STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE

UNINOVA, o.p.s.

STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE

AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Praha 2009

© UNINOVA, o.p.s., 2009

Směrnice děkana č. 1/ 2009, o konání rigorózních zkoušek a obhajobách rigorózních prací................................ 46

Směrnice děkana č. 4/2007, doktorandské studium .................................................... 38

Studijní a zkušební řád ........................................................................................................... 27

Sazebník poplatků .................................................................................................................... 26

I., II. ročník Ing. studijní program .......................................................................... 24

I., II. ročník externí Mgr. studium .......................................................................... 20

Brno: I., II., III. ročník externí Bc. studium ....................................................................... 14

Praha: I.,II., III. ročník denní Bc. studium............................................................................8

Studijní programy ........................................................................................................................8

Harmonogramy pro rok 2009/2010 ......................................................................................6

Kontakty...........................................................................................................................................5

Úvodní slovo ..................................................................................................................................4

>> OBSAH

4

Ředitel: prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc. tel.: +420 220 515 511 e-mail: [email protected]

prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc.

Vedoucí střediska Brno: JUDr. Hana Michálková e-mail: [email protected]

Adresa: UNINOVA, o.p.s. Wuchterlova 5 166 26 Praha 6 – Dejvice

Účetní oddělení: Denisa Černá e-mail: [email protected]

Vedoucí studijního oddělení: Mgr. Andrea Poláchová tel.: +420 220 515 513 e-mail: [email protected]

Sekretariát: Jana Dubovská tel.: +420 220 515 510 fax.: +420 220 515 512 e-mail: [email protected]

Vedoucí studijního oddělení: Marie Trunečková tel.: +420 548 211 564 e-mail: [email protected] [email protected] [email protected]

Sekretariát: Bc. Jana Cacková tel.: +420 542 210 035 e-mail: [email protected] [email protected] [email protected]

Vedoucí pedagog: doc. PhDr. Ladislav Zapletal, CSc. e-mail: [email protected]

Adresa: UNINOVA, o. p. s. Táborská 185 615 00 Brno

>> PRAHA

UNINOVA, o. p. s., je první soukromou vysokou školou v České republice, která nabízí úplné vysokoškolské vzdělání v oboru právo (Mgr.) a dále pak ekonomické vzdělání v oboru ekonomika a management (Ing.). Oba studijní programy se uskutečňují na základě státního souhlasu uděleného Bratislavské vysoké škole práva usnesením vlády Slovenské republiky č. 725/2004, spolu s rozhodnutím mezirezortní komise Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ze dne 25. března 2009, na jehož základě je UNINOVA, o. p. s., zařazena do Přílohy č. 3 vyhlášky č. 322/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která upravuje další studium, jež se považuje za studium na vysokých školách. Bratislavská vysoká škola práva působí úspěšně již pět let a její vedení i pedagogové získali během této doby nejen bohaté zkušenosti s nejmodernějšími přístupy ke vzdělání a se zapojením významných zahraničních odborníků do pedagogického procesu, ale také vysoký kredit mezi právnickými fakultami na Slovensku. V současné době má již Bratislavská vysoká škola práva čtyři fakulty. Kromě Fakulty práva a Fakulty ekonomie a podnikání je to rovněž Fakulta masmedií a Fakulta informatiky. Základním mottem naší školy je „Vzdělání bez hranic“, a to nejen z toho důvodu, že zakladatelem této vysoké školy je Bratislavská vysoká škola práva, jejíž akreditované studijní programy UNINOVA v České republice uskutečňuje, ale také proto, že některé z předmětů jsou vyučovány zahraničními pedagogy. V současné době existují v České republice dvě pracoviště. V Brně je v externí formě uskutečňován studijní program právo a ekonomie a podnikání a v Praze v denní i externí formě studijní obor právo. UNINOVA nabízí zájemcům o studium standardní právnické vzdělání v podobě špičkového edukačního modelu. Jedná se přitom, jak vyplývá z vázanosti slovenskou akreditací, o dělené studium. Cílem naší školy je poskytnout vysoký standard kvalitního právnického vzdělání s inovativním přístupem ke studiu a se snahou o efektivní propojování právní teorie a praxe. Kromě tradičních právnických oborů, které jsou obligatorní, je ve studijním programu věnován velký prostor výuce jazyků a v rámci povinně volitelných a výběrových předmětů se dostává také na některá méně obvyklá témata. UNINOVA rovněž absolventům magisterského stupně právnického vzdělání umožňuje vykonat rigorózní řízení a po složení příslušné zkoušky a obhajobě rigorózní práce získat titul doktora práv (JUDr.) v osmi oborech. Ve studijní nabídce je rovněž obsažen ve třech oborech doktorandský stupeň studia (PhD.). Veškeré tituly získané na UNINOVA jsou plně rovnocenné s tituly získanými na českých vysokých školách, jak vyplývá z dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (č. 33/2001 Sb. m. s.). Tajemník: JUDr. David Falada tel.: +420 220 515 510 e-mail: [email protected]

>> BRNO

>> KONTAKTY

5

KONTAKTY

>> ÚVODNÍ SLOVO

STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010

18. 12. – 4. 1. 2010 4. 1. – 19. 2. 2010 10. 9. – 11. 9. 2009 28. 9 – 29. 9. 2009

Vánoční volno

Zkouškové období

Zápis ke studiu – přijatí v 1. kole přijímacího řízení

Zápis ke studiu – přijatí ve 2. kole přijímacího řízení

24. 5. – 25. 6. 2010 20. 9. 2010

Zkouškové období

Termín pro splnění všech studijních povinností za akademický rok 2009/2010

18. 12. – 4. 1. 2010 4. 1. – 19. 2. 2010 4. 1. – 12. 2. 2010

Vánoční volno

Zkouškové období 1. a 2. ročník

Zkouškové období 3. ročník

31. 3. 2010 3. 5. – 21. 5. 2010 21. 5. 2010

Odevzdání bakalářských prací


Termín splnění podmínek bakalářského studia

Pokračování

15. 2. – 30. 4. 2010

Výuka 3. ročník

6

20. 2. – 21. 5. 2010

Výuka 1. a 2. ročník

Letní semestr

21. 9. – 18. 12. 2009

Výuka

Zimní semestr

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

>> BRNO

20. 2. – 21. 5. 2010

Výuka

Letní semestr

29. 9. – 18. 12. 2009

Výuka

Zimní semestr

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

>> PRAHA

>> HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2009/2010


24. 5 – 4. 6. 2010 14. 6. – 23. 6. 2010 23. 8. – 31. 8. 2010

Obhajoby bakalářských prací Řádný termín státní zkoušky Opravné státní zkoušky + obhajoby

4. 1. – 19. 2. 2010


26. 3. 2010 24. 5. – 25. 6. 2010 29. 3 – 9. 4. 2010 26. 4. – 21. 5. 2010 23. 8. – 31. 8. 2010

Zkouškové období 1. ročník Obhajoby diplomových prací Řádný termín státní zkoušky Opravné státní zkoušky + obhajoby

8. 3. – 26. 3. 2010

26. 2. 2010

15. 2. – 5. 3. 2010

20. 2. – 21. 5. 2010

Termín splnění podmínek magisterského studia


Odevzdání diplomových prací

Výuka 2. ročník

Výuka 1. ročník

Letní semestr

4. 1. – 12. 2. 2010

18. 12. – 4. 1. 2010

Vánoční volno Zkouškové období 2. ročník

21. 9. – 18. 12. 2009

Výuka

Zimní semestr

MAGISTERSKÉ STUDIUM

24. 5. – 25. 6. 2010

Zkouškové období 1. a 2. ročník

7

HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2009/2010

Celkem kreditů

Právní komunikace v anglickém jazyce I.

BPPX20005

8

Právní komunikace v německém jazyce I.

BPPX20052

Kód předmětu Název předmětu

B Povinně volitelné předměty:

Ústavní právo

Základy teorie práva

BPPX10010

BPPX10013

Římské právo II.

Státověda a ústavní právo

BPPX10004

Národní právní dějiny II.

Národní právní dějiny I.

BPPX10003

BPPX10011

Římské právo I.

BPPX10002

BPPX10012

Úvod do studia a teorie práva

BPPX10001


Kredity

Rozsah a forma Semestr

Prerekvizity

3

3

Kredity

40

20

5

5

5

5

20

5

5

5

5

2S

2S

Rozsah a forma

2P/1S

2P/1S

2P/1S

1P/2S

2P/1S

2P/1S

2P/1S

1P/2S

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

1

1 ZS

ZS

Semestr

2

2

2

2

1

1

1

1

Pokračování

sPX005

sPX052

Prerekvizity

oPX004

oPX003

oPX002

oPX001

Vývoj veřejné správy ve střední Evropě Srovnávací politologie

BPPX40176 BPPX40160

2

2

2

2

2P

1P/1S

2S

2S

2P

2P

2S

2S

Rozsah a forma

1P/1S

2P/1S

2S

2S

2P

2P/1S

Rozsah a forma

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

2

2

2

2

1

1

1

1

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

Semestr

2

2

2

2

1

1

Semestr

Prerekvizity

sPX008

Prerekvizity

STUDIJNÍ PROGRAMY - PRAHA

9

Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr, o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez označení – striktní

Latina pro právníky II.

Francouzština pro právníky II.

2 2

Národohospodářská politika Diskriminace v právu

2 2

Latina pro právníky I.

Kredity

3

3

3

3

3

3

Kredity

Francouzština pro právníky I.

BPPX40105

BPPX40155

BPPX40104


A Povinné předměty:

Získat min. 6 kreditů volit alespoň jeden z předmětů BPPX20014, BPPX20070 (AJ II./ NJ II.)

C Výběrové předměty:

Elementy evropské právní kultury II. Církevní a kanonické právo

BPPX20018 BPPX20016

Právní komunikace v anglickém jazyce II.

Právní komunikace v německém jazyce II.

BPPX20014

BPPX20070

Politologie

BPPX20007 Získat min. 9 kreditů volit alespoň jeden z předmětů BPPX20005, BPPX20052 (AJ I./ NJ I.)

Elementy evropské právní kultury I.

BPPX20008


Studijní program: právo

Studijní obor 3.4.1. Právo

Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit (vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu): tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓ OBQǲ19

tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoP OBQǲP19

tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoT OBQǲT19

Bc. studium v akademickém roce 2009/2010

Bakalářský studijní program I. ročník

>> PRAHA

>> STUDIJNÍ PROGRAMY


5

Státověda a ústavní právo / Public International Law

Občanské právo hmotné I.

Správní právo procesní

Obchodní právo I.

Rodinné právo

BPPX10023

BPPX10030

BPPX10031

BPPX10032

BPPX10034

Teorie a praxe legislativy

Teorie a praxe mezinárodních vztahů

BPPX20017

BPPX20028

10

Stylistika anglických právních textů

BPPX20029

Získat min. 6 kreditů volit alespoň jeden z předmětů BPPX20029, BPPX20053 (AJ / NJ)

Stylistika německých právních textů

BPPX20053



Celkem kreditů

5

Pracovní právo

BPPX10022

5

3

3

3

3

Kredity

40

20

5

5

5

5

20

5


Správní právo hmotné

BPPX10020

Kredity

BPPX10021





1P/1S

1P/1S

2S

2S

Rozsah a forma

2P/1S

2P/2S

2P/2S

2P/2S

2P/1S

2P/2S

2P/2S

2P/2S

Rozsah a forma





Bakalářský studijní program II. ročník


ZS

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

3

3

3

3

ZS

ZS

ZS

ZS

Semestr

4

4

4

4

3

3

3

3

Semestr

Pokračování

sPX023

PX004, PX013

PX005, PX014

PX052, PX070

Prerekvizity

oPX011

sPX030

sPX021

oPX020

oPX011

Prerekvizity

Analýza německých právních textů

BPPX20054

2 2 2

Dějiny kodifikací práva Italština pro právníky I. Právo ve výtvarném umění

2 2

Italština pro právníky II.

2

Ruština pro právníky II. Sociologie práva

2

Bankovnictví a finance

2

2

Ruština pro právníky I.

Právo v totalitních státech

2

Vztah státu a církve / Konfesní právo

Kredity

3

3

3

3

Kredity

2S

1P/1S

1P/1S

Rozsah a forma

2S

2S

3P/1S

2P/1S

Rozsah a forma

LS

LS

LS

LS

4

4

4

4

4

3

3

3

3

3

LS

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

ZS

Semestr

4

4

4

4

Semestr

Prerekvizity

PX052, PX070

PX005, PX014

oPX022

Prerekvizity

11


BPPX40107

BPPX40124

BPPX40102



Získat min. 6 kreditů volit alespoň jeden z předmětů BPPX20038, BPPX20054 (AJ / NJ)

Právo životního prostředí Analýza anglických právních textů

BPPX20042 BPPX20038

Právo sociálního zabezpečení

BPPX20024



5

Trestní právo hmotné

Evropské právo II. (Vnitřní trh) /European law II. (Internal Market)

Trestní právo procesní

Mezinárodní právo soukromé/ Private International Law

Repetitorium ze státovědy

Zpracování a odevzdání bakalářské práce

BPPX10049

BPPX10048

BPPX10050

BPPX10033

BPPX10054

BPPX10055

Daňové právo

BPPX20049

12

Mezinárodní humanitární právo

BPPX20044



Celkem kreditů

5

Finanční právo

BPPX10041

3

3

Kredity

40

20

10

5

5

20

5

5

5

Obchodní právo II.

BPPX10040

5

BPPX10039

Kredity

Evropské právo 1 (Historie evropské integrace, struktura EU a základy práva EU) / Eurpean Law I. (History of European Integration, EU Structure and Principles of the EU Law)





1P/1S

1P/1S

Rozsah a forma

2P

2P/2S

2P/2S

2P/2S

2P/2S

2P/1S

2P/2S

2P/1S

Rozsah a forma





Bakalářský studijní program III. ročník


LS

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

5

5 ZS

ZS

Semestr

6

6

6

6

6

5

5

5

5

Semestr

Pokračování

PX021, oPX031

PX023

Prerekvizity

oPX004

sPX030, sPX023

sPX049

sPX039

PX010, PX013

PX032

PX013, sPX023

Prerekvizity


BPPX20044

2

2S

2S

2S

Rozsah a forma

1P/1S

1P/1S

Rozsah a forma ZS

ZS

5

5

5

5

ZS

ZS

ZS

ZS

Semestr

5

5

Semestr

oPX032, sPX040

Prerekvizity

PX023

PX020, sPX030

Prerekvizity

13


2

Praktické cvičení z občanského práva Dějiny právnického vzdělání

BPPX40148

2

2

Praktikum uzavírání smluv v obchodním právu

Základy vědecké propedeutiky – pecializovaný seminář k přípravě závěrečných prací

Kredity

3

3

Kredity

BPPX40165

BPPX40161



Získat min. 9 kreditů

Spolkové a nadační právo

BPPX20035



Prerekvizity

Římské právo I.

Národní právní dějiny I.

Státověda a ústavní právo

Základy teorie práva

Římské právo II.

Národní právní dějiny II.

Ústavní právo

BPPX10002

BPPX10003

BPPX10004

BPPX10010

BPPX10011

BPPX10012

BPPX10013

Politologie

Politická filozofie a filozofie práva I.

BPPX20007

BPPX20009

14

Právní komunikace v anglickém jazyce I.

BPPX20005


Právní komunikace v německém jazyce I.

BPPX20052



Celkem kreditů

Úvod do studia a teorie práva

BPPX10001





3

3

3

3

Kredity

40

20

5

5

5

5

20

5

5

5

5

Kredity

2P

2P

2P

2P

Rozsah a forma

3P

3P

3P

3P

3P

3P

3P

3P

Rozsah a forma

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

1

1

1

1

ZS

ZS

ZS

ZS

Semestr

2

2

2

2

1

1

1

1

Pokračování

sPX005

sPX052

Prerekvizity

oPX004

oPX003

oPX002

oPX001


Semestr

Politická filozofie a filozofie práva II.

BPPX20019




Právní komunikace v anglickém jazyce II.

BPPX20014

- kombinované studium Brno

České právní dějiny do roku 1918

BPPX40112

2

2

2

Kredity

3

3

3

Kredity

2P

2P

2P

Rozsah a forma

2P

2P

2P

Rozsah a forma

LS

LS

LS

2

2

1

LS

LS

ZS

Semestr

2

2

2

Semestr

Prerekvizity

Prerekvizity

STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO

15


Komparativní politologie

Teoretické aspekty komunikace

BPPX40160

BPPX40154




Právní komunikace v německém jazyce II.

BPPX20070


Bakalářský studijní program I. ročník

>> BRNO


Správní právo hmotné

Pracovní právo

Mezinárodní právo veřejné

Občanské právo hmotné II.

Správní právo procesní

Obchodní právo I.

Rodinné právo

BPPX10021

BPPX10022

BPPX10023

BPPX10030

BPPX10031

BPPX10032

BPPX10034

Stylistika anglických právních textů

Stylistika německých právních textů

BPPX20029

BPPX20053

16

Teorie a praxe mezinárodních vztahů

BPPX20028


Psychologie pro právníky

BPPX20026



Celkem kreditů


BPPX10020


3

3

3

3

Kredity

40

20

5

5

5

5

20

5

5

5

5

Kredity

2P

2P

2P

2P

Rozsah a forma

3P

4P

4P

4P

3P

4P

4P

4P

Rozsah a forma

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

3

3

3

3

ZS

ZS

ZS

ZS

Semestr

4

4

4

4

3

3

3

3

Pokračování

PX052, PX070

PX005, PX014

sPX023

Prerekvizity

oPX011

sPX030

sPX021

oPX020

PX013

oPX011

Živnostenské právo

BPPX40126

2

2

2

2

Kredity

3

3

3

Kredity

1P

2P

1P

2P

Rozsah a forma

2P

2P

4P

Rozsah a forma

LS

LS

LS

4

4

3

3

LS

LS

ZS

Semestr

4

4

4

Semestr

Prerekvizity

Prerekvizity


17


Sociologie práva

BPPX40107

Církevní právo trestní

BPPX40101


Mezinárodní organizace

BPPX40132



Prerekvizity

Analýza německých právních textů

BPPX20054


Semestr

Analýza anglických právních textů

BPPX20038 Získat min. 6 kreditů

Právo životního prostředí

BPPX20042








Bakalářský studijní program II. ročník


Obchodní právo II.

Finanční právo

Trestní právo hmotné

Evropské právo II.

Trestní právo procesní

Mezinárodní právo soukromé

Repetitorium ze státovědy

Vypracování a odevzdání bakalářské práce

BPPX10040

BPPX10041

BPPX10049

BPPX10048

BPPX10050

BPPX10033

BPPX10054

BPPX10055

Daňové právo

BPPX20049

18


BPPX20044



Celkem kreditů

Evropské právo I.

BPPX10039


3

3

Kredity

50

30

10

5

5

5

5

20

5

5

5

5

Kredity

2P

2P

Rozsah a forma

2P

4P

4P

4P

4P

3P

4P

3P

Rozsah a forma Semestr

Prerekvizity

5

ZS

LS

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

5

5 ZS

ZS

Semestr

6

6

6

6

6

5

5

5

Pokračování

PX021, oPX031

PX023

Prerekvizity

sPX030, sPX023

sPX049

sPX039

PX010, PX013

PX032

PX013, sPX023

Základy vědecké propedeutiky

Pozemkové právo 2

2

Kredity

Kredity

2P

2P

Rozsah a forma

Rozsah a forma

5

5

ZS

ZS

Semestr

Semestr

Prerekvizity

Prerekvizity


19


BPPX40161


BPPX40128












Bakalářský studijní program III. ročník


5

Trestní právo II.

BPPX60003

Ochrana spotřebitele

BPPX70011

20

Konkurzní právo

BPPX70009


Mezinárodní a evropské pracovní právo

BPPX70007



Celkem kreditů

Občanské právo procesní I.

BPPX60042

3

3

3

Kredity

40

20

5

5

5

BPPX60014

20

5

BPPX60041

5

Evropské právo IV.

Kriminalistika

BPPX60040

5

5

Mezinárodní a evropská ochrana lidských práv

Správní právo hmotné II.

BPPX60015

Kredity

BPPX60013

Evropské právo III.

Právo duševního vlastnictví

BPPX60001





2P

2P

3P

Rozsah a forma

4P

4P

3P

4P

4P

4P

3P

3P

Rozsah a forma

LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

1

1

1 ZS

ZS

ZS

Semestr

2

2

2

2

1

1

1

1

Semestr

Prerekvizity

Pokračování

Prerekvizity

Základy podnikové ekonomiky

2

Kredity

3

3

3

2P

Rozsah a forma

4P

2P

2P LS

LS

LS

1

ZS

Semestr

2

2

2

Prerekvizity


21

Vysvětlivky: P - přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr, o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez označení – striktní

BPPX80102




Kriminologie

BPPX70021





Diplomatický protokol

BPPX70018


Systém mezinárodní bezpečnosti

BPPX70019

Navazující magisterský studijní program I. ročník


Aplikované trestní právo

Evropské právo obchodních společností

Evropské právo V.

Repetitorium z trestního práva

Repetitorium z občanského práva

Vypracování a odevzdání diplomové práce

BPPX60024

BPPX60026

BPPX60044

BPPX60045

BPPX60046

BPPX60029

22

Repetitorium z obchodního práva

BPPX70053


Repetitorium z pracovního práva

BPPX70052



Celkem kreditů

Občanské právo procesní II.

BPPX60043





3

3

Kredity

50

30

20

5

5

20

5

5

5

5

Kredity

2P

2P

Rozsah a forma

2P

2P

3P

3P

3P

4P

Rozsah a forma






LS

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

ZS

3

3 ZS

ZS

Semestr

4

4

4

3

3

3

3

Semestr

Navazující magisterský studijní program II. ročník


Prerekvizity

Prerekvizity

Soudní lékařství

BPPX80113

2

2

Kredity

2P

2P

Rozsah a forma 3

3 ZS

ZS

Semestr

Prerekvizity

23


Penologie

BPPX80114




4

Management mezinárodního podnikání

24

2

2

2

2

2

Marketingová komunikace

Management inovací

Mezinárodní organizace

Strategický management

Světová ekonomika


Kredity

6

Diplomový projekt


4

Podnikatelské rozhodování


Kredity

6

Ekonomika a obchodní politika rozvojových zemí


7

7

7

Mezinárodní platební styk

Operace a technika zahraničního obchodu

7

Mezinárodní finance

Mezinárodní obchodní politika

7

Mezinárodní hospodářské vztahy

12

12

12

12

12

Rozsah a forma

16

4

16

Rozsah a forma

16

20

16

16

16

20

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

LS

ZS

2

2

2

1

1

LS

LS

LS

ZS

ZS

Semestr

2

1

Semestr

2

2

2

1

1

1

Prerekvizity

Prerekvizity

Hospodářská diplomacie a diplomatický protokol

2

2

2

Projektový management Rétorika a stylistika

2

2

Kredity

5

6

5

6

Kredity

7

7

6

7

7

6

Kredity

Účetní a daňový reporting

Mezinárodní statistické databáze



Sociální politika EU

Diplomový projekt

Agrární politika EU

Diplomový projekt



Mezinárodní marketing

Finanční operace v mezinárodním obchodě

Ekonomie a ekonomika EU

Mezinárodní přeprava a logistika

Mezinárodní obchodní právo

Podnikatelské riziko


12

12

12

12

12

Rozsah a forma

16

4

16

4

Rozsah a forma

16

16

16

16

20

16

Rozsah a forma

LS

LS

LS

ZS

ZS

ZS

LS

LS

ZS

ZS

4

4

3

3

3

LS

LS

ZS

ZS

ZS

Semestr

4

4

3

3

Semestr

4

4

4

3

3

3

Semestr

Prerekvizity

Prerekvizity

Prerekvizity


A Povinné předměty: Prerekvizity

Studijní program: Ekonomika a management mezinárodního podnikání

Studijní program: Ekonomika a management mezinárodního podnikání

Semestr

Studijní obor 3.3.18 Mezinárodní podnikání

Studijní obor 3.3.18 Mezinárodní podnikání

Rozsah a forma

Ing. studium v akademickém roce 2009/2010

Kredity


Ing. studium v akademickém roce 2009/2010


Ing. studijní program II. ročník


25


Ing. studijní program I. ročník


58 000 Kč/externí 61 000 Kč/externí 14 000 Kč

(Brno) Studijní obor „Právo“: Bakalářský studijní program (Bc.) Magisterský studijní program (Mgr.) Rigorózní řízení

5 000 Kč

d) Poplatek za placený termín státní zkoušky:

,Ǐ ,Ǐ ,Ǐ

26

Školné se platí jednorázově, bezhotovostním převodem na účet vysoké školy nebo poštovní poukázkou. Za zaplacené se považuje dnem jeho připsání na účet školy, nebo po předložení ústřižku poštovní poukázky.

c) Poplatek za opis: tEJQMPNV tWZTWǔEǏFOÓ tEPEBULVL̓EJQMPNV

b) Poplatek za vystavení dokladů o vzdělání v anglickém jazyce na požádání absolventa: tEJQMPN ̓,Ǐ tWZTWǔEǏFOÓ ̓,Ǐ tEPEBUFLL̓EJQMPNV ,ǏTUSBOB tQSPTUVEFOUZ[F[BISBOJǏÓW̓BOHMJDLÏNKB[ZDF &63

a) Poplatek za vystavení duplikátu indexu 500,- Kč

5 000 Kč

c) Poplatek za placený termín obhajoby práce:

2) Pro administrativní oblast

1 000 Kč

b) Poplatek za placený opravný termín zkoušky:

Studijní obor „Ekonomika a management mezinárodního podnikání“: Inženýrský studijní program (Ing.) 55 000 Kč/externí

58 000 Kč/denní a externí 14 000 Kč 23 000 Kč/externí

(Praha) Studijní obor „Právo“: Bakalářský studijní program (Bc.) Rigorózní řízení Doktorandské studium (Ph.D.)

a) Školné na akademický rok:

1) Pro pedagogickou oblast

>> SAZEBNÍK POPLATKŮ


II. ČÁST ORGANIZACE STUDIA Článek 3 Stupně a délka studia 1) Studijní programy na BVŠP probíhají v akreditovaných studijních programech ve třech stupních vysokoškolského vzdělání: a) studijní program prvního stupně, jehož standardní délka je tři akademické roky, je bakalářské studium, b) studijní program druhého stupně, jehož standardní délka jsou dva akademické roky, je magisterské studium na Fakultě práva (dále

Článek 2 Vymezení platnosti 1) Studijní řád stanoví otázky vysokoškolského studia (dále jen „studium“) na fakultách Bratislavské vysoké školy práva (dále jen „BVŠP“). 2) Studijní řád je platný pro tvorbu všech navazujících interních předpisů fakult a součástí BVŠP. 3) Studijní řád je platný pro všechny studenty, vysokoškolské pedagogy a další odborné spolupracovníky, kteří studium na BVŠP absolvují, zabezpečují a organizují.

I. ČÁST ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Akademické svobody akademická práva Na Bratislavské vysoké škole práva jsou zaručeny všechny akademické svobody a akademická práva v souladu se zákonem o vysokých školách a jejich využívání v souladu se zásadami demokracie, humanity a právního řádu. V procesu vysokoškolského vzdělávání jsou to především: a) svoboda vědeckého bádání, výzkumu, vývoje a zveřejňování těchto výsledků; b) svoboda výuky, která spočívá především v otevřenosti různým vědeckým názorům a vědeckým a výzkumným metodám; c) právo učit se při zachování svobodného výběru studia v rámci akreditovaných studijních programů a svobodného vyjadřování svých vlastních názorů v průběhu výuky.

Bratislavská vysoká škola práva stanoví průběh studia tímto studijním řádem jako vnitřním předpisem školy, který přijala podle zákona č. 131/2002 Z. z., o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o VŠ“).

Bratislavské vysoké školy práva

STUDIJNÍ ŘÁD

27

Článek 4 Studijní obor, studijní program a studijní plán 1) Studijní obor je oblast poznání, která může být předmětem vysokoškolského vzdělávání v některém z jeho tří stupňů. Vymezuje se obsahem, který charakterizují převážně oblasti a rozsah vědomostí, schopností a zručností profilující absolventa. 2) Studijní program je soubor vzdělávacích činností, zejména přednáška, seminář, cvičení, bakalářská práce, diplomová práce, rigorózní práce, projektová práce, disertační práce, stáž, exkurze, odborná praxe a soubor pravidel sestavených tak, aby úspěšné absolvování těchto vzdělávacích programů, při zachování uvedených pravidel, umožňovalo získání vysokoškolského vzdělání. 3) Součástí studia podle každého studijního programu je také závěrečná práce a její obhajoba, patřící mezi státní zkoušky. 4) Studijní program lze uskutečnit ve studijním oboru, který je součástí studijních oborů zaštiťovaných MŠ SR a schválený Akreditační komisí vlády SR pro BVŠP. Studijní program lze uskutečnit i jako kombinaci dvou studijních oborů. Pokud jsou oba studijní obory studijního programu přibližně stejně zastoupené, jedná se o mezioborové studium, v jiném případě je jeden studijní obor označen jako hlavní a druhý jako vedlejší. 5) Studijní plán studenta určuje časovou a obsahovou posloupnost jednotek studijního programu

6)

5)

4)

3)

2)

jen „FP“) a inženýrské studium na Fakultě ekonomie a podnikání (dále jen „FEP“), c) třetí stupeň studia, jehož standardní délka v denní formě jsou nejméně tři roky a nejvíce čtyři roky studia, v externí formě nejvíce pět let studia, je doktorandské studium. Studium prvního a druhého stupně nesmí podle studijního programu přesáhnout jeho standardní délku podle odst. 2 až 4 v souladu s § 65 odst. 2 zákona o vysokých školách, a to o více než dva roky. BVŠP poskytuje další formy vzdělávání, a to v rámci programu celoživotního vzdělávání. Děkan fakulty předkládá studijní program ke schválení vědecké radě fakulty poté, co projde návrh studijního programu v akademickém senátu fakulty a akademickém senátu vysoké školy. Organizace všech stupňů a forem studia na vysoké škole je založena na systému kreditů a v souladu s vyhláškou MŠ SR č. 614/2002 Z. z., o kreditním systému studia (dále jen „vyhláška o kreditním systému studia“). V případě spojení prvního a druhého stupně do jednoho celku je standardní délka studia nejméně čtyři a nejvíce šest let. Rektor, po vyjádření děkana, může maximální délku studia v jednotlivých stupních vysokoškolského studia prodloužit na základě odůvodněné žádosti studenta.

STUDIJNÍ ŘÁD

28

Článek 5 Rigorózní zkoušky 1) Absolventi, kteří získali titul magistr, mohou v akreditovaných studijních oborech BVŠP vykonat rigorózní zkoušku. Rigorózní zkouškou a obhajobou rigorózní práce má uchazeč na základě

a formy hodnocení studijních výsledků. Studijní plán si s výjimkou formy hodnocení studijních výsledků sestavuje student sám v souladu se studijním řádem BVŠP nebo ve spolupráci se studijním poradcem. 6) Na sestavování studijních plánu pro BVŠP fakulty se podílejí studijní poradci, kteří také poskytují poradenské služby studentům. Jsou jmenováni děkanem z řad učitelů. 7) Bakalářský studijní program, jakožto studijní program prvního stupně, je zaměřený na získání teoretických poznatků a praktických vědomostí a zručností, založených na současném stavu právních a ekonomických věd a na zvládnutí jejich použití při výkonu povolání nebo při pokračování v navazujícím vysokoškolském studiu. Bakalářský program je ukončen závěrečnou bakalářskou prací. 8) Absolventům bakalářského studia BVŠP je udělen akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“). 9) Magisterský studijní program na FP a inženýrský na FEP, jako program druhého studijního stupně, je zaměřen na získávání teoretických a praktických poznatků, vycházejících ze současného stavu právní, resp. ekonomické vědy, a na jejich využití při výkonu povolání nebo při pokračování v navazujícím vysokoškolském studiu. Závěrečnou prací magisterského studijního programu je magisterská práce. 10) Absolventům magisterského studijního programu se uděluje titul „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“), absolventům inženýrského studia se uděluje akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“). 11) Po úspěšném složení rigorózní zkoušky v akreditovaných studijních oborech uděluje vysoká škola akademický titul podle znění § 53 odst. 8 zákona o vysokých školách č. 131/2002 Z. z. 12) Studijní program třetího stupně (doktorandské studium) je zaměřený na získávání a prohlubování znalostí založených na současném stavu vědeckého poznání a zejména pak na vlastním příspěvku studenta k němu, který je výsledkem vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti vědy a pod vedením školitele, který je po schválení vědeckou radou fakulty (resp. vědeckou radou vysoké školy ve smyslu § 54 odst. 4 zákona o vysokých školách č. 131/2002 Z.z.) jmenován děkanem fakulty. 13) Absolventi studia doktorandského studijního programu získávají titul „doktor“ (philosophiae doctor, ve zkratce „PhD.“, který se uvádí za jménem).

5)

4)

3)

2)

1)

5)

4)

3)

2)

Článek 6 Přijímací řízení Studentem vysoké školy se může stát občan SR nebo cizí státní příslušník, který splňuje stanovené podmínky dané zákonem a další podmínky, přijaté akademickým senátem fakulty podle návrhu děkana. Termín schválení kritérií pro přijímací řízení je 30. listopadu předchozího akademického roku. Přijímací řízení je proces, který uchazeči o studium umožňuje, v případě splnění daných podmínek ke studiu, stát se studentem zvoleného studijního programu na fakultě, která jej poskytuje. Přijímací řízení začíná obdržením písemné přihlášky uchazeče o studium na fakultě, která tento studijní program poskytuje, a to v termínu stanoveném fakultou. Základní podmínkou pro přijetí ke studiu studijního programu prvního stupně studijního programu bakalářského studia je získání úplného středního vzdělání nebo úplného středně odborného vzdělání. Základní podmínkou přijetí ke studiu studijního programu druhého stupně je absolvování studijního programu prvního stupně studia a splnění podmínek stanovených děkanem pro přijímací řízení. O studium se mohou ucházet také absolventi prvního stupně jiných vysokých škol s podobným nebo příbuzným zaměřením. Základní podmínkou k přijetí na doktorandské studium je absolvování studijního programu druhého stupně.

samostatného studia prokázat hlubší znalosti studijního oboru v širším smyslu a to, že je způsobilý osvojovat si samostatně nové poznatky vědy a praxe a dále je schopen získané znalosti aplikovat tvůrčím způsobem v praxi. Po úspěšném vykonání rigorózní zkoušky a obhajobě rigorózní práce VŠ udělí uchazečům akademický titul ve smyslu § 53 odst. 8 zákona o vysokých školách č. 131/2002 Z. z. Rigorózní zkouška probíhá před zkušební komisí. Průběh rigorózní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Rozhodnutí zkušební komise o výsledcích rigorózní zkoušky se děje na neveřejném zasedání zkušební komise. Právo zkoušet u rigorózních zkoušek mají pouze vysokoškolští učitelé působící ve funkcích profesorů a docentů, schválení vědeckou radou vysoké školy. Složení komise, která řídí rigorózní zkoušky, určuje děkan fakulty z osob pověřených zkoušet, podle odstavce 3 studijních programů. Podrobnosti rigorózního řízení stanoví Rigorózní řád BVŠP.


5)

4)

3)

2)

1)

Článek 7 Zápis ke studiu Oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu daného studijního programu, určeného stupněm studia, stanovenou formou studia a potvrzením tohoto rozhodnutí ze strany uchazeče, mu vzniká právo zapsat se ke studiu. Termín, místo a způsob zápisu určuje a oznamuje přijatému uchazeči příslušná fakulta. Student je povinen se osobně zapsat v každém roce studia a jednou ročně (zpravidla v termínu určeném k zápisu do vyššího ročníku následujícího akademického roku) předložit svůj studijní výkaz (index) studijnímu oddělení. Při zápisu ke studiu je cizinec povinen předložit doklad o povolení pobytu na území SR a prokázat, že splňuje další podmínky stanovené právními předpisy, které upravují pobyt cizinců na území SR (Zákon č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců a o změně a doplnění některých zákonů). Pokud se student nemůže ze závažných důvodů dostavit k zápisu ve stanoveném termínu, neprodleně to oznámí děkanovi, a to písemnou formou

6) Cizinci mohou být přijati ke studiu studijních programů probíhajících ve slovenském jazyce na jednotlivých fakultách za splnění podmínky, že povinně složí příjímací zkoušku ve slovenském jazyce. Tato podmínka se netýká občanů České republiky a cizinců, kteří vykonali maturitní zkoušku ze slovenského jazyka a kteří absolvovali bakalářské nebo inženýrské studijní programy ve slovenském jazyce. V případě organizování studia v cizím jazyce se bude přijímací řízení konat v příslušném jazyce. 7) O přijetí ke studiu rozhoduje děkan fakulty v souladu se stanovenými podmínkami k přijetí. Na základě žádosti uchazeče o přezkoumání rozhodnutí může děkan uchazeče přijmout, nebo žádost předat rektorovi. Rektor potvrdí rozhodnutí děkana, změní rozhodnutí, pokud bylo vydáno v rozporu se zákonem, s vnitřními předpisy vysoké školy nebo s podmínkami stanovenými dle § 57 odst. 1 zákona o vysokých školách č. 131 /2002 Z. z., popřípadě žádost ve sporných případech postoupí Správní radě. 8) Cizinci na BVŠP studují takto: a) studenti podle zákona o vysokých školách a tohoto řádu, b) na základě vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je SR vázána, c) na základě dohod o spolupráci, uzavřených ve smyslu § 6 odst. 1 písm. j) zákona o vysokých školách, především v rámci mezinárodních programů, programů Evropské unie pro akademickou mobilitu a také bilaterálních dohod mezi vysokými školami.

4)

3)

2)

1)

2)

1)

9)

8)

7)

6)

29

Článek 8 Práva a povinnosti studentů Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem vysoké školy dnem zápisu do studijního programu dané vysoké školy. Student má právo: a) studovat ten studijní program, na který byl přijat, b) vytvořit si studijní plán podle pravidel studijního programu, c) zvolit si harmonogram studia tak, aby odpovídal časovému plánu, početnímu limitu studentů a dalším kritériím studijního řádu a studijního programu, d) ucházet se (v rámci svého studia) také o studium na jiné fakultě BVŠP (podmínky studia na jiné fakultě BVŠP, např. student FEP na FP a opačně, jsou stanoveny vnitřními předpisy BVŠP) nebo jiné vysoké škole, a to i v zahraničí, e) podílet se a účastnit se na vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí činnosti na vysoké škole, f) vyjádřit svůj názor o kvalitě výuky alespoň jednou ročně, a to formou anonymního dotazníku, g) svobodně projevovat názory a připomínky k vysokému školství. Na studenta, který se účastní praktické výuky a praxe, se vztahuje zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Student je povinen dodržovat všechny studijní povinnosti stanovené ve studijním programu, který studuje, a v tomto studijním řádu. Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy. Student vysoké školy je dále povinen:

nejpozději do 5 dnů po stanoveném termínu a požádá o povolení zápisu v náhradním termínu. Při náhradním termínu zápisu je nutná osobní účast studenta. Při zápisu si student určuje sám, jakou část povinností předepsaných studijním programem a stanovených v doporučeném studijním plánu splní v následujícím akademickém roce, a to tak, aby mohl po splnění požadovaných podmínek postoupit do další části studia. Zápis zaznamenává studijní oddělení do výkazu o studiu (index), a to ve smyslu §73 odst. 3 zákona o vysokých školách, také jsou evidovány nutné osobní údaje do registru, případně se studentovi napíše a potvrdí protokol o zápise. Podmínkou zápisu v každém ročníku je uhrazení poplatků za studium, které stanoví Správní rada. V případě, že se student nezapíše ke studiu ani ve stanoveném náhradním termínu a neprokáže oprávněné důvody, je jeho studium ukončeno podle článku 21, odst. 3) písm. a) tohoto řádu.

STUDIJNÍ ŘÁD

30

4)

2) 3)

1)

Článek 10 Organizace akademického roku. Harmonogram studia Akademický rok začíná 1. září a končí 31. srpna roku následujícího. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. Každý semestr se skládá z výukové části a zkouškového období. Výuková část semestru trvá nejméně 12 a nejvíce 15 výukových týdnů. Zkouškové období trvá nejméně 3 týdny.

Článek 9 Učitelé vysoké školy 1) Na vysoké školy mohou působit jako učitelé profesoři, hostující – externí profesoři, emeritní profesoři, docenti, hostující – externí docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři. 2) Ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou působit i externí učitelé, vědečtí odborníci, odborníci z výzkumu a praxe, dále pak učitelé ze zahraničních univerzit, vysokých škol a experti z dalších vědeckých pracovišť. 3) Kromě výuky podle studijního plánu a studijního programu poskytují vysokoškolští učitelé studentům individuální konzultace, na které si vyhrazují přiměřený čas (minimálně dvě hodiny týdně). Konzultační hodiny na daný semestr se zveřejňují. Individuální konzultace nenahrazují výuku.

a) chránit a hospodárně používat majetek školy, prostředky i služby, b) hradit školné a poplatky spojené se studiem přímo vysoké škole a pravdivě uvádět účel platby, c) oznámit vysoké škole svou adresu, d) osobně se dostavit na písemné předvolání rektora, prorektora, proděkana nebo jimi pověřeného pedagoga, resp. jiného zaměstnance fakulty, e) dát souhlas k tomu, aby se jeho údaje uchovávaly pro potřebu studijní evidence. 1) Orgány akademické samosprávy vysoké školy mají právo, v souladu se zákonem o VŠ a Statutem Bratislavské vysoké školy práva (dále jen „statut vysoké školy“), rozhodovat jménem vysoké školy ve věcech akademických práv a povinností studentů, zapsaných ke studiu podle studijních programů probíhajících na vysoké škole. 2) Současně s nabytím statusu studenta vysoké školy, nabývá student také postavení člena akademické obce vysoké školy. 3) Za porušení zákona a jiných obecně závazných právních předpisů nebo statutu vysoké školy může být se studentem zahájeno disciplinární řízení dle disciplinárního řádu vysoké školy.

Článek 12 Kreditní systém 1) Organizace studia je založená na kreditním systému. Kreditní systém studia využívá získávání kreditů a jejich přenos. Dále umožňuje prostřednictvím kreditů posoudit zátěž studenta spojenou s absolvováním bloků studijního programu v souladu s pravidly stanovenými studijním programem a zároveň studentovi umožňuje podílet se na vypracování jeho studijního plánu. 2) Kredity jsou číselné hodnoty, přiřazené blokům studijního programu, které vyjadřují množství práce

9)

8)

7)

6)

5)

4)

3)

2)

1)

Článek 11 Formy a metody studia Vysokoškolské vzdělání probíhá v denní a v externí formě studia. Obě tyto formy studia jsou si rovnocenné a obsahově identické. Denní formu studia charakterizuje denní účast studenta na vzdělávacích programech, především přednáškách, seminářích, cvičeních, na odborné praxi, exkurzích, stážích a závěrečných pracích, určených studijním programem tak, že jejich úspěšné absolvování při dodržení stanovených pravidel umožňuje získat vysokoškolské vzdělání. Externí formu studia charakterizuje převážně samostudium a účast na předepsaných konzultacích. Studijní program v denní a externí formě může probíhat: a) prezenční formou studia, b) distanční formou studia, c) kombinovanou formou studia. Prezenční forma studia spočívá ve vyučování za přímé účasti studenta i učitele. Distanční forma nahrazuje přímý kontakt prostřednictvím komunikačních přístrojů, převážně založených na využití počítačové sítě. Kombinovaná forma je založena na kombinaci prezenční a distanční metody s převahou přímé účasti učitele i studenta. Účast studentů na cvičeních, seminářích, kolokviích a předepsaných konzultacích je při prezenční metodě povinná. Vyučující má právo omluvit a stanovit náhradní termín za maximálně 25% neúčast. Další 25% neúčast na této formě výuky z vážných a odůvodněných příčin má právo omluvit vedoucí katedry, která garantuje výuku daného předmětu. Vyšší neúčast se považuje za neúspěšné absolvování předmětu. Studium podle doktorandského studijního programu probíhá na základě individuálního studijního plánu, pod vedením školitele.

5) Rektor stanoví, po projednání s děkany fakult vysoké školy, harmonogram studia pro následující akademický rok nejpozději do 30. března kalendářního roku.


8)

7)

6)

5)

4)

3)

studenta, potřebné k jejich získání. Standardní zátěž studenta za celý akademický rok je vyjádřena počtem 60 kreditů, za jeden semestr 30 kreditů. Student získává kredity po úspěšném absolvování bloku studijního programu (čl. 4 odst. 2). Za daný blok studijního programu může student získat v průběhu studia kredity pouze jednou. Kredity získané za absolvování bloku studijního programu se sčítají. Sčítáním kreditů (§ 4 odst. 3 vyhlášky o kreditním systému studia) se rozumí sčítání kreditů získaných za úspěšné absolvování předmětů v době, ve které byl student zapsán do studia jednoho studijního programu. Sčítají se kredity získané: a) v rámci studia studijního programu v případě jeho řádného ukončení, b) v rámci části studia na jiné fakultě vysoké školy, c) v rámci části studia na jiné vysoké škole ve SR nebo na vysoké škole v zahraničí, formálně zajištěného přenosem kreditů podle § 7 příslušné vyhlášky. Celkový počet kreditů potřebných pro řádné ukončení studia na jednotlivém stupni studia je na BVŠ dán takto: a) studijní program prvního stupně studia – bakalářský studijní program – 180 kreditů, b) studijní program druhého stupně studia – magisterský, resp. inženýrský studijní program – 120 kreditů, c) studijní program třetího stupně – doktorandský studijní program – 180 kreditů. Jednotkou studijního programu je studijní předmět (dále jen „předmět“). Předmět se absolvuje jednou nebo více formami výuky (přednáška, seminář, cvičení, konzultační seminář, laboratorní práce, exkurze, odborná praxe), které jsou stanoveny ve studijním programu. Každý předmět má svůj název a kód a je koncipován jako jednosemestrální. Základní údaje o předmětu jsou uvedeny v informačním listu předmětu, a jsou to převážně: a) hodinový rozsah výuky a počet kreditů, b) garant a vyučující učitelé, c) předměty podmiňující absolvování předmětu, d) podmínky pro absolvování předmětu a způsob hodnocení práce studenta, e) obsah předmětu, f) kontrolní části předmětu s přiřazeným počtem kreditů. Předměty zařazené do studijního programu jsou rozděleny na: a) povinné předměty – jejich absolvování je podmínkou ukončení studijního programu nebo jeho části, b) předměty povinně volitelné – podmínkou úspěšného absolvování studijního programu nebo jeho části je ukončení povinného počtu

31

předmětů z této skupiny podle výběru studenta, c) volitelné předměty – jsou všechny další předměty uvedené ve studijním programu nebo v nabídce studijních programů jiných fakult. 9) Předměty uvedené ve studijním programu se dělí na: a) předměty bez návaznosti (zápis tohoto předmětu není podmíněn ukončením předmětu jiného – předmět bez prerekvizity), b) předměty podmíněné úspěšným absolvováním předmětu jiného nebo jiných předmětů (zápis tohoto předmětu je podmíněn ukončením jiného předmětu nebo předmětů – předmět s prerekvizitou), c) prerekvizity mohou být povinné (podmíněný předmět musí být ukončený před zápisem vybraného předmětu), souběžné (mohou být zapsány zároveň s podmíněným předmětem), doporučené (nemusí být absolvovány). 10) Vypracování závěrečné práce je považováno za předmět, který je hodnocen známkou, a přidělují se mu kredity. 11) Fakulty pro každý studijní program určí doporučený studijní plán pro studenty, který je sestaven tak, aby po jeho absolvování student splnil podmínky nutné k úspěšnému ukončení studia ve standardní délce včetně absolvování odborné praxe. Doporučený studijní plán obsahuje předměty v takové celkové hodnotě počtu kreditů a v takové formě (povinné, povinně volitelné a výběrové), aby byla při každé kontrole studia splněna pravidla pro jeho pokračování. 12) Student, který se zapsal na povinný předmět v daném akademickém roce, ale neabsolvoval ho úspěšně, se může na tento předmět zapsat ještě jednou, a to v následujícím akademickém roce. Po druhém neúspěšném absolvování povinného předmětu je student vyloučen ze studia z důvodu neprospěchu. 13) Pokud student nebyl úspěšný při zkoušce z povinně volitelného předmětu, může se zapsat opakovaně, nebo si může vybrat z nabídky povinně volitelných předmětů předmět náhradní. Takového studium se považuje za studium předmětu opakovaně zapsaného, tj. po druhém neúspěšném pokusu o jeho absolvování je student vyloučen ze studia z důvodu neprospěchu. 14) Výběrový předmět, na který se student zapsal, ale neabsolvoval ho úspěšně, se student může zapsat znovu, nebo se může zaspat na jiný volitelný předmět. 15) Pokud student dosáhl dostatečného počtu kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů, nemusí si zapisovat žádný výběrový předmět. Výběrové předměty mohou představovat maximálně 10 % ze 180, resp. 120 kreditů.

STUDIJNÍ ŘÁD

32

III. ČÁST ZKUŠEBNÍ ŘÁD Článek 13 Kontrola studia 1) Studium je kontrolováno v rámci studijních předmětů formou průběžné kontroly studia během výukové části semestru (kontrolní otázky, písemné testy, samostatné pracovní úlohy, referát na semináři apod.) a zkouškou za příslušné studijní období. Pokud student nezískal z předmětu žádné kredity, má právo na jeden opravný termín, který určí zkoušející. 2) Průběžnou kontrolou se rozumí kontrolní etapa studia během akademického roku. Pokud chce student pokračovat ve studiu, musí: a) získat do konce prvního studijního roku minimálně 40 kreditů,

16) Student si může podle vlastního uvážení zvolit i další předměty nad rámec svého studijního programu, a to ze skupiny povinně volitelných a výběrových předmětů. Povinnosti vyplývající ze zvoleného a zapsaného studijního plánu jsou pro studenta závazné. Za předměty, na které se student přihlásil a neabsolvoval je, se do váženého studijního průměru započítá známka 4. Student si může v jednom akademickém roce zvolit předměty z jiných studijních programů (nad rámec vlastního programu) maximálně do výšky 6 kreditů. 17) Pro otevření povinně volitelného a výběrového předmětu je stanovený minimální počet studentů – 15, pokud vedoucí katedry neurčí jinak. Pokud počet přihlášených studentů na některý z předmětů nedosáhne minimálního počtu, je povinností přihlášeného studenta vybrat si jiný předmět. 18) Student může ve zkouškovém období daného semestru získat kredity jen z těch předmětů, na které se zapsal v požadovaném termínu. Po tomto termínu se učební plán stává pro studenta povinný. 19) Pokud student absolvuje část studia na jiné vysoké škole v SR nebo v zahraničí na základě smlouvy o studiu, získané kredity se mu započítávají do výpisu výsledků z dané vysoké školy. 20) Součástí denního studia na každém stupni výuky může být praxe. Student je povinen ji absolvovat ve stanoveném rozsahu, a to v době prázdnin. Na prvním výukovém stupni hodnotí výsledky praxe vedoucí katedry (kterého jmenuje děkan) nebo jím pověřený pracovník na základě zprávy o absolvování praxe a hodnocení potvrzeného organizací, v níž byla praxe vykonána. Na druhém výukovém stupni hodnotí výsledky praxe vedoucí diplomové práce. 21) Podmínky doktorandského studia jsou stanoveny v § 54 zákona o vysokých školách. Ustanovení o kreditním systému (§ 9 vyhlášky o kreditním systému studia) se aplikují přiměřeně.

2)

1)

9)

8)

7)

6)

5)

4)

3)

b) získat za každé dva po sobě následující semestry v součtu minimálně 40 kreditů. Závěrečnou kontrolou je kontrola splnění všech podmínek k úspěšnému absolvování studijního programu. Podíl jednotlivých forem kontrol ve vztahu k celkovému hodnocení předmětu určují studijní programy. V informačním listu předmětu je možné uvést, že předmět se hodnotí výlučně na základě průběžných kontrol během výukové části semestru. Studenti jsou seznámeni s konkrétními způsoby kontroly studia na začátku semestru, a to učitelem daného předmětu. V předmětu, jehož výuka má více forem, oznámí učitel na začátku semestru podíl hodnocení jednotlivých forem kontroly k celkovému hodnocení (v souladu se způsobem hodnocení uvedeném v informačním listu předmětů). Předpokladem ukončení studia v jeho standardní délce je počet kreditů 60 za akademický rok. V případě, že si student změní časový plán studia, nemusí získat počet 60 kreditů za akademický rok, ale délka studia jeho zvoleného studijního programu nesmí překročit standardní délku studia o více než dva roky. Přiznání kreditů za absolvovaný předmět vyžaduje splnění předepsaných podmínek ve smyslu informačního listu daného předmětu. Zkoušením z daných předmětů jsou pověřeni vedoucím příslušné katedry učitelé. Zkoušet mohou profesoři, docenti a odborní asistenti s akademických titulem PhD., (resp. CSc.) Po předchozím souhlasu děkana mohou výjimečně zkoušet i odborní asistenti bez akademického titulu PhD., (resp. CSc.). Požadavky ke zkoušce jsou studentům sděleny za začátku výuky daného předmětu. Termíny zkoušek z jednotlivých předmětů vypisuje příslušná katedra nejpozději tři týdny před začátkem zkouškového období. Termíny zkoušek musí být stanoveny tak, aby v každém týdnu příslušného zkouškového období byl vypsán alespoň jeden zkouškový termín. Katedry vypíší termín ke složení zkoušky také v závěrečném týdnu výuky („předtermín“). Cílem zkoušky je ověřit získané vědomosti z daného předmětu a schopnost studenta je aplikovat. Zkouška může být: a) písemná, b ústní, c) kombinovaná. Konkrétní formy zkoušek jsou uvedeny v informačním listu daného předmětu. Písemná zkouška probíhá pod dohledem učitele v jeden den a její délka nesmí přesahovat dvě hodiny. Výsledek písemné zkoušky spolu s odůvodněním oznámí zkoušející studentům nejpozději do tří pracovních dnů. V případě kombinované zkoušky následuje po vyhodnocení její písemné části část ústní, a to podle


Článek 14 Hodnocení předmětů 1) Stupeň zvládnutí předepsaných vědomostí se hodnotí známkou podle klasifikační stupnice u předmětů, které se uzavírají zkouškou, počtem bodů od 0 do 100. Celkové bodové hodnocení studenta při zkoušce se hodnotí jako součet bodů přidělených studentovi během aktivních forem výuky a bodů získaných za zkoušku. Pokud podle informačního listu předmětu může být plný počet až 100 bodů, udělujících se na základě průběžného hodnocení, známka se uděluje za práci v průběhu semestru. 2) S podmínkami hodnocení jednotlivých předmětů seznámí studenty příslušná katedra prostřednictvím vyučujícího, a to na začátku výuky daného předmětu. Podklady o hodnocení studenta při aktivních formách výuky, potřebné ke komplexnímu hodnocení předmětu, odevzdá vyučující ihned po skončení výuky zkoušejícímu. 3) Hodnocení výsledků studenta při zkoušce je dáno šesti klasifikačními stupni: A - výborně (vynikající výsledky) = 1 B – velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1,5 C – dobře (průměrné výsledky) = 2 D – uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2,5 E – dostatečně (výsledky splňují minimální kritéria) =3 '9oOFEPTUBUFǏOǔ WZäBEVKFTFEBMÝÓQSÈDF Získané body z průběžného hodnocení za práci v semestru se připočítávají k bodům uděleným studentovi za kvalitu jeho vědomostí, projevených a zjištěných

7)

6)

5)

4)

3)

pokynů zkoušejícího, v termínu do konce příslušného zkouškového období. Konkrétní termíny, čas a místo konání zkoušek a způsob přihlašování se na zkoušky se zveřejňují na webové stránce fakulty. Zkoušky je možné absolvovat jen ve stanoveném zkouškovém termínu a daném harmonogramu na příslušný akademický rok. Ve výjimečných případech může zkoušející stanovit i náhradní termín mimo toto období, nejpozději však do dvou týdnů od ukončení zkouškového období. Pokud student nesloží zkoušku úspěšně, tzn. v řádném termínu, je klasifikován jako „nevyhověl“ a má právo na jeden opravný termín, který určí zkoušející. Student může z vážných především zdravotních a doložených důvodů omluvit svou neúčast na zkoušce nejpozději do 3 pracovních dnů od určeného termínu konání zkoušky. V mimořádně závažných případech je možné akceptovat také lhůtu 15 dnů od určeného termínu konání zkoušky. Uznání omluvy je v kompetenci zkoušejícího. Pokud se student ke zkouškám nedostavil a jeho účast nebyla omluvena nebo od zkoušky odstoupil, hodnotí se známkou „nevyhověl“.

33

Článek 15 Vážený studijní průměr 1) Vážený studijní průměr je kritériem hodnocení kvality studijních výsledků studenta, který zahrnuje hodnocení předmětu (klasifikační stupeň) a kredity. Vypočítává se pro každého studenta za akademický rok, za první etapu studia i za celé studium. Vypočítá se tak, že se za hodnocené období studentovi sčítají součiny kreditního hodnocení a numerické hodnoty známky za všechny absolvované předměty a vydělí se součtem kreditů, dosažených

při zkoušce. Jednotlivé stupně kvalifikační stupnice kreditního systému se přiznávají na základě tohoto bodového hodnocení, který je odrazem stupně úspěšnosti o absolvování předmětu následovně: A = 94 – 100 bodů = 1 B = 86 – 93 bodů = 1,5 C = 76 – 85 bodů = 2 D = 66 – 75 bodů = 2,5 E = 56 – 65 bodů = 3 '9oCPEǾ 4) Student, který byl z předmětu hodnocen známLPV'9 NÈQSÈWPOBKFEFOǲÈEOâPQSBWOâUFSNÓO Pokud zkoušku úspěšně nesloží ani v řádném termínu, může vykonat za stanovený poplatek maximálně dvě zkoušky v dalším opravném termínu z každého předmětu. O opravný termín zkoušky (za stanovený poplatek), požádá student formou vyplnění žádosti na studijním oddělení, které potvrdí zaplacení poplatku. Výška poplatku za zkoušku je stanovena rektorem vysoké školy, a to pro příslušný akademický rok. Opravné zkoušky ze zimního semestru může student složit nejpozději do konce zkouškového období před hlavními prázdninami a z letního semestru nejpozději týden před zápisem do vyššího ročníku. Pokud ani poté zkoušky úspěšně neabsolvuje, musí se na předmět zapsat znovu, případně se zapsat na předmět náhradní, pokud se nejedná o předmět povinný. 5) Pokud se student zkoušky nezúčastní nebo nevyužije řádný opravný termín v příslušném zkouškovém období, může požádat o vykonání zkoušky v následujícím náhradním termínu: za zimní semestr – ve lhůtě do konce zkouškového období letního semestru, za letní semestr – jeden kalendářní týden před stanoveným termínem zápisu do dalšího ročníku. 6) Pokud je student opakovaně hodnocen známkou v'9i[BBCTPMWPWBOâQǲFENǔUUBLÏW̓PQSBWOÏNUFSmínu, nezískává za tento předmět kredity a do hodnocení studijních výsledků se mu započítává známLBvi '9 7) Učitel písemně předloží výsledky hodnocení (zkoušek) studijnímu oddělení do studentské evidence nejpozději týden před vypsaným termínem zápisu pro další akademický rok.

STUDIJNÍ ŘÁD

34

8)

7)

6)

5)

3) 4)

2)

1)

Článek 16 Státní zkoušky Každý studijní program musí jako jednu z hlavních podmínek k jeho úspěšnému absolvování zahrnovat složení státní zkoušky, která se může skládat z více částí a jejíž součástí je také obhajoba závěrečné práce. Státní zkoušku v řádném termínu, stanoveném harmonogramem studia, může absolvovat student, který při studijní kontrole v posledním roce studia splnil povinnosti dané studijním programem. Student může požádat o změnu termínu státní zkoušky, a to buď z vážných zdravotních, nebo osobních důvodů. Pokud se student neúčastnil státní zkoušky nebo nevyhověl, může se o to pokusit v nejbližším náhradním (opravném) termínu. Student opakuje jen tu část státní zkoušky, ze které byl hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně '9 Jednotlivé části zkoušky určuje studijní program. Státní zkouška probíhá před zkušební komisí, která je složena nejméně ze čtyř členů. Průběh státní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Rozhodnutí zkušební komise o výsledcích státní zkoušky probíhá na veřejném zasedání zkušební komise. Oprávnění zkoušet u státních zkoušek mají pouze vysokoškolští učitelé, kteří působí ve funkcích profesorů a docentů, a další odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Nejméně dva členové zkušební komise pro státní zkoušky jsou vysokoškolští učitelé působící ve funkcích docentů a profesorů. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty. Pokud se studentem probíhá disciplinární řízení, nemůže vykonat státní zkoušku ani její části. Řádný a opravný termín státní zkoušky nebo jejích částí stanoví děkan. Každý termín se zveřejňuje nejméně měsíc dopředu na úřední vývěsce fakulty. Státní zkoušku nebo její části musí student absolvovat nejpozději do dvou let od prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy student splnit předpoklady k vykonání státní zkoušky. V opačném případě je jeho studium ukončeno pro nesplnění podmínek studijního programu.

za dané období. (Při výpočtu váženého studijního průměru za akademický rok se kredity použijí i při EPTBäFOÓ[OÈNLZo'9 2) Hodnocení práce a klasifikace studentů vychází z podkladů předepsané úrovně evropských standardů o množství znalostí studentů vysokých škol. 3) Vážený studijní průměr se používá především při konkurzech, při zápisu předmětů z důvodu kapacitního limitu výuky, dále při rozhodování o poskytnutí půjčky, udělování stipendia apod.

Článek 17 Závěrečná práce 1) Mezi státní zkoušky patří také obhajoba závěrečné práce. Bakalářskou a diplomovou prací má student prokázat způsobilost a tvůrčí práci ve studijním oboru, v jehož rámci absolvoval studijní program. 2) Student je povinen si vybrat téma závěrečné práce nejpozději do konce zimního semestru předposledního akademického roku svého studia a odevzdat jej do termínu stanoveného harmonogramem akademického roku. Student může odevzdat závěrečnou bakalářskou práci nebo diplomovou práci, jen pokud ji vedoucí práce doporučí k obhajobě na státní zkoušku.

9) Hodnocení jednotlivých částí státní zkoušky a obhajoba závěrečné práce jsou klasifikovány šesti klasifikačními stupni: A - výborně (vynikající výsledky) = 1 B – velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1,5 C – dobře (průměrné výsledky) = 2 D – uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2,5 E – dostatečně (výsledky splňují minimální kritéria) = 3 '9oOFEPTUBUFǏOǔ WZäBEVKFTFEBMÝÓQSÈDF 10) Celkové hodnocení státní zkoušky je „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, nebo „neprospěl“. Stupněm „prospěl s vyznamenáním“ je hodnocena státní zkouška tehdy, pokud byl student hodnocen z každé části zkoušky pouze známkami A nebo B, přičemž počet známek A musí být větší než počet známek B. Stupněm „prospěl“ je hodnocena státní zkouška tehdy, pokud student nesplní výše uvedené pravidlo a ani z jedné části státní zkoušky nebyl hodnocen známkou nedostatečně '9 1PLVEOǔLUFSÈǏÈTUTUÈUOÓ[LPVÝLZCZMBIPEOPDFOBTUVQOǔNOFEPTUBUFǏOǔ '9

QBLDFMLPWÏ hodnocení státní zkoušky zní „neprospěl“. 11) V případě, že komise hodnotí některou část státní [LPVÝLZ[OÈNLPVv'9ioOFWZIPWǔM TUVEFOUVUÏUP státní zkoušky neprospěl a může danou část státní zkoušky opakovat pouze dvakrát, a to do termínu, který vyplývá z čl. 21, odst. 3) písm. b) tohoto řádu. V případě druhého opakovaného neúspěchu je studium ukončeno pro nesplnění studijního programu. 12) O průběhu státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Součástí protokolu je i výpis výsledků studia a hodnocení vedoucího a oponenta závěrečné bakalářské i diplomové práce. 13) Výsledek státní zkoušky musí být zapsán do registru studentů. 14) Podmínkou řádného ukončení doktorandského studia je složení disertační zkoušky, která patří mezi státní zkoušky, a obhajoba disertační práce.


IV. ČÁST ZMĚNY V PRŮBĚHU STUDIA A UKONČENÍ STUDIA Článek 19 Změna formy studia, studijního programu, přestupy a podmínky pro přenos kreditů 1) Student vysoké školy může během studia požádat o změnu formy studia, změnu studijního programu, který studuje, o přestup na jinou fakultu, resp. jinou vysokou školu, o uznání zkoušek absolvovaných na jiné vysoké škole, a to v termínu nejpozději 10 dnů před začátkem příslušného akademického roku. 2) Pokud chce student požádat o změnu formy studia vybraného (stejného) studijního programu, musí tak učinit písemně. O žádosti rozhoduje děkan fakulty, pokud se jedná o studijní program této fakulty. 3) Pokud chce student změnit studijní program v rámci stejného nebo příbuzného studijního oboru a pokud je studijní program studenta srovnatelný s obsahem nového studijního programu, může tuto změnu povolit děkan. 4) Student jiné fakulty nebo jiné vysoké školy může požádat děkana fakulty o přijetí ke studiu příbuzného studijního programu, a to písemnou formou. K žádosti je student povinen přiložit stanovisko děkana fakulty, na které studuje, výpis o absolvovaných zkouškách, výpis získaných kreditů (potvrzený fakultou) a informační listy předmětů. 5) O přestupu rozhoduje děkan, který má zároveň právo rozhodnout o započítání předchozího studia a přiznání kreditů studentovi. Žádost o přestup a uznání zkoušek předloží student nejpozději před začátkem akademického roku, tj. do 31. 8. 6) V případě přestupu lze absolvovanou zkoušku uznat, pokud od jejího absolvování neuplynulo více než 5 let. Zkoušku z povinného předmětu lze

Článek 18 Celkové hodnocení studia 1) Celkové hodnocení studia se provádí po splnění všech povinností předepsaných studijním programem a po úspěšném ukončení státní zkoušky, a to následujícími stupni: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl. 2) Stupněm „prospěl s vyznamenáním“ se hodnotí student tehdy, pokud jeho vážený studijní průměr za celé studium nepřesahuje hodnotu 1,5 ze všech částí státní zkoušky i ze závěrečné obhajoby, resp. byl z diplomové práce klasifikovaný stupněm A (1) a pokud žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu. V ostatních případech je student hodnocen stupněm „prospěl“. 3) Za vynikající výsledky dosažené během studia může být studentovi udělená Cena rektora vysoké školy nebo Cena děkana fakulty.

35

Článek 20 Přerušení studia 1) Studium lze studentovi přerušit na základě jeho písemné žádosti, a to zpravidla na ucelenou část studia (semestr, rok): a) ze zdravotních nebo z jiných vážných osobních důvodů studenta, a to i opakovaně, dohromady nejvíce na dva roky,

3)

2)

1)

8)

7)

uznat, pokud ji její žadatel absolvoval ve stejném oboru. K uznání zkoušek z povinně volitelných předmětů absolvovaných na jiné škole může děkan požádat o stanovisko vedoucího příslušné katedry. Pokud studentovi nelze uznat zkoušku, nelze mu ani započítat kredity. Kredity z výběrových předmětů lze uznat, pouze pokud jejich absolvování rozšiřuje znalosti oboru studenta. Celkový počet uznaných kreditů z jiných vysokých škol nesmí přesáhnout počet 100 kreditů (ve formě bakalářského studia) a počet 50 kreditů (v magisterské formě studia, resp. ekonomického studia). Studium realizované v rámci evropských studijních programů, stejně jako na základě bilaterálních dohod, tak může být uznáno v plném rozsahu (včetně hodnocení a přiznání kreditů) a nahrazena srovnatelná část studia na BVŠP v případě, že minimálně polovina vybraných předmětů odpovídá obsahu a úrovni povinných předmětů, případně povinně volitelných předmětů příslušné části studia studovaného studijního programu. Dosavadní studium realizované mimo formy uvedené v odst. 7 na mimoevropských vysokých školách se uznává na základě písemné žádosti studenta a následujících dokladů: a) potvrzení o uznání zahraniční vzdělávací instituci ze Střediska pro ekvivalenci dokladů, b) potvrzení o absolvování studia ze zahraniční vysoké školy a o absolvovaných zkouškách, včetně sylabů z předmětů, v nichž student složil zkoušku a získal kredity, potvrzené zahraniční vysokou školou. Žádost předkládá student spolu s úředně ověřeným překladem dokumentů děkanovi fakulty, který na jejich základě, a případně na základě vyžádaných vyjádření vedoucích kateder, rozhodne o žádosti. O uznání zkoušek složených na jiné fakultě nebo jiné vysoké škole rozhodne děkan do 30 dnů ode dne žádosti o uznání. Student musí získat minimální počet 40 kreditů za zkoušky v příslušném akademickém roce. Kredity za uznané zkoušky se studentovi započítávají do 180 kreditů bakalářského studia, resp. 120 kreditů magisterského studia, resp. ekonomického studia. Pro uznání zkoušek studentům, kteří byli hodnoceni klasickou stupnicí známek, se použije následující převodová stupnice: 1 – výborně (A1); 2 – velmi dobře (C2); 3 – dobře (E3).

STUDIJNÍ ŘÁD

36

Článek 21 Ukončení studia 1) Řádné ukončení studia znamená absolvování příslušného studijního programu studenta takto: a) student absolvoval všechny povinné předměty a stanovený počet povinně volitelných předmětů, a) student získal v průběhu studia předepsaný počet kreditů, stanovený pro příslušný stupeň studia, c) student úspěšně složil státní zkoušku, stanovenou studijním programem, obhájil závěrečnou bakalářkou práci nebo diplomovou práci a úspěšně prezentoval shrnutí závěrečné bakalářské práce a diplomové práce v cizím jazyce. 2) Dnem ukončení studia je ten den, kdy byla splněna poslední z podmínek předepsaných pro řádné ukončení studia daného studijního programu. 3) Kromě řádného ukončení studia je studium ukončeno také: a) zanecháním studia,

7)

6)

5)

4)

3)

2)

b) bez uvedení důvodu, nejvíce na jeden rok, a to v každém stupni studia pouze jednou, c) z důvodu rodičovské dovolené na 3 roky. Doba přerušení studia se nezapočítává do standardní délky studia. Dnem přerušení studia ztrácí student postavení studenta podle zákona o vysokých školách. Student nemůže získávat zápočty, vykonávat zkoušky a nemohou mu být přiznány kredity. Na dobu přerušení studia odevzdá student na studijní oddělení index. Student má právo na opětovný zápis po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno. Pokud důvody, které vedly k přerušení studia, pominou, může děkan na základě písemné žádosti ukončit přerušení studia i před uplynutím doby přerušení studia. Po uplynutí doby přerušení studia je student povinen přihlásit se na studijním oddělení fakulty a zapsat se. Pokud tak neučiní v době stanovené pro zápis do dalšího úseku studia, bude to považováno za zanechání studia. Pokud v době přerušení studia došlo ke změně ve studijním plánu, podle kterého student studoval, děkan v souladu se studijním řádem a příslušným studijním programem určí, které studijní povinnosti musí student splnit, a stanoví lhůty pro jejich splnění. Studium v zahraničí je považováno za jeden ze závažných důvodů přerušení studia. Po předložení žádosti a potvrzení o přijetí a zápisu na zahraniční vysokou školu děkan studentovi přeruší studium. Předpokladem je ukončení prvního ročníku studia na mateřské fakultě.

Článek 22 Doklady o studiu, o absolvování studia a akademické tituly 1) Doklady o studiu jsou: a) studentský průkaz,

7)

6)

5)

4)

b) překročením standardní délky studia o více než dva roky, pokud studentovi nebyla rozhodnutím rektora prodloužena délka studia, c) vyloučením ze studia pro neplnění požadavků, které vyplývají ze studijního programu a tohoto studijního řádu, d) vyloučením ze studia za disciplinární přestupek (§ 72 odst. 2 písm. c) zákona o vysokých školách), e) vyloučením ze studia z důvodu neuhrazení poplatku za studium ve stanovené lhůtě, f) zrušením studijního programu na základě § 87 odst. 2 zákona o vysokých školách, pokud student nepřijme nabídku vysoké školy pokračovat ve studiu jiného studijního programu, g) úmrtím studenta. Student vyloučený se studia podle písm. d) tohoto odstavce může být přijat ke studiu na příslušné fakultě nejdříve po uplynutí pěti let od nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení ze studia. Děkan rozhodne o ukončení studia podle odst. 3 písm. b) a c) pro neprospěch, pokud student: a) nezískal minimální počet 40 kreditů v akademickém roce studia, b) ani po druhém zapsání nezískal kredity za povinný předmět nebo povinně volitelný předmět (pokud se jedná o povinně volitelný předmět, netýká se toto ustanovení studenta, který již úspěšně absolvoval stanovený počet povinně volitelných předmětů), c) nesplnil podmínky pro absolvování studia v časovém limitu. Studentovi, který ukončil studium z důvodu neprospěchu, vydá fakulta na jeho žádost potvrzení o úspěšně absolvovaných předmětech, a to v podobě výpisu výsledků studia, společně se sdělením důvodu ukončení studia. Studentovi, který zanechal studia písemným oznámením děkanovi, vydá fakulta na jeho žádost výpis úspěšně absolvovaných předmětů. Ve výpisu se dále sdělí, že student dané studium neukončil. Dnem ukončení studia je: a) den, kdy bylo vysoké škole doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia, b) konec akademického roku, ve kterém měl student ukončit vysokoškolské studium podle odst. 3 písm. b), c) den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci, d) den, ke kterému oznámila vysoká škola zrušení studijního programu.

STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010 b) výkaz o studiu (index), c) výpis výsledků studia. 2) Studentský průkaz je doklad, který potvrzuje právní postavení studenta, opravňuje ho využívat práva a výhody studenta, které vyplývají ze zákonů, z vnitřních předpisů vysoké školy a z dohod s jinými právnickými osobami. Tento doklad slouží také k prokázání údajů v něm uvedených. Studentský průkaz je studentovi vydán u zápisu do registru studentů. Vydává ho vysoká škola. Kromě jiných údajů je v něm vyznačeno období, kdy student splnil podmínky pro pokračování ve studiu. Na studentském průkazu se používá jednotná struktura údajů určená MŠ SR. 3) Výkaz o studiu (index) je doklad, do něhož si studenti zapisují studijní plán a učitelé výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu. Může být vydáván na fakultě, na které probíhá daný studijní program. 4) Výpis výsledků studia obsahuje údaje o studijních povinnostech, které student v rámci studia studijního programu splnil, a vydává ho fakulta, která tento studijní program uskutečňuje. Tento doklad se vydává v souladu se zásadami uvedenými ve všeobecně závazném právním předpisu MŠ SR; na základě osobní žádosti ho fakulta vydává také v anglickém jazyce. Doklad patří: a) osobě, která ukončila studium studijního programu, b) studentovi na základě jeho žádosti, c) absolventovi studia studijního programu na základě jeho žádosti. 5) Doklady o absolvování studia studijního programu ve studijním oboru jsou: a) vysokoškolský diplom, b) vysvědčení o státní zkoušce, c) dodatek k diplomu. 6) Vysokoškolský diplom je doklad o absolvování studia akreditovaného studijního programu v příslušném studijním oboru a o udělení akademického titulu (čl. 4). Vydává ho vysoká škola. 7) Vysvědčení o státní zkoušce je doklad o absolvování státní zkoušky, součástech zkoušky a o jejím výsledku. Vydává ho vysoká škola. 8) Dodatek k diplomu je doklad, který obsahuje podrobnosti o absolvovaném studijním programu. Vydává ho vysoká škola. Údaje, které musí dodatek k diplomu obsahovat, stanoví všeobecně závazný právní předpis, který vydává Ministerstvo školství SR. 9) Vysokoškolský diplom, současně s vysvědčením o státní zkoušce a dodatkem k diplomu, se předává zpravidla při akademickém obřadu – promoci. 10) Na základě osobní žádosti vydá vysoká škola absolventům doklady o absolvování studia studijního programu ve studijním oboru také v anglickém jazyce. Tento studijní řád byl zaregistrovaný Ministerstvem školství Slovenské republiky pod č. CD-2006-16422/38152-2:071 dne: 14. prosince 2006

37

Článek 24 Přechodná a závěrečná ustanovení 1) Studijní řád byl projednán na zasedání Správní rady Bratislavské akademické společnosti n. o. a schválen Akademickým senátem Bratislavské vysoké školy práva v Bratislavě, v souladu se statutem vysoké školy registrovaným Ministerstvem školství SR pod č. CD – 2004-4155/7708-1:071, dne 15. července 2004. 2) Ruší se doposud platný studijní řád, který byl registrován Ministerstvem školství SR pod č. CD-20044155/7705- 1:071, dne 15. července 2004. 3) Tento studijní řád nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho registrace Ministerstvem školství SR.

Článek 23 Pochvaly a odměny 1) Studentům, kteří v průběhu studia dosahovali vynikajících studijních výsledků nebo vypracovali vynikající závěrečnou práci, případně projevili příkladný občanský postoj, popř. vykonali příkladný čin, resp. vzorně prezentovali vysokou školu na domácích i mezinárodních studentských vědeckých nebo jiných významných soutěžích, může děkan fakulty nebo rektor po projednání ve vedení fakulty nebo vysoké školy, resp. kolegiem rektora, navrhnout udělení pochvaly. 2) Pravidla pro udělování pochvaly rektora nebo děkana fakulty a s tím spojené vyplacení jednorázové odměny upravuje zvláštní předpis.

STUDIJNÍ ŘÁD

1 2 3

38

§ 50 zákona o vysokých školách. § 51 odst. 2 zákona o vysokých školách. Směrnice rektora č. 8/2006, Organizační a jednací řád odborných komisí doktorandského studia.

Čl. 3 Přijímání k doktorandskému studiu 1. Přijímací řízení k doktorandskému studiu vypisuje fakulta v souladu s harmonogramem akademického roku. Současně určí školitele a téma disertačních prací, o které je možné se v rámci přijímacího řízení ucházet. 2. Při vypsaných tématech se uvádí název studijního programu, jméno školitele, forma studia (denní, externí), lhůta na podávání přihlášek. Témata disertačních prací spolu s uvedenými náležitostmi se zveřejňují na úřední desce fakulty a na internetové stránce fakulty. 3. Se souhlasem předsedy příslušné odborné komise může být akceptováno také vlastní téma.

Čl. 2 Úvodní ustanovení Doktorandské studium na Fakultě práva Bratislavské vysoké školy práva (dále jen „fakulta“) je vysokoškolským studiem třetího stupně, které se uskutečňuje na základě § 54 zákona č. 131/2002 Z. z., o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách). 1. Doktorandské studium se na fakultě uskutečňuje ve studijních oborech1 podle akreditovaných studijních programů.2 2. Doktorandské studium se uskutečňuje v denní a v externí formě. 3. Doktorandské studium v daném studijním oboru sleduje a hodnotí odborná komise. Členy odborné komise jmenuje děkan. Podrobnosti o činnosti odborné komise upravuje zvláštní předpis.3

Čl. 1 Předmět úpravy 1. Směrnice upravuje zásady organizace doktorandského studia na Fakultě práva Bratislavské vysoké školy práva.

Doktorandské studium Bratislava 2007

Fakulta práva Směrnice děkana č. 4/2007

Bratislavská vysoká škola práva

4 5

§ 53 odst. 3 zákona o vysokých školách. § 58 zákona o vysokých školách.

4. V přihlášce k doktorandskému studiu uchazeč uvede: a) jméno a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo a adresu bydliště, b) číslo a název oboru doktorandského studia a vybrané téma disertační práce, c) formu doktorandského studia, na které si podává přihlášku. 5. K přihlášce k doktorandskému studiu uchazeč přiloží: a) životopis, b) ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání, c) soupis svých publikovaných i nepublikovaných prací, odborné posudky o těchto pracích, jak byly vypracovány a soupis výsledků jiné odborné nebo umělecké činnosti. 6. Základní podmínkou přijetí k doktorandskému studiu je absolvování studijního programu druhého stupně nebo studijního programu prvního a druhého stupně vysokoškolského studia spojeného do jednoho celku4 v oboru právo nebo v příbuzném studijním oboru. 7. Přijímací řízení pro uchazeče o studium začíná doručením jeho písemné přihlášky ke studiu na fakultě. Fakulta může umožnit doručení místo písemné přihlášky i doručení přihlášky v elektronické formě bez zaručeného elektronického podpisu, použitím informačního systému, který umožňuje uchazeči o studium ověření jeho zaevidování v informačním systému ode dne jejího podání do dne skončení přijímacího řízení5. 8. Přijímací řízení vyhlašuje a přijímací komisi jmenuje děkan zpravidla z členů odborné komise a školitelů. Komise má nejméně čtyři členy. 9. Výběr uchazečů se uskutečňuje na základě výsledků přijímacího pohovoru před přijímací komisí podle prokázaných vědomostí uchazečů ze studijního oboru, jakož i schopnosti objasnit komisi obsah, metody řešení a předpokládané výsledky disertační práce. V průběhu přijímacího pohovoru se posuzují i jazykové znalosti uchazeče ve zvoleném světovém jazyku. 10. Přijímací komise na neveřejném zasedání zhodnotí výsledek přijímacího pohovoru. Pokud se přijímacího pohovoru zúčastní více uchazečů o doktorandské studium ve stejném oboru, přijímací komise určí pořadí úspěšnosti podle výsledků přijímacího pohovoru. Při určení pořadí přijímací komise přihlíží i na rozsah odborné publikační činnosti, jako i na dosažené výsledky v soutěžích studentských vědeckých a odborných prací. 11. Z výsledku přijímacího pohovoru se sepíše zápis (příloha č. A). Návrhy na přijetí úspěšných uchazečů doktorandského studia předloží přijímací komise děkanovi fakulty.


6 7 8 9

4.

3.

2.

1.

§ 54 odst. 18 zákona o vysokých školách. § 54 odst. 4 zákona o vysokých školách. § 54 odst. 4 zákona o vysokých školách. Směrnice rektora č. 8/2006, Organizační a jednací řád odborných komisí doktorandského studia.

Čl. 5 Školitel Funkci školitele pro daný studijní obor mohou vykonávat učitelé vysoké školy, na které se uskutečňuje doktorandské studium, a jiní odborníci po schválení ve vědecké radě vysoké školy nebo fakulty.8 Školitele pro daný studijní program doktorandského studia jmenuje děkan fakulty na návrh předsedy odborné komise po schválení Vědeckou radou fakulty. Pravidla schvalování školitelů jsou součástí podkladů poskytovaných Akreditační komisí v souvislosti s posuzováním způsobilosti vysoké školy nebo externí vzdělávací instituce uskutečňovat doktorandský studijní program.9 Za školitele jsou jmenování profesoři, docenti, učitelé ve funkci profesorů, nositelé vědecké hodnos-

Čl. 4 Postavení studenta denní formy doktorandského studia 1. Standardní délka studia pro doktorandský studijní program v denní formě jsou tři roky. 2. Doktorand v denní formě studia je zařazený na ústav fakulty. Plnění studijních povinností doktoranda kontroluje školitel. Pedagogickou činnost doktoranda řídí vedoucí ústavu. Přítomnost doktoranda v denní formě doktorandského studia se eviduje na ústavu fakulty, kde je doktorand zařazen.7 3. Doktorand v denní formě studia je posuzován ve vztahu k fakultě jako student s výjimkami uvedenými v této směrnici. Studentům v denní formě doktorandského studia se poskytuje stipendium.

12. Studenty doktorandského studia přijímá děkan. Součástí rozhodnutí o přijetí je určení tématu disertační práce a školitele. Změnu tématu disertační práce a školitele schvaluje děkan po projednání s předsedou příslušné odborné komise. 13. Rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení se musí písemně vyhotovit do 30 dnů od ověření splnění podmínek přijetí ke studiu. Musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání rozhodnutí. Musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Uchazeč může podat žádost o přezkoumání rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení.6 14. Přijatý uchazeč se stává studentem doktorandského studia dnem zápisu, jehož termín určí děkan. Doktorandské studium zpravidla začíná začátkem prvního semestru příslušného akademického roku.

10

Směrnice rektora č. 8/2006, Organizační a jednací řád odborných komisí doktorandského studia.

39

Čl. 6 Studijní plán doktoranda 1. Školitel sestavuje pro každého doktoranda individuální studijní plán, který předkládá ke schválení odborné komisi.10

9.

8.

7.

6.

5.

ti DrSc. nebo CSc., akademického titulu PhD. (i z jiných vysokých škol nebo vědeckých institucí, a to i zahraničních), kteří aktivně působí v oboru (nebo příbuzném oboru), ve kterém je disertační práce vypracována. Návrhy na schválení školitelů předkládá předseda odborné komise prostřednictvím předsedy vědecké rady. K návrhu se připojuje pedagogická a vědecká charakteristika navrhovaného kandidáta na školitele. Schvalování a jmenování vyučujícího se uskutečňuje po předběžném souhlase navrhovaného. Školitel: a) odborně vede doktoranda po celou dobu doktorandského studia, b) sestavuje individuální studijní plán doktoranda a předkládá ho k posouzení a schválení odborné komisi a po jejím vyjádření děkanovi, c) radí a odborně garantuje plnění studijní a vědecké části individuálního studijního plánu doktoranda a kontroluje plnění jeho pedagogických činností, d) určuje zaměření projektu disertační práce a upřesňuje spolu s doktorandem její téma, e) uděluje doktorandovi určený počet kreditů za ukončené etapy individuálního studia vědecké literatury, za ukončené etapy jeho vědecké části studijního plánu a za disertační práci tak, jak byla přijata na obhajobu, f) předkládá děkanovi roční hodnocení doktoranda, g) předkládá děkanovi návrh na vyloučení doktoranda z doktorandského studia a vyjadřuje se k žádosti doktoranda o přerušení studia, h) předkládá děkanovi konkrétní návrh stáže nebo studijního pobytu doktoranda v jiných domácích nebo zahraničních vzdělávacích a vědeckých institucích, i) vypracovává posudek o disertační práci a pracovní charakteristiku svěřeného doktoranda, zabezpečuje podle potřeby konzultace u jiných odborníků, j) je členem komise pro disertační zkoušku doktoranda a zúčastňuje se obhajoby jeho disertační práce. Funkce školitele zaniká jeho odvoláním, vzdáním se funkce nebo úmrtím. Odvolání školitele projedná odborná komise, písemný návrh předkládá její předseda děkanovi.

DOKTORANDSKÉ STUDIUM

40

11 12

§ 54 odst. 11 zákona o vysokých školách. § 54 odst. 10 zákona o vysokých školách.

2. Individuální studijní plán doktoranda se skládá ze studijní části a z vědecké části. Studijní část doktorandského studia končí disertační zkouškou, která obsahuje obhájení projektu disertační práce, vědecká část končí obhajobou disertační práce. 3. V individuálním studijním plánu doktoranda se uvádí (příloha B): a) seznam předmětů, které má doktorand absolvovat, b) seznam předmětů disertační zkoušky vybraných ze seznamu příslušného studijního programu, c) termíny, v nichž má doktorand absolvovat jednotlivé předměty a disertační zkoušku, d) bližší určení pedagogické (v denní formě doktorandského studia) nebo jiné odborné činnosti, která s ní souvisí, e) plán účasti na výzkumných úkolech, f) plán aktivní účasti na odborných akcích domácích a zahraničních, g) absolvování odborných stáží na jiných pracovištích, h) plánované výstupy publikační činnosti doktoranda. 4. Studijní část individuálního studijního plánu doktoranda je složena zejména z přednášek, seminářů a z individuálního studia odborné literatury zaměřené na obsah disertační práce.11 Přednášky a semináře jsou zpravidla hodnoceny průběžně, nebo končí závěrečným hodnocením. Individuální studium odborné literatury se může rozčlenit do etap, které uzavírá vyučující udělením určeného počtu kreditů. 5. Součástí doktorandského studia v denní formě je vykonávání pedagogické činnosti nebo jiné odborné činnosti související s pedagogickou činností v rozsahu nejvíce čtyř hodin týdně v průměru za akademický rok, ve kterém probíhá výuka.11 Pedagogická činnost je vázána na vzdělávací činnost fakulty. Při externí formě doktorandského studia může být pedagogická činnost nahrazena jinou odbornou činností, která souvisí s pedagogickou prací. 6. Vědecká část doktorandského studia je složena z individuální nebo týmové vědecké práce studenta doktorandského studia, která se váže k tématu disertační práce. Vědeckou část doktorandského studia odborně garantuje školitel.12 7. V individuálním studijním plánu doktoranda je uvedeno téma disertační práce, kterou může školitel při ročním hodnocení doktoranda se souhlasem děkana upřesnit. 8. Součástí vědeckého plánu doktoranda je i aktivní účast doktoranda na vědeckých seminářích, na vědeckých konferencích a jiných odborných akcích souvisejících s tématem disertační práce.

Čl. 7 Kreditní systém doktorandského studia a hodnocení studijních výsledků 1. Studium se uskutečňuje podle § 62 zákona o vysokých školách a podle vyhlášky MŠ SR č. 614/2002 Z. z., o kreditním systému. 2. Kreditní systém využívá shromažďování a přenos kreditů a umožňuje hodnotit zátěž doktoranda a výsledky jeho práce. 3. Podmínkou úspěšného absolvování studijního programu je získání 180 kreditů. 4. Za standardní pracovní zatížení doktoranda v denní formě studia v průběhu akademického roku se považuje vykonávání činnosti, které odpovídá 60 kreditům. 5. Za standardní pracovní zatížení doktoranda v externí formě studia v průběhu akademického roku se považuje vykonávání činnosti, které odpovídá 48 kreditům. 6. Doktorand v průběhu svého studia získává kredity za tyto činnosti: a) absolvování předmětů určených učebním plánem doktorandského studia podle schváleného individuálního studijního plánu doktoranda, b) vypracování seminární práce a projektu disertační práce – písemné části disertační zkoušky, c) vypracování disertační práce a její přijetí k obhajobě, d) samostatná tvořivá vědeckovýzkumná, vědecko-teoretická a vědecko-publikační práce (publikace, aktivní účast na seminářích, konferencích apod., spoluřešení vědeckých úkolů, vedení prací SVOČ, vedení závěrečných prací bakalářského studia), e) pedagogická činnost. 7. Tyto činnosti jsou vzájemně nezastupitelné. Počty kreditů za jednotlivé činnosti jsou uvedeny v příloze C. 8. V denní formě doktorandského studia musí doktorand pro postup do druhého ročníku studia získat minimálně 40 kreditů. 9. V externí formě doktorandského studia musí doktorand pro postup do druhého ročníku studia získat minimálně 30 kreditů. 10. Doktorand může absolvovat část svého studia na jiném pracovišti nebo v zahraničí. Pokud byl na toto pracoviště vyslán v rámci plnění svého studijního plánu a pokud jsou kreditní systémy vysílajícího a přijímajícího pracoviště kompatibilní (transfer kreditů), kredity získané na tomto pracovišti se mu započítávají v plném rozsahu. 11. Pokud dojde ke změně školícího pracoviště, ke změně formy doktorandského studia nebo ke změně studijního programu, doktorandovi je možné uznat doposud získané kredity, pokud je to v souladu s jeho novým studijním plánem.


13

4.

3.

2.

1.

odst. 3 Studijního řádu Bratislavské vysoké školy práva.

Čl. 10 Roční hodnocení doktoranda Roční hodnocení doktoranda je: a) zhodnocení stavu a úrovně vědecké výchovy doktoranda, b) kontrola plnění termínových úloh individuálního studijního plánu doktoranda, d) případná úprava individuálního studijního plánu. Školitel na konci každého akademického roku, nejpozději do 30. září běžného roku, předkládá děkanovi roční hodnocení plnění studijního plánu doktoranda s vyjádřením, zda doporučí, nebo nedoporučí pokračování ve studiu. Školitel hodnotí stav a úroveň plnění studijního plánu doktoranda, dodržení termínů, získaný počet kreditů a v případě potřeby předkládá návrh na úpravu jeho individuálního studijního plánu. Vzor ročního hodnocení doktoranda je upravený v příloze D. V ročním hodnocení vyučující zároveň rozhodne o přidělení kreditů doktorandovi za činnosti uvedené v příloze C. Děkan rozhoduje na základě ročního hodnocení doktoranda o tom, zda doktorand může ve studiu pokračovat. Po vyjádření příslušné odborné

Čl. 9 Absolvování předmětu zapsaného ve studijním plánu doktoranda 1. Stupeň zvládnutí předepsaných vědomostí z předmětů, které končí vykonáním zkoušky, se hodnotí známkou podle klasifikační stupnice.13 Výsledek zkoušky s datem a podpisem zkoušející zapíše do výkazu o studiu a do příslušné evidence. 2. Zápočet se neklasifikuje. Do výkazu o studiu a do příslušné evidence se jeho udělení zapisuje slovem „započteno“, uvede se datum a podpis zkoušejícího.

Čl. 8 Formy hodnocení doktoranda Formy hodnocení doktoranda jsou: a) absolvování předmětu, b) roční hodnocení doktoranda, c) disertační zkouška, d) obhajoba disertační práce.

12. Úspěšný absolvent doktorandského studia v denní i externí formě musí po dobu svého studia získat minimálně 150 kreditů. Za přijetí disertační práce k obhajobě získává 30 kreditů, celkem tedy 180 kreditů včetně kreditního ohodnocení jeho disertační práce. Poté co doktorand získá 150 kreditů a po doporučení školitele přijmout disertační práci doktoranda k obhajobě, může požádat o povolení její obhajoby.

41

Čl. 11 Disertační zkouška 1. Doktorand v denní a externí formě doktorandského studia se může přihlásit na disertační zkoušku, pokud získal nejméně 70 kreditů včetně kreditů přidělených za vypracování projektu disertační práce. Doktorand se k disertační zkoušce přihlašuje nejpozději do 24 měsíců od začátku studia v denní formě a do 36 měsíců od začátku studia v externí formě. 2. Doktorand je povinen podat zároveň s přihláškou k disertační zkoušce i písemnou práci vypracovanou k disertační zkoušce. 3. Obsahem písemné práce k disertační zkoušce je projekt disertační práce a seminární práce. 4. V projektu doktorand prezentuje náčrt teoretických a metodologických východisek, jejich řešení, současný stav poznatků o daném tématu, cíle, metody řešení, návrh struktury a analýzu metodického přístupu k řešení problematiky. 5. Téma seminární práce a její rozsah určí školitel. Rozsah by zpravidla neměl přesáhnout 1 AH. 6. Za vypracování písemné práce k disertační zkoušce získá doktorand předepsaný počet kreditů podle studijního programu. 7. Na písemnou práci k disertační zkoušce vypracuje posudek jeden oponent, který má vědeckou hodnost (CSc. nebo DrSc.) nebo akademický titul PhD. 8. Termín disertační zkoušky určuje děkan na návrh předsedy odborné komise. Doktorand musí být seznámen s termínem disertační zkoušky nejpozději dva týdny před jejím konáním. 9. Obsahem ústní disertační zkoušky je: a) zodpovězení otázek z předmětů určených doktorandovi v individuálním studijním plánu, b) zodpovězení připomínek z oponentského posudku o písemné práci, rozprava o písemné práci a zhodnocení navržených cílů disertační práce. 10. Povinné a volitelné předměty jsou určené doktorandským studijním programem. 11. Zkušební komisi včetně předsedy a oponenta písemné práce k disertační zkoušce jmenuje děkan na návrh předsedy odborné komise, zpravidla z členů odborné komise. Zkušební komise má nejméně čtyři členy. Alespoň jeden člen není ze školícího pracoviště doktoranda. Členem komise pro disertační zkoušku je i školitel doktoranda. 12. Průběh disertační zkoušky a vyhlášení výsledků je veřejné. Zkušební komise na neveřejném zasedání zhodnotí výsledek disertační zkoušky a rozhodne o celkovém výsledku disertační zkoušky většinou

komise děkan rozhoduje o případných navrhovaných změnách ve studijním plánu doktoranda.


42

14 15

§ 54 odst. 3 zákona o vysokých školách. Směrnice děkana fakulty práva č. 2/2007 Závěrečné práce.

Čl. 12 Žádost o povolení obhajoby disertační práce 1. Doktorand může poslat žádost o povolení obhajoby disertační práce děkanovi, pokud získal nejméně 150 kreditů bez započítání kreditů přidělených za přijetí disertační práce k obhajobě. Žádost spolu s vypracovanou disertační prací podává doktorand děkanovi tak, aby se obhajoba mohla uskutečnit do uplynutí tříleté doby studia v denní formě nebo pětileté doby studia v externí formě. 2. K žádosti doktorand připojí: a) disertační práci ve čtyřech vyhotoveních ve tvrdé vazbě a v jednom vyhotovení na elektronickém nosiči, b) posudek vyučujícího, který obsahuje potvrzení stanoveného počtu kreditů, hodnocení přínosu doktoranda k získání nových poznatků ve vědě, možnosti jejich využití a pracovní charakteristiku doktoranda, c) seznam publikovaných prací s úplnými bibliografickými údaji, d) odůvodnění rozdílů mezi původní a předkládanou disertační prací v tomtéž oboru doktorandského studia. 3. Odevzdání elektronické verze disertační práce a Licenční smlouvy nebo Prohlášení o nezpřístupnění práce je nutnou podmínkou pro připuštění k její obhajobě.15

hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. 13. Výsledek disertační zkoušky se hodnotí dvěma stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“. O disertační zkoušce se vyhotovuje zápis, který podepisuje předseda komise a přítomní členové komise (příloha E). 14. Disertační zkouška patří mezi státní zkoušky.14 15. O vykonání disertační zkoušky vydá fakulta doktorandovi písemné osvědčení (příloha F). 16. Doktorand, který při zkoušce neprospěl, ji může opakovat pouze jednou, a to nejdříve po uplynutí tří měsíců a nejpozději do jednoho roku ode dne neúspěšně vykonané disertační zkoušky. Opakovaný neúspěch u disertační zkoušky je důvodem k vyloučení z doktorandského studia. 17. Pokud se doktorand nemůže zúčastnit v určeném termínu disertační zkoušky, omluví se předsedovi zkušební komise, který určí náhradní termín jejího konání. Pokud se doktorand nezúčastní disertační zkoušky bez vážného důvodu, má to stejné důsledky, jako kdyby u disertační zkoušky neprospěl. Stejné důsledky má i odstoupení od disertační zkoušky.

17

16

5.

4.

3.

2.

1.

4.

3.

2.

1.

§ 51 odst. 3 zákona č. 131/2002 Z.z., o vysokých školách a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). Směrnice děkana fakulty práva č. 2/2007 Závěrečné práce.

Čl. 14 Příprava obhajoby disertační práce Po přijetí žádosti o povolení obhajoby disertační práce postoupí děkan bezodkladně žádost doktoranda spolu s disertační prací, která obsahuje předepsané náležitosti, odborné komisi. Odborná komise se do 30 dnů vyjádří, zda doktorand splnil podmínky ukončení studia, zda disertační práce odpovídá svojí úrovní a formou požadavkům a zda ji doporučí k obhajobě. Pokud je stanovisko odborné komise kladné, navrhne děkanovi složení komise pro obhajobu a tři oponenty. Pokud odborná komise zjistí, že žádost doktoranda o povolení obhajoby disertační práce nebo samotná disertační práce nesplňuje předepsané náležitosti, vyzve doktoranda, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Děkan po vyjádření odborné komise a návrhu odborné komise na složení komise pro obhajobu jmenuje předsedu komise pro obhajobu disertační práce, její další členy a oponenty. Komise pro obhajobu disertační práce má nejméně čtyři členy. Předseda a nejméně jeden další člen jsou jmenováni z členů odborné komise. Při obhajobě disertační práce se za další členy komise pro obhajobu s hlasovacím právem považují i oponenti. Obhajoby se účastní i školitel doktoranda bez práva hlasovat. Děkan jmenuje oponenty disertační práce na základě návrhu odborné komise, který může vycházet z návrhu školitele. Oponenti jsou vybíráni z odborníků v oboru nebo specializace oboru doktorandského studia.

Čl. 13 Náležitosti disertační práce Doktorand předkládá disertační práci k obhajobě ve slovenském jazyce. Se souhlasem děkana fakulty může být disertační práce napsána a obhajována i v jiném než státním jazyce.16 Disertační práce zpravidla obsahuje teoretický úvod, který analyzuje aktuální stav poznatků v dané problematice, charakteristiku cílů, podrobný popis použitých metod práce, dosažené výsledky, jejích vyhodnocení, závěr a seznam použité literatury. Rozsah disertační práce by zpravidla neměl přesáhnout osm autorských archů. Do počtu autorských archů se nepočítají obrázky, schémata, tabulky apod., které mohou být uvedeny v příloze. Další formální náležitosti disertační práce upravuje zvláštní předpis fakulty.17


Čl. 15 Obhajoba disertační práce 1. Disertační práce se považuje za studijní předmět a po jejím vypracování a přijetí k obhajobě získá doktorand předepsaný počet kreditů podle studijního programu.

6. Disertační práci posuzují tři oponenti. Nejméně jeden oponent musí být vysokoškolským učitelem působícím ve funkci profesora. Dalšími oponenty mohou být nositelé vědecko-pedagogického titulu docent, akademického titulu PhD., případně kvalifikovaní odborníci z praxe. 7. Oponentem nemůže být rodinný příslušník doktoranda, jeho přímý nadřízený nebo podřízený zaměstnanec. Alespoň jeden oponent musí být z jiného pracoviště, než je pracoviště doktoranda. 8. Jmenovaným oponentům zašle předseda komise pro obhajobu disertační práci spolu se žádostí o vypracování posudku. 9. Pokud oponent nemůže posudek vypracovat, bezodkladně to oznámí předsedovi komise. V případě přijetí jmenování za oponenta odevzdá oponent předsedovi komise svůj písemný posudek a vrátí disertační práci nejpozději do 30 dnů po jejím obdržení. 10. Posudek oponenta obsahuje objektivní a kritický rozbor předností a nedostatků předložené disertační práce, je stručný a neopakuje její obsah. Oponent se v posudku vyjadřuje zejména: a) k aktuálnosti zvoleného tématu, b) zda disertační práce splnila sledovaný cíl, c) ke zvoleným metodám zpracování, d) k dosaženým výsledkům s uvedením, jaké nové poznatky disertační práce přináší, e) k přínosu pro další rozvoj studijního oboru. 11. Oponent hodnotí disertační práci podle vědeckého rozvoje v oblasti studijního oboru doktorandského studia v době, kdy doktorand podal žádost o povolení její obhajoby, a v posudku se jednoznačně vyjádří, zda na základě předložené disertační práce navrhuje, nebo nenavrhuje doktorandovi udělení akademického titulu PhD. 12. Předseda komise pro obhajobu oznámí čas a místo konání obhajoby disertační práce nejpozději šest týdnů před jejím konáním a) školícímu pracovišti se žádostí, aby se konání obhajoby vyhlásilo obvyklým způsobem, b) doktorandovi, c) členům komise pro obhajobu, d) dalším osobám, které mohou mít zájem o koumanou problematiku, která je předmětem disertační práce. 13. Předseda komise pro obhajobu disertační práce zašle posudky oponentů členům komise včetně školitele a doktorandovi nejpozději 15 dnů přede dnem konání obhajoby.

43

2. Společná odborná komise dbá na to, aby se obhajoba disertační práce konala nejpozději do pěti měsíců od podání žádosti o povolení obhajoby. 3. Obhajoba disertační práce se může konat, jestliže jsou přítomni alespoň tři členové komise a dva oponenti. 4. Pokud se některý z oponentů nemůže ze závažných důvodů zúčastnit obhajoby a jeho posudek je kladný, obhajoba se může konat i v jeho nepřítomnosti, pokud s tím vysloví souhlas všichni přítomní členové komise pro obhajobu disertační práce. V takovém případě se posudek nepřítomného oponenta přečte u obhajoby v plném znění. 5. Pokud se doktorand nemůže z vážných důvodů zúčastnit obhajoby v určeném termínu, předem se omluví předsedovi komise pro obhajobu disertační práce. Děkan po dohodě s předsedou komise pro obhajobu disertační práce určí náhradní termín obhajoby a oznámí ho jejím účastníkům. 6. Pokud se doktorand nezúčastní obhajoby disertační práce bez vážného důvodu, má to stejné následky, jako kdyby disertační práci neobhájil. Stejné důsledky má i odstoupení od obhajoby disertační práce. 7 Obhajoba disertační práce je v zásadě veřejná, ve výjimečných případech ji může předseda společné odborné komise vyhlásit za neveřejnou. Předseda může vyhlásit obhajobu za neveřejnou pouze tehdy, pokud jsou předmětem obhajoby utajované skutečnosti. 8. Obhajobu vede předseda komise pro obhajobu disertační práce, ve výjimečném případě může vedením obhajoby pověřit jiného člena komise, který je současně členem odborné komise. Oponent ani školitel obhajobu nevedou ani tehdy, jsou-li členy odborné komise. 9. Obhajoba disertační práce se koná formou vědecké rozpravy mezi doktorandem, oponenty, členy komise pro obhajobu disertační práce a ostatními účastníky obhajoby o získaných poznatcích a přínosech disertační práce. Po dobu obhajoby disertační práce se zkoumá i odůvodnění a hodnověrnost závěrů a návrhů, které disertační práce obsahuje. 10. Obhajoba disertační práce má zpravidla následný postup: a) obhajobu začíná předseda, uvede stručný životopis doktoranda, oznámí téma disertační práce, zásadní informace z posudku školitele a školícího pracoviště a přehled vědeckých prací a ohlasů na ně, b) doktorand následně stručně uvede podstatný obsah své disertační práce, její výsledky a přínos, c) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, za nepřítomného oponenta přečte v plném rozsahu jeho posudek předseda nebo jím pověřený člen komise,


44

d) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména se vyjádří ke všem námitkám a připomínkám a odpoví na jejich otázky, e) předseda seznámí přítomné s dalšími ohlasy a vyjádřeními a otevře diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní, v diskusi se ověřuje správnost, odůvodněnost, vědecká nebo umělecká původnost a závažnost poznatků obsažených v disertační práci, jakož i správnost a výstižnost posudků oponentů, f) doktorand v diskusi odpoví na všechny otázky a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků. 11. Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise pro obhajobu disertační práce, kterého se účastní členové včetně oponentů a školitele. Na neveřejném zasedání se zhodnotí průběh a výsledek obhajoby a možnost využití výsledků disertační práce v praxi. Členové komise a oponenti v tajném hlasování rozhodnou o tom, zda navrhnou udělit doktorandovi akademický titul. 12. Hlasování se vykoná hlasovacími lístky, které obsahují tyto údaje: a) jméno a příjmení doktoranda, b) datum a místo obhajoby, c) text „s udělením akademického titulu souhlasím-nesouhlasím“. 13. Členové komise hlasují tak, že jedno ze slov „souhlasím-nesouhlasím“ přeškrtnou. Jiný způsob hlasování je neplatný. 14. K podání návrhu na udělení akademického titulu se vyžaduje, aby se hlasování zúčastnili nejméně dvě třetiny všech členů komise oprávněných hlasovat a aby pro návrh na udělení akademického titulu hlasovala většina přítomných členů. 15. O výsledku hlasování se napíše zápis, který podepíší všichni hlasující členové komise. 16. O obhajobě disertační práce se sepíše zápis, který podepíše předseda komise pro obhajobu disertační práce a přítomní členové komise (příloha G). 17. Výsledek hlasování vyhlásí předseda komise pro obhajobu disertační práce na veřejném zasedání. 18. Pokud byl výsledek hlasování záporný, komise pro obhajobu disertační práce se dohodne na neveřejném zasedání na odůvodnění návrhu neudělit akademický titul. Toto odůvodnění je součástí zápisu o výsledku hlasování. 19. Návrh na udělení nebo neudělení akademického titulu doktorandovi spolu se zápisy o obhajobě a hlasování a spisovým materiálem doktoranda předkládá předseda komise pro obhajobu disertační práce děkanovi do 15 dnů ode dne konání obhajoby. 20. Doktorand, kterému na základě výsledků obhajoby disertační práce nebo pro jeho neomluvenou neúčast na obhajobě komise pro obhajobu disertační práce navrhla neudělit akademický titul, může opětovně požádat o povolení obhajoby ve stejném

18

§ 54 odst. 15 zákona o vysokých školách.

Čl. 18 Změna formy doktorandského studia 1. Změnu formy doktorandského studia, studijního programu, školitele nebo školícího pracoviště je možné uskutečnit po dobu doktorandského studia v odůvodněných případech, zejména pokud se tím vytvoří příznivější podmínky pro doktorandské studium doktoranda. 2. Změna formy doktorandského studia se může uskutečnit pouze tehdy, je-li akreditovaný doktorandský

Čl. 17 Organizační zabezpečení 1. Organizačně-administrativní práce spojené s uskutečňováním doktorandského studia, činností odborné komise a organizací disertačních zkoušek a obhajob disertačních prací zabezpečuje studijní oddělení fakulty. 2. Studijní dokumentaci a osobní spisy doktorandů vede studijní oddělení fakulty. 3. Doktorandské studium na fakultě koordinuje proděkan pro pedagogickou činnost.

6.

5.

4.

3.

2.

1.

Čl. 16 Rozhodování o udělení akademického titulu Návrh komise pro obhajobu disertační práce na udělení nebo neudělení akademického titulu doktor absolventovi doktorandského studia, jakož i dokumentaci o obhajobě a kompletní materiál doktoranda, posuzuje děkan. Pokud děkan zjistí, že v průběhu konání obhajoby byl porušen zákon o vysokých školách nebo vnitřní předpisy Bratislavské vysoké školy práva, může podle závažnosti porušení nařídit opakování obhajoby. Pokud děkan nezjistí porušení předpisů a pokud komise pro obhajobu disertační práce navrhla doktorandovi titul udělit, rozhodne o udělení akademického titulu doktorandovi. Absolventovi doktorandského studia se uděluje akademický titul „doktor“ („philosophiae doctor“ v příslušném studijním oboru ve zkratce „PhD.“, zkratka PhD. se uvádí za jménem).18 Děkan zašle doktorandovi oznámení o udělení, nebo neudělení akademického titulu písemně. Oznámení se doručuje do vlastních rukou. Diplom o udělení akademického titulu vydává fakulta.

studijním programu nejdříve po uplynutí jednoho roku a nejpozději do dvou let ode dne, ve kterém se konala nebo měla konat obhajoba disertační práce. Obhajobu disertační práce je možné opakovat pouze jednou. 21. Obhájení disertační práce se archivují v knihovně fakulty.


Čl. 19 Přerušení a ukončení studia Obhajobou disertační práce doktorandské studium končí.19 Podmínkou řádného ukončení doktorandského studia je vykonání disertační zkoušky, která patří mezi státní zkoušky, a obhajoba disertační práce.20 Disertační práce je závěrečnou prací.21 Na přerušení a ukončení studia se přiměřeně vztahují příslušné předpisy.22 Po dobu přerušení doktorandského studia se doktorandovi v denní formě studia neposkytuje stipendium. Poskytování stipendia pro doktorandy v denní formě studia končí dnem první obhajoby disertační práce nebo dnem jiného ukončení studia.

19 20 21 22

§ 54 odst. 14 zákona o vysokých školách. § 54 odst. 3 zákona o vysokých školách. § 51 odst. 3 zákona o vysokých školách. čl. 20,21 Studijního řádu Bratislavské vysoké školy práva.

prof. JUDr. Jaroslav Ivor, CSc. děkan Fakulty práva BVŠP

Čl. 20 Závěrečné ustanovení 1. Zásady organizace doktorandského studia na Fakultě práva Bratislavské vysoké školy práva byly projednány Vědeckou radou fakulty dne 26. listopadu 2007. 2. Směrnice nabývá účinnosti dne 1. prosince 2007.

5.

4.

3.

2.

1.

6.

5.

4.

3.

studijní program obsahově stejný pro denní i externí formu doktorandského studia. O změnu formy doktorandského studia z denní formy na externí formu nebo opačně může doktorand požádat děkana z vážných důvodů. Doktorandské studium nesmí ani při změně formy překročit dobu pěti let. O změnách formy doktorandského studia rozhoduje děkan na základě žádosti doktoranda a po vyjádření školitele a odborné komise. Do doby doktorandského studia se započítává poměrná část absolventského studia před změnou formy doktorandského studia. Při změně studijního programu děkan může na základě doporučení odborné komise rozhodnout o uznání disertační zkoušky doktoranda a předmětů studijní části, které absolvoval před toto změnou.

45


1 2

46

§ 53 odst. 9 zákona o vysokých školách. § 53 zákona o vysokých školách.

Čl. 3 – Zaměření rigorózního řízení Rigorózní zkoušky a obhajoby rigorózních prací se uskutečňují v následujících právních oborech: a) Teorie a dějiny státu a práva, b) Ústavní právo, c) Správní právo, d) Pracovní právo, e) Trestní právo, f) Mezinárodní a evropské právo, g) Obchodní právo, h) Občanské právo.

Čl. 2 Podmínky přijetí k rigorózní zkoušce a k obhajobě rigorózní práce (1) Rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce, může vykonat absolvent magisterského studijního programu (dále jen „uchazeč“) v oboru právo nebo v příbuzném studijním oboru.2 (2) K rigorózní zkoušce, jejíž součástí je také obhajoba rigorózní práce, se může za stejných podmínek přihlásit také absolvent zahraniční vysoké školy, a to za předpokladu, že je jeho doklad o vzdělání vydaný zahraniční vysokou školou rovnocenný s dokladem o vzdělání vydaným vysokou školou v SR. (3) Uchazeč může rigorózní zkoušku a obhajobu rigorózní práce absolvovat zpravidla po jednoroční praxi. Na základě žádosti uchazeče může děkan fakulty udělit výjimku.

Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Děkan fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva touto směrnicí stanoví pravidla o vykonání rigorózních zkoušek a obhajobách rigorózních prací podle § 53 odst. 8 a 9 a dále § 63 odst. 3 a 5 zákona č. 131/2002 Z. z., o vysokých školách a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). (2) Rigorózní zkouškou a obhajobou rigorózní práce má uchazeč na základě samostatného studia prokázat, že má ve studijním oboru hlubší znalosti a vědomosti a je způsobilý si samostatně osvojovat poznatky vědy i praxe, a také je schopen získané vědomosti aplikovat tvůrčím způsobem v praxi23.1

Fakulta práva Směrnice děkana č. 1/ 2009 O konání rigorózních zkoušek a obhajobách rigorózních prací Bratislava 2009

Bratislavská vysoká škola práva

3

§ 64 zákona o vysokých školách, § 8 vyhlášky Ministerstva školství Slovenské republiky č. 614/2002 Z. z., o kreditním systému studia.

Čl. 4 Přihláška k rigoróznímu řízení ( 1) Uchazeč podává přihlášku k rigorózní zkoušce děkanovi fakulty. ( 2) Přihláška k rigorózní zkoušce musí být v písemné formě a kromě osobních údajů uchazeče by měla obsahovat informaci o studijním oboru, ve kterém uchazeč získal vysokoškolské vzdělání, a právní obor podle čl. 3, který si zájemce zvolil (Příloha A). ( 3) Součástí přihlášky k rigorózní zkoušce jsou: a) ověřená kopie vysokoškolského diplomu, b) ověřená kopie vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, c) dodatek k diplomu,3 d) seznam publikovaných prací, pokud uchazeč nějaké má, e) ověřená kopie rodného listu, ověřená kopie oddacího listu (při změně příjmení na základě sňatku). ( 4) Povinnost předložit dodatek k diplomu se nevztahuje na absolventy Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva. ( 5) V přihlášce zájemce uvede navrhované téma rigorózní práce. ( 6) Témata rigorózních prací zveřejňuje předseda rigorózní komise prostřednictvím webových stránek fakulty. Přehled o volných a obsazených tématech rigorózních prací je v kompetenci tajemníka rigorózní komise. ( 7) Se souhlasem předsedy příslušné rigorózní komise může být přijato také téma navržené uchazečem. ( 8) Se souhlasem předsedy příslušné rigorózní komise může být přijato také téma navržené uchazečem. ( 9) Děkan posoudí přihlášku k rigoróznímu řízení zpravidla do 30 dnů od jejího doručení. (10) Děkan může nesouhlasit s tématem práce v případě, že si uchazeč zvolí stejné nebo podobné téma, jako je téma jeho závěrečné práce. (11) V případě, že děkan nesouhlasí s návrhy témat nebo se na vypsaná témata hlásí více zájemců, oznámí jméno předsedy rigorózní komise nebo jiného profesora, popř. docenta, kterého pověřil sestavením témat rigorózních prací, a zájemce vyzve, aby si domluvil nové téma rigorózní práce. (12) Pokud přihláška zájemce splňuje dané požadavky, děkan písemně potvrdí přijetí této přihlášky. Současně zájemci oznámí termín, dokdy musí předložit rigorózní práci. Děkan zároveň vyzve zájemce, aby do 15 dnů po doručení rozhodnutí děkana o přijetí uhradil poplatek ve stanovené výši za úkony spojené se zajištěním rigorózního řízení. V oznámení zájemce uvědomí, že v případě nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě rigorózní řízení končí.


6

4 5

(5)

(4)

(3)

(2)

(1)

(7)

(6)

(5)

(4)

(3)

(2)

§ odst. 3. zákona o vysokých školách. Autorský arch – měrná jednotka rozsahu autorova rukopisu obsahující 36 tištěných znaků, což představuje 20 strojopisných stran se 30 řádky po 60 úderech na stránce. Pozn.: Počet znaků se dá zpravidla zjistit ve vlastním dokumentu. Směrnice děkana č. 2/ 2007 Závěrečné práce.

Čl. 6 Odevzdání rigorózní práce Rigorózní práci zájemce odevzdává: a) do 28. února pro letní termín obhajoby, b) do 31. října pro zimní termín obhajoby. Rigorózní práce se odevzdává na studijní oddělení fakulty. Uchazeč odevzdá povinně dva exempláře rigorózní práce vázané v pevné vazbě. Jeden exemplář závěrečné práce musí obsahovat vložený CD nosič, na kterém je elektronická verze (shodná s verzí tištěnou) ve formátu PDF se zajištěnou ochranou proti kopírování a vypalování dat. Na obálce musí být uvedeny identifikační údaje závěrečné práce. Odevzdání elektronické verze rigorózní práce a Licenční smlouvy nebo Prohlášení o nezpřístupnění práce jsou nezbytné podmínky pro přikročení k obhajobě rigorózní práce. Maximální lhůta na zpracování a odevzdání rigorózní práce je dva roky od rozhodnutí děkana

Čl. 9 Rigorózní komise Rigorózní zkouška se koná před rigorózní komisí. Komise je jmenována děkanem podle zásad shodných pro jmenování zkušebních komisí pro konání státních zkoušek. Komise je složená nejméně ze čtyř členů. Komisi tvoří předseda, tajemník a nejméně další dva členové. Nejméně jeden člen komise není pracovníkem Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva. Předseda rigorózní komise řídí její jednání a zodpovídá za její činnost. Složení jednotlivých rigorózních komisí je uvedené v příloze B.

47

Čl. 10 Rigorózní zkouška (1) Komise pro rigorózní zkoušku a obhajobu rigorózní práce je usnášeníschopná, pokud jsou v ní

(5)

(4)

(3)

(2)

(1)

(2)

(1)

(5)

(4)

(3)

(2)

Čl. 7 Další průběh rigorózního řízení Předseda rigorózní komise určí oponenta rigorózní práce, který posoudí její obsahovou a formální úroveň. Oponent uvede v posudku, zda rigorózní práce splňuje, či nesplňuje obsahovou a formální úroveň. Závěr posudku obsahuje jednoznačné doporučení, či nedoporučení práce k obhajobě. V odůvodněných případech může předseda rigorózní komise určit i druhého oponenta. V případě nedoporučujícího posudku oponenta vrátí předseda rigorózní komise práci k přepracování, přičemž uchazeči stanoví termín k předložení přepracované rigorózní práce. V případě, že práce byla vrácena k přepracování, má uchazeč právo požádat předsedu rigorózní komise o obhajobu rigorózní práce, a to i v případě, že oponent v posudku přijetí práce k obhajobě nedoporučí. Uchazeči musí být oponentský posudek doručen nejpozději 15 dnů před obhajobou rigorózní práce. Čl. 8 Příprava a průběh rigorózní zkoušky Termín konání rigorózní zkoušky určí předseda komise zpravidla v tom semestru, v němž byla rigorózní práce předložena. Datum konání rigorózní zkoušky je uchazeči oznámeno nejpozději 15 dnů před jejím konáním.

Čl. 5 Rigorózní práce Uchazeč v rigorózní práci osvědčuje splnění požadavků uvedených v čl. 1, odst. 2, které dokumentuje především práce s literaturou, odbornými texty, právními předpisy, judikaturou a s cizojazyčnými prameny, schopností formulovat vlastní názory a argumenty. Rigorózní práce obsahuje původní výsledky nebo originálně zpracované ucelené části problematiky oboru s využitím cizojazyčných pramenů. Rigorózní práce se předkládá ve slovenském jazyce. Se souhlasem děkana může být práce napsána a obhajována také v jiném než státním jazyce. V takovém případě je součástí práce abstrakt práce ve státním jazyce.4 Není možné, aby zájemce předložil jako rigorózní práci svou diplomovou práci nebo jinou hodnocenou práci. Rozsah rigorózní práce je zpravidla 4-6 AA5 (80 až 120 stran textu formátu A4). K formální úpravě práce se použijí ustanovení vnitřních předpisů fakulty.6 Autor rigorózní práce zpřístupní svou práci v elektronické formě (CD nosič), a to na základě vyplnění a podepsání Licenční smlouvy o použití školního díla nebo Prohlášení o nezpřístupnění práce.

(1)

o zahájení rigorózního řízení. Pokud uchazeč nepředloží rigorózní práci v této lhůtě, rigorózní řízení končí.

(13) Pokud přihláška nesplňuje požadovaná kritéria, děkan přihlášku vrátí a zájemce vyzve, aby v předepsaném termínu doplnil potřebné zbývající údaje.

(1)

RIGORÓZNÍ ZKOUŠKY A OBHAJOBA RIGORÓZNÍCH PRACÍ


(2) (3)

(4)

(5) (6)

(1)

(2) (3)

(4)

(5) (6)

kromě předsedy přítomni nejméně dva další členové. Rigorózní zkouška se skládá z obhajoby rigorózní práce a z ústní zkoušky zvoleného právního oboru. Obě části zkoušky se konají v jeden den. Nejdříve probíhá obhajoba rigorózní práce, jejíchž úspěšný výsledek je podmínkou pro její pokračování formou ústní zkoušky. Rigorózní zkouškou uchazeč prokazuje své hlubší vědomosti získané studiem daného oboru, dále přehled o legislativní a aplikační praxi, o odborných publikacích a také znalosti o funkcích práva v mezinárodním prostředí. Seznam předmětů rigorózní zkoušky v jednotlivých právních oborech je uveden v příloze C. Rigorózní zkouška a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Čl. 11 Hodnocení rigorózní zkoušky O výsledku rigorózní zkoušky se komise usnese hlasováním na neveřejném jednání. Usnesení je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů platí rozhodnutí předsedy komise. Výsledek rigorózní zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“, nebo „ neprospěl“. V případě, že se uchazeč ke zkoušce nedostaví v určeném termínu a nepodá opodstatněnou omluvu (do 3 pracovních dnů od termínu zkoušky), bude hodnocen jako „neprospěl“. O opodstatněnosti omluvy rozhoduje předseda komise. Rigorózní zkoušku je možné opakovat pouze jednou, a to nejdříve tři měsíce po termínu, v němž byl uchazeč hodnocen stupněm „neprospěl“. Termín opakované zkoušky stanoví předseda komise. Za opakování rigorózní zkoušky a obhajoby rigorózní práce se platí poplatek ve výši 1/3 částky, kterou uchazeč zaplatil při řádném termínu zkoušky. Úspěšná obhajoba rigorózní práce se u opakování zkoušky již neprovádí.

Čl. 12 Ukončení rigorózního řízení (1) Rigorózní řízení je ukončeno: a) úspěšným složením rigorózní zkoušky, b) neuhrazením poplatku za rigorózní řízení ve stanovené lhůtě, c) pokud se prokáže nepravdivost některých údajů, uvedených v přihlášce nebo v jejích přílohách, hrubé porušení autorských práv nebo „nepůvodnost“ rigorózní práce, d) nedodržením lhůty uvedené v čl. 6, e) pokud je uchazeč při opakované rigorózní zkoušce hodnocen stupněm „neprospěl“, f) v případě úmrtí uchazeče. 48

Čl. 13 Úhrada nákladů (1) Výška poplatku spojená s poskytnutím možnosti využívat služeb jednotlivých pracovišť fakulty a informačních technologií, potřebných k přípravě a průběhu rigorózní zkoušky (dále jen „úhrada nákladů“) je stanovena Správní radou BVŠP na základě kalkulace provedené fakultou vždy na příslušný akademický rok. Zahrnuje také náklady spojené s vyhotovením a vydáním diplomu. (2) Potvrzení o zaplacení poplatku za úkony spojené se zajištěním rigorózního řízení je podmínkou zahájení rigorózního řízení. (3) Při ukončení rigorózního řízení z důvodů uvedených ve čl. 12 odst. 1 písm. a) až e) se uhrazený poplatek nevrací. Čl. 14 Rigorózní řízení v cizím jazyce (1) Pokud se rigorózní zkouška uskuteční v jiném než slovenském či českém jazyce, výška poplatku se stanoví ve zvláštní smlouvě mezi fakultou a uchazečem. Při stanovení poplatku se zohledňují zvýšené náklady v souvislosti s přípravou a průběhem rigorózní zkoušky a obhajoby rigorózní práce v cizím jazyce. (2) Toto ustanovení se nevztahuje na uchazeče z řad absolventů Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva.

(1) (2) (3)

(4)

Čl. 15 Udělení titulu Vysoká škola uděluje uchazečům, kteří úspěšně vykonali rigorózní zkoušku a obhájili rigorózní práci, akademický titul „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“). Vysoká škola vede matriku absolventů, kterým byl přidělen titul, podle odst. 1. Uchazečům, kteří úspěšně vykonali rigorózní zkoušku a obhajobu rigorózní práce, vydá fakulta na jejich žádost písemné potvrzení. Potvrzení platí do doby slavnostního odevzdání diplomu, nejdéle však 1 rok od jeho vydání. Slavnostní odevzdání diplomu se uskutečňuje na promoci, kterou organizuje příslušná vysoká škola.

Čl. 16 Závěrečné ustanovení (1) Ruší se směrnice děkana fakulty práva BVŠP č. 01/2007 o rigorózním řízení. (2) Po projednání v kolegiu děkana fakulty práva a Akademickém senátu fakulty práva BVŠP nabývá tato směrnice platnosti 1. dubna 2009. V Bratislavě dne 27. 3. 2009 prof. JUDr. Jaroslav Ivor, CSc. děkan Fakulty práva BVŠP

STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE

Recommend Documents