zabezpečují logistickou podporu. Mobilní logistika Mobilní logistika je tvořena organickými silami a prostředky logistiky. Organické síly a prostředky logistiky poskytují zpravidla logistickou podporu 1. úrovně, a to v plném rozsahu činností. K zabezpečení 2. úrovně logistické podpory jsou vyčleňovány síly a prostředky brigády logistické podpory (blogp). Brigáda logistické podpory je svazek začleněný do společných sil s perspektivou úplného doplnění nebo rozšíření o vytvářené prvky za stavu ohrožení státu, případně ve válečném stavu. Brigáda logistické podpory je rovněž určena k poskytování logistické podpory 1. úrovně logisticky nesamostatným jednotkám. Síly a prostředky blogp jsou sdružovány podle požadavků operace do tzv. „Národního podpůrného prvku“ (NSE) [6]. Mobilní síly a prostředky logistiky jsou určeny k přímé podpoře vytvářených úkolových uskupení (ÚU) a jsou součástí jejich jednotek a útvarů. Odpovídají potřebám sil vysoké pohotovosti, silám dlouhodobě budovaným a silám rostoucí připravenosti [6]. Na taktické úrovni realizují úkoly spojené s dopravou a udržováním předepsaných zásob,

doplňováním spotřebovaného

nebo úhradou poškozeného materiálu

a ostatního majetku, prováděním předepsané úrovně údržby, včetně oprav,

42

zabezpečením personálu a infrastruktury. Na operační úrovni zabezpečují opravy a odsuny vojenské techniky (VT) a nepotřebného VM. Podílí se na činnosti dopravnězásobovacího systému (DZS) [6]. Stacionární (teritoriální) logistika Síly a prostředky stacionární logistiky jsou určeny k udržení a zásobování jednotek mobilní logistiky v operacích. Potřebné zásoby a služby logistiky jsou zajišťovány zpravidla na území ČR, dále smluvní činností v prostoru operace, hostitelským státem anebo jiným způsobem mnohonárodní logistické podpory. Síly a prostředky stacionární logistiky jsou řízeny Velitelstvím sil podpory. K základním úkolům, které plní náleží: 

připravovat, kompletovat, balit a odesílat potřebné zásoby;



provádět opravy poškozené vojenské výzbroje a techniky a poskytovat (servisní) služby logistiky;



vytvářet kapacitu pro skladování rozhodujících druhů zásob (zejména munice).

K rozhodujícím prvkům stacionární logistiky patří: 

Distribuční centrum;



Odbor vojenské dopravy Velitelství sil podpory;



logistické základny.

Hlavní úkoly Distribučního centra: 

zabezpečuje organizaci logistické podpory jednotek v zahraničí podle jejich požadavků;



provádí decentrální nákupy majetku a služeb pro potřeby jednotek v zahraničí;



podílí se na plánování a provedení přepravy majetku a techniky včetně celního odbavení;



zabezpečuje provádění oprav techniky a revizí pro jednotky v zahraničí;



připravuje a skladuje dispoziční zásobu VTM pro mise;



zabezpečuje školení logistických odborností pro mise;



zabezpečuje účtování majetku AČR do misí;



podílí se na likvidaci rušených NS kontingentu [6].

43

Hlavní úkoly Odboru vojenské dopravy: 

plánování, realizace, koordinace a sledování vojenské dopravy a přeprav AČR na území ČR i v zahraničí k zabezpečení zapojení do vojenských operací a cvičení;



zabezpečování zahraničních strategických doprav a přeprav AČR;



zabezpečování a spolupráce se zahraničními armádami v oblasti celních formalit (země mimo EU), dopravu a přepravu po území ČR a podporu hostitelskou zemí pro jednotky a prvky plnící úkoly na území ČR.

Síly a prostředky logistiky jsou vyčleňovány na základě operační potřeby jednotlivých úkolových uskupení. Systém logistické podpory operací AČR je založený na modulárním systému výstavby, členěném do čtyř úrovní5: 1. úroveň 

organické logistické jednotky u vojskových praporů (roty logistiky).

2. úroveň 

síly a prostředky 14. blogp (moduly NSE).

3. úroveň (Stacionární logistika) 

Distribuční centrum;



Odbor vojenské dopravy Ve Spod;



logistické

základny

(Základna

opravovaného

materiálu,

Základna

neopravovaného materiálu, Základna munice, Základna oprav a další). 4. úroveň 

státní podniky [6].

6.2 Prvky logistického zabezpečení 6.2.1 Rota logistiky Vlivy působící na rlog u mpr Na logistickou podporu mpr v boji bude působit celá řada vlivů. Mezi hlavní vlivy patří:  5

druh boje,

Uvedené členění odpovídá národnímu pohledu na problematiku úrovní logistické podpory.

Pub-41-00-02, Vojenská logistika, vojenská doktrína, 1.vydání, 2009, s.15 a 16. Zde se pojednává o třech úrovních logistické podpory. Doktrína AČR, 2. vydání, 2010 s 81. Zde jsou uvedeny dvě úrovně logistické podpory.

44



místo a úloha mpr v boji,



hloubka a šířka bojové sestavy mpr,



bojový úkol (zejména jeho prostorové vymezení),



stav vlastních (řídících a výkonného) logistických prvků mpr,



bojové možnosti nepřítele,



časový faktor (délka trvání boje),



terén a další přírodní podmínky,



jiné vlivy (radiační a chemická situace, elektronický boj aj.).

Všechny uvedené vlivy budou ovlivňovat větší, či menší měrou logistickou podporu mpr, zejména: 

spotřebu jednotlivých druhů materiálu,



organizaci logistiky mpr,



způsob doplnění materiálu,



velikost přepravních výkonů,



technické zabezpečení,

Obecné zásady pro rozmísťování roty logistiky: 

zpravidla za druhosledovými jednotkami nebo vševojskovou zálohou praporu,



mimo směr předpokládaného hlavního úderu nepřítele,



s využitím přirozených ochranných vlastností terénu (v osadách, lese apod.),



tak, aby nedošlo k odtržení roty logistiky mpr od bojujících jednotek mpr,



tak, aby nebránila manévru bojujících jednotek (při zasazování druhých sledů apod.),



v obraně určovat kromě hlavního prostoru i záložní prostor rozmístění apod.

Zaujímaný prostor rozmístění roty logistiky mpr by měl odpovídat následujícím kritériím: 

terén v prostoru rozmístění má výhodné ochranné a maskovací vlastnosti (ukrytí živé síly, materiálu a techniky roty logistiky), jeho rozloha umožňuje

45

rozptýlené a skryté rozmístění při dodržení nařízených vzdáleností mezi jednotlivými vozidly a sklady, 

negativní radiační, chemická a biologická situace v prostoru rozmístění, v jeho blízkosti nejsou jaderná energetická zařízení, zařízení infrastruktury teritoria skladujících větší množství toxických látek, ropovody, plynovody a produktovody, velké vodní plochy zadržované hrázemi,



příznivé hygienicko-protiepidemické podmínky,



dostatek kvalitních cest s možností dobré cirkulace vozidel roty logistiky mpr,



výhodné podmínky pro rychlé soustředění roty i pro rychlý manévr (zejména rychlé opuštění prostoru) apod.

46

7 T-7 POUŽITÍ JEDNOTEK LOGISTIKY, HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY MPR 7.1 Specifika jednotek logistické podpory Činnost jednotek logistické podpory v operaci je zcela odlišná od činnosti bojových a podpůrných jednotek. Následující specifika v činnosti jednotek LP je nutné v plánovacím procesu mít stále na paměti. Specifika logistických jednotek: 

většinou netvoří organické kompaktní celky z hlediska svého zaměření a vybavení technikou, ( NSE navíc od různých původních organických útvarů);



plní převážně úkoly s vysokou decentralizací, po menších celcích až jednotlivých

technických

prostředcích

(zásobovacích,

dílenských,

vyprošťovacích apod.); 

působí nepřetržitě

po celou dobu trvání boje či operace, mnohdy i se

značným časovým předstihem před jejím zahájením ( = předsunutí zásob, rozvinutí dílenských prostředků,....) a zpravidla následně i dlouho po jejím skončení ( = obnova bojeschopnosti, úklid, odstraňování následků,…), tj. řádově ve dnech; 

vedou činnost na podstatně větším operačním prostoru (v porovnání s bojovými jednotkami) a mimo bojovou sestavu vlastních vojsk, řádově stovek km;



vzhledem ke specifickému zaměření jednotlivých logistických jednotek, není možno provádět jejich střídání a v důsledku zabezpečení nezbytného odpočinku klesá jejich efektivita využití k aktivní podpoře vojsk;



v případě náhlé změny taktické situace oproti původním plánům (tj. změněným potřebám podporovaných jednotek) jsou schopny

operativně reagovat v

omezeném rozsahu, někdy i značným zpožděním a nejistým výsledkem; 

jsou vybaveny logistickou technikou, která není dostatečně přizpůsobena pro činnost v náročných terénních podmínkách a odolná před účinky bojové činnosti tak, jako podporovaná technika bojová;

47



úkoly logistické podpory mají značně široké spektrum navzájem se lišících specifických činností, jak co do principů a uplatňovaných zásad, tak i co do časové náročnosti při jejich realizaci.

7.1.1 Rozčlenění prostoru operace do odpovědnosti v oblasti logistické podpory V průběhu operace je prostor odpovědnosti jednotlivým stupňům logistické podpory rozčleněn následovně.

Zdroj: [7]

48

7.1.2 Systém poskytování logistické podpory operace BÚU

Zdroj: [7]

7.2 MÍSTO A ÚLOHA DOPRAVNÍCH JEDNOTEK 1.1 Vymezení dopravních a zásobovacích jednotek K plánování, organizaci a zabezpečení 2. úrovně3 logistické podpory je určena brigáda logistické podpory (blogp). Úkoly může plnit v sestavě společných sil nebo ve vytvářeném úkolovém uskupení, a to na i mimo území České republiky (ČR). Organizačně (od roku 2011) sestává ze zásobovacího praporu, praporu oprav, provozní roty a mobilizačně vytvářeného zásobovacího praporu. Zásobovací prapor blogp vyčleňuje rozhodující část sil a prostředků do vytvářeného úkolového uskupení. Organizačně sestává 4 z 3 rot předsunuté podpory, zásobovací roty, velitelské roty, roty logistiky a obvaziště. Roty předsunuté podpory, v souladu s koncepcí dopravně zásobovacího systému, jsou předurčeny přepravovat zásoby do prostoru společné operace (JOA) z národního území, území hostitelského

49

státu, z příslušných vykládacích míst do logistické základny (LOGBASE) nebo do jiného místa určení v rámci týlového prostoru bojiště [8]. K tomuto účelu zajišťují a provádí obsluhu příslušných překladišť a organizují zásobovací proudy. Zabezpečují odsun poškozeného vojenského materiálu a nepotřebných zásob. Schopnost rot předsunuté podpory plnit dopravní úkoly ve prospěch podporovaných jednotek je dána především jejich vybavením, které je založeno na bázi kontejnerového přepravního systému. Ve studijním textu je používáno standardní označení těchto jednotek v rámci mnohonárodního prostředí, a to dopravní jednotky (Transport Units, Transportation) [8].

50

8 T-8 PROSTŘEDKY A ZPŮSOBY DOPLŇOVÁNÍ MATERIÁLU PHM V POLI Požadavek na zabezpečení PHM zejména při řešení krizových stavů není možné splnit v odpovídající kvalitě a množství bez použití automobilních cisteren. Každý útvar, kde je předpoklad působení v polních podmínkách a který vlastní motorovou techniku, má také v rámci technického sortimentu vozidel začleněny i automobilní cisterny. Jejich konstrukční uspořádání a technické a technologické vybavení musí v současné době také splňovat všechny požadavky stanovené obecně závaznými předpisy. V této souvislosti je možné zmínit především požadavky na provoz na veřejných komunikacích v souladu s ADR (Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí), která musí být respektována i na veřejných komunikacích v ČR.

8.1 URČENÍ AUTOMOBILNÍCH CISTEREN Cisternová vozidla jsou v procesu zásobování PHM v mírových i v polních podmínkách nezastupitelná. Podílí se na přepravě a doplňování PHM, zčásti jsou využívána i pro vytváření mobilní kapacity a pro přečerpávání. V mírových podmínkách mohou u útvarů zabezpečit část dopravy APH ze stáčecích míst na železnici do skladových nádrží útvarů. Vývoj cisternových vozidel probíhá již několik desetiletí. Každý nový typ vozidla nebo nové modifikace přinesl zvýšení jejich užitné hodnoty (zvýšení přepravního objemu, komfortu ovládání a manipulace apod.). Na druhé straně došlo i ke zvýšení složitosti konstrukce a zvýšení náročnosti odborných znalostí na obsluhy vozidel. Rozdělení automobilních cisteren: 

plniče



přepravníky

8.2 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA CISTERNOVÁ VOZIDLA. 8.2.1 Mobilnost V polních podmínkách je nezbytné, aby se průchodnost cisternových vozidel s automobilními pohonnými hmotami (APH) blížila průchodnosti bojové techniky.

51

8.2.2 Kapacitní a výkonové parametry účelové nástavby 

vlastní motoricky poháněné čerpadlo;



sací schopnost čerpadla musí umožňovat sání ze všech běžných nádrží stacionárních



skladů;



průtok na jednu plnící větev u APH nejméně 150 l.min-1

8.2.3 Bezpečnost provozu Cisternová vozidla musí splňovat množství norem a předpisů z hlediska ochrany životního prostředí, požární bezpečnosti a bezpečnosti silničního provozu.

8.3 Prostředky pro doplňování PHM

8.4 Automobilní cisterny 8.4.1 Tatra T-815 6x6 CAP-6 Vozidlo je určené k doplňování nádrží pozemní motorové techniky měřenými a filtrovanými pohonnými hmotami a oleji. Dále také

slouží

k

dopravě,

skladování,

přečerpávání pohonných hmot a ohřevu olejů. Cisternový nástavba o hmotnosti 11 500 kg je umístěna na podvozku Tatra T-815 VP11 20 235 6x6.1R o vysoké průchodivosti, který je odvozen od základního valníkového automobilu VVN. Čerpadlo

typu

100-S-LVN-4/IV-D-10

je

odstředivé

samonasávací

článkové

horizontální čtyřstupňové s mechanickými ucpávkami. Pohon čerpadla je od motoru automobilu pomocí zubového hydromotoru přes pružnou spojku. Do výzbroje AČR (ČSLA) byly CAP-6 zaváděny od roku 1986. V současné době je stále používána u většiny útvarů AČR. Cisterna je umožňuje samostatně plnit úkoly výdejny PHM v poli. V nádrži mohou být uloženy dva druhy PH (6000 litrů), 420 litrů motorového oleje a ve 12 kanystrech (6+6 na každé straně vozidla) další druhy PHM a provozních kapalin. Konstrukční

52

řešení výdejních větví umožňuje doplňování 4 ks techniky s průtokem 150 l/min-1 v každé výdejní větvi. Cisterna nevyhovuje ADR.

Tabulka 3 – Základní TTD CAP-6 Část vozidla Typ/ hodnota podvozek Tatra T-815 VP11 20 235 6x6.1R délka 8 450 mm šířka 2 500 mm výška 3 240 mm pohotovostní hmotnost 14 100 kg celková hmotnost na silnici 19 800 kg jízdní dosah 400 km max.rychlost na silnici 70 km/h nádrž: skutečný objem nádrže 6 000 l skutečný objem 1.komory 4 170 l skutečný objem 2.komory 1 830 l čerpadlo: průtok 600 l/min otáčky čerpadla 1 200 ot/min filtr: typ filtru ZŤS 105.80 8.4.2 Funkce AC Jednotka PH: 

plnění vlastní nádrže měřenými a filtrovanými pohonnými hmotami pomocí vlastního čerpadla;



plnění vlastní nádrže pomocí cizího zdroje tlaku;



přečerpávání měřených a filtrovaných PHM mezi dvěma cizími zdroji bez průchodu vlastní nádrží;



doplňování palivových nádrží pozemní motorové techniky měřenými a filtrovanými PHM z vlastní nádrže a z cizího zdroje;



odsávání z palivových nádrží techniky přes sací větev a z výtlačné větve;



odkalování mechanických nečistot a vody;



havarijní vyprázdnění nádrže samospádem;

53



výdej PHM z druhé komory samospádem;

Nádrž 

Je vyrobena z vinutého skelného laminátu. Na vnitřním povrchu nádrží je epoxidová pryskyřice bíle pigmentována. Vnější povrch nádrží je natřen elektrostatickým vodivým nátěrem a krycím khaki emailem. Poblíž vnitřního povrchu je zalaminována měděná mřížka pro svod elektrostatického náboje, která je vodivě propojena s kovovými částmi nástavby.



Výška hladiny v každé komoře je snímána plovákovými snímači hladiny. Snímače rovně zabezpečují ochranu nádrží proti přeplnění – po naplnění 97% obsahu nádrže – se uzavře patní ventil pro plnění nádrže.



Nádrž je rozdělena jednou dělící stěnou na samostatné komory I a II.

Obrázek 11 – Základní parametry modifikací CAP-6

nádrž

výdejní větve hrubý filtr odlučovač vzduchu průtokový měřič jemný filtr čerpadlo

54

Obrázek 12 – Technologické schéma CAP-6 8.4.3 TATRA - 815 AC-18 Cisternový automobil je určen k přepravě a skladování pohonných hmot formou mobilní kapacity.

Obrázek 1 Technologické schéma AC-18 Cisternový automobil AC-18 je postaven na podvozku T 815 VP 12 28 235 6x6. Používá se na přepravu všech druhů pohonných hmot a ve spojeni s prostředky hromadného doplňovaní je možné jej také použít na plnění palivových nádrži pozemní i letecké techniky. Vozidlo může také sloužit jako přečerpávací jednotka či jako skladovací kapacita.

Nádrž Nádrž je vyrobena ze sklolaminátu a má tři komory. Nádrž se plní na 97% objemu. 

I. a III. komora: 13 000 litrů



II. komora: 4 900 litrů

Užitečný objem nádrže: 17 500 litrů 

I. a III. komora: 12 700 litrů



II. komora: 4 750 litrů

55

Tabulka 4 – Základní TTD AC-18 Část vozidla Typ/ hodnota Podvozek Tatra T-815 VP12 28 235 6x6.1R Délka 9 420 mm šířka 2 500 mm Výška 3 120 mm pohotovostní hmotnost 13 100 kg užitečná hmotnost na silnici 14 100 kg jízdní dosah 540 km max.rychlost na silnici 70 km/h nádrž: Materiál polyesterový skelný laminát skutečný objem nádrže 18 100 l užitečný objem 1. a 3. kom. 12 700 l užitečný objem 2.komory 4 750 l čerpadlo: Typ 100-S-LVN-4/4-D-10-Sigma Průtok 1200 lmin-1 otáčky čerpadla 1 750 otmin-1

8.5 Zásobování PHM Doplnění BVP s využitím všech dostupných automobilních cisteren (plničů CAP-6) u mpr. Jednou výdejní větví protéká cca 150 litrů paliva F-54 za minutu. Při kalkulaci časových norem je však nutné započítat manipulační doby pro přípravu techniky a také dochází k pěnění paliva. Pro doplnění jednoho vozidla při spotřebě 300 litrů paliva je možné kalkulovat cca 8-10 minut.

CAP-6

CAP-6

Obrázek 13 – Doplňování prostřednictvím CAP-6 Rozvinutí všech výdejních větví v případě dostatečného prostoru pro manipulaci. S přihlédnutím k průtoku výdejních větví a odhadem času potřebného pro manipulaci, je možné pro doplnění celé mechanizované roty kalkulovat čas

56

cca 20-25 minut.

CAP-6

CAP-6

Tabulka 5 – Denní normy provozu techniky Druh výzbroje a techniky Tanky Raketomety, samohybné dělostřelectvo BVP, OT, průzkumná vozidla Dopravní letectvo Vrtulníky dopravní Bojové letouny a vrtulníky Silniční vozidla, technika pro přepravu osob Účelová logistická technika Přepravně manipulační technika Kolový nakládač KN 251 Buldozery MT–55A, PM–55, AM–50 Elektrocentrály a jiné agregáty účelových nadstaveb

Denní norma provozu provozních 6 jednotek (podvozek/nástavba) 25 km 25 km 30 km 10 Lh 6 Lh 5 Lh 100 km 100 km 100 km 8 Mh 8 Mh 2 pokládky 15 Mh

Zdroj: [4]

6

Provozní jednotka je veličina, kterou se měří množství vykonané práce. Číselně se udává v dohodnutých jednotkách např. počtem kilometrů (km), provozních hodin (Ph), motohodin (Mh), letových hodin (Lh), případně vystřelených ran (výstřelů), cyklů, sepnutí, pokládek, množství průtoku kapaliny apod. Uvedená tabulka obsahuje pouze vybrané typy techniky.

57

9 T-9 KALKULACE SPOTŘEBY PHM Zabezpečení materiálem PHM v operaci je jedním ze zásadních aspektů úspěšného splnění stanovených úkolů v operaci. Dostupnost potřebného množství PHM v odpovídající kvalitě, na stanoveném místě a ve stanoveném čase zaručuje spolehlivost všech dynamických aktivit jednotek a útvarů AČR. Výběr optimálního systému doplnění materiálu významným způsobem ovlivňuje období přípravy bojové aktivity, kdy je veškeré úsilí směřováno k doplnění všech stanovených rezerv. Intenzivní pohyb techniky v průběhu dynamické operace má zásadní vliv na spotřebu pohonných hmot. Nejčastějšími dynamickými aktivitami jsou přesuny vojsk s následným rozmístěním v prostoru vedení obrany. Přesuny mohou být realizovány na dlouhé vzdálenosti, které vyžadují realizaci doplnění PH již v průběhu přesunu a následně na jeho konci. Další významnou dynamickou aktivitou je útok, který dnes, při orientaci na mechanizovaný prapor, nedosahuje takové hloubky úkolu a intenzity, která by vyžadovala okamžitou nutnost doplnění jednotky v jejím průběhu. Doplnění PHM se realizuje podle situace před zahájením útočné činnosti nebo po jejím ukončení. Při kalkulaci spotřeby je možné vycházet ze dvou základních dokumentů. Prvním je Směrnice pro zabezpečení pozemní vojenské techniky v poli a druhým dokumentem je STANAG 2115 Jednotka spotřeby paliva (FCU Fuel consumption unit). Jednotka spotřeby paliva je základní jednotka pro kalkulaci paliva. Vyjadřuje množství požadovaného paliva na jednotku/útvar pro provoz za předpokládaných provozních podmínek pro standardní využití. Množství paliva pro každou jednotku FCU jsou vyjádřena v metrickém systému (jako litry nebo metry krychlové) [9]. 

délka aktivity;



druh aktivity;



terén;



počasí.

Z hlediska provozu PVT a její následné údržby je důležité určení předpokládané spotřeby Pj vycházející ze znalosti zásad použití PVT v boji. Vzhledem k charakteru

58

soudobého boje bude spotřeba Pj (km) podstatně vyšší než hloubka stanovená na mapě. Poměr mezi předpokládanou spotřebou km a hloubkou úkolu označujeme jako koeficient manévru (Km) Tabulka 6 – normy spotřeby pro druhy bojové činnosti Km

Druh boje

tanky

BVP (OT)

2,0 - 2,2

1,9 - 2,3

2,5 - 3

2,0 - 2,5

rozvíjení útoku v hloubce

1,0 - 2,0

1,7 - 1,9

střetný boj

2,0 - 2,5

1,9 - 2,3

pronásledování

1,4 - 1,6

1,4 - 1,6

manévrová obrana útok na připravenou obranu

59

10 T-10 ZABEZPEČENÍ MUNICÍ V POLI 10.1 Zásady pro práci s municí a výbušinami Při všech pracích s municí, která obsahuje výbušiny, je povinen vedoucí organizačního celku zajistit, v součinnosti s příslušným vojenským zdravotnickým zařízením zdravotnické zabezpečení v takovém rozsahu, které odpovídá míře rizika ohrožení zdraví zúčastněných osob. Nelze-li odpovídající zdravotnické zabezpečení zajistit, musejí se tyto práce odložit nebo se rozsah prací musí omezit. K zajištění co největší bezpečnosti a k zamezení úrazů a ohrožení zdraví všech osob, které se pohybují v prostorech, kde se pracuje s municí, musejí zaměstnanci i další osoby přizvané k plnění úkolů ve prospěch rezortu MO, kteří vykonávají práce s municí, používat osobní ochranné pracovní prostředky. Každý vedoucí organizačního celku je povinen zpracovat, vést a pravidelně vyhodnocovat seznam rizikových pracovišť, prací a povolání. Při manipulaci s municí, jejíž provoz není upraven vnitřním předpisem, se musí dodržovat technologické postupy a bezpečnostní zásady uvedené v dokumentaci dodávané výrobcem (dodavatelem). Munice se musí soustavně střežit a zabezpečit proti odcizení a zneužití v souladu s jiným vnitřním předpisem3). Každá zjištěná ztráta munice se musí okamžitě hlásit a vyšetřit. V podmínkách operačního nasazení jsou velitelé povinni učinit všechna opatření pro střežení a zabezpečení munice, která jsou v podmínkách nasazení možná. 10.1.1 Základní druhy prací s municí a výbušinami Podle účelu a způsobu provedení se rozlišují zejména tyto druhy prací s municí: a) skladové práce, které zahrnují ruční a mechanizovanou manipulaci s municí a výbušinami při ukládání, prohlídkách a kontrolách zejména v muničních skladištích; b) přeprava, která zahrnuje nakládku, vykládku a přepravu munice a výbušin všemi druhy manipulačních a dopravních prostředků; c) ošetřování a opravy, které zahrnují veškeré práce k udržení nebo obnovení technického stavu munice (sušení, čištění, překonzervování, obnova povrchových ochran apod.). Podle rozsahu prací mohou být opravy malé, střední a velké. Při

60

malých opravách se opravují jen menší vady na munici (odřený nátěr, menší korozní napadení, menší potlučeniny apod.). Střední opravy jsou většího rozsahu, ale není při nich nutno munici úplně dekompletovat. Vyžaduje-li oprava úplnou dekompletaci a kompletaci, jedná se o velkou opravu, popřípadě revizi munice; d) laborace je technologický proces, který zahrnuje přípravu a plnění munice výbušinami; e) delaborace (dekompletace) je souhrn technologických operací, které zajišťují rozložení muničního celku na jednotlivé části; f) přezkušování munice je soubor laboratorních a střeleckých zkušebních operací, kterými se zjišťuje v laboratořích, zkušebnách a na pokusných střelnicích jakostní stav munice a výbušin; g) trhací práce jsou práce, které zpravidla vykonávají ženijní a průzkumné jednotky k trhání zeminy, dřevěných, kovových nebo stavebních konstrukcí (prvků) a ke ničení techniky, zbraní, munice a výbušin, při nichž se využívá energie trhavin; h) zřizování výbušných zátarasů je pokládání protitankových a smíšených minových polí a zřizování kombinovaných uzlů zátarasů; i) odminování je nebezpečná práce, která spočívá v odstranění nebezpečí všech min a jiné nastražené munice z určeného prostoru k obnovení volnosti pohybu; j) vyhledávání nevybuchlé munice je druh pyrotechnické práce, která se uskutečňuje ve vojenských prostorech, na házelištích ručních granátů, na střelnicích, v prostorech činnosti určených jednotek, na postřelovaném nebo bombardovaném území a při pyrotechnickém průzkumu s cílem vyhledat nevybuchlou munici nebo její komponenty [10]. 10.1.2 Kvalifikační předpoklady S municí smějí zacházet pouze zaměstnanci k tomu určení a oprávnění, patřičně proškolení, vycvičení nebo poučeni v potřebném rozsahu podle druhu vykonávané práce, povahy a závažnosti rizika. O školeních, poučeních a výcviku se vedou prokazatelné záznamy, které se ukládají podle jiného vnitřního předpisu. Každý, kdo přímo řídí, organizuje, kontroluje nebo vykonává práce s municí, musí mít odbornou způsobilost. Tato způsobilost se prokazuje úspěšným absolvováním školení nejméně v rozsahu 60 vyučovacích hodin nebo v rozsahu stanoveném osnovami

61

výcviku pro příslušné obsluhy zbraní a techniky nebo v rozsahu stanoveném odbornými předpisy a směrnicemi pro specialisty ženijních a průzkumných jednotek. Obsah, zaměření a opakování školení určí vedoucí organizačního celku podle funkčního a pracovního zařazení svých podřízených. Výuku a výcvik organizuje vedoucí organizačního celku vlastními silami nebo jejich provedení zajistí u jiného zařízení rezortu MO nebo civilní organizace, které k tomu mají potřebné odborné předpoklady a pověření. Toto školení se neprovádí u absolventů vysokoškolského studia se specializací teorie a technologie výbušin nebo konstrukce munice [10]. 10.1.3 Sledovaní jakostního stavu munice a výbušnin Sledování technického stavu munice a výbušin skladovaných a používaných v Armádě České republiky zahrnuje: 

provozní zkoušky munice, muničních prvků a výbušin (dále jen provozní zkoušky);



kontrolní technické prohlídky munice kromě řízených střel (dále jen kontrolní technické prohlídky);



technické prohlídky a údržbu řízených střel;



šetření havárií munice;



hlášení vojsk o funkci a účinku munice při střelbách [11].

Střelecké zkoušky munice jsou součástí provozních zkoušek a slouží k ověření technické způsobilosti a bezpečnosti přezkušované munice pomocí předem stanovených zkušebních metod, které vycházejí z platné technické a výkresové dokumentace. Střelecké zkoušky munice jsou zaměřeny na zjištění hodnot vnitřní a vnější balistiky, funkčních vlastností a stavu munice a muničních prvků. Střelecké zkoušky smí vykonávat pouze vyškolená obsluha [11]. 10.1.4 Obecné bezpečnostní zásady při přepravě munice Přeprava munice vyžaduje zvýšenou pozornost na bezpečnost s ohledem na možné důsledky, které mohou v případě havárie vzniknout. Zásady pro přepravu munice mimo vojenské objekty a prostory jsou stanoveny jinými právními a vnitřními předpisy. Přeprava munice uvnitř vojenského objektu (prostoru) se organizuje podle provozních směrnic, které vydal vedoucí příslušného organizačního celku.

62

Dopravní zabezpečení přepravy munice plánuje a zabezpečuje příslušný velitel ve spolupráci s místně příslušným orgánem vojenské dopravy. 4. Přeprava munice se musí naplánovat, připravit a obezřetně provést. Druh přepravy, trasa a čas přepravy munice se vybere tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku škody, nehody a poškození munice. V úvahu se musí vzít následující faktory: 

operační požadavky;



bezpečnost veřejnosti;



zabezpečení včetně střežení;



účinnost opatření;



stav munice;



čas, který je k dispozici;



ochrana životního prostředí;



možnost zničení vlastní munice, trhaviny a techniky při napadení v operacích.

V průběhu přepravy nesmí osádka obaly s municí otevírat. 4. Ve vozidle přepravujícím munici je zakázáno kromě osádky vozidla přepravovat jiné osoby. Při přepravě munice, která se musí střežit, se stráž zásadně přepravuje v jiném vozidle. Složení stráže, její vybavenost a bezpečnostní opatření stanovují jiné vnitřní předpisy. V bojových vozidlech se munice přepravuje vyjmutá z přepravních obalů a uložená (upevněná) v zásobnících, schránkách, držácích, přepravnících apod. v souladu s ustanoveními vnitřních předpisů, která upravují provoz těchto vozidel [10]. K přepravě munice uložené v paletových manipulačních jednotkách se používají jen kryté železniční vozy (např. řady Gbgs, Gags apod.) v dobrém technickém stavu, s funkčními uzávěry na oknech a dveřích. Otevřené železniční vozy lze použít pro přepravu munice uložené v kontejnerech ISO-1C. Před zahájením nakládky musejí být vagóny a kontejnery vyčištěné a prohlédnuté. Po ukončení nakládky musejí být dveře a okna vagónů uzavřeny a musí je zaplombovat pověřený zástupce vojenského útvaru a orgán dráhy (ČD Cargo, a. s.).

63

Velitel má celkovou odpovědnost za bezpečnost veškeré munice a výbušnin. Velitel je odpovědný za zajištění rovnováhy mezi bezpečnostními a operačními požadavky, přičemž využívá všechny dostupné informace. Velitel musí být informován o nemožnosti splnění minimálních standardů či norem a uvědomit si možné důsledky jakéhokoliv zmírnění bezpečnostních kritérií. Už během procesu plánování mají být učiněna opatření, která zahrnují určení osob odpovědných za skladování a management munice. Z toho vyplývá, že písemným rozkazem má být ustanovena do funkce ESO kompetentní osoba (příp. osoby) s příslušnou hodností/funkcí, která pak odpovídá za veškeré záležitosti týkající se munice a výbušnin. 10.1.5 Skladování munice Náležité využití ochranných stěn a/nebo valů u PES může zmenšit rozsah výbuchového děje a zvýšit kapacitu (přípustné množství) výbušnin v omezených prostorech. Mohou zastavit střepiny letící vysokou rychlostí pod malým úhlem, které představují primární mechanismus šíření rychlé sympatetické detonace, stejně jako ochránit PES před nepřátelskou palbou. Použití vhodných ochranných stěn a/nebo valů je nezbytné pro praktické zavedení FD popsaných v tomto standardu.

Obrázek 14 – Uspořádání valových kontejnerů Zdroj: [12].

V prostoru bojových operací má být pro ochranu před účinky střepin použit ochranný val s uspořádáním 2 + 2 + 1 nebo 3 + 2 + 1 (nebo jejich ekvivalent) umístěný ne více než 10 m před vstupním otvorem PES. Ochranný val mezi PES má být nejméně o 0,3 m vyšší než nejvyšší z přilehlých skladišť (hranic, kontejnerů) s municí.

64

Obrázek 15 – Stanovení minimální výšky valu Zdroj: [12].

Za určitých okolností může být u PES s ochrannými valy využito i nakrytí zeminou, a to ke zmenšení účinků výbuchu, ochraně zásob před nepřátelskou palbou a udržování konstantní teploty. Doporučení pro budování takového nakrytí: a) v řadě PES oddělených ochrannými valy z valových kontejnerů s nakrytím zeminou má každé PES mít svůj vlastní samostatný střešní kryt; b) při konstrukci nakrytí nemají být používány hořlavé materiály; c) výplňový materiál pro nakrytí nemá být v případě svého vymrštění účinkem výbuchu nebezpečný okolním ES. Přednost se dává materiálu bez organických součástí a má sestávat z písku nebo štěrku s maximálním průměrem frakce 20 mm; d) vrstva materiálu musí být silná nejméně 60 cm a musí zakrýt celou plochu střechy (stropu) každého PES; e) sloupy, použité jako podpěry každého sektoru střechy, mohou být vsazeny do valového kontejneru. Mezi vrchní částí kontejneru a nakrytím může být ponechán prostor o výšce nejméně 60 cm, který má umožnit rychlý odvod vzdušné rázové vlny a zároveň i zlepšit větrání. Příklad uspořádání PES oddělených ochrannými valy a chráněných nakrytím zeminou je uveden na obrázku

65

Obrázek 16 – Vzorová konstrukce PES s ochrannými valy a nakrytím Zdroj: [12].

10.2 Kalkulace munice 10.2.1 Obecné zásady kalkulace munice Palebný průměr jednotky, útvaru a svazku (dále jen „útvar“) je součet palebných průměrů munice všech zbraní zařazených u útvaru po rážích, typech zbraní a druzích munice. Hmotnostně se vyjadřuje součtem hmotností palebných průměrů všech zbraní útvaru. Standardní denní objem spotřeby (SDOS – Standard Day of Supply) je kalkulační standard množství zásob vojenského materiálu, zavedený v ozbrojených silách České republiky. Vychází z průměrné denní spotřeby vojenského materiálu, kdy není znám počet cílů a operační parametry akce. Vyjadřuje průměrnou denní potřebu vojenského materiálu podle národních norem. Tímto standardem se stanovuje potřeba k zabezpečení přechodu ozbrojených sil České republiky z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav a při přímém zabezpečení bojové činnosti na úhradu spotřeby, ztrát a poškození. Denní objem spotřeby (DOS – Day of Supply) je kalkulační standard množství zásob vojenského materiálu k zabezpečení přímé bojové činnosti, zavedený v Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO), vyjadřující přesně denní potřebu vojenského materiálu k úhradě skutečné spotřeby, ztrát a poškození v závislosti na známém přehledu

o nepřátelských

cílech,

předpokládaných

parametrech úkolu (zahraniční operace) [13].

66

ztrátách

a

operačních

Zásoby pro přímé zabezpečení bojové činnosti jsou určeny k vedení a podpoře bojové činnosti. Tyto zásoby se dělí na: a) pohyblivé zásoby; b) operační zásoby. Pohyblivé zásoby jsou určeny k bezprostřednímu zabezpečení bojové činnosti útvarů. Vytvářejí se ve výši 7 SDOS pro útvary se stejnou plánovanou mírovou a válečnou organizační strukturou a pro útvary mobilizačně rozvinované. Pro mobilizačně vytvářené útvary se zásoby v míru nevytvářejí, z hlediska ekonomické výhodnosti a hospodárnosti se v zásobách udržují pouze perspektivní druhy munice v dobrém technickém stavu. Pohyblivé zásoby se v míru doplňují, obměňují a udržují ve stanovené výši. Pohyblivé zásoby munice si každý útvar (nákladové středisko) vypočítává samostatně. Zásoby se vyžadují u majetkového manažera služebním postupem samostatným požadavkem. Operační zásoby jsou určeny k doplňování spotřebovaných pohyblivých zásob při vedení a podpoře bojové činnosti (spotřeba a úhrada ztrát). Vytvářejí se ve výši 23 SDOS pro útvary se stejnou plánovanou mírovou a válečnou organizační strukturou a pro útvary mobilizačně rozvinované. Pohyblivé a operační zásoby se pořizují a udržují již v míru. Zásoby na pokrytí úhrad vedení bojové činnosti (válečné zásoby) se zabezpečují formou mobilizačních dodávek. Zásoby pro zabezpečení zahraničních operací a vyčleňovaných úkolových uskupení se dočasně vytvářejí z operačních a v odůvodněných případech i z pohyblivých zásob munice. Vytvářejí se ve výši 30 DOS. 10.2.2 Výpočet zásob munice pro druh zbraně a pro útvary AČR a) Výpočet 1 SDOS munice pro druh zbraně (pro pohyblivé a operační zásoby): SDOSzp = Pz x pp x Kpz x Kz

SDOSzo = Pz x pp x Koz x Kz Kz

kde: Pz je počet zbraní (ks); pp je palebný průměr pro zbraň (ks); Kpz je koeficient pohyblivé zásoby; Koz je koeficient operační zásoby; Kz je koeficient zbraně (munice); SDOSzp je kalkulační standard pro zbraň do pohyblivých zásob (zp); SDOSzo je kalkulační standard pro zbraň do operačních zásob (zo).

67

b) Výpočet 1 SDOS munice pro útvary AČR (pro pohyblivé a operační zásoby): SDOSp = Σ SDOSzp(1-i)

SDOSo = Σ SDOSzo(1-i)

kde: zp(1-i) vyjadřuje sumu SDOSzp všech zbraní; zo(1-i) vyjadřuje sumu SDOSzo všech zbraní; SDOSp je pohyblivá zásoba; SDOSo je operační zásoba.

c) Výpočet zásob munice pro zahraniční operace (úkolová uskupení) Výpočet 1 DOS munice pro zbraň do zahraniční operace (úkolového uskupení): DOSz = Pz x pp x Kzo x Kz x Ki x Kn kde: Pz je počet zbraní v zahraniční operaci (ks); pp je palebný průměr pro zbraň (ks); Kzo je koeficient zásoby pro zahraniční operace; Kz je koeficient zbraně (munice); Ki je koeficient předpokládané intenzity bojové činnosti; Kn je koeficient druhu nasazeného útvaru; DOSz je kalkulační standard pro zbraň.

10.2.3 Koeficienty ke stanovení výše zásob Koeficienty slouží k výpočtu zásob munice udržované v zásobách AČR a pro výpočet zásob munice pro útvary vysílané do zahraničních operací a vyčleňovaných úkolových uskupení. Koeficienty zohledňují různé faktory ovlivňující její výši: a) Kpz (koeficient pohyblivé zásoby), Koz (koeficient operační zásoby) a Kzo (koeficient zásoby pro zahraniční operace) vyjadřují vztah mezi hodnotou SDOS (DOS) a palebným průměrem. Současně zohledňují ekonomické možnosti AČR; b) Kz (koeficient zbraně) vyjadřuje účinnost zbraně nebo munice; c) Ki (koeficient intenzity předpokládané bojové činnosti) zohledňuje druh zahraniční operace (humanitární operace, operace na udržení míru, operace na prosazení míru atd.); d) Kn (koeficient druhu nasazeného útvaru zohledňuje složení útvaru). Koeficienty Kpz, Koz, Kzo a Kz stanovuje ve svých metodických pokynech správce majetkového uskupení v součinnosti se sekcí rozvoje druhů sil-operační sekcí Ministerstva obrany.

68

Koeficienty Kn a Ki stanovuje pro každý útvar před vysláním do zahraničních operací Společné operační centrum Ministerstva obrany.

69

11 T-11 ZABEZPEČENÍ POTRAVINAMI V POLI Kvalita stravy vojáků a způsob jejího příjmu v mnohonárodních operacích je jedním z rozhodujících faktorů pro trvale nerušené plnění operačních úkolů. Je prokazatelný vliv kvality stravování na zdravotní stav a fyzickou a psychickou připravenost vojáků [14]. Stravování vojáků v zahraničních misích je specifické a požadavky na výživu se od běžných výživových doporučení do značné míry liší. Hlavní příčinou je atypický druh činnosti, kterou vykonávají. Je třeba brát v úvahu zpravidla vyšší tělesnou aktivitu a vyšší psychickou zátěž. Odbornou i laickou veřejností bývá složení stravy a stravování účastníků mnohonárodních operací často diskutováno. Někteří autoři hovoří ve prospěch nadstandardní péče, která avšak může vést k porušování pravidel racionální výživy, jiní považují výživovou situaci spíše za neuspokojivou [14].

11.1 Systém stravování v AČR 11.1.1 Stravování v místech stálé dislokace V místech stálé dislokace jsou příslušníci A
R stravováni s využitím jednoho ze způsobů zabezpečení. a) Stravování je zabezpečeno vlastními silami a prostředky ve vojenských závodních kuchyních (VZK). b) Stravování je zabezpečeno formou nákupu stravovacích služeb od mimoresortních subjektů, a to přípravou stravy firmou v objektech vojenské správy (catering) nebo stravováním v objektech civilní organizace nebo nákupem stravovacích služeb s využitím stravovacích poukázek [15]. 11.1.2 Stravování mimo místo stálé dislokace Hlavním principem je úplná logistická samostatnost přípravy stravy útvarem určeným k působení mimo místo stálé dislokace. K tomu má vytvořeny personálně zabezpečeny logistické jednotky, vytvořeny zásoby potravin a technických prostředků pro jejich uchování a rozdělování a je vybaven technickými prostředky pro přípravu stravy [15].

70

11.1.3 Stravování při vyvedení do výcvikových prostor Stravování při vyvedení do výcvikových prostorů je vzhledem k dostatku času na přípravu a bez působení rušivých vlivů bezproblémové. K přípravě stravy jsou využívána stacionární zařízení výcvikových prostorů nebo vlastní technické prostředky pro přípravu stravy. Stacionární kuchyňské bloky pro cvičící útvary a jednotky jsou nově rekonstruovány ve VVP Boletice, Libavá a Bezina. V nevyhovujícím stavu je KB ve VVP Hradiště, kde se předpokládá vybudování logistické základny v posádce Podbořany. Ve VVP Brdy KB vybudován není a cvičící využívají pro přípravu stravy vlastní technické prostředky. Zásobování potravinami ve VVP je řešeno rámcovou kupní smlouvou s centrálními dodavateli potravin. Dodavatel se zavazuje dodávat potraviny do předem určených posádek ve vojenských výcvikových prostorech. Hlavním kladem zabezpečení vlastními silami je plná logistická samostatnost cvičící jednotky a zabezpečení výcviku organických jednotek [15]. 11.1.4 Stravování při přechodu z mírového na válený stav Útvary jsou zabezpečeny technickými prostředky pro přípravu stravy. Vařící útvary udržují zásoby potravin pro vytvoření pohyblivé zásoby a pro zabezpečení zmobilizování. Pohyblivé zásoby jsou určeny k zabezpečení běžného života. Jejich výše neustále kolísá v závislosti na jejich spotřebě a následném doplňování. Logistické jednotky jsou organizačně řešeny tabulkami potů a personálně zabezpečeny vlastními příslušníky nebo vojáky nastupujícími ze zálohy v průběhu mobilizace. 11.1.5 Zásobování v operaci Zabezpečení přísunu potravin kontingentů AČR na území jiných států je prováděno třemi způsoby: 1) dovozem potravin z území státu 2) nákupem v prostoru dislokace jednotky od dodavatelů prověřených a certifikovaných vojenskou veterinární službou AČR 3) kombinovaně Dovoz potravin z území České republiky je zabezpečováno odborným náčelníkem jednotky prostřednictvím souhrnného logistického hlášení. Podmínkou je, aby byla objednávka nejpozději 21 dní před přísunem na území kontingentu schválena. Při dodávce objednaného zboží přejímá odborný náčelník

71

veškerou dokumentaci o zásilce od pracovníka spediční firmy. Do konce týdne je povinen zaslat potvrzení dodacích listů a faktury dodavateli. Dvěma výtisky potvrdí dodání fakturačních listů veliteli NSE [16].

11.2 Organizace a činnost při přípravě stravy 11.2.1 Omezení nákupu, přípravy a konzumace některých pokrmů Pro stravování vojsk je trvale zakázáno používat:  

pokrmy a jídla (včetně vyráběných s použitím majonézy, krémů a jiných vaječných přípravků) z tepelně nezpracovaných vajec,



syrové mleté maso, které není připraveno přímo v provozu (sekané a mleté maso připravené přímo v provozu lze uchovávat jako polovýrobek při teplotě od 0 ºC až do 4 ºC, nejdéle 3 hodiny),




houby jako samostatný pokrm,




kachní vejce, husí vejce a nestandardní vejce (křapky, vaječnou směs),




samovolně zkyslé a nesvařené mléko dodávané ve víceobjemovém balení (tj. převyšující jednorázovou konzumaci jednotlivcem),




tepelně nezpracované syrové maso (např. tatarský biftek apod.),




brynzu,



alkoholické nápoje a zrnkovou kávu mimo povolených výjimek.

V době od 1. června do 30. září je zakázáno: a) nakupovat k přípravě pokrmů
sekanou pečeni, různé druhy haše, jaternicový a jelítkový prejt,
bramborové a podobné saláty, jejichž základem jsou brambory a majonéza (např. vlašský salát, francouzský apod.) mimo povolených výjimek,
jaternice, jelítka, uhlířky, klobásy bílé a vinné,
točený salám a ostatní salámy obdobné ceny a kvality. b) vydávat na studenou dávku stravy a studené večeře (kromě organizované konzumace na jídelnách)
všechny druhy měkkých uzenin,
játrový salám, játrový sýr, tlačenku, ryby a rybí výrobky, pokud nejsou z výroby dodávány v hermeticky uzavřených obalech. c) připravovat různé druhy bramborových a podobných salátů. V době od 1.

72

října do 31. května lze potraviny uvedené v bodu B nakupovat, vydávat, připravovat a používat [17]. Příslušníkům kontingentu je v místě nasazení poskytováno bezplatné stravování ve stravovacích zařízeních jednotky. Příslušníci kontingentu, kteří jsou dislokováni na odloučeném pracovišti se stravují v závislosti na vytvořených podmínkách v místě dislokace. Podle směrnice vydané pro jednotky AČR nasazené mimo území ČR mají nárok na stravování: 

příslušníci společné jednotky,



příslušníci cizích kontingentů stravujících se v zařízeních jednotky,



zaměstnanci AČR stravující se v zařízeních jednotky při služebních (pracovních) cestách k praporu,



další vojenské a civilní osoby plnící služební (pracovní) úkoly v prostoru odpovědnosti praporu.

Při služební cestě v místě nasazení se systém stravování příslušníků kontingentu realizuje: 

formou bezplatného stravování ve stravovacích zařízeních jednotky AČR a ve stravovacích zařízeních jiných armád, které tuto službu umožňují,



formou studené stravy na první den služební cesty,



ve výjimečných případech, kdy nelze uplatnit stravování dle písmen a) a b), se poskytuje finanční náhrada. Bezplatné stravování (náhrada) se příslušníkům kontingentu neposkytuje ve dnech čerpání dovolené a za dny služební cesty na území České republiky.

11.2.2 Stravování příslušníků zahraničních armád Příslušníkům cizích kontingentů je možné zabezpečit přísun stravy ve stravovacích zařízeních jednotek AČR, ale až po předložení příslušných identifikačních dokladů příslušné 28 mise, zapsání základních osobních údajů, a údajů o počtu a druhu odebraných jídel do jmenného seznamu cizích strávníků. Takto poskytnutá strava se účtuje jedenkrát měsíčně skupinou NSE, která kontingentům, jejichž příslušníci se stravovali v zařízení AČR, vydá podle předem uzavřených dohod potřebné dokumenty k zaplacení odebrané stravy. K evidenci cizích strávníků se používá

73

„Přehled stravovaných příslušníků cizích armád“. Tento tiskopis je zaveden pro potřeby všech členských států NATO. Přehled je veden po jednotlivých státech a je zpracováván pověřeným pracovníkem na základě „Meal Consumption Sheet“ v české verzi v českých korunách a v anglické verzi v USD. Po zpracování jej pracovník předá finančnímu oddělení, které provede příslušné platby. Přehled stravovaných příslušníků cizích armád je nedílnou součástí deníku stravovaných [18]. 11.2.3 Zásady provozní a osobní hygieny v prov. zabezpečení v operaci Dodržování hygienických norem bude kontrolovat lékař kontingentu. Ten dle předpisu musí provádět kontroly varny, „černé kuchyně“, skladů i jídelny, kontrolovat trvanlivost potravin, jejich nezávadnost a také odebírat vzorky uvařeného jídla. Před vstupem do jídelny si bude muset každý příslušník kontingentu umýt na sociálním korimeku ruce a po příchodu do jídelny vydezinfikovat ruce dezinfekčním prostředkem. Každý týden bude nutné v kuchyni provádět sanitární opatření a komplexní ošetření proviantní techniky. V provozních zařízeních se sanitární opatření provádí jednou za měsíc. V tento den bude příslušníkům praporu vydávána studená strava. K provedení sanitárního dne zpracuje velitel hospodářského družstva Plán sanitárního dne, kde budou uvedeny úkoly, které je potřeba provést a vyčleněny osoby, které mají jednotlivé úkoly na starost. Jedná se o: úklid jídelen a venkovních prostorů kolem jídelen (posbírání odpadků, omytí venkovních a vnitřních stěn, stolů, podlah, lednic a dveří) - provádí směna, úklid varny (omytí a dezinfekce, omytí omyvatelných stěn, dveří, stolů, podlah, omytí nádobí) - provádí směna, vyčištění odsavače páry a konvektomatů - provádí kuchaři, úklid příručních skladů, lednic a regálů – provádí kuchaři, úklid WC a umývárny – provádí kuchaři. Pro kuchaře i směnu do kuchyně platí povinnost nošení jednotné ústroje. Za dodržování zodpovídá velitel hospodářské výdejny. a) kuchaři - kalhoty pro kuchaře bílé, - blůza pro kuchaře bílá, - čepice a zástěra pro kuchaře bílá, - boty pro kuchaře. b) směna - kalhoty, blůza kuchyňská zelená, - boty vz. 90, zástěra, - nátělník khaki.

74

12 T-12 LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ OPERACÍ- SEMINÁŘ Ke slnění semináře zpracovat prezentaci v PowerPointu v rozsahu 10 minut s textovou částí ve Wordu.

Kontrolní otázky a úkoly k zpracování seminární práce 1.

Organizační struktura a výzbroj mr.

2.

Organizační struktura a výzbroj mr.

3.

Specifikovat základní Úkoly ÚU.

4.

Kalkulace zásob PHM

5.

Kalkulace předpokládané spotřeby PHM

6.

Zakreslit do mapového podkladu rozmístění mpr.

75

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ZKRATKA AA APOD APOE BÚU ENY FEBA FD FLET HNS mpr MSR NATO NEQ PES RP rlog SP SPOD STANAG TF zásč

VYSVĚTLIVKA Assembly Area Prostor soustředění/shromaždiště Airport of Debarkation Vykládací letiště Airport of Embarkation Nakládací letiště Task forces Brigádní úkolové uskupení Enemy Protivník/nepřítel Forward Edge of the Battle Area Přední okraj prostoru bojové činnosti Field Distance Bezpečnostní vzdálenost v polních podmínkách Forward Line of Enemy Troops Přední okraj vojsk nepřítele Host national support Podpora hostitelskou zemí mechanizovaný prapor Main Supply Route Hlavní zásobovací trasa North Atlantic Treaty Organization Organizace severoatlantické smlouvy Net Explosive Quantity Čistá hmotnost výbušniny Potential Explosion Site Místo potenciálního výbuchu Release Point Rozchodiště rota logistiky Starting Point Výchozí bod/místo Seaport of Debarkation Námořní vykládací přístav NATO Standardization Agreement Standardizační dohoda NATO Task Force Úkolové uskupení zásobovací četa

76

SEZNAM OBRÁZKŮ A TEBULEK Obrázek 1 – Struktura mpr ......................................................................................... 6 Obrázek 2 – Struktura štábu mpr ............................................................................... 7 Obrázek 3 – Základní barvy a tvary taktických značek .............................................. 9 Obrázek 4 – Přehled aktivit k vytvoření a manipulaci se stanovenými rezervami .... 27 Obrázek 5 – Rozdělení zásob v AČR ...................................................................... 28 Obrázek 6 – Schéma ideální realizace objednávky paliva NM-54 ........................... 30 Obrázek 7 – Cyklus realizace objednávky ............................................................... 31 Obrázek 8 – Schéma realizace opožděné objednávky paliva NM-54 ...................... 32 Obrázek 9 – Přehled uložení zásob PHM 30 SDOS ................................................ 37 Obrázek 10 –Způsob ukládání zásob olejů v S-200 ................................................. 38 Obrázek 11 –Základní parametry modifikací CAP-6 ................................................. 54 Obrázek 12 –Technologické schéma CAP-6 ........................................................... 55 Obrázek 13 –Doplňování prostřednictvím CAP-6 ..................................................... 56 Obrázek 14 –Uspořádání valových kontejnerů ......................................................... 64 Obrázek 15 –Stanovení minimální výšky valu .......................................................... 65 Obrázek 16 –Vzorová konstrukce PES s ochrannými valy a nakrytím ..................... 66

Tabulka 1 – Denní normy provozu techniky ............................................................ 35 Tabulka 2 – Demonstrace výpočtu PZPHM základních typů olejů .......................... 39 Tabulka 3 – Základní TTD CAP-6 ........................................................................... 53 Tabulka 4 – Základní TTD AC-18............................................................................ 56 Tabulka 5 – Denní normy provozu techniky ............................................................ 57 Tabulka 6 – normy spotřeby pro druhy bojové činnosti ........................................... 59

77

KLÍČOVÁ SLOVA V ANGLIČTINĚ DOBA POUŽITELNOSTI

-

SERVICEABLE LIFE

DOKLAD O POTVRZENÍ

-

ACKNOWLEDGEMENT

KALKULACE

-

CASTING

MANIPULACE

-

HANDING

NORMA

-

STANDARD

NÁKLADOVÉ STŘEDISKO

-

COST CENTRE

ODĚVNÍ SOUČÁSTKA

-

ARTICLE OF DRESS

POUŽITELNOST

-

APPLICABILITY

SKLAD

-

DEPOD STORAGE

SLUŽEBNÍ PŘEDPIS

-

SERVICE REGULATIV

SMLUVNÍ PODMÍNKY

-

TERMS

SOUČÁSTKY VÝSTROJE

-

AQCCOUNTREMENTS

STEJNOKROJOVÁ KÁZEŇ

-

UNIFORM DISCIPLINE

TABULKOVÝ MATERIÁL

-

DESIGNED MILITARY EQUIPMENT

ÚSTROJ

-

DRESS

VOJENSKÝ STEJNOKROJ

-

MILITARY UNIFORM

VÝSTROJNÍ NÁLEŽITOST

-

AUTHORIZED ACCOUNTREMENTS

VÝSTROJNÍ SLUŽBA

-

ACCOUNTREMENTS SERVICE

ZÁKLADNA

-

BASE

78

LITERATURA [1] Velitelství Společných sil, 4. brigádní úkolové uskupení Východiska k naplnění nejvyšší ambice České republiky, Čj.3/2013-2802/J5, 2013. [2] ŠPOK, Tomáš, PŘÍPRAVA A CERTIFIKACE ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ POZS. In Konference taktika 2014., Brno: Univerzita obrany, 2014. [3] Kolektiv autorů, Situační značky, 1. vydání. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2005. [4] Směrnice. Zásady pro tvorbu a udržování zásob majetku státu v právu hospodaření Ministerstva obrany, Č.j. 6127-40/2005/DP-304, Praha: Ministerstvo obrany, 6. října 2005. [5] Normativní výnos MO č. 7/2012, Kontrolní systém a kontrola jakosti pohonných hmot a maziv v rezortu Ministerstva obrany, Praha: Ministerstvo obrany, 2012. [6] Z. KORECKI, M. CEMPÍREK, J. MRNUŠTÍK, LOGISTICKÁ PODPORA ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ, 1. vydání. Brno: Univerzita obrany, 2012. [7] Kolektiv autorů, SOP 4. BÚU Jenotky logistiky a systém zásobování, Žatec, 2010. [8] REJZEK, Martin, MÍSTO A ÚLOHA DOPRAVNÍCH JEDNOTEK, Brno: Vydavatelská skupina Univerzity obrany, 2010. ISBN 978-80-7231-763-9. [9] STANAG 2115, Jednotka spotřeby paliva, Brusel: NATO Standardization Agency, 2008. [10] Děl-27-4, ZÁSADY BEZPEČNOSTI PŘI PRÁCI S MUNICÍ A VÝBUŠINAMI, Praha: Ministerstvo obrany, 2012. [11] Děl-27-8, Sledovaní jakostního stavu munice a výbušnin, Praha: Ministerstvo obrany, 2009. [12] ČOS 051658, POKYNY PRO SKLADOVÁNÍ, ÚDRŽBU A PŘEPRAVU MUNICE V RÁMCI ROZVINUTÝCH SIL NEBO PŘI OPERACÍCH, Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2010. [13] NV 30/2010, Stanovení palebných průměrů a zásob munice k zabezpečení činnosti vojsk, Praha: Ministerstvo obrany, 2010. [14] Lenka CHLUPOVÁ, Návrh proviantního zabezpečení EU BG CZE, Diplomová práce. Brno: Univerzita obrany, 2009. [15] Jiří FRYČ, Ekonomické a nutriční vyhodnocení dávek předpřipravených potravin pro AČR, Disertační práce. Brno: Univerzta obrany, 2009. [16] NOVOTNÝ, R., Ekonomika a řízení proviantního zabezpečení, Brno: Univerzita obrany, 2006, 95 s. [17] Směrnice pro zabezpečení vojenského závodního stravování v rozpočtovém

79

úseku, Praha: Ministerstvo obrany, 1997. [18] CHLUPOVÁ, L., Vyhodnocení zabezpečení stravování příslušníků AČR v mírové misi KFOR (Joint Guardian) na území Kosova a misi SFOR I a SFOR II (Joint Force) naúzemí Bosny a Hercegoviny, [Bakalářská práce]. Brno: UO, 2005 . [19] Metodické pokyny k zabezpečení majetkové, zásobovací a odborné péče v resortu MO, Č.j. 265-33/2009/DP-2280. Stará Boleslav: VeSPod, 2009.

80