Studijní program pro 9.ročník ISB

Studijní program pro 9.ročník ISB

Studijní program pro 9.ročník ISB Angličtina, matematika, fyzika, chemie a přírodopis

Výukové cíle obsažené v tomto dokumentu byly vytvořeny na základě osnov IGSCE pro angličtinu, matematiku, fyziku, přírodopis a chemii, které jsou dostupné na www.cie.org.uk. Podrobnější souhrn výukových cílů pro klíčová období od mateřské školky po 9.ročník, podle kterých vyučující sestavují roční plány, naleznete na www.isob.cz v sekci Rámcový vzdělávací plán pro vedlejší předměty. Vzdělávací cíle pro angličtinu, matematiku a přírodovědné předměty pro 1. až 8.ročník naleznete na www.cie.org.uk v sekci Cambridge Framework.

Verze 1.0

1


Obsah Angličtina.............................................................................................7 Čtení...............................................................................................7 Základní dovednosti...................................................................7 Rozšíření....................................................................................7 Psaní...............................................................................................7 Základní dovednosti...................................................................7 Rozšíření....................................................................................7 Mluvení a poslech...........................................................................7 Základní dovednosti...................................................................7 Rozšíření....................................................................................8 Matematika..........................................................................................8 1. Číslo, ustálený zápis a matematický jazyk.................................8 2. Mocniny a odmocniny.................................................................8 3. Directed numbers.......................................................................8 4. Zlomky a procenta......................................................................8 5. Porovnávání ...............................................................................8 6. Rovnice.......................................................................................8 7. Čtyři pravidla...............................................................................9 8. Odhad.........................................................................................9 9. Limity přesnosti...........................................................................9 10. Poměr, procenta a míra............................................................9 11. Procenta....................................................................................9 12. Práce s elektronickou kalkulačkou............................................9 13. Měření.......................................................................................9 14. Čas............................................................................................9 15. Peníze.......................................................................................9 16. Osobní a rodinné finance..........................................................9 17. Využití grafů v praktických situacích.......................................10 18. Grafy funkcí.............................................................................10 19. Přímkové grafy........................................................................10 20. Algebraický zápis a vzorce.....................................................10 21. Algebraické postupy................................................................10

22. Koeficienty...............................................................................10 23. Řešení rovnic a nerovnic........................................................10 24. Geometrické názvosloví a vztahy...........................................10 25. Geometrické konstrukce.........................................................10 26. Symetrie..................................................................................10 27. Vlastnosti úhlů.........................................................................11 Fyzika................................................................................................11 Obecná fyzika...............................................................................11 1.1 Délka a čas..........................................................................11 1.2 Rychlost a zrychlení............................................................11 1.3 Objem a hmotnost...............................................................11 1.4 Hustota...............................................................................11 1.5 (a) Působení sil...................................................................11 1.5 (b) Otáčivý efekt..................................................................11 1.5 (c) Podmínky rovnováhy......................................................11 1.5 (d) Těžiště...........................................................................12 Práce a výkon...............................................................................12 1.6 (a) Energie..........................................................................12 1.6 (b) Zdroje energie...............................................................12 1.6 (c) Práce.............................................................................12 1.6 (d) Výkon.............................................................................12 1.7 Tlak.....................................................................................12 Termika..........................................................................................12 2.1 (a) Skupenství látek............................................................12 2.1 (b) Molekulární model.........................................................12 2.1 (c) Vypařování.....................................................................13 2.1 (d) Změny tlaku...................................................................13 2.2 (a) Tepelná rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek..........................................................................................13 2.2 (b) Měření teploty................................................................13 2.2 (c) Teplotní kapacia............................................................13 2.2 (d) Tání a var......................................................................13 2.3 (a) Vedení tepla..................................................................13 2.3 (b) Proudění........................................................................13 2

Studijní program pro 9.ročník ISB 2.3 (c) Záření............................................................................13 2.3 (d) Přenost energie.............................................................13 Vlastnosti vln.................................................................................13 3.1 Obecné vlastnosti vln..........................................................13 3.2 (a) Odraz světla..................................................................14 3.2 (b) Lom světla.....................................................................14 3.2 (c) Spojné čočky.................................................................14 3.2 (d) Rozptyl světla................................................................14 3.2 (e) Elektromagnetické spektrum.........................................14 3.3 Zvuk....................................................................................14 Elektromagnetické jevy.................................................................14 4.1 Jednoduché magnetické jevy..............................................14 4.2 (a) Elektrický náboj.............................................................14 4.2 (b) Proud.............................................................................15 4.2 (c) Elektromotorická síla.....................................................15 4.2 (d) Elektrické napět.............................................................15 4.3 (b) Sériové a paralelní obvody............................................15 4.3 (c)Funkce a použití obvodových součástek .......................15 4.4 Nebezpečí elektřiny............................................................15 4.5 (a) Elektromagnetická indukce...........................................15 4.5 (b) Elektrický generátor......................................................15 4.5 (c) Transformátor................................................................15 4.5 (d) Magnetický efekt proudu...............................................15 4.5 (e) Síla působící na elektrovodič........................................15 4.5 (f) Stejnosměrný motor.......................................................16 4.6 (a) Katodové záření............................................................16 Jaderná fyzika...............................................................................16 5.1 (a) Zjišťování radioaktivity...................................................16 5.1 (b) Charakteristika tří druhů záření.....................................16 5.1 (c) Radioaktivní rozpad.......................................................16 5.1 (d) Poločas rozpadu............................................................16 5.1 (e) Bezpečnostní opatření..................................................16 5.2 (a) Model atomu..................................................................16 5.2 (b) Jádro.............................................................................16

Chemie..............................................................................................16 1. Částicové složení látek.............................................................16 2. Experimentální činnosti.............................................................17 2.1 Měření.................................................................................17 2.2 (a) Kritéria čistoty................................................................17 2.2 (b) Metody purifikace..........................................................17 3. Atomy, prvky a sloučeniny........................................................17 3.1 Stavba atomu a periodická tabulka.....................................17 3.2 Tvoření vazeb: struktura látek.............................................17 3.2 (a) Ionty a iontové vazby.....................................................17 3.2 (b) Molekuly a kovalentní vazby.........................................17 3.2 (c) Makromolekuly..............................................................17 4. Stoichiometrie...........................................................................17 5. Elektřina a chemie....................................................................18 6. Energie a chemické reakce......................................................18 6.1 Energie chemických reakcí.................................................18 6.2 Tvorba energie....................................................................18 7. Chemické reakce.......................................................................18 7.1 Rychlost reakce...................................................................18 7.2 Reverzní reakce..................................................................18 7.3 Redoxní reakce...................................................................18 8. Kyseliny, zásady a soli..............................................................18 8.1 Charakteristické vlastnosti kyselin a zásad........................18 8.2 Druhy oxidů.........................................................................18 8.3 Příprava solí........................................................................19 8.4 Určování iontů a plynů........................................................19 9. The Periodická tabulka.............................................................19 9.1 Periodické trendy...............................................................19 9.2 Vlastnosti jednotlivých skupin.............................................19 9.3 Přechodné prvky.................................................................19 9.4 Inertní plyny........................................................................19 10. Kovy.........................................................................................19 10.1 Vlastnosti kovů..................................................................19 10.2 Reakční řada.....................................................................19 3

Studijní program pro 9.ročník ISB 10.3 (a) Těžba kovů..................................................................20 10.3 (b) Využití kovů.................................................................20 11. Vzduch a voda.........................................................................20 12. Uhličitany.................................................................................20 13. Organická chemie...................................................................20 13.1 Názvy sloučenin................................................................20 13.2 Paliva................................................................................20 13.3 Homologická řada.............................................................21 13.4 Alkany...............................................................................21 13.5 Alkeny...............................................................................21 13.6 Alkoholy............................................................................21 Přírodopis..........................................................................................21 Část 1............................................................................................21 1. Charakteristika živých organismů.........................................21 2. Třídění živých organismů.....................................................22 2.1 Klasifikační systém a jeho využití..............................22 2.2 Přizpůsobení organismů prostředí.............................22 Část 2............................................................................................22 1. Stavba a uspořádání buňky..................................................22 2. Stupně uspořádání...............................................................22 3. Velikost vzorků......................................................................22 4. Pohyby uvnitř buněk.............................................................22 4.1 Difuze.........................................................................22 4.2 Osmóza......................................................................22 5. Enzymy.................................................................................22 6. Výživa...................................................................................23 6.1 Živiny..........................................................................23 6.2 Výživa rostlin..............................................................23 6.2.1 Fotosyntéza.............................................................23 6.2.2 Stavba listu.............................................................23 6.2.3 Význam minerálů....................................................23 6.3 Vyživa živočichů a člověka........................................23 6.3.1 Strava......................................................................23 6.3.2 Zásobení potravinami.............................................24

6.3.3 Zažívací trakt u člověka..........................................24 6.3.4 Mechanické a fyzické trávení..................................24 6.3.5 Chemické trávení....................................................24 6.3.6 Vstřebávání.............................................................24 6.3.7 Asimilace.................................................................24 7. Rozvod živin..........................................................................24 7.1 Rozvod živin v rostlinách............................................24 7.1.1 Příjem vody...............................................................24 7.1.2 Vypařování...............................................................25 7.1.3 Rozvod živin.............................................................25 7.2 Rozvod živin u člověka...............................................25 7.2.1 Srdce.......................................................................25 7.2.2 Tepny, žíly, kapiláry.................................................25 7.2.3 Krev.........................................................................25 8. Dýchání................................................................................25 8.1 Aerobní dýchání.........................................................25 8.2 Anaerobní dýchání.....................................................25 8.3 Výměna plynů...........................................................26 9. Vylučování............................................................................26 10. Koordinace a reflexní činnost.............................................26 10.1 Nervová činnost u člověka.......................................26 10.2 Hormony...................................................................26 10.3 Tropismus.................................................................26 10.4 Homeostáze.............................................................26 10.5 Léčiva a drogy..........................................................27 Část 3............................................................................................27 1. Rozmnožování......................................................................27 1.1 Nepohlavní rozmnožování..........................................27 1.2 Pohlavní rozmnožování..............................................27 1.2.1 Pohlavní rozmnožování rostlin................................27 1.2.2 Rozmnožování člověka...........................................27 1.3 Pohlavní hormony......................................................28 1.4 Druhy antikoncepce...................................................28 1.5 Sexuálně přenosné choroby......................................28 4

Studijní program pro 9.ročník ISB 2. Růst a vývoj.................................................................28 3. Dědičnost..............................................................................28 3.1 Chromozomy..............................................................28 3.2 Mitóza........................................................................28 3.3 Meióza.......................................................................28 3.4 Monohybridní křížení.................................................29 3.5 Odchylky....................................................................29 3.6 Výběr..........................................................................29 3.7 Genetické inženýrství................................................29 Část 4............................................................................................29 1. Tok energie...........................................................................29 2. Potravní řetězce a sítě..........................................................29 3. Koloběhy živin......................................................................30 4. Velikost populace..................................................................30 5. Vliv člověka na ekosystém...................................................30 5.1 Zemědělství................................................................30 5.2 Znečištění..................................................................30 5.3 Ochrana.....................................................................30

5


Angličtina Čtení Základní dovednosti Žáci by měli být schopni: – – – – –

porozumět slovům obsaženým v delším textu vyhledat a vytáhnout určité informace z textu rozpoznat hlavní a vedlejší téma, shrnout a volně převyprávět obsah rozumět, jakými prostředky spisovatelé dosahují účinku svého díla znát a reagovat na jednoduché lingvistické prostředky včetně figurativního jazyka

Rozšíření Žáci by měli být schopni: – – – – –

ukázat hlubší porozumění delších textů rozpoznat vzájemné vztahy mezi náměty vyvodit závěry, ohodnotit účinnost díla, srovnávat, analyzovat, syntetizovat rozumět, jakými prostředky spisovatelé dosahují působivosti svých děl rozumět složitějším lingvistickým prostředkům a reagovat na ně

Psaní Základní dovednosti Žáci by měli být schopni: –

vyjádřit své myšlenky, pocity a názory, tak aby zaujali, poučili nebo

– – – – – – –

přesvědčili čtenáře projevit smysl pro publikum náležitě ovládat slovní zásobu, skladbu a gramatiku být pečliví při používání interpunkce a při hláskování psát správně jednoduché věty zkoušet psát různé druhy souvětí uvědomovat si nutnost členění textu do odstavců používat vhodnou slovní zásobu

Rozšíření Žáci by měli být schopni: – – – – – – – –

projevit hlubší porozumění při výběru stylu tak, aby zaujali, poučili nebo přesvědčili čtenáře mít jasně vyvinutý smysl pro publikum promyšleně používat slovní zásobu a větnou stavbu být přesní při používání interpunkce a při hláskování psát správně složitá souvětí používat rozmanité větné struktury vhodně členit text do odstavců používat nápaditou a pestrou slovní zásobu

Mluvení a poslech Základní dovednosti Žáci by měli být schopni: – – – – – –

sdělovat prosté i složitější informace a rozumět jim prezentovat fakta, myšlenky a názory v řádném sledu vhodně se vyjadřovat k tomu, co slyšeli, viděli nebo četli popsat jednoduše svoji zkušenost a srozumitelně vyjádřit myšlenky a záměry rozpoznat a vyjádřit svůj názor a postoj hovořit přiměřeně hlasitě a srozumitelně, s náležitým tónem, intonací a

Angličtina 6

Studijní program pro 9.ročník ISB tempem

Rozšíření Žáci by měli být schopni: – – – – –

zajímavě a důrazně sdělit složitější informace a porozumět jim seřazovat a prezentovat fakta, myšlenky a názory tak, aby vyhovovaly určitému publiku hodnotit a reagovat na to, co slyšeli, viděli nebo přečetli popisovat a reflektovat své zkušenosti, efektivně vyjádřit myšlenky a záměry diskutovat o různých názorech a postojích, rozpoznávat skryté domněnky a úhly pohledu

–

3. Kladná a záporná čísla Žáci by měli být schopni: –

1. Číslo, ustálený zápis a matematický jazyk Žáci by měli být schopni: –

–

znát a umět pracovat s přirozenými čísly, celými čísly (kladná, záporná a nula), prvočísly, mocninami, společnými děliteli a násobky, racionálními a iracionálními čísly (např. Π) reálná čísla: pokračovat v dané číselné řadě, najít v řadě systém, popsat vztahy mezi různými číselnými řadami, zobecnit do jednoduchého algebraického výrazu (včetně vyjádření ntého výrazu)

používat kladná a záporná čísla v praktických situacích (např. změny teploty, měření stupně zaplavení)

4. Zlomky a procenta Žáci by měli být schopni: –

Matematika

počítat druhé a třetí mocniny a odmocniny čísel

správně nazývat a zapisovat zlomky a procenta v daném kontextu; rozumět vzájmené rovnosti a ovládat převody mezi těmito formami

5. Porovnávání: Žáci by měli být schopni: –

srovnávat veličiny podle velikosti a používat příslušné symboly

6. Rovnice Žáci by měli být schopni: –

používat standardní rovnici A x 10 n, kde n je kladné nebo záporné celé číslo

7. Čtyři pravidla Žáci by měli být schopni:

2. Mocniny a odmocniny Žáci by měli být schopni:

–

používat čtyři pravidla pro výpočty s celými čísly, desetinnými čísly a zlomky (i složenými), ovládat správný sled operací a používání závorek

Matematika 7


8. Odhad

13. Měření

Žáci by měli být schopni:


–

odhadovat počet, množství a délku, uvést přibližné hodnoty při daném počtu číslic a desetinných míst a zaokrouhlit výsledky s přesností odpovídající kontextu daného příkladu

–

v reálných situacích používat platné jednotky hmotnosti, délky, obsahu a objemu a vyjádřit konkrétní hodnoty i prostřednictvím větších nebo menších jednotek

9. Limity přesnosti

14. Čas



–

stanovit příslušnou horní a spodní hranici pro údaje vyžadující určitou přesnost (např. měření délky)

–

pracovat s časovými údaji zapsanými v 24 a 12 hodinových úsecích, číst čas z různých druhů hodin a rozvrhů

10. Poměr, procenta a míra

15. Peníze



–

porozumět podstatě a ovládat zápis poměru, přímé a nepřímé úměrnosti a základní jednotky míry, rozdělit určitý počet v daném poměru, používat měřítka v praktických situacích, vypočítat průměrnou rychlost

11. Procenta

–

16. Osobní a rodinné finance Žáci by měli být schopni: –

Žáci by měli být schopni: –

vypočítat procentuální podíl z daného množství; vyjádřit jednu hodnotu jako procentuální podíl druhé; vypočítat procentuální vzestup nebo pokles

12. Práce s elektronickou kalkulačkou Žáci by měli být schopni: –

efektivně používat elektronickou kalkulačku; používat vhodné nástroje pro kontrolu správnosti

provádět výpočty týkající se peněz a převádět z jedné měny do druhé

na základě zadaných údajů řešit otázky týkající se rodinných financí jako jsou výdělky, jednoduchý a složený úrok (znalost vzorečku pro složený úrok není vyžadována), sleva, profit a ztráta; získávání dat z tabulek a grafů

17. Využití grafů v praktických situacích Žáci by měli být schopni: –

ovládat kartézský souřadnicový systém v dvojrozměrném zobrazení, vysvětlit a používat grafy v praktických situacích (např. při cestování, převodu měn), kreslit grafy podle zadaných údajů

Matematika 8


18. Grafy funkcí

23. Řešení rovnic a nerovnic



–

vytvořit tabulku pro funkci tvořenou vzorcem, který obsahuje neměnné konstanty, nakreslit a vysvětlit takové grafy; určit stoupání v přímém grafu; určit přibližné řešení lineární a kvadratické rovnice prostřednictvím grafických metod

19. Přímkové grafy

–

řešit jednoduché lineární rovnice s jednou neznámou; řešit soustavu lineárních rovnic se dvěma neznámými

24. Geometrické názvosloví a vztahy Žáci by měli být schopni:

Žáci by měli být schopni: – –

interpretovat a zjistit rovnici z přímkového grafu podle vzorce y = mx + c; určit rovnici z přímkového grafu rovnoběžného s danou přímkou

20. Algebraický zápis a vzorce Žáci by měli být schopni: –

používat písmena k vyjádření všeobecných čísel a vyjádřit základní aritmetické procesy algebraicky, ve vzorcích nahradit čísla slovy a písmeny; změnit jednoduché vzorce; vytvořit jednoduché výrazy a rovnice

25. Geometrické konstrukce Žáci by měli být schopni: –

21. Algebraické postupy Žáci by měli být schopni: –

pracovat s celými čísly; používat závorky a nalézt společné dělitele

22. Koeficienty Žáci by měli být schopni: –

používat a rozumět pozitivním, negativním a nulovým koeficientům

používat a vysvětlit geometrické termíny: bod, přímka, rovnoběžka, azimut, pravý úhel, ostrý, tupý a nekonvexní úhel, kolmice, podobnost, shodnost; používat a vysvětlit termíny, které se vztahují k trojúhelníkům, čtyřúhelníkům, kruhům, mnohoúhelníkům a jednoduchým tělesům včetně jejich sítí

měřit přímky a úhly; pouze pomocí pravítka a kružítka sestrojit trojúhelník, kde jsou zadány tři strany; sestrojit další geometrické tvary podle zadaných údajů s pomocí úhloměru a případně sady čtverců, sestrojit průsečíky úhlů a kolmé průsečíky pouze pomocí pravítka a kružítka; rýsovat a interpretovat nárysy v různých měřítcích

26. Symetrie Žáci by měli být schopni: –

rozpoznat otáčení a osovou souměrnost v dvojrozměrném zobrazení (včetně směru otáčení souměrnosti) a vlastnosti trojúhelníků, čtyřúhelníků a kruhů z pohledu souměrnosti

27. Vlastnosti úhlů Žáci by měli být schopni:

Matematika 9

Studijní program pro 9.ročník ISB – –

vypočítat velikost neznámého úhlu při zadání následujících geometrických vlastností: – (a) úhly v bodě – (b) úhly v bodě tvořené přímkou a průsečikem – (c) úhly mezi rovnoběžkami – (d) vlastnosti úhlů v trojúhelnících a čtyřúhelnících – (e) vlastnosti úhlů pravidelných mnohoúhelníků – (f) úhly v půlkruhu – (g) úhly mezi tečnou a poloměrem kruhu

– –

vypočítat plochu pod grafem zobrazujícím rychlost/čas s cílem zjistit vzdálenost, která byla zdolána pohybem s konstantním zrychlením chápat, že zrychlení se vztahuje k měnící se rychlosti uvědomit si, že zrychlení objektu při volném pádu je v blízkosti země konstantní

1.3 Objem a hmotnost – – –

Rozumět pojmu objem tělesa uvědomit si, že hmotnost je síla chápat, že hmotnosti (objemy) lze porovnávat pomocí vah

1.4 Hustota

Fyzika Obecná fyzika 1.1 Délka a čas – –

používat měřidla a odměrné válce k výpočtu délky a objemu; popsat, jak fungují používat hodiny a měřící zařízení k měření časových intervalů; popsat, jak fungují

1.2 Rychlost a zrychlení – – –

definovat rychlost; vypočítat rychlost při zadání celkového času a vzdálenosti nakreslit a popsat graf zobrazující rychlost/čas nebo vzdálenost/čas podle grafu zobrazujícího rychlost/čas rozpoznat, zda se objekt: nachází v klidu pohybuje konstantní rychlostí pohybuje měnící se rychlostí

–

popsat pokus k určení hustoty kapaliny a hustoty pravidelného tělesa; provést nutný výpočet

1.5 (a) Působení sil – – – –

vědět, že síla může způsobit změnu ve velikosti a tvaru tělesa nakreslit grafy znázorňující chování závaží na pružině a popsat související pokus popsat způsoby, jakýmy může síla změnit pohyb tělesa nalézt výslednici dvou nebo více sil působících společně stejným směrem

1.5 (b) Otáčivý efekt – –

popsat moment síly jako míru otáčivého efektu a uvést příklady z každodenní praxe kvalitativně popsat balancování prkna nad osou

1.5 (c) Podmínky rovnováhy –

vědět, že pokud neexistuje žádná výsledná síla ani výsledný otáčivý efekt, systém je v rovnováze

1.5 (d) Těžiště –

předvést a popsat pokus k určení polohy těžiště na rovném povrchu

Fyzika 10

Studijní program pro 9.ročník ISB –

kvalitativně popsat vliv polohy těžiště na stabilitu jednoduchých objektů

Práce a výkon

1.7 Tlak – –

1.6 (a) Energie – – – –

chápat, že objekt může mít energii díky svému pohybu nebo poloze a že energii lze přenášet a ukládát uvést příklady různých forem energie včetně kinetické, gravitační, chemické, tlakové, nukleární, vnitřní, elektrické, světelné a zvukové uvést příklady přeměny energie z jednoho typu na druhý a příklady jejího přenosu z jednoho místa na druhé aplikovat zákon zachování energie na jednoduchých příkladech

1.6 (b) Zdroje energie – –

– –

rozlišit mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie popsat, jak lze získat elektrickou energii a další užitečné zdroje energie z: chemické energie získávané z paliv vody, včetně energie z vln, přílivu a odlivu a z vodních elektráren geotermálních zdrojů jaderného štěpení slunečního tepla a světla (solární buňky a panely) uvést výhody a nevyhody každé z metod co se týče nákladů, spolehlivosti, měřítka a vlivu na životní prostředí chápat pojem účinnost

1.6 (c) Práce –

Najít (bez výpočtu) vztah mezi vynaloženou prací a velikostí síly a uraženou vzdáleností

1.6 (d) Výkon –

– –

Na vhodných příkladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi tlakem, silou a plochou popsat jednoduchý rtuťový barometr a jeho využití při měření atmosférického tlaku na vhodných přiladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi tlakem pod povrchem tekutiny a hloubkou a hustotou pracovat s manometrem a popsat, jak funguje

Termika 2.1 (a) Skupenství látek –

znát rozdílné vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek

2.1 (b) Molekulární model – – – – – –

Popsat charakteristické rysy molekulární stavby pevných, kapalných a plynných látek vyjádřit teplotu plynů jako pohyb jeho molekul popsat vlastnosti tlaku plynu na základě pohybu jeho molekul popsat důsledek změny teploty na tlak plynu při stálém objemu chápat, že náhodný pohyb částic v roztoku je důkazem kinetického molekulárního modelu látky popsat tento pohyb (někdy uváděný jako Brownův pohyb) jako náhodné molekulární srážky

2.1 (c) Vypařování – –

Popsat vypařování jako přesun molekul s větší energií od povrchu tekutiny rozumět vztahu mezi vypařováním a následným ochlazováním

Na vhodných příkladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi vynaloženou prací a časem

Fyzika 11


2.1 (d) Změny tlaku –

rozumět vztahu mezi změnou objemu plynu a změnou tlaku za podmínky, že má plyn konstantní teplotu

2.2 (a) Tepelná rozpínavost pevných, kapalných a plynných 2.2 (a) Tepelná rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek – – –

popsat kvalitativně tepelnou rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek poznat a vysvětlit běžné situace, kdy dochází k aplikaci následků tepelné rozpínavosti popsat kvalitativně vliv změny teploty na objem plynu při konstantním tlaku

2.3 (a) Vedení tepla –

popsat pokusy, které demonstrují vlastnosti špatného a dobrého vedení tepla

2.3 (b) Proudění –

popsat souvislosti mezi prouděním tepla v tekutinách a změnami hustoty a popsat pokusy, které znázorní proudění

2.3 (c) Záření –

chápat infračervené záření jako součást elektromagnetického spektra

2.3 (d) Přenos energie 2.2 (b) Měření teploty – – –

poznat, jak můžeme využít fyzikální vlastnosti měnící se s teplotou pro měření teploty a uvést příklady takových vlastností uvědomovat si význam pevných bodů a umět je rozpoznat popsat stavbu a funkci kapalinových teploměrů

–

poznat a vysvětlit některé z každodenních způsobů využití a následků vedení tepla, proudění a záření

Vlastnosti vln 3.1 Obecné vlastnosti vln

2.2 (c) Teplotní kapacita – –

pochopit vztah mezi nárůstem teploty tělesa a vzestupem vnitřní energie porozumět pojmu tepelná kapacita

– – – – –

2.2 (d) Tání a var – – –

popsat tání a var jako příjem energie beze změny v teplotě vysvětlit pojmy bod tání a bod varu popsat kondenzaci a tuhnutí

popsat, co znamená vlnění, které je znázorněno kmitáním vláken; popsat pokusy s vodními vlnami používat pojem vlnoplocha rozumět pojmům rychlost, frekvence, délka vln a amplituda rozlišit mezi příčnými a podélnými vlnami a uvést vhodné příklady popsat způsoby využití vodních vln: odraz na rovném povrchu lom v důsledku změny rychlosti ohyb způsobený širokými a úzkými mezerami

3.2 (a) Odraz světla –

popsat vznik optického obrazu na rovném zrcadle a popsat jeho

Fyzika 12


–

vlastnosti používat zákon úhel dopadu = úhel odrazu

3.2 (b) Lom světla – –

– –

popsat pokus znázorňující lom světla používat terminologii vztahující se k úhlu dopadu a úhlu odrazu a popsat průchod světla přes průhledný materiál s rovnoběžnými stranami rozumět pojmu mezní úhel popsat vnitřní a totální vnitřní odraz

3.2 (c) Spojné čočky – – –

popsat výsledek působení tenké sbíhavé čočky na paprsek světla používat pojmy ohnisko a ohnisková vzdálenost nakreslit paprskový diagram a znároznit vytvoření skutečného obrazu s použitím jednoduché čočky

3.2 (d) Rozptyl světla –

kvalitativně popsat rozptyl světla tak, jak k němu dochází při dopadu světla na skleněný hranol

3.2 (e) Elektromagnetické spektrum – –

–

popsat hlavní rysy elektromagnetického spektra a vědět, že všechny elektromagnetické vlny se pohybují ve vakuu stejnou rychlostí popsat funkci elektromagnetických vln v: rozhlasovém a televizním vysílání (rádiové vlny) satelitní televizi a telefonech (mikrovlny) elektrických zařízeních, dálkových ovládáních pro televize a alarmy (infračervené) medicíně a bezpečnosti (rentgen) mít povědomí o bezpečnosních opatřeních týkajících se používání

mikrovln a rentgenu

3.3 Zvuk – – – – – – –

Popsat, jak vzniká zvuk chvěním popsat délkovou povahu zvukových vln znát přibližný rozsah slyšitelných frekvencí chápat, že pro přenos zvukových vln je nutné médium popsat pokus, kterým se určuje rychlost zvuku ve vzduchu najít souvislost mezi hlasitostí a výškou zvukových vln a amplitudou a frekvencí popsat, jak odraz zvuku může způsobit ozvěnu

Elektromagnetické jevy 4.1 Jednoduché magnetické jevy – – – – – – –

popsat vlastnosti magnetů mít základní vědomosti o elektromagnetické indukci rozlišit mezi železnými a neželeznými materiály popsat metody magnetizace a demagnetizace popsat pokus k rozpoznání vzorů tvořených siločarami v okolí magnetu rozlišit mezi magnetickými vlastnostmi železa a oceli znát rozdíly ve stavbě a použití trvalých magnetů a elektromagnetů

4.2 (a) Elektrický náboj – – – – –

prostřednictvím jednoduchých pokusů demonstrovat vznik a přítomnost elektrostatických nábojů vědět, že existují pozitivní a negativní náboje vědět, že opačné náboje se přitahují a shodné se odpuzují popsat elektrické pole jako oblast, ve kterém působí síla na elektrický náboj rozlišit mezi elektrickým vodičem a izolátorem a uvést typické příklady

Fyzika 13


4.2 (b) Proud – –

vědět, že proud závisí na toku elektrického náboje používat ampérmetr a vysvětlit, jak funguje

4.2 (c) Elektromotorická síla –

Vědět, že elektromotorická síla jako zdroj energie se měří ve voltech

4.2 (d) Elektrické napětí – –

vědět, že napětí v částech obvodu se měří ve voltech umět používat a popsat voltmetr

– vlhké prostředí chápat, jak fungují pojistky a elektrické jističe

4.5 (a) Elektromagnetická indukce –

4.5 (b) Elektrický generátor – –

4.3 (b) Sériové a paralelní obvody – – – – –

chápat, že proud je v každém bodě sériového obvodu stejný rozumět složenému odporu dvou nebo více rezistorů vědět, že v paralelním obvodě je proud ze zdroje větší než proud v jednotlivých větvích vědět, že složený odpor dvou rezistorů v paralelním obvodu je menší než proud v jednotlivých rezistorech znát výhody spojených lamp zapojených v paralelním světelném okruhu

Popsat pokus, který ukáže, že měnící se magnetické pole může vyvolat elektromagnetickou sílu v obvodu

popsat rotační cívkový generátor a využití kolektorů načrtnout graf znázorňující produkci napětí v daném čase pro jednoduchý elektrický generátor

4.5 (c) Transformátor – – – –

Popsat stavbu základního transformátoru, který se používá pro přeměnu napětí znát a používat vzorec (Vp /Vs ) = (Np /Ns ) popsat použití transformátoru vysokého napětí pro přenos elektřiny uvést výhody přenosu vyskokého napětí

4.5 (d) Magnetický efekt proudu 4.3 (c) Funkce a použití obvodových součástek – – – –

popsat funkci regulovatelného odporového děliče (potenciometru) popsat funkci termistoru a rezistoru závislého na světle a chápat jejich použití jako přidavných měničů energie popsat funkci kondenzátoru při ukládání energie a chápat jeho využití v obvodech s časovačem popsat funkci relé a chápat jeho využití při spínání obvodů

4.4 Nebezpečí elektřiny –

Znát nebezpečí, které může způsobit – poškozená izolace – přehřáté kabely

– –

Popsat schéma magnetického pole v závislosti na proudu v elektrickém vedení a v solenoidech popsat využití magnetického působení v proudu včetně funkce relé

4.5 (e) Síla působící na elektrovodič – – –

Popsat pokus znázorňující, že síla působí na elektrovodič v magnetickém poli včetně působení opačného: (i) proudu (ii) směru pole

4.5 (f) Stejnosměrný motor –

Vědět, že cívka, kterou prochází proud, se v magnetickém poli roztočí

Fyzika 14


–

a tento efekt je tím větší, čím více má cívka závitů znát souvislost mezi otáčivým efektem a činností elektromotoru

5.1 (e) Bezpečnostní opatření –

4.6 (a) Katodové záření – – –

popsat tvoření a zjištění katodového záření popsat odchýlení záření v elektrickém poli vědět, že částice vyzařované termoelektronovým zářením jsou elektrony

Jaderná fyzika 5.1 (a) Zjištění radioaktivity – –

vědět o existenci ionizujícího záření popsat zjištění přítomnosti αčástic, βčástic a γpaprsků ( β+ nejsou zahrnuty, β budou považovány za β)

5.1 (b) Charakteristika tří druhů záření – –

vědět, že radioaktivní záření se objevuje náhodně v prostoru i čase pro jednotlivé druhy záření znát jejich: vlastnosti relativní ionizační účinek relativní schopnosti průniku

5.1 (c) Radioaktivní rozpad –

chápat pojem radioaktivní rozpad, používat rovnice (s použitím slov a symbolů) ke znázornění změn ve stavbě jádra při uvolnění částic

5.1 (d) Poločas rozpadu –

používat termín poločas rozpadu v jednoduchých výpočtech, které mohou obsahovat informace z tabulek nebo křivek poločasu rozpadu

Popsat bezpečné zacházení s radioaktivními materiály, jejich bezpečné použití a ukládání

5.2 (a) Model atomu –

popsat stavbu atomu s použitím termínů jádro a elektron

5.2 (b) Jádro – – – –

popsat stavbu jádra s použitím termínů protony a neutrony používat termín protonové číslo Z používat termín nukleonové číslo A používat termín nuklid a znát nuklidový zápis (A/Z) X

Chemie 1. Částicové složení látek – – –

popsat skupenství látek a vysvětlit jejich vnitřní přeměnu s využitím kinetické teorie částic popsat a vysvětlit difúzi popsat důkaz pro pohyb částic v plynech a tekutinách

2. Experimentální činnosti 2.1 Měření –

pojmenovat příslušné přístroje pro měření času, teploty, hmotnosti a objemu (např. byrety, pipety a odměrné válce)

Chemie 15


2.2 (a) Kritéria čistoty – – – –

popsat papírovou chromatografii vysvětlit jednoduché chromatogramy identifikovat různé látky a vyhodnotit jejich čistotu podle údajů o bodu tání a bodu varu chápat význam čistoty látek v každodenním životě, např. v potravinách nebo lécích

2.2 (b) Metody purifikace –

–

popsat metody purifikace s použitím vhodného rozpouštědla, filtrace, krystalizace, destilace (včetně použití frakcionačního zařízení). (Odkaz na frakční destilaci surové ropy v části 14.2 a produkty fermentace v části 14.6) navrhnout vhodně techniky purifikace s využitím informací o obsažených látkách

3. Atomy, prvky a sloučeniny 3.1 Stavba atomu a periodická tabulka – – –

– – – –

znát relativní náboje a přibližné relativní hmotnosti protonů, neutronů a elektronů definovat protonové a nukleonové číslo s pomocí protonového čísla a jednoduché struktury atomů vysvětlit princip periodické tabulky (více v sekci 9) se zvláštním odkazem na prvky s protonovými čísly 120 definovat izotopy vědět, že existují dva druhy izotopů radioaktivní a neradioaktivní znát jeden druh medicínského a jeden druh průmyslového využití radioaktivních izotopů popsat hromadění elektronů ve slupce a chápat význam stavby vzácných plynů a valenčních elektronů

3.2 Tvoření vazeb: struktura látek – –

popsat rozdíl mezi prvkem, směsí a sloučenou a rozdíl mezi kovy a nekovy popsat slitinu (např. mosaz) jako směs kovu s dalšími prvky

3.2 (a) ionty a iontové vazby – –

popsat vznik iontů ztrátou nebo nabytím elektronu popsat vznik iontové vazby mezi prvky ze skupiny I a VII

3.2 (b) Molekuly a kovalentní vazby – –

popsat vznik jednoduché kovalentní vazby v H2, CI2, H2O, CH4 a HCl jako sdílení párů elektronů, které vede k vytvoření vzácného plynu popsat rozdíly v těkavosti, rozpustnosti a elektrické vodivosti mezi iontovými a kovalentními sloučeninami

3.2 (c) Makromolekuly – –

popsat obrovskou kovalentní strukturu grafitu a diamantu najít souvislost mezi strukturami a použitím grafitu jako zvlhčovače a diamantu pro řezání

4. Stoichiometrie – – – – – –

používat symboly pro jednotlivé prvky a psát vzorce jednoduchých sloučenin vyvodit vzorec jednoduché sloučeniny z relativních čísel obsažených atomů vyvodit vzorec jednoduchých sloučenin z modelu nebo diagramu sestavit slovní rovnice a jednoduché chemické rovnice definovat relativní atomovou hmotnost, Ar definovat relativní molekulovou hmotnost, Mr, jako součet relativních atomových hmotností

Chemie 16


5. Elektřina a chemie –

– – – – –

popsat produkty elektrody v elektrolýze: roztavený bromid olovnatý koncentrovaná kyselina chlorovodíková vodný roztok chloridu sodného mezi inertními elektrodami (platinovými nebo uhlíkovými) znát obecný zákon, že kovy nebo vodík se tvoří na záporné elektrodě (katodě) a nekovy (kromě vodíku) se tvoří na kladné elektrodě (anodě) odhadnout produkty elektrolýzy určitých binárních sloučenin v roztaveném stavu popsat elektrolytické pokovení kovů vyjmenovat využití elektrolytického pokovení popsat důvody pro použití mědi a hliníku v kabelech a vědět, proč se plasty a keramika používají jako izolační materiál

6. Energie a chemické reakce 6.1 Energie chemických reakcí –

Popsat, v čem spočívá podstata exotermických a endotermických reakcí

6.2 Tvorba energie – – –

Popsat vznik tepelné energie při hoření paliv popsat vodík jako palivo popsat radioaktivní izotopy, např. 235 U, jako zdroje energie

7. Chemické reakce 7.1 Rychlost reakce – –

popsat vliv koncentrace, velikosti prvků, katalyzátoru (včetně enzymů) a teploty na rychlost reakce popsat praktické metody pro zjišťování rychlosti reakce, při které dochází ke vzniku plynů

–

popsat přispění výše uvedených faktorů k nebezpečí výbuchu s prachovými částicemi (např. mlýny) a plyny (např. doly)

7.2 Reverzní reakce –

chápat, že některé chemické reakce mohou být zvráceny změnou reakčních podmínek (omezeno na působení tepla na hydráty solí, znalost zákona zachování hmotnosti není vyžadována)

7.3 Redoxní reakce –

definovat oxidaci a redukci z pohledu příjmu nebo ztráty kyslíku (oxidace omezena pouze na vyjmenování iontů, např. železo, měd, manganát, dichroman)

8. Kyseliny, zásady a soli 8.1 Charakteristické vlastnosti kyselin a zásad – – – –

popsat charakteristické vlastnosti kyselin mezi které patří reakce s kovy, zásadami, uhličitany a působení na lakmus popsat charakteristické vlastnosti zásad jako např. reakce s kyselinami a solemi amoniakem a působení na lakmus popsat neutralitu a relativní kyselost a zásaditost jako pH (pouze celými čísly) měřenou pomocí univerzálního indikačního papíru popsat a vysvětlit důležitost kontroly kyselosti půdy

8.2 Druhy oxidů –

roztřídit oxidy jako kyselé nebo zásadité na základě jejich kovové nebo nekovové podstaty

8.3 Příprava solí –

popsat přípravu, separaci a purifikaci solí jako příklady technik popsaných v sekci 2.2(b) a reakcí popsaných v sekci 8.1

Chemie 17

Studijní program pro 9.ročník ISB vysokým bodem tání, tvořícími barevné sloučeniny; vědět, že často jako prvky i sloučeniny fungují jako katalyzátory

8.4 Určování iontů a plynů –

popsat následující pokusy k určení látek: – vodné kationy: hliník, amonium, vápník, měď(II), železo(II), železo(III) a zinek (s použitím náležitých roztoků hydroxidu sodného a amoniaku) – anionty: uhličitan (reakcí s zředěnou kyselinou a následně s roztokem hydroxidu vápenatého), chlorid (reakcí v kyselých podmínkách s roztokem dusičnanu stříbrného), jodidu (rakcí v kyselých podmínkách s roztokem dusičnanu stříbrného), dusičnan (redukcí s hlíníkem), síran (reakcí v kyselých podmínkách s roztokem iontů barya) – plyny: amoniak (s použitím vlhkého lakmusového papírku), vodík (s použitím zapálené třísky), kyslík (s použitím rozžhavené třísky)

9. Periodická tabulka –

definovat periodickou tabulku jako metodu třídění prvků a chápat její využití při odhadování vlastností prvků

9.1 Periodické trendy –

– –

–

– –

popsat lithium, sodík a draslík ve Skupině I jako soubor relativně měkkých kovů, které jsou mají podobné body tání, hustotu a reakci s vodou odhadnout vlastnosti dalších prvků ve Skupině I na základě zadaných údajů popsat chlor, brom a jod ve Skupině VII jako soubor diatomických nekovů podobných v barvě a popsat jejich reakci s dalšími ionty halogenidů odhadnout vlastnosti dalších prvků ve Skupině VII na základě zadaných údajů

10.1 Vlastnosti kovů – – –

popsat přechodné prvky jako skupinu kovů s vysokou hustotou,

popsat obecné fyzikální a chemické vlastnosti kovů vysvětlit, proč se kovy často používají ve formě slitin rozpoznat přítomnost slitin podle znázornění jejich stavby

10.2 Reakční řada –

–

seřadit podle reaktivity: draslík, sodík, vápník, hořčík, zinek, železo, (vodík) a měď podle reakce (pokud k ní dochází) s: vodou nebo párou roztokem kyseliny chlorovodíkové a redukcí jejich oxidů s uhlíkem vyvodit pořadí reaktivity z dané sady výsledků pokusů

10.3 (a) Těžba kovů – – –

popsat, jak zařazování prvků do reakčních skupin usnadňuje získávání kovů z rud popsat hlavní raeakce, při kterých se získává železo z krevelu popsat přeměnu železa v ocel za použití základních oxidů a kyslíku

10.3 (b) Využití kovů –

9.3 Přechodné prvky –

definovat vzácné plyny jako nereaktivní (inertní) popsat použití vzácných plynů při vytvoření inertní amosféry, např. argon v lampách, helium při plnění balonů

10. Kovy

popsat přechod od kovových po nekovové prvky napříč tabulkou

9.2 Vlastnosti jednotlivých skupin –

9.4 Vzácné plyny

–

vyjmenovat způsoby využití hliníku při výrobě letadel díky své pevnosti a nízké hustotě v potravinových dózách díky své odolnosti vůči korozi porozumět způsobu změny vlastností železa kontrolovaným použitím

Chemie 18


–

přísad z ocelových slitin vyjmenovat způsoby použití oceli s nízkým obsahem uhlíku (karoserie aut a strojírenství) a nerezové oceli (chemické továrny a výroba příborů)

12. Uhličitany – –

11. Vzduch a voda Popsat chemický test na zjištění přítomnosti vody popsat zběžně péči o zásoby vody v podobě filtrace a chlorace vyjmenovat některé typy použití vody v průmyslu a domácnosti popsat složení čistého vzduchu, který má přibližně 79% dusíku, 20% vodíku a zbytek tvoří vzácné plyny, vodní pára a oxid uhličitý – vyjmenovat nejčastější škodliviny obsažené ve vzduchu jako je oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku a sloučeniny olova – znát zdroje všech těchto škodlivin: oxid uhelnatý z nedokonalého spalování látek obsahujících uhlík oxid siřičitý ze spalování fosilních paliv, které obsahují sloučeniny síry (vedoucích k tvorbě „kyselého deště“ více v sekci 13) oxidy uhlíku z výfukových plynů znát nepříznivý vliv, které tyto škodliviny mají na budovy a lidské zdraví – popsat metody prevence proti rzi, konkrétně barvy a ostatní nátěry, které zabraňují vniku kyslíku – vysvětlit, proč potřebujeme dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva – popsat, jak získat čpavek z jeho solí – vědět, že oxid uhličitý a metan jsou skleníkové plyny a mohou přispívat ke změnám klimatu – popsat vznik oxidu uhličitého: jako výsledek dokonalého spalování látek obsahujících uhlík jako produkt dýchání jako výsledek reakce mezi kyselinou a uhličitanem – znát zdroje metanu, např. rozklad rostlin nebo odpadní plyny vznikající trávením zvířat – – – –

–

Popsat výrobu vápna (oxidu vápanatého z uhličitanu vápenatého (vápence) jako chemickou reakci vyjmenovat některé způsoby využití vápna a hašeného vápna při péči o kyselou půdu a při neutralizaci kyselých průmyslových odpadů jako je např. odsiřování odpadních plynů vyjmenovat způsoby využití uhličitanu vápenatého při výrobě železa a cementu

13. Organická chemie 13.1 Názvy sloučenin – –

Pojmenovat a nakreslit strukturu metanu, etanu, etylenu, etanolu, kyseliny octové a produktů reakcí popsaných v sekcích 14.4 – 14.6 znát druhy sloučenin s názvy končícími na an, en, ol nebo ová kyselina a jejich molekulární strukturu

13.2 Paliva – – – –

vyjmenovat paliva: uhlí, zemní plyn a petrolej uvést metan jako hlavní složku zemního plynu popsat petrolej jako sloučeninu uhlovodíků a jeho oddělení do užitečných frakcí pomocí frakční destilace vyjmenovat způsoby použití frakcí jako: plyn v lahvích určený pro topení nebo vaření benzínová frakce využívaná jako palivo (benzín) v autech nafta používaná při výrobě chemikálií petrolejová/parafínová frakce použivaná pro letadlová paliva dieselové nafty/plyny pro dieselové motory paliva pro lodě a vytápění domácností zvlhčovací látky pro výrobu zvlhčovadel, vosků a leštidel živice pro stavbu silnic

13.3 Homologická řada –

Popsat stavbu homologické řady, kterou tvoří skupiny podobných

Chemie 19

Studijní program pro 9.ročník ISB sloučenin s podobnými vlastnostmi na základě výskytu stejné funkční sḱupiny

–

13.4 Alkany – –

–

Popsat vlastnosti alkanů (reprezentovaných metanem) jako obecně nereaktivní s výjimkou hoření popsat vazby v alkanech

–

13.5 Alkeny – – –

Popsat výrobu alkenů odštěpením vodíku rozlišit mezi nasycenými a nenasycenými uhlovodíky z jejich molekulární stuktury při reakci s bromovodíkem popsat tvorbu polyethylenu jako příklad polymerizace monomerních částic

– – –

13.6 Alkoholy – – –

Popsat vznik ethanolu fermentací a katalytickou hydratací etenu popsat vlastnosti ethanolu při hoření vyjmenovat způsoby využití ethanolu jako rozpouštědla a paliva

–

výživa jako přijímání živin v podobě organických látek a minerálních iontů, které obsahují suroviny nebo energii pro růst a opravu tkání, výživa také jako absorbce a vstřebávání vylučování jako odstranění toxických materiálů z organismu, odstranění odpadních látek metabolismu (chemické reakce v buňkách včetně dýchání) a látek převyšujících potřebu organismu dýchání jako chemické reakce, při kterých dochází k uvolnění energie rozkladem molekul živin v buňkách vnímání jako schopnost zjistit nebo vnímat změny v prostředí (podněty) a reagovat na ně reprodukce jako proces, při kterém z organismů vznikají další organismy stejného druhu růst jako stálý nárůst velikosti a hmotnosti způsobený nárůstem počtu buněk, jejich zvětšováním nebo obojím pohyb jako aktivita organismu nebo jeho části způsobující změnu polohy nebo místa

2. Třídění živých organismů 2.1 Klasifikační systém a jeho využití

Přírodopis Část 1 1. Charakteristika živých organismů – –

vyjmenovat a popsat charakteristické vlastnosti živých organismů definovat následující pojmy:

–

–

popsat dvojčlenný systém pojmenovávání druhů jako systém, ve kterém je odborný název organismu vytvořen ze dvou částí vyjadřujících rod a druh vyjmenovat hlavní charakteristické rysy obratlovců: ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci

2.2 Přizpůsobení organismů prostředí (znázorňovat na příkladech kdykoli to bude možné) – vyjmenovat hlavní charakteristické rysy používané při třídění následujících skupin: kvetoucí rostliny (jednoděložné a vyšší dvouděložné), členovci (hmyz, korýši, pavoukovci a stonožkovci), kroužkovci, hlístice a měkkýši

Přírodopis 20

Studijní program pro 9.ročník ISB jednoduché klíče používat jednoduché určovací klíče založené na snadno rozpoznatelných rysech

Část 2 1. Stavba a uspořádání buňky – – –

vědět, že živé organismy jsu tvořeny buňkami poznat a popsat strukturu rostlinné buňky (palisádová buňka) a živočišné buňky (jaterní buňka) zvětšené světelným mikroskopem popsat rozdíly ve struktuře typické živočišné a rostlinné buňky

2. Stupně uspořádání –

– – – –

popsat souvislosti mezi typy buňěk a jejich funkcemi: – řasinkové buňky – dýchací systém – buňky vlasových kořínků – absorpce – dřevní cévní svazky vedení a opora – svalové buňky stahy – červené krvinky transport definovat: tkáň jako skupinu buněk s podobnou strukturou, které pracují dohromady a zastávají určitou funkci orgán jako struktura tvořená skupinou tkání, které pracují dohromady a zastávají určitou funkci orgánová soustava jako skupina orgánů s propojenými funkcemi, které pracují dohromady a vykonávají určité tělesné funkce (využít příkladů uvedených v Částech II a III)

3. Velikost vzorků –

4. Pohyby uvnitř buněk 4.1 Difuze –

–

definovat difuzi jako pohyb molekul z místa jejich vyšší koncentrace do místa s nižší koncentrací, kde klesání koncentrace je výsledkem náhodného pohybu popsat význam difuze plynů a roztoků a vody jako rozpouštědla

4.2 Osmóza –

–

definovat osmózu jako difuzi molekul vody z místa jejich vyšší koncentrace (zředěný roztok) do místa s jejich nižší koncentrací (koncentrovaný roztok) přes polopropustnou membránu popsat význam osmózy pro příjem vody rostlinami a její vliv na rostlinné a živočišné tkáně

5. Enzymy – – –

definovat katalyzátor jako látku, která urychlí chemickou reakci a sama není reakcí změněna definovat enzymy jako proteiny, které fungují jako biologické katalyzátory pochopit a popsat působení teplotních změn a pH na činnost enzymů

6. Výživa –

definovat výživu jako příjem živin, kterými jsou organické látky a minerální ionty obsahující suroviny nebo energii pro růst a tkáně

6.1 Živiny –

vypočítat zvětšení a velikost biologických vzorků s použitím milimetrů jako jednotek –

vyjmenovat chemické prvky, které tvoří: uhlohydráty tuky proteiny popsat syntézu velkých molekul z malých základních jednotek, např. jednoduché cukry ve škrob a glykogen aminokyseliny v proteiny

Přírodopis 21


–

–

–

mastné kyseliny a glycerol v tuky a oleje popsat test na přítomnost: škrobu (jodový roztok) redukované cukry (Benediktův roztok) bílkoviny (biuretová reakce) tuky (ethanol) vyjmenovat hlavní zdroje a popsat význam: karbohydrátů tuků bílkovin vitamínů (C a D) minerálních solí (vápník a železo) vlákniny vody Popsat příznaky při nedostatku: vitamínů (C a D) minerálních solí (vápník a železo)

6.2 Výživa rostlin 6.2.1 Fotosyntéza – – – – –

definovat fotosyntézu jako základní proces, kterým rostliny vytváří uhlohydráty ze surovin s použitím světelné energie znát slovní rovnici pro produkci jednoduchých cukrů a kyslíku zkoumát nezbytnost chlorofylu, světla a oxidu uhličitého pro fotosyntézu s použitím vhodných kontrolních nástrojů popsat příjem oxidu uhličitého a vody rostlinami vysvětlit, že chlorofyl váže světelnou energii a přetváří ji na energii chemickou, která je využívána na tvorbu uhlohydrátů a jejich následné uložení

průduchové a mezofylové buňky – výměna plynů cévní svazky (xylém a floém) – přeprava a opora

6.2.3 Význam minerálů –

–

6.3 Výživa živočichů a člověka 6.3.1 Strava – –

rozpoznat a označit epidermis, buněčnou a tkáňovou strukturu listu dvouděložné rostilny, tak jak je vidět pod světelným mikroskopem a posat význam těchto rysů pro jejich funkci včetně: umístění chloroplastů – fotosyntéza

rozumět pojmu vyvážená strava; popsat vyváženou stravu vztahující se k věku, pohlaví a aktivitě jednotlivců popsat příznaky podvýživy a její souvislost s hladověním, onemocněními srdce, zácpou a obezitou

6.3.2 Produkce potravin –

Diskutovat o způsobech, kterými díky moderním technologiím vzrostla produkce potravin (včetně moderních zemědělských strojů, chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů a umělého výběru)

6.3.3 Zažívací trakt u člověka – – –

6.2.2 Stavba listu –

popsat význam: iontů dusičnanů pro syntézu bílkovin iontů hořčíku pro syntézu chlorofylu popsat využití a nebezpečí nadměrného používání dusíkatých hnojiv

–

definovat příjem potravy jako příjem látek (např. jídla, nápojů) do těla skrz ústa definovat vylučování jako zbavování se potravy, která nebyla strávena konečníkem ve formě výkalů rozpoznat hlavní části zažívacího traktu a příslušné orgány včetně úst, slinných žláz, jícnu, žaludku, tenkého střeva, dvanácterníku a kyčelníku, slinivky, jater, žlučníku, tlustého střeva, tračníku, konečníku a řitního otvoru popsat funkce výše popsaných částí zažívacího traktu ve vztahu k přijímání potravy, trávení, vstřebávání, asimilaci a vylučování potravy (viz. 6.3.4, 6.3.5, 6.3.6. a 6.3.7.)

Přírodopis 22


6.3.4 Mechanické a fyzikální trávení –

– – – – –

definovat trávení jako rozmělnění velkých, nerozpustných molekul potravy do malých ve vodě rozpustných molekul, ke kterému dochází za použití mechanických a chemických procesů znát druhy lidských zubů a popsat jejich stavbu a funkce znát příčiny vzniku zubního kazu a popsat správnou péči o chrup popsat proces žvýkání popsat funkci podélných a kruhových svalů při peristaltice popsat funkci žluči při emulgaci tuků, při které dochází ke zvětšení plochy pro působení enzymů

6.3.5 Chemické trávení –

– –

Znát význam chemického trávení v zažívacím traktu při, kterém dochází ke tvorbě malých, rozpoustných molekul, které mohou být vstřebány vědět, kde jsou v zažívacím traktu vylučovány enzymy amyláza, proteáza a lipáza znát funkce proteinů amylázy, proteázy a lipázy, zaznamenat substráty a výsledné produkty

6.3.6 Vstřebávání – – –

Definovat vstřebávání jako pohyb molekul strávené potravy skrz povrch střeva do krve nebo lymfy vědět, že k vstřebávání strávené potravy dochází v tenkém střevě popsat význam klků pro zvýšení vnitřního povrchu tenkého střeva

6.3.7 Asimilace – –

–

definovat asimilaci jako pohyb molekul strávené potravy do buněk těla, kde budou využity a stanou se součástí buněk popsat funkci jater při metabolismu glukózy (glukóza → glykogen) a aminokyselin (aminokyseliny → bílkoviny) a rozpad nadbytečných aminokyselin popsat funkci tuku jako látky pro ukládání energie

7. Rozvod živin 7.1 Rozvod živin v rostlinách – –

znát funkce xylému a floému vědět, kde se nachází pletiva xylém a floém v příčných částech nezesílených, dužnatých kořenech, stoncích a listech dvouděložných rostlin

7.1.1 Příjem vody – – –

Pod mikroskopem rozpoznat buňky kořenových vlásků a znát jejich funkci znát cestu, kterou voda proudí přes kořeny, stonek, listy (kořenové vlásky, buňky povrchu kořene, xylém, buňky mezofylu) s použitím vhodného mořidla poznat proudění vody v nadzemních částech rostliny

7.1.2 Vypařování – – – –

Definovat transpiraci jako vypařování vody na povrchu buněk mezofylu, kterou provází ztráta vody skrze průduchy na listech rostliny popsat souvislost mezi ztrátou vody při vypařování a povrchem buňky, vzduchovými prostory a průduchy popsat vliv výkyvů teploty, vlhkosti a intenzity světla na míru vypařování popsat, jak probíhá vadnutí rostlin

7.1.3 Rozvod živin –

definovat translokaci jako pohyb sacharózy a aminokyselin ve floému z místa jejich produkce na místa jejich uložení NEBO do míst jejich zužitkování v podobě dýchání nebo růstu

7.2 Rozvod živin u člověka –

Popsat oběhovou soustavu jako systém trubic, pumpy a chlopní, které

Přírodopis 23


–

zajišťují jednosměrný tok krve vědět, že oběhová soustava se skládá z nizkotlakého proudění, které směřuje do plic a vysokotlakého proudění, které vede do tkání těla; uvést jak tyto rozdíly mezi oběma oběhy ovlivňují jejich odlišné funkce

7.2.1 Srdce – – – –

Popsat stavbu srdce včetně srdeční stěny a přepážky, komor, chlopní a tepen popsat srdeční činnost jako svalovou kontrakci a činnost chlopní poznat a vysvětlit vliv fyzické aktivity na srdeční tep popsat srdeční choroby, při kterých dochází k ucpání srdečních tepen a znát možné příčiny (strava, stres, kouření) a způsoby prevence

7.2.2 Tepny, žíly, kapiláry – –

Pojmenovat hlavní krevní tepny, které vedou z a do srdce, jater a ledvin popsat stavbu a činnost tepen, žil a kapilár

7.2.3 Krev – – –

pod mikroskopem na mikroskopickém sklíčku, v nákresech a na mikrofotografiích rozeznat červené a bílé krvinky popsat složení krve: červené a bílé krvinky, krevní destičky a plazma znát funkci krve: červené krvinky – přenos hemoglobinu a kyslíku bílé krvinky – fagocytóza a tvorba protilátek krevní destičky – srážení krve (bez detailů) plazma – přenost krvinek, iontů, rozpustných živin, hormonů, oxidu uhličitého, močoviny a bílkovin plazmy

8. Dýchání – –

Definovat dýchání jako chemické reakce, při kterých dochází ke štěpení molekul živin v buňkách a k uvolňují energie znát způsoby využití energie v lidském těle: stahy svalů, syntéza bílkovin, dělení buněk, aktivní transport, růst, přenos nervových impulsů a zachování stálé tělesné teploty

8.1 Aerobní dýchání – –

Definovat aerobní dýchání jako uvolnění poměrně značné části energie v buňkách při rozkladu částic potravy za přítomnosti kyslíku pomocí vzorce vyjádřit rovnováhu aerobního dýchání

8.2 Anaerobní dýchání – –

– –

Definovat anaerobní dýchání jako uvolňování poměrně značného množství energie rozkladem částic potravy bez přítomnosti kyslíku pomocí vzorce vyjádřit rovnost anaerobního dýchání, ke kterému dochází při těžké fyzické námaze (glukóza → kyselina mléčná) a mikroorganických kvasinek (glukóza → alkohol + oxid uhličitý) popsat využití anaerobního dýchání v kvasnicíh při vaření a výrobě chleba porovnat aerobní a anaerobní dýchání z hlediska množství uvolněné energie

8.3 Výměna plynů – – – –

–

vyjmenovat vlastnosti povrchů, kde dochází k výměně plynů u živočichů na nákresech rozpoznat a pojmenovat hrtan, průdušnici, průdušky, průdušinky, plícní sklípky a přidružené kapiláry znát rozdíly ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu použít roztok hydroxidu vápenatého k pokusu na zjištění přítomnosti oxidu uhličitého a prozkoumat rozdíly ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu zkoumat a popsat vliv fyzické aktivity na frekvenci a hloubku dýchání

9. Vylučování –

– –

definovat vylučování jako odstranění toxických látek, odpadních látek metabolismu (chemické reakce v buňkách včetně dýchání) a nadbytečných látek z organismu popsat funkci ledvin pro vylučování močoviny a přebytečné vody a znovuvstřebávání glukózy a některých solí znát přibližné umístění močovodu, močového měchýře a močové trubice v lidském těle

Přírodopis 24


10. Koordinace a reflexní činnost 10.1 Nervová činnost u člověka –

– –

– – – –

popsat nervovou soustavu člověka, kterou tvoří centrální nervový systém (mozek a mícha jako oblasti pro kooridinaci) a periferní nervová soustava, které dohoromady slouží ke koordinaci a regulaci tělesných funkcí z nákresu rozeznat motorické (efektory), spojovací (spoje) a smyslové neurony popsat jednoduchý reflexní oblouk, který tvoří smyslové, spojovací a motorické neurony a reflex jako prostředek. který automaticky a rychle spojuje a koordinuje podněty a odpovědi vědět, že svaly a žlázy mohou fungovat jako efektory popsat funkci protichůdných svalů včetně bicepsu a tricepsu u loketního kloubu definovat smyslové orgány jako skupinu receptorových buněk reagujících na určitý podnět: světlo, zvuk, teplota, chemické látky popsat stavbu a činnost oka včetně akomodace a reflexů zornice

10.2 Hormony –

–

– –

definovat hormony jako chemické látky, která se vytváří v žlázách, jsou přenášeny krví a mění aktivitu jednoho nebo více určitých orgánů a následně jsou rozloženy v játrech chápat, jak působí hormon adrenalinu při chemické regulaci metabolismu včetně zvyšování koncentrace glukózy v krvi a tepové frekvence uvést příklady situací, při kterých se zvyšuje tvorba adrenalinu porovnat nervový a hormonální regulační systém

10.3 Tropismus –

směrem ke gravitaci nebo proti ní) a fototropismus (jako reakci, kdy rostlina roste směrem k nebo od přicházejícího světla)

vědět, že močovina se tvoří v játrech z nadbytečných aminokyselin vědět, že alkohol, léky a hormony se štěpí v játrech

10.4 Homeostáze – – –

definovat homeostázi jako udržování konstantního vnitřního prostředí z nákresu kůže rozpoznat: chlupy, potní žlázy, termoreceptory, cévy a tukovou tkáň popsat udržování stabilní tělesné teploty u člověka v rámci izolace a funkci termoreceptorů v kůži, pocení, třesu, rozšířování a stahování cév, které zásobují kapiláry na povrchu kůže a regulační funkci mozku

10.5 Léčiva a drogy – – –

–

–

definovat lék jako látku pro vnitřní užití, která pozměńuje nebo ovlivňuje chemické reakce v těle popsat lékařské využití antibiotk pro léčbu bakteriálních infekcí popsat důsledky zneužívání heroinu: silné sedativum, problémy se závislostí, vážné vedlejší příznaky a další problémy jako je kriminalita nebo nákaza infekcí, např. HIV/AIDS popsat důsledky nadměrného užívání alkoholu: omezená schopnost sebeovládání, sedativum, působení na rychlost reakcí, poškození jater a sociální dopady popsat působení tabákového kouře a jeho hlavních toxických složek (dehet, nikotin, oxid uhelnatý, částečky kouře) na dýchací soustavu

Section 3 1. Rozmnožování 1.1 Nepohlavní rozmnožování – –

Definovat nepohlavní rozmnožování jako proces, jehož výsledkem je vznik geneticky identických potomků z jednoho rodiče popsat nepohlavní rozmnožování bakterií, produkci spor v houbách a tvorbu hlíz u brambor

Definovat a zkoumat geotropismus (jako reakci, kdy rostlina roste

Přírodopis 25


1.2 Pohlavní rozmnožování –

Definovat pohlavní rozmnožování jako proces, při kterém dochází ke splynutí haploidních jader a při kterém vznikne diploidní zygota a geneticky odlišní potomci

1.2.1 Pohlavní rozmnožování rostlin –

– –

– – – – – – – – –

Poznat a nakreslit (pokud nutné s použitím lupy) kalichy, okvětní lístky,tyčinky, prašníky, pestíky, semeníky a blizny květiny nacházející se v blízkém okolí, která má odborný název, je opylována hmyzem a je dvouděložná; zkoumat zrníčka pylu pod mikroskopem nebo na mikrofotografiích znát funkci okvětních lístků, kalichu, prašníku, blizny a semeníku s použitím lupy poznat a popsat prašník a bliznu některé květiny, která se nachází v blízkém okolí, má odborný název a je opylovaná větrem; zkoumat zrníčka pylu pod mikroskopem nebo na mikrofotografiích aplikovat znalosti o rostlinách na neznámé rostliny definovat opylování jako přenost zrníček pylu ze samčí části rostliny (prašník, tyčinka) na samičí část rostliny (blizna) vyjmenovat původce opylení porovnat různé způsoby adaptace květin opylených hmyzem a větrem popsat růst pylové láčky a její vstup do ovule a následné oplodnění (produkce endospermu a podrobnosti vývoje nejsou vyžadovány) zkoumat a popsat stavbu neendospermického semene jako embryo (kořínek, plumule a děložní lístky) a testa, které je chráněno plodem popsat stavbu semena (embryo, děložní lístky, testa a role mitózy) a plodu (vytvořeného ze stěny semeníku) chápat, že šíření semen a plodů prostřednictvím větru a zvířat umožňují osazování nových oblastí na konkrétních případech popsat šíření semen a plodů prostřednictvím větru a zvířat

– –

– – – – –

1.3 Pohlavní hormony –

–

Na vyobrazení mužských pohlavních orgánů rozpoznat varlata, šourek, chámovod, prostatu, močovou trubici a penis; znát funkce jednotlivých částí na vyobrazení ženských pohlavních orgánů rozpoznat vaječníky,

Popsat působení testosteronu a estrogenu na vývoj jedince a znát jejich vliv na sekudnární pohlavní znaky v období puberty

1.4 Způsoby antikoncepce –

Mít povědomí o následujících způsobech antikoncepce: přirozený (abstinence, metoda plánování podle měsíčního cyklu) – chemický (antikoncepční pilulky, spermicidy) – mechanický (kondom, pesar, ženský kondom, nitroděložní tělísko) – chirurgický (vasektomie, sterilizace)

1.5 Sexuálně přenosné choroby – –

1.2.2 Rozmnožování člověka –

vejcovody, dělohu, čípek a vagínu; znát funkce jednotlivých částí popsat menstruační cyklus v rámci změn v děloze a vaječnících mít základní znalosti týkající se pohlavního styku; popsat oplodnění jako splynutí buněčných jader mužské pohlavní buňky (spermie) a ženské pohlavní buňky (vajíčka) popsat jednoduše raný vývoj zygoty, který představuje tvorbu shluku buněk, které se usazují na stěně dělohy popsat vývoj plodu popsat funkci placenty a pupečníku pro výměnu rozpuštěných živin, plynů a odpadních látek (bez podrobností) popsat předporodní péči o těhotné ženy včetně speciálních nároků na výživu a péči o zdraví mít základní znalosti týkající se porodu

Popsat příznaky, dopady a léčbu kapavky popsat způsoby přenosu viru lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) a způsoby, jakýmy se lze chránit proti šíření HIV/AIDS

2. Růst a vývoj –

Definovat růst jako neustálý nárůst velikosti a hmotnosti zapříčiněný nárůstem počtu buněk, růstem jejich velikosti nebo obou současně

Přírodopis 26


definovat vývoj jako nárůst složitosti zkoumat a popsat podmínky prostředí, které ovlivňují klíčení semen: nároky na vodu, kyslík a vhodnou teplotu

– –

3. Dědičnost –

–

Definovat dědičnost jako přenos genetických informací z generace na generaci

–

3. 3.1 Chromozomy 1 Chromozomy –

Definovat výrazy: – chromozom jako šroubovici DNA, tvořenou řetězcem genů – gen jako úsek DNA, který tvoří jednotku dědičnosti a obsahuje kódy pro specifické bílkoviny. Gen může být zkopírován a předán další generaci – alelu jako některou ze dvou nebo více variant genu – diploidní jádro, jako jádro obsahující dvě sady choromozomů (např. v buňkách těla) – popsat dědičnost pohlaví u člověka (chromozomy XX a XY)

– – –

3.5 Odchylky –

3.2 Mitóza –

–

Definovat mitózu jako buněčné dělení, pří němž vznikají geneticky identické buňky, jejichž počet chromozomů je zachován jejich přesným zkopírováním vědět, jakou roli hraje mitóza při růstu, opravě porušených tkání, nahrazení opotřebených buněk a nepohlavním rozmnožování

–

– – –

3.3 Meióza – – –

Definovat meiózu jako redukční dělení, při kterém je počet chromozomů snížen na polovinu z diploidního na haploidní vědět, že gamety jsou produkty meiózy vědět, že výsledkem meiózy je genetická odlišnost, takže vytvrořené buňky nejsou geneticky identické

genotyp jako soubor genetických informací organismu z pohledu výskytu alel (např. Tf nebo GG) fenotyp jako fyzické nebo jiné znaky organismu představující výsledek působení genotypu a prostředí (např. vysoké rostliny nebo zelená semena) homozygot, jako jedinec, která má dvě identické alely určitého genu (např. TT nebo gg), při křížení dvou identických homozygotních jedinců vzniká čístá linie heterozygotní jedinci mají dvě rozdílné alely určitého genu (např. Tf nebo Gg), nejedná se o čistou linii dominantní je ta alela, která se prosadí, pokud je přítomná (např. T nebo G) recesívní alela se projeví pouze pokud není přítopna dominantní alela genu (např. t nebo g) vypočítat a odhadnout výsledky monohybridního křížení s poměrem 1 : 1 a 3 : 1

Vědět, že nepřetržitá tvorba odchylek je ovlivněna geny a prostředím a jejím výsledkem je škála fenotypů pohybující se mezi dvěma extrémy (např. výška člověka) vědět, že nesouvislá tvorba odchylek je způsobena pouze geny a jejím výsledkem je omezený počet odlišných fenotypů bez mezičlánků (např. A, B, AB a 0 u krevních skupin člověka) definovat mutaci jako změnu v genu nebo chromozomu popsat mutaci jako zdroj odchylek, jako např. u Downova syndromu mít povědomí o vlivu ionizačního záření a chemikálií na míru výskytu mutací

3.6 Výběr – –

Popsat, jaký umělý výběr ovlivňuje různorodost živočichů a rostlin; jeho význam pro ekonomii definovat přírodní výběr jako lepší možnost přenosu genů nejlépe přizpůsobených organismů

3.4 Monohybridní křížení –

Definovat pojmy:

Přírodopis 27


3.7 Genetické inženýrství –

Definovat genetické inženýrství jako odebrání genu jednoho druhu a jeho vložení do jiného druhu

Část 4 1. Tok energie – –

Vědět, že slunce je primárním zdrojem energie pro biologickou soustavu popsat necyklickou povahu toku energie

2. Potravní řetězce a sítě –

Definovat pojmy: – potravní řetězec jako schéma ukazující tok energie (potrava) z jednoho organismu k druhému, řetězec začíná u producenta (např. strom → housenka → zpěvný pták → jestřáb) – potravní síť jako spleť navzájem propojených potravních řetězců, která ukazuje tok energie v určité části ekosystému – producent jako organismus, který tvoří vlastní organické živiny, obvykle využívá energii slunečního záření prostřednictvím fotosyntézy – konzument jako organismus, který získává energii konzumací jiných organismů – býložravec jako živočich získávající energií konzumací rostlin – masožravec jako živočich získávající energií konzumací ostatních živočichů – rozkladač jako organismus získávající energii z mrtvé nebo odpadní organické hmoty – ekosystém jako jednotka obsahující všechny organismy a jejich prostředí, navzájem propojená, v určitě oblasti (např. rozkládající se kláda nebo jezero) – trofická úroveň jako pozice, kterou organismus zaujímá v potravním řetězci, síti nebo v pyramidě biomasy, energie nebo v populační pyramidě – popsat ztráty energie mezi jednotlivými trofickými úrovněmi

–

nakreslit, popsat a vysvětlit pyramidy biomasy a populační pyramidy

3. Koloběh živin –

Popsat uhlíkové a vodní koloběhy

4. Velikost populace – –

–

– –

definovat pupulaci jako skupinu organismů stejného druhu, které žijí ve stejné oblasti a době znát faktory ovlivňující míru populačního nárůstu populace určitého organismu (pouze zásobení potravou, predátoři a nemoci) a popsat jejich význam rozpoznat zaostávání, prudkou, stagnující a mrtvou fázi v esovité populační křívce znázorňující růst populace v prostředí s omezenými zdroji popsat nárůst lidské populace a jeho sociální dopady interpretovat grafy a diagramy znázorňující růst lidské populace

5. Vliv člověka na ekosystém –

mít základní znalosti týkající se vlivu člověka na ekosystém s důrazem na otázky mezinárodního významu (tropické deštné pralesy, oceány a důležité řeky)

5.1 Zemědělství – –

vyjmenovat nežádoucí dopady odlesnění (včetně vyhynutí, ztráty půdy, záplav, hromadění oxidu uhličitého) popsat nežádoucí dopady nadměrného užívání hnojiv (včetně eutrofizace jezer a řek)

5.2 Znečištění –

Popsat nežádoucí vlivy znečištění mezi které patří: znečištění vody odpadními vodami a chemickým odpadem znečištění vzduchu oxidem siřičitým znečištění vzduchu skleníkovými plyny (oxid uhličitý a metan), které

Přírodopis 28


– –

přispívají ke globálnímu oteplování znečištění pesticidy včetně prosředků na hubení hmyzu a plevele znečištění radioaktivním spadem

5.3 Ochrana –

Popsat nezbytnost ochrany: druhů a místa jejich výskytu přírodních zdrojů (voda a neobnovitelné zdroje včetně fosilních paliv)

Přírodopis 29

Studijní program pro 9.ročník ISB

Recommend Documents