STUDIJNÍ PROGRAMY A PRŮVODCE STUDIEM

STUDIJNÍ PROGRAMY A PRŮVODCE STUDIEM

{{|

B ÍLÁ

KNIHA

Národohospodářské fakulty 2005/06 | { {

{ { | $. fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze

© Ing. Miroslav Svoboda – Praha 2005 ISBN 80-245-0865-6

Obsah

5

OBSAH Úvod .................................................................................................................................. 7 Jak číst tuto brožuru? ......................................................................................................... 9 Hlava A Povšechné informace ........................................................................................ 11 1. Obecné informace o škole ........................................................................................... 13 1.1 Sídlo Vysoké školy ekonomické ........................................................................... 13 1.2 Organizace školy................................................................................................... 15 1.2.1 Struktura Vysoké školy ekonomické............................................................ 15 1.2.2 Struktura Fakulty národohospodářské .......................................................... 16 1.3 Praktické rady a informace.................................................................................... 19 1.3.1 Kdo mi poradí?............................................................................................. 19 1.3.2 Jak mám koho oslovovat? ............................................................................ 21 1.3.3 Jak je to s jídlem?......................................................................................... 22 1.3.4 Kde se ubytuji?............................................................................................. 22 1.3.5 Kde seženu studijní literaturu? ..................................................................... 23 1.3.6 Co já a počítačová síť? ................................................................................. 24 1.3.7 Co je to multifunkční identifikační karta? .................................................... 27 Hlava B Studijní informace............................................................................................. 29 2. Studium na fakultě....................................................................................................... 31 2.1 Základní pojmy ..................................................................................................... 31 2.2 Kreditový systém .................................................................................................. 34 2.2.1 „Starý“ kreditový systém – plán D............................................................... 35 2.2.2 „Nový“ kreditový systém – plán E............................................................... 36 2.2.3 Uznávání a omlouvání předmětů.................................................................. 38 2.2.4 Podrobnější pojmy ....................................................................................... 39 2.2.5 Povinnosti spjaté s kreditovým systémem.................................................... 40 2.3 Průběh studia a studijní povinnosti ....................................................................... 41 2.3.1 Obsahové povinnosti studia.......................................................................... 41 2.3.2 Časové povinnosti studia.............................................................................. 44 2.3.3 Předměty a jejich ukončení .......................................................................... 48 2.3.4 Vytváření rozvrhu ........................................................................................ 53 2.4 Zvláštní situace v průběhu studia .......................................................................... 56 2.4.1 Podmíněný zápis do vyššího semestru ......................................................... 56 2.4.2 Přerušení studia ............................................................................................ 57 2.4.3 Přestup na jiný studijní program................................................................... 57 2.4.4 Diplom s vyznamenáním.............................................................................. 58 2.4.5 Uznání předmětů a zkoušek ......................................................................... 59 2.4.6 Poplatky za studium ..................................................................................... 60 2.5 Další možnosti během studia ................................................................................ 62 2.5.1 Studium v zahraničí...................................................................................... 62 2.5.2 Soutěže a ceny.............................................................................................. 62 2.5.3 Stipendia ...................................................................................................... 63 2.5.4 Studentské aktivity ....................................................................................... 63 3. Studijní programy Fakulty národohospodářské ........................................................... 64 3.1 Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa............................. 66 3.1.1 Obor Ekonomie ............................................................................................ 71 3.1.2 Obor Národní hospodářství .......................................................................... 74

6

Obsah

3.1.3 Obor Veřejná správa a regionální rozvoj ......................................................77 3.1.4 Obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management .........80 3.2 Bakalářský studijní program Hospodářská politika a správa ................................83 3.2.1 Obor Ekonomie.............................................................................................83 3.2.2 Obor Národní hospodářství...........................................................................89 3.2.3 Obor Veřejná správa a regionální ekonomika...............................................95 3.2.4 Obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management .......101 3.3 Navazující magisterský studijní program Hospodářská politika a správa...........109 3.3.1 Hlavní specializace Hospodářská politika ..................................................109 3.3.2 Hlavní specializace Regionalistika a veřejná správa...................................115 3.4 Pětiletý magisterský studijní program Hospodářská politika a správa................121 3.4.1 Obor Národní hospodářství.........................................................................121 3.4.2 Obor Regionalistika a veřejná správa .........................................................129 Hlava C Nezáživné informace .......................................................................................137 4. Další informace..........................................................................................................139 4.1 Harmonogramy akademického roku 2005/06......................................................139 4.1.1 Harmonogram výuky a zkoušek na zimní semestr 2005/06........................139 4.1.2 Termíny registrací a zápisů na zimní semestr 2005/06 ...............................140 4.1.3 Harmonogram výuky a zkoušek na letní semestr 2005/06..........................141 4.1.4 Termíny registrací a zápisů na letní semestr 2005/06 .................................142 4.2 Vybrané informace o Vysoké škole ekonomické ................................................143 4.2.1 Seznam kateder a pracovišť na Vysoké škole ekonomické (před stěhováním 2005) ....................................................................................................................143 4.2.2 Kontakty na Vysoké škole ekonomické......................................................145 4.2.3 Umístění kateder a poslucháren na Jižním Městě .......................................148 4.2.4 Výuka jazyků na VŠE – plán C a D............................................................150 4.2.5 Tělesná výchova a sporty............................................................................152 5. Vybrané vnitřní předpisy VŠE ...................................................................................153 5.1 Studijní a zkušební řád pro bakalářské, magisterské a navazující magisterské studijní programy (platný pouze pro studium v systému ECTS)................................153 Tabulka č. 1: Pomocné číselné hodnoty klasifikačních stupňů.......................................156 Tabulka č. 2: Klasifikační stupnice zkoušek – řádné klasifikační stupně .......................161 5.2 Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy.....................171 5.3 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy . .............................................................................................................................186 5.4 Disciplinární řád ..................................................................................................203 5.5 Stipendijní řád .....................................................................................................207 5.6 Opatření děkana o poskytování stipendií na Fakultě národohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze pro akademický rok 2005/2006 – „Stipendijní vyhláška“212 5.7 Kritéria pro ubytování na koleji v akademickém roce 2005/2006 .......................214

7

Úvod

ÚVOD Milí studenti, držíte v rukou brožuru, která by se měla stát Vaším prvním rádcem ve studiu na Fakultě národohospodářské a která by Vás jím měla provést až k úspěšnému získání vysokoškolského titulu. S čím vším Vám může pomoci? Zorientuje Vás na Vysoké škole ekonomické: Kde co najdu? Kdo je kdo? Kdo mi poradí? Na tyto otázky a jim podobné Vám odpoví, abyste hned zkraje nemuseli bloudit. Pomůže Vám nahlédnout do systému studia: Co musím a co nesmím? Kdy jsou jaké termíny? Co to je kreditový systém? Co si počít, když už něco pokazím? I tyto otázky Vás přivedou k této brožuře. Neriskujte, že z neznalosti šlápnete vedle – poučit se můžete již předem, na následujících stránkách. Představí Vám pevnou osnovu Vašeho studia: Které předměty jsou povinné? Kde mám svobodu volby? Kdy si mám co zapsat? K této knížce se nepochybně budete pravidelně vracet, abyste zkontrolovali, zda Vaše studium probíhá podle plánu a všech pravidel. Je toho ovšem mnohem více, co zde naleznete, není však třeba tím zatěžovat úvodní povídání. Doufám totiž, že jsem Vám připravil brožuru, kterou si přečtete s chutí, která Vás nebude odrazovat suchopárným, akademickým slohem. Nikdo ale není dokonalý, a proto narazíte-li na něco, co byste v knize pojali jinak, napište mi. Budu vděčen za všechny Vaše připomínky – usnadníte tak první krůčky svým budoucím následovníkům. A nyní již vzhůru do vysokoškolského života! Úspěch ve studiu Vám přeje Ing. Miroslav Svoboda Váš proděkan pro pedagogiku [email protected]

Jak číst tuto brožuru

9

JAK ČÍST TUTO BROŽURU? Ne všechno z této publikace budete chtít číst najednou. Něco potřebujete vědět hned, k něčemu se možná budete vracet, ale jsou i věci, které vás budou zajímat jen při výjimečné shodě okolností. Proto je kniha rozdělena do tří velkých oddílů: Hlava A – Povšechné informace Tuto část čtěte ihned. První krůčky na vysoké škole vyvolávají řadu otázek a mnoho z nich si můžete zodpovědět předem právě zde. Hlava B – Studijní informace Sotva se trochu rozkoukáte, už musíte začít studovat. V této části pochopíte studijní systém a budete mít před očima pevnou strukturu svého oboru. Hlava C – Nezáživné informace K tomuto oddílu se budete spíš příležitostně vracet, než že byste ho četli se zájmem teď. Naleznete zde všechno, co je sice velmi důležité(!), ale co je přitom příliš nudné, abychom to podrobně řešili v předchozích oddílech... A teď pozor! Víte, co máte za studijní plán? Nesmíte zapomenout na jednu věc: studenti, kteří jsou sice přijati do stejného studijního oboru, ale přitom v jiném školním roce, mohou podléhat odlišným pravidlům! Abyste vždy věděli, která pravidla se na vás vztahují, jste rozděleni každý do určitého studijního plánu – C, D, nebo E. Zapamatujte si ten svůj, protože i v této publikaci se na něj budeme odvolávat. Vždyť už jenom studijní a zkušební řád má každý studijní plán odlišný... Kdo patří do jakého studijního plánu? ƒ Studenti bakalářského studia přijatí od roku 2005 – plán E ƒ Studenti bakalářského studia přijatí do roku 2004 – plán D ƒ Studenti navazujícího magisterského studia – plán D ƒ Studenti pětiletého magisterského studia – plán C Pokud jste si nevybrali svůj studijní plán, neotáčejte na další stranu...

Hlava A – Povšechné informace

HLAVA A POVŠECHNÉ INFORMACE

11

Sídlo Vysoké školy ekonomické

13

1. OBECNÉ INFORMACE O ŠKOLE Po příchodu na vysokou školu se student ze všeho nejdříve potřebuje zorientovat: Kde co je? Kdo je kdo? Kde jsem se to ocitl(a)? Kdo mi poradí? … Právě na takové otázky se pokusíme stručně odpovědět v této kapitole.

1.1 SÍDLO VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ Hlavní budovy školy jsou na náměstí Winstona Churchilla 4, Praha 3 – Žižkov, PSČ 130 67. Vysoká škola ekonomická je nicméně rozmístěna na více místech, které se obvykle označují zkratkami, jak uvádíme v následující tabulce: Používané zkratky SB Stará budova, nám. W. Churchilla 4, Praha 3 NB Nová budova, nám. W. Churchilla 4, Praha 3 RB Rajská budova, nám. W. Churchilla 4, Praha 3 M mezanin, Stará budova VŠE ME menza v Italské ulici, Praha 3 Ve J. Martího 2, Praha 6, Veleslavín JM areál Jižního Města, Ekonomická 957, Praha 4 – Jižní Město JH Jindřichův Hradec Kde probíhá výuka? Výuka probíhá především v areálu na Žižkově a v areálu na Jižním Městě. Na Jižním Městě se odehrává převážná část výuky prvých ročníků bakalářského studia. (Na tuto skutečnost nezapomínejte při sestavování svého rozvrhu. Zvolíte-li si předměty jak na Žižkově, tak na Jižním Městě, musíte si vyhradit i nezbytný čas na přejezd.) Kde je co na Žižkově? Výuka na Žižkově probíhá zejména ve Staré budově – tedy učebna označená „112“ bude v prvém patře Staré budovy. Kromě toho jsou na Žižkově ještě velké posluchárny označené písmeny A, B, C, D a dvě auly: „Stará“ (či „malá“, s označením AULA či AUL) a „Nová“ (či „velká“, s označením NAULA, NAUL či NB MAX). V Nové budově jsou umístěny hlavně kanceláře akademických pracovníků. Tak vedení Fakulty národohospodářské se od podzimu 2005 celé nachází ve třetím patře Nové budovy. Jak se dostat do areálu na Žižkově? Do budov školy na Žižkově se nejjednodušeji dostanete: ƒ tramvajemi číslo 5, 9 a 26 do zastávky Husinecká ƒ autobusem číslo 135 do zástavky Náměstí Winstona Churchilla ƒ vlastní dopravou.

14

Sídlo Vysoké školy ekonomické

Kde je co na Jižním Městě? Na Jižním Městě jsou dvě budovy, A a B. Pokud číslo učebny končí dvojčíslím od 01 do 49, nachází se tato místnost v budově A, pokud končí dvojčíslím od 50 do 99, nachází se v budově B. Hlavní vchod je přitom pouze v prvém podlaží budovy A; do budovy B se dostanete jen průchody z budovy A. Míříte-li tedy do učebny s označením „JM237“, víte, že se nachází ve druhém podlaží té budovy, do níž jste vešli hlavním vchodem. Ve vstupním foyer budovy A (tedy v jejím prvém podlaží) jsou kromě vrátnice, šatny a toalet ještě tři velké posluchárny (číslo JM103, JM104, JM105). Jak se dostat na Jižní Město? Do areálu na Jižním Městě (Ekonomická 957, 148 00 Praha 4) se lze dostat: ƒ ze stanice metra Chodov (trasa C) autobusem č. 122 (interval 12 min. ve špičce, jinak 15 min.) nebo č. 177 (interval 6 – 12 min. ve špičce, jinak 15 min.) do stanice Volha, ƒ ze stanice metra Opatov (trasa C) autobusem č. 122 (interval 12 min. ve špičce, jinak 15 min.) nebo č. 177 (interval 6 – 12 min. ve špičce, jinak 15 min.) do stanice Volha, ƒ vlastní dopravou – lze využít parkoviště před menzou VŠCHT, do areálu VŠE je povolen vjezd pouze dopravní obsluze.

VÍTE,

ŽE ...

…studium na naší fakultě se vám vyplatí nejenom v budoucím životě, ale ještě, než je ukončíte? Každý student posledního ročníku Národohospodářské fakulty má možnost ucházet se o Cenu Penta Finance. A až tři nejlepší pak získají každý 50 000 Kč! Více o podobných možnostech viz v kap. 2.5.

Struktura Vysoké školy ekonomické

15

1.2 ORGANIZACE ŠKOLY Nejprve je třeba ujasnit si vůbec základní strukturu Vysoké školy ekonomické – kdo ji vede a jak se člení. Hned poté se budeme soustředit na naši fakultu.

1.2.1 STRUKTURA VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V čele každé vysoké školy stojí rektor či rektorka. V případě Vysoké školy ekonomické v Praze vykonává tuto funkci doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. (V lednu 2006 jí však končí druhé funkční období, takže ji nahradí rektor nový. Ten bude zvolen na podzim 2005.) Rektorka má pro každou odbornou oblast svého zástupce – prorektora či prorektorku. Na VŠE je jich pět: ƒ Prorektor pro vědu a výzkum, statutární zástupce rektorky – doc. Ing. Zdeněk Štěpánek, CSc. ƒ Prorektor pro studijní a pedagogickou činnost – prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. ƒ Prorektorka pro zahraniční styky a public relations – doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. ƒ Prorektor pro rozvoj a finance – prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc. ƒ Prorektor pro rozvoj a informační systém – RNDr. Igor Čermák, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze se člení na šest fakult. Jsou číslovány, a tak se někdy místo jejich oficiálního názvu používá jen pořadí: ƒ Fakulta financí a účetnictví (tzv. „první fakulta“, se zkratkou FFÚ, sídlí v 1. patře Nové budovy) ƒ Fakulta mezinárodních vztahů (tzv. „druhá fakulta“, se zkratkou FMV, sídlí ve 2. patře Nové budovy) ƒ Fakulta podnikohospodářská (tzv. „třetí fakulta“, se zkratkou FPH, sídlí v Rajské budově) ƒ Fakulta informatiky a statistiky (tzv. „čtvrtá fakulta“, se zkratkou FIS, sídlí ve 4. patře Nové budovy) ƒ Fakulta národohospodářská (tzv. „pátá fakulta“, se zkratkou FNH, sídlí ve 3. patře Nové budovy) ƒ Fakulta managementu (tzv. „šestá fakulta“, se zkratkou FMN, sídlí v Jindřichově Hradci)

To je ta naše!

16

Struktura Fakulty národohospodářské

1.2.2 STRUKTURA FAKULTY NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ Důležití lidé V čele fakulty stojí děkan, jímž je doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. Je na fakultě tím nejvyšším. Avšak i s ním se můžete setkat, budete-li mít na srdci něco opravdu zásadního; i on má pro vás vyhrazeny svoje konzultační hodiny. Jeho zástupci v odborných oblastech se jmenují proděkani; na naší fakultě jsou tři: ƒ Proděkan pro pedagogiku, statutární zástupce děkana – Ing. Miroslav Svoboda – stará se o všechno kolem studia, takže pokud náhodou budete mít nějaký studijní problém, vaše žádost skončí k vyřízení právě na jeho stole. Tento proděkan bude pro vás nejdůležitější a s ním se budete setkávat nejčastěji. ƒ Proděkan pro zahraniční styky a PR – doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc. – jistě budete chtít strávit nějaký čas studia v zahraničí (možnosti jsou na VŠE velmi velké!). S tím Vám nejlépe pomůže tato proděkanka. ƒ Proděkan pro vědu a výzkum – doc. RNDr. René Wokoun, CSc. – tento proděkan se stará o studenty doktorského studia, ale i vy s ním budete možná mít co do činění: když třeba napíšete výbornou práci a rádi byste ji přihlásili do nějaké soutěže. Do vedení fakulty ještě patří tajemnice, která se stará o hospodaření. Na Fakultě národohospodářské je jí Mgr. Lucie Římanová. Důležité útvary Organizačně se pak fakulta dělí na katedry a další odborná pracoviště. Kateder je na fakultě šest: ƒ Katedra ekonomie – vedoucím je doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. ƒ Katedra hospodářské politiky – vedoucím je doc. Ing. Josef Šíma, Ph.D. ƒ Katedra hospodářských dějin – vedoucím je doc. PhDr. František Stellner, Ph.D. ƒ Katedra sociální politiky – vedoucím je prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. ƒ Katedra veřejné správy a regionálního rozvoje – vedoucím je doc. RNDr. René Wokoun, CSc. ƒ Katedra ekonomiky životního prostředí – vedoucím je doc. Ing. Petr Šauer, CSc. Odborná pracoviště přidružená k fakultě jsou dvě: ƒ Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku – ředitelkou je doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc. ƒ Středisko regionálních a správních věd – ředitelem je doc. RNDr. René Wokoun, CSc.

Struktura Fakulty národohospodářské

17

Tím ovšem popis struktury fakulty zdaleka nevyčerpáváme. Existují ještě další útvary, které se podílejí na řízení fakulty. Zde si však uvedeme jen ty nejdůležitější z pohledu studenta: Akademický senát Akademický senát fakulty je samosprávným zastupitelským orgánem. Jeho členové jsou voleni akademickou obcí fakulty (tedy nejen pedagogy, nýbrž i studenty). Mezi jeho kompetence mj. patří schvalování rozpočtu, vnitřních předpisů fakulty, kontrola hospodaření, volba děkana fakulty, jeho odvolání atd. Fakultní senát Fakulty národohospodářské má v současné době 12 členů, 8 učitelů a 4 studenty. Předseda: Ing. Miroslav Ševčík, CSc. Místopředsedové: Ing. Zdena Vostrovská, CSc., Martin Pardupa (student). Disciplinární komise Disciplinární komise vede disciplinární řízení se studenty, kteří se dopustili disciplinárního přestupku (porušením povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VŠE a fakulty). Příkladem takového jednání je neplacení poplatků spojených se studiem nebo podvádění při zkouškách. Trestem pro studenta může být až vyloučení ze studia. Předseda: doc. Ing. Zdeněk Chytil, CSc. O disciplinárním řízení viz blíže Disciplinární řád VŠE, který v této publikaci naleznete v kapitole 5.4. Stipendijní komise Stipendijní komise rozhoduje o udělení stipendií studentům na základě Stipendijního řádu VŠE a prováděcí vyhlášky děkana. Udělení prospěchových stipendií se projednává jednou ročně, na začátku zimního semestru. Sleduje se přitom prospěch studenta v minulém roce. Udělují se také mimořádná stipendia – např. při reprezentaci fakulty nebo ze sociálních důvodů. O nich se rozhoduje každý semestr zvlášť. (Na Vysoké škole ekonomické existuje ještě ubytovací stipendium – to však neřeší fakulty zvlášť, ale stejně jako o ubytování na kolejích se o něm rozhoduje na centrální, celoškolní úrovni.) Stipendijní řád VŠE najdete zde v kapitole 5.5, fakultní stipendijní vyhlášku v kapitole 5.6. Předseda: Ing. Miroslav Svoboda.

18

Struktura Fakulty národohospodářské

A na konec jsme si nechali útvar, který je z vašeho pohledu vůbec tím nejdůležitějším: Studijní oddělení Se studijním oddělením přichází student do styku pravidelně – studijní referentka je tím prvým a nejpovolanějším, kdo radí se studijními problémy, vyřizuje všechna potvrzení a žádosti, ověřuje plnění studijních povinností. Studenti bakalářského a magisterského studia jsou mezi studijní referentky rozděleni podle abecedy, takže každého studenta provází jeho studiem jedna referentka, ať už je na bakalářském nebo magisterském stupni, ať už studuje jakýkoli obor. Studenti doktorského studia mají jen jednu studijní referentku, ta se však soustředí pouze na jejich stupeň studia. Na Fakultě národohospodářské máme pět studijních referentek: ƒ Pavla Ondráčková – má na starosti studenty, jejichž příjmení začíná písmenem A-Hon a Ch, ƒ Věra Kořánová – má na starosti studenty, jejichž příjmení začíná písmenem Hoo-Maj, ƒ Martina Brabcová – má na starosti studenty, jejichž příjmení začíná písmenem Mak-Sk, ƒ Alena Muchková – má na starosti studenty, jejichž příjmení začíná písmenem Sl-Ž ƒ Alena Šalbabová – má na starosti studenty doktorského studia. Úřední hodiny studijního oddělení: Pondělí 8.30–11.15 a 13.00–17.30 Úterý zavřeno Středa 8.30–11.15 a 13.00–17.00 Čtvrtek zavřeno Pátek 8.30–11.15

VÍTE,

ŽE ...

…na studijním oddělení musíte každý semestr odevzdat tzv. zápisový list, jinak vám bude ukončeno studium? Jako potvrzení vaší vůle dále studovat na Vysoké škole ekonomické musíte každý semestr ve vyhlášeném termínu odevzdat vlastnoručně podepsaný zápisový list. To je jakási smlouva mezi vámi a školou o tom, že budete studovat, a o tom, které předměty absolvujete. Více o zápisových listech viz v kap. 2.3.2.

Praktické rady a informace

19

1.3 PRAKTICKÉ RADY A INFORMACE V předchozích oddílech jsme si stručně nastínili, kde jste se ocitli a kdo před vámi Vysokou školu ekonomickou zastupuje. Nyní přišel čas na ryze praktické informace, které vám pomohou v každodenním střetávání se školou a studiem. Podle dosavadních zkušeností řeší každý student prvého ročníku hned na začátku akutně přinejmenším tyto otázky: ƒ Kdo mi poradí? ƒ Jak mám koho oslovovat? ƒ Jak je to s jídlem? ƒ Kde se ubytuji? ƒ Kde seženu studijní literaturu? ƒ Co já a počítačová síť? ƒ Co je to multifunkční identifikační karta? Na ně se vám pokusíme v této kapitole odpovědět. Na jiné otázky odpovídáme na místech jiných – na příklad na tyto dvě: ƒ Kde je škola a jak se do ní dostanu? ƒ Jak si vytvořím rozvrh? Na prvou jsme již odpověděli v oddílu 1.1, na druhou odpovíme později, v kapitole 2.3.4.

1.3.1 KDO MI PORADÍ? Tato otázka musí zaznít hned na úvod, neboť v žádné brožuře se nedočtete všechno. Než se ale kohokoli půjdete ptát, nezapomeňte, že existují dva často aktualizované zdroje, kde se většinu věcí dovíte bez ptaní: Informační zdroje Prvým zdrojem odpovědi jsou internetové stránky fakulty HTTP://FNH.VSE.CZ a školy WWW.VSE.CZ, druhým zdrojem nástěnky studijního oddělení, kateder a fakulty (od podzimu 2005 ve třetím patře Nové budovy). Tyto dva zdroje je nanejvýš záhodno sledovat, i když vás zrovna nic netrápí. Předejte tak nepříjemnému překvapení, že jste zapomněli na nějaký důležitý termín, třeba „odevzdání zápisového listu“, o němž bude řeč v kapitole Studium, nebo odevzdání žádosti o prospěchové stipendium. Kromě toho se ale na internetu a nástěnkách dočtete i o nabídkách stipendijních pobytů v zahraničí či o bohatě dotovaných studentských soutěžích. Proto také Fakulta národohospodářská zprovoznila systém zasílání důležitých novinek e-mailem, který doporučuje využívat všem svým studentům. Máte-li o posílání novinek zájem, stačí se zaregistrovat na HTTP://FNH.VSE.CZ.

20

Praktické rady a informace

Lidští rádcové Teprve pokud vám neporadí ani internet, ani nástěnky, je prvou vaší kontaktní osobou vaše studijní referentka. Většinu studentských problémů zná a umí řešit; a kdyby zrovna ne, bude vědět, na koho se máte obrátit. Půjde-li o odborný problém, můžete jít za dotyčným vyučujícím nebo přímo za vedoucím příslušné katedry. Každý pedagog zaměstnaný na vysoké škole totiž má vypsány tzv. konzultační hodiny (v rozsahu alespoň sto dvaceti minut týdně). V těch je k dispozici právě vám, studentům. S vážnějšími studijními problémy vás referentka nejspíš odkáže na proděkana pro pedagogiku. Nakonec tím nejvyšším, jehož slovo je rozhodující, je děkan fakulty. V zásadě je důležité dodržovat přednesený postup, abyste například děkana fakulty neobtěžovali záležitostmi, jež patří do rukou studijní referentky. Někdy můžete mít pocit, že váš problém přesahuje rámec fakulty, nýbrž týká se celé školy. Tehdy se můžete obrátit na studentského tajemníka, který zprostředkovává komunikaci mezi studenty a vedením Vysoké školy ekonomické. Je jím Ing. Antonín Pavlíček a najdete ho v místnosti NB158; aktuální konzultační hodiny najdete na HTTP://NB.VSE.CZ/STUDENTT. A nebo ho kontaktujte přes ICQ, má číslo 22-702-356. Pomoc studentům prvých ročníků Jelikož přechod na vysokou školu není věc zrovna jednoduchá, je pro všechny studenty prvého ročníku celé školy vyhrazena ještě jedna pracovnice pedagogického oddělení, která vám bude vždy ku pomoci. Jmenuje se Vlasta Dostálová a sídlí na Jižním Městě v suterénu v místnosti číslo JM0111. Její úřední hodiny jsou v pondělí 13.30-14.30 hod., v úterý, středu, čtvrtek 9.3011.30 hod. a 13.30-14.30 hod. a v pátek 9.30-11.30 hod. Telefon: 224 094 260. Pokud však budete mít otázky, které souvisejí s prvým ročníkem a zároveň s naší fakultou, zeptejte se raději naší fakultní studijní referentky Martiny Brabcové. Ta vám poradí zejména v otázce studijních kruhů a rozvrhu v prvém semestru. Akademická psychologická poradna A konečně nezapomeňme, že vás mohou trápit jak problémy studijní, tak životní či osobnostní. Nejen s tím vám může pomoci Akademická psychologická poradna. Ta navíc dokáže poradit i s rozhodováním o budoucí profesní orientaci nebo vám nabídne kursy autogenního tréninku.

Praktické rady a informace

21

1.3.2 JAK MÁM KOHO OSLOVOVAT? Pedagogové si většinou potrpí na to, abyste je oslovovali správným titulem. Není chybou jen použití nižšího titulu; stejně školáckou chybou je i to, pokud každému po vzoru ze střední školy říkáte „pane profesore“. Jak je to tedy s oslovováním? V zásadě máte tři možnosti – oslovit pedagoga podle jeho akademického titulu, podle vědecko-pedagogické hodnosti, nebo podle jeho funkce na škole. Akademické tituly získává člověk díky svému studiu a tvůrčí vědecké práci, jako příklad můžeme uvést: ƒ inženýr (zkratka Ing. před jménem), ƒ magistr (zkratka Mgr. před jménem), ƒ doktor (zkratka PhDr., RNDr. a další před jménem), ƒ kandidát věd (zkratka CSc. za jménem), ƒ doktor (zkratka Ph.D. za jménem), ƒ doktor věd (zkratka DrSc. za jménem). Vědecko-pedagogické tituly získávají interní učitelé a jsou spjaty právě s jejich působením na vysoké škole. Podle pořadí důležitosti rozeznáváme (od nejnižší hodnosti po nejvyšší): ƒ asistent (učitel v prvých letech své praxe) ƒ odborný asistent ƒ docent (zkratka doc.) ƒ profesor (zkratka prof.) Platí pravidlo: asistenty a odborné asistenty oslovujeme jejich akademickým titulem („pane inženýre“, „paní doktorko“), zatímco docenty a profesory oslovujeme vědeckou hodností („paní docentko“, „pane profesore“). Nakonec lze oslovit učitele i podle jejich pracovního zařazení – „pane proděkane“, „pane děkane“, „paní prorektorko“, „paní rektorko“. To ovšem záleží na situaci, v níž s dotyčným pedagogem hovoříme.

22

Praktické rady a informace

1.3.3 JAK JE TO S JÍDLEM? Pro studenty vysokých škol jsou určeny jídelny, kterým se říká menzy. Abyste prokázali, že si v nich máte právo zakoupit jídlo za studentskou cenu, musíte při placení stravenek odevzdat v pokladně příslušný počet tzv. „kuponů“ čili „bodů“. Bloček s těmito kupony si vždy na začátku školního roku můžete vyzvednout na studijním oddělení. (Poprvé je dostanete hned během zápisu do prvého ročníku.) S jejich pomocí pak můžete nakupovat stravenky na snídaně, obědy, večeře a tzv. studené večeře ve všech menzách v Praze. Ceny v nich však nejsou zcela stejné – cena teplého jídla se pohybuje kolem 20-25 Kč, cena studené večeře (což bývá většinou obložená bageta) kolem 15-20 Kč. V menze Vysoké školy ekonomické v areálu na Žižkově se k objednávání a výdeji obědů, večeří a studených večeří (snídaně menza nevaří) používají multifunkční identifikační karty, na které si uložíte v pokladně menzy výchozí finanční obnos (a kupony v jeho hodnotě), a tím založíte svůj účet v menze. Ze svého účtu v menze potom průběžně čerpáte při počítačovém objednávání obědů. Objednávat je přitom můžete na terminálu přímo v menze nebo přes internet na adrese HTTPS://MENZA.VSE.CZ. Kromě menzy v areálu na Žižkově studenti VŠE často využívají těchto menz: areál Jižní Město, areál kolejí Jarov, Opletalova ulice 38, Švehlova ulice na Žižkově. Na Žižkově je asi nejoblíbenější menza v Opletalově ulici. Ta na příklad prodává obložené bagety v ceně 15,75 Kč čtyřiadvacet hodin denně.

1.3.4 KDE SE UBYTUJI? Mimopražští studenti mají možnost ubytování na koleji, tedy na ubytovně vysokoškolských studentů. Rozhodování o přidělení místa na koleji nepřísluší vůbec fakultě, nýbrž se řeší na úrovni celé školy. Hodnotí se přitom různá kritéria – například dojezdová vzdálenost, nutnost přestupu, sociální a zdravotní faktory, délka studia. (Přesné znění kritérií pro letošní rok najdete v oddílu 5.7.) Ubytování studentů centrálně zajišťuje Správa účelových zařízení (Koněvova 198, 130 00 Praha 3), kde se můžete obrátit na Marii Horáčkovou (telefon 224 092 156, kancelář číslo 146). Nově přijatí studenti musejí žádost o ubytování podat nejpozději do 31. 7. 2005.

Praktické rady a informace

23

1.3.5 KDE SEŽENU STUDIJNÍ LITERATURU? Než začnete vůbec shánět literaturu k jednotlivým předmětům a další výukové materiály, musíte nejprve zjistit, co vlastně potřebujete hledat. A kde najdete tuto informaci? ƒ na prvých hodinách výuky (vyučující zpravidla uvede základní a doplňkovou literaturu), ƒ v počítačové síti VŠE (na adrese HTTP://ISIS.VSE.CZ (v roce 2005 ještě na HTTP://PES.VSE.CZ) jsou uvedeny všechny akreditace předmětů včetně základní a doplňkové literatury). Nyní již můžeme řešit otázku, kde získat literaturu: ƒ knihovna VŠE – je ideálním řešením, pokud si ovšem nechcete všechno kupovat; knihy si pochopitelně můžete rezervovat přes internet, viz HTTP://LIBRARY.VSE.CZ, ƒ studovny VŠE – najdete je na třech místech: v mezipatře Staré budovy na Žižkově, ve Studijním informačním centru Jarov (v areálu kolejí) a v areálu na Jižním Městě, ƒ ostatní knihovny v Praze – i další instituce v Praze mají ekonomické publikace a veřejně přístupné knihovny, například Česká národní banka, CERGE a další, ƒ prodejna skript (v přízemí Staré budovy na Žižkově nebo v suterénu budovy A na Jižním Městě), ƒ prodejna Ekopress (vedle Staré auly v Nové budově na Žižkově), ƒ antikvariát ve 4. patře Staré budovy na Žižkově (vykupuje od studentů skripta používaná na VŠE a prodává je novým zájemcům; bližší informace najdete na HTTP://ANTIK.VSE.CZ), ƒ od spolužáků (viz inzeráty na nástěnkách), ƒ při rozličných prodejních akcích, které v prostorách školy často pořádají různá nakladatelství.

24

Praktické rady a informace

1.3.6 CO JÁ A POČÍTAČOVÁ SÍŤ? Vysoká škola ekonomická má svoji počítačovou síť a pochopitelně vám umožní i přístup k e-mailové poště na internet. Asi by vás tedy zajímalo, jak se do naší počítačové sítě přihlásíte, kde si můžete sednout k internetu a co na něm můžete nalézt... Kudy do školní počítačové sítě? Do školní sítě se dostanete z počítačů, které jsou umístěny ve studovnách, ať už na Jižním Městě, na Žižkově nebo třeba ve Studijním centru Jarov. Pro vstup do studoven budete potřebovat identifikační kartu, o níž bude řeč v dalším oddílu. Ale třeba na Jižním Městě jsou i počítače umístěné ve vestibulu, které jsou přístupné volně. Mimochodem, pokud vlastníte notebook, existuje také možnost bezdrátového připojení přes WiFi – podrobnosti viz na HTTP://BATMAN.VSE.CZ. O školní síti se dovíte více na informačním dnu pro prvé ročníky (nevíte, co to je? – nahlédněte do kapitoly 2.3.2) a na základním kursu informatiky. Jak se do sítě přihlásit? Pro přihlášení budete přirozeně potřebovat uživatelské jméno a heslo. Své uživatelské jméno (tzv. „xname“) a počáteční heslo dostanete každý hned na začátku studia přímo v dopisu s rozhodnutím o přijetí ke studiu. Budou vstupními údaji nejen pro vstup do školní počítačové sítě, ale i do dalších aplikací, které škola používá a které jsou dostupné i z počítačů umístěných mimo školu – tedy na příklad pro vstup do poštovní schránky a do studijního informačního systému. Jaký „xname“ dostanete přidělen? Uživatelské jméno je tvořeno písmenem „x“, znaky z vašeho příjmení a jména a dále dvojčíslím, které vás na škole jednoznačně identifikují. Tak například když se jmenujete Jaroslav Cimrman, můžete dostat „xname“ třeba XCIMJ03. To znamená, že jste třetí „cimj“ přijatý na Vysokou školu ekonomickou... Co mohu na síti nalézt a využít? Tato otázka je možná nevhodně položena, vždyť na internet se dnes publikují zprávy všeho druhu. Proto se zde pokusíme upozornit jen na ty základní odkazy, jež by se vám měly hodit při studiu: HTTP://FNH.VSE.CZ

a WWW.VSE.CZ O těchto dvou stránkách již byla řeč. Měly by představovat začátek každého vašeho studijního hledání ze dvou důvodů: za prvé, naleznete na nich všechny důležité odkazy; za druhé, zveřejňují se na nich důležité novinky, jejichž znalost by vám rozhodně neměla ujít.

Praktické rady a informace

25

HTTPS://VEVERKA.VSE.CZ

Všem studentům je zřízena školní e-mailová schránka. A právě na výše uvedené adrese můžete do své schránky vstupovat. Nemusíte ji aktivně používat, nebudete-li chtít, přesto je ale vaší povinností ji přinejmenším pravidelně kontrolovat. Když vám totiž budou chtít studijní referentky něco sdělit, nebo když od vás budou něco potřebovat, kontaktují vás právě e-mailem. Vaše e-mailová adresa bude znít [email protected]. HTTP://ISIS.VSE.CZ

Na této adrese Vysoká škola ekonomická průběžně v roce 2005 a 2006 spouští zcela nový Integrovaný studijní informační systém. Jelikož v době vydání této Bílé knihy ještě systém není v provozu, nebudeme se o něm více rozepisovat. Řekněme jen tolik, že přinejmenším nahradí systémy HTTP://PES.VSE.CZ, HTTP://NB.VSE.CZ/REGZAP, HTTP://SEMESTR.VSE.CZ a HTTP://VYSLEDKY.VSE.CZ, které podrobněji popisujeme níže a které budete používat zpočátku. HTTP://PES.VSE.CZ

Tuto adresu studenti používají velmi často. Naleznete na ní především historii svých studijních výsledků – přehled výsledků předmětů i bakalářských či souborných zkoušek a základní rekapitulaci toho, jak si celkově stojíte (počet kreditů získaných za poslední dva semestry, počty celkově získaných a ztracených kreditů, počty kreditů získaných v jednotlivých skupinách podle struktury studijního programu a další). Historii studijních výsledků lze vytisknout. Na téže adrese můžete nalézt: ƒ již v době registrací úplný rozvrh hodin včetně jmen učitelů, kteří pravděpodobně budou učit jednotlivé paralelky (kursy), ƒ akreditační materiály předmětů (anotace, osnova, požadavky na ukončení, literatura, garant), ƒ přehled vyučovaných paralelek (kursů) podle předmětů či podle času výuky nebo podle místností, ƒ zařazení předmětů do skupin, ƒ konzultační hodiny učitelů aj. HTTP://NB.VSE.CZ/REGZAP

Vzhledem k tomu, že rozvrh si na Vysoké škole ekonomické sestavuje každý student sám, a to prostřednictvím internetu, zavítáte několikrát ročně i na tuto stránku. Zde najdete aktuální harmonogramy registrací a zápisů jak předmětů, tak bakalářských (souborných) zkoušek a státních zkoušek z ekonomie. Rovněž si tu můžete stáhnout programy, pomocí nichž budete registrace a zápisy provádět.

26

Praktické rady a informace

HTTP://SEMESTR.VSE.CZ

a HTTP://VYSLEDKY.VSE.CZ Tyto dvě stránky jsou na sobě nezávislé systémy, skrze něž vám může váš vyučující po internetu zadávat úkoly, poskytovat materiály, vypisovat termíny testů, oznamovat výsledky zápočtů a zkoušek. Někteří učitelé upřednostňují „vysledky“, jiní „semestr“. Na úvodní hodině každého předmětu se proto informujte, který z nich hodlá váš pedagog využít.

HTTP://WWW.VSE.CZ/ZDROJE/INDEX.PHP

Velmi užitečná stránka – obsahuje odkazy do databází plných textů různých novinových i odborných článků, zákonů či do slovníků. Nezbytná pomůcka ke studiu a ke psaní odborných prací. WWW.ILIST.CZ

Studenti Vysoké školy ekonomické už několik let vydávají svépomocí Studentský list, který má i svou internetovou podobu. Budou-li vás zajímat aktuální informace o dění ve škole z pohledu studentů, navštivte právě tyto stránky.

Praktické rady a informace

27

1.3.7 CO JE TO MULTIFUNKČNÍ IDENTIFIKAČNÍ KARTA? Čas od času musíte prokazovat, že jste skutečně studenty Vysoké školy ekonomické. K tomu můžete použít buď Výkaz o studiu (tzv. „index“) nebo svoji identifikační kartu. Obyčejnou identifikační kartu můžete obdržet zdarma na začátku studia. Je na ní vaše jméno, datum narození a podobenka. Karta multifunkční Pokud ale chcete mít možnost chodit do knihovny, jíst v menze, nebo kopírovat a tisknout na školních laserových tiskárnách, budete si muset pořídit identifikační kartu multifunkční, kterou dostanete za poplatek 250 Kč. Ta v sobě obsahuje čip a slouží i jako elektronická peněženka. Mimochodem, tato identifikační karta dokáže nahradit kmenový list tramvajenky městské hromadné dopravy v Praze. Stačí již jen dokoupit si časovou jízdenku přímo v areálu školy… Karta s ISIC licencí Identifikační karta má ještě svoji třetí podobu, která je mezi studenty velice oblíbená: jde o multifunkční identifikační kartu s ISIC licencí. Ta vám bude umožňovat přístup k celé řadě slev a výhod v oblasti kultury, cestování i volného času po celém světě (podrobněji viz stránky HTTP://WWW.GTSINT.CZ). Není třeba připomínat, že pořízení této kombinované karty je levnější než pořízení multifunkční školní karty a ISIC karty každé zvlášť – stojí 300 Kč. Je na každém studentu, pro kterou variantu se rozhodne. Na tomto místě pouze připomeňme, že rozšíření „obyčejnější“ karty na „lepší“ kartu dokoupením požadovaných funkcí není možné, museli byste si prostě onu „lepší“ kartu koupit za plnou cenu. Jak identifikační kartu získat? Nejprve se musíte nechat vyfotografovat pracovníky Výpočetního centra VŠE – to proběhne během červencových zápisů do studia. Tehdy také zaplatíte potřebnou částku (nezapomeňte si tedy vzít s sebou do školy peníze). Vyhotovenou kartu pak obdržíte při informačním dnu na Jižním Městě v druhé polovině září (o informačním dnu viz kapitolu 2.3.2).

Hlava B –Studijní informace

HLAVA B STUDIJNÍ INFORMACE

29

Studium na fakultě

31

2. STUDIUM NA FAKULTĚ V úvodní kapitole jste se stručně seznámili s tím, kde jste se to vlastně ocitli. Teď se budeme soustředit na to hlavní, proč jste na Národohospodářské fakultě– na studium a vše, co s ním souvisí. Vysvětlíme si všechny důležité pojmy, organizaci a průběh vašeho studia, jakož i všechny povinnosti, které musíte splnit pro úspěšné dosažení vysokoškolského titulu. Na závěr kapitoly si pak představíme možnosti, jež vám studium fakulty přináší nad stanovený rámec a díky kterým můžete svůj studentský život významně obohatit.

2.1 ZÁKLADNÍ POJMY Hned na začátek: v podtitulu této brožury je uvedeno „studijní programy“, ale vy byste řekli, že studujete „studijní obor“. Jak to tedy je? Programy a obory Podle vysokoškolského zákona studujete především tzv. studijní program – tak třeba studenti prvého ročníku bakalářského studia na naší fakultě studují program Ekonomie a hospodářská správa, studenti magisterského studia program Hospodářská politika a správa. Každý studijní program se rozpadá na studijní obory, je tedy jakousi „rodinou“ několika oborů. Někdy fakulta přijímá uchazeče už přímo do konkrétního studijního oboru v rámci daného programu – tak je tomu u navazujícího magisterského studia. Jindy naopak přijímá do studijního programu a studenti si až posléze rozhodnou, který studijní obor v rámci programu vystudují – tak je tomu v roce 2005 u bakalářských studentů: prvý rok studují předměty společné celé „rodině“ oborů programu Ekonomie a hospodářská správa. Na konci prvého ročníku si rozhodnou, který ze čtyř oborů v rámci této „rodiny“ chtějí absolvovat, a budou pokračovat ve studiu předmětů specifických právě tomuto zvolenému oboru. Na Vysoké škole ekonomické se pro zaměření studia používají ještě jiné pojmy: obor bakalářského studia se sice nazývá obor, avšak oboru navazujícího magisterského studia se kvůli odlišení říká hlavní specializace. Kombinaci obou pojmů představuje pětileté magisterské studium – student je přijímán na obor, leč poslední dva roky jeho studia se jmenují hlavní specializace, do které se hlásí po splnění stanovených podmínek. K tomu se ještě přidává tzv. vedlejší specializace: každý student zapsaný do hlavní specializace musí danou část svého studia věnovat bloku předmětů (zakončených státní zkouškou), který si vybere z nabídky jednotlivých fakult Vysoké školy ekonomické. Tento blok (povinných a volitelných) předmětů se nazývá vedlejší specializace.

32

Studium na fakultě

Studijní plány Náplň jednotlivých studijních oborů se během let obměňovala, a proto bylo třeba odlišit studenty jednotlivých „generací“ neboli jednotlivých studijních plánů. Nejde jen o rozdíly v předepsaných předmětech – pro student- různých studijních plánů platí také různé studijní a zkušební řády! Proto mějte jasno v tom, do jakého studijního plánu patříte: ƒ Studenti bakalářského studia přijatí od roku 2005 (tj. studenti bakalářského studijního programu Ekonomie a hospodářská správa) – studijní plán E ƒ Studenti bakalářského studia přijatí do roku 2004 (tj. studenti bakalářského studijního programu Hospodářská politika a správa) – studijní plán D ƒ Studenti navazujícího magisterského studia – studijní plán D ƒ Studenti pětiletého magisterského studia – studijní plán C Každý student by měl mít na paměti, v jakém plánu studuje; když na počítači zjišťuje, jaké předměty má v jakých skupinách studovat, musí tento údaj pro vyhledávání zadat. Tuto znalost budete potřebovat i při čtení Bílé knihy. V této kapitole budeme několikrát citovat různé znění pravidel pro různé studijní plány. Forma a stupeň studia Forma studia vyjadřuje, zda studujete v denním studiu (prezenční forma), dálkově (distanční forma), nebo zda jde o kombinaci obého (kombinovaná forma). Na Fakultě národohospodářské může být pouze doktorské studium v kombinované formě. Všechny ostatní studijní programy jsou zde prezenční. Může vás také zajímat, jaký je váš stupeň studia. O něm již vlastně byla řeč – na VŠE existují čtyři stupně studia: ƒ bakalářské studijní programy, ƒ magisterské studijní programy navazující na bakalářské studium, ƒ pětileté magisterské studijní programy, ƒ doktorské studijní programy.

VÍTE,

ŽE ...

…podáváte-li nějakou žádost, musíte na ní většinou vyplnit číslo stupně studia? Toto číslo přitom není úplně intuitivní. Studenti bakalářského studia mají stupeň číslo 1, studenti navazujícího magisterského studia stupeň číslo 2 a studenti pětiletého magisterského studia stupeň číslo 3.

33

Studium na fakultě

Kreditový systém Studium (kromě doktorského) je organizováno na základě kreditového systému v rámci zákona o vysokých školách (111/1998 Sb.). Základní údaje o bakalářském, navazujícím magisterském, pětiletém magisterském a doktorském studiu jsou uvedeny v následující tabulce:

Studijní program

Titul (zkratka)

bakalářský (plán E) bakalářský (plán D) magisterský navazující na bakalářský magisterský pětiletý

bakalář (Bc.) bakalář (Bc.)

doktorský

inženýr (Ing.) inženýr (Ing.) doktor (Ph.D.)

Standardní délka studia v akademických rocích

Počet kreditů pro absolvování

Počet kreditových poukázek k dispozici

3

180

180 + 36

3

125

125 + 20

2

72

72 + 14

5

186

186 + 40

3

–

–

V tabulce se objevují důležité pojmy – kredit a kreditová poukázka. Jelikož jde o základní stavební kameny celého studia na VŠE, přiblížíme si jejich úlohu v následujícím oddílu. Akademický rok Předtím si už jen řekneme něco k organizaci školního roku na vysoké škole: školní čili akademický rok na VŠE, který trvá vždy od 1. 9. do 31. 8., se dělí na dvě části, zvané zimní semestr a letní semestr. V každém semestru probíhá výuka předmětů, po níž následuje tzv. zkouškové období. Každý semestr představuje pro studenta jistou uzavřenou jednotkou studia – do každého semestru se musí tzv. zapsat u své studijní referentky (bez toho by mu bylo ukončeno studium) a po každém semestru se kontrolují jeho studijní výsledky. Bližší informace o harmonogramu akademického roku na VŠE naleznete v oddílu 4.1.

34

Kreditový systém

2.2 KREDITOVÝ SYSTÉM Na Vysoké škole ekonomické máte předepsán svůj studijní plán, předměty, které máte absolvovat, zkoušky, které máte vykonat, atd. Přesto máte možnost sestavovat si rozvrh sami, rozhodnout se, kdy co vystudujete, který semestr si toho naložíte více, kdy naopak méně. Abyste ale měli kontrolu, zda se svým studiem hospodaříte správně, a aby se dala zkoordinovat taková míra svobody všech studentů, funguje na naší škole kreditový systém. Pozor! Dva kreditové systémy! Aby vše nebylo úplně jednoduché, fungují na naší škole dva různé kreditové systémy. V něčem jsou podobné, v některých principech ale zásadně odlišné. Pozor tedy, abyste se vždy orientovali podle toho svého: ƒ „starý“ kreditový systém – platí pro studenty studijních plánů C a D ƒ „nový“ kreditový systém – platí pro studenty studijního plánu E Ve zbytku této kapitoly si proto vyberte vždy jen informace vztahující se k vašemu studijnímu plánu a vašemu kreditovému systému. Evropský systém převodu kreditů (ECTS) na Vysoké škole ekonomické Onen „nový“ kreditový systém je nový tím, že se snaží co nejlépe naplnit myšlenky Evropského systému převodu kreditů – European Credit Transfer System (ECTS). Vysoká škola ekonomická byla průkopníkem kreditového systému studia v České republice (Československu) již na začátku devadesátých let 20. století. Jeho původní podoba už ale nestačí tomu, co všechno si dnešní vysoké školy od kreditového systému slibují a co vykrystalizovalo v myšlenku ECTS – systému, který by co nejlépe, a přitom univerzálně měřil studijní postup studenta, a který by tak snadno umožňoval porovnání studia na různých vysokých školách po celé Evropě. Proto Vysoká škola ekonomická přikročila k reformě svého kreditového systému – a od akademického roku 2005/06 již některé její fakulty začaly přijímat do studia podle ECTS. Národohospodářská fakulta je mezi nimi: noví studenti bakalářského studia už budou letos studovat podle něj.

Kreditový systém

35

2.2.1 „STARÝ“ KREDITOVÝ SYSTÉM – PLÁN D Jednou z nejdůležitějších povinností vašeho studia je získání daného počtu kreditů v předepsané struktuře. Za co kredity získáte a co je onen „daný počet v předepsané struktuře“? Kredity získáváte za úspěšné absolvování jednotlivých předmětů (nebo za jejich uznání, ale o tom až později). Každý předmět má totiž svoji „cenu“ vyjádřenou právě v kreditech. Tato cena odpovídá přesně tomu, kolik hodin se daný předmět vyučuje týdně. Tak například dvoukreditový předmět se vyučuje dvě hodiny týdně (přičemž školní „hodina“ trvá 45 minut). Počet kreditů, který musíte získat, je dán stupněm vašeho studia. Studenti bakalářského studia musejí získat 125 kreditů, studenti navazujícího magisterského studia 72 kredity a studenti pětiletého magisterského studia 186 kreditů. Pochopitelně není jedno, za jaké předměty jste kredity získali. Předepsaná struktura vašeho oboru určuje, které předměty (či skupiny předmětů) musíte (nebo naopak nesmíte) absolvovat. Podrobně rozepsanou strukturu svého oboru naleznete právě v této brožuře v kapitole 3. Co když si ale chcete vystudovat předměty navíc? Nebo co když některý předmět neabsolvujete úspěšně? Můžete si jej zapsat znovu? Tyto otázky řeší tzv. kreditové poukázky. Každý student dostává na začátku svého studia k dispozici kreditové poukázky, což jsou jakési „peníze“, jimiž platí za možnost zapsat si a absolvovat předměty. Bakalářský student jich má přesně 145, navazující magisterský student 86 a pětiletý magisterský student 226. Vždy, když si zapíšete nějaký předmět, zaplatíte jeho cenu svými poukázkami. Pokud vám poukázky dojdou, nebudete mít za co si předměty zapsat a studium vám bude ukončeno… Proto dostáváte na počátku poukázek více, než kolik potřebujete získat kreditů – tyto tzv. rezervní poukázky jsou vaší pojistkou pro případ, že některý předmět nezvládnete a budete jej muset opakovat. Anebo, pokud jste úspěšní, představují tyto poukázky jakýsi bonus, za který můžete vystudovat předměty i nad předepsaný rámec.

36

Kreditový systém

2.2.2 „NOVÝ“ KREDITOVÝ SYSTÉM – PLÁN E Pro úspěšné absolvování studia musíte splnit všechny předepsané studijní povinnosti. Toto plnění má především podobu získávání daného počtu kreditů ve struktuře předepsané studijním programem, resp. oborem. Za co kredity získáte a co je onen „daný počet v předepsané struktuře“? Kredity získáváte jednak za úspěšné absolvování jednotlivých předmětů (nebo za jejich uznání, ale o tom až později), jednak za úspěšné absolvování jiných studijních povinností. Kreditová hodnota předmětů Každý předmět má svoji „cenu“ vyjádřenou právě v kreditech. Ve „starém“ kreditovém systému tato cena odpovídala tomu, kolik hodin se daný předmět vyučuje týdně. V „novém“ kreditovém systému je tomu jinak: kreditová „cena“ předmětu měří jeho náročnost pro průměrného studenta. V zásadě by mělo platit, že jeden kredit znamená asi 26 hodin práce studenta. Na příklad šestikreditový předmět znamená pro průměrného studenta pracovní zátěž 156 hodin. Jakou podobu tato zátěž má? ƒ docházení do školy na tzv. přímou výuku – tedy na přednášky, cvičení a semináře, ƒ samostudium (neboli tzv. nepřímá výuka) – příprava na hodiny, příprava na zápočty a zkoušky. Náš příkladný šestikreditový předmět se může třeba vyučovat čtyři hodiny týdně (přičemž školní „hodina“ trvá 45 minut). Jelikož výuka trvá na naší škole každý semestr 13 týdnů, znamená to 52 hodin výuky. Zbytek, tj. 104 hodiny, připadá na vaši domácí práci a přípravu na zkoušku. Pochopitelně každý z vás, studentů, je jiný, a nikdo také nedokáže změřit, kolik času kterémukoli z vás absolvování nějakého předmětu zabere. Kreditová hodnota každého předmětu je proto spíše vodítkem, nakolik je onen předmět náročný ve srovnání s jinými předměty nebo jinými studijními povinnosti. Kreditová hodnota jiných studijních povinností Mezi vaše studijní povinnosti nepatří jen předměty. Jako studenti bakalářského studia musíte také absolvovat kursy tělesné výchovy, napsat bakalářskou práci a složit státní závěrečnou zkoušku. Kromě tělocviku mají tyto studijní povinnosti také svou kreditovou hodnotu: ƒ bakalářská práce 3 kredity, ƒ státní závěrečná zkouška 3 kredity.

Kreditový systém

37

Počet a struktura kreditů Počet kreditů, který musíte získat, je dán stupněm vašeho studia. Studenti bakalářského studia musejí získat 180 kreditů, studenti navazujícího magisterského studia 120 kreditů. Pochopitelně není jedno, za jaké předměty jste kredity získali. Předepsaná struktura vašeho programu, resp. oboru určuje, které předměty (či skupiny předmětů) musíte (nebo naopak nesmíte) absolvovat. Podrobně rozepsanou strukturu svého oboru naleznete právě v této brožuře, v kapitole 3. Kreditové poukázky Co když si ale chcete vystudovat předměty navíc? Nebo co když některý předmět neabsolvujete úspěšně? Můžete si jej zapsat znovu? Tyto otázky řeší tzv. kreditové poukázky. Každý student dostává na začátku svého studia k dispozici kreditové poukázky, což jsou jakési „peníze“, jimiž platí za možnost zapsat si a absolvovat předměty. Bakalářský student jich má přesně 216, navazující magisterský student 144. Vždy, když si zapíšete nějaký předmět, zaplatíte jeho cenu svými poukázkami. Pokud vám poukázky dojdou, nebudete mít za co si předměty zapsat a studium vám bude ukončeno… Proto dostáváte na počátku poukázek více, než kolik potřebujete získat kreditů – tyto tzv. rezervní poukázky jsou vaší pojistkou pro případ, že některý předmět nezvládnete a budete jej muset opakovat. Anebo, pokud jste úspěšní, představují tyto poukázky jakýsi bonus, za který můžete vystudovat předměty i nad předepsaný rámec.

38

Kreditový systém

2.2.3 UZNÁVÁNÍ A OMLOUVÁNÍ PŘEDMĚTŮ O těchto dvou jevech stojí za to krátce promluvit již teď; značně se totiž týkají kreditového systému. Uznávání předmětů Nejprve k uznávání: Pokud jste nějaký předmět vystudovali již dříve (buď na VŠE, nebo na jiné vysoké škole), můžete požádat o jeho uznání. (Poznámka: studenti prvého ročníku v roce 2005 tuto možnost nemají. O podmínkách uznávání předmětů a zkoušek se podrobněji dovíte v oddílu 2.4.5.) Bude-li vám vyhověno, zaplatíte o něco více poukázkami, než kolik činí cena daného předmětu. Cena se vám navýší o penále ve výši poměrné části vašich rezervních poukázek. Celkovou cenu si můžete vypočíst podle následujícího vzorce: Čerpaný počet kreditových poukázek („cena“) = Celkový počet kreditových poukázek (180 či 145 či 86 či 226) ÷ Počet kreditů pro absolvování (216 či 125 či 72 či 186) x Počet uznávaných kreditů Příklad: Jsem student navazujícího magisterského studia a žádám o uznání 26 kreditů. Pak 86 ÷ 72 x 26 = 31 kreditová poukázka. V tomto případě tedy zaplatím navíc pěti kreditovými poukázkami. Omlouvání předmětů Pokud jde o situaci, kdy nemůžete některý předmět ze závažných (např. zdravotních) důvodů úspěšně dokončit, a je vám proto omluven, tehdy sice žádné kredity nezískáte, avšak zaplacené kreditové poukázky se vám vrátí zpět.

Kreditový systém

39

2.2.4 PODROBNĚJŠÍ POJMY Po úvodním vysvětlení stačí nyní jen heslovitě vysvětlit podrobnější používané termíny: Kreditové poukázky použité jsou kreditové poukázky zaplacené za: ƒ dosud zapsané předměty (absolvované úspěšně i neúspěšně), ƒ uznané předměty, ƒ u bakalářských studentů plánu E také za vykonání státní závěrečné zkoušky a obhajobu bakalářské práce. Kredity získané jsou kredity za: ƒ úspěšně absolvované předměty, ƒ uznané předměty, ƒ u studentů plánu C také doplněné předměty na základě úspěšného absolvování povinných jazykových předmětů vyšší úrovně (o tom blíže viz v oddíle 4.2.4), ƒ u bakalářských studentů plánu E také za vykonání státní závěrečné zkoušky a obhajobu bakalářské práce. Kreditové poukázky ztracené jsou kreditové poukázky zaplacené za předměty: ƒ neúspěšně absolvované, ƒ neomluvené. Kreditové poukázky vynaložené v běžném semestru jsou kreditové poukázky zaplacené za zápis předmětů v aktuálním semestru. Mezi uvedenými druhy kreditů platí vztah: Kreditové poukázky použité za celé dosavadní studium = kredity získané za dosavadní studium + kreditové poukázky ztracené za dosavadní studium + kreditové poukázky vynaložené v běžném semestru na zápis předmětů + kreditové poukázky odebrané za uznané předměty. Posledním, nejdůležitějším termínem jsou kredity započitatelné, což jsou kredity získané za: ƒ úspěšně absolvované předměty s výjimkou kreditů za předměty uznané z předchozího studia na VŠE nebo na jiné vysoké škole, ƒ předměty úspěšně absolvované a uznané na VŠE ze studia na zahraniční univerzitě, ke kterému byl student vyslán VŠE v rámci smluvních vztahů (bez přerušení studia), ƒ u bakalářských studentů plánu E také za vykonání státní závěrečné zkoušky a obhajobu bakalářské práce. Proč je tento pojem důležitý? Získání určitého minimálního počtu započitatelných kreditů za dva po sobě jdoucí semestry je totiž jednou z povinností každého studenta. A v případě neplnění této povinnosti důvodem k ukončení studia. Proto této a dalším povinnostem souvisejícím s kreditovým systémem věnujeme následující oddíl.

40

Kreditový systém

2.2.5 POVINNOSTI SPJATÉ S KREDITOVÝM SYSTÉMEM Studijní a zkušební řády, které jsou v této brožuře také otištěny, stanovují několik pravidel týkajících se kreditů. Nejdůležitější (nikoli však všechny!) si uvedeme již nyní: Součet kreditů za dva semestry Součet kreditů započitatelných za poslední dva semestry musí být vždy alespoň 42 (pro studenty studijního plánu E), resp. 30 (pro studenty bakalářského studia studijního plánu D a pětiletého magisterského studia studijního plánu C), resp. 28 (pro studenty navazujícího magisterského studia studijního plánu D). To znamená, že pokud se vám jeden semestr nevyvede, nebo si jej sestavíte volnější, budete to muset v následujícím semestru dohnat. Proto se doporučuje zapisovat si předměty (nebo jiné studijní povinnosti) za stabilní počet kreditů, aby v počtu započitatelných kreditů nedocházelo mezi semestry k velkým výkyvům. Ostatně viz vzorový plán studia každého oboru – ten ukazuje jakýsi „ideální“ postup vašeho studia. Toto součtové pravidlo přestává platit v jediném případě – když si student na konci studia zapisuje poslední zbylé předměty. Pak by ovšem výše uvedenou podmínku často ani splnit nemohl. Počet kreditů v prvém semestru V prvém semestru musejí všichni studenti studijního plánu E získat alespoň 14 započitatelných kreditů. Studenti studijního plánu C a D musejí získat alespoň 10 započitatelných kreditů. Počet kreditů za šest semestrů Studenti pětiletého magisterského studia smějí za prvých šest semestrů studia vyčerpat pouze 24 z celkových 40 rezervních kreditových poukázek.

Průběh studia a studijní povinnosti

41

2.3 PRŮBĚH STUDIA A STUDIJNÍ POVINNOSTI Tento oddíl by se vám měl vrýt do paměti asi nejvíce. Dovíte se zde, jak má vaše studium probíhat, tedy co a kdy musíte splnit, abyste zdárně získali vysokoškolský titul. Přestože otázky „co?“ a „kdy?“ jsou spolu propojeny, pokusíme se je pro přehlednost oddělit. Nejprve sepíšeme ty povinnosti, u nichž je rozhodující jejich obsah („co“). Poté zvlášť probereme povinnosti, u nichž se výrazně projevuje časové hledisko („kdy“). Každou povinnost pak rozebereme podrobněji v samostatném oddílu. Musím ale nejprve upozornit: Vaše studijní povinnosti přesně určuje Studijní a zkušební řád, který je v této brožuře také otištěn. Tato kapitola pouze podrobněji rozebírá vybrané povinnosti a nemůže informativně studijní řád zastoupit!

2.3.1 OBSAHOVÉ POVINNOSTI STUDIA Co všechno musíte během svého studia splnit? Jde v zásadě o pět skupin důležitých povinností: ƒ úspěšně absolvovat předměty v předepsané struktuře, ƒ úspěšně absolvovat výuku jazyků, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v rozsahu dvou zápočtů, ƒ úspěšně složit bakalářské (resp. souborné) a státní zkoušky, ƒ obhájit bakalářskou, resp. diplomovou práci. Nyní si můžeme jednotlivé body probrat podrobněji: Úspěšně absolvovat předměty v předepsané struktuře V kapitole 3. naleznete přesnou strukturu předmětů, které musíte během svého studia absolvovat. K oné části Bílé knihy se budete jistě vracet každý semestr – abyste si odškrtli to, co již máte vystudováno, a zkontrolovali, co vám ještě chybí. Kromě výčtu předmětů a skupin předmětů, jež máte absolvovat, je tu totiž uveden i vzorový plán vašeho studijního běhu. Na Národohospodářské fakultě má každý student k dispozici také tzv. strukturní tabulku. V ní jsou přehledně předepsány všechny předměty, které máte absolvovat, podle jednotlivých skupin. Tuto tabulku vyplňujete a odevzdáváte na konci studia své studijní referentce, aby mohla zkontrolovat, zda jste splnili vše, co je ve vašem studijním oboru předepsáno. (Studenti pětiletého magisterského studia odevzdávají strukturní tabulku ještě jednou, a to před koncem 6. semestru, který tvoří jakýsi předěl mezi bakalářskou a magisterskou částí jejich studia.) Obecné povídání o tom, co to je „předmět“, jak se identifikuje a v jakých může být skupinách, naleznete v oddílu 2.3.3.

42

Průběh studia a studijní povinnosti

Úspěšně absolvovat výuku jazyků Tato povinnost je vlastně zahrnuta v předchozím bodu. Ale jazyková výuka je přece jen svébytná, a proto k ní zde uvedeme několik pravidel. Každý student bakalářského a pětiletého magisterského studia musí absolvovat kursy dvou světových jazyků. Platí pro ně však v tomto směru rozdílná pravidla: ƒ Studenti plánu C musejí absolvovat pokročilé úrovně PC, PD a PE z prvého jazyka a základní úrovně ZA, ZB a ZC z jazyka druhého. Důležité je přitom vykonat vždy tu nejvyšší úroveň – pokud si student troufá přeskočit nižší úrovně, může pak požádat o jejich uznání. ƒ Studenti plánu D musejí absolvovat pokročilé úrovně PC, PD a PE z prvého jazyka a základní úrovně ZA, ZB a ZC z jazyka druhého. Důležité je přitom vykonat vždy tu nejvyšší úroveň – pokud si student troufá přeskočit nižší úrovně, může tak učinit. A místo „přeskočených“ předmětů pak za odpovídající počet kreditů vystuduje jakýkoli předmět z volitelných skupin. ƒ Studenti plánu E musejí absolvovat čtyři pokročilé úrovně předmětů z prvého jazyka a dvě středně pokročilé úrovně předmětů z jazyka druhého. Důležité je přitom vykonat vždy tu nejvyšší úroveň (tu poznáte tak, že na rozdíl od nižších úrovní, které jsou zakončeny zápočtem, tato je zakončena zkouškou). Pokud si troufáte přeskočit nižší úrovně, můžete tak učinit. A místo „přeskočených“ předmětů pak za odpovídající počet kreditů vystudujete jakékoli předměty z volitelných skupin. Více podrobností o jazykové výuce na VŠE najdete v oddílu 4.2.4. Absolvovat tělesnou výchovu v rozsahu dvou zápočtů Tato povinnost je opět specifická; nezachycuje ji kreditový systém. Kursy tělesné výchovy a sportu totiž nejsou ohodnoceny kredity. Je pouze stanoveno, že každý student bakalářského nebo pětiletého magisterského studia musí získat dva zápočty z tělocviku – a to buď návštěvou některého semestrálního kursu, nebo výjezdem na některý z letním či zimních výcvikových kursů. O něco více o tělesné výchově a sportu na Vysoké škole ekonomická se dovíte v oddílu 4.2.5. Kompletní informace obdržíte ve speciální brožuře při zápisu do prvého ročníku. Svoje prvé kursy tělocviku si budete moci zapsat během instruktáže na Jižním Městě 21. 9. 2005. Úspěšně složit bakalářské (resp. souborné) a státní zkoušky Kromě úspěšného absolvování předmětů máte ještě za povinnost složit předepsaný počet komplexních zkoušek, které prověřují vaše znalosti z několika předmětů najednou. Na každou takovou zkoušku máte tři pokusy. Vyčerpáte-li je, bude vám studium ukončeno. Tyto komplexní zkoušky mají různé názvy: ƒ Na bakalářském stupni v plánu D a E jde o státní závěrečnou zkoušku ze studovaného studijního oboru. Tu smíte složit až na samý závěr studia, po získání všech předepsaných zápočtů a zkoušek. Den úspěšného složení této zkoušky je i dnem úspěšného ukončení celého bakalářského studia.

Průběh studia a studijní povinnosti

43

ƒ Na bakalářském stupni v plánu D jde dále o dílčí bakalářské zkoušky. Ty skládáte průběžně, jakmile získáte příslušné předměty, které do nich vstupují. ƒ Na navazujícím magisterském stupni jde o čtyři státní zkoušky – jednu z ekonomie, jednu z vedlejší specializace a dvě z hlavní specializace. (Přesněji řečeno, jde o čtyři součásti jedné státní závěrečné zkoušky. Její pátou součástí je obhajoba diplomové práce.) Většinu těchto státních zkoušek smíte vykonat hned po absolvování příslušných předmětů. Vybranou státní zkoušku z hlavní specializace však smíte složit až na samý závěr studia, po získání všech předepsaných zápočtů a zkoušek. Tou svoje magisterské studium ukončíte. ƒ U pětiletého magisterského studia jde o souborné zkoušky (odpovídají svou povahou bakalářským zkouškám z celoškolního studijního základu) a o státní závěrečné zkoušky. Ty svojí povahou odpovídají státním zkouškám v navazujícím magisterském studiu (včetně zmíněných pravidel při jejich skládání). Poznamenejme ještě několik slov k přihlašování na tyto typy zkoušek: na státní zkoušky z hlavní a vedlejší specializace se přihlašujete osobně na sekretariátě katedry, která zkoušku zajišťuje. Při přihlašování s sebou musíte přinést Registrační list, na němž vám předtím vaše studijní referentka potvrdila, že máte právo zkoušku vykonat (tj. absolvovali jste všechny potřebné zápočty a zkoušky). Na bakalářské a souborné zkoušky, na státní závěrečné bakalářské zkoušky a na státní zkoušky z ekonomie se přihlašujete přes internet na adrese HTTP://ISIS.VSE.CZ (v roce 2005 prozatím ještě programem dostupným na adrese HTTP://NB.VSE.CZ/REGZAP). Pro státní zkoušku z ekonomie přitom platí: ƒ přihlásit se lze nejpozději 7 dní před termínem zkoušky, ƒ přihlásit se (či změnit termín na pozdější) lze pouze dvakrát v průběhu 90 dní, ƒ odhlásit se z termínu zkoušky (či změnit jej na pozdější) lze nejpozději 8 dní před konáním zkoušky. Pro ostatní zmíněné zkoušky platí: ƒ přihlásit se lze nejpozději 7 dní před datem zkoušky, ƒ odhlásit se lze nejpozději 8 dní před konáním zkoušky. Obhájit bakalářskou, resp. diplomovou práci Každý student bakalářského studia (kromě studentů oboru Veřejná správa a regionální ekonomika ve studijním plánu D) musí vypracovat bakalářskou práci, kterou obhajuje zpravidla při své státní závěrečné zkoušce. Každý student magisterského studia (pětiletého i navazujícího) musí vypracovat práci diplomovou. Tu zpravidla obhajuje při příslušné státní zkoušce z hlavní specializace.

44

Průběh studia a studijní povinnosti

2.3.2 ČASOVÉ POVINNOSTI STUDIA O některých povinnostech jsme se zmínili již v kapitole o kreditovém systému. Nyní si je uvedeme všechny, tak jak jdou časově za sebou během vašeho studia. V závorce je vždy uvedeno, jakého období se splnění dané povinnosti týká. Zapamatujte si je dobře! Měly by tvořit pevný rámec vašeho studia, cestu, na níž máte jistotu, že vás dovede až k vytouženému vysokoškolskému titulu. Jak jdou tedy vaše povinnosti v průběhu semestru chronologicky za sebou? ƒ Zápis do prvého ročníku (bakaláři 13. 7. 2005, magistři 8. 7. 2005) ƒ Registrace a zápis předmětů (povinnost platná v každém semestru) ƒ Imatrikulace (22. 9. 2005) ƒ Instruktáž na Jižním Městě (21. 9. 2005) ƒ Zápis do vyššího semestru (povinnost platná v každém semestru) ƒ Zapsání klasifikace předmětů (povinnost planá každý semestr) ƒ Získání 14 (10) započitatelných kreditů (v prvém semestru) ƒ Absolvování vstupní preventivní prohlídky (v prvém semestru) ƒ Získání 42 (30) (28) započitatelných kreditů (za každé dva semestry) ƒ Nepřečerpání rezervních kreditových poukázek (každý semestr) ƒ Včasné splnění bakalářských (souborných) zkoušek (plán C a D) ƒ Povinnosti po 6. semestru (studijní plán C) ƒ Včasné splnění státní závěrečné zkoušky (závěr studia) ƒ Promoce Zápis do prvého ročníku (bakaláři 13. 7. 2005, magistři 8. 7. 2005) Každý nově přijatý student má za povinnost zúčastnit se zápisu do prvého ročníku. Ten, kdo se nedostaví k zápisu (nebo nevyšle svého zástupce s ověřenou plnou mocí), je vyškrtnut ze seznamu přijatých. V roce 2005 se zápis prvých ročníků bakalářského studia koná 13. července. Pozvánka naň vám přijde spolu s rozhodnutím o přijetí ke studiu. Během něj se každý student seznámí se školou, se systémem studia, vyfotografuje se, aby mohl dostat identifikační kartu, bude zařazen do studijního kruhu a zaregistruje si podle toho předměty na prvý semestr svého studia. Zápis prvého ročníku navazujícího magisterského studia proběhne vzápětí po vykonání přijímací zkoušky, hned odpoledne 8. 7. 2005. Každý nově přijatý student dostane všechny potřebné informace od svojí studijní referentky. Registrace a zápis předmětů (povinnost platná v každém semestru) Před začátkem každého semestru si počítačově registrujete a posléze zapisujete předměty, které chcete absolvovat. Jelikož systém registrací a zápisů předmětů je poněkud složitější, věnujeme mu zvláštní oddíl 2.3.4.

Průběh studia a studijní povinnosti

45

Imatrikulace (22. 9. 2005) Jednou z povinností, která je zároveň i slavnostním aktem, je pro nově přijaté studenty složení imatrikulačního slibu. Tento akademický obřad se letos odehraje 22. září. Teprve složením slibu se stanete vysokoškolským studentem se vším všudy – obdržíte slavnostně svůj Výkaz o studiu (zvaný „index“), do něhož se vám budou zapisovat výsledky zápočtů a zkoušek a který je výsostným dokladem vašeho vysokoškolského studia. Instruktáž na Jižním Městě (21. 9. 2005) Tato povinnost se týká prvých ročníků bakalářského studia. Jednak jde o instruktáž k práci s výpočetní technikou, dále získáte základní informace o tělesné výchově a budete si moci zapsat její kursy na zimní semestr. Atd. atd. Účast je povinná, omluvy řeší již zmíněná referentka pro prvé ročníky, paní Vlasta Dostálová (telefon 224 094 260). V tomto roce se pro studenty Fakulty národohospodářské koná instruktáž 21. září v těchto termínech: Hodina 9.00 9.45 10.30

Místnost JM 103 JM 104 JM 105

Účastníci studenti, jejichž příjmení začíná A-J studenti, jejichž příjmení začíná K-P studenti, jejichž příjmení začíná Q-Ž

Zápis do vyššího semestru (povinnost platná v každém semestru) Na počátku každého semestru musíte administrativně vykázat svoji vůli dále studovat, a to podepsáním a odevzdáním tzv. zápisového listu. Pokud byste tak neučinili, má se za to, že nehodláte pokračovat ve studiu, a to vám tudíž bude ukončeno. Je proto nutné nepropásnout termín, v němž se odevzdávání zápisových listů odehrává. Ten je již dopředu rámcově vyhlášen v tzv. Harmonogramu akademického roku (viz oddíl 4.1) a posléze zveřejněn na nástěnkách a na internetu. Na příklad v zimním semestru 2005 se budou zápisové listy podepisovat a odevzdávat prvý týden v listopadu. Jak zápis do vyššího semestru probíhá? Na studijním oddělení fakulty si ve stanovené době necháte vytisknout zápisový list (tisk probíhá prostřednictvím počítače s využitím čárového kódu, proto je nutné přinést svou identifikační kartu). V zápisovém listu je rekapitulace počítačově zapsaných i případně dodatečně zapsaných předmětů, které v aktuálním semestru navštěvujete, a dále počet získaných a ztracených kreditů. Zkontrolujete správnost zápisového listu a podepíšete jej. V případě chyb (počet získaných a ztracených kreditů si zkontrolujete na HTTP://ISIS.VSE.CZ, resp. HTTP://PES.VSE.CZ) se obrátíte na svou studijní referentku. Nato si zapíšete seznam předmětů do Výkazu o studiu (indexu). Poté se vrátíte na studijní oddělení, kde vaše referentka zkontroluje tři hlavní věci: Za prvé, shodu zápisového listu a vašeho indexu. Za druhé, zda máte v

46

Průběh studia a studijní povinnosti

indexu zapsány výsledky všech zkoušek a zápočtů z předcházejícího semestru (bez kompletního zápisu všech dosavadních výsledků vás nelze do vyššího semestru zapsat!). Za třetí, pokud jste povinni platit poplatky za studium, zde splnění této povinnosti doložíte. A konečně: studijní referentka vás potvrzením do indexu administrativně zapíše do vyššího semestru. Připomínám pro jistotu: pokud neodevzdáte ve stanoveném termínu podepsaný zápisový list, nemůžete být zapsáni do vyššího semestru a bude vám ukončeno studium. Zapsání klasifikace předmětů (povinnost planá každý semestr) Poté, co absolvujete jednotlivé předměty, je vaší povinností dojít si pro zápis výsledku do indexu (ať už jste byli úspěšní nebo neúspěšní), a to v termínech zapisování výsledků, které vyhlašuje příslušný vyučující, resp. jeho katedra. Stihnout to musíte nejpozději do 14 dnů po skončení zkouškového období. Získání 14 (10) započitatelných kreditů (v prvém semestru) Každý student musí v prvém semestru svého studia získat alespoň 14 (plán E), resp. 10 (plán C a D) započitatelných kreditů. Připomínám: do započitatelných se nepočítají kredity získané za uznané předměty z minulého studia! Absolvování vstupní preventivní prohlídky (v prvém semestru) Každý student musí během prvého semestru absolvovat preventivní lékařskou prohlídku, jejíž výsledek lékař zapíše do Výkazu o studiu. Splnění této povinnosti kontrolují studijní referentky při zápisu do druhého semestru studia. Získání 42 (30) (28) započitatelných kreditů (za každé dva semestry) Jak už bylo řečeno výše: Součet kreditů započitatelných za poslední dva semestry musí být vždy alespoň 42 (pro studenty bakalářského studia studijního plánu E), resp. 30 (pro studenty bakalářského studia plánu D a pětiletého magisterského studia plánu C), resp. 28 (pro studenty navazujícího magisterského studia plánu D). To znamená, že pokud se vám jeden semestr nevyvede, nebo si jej sestavíte volnější, budete to muset v následujícím semestru dohnat a zapsat si v příštím semestru pro jistotu více předmětů, než potřebujete. (Do započitatelných kreditů se nepočítají kredity získané za uznané předměty z minulého studia.) Vzorový plán vašeho studia je sestaven tak, aby vám umožnil tuto povinnost bezpečně plnit. Nelze proto opravdu než doporučit jeho sledování! Pravidlo dvou po sobě jdoucích semestrů přestává platit v jediném případě – když si na konci studia zapisujete poslední zbylé předměty. (Pak byste ovšem výše uvedenou podmínku často ani splnit nemohli.)

Průběh studia a studijní povinnosti

47

Nepřečerpání rezervních kreditových poukázek (každý semestr) Pokud ztratíte tolik kreditových poukázek, že vám zbývající nebudou stačit na dostudování, bude vám studium ukončeno. Včasné splnění bakalářských (souborných) zkoušek (plán C a D) Dílčí bakalářské (souborné) zkoušky mají pouze studenti studijních plánu C a D: Není přesně určeno, kdy kterou bakalářskou (soubornou) zkoušku musíte vykonat. Je nicméně pevně stanoveno, kolik jich musíte mít po kterém semestru. Pravidla jsou přitom různá pro studenty bakalářského studia a pro studenty pětiletého magisterského studia: ƒ Studenti bakalářského studia musejí mít do konce 3. semestru alespoň 3 bakalářské zkoušky, do konce 5. semestru 5, do konce 7. semestru 7 a do konce 9. semestru 10 bakalářských zkoušek. ƒ Studenti pětiletého magisterského studia musejí mít do konce 3. semestru alespoň 3 souborné zkoušky a do konce 6. semestru je mít všechny. Povinnosti po 6. semestru (studijní plán C) Studenti pětiletého magisterského studia musejí mít po 6. semestru kromě všech souborných zkoušek navíc: ƒ mít splněny všechny zápočty a zkoušky za celoškolně povinné předměty, ƒ mít ztraceny nejvýše 24 rezervní kreditové poukázky. Včasné splnění státní závěrečné zkoušky (závěr studia) Státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové práce musíte úspěšně dokončit do jednoho roku ode dne, kdy jste splnili poslední předepsanou podmínku pro její splnění. Tedy ode dne, kdy jste získali poslední zápočet nebo zkoušku z předmětů předepsaných vaším studijním plánem. Promoce Tato slavnostní povinnost je cílem, v nějž doufá každý studující... Poté, co řádně vykonáte státní závěrečnou zkoušku, zúčastníte se ve vyhlášeném termínu akademického obřadu zvaného promoce. Na něm složíte do rukou rektora Vysoké školy ekonomické promoční slib a obdržíte vysokoškolský diplom. Tím se konečně stanete plnoprávnými absolventy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Promoce se většinou konají třikrát ročně – v listopadu, v březnu a v červnu.

48

Předměty a jejich ukončení

2.3.3 PŘEDMĚTY A JEJICH UKONČENÍ Již víte, jaké předměty máte studovat, i to, že každý předmět je ohodnocen určitým počtem kreditů, který je ale jiný ve studijním plánu E a jiný ve studijních plánech C a D. V tomto oddílu rozebereme, jak který předmět identifikujeme, jakou formou probíhá výuka či jak jsou jednotlivé předměty zakončeny. Pozor! Některé informace budete muset rozdělit opět podle toho, v jakém studijním plánu studujete. Identifikace předmětu ve studijním plánu E Každý předmět má sice svoje jméno, ale pokud ho budete hledat na síti, nebo se o něm bavit se spolužáky, spíš budete často používat jeho kódové označení, tzv. ident. Ident se skládá z šesti znaků: ƒ číslice, která odpovídá garantující fakultě, ƒ ze zkratky katedry, která předmět garantuje (pouze u předmětů mezikatedrálních jde o zkratku příslušné fakulty a u mezifakultních „0VS“), ƒ číslice, která zhruba odpovídá doporučenému ročníku studia, ƒ pořadového čísla, které značí identifikaci v rámci katedry. Tak na příklad předmět Hospodářské dějiny má zkratku 5HD200 – to znamená, že jde o předmět páté fakulty (ano, té naší!), a to konkrétně o předmět katedry hospodářských dějin, který vám doporučujeme brát si ve druhém ročníku studia. Národohospodářská fakulta má šest kateder s následujícími zkratkami: ƒ EN – předměty katedry ekonomie. ƒ HP – předměty katedry hospodářské politiky. ƒ HD – předměty katedry hospodářských dějin. ƒ RE – předměty katedry veřejné správy a regionálního rozvoje. ƒ SP – předměty katedry sociální politiky. ƒ ZP – předměty katedry ekonomiky životního prostředí. Identifikace předmětu ve studijním plánu C a D Jak jsme psali v oddílu pro plán E, každý předmět má svoje kódové označení, tzv. ident. Studenti plánu C a D mohou v některých případech studovat i předměty, které mají kódové označení podle pravidel uvedených výše. Většina předmětů, které budete studovat, je ale označena tímto systémem: Ident se skládá ze zkratky katedry, která předmět garantuje, a čísla, např. HP_201 (Hospodářská politika A), nebo REG203 (Ústavní právo). Číslo za zkratkou katedry značí identifikaci v rámci katedry. Národohospodářská fakulta má šest kateder s následujícími zkratkami: ƒ DET a MAE – předměty katedry ekonomie. ƒ HP_ – předměty katedry hospodářské politiky. ƒ HD_ – předměty katedry hospodářských dějin. ƒ REG – předměty katedry veřejné správy a regionálního rozvoje. ƒ SP_ – předměty katedry sociální politiky. ƒ ZP_ – předměty katedry ekonomiky životního prostředí.

Předměty a jejich ukončení

49

Skupiny předmětů Kromě názvu je pro předmět určující, do jaké patří skupiny. Některé předměty totiž nemáte předepsány konkrétně, nýbrž je smíte vystudovat podle svého výběru; jen když patří do dané skupiny a dohromady dají daný počet kreditů. Z následujícího výčtu se vás bude nejspíš týkat jen část skupin. Zkontrolujte si v kapitole 3, kde je konkrétně popsána struktura vašeho oboru, jaké skupiny předmětů vás budou zajímat. ƒ Předměty celoškolně povinné jsou předměty, které musí absolvovat každý student Vysoké školy ekonomické (skupina předmětů se zkratkou cP). ƒ Povinné jazykové předměty mají různé zkratky pro různé studijní plány. V plánu E je to zkratka oJ. V plánu C a D se řadí do skupiny se zkratkou fJP (váš prvý jazyk) a fJV (váš druhý jazyk). ƒ Předměty fakultně povinné jsou předměty, které musí absolvovat každý student fakultního studijního programu. Tvoří fakultní společný základ studia a mají zkratku fP. ƒ Předměty oborově povinné jsou předměty, které musí absolvovat každý student daného studijního oboru (skupina předmětů se zkratkou oP). ƒ Předměty povinné na hlavní specializaci jsou obdobou oborově povinných předmětů. Tato skupina má zkratku hP. ƒ Předměty povinné na vedlejší specializaci jsou podobným případem. Tato skupina má zkratku sP. ƒ Předměty oborově volitelné jsou předměty volitelné na daném oboru. Někdy jde jen o jednu skupinu – oV – někdy jsou rozděleny do více tzv. bloků (např. skupina oV, oV1, oV2 atd.). ƒ Předměty volitelné na hlavní specializaci jsou obdobou oborově volitených předmětů. Mají zkratku hV, hV1, hV2 atd. ƒ Předměty volitelné na vedlejší specializaci jsou podobným případem. Mají zkratku sV, sV1, sV2 atd. ƒ Celoškolně volitelné bloky předmětů jsou předměty v následujících skupinách: ▫ cEXI či cEXA – exaktní a informatické předměty, ▫ cEKH – předměty ekonomické a humanitní, ▫ cOJA či cJA2 – odborné předměty v cizím jazyce. ƒ Celoškolně volně volitelné předměty jsou předměty, které si smí v rámci svých volných poukázek zapsat kterýkoli student Vysoké školy ekonomické. Tato skupina má zkratku cV či cVOL či cVV. ƒ Předměty inženýrského studia se zkratkou cM či cVOR jsou zvláštní skupinou pro studenty bakalářského studia. Pokud byste měli volné kreditové poukázky a chtěli za ně již předem vystudovat některé předměty navazujícího magisterského studia, učiníte tak v této skupině. Z ní se vám pak po přijetí na vyšší stupeň studia zpětně uznají, aniž byste „platili penále“ rezervními poukázkami.

50

Předměty a jejich ukončení

Forma výuky předmětů Výuka předmětů je realizována formou přednášek a cvičení (seminářů). ƒ Přednáška je zpravidla pro větší výukové skupiny, klade důraz na výklad. ƒ Cvičení probíhají v menších výukových skupinách (nejčastěji ve skupinách od 20 do 30 studentů, v počítačových a jazykových předmětech ve skupinách po 18 studentech). Výukové skupiny přednášek a cvičení se na VŠE nazývají paralelky či také (dříve) kursy. ƒ Paralelka (kurs) je jednoznačně očíslována, přednáška dvojciferným a cvičení trojciferným číslem, např.: ▫ předmět HP_201, paralelka (kurs) 02000 znamená: přednáška 02, předmět nemá cvičení, ▫ předmět 4MM101, paralelka (kurs) 04010 znamená: přednáška 04, k ní patří cvičení 010. ƒ Pokud má nějaký předmět pouze cvičení bez přednášek, nazývá se seminářem. Předměty vyučují během tzv. výukového období, jež trvá obvykle 13 týdnů. Po něm následuje období zkouškové, kde se teprve smějí skládat zkoušky. Některé předměty se vyučují každý týden, některé se vyučují ob týden – jen liché týdny, nebo jen sudé týdny semestru. Na to je třeba dávat pozor při sestavování rozvrhu. Tak na příklad předmět MAE102 má přednášku každý týden, zatímco cvičení k ní se odehrává jednou za čtrnáct dní. (Proto také „cena“ tohoto předmětu ve „starých“ kreditech je 3 kredity, nikoli 4.) Poznamenávám, že výuka v semestru nemusí začínat týž týden jako semestr sám, a proto prvý týden výuky nemusí být nutně lichý! Existují také předměty vypisované mimořádně čili mimosemestrálně – ty vypisují katedry v období mimo hlavní výuku. Jsou určeny například pro přednášky zahraničních profesorů nebo pro kursy, kde je vhodnější výuka ve formě intenzivního soustředění. Jsou vypisovány nepravidelně. Proto se také na ně nezapisujete přes počítač jako u běžných předmětů, nýbrž osobně na sekretariátě příslušné katedry. (Jen pro přesnost: předmět ve formě soustředění, který je však vypsán během výukového období, je vypsán tzv. blokově). Někdy katedry vypíší předmět bez toho, aniž by vás nutily absolvovat přímou výuku – to je určeno pro studenty, kteří již měli dotyčný předmět zapsaný v minulosti, ale nepovedl se jim, nebo si ho museli omluvit. Mohou se tedy teď soustředit již jen na vykonání zkoušky. Pak mluvíme o tom, že předmět byl vypsán reprobačně. Garance předmětů Každý předmět má garanta. Garant odpovídá za výuku předmětu (akreditaci, náplň, organizaci, požadavky na ukončení). Na garanta se můžete obracet s dotazy při výběru předmětu i s připomínkami k výuce. Případné stížnosti na výuku lze uplatnit případě u vedoucího katedry či proděkana pro pedagogiku.

Předměty a jejich ukončení

51

Návaznost předmětů Některé předměty navazují na jiné předměty. Při počítačovém zápisu budete na návaznost upozorněni. Absolvování výchozího předmětu není povinné, jsou však nutné znalosti v rozsahu výchozího předmětu, abyste navazující předmět mohli zvládnout úspěšně. Ukončení předmětů Předměty jsou ukončeny zápočtem nebo zkouškou. Ve studijním plánu E mohou být zápočtem ukončeny pouze tělocvik a jazykové předměty – přičemž poslední jazykový předmět v logické řadě musí být ukončen zkouškou. Zápočet většinou hodnotí vaši práci v průběhu semestru. Předpokladem udělení zápočtu bývá úspěšné zvládnutí jednoho, dvou či více průběžných testů a závěrečného testu, odevzdání či obhájení seminární práce. Výsledek zápočtu: ƒ započteno (získání příslušného počtu kreditů), ƒ nezapočteno (pouze ztráta příslušného počtu kreditových poukázek), ƒ omluveno (anulace – kredity nejsou získány, kreditové poukázky se vracejí). Zkouška se koná zpravidla ve zkouškovém období. Při zkoušce prokazujete znalosti z celého předmětu. Zkouška může obsahovat písemnou a ústní část. Výsledek zkoušky ve studijním plánu E: ƒ výborně – A (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ velmi dobře – B (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ dobře – C (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ uspokojivě – D (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ dostatečně – E (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ nedostatečně – Fx (= znamená možnost opravy zkoušky), ƒ nevyhověl – F (= pouze ztráta příslušného počtu kreditových poukázek), ƒ omluveno – O (= anulace – kredity nejsou získány, kreditové poukázky se vracejí). Co přesně znamená hodnocení „nedostatečně – Fx“? Znamená to, že váš výkon u zkoušky byl sice nedostatečný, nicméně stojí za to, dát vám ještě šanci během téhož zkouškového období – tj. že máte možnost využít ještě opravný termín. Do indexu vám zkoušející zatím nic nenapíše. Znamená to zároveň, že na posledním vypsaném termínu, na onom náhradním, opravném, už Fx dostat nemůžete a budete klasifikováni „F – nevyhověl“. To, za jakých podmínek máte šanci získat Fx, se dovíte v akreditačním materiálu příslušného předmětu, který je veřejně přístupný na internetu (viz níže). Výsledek zkoušky ve studijním plánu C a D: ƒ výborně – 1 (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ velmi dobře – 2 (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ dobře – 3 (= získání příslušného počtu kreditů), ƒ nevyhověl – 4 (= pouze ztráta příslušného počtu kreditových poukázek), ƒ omluveno – O (= anulace – kredity nejsou získány, kreditové poukázky se vracejí).

52

Předměty a jejich ukončení

Omlouvání předmětů Omluvit předmět můžete u učitele předmětu. Musíte však tak učinit nejpozději do 3 dnů (studenti plánu C a D do 7 dnů) od data, kdy se zápočet či zkouška konaly. Pravidla omluv stanoví jednotlivé katedry. Zpravidla se uznává delší pracovní neschopnost v průběhu semestru či pracovní neschopnost v době zkoušky nebo závěrečných zápočtových testů. Pracovní neschopnost je třeba doložit Potvrzením pracovní neschopnosti od lékaře. Je nepřípustné, abyste jeden předmět omlouvali a současně v době pracovní neschopnosti vykonávali jiné zkoušky a zápočty. Může se stát, že vaše překážky trvají i po posledním určeném datu, kdy se bylo možné u vyučujícího (zkoušejícího) omluvit, nebo pokud již katedra uzavřela evidenci zápočtů a zkoušek v daném semestru (na konci zkouškového období). Pak žádáte o omluvu formou žádosti, kterou předáte svojí studijní referentce. Žádost posuzuje proděkan pro pedagogiku (podrobněji viz Studijní a zkušební řád, článek „Omluvy“). Stejně byste postupovali, pokud by vyučující (zkoušející) neuznal důvod vaší omluvy, a vy byste přesto cítili, že je vaše žádost oprávněná. Na studijní oddělení musíte zmíněnou žádost nejpozději do 3 dnů (studenti plánu C a D do 7 dnů) od data, kdy vaše překážka studia pominula. Informace o předmětech Podrobné aktuální informace o předmětech a kursech najdete v Integrovaném studijním informačním systému na adrese HTTP://ISIS.VSE.CZ (v roce 2005 ještě prozatím na adrese HTTP://PES.VSE.CZ). Tam jsou zveřejněny: ƒ aktuální akreditační materiály všech předmětů (tzn. obsah předmětu, způsob výuky, nutná literatura a způsob jeho zakončení), ƒ vyučující, časy a místa výuky všech kursů, ƒ e-mailové i telefonní spojení na učitele a další zaměstnance VŠE.

Vytváření rozvrhu

53

2.3.4 VYTVÁŘENÍ ROZVRHU Studijní kruhy Většina studentů si rozvrh sestavuje zcela sama, podle svého. Pouze studenti prvého ročníku bakalářského studia jsou zařazeni do tzv. studijních kruhů. To znamená, že jsou rozděleni do malých skupinek a v rámci této skupinky mají větší část svého rozvrhu společnou – pevně předepsanou. Menší část rozvrhu si i oni musejí sestavit sami – jde totiž o jazykové předměty, kde nelze předem určit, na jakou úroveň každý student má. Volbu úrovně jazyka musí zkrátka provést každý sám. Proto je i pro studenty prvého ročníku bakalářského studia důležité přečíst si hned zkraje tuto kapitolu – i oni ji budou potřebovat již od počátku studia. Zařazení do studijních kruhů, resp. předepsaný rozvrh platí především v prvém semestru. Od druhého semestru se již studium každého studenta začne trochu lišit (někdo třeba bude muset některý předmět opakovat, místo aby si už bral předmět navazující). I zde však studijní kruhy budou studentům doporučeny. Studijní kruhy mají totiž přinejmenším dvě důležité výhody: ƒ nebudete se cítit na vysoké škole až tak ztraceni a lehčeji si najdete nové kamarády – v dalších semestrech se vám už mnohem hůře podaří sestavit si s nějakým spolužákem společný rozvrh, ƒ dostanete „rozumný“ rozvrh, kdy bude výuka jednotlivých předmětů na sebe navazovat a nebudete vystaveni velkým prostojům – jak uvidíte dále, vzhledem k množství studentů na Vysoké škole ekonomické nikdy nebudete mít jistotu, že se vám podaří sestavit rozvrh přímo podle vašich představ. Systém vytváření rozvrhu na Vysoké škole ekonomické Vzhledem k tomu, že rozvrh hodin si každý student sestavuje sám, je zapotřebí pravidel, která by požadavky jednotlivých studentů spravedlivě slaďovala. Proto funguje sestavování rozvrhu ve dvou základních fázích: ƒ v registracích na počítačích vykazujete svůj zájem o jednotlivé paralelky (kursy), ƒ v zápisech na počítačích upřesňujete zápis do jednotlivých paralelek (kursů) na základě výsledku automatizovaných zápisů, v nichž škola podle kapacitních možností akceptovala či neakceptovala vaše registrační požadavky. Registrace i zápisy se odehrávají přes internet, klasicky na adrese HTTP://ISIS.VSE.CZ (pozor – v roce 2005 prozatím ještě programem, který si můžete stáhnout na adrese HTTP://NB.VSE.CZ/REGZAP). Jejich harmonogram je zveřejněn vždy nejpozději do konce výuky předchozího semestru. Na rok 2005/2006 jej naleznete v oddílu 4.1.

54

Vytváření rozvrhu

Registrace Na základě struktury svého studijního programu či oboru (případně hlavní a vedlejší specializace) si na počítači objednáváte výuku vybraných předmětů v příštím semestru, a sestavujete tak rozvrh, který byste rádi měli zapsán. Registrace probíhají vždy na konci předcházejícího semestru. Na zimní semestr v květnu a srpnu, na letní semestr v lednu. (Nově přijatí studenti se mohou registrovat ještě v době svých zápisů, letos 11. 7. – 14. 7. 2005.) K registračnímu programu se přihlašujete svým rodným číslem a heslem (pokud si nějaké zvolíte; původně není nastaveno žádné). Nejprve je třeba si zkontrolovat, zda údaje v hlavičce hlavní obrazovky registračního programu odpovídají skutečnosti platné pro semestr, do kterého se chcete registrovat. Případné nesrovnalosti řešte u svojí studijní referentky a následně se musíte přeregistrovat. (Pokud tak neučiníte, vystavuje se nebezpečí, že vaše registrace a zápis nebudou akceptovány.) Při registraci si vybíráte z jednotlivých paralelek (kursů) k daným předmětům a určujete také skupiny, do nichž vybraný předmět patří. Program vám ukazuje místo a čas výuky, jméno vyučujícího, jakož i kapacitu paralelky (kursu) a jeho naplněnost. (Ta může být při registracích vyšší než kapacita paralelky (kursu); to značí převis zájmu o tuto paralelku (kurs) ze strany studentů.) Registrace slouží k získání informací o požadavcích studentů na paralelky (kursy) jednotlivých předmětů. Na základě takto získaných informací katedry upravují rozvrh s ohledem na uspokojování požadavků zejména povinných předmětů. Zápis předmětů Při registracích si paralelky (kursy) jen objednáváte, ještě je nemáte zapsány. Teprve ve fázi zápisů vám systém některé objednávky potvrdí a automatizovaně zapíše, a jiné naopak odmítne (to se týká paralelek (kursů), o něž je zájem větší než jejich kapacita – někdo zkrátka bude muset z kola ven). Místo nich si budete muset zapsat jiné paralelky (kursy); ty, v nichž bude volné místo. Jak systém pozná, koho má z přeplněných paralelek (kursů) odmítnout? Předměty, které jste si objednali, jsou nejprve rozděleny do tří tříd. Ve třídě I. jsou vaše povinné předměty. Ve třídě II. jsou volitelné předměty oboru či volitelné bloky předmětů. Konečně vaše volně volitelné předměty patří do třídy III. Zápis předmětů pak probíhá ve třech kolech – v prvém kole zápisů jsou uspokojovány registrované požadavky předmětů třídy I., ve druhém kole třídy I. a II. a ve třetím kole je možno zapisovat i neregistrované předměty všech tříd. Logika je jednoduchá: tentýž předmět může být pro jednoho studenta povinný, zatímco pro druhého volitelný. Prvý z nich by tedy měl mít přednost. Proto se jeho objednávky vyřizují v dřívějším kole zápisů. Jak systém postupuje, dojde-li u některého předmětu k převisu zájmu nad kapacitou i v rámci jednoho kola? Při automatizovaném zápisu mají u dané

Vytváření rozvrhu

55

paralelky (kursu) přednost objednávky studentů s vyšším počtem získaných kreditů, v případě rovnosti rozhoduje počet ztracených kreditů, a v případě rovnosti obou počtů rozhoduje náhodný výběr. Každé kolo zápisů je zahájeno výše popsaným automatizovaným zápisem, na který posléze reagujete ruční úpravou svého rozvrhu. Ten můžete upravovat ještě prvé dva týdny výuky, než se stav zápisů definitivně uzavře. Po skončení zápisů je každému vytištěn zápisový list. Po jeho podepsání a odevzdání studijní referentce budete zapsáni do vyššího semestru. Neodevzdání podepsaného zápisového listu v termínech zveřejněných v harmonogramu registrací a zápisů je důvodem pro ukončení studia, jde tedy o velmi důležitý úkon. Poznámka: Systém zaznamenává, kolik kreditů vám zapsal automatizovaně. Při pozdějších úpravách rozvrhu vám nedovolí snížit počet zapsaných kreditů pod toto číslo. Odrazuje vás tak od toho, abyste si zapsali nesmyslně vysoké množství paralelek (kursů), spekulujíce na to, že i když vám systém některé objednávky při automatizovaném zápisu odmítne, stále ještě si budete mít z čeho vybírat. Registrujte si proto předměty s rozmyslem, abyste jich nakonec nemuseli studovat v daném semestru více, než na kolik stačíte.

56

Zvláštní situace v průběhu studia

2.4 ZVLÁŠTNÍ SITUACE V PRŮBĚHU STUDIA Během studia mohou nastat určité situace, které nevyřešíte sami, nýbrž budete o nich muset jednat se svou studijní referentkou, případně proděkanem pro pedagogiku. Některé z nich si zde ve stručnosti představíme. Půjde o: ƒ podmíněný zápis, ƒ přerušení studia, ƒ přestup na jinou fakultu, ƒ diplom s vyznamenáním, ƒ uznávání předmětů, ƒ poplatky za studium.

2.4.1 PODMÍNĚNÝ ZÁPIS DO VYŠŠÍHO SEMESTRU Vaší povinností je nejen splnit celkové požadavky studijního oboru (počet kreditů, bakalářské (souborné) zkoušky, státní zkoušky, obhajoby prací), ale také plnit různé požadavky průběžně. S nimi jsme se seznámili v oddílu 1.1.1 o časových povinnostech. Pokud neplníte průběžné požadavky studia, nemůžete být zapsáni do dalšího semestru. Před vydáváním zápisových listů studijní referentky kontrolují plnění těchto povinností u všech studentů a předkládají děkanovi kandidáty na ukončení studia. Tehdy můžete na studijním oddělení podat písemnou žádost o podmíněný zápis do vyššího semestru. V ní uvedete důvody nesplnění dílčích požadavků. V případě, že se nejedná o hrubé neplnění povinností, může děkan podle svého uvážení svolit k zápisu do dalšího semestru s určitými stanovenými podmínkami, např. jistými zvláštními požadavky pro další semestr či semestry. (Tak například může vám uložit za povinnost vykonat do konce příštího semestru určitý počet bakalářských zkoušek nebo získat určitý počet kreditů.) V případě, že děkan neuzná vaše důvody či neplnění požadavků je neakceptovatelné, budete písemně vyrozuměni o ukončení studia. Je proto nezbytné, abyste si rozvrhli studium a studijní zátěž tak, abyste podmínky zápisu do vyššího semestru splňovali plynule. Pamatujte přitom na důležitou skutečnost: podmíněný zápis vám děkan rozhodně povolit nemusí. Ale i když tak bude chtít učinit, lze podmíněný zápis povolit témuž studentu nejvýše dvakrát během studia (bakalářským studentům v plánu E třikrát)!

Zvláštní situace v průběhu studia

57

2.4.2 PŘERUŠENÍ STUDIA Brání-li řádnému studiu závažné překážky (např. zdravotní, sociální, osobní aj. důvody), můžete požádat o přerušení studia. V době přerušení nejste vysokoškolskými studenty, což znamená, že: ƒ nemůžete plnit studijní povinnosti (skládat zápočty, zkoušky, bakalářské či souborné nebo státní zkoušky), ƒ nesmíte využívat studentské výhody (se začátkem přerušení musíte odevzdat studijní referentce Výkaz o studiu a nevyčerpané kupony na stravenky), ƒ musíte si platit zdravotní pojištění, které za vás v době studia platil stát (Všeobecné zdravotní pojišťovně). Přerušit studium však nelze vždy, existují určité hranice: ƒ v prvém semestru studia lze přerušit pouze ze zdravotních důvodů, ƒ přerušení studia se nepovoluje jen tak, bez důvodu – a zvláště v případě, že žádáte o přerušení ve druhé polovině výukového období, musejí být důvody přerušení opravdu vážné a musíte je náležitě doložit (zejména dlouhodobou pracovní neschopností), aby se předešlo spekulativnímu přerušování studia při neplnění studijních povinností u jednotlivých předmětů, ƒ přerušit není možné po skončení zkouškového období; ve zkouškovém období pouze z vážných zdravotních důvodů, ƒ o omluvení předmětů zapsaných v semestru přerušení je třeba zvlášť požádat, ƒ souvislé přerušení studia smí ve studijním plánu C a D trvat nejvýše 4 semestry; celková doba přerušení během jednoho studia nesmí překročit 6 semestrů. Ve studijním plánu E pouze přerušení nesmí v součtu trvat déle, než kolik činí standardní doba studia (což je u bakalářských studentů 6 semestrů).

2.4.3 PŘESTUP NA JINÝ STUDIJNÍ PROGRAM Přestup mezi fakultami je možný pouze v bakalářském či magisterském pětiletém studiu. Není možné přestoupit v prvém roce studia. Fakulta, na niž byste chtěli přestoupit, po vás bude vyžadovat splnění jistých podmínek, mezi něž nejčastěji patří: ƒ u přijímacího řízení jste splnili bodovou hranici studijního programu, na který chcete přestoupit, ƒ obor, na který chcete přestoupit, jste měli v přihlášce uveden jako náhradní, nebo jste si i na tuto fakultu dávali přihlášku. Přestup je možné realizovat jen s účinností od začátku semestru. O přestup žádáte písemně prostřednictvím svojí studijní referentky. Žádost o přestup podléhá administrativnímu poplatku, v akademickém roce 2005/06 činí 100 Kč.

58

Zvláštní situace v průběhu studia

2.4.4 DIPLOM S VYZNAMENÁNÍM Jelikož studenti různých plánů studují podle různých studijních řádů, i podmínky pro získání diplomu s vyznamenáním (tzv. „červeného diplomu“): Studenti studijního plánu E Diplom s vyznamenáním obdrží ten absolvent Vysoké školy ekonomické, který: ƒ dosáhl průměrného prospěchu A (o jeho výpočtu se dočtete ve článku 10 vašeho Studijního a zkušebního řádu), ƒ z každé části státní závěrečné zkoušky byl hodnocen nejhůře stupněm B, ƒ řádně ukončil studium ve standardní době (tj. u bakalářských studentů do 6 semestrů); studentům, kteří byli vysláni v zájmu školy ke studiu v zahraničí, se toto studium nezapočítává. Studenti (absolventi), kteří splní všechny výše uvedené podmínky a absolvují studium s vyznamenáním, mohou požádat děkana fakulty o přiznání jednorázového mimořádného stipendia. Studenti studijního plánu C a D Diplom s vyznamenáním obdrží ti studenti VŠE, kteří během příslušného stupně studia (bakalářského, navazujícího i pětiletého magisterského) splní následující podmínky: ƒ dosáhnou průměrného prospěchu do 1,5 včetně, ƒ z žádného předmětu nebudou hodnoceni známkou „nevyhověl“ ani „dobře“ nebo „nezapočteno“, ƒ všechny státní zkoušky i obhajobu diplomové práce (v bakalářském stupni obhajobu závěrečné bakalářské práce, pokud je předepsána učebním plánem) vykonají s celkovým prospěchem „výborně“, ƒ příslušný stupeň studia, včetně složení státních zkoušek a obhajoby diplomové příp. bakalářské práce, absolvují ve standardní době studia. Studentům, kteří byli vysláni v zájmu školy ke studiu v zahraničí, se toto studium do standardní doby nezapočítává. Celkový výsledek studia a průměrný prospěch se hodnotí po absolvování poslední části státní zkoušky, příp. státní bakalářské zkoušky. Studenti (absolventi), kteří splní všechny výše uvedené podmínky a absolvují studium s vyznamenáním, mohou požádat děkana fakulty o přiznání jednorázového mimořádného stipendia. Způsob hodnocení celkového výsledku státní zkoušky v plánu C a D: ƒ Výborně – byl-li student u všech částí státní zkoušky hodnocen známkami „výborně“ a maximálně jednou známkou „velmi dobře“. ƒ Velmi dobře – byl-li student u všech částí státní zkoušky hodnocen více než jedenkrát známkou „velmi dobře“ a maximálně jednou známkou „dobře“. ƒ Dobře – v ostatních případech.

Zvláštní situace v průběhu studia

59

2.4.5 UZNÁNÍ PŘEDMĚTŮ A ZKOUŠEK Vzhledem k tomu, že studentům studijního plánu E se žádné výsledky minulého studia nebudou uznávat, je tento oddíl určen pouze studentům studijního plánu C a D. Studentů plánu E se bude týkat pouze uznávání předmětů ze studia na zahraniční vysoké škole, kam byli vysláni Vysokou školou ekonomickou. Pokud jste již v minulosti studovali VŠE či jinou vysokou školu, můžete písemně požádat o uznání dříve absolvovaných předmětů, bakalářských či souborných zkoušek a jednotlivých částí státní zkoušky. To znamená, že se na vás bude pohlížet, jako byste příslušné předměty či zkoušky byli absolvovali v tomto studiu. Platí přitom ale jistá pravidla: ƒ Uznat lze pouze předměty a zkoušky, které byly absolvovány v bezprostředně uplynulých třech akademických letech. (Poznámka: pokud je např. uznávaná bakalářská zkouška dostatečně „mladá“, avšak předměty, které do ní vstupovaly, jsou již „staré“, je přesto možné uznat i je.) ƒ Uznat lze jen zkoušky s klasifikací nejhůře „velmi dobře“. ƒ Za uznané předměty se kromě příslušného počtu kreditových poukázek odečítá ještě poměrná část rezervních kreditových poukázek. (Tuto skutečnost jsme podrobněji probrali v oddílu 2.2.3.) Penále rezervních poukázek se neplatí jen ve třech případech: za prvé, při uznání jazykových předmětů nižší úrovně (viz oddíl 4.2.4), za druhé, při uznání celoškolně povinných předmětů při souběžném studiu dvou oborů na VŠE, za třetí, při uznávání předmětů vystudovaných v zahraničí, kam byl student vyslán. Žádost o uznání podléhá administrativnímu poplatku podle vyhlášky rektorky VŠE. Pro akademický rok 2005/06 je stanoven poplatek 100 Kč (každý předmět, bakalářská či souborná zkouška a části státních zkoušek). Tato žádost musí mít zároveň určité náležitosti: ƒ Jde o zvláštní formulář, který obdržíte na studijním oddělení. ƒ Pro každý předmět je nutné uvést ident absolvovaného předmětu a současně také ident předmětu, který chcete uznat. Současně je nutné uvést skupinu předmětu, do níž chcete uznávaný předmět započítat. K vyplněnému formuláři žádosti také musíte doložit: ƒ Pro předměty dříve studované na VŠE: přehled dosud absolvovaných zkoušek (tj. výpis zkoušek a zápočtů, tzv. „certifikát“ z příslušné fakulty). ƒ Pro předměty dříve studované jinde: doklad o absolvování předmětů (např. kopii indexu), akreditační materiály absolvovaného předmětu, jejichž shoda s předmětem VŠE musí být potvrzena katedrou vyučující analogický (uznávaný) předmět na VŠE. Žádost o uznání předmětu studovaného na jiné vysoké škole musí být tedy doprovázena vyjádřením garanta předmětu, nebo vedoucího katedry, který daný předmět zajišťuje.

60

Zvláštní situace v průběhu studia

2.4.6 POPLATKY ZA STUDIUM Mohou nastat situace, kdy na vysoké škole budete muset platit jisté poplatky. V zásadě může jít o tři možnosti: ƒ studujete příliš dlouho, ƒ již máte vystudovaný stejný stupeň studia, ƒ žádáte po škole některé nadstandardní úkony. Probereme si tyto možnosti postupně: Poplatky za delší studium Pokud přesáhnete standardní délku studia o 1 rok (tj. studujete bakalářské studium 9. či vyšší semestr, magisterské navazující studium 7. či vyšší semestr, magisterské pětileté studium 13. či vyšší semestr, přičemž do délky studia se započítávají i předchozí neúspěšná studia na VŠE či jiné vysoké škole), musíte platit poplatky, jež aktuálně stanoví rektorka VŠE. V akademickém roce 2005/06 činí 2900 Kč za každý započatý měsíc. Co všechno se (ne)započítává do doby vašeho studia: ƒ Výpočet se provádí dle celostátní matriky studentů s přesností na dny. Započítávají se přitom i prázdniny! ƒ Nezapočítává se doba přerušení. ƒ Nezapočítávají se předchozí dokončená studia. ƒ Započítávají se všechna předchozí nedokončená studia, která se uskutečnila (třeba jen z části) po 1. 1. 1999 (takové studium se započítává v celé své délce, tj. i s obdobím před 1. 1. 1999!). Z výše uvedeného vyplývá, že platit v současném studiu můžete začít mnohem dříve, než odpovídá standardní době studia zvýšené o jeden rok – právě tehdy, když za sebou máte nějaké neúspěšné vysokoškolské studium. Doporučuji vám proto: pokud nahlédnete, že nejste s to studium zakončit úspěšně, nečekejte, až vám bude ukončeno, nýbrž odejděte sami. Každý den se vám totiž odečítá z doby, po kterou můžete studovat bezplatně. Poplatky za další studium Také jste-li již absolventy vysoké školy, platíte poplatek, v akademickém roce 2005/06 ročně 2700 Kč. Neplatíte tehdy, studujete-li stupeň studia, který na ono původní navazuje; musí však být stejného zaměření – v našem případě ekonomického. Pokud byste měli platit poplatky jak za další, tak za delší studium, platíte pouze poplatky za delší studium.

61

Zvláštní situace v průběhu studia

Poplatky na úhradu režijních nákladů U některých administrativních úkonů přispíváte na úhradu režijních nákladů s nimi spojených. Přehlédneme je v tabulce: Číslo účtu 683 964/0300 variabilní symbol HL 903 415

Administrativní úkon

přestup mezi fakultami – podání žádosti výpis o vykonaných zkouškách výpis anotací předmětů (absolventi) dodatek k diplomu (absolventi) duplikát zápisového listu uznání předmětů, bakalářských a souborných zkoušek a jednotlivých částí státní zkoušky absolvovaných na VŠE i na jiné vysoké škole v ČR za každý předmět, bakalářskou zkoušku, soubornou zkoušku a státní zkoušku duplikát výkazu o studiu (indexu) 683 964/0300 duplikát vysokoškolského diplomu variabilní duplikát vysvědčení o státních zkouškách symbol duplikát identifikační karty HL 900 001 výpisy archiv – každá započatá stránka

Částka v Kč 100 200 1000 500 50 100

500 500 500 100 50

62

Další možnosti během studia

2.5 DALŠÍ MOŽNOSTI BĚHEM STUDIA Studium na Vysoké škole ekonomické nabízí více, než je napsáno v učebním plánu a předpisech. Něco z toho si teď přiblížíme.

2.5.1 STUDIUM V ZAHRANIČÍ Jednou z obrovských výhod studia na VŠE je, že si nemusíte shánět zahraniční pobyt na vlastní pěst. Škola vám sama nabízí širokou nabídku studia v zahraničí: Buď můžete během studia studovat jeden semestr na některé z partnerských univerzit, nebo můžete dokonce absolvovat program zakončený získáním diplomu: CEMS Masters in International Management, M. A. Degree in Economics of International Trade and European Integration, Double Degree na HEC nebo MBA na Bradley University, Peoria. Na studium v zahraničí získáte stipendium, absolvované předměty se vám uznají, co si přát více… Veškeré informace o studiu organizovaném Vysokou školou ekonomickou naleznete na adrese HTTP://OZS.VSE.CZ. Tím se ale vaše možnosti neuzavírají, Fakulta národohospodářská totiž má pro vás ještě nabídky navíc. Za všechny zmíním alespoň jednu: stipendium Overton/Šíma Fellowship v hodnotě 4 500 $, díky němuž můžete jako studenti Fakulty národohospodářské vyjet na tříměsíční výzkumný pobyt do Mackinac Center for Public Policy v Michiganu, abyste se zde zapojili do výzkumné práce a nasbírali zkušenosti s prováděním hospodářské politiky ve Spojených státech. Na jaře 2004 bylo toto stipendium uděleno dvěma studentům!

2.5.2 SOUTĚŽE A CENY Své studium můžete obohatit i jinak než výjezdem do zahraničí. Schopní studenti se mohou zúčastnit různých soutěží a získat různá ocenění, spojená i se zajímavou finanční odměnou. Zde uvádím některé vaše příležitosti. (Samozřejmě že tento výčet není úplný. Mnoho soutěží není vypisováno pravidelně, a pro získání aktuálních informací je proto třeba sledovat nástěnky fakulty, její internetové stránky, případně internetové stránky školy.) Cena Penta Finance Nadace Penta oceňuje od roku 2004 až tři nejlepší studenty Fakulty národohospodářské každý rok za jejich vynikající studijní výsledky během celého studia. Každý oceněný získává i finanční odměnu ve výši 50 000 Kč! Cena Garyho Beckera Opět ocenění, které mohou získat pouze studenti naší fakulty. Od roku 1996/1997 vyhlašuje tuto cenu děkan Fakulty národohospodářské jako soutěž o nejlepší bakalářské, seminární či jiné práce obdobného rozsahu na naší fakultě. Nejlepší práce jsou pak oceněny mimořádným stipendiem a cenami, které věnuje Liberální institut.

Další možnosti během studia

63

Soutěž ESOP – Excelentní studentské odborné práce Tato soutěž probíhá každoročně na celoškolní úrovni. Zvlášť se hodnotí práce seminární (odměna 1 000 Kč), zvlášť práce diplomové (odměna 3 000 Kč). V každé kategorii může získat ocenění až 5 studentů naší fakulty. Zajímavé na této soutěži je především to, že vítězné seminární práce budou otištěny ve zvláštním čísle odborného časopisu Acta Oeconomica Pragensia. Mladý ekonom roku Tuto soutěž vyhlašuje Česká společnost ekonomická a každoročně v něm oceňuje nejlepší práce ekonomického zaměření autorů do 30 let. V rámci této soutěže uděluje rovněž Cenu Karla Engliše nejlepší práci s aktuální hospodářskopolitickou problematikou. Studenti a absolventi naší fakulty jsou pravidelnými laureáty těchto cen!

2.5.3 STIPENDIA Ulehčit svému studiu finančně můžete významnou měrou, pokud se vám podaří získat některé z nabídky stipendií. Některá stipendia jsme již zmínili – ta, která jsou spojena s pobytem v zahraničí. Základní formou stipendií jsou však prospěchová a mimořádná stipendia udělovaná fakultou. Prospěchová stipendia jsou udělována na základě výborných studijních výsledků, především studijního průměru. Podmínky vyhlašuje děkan vždy na akademický rok. Toto stipendium pak pobíráte měsíčně celý rok kromě prázdnin. Mimořádná stipendia jsou udělována na příklad za zapojení do vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti fakulty, za vynikající odborné práce, nebo studentům v tíživé sociální situaci, zvláště (polo)sirotkům. Podrobné informace o stipendiích přináší Stipendijní řád v oddílu 5.5, případně opatření děkana, kterým se tento řád konkretizuje na příslušný akademický rok.

2.5.4 STUDENTSKÉ AKTIVITY To, že nejen studiem živ je člověk, platí i na Vysoké škole ekonomické. Studenti sami nebo s pomocí školy organizují nepočítaně aktivit, do nichž se pochopitelně i vy můžete zapojit. Již jsme psali o Studentském listu, měsíčníku, který studenti VŠE vydávají. Velmi oblíbené jsou rovněž pravidelné projekce Filmového klubu. Studenti organizují výtvarné a fotografické soutěže, stejně jako koncerty pro několik set posluchačů. Funguje tu školní pěvecký sbor Musica Oeconomica Pragensis, folklorní soubor Gaudeamus. Využít můžete služeb mezinárodní organizace AIESEC, která zprostředkovává zahraniční stáže, nebo AEGEE, která sdružuje studenty po celé Evropě a organizuje jejich společná setkávání. Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Rozcestník alespoň těch základních možností najdete na internetové adrese školy, konkrétně na HTTP://WWW.VSE.CZ/KATEGORIE.PHP?IDKAT=57.

64

Studijní programy Fakulty národohospodářské

3. STUDIJNÍ PROGRAMY FAKULTY NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ V této kapitole se konečně seznámíte s tím, jaká je struktura vašeho studijního programu a oboru – které předměty máte vystudovat a v jakých skupinách, kolik musíte získat kreditů, jaké další povinnosti se k vašemu oboru váží. Než ale přejdeme k jednotlivým variantám, napišme si přehled všech studijních programů a jejich oborů, které Národohospodářská fakulta uskutečňuje. Asi vás to na první pohled nebude úplně zajímat, ale doporučuji si tento seznam prohlédnout. Přinejmenším zjistíte, že mnohé věci mohou mít sice stejné názvy, ale přitom různý obsah! Je tedy velmi důležité rozlišovat – jaký máte stupeň studia a jaký máte studijní plán. Podle toho si pak v této kapitole najděte informace, které platí pouze pro vás. Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa (plán E) ƒ Ekonomie ƒ Národní hospodářství ƒ Veřejná správa a regionální rozvoj ƒ Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management Bakalářský studijní program Hospodářská politika a správa (plán D) ƒ Ekonomie ƒ Národní hospodářství ƒ Veřejná správa a regionální ekonomika ƒ Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management Navazující magisterský studijní program Hospodářská politika a správa ƒ Ekonomie a ekonomická analýza ƒ Hospodářská politika ƒ Regionalistika a veřejná správa ƒ Ekonomika a správa životního prostředí Pětiletý magisterský studijní program Hospodářská politika a správa ƒ Národní hospodářství s navazující hlavní specializací Hospodářská politika ƒ Regionalistika a veřejná správa s navazující hlavní specializací Regionalistika a veřejná správa Doktorský studijní program Hospodářská politika a správa ƒ Hospodářská politika ƒ Regionalistika – veřejná správa Doktorský studijní program Ekonomické teorie ƒ Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorií

Studijní programy Fakulty národohospodářské

65

Už jsem dříve zmínil, že studenti navazujícího magisterského a pětiletého magisterského studia absolvují část svého studia v uceleném bloku, kterému se říká vedlejší specializace. Vybrat si přitom může z téměř všech vedlejších specializací, které nabízejí fakulty Vysoké školy ekonomické. Často si ale berou vedlejší specializaci na domovské fakultě – protože je jim oborově nejbližší. Jaké vedlejší specializace naše fakulta nabízí: ƒ Ekonomie a právo ƒ Ekonomická teorie ƒ Ekonomika životního prostředí ƒ Ekonomická žurnalistika ƒ Novodobé hospodářské dějiny ƒ Hospodářská a sociální politika ƒ Makroekonomická analýza ƒ Regionální rozvoj a evropská integrace ƒ Rozvoj měst a regionů ƒ Sociální politika (pouze pro studenty ostatních fakult)

66

Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa – plán E

3.1 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM EKONOMIE A HOSPODÁŘSKÁ SPRÁVA Do tohoto studijního programu naše fakulta přijímá uchazeče poprvé v akademickém roce 2005/06, a budete tedy studenty studijního plánu E. To znamená, že budete studovat v rámci Evropského systému převodu kreditů (ECTS), o kterém jsme mluvili v oddílu 2.2. Pozor, připomínám: kredity, v nichž počítáte svůj studijní postup, jsou zcela jinými kredity, než jaké používají starší studenti! Pamatujte na tuto skutečnost také vždy, když na internetu budete hledat informace o jednotlivých předmětech. Studijní program Ekonomie a hospodářská správa se dělí do čtyř oborů: ƒ Ekonomie ƒ Národní hospodářství ƒ Veřejná správa a regionální rozvoj ƒ Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management V akademickém roce 2005/06 ale nebudete hned od počátku zařazeni do jednoho z těchto oborů. Dostali jste příležitost být přijati tzv. „na fakultu“ neboli přímo do studijního programu, a s volbou ohledně studijního oboru, ve kterém nakonec svůj studijní program dokončíte, budete moci počkat až na konec prvého ročníku. To vám umožňuje rozhlédnout se po škole, zvyknout si tu seznámit se blíže se zaměřením jednotlivých oborů. Díky tomu svou konečnou volbu můžete učinit odpovědněji a s větším zaujetím. Co ale budete mezitím studovat, když nebudete v žádném oboru? Studijní program Ekonomie a hospodářská správa je postaven tak, že jeho předměty můžeme rozdělit do tří skupin: ƒ celoškolní, ƒ fakultní (předměty studijního programu) ƒ oborové. Celý prvý ročník budete studovat především povinné předměty celoškolního a fakultního základu. Ve třetím semestru se již pomalu začnou přidávat oborové předměty – během studia se tedy budete postupně více a více profilovat podle oboru, který si zvolíte. Na následujících stránkách se nejprve seznámíte se strukturou studijních povinností, které se váží obecně ke studijnímu programu Ekonomie a hospodářská správa. Pak v jednotlivých podkapitolách uvedeme již povinnosti související s jednotlivými studijními obory a s úspěšným ukončením vašeho studia.

Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa – plán E

67

Požadavky na absolvování studijního programu ƒ absolvovat celoškolní studijní povinnosti, a to: ▫ povinné předměty společného celoškolního základu, ▫ jazykové předměty, ▫ celoškolně volitelné předměty, ▫ dva zápočty z tělesné výchovy a sportu, ƒ absolvovat povinné předměty studijního programu, ƒ absolvovat studijní povinnosti studijního oboru, a to: ▫ oborově povinné předměty, ▫ oborově volitelné předměty, ▫ obhájit bakalářskou práci, ▫ složit státní závěrečnou zkoušku ze studijního oboru. Vzhledem k tomu, že téměř každá studijní povinnost má i svou hodnotu vyjádřenou v kreditech, lze podmínku pro úspěšné absolvování studia formulovat i jako požadavek získat 180 kreditů v předepsané struktuře. Tu si můžeme jednoduše přepsat do tabulky: Předepsaná struktura studijních povinností studijního programu Kredity 60

Skupina studijních povinností

– 90

I. A. Celoškolně povinné předměty I. B. Jazykové předměty I. C. Celoškolně volitelné předměty I. D. Tělesná výchova a sport (2 zápočty) I. Celoškolní studijní povinnosti celkem

30 30

II. Povinné předměty studijního programu II. Studijní povinnosti studijního programu celkem

30

3 3 60

III. A. Oborově povinné předměty III. B. Oborově volitelné předměty III. C. Bakalářská práce III. D. Státní zkouška ze studijního oboru III. Studijní povinnosti studijního oboru celkem

180

Celkem

54

68

Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa – plán E

I. Celoškolní studijní povinnosti (90 kreditů) I. A. Celoškolně povinné předměty (60 kreditů) Ident 55F101 0VS201 2MO201 33F101 1FU201 1FP201 4MM101 4ST201 11F201 2PR101 3MA101 44F101

Název předmětu A – Ekonomická propedeutika B – Ekonomie I. C – Mezinárodní ekonomie D – Marketing a podniková politika E – Finanční účetnictví F – Finance podniku G – Matematika H – Statistika I – Finanční teorie, politika a instituce J – Právo K – Management L – Informatika

Hodiny (předn./cvič.)

Kredity

4/0 4/2 2/0 2/2 2/2 2/0 2/2 2/2 4/0 4/0 2/0 2/2

4 8 3 5 6 3 6 6 5 5 4 5

Většinu těchto předmětů absolvujete v prvých dvou semestrech svého studia. Vzhledem k tomu, že jste prvým ročníkem, který nastupuje do systému ECTS, je možné, že některé předměty tohoto společného základu doznají mírné změny ještě dříve, než se dostanete k jejich absolvování – na příklad, že se budou vyučovat pod jiným identem. Sledujte proto prosím nástěnky u studijního oddělení a také internetové stránky fakulty – dovíte se na nich okamžitě případné změny, a nebudete tak nepříjemně překvapeni, že vám unikla informace důležitá pro úspěšné pokračování vašeho studia. Poznámka: skupina celoškolně povinných předmětů pokrývá (mimo jiné) znalosti v rozsahu společného základu („common body of knowledge“) prestižního společenství Community of European Management Schools and International Companies (CEMS). Vysoká škola ekonomická v Praze je členem tohoto sdružení jako jediná za Českou republiku. Díky tomu vás mimo jiné může vysílat na studium do zahraničí na více evropských vysokých škol.

Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa – plán E

69

I. B. Jazykové předměty (standardně 18 kreditů) Jelikož každý z vás bude studovat jiný jazyk, nelze zde uvést pěknou tabulku s přesnými názvy a identy předmětů. Uvedu tedy vaše povinnosti spíše slovně. Každý z vás má za povinnost absolvovat kursy dvou světových jazyků: 1) Tzv. prvým jazykem pro vás bude ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku. Jeho výuka probíhá na pokročilé úrovni a skládá se ze čtyř na sebe navazujících předmětů – Jazyk pro ekonomy 1-4. Každý z nich je seminářem trvajícím dvě vyučovací hodiny týdně a každý má cenu 3 kreditů. Prvé tři jsou zakončeny zápočtem, čtvrtý zkouškou. Vaší povinností přitom je pouze absolvovat tento čtvrtý předmět a získat zmíněnou zkoušku. Pokud si tedy troufáte přeskočit některou z prvních tří úrovní (nebo třeba všechny), můžete tak učinit. V takovém případě ale, pochopitelně, musíte příslušný počet kreditů získat nějak jinak – na příklad studiem jiného jazyka, nebo dalším studiem předmětů oborově či celoškolně volitelných nad rámec, který je vám předepsán. Jak zjistíte, na jaké úrovni máte začít? V zásadě platí, že prvá úroveň odpovídá znalostem, které se po vás vyžadují u přijímací zkoušky, takže obecně se doporučuje začít od ní. Chcete-li si to však ověřit, pak se buď můžete zeptat na příslušné katedře, anebo se podívat do akreditačních materiálů jazykových předmětů, které jsou dostupné na internetu. Tam si můžete zkontrolovat, jaká úroveň vám odpovídá – a podle toho si ji do rozvrhu zapsat. A vzhledem k tomu, že svůj rozvrh smíte upravovat ještě během prvých dvou týdnů výuky, máte také možnost podle prvé hodiny svoje rozhodnutí ještě naposled korigovat. 2) Tzv. druhý jazyk si volíte sami. Platí ale jedno omezení: pokud angličtina není vaším prvým jazykem, musí být vaším jazykem druhým. Výuka druhého jazyka se skládá ze dvou na sebe navazujících předmětů; prvý je zakončen zápočtem, druhý zkouškou. Můžete si vybrat, na jaké úrovni chcete tuto dvojici absolvovat: na základní, na mírně pokročilé, nebo na středně pokročilé. Podobně jako u prvého jazyka, i zde platí, že vaší povinností je absolvovat onen druhý předmět, zakončený zkouškou. Prvý smíte přeskočit – ale příslušné 3 kredity musíte opět absolvovat nějak jinak. Mimochodem, máte možnost vystudovat druhý jazyk až do pokročilé úrovně, nebo zkusit i třetí, čtvrtý jazyk... Na to ale potřebujete kreditové poukázky. Kde je vezmete? Čerpat můžete buď z těch, které jste zde ušetřili přeskočením povinných jazykových úrovní, anebo na úkor předmětů celoškolně volitelných. Platí totiž, že součet kreditů získaných za jazykové předměty a celoškolně volitelné předměty musí být dohromady 30. Není ale nutné, aby na jazyk připadalo přesně 18 a na zbytek přesně 12 kreditů. Proč je výhodné studovat další jazyky ve skupině jazykových předmětů, a nikoli celoškolně povinných předmětů? Protože tak jsou při registracích zařazeny do skupiny s vyšší prioritou – podívejte se na to do oddílu 2.3.4!

70

Bakalářský studijní program Ekonomie a hospodářská správa – plán E

I. C. Celoškolně volitelné předměty (standardně 12 kreditů) Část svého studia můžete věnovat předmětům, které si vyberete zcela podle svojí libovůle – stačí, aby byly zařazeny do skupiny celoškolně volitelných (se zkratkou cV). V této skupině jsou nabízeny předměty ze všech fakult Vysoké školy ekonomické v Praze. „Za jinak stejných okolností“ (to je sousloví oblíbené mezi ekonomy...) máte v této skupině získat 12 kreditů. Ale již jsme uvedli, že důležitý je součet kreditů získaných za skupinu jazykových předmětů a celoškolně volitelných předmětů. Tento součet by měl dát dohromady 30. V jednom případě může tento součet být nižší – a to tehdy, když na úkor těchto dvou skupin vystudujete více předmětů ze skupiny oborově volitelných. Takže pokud na příklad budete mít za jazyky a celoškolně volitelné předměty dohromady vystudovány jen 24 kredity, znamená to, že ve skupině oborově volitelných předmětů budete muset mít o 6 kreditů více, než máte předepsáno. I. D. Tělesná výchova a sport (2 zápočty) Povinností každého z vás je absolvovat tělesnou výchovu v rozsahu dvou zápočtů. Tělesná výchova může mít podobu buď semestrálních kursů, nebo letních či zimních výcvikových kursů. Navštěvovat kursy tělesné výchovy je možné pochopitelně i nad povinný rámec. II. Povinné předměty studijního programu (30 kreditů) Ident 5HP200 5RE200 5HD200 5EN200 5ZP200 4FI200

Název předmětu Úvod do hospodářské a sociální politiky Úvod do teorie státu, regionu a evropských institucí Hospodářské dějiny Vývoj ekonomického a sociologického myšlení Ekonomika životního prostředí Úvod do filosofie

Hodiny (předn./cvič.) 4/0 2/2

Kredity 5 5

2/2 4/0

5

2/2 2/2

5 5

5

III. Studijní povinnosti studijního oboru Tyto povinnosti se liší obor od oboru, a proto jim posupně věnujeme čtyři následující oddíly.

Bakalářský obor Ekonomie – plán E

71

3.1.1 OBOR EKONOMIE Než se rozepíšeme o jednotlivých studijních povinnostech, povězme si něco o tomto oboru obecně: Cíle studia Hlavním cílem studijního oboru je vychovat vysokoškolsky vzdělané a odborně kvalifikované ekonomy, kteří najdou uplatnění v soukromém i veřejném sektoru u nás i v zahraničí. Obor se zaměřuje na přípravu odborníků se základem ekonomických, právních a dalších společenskovědních disciplín, s důrazem na mezinárodní ekonomické a hospodářsko-politické aspekty a s praktickou znalostí alespoň jednoho světového jazyka. Hlavní oblasti profilu absolventa (vzdělání a dovednosti s vazbou na předměty výuky): ƒ ekonomie; ƒ finance; ƒ hospodářská politika; ƒ mezinárodní hospodářské vztahy; ƒ právo se zaměřením na právo obchodní; ƒ základy matematických a statistických metod; ƒ práce s výpočetní technikou; ƒ základy humanitních věd. Hlavní profese pro uplatnění studentů Absolventi oboru budou připraveni pro uplatnění v ekonomických a analytických sekcích firem, bank a dalších institucí v soukromém i veřejném sektoru u nás i v zahraničí. Obor vychovává ekonomy s dostatečným odborným základem, kteří budou schopni pružně reagovat na rychle se měnící a stále náročnější požadavky hospodářské praxe a pracovních trhů, a to v národním i mezinárodním kontextu.

72

Bakalářský obor Ekonomie – plán E

III. Studijní povinnosti studijního oboru III. A. Povinné předměty studijního oboru (32 kredity) Ident 5EN301 5EN302 5EN303 4EK211 4ST309 5EN304

Název předmětu Mezinárodní hospodářské a finanční vztahy Ekonomie veřejného sektoru Organizace trhů a odvětví a pracovní trhy Základy ekonometrie Úvod do finanční a pojistné matematiky Bakalářský seminář

Hodiny (předn./cvič.)

Kredity

2/2

6

2/2

6

2/2

6

2/2

6

2/2

6

0/2

2

III. B. Volitelné předměty studijního oboru (22 kredity) V rámci skupiny volitelných předmětů studijního oboru máte možnost dotvářet svůj odborný profil absolvováním výběrových předmětů katedry ekonomie a dalších kateder Fakulty národohospodářské. Aktuální nabídku předmětů této skupiny (se zkratkou oV) naleznete v Integrovaném studijním informačním systému. III. C. Bakalářská práce (3 kredity) Studium v bakalářském studijním programu je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Má dvě součásti; jednou z nich je také obhajoba bakalářské práce. Svoji bakalářskou práci budete psát na závěr studia a její psaní je svázáno s absolvováním Bakalářského semináře. III. D. Státní závěrečná zkouška ze studijního oboru (3 kredity) Druhou součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu je státní zkouška ze studovaného oboru. Tu smíte skládat až zcela na konci svého studia, poté, co získáte všechny kredity za všechny studijní povinnosti – samozřejmě kromě 3 kreditů za tuto zkoušku a kromě 3 kreditů za obhajobu bakalářské práce – takže poté, co získáte 174 kredity v předepsané struktuře.

Povinné předměty studijního programu

Celkem kreditů

Oborově volitelné předměty 30

4FI200 (5)

Celoškolní

31

B (8) D (5) H (6) I (5) Jaz. 1–2 (3) Jaz. 2–2 (3)

A (4) G (6) J (5) L (5) Jaz. 1–1 (3) Jaz. 2–1 (3)

Studijní povinnosti studijního oboru

2. semestr

1.semestr

Skupina studijních povinností

31

5EN301 (6)

10 (2x5)

Jaz. 1–3 (3)

C (3) E (6) F (3)

3. semestr

34

5EN302 (6) 4EK211 (6)

15 (3x5)

Jaz. 1–4 (3)

K (4)

4. semestr

28

oV (6) oV (4)

5EN303 (6) 4ST309 (6)

cV (6)

5. semestr

26

oV (6) oV (6)

5EN304 (2) SZZ (6=2x3)

cV (6)

6. semestr

180

22

38

30

90

Celkem kreditů

Bakalářský obor Ekonomie – plán E 73

Doporučený studijní plán studijního oboru

74

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán E

3.1.2 OBOR NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Než se rozepíšeme o jednotlivých studijních povinnostech, povězme si něco o tomto oboru obecně: Cíle studia Studijní obor bakalářského studia Národní hospodářství připravuje studenty na uplatnění prakticky ve všech sférách podnikové sféry, státní a regionální správy. Šíří záběru teoretických a praktických předmětů a umožněním větší míry volitelnosti jde o obor, který skýtá dobré perspektivy i pro jednoznačně nevyhraněné zájemce o studium ekonomie. Hlavní oblasti profilu absolventa (vzdělání a dovednosti s vazbou na předměty výuky): ƒ hospodářská politika ƒ sociální politika ƒ ekonomie; ƒ finance; ƒ právo se zaměřením na právo obchodní; ƒ základy matematických a statistických metod; ƒ práce s výpočetní technikou ƒ základy humanitních věd. Hlavní profese pro uplatnění studentů Absolventi mohou hledat své uplatnění jak ve sféře soukromé – v ekonomických sekcích firem, bank, pojišťoven a spořitelen – tak ve veřejné a státní správě, to znamená na ústředních a regionálních orgánech, jako jsou například ministerstva, obecní a městské úřady, , v úřadech práce a orgánech ochrany životního prostředí a v úřadech sociálního zabezpečení. O absolventy mají též zájem poradenské a informační firmy, zařízení školská, kulturní a zdravotní, orgány družstevnictví i neziskové organizace. Obor bude vychovávat ekonomy s dostatečným odborným základem, kteří budou schopni pružně reagovat na rychle se měnící a stále náročnější požadavky hospodářské praxe a pracovních trhů, a to v národním i mezinárodním kontextu.

75

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán E

III. Studijní povinnosti studijního oboru III. A. Povinné předměty studijního oboru (38 kreditů) Ident 5HP300 5EN302 5EN303 5SP200 5SP201 5HP301 5HP310

Název předmětu Hospodářská politika Ekonomie veřejného sektoru Organizace trhů a odvětví a pracovní trhy Sociální politika Sociální a zdravotní systém Politické ideologie Bakalářský seminář

Hodiny (předn./cvič.)

Kredity

2/2 2/2

6 6

2/2

6

2/2 2/2 2/2 0/2

6 6 6 2

III. B. Volitelné předměty studijního oboru (16 kreditů) V rámci skupiny volitelných předmětů studijního oboru máte možnost dotvářet svůj odborný profil absolvováním výběrových předmětů katedry hospodářské politiky a dalších kateder Fakulty národohospodářské. Aktuální nabídku předmětů této skupiny (se zkratkou oV) naleznete v Integrovaném studijním informačním systému. III. C. Bakalářská práce (3 kredity) Studium v bakalářském studijním programu je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Má dvě součásti; jednou z nich je také obhajoba bakalářské práce. Svoji bakalářskou práci budete psát na závěr studia a její psaní je svázáno s absolvováním Bakalářského semináře. III. D. Státní závěrečná zkouška ze studijního oboru (3 kredity) Druhou součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu je státní zkouška ze studovaného oboru. Tu smíte skládat až zcela na konci svého studia, poté, co získáte všechny kredity za všechny studijní povinnosti – samozřejmě kromě 3 kreditů za tuto zkoušku a kromě 3 kreditů za obhajobu bakalářské práce – takže poté, co získáte 174 kredity v předepsané struktuře.

Jaz. 1–2 (3) Jaz. 2–2 (3)

Jaz. 1–1 (3) Jaz. 2–1 (3)

Celkem kreditů 31

30

31

oV (4) oV (4)

5ZP200 (5) 5EK200 (5)

Jaz. 1–4 (3)

K (4)

4. semestr

Oborově volitelné předměty

5HP200 (5) 5HD200 (5) 5RE200 (5)

Jaz. 1–3 (3)

C (3) E (6) F (3)

3. semestr

5SP200 (6)

30

B (8) D (5) H (6) I (5)

A (4) G (6) J (5) L (5)

4FI200 (5)

2. semestr

1.semestr

Studijní povinnosti studijního oboru

Povinné předměty studijního programu

Celoškolní

Skupina studijních povinností

30

oV (4)

5HP300 (6) 5EN302 (6) 5SP300 (6) 5HP310 (2)

cV (6)

5. semestr

28

oV (4)

5HP301 (6) 5EN303 (6) SZZ (6=2x3)

cV (6)

6. semestr

180

16

44

30

90

Celkem kreditů

76 Bakalářský obor Národní hospodářství – plán E

Doporučený studijní plán studijního oboru

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální rozvoj – plán E

77

3.1.3 OBOR VEŘEJNÁ SPRÁVA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Cíle studia Cílem bakalářského studia navrhovaného interdisciplinárního oboru je profesně připravit posluchače k odborné analýze a řešení konkrétních problémů regionálního rozvoje a veřejné správy. V rámci tohoto oboru budou studentům zkušenými a na tuto problematiku dlouhodobě specializovanými pedagogy zprostředkovány poznatky z předmětů zahrnujících základy správní vědy a správního práva, státovědy a ústavního práva, organizace veřejné správy, socioekonomickou a správní geografii, regionální analýzu a území plánování, regionální a municipální ekonomiku, regionální politiku a projektování regionálního rozvoje a v neposlední řadě sociologii regionů a veřejné správy. Ve struktuře studia jsou zařazena cvičení umožňující připravit posluchače tak, aby byl schopen tvořivě a flexibilně řešit praktické otázky regionálního rozvoje a veřejné správy. Výstupem studia bude přispět k efektivnosti a výkonnosti veřejné správy včetně aplikace tržních přístupů a moderního ekonomického managementu, zdokonalování organizačních struktur a uplatnění informačních a komunikačních technik. Bakalářské studium připravuje teoreticky a metodologicky posluchače na budoucí praxi ve veřejné správě a souvisejících oborech (organizace a společnosti zabývající se problematikou veřejné správy). Bakalářské studium na vysoké škole převážně ekonomického zaměření je rozšiřováno o prostorovou a sociální a správní dimenzi a představuje vhodné základy pro strukturování výuky na navazujícím stupni. Hlavní oblasti profilu absolventa Bakalářské studium je koncipováno tak, aby profil absolventa zahrnoval jeho schopnost na vysoce odborné úrovni zpracovávat koncepční a strategické dokumenty a podílet se na modernizaci fungování správních orgánů a další profesionalizaci jejich pracovníků. Znalosti z oboru správní a regionální problematiky připraví absolventa na kompetentní rozhodování v konkrétních situacích, které sféra regionálního rozvoje, politiky a správy v území přináší. Znalosti z regionalistiky, ekonomie, veřejné správy a z dalších souvisejících disciplin a především schopnost jejich praktické aplikace jsou tak podmínkou práce ve všech sférách činnosti výkonného aparátu státní správy. Absolvent by měl během bakalářského studia získat již i první praktické zkušenosti s aplikací naučené metodiky do praxe, tj. vyzkoušet si základní techniky a metody výzkumu, jednání či programování a projektování. Bude schopen připravit i zpracovat výzkumný projekt, analyzovat a interpretovat shromážděná data, na jejich základě se podílet na rozhodovacích procesech a řízení realizační fáze rozvojové projektů, prezentovat výsledky jednání a diskusí o problémech.

78

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální rozvoj – plán E

Hlavní profese pro uplatnění studentů Absolventi studia se uplatní ve všech oblastech a na všech úrovních veřejné správy, ve státních institucích i v soukromém sektoru, kde je podstatná znalost prostorových vztahů a procesů. Příležitosti k uplatnění naleznou absolventi studia i ve sféře mezinárodních organizací, zejména těch, které jsou přímo součástí struktur Evropské unie nebo na ně navazují. III. Studijní povinnosti studijního oboru III. A. Povinné předměty studijního oboru (38 kreditů) Ident

Název předmětu

5RE201 Socioekonomická a správní geografie 5RE202 Základy správní vědy, správního práva a organizace veřejné správy 5RE203 Ústavní právo a státověda 5RE204 Regionální a municipální ekonomie 5RE206 Územní plánování, využití a analýza území 5RE207 Sociologie veřejné správy, regionální sociologie 5RE305 Regionální politika, programování a projektování v regionálním rozvoji EU a ČR

Hodiny Kredity (předn./cvič.) 2/2 2/2

5 6

2/2 2/2 4/2

5 6 6

2/2

5

2/2

5

III. B. Volitelné předměty studijního oboru (16 kreditů) V rámci skupiny volitelných předmětů studijního oboru máte možnost dotvářet svůj odborný profil absolvováním výběrových předmětů katedry veřejné správy a regionálního rozvoje a dalších kateder Fakulty národohospodářské. Aktuální nabídku předmětů této skupiny (se zkratkou oV) naleznete v Integrovaném studijním informačním systému. III. C. Bakalářská práce (3 kredity) Studium v bakalářském studijním programu je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Má dvě součásti; jednou z nich je také obhajoba bakalářské práce. Svoji bakalářskou práci budete psát na závěr studia. III. D. Státní závěrečná zkouška ze studijního oboru (3 kredity) Druhou součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu je státní zkouška ze studovaného oboru. Tu smíte skládat až zcela na konci svého studia, poté, co získáte všechny kredity za všechny studijní povinnosti – samozřejmě kromě 3 kreditů za tuto zkoušku a kromě 3 kreditů za obhajobu bakalářské práce – takže poté, co získáte 174 kredity v předepsané struktuře.

Celkem kreditů

Oborově volitelné předměty

Povinné předměty studijního programu Studijní povinnosti studijního oboru

Celoškolní

Skupina studijních povinností

Jaz. 1–2 (3) Jaz. 2–2 (3)

Jaz. 1–1 (3) Jaz. 2–1 (3)

31

30

B (8) D (5) H (6) I (5)

A (4) G (6) J (5) L (5)

4FI200 (5)

2. semestr

1.semestr

34

(6)5RE202 (6)5RE204 (5)5RE201

30

5ZP200 (5) 5HD200 (5) 5EK200 (5)

Jaz. 1–4 (3)

K (4)

4. semestr

5HP200 (5) 5RE200 (5)

Jaz. 1–3 (3)

C (3) E (6) F (3)

3. semestr

30

oV (8)

(5)5RE203 (6)5RE206 (5)5RE207

cV (6)

5. semestr

25

oV (8)

(5)5RE305 SZZ (6=2x3)

cV (6)

6. semestr

180

16

44

30

90

Celkem kreditů

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální rozvoj – plán E 79

Doporučený studijní plán studijního oboru

80

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management – plán E

3.1.4 OBOR APLIKOVANÁ ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIE, POLITIKA A MANAGEMENT Než se rozepíšeme o jednotlivých studijních povinnostech, povězme si něco o tomto oboru obecně: Cíle studia Hlavním cílem studijního oboru je vychovat kvalifikované odborníky na problematiku životního prostředí, kteří budou působit ve veřejné správě, firmách a dalších institucích. Obor se zaměřuje zejména na přípravu žádaných specialistů s ekonomickým a právním základem s praktickou znalostí alespoň jednoho světového jazyka. Důraz je kladen rovněž na mezinárodní kontext řešených problémů. Hlavní oblasti profilu absolventa ƒ ekonomie; ƒ právo se zaměřením na právo správní; ƒ aplikované základní matematické a statistické metody; ƒ základy ekonomie životního prostředí a přírodních zdrojů; ƒ základy politiky životního prostředí v mezinárodním kontextu; ƒ schopnost řešit konkrétní případy v oblasti veřejné správy ochrany životního prostředí; ƒ schopnost řešit konkrétní problémy environmentálního managementu firem; ƒ odborná praxe; ƒ témata bakalářských prací z odpovídajících problémových okruhů (předpokládáme jejich konkretizaci na základě aktuálních požadavků spolupracujících institucí a řešení výzkumných úkolů). Hlavní profese pro uplatnění studentů Absolventi oboru jsou připravováni pro uplatnění v následujících oblastech: ƒ ve veřejné správě ochrany životního prostředí, především na regionální a městské úrovni; ƒ v podnicích na úseku environmentálního managementu; ƒ v nevládních organizacích a dalších institucích orientujících se na problematiku životního prostředí.

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management – plán E

81

III. Studijní povinnosti studijního oboru III. A. Povinné předměty studijního oboru (38 kreditů) Ident 5ZP201 5ZP202 5ZP203 5ZP301 5ZP302 5ZP303 5ZP35x

Název předmětu Úvod do veřejné správy ŽP a řešení konfliktů Úvod do environmentálního managementu Mezinárodní otázky životního prostředí Úvod do informatiky životního prostředí Bakalářský diplomový seminář Životní prostředí měst a regionů Seminář z ekonomiky životního prostředí v cizím jazyce

Hodiny (předn./cvič.)

Kredity

2/4

9

2/2

6

2/0

3

0/4

6

0/2 2/0 0/2

2 3 4

III. B. Volitelné předměty studijního oboru (16 kreditů) V rámci skupiny volitelných předmětů studijního oboru máte možnost dotvářet svůj odborný profil absolvováním výběrových předmětů katedry ekonomiky životního prostředí a dalších kateder Fakulty národohospodářské. Aktuální nabídku předmětů této skupiny (se zkratkou oV) naleznete v Integrovaném studijním informačním systému. III. C. Bakalářská práce (3 kredity) Studium v bakalářském studijním programu je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Má dvě součásti; jednou z nich je také obhajoba bakalářské práce. Svoji bakalářskou práci budete psát na závěr studia a její psaní je svázáno s absolvováním Bakalářského semináře. III. D. Státní závěrečná zkouška ze studijního oboru (3 kredity) Druhou součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu je státní zkouška ze studovaného oboru. Tu smíte skládat až zcela na konci svého studia, poté, co získáte všechny kredity za všechny studijní povinnosti – samozřejmě kromě 3 kreditů za tuto zkoušku a kromě 3 kreditů za obhajobu bakalářské práce – takže poté, co získáte 174 kredity v předepsané struktuře.

Celkem kreditů

Oborově volitelné předměty

Povinné předměty studijního programu Studijní povinnosti studijního oboru

Celoškolní

Skupina studijních povinností

Jaz. 1–2 (3) Jaz. 2–2 (3)

Jaz. 1–1 (3) Jaz. 2–1 (3)

31

30

B (8) D (5) H (6) I (5)

A (4) G (6) J (5) L (5)

4FI200 (5)

2. semestr

1.semestr

31

5ZP202(6) 5ZP203 (3)

5ZP201 (9)

34

5HD200 (5) 5RE200 (5) 5EK200 (5)

Jaz. 1–4 (3)

K (4)

4. semestr

5HP200 (5) 5ZP200 (5)

Jaz. 1–3 (3)

C (3) E (6) F (3)

3. semestr

27

oV (6) oV (6)

5ZP301(6) 5ZP303(3)

cV (6)

5. semestr

27

oV (6) oV (3)

5ZP302(2) 5ZP35x(4) SZZ (6=2x3)

cV (6)

6. semestr

180

21

39

30

90

Celkem kreditů

82 Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management – plán E

Doporučený studijní plán studijního oboru

Bakalářský obor Ekonomie – plán D

83

3.2 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA 3.2.1 OBOR EKONOMIE Navazující hlavní specializace: Ekonomie a ekonomická analýza (již akreditována), Ekonomická žurnalistika, Ekonomie právo (připravují se k akreditaci), Hospodářská politika Garant: prof. Ing. Robert Holman, CSc. Hlavním cílem studijního oboru Ekonomie je vychovat vysokoškolsky vzdělané a odborně kvalifikované ekonomy, kteří najdou uplatnění v soukromém i veřejném sektoru u nás i v zahraničí. Obor se zaměří na přípravu odborníků se základem ekonomických, právních a dalších společenskovědních disciplín, s důrazem na mezinárodní ekonomické a hospodářsko-politické aspekty a s praktickou znalostí alespoň jednoho světového jazyka. Absolventi oboru budou připraveni pro uplatnění v ekonomických a analytických sekcích firem, bank a dalších institucí v soukromém i veřejném sektoru u nás i v zahraničí. Obor bude vychovávat ekonomy s dostatečným odborným základem, kteří budou schopni pružně reagovat na rychle se měnící a stále náročnější požadavky hospodářské praxe a pracovních trhů, a to v národním i mezinárodním kontextu.

84

Bakalářský obor Ekonomie – plán D

Požadavky na absolvování oboru ƒ získat 125 kreditů v předepsané struktuře, ƒ jako „Jazyk 1“ si povinně zapisujete ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku; pokud jím není jazyk anglický, máte za povinnost zapsat si angličtinu jako volitelný „Jazyk 2“, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v libovolné kombinaci nabízených semestrálních kursů, letních či zimních výcvikových kursů (oceněnou 2 zápočty), ƒ složit 8 bakalářských zkoušek a 1 státní závěrečnou bakalářskou zkoušku, ƒ obhájit bakalářskou práci.

Struktura studijního programu Celkem musíte získat 125 kreditů. K dispozici máte 145 kreditních poukázek, tj. 20 z nich je rezervních. I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV) I. B) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL) I. C) Tělesná výchova

Celkem 62 kredity 56 kreditů 6 kreditů 2 zápočty

II. Další předměty oboru II. A) Oborově povinné předměty (oP) II. B) Volitelné předměty oboru – blok oV II. C) Volitelné předměty oboru – blok oV2

Celkem 63 kredity 39 kreditů 16 kreditů 8 kreditů

Celkem ve všech skupinách 125 kreditů

85

Bakalářský obor Ekonomie – plán D

I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV, 56 kreditů) Ident INF101 INF201

Název předmětu Základy práce na PC* Informatika pro ekonomy

Kredity 1 3

Ukončení zápočet zkouška

MAT101 Matematika A (matematické struktury) MAT102 Matematika B (matematická analýza) Bakalářská zkouška Matematika (mat)

4 4

zápočet zápočet

MIE101 Mikroekonomie I. MAE102 Makroekonomie I. Bakalářská zkouška Ekonomie (ekn)

3 3

zápočet zápočet

STP201 Pravděpodobnost a statistika STP202 Statistické metody Bakalářská zkouška Statistika (zst)

3 3

zápočet zápočet

FU_110 Úvod do účetnictví FU_220 Finanční účetnictví Bakalářská zkouška Účetnictví (zuc)

2 4

zápočet zápočet

MTP202 Peníze, banky a finanční trhy VF_101 Veřejné finance Bakalářská zkouška Finance (zfi)

2 2

zápočet zápočet

PRA101 Právo PRA102 Obchodní právo Bakalářská zkouška Právo (pra)

2 2

zápočet zápočet

PE_101 Podniková ekonomika – základy 2 PM_101 Management – základy 2 MG_201 Marketing – základy 2 Bakalářská zkouška Základy podnikového hospodářství (zph)

zápočet zápočet zápočet

JAZYK 1

zápočty

úroveň PC, PD, PE („pokročilé kursy“) 6 (jazyk, z něhož student skládal přijímací zkoušku) Bakalářská zkouška z jazyka JAZYK 2

*

úroveň ZA, ZB, ZC („základní kursy“)†

6

zápočty/ zkouška

Pokročilejší studenti mají možnost místo INF101 studovat INF102 ze skupiny cEXI (a následně požádat o jeho převedení do skupiny cP). † Pokud vaším „Jazykem 1“ není angličtina, musíte ji studovat jako „Jazyk 2“.

86

Bakalářský obor Ekonomie – plán D

I. B) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL, 6 kreditů) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. I. C) Tělesná výchova (2 zápočty) Tělesná výchova může mít podobu buď semestrálních kursů, nebo letních či zimních výcvikových kursů. Navštěvovat kursy tělesné výchovy je možné pochopitelně i nad povinný rámec. II. Další předměty oboru II. A) Povinné předměty oboru (oP, 39 kreditů) Ident MAE200 DET328 DET456 DET201

Název předmětu Mezinárodní ekonomie Ekonomie veřejného sektoru Ekonomie trhů práce Úvod do organizace trhů a odvětví (Industrial Organization) Státní závěrečná bakalářská zkouška oboru

Kredity 2 2 2 3

Ukončení zápočet zápočet zkouška zápočet

Další povinné předměty oboru: DET102 Základy ekonomie DET101 Vývoj ekonomického myšlení HP_203 Základy hospodářské politiky HP_415 Úvod do hospodářské politiky Evropské unie SP_208 Základy sociální politiky ZP_302 Základy ekonomiky životního prostředí HD_108 Hospodářské dějiny pro národohospodáře EKO211 Základy ekonometrie STP309 Úvod do finanční a pojistné matematiky FIL106 Úvod do filosofie pro ekonomy DET203 Sociologie pro ekonomy DET302 Bakalářský seminář

2 2 2 2 2 3 3 4 4 2 2 2

zápočet zápočet zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zápočet zkouška zápočet zápočet zápočet

87

Bakalářský obor Ekonomie – plán D

II. B) Volitelné předměty oboru – blok oV, 16 kreditů Ident HP_413 HP_427 ZP_304 ZP_120 ZP_200 HD_213 HD_215 HD_312 REG201 POL123 MTP301 MTP304 FP_307 FP_304 DEM211

Název předmětu Česká ekonomika v procesu transformace Praktická hospodářská politika Seminář k aktuálním otázkám životního prostředí Řešení ekologických konfliktů vyjednáváním Základy ekonomiky přírodních zdrojů Dějiny mezinárodních vztahů 19. a 20. století Hospodářské a politické dějiny Československa 1939 – 1989 Hospodářské dějiny USA ve 20. století Prostorová ekonomika pro národohospodáře Politika a právo Mezinárodní finance Mezinárodní měnové instituce Finanční řízení a investiční rozhodování Dividendová politika a krátkodobý finanční management Demografie pro národohospodáře

Kredity 2 2 2

Ukončení zkouška zkouška zápočet

2 2 2 2

zápočet zkouška zkouška zkouška

2 3 2 2 2 2 2

zápočet zápočet zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška

2

zápočet

Kredity 2 2 2 2

Ukončení zápočet zkouška zkouška zkouška

2

zkouška

II. C) Volitelné předměty oboru – blok oV2, 8 kreditů Ident DET453 DET451 DET454 DET455

Název předmětu Chicagská škola Moderní rakouská liberální ekonomie Dějiny českého ekonomického myšlení Ekonomická analýza práva (Ekonomie a právo) DET450 Ekonomické učení F. A. Hayeka

23

22

2 MAE100 ↓ 2 DET456 → 2 DET203 2 DET101 2 SP 208

4

2 JAZ2 →

3 INF201

3 STP202*

4.

5.

4 EKO211 2 DET328*

2 JAZ2

22

20

3 DET200 → 2 FIL106 2 HP 203 3 ZP 302

2

2 JAZ1_PE* 2 JAZ2 →

3 STP201 → 4 FU_220*

3.

Celkem kreditů 20

2 PRA102* 2 JAZ1_PD →

2 MG_201* 4 MAT102* 2 FU_110 →

3 MAE102 ↓ 3 MIE101* 2 VF_101*

2.

14

2 DET102 3 HD_108

1 INF101 či INF102 → 2 PRA101 → 2 JAZ1_PC →

2 MTP202 → 2 PE_101 ↓ 2 PM_101 → 4 MAT101 →

1.

Volitelné předměty oboru

Oborově povinné předměty

Celoškolně volně volitelné předměty

Celoškolní základ oboru

Semestr

18

10

2 DET302 4 STP309 2 HP 415

6.

125

22

41

6

56

Kredity

88 Bakalářský obor Ekonomie – plán D

Vzorový studijní plán

Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání bakalářské zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán D

89

3.2.2 OBOR NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Navazující hlavní specializace: Hospodářská politika Garant: prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. Studijní obor bakalářského studia Národní hospodářství připravuje studenty na uplatnění prakticky ve všech sférách podnikové sféry, státní a regionální správy. Šíří záběru teoretických a praktických předmětů a umožněním větší míry volitelnosti jde o obor, který skýtá dobré perspektivy i pro jednoznačně nevyhraněné zájemce o studium ekonomie. Absolventi mohou hledat své uplatnění ve veřejné a státní správě, to znamená na ústředních a regionálních orgánech, jako jsou například ministerstva, obecní a městské úřady, v ekonomických sekcích bank, pojišťoven a spořitelen, v úřadech práce a orgánech ochrany životního prostředí a v úřadech sociálního zabezpečení. O absolventy mají též zájem poradenské a informační firmy, zařízení školská, kulturní a zdravotní, orgány družstevnictví i neziskové organizace. Absolvování bakalářského studijního programu umožňuje pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu na libovolném typu škol příbuzného charakteru, zejména pak na národohospodářské fakultě VŠE, která vychovává komplexní a koncepční národohospodářské odborníky.

90

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán D

Požadavky na absolvování oboru ƒ získat 125 kreditů v předepsané struktuře, ƒ jako „Jazyk 1“ si povinně zapisujete ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku; pokud jím není jazyk anglický, máte za povinnost zapsat si angličtinu jako volitelný „Jazyk 2“, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v libovolné kombinaci nabízených semestrálních kursů, letních či zimních výcvikových kursů (oceněnou 2 zápočty), ƒ složit 11 bakalářských zkoušek, ƒ obhájit bakalářskou práci.

Struktura studijního programu Celkem musíte získat 125 kreditů. K dispozici máte 145 kreditových poukázek, tj. 20 z nich je rezervních. I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV) I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů ƒ Ekonomické a humanitní předměty (cEKH) ƒ Exaktní a informatické předměty (cEXI) I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL) I. D) Tělesná výchova

Celkem 78 kreditů 56 kreditů 8 kreditů

II. Další předměty oboru II. A) Oborově povinné předměty (oP) ƒ II. B) Předměty volitelné oborové bakalářské zkoušky II. C) Volitelné předměty oboru (oV2)

Celkem 47 kreditů 33 kredity 8 kreditů

14 kreditů 2 zápočty

6 kreditů

Celkem ve všech skupinách 125 kreditů

91

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán D

I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV, 56 kreditů) Ident INF101 INF201

Název předmětu Základy práce na PC* Informatika pro ekonomy

Kredity 1 3

Ukončení zápočet zkouška

MAT101 Matematika A (matematické struktury) MAT102 Matematika B (matematická analýza) Bakalářská zkouška Matematika (mat)

4 4

zápočet zápočet

MIE101 Mikroekonomie I. MAE102 Makroekonomie I. Bakalářská zkouška Ekonomie (ekn)

3 3

zápočet zápočet

STP201 Pravděpodobnost a statistika STP202 Statistické metody Bakalářská zkouška Statistika (zst)

3 3

zápočet zápočet

FU_110 Úvod do účetnictví FU_220 Finanční účetnictví Bakalářská zkouška Účetnictví (zuc)

2 4

zápočet zápočet

MTP202 Peníze, banky a finanční trhy VF_101 Veřejné finance Bakalářská zkouška Finance (zfi)

2 2

zápočet zápočet

PRA101 Právo PRA102 Obchodní právo Bakalářská zkouška Právo (pra)

2 2

zápočet zápočet

PE_101 Podniková ekonomika – základy 2 PM_101 Management – základy 2 MG_201 Marketing – základy 2 Bakalářská zkouška Základy podnikového hospodářství (zph)

zápočet zápočet zápočet

JAZYK 1

zápočty

úroveň PC, PD, PE („pokročilé kursy“) 6 (jazyk, z něhož student skládal přijímací zkoušku) Bakalářská zkouška z jazyka JAZYK 2

*

úroveň ZA, ZB, ZC („základní kursy“)†

6

zápočty/ zkouška

Pokročilejší studenti mají možnost místo INF101 studovat INF102 ze skupiny cEXI (a následně požádat o jeho převedení do skupiny cP). † Pokud vaším „Jazykem 1“ není angličtina, musíte ji studovat jako „Jazyk 2“.

92

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán D

I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů (cEKH či cEXI, 8 kreditů) V rámci celoškolně volitelných bloků předmětů máte možnost vybírat si předměty, které jsou aktuálně zařazeny buď do skupiny cEKH (Ekonomické a humanitní předměty), nebo do skupiny cEXI (Exaktní a informatické předměty). V každé z nich přitom musíte vystudovat předměty alespoň za 2 kredity. Celkový součet kreditů získaných v obou skupinách dohromady je stanoven na 8 kreditů. I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL, 14 kreditů) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. I. D) Tělesná výchova (2 zápočty) Tělesná výchova může mít podobu buď semestrálních kursů, nebo letních či zimních výcvikových kursů. Navštěvovat kursy tělesné výchovy je možné pochopitelně i nad povinný rámec. II. Další předměty oboru II. A) Povinné předměty oboru (oP, 33 kredity) Ident Název předmětu Kredity HP_201 Hospodářská politika A 2 HP_202 Hospodářská politika B 2 HP_204 Seminář z hospodářské politiky 2 HP_415 Úvod do hospodářské politiky EU 2 Státní závěrečná bakalářská zkouška Hospodářská politika I. (hp1)

Ukončení zápočet zápočet zápočet zkouška

MAE100 Organizace trhů a odvětví DET456 Ekonomie trhů práce DET328 Ekonomie veřejného sektoru MAE411 Mezinárodní ekonomie Bakalářská zkouška Hospodářská politika II. (hp2)

2 2 2 2

zápočet zkouška zápočet zkouška

2 2 2 2 3 3 3

zápočet zápočet zkouška zápočet zkouška zápočet zkouška

Další povinné předměty oboru: DET102 Základy ekonomie DET101 Vývoj ekonomického myšlení SP_201 Sociální politika A SP_211 Seminář ze sociální politiky HD_108 Hospodářské dějiny pro národohospodáře REG201 Prostorová ekonomika pro národohospodáře ZP_302 Základy ekonomiky životního prostředí

93

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán D

II. B) Předměty volitelné oborové bakalářské zkoušky (oP, 8 kreditů) Máte možnost si zvolit, zda absolvujete bakalářskou zkoušku Sociální politika, nebo bakalářskou zkoušku Ekonomika životního prostředí. Podle toho si budete vybírat příslušné předměty: Ident Název předmětu SP_404 Sociální zabezpečení SP_202 Trh práce a politika zaměstnanosti DET203 Sociologie pro ekonomy DEM211 Demografie pro národohospodáře Volitelná bakalářská zkouška Sociální politika (spo) ZP_105 ZP_111

Kredity 2 2 2 2

Úvod do environmentálního managementu 4 Úvod do veřejné správy v životním 2 prostředí ZP_125 Mezinárodní otázky ochrany životního 2 prostředí Volitelná bakalářská zkouška Ekonomika životního prostředí

Ukončení zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet

II. C) Volitelné předměty oboru (oV2, 6 kreditů) V rámci této skupiny máte možnost volit z aktuální nabídky kateder Fakulty národohospodářské.

94

Bakalářský obor Národní hospodářství – plán D

Vzorový studijní plán Semestr

Celoškolní základ oboru

1. 3 MIE101 → 2 PE_101 → 2 FU_110 → 4 MAT101 → 1 INF101 či INF102 → 2 PRA101 → 2 JAZ1_PC → 2 JAZ2 →

2. 3 MAE102* 2 PM_101 → 4 FU_220* 4 MAT102* 3 INF201 2 PRA102* 2 JAZ1_PD → 2 JAZ2 →

3. 4. 2 MTP202 → 2 VF_101* 2 MG_201* 3 STP201 →

5.

6.

Kredity

3 STP202* 56

2 JAZ1_PE* 2 JAZ2 4 cEKH nebo cEXI

Celoškolně volitelné bloky předmětů

2 HP_201 → 2 HP_202 → 2 MAE411 → 2 MAE100 →

4 cEKH nebo cEXI

8

2 HP_415 → 2 DET456 ↓ 2 DET328*

2 HP_204*

Předměty volitelné bakalářské zkoušky

4 oP →

4 oP*

8

Volitelné předměty oboru

2

4

6

Oborově povinné předměty

2 DET102

3 HD_108 2 SP_201 3 ZP_302

Volně volitelné předměty Celkem kreditů

20

22

33

2 DET101 2 SP_211 3 REG201

2

2

4

6

14

25

22

20

16

125

Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání bakalářské zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální ekonomika

95

3.2.3 OBOR VEŘEJNÁ SPRÁVA A REGIONÁLNÍ EKONOMIKA Navazující hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa Garanti: doc. Ing. Jiří Patočka, CSc., doc. RNDr. René Wokoun, CSc., JUDr. Miloš Matula, CSc. Cílem oboru je výchova studentů s odbornou specializací zaměřenou na působení ve všech oblastech státní správy a samosprávy, např. v obecních, městských a okresních úřadech, detašovaných pracovištích ústředních orgánů, ministerstvech apod. Uplatní se rovněž v institucích a orgánech zabývajících se regionální ekonomikou, regionálním rozvojem a regionální politikou v rovině ekonomické, sociální i kulturní, v referátech regionálního rozvoje, územního plánování, životního prostředí, v sociálně-ekonomických organizacích a kulturních institucích i sdruženích územního a národnostního charakteru, v poradenských firmách, v územně informačních systémech, vědeckovýzkumných institucích, v organizacích zajišťujících sociální a technickou infrastrukturu měst a regionů. Mohou pracovat také v administrativním aparátu veřejné správy a samosprávy, ve školských a kulturních zařízeních a perspektivně i v orgánech zabývajících se meziregionálními vztahy a činnostmi na nadstátní úrovni. Stejně tak mohou absolventi působit jako kvalifikovaní pracovníci poslaneckých sborů a profesionálních politiků. Absolventi se mohou tedy uplatnit jak v ČR, tak perspektivně i v členských zemích a orgánech EU. Absolvování studijního programu umožňuje pokračovat ve studiu libovolného ekonomického, správního a regionálního oboru v České republice i v zahraničí. Přímo na VŠE pokračuje studium navazujícím magisterským studijním programem Regionalistika a veřejná správa, které umožňuje uplatnění ve správních, ekonomických, sociálních a regionálních institucích státní správy a samosprávy, vědy a výzkumu, s návazností směrem k doktorskému studiu. Uvedený obor se studuje prostřednictvím oborů Public Administration, Regional Science, Regional Economics, L’aménagement du territoire, Raumplanung apod. na celé řadě univerzit a vysokých škol v každé vyspělé zemi.

96

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální ekonomika

Požadavky na absolvování oboru ƒ získat 125 kreditů v předepsané struktuře, ƒ jako „Jazyk 1“ si povinně zapisujete ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku; pokud jím není jazyk anglický, máte za povinnost zapsat si angličtinu jako volitelný „Jazyk 2“, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v libovolné kombinaci nabízených semestrálních kursů, letních či zimních výcvikových kursů (oceněnou 2 zápočty), ƒ složit 11 bakalářských zkoušek.

Struktura studijního programu Celkem musíte získat 125 kreditů. K dispozici máte 145 kreditových poukázek, tj. 20 z nich je rezervních. I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV) I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů ƒ Ekonomické a humanitní předměty (cEKH) ƒ Exaktní a informatické předměty (cEXI) I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL) I. D) Tělesná výchova

Celkem 76 kreditů 56 kreditů 8 kreditů

II. Další předměty oboru II. A) Oborově povinné předměty (oP) II. B) Volitelné předměty oboru ƒ blok oV ƒ blok oV2

Celkem 49 kreditů 41 kredit 8 kreditů

12 kreditů 2 zápočty

Celkem ve všech skupinách 125 kreditů

97

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální ekonomika

I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV, 56 kreditů) Ident INF101 INF201

Název předmětu Základy práce na PC* Informatika pro ekonomy

Kredity 1 3

Ukončení zápočet zkouška

MAT101 Matematika A (matematické struktury) MAT102 Matematika B (matematická analýza) Bakalářská zkouška Matematika (mat)

4 4

zápočet zápočet

MIE101 Mikroekonomie I. MAE102 Makroekonomie I. Bakalářská zkouška Ekonomie (ekn)

3 3

zápočet zápočet

STP201 Pravděpodobnost a statistika STP202 Statistické metody Bakalářská zkouška Statistika (zst)

3 3

zápočet zápočet

FU_110 Úvod do účetnictví FU_220 Finanční účetnictví Bakalářská zkouška Účetnictví (zuc)

2 4

zápočet zápočet

MTP202 Peníze, banky a finanční trhy VF_101 Veřejné finance Bakalářská zkouška Finance (zfi)

2 2

zápočet zápočet

PRA101 Právo PRA102 Obchodní právo Bakalářská zkouška Právo (pra)

2 2

zápočet zápočet

PE_101 Podniková ekonomika – základy 2 PM_101 Management – základy 2 MG_201 Marketing – základy 2 Bakalářská zkouška Základy podnikového hospodářství (zph)

zápočet zápočet zápočet

JAZYK 1

zápočty

úroveň PC, PD, PE („pokročilé kursy“) 6 (jazyk, z něhož student skládal přijímací zkoušku) Bakalářská zkouška z jazyka JAZYK 2

*

úroveň ZA, ZB, ZC („základní kursy“)†

6

zápočty/ zkouška

Pokročilejší studenti mají možnost místo INF101 studovat INF102 ze skupiny cEXI (a následně požádat o jeho převedení do skupiny cP). † Pokud vaším „Jazykem 1“ není angličtina, musíte ji studovat jako „Jazyk 2“.

98

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální ekonomika

I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů (cEKH či cEXI, 8 kreditů) V rámci celoškolně volitelných bloků předmětů máte možnost vybírat si předměty, které jsou aktuálně zařazeny buď do skupiny cEKH (Ekonomické a humanitní předměty), nebo do skupiny cEXI (Exaktní a informatické předměty). V každé z nich přitom musíte vystudovat předměty alespoň za 2 kredity. Celkový součet kreditů získaných v obou skupinách dohromady je stanoven na 8 kreditů. Jako studenti oboru Veřejná správa a regionální ekonomika si ve skupině cEKH doporučeně vybírejte předmět REG101 „Úvod do správních a regionálních věd“. I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL, 12 kreditů) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. I. D) Tělesná výchova (2 zápočty) Tělesná výchova může mít podobu buď semestrálních kursů, nebo letních či zimních výcvikových kursů. Navštěvovat kursy tělesné výchovy je možné pochopitelně i nad povinný rámec.

99

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální ekonomika

II. Další předměty oboru II. A) Povinné předměty oboru (oP, 41 kredit) Ident Název předmětu REG202 Teorie a dějiny veřejné správy REG203 Ústavní právo REG308 Územní správa a samospráva Bakalářská zkouška Veřejná správa (vsp)

Kredity 3 3 2

Ukončení zápočet zápočet zápočet

REG204 Regionální a municipální ekonomika 4 zápočet REG205 Socioekonomická geografie, teorie regionu a 4 zápočet osídlení Bakalářská zkouška Regionální ekonomika a socioekonomická geografie (esg) REG206 Regionální analýza REG207 Regionální sociologie, sociologie města a venkova REG310 Územní plánování I. Státní závěrečná bakalářská zkouška Regionální rozvoj, sociologie (ras) Další povinné předměty oboru: REG229 Regionální politika HP_203 Základy hospodářské politiky SP_208 Základy sociální politiky REG312 Základy státovědy ZP_302 Základy ekonomiky životního prostředí REG309 Sociální a psychologické aspekty veřejné správy HD_109 Hospodářské dějiny pro regionalistiku a veřejnou správu

4 3

zápočet zápočet

2 zápočet regionální analýza a

2 2 2 2 3 2

zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška

3

zápočet

II. B) Volitelné předměty oboru – bloky oV a oV2 (celkem 8 kreditů) Bloky oV oV2

Název předmětu Předměty oboru Ostatní předměty

Kredity 6 2

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška

100

Bakalářský obor Veřejná správa a regionální ekonomika

Vzorový studijní plán Semestr

Celoškolní základ oboru

1. 3 MIE101 →

2. 3 MAE102* 2 PE_101 →

4 MAT101 → 1 INF101 či INF102 → 2 PRA101 → 2 JAZ1_PC → 2 JAZ2 →

4 MAT102*

3. 4. 2 MTP202 → 2 VF_101* 2 PM_101 ↓ 2 MG_201* 2 FU_110 → 4 FU_220* 3 STP201 → 3 STP202*

Oborově povinné předměty

6.

Kredity

56

3 INF201 2 PRA102* 2 JAZ1_PD → 2 JAZ2 →

2 JAZ1_PE* 2 JAZ2 2 cEKH nebo cEXI

Celoškolně volitelné bloky předmětů 4 REG205 →

5.

4 REG204* 2 REG308 →

3 REG203 → 3 REG202* 4 REG206 → 2 REG312 2 SP_208 2 HP_203

8

2 REG310* 3 ZP_302 3 HD_109

2 REG309

Volitelné předměty oboru

2 oV2

6 oV

8

Volně volitelné předměty

3

9

12

19

17

125

Celkem kreditů

3 REG207 →

6 cEKH nebo cEXI

2 REG229

21

23

24

21

Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání bakalářské zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

41

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

101

3.2.4 OBOR APLIKOVANÁ ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIE, POLITIKA A MANAGEMENT Garant: Doc. Ing. Petr Šauer, CSc. Hlavním cílem studijního oboru je vychovat kvalifikované odborníky na problematiku ochrany životního prostředí, kteří budou působit ve státní správě, firmách a dalších institucích. Na základě závěrů výzkumů analyzujících evropské trhy práce v dané oblasti se obor zaměřuje zejména na přípravu žádaných specialistů s ekonomickým a právním základem a s praktickou znalostí alespoň jednoho světového jazyka. Důraz je kladen rovněž na mezinárodní kontext řešených problémů. Absolventi oboru jsou připravováni tak aby byli schopni řešit konkrétní případy v oblasti státní právy ochrany životního prostředí a v oblasti environmentálního managementu firem. Je rozpracováno několik scénářů dalšího pokračování: ƒ pokračování ve studiu na magisterském oboru Regionalistika a státní správa; ƒ pokračování ve studiu na magisterském oboru Hospodářská politika; ƒ pokračování ve studiu na jiných (navazujících) magisterských oborech na VŠE v Praze i jiných vysokých školách; ƒ pokračování ve studiu na připravovaném obdobném magisterském oboru; ƒ ukončení studia na bakalářském stupni a případné pokračování ve studiu v dalším vzdělávání pracovníků státní správy nebo jiných formách celoživotního vzdělávání. Zejména pro tento případ je do studijního programu zařazena možnost volby příslušné praxe.

102

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

Požadavky na absolvování studijního programu ƒ získat 125 kreditů v předepsané struktuře, ƒ složit 8 bakalářských zkoušek z celoškolního základu, 1 souhrnnou bakalářskou zkoušku z předmětů studijního programu fakulty a 1 státní závěrečnou bakalářskou zkoušku z předmětů oboru, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v libovolné kombinaci nabízených semestrálních kursů, letních či zimních výcvikových kursů (oceněnou 2 zápočty), ƒ obhájit bakalářskou práci.

Struktura studijního programu Celkem musíte získat 125 kreditů. K dispozici máte 145 kreditových poukázek, tj. 20 z nich je rezervních. I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty I. B) Tělesná výchova (2 zápočty)

56 kreditů 56 –

II. Další předměty oboru II. A) Předměty studijního programu fakulty ƒ Povinné ƒ Povinně volitelné II. B) Předměty studijního oboru ƒ Povinné ƒ Povinně volitelné II. C) Volně volitelné předměty (cVOL)

69 kreditů 16 10 23 8 12 Celkem 125

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

103

I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV, 56 kreditů) Ident INF101 INF201

Název předmětu Základy práce na PC* Informatika pro ekonomy

Kredity 1 3

Ukončení zápočet zkouška

MAT101 Matematika A (matematické struktury) MAT102 Matematika B (matematická analýza) Bakalářská zkouška Matematika (mat)

4 4

zápočet zápočet

MIE101 Mikroekonomie I. MAE102 Makroekonomie I. Bakalářská zkouška Ekonomie (ekn)

3 3

zápočet zápočet

STP201 Pravděpodobnost a statistika STP202 Statistické metody Bakalářská zkouška Statistika (zst)

3 3

zápočet zápočet

FU_110 Úvod do účetnictví FU_220 Finanční účetnictví Bakalářská zkouška Účetnictví (zuc)

2 4

zápočet zápočet

MTP202 Peníze, banky a finanční trhy VF_101 Veřejné finance Bakalářská zkouška Finance (zfi)

2 2

zápočet zápočet

PRA101 Právo PRA102 Obchodní právo Bakalářská zkouška Právo (pra)

2 2

zápočet zápočet

PE_101 Podniková ekonomika – základy 2 PM_101 Management – základy 2 MG_201 Marketing – základy 2 Bakalářská zkouška Základy podnikového hospodářství (zph)

zápočet zápočet zápočet

JAZYK 1

úroveň PC, PD, PE („pokročilé kursy“) 6 (jazyk, z něhož student skládal přijímací zkoušku) Bakalářská zkouška z jazyka

zápočty

JAZYK 2

zápočty/ zkouška

úroveň ZA, ZB, ZC („základní kursy“)

6

I. B) Tělesná výchova (2 zápočty) *

Pokročilejší studenti mají možnost místo INF101 studovat INF102 ze skupiny cEXI (a následně požádat o jeho převedení do skupiny cP).

104

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

II. Další předměty oboru II. A) Předměty studijního programu fakulty (26 kreditů) Ident

Název předmětu

Povinné (oP, 18 kreditů) HP_201 Hospodářská politika A HP_202 Hospodářská politika B HP_437 Ekonomie státních zásahů (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_614) HP_415 Úvod do hospodářské politiky EU Bakalářská zkouška Hospodářská politika DET101 SP_201 HD_109 REG201

Vývoj ekonomického myšlení Sociální politika A Hospodářské dějiny pro regionalisty Prostorová ekonomika

Kredity Ukončení 2 2 2

zápočet zápočet zkouška

2

zkouška

2 2 3 3

zápočet zkouška zápočet zápočet

Povinně volitelné (8 kreditů) Máte možnost si zvolit jeden z pěti bloků, v jehož rámci pak absolvujete potřebných 8 kreditů: Blok A Zaměření na praxi (oP) PRAXE Absolvování odborné praxe 8 zápočet Poznámka: Student uvažující o odchodu do zaměstnání po bakalářském studiu si může volit odbornou praxi v trvání 1 měsíc (= 8 kreditů); zbudou mu volně volitelné předměty v rozsahu 12 kreditů pro dotvoření jeho (praktického) profilu; volbou praxe si ale možnost pokračování ve studiu neuzavírá – může studovat v rámci volné volitelnosti „blok prostupnosti“, a tím si nechat otevřenou cestu pro prostup do navazujícího magisterského studia na Fakultě národohospodářské, případně může postoupit do magisterského stupně složením přijímacích zkoušek. Blok B Zaměření na hospodářskou politiku (oP) MAE100 Organizace trhů a odvětví 2 zápočet DET456 Ekonomie trhů práce 2 zkouška DET328 Ekonomie veřejného sektoru 2 zápočet MAE411 Mezinárodní ekonomie 2 zápočet Poznámka: Absolvování tohoto bloku je totožné s blokem pro bakalářskou zkoušku na oboru Národní hospodářství a umožní (spolu s absolvováním bakalářské zkoušky Hospodářská politika, která je povinná) prostupnost do magisterského studia oboru Hospodářská politika bez přijímacích zkoušek.

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

Ident

Název předmětu

105

Kredity Ukončení

Blok C REG205

Zaměření na regionalistiku (oP) Socioekonomická geografie, teorie regionu 4 zápočet a osídlení REG207 Regionální sociologie, sociologie města a 3 zápočet venkova REG404 Vybrané kapitoly z regionální ekonomiky 1 zápočet Poznámka: Tato volba studentovi pokryje (prvou) polovinu předmětů požadovaných pro postup do studia magisterského oboru Regionalistika a veřejná správa bez přijímacích zkoušek; zbytek předmětů potřebných pro tento postup (viz blok D) může volit v rámci předmětů volně volitelných. Blok D REG308 REG309

Zaměření na veřejnou správu (oP) Územní správa a samospráva 2 zápočet Sociální a psychologické aspekty veřejné 2 zkouška správy REG402 Teorie a dějiny veřejné správy 2 zápočet REG403 Ústavní a správní právo 2 zápočet Poznámka: Tato volba studentovi pokryje (druhou) polovinu předmětů požadovaných pro postup do studia magisterského oboru Regionalistika a veřejná správa bez přijímacích zkoušek; zbytek předmětů potřebných pro tento postup (viz blok C) může volit v rámci předmětů volně volitelných. Blok E

Volná volba ze všech předmětů uvedených výše plus předmětů následujících (oV): REG311 Informační systémy veřejné správy 2 zápočet HP_427 Praktická hospodářská politika 2 zápočet HP_615 Komparace ekonomických systémů 2 zkouška HP_509 Informace, dezinformace a podoby současné 2 zápočet propagandy SP_202 Trh práce a politika zaměstnanosti 2 zápočet MIE203 Nestandardní přístupy k ekonomickým 4 zkouška teoriím MIE505 Aplikovaná mikroekonomie – teorie firmy 2 zkouška Poznámka: Možná volba v případě, že studentu nevyhovuje ani jedna z voleb předcházejících.

106

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

II. B) Předměty studijního oboru (31 kredit) Ident

Název předmětu

Kredity Ukončení

Povinné (oP, 23 kredity) ZP_105 Úvod do environmentálního managementu 4 zápočet ZP_110 Úvod do veřejné správy v životním prostředí 4 zápočet ZP_125 Mezinárodní otázky ochrany ŽP 2 zápočet Státní závěrečná bakalářská zkouška Ekonomika životního prostředí ZP_100 ZP_115 ZP_120 ZP_303 ZP_260 ZP_360

Úvod do environmentální ekonomie, politiky a udržitelného rozvoje* Úvod do informatiky životního prostředí Řešení ekologických konfliktů vyjednáváním Životní prostředí měst a regionů Bakalářský seminář A Bakalářský seminář B

Povinně volitelné (oV2, 8 kreditů) ZP_200 Základy ekonomiky přírodních zdrojů ZP_209 Cesty k trvale udržitelnému rozvoji ZP_207 Aktuální otázky ochrany život. prostředí ZP_220 Environmentální inženýrství pro ekonomy ZP_501 Ekologie pro ekonomy ZP_502 Právo a životní prostředí ZP_311 Seminář z ekonomiky životního prostředí (anglicky) ZP_312 Seminář z ekonomiky životního prostředí (německy) ZP_313 Seminář z ekonomiky životního prostředí (rusky) ZP_314 Seminář z ekonomiky životního prostředí (španělsky) ZP_315 Seminář z ekonomiky životního prostředí (francouzsky) ZP_316 Seminář z ekonomiky životního prostředí (italsky) REG310 Územní plánování I. REG317 Právo pro státní správu

*

4

zkouška

2 2 2 1 2

zápočet zápočet zkouška zápočet zápočet

2 2 2 2 2 2 2

zkouška zkouška zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet

2

zápočet

2

zápočet

2

zápočet

2

zápočet

2

zápočet

2 2

zápočet zkouška

Předmět ZP_100 je nutné absolvovat před předměty ZP_105, ZP_110, ZP_125, ZP_115 a ZP_303.

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

107

II. C) Volně volitelné předměty (cVOL, 12 kreditů) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. Kreditové poukázky rovněž můžete použít na splnění požadavků na postup do magisterského studia oborů Hospodářská politika či Regionalistika a veřejná správa bez přijímacích zkoušek. (Pro prostupnost do oboru Hospodářská politika stačí vystudovat Blok B v rámci skupiny II.A; pro prostupnost do oboru Regionalistika a veřejná správa je nutné absolvovat Blok C i Blok D, tedy je nutné použít i kreditové poukázky ze skupiny II.C.) Poznámky ƒ absolvování praxe se předpokládá pouze ve vazbě na studovaný obor, tj. v eko-managementu vhodné firmy či ve státní správě na úseku státní správy ochrany životního prostředí, případně v odpovídající vědeckovýzkumné instituci, ƒ využití praxe ke zpracování bakalářské práce bude považováno za přednost, ƒ praxe se předpokládá v rozsahu 4 týdnů plného úvazku (8 kreditů); při částečném úvazku se doba uznatelné praxe alikvotně prodlužuje, ƒ pro uznání není rozhodující, zda jde o praxi placenou či neplacenou, ƒ uznatelná praxe musí být předem odsouhlasena garantem KŽP; uznání praxe provede garant KŽP na základě potvrzení zaměstnavatele a obhájení zprávy z praxe zpracované studentem.

108

Bakalářský obor Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management

Vzorový studijní plán Semestr

Celoškolní základ oboru

Předměty studijního programu fakulty – povinné

1. 3 MIE101 → 2 PE_101 ↓ 2 PM_101 → 4 MAT101 → 1 INF101 či INF102 → 2 PRA101 → 2 JAZ1_PC → 2 JAZ2 → 3 HD_109

2. 3 MAE102* 2 FU_110 →

3. 4. 2 MTP202 → 2 VF_101* 4 FU_220*

2 MG_201* 4 MAT102*

3 STP201 → 3 STP202*

4 4 ZP_100

2 ZP_115

Volně volitelné předměty 21

24

22

Kredity

56

18

4

8

4 ZP_105 → 2 ZP_125 → 4 ZP_110* 2 ZP_120 2 ZP_303 1 ZP_260 → 2 ZP_360

Předměty studijního oboru – povinně volitelné

Celkem kreditů

6.

3 INF201 2 PRA102* 2 JAZ1_PD → 2 JAZ1_PE* 2 JAZ2 → 2 JAZ2 2 HP_201 → 2 HP_202 → 2 HP_415 ↓ 2 DET101 2 HP_437* 3 REG201 2 SP_201

Předměty studijního programu fakulty – povinně volitelné Předměty studijního oboru – povinné

5.

23

4

4

8

4

4

4

12

21

21

16

125

Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání bakalářské zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

Navazující magisterský obor Hospodářská politika

109

3.3 NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA 3.3.1 HLAVNÍ SPECIALIZACE HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Garant: prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. V navazujícím magisterském studijním programu Fakulta národohospodářská vychovává národohospodáře širokého profilu, kteří mají možnost uplatnit se v různých sektorech a odvětvích národního hospodářství. Absolventi mají široké uplatnění v podnikové sféře i ve státní a regionální správě, tzn. na ústředních a regionálních orgánech, v ekonomických a výzkumných sekcích bank, finančních institucí, velkých společností, a to jak veřejných tak i soukromých. Studijní zaměření je možné v rámci volitelných předmětů profilovat i pro práci ve veřejné správě, zejména městských a obecních úřadech, úřadech práce a sociálního zabezpečení, v orgánech a institucích ochrany životního prostředí. Fakulta rovněž připravuje odborníky pro další vědeckou a pedagogickou práci se zaměřením: ekonomická teorie, dějiny ekonomických teorií a soudobé ekonomické školy, hospodářské dějiny, hospodářská a sociální politika, makroekonomické prognózování, ochrana životního prostředí a správa obcí a regionů. Pro zájemce o studium ekonomické teorie a hospodářské a sociální politiky nabízíme profilování studia s využitím v poradenství a ekonomické publicistice.

110

Navazující magisterský obor Hospodářská politika

Požadavky na absolvování studijního programu ƒ získat 72 kredity v předepsané struktuře, ƒ složit 4 státní zkoušky, ƒ obhájit diplomovou práci.

Struktura studijního oboru Celkem musíte získat 72 kredity. K dispozici máte 86 kreditových poukázek, tj. 14 z nich je rezervních. I. Celoškolní předměty I. A) Celoškolně povinné předměty (cP) I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů ƒ Exaktní a informatické předměty (cEXA) ƒ Odborné předměty v cizím jazyce (cJA2) I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVV)

Celkem 16 kreditů 6 kreditů 6 kreditů

II. Předměty oboru II. A) Povinné předměty hlavní specializace (hP) ƒ II. B) Předměty volitelné státní zkoušky II. C) Volitelné předměty hlavní specializace ƒ blok hV1 ƒ blok hV2

Celkem 38 kreditů 22 kredity 8 kreditů 8 kreditů

III. Předměty vedlejší specializace

4 kredity

Celkem 18 kreditů Celkem ve všech skupinách 72 kredity

111

Navazující magisterský obor Hospodářská politika

I. Celoškolní předměty I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, povinnost získat 6 kreditů) Ident Název předmětu MAE405 Makroekonomie II. DET403 Mikroekonomie II. Státní zkouška Ekonomie

Kredity 3 3

Ukončení zápočet zápočet

I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů (6 kreditů) V této skupině máte za povinnost absolvovat předměty, které jsou aktuálně zařazeny do dvou níže uvedených skupin (bloků): cEXA a cJA2. Bloky EXA JA2

Název předmětu Exaktní a informatické předměty Odborné předměty v cizím jazyce

Kredity 4 2

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška

I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVV, 4 kredity) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. II. Předměty oboru (hlavní specializace) II. A) Povinné předměty hlavní specializace (hP, 22 kredity) Ident HP_440 HP_482 HP_437

Název předmětu Hospodářská politika C Makroekonomická analýza a prognóza Ekonomie státních zásahů (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_614) HP_610 Evropská unie a její politiky Státní závěrečná zkouška Hospodářská politika Další povinné předměty hlavní specializace DET502 Dějiny ekonomického myšlení DET305 Ekonomická teorie politiky HP_441 Aplikovaná hospodářská politika I. HP_442 Aplikovaná hospodářská politika II. HP_460 Diplomový seminář A HP_461 Diplomový seminář B

Kredity 2 3 2

Ukončení zkouška zápočet zkouška

2

zkouška

4 2 1 2 2 2

zápočet zkouška zápočet zápočet zápočet zápočet

112

Navazující magisterský obor Hospodářská politika

II. B) Předměty volitelné státní zkoušky (hP, 8 kreditů) Máte možnost zvolit si z níže uvedených variant, z které oblasti státní zkoušku vykonáte. Podle toho si také budete zapisovat příslušné předměty. Ident

Název předmětu

Volitelná státní zkouška Ekonomie a právo HP_611 Ekonomie a právo (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_612) HP_615 Komparace ekonomických systémů HP_624 Seminář z ekonomie a práva DET461 Peníze a banky v ekonomii rakouské školy

Kredity Ukončení 2

zkouška

2 2 2

zkouška zápočet zápočet

Volitelná státní zkouška Finance pro národohospodáře HP_430 Finanční trhy pro národohospodáře 2 HP_431 Měnová politika pro národohospodáře 2 HP_433 Finanční seminář pro národohospodáře 2 HP_434 Finanční seminář pro národohospodáře II. 2

zkouška zkouška zkouška zkouška

Volitelná státní zkouška Hospodářská analýza HP_604 Teorie růstové politiky HP_605 Teorie stabilizační politiky HP_642 Teorie her DET506 Organizace trhů a odvětví

2 2 2 2

zkouška zkouška zkouška zápočet

Volitelná státní zkouška Sociální politika SP_412 Sociální politika v sídlech a regionech SP_405 Mezinárodní komparace sociální politiky SP_407 Bytová politika SP_409 Ekonomika zdraví

2 2 2 2

zkouška zápočet zápočet zápočet

Volitelná státní zkouška Ekonomika životního prostředí ZP_402 Ekonomika životního prostředí (alternativně 2 ZP_400) ZP_408 Ekonomika přírodních zdrojů 2 ZP_202 Ekologické aspekty v podnikání 2 ZP_409 Cesty k čistší produkci a spotřebě 2

zkouška zkouška zkouška zkouška

113

Navazující magisterský obor Hospodářská politika

Volitelná státní zkouška Hospodářské dějiny HD_209 Analýza hospodářského vývoje Československa a ČR po roce 1945 HD_213 Dějiny mezinárodních vztahů 19. a 20. století HD_312 Hospodářské dějiny USA ve 20. století HD_416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století

2

zkouška

2 2 2

zkouška zápočet zkouška

II. C) Volitelné předměty hlavní specializace (bloky, celkem 8 kreditů) Bloky hV1 hV2

Název předmětu předměty skupiny hV1 předměty skupiny hV2

Kredity 4 4

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška

III. Předměty vedlejší specializace (celkem 18 kreditů) Každý student si volí vedlejší specializaci z nabídky jednotlivých fakult Vysoké školy ekonomické. Po absolvování předepsaných předmětů vykoná státní zkoušku z této specializace.

114

Navazující magisterský obor Hospodářská politika

Vzorový studijní plán Semestr Celoškolně povinné předměty

1.

2.

3.

4.

3 DET403 → 3 MAE405*

Celoškolně volitelné bloky 4 cEXA předmětů

Celkem 6

2 cJA2

Celoškolně volně volitelné předměty

6

4 cVV

4

2 HP_437 → 2 HP_610→ 3 HP_482→ 2 HP 440* Oborově povinné předměty

4 DET502

1 HP_441 → 2 HP_442

Předměty volitelné státní zkoušky

22

2 DET305 2 HP_460 → 2 HP_461

4 hP

2 hP

2 hP*

8

Oborově volitelné předměty

2 hV1

2 hV2

2 hV1

2 hV2

8

Předměty vedlejší specializace

4 VS

6 VS

6 VS

2 VS*

18

Celkem kreditů 20 22 16 14 72 Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání státní zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

Navazující magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

115

3.3.2 HLAVNÍ SPECIALIZACE REGIONALISTIKA A VEŘEJNÁ SPRÁVA Garanti: doc. Ing. Jiří Patočka, CSc., JUDr. Miloš Matula, CSc., doc. RNDr. René Wokoun, CSc. Hlavní specializace poskytuje souhrn znalostí ze správní a regionální problematiky, nutný profesní nadhled i potřebný základ pro kompetentní rozhodování v konkrétních situacích, které sféra regionálního rozvoje, regionální a municipální politiky a správy v území přináší. Profil absolventa magisterského (navazujícího) studijního programu je přiměřeně široký a znalosti získané v ekonomii, regionalistice a veřejné správě, doplněné přiměřenou specializací, usnadní rychlou adaptaci absolventů potřebám státní správy a samosprávy na všech úrovních. Absolventi mohou vykonávat odborné činnosti ve veřejné správě a ve sféře regionálního a municipálního rozvoje a ekonomiky, provádět rozborové, hodnotící a kontrolní aktivity a po nabytí praktických zkušeností metodicky a odborně řídit jednotlivé úseky správních činností. Uplatní se rovněž v aparátu zastupitelstev, v obecních a městských úřadech, v územních orgánech státní správy, v kontrolních a inspekčních orgánech, jakož i v ústředních orgánech státní správy. Dále se uplatní v koncepčních a projektových organizacích a firmách. Absolventi se mohou tedy uplatnit jak v ČR, tak perspektivně i v členských zemích a orgánech EU. Studium poskytuje dobrý základ pro další odbornou, publicistickou, vědeckou a pedagogickou práci ve sféře regionalistiky (regionální a municipální ekonomie, regionální politika a rozvoj, ekonomická geografie, regionální sociologie apod.) a veřejné správy (teorie, územní správa a samospráva, sociologie a organizace veřejné správy apod.).

116

Navazující magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

Požadavky na absolvování studijního programu ƒ získat 72 kredity v předepsané struktuře, ƒ složit 4 státní zkoušky, ƒ obhájit diplomovou práci.

Struktura studijního oboru Celkem musíte získat 72 kredity. K dispozici máte 86 kreditových poukázek, tj. 14 z nich je rezervních. I. Celoškolní předměty I. A) Celoškolně povinné předměty (cP) I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů ƒ Exaktní a informatické předměty (cEXA) ƒ Odborné předměty v cizím jazyce (cJA2) I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVV)

Celkem 14 kreditů 6 kreditů 6 kreditů

II. Předměty oboru II. A) Povinné předměty hlavní specializace (hP) II. B) Volitelné předměty hlavní specializace ƒ blok hV1 ƒ blok hV2 ƒ blok hV3

Celkem 40 kreditů 28 kreditů 12 kreditů

III. Předměty vedlejší specializace

2 kredity

Celkem 18 kreditů Celkem ve všech skupinách 72 kredity

117

Navazující magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

I. Celoškolní předměty I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, povinnost získat 6 kreditů) Ident Název předmětu MAE405 Makroekonomie II. DET403 Mikroekonomie II. Státní zkouška Ekonomie

Kredity 3 3

Ukončení zápočet zápočet

I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů (6 kreditů) V této skupině máte za povinnost absolvovat předměty, které jsou aktuálně zařazeny do dvou níže uvedených skupin (bloků): cEXA a cJA2. Bloky EXA JA2

Název předmětu Exaktní a informatické předměty Odborné předměty v cizím jazyce

Kredity 4 2

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška

I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVV, 2 kredity) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny.

118

Navazující magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

II. Předměty oboru (hlavní specializace) II. A) Povinné předměty hlavní specializace (hP, 28 kreditů) Ident REG420 REG421 REG423

Název předmětu Regionální struktury a rozvoj ČR Ekonomika měst a obcí Regionální struktury a vybrané problémy evropy Státní zkouška Regionalistika

Kredity 4 2 2

Ukončení zápočet zápočet zápočet

REG417 Ústavní systémy a systémy veřejné správy REG418 Správní řízení a správní soudnictví REG419 Sociologie a organizace veřejné správy Státní zkouška Veřejná správa

4 2 2

zápočet zápočet zápočet

2 2

zkouška zápočet

2 2 2 2

zápočet zápočet zkouška zkouška

Další povinné předměty REG424 Místní a regionální kultura, památková péče REG525 Tvorba práva a analýza právních aktů ve veřejné správě REG526 Speciální seminář A REG527 Speciální seminář B DET301 Dějiny ekonomických učení HP_437 Ekonomie státních zásahů (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_614)

119

Navazující magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

II. B) Volitelné předměty hlavní specializace (bloky, celkem 12 kreditů) Ident

Název předmětu

Kredity Ukončení

Předměty skupiny hV1 (povinnost získat 4 kredity) HP_432 Fiskální decentralizace 2 zápočet REG422 Urbanismus a územní plánování II 2 zápočet DEM 413 Regionální demografie 2 zápočet FU_304 Účetnictví nevýdělečných organizací 4 zkouška (V případě, že posluchač neabsolvoval v bakalářském studiu předměty REG311 Informační systémy veřejné správy a REG318 Municipální politika, je vhodné, aby si je zapsal jako volitelné v bloku hV1.) Předměty skupiny hV2 (povinnost získat 6 kreditů) V této skupině mají studenti možnost zvolit si buď blok A, nebo blok B, a podle toho si posléze vybírat příslušné předměty. Blok A: Zaměření na sociální politiku SP_412 Sociální politika v sídlech a regionech SP_202 Trh práce a politika zaměstnanosti SP_407 Rodinná a bytová politika

2 2 2

zkouška zápočet zápočet

Blok B: Zaměření na ekonomiku životního prostředí ZP_402 Ekonomika životního prostředí ZP_303 Životní prostředí měst a regionů ZP_505 Státní správa životního prostředí

2 2 2

zkouška zkouška zkouška

Předměty skupiny hV3 (povinnost získat 2 kredity) EST405 Sociální statistika 2 zápočet HP_481 Makroekonomická analýza a prognóza 2 zápočet HP_415 Úvod do hospodářské politiky Evropské unie 2 zkouška HD_210 Sociální dějiny 2 zkouška ZP_408 Ekonomika přírodních zdrojů 2 zkouška MAE409 Koncepce sociálně-ekonomického vývoje 4 zkouška POL401 Politické systémy střední a východní Evropy 2 zápočet (V případě, že posluchač neabsolvoval v bakalářském studiu předměty VF_402 Místní finance a DP_303 Trh nemovitostí, může si je zapsat jako volitelné v bloku hV3.) III. Vedlejší specializace (povinnost získat 18 kreditů) Každý student si volí vedlejší specializaci z nabídky jednotlivých fakult Vysoké školy ekonomické. Po absolvování předepsaných předmětů vykoná státní zkoušku z této specializace.

120

Navazující magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

Vzorový studijní plán

Semestr

1.

Celoškolně povinné předměty

3 DET403→

Celoškolně volitelné bloky předmětů

4 cEXA

2.

3.

4.

3 MAE405

Celkem

6

Celoškolně volně volitelné předměty

2 cJA2

6

2 cVV

2

2 DET301

Oborově povinné předměty

4 REG417

28 2 REG419

4 REG420 2 REG525 2 REG527

2 REG421

2 REG423 2 REG424

Oborově volitelné předměty Předměty vedlejší specializace

2 REG418 2 HP_437 2 REG526

4 VS

Celkem kreditů 19

6 hV

4 hV

2 hV

12

4 VS

8 VS

2 VS

18

21

20

12

72

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

121

3.4 PĚTILETÝ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA 3.4.1 OBOR NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Navazující hlavní specializace: Hospodářská politika Garant: prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. Studium Národního hospodářství s navazující hlavní specializací Hospodářská politika vychovává národohospodáře širokého profilu, kteří mají možnost uplatnit se v různých sektorech a odvětvích národního hospodářství. Absolventi mají široké uplatnění v podnikové sféře i ve státní a regionální správě, tzn. na ústředních a regionálních orgánech, v ekonomických a výzkumných sekcích bank, finančních institucí, velkých společností a to jak veřejných, tak i soukromých. Studijní zaměření je možné v rámci volitelných předmětů profilovat i pro práci ve veřejné správě, zejména na městských a obecních úřadech, úřadech práce a sociálního zabezpečení, v orgánech a institucích ochrany životního prostředí. Obor rovněž připravuje odborníky pro další vědeckou a pedagogickou práci se zaměřením: ekonomická teorie, dějiny ekonomických teorií a soudobé ekonomické školy, hospodářské dějiny, hospodářská a sociální politika, makroekonomické prognózování, ochrana životního prostředí a správa obcí a regionů. Pro zájemce o studium ekonomické teorie a hospodářské a sociální politiky nabízíme profilování studia s využitím v poradenství a ekonomické publicistice. Požadavky na absolvování programu ƒ získat 186 kreditů v předepsané struktuře, ƒ jako „Jazyk 1“ si povinně zapisujete ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku; pokud jím není jazyk anglický, máte za povinnost zapsat si angličtinu jako volitelný „Jazyk 2“, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v libovolné kombinaci nabízených semestrálních kursů, letních či zimních výcvikových kursů (oceněnou 2 zápočty), ƒ složit 8 souborných zkoušek, ƒ složit 4 státní zkoušky, ƒ obhájit diplomovou práci.

122

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

Struktura studijního oboru Celkem musíte získat 186 kreditů. K dispozici máte 226 kreditových poukázek, tj. 40 z nich je rezervních. I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV) I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů ƒ Ekonomické a humanitní předměty (cEKH) ƒ Exaktní a informatické předměty (cEXI) ƒ Odborné předměty v cizím jazyce (oJA) I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL) I. D) Tělesná výchova

Celkem 78 kreditů 56 kreditů 14 kreditů

II. Další předměty oboru II. A) Oborově povinné předměty (oP) II. B) Oborově volitelné předměty (bloky) ƒ Blok oV ƒ Blok oV2

Celkem 43 kredity 31 kredit 12 kreditů

III. Předměty navazující hlavní specializace Hospodářská politika III. A) Celoškolně povinné předměty (cP) III. B) Povinné předměty hlavní specializace (hP) III. C) Předměty volitelné státní zkoušky (hP) III. D) Volitelné předměty (bloky) ƒ Blok hV1 ƒ Blok hV2 ƒ Blok hV3

Celkem 47 kreditů

IV. Předměty vedlejší specializace

Celkem 18 kreditů

8 kreditů 2 zápočty

6 kreditů 23 kredity 8 kreditů 10 kreditů

Celkem ve všech skupinách 186 kreditů

123

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV, 56 kreditů) Ident INF101 INF201

Název předmětu Základy práce na PC* Informatika pro ekonomy

Kredity 1 3

Ukončení zápočet zkouška

MAT101 Matematika A (matematické struktury) MAT102 Matematika B (matematická analýza) Souborná zkouška Matematika (mat)

4 4

zápočet zápočet

MIE101 Mikroekonomie I. MAE102 Makroekonomie I. Souborná zkouška Ekonomie (ekn)

3 3

zápočet zápočet

STP201 Pravděpodobnost a statistika STP202 Statistické metody Souborná zkouška Statistika (zst)

3 3

zápočet zápočet

FU_110 Úvod do účetnictví FU_220 Finanční účetnictví Souborná zkouška Účetnictví (zuc)

2 4

zápočet zápočet

MTP202 Peníze, banky a finanční trhy VF_101 Veřejné finance Souborná zkouška Finance (zfi)

2 2

zápočet zápočet

PRA101 Právo PRA102 Obchodní právo Souborná zkouška Právo (pra)

2 2

zápočet zápočet

PE_101 Podniková ekonomika – základy 2 PM_101 Management – základy 2 MG_201 Marketing – základy 2 Souborná zkouška Základy podnikového hospodářství (zph)

zápočet zápočet zápočet

JAZYK 1

zápočty

úroveň PC, PD, PE („pokročilé kursy“) 6 (jazyk, z něhož student skládal přijímací zkoušku) Souborná zkouška z jazyka JAZYK 2

*

úroveň ZA, ZB, ZC („základní kursy“)†

6

zápočty/ zkouška

Pokročilejší studenti mají možnost místo INF101 studovat INF102 ze skupiny cEXI (a následně požádat o jeho převedení do skupiny cP). † Pokud vaším „Jazykem 1“ není angličtina, musíte ji studovat jako „Jazyk 2“.

124

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů (cEKH, cEXI a cOJA, 14 kreditů) V rámci celoškolně volitelných bloků předmětů máte možnost vybírat si předměty, které jsou aktuálně zařazeny do následujících skupin, a to se stanovenou hranicí pro počty kreditů získaných v jednotlivých blocích: Bloky EKH EXI OJA

Název Ekonomické a humanitní předměty Exaktní a informatické předměty Odborné předměty v cizím jazyce

Kredity nejméně 6 nejméně 4 nejméně 2

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška zápočet/zkouška

I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL, 8 kreditů) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. I. D) Tělesná výchova (2 zápočty) Tělesná výchova může mít podobu buď semestrálních kursů, nebo letních či zimních výcvikových kursů. Navštěvovat kursy tělesné výchovy je možné pochopitelně i nad povinný rámec. II. Další předměty oboru II. A) Povinné předměty oboru (oP, 31 kredit) Ident HP_201 HP_202 HP_204 HP_415 HD_108 DET325 REG201 SP_201 SP_202 SP_211 DEM211 REG317 ZP_300

Název předmětu Hospodářská politika A Hospodářská politika B Seminář z hospodářské politiky Úvod do hospodářské politiky EU Hospodářské dějiny pro národohospodáře Dějiny ekonomických teorií I. Prostorová ekonomika pro národohospodáře Sociální politika A Trh práce a politika zaměstnanosti Seminář ze sociální politiky Demografie pro národohospodáře Právo pro státní správu Základy ekonomiky životního prostředí

Kredity 2 2 2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 4

Ukončení zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zápočet zápočet zápočet zkouška zkouška

125

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

II. B) Volitelné předměty oboru, bloky oV a oV2 (12 kreditů) V rámci této skupiny máte možnost volit z aktuální nabídky předmětů zařazených do následujících bloků: Bloky oV oV2

Název předmětu Fakultní předměty Ostatní předměty

Kredity 9* 3*

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška

III. Předměty hlavní specializace Hospodářská politika III. A) Celoškolně povinné předměty (cP, 6 kreditů) Ident Název předmětu DET403 Mikroekonomie II. MAE405 Makroekonomie II. Státní zkouška Ekonomie

Kredity 3 3

Ukončení zápočet zápočet

III. B) Povinné předměty hlavní specializace (hP, 23 kredity) Ident Název předmětu HP_440 Hospodářská politika C HP_482 Makroekonomická analýza a prognóza DET326 Dějiny ekonomických teorií II. Státní závěrečná zkouška Hospodářská politika Další povinné předměty hlavní specializace HP_437 Ekonomie státních zásahů (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_614) HP_441 Aplikovaná hospodářská politika I. HP_442 Aplikovaná hospodářská politika II. HP_460 Diplomový seminář A HP_461 Diplomový seminář B HP_610 Evropská unie a její politiky EKO211 Základy ekonometrie

*

Kredity 2 3 3

Ukončení zkouška zkouška zkouška

2

zkouška

1 2 2 2 2 4

zápočet zápočet zápočet zápočet zkouška zkouška

V případě, že získáte ve skupině oV a oV2 kredity nad rámec povinností, můžete požádat na studijním oddělení fakulty o jejich převedení do skupiny cVOL.

126

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

III. C) Předměty volitelné státní zkoušky (hP, 8 kreditů) Máte možnost zvolit si z níže uvedených variant, z které oblasti státní zkoušku vykonáte. Podle toho si také budete zapisovat příslušné předměty. Ident

Název předmětu

Volitelná státní zkouška Ekonomie a právo HP_611 Ekonomie a právo (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_612) HP_615 Komparace ekonomických systémů HP_624 Seminář z ekonomie a práva DET461 Peníze a banky v ekonomii rakouské školy

Kredity Ukončení 2

zkouška

2 2 2

zkouška zápočet zápočet

Volitelná státní zkouška Finance pro národohospodáře HP_430 Finanční trhy pro národohospodáře 2 HP_431 Měnová politika pro národohospodáře 2 HP_433 Finanční seminář pro národohospodáře 2 HP_434 Finanční seminář pro národohospodáře II. 2

zkouška zkouška zkouška zkouška

Volitelná státní zkouška Hospodářská analýza HP_604 Teorie růstové politiky HP_605 Teorie stabilizační politiky HP_642 Teorie her DET506 Organizace trhů a odvětví

2 2 2 2

zkouška zkouška zkouška zápočet

Volitelná státní zkouška Sociální politika SP_404 Sociální zabezpečení SP_405 Mezinárodní komparace sociální politiky SP_407 Bytová politika SP_409 Ekonomika zdraví

2 2 2 2

zápočet zápočet zápočet zápočet

Volitelná státní zkouška Správní vědy REG 308 Územní správa a samospráva 2 REG 309 Sociální a psychologické aspekty veřejné 2 správy REG 402 Teorie a dějiny veřejné správy 2 REG 403 Ústavní a správní právo 2

zápočet zkouška zápočet zápočet

127

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

Volitelná státní zkouška Regionalistika REG405 Socioekonomická geografie REG407 Regionální sociologie REG404 Vybrané kapitoly z regionální ekonomiky

4 3 1

Volitelná státní zkouška Ekonomika životního prostředí ZP_402 Ekonomika životního prostředí (alternativně 2 ZP_400) ZP_408 Ekonomika přírodních zdrojů 2 ZP_202 Ekologické aspekty v podnikání 2 ZP_409 Cesty k čistší produkci a spotřebě 2 Volitelná státní zkouška Hospodářské dějiny HD_209 Analýza hospodářského vývoje Československa a ČR po roce 1945 HD_213 Dějiny mezinárodních vztahů 19. a 20. století HD_312 Hospodářské dějiny USA ve 20. století HD_416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století

zápočet zápočet zápočet

zkouška zkouška zkouška zkouška

2

zkouška

2 2 2

zkouška zkouška zkouška

III. D) Volitelné předměty (bloky hV, celkem 10 kreditů) V rámci této skupiny máte možnost volit z aktuální nabídky předmětů zařazených do následujících bloků: Bloky hV1 hV2 hV3

Název předmětu předměty skupiny hV1 předměty skupiny hV2 předměty skupiny hV3

Kredity 4 4 2

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška zápočet/zkouška

IV. Předměty vedlejší specializace (celkem 18 kreditů) Každý student si volí vedlejší specializaci z nabídky jednotlivých fakult Vysoké školy ekonomické. Po absolvování předepsaných předmětů vykoná státní zkoušku z této specializace.

128

Pětiletý magisterský obor Národní hospodářství

Vzorový studijní plán Semestr

Celoškolně povinné předměty

Celoškolně volitelné bloky předmětů

1.

2.

4 MAT101 → 4 MAT102* 3 MIE101 ↓ 3 MAE102* 2 FU_110 → 1 INF101 či INF102 2 MTP202 → 2 PRA101 → 2 PRA102* 2 MG_201 → 2 PE_101 ↓ 2 PM_101* 2 JAZ1_PC → 2 JAZ1_PD →

3. 3 STP201 →

4.

5.

Celkem

2 JAZ1_PE* 2 JAZ2_ZA → 2 JAZ2_ZB → 2 JAZ2_ZC

2 HP_202 3 REG_201 2 SP_201

4 cEXI

Volitelné předměty oboru

2 cOJA 2 cEXI 2 cEKH 4 cVOL

2 HP_415 2 REG317 2 SP_202

2 HP_204 2 SP_211 4 ZP_300

2 DEM211 3 DET325 →

3 oV

6 oV

3 oV2

3 HD_108

14 2 cVOL

8

31

12 3 DET403 ↓ 3 MAE405* 2 HP_437 2 HP_610 1 HP_441 → 2 HP_442 4 EKO211 3 DET326

Celoškolně povinné předměty Povinné předměty hlavní specializace

2 hP

Předměty volitelné státní zkoušky Volitelné předměty hlavní specializace

4 VS

Předměty vedlejší specializace 21

10.

56

2 cVOL

19

9.

2 VF_101*

Celoškolně volně volitelné předměty

Celkem kreditů

8.

3 INF102

2 cEKH

Povinné předměty oboru

7.

4 FU_220*

2 cEKH

2 HP_201

6.

3 STP202*

20

21

20

18

20

6 3 HP_482 2 HP_460

2 HP_440* 2 HP_461

23

2 hP

2 hP

2 hP*

8

2 hV1

2 hV1 2 hV2 2 hV3

2 hV2

10

6 VS

6 VS

2 VS*

18

18

19

10

Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání souborné či státní zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

186

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

129

3.4.2 OBOR REGIONALISTIKA A VEŘEJNÁ SPRÁVA Navazující hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa Garanti: doc. Ing. Jiří Patočka, CSc., JUDr. Miloš Matula, CSc., doc. RNDr. René Wokoun, CSc. Studium Regionalistiky a veřejné správy s navazující hlavní specializací Regionalistika a veřejná správa vybavuje posluchače souhrnem znalostí z problematiky veřejné správy a regionálních věd, které jsou nezbytné pro kompetentní rozhodování ve sféře regionální a municipální politiky, regionálního rozvoje a veřejné správy v ČR a ve strukturách Evropské unie. Profil absolventa magisterského studia je vytvářen znalostmi získanými studiem regionálních věd, veřejné správy, ekonomie a dalších sociálních věd. Absolventi tohoto studia mohou vykonávat řídící i specializované činnosti ve sféře regionálního a municipálního rozvoje a ekonomiky ve veřejné správě, expertní a poradenské činnosti i ve vědecko-výzkumných institucích. Konkrétně naleznou uplatnění v orgánech obcí, regionů i v ústředních orgánech státní správy. Mohou se uplatnit také ve strukturách a orgánech EU. Studium poskytuje dobrý základ pro další odbornou, publicistickou, vědeckou a pedagogickou práci ve sféře regionalistiky (regionální a municipální ekonomie, regionální politika a rozvoj, ekonomická geografie, regionální sociologie apod.) a veřejné správy (teorie, územní správa a samospráva, sociologie a organizace veřejné správy apod.). Požadavky na absolvování programu ƒ získat 186 kreditů v předepsané struktuře, ƒ jako „Jazyk 1“ si povinně zapisujete ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku; pokud jím není jazyk anglický, máte za povinnost zapsat si angličtinu jako volitelný „Jazyk 2“, ƒ absolvovat tělesnou výchovu v libovolné kombinaci nabízených semestrálních kursů, letních či zimních výcvikových kursů (oceněnou 2 zápočty), ƒ složit 8 souborných zkoušek, ƒ složit 4 státní zkoušky, ƒ obhájit diplomovou práci.

130

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

Struktura studijního oboru Celkem musíte získat 186 kreditů. K dispozici máte 226 kreditových poukázek, tj. 40 z nich je rezervních. I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV) I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů ƒ Ekonomické a humanitní předměty (cEKH) ƒ Exaktní a informatické předměty (cEXI) ƒ Odborné předměty v cizím jazyce (oJA) ƒ Volně volitelné předměty (cVOL) I. C) Celoškolně volně volitelné předměty I. D) Tělesná výchova

Celkem 78 kreditů 56 kreditů 14 kreditů

II. Další předměty oboru II. A) Oborově povinné předměty (oP) II. B) Oborově volitelné předměty (bloky) ƒ Blok oV

Celkem 42 kredity 40 kreditů 2 kredity

8 kreditů 2 zápočty

III. Předměty navazující hlavní specializace Celkem 48 kreditů Regionalistika a veřejná správa III. A) Celoškolně povinné předměty (cP) 6 kreditů III. B) Povinné předměty hlavní specializace (hP) 36 kreditů III. C) Volitelné předměty (blok hV, výběr z bloků A, 6 kreditů B, C) IV. Předměty vedlejší specializace

Celkem 18 kreditů Celkem ve všech skupinách 186 kreditů

131

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

I. Celoškolní základ oboru I. A) Celoškolně povinné předměty (cP, fJP, fJV, 56 kreditů) Ident INF101 INF201

Název předmětu Základy práce na PC* Informatika pro ekonomy

Kredity 1 3

Ukončení zápočet zkouška

MAT101 Matematika A (matematické struktury) MAT102 Matematika B (matematická analýza) Souborná zkouška Matematika (mat)

4 4

zápočet zápočet

MIE101 Mikroekonomie I. MAE102 Makroekonomie I. Souborná zkouška Ekonomie (ekn)

3 3

zápočet zápočet

STP201 Pravděpodobnost a statistika STP202 Statistické metody Souborná zkouška Statistika (zst)

3 3

zápočet zápočet

FU_110 Úvod do účetnictví FU_220 Finanční účetnictví Souborná zkouška Účetnictví (zuc)

2 4

zápočet zápočet

MTP202 Peníze, banky a finanční trhy VF_101 Veřejné finance Souborná zkouška Finance (zfi)

2 2

zápočet zápočet

PRA101 Právo PRA102 Obchodní právo Souborná zkouška Právo (pra)

2 2

zápočet zápočet

PE_101 Podniková ekonomika – základy 2 PM_101 Management – základy 2 MG_201 Marketing – základy 2 Souborná zkouška Základy podnikového hospodářství (zph)

zápočet zápočet zápočet

JAZYK 1

zápočty

úroveň PC, PD, PE („pokročilé kursy“) 6 (jazyk, z něhož student skládal přijímací zkoušku) Souborná zkouška z jazyka JAZYK 2

*

úroveň ZA, ZB, ZC („základní kursy“)†

6

zápočty/ zkouška

Pokročilejší studenti mají možnost místo INF101 studovat INF102 ze skupiny cEXI (a následně požádat o jeho převedení do skupiny cP). † Pokud vaším „Jazykem 1“ není angličtina, musíte ji studovat jako „Jazyk 2“.

132

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

I. B) Celoškolně volitelné bloky předmětů (cEKH, cEXI a cOJA, 14 kreditů) V rámci celoškolně volitelných bloků předmětů máte možnost vybírat si předměty, které jsou aktuálně zařazeny do následujících skupin, a to se stanovenou hranicí pro počty kreditů získaných v jednotlivých blocích: Bloky EKH EXI OJA

Název Ekonomické a humanitní předměty Exaktní a informatické předměty Odborné předměty v cizím jazyce

Kredity nejméně 6 nejméně 4 nejméně 2

Ukončení zápočet/zkouška zápočet/zkouška zápočet/zkouška

I. C) Celoškolně volně volitelné předměty (cVOL, 8 kreditů) Zde máte možnost studovat předměty jakékoli katedry kterékoli fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pokud jsou zařazeny do této skupiny. I. D) Tělesná výchova (2 zápočty) Tělesná výchova může mít podobu buď semestrálních kursů, nebo letních či zimních výcvikových kursů. Navštěvovat kursy tělesné výchovy je možné pochopitelně i nad povinný rámec. II. Další předměty oboru II. A) Povinné předměty oboru (oP, 40 kreditů) Ident REG202 REG203 REG205 REG206 REG207 REG209 REG308 REG309 REG310 REG312 HP_203 SP_208 ZP_302 HD_109 DET301

Název předmětu Teorie a dějiny veřejné správy Ústavní právo Socioekon. geografie, teorie reg. a osídlení Regionální analýza Reg. sociologie, sociologie města a venkova Regionální a municipální ekonomika Územní správa a samospráva Sociální a psychol. aspekty veřejné správy Územní plánování I. Základy státovědy Základy hospodářské politiky Základy sociální politiky Základy ekonomiky životního prostředí, Hospodářské dějiny pro regionalistiku a veřejnou správu Dějiny ekonomických učení

Kredity 3 3 4 4 3 3 2 2 2 2 2 2 3 3

Ukončení zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška

2

zkouška

133

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

II. B) Volitelné předměty oboru (oV, 2 kredity) Ident REG319 REG314 REG315 REG400 REG422 REG531 REG532 REG534 REG535 FU_304

Název předmětu Stavební a bytové právo Sociální a kulturní prostředí sídel a regionů Regionální geografie Místní finance Urbanismus a územní plánování II. Územní a sídelní struktury EU Bytová politika Neziskový sektor ve veřejné správě Správa v jednotlivých úsecích veřejné správy Účetnictví nevýdělečných organizací

Kredity 2 2 2 2 2 2 2 2 2 4*

Ukončení zkouška zkouška zkouška zápočet zápočet zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška

III. Předměty hlavní specializace Regionalistika a veřejná správa III. A) Celoškolně povinné předměty (cP, 6 kreditů) Ident Název předmětu DET403 Mikroekonomie II. MAE405 Makroekonomie II. Státní zkouška Ekonomie

Kredity 3 3

Ukončení zápočet zápočet

III. B) Povinné předměty hlavní specializace (hP, 36 kreditů) Ident REG420 REG421 REG423

*

Název předmětu Regionální struktury a rozvoj ČR Ekonomika měst a obcí Regionální struktury a vybrané problémy Evropy REG529 Regionální politika a teorie regionálního rozvoje Státní zkouška Regionalistika

Kredity 4 2 2

Ukončení zápočet zkouška zápočet

2

zkouška

REG406 Správní právo REG417 Ústavní systémy a systémy veřejné správy REG418 Správní řízení a správní soudnictví REG419 Sociologie a organizace veřejné správy Státní zkouška Veřejná správa

2 4 2 2

zkouška zápočet zkouška zápočet

2 kredity budou uznány v bloku oV, zbylé 2 kredity budou uznány v bloku VOL.

134

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

Ostatní povinné předměty hlavní specializace REG311 Informační systémy veřejné správy REG318 Municipální politika REG410 Územní plánování II. REG424 Místní a regionální kultura, památková péče REG525 Tvorba práva a analýza právních aktů ve veřejné správě REG526 Speciální seminář A REG527 Speciální seminář B REG540 Finance a hospodaření územní samosprávy

2 2 2 2 2

zkouška zkouška zkouška zkouška zápočet

2 2 2

zápočet zápočet zápočet

III.C) Volitelné předměty (hV2, celkem 6 kreditů) V této skupině mají studenti možnost zvolit si podle svého zaměření buď blok A, B, nebo C, a podle toho si posléze vybírat příslušné předměty. Ident

Název předmětu

Blok A: Zaměření na životní prostředí ZP_303 Životní prostředí měst a regionů ZP_402 Ekonomika životního prostředí a ekologická politika ZP_505 Státní správa životního prostředí Blok B: Zaměření na sociální politiku SP_404 Sociální zabezpečení SP_412 Sociální politika v sídlech a regionech SP_202 Trh práce a politika zaměstnanosti Blok C: Zaměření na hospodářskou politiku HP_415 Úvod do hospodářské politiky Evropské Unie HP_481 Makroekonomická analýza a prognóza HP_432 Fiskální decentralizace HP_437 Ekonomie státních zásahů (alternativně tentýž předmět v angličtině s identem HP_614)

Kredity Ukončení 2 2

zkouška zkouška

2

zkouška

2 2 2

zápočet zkouška zápočet

2 2 2 2

zkouška zápočet zápočet zkouška

IV. Předměty vedlejší specializace (celkem 18 kreditů) Každý student si volí vedlejší specializaci z nabídky jednotlivých fakult Vysoké školy ekonomické. Po absolvování předepsaných předmětů vykoná státní zkoušku z této specializace.

135

Pětiletý magisterský obor Regionalistika a veřejná správa

Vzorový studijní plán Uvedený vzorový studijní plán má charakter doporučení a snaží se zejména postihnout návaznosti jednotlivých předmětů. Semestr

1.

2.

4 MAT101 → 4 MAT102* 3 MIE101 → 3 MAE102* 2 FU_110 → Celoškolně povinné předměty

3. 3 STP201 →

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Celkem

3 STP202*

4 FU_220* 3 INF102

1 INF101 či INF102

56

2 MTP202 → 2 VF_101* 2 PRA102* 2 PE_101 ↓ 2 PM_101 → 2 MG_201* 2 JAZ1_PC → 2 JAZ1_PD → 2 JAZ1_PE* 2 JAZ2_ZA → 2 JAZ2_ZB → 2 JAZ2_ZC 2 PRA101 →

2 cEKH 4 cEXI

2 cOJA 2 cEXI 4 cEKH

14

2 cVOL

2 cVOL

4 cVOL

8

2 HP_203 4 REG206 3 REG203 2 SP_208

3 ZP_302 2 REG308 2 REG309

2 REG310 2 DET301

Celoškolně volitelné bloky předmětů Celoškolně volně volitelné předměty

Povinné předměty oboru

3 HD_109 4 REG205 2 REG312

3 REG209

3 REG202 3 REG207

40

2 oV

Volitelné předměty oboru

2 3 DET403 ↓ 3 MAE405* 2 REG421 2 REG311 2 REG318 2 REG410 2 REG529

Celoškolně povinné předměty

Povinné předměty hlavní specializace

Volitelné předměty hlavní specializace 4 VS

Předměty vedlejší specializace Celkem kreditů

21

22

21

21

19

16

20

6 4 REG420 2 REG406 2 REG419 4 REG417

2 REG424 2 REG540 2 REG418* 2 REG423*

2 hV2

4 hV2

6 VS

6 VS 20

18

2 REG526 2 REG527 2 REG525

36

6 2 VS*

18

8

186

Poznámka: Šipka naznačuje návaznost předmětů, hvězdička naznačuje vykonání souborné či státní zkoušky po absolvování příslušných předmětů.

Hlava C –Nezáživné informace

HLAVA C NEZÁŽIVNÉ INFORMACE

137

Harmonogramy akademického roku 2005/06

139

4. DALŠÍ INFORMACE V této spíše doplňkové kapitole naleznete nejrůznější podrobnější informace. Začneme harmonogramy akademického roku, dále zde najdete seznam kateder a důležité kontakty na Vysoké škole ekonomické.

4.1 HARMONOGRAMY AKADEMICKÉHO ROKU 2005/06 4.1.1 HARMONOGRAM VÝUKY A ZKOUŠEK NA ZIMNÍ SEMESTR 2005/06 Semestr začíná 1. 9. 2005 a končí 10. 2. 2006. Výuka (začíná lichým týdnem) – 13 týdnů

26. 9. – 22. 12. 2005

Zkouškové období

27. 12. – 27. 1. 2005

Zápisy studentů do 1. semestru

11. 7. – 14. 7. 2005

Zápisy studentů do vyšších semestrů

určí děkan fakulty

Imatrikulace nově přijatých:

19. – 23. 9. 2005

Vložení výsledků zkoušek a zápočtů

do 3. 2. 2006

Státní zkoušky z hlavní specializace

určí děkan fakulty

4. 11., 18. 11. a 25. 11. 2005 24. 2., 3. 3. a 10. 3. 2006 Bakalářské a souborné zkoušky se konají během celého semestru. Státní zkoušky z ekonomie a vedlejší specializace se konají během celého semestru. Promoce

140

Termíny registrací a zápisů na zimní semestr 2005/06

4.1.2 TERMÍNY REGISTRACÍ A ZÁPISŮ NA ZIMNÍ SEMESTR 2005/06

*

Registrace

30. 5. – 13. 6. 2005

Registrace nově nastoupivších studentů

11. 7. – 14. 7. 2005 22. 8. – 2. 9. 2005

Úprava rozvrhu

5. 9. – 7. 9. 2005

Automatizovaný zápis

8. 9. 2005

1. kolo zápisů

9., 12., 13. 9. 2005

Automatizovaný zápis

14. 9. 2005

2. kolo zápisů

15., 16. a 19. 9. 2005

Automatizovaný zápis

20. 9. 2005

3. kolo zápisů

21., 22., 23. 9. a 26. 9. – 7. 10. 2005

Zahájení výuky

26. 9. 2005 (lichý týden)

Tisk kandidátů na vyloučení*

od 6. 9. (po počítačovém uzavření semestru)

Zpracování Zápisových listů

17.-20. 10. 2005

Tisk Zápisových listů

do 25. 10. 2005

Předání Zápisových listů referentkám

26. 10. 2005

Vydávání Zápisových listů

od 31. 10. 2005

Předběžné seznamy – zveřejnění v síti

26. 9. 2005

Korekce zmatečných záznamů

do 16. 11. 2005

Historie za dva semestry bude k dispozici od 6. 9. 2005 po počítačovém uzavření semestru na internetu na adrese HTTP://PES.VSE.CZ.

Harmonogram výuky a zkoušek na letní semestr 2005/06

141

4.1.3 HARMONOGRAM VÝUKY A ZKOUŠEK NA LETNÍ SEMESTR 2005/06 Semestr začíná 13. 2. 2006 a končí 31. 8. 2006. Výuka (začíná lichým týdnem) – 13 týdnů

13. 2. – 12. 5. 2006

Zkouškové období

15. 5. – 16. 6. 2006

Vložení výsledků zkoušek a zápočtů

do 23. 6. 2006

Přihlašování do navazujícího magisterského studia (uzavření indexu u studijních referentek) Přihlašování do vedlejších specializací

Do dvou dnů po poslední povinnosti předepsané studijním programem, nejpozději 3. 2. 2006 Upraveno zvláštní vyhláškou prorektora pro studijní a pedagogickou činnost.

Státní zkoušky z hlavní specializace

určí děkan fakulty

Promoce

26. 6. – 30. 6. 2006

1. 7. – 31. 8. 2006 Hlavní prázdniny Bakalářské a souborné zkoušky se konají během celého semestru s výjimkou hlavních prázdnin. Státní zkoušky z ekonomie a vedlejší specializace se konají během celého semestru s výjimkou hlavních prázdnin.

142

Termíny registrací a zápisů na letní semestr 2005/06

4.1.4 TERMÍNY REGISTRACÍ A ZÁPISŮ NA LETNÍ SEMESTR 2005/06 Registrace

12. 1. – 28. 1. 2006 sobota 28. 1. v omezeném rozsahu

Úprava rozvrhu

30. 1. – 31. 1. 2006

Automatizovaný zápis

31. 1. 2006

1. kolo zápisů

1., 2., 3. 2. 2006 pátek 3. 2. 2006 do 16.00hod.

Automatizovaný zápis

3. 2. 2006

2. kolo zápisů

4., 6., 7. 2. 2006 středa 9. 2. 2006 do 16.00 hod.

Automatizovaný zápis

8. 2. 2006

3. kolo zápisů

9., 10., 11. 2. 2006 a 13. – 24. 2. 2006

Zahájení výuky

13. 2. 2006 (lichý týden)

Tisk kandidátů na vyloučení

*

*

od 10. 2. 2006 (po počítačovém uzavření semestru)

Zpracování Zápisových listů

1., 2. a 3. 3. 2006

Tisk Zápisových listů

do 9. 3. 2006

Předání Zápisových listů referentkám

10. 3. 2006

Vydávání Zápisových listů

od 13. 3. 2006

Předběžné seznamy zveřejnění v síti

13. 2. 2006

Korekce zmatečných záznamů

do 31. 3. 2006

Historie za dva semestry bude k dispozici od 10. 2. 2005 po počítačovém uzavření semestru na internetové adrese HTTP://ISIS.VSE.CZ.

143

Seznam kateder a pracovišť na Vysoké škole ekonomické

4.2 VYBRANÉ INFORMACE O VYSOKÉ ŠKOLE EKONOMICKÉ 4.2.1 SEZNAM KATEDER A PRACOVIŠŤ NA VYSOKÉ ŠKOLE EKONOMICKÉ (PŘED STĚHOVÁNÍM 2005) Ident Katedra předmětů

Fakulta

Sekretariát Kancelář

Linka

AJ_/2AJ

anglického jazyka

F2

391 NB

5222

BP_/1BP

bankovnictví a pojišťovnictví Central and East European Studies Program cestovního ruchu

F1

175 NB

5122

F2

241 NB

5226

DEM/4DM demografie

F4

80 NB

5247

DEP/1DP

didaktiky ekonomických předmětů

F1

138 NB

5123

DET/5EN

ekonomie

F5

19 NB

5525

EKE/5EN

ekonomie

CEP CR_/2CR

–

F5

19 NB

5525

EKO/4EK ekonometrie

F4

436 NB

5423

EPH

ekonomie a hospodářské politiky

F6

EPR/2PR

obchodního evropského a mez. práva

F2

218 NB

5231

EST/4ES

ekonomické statistiky

F4

411 NB

5441

FIL/4FI

filosofie

F4

80 NB

5425

FP_/1FP

financí a oceňování podniku

F1

116 NB

5124

FU_/1FU

finančního účetnictví

F1

125 NB

5125

FUH

financí a účetnictví

F6 F5

22 NB

5523

39 NB

5504

HD_/5HD hospodářských dějin HP_/5HP

hospodářské politiky

F5

IH_

informatiky

F6

INF

společný ident kateder IT, IZI a SA

F4

IT_/4IT

informačních technologií

F4

415 NB

5469

IZI/4IZ

informačního a znalostního inženýrství

F4

440 NB

5427

JH_

jazyků

F6 328 NB

5322

LOG/3LG logistiky

F3

144

Seznam kateder a pracovišť na Vysoké škole ekonomické

MAE/5EN ekonomie

F5

19 NB

5525

MAT/4MM matematiky

F4

229 JM

4247

MG_/3MG marketingu

F3

341 NB

5326

MIE/3MI

mikroekonomie

F3

376 NB

5327

MH_

managementu

F6

MMH

matematických metod

F6

MO_/2MO mezinárodního obchodu

F2

218 NB

5231

MTP/1MT měnové teorie a politiky

F1

181 NB

5126

MU_/1MU manažerského účetnictví

F1

130 NB

5127

NJ_/2NJ

F2

395 NB

5223

F2

251 NB

5225

OTH

německého jazyka obchodního podnikání a komerčních komunikací oddělení tělesné kultury

PE_/3PE

podnikové ekonomiky

F3

334 NB

5329

PHH

práva a humanitních disciplin

F6 317 NB

5330

OP_/2OP

PM_/3MA managementu

–

F3

POL/2PL

politologie

F2

227 NB

5224

PRA/2PR

podnikového a evropského práva

F2

221 NB

5227

PSP/3PS

psychologie a sociologie řízení

F3

384 NB

5323

P__/3PA

personalistiky

F3

367A NB

5328

REG/5RE

správních a regionálních věd

F5

Černá 13 224 919 440

ROJ/2RO

románských jazyků

F2

348 NB

5228

RUJ/2RU

ruského jazyka

F2

317 SB

229

SA_/4SA

systémové analýzy

F4

452 NB

5429

světové ekonomiky středisko mezinárodních studií SMS/2SM J.Masaryka SP_/5SP sociální politiky

F2

231 NB

5230

F2

235 NB

5232

F5

Černá 13 224 914 312

STP/4ST

statistiky a pravděpodobnosti

F4

440 NB

TVS

centrum tělesné výchovy a sportu

–

VEH

veřejné ekonomiky a služeb

F6

VF_/1VF

veřejných financí

F1

148 NB

5128

ZP_/5ZP

životního prostředí

F5

22 NB

5229

SE_/2SE

5410

Štěpánská 222 232 144

145

Kontakty na Vysoké škole ekonomické

4.2.2 KONTAKTY NA VYSOKÉ ŠKOLE EKONOMICKÉ V následujících kontaktech uvádím většinou místo celého telefonního čísla pouze číslo linky. Na příslušné útvary se dovoláte tak, že vytočíte 224 09 a pokračujete číslem linky. Případně vám pomůže spojovatelka na školní ústředně. Ústřední spojení Telefonní ústředna VŠE Žižkov Telefonní ústředna Jižní Město Telefonní ústředna Jindřichův Hradec Vrátnice – Stará budova (Žižkov) Vrátnice – Nová budova (Žižkov) Vrátnice – vjezd (Žižkov) Vrátnice – menza Italská (Žižkov)

Telefon 224 095 111 či interní linka 9999 fax 224 095 687 224 094 111 384 361 342-4 či interní linka 7111 384 417 911, 384 417 200 5716, 5718 5717 5719 5715

Rektorátní útvary Útvar

Linka

Místnost

Pedagogické oddělení (PEDO) Vedoucí Anna Fryčová Studijní referentka 1. ročníku Vlasta Dostálová

5770 4260

277 NB 0111 JM

Oddělení zahraničních styků (OZS) Vedoucí Ing. Dana Brázdová

5787

274 NB

Útvar kontroly RNDr. Iva Hejdučková

5254

266 NB

Akademická psychologická poradna Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc.

5351

370 NB

Centrum profesní orientace doc. Ing. Lenka Turnerová, CSc.

5877

292A NB

Centrum tělesné výchovy a sportu

222 232 144 601 Šť

Francouzsko-český institut řízení Doc.Ing. Hana Machková, CSc.

222 230 701 1. p. Šť

Centrum evropských studií doc. Ing. Eva Cihelková, CSc.

5210

232 NB

146

Kontakty na Vysoké škole ekonomické

Knihovny, prodejny skript, antikvariát Linka

Místnost

Studovna časopisů a skript Provozní doba (akademický rok): Po 9.00 – 21.00 Út – Čt 8.00 – 21.00 Pá 8.00 – 18.00

5582

M27 SB

Oddělení výpůjčních služeb Provozní doba (akademický rok): Po 9.00 – 18.30 Út – Čt 8.00 – 18.30 Pá 8.00 – 17.30

5581

M22 SB

Studijní knihovna Jižní Město Provozní doba (akademický rok): Po – Čt 9.00 – 18.00 Pá 9.00 – 16.00

4319

0175 JM

EKOPRES – prodejna literatury Prodejní doba: Po, út, čt 8.15 – 16.00 St 8.15 – 16.45 Pá 8.15 – 14.00

5881

NB

5554

35 NB

4216

0112 JM

5811

403 SB

Prodejna skript a ekonomické literatury Nám. W.Churchilla 4, Žižkov Prodejní doba: Po – Čt 8.00 – 16.00 Pá 8.00 – 15.00 Prodejna skript a ekonomické literatury Ekonomická 957, Jižní Město Prodejní doba: Po – Čt 8.00 – 16.00 Pá 8.00 – 15.00 Antikvariát skript

147

Kontakty na Vysoké škole ekonomické

Správa účelových zařízení centrum kolejí Jarov, Jeseniova 208, Praha 3 Telefon 224 092 180 224 092 312 284 861 169 224 092 123 224 092 181 224 092 498 224 092 157 224 092 156 224 092 196 224 092 127

Ředitel Sekretariát Fax Ekonomické oddělení Pokladna Provozní oddělení Hlavní ubytovatelka Fax Technické oddělení Vrátnice Seznam kolejí Vysoké školy ekonomické v Praze Kolej Jarov I. Koněvova 198, Praha 3 Jarov II., Pod lipami 43, Praha 3 Jarov III.F, V zahrádkách 67, Praha 3 Jarov III.G, Jeseniova 210, Praha 3 Rooseveltova, Strojnická 7, Praha 7 Vackov Blanice, Chemická 955, Praha 4 Vltava, Chemická 953, Praha 4

Telefon – vedoucí 224 092 197 266 311 639 224 092 313 224 092 315 220 870 640 284 860 750 271 111 478 271 111 288

Telefon – vrátnice 224 092 134 266 311 640 224 092 213 224 092 128 284 019 500 284 860 402 271 111 448 271 111 248

148

Umístění kateder a poslucháren na Jižním Městě

4.2.3 UMÍSTĚNÍ KATEDER A POSLUCHÁREN NA JIŽNÍM MĚSTĚ F1 – Fakulta financí a účetnictví katedra veřejných financí – 178 katedra měnové teorie a politiky – 179 katedra bankovnictví a pojišťovnictví – 329 katedra financí podniku – 180 katedra finančního účetnictví – 181, 330 katedra didaktiky ekonom.předmětů – 307, 308 F2 – Fakulta mezinárodních vztahů katedra světové ekonomiky – 118 katedra práva – 276-278, 280 katedra mezinárodního obchodu – 289 katedra anglického jazyka – 152, 253, 254, 262-267 katedra německého jazyka – 255-257, 281, 269 katedra románských jazyků – 153, 258, 260, 279 katedra ruského jazyka – 268 katedra politologie – 261 F3 – Fakulta podnikohospodářská katedra mikroekonomie – 154 katedra podnikové ekonomiky – 155 katedra podnikového managementu – 156 katedra psychologie a sociologie – 157 katedra marketingu – 157 katedra řízení výroby – 157 F4 – Fakulta informatiky a statistiky katedra matematiky – 204-205, 212-215, 223-230 katedra filosofie – 304, 305, 306 katedra informačního a znalostního inženýrství – 370, 315 katedra informačních technologií – 368, 369, 371 katedra systémové analýzy – 372 katedra statistiky a pravděpodobnosti – 317 laboratoř inteligentních systémů – 331-333, 116 F5 – Fakulta národohospodářská katedra ekonomie – 175, 177, 318 katedra hospodářských dějin – 176 katedra veřejné správy a regionálního rozvoje – 303

Umístění kateder a poslucháren na Jižním Městě

Posluchárny 1. podlaží vstupní budovy (A) – 103, 104, 105 1. podlaží druhé budovy (B) – 158, 159, 161-165, 188-189 2. podlaží vstupní budovy (A) – 203, 206-207, 209-211, 217, 219, 237, 239 2. podlaží druhé budovy (B) – 252, 271, 272, 288, 290 3. podlaží vstupní budovy (A) – 309, 310, 312-314, 320, 322, 342 3. podlaží druhé budovy (B) – 362, 364 Výpočetní centrum správa sítě – 354, 373-375 provoz počítačových učeben – 355-356 počítačové učebny – 357, 359-361 počítačové studovny – 352, 382 audiovizuální oddělení – 384 Knihovna Studovny-čítárna – 0156-0180 Klub Studijní knihovny – 0155 Technická správa AJM – 0106 Pedagogické oddělení – 0111 Prodejna skript a ekonomické literatury – 0112 Bufet – 0118

149

150

Výuka jazyků na VŠE – plán C a D

4.2.4 VÝUKA JAZYKŮ NA VŠE – PLÁN C A D Cílem jazykové výuky na Vysoké škole ekonomické v Praze je zvládnutí odborného ekonomického jazyka. Absolvent VŠE by měl být jazykově vybaven tak, aby byl schopen číst bez potíží odborné ekonomické texty, porozumět přednášce v cizím jazyce a diskutovat na obecně ekonomická témata. Na VŠE je možno studovat tyto jazyky: angličtinu, arabštinu, češtinu pro cizince, čínštinu, francouzštinu, italštinu, němčinu, portugalštinu, ruštinu, španělštinu a švédštinu. Navštěvování jazykových kursů je povinné pro všechny studenty bakalářského a pětiletého magisterského studia, a to v rozsahu daném strukturou jejich oboru. Jazykové katedry nabízejí: ƒ Kursy odborného (pokročilého) jazyka: PC, PD, PE, PF, PG. Tyto kursy se liší stupněm pokročilosti (PC je nejnižší, PG nejvyšší). Na Fakultě národohospodářské je každý student bakalářského (resp. pětiletého magisterského) studia povinen vystudovat do úrovně PE (včetně) svůj tzv. prvý jazyk (čili jazyk, z něhož konal přijímací zkoušku). Po absolvování úrovně PE každý skládá bakalářskou (resp. soubornou) zkoušku. Podle vzorového studijního plánu studenti začínají od úrovně PC. Není to však nezbytné. V případě, že zvládnete vyšší úroveň, můžete rovnou začít od úrovně PD či PE. Pak ale musíte „ušetřené“ kredity získat absolvováním jiných předmětů podle své volby (tato poznámka se týká studentů plánu D; studentům plánu C se jazykové předměty nižší úrovně uznají). ƒ Kursy obecného (základního) jazyka: ZA, ZB, ZC. Tyto kursy se z kapacitních důvodů otevírají v omezeném rozsahu. Jedná se o tzv. druhý jazyk, který si každý student povinně volí a musí jej absolvovat alespoň do úrovně ZC. Tento jazyk lze také studovat od vyšší úrovně. Podobně jako u prvého jazyka musíte „ušetřené“ kredity získat absolvováním jiných předmětů podle své volby (tato poznámka se týká studentů plánu D; studentům plánu C se jazykové předměty nižší úrovně uznají, pokud o to požádají). Jako prvý jazyk si povinně zapisujete ten, z něhož jste skládali přijímací zkoušku; pokud jím není jazyk anglický, máte za povinnost zapsat si angličtinu jako svůj druhý jazyk. ƒ Kursy odborného jazyka: OA, OB, OC. Tyto kursy mohou být zapsány po bakalářské (souborné) zkoušce. ƒ Kursy různého zaměření: diferencované podle oborů a specializací. Jde především o volně volitelné předměty.

Výuka jazyků na VŠE – plán C a D

151

Některé předměty v cizím jazyce realizují i jiné než jazykové katedry. Na Fakultě národohospodářské je takových předmětů více a jsou všem studentům vřele doporučovány – nejen že zlepšíte svoji jazykovou vybavenost, ale s každým absolvováním předmětu v cizím jazyce zvyšujete svoje šance při případném zájmu o získání stipendia na výměnný pobyt na zahraniční partnerské vysoké škole. Jazykové katedry mohou podmínit přijetí studentů do jazykových kursů absolvováním vstupních, případně diferenčních testů. Ve všech kursech se hodnotí jak průběžná práce, tak i zvládnutí obsahu kursu za celý semestr. Hodnocení má obvykle písemnou formu (testy) a někdy i ústní část. Konkrétní podmínky jsou uvedeny na nástěnkách jazykových kateder a v databázi předmětů (viz informační systém VŠE). Průběžné testy, závěrečný test i ústní části se bodují. Celkový minimální počet bodů pro udělení zápočtu za kurs stanoví jednotlivé katedry individuálně (uvedeno v databázi předmětů). Bakalářská (souborná) zkouška prověřuje znalost obecného a odborného jazyka. Podmínkou přihlášení se ke zkoušce je zápočet z kursu PE. Bakalářská (souborná) zkouška z jazyka se skládá z části písemné (90 minut) a ústní (maximálně 30 minut). Prověřuje pokročilou znalost jazykových struktur a dostatečně vysokou úroveň znalosti lexika, především však spolehlivou znalost terminologie a frazeologie obecné ekonomiky.

152

Tělesná výchova a sporty

4.2.5 TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORTY Pravidelné sportování, péče o fyzickou kondici a harmonický rozvoj osobnosti jsou významnou složkou vysokoškolské přípravy. Studenti VŠE si mohou vybrat některou ze sportovních a tělovýchovných činností, které nabízí Centrum tělesné výchovy a sportu VŠE v Praze. Nabídka kursů tělesné výchovy a sportu: atletika, házená, kanoistika, kondiční tělesná příprava, kombi program (kombinace moderních forem gymnastiky a posilování s plaváním), košíková, kopaná, odbíjená, plavání (včetně kursů pro neplavce a slabé plavce), posilování, sportovní gymnastika, moderní formy gymnastiky pro ženy se zaměřením na aerobik, stepaerobik, kalanetiku, rubber band, ropic a strečink, sebeobrana, šerm, tenis, moderní sporty v přírodě, které zahrnují lyžování, triatlon, orientační běh, kanoistiku a další formy turistiky, zdravotní tělesná výchova (pro studenty se sníženou zdravotní klasifikací, po úrazech, s různými ortopedickými či funkčními vadami), zdravotní plavání. Kromě uvedených sportovních specializací, které probíhají formou pravidelné semestrové výuky, se mohou studenti zúčastnit také zimních či letních výcvikových kursů. Centrum tělesné výchovy a sportu organizuje různé formy pobytu v přírodě, vodácké, cyklistické a turistické kursy ve sportovním středisku VŠE v Dobronicích, kombinovaná sportovní soustředění zaměřená na sportovní hry, softbal, tenis, jízdu na horských kolech, orientační běh, moderní formy gymnastiky a další aktivity. Ve sportovním středisku na Suchomelu CTVS – VŠE organizuje kursy kanoistiky, kombinované kursy zaměřené na sportovní hry, odbíjenou, cyklistiku a další. Jeden z kombinovaných kursů je zaměřen na snižování nadváhy racionální výživou s řízeným pobytovým programem. Zimní výcvikové kursy zahrnují základní i specializovanou výuku sjezdového i běžeckého lyžování, výuku na snowboardech a carvingových lyžích. Kromě výše uvedených forem se studenti mohou v nadstavbové části zúčastňovat sportovního tréninku v různých sportovních disciplinách. Nejlepší studenti potom reprezentují VŠE na sportovních přeborech vysokých škol, akademických mistrovstvích a univerziádách. Během bakalářského (a pětiletého magisterského) studia musí student získat 2 zápočty z tělesné výchovy formou semestrových kursů nebo v kombinaci semestrové výuky s letními či zimními výcvikovými kursy. Další informace, jako například o způsobu přihlašování, rozvrhu sportovních aktivit, čase a místu provozování nabízených sportovních specializací, lze získat v informační brožuře, na informačních tabulích CTVS – VŠE, v informačním servisu VŠE na počítačové síti.

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

153

5. VYBRANÉ VNITŘNÍ PŘEDPISY VŠE 5.1 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO BAKALÁŘSKÉ, MAGISTERSKÉ A NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY (PLATNÝ POUZE PRO STUDIUM V SYSTÉMU ECTS) Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských, navazujících magisterských a magisterských studijních programech

HLAVA PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 Základní ustanovení Tento studijní a zkušební řád se vztahuje na studenty v bakalářských, magisterských studijních programech navazujících na bakalářské studijní programy (dále jen „navazující magisterský studijní program“) a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze (dále jen „VŠE“) a fakultami.

Článek 2 Vymezení působnosti rektora a děkanů (1) Rozhodnutí rektora podle tohoto studijního a zkušebního řádu se vztahují na studenty zapsané ke studiu ve studijních programech a studijních oborech, které jsou uskutečňovány VŠE. (2) Rozhodnutí děkana podle tohoto studijního a zkušebního řádu se vztahují na studenty zapsané ke studiu ve studijních programech a studijních oborech, které jsou uskutečňovány příslušnou fakultou VŠE.

154

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

HLAVA DRUHÁ ORGANIZACE STUDIA

Článek 3 Studijní programy (1) Studium se uskutečňuje v rámci akreditovaných bakalářských, navazujících magisterských a magisterských studijních programů a jejich studijních oborů. (2) Seznam akreditovaných studijních programů a jejich studijních oborů je uveden v příloze č. 1 Statutu VŠE.

Článek 4 Studijní obor (1) Studium ve studijním programu je zpravidla členěno na studijní obory. (2) Studijní obor je vymezen: a) charakteristikou studijního oboru, b) profilem jeho absolventa, c) podmínkami absolvování studijního oboru, d) studijním plánem studijního oboru. (3) Studijní plán studijního oboru stanoví: a) charakteristiku studijních předmětů (dále jen „předmět“) a jiných studijních povinností (včetně státní závěrečné zkoušky), jejich strukturu a způsob ověření studijních výsledků, b) obsah státní závěrečné zkoušky, c) vzorový plán studia. (4) U magisterských studijních programů, které se člení na studijní obory studijní plán studijního oboru dále stanoví příslušné vedlejší specializace z nabídky všech fakult VŠE.

Článek 5 Forma studia (1) Prezenční forma studia je charakterizována tím, že: a) vzorový studijní plán je doporučeným časovým rozpisem plnění studijních povinností, b) studium probíhá zejména formou přednášek, cvičení, seminářů, popřípadě jejich kombinací (tzv. přímá výuka), c) doplňkovou formou výuky jsou praxe a konzultace. (2) Distanční forma studia je charakterizována tím, že:

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

155

a) vzorový studijní plán je závazným časovým rozpisem plnění studijních povinností s tím, že výjimku tvoří pouze opakování předmětů nebo studium nad rámec závazného studijního plánu, b) studium probíhá formou samostudia a konzultací, metodicky jsou studenti vedeni v rámci metodických soustředění, c) v rámci této formy studia neexistuje přímý způsob výuky. (3) Kombinovaná forma studia je charakterizována tím, že: a) vzorový studijní plán je závazným časovým rozpisem plnění studijních povinností s tím, že výjimku tvoří pouze opakování předmětů nebo studium nad rámec závazného studijního plánu, b) výuka je prováděna přímou výukou, samostudiem a konzultacemi, c) podíl přímé výuky zpravidla neklesá pod polovinu rozsahu výuky v prezenční formě studia. (4) Každý akademický pracovník je povinen poskytovat studentům konzultace v prostorách VŠE.

Článek 6 Akademický rok Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.

Článek 7 Zápis do studia (1) Studentem se přijatý uchazeč stává dnem zápisu do studia. (2) Po zápisu do studia student skládá akademický imatrikulační slib. (3) Během studia je student povinen bezodkladně hlásit určenému zaměstnanci studijního oddělení všechny změny kontaktních údajů (zejména změnu příjmení, adresy, telefonního čísla). V případě, že tak neučiní, nenese VŠE ani žádná z jejích součástí odpovědnost za následky, které tímto opomenutím studentovi vzniknou.

Článek 8 Přerušení studia (1) Rektor, nebo děkan může na základě žádosti studenta přerušit studium. V době přerušení studia není osoba studentem. Jednotkou přerušení je jeden semestr (i když přerušení bylo zahájeno v průběhu semestru). Termín konce přerušení studia je vždy shodný s termínem konce semestru. (2) Pokud před vypršením termínu konce přerušení studia osoba nepožádá o prodloužení tohoto přerušení, stává se opět studentem dnem opětovného zápisu do studia podle § 54 odst. 2 a § 61 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.,

156

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“). (3) Nejdelší celková doba přerušení studia je rovna standardní době studia příslušného studijního programu. (4) Po přerušení studia se student zapisuje do studia v souladu s harmonogramem stávajícího akademického roku. Vztahují se na něj povinnosti aktuálního studijního plánu daného studijního oboru.

Článek 9 Přestup (1) Přestupem se rozumí změna studovaného studijního programu nebo studijního oboru uskutečňovaného v rámci VŠE. (2) O povolení přestupu rozhoduje děkan fakulty, na níž je student zapsán, po souhlasu děkana fakulty, která uskutečňuje studijní program nebo studijní obor, do jehož studia chce student přestoupit, nebo rektora v případě, že chce student přestoupit do studia ve studijním programu, který uskutečňuje VŠE; v případě studia ve studijním programu nebo studijním oboru, který uskutečňuje VŠE, rektor, v případě studijních programů, které uskutečňuje fakulta, po souhlasu děkana fakulty, která uskutečňuje studijní program nebo studijní obor, do jehož studia chce student přestoupit. (3) Dnem přestupu ztrácí student právo studovat v původním studijním programu nebo studijním oboru a získává právo studovat v novém studijním programu nebo studijním oboru. Tímto dnem je vždy začátek semestru.

Článek 10 Průměrný prospěch (1) Průměrný prospěch se vypočítává ze všech předmětů a jiných studijních povinností (včetně uznaných) klasifikovaných podle řádné klasifikační stupnice, uvedené v čl. 19, tabulce č. 2. Vypočítá se jako vážený průměr; klasifikačním stupňům je přiřazena pomocná číselná hodnota podle tabulky č. 1 a vahou je počet kreditů předmětu nebo jiné studijní povinnosti. Vypočítaný průměrný prospěch lze převést zpět na klasifikační stupeň pomocí pomocných intervalů, uvedených v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Pomocné číselné hodnoty klasifikačních stupňů Klasifikační stupeň A Pomocná číselná hodnota 10 Pomocný interval <10;15>

B 20 (15;25>

C 30 (25;35>

D 40 (35;45>

E 50 (45;55>

F 60 (55;60>

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

157

(2) Průměrný prospěch se vypočítává pro každého studenta a pro relevantní celky (soubory studentů). Rozhodným dnem pro výpočet průměrného prospěchu je konec semestru.

HLAVA TŘETÍ KREDITOVÝ SYSTÉM

Článek 11 Zásady kreditového systému (1) Plnění požadavků studia se posuzuje prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (European Credit Transfer System). (2) Všem studijním povinnostem jsou přiděleny kredity s výjimkou sportovních aktivit. (3) Kredit je jednotkou studijní zátěže. (4) Studijní zátěž vyplývá z plnění studijních povinností studenta a zahrnuje: a) účast na přímé výuce, b) samostudium, přípravu na výuku, zkoušky a jiné studijní povinnosti a účast na konzultacích (nepřímá výuka). (5) Celkový počet kreditů nutný k absolvování studijního oboru odpovídá počtu semestrů standardní doby studia studovaného studijního oboru vynásobenému číslem 30. (6) Vzorový studijní plán nesmí v jednom semestru předepsat více než 6 předmětů a součástí státní závěrečné zkoušky; do tohoto počtu se nezapočítávají jazykové předměty ani sportovní aktivity. (7) Vedlejší specializací se rozumí část magisterského studijního programu a studijního oboru v rozsahu 30 kreditů. Do tohoto rozsahu nepatří státní závěrečná zkouška z vedlejší specializace, ani diplomová práce.

Článek 12 Kreditové poukázky (1) Po zápisu do studia obdrží student takové množství kreditových poukázek, které odpovídá počtu semestrů standardní doby studia studovaného studijního programu a studijního oboru vynásobenému číslem 36. (2) Rozdíl počtu přidělených kreditových poukázek a počtu kreditů nutného pro absolvování studijního programu a studijního oboru tvoří rezervní kreditové poukázky. (3) Kreditové poukázky čerpá student zápisem předmětů, vykonáním jiných studijních povinností nebo uznáním předmětů podle čl. 22.

158

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

(4) Rezervní kreditové poukázky může student čerpat: a) přednostně na opětovné zapsání předmětů a jiných studijních povinností, které byly klasifikovány stupněm F nebo hodnoceny NZ (čl. 19 a 20), s výjimkou státní závěrečné zkoušky nebo její části, b) případně na zapsání předmětů a jiných studijních povinností nad rámec podmínek pro absolvování studijního programu a studijního oboru. (5) Ve výjimečných případech může rektor, nebo děkan přidělit na základě žádosti studenta další kreditové poukázky.

Článek 13 Získávání kreditů (1) Úspěšným absolvováním předmětu nebo jiné studijní povinnosti získává student takový počet kreditů, jaký odpovídá kreditovému ohodnocení daného předmětu nebo studijní povinnosti. Tím postupně zvyšuje celkový počet získaných kreditů. Celkový počet získaných kreditů se také zvyšuje uznáním předmětů podle čl. 22. (2) Kredity získané studiem předmětů a absolvováním jiných studijních povinností v předchozím semestru nebo semestrech se nazývají započitatelnými kredity. Do započitatelných kreditů: a) patří kredity získané na základě čl. 22 odst. 3, b) nepatří kredity získané na základě čl. 22 odst. 1. Započitatelné kredity mají význam především pro kontrolu splnění podmínek zápisu do studia v dalším semestru.

HLAVA ČTVRTÁ ORGANIZACE VÝUKY V SEMESTRU

Článek 14 Podmínky zápisu do studia v semestru (1) Do studia v prvním semestru se zapisují přijatí uchazeči podle čl. 7. (2) Do studia ve druhém semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 14 započitatelných kreditů. (3) Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích předchozích semestrech získali: a) v prezenční formě studia alespoň 42 započitatelné kredity, b) v distanční formě studia alespoň 36 započitatelných kreditů, c) v kombinované formě studia alespoň 36 započitatelných kreditů. (4) Podmínka získání požadovaného počtu započitatelných kreditů podle odstavce 3 se považuje za splněnou, pokud si student ve stávajícím

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

159

semestru zapsal všechny zbylé předměty nutné pro splnění minimálních požadavků pro absolvování studijního programu a studijního oboru. (5) Nutnou podmínkou zápisu do studia ve druhém a vyšším semestru je zapsání klasifikace u všech předmětů, včetně klasifikace F a O (čl. 19), do výkazu o studiu (dále jen „index“).

Článek 15 Podmíněný zápis do studia ve druhém a vyšším semestru (1) Student, který nesplnil podmínky stanovené v čl. 14 odst. 1 a 2, může požádat o podmíněný zápis do studia ve druhém a vyšším semestru (dále jen „podmíněný zápis“). (2) Žádost o podmíněný zápis podává student rektorovi, nebo děkanovi prostřednictvím zaměstnance studijního oddělení. Rektor, nebo děkan rozhodne o podmíněném zápisu, případně rozhodne o prominutí nesplněných podmínek pro zápis do studia ve druhém nebo vyšším semestru. V případě, že jsou studentovi v rozhodnutí prominuty nesplněné podmínky pro zápis do studia ve druhém nebo vyšším semestru, může se student zapsat do studia ve druhém nebo vyšším semestru nepodmíněně. (3) Rozhodnutí o povolení podmíněného zápisu musí obsahovat všechny nesplněné podmínky zápisu do studia ve druhém nebo vyšším semestru. (4) Maximální počet povolených podmíněných zápisů každého studenta je roven počtu let standardní doby studia daného studijního oboru. Rektor, nebo děkan může na základě žádosti studenta povolit výjimku.

Článek 16 Zápis do studia v semestru (1) Student je povinen zapsat se do studia v každém semestru. (2) Zápisem do studia v semestru se rozumí: a) potvrzení zápisového listu studentem v termínech stanovených rektorem, nebo děkanem, a b) potvrzení zapsaných předmětů v indexu zaměstnancem studijního oddělení. (3) Zápisový list obsahuje seznam předmětů, které má student zapsány ve studiu ve stávajícím semestru. (4) Potvrzením zápisového listu má student právo i povinnost čerpat na zapsané předměty kreditové poukázky. (5) Studentovi mohou být klasifikovány pouze předměty zapsané v zápisovém listu a indexu.

160

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

Článek 17 Zápisy předmětů (1) Zápisem předmětů se rozumí výběr předmětu studentem a akceptování tohoto výběru VŠE, nebo fakultou. (2) První fází zápisů předmětů je registrace zájmu o předměty. Výsledkem registrací je sumarizace zájmu o navštěvování předmětů ve stávajícím semestru ze strany studentů. Na základě registrací jsou upravovány kapacity jednotlivých paralelek předmětů. (3) Druhou fází zápisů předmětů je vlastní zapsání předmětů a jejich konkrétních paralelek. Výsledkem této fáze je zápisový list a jeho potvrzení podle čl. 16 odst. 2 písm. a) a písm. b). (4) Zápisy předmětů probíhají elektronicky. Termíny zápisů jsou stanoveny v harmonogramu akademického roku. (5) Studenti bakalářských studijních programů a jejich studijních oborů si do studia v šestém a vyšším semestru mohou zapsat předměty ze studia v navazujících magisterských studijních programech a jejich studijních oborech. Podmínkou zapsání takového předmětu je: a) aby předmět byl přístupný i pro studenty bakalářských studijních programů a jejich studijních oborů, b) aby student měl příslušný počet rezervních kreditových poukázek. Po zápisu do studia v navazujícím magisterském studijním programu mohou studenti požádat o uznání těchto předmětů (čl. 22).

Článek 18 Předmět (1) Předmět je obsahová část studijního oboru. (2) Předmět je realizován v rámci jednoho semestru. (3) Předmět je realizován formou přednášek, cvičení, seminářů nebo kombinací těchto forem. V jednom předmětu může být otevřeno více paralelek. (4) Paralelka je identifikována dnem, místem (budovou a místností), dobou začátku a dobou trvání přímé výuky předmětu. (5) Předmět může být realizován: a) v průběhu celého období výuky (řádně), b) v části období výuky (blokově), c) mimo období výuky (mimořádně), d) bez nutnosti absolvování výuky (reprobačně); tento způsob realizace je určen pouze pro studenty, kteří z daného předmětu byli v některém z předchozích semestru klasifikováni stupněm F, nebo O (čl. 19).

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

161

(6) Každý předmět je ukončen zkouškou. Výjimku tvoří jazykové předměty, které mohou být ukončeny zápočtem s tím, že poslední jazykový předmět v logické řadě je ukončen zkouškou. (7) Komplexní charakteristika předmětu je obsažena ve veřejně přístupném akreditačním spisu předmětu, který povinně obsahuje: a) identifikační označení předmětu (ident – alfanumerický kód), b) název předmětu, c) garanta předmětu, který odpovídá zejména za obsahovou náplň, d) kreditové ohodnocení předmětu, e) způsob realizace výuky, f) obsahovou osnovu, g) konkrétní podmínky a formu zkoušky, popřípadě zápočtu, h) seznam základní a doporučené literatury.

Článek 19 Zkouška (1) Zkouška je komplexním prověřením znalostí, popřípadě dovedností získaných studiem daného předmětu. (2) Zkouška se skládá zpravidla v jeden den. S výsledky zkoušky seznámí učitel studenta do pěti pracovních dnů od data jejího konání, popřípadě od data konání její poslední části, pokud se zkouška z částí skládá. (3) Klasifikační stupnice zkoušek je obsažena v tabulce č. 2 a 3. Tabulka č. 2: Klasifikační stupnice zkoušek – řádné klasifikační stupně Klasifikační Odpovídající slovní Ukončení Poznámka stupeň hodnocení A výborně B velmi dobře úspěšné C dobře D uspokojivě E dostatečně nedostatečně nezapisuje se Fx (s možností do indexu opakování) neúspěšné F nevyhověl(a) Tabulka č. 3: Klasifikační stupnice zkoušek – mimořádné klasifikační stupně Ukončení Klasifikační Odpovídající slovní Poznámka stupeň hodnocení O omluveno neúspěšné nezapisuje se ND nedostavil(a) se do indexu

162

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

(4) Student, který byl klasifikován stupněm Fx, může využít další termín pro skládání zkoušky. Stupněm Fx nelze klasifikovat neúspěšnou zkoušku skládanou v posledním vypsaném termínu v daném semestru. Pokud student nevyužije do konce semestru možnost opakování, je mu dočasná klasifikace Fx změněna na F. (5) Klasifikace zkoušky v indexu je uvedena s datem konání zkoušky, popřípadě datem konání její poslední části, pokud se zkouška z částí skládá. V případě změny dočasné klasifikace Fx na F je tímto datem poslední den stanovený pro konání zkoušek. Zápis je vlastnoručně podepsán vyučujícím nebo zkoušejícím, popřípadě akademickým pracovníkem, jehož pověřil vedoucí katedry. (6) Každý student je povinen dostavit se v termínu určeném učitelem pro zapsání klasifikace do indexu, a to i pro klasifikace F a O. (7) Student, který byl z některého předmětu klasifikován stupněm F, O nebo ND, si jej může znovu zapsat: a) včetně opětovného absolvování výuky, b) reprobačně (čl. 18 odst. 5 písm. d)), pokud jej vedoucí katedry vypíše.

Článek 20 Zápočet (1) Zápočtem se hodnotí, zda si student osvojil požadované znalosti, popřípadě dovednosti v daném předmětu vymezeném v čl. 18. Jde o formu hodnocení průběžné práce studenta v semestru. (2) Jazykové předměty mohou být ukončeny zápočtem s tím, že poslední jazykový předmět v logické řadě je ukončen zkouškou. (3) Povinné sportovní aktivity jsou ukončeny zápočtem. (4) Hodnocení jazykových předmětů, které jsou ukončeny zápočtem, a povinných sportovních aktivit je uvedeno v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Ukončení úspěšné neúspěšné neúspěšné

Hodnocení jazykových předmětů, které jsou ukončeny zápočtem a povinných sportovních aktivit Odpovídající slovní Poznámka Hodnocení hodnocení Z započteno NZ nezapočteno O omluveno nezapisuje se do ND nedostavil(a) se indexu

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

163

(5) Zápis do indexu je datován dnem, kdy byl zápis do indexu proveden. Zápis je vlastnoručně podepsán vyučujícím, popřípadě akademickým pracovníkem, jehož pověřil vedoucí katedry. (6) Každý student je povinen dostavit se v termínu určeném učitelem katedry pro zapsání hodnocení do indexu, a to i pro hodnocení NZ a O. (7) Student, který byl ohodnocen stupněm NZ, O nebo ND, si může daný předmět znovu zapsat. Pokud tak učiní, musí opětovně absolvovat i výuku předmětu.

Článek 21 Omluvy (1) Neúčast na zkoušce, popřípadě zápočtu může student omluvit u vyučujícího nebo zkoušejícího, a to nejdéle do 3 pracovních dnů po termínu, jehož se nemohl zúčastnit. O omluvě rozhoduje vyučující nebo zkoušející bezodkladně. (2) Pokud důvod omluvy neúčasti na zkoušce, popřípadě zápočtu vyučující nebo zkoušející neuzná, může student do 3 pracovních dnů požádat o omluvu prostřednictvím určeného zaměstnance studijního oddělení. Tato žádost musí obsahovat vyjádření vyučujícího nebo zkoušejícího. (3) Podle odstavce 2 postupuje student při neúčasti na zkoušce, popřípadě zápočtu i v případě, že překážka na jeho straně trvá i po posledním datu, kdy bylo možno se omluvit u vyučujícího nebo zkoušejícího; lhůta je v tomto případě 3 pracovní dny poté, kdy překážka pominula. O omluvě rozhoduje rektor, nebo děkan. (4) Kreditové poukázky za omluvené neúčasti na zkoušce, popřípadě zápočtu (klasifikace O) se studentovi vracejí.

Článek 22 Uznávání předmětů (1) Předměty, které student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole, mohou být na základě žádosti studenta uznány. O uznání rozhoduje rektor, nebo děkan. (2) Za uznaný předmět podle odstavce 1 jsou studentovi odebírány kreditové poukázky v počtu odpovídajícím kreditovému ohodnocení uznaného předmětu a poměrná část rezervních kreditových poukázek, která se vypočítá jako součin počtu uznávaných kreditů a koeficientu 0,2. Rezervní kreditové poukázky se neodebírají v případě uznání předmětu, který měl student zapsán při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán VŠE nebo její fakultou.

164

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

(3) Student je povinen požádat o uznání všech předmětů, které měl zapsány při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán VŠE nebo její fakultou. Úspěšně absolvované předměty jsou studentovi uznány. Za předměty hodnocené klasifikačním stupněm F nebo NZ se odebírají kreditové poukázky, které má student k dispozici. V případě, že student o uznání nepožádá v průběhu studia v semestru, který následuje po posledním semestru studia v zahraničí, ztrácí počet kreditových poukázek odpovídající počtu semestrů studia v zahraničí vynásobenému číslem 30.

HLAVA PÁTÁ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

Článek 23 Obecná ustanovení pro státní závěrečné zkoušky (1) Státní závěrečná zkouška je komplexním prověřením znalostí v rozsahu daného studijního oboru. (2) Obsah a forma každé části státní závěrečné zkoušky jsou součástí akreditačního spisu studijního oboru. Změna obsahu nebo formy zkoušky musí být veřejně oznámena nejpozději 6 měsíců před datem, kdy tato změna nastane. (3) K vykonání státní závěrečné zkoušky, popřípadě její části se student přihlašuje podle organizačních pokynů VŠE, nebo fakulty, která uskutečňuje studijní program a daný studijní obor. (4) Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí; její průběh a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje rektor, nebo děkan; je minimálně dvoučlenná. Pro obhajoby bakalářských a diplomových prací se vedoucí práce a oponent práce stávají členy zkušební komise, pokud již nejsou jejími členy. Za činnost zkušební komise a řádný průběh státní závěrečné zkoušky odpovídá její předseda. (6) Státní závěrečnou zkoušku, popřípadě všechny její části (včetně obhajoby bakalářské nebo diplomové práce) je student povinen vykonat nejpozději během dvou semestrů, které bezprostředně následují po semestru, v němž splnil všechny požadavky vyplývající ze studijního programu a studijního oboru (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona). Do této doby se nezapočítávají semestry, v nichž měl student přerušeno studium. Rektor, nebo děkan může nesplnění této lhůty ze závažných důvodů prominout; v takovém případě však musí stanovit lhůtu jinou. (7) Státní závěrečnou zkoušku, popřípadě všechny její části lze uskutečnit v průběhu celého akademického roku.

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

165

(8) Pro omlouvání neúčasti u státní závěrečné zkoušky, popřípadě každé její části platí čl. 21.

Článek 24 Klasifikace státní závěrečné zkoušky (1) Státní závěrečná zkouška, případně část státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby bakalářské nebo diplomové práce, se klasifikuje samostatně. (2) Pro klasifikaci státní závěrečné zkoušky, případně každé její části se použije klasifikační stupnice uvedená v čl. 19 s tím rozdílem, že stupněm F lze klasifikovat pouze druhé opakování státní závěrečné zkoušky, případně některé její části. Stupněm Fx se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast nebo odstoupení od zkoušky; v případě, že jde o druhé opakování, klasifikuje se neomluvená neúčast nebo odstoupení od zkoušky stupněm F. (3) Klasifikace státní závěrečné zkoušky, případně každé části státní závěrečné zkoušky se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje zkušební komise neveřejně. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Výsledek státní závěrečné zkoušky, případně části státní závěrečné zkoušky vyhlásí předseda v den jejího konání. (4) Klasifikace státní závěrečné zkoušky, případně každé části státní závěrečné zkoušky je zapsána do protokolu o konání státní závěrečné zkoušky a do indexu studenta; je datována dnem konání státní závěrečné zkoušky, případně části státní závěrečné zkoušky. Klasifikaci v protokolu podepíše předseda zkušební komise a všichni její členové, klasifikaci v indexu studenta podepíše předseda komise. (5) Pokud byla některá část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm Fx, opakuje student pouze tuto část. (6) Státní závěrečnou zkoušku, případně každou část státní závěrečné zkoušky lze opakovat pouze dvakrát. Opakování, s výjimkou obhajoby bakalářské nebo diplomové práce, je možné nejdříve jeden měsíc ode dne neúspěšného konání státní závěrečné zkoušky, případně části státní závěrečné zkoušky. (7) V případě, že nebyla obhájena bakalářská nebo diplomová práce, rozhodne zkušební komise, zda je možné předložit upravenou práci, nebo zda student musí zpracovat novou práci na nové téma. Opakování obhajoby bakalářské nebo diplomové práce je možné nejdříve tři měsíce ode dne neúspěšné obhajoby. Tím není dotčena minimální lhůta stanovená pro vypracování bakalářské nebo diplomové práce, musí-li student zpracovat práci na nové téma. (8) Bezprostředně po vykonání státní závěrečné zkoušky, popřípadě po vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky provede zkušební komise výslednou klasifikaci státní závěrečné zkoušky. Na výpočet se vztahuje čl. 10 odst. 1 s tím, že výsledná klasifikace je určena podle pomocných

166

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

intervalů uvedených v tabulce č. 1 čl. 10 odst. 1. V případě, že je některá část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm F, výsledná klasifikace státní závěrečné zkoušky se nestanovuje. (9) Výsledná klasifikace státní závěrečné zkoušky je zapsána do protokolu o konání státní závěrečné zkoušky; je datována dnem konání státní závěrečné zkoušky, případně poslední části státní závěrečné zkoušky. Klasifikaci v protokolu podepíše předseda zkušební komise a všichni její členové.

Článek 25 Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu (1) Státní závěrečná zkouška se skládá ze studovaného studijního oboru a obhajoby bakalářské práce v bakalářských studijních programech uskutečňovaných VŠE a jejími fakultami, které se řídí tímto studijním a zkušebním řádem. (2) Pro řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu a udělení akademického titulu student musí v libovolném pořadí: a) vykonat státní závěrečnou zkoušku ze studovaného studijního oboru, b) obhájit bakalářskou práci. (3) Podmínkou pro složení státní závěrečné zkoušky ze studovaného studijního oboru je získání všech kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem studijního oboru s výjimkou kreditů za obhájení bakalářské práce a za vykonání státní závěrečné zkoušky ze studovaného studijního oboru. (4) Podmínkou pro konání obhajoby bakalářské práce je zpracování a odevzdání bakalářské práce. Obhajobu bakalářské práce lze uskutečnit nejdříve v předposledním semestru standardní doby studia. Rektor, nebo děkan může na základě žádosti studenta povolit výjimku. (5) Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu je ohodnocena 6 kredity s tím, že 3 kredity je hodnocena příprava a vykonání státní závěrečné zkoušky ze studovaného studijního oboru a 3 kredity je hodnoceno vypracování a obhajoba bakalářské práce.

Článek 26 Bakalářská práce v bakalářském studijním programu (1) Bakalářskou prací student prokazuje schopnost písemně zpracovat téma související s obsahem studovaného studijního oboru a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu. (2) Postup výběru tématu bakalářské práce a přihlášení k němu, způsob přidělení tématu ke zpracování a náležitosti odevzdání bakalářské práce

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

(3) (4) (5) (6) (7) (8)

167

stanoví opatření rektora, nebo děkana. Témata bakalářských prací jsou vyhlašována vedoucími určených pracovišť. Vedoucí pracoviště určuje vedoucího bakalářské práce a oponenta. Vedoucím bakalářské práce je zpravidla akademický pracovník VŠE. Oponentem bakalářské práce musí být akademický pracovník VŠE nebo jiný vysokoškolsky vzdělaný odborník. Téma bakalářské práce musí být přiděleno ke zpracování nejpozději tři měsíce před předpokládaným termínem obhajoby. Bakalářská práce se odevzdává v písemném vyhotovení a v elektronické podobě. Vedoucí bakalářské práce vyhotovuje na odevzdanou práci písemný posudek. Posudek musí obsahovat navrhovanou klasifikaci za použití stupnice uvedené v čl. 19. Oponent bakalářské práce vyhotovuje na odevzdanou práci písemný posudek. Posudek musí obsahovat navrhovanou klasifikaci za použití stupnice uvedené v čl. 19. Obhajoba bakalářské práce se koná na pracovišti, kde byla bakalářská práce zpracována. Vedoucí pracoviště umožní studentovi seznámit se s posudky vedoucího a oponenta práce nejpozději tři pracovní dny před termínem obhajoby. Obhajoba bakalářské práce se koná i v případě, že jsou oba posudky záporné.

Článek 27 Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu (1) Státní závěrečná zkouška z vedlejší specializace, státní závěrečná zkouška ze studovaného studijního oboru a obhajoba diplomové práce jsou obligatorními částmi státní závěrečné zkoušky v magisterských studijních programech uskutečňovaných VŠE a jejími fakultami, které se řídí tímto studijním a zkušebním řádem. (2) Pro řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a udělení akademického titulu student musí v libovolném pořadí: a) vykonat státní závěrečnou zkoušku z vedlejší specializace, b) vykonat státní závěrečnou zkoušku ze studovaného studijního oboru, c) obhájit diplomovou práci. (3) Podmínkou pro složení státní závěrečné zkoušky z vedlejší specializace je získání všech kreditů ve struktuře předepsané pro danou vedlejší specializaci. (4) Podmínkou pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce ze studovaného studijního oboru je získání všech kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem studijního oboru s výjimkou kreditů za obhájení diplomové práce,

168

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

za vykonání státní závěrečné zkoušky ze studovaného studijního oboru a kreditů za vykonání státní závěrečné zkoušky z vedlejší specializace. (5) Podmínkou pro konání obhajoby diplomové práce je zpracování a odevzdání diplomové práce. Obhajobu diplomové práce lze uskutečnit nejdříve v předposledním semestru standardní doby studia. Rektor, nebo děkan může na základě žádosti studenta povolit výjimku. (6) Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu je ohodnocena 15 kredity s tím, že 6 kredity je hodnocena příprava a vykonání státní závěrečné zkoušky ze studovaného oboru, 6 kredity je hodnoceno vypracování a obhajoba diplomové práce a 3 kredity je hodnocena příprava a vykonání státní závěrečné zkoušky z vedlejší specializace.

Článek 28 Diplomová práce v magisterském studijním programu (1) Diplomovou prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s obsahem studovaného studijního oboru, nebo vedlejší specializace, a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu. (2) Student si může zvolit a zpracovat diplomovou práci i v rámci vedlejší specializace. Pokud je vedlejší specializace uskutečňována na jiné fakultě, než na které je student zapsán ke studiu, musí s touto volbou souhlasit děkan fakulty, na níž je zapsán ke studiu. U studenta, který je studentem studijního oboru, který uskutečňuje VŠE, musí student obdržet souhlas rektora. Souhlas děkana, nebo rektora musí být písemný. (3) Postup výběru tématu diplomové práce a přihlášení k němu, způsob přidělení tématu ke zpracování a náležitosti odevzdání diplomové práce stanoví opatření rektora, nebo děkana. Témata diplomových prací jsou vyhlašována vedoucími určených pracovišť. Vedoucí pracoviště určuje vedoucího práce a oponenta. (4) Vedoucím diplomové práce je zpravidla akademický pracovník VŠE. Oponentem diplomové práce musí být akademický pracovník VŠE nebo jiný vysokoškolsky vzdělaný odborník. (5) Téma diplomové práce musí být přiděleno ke zpracování nejpozději šest měsíců před předpokládaným termínem obhajoby. (6) Diplomová práce se odevzdává v písemném vyhotovení a v elektronické podobě. (7) Vedoucí diplomové práce vyhotovuje na odevzdanou práci písemný posudek. Posudek musí obsahovat navrhovanou klasifikaci za použití stupnice uvedené v čl. 19.

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

169

(8) Oponenta diplomové práce jmenuje vedoucí pracoviště, na kterém byla práce zpracovávána. Oponent diplomové práce vyhotovuje na odevzdanou práci písemný posudek. Posudek musí obsahovat navrhovanou klasifikaci za použití stupnice uvedené v čl. 19. (9) Obhajoba diplomové práce se koná na pracovišti, kde byla diplomová práce zpracována. Vedoucí pracoviště umožní studentovi seznámit se s posudky vedoucího a oponenta práce nejpozději tři pracovní dny před termínem obhajoby. Obhajoba diplomové práce se koná i v případě, že jsou oba posudky záporné.

HLAVA ŠESTÁ UKONČENÍ STUDIA

Článek 29 Řádné ukončení studia (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu; student musí splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem studijního oboru. (2) Dokladem o řádném ukončení studia a o udělení akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce. (3) Vysokoškolský diplom s vyznamenáním obdrží absolvent, který během studia splnil všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem studijního oboru a a) dosáhl průměrného prospěchu A, b) z každé části státní závěrečné zkoušky byl hodnocen nejhůře stupněm B, c) řádně ukončil studium ve standardní době stanovené pro studijní program, v distanční a kombinované formě studia ve standardní době zvětšené o dva semestry; studentům, kteří byli vysláni VŠE nebo její fakultou ke studiu v zahraničí, se toto studium do standardní doby nezapočítává. (4) Absolvent studijního programu obdrží bez žádosti dodatek k diplomu.

Článek 30 Jiné ukončení studia (1) Jiné ukončení studia je takové ukončení studia, které je učiněno podle § 56 zákona. (2) Rektor, nebo děkan rozhodne o ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studentovi, který: a) ve stanoveném termínu nepotvrdil zápisový list (čl. 16 odst. 2),

170

Studijní a zkušební řád pro studijní plán E

b) nesplnil podmínku zápisu do studia vyššího semestru (čl. 14 a 15), c) nemá k dispozici počet kreditových poukázek nutných k řádnému ukončení studia (čl. 12), d) nesložil ani opakovaně státní závěrečnou zkoušku v termínech stanovených v čl. 23 odst. 6, e) nesložil ani při druhém opakování některou část státní závěrečné zkoušky. (3) Na rozhodnutí podle odstavce 2 se vztahuje § 68 zákona.

HLAVA SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31 Způsob doručování rozhodnutí (1) Rozhodnutí o právech a povinnostech studenta se doručuje v souladu s § 68 zákona. (2) Náhradním doručením podle § 68 odst. 3 zákona se rozumí vyvěšení rozhodnutí na úřední desce. (3) Pro rozhodnutí týkající se studentů zapsaných ke studiu ve studijním programu a studijním oboru uskutečňovaném VŠE je příslušná úřední deska VŠE. (4) Pro rozhodnutí týkající se studentů zapsaných ke studiu studijního programu a studijního oboru uskutečňovaného fakultou je příslušná úřední deska fakulty.

Článek 32 Platnost a účinnost (1) Tento studijní a zkušební řád byl schválen Akademickým senátem VŠE dne 2. 5. 2005. (2) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (3) Tento studijní a zkušební řád se vztahuje na studenty přijaté ke studiu studijních programů a studijních oborů uskutečňovaných dle zásad Evropského systému převodu kreditů od akademického roku 2005/06.

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc., v. r. rektorka

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

171

5.2 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO MAGISTERSKÉ PĚTILETÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Úplné znění Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v magisterských pětiletých studijních programech ze dne 30. prosince 2002 Článek 1 Studium a jeho organizace (1) Studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (dále jen „VŠE“) je organizováno v těchto studijních programech: a) bakalářské studijní programy, b) magisterské studijní programy navazující na bakalářské studijní programy, c) magisterské pětileté studijní programy, d) doktorské studijní programy. (2) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech je organizováno na základě kreditního systému v rámci zákona č. 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále „zákon“). Základní údaje o studiu v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu jsou uvedeny v tabulce (jednotlivé pojmy vyplývají z dalšího textu). Rezervní kreditní poukázky může student použít na opakování předmětů nebo na absolvování volitelných předmětů nad rámec požadavků jeho studijního programu. Článek 2 Zápis do studia (1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem VŠE dnem zápisu do studia. (2) Student skládá imatrikulační akademický slib, který je povinen po celou dobou studia dodržovat stejně, jako ustanovení vnitřních norem pro uživatele ve výpočetním centru, knihovně a dalších zařízeních školy a v kolejích VŠE. (3) Po přijetí ke studiu mohou být děkanem předepsány další studijní povinnosti, které musí student splnit v průběhu prvního akademického roku. Za tyto povinnosti se nečerpají kreditní poukázky a nezískávají se kredity. (4) V rámci studijního programu si student volí hlavní a vedlejší specializaci. Přijetí do hlavní a vedlejší specializace je upraveno čl. 22 odst. 8.

172

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

Tabulka 1 Studijní program Bakalářský

Akademický titul (ve zkratce)

Členění

Bakalář („Bc.“)

Magisterský Inženýr navazující („Ing.“)

Magisterský Inženýr pětiletý („Ing.“)

hlavní specializace vedlejší specializace Obor hlavní specializace vedlejší specializace

Celkový Standardní Požadovaný počet doba studia počet kreditních v ak. rocích kreditů poukázek 3

125

125 + 20

2

72

72 + 14

5

186

186 + 40

Článek 3 Studijní program, studijní plán, vzorový plán studia (5) Studijní program je charakterizován názvem, typem, formou a cíli studia. Typy studijních programů na VŠE jsou uvedeny v čl. 1, forma studia ve studijních programech je prezenční, distanční nebo jejich kombinace (dále jen „kombinovaná forma“). Všechny studijní programy VŠE a jejich charakteristiky jsou pro každý akademický rok uvedeny v samostatné veřejně přístupné publikaci. (6) Studijní plány stanovují časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. Studijní plány v jednotlivých oborech studijních programů na VŠE stanoví: a) obsah studia, tj. seznam všech povinných studijních předmětů a volitelných studijních předmětů (nebo jejich skupin), z nichž je nutno získat zápočty nebo vykonat zkoušky, případně souborné zkoušky a státní zkoušky; b) vzorový plán studia, tj. doporučený rozpis studijních předmětů, jejich časovou a obsahovou posloupnost a způsob ověření studijních výsledků v těchto předmětech. (7) Předměty studijního programu jsou charakterizovány mimo jiné kreditovým ohodnocením. Počet kreditů přitom v zásadě odpovídá počtu týdenních hodin přímé výuky předmětu. Získání stanoveného počtu kreditů ve struktuře předepsané studijním programem je jednou z podmínek řádného ukončení studijního programu. (8) Pro absolvování předmětů (získání kreditů) má student k dispozici kreditní poukázky v počtu uvedeném v Tabulce 1. Ve studiu v magisterských pětiletých

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

173

studijních programech má student k dispozici 24 rezervních kreditních poukázek na dobu 1. až 6. semestru studia a 16 těchto poukázek na další semestry studia. Článek 4 Akreditace (9) Studijní plány oborů v jednotlivých studijních programech podléhají schválení akreditační komisí VŠE. Do studijního plánu určitého oborového programu mohou být zařazeny pouze předměty schválené příslušnou komisí fakulty, v případě předmětů celoškolně povinných schválené akreditační komisí VŠE. (10)Akreditační komisi VŠE jmenuje po projednání ve Vědecké radě VŠE rektor, fakultní komisi jmenuje po projednání ve vědecké radě fakulty děkan. (11)Na základě zákona se může uskutečňovat jen studium v akreditovaném studijním programu. Článek 5 Organizace akademického roku Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. Začátek výuky, počet týdnů výuky, období pro konání zkoušek a udělování zápočtů a období prázdnin v každém semestru určuje rektor. Článek 6 Způsob výuky a kontrola studia (12)Studijní předměty se realizují ve formě kursů. Předmět je ukončen zápočtem nebo zkouškou. Kursem se rozumí den, hodina a místo (učebna) přímé výuky předmětu. (13)Kurs může být uskutečňován buď podle stanoveného harmonogramu semestru, nebo má zvláštní harmonogram výuky. (14)Studijní plán stanoví způsob kontroly znalostí z předmětů. Kontrola má podobu zápočtu, zkoušky, souborné zkoušky a státní závěrečné zkoušky. (15)Klasifikace zápočtu je „Započteno“ nebo „Nezapočteno“. (16)Klasifikace zkoušek je „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). (17)Klasifikace „Nezapočteno“ nebo „Nevyhověl“ odpovídá také neomluvené neúčasti při plnění podmínek zápočtu a neomluvené neúčasti u zkoušky, případně odstoupení od zkoušky. (18)S výsledkem klasifikace zápočtů a zkoušek je katedra povinna studenta seznámit nejpozději do konce zkouškového období daného semestru. Způsob seznámení studentů s výsledky klasifikace musí být znám před začátkem zkouškového období. (19)Každý student je povinen se dostavit v termínu určeném katedrou, nejdéle však do dvou týdnů po ukončení zkouškového období příslušného semestru, s Výkazem o studiu (indexem) k vyučujícímu pro zapsání klasifikace předmětu

174

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

včetně klasifikace „Nezapočteno“/“Nevyhověl“. Student je povinen mít i zápis „Omluven“. (20)Studenta nelze zapsat do vyššího semestru bez zápisů klasifikací (případně omluv) u všech studovaných předmětů ve Výkazu o studiu. Zápis klasifikace je datován dnem konání zkoušky (závěrečného písemného testu) a vlastnoručně podepsán vyučujícím, ve výjimečných případech akademickým pracovníkem pověřeným vedoucím příslušné katedry. Článek 7 Zápočet (21)Zápočtem se hodnotí, zda si student osvojil požadované znalosti v daném předmětu. Jde zásadně o formu hodnocení průběžné práce studenta v semestru. Konkrétní forma zápočtu je součástí akreditace předmětu. (22)Student, který byl klasifikován „Nezapočteno“, si může daný předmět znovu zapsat. Pokud katedra vypsala v semestru kurs pro opakované plnění podmínek zápočtu bez absolvování celé výuky, může si student zapsat tento kurs, nebo si může znovu zapsat kurs předmětu včetně opětovného absolvování celé výuky. (23)S výsledkem zápočtu katedra seznámí studenta do deseti dnů od data, v němž student absolvoval poslední z požadovaných podmínek. Článek 8 Zkouška (24)Zkouška se zpravidla skládá v jeden den a může obsahovat část písemnou a nebo část ústní, případně také zhodnocení domácí práce. U zkoušky je student povinen předložit zkoušejícímu Výkaz o studiu. Konkrétní podoba zkoušky je součástí akreditace předmětu. (25)Student, který byl klasifikován „Nevyhověl“, si může daný předmět znovu zapsat. Pokud katedra vypsala v semestru kurs pro opakované plnění podmínek zkoušky bez absolvování celé výuky, může si student zapsat tento kurs, nebo si může znovu zapsat kurs předmětu včetně opětovného absolvování celé výuky. (26)S výsledky zkoušky katedra seznámí studenta do deseti dnů od data jejího konání. Článek 9 Souborná zkouška (27)Souborná zkouška je komplexním prověřením toho, jak student zvládl problematiku daných předmětů v rozsahu zveřejněných požadavků. Souborná zkouška se skládá ústně; vyžaduje-li to povaha předmětů, skládá se písemně a ústně. (28)Podmínkou vykonání souborné zkoušky je získání kreditů ze všech předmětů, které tvoří součásti této zkoušky. (29)Klasifikace souborné zkoušky je „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a“Nevyhověl“.

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

175

(30)Student, který se k vykonání souborné zkoušky přihlásil, avšak nesplnil podmínku stanovenou v odstavci 2, je povinen svoji přihlášku na příslušné katedře ihned zrušit. (31)Soubornou zkoušku lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou soubornou zkoušku může student konat nejdříve po uplynutí dvou týdnů ode dne, kdy tuto zkoušku konal nebo měl vykonat. Ústní část opakované souborné zkoušky musí být vždy konána před komisí. (32)Katedra je povinna seznámit studenta s klasifikací souborné zkoušky nejpozději do 10 dnů od data konání její případné písemné části. U ústní souborné zkoušky je student povinen předložit zkoušejícímu Výkaz o studiu. Do Výkazu o studiu zkoušející (předseda komise) zapisuje jak výsledek úspěšně vykonané souborné zkoušky, tak také výsledek „Nevyhověl“. Tento zápis lze provést nejpozději do dvou týdnů od data, kdy student byl katedrou seznámen s klasifikací souborné zkoušky. Článek 10 Státní závěrečná zkouška (33)Státní závěrečná zkouška (dále jen „SZZ“) je prověřením ucelených znalostí oborů příslušného studijního programu. SZZ je komisionální, veřejná a je ústní. Student pro řádné ukončení studia a získání akademického titulu inženýr musí úspěšně vykonat tyto části SZZ: a) dvě státní zkoušky ze stanovených odborných předmětů příslušné hlavní specializace, b) státní zkoušku z ekonomie, c) státní zkoušku z vedlejší specializace, d) obhájit diplomovou práci. (34)Pořadí skládání jednotlivých částí SZZ je volné, obě státní zkoušky ze stanovených odborných předmětů skládá student zpravidla v jeden den. Podmínkou pro vykonání státní závěrečné zkoušky je: a) u ekonomie – získání kreditů ze všech předmětů, které tvoří součásti této zkoušky, b) u vedlejší specializace – získání všech kreditů ve studijním programu vedlejší specializace v předepsané struktuře, c) u hlavní specializace – získání všech kreditů ve studijním programu oboru a hlavní specializace v předepsané struktuře. (35)Při státních zkouškách z hlavní specializace zpravidla obhajuje student diplomovou práci. (36)Obě státní zkoušky z hlavní specializace, případně obhajoba diplomové práce, se konají zpravidla jako poslední. (37)Obsah jednotlivých částí státních závěrečných zkoušek je součástí akreditace studijního programu. Požadavky i obsah jednotlivých částí státních závěrečných zkoušek musí být veřejně oznámeny alespoň šest měsíců před termínem jejich konání.

176

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

(38)Děkan může na žádost studenta, který zpracoval diplomovou práci na vedlejší specializaci, a se souhlasem vedoucího katedry, na které se koná státní závěrečná zkouška z hlavní specializace, povolit obhajobu diplomové práce při státní závěrečné zkoušce z vedlejší specializace. (39)Děkan může na žádost studenta se souhlasem vedoucího katedry, na které se koná státní závěrečná zkouška z hlavní specializace, povolit obhajobu diplomové práce samostatně. Článek 11 Diplomová práce (40)Diplomovou prací student na konci studia v magisterském studijním programu prokazuje, že je schopen systematicky a samostatně písemně zpracovat zadané téma ve studované specializaci. (41)Témata diplomových prací vycházejí z potřeb praxe nebo z vědeckovýzkumného zaměření kateder; student má právo katedře navrhnout pro vypsání vlastní téma. Témata pro každý akademický rok vypisují vedoucí kateder nejpozději do konce měsíce října. (42)Studenti se přihlašují k vypsaným tématům diplomové práce na příslušné katedře. Vedoucí katedry rozhodne o přidělení témat vzhledem k možnostem vedoucích jednotlivých prací. Toto rozhodnutí podléhá schválení děkana hlavní specializace studentova programu a musí být učiněno nejpozději šest měsíců před předpokládaným termínem obhajoby. (43)Zvolené téma diplomové práce zpracovává student na katedře, která je vypsala. Diplomová práce se odevzdává alespoň ve dvou vyhotoveních na katedře, kde bude probíhat obhajoba. Po odevzdání práce určí vedoucí této katedry oponenta diplomové práce. V případě práce, která byla zpracována mimo studentovu hlavní specializaci, schvaluje navrženého oponenta vedoucí katedry, která garantuje první ze stanovených odborných předmětů státní zkoušky v hlavní specializaci. (44)Oponentem diplomové práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe nebo akademický pracovník. Vedoucí diplomové práce a oponent vypracují písemné hodnocení práce a odevzdají je vedoucímu katedry, na níž se bude práce obhajovat. Stanovení struktury písemného hodnocení diplomové práce je v pravomoci děkana té fakulty, na jejíž katedře se bude práce obhajovat. Vedoucí této katedry umožní studentovi, aby se seznámil s písemným hodnocením diplomové práce alespoň tři pracovní dny před termínem obhajoby. Obhajoba diplomové práce se koná i v případě, že je písemné hodnocení práce negativní. Článek 12 Oborová komise pro státní zkoušky Členy oborové komise pro státní zkoušky jmenuje děkan z oprávněných akademických pracovníků fakulty; další členy této komise jmenuje rovněž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Pouze

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

177

člen oborové komise je oprávněn účastnit se práce zkušebních komisí pro státní zkoušky v příslušném oboru na VŠE s výjimkou uvedenou v čl. 13 odst. 4. Článek 13 Zkušební komise pro státní zkoušky (45)Pro státní zkoušky v určitém oboru lze zřídit několik zkušebních komisí. (46)Zkušební komise pro státní zkoušky je minimálně dvoučlenná. Nejméně jeden z členů komise je vysokoškolským profesorem nebo docentem. (47)Nejpozději jeden měsíc před zkušebním termínem jmenuje děkan předsedu zkušební komise z členů oborové komise pro státní zkoušky, kteří jsou profesory nebo docenty. Členy zkušební komise pro termíny nejbližšího zkušebního období určují vedoucí oborových kateder z členů oborové komise pro státní zkoušky. (48)Pro obhajobu diplomové práce a její hodnocení se členy příslušné zkušební komise stávají také vedoucí a oponent diplomové práce, a to i v případě, že nejsou členy oborové komise pro státní závěrečné zkoušky. Článek 14 Podmínky skládání SZZ a průběh zkoušky (49)Na státní zkoušky se student přihlašuje písemně podle organizačních pokynů vydaných fakultou v návaznosti na dobu splnění podmínek pro jejich vykonání. (50)Za organizační přípravu a zajištění SZZ, zejména za včasné informování členů zkušebních komisí o termínech SZZ, odpovídá vedoucí oborové katedry. (51)Za průběh zkoušky a za veškerou činnost zkušební komise odpovídá předseda komise. (52)Pokud je součástí SZZ obhajoba diplomové práce, zahrnuje zpravidla úvodní slovo diplomanta, vyjádření vedoucího práce, odpověď diplomanta na připomínky a dotazy uvedené v posudku oponenta práce a konečně diskusi komise s diplomantem na téma zpracované v diplomové práci. (53)Výsledky SZZ se zapisují do Protokolu o SZZ, který podepíší všichni členové zkušební komise. V záznamu o obhajobě je nutno uvést všechny hlavní body obhajoby, zejména pak připomínky a otázky z diskuse a odpovědi diplomanta. Součástí hodnocení obhajoby je úroveň odpovědí na připomínky a dotazy. (54)Výsledky SZZ se zapisují do studentova Výkazu o studiu a podepisuje je předseda zkušební komise.

178

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

Článek 15 Klasifikace SZZ včetně obhajoby diplomové práce (55)Každá část státní zkoušky a také obhajoba diplomové práce se klasifikuje samostatně, a to známkami „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). (56)Výsledná klasifikace každé části státní zkoušky se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje komise na neveřejném zasedání v den konání státní zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání státní zkoušky. Pokud byla některá část státní zkoušky klasifikována stupněm 4 („Nevyhověl“), student opakuje pouze tuto část. Stupněm „Nevyhověl“ se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast nebo odstoupení od zkoušky. (57)V případě, že nebyla obhájena diplomová práce, rozhodne komise, zda je možno předložit upravenou diplomovou práci nebo zda student musí zpracovat novou diplomovou práci na jiné téma. (58)Každou část státní zkoušky lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou státní zkoušku (obhajobu) může student konat nejdříve deset týdnů ode dne, kdy státní zkoušku konal nebo měl vykonat. Opakovaná obhajoba, byla-li diplomová práce nově zpracována na odlišné téma, se může konat nejdříve šest měsíců ode dne původní obhajoby. (59)Státní zkoušku a obhajobu diplomové práce je student povinen dokončit (včetně případného opakování) do jednoho roku ode dne, kdy splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech částí státní závěrečné zkoušky, nejpozději však dokonce 12. aktivního semestru studia po zapsání do magisterského studijního programu. (60)Pokud státní zkoušku nebo obhajobu diplomové práce v této době nedokončí, děkan fakulty, na které se studijní program uskutečňuje, jeho studium ukončí. O vykonaných částech státní zkoušky vydá děkan doklad ve formě vysvědčení podle § 57 zákona. Článek 16 Omluvy (61)Neúčast při plnění podmínek zápočtu, na zkoušce, nebo souborné zkoušce omlouvá student u vyučujícího nebo zkoušejícího, a to nejdéle do 7 dnů po termínu, jehož se nemohl zúčastnit. O omluvě rozhoduje vyučující nebo zkoušející neprodleně. (62)Pokud důvodnost omluvy vyučující neuzná, dále pak v případě, že překážka na straně studenta trvá i po posledním datu, kdy bylo možno se omluvit u příslušného akademického pracovníka a při omluvě neúčasti na státní zkoušce, odevzdá student doloženou písemnou žádost o omluvu svojí studijní referentce, a to neprodleně, nejpozději však do tří dnů poté, kdy překážka z jeho strany pominula. O omluvě nebo omluvách rozhoduje v takovém případě děkan fakulty, na níž je student zapsán.

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

179

(63)Kredity za omluvené předměty nejsou ani započitatelné, ani je student neztrácí. Článek 17 Průměrný prospěch (64)Průměrný prospěch se vypočítává ze všech předmětů a zkoušek klasifikovaných stupni 1, 2, 3, 4 (včetně neomluvených absencí = 4) jako vážený průměr, kde vahou známky je počet kreditů. Souborné a státní zkoušky se do průměru započítávají vahou počtu kreditů, kterými do nich vstupují jejich jednotlivé součásti. Souborná zkouška z cizího jazyka vstupuje do průměru vahou 6 kreditů. (65)Do průměrného prospěchu se nezapočítávají známky, jimiž byly původně klasifikovány uznané předměty nebo uznané zkoušky. Článek 18 Zápis předmětů (66)Student může být klasifikován pouze v případě, má-li pro příslušný semestr předmět řádně zapsán ve Výkazu o studiu a v Zápisovém listu. Zápis předmětů se provádí zpravidla počítačově. Zápis je třeba provést v souladu se studijním plánem a předepsaným způsobem ve vyhlášených termínech. Zápisy předmětů ve Výkazu o studiu musí obsahovat akreditovaný název každého předmětu. Příslušný harmonogram registrace a zápisu předmětů je zveřejňován vždy před začátkem semestru. (67)Každý zápis předmětu včetně zápisu na zkoušku (zápočet) bez opětovného absolvování celé výuky, je spojen s čerpáním příslušného počtu kreditních poukázek. Počet opakování je tedy limitován počtem rezervních kreditních poukázek studenta. Úspěšně absolvovaný předmět již nelze opakovat. (68)Student má povinnost odevzdat řádně vyplněný a podepsaný Zápisový list na studijním oddělení příslušné fakulty ve stanoveném termínu. Termín a způsob zápisů na kursy mimo semestr (čl. 6 odst. 2) je stanoven vždy před začátkem výuky v těchto kursech. Článek 19 Prezenční forma studia (69)Základními způsoby výuky v prezenční formě studia jsou přednášky, semináře, cvičení, popř. kombinace těchto forem. Doplňkovým způsobem výuky jsou konzultace. Pokud děkan rozhodne, že na hlavní nebo vedlejší specializaci bude předdiplomní odborná praxe povinnou součástí studijního programu, určí její délku a formu. Za absolvování praxe získá student zápočet, nečerpá však na její absolvování žádné kreditní poukázky a nezískává kredity. (70)Studentům v prezenční formě studia přednášejí profesoři a docenti, se souhlasem děkana také odborní asistenti a význační odborníci z praxe. (71)Semináře v prezenční formě studia vedou profesoři, docenti a odborní asistenti, se souhlasem děkana také odborníci z praxe.

180

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

(72)Cvičení a praxe v prezenční formě studia vedou akademičtí pracovníci VŠE, se souhlasem vedoucího příslušné katedry také studenti doktorského studijního programu, případně odborníci mimo VŠE. (73)Každý akademický pracovník VŠE je povinen poskytovat studentům konzultace; jejich minimální rozsah činí 120 minut týdně mimo období prázdnin. Článek 20 Výuka v distanční formě studia (74)Na distanční formu studia se vztahuje tento řád s výjimkou čl. 22 odst. 2 a 6. (75)Studijní plán distanční formy studia je závazným rozpisem předmětů do semestrů. (76)V distanční formě studia je prezenční výuka nahrazena konzultacemi v rámci soustředění (tutoriálů), individuálními konzultacemi a samostudiem. Soustředění probíhají obvykle třikrát za semestr, délka jednoho soustředění nepřesahuje pět dnů. Zápočty a zkoušky v této formě studia probíhají pouze v běžném semestru, nejpozději však poslední den předcházející prvnímu dni semestru následujícího, a to podle platného harmonogramu pro akademický rok. Konkrétní termíny soustředění pro akademický rok jsou upřesněny směrnicí děkana. (77)Student je povinen si do následujícího semestru studia zapsat předměty tak, aby součet jejich kreditového ohodnocení postačoval ke splnění podmínek zápisu do dalšího semestru. Jestliže si student nezapisuje v příslušném semestru žádný předmět, je povinen odevzdat ve stanoveném termínu podepsaný prázdný Zápisový list; jinak mu děkan může ukončit studium (čl. 28). Zápis předmětů nad rámec studijního plánu není možný. Výjimku tvoří pouze předměty, u nichž byl student hodnocen „Nevyhověl“ nebo „Nezapočteno.“ (78)Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 24 započitatelných kreditů (pokud děkan nestanoví jinak), nepřečerpali rezervní kreditní poukázky a úspěšně splnili studijní povinnosti následovně: a) do konce 4. semestru složili minimálně 3 souborné zkoušky (uznané souborné zkoušky se do tohoto počtu nezahrnují), b) do konce 7. semestru úspěšně absolvovali všechny zápočty, zkoušky a souborné zkoušky za celoškolně povinné předměty vzorového plánu studijního oboru. Článek 21 Výuka v kombinované formě studia (79)Na kombinovanou formu studia se vztahuje tento řád s výjimkou čl. 22 odst. 2 a 6. (80)Studijní plán kombinované formy studia je závazným rozpisem předmětů do semestrů.

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

181

(81)V kombinované formě studia je prezenční výuka kombinována s distanční formou, tj. s konzultacemi v rámci soustředění, individuálními konzultacemi a samostudiem. Soustředění probíhají obvykle čtyřikrát za semestr, délka jednoho soustředění nepřesahuje dva dny. Zápočty a zkoušky v kombinované formě studia probíhají v běžném semestru a v semestru následujícím po tom, v němž byl předmět zapsán. Výjimku tvoří předměty zapisované opakovaně v důsledku neúspěšného absolvování v předchozích semestrech. Výuka jazyků neprobíhá – je nahrazena individuálními konzultacemi. (82)Student je povinen si do následujícího semestru studia zapsat předměty tak, aby součet jejich kreditového ohodnocení postačoval ke splnění podmínek zápisu do dalšího semestru. Jestliže si student nezapisuje v příslušném semestru žádný předmět, je povinen odevzdat ve stanoveném termínu podepsaný prázdný Zápisový list, jinak mu děkan může ukončit studium (čl. 28). Zápis předmětů nad rámec studijního plánu není možný. Výjimku tvoří pouze předměty, u nichž byl student hodnocen „Nevyhověl“ nebo „Nezapočteno.“ (83)Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 24 započitatelných kreditů (pokud děkan nestanoví jinak), nepřečerpali rezervní kreditní poukázky a úspěšně splnili studijní povinnosti následovně: a) do konce 4. semestru složili minimálně 3 souborné zkoušky (uznané souborné zkoušky se do tohoto počtu nezahrnují), b) do konce 7. semestru úspěšně absolvovali všechny zápočty, zkoušky a souborné zkoušky za celoškolně povinné předměty vzorového plánu studijního oboru. Článek 22 Zápis do semestru (84)Zápisem do semestru se rozumí odevzdání podepsaného Zápisového listu ve stanoveném termínu. Studenti, kteří jsou povinni hradit poplatky za studium, dokládají provedenou úhradu při odevzdání Zápisového listu. (85)Student je povinen si do následujícího semestru studia zapsat předměty tak, aby součet jejich kreditového ohodnocení postačoval ke splnění podmínek zápisu do dalšího semestru. Jestliže si student nezapisuje v příslušném semestru žádný předmět, je povinen odevzdat ve stanoveném termínu podepsaný prázdný Zápisový list, jinak mu děkan může ukončit studium (čl. 28). (86)V prvních čtyřech semestrech si student povinně zapisuje všechny povinné předměty, a to podle vzorového studijního plánu oboru, který studuje. (87)Do prvního semestru se zapisují všichni uchazeči přijatí ke studiu na základě přijímacího řízení. (88)Do druhého semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. (89)Do vyšších semestrů se pak mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 30 započitatelných kreditů,

182

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

nepřečerpali disponibilní rezervní kreditní poukázky (přičemž v 1. až 6 semestru studia je možno vyčerpat maximálně 24 disponibilních rezervních kreditních poukázek) a úspěšně splnili studijní povinnosti následovně: a) do konce 3. semestru složili minimálně 3 souborné zkoušky (uznané souborné zkoušky se do tohoto počtu nezahrnují), tato podmínka se netýká studentů, kteří do konce 3. semestru již získali všechny předepsané souborné zkoušky, b) do konce 6. semestru úspěšně absolvovali všechny zápočty, zkoušky a souborné zkoušky za celoškolsky povinné předměty vzorového studijního plánu oboru. (90)Student si nejpozději při registraci předmětů na 7. semestr studia zapisuje jednu z přípustných hlavních specializací. Dřívější volba hlavní specializace je možná na základě žádosti studenta po absolvování celoškolsky povinných předmětů oboru zařazených v 1. až 6. semestru vzorového studijního plánu a případně splnění dalších podmínek stanovených děkanem. (91)Do vedlejší specializace se student může přihlásit po zápisu hlavní specializace a splnění dalších podmínek stanovených děkanem fakulty, která danou vedlejší specializaci garantuje. (92)Kredity, které student získal za předměty celoškolsky povinného základu, lze uznat i pro případné souběžné studium jiného studijního programu VŠE, avšak nezapočítávají se jako kredity získané. (93)Splnění všech podmínek pro zápis do vyššího semestru student potvrzuje podpisem Zápisového listu. (94)Během celého studia je student povinen bezodkladně hlásit studijnímu oddělení fakulty, na níž je zapsán, všechny změny skutečností, které rozhodujícím způsobem ovlivňují další studium (zejména nesložení souborné nebo státní zkoušky ve druhém opravném termínu). Článek 23 Podmíněný zápis (95)Podmíněný zápis do vyššího semestru může povolit děkan fakulty, na níž je student zapsán, pokud student nesplnil některý z požadavků pro zápis podle čl. 22 a o povolení podmíněného zápisu požádal. (96)Rozhodnutí o povolení podmíněného zápisu musí obsahovat jednoznačně formulované podmínky, na jejichž kontrolovatelné splnění je vázáno setrvání studenta ve studiu v dalších semestrech. (97)Podmíněný zápis lze povolit témuž studentu nejvýše dvakrát během studia příslušného studijního programu. Článek 24 Přestup (98)Přestupem se rozumí změna studovaného studijního programu v rámci VŠE. (99)Přestup povoluje děkan fakulty, na níž je student zapsán, po dohodě s děkanem fakulty, na níž student hodlá pokračovat ve studiu.

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

183

(100) Při posuzování žádosti o přestup se postupuje s ohledem na základní a náhradní studijní program, které byly uvedeny na přihlášce ke studiu, na počet dosažených bodů v přijímacích zkouškách a na dosavadní studijní výsledky. (101) K přestupu na studijní programy Fakulty mezinárodních vztahů je nutno mít složenu jednu soubornou zkoušku z cizího jazyka a dosáhnout minimálně úroveň C z dalšího cizího jazyka. (102) Přestup může být schválen i v průběhu semestru, ale vždy s platností od počátku semestru následujícího. Při uskutečnění přestupu se studentovi převádějí vykonané zkoušky a absolvované předměty. Pokud jsou předměty zařazeny do fakultních a oborových skupin, převádějí se do celoškolně volně volitelných předmětů. Zároveň se převádí současný stav získaných kreditů, použitých a ztracených kreditních poukázek. (103) Přestup mezi prezenční formou studia a distanční formou studia ( čl. 20) je možný pouze v případě, že student splňuje podmínky, které stanoví studijní a zkušební řád pro formu studia ve studijním programu, na který přestupuje. Článek 25 Uznávání předmětů, souborných, bakalářských zkoušek a částí státní zkoušky (104) Předměty, které student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole v bezprostředně uplynulých třech akademických rocích, mohou být uznány. Dále mohou být uznány souborné a bakalářské zkoušky nebo části státní zkoušky složené na VŠE. (105) O uznání rozhodne děkan fakulty, na níž je student zapsán, na základě předložení obsahu předmětu a dokladu o jeho klasifikaci (dokladu o vykonání bakalářské zkoušky, souborné zkoušky nebo části státní zkoušky). (106) Za uznané předměty jsou studentům automaticky odebírány kreditní poukázky v počtu odpovídajícím kreditovému hodnocení uznaného předmětu plus úměrná část rezervních kreditních poukázek. (107) Předměty celoškolního společného základu, které student úspěšně absolvoval v předchozím studiu, se uznávají i v případném souběžném studiu v dalším studijním programu. (108) Předměty, které student úspěšně absolvoval při studiu na zahraniční vysoké škole, platí jako získané ve studiu v příslušném studijním programu, pokud o jejich zařazení student požádá v souladu s podmínkami, za nichž byl ke studiu do zahraničí vyslán. Článek 26 Přerušení studia (109) Děkan může studium v příslušném studijním programu na základě žádosti studenta i opakovaně přerušit. V době přerušení studia není osoba studentem. Jednotkou přerušení je jeden semestr. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle na dobu dvou akademických roků (4 semestrů), nejdelší úhrnná

184

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

doba všech přerušení studia daného programu činí tři akademické roky (6 semestrů). Po přerušení se student zapisuje v souladu s harmonogramem akademického roku do toho semestru, v němž bylo studium přerušeno, a plní povinnosti aktuálního studijního plánu svého studijního programu. (110) V době od vzniku práva uchazeče na zápis až do konce bezprostředně prvního semestru příslušného studijního programu lze studium přerušit pouze ze zdravotních důvodů. (111) Rozhodnutí děkana ve věci přerušení studia musí odpovídat ustanovením § 68 zákona. (112) Děkan může stanovit zvláštní studijní povinnosti při opětovném zápisu do studia po přerušení trvajícím déle než jeden akademický rok. Článek 27 Řádné ukončení studia a vysokoškolské diplomy (113) Pro udělení akademického titulu inženýr („Ing.“) musí student splnit podmínky studia v magisterském studijním programu včetně podmínek vedlejší studijní specializace takto: a) získat ve stanovené době určený minimální počet kreditů v předepsané struktuře; tuto skutečnost je student povinen oznámit do osmi dnů studijnímu oddělení fakulty, která uskutečňuje magisterský studijní program jeho hlavní specializace, b) složit SZZ (všechny její části včetně obhajoby diplomové práce). (114) Studium v magisterském studijním programu řádně končí dnem vykonání poslední části SZZ. Absolventu magisterského studijního programu vydá VŠE vysokoškolský diplom a vysvědčení o SZZ. Vysokoškolský diplom obsahuje název magisterského studijního programu, v němž absolvent získal akademický titul inženýr. Vysvědčení o SZZ obsahuje data konání jejích částí a jejich klasifikaci. Článek 28 Ukončení studia podle § 56 zákona (115) Studium se kromě řádného ukončení ukončuje způsobem, který je stanoven v § 56 zákona. (116) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm b) zákona nejpozději k poslednímu dni měsíce, v němž doběhl sedmý den od data, kdy se o předmětné skutečnosti dověděl, studentu, který: a) nesložil ani opakovaně všechny části státní zkoušky včetně obhájení diplomové práce nejpozději do jednoho roku ode dne, v němž splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech částí státní zkoušky, b) nesložil ani při druhém opakování soubornou zkoušku nebo státní zkoušku, případně některou její část, c) byl neoprávněně zapsán do vyššího semestru.

Studijní a zkušební řád pro magisterské pětileté studijní programy – plán C

185

(117) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona nejpozději k poslednímu dni měsíce, v němž byla zahájena po skončení zkušebního období pravidelná výuka v semestru, studentu, který: a) nemá k dispozici postačující počet kreditních poukázek pro dokončení studijního programu, b) ve stanoveném termínu neodevzdal podepsaný Zápisový list, c) nesplnil podmínky zápisu do vyššího semestru (čl. 6 a 22). Pokud děkan studentu za podmínek uvedených v písmenech a) až c) studium neukončí, povolí mu podmíněný zápis podle čl. 23. (118) Na rozhodnutí děkana podle odstavců 2 a 3 se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. V případě, že rozhodnutí nelze doručit, bude zveřejněno vyvěšením na úřední desce fakulty po dobu pěti dnů. Po uplynutí této doby se rozhodnutí považuje za doručené. (119) Studentům, jimž bylo studium ukončeno, vydá studijní oddělení fakulty na jejich žádost doklad o úspěšně absolvovaných předmětech a vykonaných zkouškách. Článek 29 Platnost Studijního a zkušebního řádu VŠE (120) Tento studijní a zkušební řád se nevztahuje na nekreditní studium ve studijních programech uskutečňovaných na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci. (121) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 26. dubna 1999. (122) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v magisterských pětiletých studijních programech byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze dne 2. dubna 2001, dne 29. dubna 2002, dne 4. října 2002 a dne 20. prosince 2004. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v magisterských pětiletých studijních programech nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc., v. r. rektorka

186 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

5.3 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ NAVAZUJÍCÍ STUDIJNÍ PROGRAMY Úplné znění Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských navazujících studijních programech ze dne 30. prosince 2002 Článek 1 Studium a jeho organizace (1) Studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (dále jen „VŠE“) je organizováno v těchto studijních programech: a) bakalářské studijní programy, b) magisterské studijní programy navazující na bakalářské studijní programy, c) magisterské pětileté studijní programy, d) doktorské studijní programy. (2) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech je organizováno na základě kreditního systému v rámci zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách, (dále „zákon“). Základní údaje o studiu v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu jsou uvedeny v tabulce (jednotlivé pojmy vyplývají z dalšího textu). Rezervní kreditní poukázky může student použít na opakování předmětů nebo na absolvování volitelných předmětů nad rámec požadavků jeho studijního programu. Článek 2 Zápis do studia (3) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem VŠE dnem zápisu do studia. Po přijetí ke studiu student skládá imatrikulační akademický slib, který je povinen po celou dobu studia dodržovat, stejně jako ustanovení vnitřních norem ve výpočetním centru, knihovně, kolejích VŠE a dalších zařízení VŠE. (4) Po přijetí ke studiu v magisterském navazujícím studijním programu mohou být děkanem předepsány studijní povinnosti, které musí student splnit v průběhu prvního akademického roku. Za tyto povinnosti se nečerpají kreditní poukázky a nezískávají se kredity. (5) V rámci navazujícího magisterského studijního programu si student volí hlavní specializaci a jednu vedlejší specializaci. Přijetí ke studiu specializací je upraveno studijním a zkušebním řádem fakult, které mají příslušné specializace akreditovány.

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 187

Tabulka 1 Studijní program Bakalářský

Akademický titul (ve zkratce)

Členění

Bakalář („Bc.“)

Magisterský Inženýr navazující („Ing.“)

Magisterský Inženýr pětiletý („Ing.“)

hlavní specializace vedlejší specializace Obor hlavní specializace vedlejší specializace

Celkový Standardní Požadovaný počet doba studia počet kreditních v ak. rocích kreditů poukázek 3

125

125 + 20

2

72

72 + 14

5

186

186 + 40

Článek 3 Studijní program, studijní plán, vzorový plán studia (6) Studijní program je charakterizován názvem, typem, formou a cíli studia. Typy studijních programů na VŠE jsou uvedeny v čl. 1, forma studia ve studijních programech je prezenční, distanční nebo jejich kombinace (dále jen „kombinovaná forma“). Všechny studijní programy VŠE a jejich charakteristiky jsou pro každý akademický rok uvedeny v samostatné veřejně přístupné publikaci. (7) Studijní plány stanovují časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. Studijní plány v jednotlivých oborech studijních programů na VŠE stanoví: a) Obsah studia, tj. seznam všech povinných studijních předmětů a volitelných studijních předmětů (nebo jejich skupin), z nichž je nutno získat zápočty nebo vykonat zkoušky, případně souborné (dále jen „bakalářské“) zkoušky a státní zkoušky; b) Vzorový plán studia, tj. doporučený rozpis studijních předmětů, jejich časovou a obsahovou posloupnost a způsob ověření studijních výsledků v těchto předmětech. (8) Předměty studijního programu jsou charakterizovány mimo jiné kreditovým ohodnocením. Počet kreditů přitom v zásadě odpovídá počtu týdenních hodin přímé výuky předmětu. Získání stanoveného počtu kreditů ve struktuře předepsané studijním programem je jednou z podmínek řádného ukončení studijního programu.

188 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

(9) Pro absolvování předmětů (získání kreditů) má student k dispozici kreditní poukázky v počtu uvedeném v Tabulce 1. Článek 4 Akreditace (10)Studijní plány oborů v jednotlivých studijních programech podléhají schválení akreditační komisí VŠE. Do studijního plánu určitého oborového programu mohou být zařazeny pouze předměty schválené příslušnou komisí fakulty, v případě předmětů celoškolně povinných schválené akreditační komisí VŠE. (11)Akreditační komisi VŠE jmenuje po projednání ve Vědecké radě VŠE rektor, fakultní komisi jmenuje po projednání ve vědecké radě fakulty děkan. (12)Na základě zákona se může uskutečňovat jen studium v akreditovaném studijním programu. Článek 5 Organizace akademického roku Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. Začátek výuky, počet týdnů výuky, období pro konání zkoušek a udělování zápočtů a období prázdnin v každém semestru určuje rektor. Článek 6 Způsob výuky a kontrola studia (13)Studijní předměty se realizují ve formě kursů. Předmět je ukončen zápočtem nebo zkouškou. Kursem se rozumí den, hodina a místo (učebna) přímé výuky předmětu. (14)Kurs může být uskutečňován buď v celém semestru; jde o kurs, který probíhá podle stanoveného harmonogramu semestru, nebo v části semestru, tj. jde o kurs, který má zvláštní harmonogram výuky. (15)Studijní plán stanoví způsob kontroly znalostí z předmětů. Kontrola má podobu zápočtu nebo zkoušky, bakalářské zkoušky, státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu, nebo státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu. (16)Klasifikace zápočtu je „Započteno“ nebo „Nezapočteno“. (17)Klasifikace zkoušek je „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). (18)Klasifikace „Nezapočteno“ nebo „Nevyhověl“ odpovídá také neomluvené neúčasti při plnění podmínek zápočtu a neomluvené neúčasti u zkoušky, případně odstoupení od zkoušky. (19)Každý student je povinen se dostavit v termínu určeném katedrou, nejdéle však do dvou týdnů po ukončení zkouškového období příslušného semestru, s Výkazem o studiu (indexem) k vyučujícímu pro zapsání klasifikace předmětu včetně klasifikace „Nezapočteno“/“Nevyhověl“.

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 189

(20)Studenta nelze zapsat do vyššího semestru bez zápisů klasifikací (případně omluv) u všech studovaných předmětů ve Výkazu o studiu. Zápis klasifikace je datován dnem konání zkoušky (závěrečného písemného testu) a vlastnoručně podepsán vyučujícím. Článek 7 Zápočet (21)Zápočtem se hodnotí, zda si student osvojil požadované znalosti v daném předmětu. Jde zásadně o formu hodnocení průběžné práce studenta v semestru. Konkrétní forma zápočtu je součástí akreditace předmětu. (22)Student, který byl klasifikován „Nezapočteno“, si může daný předmět znovu zapsat. Pokud katedra vypsala v semestru kurs pro opakované plnění podmínek zápočtu bez absolvování celé výuky, může si student zapsat tento kurs, nebo si může znovu zapsat kurs předmětu včetně opětovného absolvování celé výuky. (23)S výsledky zápočtu katedra seznámí studenta do deseti dnů od data, v němž student absolvoval poslední z požadovaných podmínek. Článek 8 Zkouška (24)Zkouška se zpravidla skládá v jeden den a může obsahovat část písemnou nebo část ústní, případně také zhodnocení domácí práce. Konkrétní podoba zkoušky je součástí akreditace předmětu. (25)Student, který byl klasifikován „Nevyhověl“, si může daný předmět znovu zapsat. Pokud katedra vypsala v semestru kurs pro opakované plnění podmínek zkoušky bez absolvování celé výuky, může si student zapsat tento kurs, nebo si může znovu zapsat kurs předmětu včetně opětovného absolvování celé výuky. (26)S výsledky zkoušky katedra seznámí studenta do deseti dnů od data jejího konání. Článek 9 Bakalářská zkouška (27)Bakalářská zkouška je komplexním prověřením toho, jak student zvládl problematiku daných předmětů v rozsahu zveřejněných požadavků. Bakalářská zkouška se skládá zpravidla ústně; vyžaduje-li to povaha předmětů, skládá se písemně a ústně. Bakalářská zkouška může být klasifikována komisionálně (rozhoduje děkan fakulty, která má příslušnou bakalářskou zkoušku akreditovánu). (28)Podmínkou vykonání bakalářské zkoušky je získání kreditů ze všech předmětů, které tvoří součásti této zkoušky. (29)Klasifikace bakalářské zkoušky je „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (30)Student, který se k vykonání bakalářské zkoušky přihlásil, avšak nesplnil podmínku stanovenou v odstavci 2, je povinen svoji přihlášku na příslušné katedře ihned zrušit.

190 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

(31)Bakalářskou zkoušku lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou bakalářskou zkoušku může student konat nejdříve po uplynutí jednoho týdne ode dne, kdy tuto zkoušku konal nebo měl vykonat. Opakovaná bakalářská zkouška musí být hodnocena komisionálně. (32)Katedra je povinna seznámit studenta s klasifikací bakalářské zkoušky nejpozději do 10 dnů od data konání její případné písemné části. U ústní bakalářské zkoušky je student povinen předložit zkoušejícímu Výkaz o studiu. Do výkazu o studiu zkoušející (předseda komise) zapisuje jak výsledek úspěšně vykonané bakalářské zkoušky, tak také výsledek „Nevyhověl“. Tento zápis lze provést nejpozději do dvou týdnů od data, kdy student byl katedrou seznámen s klasifikací bakalářské zkoušky. Článek 10 Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu (33)Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu (dále jen „SZB“) je celkovým prověřením znalostí v rozsahu daném studijním programem. Jako součást SZB může být stanovena obhajoba bakalářské práce. Na bakalářskou práci a její obhajobu se vztahuje čl. 10a. (34)SZB, případně její části, jsou komisionální, veřejné a ústní, případně s písemnou částí. Pro zkušební komise SZB platí ustanovení čl. 14. Pořadí skládání případných částí SZB je volné. (35)Podmínkou vykonání SZB, případně skládá-li se z částí, podmínkou vykonání její poslední části, je: a) získání 125 kreditů ve struktuře předepsané studijním programem, b) složení všech bakalářských zkoušek předepsaných studijním programem daného studijního oboru. (36)SZB, případně její jednotlivé části, pokud se z nich skládá, se klasifikuje známkami „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). (37)Výsledek klasifikace SZB, případně klasifikace jejích jednotlivých částí, pokud se z nich skládá, je stanovena hlasováním členů zkušební komise na jejím neveřejném zasedání v den ústního zkoušení. V případě rovnosti hlasů v komisi je rozhodující hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání SZB nebo její části. Má-li SZB také písemnou část, je rozhodnutí komise vyhlášeno v den konání ústní části. Výsledná klasifikace je vyhlášena předsedou komise v den konání SZB, případně její poslední části, pokud se z částí skládá. Klasifikace každé části SZB je studentovi zapsána do Protokolu o konání SZB a do Výkazu o studiu. Výsledná klasifikace SZB se zapisuje do Protokolu o konání SZB. Klasifikaci v Protokolu o konání SZB podepíší všichni členové zkušební komise, klasifikaci ve Výkazu o studiu podepíše předseda komise. (38)SZB, případně její jednotlivé části, pokud se z nich skládá, lze opakovat nejvýše dvakrát. Opakovanou SZB, případně její část, může student konat

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 191

nejdříve po uplynutí pěti týdnů ode dne, kdy SZB nebo její část konal nebo měl vykonat. Toto ustanovení se nevztahuje na obhajobu bakalářské práce. (39)Požadavky, obsah a forma jednotlivých SZB musí být veřejně oznámeny alespoň tři měsíce před termínem jejich konání. Článek 10a Bakalářská práce v bakalářském studijním programu (40)Bakalářskou prací student prokazuje schopnost písemně zpracovat zadané téma, navazující na obsah předmětu či předmětů příslušného studijního oboru. (41)Témata bakalářských prací vycházejí z obsahu povinných předmětů příslušného studijního oboru a jsou vypisována vedoucími kateder, určených děkanem. Student má právo navrhnout vlastní téma bakalářské práce. Studenti se přihlašují k vypsaným tématům na příslušné katedře. O přidělení tématu rozhodne děkan. (42)Bakalářskou práci student zpracovává pod vedením akademického pracovníka určeného vedoucím příslušné katedry. Hotovou bakalářskou práci předkládá student ve dvou vyhotoveních vedoucímu příslušné katedry, a to v termínech předem stanovených příslušnou fakultou. Písemnou recenzi bakalářské práce, která bude předložena k obhajobě, vyhotovuje akademický pracovník určený vedoucím příslušné katedry. (43)Obhajoba bakalářské práce je komisionální a veřejná. Pro zkušební komisi platí ustanovení čl. 14 obdobně. (44)Byla-li obhajoba bakalářské práce klasifikována známkou „Nevyhověl“ (4), lze ji opakovat nejvýše jednou. Opakovanou obhajobu může student konat nejdříve po uplynutí tří měsíců od termínu první obhajoby. Článek 11 Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu (45)Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu (dále jen „SZZ“) je prověřením ucelených znalostí oborů příslušného studijního programu. SZZ je komisionální, veřejná a je ústní. Student pro řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a získání akademického titulu inženýr musí úspěšně vykonat tyto části SZZ: a) dvě státní zkoušky ze stanovených odborných předmětů příslušného stud. programu, b) státní zkoušku z ekonomie, c) státní zkoušku z vedlejší studijní specializace d) obhájit diplomovou práci. (46)Pořadí skládání jednotlivých částí SZZ je volné, obě státní zkoušky ze stanovených odborných předmětů skládá student zpravidla v jeden den. Podmínkou pro vykonání státní zkoušky je, aby student měl splněny požadavky pro příslušnou státní zkoušku; jde o a) úspěšné absolvování stanovených předmětů ekonomické teorie pro státní zkoušku z ekonomie;

192 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

b) získání 18 kreditů ve struktuře předepsané studijním programem pro státní zkoušku z vedlejší studijní specializace; c) získání 72 kreditů ve struktuře předepsané studijním programem pro státní zkoušku ze stanovených odborných předmětů. (47)Obě státní zkoušky ze stanovených odborných předmětů, případně obhajoba diplomové práce, se konají zpravidla jako poslední. (48)Obsah jednotlivých částí SZZ je součástí akreditace studijního programu. Požadavky i obsah jednotlivých částí SZZ musí být veřejně oznámeny alespoň šest měsíců před termínem jejich konání. Článek 12 Diplomová práce v magisterském studijním programu (49)Diplomovou prací student na konci studia v magisterském studijním programu prokazuje, že je schopen systematicky a samostatně písemně zpracovat zadané téma ve studované specializaci. (50)Témata diplomových prací vycházejí z potřeb praxe nebo z vědeckovýzkumného zaměření kateder; student má právo katedře navrhnout pro vypsání vlastní téma. Témata pro každý akademický rok vypisují vedoucí kateder nejpozději do konce měsíce října. (51)Studenti se přihlašují k vypsaným tématům diplomové práce na příslušné katedře. Vedoucí katedry rozhodne o přidělení témat vzhledem k možnostem vedoucích jednotlivých prací. Toto rozhodnutí podléhá schválení děkana hlavní specializace studentova programu a musí být učiněno nejpozději šest měsíců před předpokládaným termínem obhajoby. (52)Zvolené téma diplomové práce zpracovává student na katedře, která je vypsala. Diplomová práce se odevzdává alespoň ve dvou vyhotoveních na katedře, kde bude probíhat obhajoba. Po odevzdání práce určí vedoucí této katedry oponenta diplomové práce. V případě práce, která byla zpracována mimo studentovu hlavní specializaci, schvaluje navrženého oponenta vedoucí katedry, která garantuje první ze stanovených odborných předmětů státní zkoušky v hlavní specializaci. (53)Oponentem diplomové práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe nebo akademický pracovník. Vedoucí diplomové práce a oponent vypracují písemné hodnocení práce a odevzdají je vedoucímu katedry, na níž se bude práce obhajovat. Stanovení struktury písemného hodnocení diplomové práce je v pravomoci děkana té fakulty, na jejíž katedře se bude práce obhajovat. Vedoucí této katedry umožní studentovi, aby se seznámil s písemným hodnocením diplomové práce alespoň tři pracovní dny před termínem obhajoby. Obhajoba diplomové práce se koná i v případě, že je písemné hodnocení práce negativní.

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 193

Článek 13 Oborová komise pro státní zkoušky Členy oborové komise pro státní zkoušky jmenuje děkan z oprávněných akademických pracovníků fakulty; další členy této komise jmenuje rovněž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Pouze člen oborové komise je oprávněn účastnit se práce zkušebních komisí pro státní zkoušky v příslušném oboru na VŠE s výjimkou uvedenou v čl. 14 odst. 4. Článek 14 Zkušební komise pro státní zkoušky (54)Pro státní zkoušky v určitém oboru lze zřídit několik zkušebních komisí. (55)Zkušební komise pro státní zkoušky je minimálně dvoučlenná. Nejméně jeden z členů komise je vysokoškolským profesorem nebo docentem. (56)Nejpozději jeden měsíc před zkušebním termínem jmenuje děkan předsedu zkušební komise z členů oborové komise pro státní zkoušky, kteří jsou profesory nebo docenty. Členy zkušební komise pro termíny nejbližšího zkušebního období určují vedoucí oborových kateder z členů oborové komise pro státní zkoušky. (57)Pro obhajobu diplomové práce a její hodnocení se členy příslušné zkušební komise stávají také vedoucí a oponent diplomové práce. Článek 15 Podmínky skládání SZZ a průběh zkoušky (58)Na státní zkoušky se student přihlašuje písemně podle organizačních pokynů vydaných fakultou v návaznosti na dobu splnění podmínek pro jejich vykonání. (59)Předsedové zkušebních komisí pro státní zkoušky uvědomí členy komisí s dostatečným předstihem o datu (datech) zkoušení a ověří možnost jejich účasti. V den zasedání zkušební komise odpovídá její předseda za průběh zkoušky a veškerou činnost komise. Výsledky státní zkoušky se zapisují do Protokolu o státní zkoušce, který podepíší všichni členové zkušební komise, a do studentova Výkazu o studiu. (60)Obhajoba diplomové práce zpravidla zahrnuje úvodní slovo diplomanta, vyjádření vedoucího práce, odpověď diplomanta na připomínky a dotazy uvedené v posudku oponenta práce a konečně diskusi komise s diplomantem na téma zpracované v diplomové práci. V záznamu o obhajobě je nutno uvést všechny hlavní body obhajoby, zejména pak připomínky a otázky z diskuse a odpovědi diplomanta. Součástí hodnocení obhajoby diplomové práce je úroveň odpovědí na připomínky a dotazy. Článek 16 Klasifikace SZZ včetně obhajoby diplomové práce (61)Každá část státní zkoušky a také obhajoba diplomové práce se klasifikuje samostatně, a to známkami „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4).

194 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

(62)Výsledná klasifikace každé části státní zkoušky se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje komise na neveřejném zasedání v den konání státní zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání státní zkoušky. Pokud byla některá část státní zkoušky klasifikována stupněm 4 („Nevyhověl“), student opakuje pouze tuto její část. Stupněm „Nevyhověl“ se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast, nebo odstoupení od zkoušky. (63)V případě, že nebyla obhájena diplomová práce, rozhodne komise, zda je možno předložit upravenou diplomovou práci nebo zda student musí zpracovat novou diplomovou práci na jiné téma. (64)Každou část státní zkoušky lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou státní zkoušku (obhajobu) může student konat nejdříve deset týdnů ode dne, kdy státní zkoušku konal nebo měl vykonat. Opakovaná obhajoba, byla-li diplomová práce nově zpracována na odlišné téma, se může konat nejdříve šest měsíců ode dne původní obhajoby. (65)Státní zkoušku a obhajobu diplomové práce je student povinen dokončit (včetně případného opakování) nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech částí státní zkoušky. Pokud státní zkoušku případně, je-li její součástí diplomová práce, obhajobu diplomové práce v této době nedokončí, děkan fakulty, na které se studijní program uskutečňuje, jeho studium ukončí. O úspěšně vykonaných částech státní zkoušky vydá děkan doklad ve formě vysvědčení (podle § 57 zákona), kde budou uvedeny názvy všech částí SZ s jejich hodnocením. Článek 17 Omluvy (66)Neúčast při plnění podmínek zápočtu, na zkoušce, nebo bakalářské zkoušce omlouvá student u vyučujícího nebo zkoušejícího, a to nejdéle do 7 dnů po termínu, jehož se nemohl zúčastnit. O omluvě rozhoduje vyučující nebo zkoušející na místě. (67)Pokud důvodnost omluvy vyučující neuzná, dále pak v případě, že překážka na straně studenta trvá i po posledním datu, kdy bylo možno se omluvit u příslušného akademického pracovníka a při omluvě neúčasti na státní zkoušce, odevzdá student doloženou písemnou žádost o omluvu svojí studijní referentce, a to neprodleně, nejpozději však do tří dnů poté, kdy překážka z jeho strany pominula. O omluvě nebo omluvách rozhoduje v takovém případě děkan fakulty, na níž je student zapsán. (68)Kredity za omluvené předměty nejsou ani započitatelné, ani je student neztrácí. Článek 18 Průměrný prospěch (69)Průměrný prospěch se vypočítává ze všech předmětů a zkoušek klasifikovaných stupni 1, 2, 3, 4 (včetně neomluvených absencí = 4) jako vážený

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 195

průměr, kde vahou známky je počet kreditů. Bakalářské a státní zkoušky se do průměru započítávají vahou počtu kreditů, kterými do nich vstupují jejich jednotlivé součásti. Výjimku tvoří zkoušky z jazyků, které se do průměru započítávají s vahou 5 kreditů. (70)Do průměrného prospěchu se nezapočítávají známky, jimiž byly původně klasifikovány uznané předměty nebo uznané zkoušky. Článek 19 Zápis předmětů (71)Student může být klasifikován pouze v případě, má-li pro příslušný semestr předmět řádně zapsán ve Výkazu o studiu a v Zápisovém listu. Zápis předmětů se provádí zpravidla počítačově. Zápis je třeba provést v souladu se studijním plánem a předepsaným způsobem ve vyhlášených termínech. Zápisy předmětů ve Výkazu o studiu musí obsahovat akreditovaný název každého předmětu. Příslušný harmonogram registrace a zápisu předmětů je zveřejňován vždy před začátkem semestru. (72)Každý zápis předmětu včetně zápisu na zkoušku (zápočet) bez opětovného absolvování celé výuky, je spojen s čerpáním příslušného počtu kreditních poukázek. Počet opakování je tedy limitován počtem rezervních kreditních poukázek studenta. Úspěšně absolvovaný předmět již nelze opakovat. (73)Do šestého a vyššího semestru bakalářského studijního programu si student může zapsat předměty navazujícího magisterského studijního programu, které jsou zařazené do skupiny cVOR. Podmínkou je, aby měl k dispozici příslušný počet rezervních kreditních poukázek. Určené předměty navazujícího magisterského studijního programu si může student zapsat i v nižším než šestém semestru v tom případě, kdy má získáno alespoň 100 kreditů a současně ztraceno méně než 15 kreditů. Na takto zapsané předměty student bakalářského studijního programu čerpá rezervní kreditní poukázky a po převedení těchto předmětů do navazujícího magisterského studijního programu je studentu odebrán ten počet kreditních poukázek, který odpovídá kreditovému hodnocení uznaného předmětu. (74)Student má povinnost odevzdat řádně vyplněný a podepsaný Zápisový list na studijním oddělení příslušné fakulty ve stanoveném termínu. Termín zápisů na kursy mimo semestr (čl. 6) je stanoven vždy před začátkem výuky v těchto kursech. Článek 20 Prezenční forma studia (75)Základními způsoby výuky v prezenční formě studia jsou přednášky, semináře, cvičení, popř. kombinace těchto forem. Ve studijních programech, ve kterých je studium organizováno prezenční formou, je způsobem výuky také studentská praxe. Doplňkovým způsobem výuky jsou konzultace. (76)Studentům v prezenční formě studia přednášejí profesoři a docenti, se souhlasem děkana také odborní asistenti a význační odborníci z praxe.

196 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

(77)Semináře v prezenční formě studia vedou profesoři, docenti a odborní asistenti, se souhlasem děkana také odborníci z praxe. (78)Cvičení a praxe v prezenční formě studia vedou akademičtí pracovníci VŠE, se souhlasem vedoucího příslušné katedry také studenti doktorského studijního programu, případně odborníci mimo VŠE. (79)Každý akademický pracovník VŠE je povinen poskytovat studentům konzultace; jejich minimální rozsah činí 120 minut týdně mimo období prázdnin. Článek 21 Výuka v distanční formě studia (80)Na distanční formu studia se vztahuje tento řád s výjimkou čl. 23. (81)Studijní plán distanční formy studia je závazným rozpisem předmětů do semestrů. (82)V distanční formě studia je prezenční výuka nahrazena konzultacemi v rámci soustředění (tutoriálů), individuálními konzultacemi a samostudiem. Soustředění probíhají obvykle třikrát za semestr, délka jednoho soustředění nepřesahuje pět dnů. Zápočty a zkoušky v této formě studia probíhají pouze v běžném semestru, nejpozději však poslední den předcházející prvnímu dni semestru následujícího, a to podle platného harmonogramu pro akademický rok. Konkrétní termíny soustředění pro akademický rok jsou upřesněny směrnicí děkana. (83)Student je povinen si do následujícího semestru studia zapsat předměty tak, aby součet jejich kreditového ohodnocení postačoval ke splnění podmínek zápisu do dalšího semestru. Jestliže si student nezapisuje v příslušném semestru žádný předmět, je povinen odevzdat ve stanoveném termínu podepsaný prázdný Zápisový list; jinak mu děkan může ukončit studium (čl. 29). Zápis předmětů nad rámec studijního plánu není možný. Výjimku tvoří pouze předměty, u nichž byl student hodnocen „Nevyhověl“ nebo „Nezapočteno“. (84)Do prvního semestru bakalářského studijního programu se mohou zapsat všichni studenti přijatí ke studiu na základě přijímacího řízení. Do druhého semestru se mohou zapsat studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 24 započitatelných kreditů (pokud děkan nestanoví jinak), nepřečerpali počet rezervních kreditních poukázek a složili do konce: 4. semestru minimálně 2 bakalářské zkoušky, 6. semestru minimálně 4 bakalářské zkoušky, 8. semestru minimálně 6 bakalářských zkoušek, 9. semestru minimálně 9 bakalářských zkoušek. (85)Do prvního semestru navazujícího magisterského programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu v magisterských studijních programech. Do druhého semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 197

studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 24 započitatelných kreditů (pokud děkan nestanoví jinak) a nepřečerpali počet rezervních kreditních poukázek. (86)Podmínka získání 24 započitatelných kreditů se považuje za splněnou, pokud součet všech dosud získaných kreditů a kreditů za předměty v Zápisovém listu postačuje k dokončení studia v příslušném studijním programu. Článek 22 Výuka v kombinované formě studia (87)Na kombinovanou formu studia se vztahuje tento řád s výjimkou čl. 23. (88)Studijní plán kombinované formy studia je závazným rozpisem předmětů do semestrů. (89)V kombinované formě studia je prezenční výuka kombinována s distanční formou, tj. s konzultacemi v rámci soustředění, individuálními konzultacemi a samostudiem. Soustředění probíhají obvykle čtyřikrát za semestr, délka jednoho soustředění nepřesahuje dva dny. Zápočty a zkoušky v kombinované formě studia probíhají v běžném semestru a v semestru následujícím po tom, v němž byl předmět zapsán. Výjimku tvoří předměty zapisované opakovaně v důsledku neúspěšného absolvování v předchozích semestrech. Výuka jazyků neprobíhá – je nahrazena individuálními konzultacemi. (90)Do prvního semestru bakalářského studijního programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu na základě přijímacího řízení. Do druhého semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 24 započitatelných kreditů (pokud děkan nestanoví jinak), nepřečerpali rezervní kreditní poukázky a úspěšně složili předepsané bakalářské zkoušky takto (uznané bakalářské zkoušky se nezapočítávají) – do konce: 4. semestru minimálně 2 bakalářské zkoušky 6. semestru minimálně 4 bakalářské zkoušky 8. semestru minimálně 6 bakalářských zkoušek 9. semestru minimálně 9 bakalářských zkoušek. (91)Do prvního semestru navazujícího magisterského studijního programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu v magisterských studijních programech. Do druhého semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 24 započitatelných kreditů (pokud děkan nestanoví jinak) a nepřečerpali počet rezervních kreditních poukázek. (92)Podmínka získání 24 započitatelných kreditů se považuje za splněnou, pokud součet všech dosud získaných kreditů a kreditů za předměty v Zápisovém listu postačuje k řádnému ukončení studia v příslušném studijním programu.

198 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

Studenti bakalářských studijních programů musí v takovém případě složit do konce zkouškového období zapisovaného semestru minimálně dvě ze zbývajících bakalářských zkoušek. Článek 23 Zápis do semestru (93)Zápisem do semestru se rozumí odevzdání podepsaného Zápisového listu ve stanoveném termínu. Studenti, kteří jsou povinni hradit poplatky za studium, dokládají provedenou úhradu při odevzdání Zápisového listu. (94)Student je povinen si do následujícího semestru studia zapsat předměty tak, aby součet jejich kreditového ohodnocení postačoval ke splnění podmínek zápisu do dalšího semestru. Jestliže si student nezapisuje v příslušném semestru žádný předmět, je povinen odevzdat ve stanoveném termínu podepsaný prázdný Zápisový list, jinak mu děkan může ukončit studium (čl. 29). (95)Do prvního semestru bakalářského studijního programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu na základě přijímacího řízení. Do druhého semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech ) získali alespoň 30 započitatelných kreditů, nepřečerpali rezervní kreditní poukázky a úspěšně složili předepsané bakalářské zkoušky takto (uznané bakalářské zkoušky se nezapočítávají) – do konce: 3. semestru minimálně 3 bakalářské zkoušky, 5. semestru minimálně 5 bakalářských zkoušek, 7. semestru minimálně 7 bakalářských zkoušek, 9. semestru minimálně 10 bakalářských zkoušek. (96)Do prvního semestru navazujícího magisterského studijního programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu v magisterských studijních programech. Do druhého semestru se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Do vyšších semestrů se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získali alespoň 28 započitatelných kreditů a nepřečerpali počet rezervních kreditních poukázek. (97)Podmínka získání 30 (28) započitatelných kreditů se považuje za splněnou, pokud součet všech dosud získaných kreditů a kreditů za předměty v Zápisovém listu postačuje k dokončení studia v příslušném studijním programu. Studenti bakalářských studijních programů musí v takovém případě složit do konce zkouškového období zapisovaného semestru minimálně dvě ze zbývajících bakalářských zkoušek. (98)Kredity, které student získal za předměty celoškolního základu, se započítávají jako získané i pro případné souběžné studium jiného studijního programu uskutečňovaného na VŠE.

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 199

(99)Splnění všech podmínek pro zápis do vyššího semestru student potvrzuje podpisem Zápisového listu. (100) Během celého studia je student povinen bezodkladně hlásit studijnímu oddělení fakulty, na níž je zapsán, všechny změny skutečností, které rozhodujícím způsobem ovlivňují další studium (zejména nesložení bakalářské nebo státní zkoušky ve druhém opravném termínu). Článek 24 Podmíněný zápis (101) Podmíněný zápis do vyššího semestru může povolit děkan fakulty, na níž je student zapsán, pokud student nesplnil některý z požadavků pro zápis podle čl. 23 a o povolení podmíněného zápisu požádal. (102) Rozhodnutí o povolení podmíněného zápisu musí být vydáno v souladu s čl. 29 odst. 3 a 4 a musí obsahovat jednoznačně formulované podmínky, na jejichž kontrolovatelné splnění je vázáno setrvání studenta ve studiu v dalších semestrech. (103) Podmíněný zápis lze povolit témuž studentu nejvýše dvakrát během studia příslušného studijního programu. Článek 25 Přestup (104) Přestupem se rozumí změna studovaného studijního programu v rámci VŠE, včetně změny bakalářského studijního programu na magisterský pětiletý studijní program za stanovených podmínek bez možnosti získat akademický titul bakalář. (105) Přestup povoluje děkan fakulty, na níž je student zapsán, po dohodě s děkanem fakulty, na níž student hodlá pokračovat ve studiu. (106) Při posuzování žádosti o přestup se postupuje s ohledem na základní a náhradní studijní program, které byly uvedeny na přihlášce ke studiu, na počet dosažených bodů v přijímacích zkouškách a na dosavadní studijní výsledky. (107) K přestupu na studijní programy Fakulty mezinárodních vztahů je nutno mít složenu jednu bakalářskou zkoušku z cizího jazyka a dosáhnout minimálně úroveň C z dalšího cizího jazyka. (108) Přestupy v magisterském navazujícím studijním programu jsou možné jen v rámci jedné fakulty. (109) Přestup může být schválen i v průběhu semestru, ale vždy s platností od počátku semestru následujícího. Při uskutečnění přestupu se studentovi převádějí vykonané zkoušky a absolvované předměty. Pokud jsou předměty zařazeny do fakultních a oborových skupin, převádějí se do celoškolně volně volitelných předmětů. Zároveň se převádí současný stav získaných kreditů, použitých a ztracených kreditních poukázek. (110) Přestup mezi prezenční formou studia a distanční formou studia ( čl. 21) je možný pouze v případě, že student splňuje podmínky, které stanoví

200 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

studijní a zkušební řád pro formu studia ve studijním programu, na který přestupuje. Článek 26 Uznávání předmětů, bakalářských zkoušek a jednotlivých částí státní zkoušky (111) Předměty, které student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole v bezprostředně uplynulých třech akademických rocích, mohou být uznány. Dále mohou být uznány bakalářské zkoušky nebo části státní zkoušky složené na VŠE. (112) O uznání rozhodne děkan fakulty, na níž je student zapsán, na základě předložení obsahu předmětu a dokladu o jeho klasifikaci (dokladu o vykonání bakalářské zkoušky, státní zkoušky nebo jednotlivé části státní zkoušky). (113) Za uznané předměty jsou studentům automaticky odebírány kreditní poukázky v počtu odpovídajícím kreditovému hodnocení uznaného předmětu plus úměrná část rezervních kreditních poukázek. (114) Předměty celoškolního společného základu, které student úspěšně absolvoval v předchozím studiu, se zařazují jako splněné i v případném souběžném studiu v dalším studijním programu. (115) Předměty navazujícího magisterského studijního programu, které student úspěšně absolvoval v předchozím studiu v bakalářském studijním programu nad požadavky jeho studijního plánu (mimo skupinu cVOR), lze uznat v navazujícím magisterském studijním programu, pokud o jejich uznání student požádá na počátku studia v tomto programu. (116) Předměty, které student úspěšně absolvoval při studiu na zahraniční vysoké škole, platí jako získané v příslušném studijním programu, pokud o jejich zařazení student požádá v souladu s podmínkami, za nichž byl ke studiu do zahraničí vyslán. Článek 27 Přerušení studia (117) Děkan může studium v příslušném studijním programu na základě žádosti studenta i opakovaně přerušit. V době přerušení studia není osoba studentem. Jednotkou přerušení je jeden semestr. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle na dobu dvou akademických roků (4 semestrů), nejdelší úhrnná doba všech přerušení studia daného programu činí tři akademické roky (6 semestrů). Po přerušení se student zapisuje v souladu s harmonogramem akademického roku do toho semestru, v němž bylo studium přerušeno, a plní povinnosti aktuálního studijního plánu ve studovaném studijním programu. (118) Studentu, který ve stanovené lhůtě nevyužil svého práva na opětovný zápis po přerušení, se přerušení automaticky prodlužuje o jeden semestr, nepůjde-li o pátý semestr souvislého přerušení. (119) V době od vzniku práva uchazeče na zápis až do konce bezprostředně prvního semestru příslušného studijního programu lze studium přerušit pouze ze

Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D 201

zdravotních důvodů. Toto ustanovení se nevztahuje na studenty navazujících magisterských studijních programů. (120) Rozhodnutí děkana ve věci přerušení studia musí odpovídat ustanovením čl. 29 odst. 3 a 4. (121) Děkan může stanovit zvláštní studijní povinnosti při opětovném zápisu do studia po přerušení trvajícím déle než jeden akademický rok. Článek 28 Řádné ukončení studia a vysokoškolské diplomy (122) Pro udělení akademického titulu bakalář („Bc.“) musí student splnit podmínky studia v bakalářském studijním programu na VŠE takto: a) získat ve stanovené době určený minimální počet kreditů v předepsané struktuře plus dva zápočty z tělesné výchovy a sportu, b) úspěšně složit předepsané bakalářské zkoušky, c) úspěšně složit SZB. (123) Studium v bakalářském studijním programu řádně končí dnem vykonání poslední části SBZ. Po řádném ukončení bakalářského studijního programu získává absolvent vysokoškolský diplom a vysvědčení o SZB. Vysokoškolský diplom obsahuje název bakalářského studijního programu, v němž absolvent získal akademický titul bakalář. Vysvědčení o SZB obsahuje data konání jejích částí a jejich klasifikaci. (124) Pro udělení akademického titulu inženýr („Ing.“) musí student splnit podmínky studia v magisterském studijním programu včetně podmínek vedlejší studijní specializace takto: a) získat ve stanovené době určený minimální počet kreditů v předepsané struktuře; tuto skutečnost je student povinen oznámit do osmi dnů studijnímu oddělení fakulty, která uskutečňuje magisterský studijní program jeho hlavní specializace, zároveň musí b) složit SZZ (všechny její části včetně obhajoby diplomové práce). (125) Studium v magisterském studijním programu řádně končí dnem vykonání poslední části SZZ. Absolventu magisterského studijního programu vydá VŠE vysokoškolský diplom a vysvědčení o SZZ. Vysokoškolský diplom obsahuje název magisterského studijního programu, v němž absolvent získal akademický titul inženýr. Vysvědčení o SZZ obsahuje data konání jejích částí a jejich klasifikaci. Článek 29 Ukončení studia podle § 56 zákona (126) Studium se kromě řádného ukončení ukončuje způsobem, který je stanoven v § 56 zákona. (127) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona nejpozději k poslednímu dni měsíce, v němž doběhl sedmý den od data, kdy se o předmětné skutečnosti dověděl, studentu, který:

202 Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské navazující studijní programy – plán D

a) nesložil ani opakovaně všechny části státní závěrečné zkoušky v bakalářském nebo magisterském studijním programu nejpozději do jednoho roku ode dne, v němž splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech částí státní zkoušky; b) nesložil ani při druhém opakování bakalářskou zkoušku nebo státní závěrečnou zkoušku v bakalářském nebo magisterském studijním programu případně některou její část; c) byl neoprávněně zapsán do vyššího semestru; d) opakovaně nevyužil svého práva na zápis po přerušení studia (čl. 27). (128) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona nejpozději k poslednímu dni měsíce, v němž byla zahájena po skončení zkušebního období pravidelná výuka v semestru, studentu, který a) nemá k dispozici postačující počet kreditních poukázek pro dokončení studijního programu; b) ve stanoveném termínu neodevzdal podepsaný Zápisový list; c) nesplnil podmínku zápisu do vyššího semestru (čl. 6 a 23). (129) Na rozhodnutí děkana podle odstavce 2 a 3 se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. V případě, že rozhodnutí nelze doručit, bude vyvěšeno po dobu pěti dnů na úřední desce fakulty. Po uplynutí této doby se rozhodnutí považuje za doručené. (130) Studentům, jimž bylo studium ukončeno vydá studijní oddělení fakulty na jejich žádost doklad o úspěšně absolvovaných předmětech a vykonaných zkouškách. Článek 30 Platnost studijního a zkušebního řádu (131) Zrušuje se Studijní a zkouškový řád VŠE vydaný v červnu 1998, ve znění pozdějších změn a doplňků. (132) Tento studijní a zkušební řád se nevztahuje na nekreditní studium ve studijních programech uskutečňovaných na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci. (133) Tento studijní a zkušební řád se nevztahuje na nekreditní studium v bakalářském studijním programu Aplikovaná informatika se studijním oborem Podnikové informační systémy, který společně uskutečňuje Fakulta informatiky

Disciplinární řád

203

a statistiky a Vyšší odborná škola informačních služeb. Toto studium se řídí Studijním a zkušebním řádem Fakulty informatiky a statistiky, který se vztahuje pouze na toto nekreditní studium. (134) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 26.4.1999. (135) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských navazujících studijních programech byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze dne 2. dubna 2001, dne 29. dubna 2002, dne 4. října 2002 a dne 20. prosince 2004. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských navazujících studijních programech nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; čl. 10 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 písm. a) se nevztahuje na studenty, kteří byli přijati ke studiu v bakalářských studijních programech před akademickým rokem 2001/2002. doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc., v. r. rektorka

5.4 DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Disciplinární řád pro studenty fakult Vysoké školy ekonomické v Praze Článek 1 Disciplinární řád pro studenty fakult Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „VŠE“) upravuje, v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen „zákon“), postup při projednávání disciplinárních přestupků studentů fakulty a ukládání sankcí. Článek 2 Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinnosti stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VŠE a fakulty.

204

Disciplinární řád

Článek 3 (1) Za disciplinární přestupek může být uložena některá z následujících sankcí: a) napomenutí b) podmíněné vyloučení ze studia c) vyloučení ze studia. (2) Při podmíněném vyloučení musí být stanovena lhůta a podmínky k osvědčení. (3) Vyloučit ze studia lze studenta pouze za úmyslné spáchání disciplinárního přestupku. (4) Sankcí za podvodné jednání, na jehož základě byl student přijat ke studiu, je pouze vyloučení ze studia. (5) Uložením sankce za disciplinární přestupek podle čl. 2 není dotčeno právo ubytovacího zařízení na odstoupení od smlouvy o ubytování podle § 759 odst. 2 Občanského zákoníku. Článek4 (6) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, k dosavadnímu chování studenta, který disciplinární přestupek spáchal a k projevené snaze o nápravu jeho následků. (7) Od uložení sankce je možné upustit, pokud ze samotného projednání disciplinárního přestupku je zřejmé, že povede k nápravě. Článek 5 (8) O uložení sankce rozhoduje děkan na návrh disciplinární komise, kterou z členů akademické obce fakulty jmenuje děkan. (9) Děkan nesmí uložit přísnější sankci než jakou navrhla disciplinární komise. Článek 6 (10)Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise na návrh děkana. (11)Návrh musí obsahovat: a) popis jednání b) zdůvodnění, proč je jednání považováno za disciplinární přestupek c) navrhované důkazy. (12)Pokud návrh neobsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2, vrátí jej disciplinární komise k doplnění. (13)Okamžikem zahájení disciplinárního řízení je okamžik seznámení studenta s návrhem. (14)Student je seznámen s návrhem doručením pozvání k ústnímu jednání.

Disciplinární řád

205

Článek 7 (15)O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. (16)K ústnímu jednání musí být student písemně pozván. Pozvání k ústnímu jednání musí obsahovat návrh, den, hodinu a místo, kde bude jednání probíhat. (17)Pozvání musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Pokud pozvání studentovi nelze doručit, bude zveřejněno vyvěšením na úřední desce fakulty po dobu pěti dnů. Poslední den této lhůty je považován za den doručení pozvání. Jeli pozvání doručováno vyvěšením, může se ústní jednání konat nejdříve 10. dne od vyvěšení pozvání. (18)Má-li student zástupce podle čl. 9 odst. 3, doručuje se pozvání také jemu. (19)V nepřítomnosti studenta může být disciplinární přestupek projednáván, pokud se student k jednání bez omluvy nedostaví, ačkoli byl k němu řádně pozván. Článek 8 (20)Při jednání je disciplinární komise povinna zjistit skutkový stav, zejména charakter jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, okolnosti, za nichž k němu došlo a způsobené následky. (21)Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Článek 9 (22)Zasedání disciplinární komise jsou neveřejná. (23)Na pozvání předsedy disciplinární komise se mohou jednání zúčastnit svědci a zástupce studenta. (24)Student se může dát, na základě udělené plné moci, při jednání disciplinární komise zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem. (25)Z jednání disciplinární komise pořizuje určený člen písemný zápis, který po autorizaci předsedou komise, musí být předán spolu s návrhem na rozhodnutí děkanovi nejpozději do pěti dnů po skončení jednání. (26)K písemnému zápisu se připojuje zápis o hlasování, ze kterého musí být zřejmé, jak jednotliví členové disciplinární komise hlasovali. Zápis o hlasování se zasílá v zalepené obálce, kterou může otevřít pouze děkan nebo rektor. Článek 10 (27)Disciplinární komise je způsobilá se usnášet, je-li jednání přítomna alespoň polovina jejích členů. (28)Jednání disciplinární komise se nemůže účastnit ten její člen, u něhož lze mít s ohledem k projednávané věci nebo osobě studenta, který je podezřelý ze spáchání disciplinárního přestupku, či osobě, která jej zastupuje nebo jiným okolnostem, pochybnosti o jeho nepodjatosti. O vyloučení člena disciplinární komise pro podjatost rozhoduje na základě oznámení předseda disciplinární komise. O vyloučení předsedy disciplinární komise rozhoduje děkan.

206

Disciplinární řád

(29)Usnesení je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Článek 11 Disciplinární řízení se zastaví pokud: a) vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, b) se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek student spáchal, c) osoba podezřelá ze spáchání disciplinárního přestupku přestala být studentem. Článek 12 Na rozhodování o disciplinárním přestupku se vztahuje § 68 a 69 zákona. Článek 13 (30)Po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia, rozhodne děkan, zda student splnil podmínky stanovené v rozhodnutí. Nerozhodne-li, má se za to, že student podmínky splnil. (31)Jestliže ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia byla studentovi pravomocným rozhodnutím udělena sankce, může děkan rozhodnout, že se student neosvědčil. Článek 14 (32)Rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek se vyznačuje do dokumentace studenta vedené fakultou. (33)Z dokumentace studenta vedené fakultou se rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek vyřazuje: a) u napomenutí po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, b) u podmíněného vyloučení po uplynutí stanovené doby, nejméně však po uplynutí 24 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Článek 15 Na disciplinární řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Článek 16 (34)Zrušuje se Disciplinární řád z 24. května 1991 registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pod č.j. 17.694/91-30. (35)Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 26. 4. 1999. (36)Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Prof. Ing. Jan Seger, CSc., v. r. rektor

Stipendijní řád

207

5.5 STIPENDIJNÍ ŘÁD Stipendijní řád Vysoké školy ekonomické v Praze Článek 1 Rozsah platnosti Stipendijní řád Vysoké školy ekonomické v Praze se vztahuje na všechny studenty prezenční formy studia v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, které uskutečňuje Vysoká škola ekonomická v Praze (dále jen „VŠE“) a její fakulty. Článek 2 Druhy stipendií (1) Stipendia přiznaná studentům VŠE jsou hrazena z dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, ze stipendijního fondu, popřípadě z jiných zdrojů. (2) Stipendia mohou být studentům VŠE přiznána: a) podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona (dále jen „prospěchové stipendium“), b) podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) zákona (dále jen „mimořádné stipendium“), c) podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „ubytovací stipendium“), d) podle § 91 odst. 3 písm. c) zákona (dále jen „doktorské stipendium“). (3) Prostředky získané na stipendia z jiných zdrojů jsou čerpány ve shodě s účelem určeným poskytovatelem. Článek 3 Prospěchové stipendium (4) Prospěchové stipendium je přiznáváno děkanem, nebo rektorem v případě studijních programů uskutečňovaných VŠE (dále jen děkan, nebo rektor“) za vynikající studijní výsledky. Základním kriteriem je dosažený studijní průměr za určité období, zpravidla za předchozí akademický rok. Podmínky pro přiznání stipendia na fakultě nebo VŠE, vyjadřující fakultní kriteria, stanoví opatření děkana, nebo rektora pro příslušný akademický rok. (5) Prospěchové stipendium může získat každý student, splňující podmínky pro přiznání stipendia, který je studentem v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to bez ohledu na to, zda pobírá i jiné stipendium nebo příspěvky. (6) Prospěchové stipendium student nepobírá za měsíce červenec a srpen. Článek 4 Mimořádné stipendium (7) Mimořádné stipendium může být přiznáno děkanem, nebo rektorem studentům:

208

Stipendijní řád

a) kteří se zapojují do vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti fakulty, nebo VŠE, za vynikající studijní, vědecké, výzkumné, nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí studentů a prestiže fakulty, nebo VŠE, b) za vynikající výsledky celého studia u studentů bakalářského, nebo magisterského studijního programu, c) na úhradu mimořádných nákladů spojených s řešením úkolů zadaných v zájmu fakulty, nebo VŠE, odbornou praxí, nebo vědecko-výzkumnou činností jak na území České republiky, tak i v souvislosti se studiem v zahraničí, d) za plnění mimořádných úkolů přispívajících k rozvoji fakulty, nebo VŠE (respektive souvisejících s rozvojem fakulty, nebo VŠE), e) v mimořádné tíživé sociální situaci. (8) Mimořádné stipendium může být přiznáno rektorem, prorektorem, ředitelem celoškolního pracoviště: a) jako mimořádná cena rektora; účel a podmínky udělení ceny stanoví rektor, b) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, c) za plnění mimořádných úkolů přispívajících k rozvoji pracoviště (respektive souvisejících s rozvojem pracoviště). (9) Studentům lze poskytnout mimořádné stipendium podle výsledků předmětů uznaných ze studia na zahraničních vysokých školách. Mimořádné stipendium lze poskytnout i v případě přestupu studenta z jedné fakulty, nebo VŠE na jinou její fakultu, nebo VŠE a to za podmínek stanovených ve studijních a zkušebních řádech VŠE, nebo uznáním nároku na stipendium přestupujícího studenta, vzniklého podle podmínek fakulty, nebo VŠE, ze které student přestoupil. Výše mimořádného stipendia v zásadě odpovídá výši srovnatelného prospěchového stipendia.

(10)

Podrobnosti týkající se výše a podmínek pro udělení mimořádného stipendia děkanem, nebo rektorem stanoví opatření děkana, nebo rektora pro příslušný akademický rok. (11)Mimořádné stipendium lze poskytnout na žádost studenta i z vlastního podnětu rektora, nebo děkana.

Stipendijní řád

209

Článek 5 Ubytovací stipendium (12)Ubytovací stipendium je přiznáno rektorem studentům, kteří splňují následující podmínky: a) jsou studenty bakalářského, magisterského, nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, b) studují v prvním studijním programu, nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupili z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium jim bylo uznáno; v případě souběžně studovaných studijních programů je student započten nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročili standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) jsou státními občany České republiky, nebo se jedná o osoby bez státní příslušnosti s povoleným trvalým pobytem v ČR, nebo jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo kteří jsou rodinnými příslušníky takové osoby (manžel/ka, dítě), a nebylo mu přiznáno stipendium Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) podle § 91 odst. 5 zákona, s výjimkou stipendia pro podporu tvůrčí činnosti studentů doktorských studijních programů při řešení projektů úspěšných ve výběrovém řízení Fondu rozvoje vysokých škol, e) nemají místo trvalého pobytu na území hlavního města Prahy nebo v okrese, v němž je místo jejich studia. (13)Nárok na výplatu ubytovacího stipendia vzniká od prvního dne měsíce následujícího po podání písemné žádosti (elektronické podání) při splnění podmínek uvedených v odstavci l. (14)Forma, náležitosti a termíny pro podávání žádostí o ubytovací stipendia je stanovena opatřením rektora pro příslušný akademický rok. (15)Ubytovací stipendium se vyplácí zpětně po uplynutí tří měsíců (čtvrtletí) k datu 31. 12., 31. 3. a 30. 6. kalendářního roku. Za období třetího čtvrtletí se ubytovací stipendium neposkytuje. (16)Student je povinen ihned oznámit příslušnému studijnímu oddělení všechny skutečnosti, které mají vliv na výplatu ubytovacího stipendia. (17)Nesplněním kterékoliv z podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) ztrácí student nárok na ubytovací stipendium. (18)Ubytovací stipendium nelze vyplácet: a) za období, kdy student měl povoleno přerušení studia, b) od následujícího dne po ukončení studia podle § 55 a 56 zákona (řádné ukončení studia, zanechání studia, nesplnění požadavků vyplývajících ze

210

Stipendijní řád

studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, vyloučení ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona), c) ode dne, následujícího po dni, kdy nastala změna podmínek rozhodných pro přiznání ubytovacího stipendia. Článek 6 Doktorské stipendium (19)V doktorském studijním programu se doktorské stipendium přiznává všem studentům studujícím v prezenční formě studia. Studentovi doktorského studijního programu může být přiznáno doktorské stipendium až do výše dotace stanovené ministerstvem, a to po standardní dobu studia, která je 3 roky, v případě včasného a řádného plnění jeho studijních povinností. (20)Děkan, nebo rektor na návrh akademického pracovníka, který vede studenta ve studiu v doktorském studijním programu (dále jen „garant“), přiznává a odnímá doktorské stipendium, stanoví jeho výši, měsíční splátky a počet měsíců, které bude student doktorské stipendium pobírat, a to s přihlédnutím k ustanovení odstavce 1. (21)Student ztrácí nárok na vyplacení zbytku doktorského stipendia, pokud přestane být studentem prezenční formy studia v doktorském studijním programu. (22)Studentovi, kterému bylo přiznáno doktorské stipendium, může za vynikající vědeckou, výzkumnou, vývojovou a publikační činnost přiznat děkan, nebo rektor na návrh garanta, ze stipendijního fondu jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium. Společná ustanovení Článek 7 (23)Roční objem finančních prostředků na stipendia stanoví pro VŠE a fakulty, v rámci rozpočtu na příslušný kalendářní rok, rektor a to po schválení v Akademickém senátu VŠE. (24)Prospěchové stipendium hrazené z dotace v rámci rozpočtu, lze přiznat studentovi až do výše 20.000 Kč ročně a to zpravidla v pravidelných měsíčních splátkách. (25)Přiznávání prospěchových a mimořádných stipendií a stipendií z mimorozpočtových prostředků, tuzemských i zahraničních, je v kompetenci děkana, nebo rektora. (26)Výše ubytovacího stipendia se stanoví k datu 31.12. každého kalendářního roku výpočtem. Jednotkou výpočtu je kalendářní den, ve kterém student splnil podmínky nároku. Výše ubytovacího stipendia za jeden kalendářní den se vypočítá jako podíl celkových zdrojů, které VŠE zahrne do rozpočtu na ubytovací stipendia pro rozpočtový rok, po odpočtu částek vyplacených za první a druhé čtvrtletí a počtu kalendářních dní započtených všem studentům za období čtvrtého čtvrtletí. V ostatních výplatních termínech kalendářního roku se

Stipendijní řád

211

k výpočtu použije průměrná výše ubytovacího stipendia vyplacená za jeden kalendářní den v předchozím kalendářním roce. Článek 8 O přiznání stipendia rozhoduje děkan, nebo rektor na základě návrhu stipendijní komise, která je poradním orgánem děkana, nebo rektora. Komisi jmenuje děkan, nebo rektor. Předsedu stipendijní komise určí děkan, nebo rektor, dalšími členy jsou zpravidla tajemník fakulty, nebo kvestor, studijní referenti a zástupce studentů. Článek 9 Na rozhodování o přiznání stipendií se vztahuje § 68 zákona. V případě, že rozhodnutí nelze doručit, je zveřejněno na úřední desce fakulty, nebo VŠE po dobu pěti dnů. Poslední den této lhůty je považován za den doručení rozhodnutí do vlastních rukou. Článek 10 Stipendia podle tohoto stipendijního řádu se převádí na bankovní účty studentů nejpozději do desátého dne v následujícím měsíci po příslušném výplatním období. Článek 11 Ustanovení přechodná a závěrečná (27)Zrušuje se Stipendijní řád VŠE registrovaný ministerstvem dne 7. května 1999 pod čj. 20 961/99-30. (28)Tento stipendijní řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 4. dubna 2005. (29)Tento stipendijní řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. (30)Tento stipendijní řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2005.

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc.,v.r. rektorka

212

Stipendijní vyhláška Fakulty národohospodářské pro rok 2005/06

5.6 OPATŘENÍ DĚKANA O POSKYTOVÁNÍ STIPENDIÍ NA FAKULTĚ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE PRO AKADEMICKÝ ROK 2005/2006 – „STIPENDIJNÍ VYHLÁŠKA“ V souladu se Stipendijním řádem Vysoké školy ekonomické v Praze stanovuji tato pravidla pro přiznání stipendia studentům bakalářského a magisterského studia Fakulty národohospodářské v akademickém roce 2005/06: 1. Prospěchové stipendium Prospěchové stipendium za vynikající studijní výsledky (ve smyslu čl. 3 Stipendijního řádu VŠE) bude přiznáno studentům, kteří podají do 13. října 2005 studijní referentce žádost na zvláštním formuláři (k dispozici na studijním oddělení) a kteří přitom splnili následující podmínky: a) Studenti bakalářského studia: ƒ jsou studenty 3. až 6. semestru, ƒ v předchozích dvou semestrech 1. dosáhli průměrného prospěchu do 1,5 včetně, 2. získali alespoň 38 započitatelných kreditů, 3. složili alespoň tři bakalářské zkoušky. b) Studenti pětiletého magisterského studia: ƒ jsou studenty 3. až 8. semestru a v předchozích dvou semestrech 1. dosáhli průměrného prospěchu do 1,5 včetně, 2. získali alespoň 38 započitatelných kreditů, 3. složili alespoň tři souborné zkoušky. Tuto podmínku nemusejí splnit studenti, kteří vykonali všechny souborné zkoušky do konce 6. semestru svého studia. ƒ jsou studenty 9. či 10. semestru, mají splněny všechny souborné zkoušky a v předchozích dvou semestrech 1. dosáhli průměrného prospěchu do 1,5 včetně, 2. získali alespoň 38 započitatelných kreditů, 3. složili alespoň jednu státní zkoušku.

Stipendijní vyhláška Fakulty národohospodářské pro rok 2005/06

213

c) Studenti navazujícího magisterského studia: ƒ jsou studenty 1. či 2. semestru a v předchozích dvou semestrech 1. byli studenty Vysoké školy ekonomické v Praze, 2. dosáhli průměrného prospěchu do 1,5 včetně, 3. získali alespoň 38 započitatelných kreditů, 4. složili alespoň tři bakalářské či státní zkoušky. ƒ jsou studenty 3. či 4. semestru a v předchozích dvou semestrech 1. dosáhli průměrného prospěchu do 1,5 včetně, 2. získali alespoň 38 započitatelných kreditů, 3. složili alespoň jednu státní zkoušku. 2. Mimořádné stipendium Mimořádné stipendium může být ve smyslu čl. 4 Stipendijního řádu VŠE děkanem fakulty přiznáno zejména studentům: ƒ kteří se aktivně účastní vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti fakulty, nebo jiným způsobem přispívají ke zvyšování prestiže fakulty, ƒ za vynikající výsledky celého studia těm, kteří absolvovali příslušný stupeň studia ve standardní době, dosáhli průměrného prospěchu do 1,5 včetně a celkového výsledku státní závěrečné zkoušky „výborně“, ƒ na úhradu mimořádných nákladů spojených s řešením úkolů zadaných v zájmu fakulty, odbornou praxí nebo vědecko-výzkumnou činností jak na území České republiky, tak i v souvislosti se studiem v zahraničí, ƒ v mimořádné tíživé sociální situaci (především sirotkům a polosirotkům). Žádost o mimořádné stipendium podává student na studijní oddělení bezodkladně, nejpozději však do 13. října 2005 pro zimní semestr a do 2. března 2005 pro letní semestr akademického roku 2005/06. K žádosti přikládá doklady potřebné k prokázání údajů v ní uvedených. 3. Průměrný prospěch Průměrný prospěch se pro účely tohoto opatření vypočítává ze všech zkoušek, bakalářských či souborných zkoušek a státních zkoušek vykonaných na VŠE za sledované období (včetně známky „nevyhověl“) jako vážený průměr, kde vahou známky je počet kreditů. Bakalářské, souborné a státní zkoušky se do průměru započítávají vahou počtu kreditů, kterými do nich vstupují jejich jednotlivé součásti. Výjimkou je bakalářská zkouška z jazyka, která se do průměru započítává vahou 5 kreditů, a souborná zkouška z jazyka, která se do průměru započítává vahou 6 kreditů. Do průměrného prospěchu se nezapočítávají známky, jimiž byly původně klasifikovány uznané předměty nebo zkoušky. doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc., děkan V Praze 9. 6. 2005

214

Kritéria pro ubytování na koleji

5.7 KRITÉRIA PRO UBYTOVÁNÍ NA KOLEJI V AKADEMICKÉM ROCE 2005/2006 Změna systému přidělování kolejí V akademickém roce 2005/2006 nebude rezervační systém realizován. Všichni studenti VŠE musí podávat žádosti o ubytování. Žádosti studentů z jiných vysokých škol budou vyřizovány pouze v případě volné kapacity kolejí. 1. kritéria pro ubytování a) dojezdová vzdálenost Počet bodů za dojezdovou vzdálenost (vzdálenost místa trvalého pobytu studenta a místem, kde sídlí vysoká škola) je určen jako 0,1 násobek nejkratší dojezdové vzdálenosti v kilometrech, maximálně do výše 120 km. Tato vzdálenost je zjištěna podle databází vytvořených na základě dat z ABUS a IDOS. Pokud do místa bydliště jedou v jednom směru maximálně tři přímé spoje denně, jsou přiznány 3 body za nutnost přestupu. Celkový součet bodů za vzdálenost a přestup může dosáhnout maximálně výše 12. U studentů prvních ročníků bakalářských a pětiletých magisterských studijních programů se tento celkový počet bodů násobí koeficientem 2, u studentů doktorských studijních programů se celý počet bodů násobí koeficientem 3. b) studijní prospěch ƒ studentům 1. ročníků bakalářských a pětiletých magisterských studijních programů jsou přiznány 4 body pouze v případě, že u přijímací zkoušky obdrželi alespoň 175 bodů, studenti Fakulty mezinárodních vztahů alespoň 264 bodů, (průměrný počet bodů přijatých uchazečů v roce 2004). Kopii rozhodnutí o přijetí ke studiu je nutné přiložit k žádosti. ƒ studentům l. ročníků navazujících magisterských studijních programů, kteří se účastnili přijímacích zkoušek jsou přiznány 4 body pouze v případě, že u přijímací zkoušky obdrželi alespoň 125 bodů (pouze ekonomie a odborný předmět - průměrný počet bodů přijatých uchazečů v roce 2004). Kopii rozhodnutí o přijetí ke studiu je nutné přiložit k žádosti. ƒ studentům 2. ročníků bakalářských a pětiletých magisterských studijních programů jsou přiznány 2 body pouze v případě, že v zimním semestru 2004/2005 neztratili žádný kredit, ƒ studentům 1. ročníků navazujících magisterských studijních programů (bakaláři VŠE), ƒ studentům 2. ročníků navazujících magisterských studijních programů, ƒ studentům 3. ročníků bakalářských studijních programů,

Kritéria pro ubytování na koleji

215

ƒ studentům 3. a vyšších ročníků magisterských studijních programů se počet bodů za dosažený studijní průměr (celou dobu dosavadního studia) studijního programu (měřeno k datu 15. 5. 2005) započítává takto: ▫ 1,00 - 1,39 10 bodů ▫ 1,40 - 1,59 6 bodů ▫ 1,60 - 1,79 3 body ▫ 1,80 - 2,00 1 bod 2. zařazení do pořadníku Zařazení do pořadníku je dáno součtem bodů za dojezdovou vzdálenost a prospěch; při rovnosti dosažených bodů potřebných k přidělení místa na koleji rozhoduje dosažený studijní průměr. Ubytování na kolejích VŠE může být poskytnuto studentům prezenční formy studia po dobu: ƒ 7 semestrů bakalářských studijních programů, ƒ 11 semestrů magisterských studijních programů, ƒ 5 semestrů navazujících magisterských studijních programů, ƒ 6 semestrů doktorských studijních programů. Každý typ studijního programu se posuzuje zvlášť, části se nesčítají. Student, který studuje na VŠE souběžně dva studijní programy, může být ubytován pouze po výše uvedenou dobu studia, které zahájil jako první. Do výše uvedené doby studia se započítává: ƒ řádně i mimořádně ukončené studium, ƒ doba studia na zahraniční smluvní škole. Do pořadníku nelze zařadit studenty - cizí státní příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky států EU nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. 3. Ubytování studentů bez ohledu na dojezdovou vzdálenost ƒ studenti, kteří jsou držitelé průkazů ZTP, ZTP-P nebo potvrzení o zdravotním stavu, který vyžaduje ubytování v místě vysoké školy. Ověřenou kopii průkazu nebo Lékařskou zprávu (pouze od vybraných lékařů - MUDr. Jíchová, MUDr. Pihrtová, MUDr. Stříbrný) je nutno přiložit k žádosti. ƒ studenti - vládní stipendisté, ƒ studenti mezinárodních programů organizovaných VŠE a studenti studijních programů akreditovaných v cizím jazyce, v rámci vymezené kapacity.

216

Kritéria pro ubytování na koleji

Harmonogram ubytování v akademickém roce 2005/2006 (1) SÚZ VŠE zajistí elektronický formulář "Žádost o ubytování" na síti VŠE (http://suz.vse.cz) a vytištění formuláře "Lékařská zpráva" do 18. 4. 2005. Vytištěné formuláře "Žádosti o ubytování" pro první ročníky budou k dispozici od 30.5.2005. (2) Termín pro podání elektronické "Žádosti o ubytování" je pro současné studenty stanoven na 9. 5. 2005 a termín odevzdání vytištěné žádosti včetně všech příloh 16.5. 2005. Pro uchazeče přijaté do 1. ročníků je termín podání žádostí do 31. 7. 2005, pro studenty přijaté ke studiu od letního semestru 2005/06 nejpozději do 31. 1. 2006. (3) Výsledky zpracování žádostí - dosažené body - SÚZ zveřejní na síti VŠE (http://suz.vse.cz) do 13. 6. 2005. (4) Případné reklamace a opravy budou řešeny na centrálním ubytování SÚZ VŠE nejpozději do 30. 6. 2005. (5) Výsledek ubytování všech studentů v řádném kole bude zveřejněn na síti VŠE (http://suz.vse.cz/) nejpozději do 16. 8. 2005. (6) Rozhodnutí o přidělení či nepřidělení koleje bude SÚZ žadatelům nastupujícím do prvních ročníků posílat nejpozději do 23. 8. 2005. Rozhodnutí o přidělení či nepřidělení koleje studentům z dalších termínů přijímacích zkoušek a rozhodnutí přezkumného řízení, bude zveřejněno na síti VŠE (http://suz.vse.cz) nejpozději do termínu zahájení výuky akademického roku 2005/2006. (7) "Žádost o ubytování" od letního semestru akademického roku 2005/06 musí být podána nejpozději do 31. 1. 2006. Žádosti budou vyřizovány dle pořadí (celkový počet bodů) a počtu volných míst na kolejích. doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. rektorka V Praze dne 25. dubna 2005