Studijní program pro 9.ročník ISB

Studijní program pro 9.ročník ISB

Výukové cíle obsažené v tomto dokumentu byly vytvořeny na základě osnov IGSCE, které jsou dostupné na www.cie.org.uk.

Studijní program pro 9.ročník ISB Verze 1.1

1


Angličtina Čtení Základní dovednosti Žáci by měli být schopni: • porozumět slovům obsaženým v delším textu • vyhledat a vytáhnout určité informace z textu • rozpoznat hlavní a vedlejší téma, shrnout a volně převyprávět obsah • rozumět, jakými prostředky spisovatelé dosahují účinku svého díla • znát a reagovat na jednoduché lingvistické prostředky včetně figurativního jazyka

Rozšíření Žáci by měli být schopni: • ukázat hlubší porozumění delších textů • rozpoznat vzájemné vztahy mezi náměty • vyvodit závěry, ohodnotit účinnost díla, srovnávat, analyzovat, syntetizovat • rozumět, jakými prostředky spisovatelé dosahují působivosti svých děl • rozumět složitějším lingvistickým prostředkům a reagovat na ně

• •

uvědomovat si nutnost členění textu do odstavců používat vhodnou slovní zásobu

Rozšíření Žáci by měli být schopni: • projevit hlubší porozumění při výběru stylu tak, aby zaujali, poučili nebo přesvědčili čtenáře • mít jasně vyvinutý smysl pro publikum • promyšleně používat slovní zásobu a větnou stavbu • být přesní při používání interpunkce a při hláskování • psát správně složitá souvětí • používat rozmanité větné struktury • vhodně členit text do odstavců • používat nápaditou a pestrou slovní zásobu

Mluvení a poslech Základní dovednosti

Psaní

Žáci by měli být schopni: • sdělovat prosté i složitější informace a rozumět jim • prezentovat fakta, myšlenky a názory v řádném sledu • vhodně se vyjadřovat k tomu, co slyšeli, viděli nebo četli • popsat jednoduše svoji zkušenost a srozumitelně vyjádřit myšlenky a záměry • rozpoznat a vyjádřit svůj názor a postoj • hovořit přiměřeně hlasitě a srozumitelně, s náležitým tónem, intonací a tempem

Základní dovednosti

Rozšíření

Žáci by měli být schopni: • vyjádřit své myšlenky, pocity a názory, tak aby zaujali, poučili nebo přesvědčili čtenáře • projevit smysl pro publikum • náležitě ovládat slovní zásobu, skladbu a gramatiku • být pečliví při používání interpunkce a při hláskování • psát správně jednoduché věty • zkoušet psát různé druhy souvětí

Žáci by měli být schopni: • zajímavě a důrazně sdělit složitější informace a porozumět jim • seřazovat a prezentovat fakta, myšlenky a názory tak, aby vyhovovaly určitému publiku • hodnotit a reagovat na to, co slyšeli, viděli nebo přečetli • popisovat a reflektovat své zkušenosti, efektivně vyjádřit myšlenky a záměry • diskutovat o různých názorech a postojích, rozpoznávat skryté domněnky a úhly pohledu

Angličtina 2


Matematika

6. Rovnice

1. Číslo, ustálený zápis a matematický jazyk

7. Čtyři pravidla

Žáci by měli být schopni: • znát a umět pracovat s přirozenými čísly, celými čísly (kladná, záporná a nula), prvočísly, mocninami, společnými děliteli a násobky, racionálními a iracionálními čísly (např. Π) • reálná čísla: pokračovat v dané číselné řadě, najít v řadě systém, popsat vztahy mezi různými číselnými řadami, zobecnit do jednoduchého algebraického výrazu (včetně vyjádření ntého výrazu)

Žáci by měli být schopni: • používat standardní rovnici A x 10 n, kde n je kladné nebo záporné celé číslo

Žáci by měli být schopni: • používat čtyři pravidla pro výpočty s celými čísly, desetinnými čísly a zlomky (složenými), ovládat správný sled operací a používání závorek

8. Odhad

2. Mocniny a odmocniny

Žáci by měli být schopni: • odhadovat počet, množství a délku, uvést přibližné hodnoty při daném počtu číslic a desetinných míst a zaokrouhlit výsledky s přesností odpovídající kontextu daného příkladu

Žáci by měli být schopni: • počítat druhé a třetí mocniny a odmocniny čísel

9. Limity přesnosti

3. Kladná a záporná čísla

Žáci by měli být schopni: • stanovit příslušnou horní a spodní hranici pro údaje vyžadující určitou přesnost (např. měření délky)

Žáci by měli být schopni: • používat kladná a záporná čísla v praktických situacích (např. změny teploty, měření stupně zaplavení)

4. Zlomky a procenta Žáci by měli být schopni: • správně nazývat a zapisovat zlomky a procenta v daném kontextu; rozumět vzájmené rovnosti a ovládat převody mezi těmito formami

5. Porovnávání: Žáci by měli být schopni: • srovnávat veličiny podle velikosti a používat příslušné symboly

10. Poměr, procenta a míra Žáci by měli být schopni: • porozumět podstatě a ovládat zápis poměru, přímé a nepřímé úměrnosti a základní jednotky míry, rozdělit určitý počet v daném poměru, používat měřítka v praktických situacích, vypočítat průměrnou rychlost

11. Procenta Žáci by měli být schopni: • vypočítat procentuální podíl z daného množství; vyjádřit jednu hodnotu jako procentuální podíl druhé; vypočítat procentuální vzestup nebo pokles

Matematika 3


12. Práce s elektronickou kalkulačkou

18. Grafy funkcí

Žáci by měli být schopni: • efektivně používat elektronickou kalkulačku; používat vhodné nástroje pro kontrolu správnosti

Žáci by měli být schopni: • vytvořit tabulku pro funkci tvořenou vzorcem, který obsahuje neměnné konstanty, nakreslit a vysvětlit takové grafy; určit stoupání v přímém grafu; určit přibližné řešení lineární a kvadratické rovnice prostřednictvím grafických metod

13. Měření Žáci by měli být schopni: • v reálných situacích používat platné jednotky hmotnosti, délky, obsahu a objemu a vyjádřit konkrétní hodnoty i prostřednictvím větších nebo menších jednotek

14. Čas Žáci by měli být schopni: • pracovat s časovými údaji zapsanými v 24 a 12 hodinových úsecích, číst čas z různých druhů hodin a rozvrhů

15. Peníze Žáci by měli být schopni: • provádět výpočty týkající se peněz a převádět z jedné měny do druhé

16. Osobní a rodinné finance

19. Přímkové grafy Žáci by měli být schopni: • interpretovat a zjistit rovnici z přímkového grafu podle vzorce y = mx + c; určit rovnici z přímkového grafu rovnoběžného s danou přímkou

20. Algebraický zápis a vzorce Žáci by měli být schopni: • používat písmena k vyjádření všeobecných čísel a vyjádřit základní aritmetické procesy algebraicky, ve vzorcích nahradit čísla slovy a písmeny; změnit jednoduché vzorce; vytvořit jednoduché výrazy a rovnice

21. Algebraické postupy Žáci by měli být schopni: • pracovat s celými čísly; používat závorky a nalézt společné dělitele

Žáci by měli být schopni: • na základě zadaných údajů řešit otázky týkající se rodinných financí jako jsou výdělky, jednoduchý a složený úrok (znalost vzorečku pro složený úrok není vyžadována), sleva, profit a ztráta; získávání dat z tabulek a grafů

22. Koeficienty

17. Využití grafů v praktických situacích

23. Řešení rovnic a nerovnic

Žáci by měli být schopni: • ovládat kartézský souřadnicový systém v dvojrozměrném zobrazení, vysvětlit a používat grafy v praktických situacích (např. při cestování, převodu měn), kreslit grafy podle zadaných údajů

Žáci by měli být schopni: • řešit jednoduché lineární rovnice s jednou neznámou; řešit soustavu lineárních rovnic se dvěma neznámými

Žáci by měli být schopni: • používat a rozumět pozitivním, negativním a nulovým koeficientům

Matematika 4


24. Geometrické názvosloví a vztahy Žáci by měli být schopni: • používat a vysvětlit geometrické termíny: bod, přímka, rovnoběžka, azimut, pravý úhel, ostrý, tupý a nekonvexní úhel, kolmice, podobnost, shodnost; používat a vysvětlit termíny, které se vztahují k trojúhelníkům, čtyřúhelníkům, kruhům, mnohoúhelníkům a jednoduchým tělesům včetně jejich sítí

25. Geometrické konstrukce Žáci by měli být schopni: • měřit přímky a úhly; pouze pomocí pravítka a kružítka sestrojit trojúhelník, kde jsou zadány tři strany; sestrojit další geometrické tvary podle zadaných údajů s pomocí úhloměru a případně sady čtverců, sestrojit průsečíky úhlů a kolmé průsečíky pouze pomocí pravítka a kružítka; rýsovat a interpretovat nárysy v různých měřítcích

26. Symetrie Žáci by měli být schopni: • rozpoznat otáčení a osovou souměrnost v dvojrozměrném zobrazení (včetně směru otáčení souměrnosti) a vlastnosti trojúhelníků, čtyřúhelníků a kruhů z pohledu souměrnosti

27. Vlastnosti úhlů Žáci by měli být schopni: • vypočítat velikost neznámého úhlu při zadání následujících geometrických vlastností: ◦ (a) úhly v bodě ◦ (b) úhly v bodě tvořené přímkou a průsečikem ◦ (c) úhly mezi rovnoběžkami ◦ (d) vlastnosti úhlů v trojúhelnících a čtyřúhelnících ◦ (e) vlastnosti úhlů pravidelných mnohoúhelníků ◦ (f) úhly v půlkruhu ◦ (g) úhly mezi tečnou a poloměrem kruhu

Fyzika Obecná fyzika 1.1 Délka a čas • •

používat měřidla a odměrné válce k výpočtu délky a objemu; popsat, jak fungují používat hodiny a měřící zařízení k měření časových intervalů; popsat, jak fungují

1.2 Rychlost a zrychlení • • •

• • •

definovat rychlost; vypočítat rychlost při zadání celkového času a vzdálenosti nakreslit a popsat graf zobrazující rychlost/čas nebo vzdálenost/čas podle grafu zobrazujícího rychlost/čas rozpoznat, zda se objekt: ◦ nachází v klidu ◦ pohybuje konstantní rychlostí ◦ pohybuje měnící se rychlostí vypočítat plochu pod grafem zobrazujícím rychlost/čas s cílem zjistit vzdálenost, která byla zdolána pohybem s konstantním zrychlením chápat, že zrychlení se vztahuje k měnící se rychlosti uvědomit si, že zrychlení objektu při volném pádu je v blízkosti země konstantní

1.3 Objem a hmotnost • • •

Rozumět pojmu objem tělesa uvědomit si, že hmotnost je síla chápat, že hmotnosti (objemy) lze porovnávat pomocí vah

1.4 Hustota •

popsat pokus k určení hustoty kapaliny a hustoty pravidelného tělesa; provést nutný výpočet

Fyzika 5


1.5 (a) Působení sil • • • •

vědět, že síla může způsobit změnu ve velikosti a tvaru tělesa nakreslit grafy znázorňující chování závaží na pružině a popsat související pokus popsat způsoby, jakýmy může síla změnit pohyb tělesa nalézt výslednici dvou nebo více sil působících společně stejným směrem

1.5 (b) Otáčivý efekt • •

popsat moment síly jako míru otáčivého efektu a uvést příklady z každodenní praxe kvalitativně popsat balancování prkna nad osou

• •

1.6 (c) Práce •

1.5 (c) Podmínky rovnováhy •

vědět, že pokud neexistuje žádná výsledná síla ani výsledný otáčivý efekt, systém je v rovnováze

1.5 (d) Těžiště • •

předvést a popsat pokus k určení polohy těžiště na rovném povrchu kvalitativně popsat vliv polohy těžiště na stabilitu jednoduchých objektů

Práce a výkon

◦ vody, včetně energie z vln, přílivu a odlivu a z vodních elektráren ◦ geotermálních zdrojů ◦ jaderného štěpení ◦ slunečního tepla a světla (solární buňky a panely) uvést výhody a nevyhody každé z metod co se týče nákladů, spolehlivosti, měřítka a vlivu na životní prostředí chápat pojem účinnost

Najít (bez výpočtu) vztah mezi vynaloženou prací a velikostí síly a uraženou vzdáleností

1.6 (d) Výkon •

Na vhodných příkladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi vynaloženou prací a časem

1.7 Tlak • • • •

Na vhodných příkladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi tlakem, silou a plochou popsat jednoduchý rtuťový barometr a jeho využití při měření atmosférického tlaku na vhodných přiladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi tlakem pod povrchem tekutiny a hloubkou a hustotou pracovat s manometrem a popsat, jak funguje

1.6 (a) Energie • • • •

chápat, že objekt může mít energii díky svému pohybu nebo poloze a že energii lze přenášet a ukládát uvést příklady různých forem energie včetně kinetické, gravitační, chemické, tlakové, nukleární, vnitřní, elektrické, světelné a zvukové uvést příklady přeměny energie z jednoho typu na druhý a příklady jejího přenosu z jednoho místa na druhé aplikovat zákon zachování energie na jednoduchých příkladech

1.6 (b) Zdroje energie • •

rozlišit mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie popsat, jak lze získat elektrickou energii a další užitečné zdroje energie z: ◦ chemické energie získávané z paliv

Termika 2.1 (a) Skupenství látek •

znát rozdílné vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek

2.1 (b) Molekulární model • • • •

Popsat charakteristické rysy molekulární stavby pevných, kapalných a plynných látek vyjádřit teplotu plynů jako pohyb jeho molekul popsat vlastnosti tlaku plynu na základě pohybu jeho molekul popsat důsledek změny teploty na tlak plynu při stálém objemu

Fyzika 6

Studijní program pro 9.ročník ISB • •

chápat, že náhodný pohyb částic v roztoku je důkazem kinetického molekulárního modelu látky popsat tento pohyb (někdy uváděný jako Brownův pohyb) jako náhodné molekulární srážky

2.1 (c) Vypařování • •

Popsat vypařování jako přesun molekul s větší energií od povrchu tekutiny rozumět vztahu mezi vypařováním a následným ochlazováním

2.1 (d) Změny tlaku •

rozumět vztahu mezi změnou objemu plynu a změnou tlaku za podmínky, že má plyn konstantní teplotu

2.2 (a) Tepelná rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek • • •

popsat kvalitativně tepelnou rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek poznat a vysvětlit běžné situace, kdy dochází k aplikaci následků tepelné rozpínavosti popsat kvalitativně vliv změny teploty na objem plynu při konstantním tlaku

2.2 (b) Měření teploty • • •

poznat, jak můžeme využít fyzikální vlastnosti měnící se s teplotou pro měření teploty a uvést příklady takových vlastností uvědomovat si význam pevných bodů a umět je rozpoznat popsat stavbu a funkci kapalinových teploměrů

2.2 (c) Teplotní kapacita • •

•

popsat tání a var jako příjem energie beze změny v teplotě vysvětlit pojmy bod tání a bod varu popsat kondenzaci a tuhnutí

popsat pokusy, které demonstrují vlastnosti špatného a dobrého vedení tepla

2.3 (b) Proudění •

popsat souvislosti mezi prouděním tepla v tekutinách a změnami hustoty a popsat pokusy, které znázorní proudění

2.3 (c) Záření •

chápat infračervené záření jako součást elektromagnetického spektra

2.3 (d) Přenos energie •

poznat a vysvětlit některé z každodenních způsobů využití a následků vedení tepla, proudění a záření

Vlastnosti vln 3.1 Obecné vlastnosti vln • • • • •

pochopit vztah mezi nárůstem teploty tělesa a vzestupem vnitřní energie porozumět pojmu tepelná kapacita

2.2 (d) Tání a var • • •

2.3 (a) Vedení tepla

popsat, co znamená vlnění, které je znázorněno kmitáním vláken; popsat pokusy s vodními vlnami používat pojem vlnoplocha rozumět pojmům rychlost, frekvence, délka vln a amplituda rozlišit mezi příčnými a podélnými vlnami a uvést vhodné příklady popsat způsoby využití vodních vln: ◦ odraz na rovném povrchu ◦ lom v důsledku změny rychlosti ◦ ohyb způsobený širokými a úzkými mezerami

3.2 (a) Odraz světla • •

popsat vznik optického obrazu na rovném zrcadle a popsat jeho vlastnosti používat zákon úhel dopadu = úhel odrazu

Fyzika 7


3.2 (b) Lom světla • • • •

popsat pokus znázorňující lom světla používat terminologii vztahující se k úhlu dopadu a úhlu odrazu a popsat průchod světla přes průhledný materiál s rovnoběžnými stranami rozumět pojmu mezní úhel popsat vnitřní a totální vnitřní odraz

3.2 (c) Spojné čočky • • •

popsat výsledek působení tenké sbíhavé čočky na paprsek světla používat pojmy ohnisko a ohnisková vzdálenost nakreslit paprskový diagram a znároznit vytvoření skutečného obrazu s použitím jednoduché čočky

3.2 (d) Rozptyl světla •

kvalitativně popsat rozptyl světla tak, jak k němu dochází při dopadu světla na skleněný hranol

3.2 (e) Elektromagnetické spektrum • •

•

popsat hlavní rysy elektromagnetického spektra a vědět, že všechny elektromagnetické vlny se pohybují ve vakuu stejnou rychlostí popsat funkci elektromagnetických vln v: ◦ rozhlasovém a televizním vysílání (rádiové vlny) ◦ satelitní televizi a telefonech (mikrovlny) ◦ elektrických zařízeních, dálkových ovládáních pro televize a alarmy (infračervené) ◦ medicíně a bezpečnosti (rentgen) mít povědomí o bezpečnosních opatřeních týkajících se používání mikrovln a rentgenu

3.3 Zvuk • • • • •

Popsat, jak vzniká zvuk chvěním popsat délkovou povahu zvukových vln znát přibližný rozsah slyšitelných frekvencí chápat, že pro přenos zvukových vln je nutné médium popsat pokus, kterým se určuje rychlost zvuku ve vzduchu

• •

najít souvislost mezi hlasitostí a výškou zvukových vln a amplitudou a frekvencí popsat, jak odraz zvuku může způsobit ozvěnu

Elektromagnetické jevy 4.1 Jednoduché magnetické jevy • • • • • • •

popsat vlastnosti magnetů mít základní vědomosti o elektromagnetické indukci rozlišit mezi železnými a neželeznými materiály popsat metody magnetizace a demagnetizace popsat pokus k rozpoznání vzorů tvořených siločarami v okolí magnetu rozlišit mezi magnetickými vlastnostmi železa a oceli znát rozdíly ve stavbě a použití trvalých magnetů a elektromagnetů

4.2 (a) Elektrický náboj • • • • •

prostřednictvím jednoduchých pokusů demonstrovat vznik a přítomnost elektrostatických nábojů vědět, že existují pozitivní a negativní náboje vědět, že opačné náboje se přitahují a shodné se odpuzují popsat elektrické pole jako oblast, ve kterém působí síla na elektrický náboj rozlišit mezi elektrickým vodičem a izolátorem a uvést typické příklady

4.2 (b) Proud • •

vědět, že proud závisí na toku elektrického náboje používat ampérmetr a vysvětlit, jak funguje

4.2 (c) Elektromotorická síla •

Vědět, že elektromotorická síla jako zdroj energie se měří ve voltech

4.2 (d) Elektrické napětí • •

vědět, že napětí v částech obvodu se měří ve voltech umět používat a popsat voltmetr

Fyzika 8


4.3 (b) Sériové a paralelní obvody • • • • •

chápat, že proud je v každém bodě sériového obvodu stejný rozumět složenému odporu dvou nebo více rezistorů vědět, že v paralelním obvodě je proud ze zdroje větší než proud v jednotlivých větvích vědět, že složený odpor dvou rezistorů v paralelním obvodu je menší než proud v jednotlivých rezistorech znát výhody spojených lamp zapojených v paralelním světelném okruhu

4.3 (c) Funkce a použití obvodových součástek • • • •

popsat funkci regulovatelného odporového děliče (potenciometru) popsat funkci termistoru a rezistoru závislého na světle a chápat jejich použití jako přidavných měničů energie popsat funkci kondenzátoru při ukládání energie a chápat jeho využití v obvodech s časovačem popsat funkci relé a chápat jeho využití při spínání obvodů

4.4 Nebezpečí elektřiny •

•

Znát nebezpečí, které může způsobit ◦ poškozená izolace ◦ přehřáté kabely ◦ vlhké prostředí chápat, jak fungují pojistky a elektrické jističe

4.5 (a) Elektromagnetická indukce •

Popsat pokus, který ukáže, že měnící se magnetické pole může vyvolat elektromagnetickou sílu v obvodu

4.5 (b) Elektrický generátor • •

popsat rotační cívkový generátor a využití kolektorů načrtnout graf znázorňující produkci napětí v daném čase pro jednoduchý elektrický generátor

4.5 (c) Transformátor • • • •

Popsat stavbu základního transformátoru, který se používá pro přeměnu napětí znát a používat vzorec (Vp /Vs ) = (Np /Ns ) popsat použití transformátoru vysokého napětí pro přenos elektřiny uvést výhody přenosu vyskokého napětí

4.5 (d) Magnetický efekt proudu • •

Popsat schéma magnetického pole v závislosti na proudu v elektrickém vedení a v solenoidech popsat využití magnetického působení v proudu včetně funkce relé

4.5 (e) Síla působící na elektrovodič •

Popsat pokus znázorňující, že síla působí na elektrovodič v magnetickém poli včetně působení opačného: ◦ (i) proudu ◦ (ii) směru pole

4.5 (f) Stejnosměrný motor • •

Vědět, že cívka, kterou prochází proud, se v magnetickém poli roztočí a tento efekt je tím větší, čím více má cívka závitů znát souvislost mezi otáčivým efektem a činností elektromotoru

4.6 (a) Katodové záření • • •

popsat tvoření a zjištění katodového záření popsat odchýlení záření v elektrickém poli vědět, že částice vyzařované termoelektronovým zářením jsou elektrony

Jaderná fyzika 5.1 (a) Zjištění radioaktivity • •

vědět o existenci ionizujícího záření popsat zjištění přítomnosti αčástic, βčástic a γpaprsků ( β+ nejsou zahrnuty, β budou považovány za β)

Fyzika 9


5.1 (b) Charakteristika tří druhů záření • •

vědět, že radioaktivní záření se objevuje náhodně v prostoru i čase pro jednotlivé druhy záření znát jejich: ◦ vlastnosti ◦ relativní ionizační účinek ◦ relativní schopnosti průniku

5.1 (c) Radioaktivní rozpad •

chápat pojem radioaktivní rozpad, používat rovnice (s použitím slov a symbolů) ke znázornění změn ve stavbě jádra při uvolnění částic

5.1 (d) Poločas rozpadu •

používat termín poločas rozpadu v jednoduchých výpočtech, které mohou obsahovat informace z tabulek nebo křivek poločasu rozpadu

5.1 (e) Bezpečnostní opatření •

Popsat bezpečné zacházení s radioaktivními materiály, jejich bezpečné použití a ukládání

5.2 (a) Model atomu •

popsat stavbu atomu s použitím termínů jádro a elektron

5.2 (b) Jádro • • • •

popsat stavbu jádra s použitím termínů protony a neutrony používat termín protonové číslo Z používat termín nukleonové číslo A používat termín nuklid a znát nuklidový zápis (A/Z) X

Chemie 1. Částicové složení látek • • •

popsat skupenství látek a vysvětlit jejich vnitřní přeměnu s využitím kinetické teorie částic popsat a vysvětlit difúzi popsat důkaz pro pohyb částic v plynech a tekutinách

2. Experimentální činnosti 2.1 Měření •

pojmenovat příslušné přístroje pro měření času, teploty, hmotnosti a objemu (např. byrety, pipety a odměrné válce)

2.2 (a) Kritéria čistoty • • • •

popsat papírovou chromatografii vysvětlit jednoduché chromatogramy identifikovat různé látky a vyhodnotit jejich čistotu podle údajů o bodu tání a bodu varu chápat význam čistoty látek v každodenním životě, např. v potravinách nebo lécích

2.2 (b) Metody purifikace •

•

popsat metody purifikace s použitím vhodného rozpouštědla, filtrace, krystalizace, destilace (včetně použití frakcionačního zařízení). (Odkaz na frakční destilaci surové ropy v části 14.2 a produkty fermentace v části 14.6) navrhnout vhodně techniky purifikace s využitím informací o obsažených látkách

Chemie 10


3. Atomy, prvky a sloučeniny 3.1 Stavba atomu a periodická tabulka • • • • • • •

znát relativní náboje a přibližné relativní hmotnosti protonů, neutronů a elektronů definovat protonové a nukleonové číslo s pomocí protonového čísla a jednoduché struktury atomů vysvětlit princip periodické tabulky (více v sekci 9) se zvláštním odkazem na prvky s protonovými čísly 120 definovat izotopy vědět, že existují dva druhy izotopů radioaktivní a neradioaktivní znát jeden druh medicínského a jeden druh průmyslového využití radioaktivních izotopů popsat hromadění elektronů ve slupce a chápat význam stavby vzácných plynů a valenčních elektronů

4. Stoichiometrie • • • • • •

5. Elektřina a chemie •

3.2 Tvoření vazeb: struktura látek • •

popsat rozdíl mezi prvkem, směsí a sloučenou a rozdíl mezi kovy a nekovy popsat slitinu (např. mosaz) jako směs kovu s dalšími prvky

3.2 (a) ionty a iontové vazby • •

popsat vznik iontů ztrátou nebo nabytím elektronu popsat vznik iontové vazby mezi prvky ze skupiny I a VII

3.2 (b) Molekuly a kovalentní vazby • •

popsat vznik jednoduché kovalentní vazby v H2, CI2, H2O, CH4 a HCl jako sdílení párů elektronů, které vede k vytvoření vzácného plynu popsat rozdíly v těkavosti, rozpustnosti a elektrické vodivosti mezi iontovými a kovalentními sloučeninami

3.2 (c) Makromolekuly • •

popsat obrovskou kovalentní strukturu grafitu a diamantu najít souvislost mezi strukturami a použitím grafitu jako zvlhčovače a diamantu pro řezání

používat symboly pro jednotlivé prvky a psát vzorce jednoduchých sloučenin vyvodit vzorec jednoduché sloučeniny z relativních čísel obsažených atomů vyvodit vzorec jednoduchých sloučenin z modelu nebo diagramu sestavit slovní rovnice a jednoduché chemické rovnice definovat relativní atomovou hmotnost, Ar definovat relativní molekulovou hmotnost, Mr, jako součet relativních atomových hmotností

• • • • •

popsat produkty elektrody v elektrolýze: ◦ roztavený bromid olovnatý ◦ koncentrovaná kyselina chlorovodíková ◦ vodný roztok chloridu sodného mezi inertními elektrodami (platinovými nebo uhlíkovými) znát obecný zákon, že kovy nebo vodík se tvoří na záporné elektrodě (katodě) a nekovy (kromě vodíku) se tvoří na kladné elektrodě (anodě) odhadnout produkty elektrolýzy určitých binárních sloučenin v roztaveném stavu popsat elektrolytické pokovení kovů vyjmenovat využití elektrolytického pokovení popsat důvody pro použití mědi a hliníku v kabelech a vědět, proč se plasty a keramika používají jako izolační materiál

6. Energie a chemické reakce 6.1 Energie chemických reakcí •

Popsat, v čem spočívá podstata exotermických a endotermických reakcí

6.2 Tvorba energie • • •

Popsat vznik tepelné energie při hoření paliv popsat vodík jako palivo popsat radioaktivní izotopy, např. 235 U, jako zdroje energie

Chemie 11


7. Chemické reakce

8.3 Příprava solí •

7.1 Rychlost reakce • • •

popsat vliv koncentrace, velikosti prvků, katalyzátoru (včetně enzymů) a teploty na rychlost reakce popsat praktické metody pro zjišťování rychlosti reakce, při které dochází ke vzniku plynů popsat přispění výše uvedených faktorů k nebezpečí výbuchu s prachovými částicemi (např. mlýny) a plyny (např. doly)

8.4 Určování iontů a plynů •

7.2 Reverzní reakce •

chápat, že některé chemické reakce mohou být zvráceny změnou reakčních podmínek (omezeno na působení tepla na hydráty solí, znalost zákona zachování hmotnosti není vyžadována)

7.3 Redoxní reakce •

definovat oxidaci a redukci z pohledu příjmu nebo ztráty kyslíku (oxidace omezena pouze na vyjmenování iontů, např. železo, měd, manganát, dichroman)

8. Kyseliny, zásady a soli •

8.1 Charakteristické vlastnosti kyselin a zásad

•

popsat charakteristické vlastnosti kyselin mezi které patří reakce s kovy, zásadami, uhličitany a působení na lakmus popsat charakteristické vlastnosti zásad jako např. reakce s kyselinami a solemi amoniakem a působení na lakmus popsat neutralitu a relativní kyselost a zásaditost jako pH (pouze celými čísly) měřenou pomocí univerzálního indikačního papíru popsat a vysvětlit důležitost kontroly kyselosti půdy

• • •

8.2 Druhy oxidů •

roztřídit oxidy jako kyselé nebo zásadité na základě jejich kovové nebo nekovové podstaty

popsat přípravu, separaci a purifikaci solí jako příklady technik popsaných v sekci 2.2(b) a reakcí popsaných v sekci 8.1

popsat následující pokusy k určení látek: ◦ vodné kationy: hliník, amonium, vápník, měď(II), železo(II), železo(III) a zinek (s použitím náležitých roztoků hydroxidu sodného a amoniaku) ◦ anionty: uhličitan (reakcí s zředěnou kyselinou a následně s roztokem hydroxidu vápenatého), chlorid (reakcí v kyselých podmínkách s roztokem dusičnanu stříbrného), jodidu (rakcí v kyselých podmínkách s roztokem dusičnanu stříbrného), dusičnan (redukcí s hlíníkem), síran (reakcí v kyselých podmínkách s roztokem iontů barya) ◦ plyny: amoniak (s použitím vlhkého lakmusového papírku), vodík (s použitím zapálené třísky), kyslík (s použitím rozžhavené třísky)

9. Periodická tabulka •

definovat periodickou tabulku jako metodu třídění prvků a chápat její využití při odhadování vlastností prvků

9.1 Periodické trendy •

popsat přechod od kovových po nekovové prvky napříč tabulkou

9.2 Vlastnosti jednotlivých skupin • • • •

popsat lithium, sodík a draslík ve Skupině I jako soubor relativně měkkých kovů, které jsou mají podobné body tání, hustotu a reakci s vodou odhadnout vlastnosti dalších prvků ve Skupině I na základě zadaných údajů popsat chlor, brom a jod ve Skupině VII jako soubor diatomických nekovů podobných v barvě a popsat jejich reakci s dalšími ionty halogenidů odhadnout vlastnosti dalších prvků ve Skupině VII na základě zadaných údajů

9.3 Přechodné prvky •

popsat přechodné prvky jako skupinu kovů s vysokou hustotou, vysokým bodem tání, tvořícími barevné sloučeniny; vědět, že často jako prvky i sloučeniny fungují jako

Chemie 12

Studijní program pro 9.ročník ISB katalyzátory

9.4 Vzácné plyny • •

definovat vzácné plyny jako nereaktivní (inertní) popsat použití vzácných plynů při vytvoření inertní amosféry, např. argon v lampách, helium při plnění balonů

10. Kovy

11. Vzduch a voda • • • • • •

10.1 Vlastnosti kovů • • •

popsat obecné fyzikální a chemické vlastnosti kovů vysvětlit, proč se kovy často používají ve formě slitin rozpoznat přítomnost slitin podle znázornění jejich stavby

10.2 Reakční řada •

•

seřadit podle reaktivity: draslík, sodík, vápník, hořčík, zinek, železo, (vodík) a měď podle reakce (pokud k ní dochází) s: ◦ vodou nebo párou ◦ roztokem kyseliny chlorovodíkové a redukcí jejich oxidů s uhlíkem vyvodit pořadí reaktivity z dané sady výsledků pokusů

• • • • • •

10.3 (a) Těžba kovů • • •

popsat, jak zařazování prvků do reakčních skupin usnadňuje získávání kovů z rud popsat hlavní raeakce, při kterých se získává železo z krevelu popsat přeměnu železa v ocel za použití základních oxidů a kyslíku

10.3 (b) Využití kovů •

• •

vyjmenovat způsoby využití hliníku ◦ při výrobě letadel díky své pevnosti a nízké hustotě ◦ v potravinových dózách díky své odolnosti vůči korozi porozumět způsobu změny vlastností železa kontrolovaným použitím přísad z ocelových slitin vyjmenovat způsoby použití oceli s nízkým obsahem uhlíku (karoserie aut a strojírenství) a nerezové oceli (chemické továrny a výroba příborů)

•

Popsat chemický test na zjištění přítomnosti vody popsat zběžně péči o zásoby vody v podobě filtrace a chlorace vyjmenovat některé typy použití vody v průmyslu a domácnosti popsat složení čistého vzduchu, který má přibližně 79% dusíku, 20% vodíku a zbytek tvoří vzácné plyny, vodní pára a oxid uhličitý vyjmenovat nejčastější škodliviny obsažené ve vzduchu jako je oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku a sloučeniny olova znát zdroje všech těchto škodlivin: ◦ oxid uhelnatý z nedokonalého spalování látek obsahujících uhlík ◦ oxid siřičitý ze spalování fosilních paliv, které obsahují sloučeniny síry (vedoucích k tvorbě „kyselého deště“ více v sekci 13) ◦ oxidy uhlíku z výfukových plynů znát nepříznivý vliv, které tyto škodliviny mají na budovy a lidské zdraví popsat metody prevence proti rzi, konkrétně barvy a ostatní nátěry, které zabraňují vniku kyslíku vysvětlit, proč potřebujeme dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva popsat, jak získat čpavek z jeho solí vědět, že oxid uhličitý a metan jsou skleníkové plyny a mohou přispívat ke změnám klimatu popsat vznik oxidu uhličitého: ◦ jako výsledek dokonalého spalování látek obsahujících uhlík ◦ jako produkt dýchání ◦ jako výsledek reakce mezi kyselinou a uhličitanem znát zdroje metanu, např. rozklad rostlin nebo odpadní plyny vznikající trávením zvířat

12. Uhličitany • •

•

Popsat výrobu vápna (oxidu vápanatého z uhličitanu vápenatého (vápence) jako chemickou reakci vyjmenovat některé způsoby využití vápna a hašeného vápna při péči o kyselou půdu a při neutralizaci kyselých průmyslových odpadů jako je např. odsiřování odpadních plynů vyjmenovat způsoby využití uhličitanu vápenatého při výrobě železa a cementu

Chemie 13


13. Organická chemie 13.1 Názvy sloučenin • •

Pojmenovat a nakreslit strukturu metanu, etanu, etylenu, etanolu, kyseliny octové a produktů reakcí popsaných v sekcích 14.4 – 14.6 znát druhy sloučenin s názvy končícími na an, en, ol nebo ová kyselina a jejich molekulární strukturu

13.2 Paliva • • • •

vyjmenovat paliva: uhlí, zemní plyn a petrolej uvést metan jako hlavní složku zemního plynu popsat petrolej jako sloučeninu uhlovodíků a jeho oddělení do užitečných frakcí pomocí frakční destilace vyjmenovat způsoby použití frakcí jako: ◦ plyn v lahvích určený pro topení nebo vaření ◦ benzínová frakce využívaná jako palivo (benzín) v autech ◦ nafta používaná při výrobě chemikálií ◦ petrolejová/parafínová frakce použivaná pro letadlová paliva ◦ dieselové nafty/plyny pro dieselové motory ◦ Paliva pro lodě a vytápění domácností ◦ zvlhčovací látky pro výrobu zvlhčovadel, vosků a leštidel ◦ živice pro stavbu silnic

13.3 Homologická řada •

Popsat stavbu homologické řady, kterou tvoří skupiny podobných sloučenin s podobnými vlastnostmi na základě výskytu stejné funkční sḱupiny

13.4 Alkany • •

Popsat vlastnosti alkanů (reprezentovaných metanem) jako obecně nereaktivní s výjimkou hoření popsat vazby v alkanech

13.5 Alkeny •

Popsat výrobu alkenů odštěpením vodíku

• •

rozlišit mezi nasycenými a nenasycenými uhlovodíky z jejich molekulární stuktury při reakci s bromovodíkem popsat tvorbu polyethylenu jako příklad polymerizace monomerních částic

13.6 Alkoholy • • •

Popsat vznik ethanolu fermentací a katalytickou hydratací etenu popsat vlastnosti ethanolu při hoření vyjmenovat způsoby využití ethanolu jako rozpouštědla a paliva

Přírodopis Část 1 1. Charakteristika živých organismů • •

vyjmenovat a popsat charakteristické vlastnosti živých organismů definovat následující pojmy: ◦ výživa jako přijímání živin v podobě organických látek a minerálních iontů, které obsahují suroviny nebo energii pro růst a opravu tkání, výživa také jako absorbce a vstřebávání ◦ vylučování jako odstranění toxických materiálů z organismu, odstranění odpadních látek metabolismu (chemické reakce v buňkách včetně dýchání) a látek převyšujících potřebu organismu ◦ dýchání jako chemické reakce, při kterých dochází k uvolnění energie rozkladem molekul živin v buňkách ◦ vnímání jako schopnost zjistit nebo vnímat změny v prostředí (podněty) a reagovat na ně ◦ reprodukce jako proces, při kterém z organismů vznikají další organismy stejného druhu ◦ růst jako stálý nárůst velikosti a hmotnosti způsobený nárůstem počtu buněk, jejich zvětšováním nebo obojím ◦ pohyb jako aktivita organismu nebo jeho části způsobující změnu polohy nebo

Přírodopis 14

Studijní program pro 9.ročník ISB místa

◦ tkáň jako skupinu buněk s podobnou strukturou, které pracují dohromady a zastávají určitou funkci ◦ orgán jako struktura tvořená skupinou tkání, které pracují dohromady a zastávají určitou funkci ◦ orgánová soustava jako skupina orgánů s propojenými funkcemi, které pracují dohromady a vykonávají určité tělesné funkce (využít příkladů uvedených v Částech II a III)

2. Třídění živých organismů 2.1 Klasifikační systém a jeho využití • •

popsat dvojčlenný systém pojmenovávání druhů jako systém, ve kterém je odborný název organismu vytvořen ze dvou částí vyjadřujících rod a druh vyjmenovat hlavní charakteristické rysy obratlovců: ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci

2.2 Přizpůsobení organismů prostředí (znázorňovat na příkladech kdykoli to bude možné) • vyjmenovat hlavní charakteristické rysy používané při třídění následujících skupin: kvetoucí rostliny (jednoděložné a vyšší dvouděložné), členovci (hmyz, korýši, pavoukovci a stonožkovci), kroužkovci, hlístice a měkkýši jednoduché klíče • používat jednoduché určovací klíče založené na snadno rozpoznatelných rysech

Část 2

3. Velikost vzorků •

4. Pohyby uvnitř buněk 4.1 Difuze • •

1. Stavba a uspořádání buňky

•

vědět, že živé organismy jsu tvořeny buňkami poznat a popsat strukturu rostlinné buňky (palisádová buňka) a živočišné buňky (jaterní buňka) zvětšené světelným mikroskopem popsat rozdíly ve struktuře typické živočišné a rostlinné buňky

2. Stupně uspořádání •

•

popsat souvislosti mezi typy buňěk a jejich funkcemi: ◦ řasinkové buňky – dýchací systém ◦ buňky vlasových kořínků – absorpce ◦ dřevní cévní svazky vedení a opora ◦ svalové buňky stahy ◦ červené krvinky transport definovat:

definovat difuzi jako pohyb molekul z místa jejich vyšší koncentrace do místa s nižší koncentrací, kde klesání koncentrace je výsledkem náhodného pohybu popsat význam difuze plynů a roztoků a vody jako rozpouštědla

4.2 Osmóza •

• •

vypočítat zvětšení a velikost biologických vzorků s použitím milimetrů jako jednotek

•

definovat osmózu jako difuzi molekul vody z místa jejich vyšší koncentrace (zředěný roztok) do místa s jejich nižší koncentrací (koncentrovaný roztok) přes polopropustnou membránu popsat význam osmózy pro příjem vody rostlinami a její vliv na rostlinné a živočišné tkáně

5. Enzymy • • •

definovat katalyzátor jako látku, která urychlí chemickou reakci a sama není reakcí změněna definovat enzymy jako proteiny, které fungují jako biologické katalyzátory pochopit a popsat působení teplotních změn a pH na činnost enzymů

6. Výživa •

definovat výživu jako příjem živin, kterými jsou organické látky a minerální ionty obsahující suroviny nebo energii pro růst a tkáně

Přírodopis 15


6.1 Živiny •

•

•

•

•

vyjmenovat chemické prvky, které tvoří: ◦ uhlohydráty ◦ tuky ◦ proteiny popsat syntézu velkých molekul z malých základních jednotek, např. ◦ jednoduché cukry ve škrob a glykogen ◦ aminokyseliny v proteiny ◦ mastné kyseliny a glycerol v tuky a oleje popsat test na přítomnost: ◦ škrobu (jodový roztok) ◦ redukované cukry (Benediktův roztok) ◦ bílkoviny (biuretová reakce) ◦ tuky (ethanol) vyjmenovat hlavní zdroje a popsat význam: ◦ karbohydrátů ◦ tuků ◦ bílkovin ◦ vitamínů (C a D) ◦ minerálních solí (vápník a železo) ◦ vlákniny ◦ vody Popsat příznaky při nedostatku: ◦ vitamínů (C a D) ◦ minerálních solí (vápník a železo)

6.2 Výživa rostlin

•

6.2.2 Srozumět pojmu vyvážená strava; popsat vyváženou stravu vztahující se k věku, pohlaví a aktivitě jednotlivců popsat příznaky podvýživy a její souvislost s hladověním, onemocněními srdce, zácpou a obezitoutavba listu •

• • • •

definovat fotosyntézu jako základní proces, kterým rostliny vytváří uhlohydráty ze surovin s použitím světelné energie znát slovní rovnici pro produkci jednoduchých cukrů a kyslíku zkoumát nezbytnost chlorofylu, světla a oxidu uhličitého pro fotosyntézu s použitím vhodných kontrolních nástrojů popsat příjem oxidu uhličitého a vody rostlinami

rozpoznat a označit epidermis, buněčnou a tkáňovou strukturu listu dvouděložné rostilny, tak jak je vidět pod světelným mikroskopem a posat význam těchto rysů pro jejich funkci včetně: ◦ umístění chloroplastů – fotosyntéza ◦ průduchové a mezofylové buňky – výměna plynů ◦ cévní svazky (xylém a floém) – přeprava a opora

6.2.3 Význam minerálů •

•

popsat význam: ◦ iontů dusičnanů pro syntézu bílkovin ◦ iontů hořčíku pro syntézu chlorofylu popsat využití a nebezpečí nadměrného používání dusíkatých hnojiv

6.3 Výživa živočichů a člověka 6.3.1 Strava •

6.2.1 Fotosyntéza

vysvětlit, že chlorofyl váže světelnou energii a přetváří ji na energii chemickou, která je využívána na tvorbu uhlohydrátů a jejich následné uložení

•

rozumět pojmu vyvážená strava; popsat vyváženou stravu vztahující se k věku, pohlaví a aktivitě jednotlivců popsat příznaky podvýživy a její souvislost s hladověním, onemocněními srdce, zácpou a obezitou

6.3.2 Produkce potravin •

Diskutovat o způsobech, kterými díky moderním technologiím vzrostla produkce potravin (včetně moderních zemědělských strojů, chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů a umělého výběru)

Přírodopis 16


6.3.3 Zažívací trakt u člověka • • •

•

definovat příjem potravy jako příjem látek (např. jídla, nápojů) do těla skrz ústa definovat vylučování jako zbavování se potravy, která nebyla strávena konečníkem ve formě výkalů rozpoznat hlavní části zažívacího traktu a příslušné orgány včetně úst, slinných žláz, jícnu, žaludku, tenkého střeva, dvanácterníku a kyčelníku, slinivky, jater, žlučníku, tlustého střeva, tračníku, konečníku a řitního otvoru popsat funkce výše popsaných částí zažívacího traktu ve vztahu k přijímání potravy, trávení, vstřebávání, asimilaci a vylučování potravy (viz. 6.3.4, 6.3.5, 6.3.6. a 6.3.7.)

6.3.4 Mechanické a fyzikální trávení •

• • • • •

definovat trávení jako rozmělnění velkých, nerozpustných molekul potravy do malých ve vodě rozpustných molekul, ke kterému dochází za použití mechanických a chemických procesů znát druhy lidských zubů a popsat jejich stavbu a funkce znát příčiny vzniku zubního kazu a popsat správnou péči o chrup popsat proces žvýkání popsat funkci podélných a kruhových svalů při peristaltice popsat funkci žluči při emulgaci tuků, při které dochází ke zvětšení plochy pro působení enzymů

6.3.5 Chemické trávení • • •

Znát význam chemického trávení v zažívacím traktu při, kterém dochází ke tvorbě malých, rozpoustných molekul, které mohou být vstřebány vědět, kde jsou v zažívacím traktu vylučovány enzymy amyláza, proteáza a lipáza znát funkce proteinů amylázy, proteázy a lipázy, zaznamenat substráty a výsledné produkty

6.3.6 Vstřebávání • • • –

Definovat vstřebávání jako pohyb molekul strávené potravy skrz povrch střeva do krve nebo lymfy vědět, že k vstřebávání strávené potravy dochází v tenkém střevě popsat význam klků pro zvýšení vnitřního povrchu tenkého střeva Popsat oběhovou soustavu jako systém trubic, pumpy a chlopní, které zajišťují jednosměrný tok krve

vědět, že oběhová soustava se skládá z nizkotlakého proudění, které směřuje do plic a vysokotlakého proudění, které vede do tkání těla; uvést jak tyto rozdíly mezi oběma oběhy ovlivňují jejich odlišné funkce

6.3.7 Asimilace • • •

definovat asimilaci jako pohyb molekul strávené potravy do buněk těla, kde budou využity a stanou se součástí buněk popsat funkci jater při metabolismu glukózy (glukóza → glykogen) a aminokyselin (aminokyseliny → bílkoviny) a rozpad nadbytečných aminokyselin popsat funkci tuku jako látky pro ukládání energie

7. Rozvod živin 7.1 Rozvod živin v rostlinách • •

znát funkce xylému a floému vědět, kde se nachází pletiva xylém a floém v příčných částech nezesílených, dužnatých kořenech, stoncích a listech dvouděložných rostlin

7.1.1 Příjem vody • • •

Pod mikroskopem rozpoznat buňky kořenových vlásků a znát jejich funkci znát cestu, kterou voda proudí přes kořeny, stonek, listy (kořenové vlásky, buňky povrchu kořene, xylém, buňky mezofylu) s použitím vhodného mořidla poznat proudění vody v nadzemních částech rostliny

7.1.2 Vypařování • • • •

Definovat transpiraci jako vypařování vody na povrchu buněk mezofylu, kterou provází ztráta vody skrze průduchy na listech rostliny popsat souvislost mezi ztrátou vody při vypařování a povrchem buňky, vzduchovými prostory a průduchy popsat vliv výkyvů teploty, vlhkosti a intenzity světla na míru vypařování popsat, jak probíhá vadnutí rostlin

7.1.3 Rozvod živin •

definovat translokaci jako pohyb sacharózy a aminokyselin ve floému

Přírodopis 17

Studijní program pro 9.ročník ISB ◦ z místa jejich produkce ◦ na místa jejich uložení NEBO do míst jejich zužitkování v podobě dýchání nebo růstu

8. Dýchání • •

7.2 Rozvod živin u člověka • •

Popsat oběhovou soustavu jako systém trubic, pumpy a chlopní, které zajišťují jednosměrný tok krve vědět, že oběhová soustava se skládá z nizkotlakého proudění, které směřuje do plic a vysokotlakého proudění, které vede do tkání těla; uvést jak tyto rozdíly mezi oběma oběhy ovlivňují jejich odlišné funkce

7.2.1 Srdce • • • •

Popsat stavbu srdce včetně srdeční stěny a přepážky, komor, chlopní a tepen popsat srdeční činnost jako svalovou kontrakci a činnost chlopní poznat a vysvětlit vliv fyzické aktivity na srdeční tep popsat srdeční choroby, při kterých dochází k ucpání srdečních tepen a znát možné příčiny (strava, stres, kouření) a způsoby prevence

7.2.2 Tepny, žíly, kapiláry • •

Pojmenovat hlavní krevní tepny, které vedou z a do srdce, jater a ledvin popsat stavbu a činnost tepen, žil a kapilár

7.2.3 Krev • • •

pod mikroskopem na mikroskopickém sklíčku, v nákresech a na mikrofotografiích rozeznat červené a bílé krvinky popsat složení krve: červené a bílé krvinky, krevní destičky a plazma znát funkci krve: • červené krvinky – přenos hemoglobinu a kyslíku • bílé krvinky – fagocytóza a tvorba protilátek • krevní destičky – srážení krve (bez detailů) • plazma – přenost krvinek, iontů, rozpustných živin, hormonů, oxidu uhličitého, močoviny a bílkovin plazmy

Definovat dýchání jako chemické reakce, při kterých dochází ke štěpení molekul živin v buňkách a k uvolňují energie znát způsoby využití energie v lidském těle: stahy svalů, syntéza bílkovin, dělení buněk, aktivní transport, růst, přenos nervových impulsů a zachování stálé tělesné teploty

8.1 Aerobní dýchání • •

Definovat aerobní dýchání jako uvolnění poměrně značné části energie v buňkách při rozkladu částic potravy za přítomnosti kyslíku pomocí vzorce vyjádřit rovnováhu aerobního dýchání

8.2 Anaerobní dýchání • •

• •

Definovat anaerobní dýchání jako uvolňování poměrně značného množství energie rozkladem částic potravy bez přítomnosti kyslíku pomocí vzorce vyjádřit rovnost anaerobního dýchání, ke kterému dochází při těžké fyzické námaze (glukóza → kyselina mléčná) a mikroorganických kvasinek (glukóza → alkohol + oxid uhličitý) popsat využití anaerobního dýchání v kvasnicíh při vaření a výrobě chleba porovnat aerobní a anaerobní dýchání z hlediska množství uvolněné energie

8.3 Výměna plynů • • • • •

vyjmenovat vlastnosti povrchů, kde dochází k výměně plynů u živočichů na nákresech rozpoznat a pojmenovat hrtan, průdušnici, průdušky, průdušinky, plícní sklípky a přidružené kapiláry znát rozdíly ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu použít roztok hydroxidu vápenatého k pokusu na zjištění přítomnosti oxidu uhličitého a prozkoumat rozdíly ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu zkoumat a popsat vliv fyzické aktivity na frekvenci a hloubku dýchání

9. Vylučování • •

definovat vylučování jako odstranění toxických látek, odpadních látek metabolismu (chemické reakce v buňkách včetně dýchání) a nadbytečných látek z organismu popsat funkci ledvin pro vylučování močoviny a přebytečné vody a znovuvstřebávání glukózy a některých solí

Přírodopis 18

Studijní program pro 9.ročník ISB • • •

znát přibližné umístění močovodu, močového měchýře a močové trubice v lidském těle vědět, že močovina se tvoří v játrech z nadbytečných aminokyselin vědět, že alkohol, léky a hormony se štěpí v játrech

10.4 Homeostáze • • •

10. Koordinace a reflexní činnost 10.1 Nervová činnost u člověka •

• •

• • • •

popsat nervovou soustavu člověka, kterou tvoří centrální nervový systém (mozek a mícha jako oblasti pro kooridinaci) a periferní nervová soustava, které dohoromady slouží ke koordinaci a regulaci tělesných funkcí z nákresu rozeznat motorické (efektory), spojovací (spoje) a smyslové neurony popsat jednoduchý reflexní oblouk, který tvoří smyslové, spojovací a motorické neurony a reflex jako prostředek. který automaticky a rychle spojuje a koordinuje podněty a odpovědi vědět, že svaly a žlázy mohou fungovat jako efektory popsat funkci protichůdných svalů včetně bicepsu a tricepsu u loketního kloubu definovat smyslové orgány jako skupinu receptorových buněk reagujících na určitý podnět: světlo, zvuk, teplota, chemické látky popsat stavbu a činnost oka včetně akomodace a reflexů zornice

10.2 Hormony • • • •

definovat hormony jako chemické látky, která se vytváří v žlázách, jsou přenášeny krví a mění aktivitu jednoho nebo více určitých orgánů a následně jsou rozloženy v játrech chápat, jak působí hormon adrenalinu při chemické regulaci metabolismu včetně zvyšování koncentrace glukózy v krvi a tepové frekvence uvést příklady situací, při kterých se zvyšuje tvorba adrenalinu porovnat nervový a hormonální regulační systém

10.5 Léčiva a drogy • • •

• •

Definovat a zkoumat geotropismus (jako reakci, kdy rostlina roste směrem ke gravitaci nebo proti ní) a fototropismus (jako reakci, kdy rostlina roste směrem k nebo od přicházejícího světla)

definovat lék jako látku pro vnitřní užití, která pozměńuje nebo ovlivňuje chemické reakce v těle popsat lékařské využití antibiotk pro léčbu bakteriálních infekcí popsat důsledky zneužívání heroinu: silné sedativum, problémy se závislostí, vážné vedlejší příznaky a další problémy jako je kriminalita nebo nákaza infekcí, např. HIV/AIDS popsat důsledky nadměrného užívání alkoholu: omezená schopnost sebeovládání, sedativum, působení na rychlost reakcí, poškození jater a sociální dopady popsat působení tabákového kouře a jeho hlavních toxických složek (dehet, nikotin, oxid uhelnatý, částečky kouře) na dýchací soustavu

Část Část 33 1. Rozmnožování 1.1 Nepohlavní rozmnožování • •

10.3 Tropismus •

definovat homeostázi jako udržování konstantního vnitřního prostředí z nákresu kůže rozpoznat: chlupy, potní žlázy, termoreceptory, cévy a tukovou tkáň popsat udržování stabilní tělesné teploty u člověka v rámci izolace a funkci termoreceptorů v kůži, pocení, třesu, rozšířování a stahování cév, které zásobují kapiláry na povrchu kůže a regulační funkci mozku

Definovat nepohlavní rozmnožování jako proces, jehož výsledkem je vznik geneticky identických potomků z jednoho rodiče popsat nepohlavní rozmnožování bakterií, produkci spor v houbách a tvorbu hlíz u brambor

1.2 Pohlavní rozmnožování •

Definovat pohlavní rozmnožování jako proces, při kterém dochází ke splynutí haploidních jader a při kterém vznikne diploidní zygota a geneticky odlišní potomci

Přírodopis 19


1.2.1 Pohlavní rozmnožování rostlin • • • •

• • • • • • • • •

Poznat a nakreslit (pokud nutné s použitím lupy) kalichy, okvětní lístky,tyčinky, prašníky, pestíky, semeníky a blizny květiny nacházející se v blízkém okolí, která má odborný název, je opylována hmyzem a je dvouděložná; zkoumat zrníčka pylu pod mikroskopem nebo na mikrofotografiích znát funkci okvětních lístků, kalichu, prašníku, blizny a semeníku s použitím lupy poznat a popsat prašník a bliznu některé květiny, která se nachází v blízkém okolí, má odborný název a je opylovaná větrem; zkoumat zrníčka pylu pod mikroskopem nebo na mikrofotografiích aplikovat znalosti o rostlinách na neznámé rostliny definovat opylování jako přenost zrníček pylu ze samčí části rostliny (prašník, tyčinka) na samičí část rostliny (blizna) vyjmenovat původce opylení porovnat různé způsoby adaptace květin opylených hmyzem a větrem popsat růst pylové láčky a její vstup do ovule a následné oplodnění (produkce endospermu a podrobnosti vývoje nejsou vyžadovány) zkoumat a popsat stavbu neendospermického semene jako embryo (kořínek, plumule a děložní lístky) a testa, které je chráněno plodem popsat stavbu semena (embryo, děložní lístky, testa a role mitózy) a plodu (vytvořeného ze stěny semeníku) chápat, že šíření semen a plodů prostřednictvím větru a zvířat umožňují osazování nových oblastí na konkrétních případech popsat šíření semen a plodů prostřednictvím větru a zvířat

1.2.2 Rozmnožování člověka • • • • • • •

Na vyobrazení mužských pohlavních orgánů rozpoznat varlata, šourek, chámovod, prostatu, močovou trubici a penis; znát funkce jednotlivých částí na vyobrazení ženských pohlavních orgánů rozpoznat vaječníky, vejcovody, dělohu, čípek a vagínu; znát funkce jednotlivých částí popsat menstruační cyklus v rámci změn v děloze a vaječnících mít základní znalosti týkající se pohlavního styku; popsat oplodnění jako splynutí buněčných jader mužské pohlavní buňky (spermie) a ženské pohlavní buňky (vajíčka) popsat jednoduše raný vývoj zygoty, který představuje tvorbu shluku buněk, které se usazují na stěně dělohy popsat vývoj plodu popsat funkci placenty a pupečníku pro výměnu rozpuštěných živin, plynů a

• •

odpadních látek (bez podrobností) popsat předporodní péči o těhotné ženy včetně speciálních nároků na výživu a péči o zdraví mít základní znalosti týkající se porodu

1.3 Pohlavní hormony •

Popsat působení testosteronu a estrogenu na vývoj jedince a znát jejich vliv na sekudnární pohlavní znaky v období puberty

1.4 Způsoby antikoncepce •

Mít povědomí o následujících způsobech antikoncepce: ◦ přirozený (abstinence, metoda plánování podle měsíčního cyklu) ◦ chemický (antikoncepční pilulky, spermicidy) ◦ mechanický (kondom, pesar, ženský kondom, nitroděložní tělísko) ◦ chirurgický (vasektomie, sterilizace)

1.5 Sexuálně přenosné choroby • •

Popsat příznaky, dopady a léčbu kapavky popsat způsoby přenosu viru lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) a způsoby, jakýmy se lze chránit proti šíření HIV/AIDS

2. Růst a vývoj • • •

Definovat růst jako neustálý nárůst velikosti a hmotnosti zapříčiněný nárůstem počtu buněk, růstem jejich velikosti nebo obou současně definovat vývoj jako nárůst složitosti zkoumat a popsat podmínky prostředí, které ovlivňují klíčení semen: nároky na vodu, kyslík a vhodnou teplotu

3. Dědičnost •

Definovat dědičnost jako přenos genetických informací z generace na generaci

3. 3.1 Chromozomy 1 Chromozomy •

Definovat výrazy: ◦ chromozom jako šroubovici DNA, tvořenou řetězcem genů

Přírodopis 20

Studijní program pro 9.ročník ISB ◦ gen jako úsek DNA, který tvoří jednotku dědičnosti a obsahuje kódy pro specifické bílkoviny. Gen může být zkopírován a předán další generaci ◦ alelu jako některou ze dvou nebo více variant genu ◦ diploidní jádro, jako jádro obsahující dvě sady choromozomů (např. v buňkách těla) ◦ popsat dědičnost pohlaví u člověka (chromozomy XX a XY)

3.2 Mitóza • •

Definovat mitózu jako buněčné dělení, pří němž vznikají geneticky identické buňky, jejichž počet chromozomů je zachován jejich přesným zkopírováním vědět, jakou roli hraje mitóza při růstu, opravě porušených tkání, nahrazení opotřebených buněk a nepohlavním rozmnožování

3.3 Meióza • • •

Definovat meiózu jako redukční dělení, při kterém je počet chromozomů snížen na polovinu z diploidního na haploidní vědět, že gamety jsou produkty meiózy vědět, že výsledkem meiózy je genetická odlišnost, takže vytvrořené buňky nejsou geneticky identické

3.4 Monohybridní křížení •

Definovat pojmy: ◦ genotyp jako soubor genetických informací organismu z pohledu výskytu alel (např. Tf nebo GG) ◦ fenotyp jako fyzické nebo jiné znaky organismu představující výsledek působení genotypu a prostředí (např. vysoké rostliny nebo zelená semena) ◦ homozygot, jako jedinec, která má dvě identické alely určitého genu (např. TT nebo gg), při křížení dvou identických homozygotních jedinců vzniká čístá linie ◦ heterozygotní jedinci mají dvě rozdílné alely určitého genu (např. Tf nebo Gg), nejedná se o čistou linii ◦ dominantní je ta alela, která se prosadí, pokud je přítomná (např. T nebo G) ◦ recesívní alela se projeví pouze pokud není přítopna dominantní alela genu (např. t nebo g) ◦ vypočítat a odhadnout výsledky monohybridního křížení s poměrem 1 : 1 a 3 : 1

3.5 Odchylky • •

• • •

Vědět, že nepřetržitá tvorba odchylek je ovlivněna geny a prostředím a jejím výsledkem je škála fenotypů pohybující se mezi dvěma extrémy (např. výška člověka) vědět, že nesouvislá tvorba odchylek je způsobena pouze geny a jejím výsledkem je omezený počet odlišných fenotypů bez mezičlánků (např. A, B, AB a 0 u krevních skupin člověka) definovat mutaci jako změnu v genu nebo chromozomu popsat mutaci jako zdroj odchylek, jako např. u Downova syndromu mít povědomí o vlivu ionizačního záření a chemikálií na míru výskytu mutací

3.6 Výběr • •

Popsat, jaký umělý výběr ovlivňuje různorodost živočichů a rostlin; jeho význam pro ekonomii definovat přírodní výběr jako lepší možnost přenosu genů nejlépe přizpůsobených organismů

3.7 Genetické inženýrství •

Definovat genetické inženýrství jako odebrání genu jednoho druhu a jeho vložení do jiného druhu

Část 4 1. Tok energie • •

Vědět, že slunce je primárním zdrojem energie pro biologickou soustavu popsat necyklickou povahu toku energie

2. Potravní řetězce a sítě •

Definovat pojmy: ◦ potravní řetězec jako schéma ukazující tok energie (potrava) z jednoho organismu k druhému, řetězec začíná u producenta (např. strom → housenka → zpěvný pták → jestřáb) ◦ potravní síť jako spleť navzájem propojených potravních řetězců, která ukazuje tok energie v určité části ekosystému ◦ producent jako organismus, který tvoří vlastní organické živiny, obvykle využívá

Přírodopis 21


◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦

energii slunečního záření prostřednictvím fotosyntézy konzument jako organismus, který získává energii konzumací jiných organismů býložravec jako živočich získávající energií konzumací rostlin masožravec jako živočich získávající energií konzumací ostatních živočichů rozkladač jako organismus získávající energii z mrtvé nebo odpadní organické hmoty ekosystém jako jednotka obsahující všechny organismy a jejich prostředí, navzájem propojená, v určitě oblasti (např. rozkládající se kláda nebo jezero) trofická úroveň jako pozice, kterou organismus zaujímá v potravním řetězci, síti nebo v pyramidě biomasy, energie nebo v populační pyramidě popsat ztráty energie mezi jednotlivými trofickými úrovněmi nakreslit, popsat a vysvětlit pyramidy biomasy a populační pyramidy

3. Koloběh živin •

5.2 Znečištění •

• •

Popsat nežádoucí vlivy znečištění mezi které patří: ◦ znečištění vody odpadními vodami a chemickým odpadem ◦ znečištění vzduchu oxidem siřičitým ◦ znečištění vzduchu skleníkovými plyny (oxid uhličitý a metan), které přispívají ke globálnímu oteplování znečištění pesticidy včetně prosředků na hubení hmyzu a plevele znečištění radioaktivním spadem

5.3 Ochrana •

Popsat nezbytnost ochrany: ◦ druhů a místa jejich výskytu ◦ přírodních zdrojů (voda a neobnovitelné zdroje včetně fosilních paliv)

Popsat uhlíkové a vodní koloběhy

4. Velikost populace • • • • •

definovat pupulaci jako skupinu organismů stejného druhu, které žijí ve stejné oblasti a době znát faktory ovlivňující míru populačního nárůstu populace určitého organismu (pouze zásobení potravou, predátoři a nemoci) a popsat jejich význam rozpoznat zaostávání, prudkou, stagnující a mrtvou fázi v esovité populační křívce znázorňující růst populace v prostředí s omezenými zdroji popsat nárůst lidské populace a jeho sociální dopady interpretovat grafy a diagramy znázorňující růst lidské populace

5. Vliv člověka na ekosystém •

mít základní znalosti týkající se vlivu člověka na ekosystém s důrazem na otázky mezinárodního významu (tropické deštné pralesy, oceány a důležité řeky)

5.1 Zemědělství • •

vyjmenovat nežádoucí dopady odlesnění (včetně vyhynutí, ztráty půdy, záplav, hromadění oxidu uhličitého) popsat nežádoucí dopady nadměrného užívání hnojiv (včetně eutrofizace jezer a řek)

22


Dějepis 6. Obsah učební osnovy Všichni žáci nastudují veškerý základní obsah buď v:

6. Jaké byly příčiny první světové války?

1. Jak významné byly revoluce z roku 1848? Konkrétní témata • Proč v roce 1848 došlo k tolika revolucím? • Měly tyto revoluce něco společného? • Proč většina těchto revolucí neuspěla? • Přinesly tyto revoluce nějakou změnu?

nebo

Upřesnění obsahu • Povaha revolucí v roce 1848 a vliv liberalismu a nacionalismu • Příčiny a události revolucí ve Francii, Itálii, Německu a RakouskuUhersku • Důvody nezdaru těchto revolucí

Možnost B 20. století: Mezinárodní vztahy od roku 1919

2. Jakým způsobem byla sjednocena Itálie?

Možnost A 19. století: Vývoj moderních národnostních států, 18481914

Kromě toho všichni žáci musejí absolvovat nejméně jedno hloubkové studium. Struktura hlavního obsahu, jenž je popsaný níže, je dána klíčovými otázkami a konkrétními tématy. Konkrétní témata pomáhají upřesnit obsah jednotlivých klíčových otázek. V některých případech konkrétní téma připravuje půdu pro klíčovou otázku, aniž by se dané klíčové otázky týkala. Definuje tím, jak danou klíčovou otázku správně pojmout. Od žáků se očekává, že na základě klíčových otázek a konkrétních témat prokážou vědomosti o příslušných historických událostech. Následující popis obsahu neberte jako pevně danou učební osnovu.

Hlavní obsah: Možnost A 19. století: Vývoj moderních národnostních států, 18481914 Hlavní obsah možnosti A se soustředí na šest klíčových otázek: 1. Jak významné byly revoluce z roku 1848? 2. Jakým způsobem byla sjednocena Itálie? 3. Jakým způsobem bylo sjednoceno Německo? 4. Proč došlo ve Spojených státech k občanské válce a jaké byly její důsledky? 5. Proč a s jakou účinností evropské národy rozšiřovaly v 19. století své zámořské kolonie?

Konkrétní témata • Proč nebyla Itálie sjednocena v letech 1848–1849? • Jak významný byl Garibaldiho přínos ke sjednocení Itálie? • Podporoval Cavour sjednocení Itálie, nebo byl proti? • Jaký význam měly kroky ke sjednocení Itálie pro ostatní evropské státy? Upřesnění obsahu • Rakouský vliv na Itálii • Italský nacionalismus a role Mazziniho • Události z let 1848–1849 • Viktor Emanuel II. a Cavour: Plombières, válka s Rakouskem roku 1859 • Garibaldi, vpád na Sicílii a dobytí Neapole • Vytvoření Italského království, dokončení sjednocení do roku 1870

3. Jakým způsobem bylo sjednoceno Německo? Konkrétní témata • Proč nebylo Německo sjednoceno v letech 1848–1850? • Jak dosáhl Bismarck porážky Rakouska roku 1866? • Jak dosáhl Bismarck porážky Francie roku 1870? • Do jaké míry se Bismarck přičinil o sjednocení Německa?

Dějepis 23

Studijní program pro 9.ročník ISB Upřesnění obsahu • Německý nacionalismus • Německý celní spolek Zollverein • Revoluce v Prusku roku 1848 • Založení a zánik frankfurtského sněmu • Znovuzavedení rakouského vlivu v Německu do roku 1850 • Bismarck jako pruský ministerský předseda • Bismarckova zahraniční politika do roku 1871: • ŠlesvickoHolštýnsko • Pruskorakouská válka a její důsledky • vztahy s Francií • španělské dědictví a pruskofrancouzská válka • vytvoření Německé říše

• • •

Jak různorodý byl dopad evropského imperialismu na africké národy? Proč a s jakou účinností se Indové bránili britské nadvládě? Proč a s jakou účinností se Číňané bránili evropskému vlivu?

Upřesnění obsahu • Důvody imperialismu: ekonomické, vojenské, geopolitické, náboženské a kulturní pohnutky • Evropané v Africe: analytické studie francouzského, britského a belgického imperialismu a jejich dopadu na africké národy: • francouzský model asimilace a přímé nadvlády; Faidherbe a Senegal • britský model nepřímé nadvlády; Lugard a Nigérie • Belgičané a soukromý imperialismus; Leopold II. a Kongo • Britové v Indii: Velké indické povstání a změny, které v britské nadvládě způsobilo • Evropané a Čína: opiové války, boxerské povstání a jejich důsledky

4.Proč došlo ve Spojených státech k 4.Proč došlo ve Spojených státech k občanské válce a jaké byly její důsledky?

6. Jaké byly příčiny první světové války?

Konkrétní témata • Do jaké míry byla občanská válka zapříčiněna otroctvím? • Jak důležité bylo Lincolnovo zvolení prezidentem? • Jaké byly příčiny vítězství Severu ve válce? • Změnila válka něco?

Konkrétní témata • Zvyšoval či snižoval spojenecký systém pravděpodobnost války? • Do jaké míry vytvářely koloniální problémy tlaky mezi velmocemi? • Proč bylo pro velmoci tak obtížné vyřešit problémy na Balkáně? • Jak zapříčinilo válku zavraždění Franze Ferdinanda?

Upřesnění obsahu • Příčiny a důsledky americké občanské války, 1820–1877: • rozdíly mezi Severem a Jihem • otroctví, otrokářské státy a abolicionismus severních států • volby roku 1860 a odtržení jižních států • příčiny vítězství Severu • role Abrahama Lincolna • obnova Spojených států po občanské válce • jak byla obnova úspěšná?

Upřesnění obsahu • Kořeny první světové války, 1890–1914: • spojenecký systém • závody ve zbrojení • koloniální rivalita • vývoj na Balkáně • krize z června–července 1914 a vypuknutí války

5. Proč a s 5. Proč a s jakou účinností evropské národy rozšiřovaly v 19. století své zámořské kolonie?

20. století: Mezinárodní vztahy od roku 1919

Konkrétní témata • Jaké byly pohnutky evropského imperialismu?

Hlavní obsah: Možnost B Hlavní obsah možnosti B se soustředí na sedm klíčových otázek: 1. Byly mírové smlouvy z let 1919–1923 spravedlivé?

Dějepis 24

Studijní program pro 9.ročník ISB 2. Do jaké míry byla úspěšná Společnost národů? 3. Proč roku 1939 přestal být mezinárodní mír udržitelný? 4. Kdo nesl vinu za studenou válku? 5. Jak účinně dokázaly USA bránit šíření komunismu? 6. Jak pevně SSSR ovládal východní Evropu, 1948–cca 1989? 7. O co šlo při událostech v Perském zálivu, cca 1970–2000?

1. Byly mírové smlouvy z 1. Byly mírové smlouvy z let 1919–1923 spravedlivé? Konkrétní témata • Jaké byly pohnutky a cíle Velké trojky ve Versailles? • Proč všichni vítězové nedosáhli všeho, co chtěli? • Jaký byl dopad mírové smlouvy na Německo do roku 1923? • Byly tyto smlouvy v dané době ospravedlnitelné? Upřesnění obsahu • Mírové smlouvy z let 1919–1923: • role postav jako Wilson, Clemenceau a Llloyd George v mírovém procesu • dopad smluv na poražené země • současný názor na tyto smlouvy

2. Do jaké míry byla úspěšná Společnost národů? Konkrétní témata • Jak úspěšná byla Společnost národů ve 20. letech? • Do jaké míry byl neúspěch nevyhnutelný kvůli slabinám v organizaci Společnosti národů? • Do jaké míry ztěžovala práci Společnosti národů ekonomická krize? • Jak úspěšná byla Společnost národů ve 30. letech? Upřesnění obsahu • Společnost národů • silné stránky a slabiny v její struktuře a organizaci: práce úřadů/humanitární práce Společnosti národů • úspěchy a selhání při udržování míru během 20. let • dopad světové ekonomické krize na práci Společnosti národů po roce 1929 • selhání Společnosti národů ve 30. letech, včetně Mandžuska a Habeše

3. Proč roku 1939 přestal být mezinárodní mír udržitelný? Konkrétní témata • Jaké byly dlouhodobé důsledky mírových smluv z let 1919–1923? • Jaké byly důsledky selhání Společnosti národů ve 30. letech? • Do jaké míry bylo vypuknutí války v roce 1939 důsledkem Hitlerovy zahraniční politiky? • Byla politika ústupků oprávněná? • Jak důležitá byla smlouva o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem? • Proč Británie a Francie vyhlásily v září 1939 Německu válku? Upřesnění obsahu • Rozkolísání mezinárodního pořádku ve 30. letech • Rostoucí militarismus Německa, Itálie a Japonska • Hitlerova zahraniční politika do roku 1939: ◦ Sársko ◦ opětovná militarizace Porýní ◦ účast ve španělské občanské válce ◦ připojení Rakouska ◦ politika ústupků ◦ krize kvůli Československu a Polsku ◦ vypuknutí války

4. Kdo nesl vinu za studenou válku? Konkrétní témata • Proč se roku 1945 začalo rozpadat spojenectví mezi USA a SSSR? • Jakým způsobem SSSR do roku 1948 ovládl východní Evropu? • Jak USA reagovaly na sovětskou rozpínavost? • Jaké byly důsledky berlínské blokády? • Kdo nesl větší vinu za začátek studené války: USA nebo SSSR? Upřesnění obsahu • Kořeny studené války: ◦ schůzky na nejvyšší úrovni v roce 1945 a rozpad spojenectví mezi USA a SSSR v letech 1945–1946 ◦ sovětská expanze do východní Evropy do roku 1948 a americké reakce na ni ◦ okupace Německa a berlínská blokáda

Dějepis 25

Studijní program pro 9.ročník ISB ◦ NATO a Varšavská smlouva

5. Jak účinně dokázaly USA bránit šíření komunismu? Konkrétní témata Tato klíčová otázka bude zkoumána prostřednictvím analytických studií následujících témat: • Spojené státy a události v Koreji, 1950–1953 • Spojené státy a události na Kubě, 1959–1962 • americká účast ve Vietnamu Upřesnění obsahu • Události studené války • Analytické studie: ◦ americké reakce na kubánskou revoluci, včetně Karibské krize a jejích následků ◦ americká účast ve vietnamské válce, např. důvody k účasti, taktika/strategie, důvody ke stažení sil ◦ americké reakce na severokorejskou invazi do Jižní Koreje, účast OSN, průběh války do roku 1953

6. Jak pevně SSSR ovládal východní Evropu, 1948–cca 1989? Konkrétní témata • Proč se roku 1956 Maďarsko a roku 1968 Československo vzepřely sovětskému vlivu? • Do jaké míry se události v Maďarsku roku 1956 podobaly událostem v Československu roku 1968? • Proč byla roku 1961 postavena Berlínská zeď? • Jaký významnou roli hrála „Solidarita“ v Polsku pro úpadek sovětského vlivu ve východní Evropě? • Do jaké míry byl Gorbačov osobně odpovědný za konec sovětské nadvlády nad východní Evropou? Upřesnění obsahu • Sovětská moc ve východní Evropě: ◦ odpor proti sovětské moci v Maďarsku (1956) a Československu (1968) ◦ Berlínská zeď ◦ „Solidarita“ v Polsku

◦ Gorbačov a konec sovětské nadvlády nad východní Evropou

7. O co šlo při událostech v 7. O co šlo při událostech v Perském zálivu, cca 1970–2000? Konkrétní témata • Jak se dostal v Iráku k moci Saddám Husajn? • Jak vypadala vláda Saddáma Husajna v Iráku? • Proč došlo roku 1979 k revoluci v Íránu? • Jaké byly příčiny a následky irácko–íránské války z let 1980–1988? • Proč došlo k první válce v Zálivu? Upřesnění obsahu • Nástup Saddáma Husajna k moci v Iráku • Vláda Saddáma Husajna do roku 2000 a dopad jeho vlády na různé skupiny v Iráku • Šáhova vláda v Íránu a íránská revoluce z roku 1979 • Příčiny a následky iráckoíránské války, 1980–1988; účast západních zemí ve válce • Příčiny, průběh a následky války v Zálivu, 1990–1991

Hloubkové studie Žáci musejí absolvovat nejméně jedno z těchto hloubkových studií: A První světová válka, 1914–1918 B Německo, 1918–1945 C Rusko, 1905–1941 D USA, 1919–1941 E Čína, cca 1930–cca 1990 F Jižní Afrika, cca 1940–cca 1994 G Izraelci a Palestinci od roku 1945

Hloubková studie A: První světová válka, 1914–1918 1. Proč válka neskončila do prosince 1914? Konkrétní témata • Jak měl fungovat Schlieffenův plán? • Jak důležitá byla reakce Belgie na Schlieffenův plán? • Jak úspěšný byl Britský expediční sbor (BEF)?

Dějepis 26

Studijní program pro 9.ročník ISB •

Proč se obě strany uchýlily k zákopům?

2. Proč došlo k 2. Proč došlo k patové situaci na západní frontě? Konkrétní témata • Proč se válka stáhla do zákopů? • Jak vypadal život a boj v zákopech? • Jak důležité byly nové zbraně jako tanky, kulomety, letadla a plyn? • Jaký byl význam bitev u Verdunu a na Sommě?

3. Jak důležité byly ostatní fronty? Konkrétní témata • Kdo vyhrál válku na moři? • Proč skončila bitva o Gallipoli roku 1915 neúspěchem? • Proč se Rusko roku 1918 z války stáhlo? • Jaký byl dopad války na civilní obyvatelstvo?

4. Proč Německo roku 1918 požádalo o příměří? Konkrétní témata • Jaký byl význam vstupu Spojených států do války? • Proč byla německá ofenzíva roku 1918 neúspěšná? • Proč v Německu v říjnu 1918 vypukla revoluce? • Proč bylo podepsáno příměří? Upřesnění obsahu • Schlieffenův plán v praxi • Bitvy u Monsu, na Marně a u Yper: ◦ reakce na „patovou situaci“ ◦ povaha a problémy zákopové války • Hlavní bitvy války, včetně bitev na Sommě a u Verdunu: ◦ Haigovo velení a taktika v bitvě na Sommě ◦ povaha a problémy zákopové války ◦ použití a dopad nových bojových metod • Válka na moři: • bitva u Jutska • použití konvojů, ponorek a nasazení německých ponorek

• • • • •

•

Příčiny a důsledky bitvy o Gallipoli Dopad války na civilní obyvatelstvo Události na východní frontě a porážka Ruska Německá ofenzíva a postup Spojenců: ◦ dopad vstupu USA do války Okolnosti v Německu ke konci války: ◦ vzpoura námořníků v Kielu a německá revoluce ◦ císařova abdikace Příměří

Hloubková studie B: Německo, 1918–1945 1. Byla Výmarská republika od samého počátku odsouzena k odsouzena k nezdaru? Konkrétní témata • Jak Německo vyšlo z porážky v první světové válce? • Jaký byl dopad versailleské smlouvy na republiku? • Do jaké míry se republika vzchopila po roce 1923? • Jaké byly úspěchy výmarského období?

2. Jakým způsobem Hitler dokázal do roku 1934 ovládnout Německo? Konkrétní témata • Jaká byla Národně socialistická německá dělnická strana ve 20. letech? • Proč nebyli nacisté před rokem 1930 tolik úspěšní? • Jak se Hitler dokázal stát roku 1933 kancléřem? • Jak Hitler upevnil svou moc v letech 1933–1934?

3. Nacistický režim a) Jak účinně ovládli nacisté Německo, 1933–1945? Konkrétní témata • Jaký panoval odpor proti nacistickému režimu? • Jak účinně se nacisté vypořádali se svými politickými protivníky? • Jak nacisté využívali k ovládání národa kulturu a masmédia?

Dějepis 27

Studijní program pro 9.ročník ISB • •

Proč nacisté pronásledovali různé skupiny německé společnosti? Bylo nacistické Německo totalitním státem?

b) Jaký byl život v nacistickém Německu? Konkrétní témata • Jak se k nacistickému režimu stavěli mladí lidé? • Jak úspěšná byla nacistická politika směrem k ženám a rodině? • Přinesla nacistická vláda většině lidí v Německu užitek? • Jak blížící se válka změnila život v nacistickém Německu? Upřesnění obsahu • Revoluce z roku 1918 a založení republiky • Versailleská smlouva a německé reakce na ni • Výmarská ústava, hlavní politické členění, role armády • Politické nepokoje, 1919–1923: ◦ hospodářské krize a hyperinflace ◦ obsazení Porúří • Stresemannova éra • Kulturní úspěchy výmarského období • první roky Národně socialistické německé dělnické strany: ◦ nacistické ideje a metody ◦ mnichovský puč ◦ role Adolfa Hitlera a ostatních nacistických čelních představitelů • Dopad světové krize na Německo: ◦ politická, hospodářská a sociální krize 1930–1933 ◦ příčiny nacistického vzestupu k moci ◦ Hitler se ujímá moci ◦ požár Říšského sněmu a volby roku 1933 • Nacistická vláda v Německu: ◦ zmocňovací zákon ◦ Noc dlouhých nožů ◦ Hindenburgova smrt ◦ odstranění opozice ◦ metody vlády a útlaku ◦ využití kultury a masmédií • Hospodářská politika včetně znovuvyzbrojení • Různé aspekty nacistické vlády:

•

•

•

žezmocňovací zákon ◦ Noc dlouhých nožů ◦ Hindenburgova smrt ◦ odstranění opozice ◦ metody vlády a útlaku využití kultury a masmédiíny a mladí lidé ◦ antisemitismus ◦ pronásledování menšin ◦ odpor proti nacistické vládě Dopad druhé světové války na Německo: ◦ přechod na válečnou ekonomiku ◦ konečné řešení

Hloubková studie C: Rusko, 1905–1941 1. Proč se roku 1917 zhroutil carský režim? Konkrétní témata • Jak se carský režim vypořádával s obtížemi vládnutí v Rusku do roku 1914? • Jak se carovi podařilo přestát revoluci v roce 1905? • Do jaké míry cara oslabila první světová válka? • Proč byla revoluce z března 1917 úspěšná?

2. Jak se bolševici dostali k 2. Jak se bolševici dostali k moci a jak upevnili svoji vládu? Konkrétní témata • Jak účinně vládla v Rusku v roce 1917 dočasná vláda? • Proč se bolševici dokázali v listopadu 1917 dostat k moci? • Proč bolševici zvítězili v občanské válce? • Do jaké míry byla nová ekonomická politika úspěšná?

3. Jak se dostal k 3. Jak se dostal k moci Stalin a jak se u ní udržel? Konkrétní témata • Proč se Leninovým nástupcem stal Stalin a ne Trockij? • Proč Stalin zahájil čistky? • Jakými metodami Stalin vládl v Sovětském svazu?

Dějepis 28


Do jaké míry Stalin ovládal Sovětský svaz do roku 1941?

4. Jaký byl dopad Stalinovy hospodářské politiky? Konkrétní témata • Proč Stalin zavedl pětiletky? • Proč Stalin zavedl kolektivizaci? • Jak úspěšné byly Stalinovy ekonomické změny? • Jak se tyto změny dotkly sovětského národa? Upřesnění obsahu • Hlavní rysy carské vlády a ruské společnosti před první světovou válkou: ◦ revoluce z roku 1905 a její následky ◦ pokusy o reformu • První světová válka a její dopad na ruský národ • Březnová revoluce 1917 • Dočasná vláda a sověty, narůstající moc revolučních skupin • Důvody pádu dočasné vlády • Uchopení moci bolševiky, Leninova role • Hlavní rysy bolševické vlády, občanská válka a válečný komunismus a příčiny bolševického vítězství • Vzpoura v Kronštadtu a zavedení nové hospodářské politiky • Leninova smrt a boj o moc • Příčiny, proč se do roku 1928 dostal k moci Stalin • Stalinova diktatura: ◦ vláda teroru ◦ čistky ◦ propaganda a oficiální kultura • Stalinova hospodářská politika a její dopad: ◦ modernizace sovětského průmyslu ◦ pětiletky ◦ kolektivizace v zemědělství • Život v Sovětském svazu: ◦ různé společenské skupiny ◦ etnické menšiny a ženy

Hloubková studie D: USA, 1919–1941 1. Jaká byla konjunktura americké ekonomiky ve 20. letech? Konkrétní témata • Z jakých faktorů ekonomická konjunktura vycházela? • Proč některá průmyslová odvětví prosperovala a jiná ne? • Proč se prosperita netýkala zemědělství? • Měli z konjunktury prospěch všichni Američané?

2. Do jaké míry se americká společnost změnila ve 20. letech? Konkrétní témata • Jaká byla „bouřlivá dvacátá léta“? • Jak rozšířená byla v americké společnosti nesnášenlivost? • Proč byla zavedena a později zrušena prohibice? • Do jaké míry se během 20. let změnila role žen?

3. Jaké byly příčiny a následky krachu na newyorské burze? Konkrétní témata • Do jaké míry nesla vinu za krach na newyorské burze spekulace? • Jaký dopad měl krach na hospodářství? • Jaké byly sociální důsledky krachu? • Proč Roosevelt vyhrál volby roku 1932?

4. Jak úspěšný byl Nový úděl? Konkrétní témata • Jak vypadal Nový úděl při svém zavedení roku 1933? • Do jaké míry se Nový úděl změnil po roce 1933? • Proč se Nový úděl setkal s odporem? • Proč nezaměstnanost trvala i navzdory Novému údělu? • Skončil Nový úděl nezdarem, protože nedokázal vyřešit nezaměstnanost?

Dějepis 29

Studijní program pro 9.ročník ISB Upřesnění obsahu • Růst americké ekonomiky během 20. let: ◦ masová produkce automobilového průmyslu a odvětví s předměty dlouhodobé spotřeby ◦ úspěchy starších průmyslových odvětví ◦ rozvoj prodeje na úvěr a na splátky ◦ úpadek zemědělství • Slabiny ekonomiky koncem 20. let • Společnost ve 20. letech: ◦ „bouřlivá dvacátá léta“ ◦ film a další média ◦ prohibice a zločinecké podsvětí ◦ omezení přistěhovalectví, „rudá hrozba“, náboženská nesnášenlivost ◦ diskriminace černých Američanů ◦ Kukluxklan ◦ měnící se role žen • Krach na newyorské burze a její finanční, hospodářské a společenské důsledky • Reakce prezidenta Hoovera na krach • Prezidentské volby roku 1932; programy Hoovera a Roosevelta • Rooseveltovo uvedení do úřadu a „sto dní“ • Legislativa Nového údělu, úřady Nového údělu a jejich práce a ekonomické a sociální změny, které způsobily • Odpor proti Novému údělu: ◦ republikáni ◦ bohatí ◦ obchodní zájmy ◦ nejvyšší soud ◦ radikální kritikové jako Huey Long • Silné a slabé stránky programu Nového údělu v boji proti nezaměstnanosti a krizi

Hloubková studie E: Čína, cca 1930–cca 1990 1. Proč se Čína roku 1949 stala komunistickým státem? Konkrétní témata • Proč se komunisté v roce 1934 vydali na dlouhý pochod? • Jaký byl význam hlavní základny Komunistické strany Číny v Jenanu?

• •

Do jaké míry nacionalistickou vládu oslabila druhá světová válka? Proč došlo k občanské válce a proč v ní zvítězili komunisté?

2. Jak komunistická vláda změnila Čínu do poloviny 60. let? Konkrétní témata • Jaké změny přinesla komunistická vláda v zemědělství? • Jaký byl dopad komunistických sociálních reforem? • Jak úspěšné byly pětiletky ve zvyšování výroby? • Měl čínský lid z komunistické vlády užitek?

3. Jaký byl dopad komunistické vlády na vztahy Číny s ostatními zeměmi? Konkrétní témata • Jak se změnily vztahy Číny se sousedními státy? • Proč se Čína snažila o zlepšení vztahů s USA po roce 1970? • Do jaké míry byla Čína uznávaná jako supervelmoc do Maovy smrti? • Do jaké míry se čínské vztahy s ostatními velmocemi zlepšily po Maově smrti?

4. Vedl v 4. Vedl v Číně komunismus ke kruté diktatuře? Konkrétní témata • Proč Mao zahájil kulturní revoluci? • Jaký byl dopad kulturní revoluce v Číně? • Jak dopadl mocenský boj po Maově smrti? • Do jaké míry přinesl hospodářský vývoj 80. let společenské a politické změny? Upřesnění obsahu • Konflikt mezi Kuomintangem a komunisty: ◦ šanghajský masakr a pět vyhlazovacích tažení ◦ dlouhý pochod ◦ život v Jenanu ◦ dopad japonských invazí na nacionalistickou vládu a komunisty ◦ Sianský incident, 1936 ◦ příčiny a události občanské války • Povaha čínského komunismu

Dějepis 30


•

•

•

• • • •

Komunistická vláda v 50. a 60. letech: ◦ zemědělská reforma od roku 1950 ◦ lidové soudy a nakládání se statkáři ◦ založení družstev a komun Průmyslový rozvoj: ◦ pětiletky ◦ Velký skok vpřed Společenské změny: ◦ role žen ◦ zdravotnictví ◦ vzdělání ◦ propaganda a destrukce tradiční kultury Čínská zahraniční politika: ◦ změna vztahů se SSSR ◦ vztahy s ostatními sousedními zeměmi, Tibetem, Indií, Vietnamem, Taiwanem Sblížení vztahů s USA od roku 1970 Hongkong Dopad vztahů Číny se zbytkem světa na její ekonomickou liberalizaci od Maovy smrti Diktatura komunistické strany: ◦ utlačování politické opozice ◦ hnutí Sta květů ◦ zacházení s menšinovými skupinami ◦ kulturní revoluce ◦ Maova role a status ◦ mocenský boj po Maově smrti a Dengův opětovný vzestup k moci ◦ sociální a politické důsledky ekonomických změn v 80. a 90. letech

Hloubková studie F: Jižní Afrika, cca 1940–cca 1994 1. Na jakých základech stál apartheid? Konkrétní témata • Jak silná byla segregace do roku 1940? • Jaký byl dopad vládní politiky na barevné obyvatelstvo do roku 1940? • Jak úspěšný byl hospodářský rozvoj Jižní Afriky do roku 1945? • Proč volby v roce 1948 vyhrála Národní strana?

2. Jak intenzivně byl apartheid zaveden mezi lety 1948 a 1966? Konkrétní témata • Jaké byly hlavní rysy politiky apartheidu prosazované afrikánskou Národní stranou po roce 1948? • Jaké důsledky měl apartheid pro lid Jižní Afriky? • Jak se vyvíjel odpor proti apartheidu mezi lety 1948 a 1964? • Jaké byly reakce vlády na odpor do roku 1966?

3. Do jaké míry se Jihoafrická republika změnila mezi lety 1966 a 1980? Konkrétní témata • Jak významná byla politika vlády Národní strany od roku 1966 do roku 1980? • Do jaké míry se v tomto období změnil odpor černého obyvatelstva? • Do jaké míry zlepšovaly život do roku 1980 ekonomické faktory? • Jaký byl dopad zahraničního odporu proti apartheidu?

4. Proč skončila vláda bělošské menšiny? Konkrétní témata • Co přinesla politika P.W. Bothy? • Jaký význam sehrály role jednotlivých vůdců při zhroucení apartheidu? • Proč od roku 1980 do začátku 90. let došlo k nárůstu násilí? • Do jaké míry bylo předání moci mezi lety 1989 a 1994 klidné? Upřesnění obsahu • Stávající politika a sociální, ekonomické a politické dopady: • represivních zákonů ◦ černošských čtvrtí ◦ diskriminace barevných v zaměstnání ◦ zákonů o půdě ◦ omezení politických práv ◦ Vývoj v důlním průmyslu, zpracovatelském průmyslu a zemědělství; státní účast • Dopad druhé světové války na Jižní Afriku • Rozdíly mezi britskými a afrikánskými oblastmi a volby z roku 1948 • Legislativa a metody jejího prosazování po roce 1948

Dějepis 31


• • • • • • •

• • • • •

Dopady na zaměstnanost, rodiny, černošské čtvrti, vzdělání, barevné Reakce bílého obyvatelstva Vývoj a dopad následujících témat v Jižní Africe: ◦ cíle a boj ANC ◦ ženský odpor ◦ ANC a rozštěpení PAC ◦ Umkhonto we Sizwe a proces v Rivonii ◦ Sharpeville a Langa Mezinárodní dopady; Jihoafrická republika 1961 Změny v metodách útlaku a jejich následky od roku 1966 Nejednotnost v ANC a PAC v exilu; význam Hnutí černošského uvědomění Různé dopady ekonomického rozvoje Organizace africké jednoty a její základy; sankce OSN; reakce vlády „Totální strategie“ a reformy; sociální a politické dopady Role a pohnutky: ◦ prezidenta de Klerka ◦ vedoucích představitelů ANC ◦ Desmonda Tutua ◦ Mangosuthua Butheleziho Školní bojkoty a nepokoje v černošských čtvrtích Bílý extremismus Ekonomické a mezinárodní faktory Účel sdílené moci a reakce Všeobecné volby 1994

Hloubková studie G: Izraelci a Palestinci od roku 1945 1. Jak došlo k 1. Jak došlo k založení židovského státu Izrael? Konkrétní témata • Co znamenal konec druhé světové války pro Palestinu? • Jaké byly příčiny konfliktu mezi Židy a Araby v Palestině? • Proč Arabové odmítali plány OSN na rozdělení Palestiny? • Proč dokázal Izrael zvítězit ve válce 1948–1949?

2. Jak dokázal Izrael přežít přes odpor svých arabských sousedů? Konkrétní témata • Proč dokázal Izrael zvítězit ve válkách z let 1956, 1967 a 1973? • Jak důležitá byla účast supervelmocí v arabskoizraelských konfliktech? • Do jaké míry změnila arabskoizraelský konflikt ropa? • Do jaké míry byly problémy mezi Izraelem a jeho sousedy do 90. let vyřešeny?

3. Jaký dopad měla otázka palestinských uprchlíků? Konkrétní témata • Proč bylo tolik palestinských uprchlíků? • Jak účinně se Organizaci pro osvobození Palestiny dařilo prosazovat palestinskou otázku? • Proč arabské státy vždy nepodporovaly palestinskou otázku? • Jak se časem měnilo mezinárodní vnímání palestinské otázky?

4. Proč se řešení arabskoizraelské otázky ukázalo jako nemožné? Konkrétní témata • Proč OSN nedokázala zajistit trvalý mír? • Do jaké míry mezinárodní diplomatická jednání zlepšila vztahy Izraele s arabskými státy a Palestinci? • Jak ovlivnila mírový proces nejednotnost uvnitř Izraele? • Jak ovlivnila proces směřující k dosažení dohody rivalita mezi Palestinci? Upřesnění obsahu • Arabové a Židi v Palestině: ◦ rozdílná kultura, rasa, jazyk • Následky druhé světové války: ◦ židovské přistěhovalectví ◦ židovský nacionalismus a ukončení britského mandátu ◦ vyhlášení státu Izrael a válka z let 1948–1949 • Izrael a jeho arabští sousedé: ◦ suezská válka (1956) ◦ šestidenní válka (1967)

Dějepis 32


•

•

•

•

◦ jomkipurská válka (1973) a izraelské vpády do Libanonu ◦ ropa jako zbraň: změny v myšlení USA a západní Evropy Palestinci cca do roku 1992: ◦ problém palestinských uprchlíků ◦ palestinský nacionalismus a založení Organizace pro osvobození Palestiny ◦ činnost OOP a mezinárodní ohlas ◦ role Jásira Arafata ◦ vztahy mezi OOP a arabskými státy ◦ vztahy s Izraelem a kroky k vytvoření palestinského státu kroky směřující k míru: ◦ OSN: rezoluce, pomoc a mírové úsilí ◦ rozhovory v Camp David; mírová dohoda z Osla ◦ ustanovení Palestinské samosprávy, 1996 Nejednotnost, která stála v cestě mírového procesu: ◦ politické strany: Likud, Strana práce ◦ jak mírový proces ovlivnily volby v Izraeli ◦ náboženské otázky Rivalita mezi Palestinci: ◦ povaha OOP při jejím založení ◦ intifáda a vzestup Hamásu ◦ Hizballáh a Gaza

33


Zeměpis Ekonomický rozvoj a využití přírodních zdrojů Zemědělství Kandidáti by měli být schopni: • Obecně popsat hlavní znaky daného zemědělského systému: vstupní a výstupní zdroje a procesy. • Popsat vliv přírodních i lidských vstupních zdrojů na výstupní zdroje a procesy dvou zemědělských systémů uvedených v osnovách (velkoobjemového systému komerčního zemědělství a malovýrobního samozásobitelského hospodaření). Studium by mělo zahrnovat přírodní vstupní zdroje (reliéf, klima a půdu) a lidské zdroje (ekonomická, společenská a někdy také politická hlediska) a dále by se mělo zabývat jejich společnými vlivy na různé formy výroby, metodami organizace a produkty každého systému. Je možné zmínit termíny typu „plantážové zemědělství“ či „rozsáhlé obilné hospodářství komerčního typu“ nebo „rozsáhlá živočišná výroba “aj. k objasnění široké škály komerčního hospodářství. Příklady intenzivního samozásobitelského pěstovaní rýže či střídavého pěstování by mohly sloužit k objasnění systému malovýrobního samozásobitelského hospodářství. K objasnění problematiky mohou být použity i jiné příklady. Ve všech případech by měl být uveden odkaz na podrobnou případovou studii. • Porozumět příčinám a důsledkům nedostatku potravin. Nedostatek jídla se může vztahovat k problémům týkajících se životního prostředí, jako např. neúrodná půda, sucho, záplavy, tropické cyklony, škůdci, nemoci apod. Studenti by si měli být vědomi možného dopadu těchto problémů na životní prostředí ve vybraných oblastech méně ekonomicky rozvinutých zemí.Dále by měli být brány v úvahu některé ekonomické a politické faktory a jejich podíl na nedostatku potravin, např. nízké kapitálové investice, špatná distribuce/ problémy spojené s dopravou, válečné konflikty apod. Studenti by se rovněž měli zabývat důsledky nedostatku potravin při rozvoji potravinové pomoci a opatřeními typu „Zelená revoluce“, jejichž cílem je právě větší produkce potravin.

Průmysl Kandidáti by měli být schopni: • Klasifikovat průmysl na primární, sekundární a terciární a být schopni dát příklady každého z nich. • Popsat a objasnit, jak se procenta využitá v každém sektoru mění s ohledem na míru rozvoje, včetně nově industrializovaných zemí. • Porozumět průmyslovému systému: vstupní zdroje, procesy a výstupní zdroje (produkty a odpad). Názorné ukázky špičkové technologie by měly být součástí studia stejně jako odvětví zpracovatelského/ výrobního průmyslu. • Popsat, jaké různorodé faktory je nutné vzít v úvahu při výběru místa a typu průmyslu s využitím špičkových technologií.

Volnočasové aktivity a turismus Kandidáti by měli být schopni: • Popsat a objasnit rozvoj volnočasových zařízení a turismu ve vztahu k hlavním zajímavostem fyzického (krajinného) i lidského charakteru v oblastech vybraných ke studiu. • Porozumět skutečnosti, že vlivy rozvoje turismu jsou všeobecně pozitivní a že pečlivá organizace je nezbytná k předcházení možným problémům. Pozornost je dále možné věnovat výhodám, které rozvíjející se turistický ruch přináší: např. růst příjmu, nárůst devizových prostředků, nové pracovní možnosti, rozvoj infrastruktury a lepší vybavení (čehož může využít místní komunita), podpora dalšího územního rozvoje, kulturní výhody apod. Mezi nevýhody je možné zařadit sezónní nezaměstnanost, nedostatečné využití různých zařízení v určitých obdobích v roce, zvýšené dopravní komplikace, znečištění, nedostatek služeb (např. dodávky vody), společenské/ kulturní problémy, negativní zásahy do krajiny atd. K objasnění přínosů i nevýhod spojených s rozvojem turistického ruchu by měla sloužit vybraná případová studie.

Energie a vodní zdroje Kandidáti by měli být schopni: • Popsat význam palivového dřeva a neobnovitelných fosilních paliv v méně ekonomicky rozvinutých zemích z hlediska jejich dostupnosti v určitých oblastech a z hlediska využití uhlí, ropy a zemního plynu při dodávce velkého množství energie. • Popsat rostoucí význam obnovitelných dodávek energie (např. geotermálních, větrných, solárních či dodávek získaných z tekoucí vody a biopaliva) ke snížení závislosti na fosilních palivech, ke zmírnění světové energetické krize a k vytvoření

Zeměpis 34

Studijní program pro 9.ročník ISB příležitostí k rozvoji alternativních energetických zdrojů. Charakterizovat faktory, které ovlivňují umístění různých druhů elektráren s uvedením těch, které jsou zmíněny v osnovách (termální, hydroelektrické a jaderné). • Objasnit využití vody v zemědělství, k domácím a průmyslovým účelům. Kandidáti by také měli porozumět skutečnosti, že v určitých oblastech je nedostatek vody, což má dopad na místní obyvatele a potenciální hospodářský rozvoj. To vede k boji o využití dostupných zdrojů vody a proto je nutné důkladné hospodaření. Správná volba případových studií by mohla přispět k lepšímu porozumění všech těchto hledisek. •

Rizika a přínosy ve vztahu k životnímu prostředí: ochrana a řízeni zdrojů Kandidáti by měli být schopni: • Vnímat nutnost dlouhodobě udržitelného rozvoje, ochrany zdrojů a jejich řízení v různých životních prostředích. V tomto případě není záměrem, aby byli kandidáti obeznámeni s celou škálou případů. Vhodnější by bylo správně zvolit případové studie tak, aby svým obsahem korespondovaly s výše uvedenými koncepty. Tímto postupem se kandidáti budou moci seznámit s všeobecnými zákonitostmi, které mohou z příkladů vyvodit. • Identifikovat a popsat výhody spojené s rozvojem zemědělství, těžbou, výrobou energie, rozvojem výrobního průmyslu, dopravy a turismu, což by mohlo být zahrnuto do obsahu studia popsaného výše (3.1–3.4). • Definovat možná ohrožení životního prostředí, která tento rozvoj přináší, tj. ohrožení přírodních ekosystémů následujícími faktory: půdní eroze, globální oteplování, znečištěni vzduchu a vody, hluk a viditelná poškození. • Identifikovat oblasti vystavené tomuto riziku ohrožení a popsat kroky potřebné k udržení, ochraně a zlepšení kvality životního prostředí.

Zeměpis 35


Hudební výchova

Melodie a rytmus

V rámci studia předmětu hudební výchova by žáci měli rozvíjet své hudební dovednosti, účastnit se vystoupení a seznamovat se s procesem skladby. Výuka se zaměřuje také na rozvoj poslechových dovedností, studium hudby v hlavních historických obdobích, studium hlavních stylů zápádní hudby a hudby jiných kultur. Důraz je kladen na celoživotní rozvoj hudebních dovedností a nabývání znalostí.

Žáci by měli: • Znát durové, mollové, chromatické, celotónové a pětitónové stupnice. • Vědět, co jsou to tzv. “modré noty”, • Znát: melodický pohyb (stoupání, klesání po krocích nebo skocích). • Frázování. • Schéma: zvolání a odpověď. • Dvoudobé, trojdobé nebo nepravidelné metrum. • Synkopa, swing, polyrytmus,

Žáci by měli:

Harmonie

• • • • • • • •

Poslouchat hudební ukázky z různých hudebních odbobí a hlavních světových kultur. Prostřednictvím individuální hry na hudební nástroj nebo při hře s ostatními rozvíjet performační dovednosti. Rozvíjet kompoziční dovednosti ve stylu, který si sami zvolí. Na základě poslechu, přednesu a skladby získávat a upevňovat základní hudební dovednosti, znalosti a porozumění problematiky. Rozvíjet vnímání západní hudby v hlavních historických obdobích. Naučit se kriticky hodnotit. Rozvíjet vnímání a chápání hudby pocházející z různých kultur a tak se učit vnímat rozdílné a podobné rysy. Vytvořit základy pro fundované hodnocení hudby. Vytvořit základy pro další studium hudby na vyšší úrovni.

• • • •

Sbory, nástroje, hlasy • • • •

Žáci by měli být schopní rozpoznat a v některých případech popsat hudební prvky uvedené níže.

Základy Žáci by měli: • Ovládat standardní notový zápis včetně symbolů ozančujících dynamiku, tempo a výraz. • Znát jednoduché symboly a přednesové značky. • Znát houslový, basový a altový klíč, předznamenání až do 4 křížků a 4 bé v dur a moll, takty • Chápat pojmy: malý, velký a čistý interval.

Základní akordy: I, IV a V(7) Modulace do jiných tónin (subdominanta, dominanta, příbuzné durové a mollové) Sekundární akordy: II and VI. Různé typy kadencí.

Západní sbory a nástroje: orchestry, jazzové skupiny, kostelní sbory a komorní hudební tělesa. Hlavní nástroje a hlasy vyskytující se ve výše zmíněných souborech. Klávesové nástroje: piano, cembalo, varhany. Sbory a hudební nástroje v jiných částech světa: ◦ Indonésie: gamelan ◦ Africké a arabské země: rebab, kora, xylofon, ud ◦ Indie: bansuri, sitar, sarangi, tabla ◦ Latinská Amerika: bandoneon, panova flétna, charango, kytary. ◦ Čína: ch’in, dizi, erhhu ◦ Japonsko: shakuhachi, koto, sho

Instrumentální a vokální efekty •

Arco, pizzicato, glissando, tremolo, double stop, brnkání, portamento, dusítko, legato, melisma.

Zeměpis 36


Hudební struktura •

Hudební struktura tvořena dvěmi nebo třemi opakujícími se částmi. Rondo, téma a variace.

Kompoziční nástroje •

Repetice, imitace, věta, kánon, ostinato, drone, Albertiho bas, pedál (tónický a dominantní), opačný pohyb.

Struktura Melodie a doprovod • Homofonický, polyfonický, monofonický, heterofonický, paralelní pohyb.

Styl •

Hudba barokní, klasická, romantická a hudba 20.století (včetně impresionismu, neoklasicismu, jazzu a minimalismu).

Žánr •

Opera, oratorium (včetně recitativu, árie a sboru), muzikál, symfonie, koncert, smyčcový kvartet, sonáta, pochod, valčík, menuet a trio.

Zeměpis 37


Výtvarná výchova Výuka předmětu výtvarná výchova klade důraz na osobní výraz, představivost, citlivost, koncepční myšlení, pozorování, analytické dovednosti a praktický přístup. Žáci by měli poznávat úlohu vizuálního umění v dějinách a rozšířovat si vlastní kulturní obzory. Oblasti učiva popsané v tomto dokumentu představují široký rámec pro výtvarnou činnost a design. Důraz je kladen na přístup, pro nějž je charakteristické objevování prostřednictvím tradičních i nových médií a jejich kombinování. Žáci jsou vedeni k tomu, aby při tvorbě poznávali různé materiály, postupy a techniky. Od žáků se neočekává, že vytvoří práce ve všech těchto oblastech, nicméně by měli: • • • •

Identifikovat a zkoumat určité aspekty umění a designu. Poznávat různé materiály, média a techniky. V průběhu práce provádět dokumentaci, hodnotit náměty, koncepce a cíle. Na základě výše zmíněných procesů vytvářet ucelená díla.

Malba a související média Žáci by měli: • Prezentovat své dovednosti popisnou nebo imaginativní formou. • Doplňovat proces tvorby náležitým zkoumáním. • Tvořit na základě přímého pozorování východiska nebo subjektu nebo vytvářet díla, která budou představovat žákovu vlastní odpověď na námět. • Mezi náměty zařazovat: krajiny, figurativní studie, portréty, přírodní nebo člověkem vytvořené prostředí, zátiší. • Používat náčrtník, který slouží k vizuálnímu a/nebo jinému výzkumu a k rozvoji námětů. • Disponovat určitými znalostmi o umění a designu v jiných kulturách a historických etapách a propojit tyto znalosti s vlastním studiem.

Malba a kresba Žáci by měli: • Pracovat na základě přímého pozorování.

• •

Zkoumat využití různých odstínů, barev, kompozicí, materiálů a souvislostí. Využívat své zkušenosti v postupech a technikách jako je uhel, tužka, pastely, akrylové, vodové, olejové barvy a tuše.

Grafická média: Žáci by měli: • Vytvářet díla s vizuálním a/nebo jiným významem. • Svou prací rozvíjet expresivní a osobní výpověď.

Umělecký tisk Žáci by měli: • Poznávat proces tvorby obrazů. • Tvořit na základě zkušeností, myšlenek a námětů získaných z přímého pozorování nebo ztvárnit vlastní odpověď na dané téma. • Zaměřit se na: artefakty, abstraktní záznam pocitů,osobní zkušenost, vizuální náměty inspirované literaturou

Netradiční média Žáci by měli: • Poznávat využití tradičních a nových médií a možnosti jejich kombinování. • Tvořit dvojrozměrná díla např. koláže nebo textilní výrobky. Je možné využít kombinaci médií nebo zařadit práci s odpadními materiály.

Nová média Žáci by měli: • Zkoušet vytvářet instalace, animace nebo pohyblivé obrazy. Proces tvorby by měl zahrnovat výzkum, rozvíjení námětů, vyhodnocení a samotnou tvorbu. • Práce vztahující se k určitému místu nebo využívající nalezené objekty by měly být zobrazeny v nejvhodnější formě a doplněny jasným vyhodnocením postupů, použitých materiálů a tvůrčím záměrem.

Umělecký tisk Žáci by měli:

Zeměpis 38


Poznávat proces tvorby obrazů určených pro tisk. Tvořit na základě zkoumání, rozvoje a zkušeností získaných z přímého pozorování nebo tvořit vlastní odpověď na dané téma. Objevovat rozmanitost tiskařských technik a tvořit série navzájem propojených obrazů nebo originální tisky s použitím technik jako je originální tisk, reliéfový tisk (linoryt, dřevoryt) leptání nebo sítotisk.

Tisk Žáci by měli: • Poznávat různé tradiční přístupy i využití nových médií k tisku. • Pracovat s řadou různých materiálů, nejenom se sklem kovem nebo plastem.

Reliéfní tisk Žáci by měli: • Objevovat různé postupy. • Používat tradiční a nová média nebo je navzájem kombinovat. • Využívat různé materiály a média. • Tvořit s pomocí improvizovaného či odpadního materiálu.

Leptání Žáci by měli: • Naučit se pracovat s linií, odstínem, texturou a kompozicí. • Při práci s kovovými nebo plastovými deskami by měli využívat tradiční a/nebo nová média.

Sítotisk Žáci by měli: • Poznávat různé tradiční a/nebo nové postupy uplatňované v sítotisku. • Podávat expresívní a osobní výpověď s využitím tradičních a/nebo digitálních postupů.

Tvorba trojrozměrných objektů •

Žáci by měli:

• • • • • • • • • • •

Pracovat s tradičními a/nebo novými médii a/nebo kombinovt oba přístupy. Chápat trojrozměrné vlastnosti objemu, formy a prostoru, které budou vhodné pro zvolený objekt. Tvořit trojrozměrné objekty s praktickou a/nebo dekorativní funkcí a vyjadřovat tak vizuální a/nebo jiné významy. V sochařství se zaměřit na figurativní a abstraktní tvorbu. Uplatnit různé techniky jako vyřezávání, modelování nebo konstrukci. Mít určité znalosti o roli, kterou sochařství sehrálo v různých kulturách. Seznámit se s různými technikami v keramice. Poznat metody jako je dekorování, vypalování, glazování. Znát různé způsoby využití keramiky. Seznámit se s estetickými kritérii a mít určité znalosti historie a kultury. Svou prací vyjádřit expresivní a osobní výpověď, vhodnou pro daný úkol. Doplňkové materiály by měly zahrnovat např. návrhy, poznámky o materiálech a postupech, fotograie použitých materiálů a dalších prací a záznamy o návštěvách vykonaných v rámci studia.

Sochařství Žáci by měli: • Poznávat formu, prostor, hmotu, objem, povrch a materiály. • Používat různé postupy, materiály a techniky jako je vyřezávání, modelování, odlévání, konstrukce, sádra a vosk.

Keramika Žáci by měli: • Chápat jednotlivé části procesu výroby keramiky jako je výroba, sušení, vypalování, zdobení a glazování. • Rozvíjet dovednosti při tvarování a úpravě provrchů (např. pomocí oxidů a glazury).

Divadelní/scénický design Žáci by měli: • Vytvářet návrhy pro divadelní představení, např. kostýmy, scénu a osvětlení. • Dokumentovat svou práci prostřednictvím fotografií a digitálních schémat, náčrtníků, trojrozměrných modelů a zmenšených nákresů.

Zeměpis 39


Design v architektuře a životním prostředí Žáci by měli: • Chápat a využívat prostorový design v architektuře a/ životním prostředí a to buď ve veřejném nebo soukromém prostoru. • Seznámit se s rolí, funkcí, umístěním díla a jeho publikem stejně jako s architektonickými a enviromentálními okolnostmi.

Produktový design Žáci by měli: • Navrhnout a vytvořit výrobek, který bude mít funkční nebo dekorativní funkci. • Pracovat s celou řadou materiálů jako je dřevo, kov, plast a sklo. • Ukázat, jak designové postupy mohou vyústit v různá designová řešení. • Uvědomovat si různá omezení, která se mohou objevit během výrobního procesu. • Podle možností pracovat s designovým softwarem a technologiemi, např. trojrozměrná digitální média a řezání laserem.

Řemeslnný design Žáci by měli: • Poznávat různé techniky, dovednosti a materiály. • Vytvářet práce s jasným záměrem. • Vyřešit určitý problém navržením a vytvořením díla, které bude mít praktickou nebo dekorativní funkci, např. šperky, kovové objekty (drát), kašírované objekty a mozaika.

Fotografie, digitální a fotografická média Žáci by měli: • S využitím tradičních a/nebo nových postupů (nová média) poznávat fotomontáž, tištěnou fotografii, digitální fotografii, fotografickou nebo digitální instalaci, animaci, film a digitální úpravu. Práce mohou být barevné i/nebo černobílé. • Vyjádřit vlastní expresívní a/nebo interpretativní uměleckou odpověď na vizuální svět. • Chápat pravidla fotografie a jejích žánrů, např. portrétu, krajiny a pohybu. • Chápat různé techniky vhodné pro dané téma. • Zěměřit se na následující aspekty: ◦ hloubka pole ◦ expoziční doba

•

•

◦ osvícení/expozice ◦ odstín a/nebo barva Rozvíjet své dovednosti při experimentování s médii a postupy jako je: ◦ abstrakce ◦ ilustrace ◦ dokument ◦ vyvolávání filmů a tisk fotografií ◦ práce v černé komoře (dírková komora, fotogramy, solarizace, opakovaná expozice, reverzní tisk. Využívat fotografii k záznamu křehké, obsáhlé nebo časově omezené práce (např. práce s materiály podléhajícími zkáze, instalace, nástěnná malba a performance).

Formáty založené na statických obrazech Žáci by měli: • Rozvíjet dovednosti při tvorbě statických obrazů pomocí fotoaparátu. • Osvojit si ovládání příslušné techniky. • Tvořit osobně zaměřená díla. • Používat různé metody, techniky a postupy. • Pracovat s vlastnoručně nebo průmyslově vyvolanými fotografiemi. • Kombinovat různé přístupy a postupy a prezentovat svou práci různými způsoby, např. fotografie na papíře nebo v digitální formě prezentované pomocí Power Pointu. • Pokud je to vhodné, doplňovat prezentace zvukem a osvětlením. • Seznámit se s těmito technikami: ◦ kompozice a hledisko ◦ rámování ◦ úprava fotografií ◦ alternativní formy tisku (emulze, bělení, resist, tónování, využití speciálních papírů nebo jiných fotosenzitivních povrchů). ◦ tvorba a úprava obrázků pomocí počítače ◦ skenování a úprava

Formáty založené na obrazech v pohybu Žáci by měli: • Chápat proces záznamu a prezentace filmů. Podle vhodnosti zařazovat i zvukový záznam. • Seznámit se s různými technikami, zdroji a postupy jako jsou např. obrázkové

Zeměpis 40

Studijní program pro 9.ročník ISB scénáře, animace, digitální střih, Power Point, CDromy a interaktivní webové stránky.

Grafická komunikace

•

image určité značky a zprostředkovávají informace. Jedná se např. o plakáty, letáky, loga, firemní nápisy, symboly nebo znaky. Seznamovat se s tištěnými médii, obaly, webovými stránkami a kampaněmi.

Žáci by měli: • Používat vhodné metody, materiály a techniky a rozvíjet prezentační dovednosti. • Vytvářet díla, která nesou vizuální význam, uvědomovat si problémy a příležitosti a nacházet vhodná řešení. • Analyzovat designové záměry a řešit praktické designové úkoly. • Studovat další příklady designu nebo práci designérů, která se vztahuje k danému tématu a tuto zkušenost (nejlépe přímou) zakomponovat do vlastních prací.

Herní design

Grafický design a písmo Žáci by měli: • Znát význam typografie a její vztah k obrazům. • Při úpravě obrázků pracovat s různými médii včetně fotografie a informačních technologií.

Žáci by měli: • V rámci tématu vytvářet expresívní, dekorativní nebo funkční díla. • Pracovat s textilními látkami, barvivy a vlákny. • Poznávat jak tradiční techniky, tak i takové, které využívají nová média a navzájem je kombinovat. • Vytvářet vlastní návrhy a zpracovat výrobek ve vysoké kvalitě.

Ilustrace

Tisk a/nebo barvení látek

Žáci by měli: • Uvědomovat si, jak obrázky dokáží pozvednout text a umožňují jeho různé interpretace. • Vytvořit vizuální díla, která čtenářům zprostředkují záměr textu a nastíní další souvislosti. • Vytvořit ilustrace, které budou doplňovat např. časopisy, knihy, plakáty, letáky, blogy a webové stránky.

Žáci by měli: • Prokázat určitou znalost médií, jako např. textilní barvy, tuše a aplikace. • V oblasti tisku znát různé způsoby přenosu a tisku obrazu na látku. • V oblasti barvení znát různé techniky např. batika, malování na hedvábí, shibori a vázaná batika. • Znát další techniky jako je ponořování nebo sprejování. • Seznámit se s technologiemi používanými v textilním průmyslu a poznat vztah mezi textilem a módou, např. digitální tisk a dostupnější techniky jako např. tepelný lis.

Tisk •

Od žáků se neočekává znalost všech aspektů tisku. Důraz se klade na rozvoj námětů, zkoumání, zkušenosti nabyté přímým pozorováním a studiem.

Reklama Žáci by měli: • Chápat, jak grafické prostředky pomáhají prodávat výrobek nebo službu, podporují

Žáci by měli: • Kombinovat kresbu a dovednosti z oblasti softwaru a tak vytvářet koncepční díla, prostředí, hry, obrázkové scénáře a vývoj postav v rámci určitého tématu nebo zadání.

Textilní design

Ruční práce Žáci by měli: • Seznamovat se s přírodními a/nebo syntetickými vlákny a vědět, jak je lze využít při šití, tvoření uzlů a smyček. • Experimentovat s alternativními médii jako je plast, papír a drát a zkoumat jejich vlastnosti při přehýbání, stříhání, vrstvení, rozebírání a spojování. • Vyzkoušet různé konstrukční techniky jako je vyšívání, tkaní a textilní aplikace a

Zeměpis 41

Studijní program pro 9.ročník ISB využívat některé průmyslové technologie, např. řezání lazerem a devoré.

Móda Žáci by měli: • Znát způsoby využití látek a vláken v textilní tvorbě. • Znát různé postupy jako např. tvorba oděvů, doplňků, módní návrhářství a zdobení těla. • Znát techniky uplatňované při výrobě oděvů. • Mít určité povědomí o fungování módního průmyslu. Uvědomovat si vztah mezi navrhováním oděvů, jeho výrobou a módou.

42


Tělesná Výchova

Část 2 – praxe Obecné principy praktické části výuky tělesné výchovy 1.

důraz na význam tělesné aktivity a zdravého živiotního stylu

2.

péče o správné držení těla

3.

zařazovat aktivity podporující zdravý krevní oběh, svalovou sílu a ohebnost

4.

podpora osobní hygieny jako součásti fyzické aktivity

a) Faktory ovlivňující výkon

5.

rozvoj pozisivního přístupu, fair play, čestnosti ve sportu

Žák zná, rozumí a je schopen vysvětlit pojmy: • dovednost • motivace a mentální příprava • kostra a končetiny • svaly a úpony • dýchací systém a krevní oběh • posilování • somatotyp • léky, doping

6.

všímat si okolí a být vnímavý

7.

přijímat instrukce, řídit se pravidly, zákony, kódy a zásadami dobrých mravů v soutěžích I rekreačním sportu

8.

volba vhodného sportovního oděvu pro různé aktivity

9.

bezpečnost při sportu, bezpečné užívání nářadí

Část 1Teorie

b) Zdraví, bezpečnost a trénink Žák zná, rozumí a je schopen vysvětlit pojmy: • zdraví • životospráva • bezpečnost při hrách • zranění • zásady cvičení a tréninku

c) Důvody a možnosti tělesných aktivit Žák zná, rozumí a je schopen vysvětlit pojmy: • využití volného času a rekreace • místa pro sportovní aktivity, úspěchy ve sportu • sportovní události • sportovní média

10. rozcvičit se před sportovní aktivitou a regenerovat po skončení aktivity

a) Hry Žák by měl být schopen: • hrát danou hru dle pravidel, zajmout různé role (hráč, trenér) • používat rozličné taktiky a strategie k dosažení úspěchu ve hře • využívat hodnocení ke zlepšení výkonu • spolupracovat se spoluhráči • implementovat pravidla na rozličné situace

b) Gymnastika Žák by měl být schopen: • naplánovat a implementovat trenin kový rozvrh dle očekávaných gymnastických dovedností • zlepšovat se v jednotlivých technikách a zlepšovat své výkony v jednotlivých gymnastických disciplínách • aplikovat principy, pravidla a kritéria pro hodnocení gymnastických dovedností

Tělesná Výchova 43


c) Atletika Žák by měl být schopen: • naplánovat, provést a zhodnotit trénink zadané atletické disciplíny. • Zdokonalovat vlastní techniku a vedet jak zlepsit sve vykony. • Aplikovat strategie a taktiky ve zvolených disciplínách, dokázat hodnitit a zlepšovat své atletické dovednosti

d) Plavání Žák by měl být schopen: • zorganizovat jednoduchý závod v plavání, uplatnit pravidla pro jednotlivé techniky • použít a zhodnotit své schopnosti v jednotlivých plaveckývh aktivitách • rozvíjet své plavecké dovednosti

Tělesná Výchova 44


Španělština

Oblast D

Svět práce Pokračování ve vzdělání Kariéra a zaměstnáni Jazyk a komunikace na pracovišti

Seznam Témat Uchazeči budou muset prokázat znalost a pochopení v pěti níže uvedených tématických oblastech. Ty poskytují kontext pro získávání slovní zásoby a studium gramatiky a struktury. Studiem těchto tématických oblastí kandidáti získají porozumění zemím cílového jazyka a komunit. Další pokyny týkající se těchto tematických oblastí naleznete na příslušné jazykověspecifické Definované Obsahové Knížce. V ústní zkoušce mají uchazeči možnost prokázat své znalosti tématu dle vlastního výběru, mimo níže uvedeného seznamu. Tématické okruhy Oblast A

Každodenní aktivity Domov, život a škola

Jídlo, zdraví a fyzická zdatnost Oblast B

Osobní a společenský život Já, rodina a osobní vztahy Svátky a zvláštní příležitosti

Oblast C

Svět okolo nás Bydliště a okolí Přírodní a vytvořené prostředí Lidé, místa a zvyky

Zkoušková témata Život doma A1 Školní stereotyp A2 Jídlo a pití A3 Zdraví a fyzická zdatnost A4

Mezinárodní svět Domácí a světová turistika Oblast E Život v jiných zemích a komunitách Světové události a záležitosti

Setkání s lidmi C7 Místa a zvyky C8 Cestování a doprava C9 další vzdělávání a školení D1 Budoucí plány v kariéře D2 Zaměstnání D3 Komunikace D4 Jazyk v práci D5 Dovolená a doprava (viz též C9) E1 Geografické prostředí (viz také C1) E2 Počasí (viz také C5) E3 Místa a zvyky (viz také C8) E4 Jídlo a pití (viz také A3) E5 Setkání s lidmi (viz také C7) E6 Záležitosti podle dostupných zdrojů a osobní zájem E7

Já, rodina, zvířata, osobní vztahy B1 Dům a domov B2 Volný čas, zábava, pozvání B3 Stravování B4 Festivaly a zvláštní příležitosti B5 Dovolená, jak se kam dostat B6 Ubytování B7

Bydliště a zeměpisné okolí C1 Nákupy C2 Veřejné služby C3 Přírodní prostředí C4 Počasí C5 Jak najít cestu C6

Španělština 45

Studijní program pro 9.ročník ISB

Recommend Documents