Studijní opora Název předmětu: Organizace a řízení logistiky
Zpracoval: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D., doc. Ing. Miroslav Cempírek, CSc.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah 1.
KONCEPT LOGISTIKY (SYSTÉM LOGISTICKÉ PODPORY) AČR V MÍRU ................................. 4
1.1. 1.2. 1.2.1. 1.2.2. 1.3. 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.4. 1.4.1. 1.4.2. 1.4.3. 1.5. 1.5.1. 1.5.2. 1.6. 1.6.1. 1.6.2. 1.7. 1.7.1. 1.7.2. 1.7.3. 1.8. 1.8.1. 1.8.2. 1.8.3. 1.9.
ŘÍDÍCÍ A VÝKONNÉ ORGÁNY LOGISTIKY V AČR, JEJICH FUNKČNÍ POVINNOSTI ........................................ 4 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA LOGISTIKY NA STUPNI ÚTVAR ....................................................................... 8 SKUPINA LOGISTIKY (S-4) ........................................................................................................................ 8 NÁČELNÍK SKUPINY LOGISTIKY................................................................................................................ 9 PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉ PODPORY (PRLPOD) ...................................................................................... 10 ZÁSTUPCE NÁČELNÍKA - NÁČELNÍK PRACOVIŠTĚ ŘÍZENÍ LOGISTICKÉ PODPORY ..................................... 11 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ ŘÍZENÍ LOGISTICKÉ PODPORY................................................. 11 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ ŘÍZENÍ LOGISTICKÉ PODPORY................................................. 11 PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY (PLIS) ......................................................................... 12 NÁČELNÍK PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉ A INFORMAČNÍ SLUŽBY ................................................................. 13 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉ A INFORMAČNÍ SLUŽBY ...................................... 13 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉ A INFORMAČNÍ SLUŽBY ...................................... 13 PRACOVIŠTĚ ZBROJNÍ SLUŽBY (PRZS) ................................................................................................... 14 DŮSTOJNÍK PRACOVIŠTĚ ZBROJNÍ SLUŽBY ............................................................................................. 15 MLADŠÍ PRACOVNÍK PRACOVIŠTĚ ZBROJNÍ SLUŽBY ............................................................................... 15 PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ SLUŽBY (PRTS) .............................................................................................. 15 DŮSTOJNÍK PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ SLUŽBY ........................................................................................ 17 MLADŠÍ PRACOVNÍK PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ SLUŽBY .......................................................................... 17 PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ PODPORY (SKTP)............................................................................................ 18 NÁČELNÍK PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ PODPORY ....................................................................................... 18 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ PODPORY ............................................................ 18 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU (NÁČELNÍK PARKU - KTS) PRACOVIŠTĚ TECHNICKÉ PODPORY .................. 19 PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉHO ZABEZPEČENÍ PERSONÁLU A NEMOVITÉ INFRASTRUKTURY (SKLOGZABPNI) 19 NÁČELNÍK PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉHO ZABEZPEČENÍ PERSONÁLU ........................................................ 20 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉHO ZABEZPEČENÍ PERSONÁLU ............................. 20 MLADŠÍ PRACOVNÍK ŠTÁBU PRACOVIŠTĚ LOGISTICKÉHO ZABEZPEČENÍ PERSONÁLU ............................. 21 ZVLÁŠTNOSTI SPECIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ VZDUŠNÝCH SIL ................................................................... 21
KONTROLNÍ OTÁZKY: .................................................................................................................................. 27 2.
ŘÍDÍCÍ A ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ ................................................................................................. 28
2.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.2. 2.3.
SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ U ÚTVARU, ČLENĚNÍ SKLADŮ, JEJICH VYBAVENÍ. ........................................ 28 VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO SKLADY A SKLADOVÁNÍ ................................................................................ 28 STAVEBNÍ PROVEDENÍ A PROVOZNÍ PLOCHY SKLADU............................................................................. 28 ZÁSADY PRO TVORBU MANIPULAČNÍCH JEDNOTEK ................................................................................ 29 BEZPEČNOSTÍ ZÁSADY PŘI SKLADOVÁNÍ MANIPULAČNÍCH JEDNOTEK ................................................... 30
DÍLČÍ ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 33 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4. 2.5. 2.6.
DOKUMENTY VEDENÉ VE SKLADECH ..................................................................................................... 33 MÍSTNÍ ŘÁD SKLADU .............................................................................................................................. 33 DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY ...................................................................................................... 34 POŽÁRNÍ POPLACHOVÉ SMĚRNICE .......................................................................................................... 35 HAVARIJNÍ PLÁN .................................................................................................................................... 37 ŘÍZENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ, ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ V OBLASTI LOGISTIKY, PLÁNOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. ...................................................................................................... 39 ZABEZPEČENÍ NÁKLADOVÉHO STŘEDISKA MAJETKEM PODLE TABULEK POČTŮ A NOREM MATERIÁLU. . 43
2.7. 2.8. 2.9. 2.10. 2.10.1. 2.10.2. 2.10.3. 2.10.4. 2.10.5. 2.10.6. 2.10.7. 2.10.8. 2.10.9. 2.10.10.
KONTROLNÍ ČINNOST A POSTUPY JEJÍHO PROVÁDĚNÍ (VČETNĚ PODŘÍZENÝCH JEDNOTEK. ..................... 49 PROVÁDĚNÍ INVENTARIZACE MAJETKU. ................................................................................................. 56 DOHODY O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI, PŘEVZETÍ FUNKCE. ...................................................................... 64 ŘEŠENÍ ŠKOD NA MAJETKU..................................................................................................................... 70 PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM.......................................................................................................................... 72 DRUHY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ............................................................................................ 73 ZÁSADY ŘEŠENÍ ŠKOD NA MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY-MINISTERSTVA OBRANY ...... 74 URČENÍ VÝŠE ŠKODY ............................................................................................................................. 80 UKONČENÍ OBJASŇOVÁNÍ ŠKODY ........................................................................................................... 82 ZKRÁCENÝ POSTUP PŘI ŘEŠENÍ ŠKODY ................................................................................................... 83 ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ŠKOD .......................................................................................................................... 84 DOHODA O NÁHRADĚ ŠKODY A JEJÍ ÚHRADĚ .......................................................................................... 85 ROZHODNUTÍ O POVINNOSTI K NÁHRADĚ ŠKODY ................................................................................... 85 NÁHRADA ŠKOD ............................................................................................................................... 86
KONTROLNÍ OTÁZKY: .................................................................................................................................. 88 3.
PLÁNOVÁNÍ PŘÍPRAVY ÚTVARU A LOGISTIKY NA VÝCVIKOVÝ ROK................................. 90
3.1. 3.2.
ZÁKLADNÍ VÝCVIK................................................................................................................................. 91 ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ VÝCVIKU SPECIALISTŮ LOGISTIKY PŘÍPRAVA A VÝCVIK PŘÍSLUŠNÍKŮ ROTY LOGISTIKY ............................................................................................................................................................. 91 3.3. ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ VÝCVIKU PŘÍSLUŠNÍKŮ DOPRAVNÍCH, ZÁSOBOVACÍCH JEDNOTEK .......... 91 3.3.1. ODBORNÍCI OPRAV PÁSOVÉ TECHNIKY (VO 143, 147, 148, 151, 153, 265) ............................................ 91 3.3.2. VOJSKOVÉ OPRAVY TANKŮ, BOJOVÝCH VOZIDEL PĚCHOTY A PÁSOVÝCH PODVOZKŮ. ........................... 92 3.3.3. OPRAVÁŘSKÉ PROSTŘEDKY A JEJICH POUŽITÍ ........................................................................................ 93 3.4. ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ VÝCVIKU ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÉ PŘIPRAVENOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ LOGISTIKY ŠTÁBU .................................................................................................................................................... 93 3.4.1. MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ÚTVARU, EVIDENCE MAJETKU NA EÚP ÚTVARU, EVIDENCE SKLADU A EVIDENCE JEDNOTKY ............................................................................................................................. 93 3.4.2. ZPŮSOBY ZÁSOBOVÁNÍ ÚTVARU V MÍRU PO MAJETKOVÝCH USKUPENÍCH, ZPRACOVÁNÍ A VYHOTOVENÍ ÚČETNÍCH A EVIDENČNÍCH DOKLADŮ .................................................................................................... 94 3.4.3. ZPŮSOBY ZÁSOBOVÁNÍ ÚTVARU V MÍRU PO MAJETKOVÝCH USKUPENÍCH, ZPRACOVÁNÍ A VYHOTOVENÍ ÚČETNÍCH A EVIDENČNÍCH DOKLADŮ .................................................................................................... 94 KONTROLNÍ OTÁZKY: .................................................................................................................................. 95 4.
PLÁNOVÁNÍ A ORGANIZACE OPATŘENÍ LOGISTIKY U PRAPORU V MÍRU I V KRIZOVÝCH STAVECH ..................................................................................................................... 96
4.1.
ZÁSADY UVÁDĚNÍ ÚTVARŮ DO BOJOVÉ POHOTOVOSTI, KONCEPCE, ORGANIZACE A ZÁSADY ŘÍZENÍ ROZVINOVÁNÍ A DOPLŇOVÁNÍ V AČR ................................................................................................... 96 4.1.1. ZVÝŠENÁ BOJOVÁ POHOTOVOST ............................................................................................................ 96 4.1.2. ETAPY BOJOVÉHO STMELENÍ ................................................................................................................. 96 1. ZÁKLADNÍ STMELENÍ ......................................................................................................................................... 96 4.2. LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ PŘI UVÁDĚNÍ PRAPORU DO BOJOVÉ PŘIPRAVENOSTI ..................................... 98 4.3. DOKUMENTACE LOGISTIKY V OBLASTI ROZVINOVÁNÍ A DOPLŇOVÁNÍ U JEDNOTKY A ÚTVARU ............. 99 KONTROLNÍ OTÁZKY: ................................................................................................................................ 100 LITERATURA
1. Koncept logistiky (systém logistické podpory) AČR v míru Působnost Agentury logistiky v míru upravuje zásady činnosti a působnost jednotlivých stupňů řízení, vymezuje jejich vzájemné vztahy, stanovuje povinnosti, odpovědnost a pravomoc funkcionářů do stupně odborů, oddělení a skupin.
1.1.
Řídící a výkonné orgány logistiky v AČR, jejich funkční povinnosti ALog je operačně taktické velitelství (OTV) v přímé podřízenosti ředitele Sekce podpory. Je orgánem pro velení a řízení ALog a odborným orgánem pro řízení přípravy, organizaci a
realizaci všestranné podpory rezortu obrany ČR (ReO) v operacích na území ČR i mimo ně a při zabezpečení aliančních sil na území ČR v rámci plnění úkolů podpory hostitelskou zemí (HNS). Je výkonným prvkem ReO pro zabezpečení realizace logistické podpory s celoresortní působností, k zabezpečení hmotným a nehmotným investičním majetkem a zásobami, včetně evidence majetkových uskupení v působnosti. V oblasti logistiky a vojenského zdravotnictví je odborně řízen příslušnými složkami. V oblasti rezortní logistiky a vojenského zdravotnictví je odborně nadřízeným všem útvarům a zařízením OS ČR. Je orgánem pro řízení zabezpečení ozbrojených sil ČR věcnými zdroji k překonání krizových stavů v míru, za stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu, příprav zajištění jejich činnosti při rozvinování na válečnou organizační strukturu a ve válečné operaci majetkem, pracemi a službami ze všech dostupných zdrojů. Řídí materiální zabezpečení mobilizace ozbrojených sil ČR dle platných organizačních struktur a systém hospodářských opatření pro krizové stavy. V oblasti vojenské dopravy je jedinečným prvkem k řízení, plánování a koordinaci vojenských přeprav a přesunů OS ČR na území i mimo území ČR a přeprav OS jiných států na našem území. Ve vztahu k NATO vystupuje jako národní centrum koordinace přeprav (NMCC – National Movement Control Centre). Je orgánem rozpracovávajícím přijaté koncepce resortu obrany. Výkon státní správy zabezpečuje v rozsahu, který je dále uveden v textu jednotlivých kapitol. Plnění úkolů státní správy zabezpečuje také cestou přímo podřízených vojenských útvarů a zařízení a zabezpečuje pro ně právní pomoc. Vydává závazná stanoviska a vyjádření resortu obrany v jednotlivých oblastech logistické podpory AČR, vojenské dopravy a přípravy specialistů logistiky.
Odpovídá za : -
efektivní plánování, řízení a realizaci stanovených úkolů a využití vyčleněných zdrojů;
-
zpracování komplexních a periodických vyhodnocení plnění hlavních úkolů velitelstvím a podřízenými svazky, útvary a zařízeními;
-
dosažení a udržování požadované úrovně bojeschopnosti podřízených sil v souladu se závazky ČR, doplněnost osobami, výzbrojí, technikou a materiálem podřízených svazků, útvarů a zařízení;
-
zplánování přechodu velitelství a podřízených vojsk z mírového na válečný stav a jeho realizaci;
-
zabezpečení a udržení bojové a mobilizační pohotovosti velitelství a podřízených vojsk;
-
přípravu vlastního štábu, velitelů a štábů podřízených stupňů velení a za výcvik podřízených svazků, útvarů a zařízení;
-
řízení zabezpečení krizových stavů a mobilizační pohotovosti resortu MO v oblasti věcných zdrojů;
-
zajištění nezbytných dodávek pro resort MO v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů;
-
řízení systému zajištění věcných prostředků pro zabezpečení obrany ČR v souladu se zákonem č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky;
-
vedení přehledu o plnění úkolů nasazených sil a prostředků při řešení krizových situací ohrožujících životy a zdraví a při odstraňování následků živelních a ekologických katastrof značných majetkových hodnot;
-
přípravu vyčleněných sil a prostředků pro plnění úkolů v rámci Integrovaného záchranného systému a Policie České republiky;
-
rozpracování opatření organizačních, mobilizačních a dislokačních změn u útvarů a zařízení ve své podřízenosti;
-
zpracování návrhů tabulek mírových a válečných počtů;
-
zpravodajské a průzkumové zabezpečení podřízených svazků a útvarů;
-
geografické a hydrometeorologické zabezpečení podřízených vojsk;
-
dodržování zákonných norem a interních normativních aktů v oblasti průběhu služby vojáků a pracovněprávních vztahů s občanskými zaměstnanci;
-
přípravu vojáků a občanských zaměstnanců v souladu s požadavky na doplňování a obměnu vojáků a občanských zaměstnanců všech kategorií;
-
trvalé zabezpečování vojáků a občanských zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků vytvářením a realizací sociálních programů s využitím všech odborných služeb, zejména pak služby humanitní, psychologické a duchovní;
-
rozmísťování vojáků a občanských zaměstnanců v souladu se zásadami systemizace;
-
sledování a vyhodnocování stavu kázně, závadové a trestné činnosti a dopravní nehodovosti vojsk, přijetí opatření k jeho zlepšení;
-
rozpočtování a financování;
-
bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ubytovací zabezpečení, požární ochranu a ochranu životního prostředí u podřízených svazků, útvarů a zařízení;
-
sledování a vyhodnocování zdravotního stavu vojsk;
-
praktický výkon veterinárního, hygienického a kynologického zabezpečení a za organizaci zabezpečení zdravotnickým a veterinárním materiálem;
-
organizaci ochrany utajovaných informací, řízení kryptografické ochrany utajovaných informací, spisové služby a opatření k bezpečnosti informací;
-
provádění kontrolní činnosti vyplývající z právních předpisů a interních normativních aktů;
-
plánování opatření k doplnění ozbrojených sil ČR vojáky v záloze a věcnými prostředky po vyhlášení vyšších stupňů bojové pohotovosti;
-
plánování opatření vyplývajících z realizace branné povinnosti (odvodní řízení, přezkumné řízení, odmítaní mimořádné služby, zprošťování mimořádné služby, výroba vojenských knížek a osobních známek);
-
řízení a všestranné zajištění plnění úkolů zvláštních prací v působnosti AČR;
-
všestranné zajištění plnění úkolů střežení objektů důležitých pro obranu státu (ODOS);
-
odborné řízení a koordinaci činnosti civilních územních orgánů státní správy, samosprávy a právnických osob při přípravě k obraně a při zabezpečování podpory, rozpracování a realizaci úkolů stanovených vnitroresortními normami pro poskytování podpory civilním orgánům;
-
získání potřebného počtu uchazečů do služebního poměru, který je stanoven náborovým cílem jednotlivých krajských vojenských velitelství;
-
organizaci a řízení posádkových služeb a zařízení v posádkách, samostatných dislokačních místech, dislokačních místech a místech technické pomoci ozbrojených sil ČR na území ČR;
-
logistickou podporu a zavádění outsourcingu v resortu MO;
-
zdravotnické zabezpečení vojsk;
-
vyjmutí materiálu a techniky z nedotknutelných zásob a zpětné uložení;
-
plánování, koordinaci a řízení přesunů a přeprav ozbrojených sil ČR na i mimo území ČR, přesunů a přeprav ozbrojených sil jiných států na území ČR;
-
kategorizaci majetku resortu MO v rámci jednotného kodifikačního systému NATO.
Zabezpečuje: -
vnější vztahy s veřejností v místech dislokace podřízených svazků, útvarů a zařízení;
-
dodržování zákonnosti a ochrany majetku vojenské správy, v úzké součinnosti s Vojenskou policií a orgány činnými v trestném řízení;
-
šetření vážných narušení kázně, režimu a organizovanosti, mimořádných událostí a trestných činů;
-
sběr informací o výsledcích realizace Směrnic a Plánů, provádí jejich analýzu;
-
využití komunikačních a informačních systémů pro velení svazkům, útvarům a zařízením v míru;
-
realizaci opatření Jednotného realizačního programu ochrany životního prostředí;
-
povolávání vojáků v záloze na vojenská cvičení, výjimečná cvičení a do mimořádné služby;
-
doplňování povinnými a aktivními zálohami;
-
povolávání občanů k odvodnímu řízení a vojáků v záloze k přezkumnému řízení;
-
realizaci požadavků na nezbytné dodávky, hmotné rezervy a věcné prostředky pro resort MO k zabezpečení krizových stavů;
-
koordinaci činnosti ústředních správních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob podílejících se na zabezpečování majetku, prací a služeb pro potřebu resortu MO k překonání krizových stavů v míru, za stavu ohrožení státu a válečném stavu;
-
hudební stránku protokolárních aktů a akcí na úrovni prezidenta ČR, Ministerstva zahraničních věcí, vlády ČR a MO, GŠ AČR, státních a statutárních orgánů a organizací;
-
hudební stránku služebních akcí, pietních aktů, voj.pohřbů, přísah, slavnostních a smutečních shromáždění na celém území ČR i v zahraničí
-
koncertní činnost; promenádní a výchovné koncerty, slavnostní koncerty , koncerty pro vojáky a civilní organizace v rámci plnění služebních i odborných povinností;
-
hudebně zajišťuje reprezentaci AČR na veřejnosti i v zahraničí;
-
činnost dechového kvintetu a malého tanečního orchestru, resp. jiných malých forem hudebních souborů.
Podílí se na: -
řešení záchranných prací při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí a při likvidaci následků pohromy;
-
rozvoji, výstavbě a rozpracování otázek bojového použití a zabezpečení činnosti vojsk;
-
realizaci úkolů operační přípravy státního území ČR;
-
tvorbě a aktualizaci předpisů a norem pro výcvik;
-
procesu obranné standardizace, implementaci standardů NATO k dosažení plné interoperability sil a prostředků k vedení společných operací;
-
na řešení negativních dopadů činnosti vojsk na životní prostředí;
-
realizaci preventivních programů v oblasti ochrany veřejného zdraví;
-
udržování součinnosti s ostatními velitelstvími a složkami ozbrojených sil ČR;
-
výstavbě a modernizaci výzbroje, techniky a materiálu Armády ČR v souladu s požadovanými schopnostmi a principy použití podřízených svazků, útvarů a zařízení;
-
přípravě a personálním obsazení jednotek pro nasazení v operacích a misích;
-
realizaci opatření při plnění úkolů podpory hostitelskou zemí (HNS).
1.2.
Organizační struktura logistiky na stupni útvar Skupina logistiky je orgánem pro řízení logistické podpory útvaru.
1.2.1. Skupina logistiky (S-4) Zodpovídá za zabezpečení materiálem (majetkem) a službami při efektivním vynakládání a využívání prostředků na realizaci opatření k zabezpečení mírového života, přechodu z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav a k přímému zabezpečení bojové činnosti, za odbornou přípravu funkcionářů logistiky, za vedení evidence tabulkového a centrálně sledovaného majetku, za metrologii a odborně technický dozor v oborech působnosti logistiky, řízení provozu výzbroje, techniky a využití ostatního majetku, jejich ukládání, údržbu a opravy, zabezpečení řízení ekologické služby, požární ochranu, bezpečnost a ochranu zdraví, skladového hospodářství, za organizaci provádění roční inventarizace majetku všeho druhu. Řeší úkoly spojené s plánováním, programováním, rozpočtováním vojsk v působnosti útvaru, navrhuje rozdělení limitů finančních prostředků a zabezpečuje sledování jejich čerpání a hospodárné využití. Zpracovává podklady do návrhů rozpočtu kapitoly MO, připravuje opatření k úpravám plánu MTZ. V čele je náčelník skupiny logistiky, který je přímo podřízen zástupci náčelníka štábu pro podporu. Je nadřízeným všech příslušníků skupiny logistiky. Ve specifických povinnostech je souladu s platnými zákonnými normami a interními nařízeními přímo řízen velitelem útvaru. odpovídá za: •
odborné řízení provozu výzbroje, techniky a využití ostatního majetku, jejich ukládání, údržbu a opravy, výstrojní a ubytovací zabezpečení, výživu, stravování, vojenskou železniční a automobilní dopravu, metrologii, odborně technický dozor, požární ochranu, službu v parcích techniky a skladové hospodářství u útvaru,
•
organizaci a řízení odborné přípravy logistiky útvaru ( logistických odborností u útvaru),
•
zabezpečení útvaru všemi druhy materiálu,
•
řízení ekologické služby,
•
vedení operativní evidence majetku (materiálu) ve stanoveném rozsahu ve své působnosti,
•
organizaci provádění roční inventarizace majetku všeho druhu v rozsahu své působnosti,
•
organizaci orgánů zdravotnické a veterinární služby, včetně oblasti zabezpečení zdravotnickým a veterinárním materiálem, spolupracuje s orgány vojenského zdravotnictví v otázkách zdravotnického a veterinárního zabezpečení výcviku vojsk,
•
vytváření a zabezpečení chodu pracovišť logistické podpory v rámci středisek podpory na MV,
•
odborně řídí činnost roty logistiky, výkonných praporčíků a techniků jednotek ve své působnosti,
•
zpracování a koordinaci požadavků na zabezpečení hromadné přepravy vojsk a materiálu zabezpečovanou vlastními prostředky a civilními dopravci, a předkládá je oprávněným odborným orgánům nadřízených stupňů a vojenské dopravy,
•
na základě stanovených finančních limitů za zpracování návrhu na rozdělení věcných a finančních prostředků a předkládá je na ekonomické oddělení k dalšímu řešení,
•
zpracování, vyhodnocování a aktualizaci Plánu nákupu,
•
provádění zakázek (veřejných zakázek) malého rozsahu s využitím SEPO, GINIS, ET IKT a to včetně realizace finančních prostředků při decentrálním nákupu materiálu a pořizování služeb,
•
řízení systému materiálního zabezpečení přechodu z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav,
•
zpracování podkladů pro ubytování vojsk, investiční výstavbu a ve spolupráci s provozním střediskem organizaci využívání objektů útvaru včetně jejich rekonstrukce, modernizace a oprav,
•
organizaci požární ochrany vojsk, odborně řídí oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
podílí se na: •
organizaci a řízení odborné přípravy logistiky útvaru, organizuje odbornou přípravu velitelů, štábu, techniků rot, výkonných praporčíků a správců jednotlivých skladů v oblasti logistiky,
•
sledování čerpání přidělených prostředků za útvar a předkládá je na ekonomické oddělení s návrhy na změnová řízení,
•
výpočtu potřeby zásob útvaru s důrazem na zásoby pro přímé zabezpečení bojové činnosti,
•
zpracování rozboru škod na majetku a navrhuje opatření k jejich prevenci, provádí odpisy podle stanovené pravomoci,
•
koordinaci a zpracování požadavků na doplnění útvaru movitými a nemovitými věcnými prostředky, zvířectvem, službami a zabezpečuje jejich postoupení nadřízeným stupňům k realizaci,
•
plánování, programování a rozpočtování v rámci útvaru,
•
provádění kontrolní činnosti u jednotek útvaru ve všech oblastech logistiky,
1.2.2. Náčelník skupiny logistiky Řídí skupinu logistiky, odborně řídí činnost roty logistiky, odpovídá za personální obsazení a odbornou připravenost personálu skupiny logistiky praporu. Řídí systém materiálního zabezpečení přechodu z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav. Řídí plánovací procesy v oblasti logistiky při krátkodobém i střednědobém plánování. Koordinuje doplňování výzbroje, techniky a materiálu pro udržení a rozvoj schopností útvaru. Koordinuje součinnost logistického zabezpečení jednotám prostřednictvím roty logistiky. Řídí pořizování služeb a materiálu z decentrálních rozpočtových prostředků útvaru. Navrhuje a plánuje opatření pro logistické zabezpečení bojové a odborné přípravy specialistů logistických ČVO. Při práci v poli zařazen na hlavní místo velení.
1.3.
Pracoviště logistické podpory (PrLPod) Je orgánem pro plánování a řízení logistické podpory, a je určen pro komplexní odborné řízení
a koordinaci podsystému zabezpečení technikou a materiálem v rozsahu majetkového uskupení 2.4. Koordinuje plánovací činnost skupiny logistiky. Spolupracuje na řízení, řešení a završení odborných úkolů společných pro více pracovišť skupiny logistiky, plánuje a organizuje kontrolní činnost, zpracování opatření bojové a mobilizační pohotovosti v působnosti skupiny logistiky. V čele je náčelník pracoviště – (zástupce náčelníka skupiny logistiky), který je přímo podřízen náčelníkovi skupiny logistiky a přímo nadřízen všem příslušníkům pracoviště logistické podpory. V případě nepřítomnosti náčelníka skupiny jej zastupuje na základě kompetencí, které mu náčelník skupiny pro dané zastupování svěří.
odpovídá za: • plánování logistické podpory v působnosti celého útvaru a odborných úkolů pro logistické odbornosti útvaru, •
řízení, zpracování a koordinace podkladů pro všechny typy štábních nácviků a cvičení za oblast logistiky,
•
řízení, rozpracování a zabezpečení realizace opatření k činnosti vojsk při krizových situacích a úkolů k realizaci mimořádných opatření v oblasti logistiky,
•
zpracování plánovací dokumentaci na rok, období, čtvrtletí, měsíc,
•
organizování a plnění úkolů vojenské dopravy cestou mladšího pracovníka štábu,
•
koordinaci činnosti skupiny logistiky s ostatními skupinami štábu útvaru, slaďuje činnost pracovišť v rámci skupiny a koordinuje spolupráci mezi ekonomickým oddělením v oblasti plánování a realizaci decentrálních výdajů,
•
plánování a vyžadování odborné přípravy vojáků z povolání a specialistů logistiky (včetně o.z.) ve školách a kurzech,
•
správnost v hospodaření s rozpočtovými prostředky a ve spolupráci s ekonomickým oddělením vedení přehledu o čerpání finančních prostředků v rámci útvaru v působnosti logistiky,
•
přípravu podkladů a dokumentace pro zaměstnání, které řídí náčelník skupiny logistiky a podklady pro analytickou činnost skupiny logistiky,
•
zpracování vyhodnocení v rámci logistické podpory útvaru,
•
zpracování písemných dohod o hmotné odpovědnosti, a dohody o společné hmotné odpovědnosti a vést jejich evidenci
•
řádné využití SEPO a elektronického tržiště pro nabývání majetku a nákup služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (ET IKT) .
podílí se na: • kontrole a dodržování zásad OUI na skupiny logistiky,
•
provádění a plánování kontrol v oblasti logistiky u jednotek útvaru
•
zpracování přehledů a podkladů o počtech výzbroje a techniky omezované smlouvou o KOS a Vídeňským protokolem 1994 pro zpravodajské oddělení,
•
tvorbě dokumentace BoMoPo v rámci své působnosti,
1.3.1. Zástupce náčelníka - náčelník pracoviště řízení logistické podpory Koordinuje součinnost jednotlivých pracovišť logistiky při plánování a vyhodnocování. Navrhuje, sleduje a vyhodnocuje čerpání limitů finančních zdrojů. Navrhuje rozpisy limitů materiálních a finančních prostředků. Odpovídá za součinnost při krátkodobém a střednědobém plánování. Zpracovává plány a nařízení velitele v oblasti logistického zabezpečení. Plánuje a řídí vojensko-odbornou přípravu štábu, skolení kontistů a specialistů logistických ČVO v oblasti logistiky. Kontroluje, schvaluje a zadává výběrová řízení k realizaci zakázek malého rozsahu. Koordinuje činnosti skupiny logistiky a jejich pracoviště, řešení a završení odborných úkolů společných pro více pracovišť skupiny logistiky, vede knihu evidence dohod o hmotných odpovědnostech 1.3.2. Mladší pracovník štábu pracoviště řízení logistické podpory Řídí zdravotní a veterinární zabezpečení v míru i v poli. Odpovídá za organizaci a řízení zdravotní služby pro zabezpečení výcviku a při bojové činnosti. Vyžaduje a organizuje výcvik specialistů zdravotnických odborností, pořizuje majetek a služby, odpovídá za majetkové toky v majetkovém uskupení 2.5 „Zdravotnický a veterinární materiál“. Vyžaduje, eviduje a organizuje odborné přípravy specialistů logistiky. Vyžaduje a koordinuje opatření vojenské dopravy, navrhuje přidělení limitů fin.prostředků pro dopravu a sleduje jejich využívání. Vydává přepravní doklady. Vyžaduje kurzy pro logistické odbornosti. Podílí se na školení a zdokonalovacím výcviku. Odpovídá za: •
RP 5137 101 – drobný hmot. dlouhodobý majetek – k výcviku,
•
RP 5137 109 – drobný hmot. dlouhodobý majetek – ostatní
•
RP 5167 109 – služby školení a vzdělávání – ostatní
•
RP 5167 104 – služby školení a vzdělávání – provoz
•
RP 5169 108 – Nákup ostatních služeb k zabezpečení osob
•
RP 5164 103 – nájemné – za ostatní movitý majetek
•
RP 5166 109 – konzultační a poradenské služby
•
RP 5139 104 – nákup materiálu – provoz, údržba a opravy
1.3.3. Mladší pracovník štábu pracoviště řízení logistické podpory
Je řídícím pracovníkem v oblasti OTD praporu. Plánuje a vyžaduje provádění kontrol a revizí určených technických zařízení praporu na základě zák. 276/1999 Sb. (UTZ). Plánuje a zodpovídá za činnost revizního místa elektrických zařízení a zvedacích zařízení u praporu. Provádí školení příslušníků praporu podle § 3, 4 zák. 50/1978 Sb. Vede agendu a sepisuje za nákladové středisko dohody o hmotné odpovědnosti. Eviduje odesílané a doručené písemnosti skupiny logistiky. Eviduje veřejné zakázky k pořízení majetku a služeb. Vede evidenci a provádí kontrolu veřejných zakázek, vedení písemné agendy skupiny logistiky a docházky, vydávání VÚP, zabezpečení vojenské přepravy nebezpečného nákladu a nadrozměrného nákladu. Odpovídá za:
1.4.
•
řízení a hospodaření s MU 2.4.,
•
elektronické tržiště,
•
RP 5139 109 – nákup materiálu jinde nezařazený – ostatní,
•
RP 5137 103 – výp. Technika
Pracoviště logistické informační služby (PLIS) Řízení a vedení evidence majetku v informačním systému logistiky. V čele je náčelník
pracoviště logistické informační služby. Je podřízený náčelníkovi skupiny logistiky. odpovídá za: • řízení odborné činnosti logistické informační služby podřízených útvarů, •
organizaci, způsob, řízení a kontrolu vedení evidence a účtování majetku u útvaru,
•
metodické řízení pracovníků odpovědných za evidenci a účtování majetku u útvaru,
•
kontrola dodržování lhůt pro oběh účetních dokladů, jejich včasné potvrzování, správnost a oprávněnost jejich vyplňování, při vzniku nedostatků přijímá včas účinná opatření k nápravě stavu
•
zpracování mobilizační dokumentace v oblasti své působnosti,
•
v plném rozsahu za organizaci, řízení a vyhodnocení inventarizace majetku u útvaru,
•
samostatné vedení účetnictví účetní jednotky včetně řešení případů porušení povinností podle zákona o účetnictví s příslušnými orgány,
•
sestavování účetní závěrky účetní jednotky a její zveřejňování na velitelství brigády při provádění inventarizace majetku,
•
vedení evidence majetku v informačním systému logistiky,
•
vedení souhrnného výkazu neúplnosti,
•
centrální vedení přehledu plnění EXP po jednotlivých MU.
podílí se na: •
řešení škod,
•
vzetí majetku do evidence pořízeného decentrálním způsobem.
•
organizaci přípravy a řízení pracovníků odpovědných za evidenci a účtování majetku u útvaru,
1.4.1. Náčelník pracoviště logistické a informační služby Řídí činnost pracoviště. Kontroluje všechny účetní pohyby. Vede doplňkovou evidenci majetku praporu. Porovnává operativní a účetní evidenci s RFOd. Kontroluje vedení operativní evidence útvaru. Kontroluje podkladové materiály účetních případů. Podílí se na přípravě kontistů a hmotně odpovědných osob útvaru. Vede knihu nesrovnalostí za nákladové středisko. Připravuje podkladové materiály pro provádění inventarizací majetku. Připravuje podklady k účetním případům a vystavuje účetní doklady. Odpovídá za formální správnost podkladů k účetním případům a účetních dokladů. Samostatné vedení účetnictví účetní jednotky. Sestavování účetní závěrky účetní jednotky a její zveřejňování při provádění inventarizace majetku. Vyhodnocování inventarizace majetku u útvaru. Vedení evidence majetku v informačním systému logistiky. Vedení centrálního výkazu neúplnosti, centrální vedení přehledu plnění EXP po jednotlivých MU 1.4.2. Mladší pracovník štábu pracoviště logistické a informační služby Provádí účetní i neúčetní operace nákladového střediska. Vede operativní evidenci majetku útvaru. Provádí porovnání a narovnání cen v doplňkové a účetní evidenci s RFOd. Kontroluje vedení operativní evidence útvaru. Kontroluje podkladové materiály účetních případů. Připravuje podkladové materiály k provádění jednotlivých druhů inventarizace majetku. Připravuje podklady k účetním případům a účetní doklady. Odpovídá za formální správnost podkladů k účetním případům a účetních dokladů. Vedení účetnictví účetní jednotky včetně řešení případů porušení povinností podle zákona o účetnictví s příslušnými orgány. Sestavování účetní závěrky účetní jednotky a její zveřejňování při provádění inventarizace majetku 1.4.3. Mladší pracovník štábu pracoviště logistické a informační služby Provádí účetní i neúčetní operace nákladového střediska. Vede operativní evidenci majetku útvaru. Provádí porovnání a narovnání cen v doplňkové a účetní evidenci s RFOd. Kontroluje vedení operativní evidence útvaru. Kontroluje podkladové materiály účetních případů. Připravuje podkladové materiály k provádění jednotlivých druhů inventarizace majetku. Připravuje podklady k účetním případům a účetní doklady. Odpovídá za formální správnost podkladů k účetním případům a účetních dokladů.
Vedení účetnictví účetní jednotky včetně řešení případů porušení povinností podle zákona o účetnictví s příslušnými orgány. Sestavování účetní závěrky účetní jednotky a její zveřejňování při provádění inventarizace majetku
1.5.
Pracoviště zbrojní služby (PrZS) Je orgánem pro poskytování odborné majetkové (materiální) péče útvaru a je určeno pro
komplexní odborné řízení a koordinaci podsystému zabezpečení výzbrojí, technikou, materiálem v rozsahu majetkových uskupení 2.2, 5.0 a komplexní zabezpečení provozu výzbroje a techniky u útvaru. V čele je náčelník pracoviště, který je přímo podřízen náčelníkovi skupiny logistiky. Je nadřízený všech příslušníků pracoviště zbrojní služby. odpovídá za: • odborné řízení hospodaření s majetkem u útvaru, •
odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsanou pozemní vojenskou výzbrojí a technikou (PVVT), doplňování zásob materiálu v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných vnitřních předpisů, včetně materiálního zabezpečení na opatření BoMoPo, kalkulaci potřeby všech druhů zásob s důrazem na zásoby pro přímé zabezpečení bojové činnosti a jejich plánování, popř. vyžadování v procesu střednědobého a krátkodobého plánování,
•
vyhodnocování průběhu a výsledku inventarizace ve své působnosti,
•
vyhodnocování stavu zabezpečení přechodu z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav majetku a zpracování dokumentů o materiálním zabezpečení tohoto přechodu,
•
vyčíslení rozdílů mezi tabulkami počtů a evidenčními počty PVVT, nebo vyžádání doplnění od nadřízených stupňů,
•
za organizaci a řízení provozu, údržby, oprav a ukládání PVVT, metrologie a technického dozoru u útvarů v podřízenosti 7. mb a u velitelství 7. mb za majetek ve své oblasti,
•
je orgánem pro zabezpečení provozu, a ukládání pozemní vojenské výzbroje a techniky,
•
řízení a usměrňování realizace opatření přijatých VeSpS a 7.mb k úplnému zabezpečení v MU 2.2, 5.0 a organizaci kontroly hospodaření s majetkem a technikou v oblasti zásobování, skladování a přijímání opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
•
vyhodnocování průběhu a závěrů z inventarizace ve své působnosti,
•
odborné řízení doplňování a odsunů majetku, ve své oblasti,
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti zásobování materiálem a technikou,
•
dodržování zásad ochrany životního prostředí ve své působnosti a jejich kontrolu,
•
řízení, vyhodnocování průběhu a výsledků přípravy výzbroje, materiálu a techniky na sezónní provoz,
•
řízení jednotlivých podsystémů provozu, pozemní vojenské výzbroje a techniky,
podílí se na: • řešení úkolů vyplývajících z NEPOTE (snižování neprovozuschopnosti PVVT), •
tvorbě dokumentace BoMoPo v rámci své působnosti ,
1.5.1. Důstojník pracoviště zbrojní služby Samostatně plní rozhodující úkoly majetkového (materiálního) orgánu (ve smyslu odborných pokynů ….č6127-60/2004/DP-3042) majetkových uskupeních 2.4 Elektronika a optika, 6.2 Software u útvaru. Zpracovává podkladovou dokumentaci pro zmobilizování útvaru, provádí výpočet zásob a rozdělení majetku s využitím projektu P-64008. Koordinuje činnost skladníka v oblasti hospodaření s materiálem a skladování materiálu. Provádí výběrová řízení, zpracovává kupní smlouvy a likvidační zdůvodnění pří decentrálním pořizování majetku. Odpovídá za organizaci a řízení provozu, údržby a ukládání PVVT, řízení, vyhodnocování průběhu a výsledků přípravy výzbroje, materiálu a techniky na sezónní provoz, STK+ME, •
RP 5169 105 – nákup ostatních služeb k zabezpečení provozu,
•
RP 5169 107 – nákup ostatních služeb - dopravné
1.5.2. Mladší pracovník pracoviště zbrojní služby Řídí oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rámci útvaru, je oprávněnou osobou pro řízení bezpečnosti práce. Navrhuje veliteli opatření v oblasti BoZP. Kontroluje a vede evidenci určených technických zařízení a měřicích přístrojů u útvaru. Provádí revize elektrických určených technických zařízení, je revizním technikem §8 podle vyhlášky 50/1978. Plánuje a vyhodnocuje činnost revizního místa u útvaru. Navrhuje způsob zabezpečení jednotlivých stanovišť a prvků útvaru v poli elektrickou energií. Má přehled o zdrojích a rozvodech elektrické energie v poli. Odborně řídí hospodaření s majetkem MU 2.2, 5.0 u útvaru, odborně řídí doplňování zásob materiálu v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných vnitřních předpisu, včetně materiálního zabezpečení na opatření BoMoPo, kalkulaci potřeby všech druhů zásob s důrazem na zásoby pro přímé zabezpečení bojové činnosti u útvaru a jejich plánování, vyhodnocování stavu zabezpečení přechodu z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav.
1.6.
Pracoviště technické služby (PrTS) Je orgánem pro poskytování odborné majetkové (materiální) péče útvaru a je určeno pro
komplexní odborné řízení a koordinaci podsystému zabezpečení výzbrojí, technikou a materiálem v rozsahu majetkových uskupení 2.3, 4.1, 3.0. Dále zabezpečuje oblast nakládání s nebezpečnými odpady a řídí a koordinuje ekologické zabezpečení u útvaru.
V čele je náčelník skupiny, který je přímo podřízen náčelníkovi oddělení logistiky. Je nadřízený všech příslušníků skupiny technické služby. odpovídá za: • odborné řízení hospodaření s majetkem u útvaru, •
aktuální přehled o skutečné naplněnosti útvarů technikou a materiálem s vyčíslením rozdílů mezi tabulkami počtů a evidenčními počty,
•
odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsanou pozemní vojenskou výzbrojí a technikou (PVVT), doplňování zásob materiálu v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných vnitřních předpisů, včetně materiálního zabezpečení na opatření BoMoPo, kalkulaci potřeby všech druhů zásob s důrazem na zásoby pro přímé zabezpečení bojové činnosti a jejich plánování, popř. vyžadování v procesu střednědobého a krátkodobého plánování,
•
vyhodnocování průběhu a výsledku inventarizace ve své působnosti,
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti materiálního zabezpečení,
•
efektivní využívání finančních prostředků v rámci decentrálního nákupu majetku a pořizování služeb, příslušná změnová opatření a výkon dílčích činností potřebných k realizaci Systému plánování, programování a rozpočtování v rámci útvaru,
•
řízení hospodaření s finančními prostředky na decentralizované výdaje ve své působnosti,
•
řádné využití SEPO pro nabývání majetku u útvaru,
•
vyhodnocování stavu zabezpečení přechodu z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav majetku a zpracování dokumentů o materiálním zabezpečení tohoto přechodu,
•
vyčíslení rozdílů mezi tabulkami počtů a evidenčními počty PVVT,
•
řízení a usměrňování realizace opatření přijatých velením VeSpS a 7.mb k úplnému zabezpečení MU 2.3, 4.1 a 3.0
•
organizaci kontroly hospodaření s majetkem a technikou v oblasti zásobování a skladování a přijímání opatření k odstranění zjištěných nedostatků ve své oblasti,
•
vyhodnocování průběhu a závěrů z inventarizace u útvaru,
•
odborné řízení doplňování a odsunů majetku, rušení majetku u útvaru,
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti zásobování materiálem a technikou,
•
dodržování zásad ochrany životního prostředí ve své působnosti a jejich kontrolu. podílí se na:
•
řešení úkolů vyplývajících z NEPOTE (snižování neprovozuschopnosti PVVT),
•
návrhu výše finančních prostředků přidělených nákladovým střediskům, na základě kalkulačních listů v rámci rozpočtových položek na nákup majetku a sledování jejich využití v rámci decentrálních nákupů a následně pak na návrzích rozpočtových opatření,
•
tvorbě dokumentace BoMoPo v rámci své působnosti.
Důstojník pracoviště technické služby Podílí se na plánování a řízení toku materiálu a zásob pro zabezpečení útvaru. Odpovídá za činnosti při doplňování a odsouvání techniky a materiálu v MU 2.3 Vojenská přepravní a podpůrná technika, 4.1 Materiál všeobecného použití a MU 6.1. (6.3) Nehmotný majetek u útvaru. Samostatně plní rozhodující úkoly majetkového (materiálního) orgánu (ve smyslu odborný pokynů …) v majetkových uskupeních 6.1 (6.3) Nehmotný majetek a 2.3 Vojenská přepravní a podpůrná technika. Zadává, schvaluje a kontroluje výběrová řízení v oblasti pořizování materiálu. Plánuje pořízení majetku a navrhuje opatření k efektivnímu čerpání rozpočtových prostředků v oblasti nákupů majetku. Řídí zpracování plánů materiálně technického zabezpečení v mobilizační oblasti pro přechod ze stavu mobilizační připravenosti do stavu bojové pohotovosti. Podílí se na školení kontistů a příslušníků s logistickým ČVO v oblasti materiální. Odborné řízení hospodaření s majetkem, plnění úkolů majetkové péče, odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsanou PVVT a koordinaci podsystému zabezpečení výzbrojí, technikou a materiálem v rozsahu majetkových uskupení 2.3, 4.1 vyžadování v procesu střednědobého a krátkodobého plánování, řízení hospodaření s finančními prostředky na decentralizované výdaje ve své působnosti, aktuální přehled o skutečné naplněnosti útvarů technikou a materiálem, RP 5139 101 – náhradní díly pro opravy
1.6.1. Mladší pracovník pracoviště technické služby Samostatně plní rozhodující úkoly majetkového (materiálního) orgánu (ve smyslu odborný pokynů čj.6127-60/2004/DP-3042) majetkovém uskupení MU 4.1 Majetek všeobecného použití u útvaru. Navrhuje způsoby řešení doplňování jednotek materiálem a řídí majetkové toky zásob v přiděleném MU. Provádí výběrová řízení, zpracovává kupní smlouvy a likvidační zdůvodnění pří decentrálním pořizování majetku. Zpracovává plány materiálně technického zabezpečení v mobilizační oblasti pro přechod ze stavu mobilizační připravenosti do stavu bojové pohotovosti. Podílí se na školení kontistů a příslušníků s logistickým ČVO v oblasti materiální. Odborně řídí hospodaření s majetkem MU 3.0, odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsanou PVVT a doplňování zásob materiálu v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných vnitřních předpisu, včetně materiálního zabezpečení na opatření BoMoPo, řídí zabezpečení odpadového hospodářství útvaru a ekologie.
1.7.
Pracoviště technické podpory (SkTP) Je orgánem pro zabezpečení, oprav a ukládání pozemní vojenské výzbroje a techniky,
metrologického zabezpečení a odborného technického dozoru v rámci působnosti útvaru, současně je orgánem pro organizaci a kontrolu parkové služby. V čele je náčelník pracoviště, který je přímo podřízen náčelníkovi skupiny. Je nadřízený všech příslušníků pracoviště technické podpory. odpovídá za: • odborné řízení zabezpečení služeb v jejich působnosti, •
řízení, vyhodnocování průběhu a výsledků parkových dnů, základní a technické údržby u útvaru,
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti 7. mb. zabezpečení,
•
efektivní využívání finančních prostředků v rámci decentrálního provádění oprav, revizí, pořizování služeb, příslušná změnová opatření a výkon dílčích činností potřebných k realizaci systému plánování, programování a rozpočtování v rámci útvaru,
•
za organizaci a řízení údržby, oprav a ukládání PVVT, metrologie a technického dozoru u útvaru,
•
za organizaci a chod parkové služby u útvaru,
•
řízení jednotlivých podsystémů oprav a ukládání pozemní vojenské výzbroje a techniky, metrologického zabezpečení a odborného technického dozoru u útvaru,
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti oprav, metrologie a revizí,
•
dodržování zásad ochrany životního prostředí ve své působnosti a jejich kontrolu,
•
odborné řízení osob pověřených za opravy a OTD
•
opravárenské zabezpečení realizace opatření bojové a mobilizační pohotovosti.
podílí se na: •
řešení úkolů vyplývajících z NEPOTE (snižování neprovozuschopnosti PVVT),
1.7.1. Náčelník pracoviště technické podpory Řídí oblasti provozu, údržby, oprav, parkové služby a zásobování PHM u útvaru. Sleduje a vyhodnocuje nebojeschopnost techniky a přijímá opatření k jejímu řešení. Kontroluje chod parkové služby a nabíjecí stanice v parku techniky. Řídí, kontroluje a provádí výběrová řízení a likvidaci zakázek v oblasti provádění oprav a údržby techniky a materiálu, kontroluje dodržování zákonů a vnitřních předpisů u útvaru. Plánuje provoz a údržbu techniky, vystavuje příkazy k použití techniky. Zadává data v rámci UVT do ISL. •
RP 5171 101 – opravy a udržování movitého majetku,
1.7.2. Mladší pracovník štábu pracoviště technické podpory Je řídícím pracovníkem v oblasti OTD praporu. Plánuje a vyžaduje provádění kontrol a revizí určených technických zařízení praporu na základě zák. 276/1999 Sb. (UTZ). Plánuje a zodpovídá za
činnost revizního místa elektrických zařízení a zvedacích zařízení u praporu. Provádí školení příslušníků praporu podle § 3, 4 zák. 50/1978 Sb.
1.7.3. Mladší pracovník štábu (Náčelník parku - KTS) pracoviště technické podpory Odpovídá za chod parkové služby v parku vojenské techniky. Provádí poučení a kontrolu výkonu služby dozorčího parku techniky. Vykonává funkci náčelníka kontrolně technické stanice, podílí se na defektacích poškozené techniky. Odpovídá za organizaci a úroveň provádění kontrol technického stavu ve smyslu předpisu Vševojsk-P-5. Zabezpečuje provoz technologiských zařízení umístěných v parku techniky. V polních podmínkách zabezpečuje výstavbu a režim polního parku techniky.
1.8.
Pracoviště logistického zabezpečení personálu a nemovité infrastruktury
(SkLogZabPNI) Je orgánem pro poskytování odborné materiální péče u útvaru a je určeno pro komplexní odborné řízení a koordinaci podsystému zabezpečení materiálem v rozsahu majetkových uskupení 1.0, 2.1, 3.0, ubyt. a 7.0 a pro organizaci a zabezpečení stavebně ubytovací služby, požární ochrany a BOZP v rámci útvaru. V čele je náčelník pracoviště, který je přímo podřízen náčelníkovi skupiny logistiky. odpovídá za: • odborné řízení hospodaření s majetkem u útvaru, •
plnění úkolů majetkové (materiální) péče, odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsaným materiálem a doplňování zásob v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných INA, včetně materiálního zabezpečení opatření BoMoPo,
•
vyhodnocování průběhu a výsledku inventarizace ve své oblasti,
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti materiálního zabezpečení,
•
efektivní využívání finančních prostředků rozpočtových položek na nákup majetku, příslušná změnová opatření a výkon dílčích činnosti potřebných k realizaci systému plánování, programování a rozpočtování,
•
řízení hospodaření s finančními prostředky na decentralizované výdaje ve své působnosti s využitím SEPO,
•
organizaci a řízení vojskových služeb, za odborné řízení stavebně ubytovací služby, požární ochrany a BOZP u útvaru ve stanoveném rozsahu,
•
na základě vyčíslení rozdílů mezi tabulkovými a evidenčními počty vydávání pokynů pro doplnění chybějícího majetku nebo odsunu nadpočetného majetku
•
řízení a usměrňování realizace opatření přijatých VSpS a 7. mb k úplnému zabezpečení MU 1.0, 2.1, 4.2 ubyt a 7.0,
•
organizaci kontroly hospodaření s majetkem v oblasti zásobování a skladování a přijímání opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
•
odborné řízení doplňování a odsunů majetku, rušení majetku
•
zpracování podkladů do ekonomických rozborů v oblasti zásobování materiálem,
•
materiální zabezpečení realizace opatření bojové a mobilizační pohotovosti.
•
úroveň poskytovaných služeb péče o vojáka spojených se stravováním, praním a čištěním prádla, oděvů a výstroje, stříháním,
•
odborné řízení organizaci stravování a poskytování dalších stravovacích služeb v oblasti péče o vojáky v činné službě a občanské zaměstnance,
•
odborné řízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně provádění kontrolní a rozborové činnosti,
•
tvorba souhrnu požadavků na investiční výstavbu, rekonstrukce, modernizace a opravy objektů útvaru a s ohledem na stavebně technický stav objektů.
1.8.1. Náčelník pracoviště logistického zabezpečení personálu Řídí podsystémy v oblasti proviantního, výstrojního, stavebního a ubytovacího zabezpečení jednotek útvaru. Odborně řídí a odpovídá za oblast požární ochrany a bezpečnosti ochrany zdraví při práci. •
RP 5132 101 – ochranné pomůcky,
•
RP 5137 106 – ochranné prostředky,
•
RP 5164 101 – nájemné movitý majetek
1.8.2. Mladší pracovník štábu pracoviště logistického zabezpečení personálu Odborně řídí hospodaření s majetkem MU 1.0 a 4.2 odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsaným materiálem a doplňování zásob materiálu v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných INA, včetně materiálního zabezpečení opatření BoMoPo. Řídí činnost proviantní služby u útvaru. Vede účet stravního hospodaření útvaru. Součiní s firmou zabezpečující cateringové služby v posádce. Vyhodnocuje poskytování cateringových služeb a dodržování plnění smluvního vztahu v dané oblasti, včetně sledování finančního krytí poskytované služby. Odpovídá za dodržení hygienických norem v dané oblasti. Řídí přípravu stravy v polních podmínkách a zabezpečení proviantem pro cvičící jednotky. Zpracovává mobilizační dokumentaci v oblasti zabezpečení proviantem a vodou.
•
RP 5131 101 – potraviny,
•
RP 5169 102 – stravování ve smluvních zařízeních,
•
RP 5169 103 – stravování vojsk mimo resortní zařízení.
1.8.3. Mladší pracovník štábu pracoviště logistického zabezpečení personálu Odborně řídí hospodaření s majetkem MU 2.1 a 2.5 odborně řídí plánování, zásobování a hospodaření s předepsaným materiálem a doplňování zásob materiálu v předepsané kvalitě a na stanovenou výši podle standardů NATO a platných INA, včetně materiálního zabezpečení opatření BoMoPo.
1.9.
•
RP 5133 101 – léky a zdrav materiál,
•
RP 5179 102 – fin. náhrada za výstroj
Zvláštnosti speciálního zabezpečení vzdušných sil
Současná struktura a obsah služby Leteckého technického a provozního zabezpečení v rámci vzdušných sil AČR Hlavním úkolem služby LTPZ je včasné a nepřetržité zabezpečení letového provozu u leteckých útvarů a leteckých součástí technikou a materiálem LTPZ. Stupně velení AČR na nichž působí příslušníci LTPZ Odbor vojenského letectví MO (OVL MO) Velitelství Vzdušných sil (VeVzS) Agentura logistiky (ALog)
Zastoupení specialistů LTPZ v rámci MO
Oddělení leteckých pozemních zařízení
Obrázek 1- odbor vojenského letectví MO
Velitelství Vzdušných sil Zastoupení specialistů LTPZ v rámci VeVzS Odbor podpory
Obrázek 2- odbor podpory Určení a působnost ILS •
Organizace a zabezpečení provozu a údržby LT
•
Zabezpečení vysoké spolehlivosti LT
•
Evidence stavů a počtů LT
•
Technická příprava leteckého personálu
•
Odborné vedení technického personálu
Inženýrsko letecká služba AČR svojí činností zabezpečuje provozuschopnost a bojeschopnost letecké techniky. Zajišťuje vysokou spolehlivost v průběhu letů pro její efektivní využití v průběhu plnění úkolů, leteckého výcviku, přeprav osob a materiálu i letech se speciálním určením Letecká technika provoz a jeho zabezpečení •
1. úroveň ( O-Level) – provádí letka
•
2. úroveň (I-Level) – provádí technická letka oprava letecké techniky
•
3. úroveň (D-Level) – provádí výrobce nebo autorizovaný opravárenský podnik
Letecká technika provoz a jeho zabezpečení •
Periodické práce a opravy letadel zabezpečuje 213. technická letka oprav letecké techniky.
•
Technická letka oprav letecké techniky zabezpečuje také údržbu a opravy letištní techniky (roll-stop, zametadla VPD …)
•
Periodické práce a opravy typu Jas-39 Gripen jsou podporovány švédským servisem. Hlavní úkoly letištního zabezpečení k letovému provozu jsou: a) provádění údržby a oprav letištních ploch a letištních zařízení; b) odborné řízení provozu, údržby a oprav techniky letištního zabezpečení; c) příprava personálu letištního zabezpečení. Údržba letištní plochy a letištních zařízení k letovému provozu představuje souhrn opatření sloužících k zabezpečení provozuschopnosti letištní plochy a letištních zařízení. Opravy letištní plochy a letištních zařízení představují souhrn opatření určených k odstranění poruch a obnovení provozních parametrů letištní plochy a letištních zařízení.
Letecké útvary vzdušných sil AČR na nichž působí příslušníci LTPZ 21. základna taktického letectva Čáslav 22. základna vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou 24. základna dopravního letectva Praha - Kbely Správa letiště Pardubice
Systém řízení LTPZ na stupni útvar Hlavni úkoly LTPZ vyplývají z planu činnosti útvaru na rok a náčelník LTPZ (starší důstojník) je zapracuje do planu činnosti služby LTPZ na rok. Úkoly LTPZ stanovené v měsíčním plánu útvaru a v měsíčním plánu odborné činnosti jednotky leteckého technického a provozního zabezpečeni rozpracuje velitel jednotky LTPZ v součinnosti s NLTPZ do jednotlivých rozvrhů zaměstnání. NLTPZ průběžně kontroluje a vyhodnocuje plnění úkolů z měsíčního plánu odborné činnosti jednotky leteckého technického a provozního zabezpečení. Na základě rozhodnutí velitele leteckého útvaru k zabezpečeni letové akce se vydává nařízení k zabezpečení letové akce. V souladu s nařízením k zabezpečení letové akce organizuje zástupce velitele předběžnou přípravu, která zahrnuje: • termín plnění úkolů;
• rozsah úkolů; • vyčlenění techniky a personálu; • zabezpečení materiálu; • termín vyhodnocení letové akce. Velitelé odborných pracovišť podávají neprodleně prostřednictvím nadřízeného hlášení o změnách ovlivňujících bezpečnost letového provozu v oblasti LTPZ náčelníkovi LTPZ. Jednotka leteckého technického a provozního zabezpečení Výkonnou složkou u leteckého útvaru zajišťující LTPZ je určená jednotka, kterou zpravidla tvoří odborná pracoviště: - akumulátorová nabíjecí stanice - pracoviště vysokotlakých plynových zařízení - pracoviště speciálních agregátů - dílna oprav LPT - dopravní družstvo s letištními tahači Organizace, struktura a naplněnost sil a prostředků odborných pracovišť u jednotlivých leteckých útvarů je stanovena tabulkami počtů. Letecká provozní technika Prostředky a zařízení náležící do kategorie LPT jsou určeny pro: • plnění letadel stlačenými a kapalnými plyny; • výrobu, skladování a distribuci stlačených a kapalných plynů; • kontrolu, přezkušování a doplňování hydraulických systémů letadel; • spouštění leteckých motorů, kontrolu a přezkušování elektrických systémů letadel; • ohřev vzduchu a klimatizaci; • manipulaci s letadly; • odmrazování a speciální obsluhu dopravních letadel; • údržbu leteckých akumulátorů.
Pracoviště speciálních agregátů a oprav LPT zařízení pro kontrolu, přezkušování a doplňování hydraulických systémů letadel, teplovzdušné a klimatizační agregáty, zařízení pro spouštění leteckých motorů, kontrolu a přezkušování elektrických systémů letadel, prostředky pro tahání letadel a speciální prostředky obsluhy dopravních letounů
Obrázek 3 - teplovzdušné a klimatizační agregáty
Obrázek 4 – technické prostředky pro LTZ
Kontrolní otázky: 1. Popište hlavní úkoly a odpovědnost Agentury logistiky. 2. Nakreslete a popište organizační strukturu logistiky na stupni útvar a jejich odpovědnost. 3. Definujte hlavní pracovní náplň Pracoviště logistické podpory. 4. Definujte a popište hlavní pracovní náplň Pracoviště logistické informační služby. 5. Definujte a popište hlavní pracovní náplň Pracoviště zbrojní služby. 6. Definujte a popište hlavní pracovní náplň Pracoviště technické podpory. 7. Definujte a popište hlavní pracovní náplň Pracoviště logistického zabezpečení personálu a nemovité infrastruktury. 8. Definujte a popište zvláštnosti speciálního zabezpečení vzdušných sil. 9. Popište úrovně zabezpečení a provozu letecké techniky.
2. Řídící a organizační opatření Jedná se o systém opatření útvaru k zabezepečení chodu útvaru ve všech oblastech.
2.1.
Skladové hospodářství u útvaru, členění skladů, jejich vybavení. Slovem sklad nebo skladiště můžeme obecně označit jakékoliv speciální prostory určené ke
skladování libovolných produktů ve smyslu jejich trvalého uchovávání v nezměněném stavu. Za sklad se zpravidla považuje objekt, popřípadě stavebně oddělený prostor výhradně využívaný ke skladování, vybavený potřebnou skladovací technikou a nezbytným zařízením. Skladování materiálu je nedílnou součástí logistického systému. Úkolem skladů je přijímat zásoby, uchovávat je a provádět potřebné skladové manipulace. Sklady tvoří základnu pro rok materiálu logistickým řetězcem Armádě české republiky (dále jen AČR). Skladové hospodářství, je tedy částí činností v logistickém řetězci, který má zajistit uskladnění materiálu, jeho časnou přípravu pro plynulý průchod logistickým řetězcem. 2.1.1. Všeobecné zásady pro sklady a skladování Sklady u útvarů jsou částečně nebo zcela stavebně ohraničené prostory určené pro skladování rezerv. Z hlediska stavebního uspořádání dělíme sklady na: •
volné sklady,
•
skladování pod přístřešky,
•
uzavřené sklady.
•
Podle charakteru majetku je možné skladovací prostory dělit na:
•
útvarové sklady,
•
skladiště jednotek.
Při skladování se surovinami a výrobky manipuluje ručně, pomocí manipulačních plošin, vysokozdvižných vozíků nebo zakladačových systémů. Manipulační prostředky mohou být zdrojem požáru a mohou mít vliv na jeho šíření. Podmínky pro skladování a manipulaci s břemeny stanovuje Nařízení vlády (dále jen NV) č. 101 ze dne 26. ledna 2005 o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Uvedené nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí. 2.1.2. Stavební provedení a provozní plochy skladu
Stavební provedení skladu a skladovacích ploch musí odpovídat použité skladovací technice, skladové manipulaci, skladové technologii (volné skladování, stohové skladování, regálové skladování, vozíky, regálové zakladače, dopravníky apod.), druhu skladovaného materiálu, skladovaným manipulačním jednotkám a zásadám bezpečné práce. Světlá výška skladu musí být taková, aby mezi horní hranou ukládaného materiálu a spodní hranou stropní konstrukce nebo instalacemi (např. potrubí, svítidla) byla vzdálenost nejméně 200 mm. Sklady a skladiště musí být viditelně označeny s uvedením druhu skladovaného materiálu nebo jeho účelu. Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat způsobu ukládání manipulačních jednotek. Šířka uliček pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních vozíků nebo nákladů. Všechny cesty, uličky a komunikace musí být ve stanovených profilech neustále průjezdné a průchodné (viz ČSN 26 9010) a nesmí být zastavovány překážkami.
2.2.
Zásady pro tvorbu manipulačních jednotek Manipulační jednotky musí být vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování
nebyla ohrožována bezpečnost osob a musí být uzpůsobeny k: •
dané nebo předpokládané mechanizované manipulaci,
•
přepravě a skladování (dále jen manipulaci, přepravě a skladování). Rozměry a hmotnost a hmotnost musí odpovídat předpokládané manipulaci, přepravě a
skladování; manipulační jednotky mají být rozměrově a hmotnostně vytvářeny tak, aby bylo umožněno z menších manipulačních jednotek sestavovat větší. Při manipulaci, přepravě a skladování poskytovaly ochranu loženému materiálu, při manipulaci, přepravě a skladování nedocházelo k poškozování dopravních prostředků, manipulačních a skladovacích zařízení. Manipulační jednotky uzpůsobené pro stohování musí být vytvořeny tak, aby odpovídaly požadavkům na bezpečné stohování. Při tvorbě manipulačních jednotek je zejména zakázáno provádět fixaci loženého materiálu zatloukáním hřebíků, skob apod. do dřevěných částí přepravních prostředků (kromě nevratných) a provádět jakékoliv konstrukční úpravy přepravních prostředků bez souhlasu výrobce. Nevratné přepravní prostředky, použité k vytvoření manipulační jednotky, nesmějí být po vykonání svého oběhu a rozebrání manipulační jednotky použity k tvorbě dalších manipulačních jednotek a musí být vyřazeny z dalšího používání.
2.3.
Bezpečností zásady při skladování manipulačních jednotek Pro dodržování zásad bezpečné manipulace ve skladech a skladištích je nezbytné znát
podmínky a zásady bezpečné manipulace s břemeny a provozem skladových zařízení. Závěsná manipulace se provádí pouze s manipulačními jednotkami opatřenými konstrukčními prvky pro bezpečné připojení vázacích nebo závěsných prostředků nebo prostředků pro bezvazačovou manipulaci. Zdvihání a spouštění manipulačních jednotek musí být plynulé. Nadzdvihovat a ustavovat manipulační jednotky do žádané polohy pouze jedním ramenem vidlice není dovoleno. Při manipulaci se stohem manipulačních jednotek musí být stoh soudržný a jeho výška nesmí přesáhnout 2 000 mm. Obalem se obecně rozumí obalový prostředek určený k ochraně výrobku před škodlivými vnějšími vlivy a k zábraně škod, které by mohly výrobky způsobit; umožňující nebo usnadňující oběh a spotřebu materiálu, resp. umožňující oběh zboží a usnadňující jeho prodej a spotřebu. Podle ustanovení zákona o obalech č. 477/2001 Sb. se dle § 2 rozumí obalem jakýkoli výrobek bez ohledu na typ a použitý materiál, který je určen k pojmutí jednoho výrobku nebo určitého množství výrobků nebo k ochraně nebo zajištění výrobků nebo k manipulaci s výrobky nebo usnadnění manipulace s nimi nebo k uvedení výrobků do oběhu nebo k jejich dodávce spotřebiteli nebo k předvedení, vystavení nebo nabídce výrobků spotřebiteli. Účelem uvedeného zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených. Dále platí zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., O podrobnostech nakládání s odpady. Stohování je způsob skladování, při kterém jsou manipulační jednotky (palety, výrobky, předměty, prvky apod.) ukládány na sebe do vrstev - tj. do stohů (hranic). Stoh, hranice je prostorový útvar vytvořený z více vrstev skladovaných nebo přepravovaných manipulačních jednotek (kusový materiál, předměty, výrobky, palety, stavební dílce apod.); je to jediný svislý sloupec vytvořený na sebe uloženými, stejnými předměty. Stohovaná hranice je hromada, do níž jsou předměty organizovaně ukládány, nikoliv sypány. Mohou se do nich ukládat i předměty měnného tvaru, jako pytle, žoky, vaky, balíky apod. Stohovací výška je výška stohu měřená od podlahy k hornímu okraji stohu. Stohovací výška palet prostých EUR je 6000 mm (max. 5 vrstev ve stohu), stohovací výška palet prostých 600 x 800 mm je 2000 mm (max.
4 vrstvy ve stohu), stohovací výška palet prostých 800 x 1200 mm je 5500 mm (max. 4 vrstvy ve stohu). Stohovací nosnost je největší dovolená hmotnost břemene, kterým lze trvale zatížit manipulační jednotku (paletu, kontejner, přepravku, bednu apod.) v nejspodnější vrstvě při stohování (pozor na přetěžování palet, např. prostá paleta 800 x 1200 mm je vyráběna o nosnostech 500 kg, 750 kg, 1000 kg, 1250 kg a 1500 kg). Manipulační jednotky se označují stohovací nosností a/nebo stohovací výškou a/nebo počtem vrstev ve stohu. Při stohování manipulačních jednotek (kontejnerů, palet, nástaveb na palety, přepravek, ukládacích beden a jiného materiálu) nesmí být překročena jejich stanovená stohovací nosnost a stohovací výška. Manipulační jednotky, které nejsou označeny stohovací nosností a/nebo stohovací výškou a/nebo počtem vrstev ve stohu lze stohovat za předpokladu, že takto budou dodatečně označeny po zjištění, že: •
jsou konstrukčně, popř. svým tvarem uzpůsobeny manipulaci při stohování (nabírací otvory, závěsy pro bezvazačovou závěsnou manipulaci, uzpůsobenost pro svěrací čelisti apod.),
•
snesou stohovací tlaky,
•
vytvořený stoh bude stabilní,
•
stohovací výška bude stanovena tak, aby byla zajištěna stabilita stohu a aby nebyly překročeny přípustné stohovací tlaky.
Štíhlost stohu je poměr výšky stohu k užší straně manipulační jednotky a nemá být větší než 6 : 1. Stoh manipulačních jednotek nesmí vykazovat vychýlení od svislice větší než 2%. Výšky stohů manipulačních jednotek ve skladech jsou závislé na: •
velikosti tlakových sil při skladování a hmotnosti jednotky
•
druhu, tvaru, konstrukci a rozměrech manipulační jednotky,
•
druhu a technické úrovni skladovací techniky a přepravních prostředků,
•
nosnosti a rovinnosti podlah skladů,
•
způsobu ložení a fixace, na uspořádání jednotek na druhu skladovaného materiálu,
•
světlé výšce skladovacích objektů.
Při stohování manipulačních jednotek je zakázáno zajišťovat stabilitu stohu manipulačních jednotek provazováním, podpíráním nebo vzájemným opíráním.
Při stohování musí být nosná vidlice manipulačních zařízení a prostředků (regálových zakladačů, stohovacích jeřábů, dopravních vozíků aj.) zasunuta co možná nejdále pod manipulační jednotku do nabíracích otvorů manipulačních jednotek, rovnoběžně s jejich osou. Současně se musí dbát na to, aby předměty umístěné za manipulační jednotkou nebyly poškozeny špičkami ramen vidlice. Vidlice musí pevně podpírat manipulační jednotku nejméně ve 2/3 její délky nebo šířky ve směru nabrání s vyloučením možnosti sklouznutí nebo poškození manipulační jednotky v nabíracích otvorech. Při nasouvání nesmí nosná vidlice narážet na žádné části manipulační jednotky. Pro výše uvedené způsoby manipulace musí být uvedeny bezpečnostní podmínky v místním řádu skladu Bezvazačovou závěsnou manipulací musí být stohovány manipulační jednotky, jejichž závěsná místa poslední vrstvy stohu jsou výše než 1800 mm od místa bezpečného postavení obsluhy. Do této výšky závěsných míst se mohou manipulační jednotky stohovat vazačovou závěsnou manipulací. Místo bezpečného postavení obsluhy je na prostředku nebo zařízení, které je k tomuto účelu určeno. Při blokovém stohování manipulačních jednotek, nebo skupin současně manipulovaných manipulačních jednotek s mezerami, musí být mezera mezi jednotlivými řadami nebo skupinami manipulačních jednotek cca 100 mm. Manipulační jednotky nebo skupiny manipulačních jednotek musí být zakládány a odebírány vždy současně a ve stejném seskupení. Při blokovém stohování manipulačních jednotek, nebo skupin současně manipulovaných manipulačních jednotek bez mezer, se musí manipulační jednotky nebo skupiny manipulačních jednotek zakládat a odebírat vždy ve stejném seskupení z konců bloků. Regál je vícepodlažní zařízení pro uložení zásob či materiálu, které umožňuje jejich odebírání z kteréhokoliv podlaží. Strojně obsluhovaný regál je regál konstruovaný pro obsluhu regálovými zakladači, stohovacími jeřáby a vysokozdvižnými vozíky. Buňka je ukládací prostor v regálovém sloupci mezi podlažími ležícími nad sebou. Manipulační buňka je vyčleněná buňka, určená pro umístění palet nebo zakládaného materiálu před jeho rozmístěním do jednotlivých buněk regálu (může být nahrazena konzolami, plošinou, stolem atd.). Podlaží regálu je ukládací rovina regálových buněk. Označení nosnosti buněk a pole regálu V souladu s NV č. 101/2005 SB., rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného ukládaní do regálů. Musí odpovídat požadavkům uvedených v průvodní dokumentaci regálu. Ke každému regálu se zpracovává a vede kniha kontrol regálů. Technický stav regálu se kontroluje nejméně 1 x ročně. musí být vyznačeno na regálu. Regály prázdné, částečně zaplněné i zcela zaplněné musí být stabilní. Stabilita regálů se zpravidla zajišťuje osazením sloupků na patky a jejich ukotvení do podlahy. Tuhost regálů a vzpěrná stabilita sloupků se zajišťuje konstrukčním provedením sloupků (dimenzí, zdvojením) a regálů. Prostorová stabilita regálů se zajišťuje zavětrováním, popř. kotvením (předepisuje-li to technická dokumentace regálu) a spojovacím systémem.
Dílčí závěr Skladování materiálu je u útvarů AČR soustavnou činností. Ke skladování však musí být uvoleny vhodné prostoty, které odpovídají technickému stavu objektu a jsou více než vhodné pro skladování příslušného druhu materiálu s ohledem na jeho fyzikální, chemické a technické parametry. Nelze za sklad nebo skladiště určit jakýkoliv objekt nebo místnost. Zejména se nesmí volit objekty, pro které není skladování jako činnost, schváleno v projektové dokumentaci objektu. Nejen, vlastní objekt, ale použité skladovací technologie musí odpovídat jejich správnému použití a konstrukčnímu řešení. Nelze byť jen dočasně používat k ukládání materiálu technické zařízení, které není funkční, nebo vykazuje zjevné vady v konstrukci nebo funkci. Regály a obdobné konstrukce musí být sestavy podle příslušné projektové dokumentace a řádně označeny.
2.4.
Dokumenty vedené ve skladech
Při zpracovávání dokumentace vedené ve skladech je vhodné vycházet ze základních ustanovení, která se týkají oblasti skladování a skladů. Jedná se zejména o § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 2.4.1. Místní řád skladu Prováděcím předpisem vztahujícím se k zpracování místního řádu skladu je nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (dále jen NV), kde v příloze k tomuto NV jsou specifikovány v bodě 10 zásady skladování a manipulace s materiálem a břemeny. Nedílnou součástí je platná technická norma ČSN 26 9030 Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, tuto normu lze považovat za minimální standard. Norma ukládá v čl. 4.1.1, že pro každý sklad musí být zpracován "Místní řád skladu" tzn. i pro sklady, kde se trvale nepracuje a nejsou zde skladovány nebezpečné chemické látky, např. příruční sklad kancelářských potřeb nebo osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP). Dále tato technická norma stanovuje, co musí místní řád skladu zejména obsahovat. Pro každý sklad (dílnu) a to i dočasný sklad (dílnu) zpracovává vedoucí zaměstnanec (velitel objektu) Místní (provozní) řád skladu. Místní (provozní) řád skladu zpravidla obsahuje: a) Titulní list. b) Základní povinnosti, telefonní čísla, adresy: •
povinnosti provozovatele,
•
povinnosti osoby zodpovědné,
•
důležitá telefonní čísla,
•
seznam používaných zkratek.
c) Popis skladu (dílny).
d) Požadavky na požární zabezpečení. e) Základní požadavky na bezpečnost práce. f) Provozování tlakových nádob stabilních. g) Rozsah a lhůty prováděných kontrol a údržby. h) Lhůty kontrol, úkonů a údržby ve skladu (dílně): •
prováděné obsluhou,
•
provádění údržby.
i) Vedení provozní dokumentace. j) Lhůty a způsob kontroly bezpečnostní výstroje. k) Podmínky hospodárného provozu. l) Zásady první pomoci. m) Související předpisy a normy.
Přílohy: a) Tabulky: •
činnosti osoby zodpovědné za provoz,
•
pravidla bezpečnosti práce,
•
revize a kontroly bezpečnostní výstroje.
b) Výkresy: •
schéma skladu (dílny),
•
další
2.4.2. Dokumentace požární ochrany Dokumentace PO stanovuje podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje plnění některých povinností na úseku PO. Dokumentaci zpracovává, popř. vede odborně způsobilá osoba a schvaluje ji statutární orgán. Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Jedná se zejména o sklady nebo skladiště hořlavých kapalin. Požární řád obsahuje: a) stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti, b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko-bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření, c) nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,
d) stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem, e) vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti, f) stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest, g) jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.
Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky včetně jmenného seznamu. 2.4.3. Požární poplachové směrnice Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob, při vzniku požáru. Požární poplachové směrnice obsahují: a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru, b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku, c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru), d) telefonní číslo ohlašovny požárů, e) telefonní čísla tísňového volání, f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob a majetku společnosti z objektů zasažených nebo ohrožených požárem. Zpracovává se pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah. Požární evakuační plán obsahuje: a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena, b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,
c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob, d) způsob zajištění první pomoci postiženým osobám, e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení, f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.
Evakuační plán se zpracovává schematický (nemusí být zachovány poměry velikostí) s vyznačením bodů důležitých bodů pro zajištění evakuace osob a materiálu ze skladu nebo skladiště. Požární evakuační plán musí být uložen na trvale dosažitelném místě, grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v daném objektu či prostoru. Dokumentace zdolávání požáru – operativní karty – upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob a majetku společnosti. Zpracovává se pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah. Operativní plán tvoří: a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy, 27 b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje: •
textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií, technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů, popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany,
•
grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku. (9)
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta, Která je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartu tvoří:
a) textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy, b) grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku. (9)
Dokumentace zdolávání požáru – operativní karta musí být uloženy na trvale dosažitelném místě a zároveň u jednotky územně příslušného hasičského záchranného sboru kraje. Příklad zpracované operativní karty je uveden v příloze č. 6. 2.4.4. Havarijní plán Nebezpečné látky se skladují jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení. Společně se smějí skladovat jen ty nebezpečné látky 28 (nebo jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují. Zásobníky pro skladování nebezpečných látek musejí být opatřeny bezpečnostním zařízením, odpovídajícím druhu skladovaného materiálu, jalovou výpustí pro vyprazdňování, pokud není vyprazdňování zajištěno jinak, a zařízením na měření teploty uvnitř zásobníku. Armatury cisteren a nádrží musejí být po dobu skladování opatřeny spolehlivými uzamykatelnými kryty. Havarijní plán je součástí opatření pro případ úniku závadných látek do prostředí, zabývá se možnými cestami úniku jednotlivých závadných látek a způsoby řešení vzniklých havárií, stanoví podmínky hlášení a odstranění následků havárií. Havarijní plán vychází z požadavku o ochraně jakosti podzemních a povrchových vod. Definuje pojem havárie a stanoví podmínky a povinnosti uživatele k odstranění havarijního stavu. Havarijní plán obsahuje: a) Základní údaje: •
vymezení pojmu havárie (zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 450/2006 Sb.),
•
vymezení provozního území, pro které je havarijní plán zpracován,
•
zpracovatel havarijního plánu,
•
personální údaje uživatele závadných látek,
•
statutárního zástupce:
•
osoby určené k zajištění plnění úkolů podle tohoto havarijního plánu.
b) Seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami a jejich popis: •
seznam zařízení,
•
technické parametry.
c) Organizační preventivní opatření a technické prostředky pro odstraňování příčin a následků havárie: •
preventivní opatření při stáčení,
•
technické prostředky využitelné při bezprostředním odstraňování příčin a následků havárie (druh, množství, účel).
d) Popis postupu po vzniku havárie: •
hlášení havárie,
•
zneškodňování havárie,
•
odstraňování následků havárie,
•
vedení dokumentace o postupech použitých při zneškodňování a odstraňování následků havárie.
e) Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci. f) Zásady odstraňování odpadů, které mohou při zneškodňování havárie vzniknout: •
všeobecné povinnosti,
•
obecné pokyny pro shromažďování a nakládání s odpady.
Havarijní plány schvaluje příslušná správní orgán státní správy. Bezpečností list vypracovává organizace, která uvádí na trh nebezpečnou látku nebo nebezpečný přípravek, který je souhrnem identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, to je jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firma a místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firma, právní forma a sídlo, jde-li o osobu právnickou, údajů o nebezpečné látce nebo přípravku a údajů potřebných pro ochranu zdraví a životního prostředí. Přeprava nebezpečných věcí se realizuje do skladů a ze skladů, popřípadě mezi sklady v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech – což je při provádění silniční dopravy zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění a Dohoda ADR. Umístění bezpečnostních tabulek musí být takové, aby každá osoba mohla bezpečně a nejkratší cestou odejít z ohroženého prostoru. Je nutno vycházet z určeného času nezbytného pro opuštění ohroženého prostoru. Bezpečnostní systém musí umožnit, aby při dýmu v prostorách bylo označení viditelné pro ohrožené osoby, popřípadě pro zasahující jednotky. Při určování použitého materiálu se musí brýt v úvahu požární nebezpečí v daném prostředí. Je možno kombinovat různé materiály jako jsou tabulky z retroreflexního materiálu, značky z fotoluminiscenčního materiálu, s elektricky napájenými značkami a značkami bez fotoluminiscencí nebo retroreflexní dle potřeb a uvážení. •
Vyznačení překážek a nebezpečných míst
•
Značení dopravních cest
•
Označení prvního a posledního schodu.
•
Označení překážek
•
Označení skladových objektů
Řízení veřejných výdajů, změnové řízení v oblasti logistiky, plánování a
2.5.
vyhodnocování čerpání finančních prostředků. Finanční plánování •
je proces, probíhající jako součást plánování, v rámci něhož jsou stanovovány, posuzovány a schvalovány finanční potřeby realizace stanovených cílů,
•
plánovány jsou nejen absolutní výše potřebných finančních zdrojů, ale i zdroje jako takové a způsob financování,
•
finanční plánování musí bezprostředně navazovat na věcné plánování - finanční popis je testem reálnosti plánovaných činností a významným prvkem měření jejich efektivnosti,
•
za finanční zdroje jsou pořizovány jiné zdroje, každá činnost či rozhodnutí má proto v zásadě finanční dopady
Plán činnosti resortu na rok •
Je krátkodobým plánovacím dokumentem, ve kterém jsou pro daný rok věcně rozpracovány úkoly ze střednědobého plánu ve vazbě na přidělené finanční prostředky.
Plán činnosti organizačního celku na rok •
Je krátkodobým plánovacím dokumentem, ve kterém jsou pro daný rok za oblast působnosti příslušného organizačního celku resortu věcně rozpracovány úkoly z ročního plánu resortu ve vazbě na přidělené finanční prostředky.
Za plánování rozvoje ozbrojených sil ČR z hlediska požadovaných operačních schopností odpovídají v rámci své působnosti vedoucí zaměstnanci organizačních útvarů MO (dále jen správci schopností). Limity rozpočtových počtů osob jsou průměrné roční počty osob. Na tyto limity se plánují příslušné osobní výdaje a zároveň slouží ke zpracování rozpočtu na daný rok. Stanovují se po jednotlivých kategoriích zaměstnanců a po organizačních celcích.
Systém cílově orientovaného rozpočtování Cílově orientované rozpočtování je do resortu MO implementováno od roku 2009. Tento nový systém nahrazuje SPPR (ve staré podobě jak ho známe), primárně fázi rozpočtování a částečně programování.
K 1. lednu 2009 nabyla účinnosti vyhláška č. 415/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu. Na základě této vyhlášky se začalo rozpočtovat v souladu s metodikou cílově orientovaného rozpočtování (dále jen COR) nejenom v resortu MO ČR, ale v ostatních rozpočtových kapitolách v České republice. Implementace nového systému, který má dopad na hospodaření s finančními prostředky, započala v roce 2009. V této souvislosti byla v resortu MO vydána nové vnitřní norma pro plánování. Jedná se o RMO č. 24/2010, který upravuje oblast plánování v resortu obrany. Podle nových pravidel se rozpočet poprvé sestavoval pro rok 2010. Pojem cílově orientované rozpočtování se používá ve dvou základních významech. První pojetí je širší, představuje systém řízení zdrojů. Druhé pojetí je užší, kdy se jedná o rozpočtovou metodu. Podstatou cílově orientované rozpočtování je tedy racionalizace při alokaci zdrojů. Cílově orientované rozpočtování je takovým systémem řízení zdrojů, který umožňuje transformovat identifikované veřejné potřeby do podoby cílů daného resortu a tyto cíle rozpočtově krýt s ohledem na jejich priority a omezené zdroje. TOP manažeři resortu MO ČR jako správce kapitoly (NMO-E), náčelník Generálního štábu, správci výdajových bloků, výdajových okruhů, velitelé budou v souladu s implementací nového systému cílově orientovaného rozpočtování schopni věcně argumentovat, jaké důsledky bude mít pro resort nesplnění (zrušení) stanoveného cíle. V souvislosti s tím byla u resortu vytvořena tzv. cílově orientovaná struktura rozpočtu (COSR). Struktura rozpočtu je reprezentována sourodými celky činností, které tvoří výdajové bloky (VB). Ty se dále rozpadají do výdajových okruhů (VO) a dále do nižších úrovní členění (obdobný způsob konkretizace platí i pro cíle), přičemž vyšší úroveň je úplným součtem přímo podřízených úrovní. Stanovení VB a VO je povinné, ostatní nižší úrovně členění jsou dobrovolné. Při definování obsahu cíle musí být vždy zohledněn požadavek na stanovení měřitelných parametrů pro vyhodnocení plnění cíle.
Hierarchie cíle
Obrázek 5 – struktura a postup vytváření cílů
Výdajový prvek V podmínkách resortu obrany je výdajový prvek v oblasti běžných výdajů zpravidla ztotožněn s pojmem nákladové středisko. Nákladové středisko je subjektem rozpočtového procesu při sestavování návrhu státního rozpočtu kapitoly MO, které provádí kalkulace příjmů a výdajů v příslušném modulu pro pořízení, sběr a zpracování dat potřebných pro přípravu a návrh rozpočtu a za které je vedeno účetnictví. Jedná se o poslední prvek COSR, který je podrobnějším členěním podmnožiny výdajových prvků na základě charakteru či rozmanitosti činností a k nim stanovených cílů/úkolů. Je tvořen určitým objemem výdajů na financování ucelené části podmnožiny nebo konkrétního druhu výdaje. Může mít stanoven samostatný cíl, jako dílčí ve vztahu k množině nebo podmnožině, jejichž je součástí a v návaznosti na ně i kritéria hodnocení umožňující změření ohodnocení úspěšnosti jeho plnění.
Finančního orgánu útvaru má povinnost: a)
organizovat
finanční
zabezpečení
útvaru
v
souladu
s
platnými
právními
a
vnitřními předpisy a nařízeními velitele útvaru, b) navrhovat veliteli útvaru potřebná opatření pro správné a včasné rozhodnutí v oblasti finančního zabezpečení a jako správce rozpočtu zabezpečit předběžné kontroly připravované operace z hlediska: •
dodržení pravidel stanovených zvláštními právními předpisy (rozpočtová pravidla),
provedení
•
souladu operace se schválenými programy, projekty či jinými rozhodnutími o nakládání s finančními prostředky,
•
dodržení stanovených limitů schváleného nebo upraveného rozpisu rozpočtu,
•
posouzení dopadu připravované operace na rozpočtové potřeby v příštím období.
Odpovídá jako odborný orgán velitele útvaru pro řešení problematiky finančního zabezpečení, především: •
za plnění povinností správce rozpočtu ve smyslu ustanovení zákona o finanční kontrole,
•
za kontrolu a kompletaci věcně správných, úplných a řádně odůvodněných podkladů pro sestavení návrhu rozpočtu příjmů a výdajů, který předkládají příslušní odborní funkcionáři útvaru za respektování platných finančních standardů,
•
za vedení předepsané operativní účetní evidence a dodržování ustanovení platných právních a vnitřních předpisů, které upravují finanční zabezpečení v AČR,
•
za evidenci čerpání finančních limitů stanovených útvaru na příslušný kalendářní rok, za včasné a reálné vyžadování jejich změn a úprav v průběhu roku,
Státní pokladna Systém Státní pokladny nemůžeme chápat jen jako informační systém („Integrovaný informační systém státní pokladny“= dále jen IISSP), ale jako nástroj vlády pro efektivní sledování využívání veřejných financí za pomocí uplatnění komplexních, procesních a kontrolních nástrojů. „Moderní představa systému Státní pokladny je tvořena základními rysy v podobě kontrolních a podpůrných funkcí při rozhodování o tom kolik, jakým způsobem a na co jsou využívány prostředky z veřejných financí.V obecném rámci veřejných financí může Státní pokladna tak hrát větší či méně významnou roli v oblastech: •
přípravy, realizace a kontroly čerpání státního rozpočtu;
•
denního řízení platebního styku včetně kontroly finančních toků na státních účtech
•
u bankovních ústavů včetně monitoringu operací souvisejících s mimorozpočtovým
•
financováním;
•
řízení státního dluhu a státních garancí;
•
účetnictví státu a finančního informačního systému veřejné správy;
•
řízení likvidity jediného účtu státu“
Obrázek 6 – ekonomické řízení v rezortu MO
2.6.
Zabezpečení nákladového střediska majetkem podle tabulek počtů a norem
materiálu. V roce 2013 došlo k významným procesním změnám řízení v oblasti nabývání majetku a služeb, účtování majetku a evidenci majetku. Jednotlivé logistické procesy musí být nastaveny tak, aby se v maximální míře účelově a efektivně využívaly finanční prostředky vyčleněné pro oblast logistiky, a tím se zabezpečilo plnění stanovených výcvikových úkolů útvarů a zařízení v rámci celé AČR. Pro využívání finančních prostředků je nezbytné, aby odpovědní pracovníci logistiky při zabezpečení majetku uměli přesně identifikovat požadavky uživatelů (jednotek) podle skutečných potřeb při zachování vysoké kvality požadované služby nebo materiálu, v souladu s platnými zákony, předpisy a interními nařízeními. Zásady zabezpečení majetkem Útvar (jednotka) je majetkem zabezpečován : 1)
majetkem předepsaným v tabulkách počtů (tabulkový materiál). Jeho skladbu stanovuje „ Nomenklatura materiálu pro předepisování do tabulek počtů a úhradu materiálu “.
2)
materiálem stanoveným v normách (limitech).
•
Např. Limit výcvikové munice,
•
Limit PHM,
•
Roční plán provozu techniky
3) ostatním materiálem. Např. přiděleným na specifické plnění úkolů, nebo vyžádaným.
Nákladové středisko Nákladové středisko je nejnižší organizační prvek účetní jednotky, za který se vede účetnictví. Vedoucím nákladového střediska je (velitel, náčelník, ředitel). Vedoucí nákladového střediska odpovídá za to, že se účetní případy u nákladového střediska realizují v souladu s právními a vnitřními předpisy. Odpovídá za: a) včasné (neprodlené), úplné a průkazné vystavení podkladových účetních záznamů na realizované účetní případy u nákladového střediska, jejich neprodlené zaznamenání do stanovených informačních systémů a za jejich včasné předání spádové účtárně; b) realizaci zásad pro vedení účetnictví, doplňkové a operativní evidence u nákladových středisek, které jsou stanoveny v právních předpisech a účetních standardech, vnitřních předpisech a odborných pokynech příslušných vedoucích zaměstnanců (např. majetkových hospodářů nebo ředitele sekce ekonomické Ministerstva obrany); c) kontrolu správného a úplného vedení doplňkové a operativní evidence majetku a závazků u nákladového střediska (minimálně jednou za kalendářní rok). Majetek státu a jeho členění Obecný pojem majetek představuje souhrn movitých i nemovitých věcí, pohledávek, práv a penězi ocenitelnými jiných hodnot, které jsou ve vlastnictví státu, právnické nebo fyzické osoby. Majetek státu je dílčí částí majetku a představuje souhrn movitých i nemovitých věcí, pohledávek, práv a penězi ocenitelných jiných hodnot, které jsou ve vlastnictví státu. Majetek státu se člení na dlouhodobý majetek a závazky, krátkodobý majetek a závazky a podmíněné pohledávky a závazky. Základním kritériem tohoto členění je u majetku doba jeho použitelnosti a u pohledávek a závazků sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu. Dlouhodobým majetkem a dlouhodobými závazky se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti (popřípadě sjednaná doba splatnosti u pohledávek a závazků) při vzniku účetního případu je delší než 1 rok.
Majetkovým (materiálním) orgánem se rozumí odborný orgán velitele pro hospodaření s majetkem. Majetkový (materiální) orgán, který řídí velitel, nemůže přebírat jeho povinnosti, pravomoci a odpovědnost ani ho v nich nahrazovat. Zpravidla je to logistický orgán útvaru, svazku, svazu, Ministerstva obrany, kterému je uložena povinnost plánovat, požadovat a uskutečňovat zabezpečení útvarů majetkem (materiálem) a zajišťovat řádné hospodaření s ním, např. majetkový manažer, manažer položky atd. Majetkový (materiální) orgán útvaru je určený odborný orgán velitele pro hospodaření s příslušným majetkovým uskupením (MU) stanovený v rozkaze velitele útvaru (zpravidla v rozkaze číslo 1). Je příslušníkem skupiny logistiky a mezi jeho hlavní povinnosti patří plánovat, požadovat a uskutečňovat zabezpečení útvaru majetkem a zajišťovat jeho efektivní a účelné využití. V rámci svého majetkového uskupení provádí, v souladu s příslušným předpisem, pravidelnou kontrolu u všech účetních celků, kde je evidován majetek jeho majetkového uskupení. Tok materiálu k jednotce
Sklad PHM MU 3.0
Sklad potravin MU 1.0
Skladiště zbraní
četa
Sklad munice MU 5.0
Ostatní sklady
Sklad jednotky (výk. prap.)
četa
četa
Příklad tabulkového materiál, který je trvale u jednotky -
BVP T-815 SA vz 58 Pi vz 82
Obrázek 7 – toky materialu vojenského útvaru
Množství tohoto materiálu se mění pouze při změně tabulek počtů jednotky
Postup při předávání skladu nebo pracoviště 1. Stanovení komise v DR velitele útvaru 2. Kontrola dokumentace - Provozní řád - Kontrola správnosti evidenčních stavu materiálu ve skladu zařízení porovnáním s údaji na evidenčním a účetním pracovišti útvaru 3. Inventarizace materiálu – porovnání evidenčního stavu se skutečným množství ve skladu 4. Zpracování inventarizačního zápisu – kde se mimo jiné uvádí zejména zda byly zjištěny schodky nebo přebytky materiálu, prohlášení předávajícího, že nezamlčel žádné skutečnost a všechen materiál byl řádně zaúčtován. 5. Sepsání dohody o hmotné odpovědnosti 6. Uveřejnění výsledku inventarizace v DR velitele útvaru Postup při předávání materiálu podřízeným •
Předávání jednotlivých kusů materiálu
•
Kontrola provozní dokumentace (zejména kontrola evidenčních a výrobních čísel, záznamů o provozu techniky, planost revizí el. tlak. zdvih.).
•
Kontrola materiálu podle „Seznamu předmětů v soupravě“ nebo „Záznamníku“ zařízení.
•
Zpracování „Zápisu o převzetí techniky“
•
Uveřejnění v DR velitele útvaru
•
Zapsání jména uživatele do „Provozního sešitu“ nebo „Záznamníku
Kontrolní činnost V oblasti vedení evidenčních dokladů u nákladového střediska je cílem provést porovnání skutečných a evidenčních počtů a posoudit systém výdeje materiálu od výdejce po konečného uživatele. V podoblasti „Zpracování a vedení evidenčních dokladů dlouhodobého majetku a zásob u NS“ je vhodné se soustředit na Rejstřík evidenčních dokladů (úplnost evidenčních dokladů, očíslování
vzestupným způsobem, evidence na Pracovišti ochrany informací), evidenci uměleckých děl a chemického materiálu, evidenci geografických produktů a jejich ukládání. V podoblasti „Zpracování a vedení evidenčních dokladů dlouhodobého majetku a zásob u vnitřní účetní jednotky“ se kontrolní činnost soustředí na vedení evidence u vnitřní jednotky, evidenci zápůjček a oprav, úplnost a správnost zpracování, vedení evidenčních dokladů.
Evidence u útvaru a jednotky Problematika evidence a účtování majetku u rozpočtového úseku MO je řešena předpisem Všeob-P16. Evidence majetku a závazků se člení na: a) účetní; b) doplňkovou; c) operativní.
Účetní evidence Účetní evidence je základní (prvotní) evidencí majetku a závazků v účetní jednotce. Vede se v účtárnách prostřednictvím APV UCR98 v rámci FIS. Účetní případy se zaznamenávají do účetních knih účetními zápisy na základě účetních dokladů formou podvojného zápisu. Podvojný zápis znamená, že každý účetní případ se zaznamenává na dva účty podle zásad stanovených v Postupech účtování pro účetní jednotku. Účetní evidence se vede v účtárnách účetní jednotky za nákladová střediska, která jsou přičleněna k účtárnám podle spádové působnosti. Vstupní údaje do systému účetnictví obdrží účtárna zejména od nákladového střediska na podkladových účetních záznamech.
Doplňková evidence Doplňková evidence je podpůrná evidence, ve které vznikají podkladové účetní záznamy dlouhodobého majetku, zásob, ostatního majetku (tj. pohledávek, cenin apod.) a závazků. Obsahuje další doplňující údaje o hospodářských operacích, které nejsou rozhodující pro vedení účetní evidence, ale jsou určeny zejména pro management jednotlivých stupňů velení a řízení.
Doplňková evidence dlouhodobého majetku a zásob se vede v ISL. Za obsahovou správnost údajů o majetku v ní obsažených odpovídá každý vedoucí organizačního celku rezortu Ministerstva obrany. Za nákladové středisko může doplňkovou evidenci v ISL vést a podkladové účetní záznamy vystavovat jiné nákladové středisko, do jehož majetkové péče zabezpečované nákladové středisko náleží. Na podkladovém účetním záznamu se vždy uvádí krycí číslo zabezpečovaného nákladového střediska. K podkladovým účetním záznamům připojuje podpisový záznam osoba odpovědná za účetní případ zabezpečovaného nákladového střediska. Doplňková evidence slouží především k potřebám: •
zásobování,
•
provozu,
•
údržby,
•
oprav,
a dále k vedení evidence majetku, který se účtuje přímo do spotřeby, ale fyzicky existuje. Doplňková evidence majetku poskytuje ucelený přehled o veškerém majetku: •
přiděleném,
•
nakoupeném,
•
vyrobeném.
Operativní evidence Operativní evidence majetku a závazků je podpůrnou evidencí účetní a doplňkové evidence zachycující skutečnosti, které se v účetní ani doplňkové evidenci neevidují. Operativní evidence se dělí na operativní evidenci dlouhodobého majetku a zásob a operativní evidenci ostatního majetku a závazků. V operativní evidenci dlouhodobého majetku a zásob se zachycuje např. materiál, který se při pořízení účtuje přímo do nákladů, přičemž se okamžitě nespotřebovává
Odpovědnost a pravomoc za vedení evidence Za správné vedení doplňkové evidence odpovídá řada příslušníků útvarů v rozsahu svých pravomocí. Těmito osobami jsou: velitel útvaru, odborný materiální (majetkový) orgán útvaru, náčelník pracoviště logistické informační služby.
a) Velitel útvaru odpovídá za řádné vedení evidence a účtování majetku organizuje prohlídky a kontroly majetku a odpovídá za řádnou inventarizaci majetku a závazků. b) Odborné materiální (majetkové) orgány (pověření pracovníci) odpovídají za správný a přípustný pohyb majetku, nařizují vyhotovení účetních dokladů, podepisují je a věcně přezkušují a kontrolují plnění vydaných příkazů. Usměrňují vedení evidence v rámci stanovené působnosti v souladu s ustanoveními tohoto předpisu. c) Pracoviště logistické informační služby (dále jen PLIS) je orgán pro centrální evidenci majetku daného organizačního stupně. Centrálně vede evidenci majetku jednotlivých majetkových uskupení.
2.7.
Kontrolní činnost a postupy jejího provádění (včetně podřízených jednotek.
Základní pojmy a) organizačním celkem rezortu MO vojenský útvar, vojenské zařízení, vojenský záchranný útvar a organizační útvar MO; b) kontrolovaným útvarem konkrétní organizační celek rezortu MO včetně jeho organické součásti nebo nesamostatné jednotky, u kterých se kontrola koná; c) vedoucím kontrolovaného útvaru vrchní ředitel, ředitel, náčelník, velitel nebo vedoucí, který stojí v čele kontrolovaného útvaru, nebo jiný funkcionář kontrolovaného útvaru ; d) zaměstnancem kontrolovaného útvaru voják v činné službě, občanský zaměstnanec nebo žák vojenské střední školy, který není vojákem v činné službě a soustavně se studiem připravuje k výkonu služby vojáka z povolání, zařazený u organizačního celku rezortu MO, kde se kontrola uskutečňuje; e) vysvětlující osobou zaměstnanec kontrolovaného útvaru nebo jiná fyzická osoba, kteří podávají vysvětlení důležitých skutečností, jež souvisejí s kontrolou; f) kontrolním orgánem kontrolní komise nebo kontrolní pracovník; g) kontrolním pracovníkem člen oprávněného orgánu, popřípadě jiná pověřená osoba, kteří jsou určeni k plnění kontrolních úkolů a splňují stanovené předpoklady; h) kontrolní komisí skupina kontrolních pracovníků oprávněného orgánu určená k provedení kontroly. Ke kontrole se může zřídit smíšená komise složená z kontrolních pracovníků dvou nebo více oprávněných orgánů; i) nařizujícím funkcionářem vedoucí zaměstnanec, který kontrolu nařídil na základě své řídící působnosti. j) standardem model chování nebo požadovaný stav, který vyplývá z právních předpisů, INA, technických norem, vnitřních instrukcí, pokynů, dohod, smluv a individuálních správních aktů vydaných na základě zákona, k) kontrolními doklady důkazní prostředky, kterými prokazují kontrolní orgány zjištěné skutečnosti; l) pověřením ke kontrole písemný doklad
který opravňuje kontrolní pracovníky, kteří nemají průkaz inspektora, vykonávat u kontrolovaného útvaru kontrolu a vstupovat do všech objektů kontrolovaného útvaru v průběhu kontroly a v souvislosti s ní. n) kontrolními zjištěními výsledky kontroly, které se zaznamenávají do protokolu o kontrolních zjištěních, kontrolního listu nebo do předepsaných dokumentů (např. do knihy kontrol zbraní a střeliva, do strážních výkazů. Kontrolní zjištění se do jiných předepsaných dokumentů zaznamenávají i v rámci kontrol, při kterých se pořizuje protokol o kontrolních zjištěních nebo kontrolní list.
Cílem kontroly je: a) prověřovat dodržování ustanovení právních předpisů, INA a dalších opatření, která služební orgány stanovily k zajištění hospodárného, efektivního a účelného plnění úkolů; b) odhalovat příčiny nedostatků v systému řízení, zjišťovat existující nebo potenciální problémy a včas a hodnověrně o nich informovat nařizujícífunkcionáře, popřípadě jiné vedoucí zaměstnance; c) stanovovat opatření nebo doporučovat návrhy vedoucím zaměstnancům ke zjednání nápravy, přispívat k jejich realizaci a ověřovat jejich plnění; d) preventivně působit proti vzniku, hromadění nebo opakování nedostatků a problémů a zevšeobecňovat zkušenosti získané z kontrolní činnosti. Analyzovat poznatky z kontrolní činnosti a její závěry předkládat příslušným vedoucím zaměstnancům.
Kontrola se uskutečňuje ve všech oborech, které náležejí do působnosti MO. Důraz se klade zejména na: a) dodržování lidských práv a základních svobod vojáků v činné službě, občanských zaměstnanců, žáků a studentů vojenských škol v průběhu jejich služebního nebo pracovního poměru nebo v průběhu studia; b) dodržování principu rovných příležitostí mužů a žen včetně dodržování principu stejné mzdy za stejnou práci a ustanovení o zvýšené ochraně žen při práci6); c) řízení a velení, systém plánování a jeho realizace; d) dozorčí a strážní službu a ochranu objektů; e) organizovanost života vojsk, stav vojenské kázně a aplikace vojenského kázeňského práva; f) ochranu utajovaných skutečností; g) výstavbu a rozvoj, výzkum, vývoj a vědeckou činnost; 6) Čl. 3 a 5 RMO č. 29/2002 Věstníku - Prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti Ministerstva obrany
h) bojovou a mobilizační pohotovost; i) problematiku personální práce a sociálního zabezpečení;
j) přípravu velitelů a štábů; k) přípravu vojenských útvarů; l) operační přípravu státního území; m) finanční zabezpečení; n) logistiku a hospodaření s majetkem státu; o) životní prostředí a ekologii; p) zdravotnické a veterinární zabezpečení; q) bezpečnost provozu vojenské výzbroje, ostatní vojenské techniky a dalších technických zařízení; r) průběh vojenských cvičení a výjimečných vojenských cvičení; s) dodržování norem vojenského letectví; t) dodržování zásad požární ochrany; u) plnění aktualizovaného protikorupčního programu; v) hospodaření s energií.
Kontrolní postupy a metody Kontrolní postupy jsou systematicky uspořádané úkony kontrolního orgánu, při kterých se shromažďují, třídí, vyhodnocují a dokumentují informace o kontrolovaném útvaru k jejich využití při kontrole. Základním obecným kontrolním postupem ve vnitřní kontrole je: a) zjištění skutečného stavu; b) porovnání zjištěného stavu se standardem; c) stanovení odchylky skutečného stavu od standardu a její příčiny; d) zjištění odpovědnosti za tyto odchylky; e) stanovení a realizace opatření k nápravě stavu.
Kontrolní metody Ke zjišťování a vyhodnocování informací o kontrolovaném útvaru se v rámci kontrolních postupů používají zejména tyto kontrolní metody: a) metoda porovnání; b) metoda šetření a ověřování; c) metoda sledování; d) metoda kontrolního výpočtu; e) metoda analýzy.
Kontroly se člení na: a) tematické; b) zvláštní;
c) komplexní.
Kontrolní pracovníci jsou povinni: a) postupovat při kontrole nestranně; b) zjistit skutečný stav věci, prokázat jej příslušnými kontrolními doklady a stanovit odchylky zjištěného stavu od standardu; c) šetřit práva a právem chráněné zájmy zaměstnanců kontrolovaných útvarů; d) poučit vysvětlující osoby o jejich právech podle ustanovení e) potvrdit odebrání a převzetí potřebných dokladů a zajistit v souladu s ustanoveními
platných
předpisů jejich řádnou ochranu proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití; f) vrátit neprodleně originály převzatých dokladů, pominou-li důvody jejich převzetí; g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při výkonu kontroly.
Zaměstnanci kontrolovaného útvaru jsou povinni: a) vytvořit podmínky ke kontrole, zejména spolupracovat s kontrolními pracovníky b) poskytnout kontrolnímu pracovníkovi pravdivé a úplné informace, doklady a vysvětlení.
Vedoucí kontrolovaného útvaru je povinen: a) seznámit se s kontrolními zjištěními, které se týkají kontrolovaného útvaru; b) oznámit svému nadřízenému zahájení kontroly a po ukončení kontroly ho informovat o kontrolních zjištěních a opatřeních stanovených k odstranění nedostatků; c) využívat kontrolní zjištění k odstranění příčin nedostatků, ke zvýšení účinnosti ochrany práv v okruhu působnosti MO, k efektivnímu, účelnému a hospodárnému prostředků, k posilování právního vědomí na svém stupni i u
lidských
využívání veřejných
podřízených, k hodnocení práce
podřízených a vyvození důsledků ze zjištěných nedostatků.
Z časového hlediska se kontrola člení na: - přípravné období; - období realizace kontroly; - období vypořádání kontroly.
Komplexní kontrola Nařizující funkcionář je povinen vydat záměr, program a rozkaz k provedení komplexní kontroly. Záměr komplexní kontroly obsahuje zejména: a) složení kontrolní komise; b) termín přípravy kontrolní komise; c) dobu provedení komplexní kontroly;
d) označení kontrolovaného útvaru; e) kontrolované oblasti, předměty výcviku, konkrétní cvičení a termíny, které souvisejí s vyčleněním a přípravou učební a výcvikové základny.
Vzor kontrolního listu STUPEŇ UTAJENÍ Název služebního nebo kontrolního orgánu Č. j. V dne Výtisk jediný Počet listů: Schvaluji: Hodnost, titul, jméno, příjmení a podpis nařizujícího funkcionáře
Kontrolní list ve smyslu ustanovení čl. 51 předpisu Vnitřní kontrola a vyřizování petic a stížností v působnosti Ministerstva obrany (Všeob-P-35) 1. Název kontroly 2. Složení kontrolního orgánu 3. Cíl kontroly 4. Hlavní prověřované oblasti 5. Označení kontrolovaného útvaru 6. Doba provedení kontroly 7. Kontrolní zjištění
Datum … Hodnost, titul, jméno, příjmení a podpis kontrolního pracovníka
Stanovisko vedoucího kontrolovaného útvaru:
Datum …. Hodnost, titul, jméno, příjmení a podpis vedoucího kontrolovaného útvaru
Organizace kontrolní činnosti na stupni útvar
Na stupni útvar a nižších se kontroly rozpracovávají na základě rozhodnutí velitelů do „ Plánu činnosti VÚ … na rok “
B) Přílohová část Kalendářní část,
B1
Velení a řízení Kontrolní činnost….. Kontroly se konkretizují v Plánu činnosti na čtvrtletí daného roku. Na stupni rota se Plán kontrol jako samostatný dokument nezpracovává !
Zákl-1 Velitel pravidelně kontroluje výcvik, výkon služby, výchovu osob (s důrazem na vztahy mezi nimi), výzbroj, ostatní techniku a další materiál, bojovou pohotovost, všestranné zabezpečení a péči o vojáka, dodržování norem pro ochranu utajovaných informací, bezpečnostních a protipožárních opatření, ochranu zdraví a životního prostředí. Velitel na základě své odpovědnosti organizuje prohlídky a kontroly materiálu.
Kontrola - v oblasti logistiky klade důraz především na : •
logistiku a hospodaření s majetkem státu,
•
životní prostředí a ekologii,
•
bezpečnost provozu vojenské výzbroje, ostatní techniky a dalších technických zařízení
•
dodržování zásad požární ochrany Musí být hospodárná, v souladu s ustanoveními právních předpisů a musí chránit zájmy ČR
V oblasti kontroly materiálu se zaměřujeme: •
úroveň a přesnost vedené dokumentace
•
zabezpečení prostoru a skladovaným materiálem
•
uzamčení, pečetění aj. zajištění
•
vhodnost prostředí pro skladovaný materiál
•
uložení materiálu po materiálových uskupeních
•
uložení materiálu po druzích, velikostech atp.
•
počty mat. podle evidence a skutečnosti
•
úplnost a provozuschopnost
•
označení materiálem
•
stav materiálu z hlediska jakosti
•
snášenlivost různých druhů materiálu
•
zabezpečení mat. proti pádu, sesunutí, převržení atd.
•
vedení nařízené dokumentace k sledování počtů, jakosti skladovacích podmínek
•
vhodné a účelné umístění materiálu
•
dodržení požárních a bezpečnostních opatření v prostorech kde je mat. uložen, vybavenost prostředky
•
dodržování ekologických opatření
•
zabezpečení proti ztrátám, zázemí a vniknutí nepovolaných osob
Kontrolní činnost VČ a VDr v oblasti logistiky •
Každý velitel, náčelník, voják realizuje hospodaření se svěřeným materiálem v rozsahu a působnosti zastávané fce.
•
V čele jednotky stojí velitel, který v plné míře odpovídá za materiální zabezpečení jednotky. Materiál je u jednotky přidělen (předán) formou Denního rozkazu velitele útvaru nebo Denního nařízení velitele roty jednotlivým četám a družstvům. V rámci čet (družstev) je materiál předán jednotlivým vojákům.Ty v rozsahu svých povinností odpovídají za stav svěřeného materiálu.
Povinnosti funkcionářů Vševojsk-1-1
Četnost kontrol
•
Výkonný praporčík
- měsíčně
•
Velitel čety
- jednou za týden
•
Velitel družstva
- denně
Povinnosti Velitele čety podle Vševojsk -1-1, 1) odpovídá (čl. 170) •
stav a plnost výzbroje, ostatní techniky a dalšího materiálu čety a jejich správné používání, ošetřování, udržování a ukládání
•
BOZP, PO a ochranu ŽP ve své působnosti
2) je povinen (čl. 171) •
znát denně počty osob, výzbroje, ostatní techniky a dalšího materiálu čety
•
znát výzbroje a ostatní techniku včetně munice a dalšího materiálu čety
Velitel družstva Vševojsk-1-1, čl 177-179 Kontroluje nejméně jednou za týden : •
Stav výzbroje, ostatní techniky a dalšího materiálu družstva, jejich úplnost a připravenost
Denně: •
Odevzdání střeliva, granátů, rozbušek, trhavin a imitačních prostředků po ukončení výcviku,vybití a zajištění zbraní
•
2.8.
Ošetření a uložení výstroje, ostatní techniky a dalšího materiálu po výcviku
Provádění inventarizace majetku.
Tato část přibližuje problematiku zásad inventarizace majetku a závazků v resortu MO, povinnosti jednotlivých funkcionářů v této oblasti a obsah jednotlivých období inventarizace Základní pojmy Inventarizace - je souhrn opatření a činností ke zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků a ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a doplňkové (materiální) evidenci vedené podle ustanovení předpisu Všeob-P-16 Inventura - je částí inventarizace. Jedná se o vlastní zjištění skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni.Inventura končí vyhotovením inventurního soupisu. Inventurní soupis - je průkazný účetní záznam, do kterého se zaznamenávají kromě údajů podle čl.138 Všeob-P-8 skutečně zjištěné stavy majetku a závazků. Inventarizační zápis je písemný dokument, kde se uvádějí všechny důležité okolnosti zjištěné inventarizací, které nelze zaznamenat do inventurních soupisů. Inventurní rozdíl - je rozdíl mezi stavem a hodnotou majetku a závazků vedených v účetnictví a stavem a hodnotou majetku a závazků zjištěného inventurou Inventarizační rozdíl je rozdíl mezi skutečným a účetním stavem, který nelze doložit účetním dokladem. • skutečný stav je nižší než evidovaný stav – manko, • skutečný stav je vyšší než evidovaný stav - přebytek. Vypořádání inventarizačních rozdílů každý účetní celek uvedený v doplňkové evidenci nákladového střediska (NS) na evidenčním listě. Výkazová dokumentace o inventarizaci majetků a závazků – se rozumí veškeré dokumenty (inventarizační zápisy, inventurní soupisy, čestná prohlášení,…), které průkazně dokládají splnění všech opatření a úkolů stanovených předpisem Všeob-P-8. Cílem inventarizace je zjistit a zaznamenat :
•
skutečný stav majetku a závazků,
•
Skutečný stav a porovnat jej s účetním stavem vykázaným v podvojném
účetnictví a doplňkové (materiální) evidenci, •
případné inventarizační rozdíly, příčiny hospodaření s ním,
•
kvalitu, použitelnost majetku a stav hospodaření s ním,
•
stav ochrany majetku proti odcizení, požáru, znehodnocení a zneužití,
•
majetek, který je pro svoji nadpočetnost, popřípadě stav, navržen k vyřazení z užívání u útvaru
•
po zjištění nedostatků navrhnout způsob jejich vypořádání
Předmětem inventarizace je : •
majetek, který se vede v účetní evidenci v rámci podvojného účetnictví
•
Zapůjčený a pronajatý (nevlastní) majetek
•
Nedokončený dlouhodobý majetek
•
Účet pořízení materiálu a zboží
•
Poskytnutá záloha na majetek a služby
•
Pokladní hotovost
•
Běžný bankovní účet
•
Bankovní záruka
•
Cenina
•
Přísně zúčtovatelný tiskopis
•
Pohledávka
•
Závazek
•
Majetek (zásoby), který se vede v doplňkové (materiálové) evidenci
•
Umělecké dílo a předmět muzejní a galerijní hodnoty
Rozdělení inventur fyzické
Inventury:
dokladové
řádné
průběžné
mimořádné ke dni vzniku nebo zrušení NS a jednotky při změně podřízenosti NS a jednotky při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, při její změně nebo zániku u majetku po mimořádné události (živelná pohroma, vloupání, zpronevěry,…) na zvláštní rozkaz
Obrázek 8 – rozdělení inventur Organizace inventarizace : K organizačnímu, personálnímu a technickému zabezpečení průběhu inventarizace vydávají příslušní funkcionáři rozkaz pro jim podřízené organizační celky. V termínech uvedených ve výcvikových dokumentech připravují a uskutečňují s podřízenými metodická zaměstnání. Celková doba řádné inventarizace - dlouhodobého majetku, zásob, zapůjčeného a pronajatého majetku se stavem k 31.prosinci každého roku se dělí na období: •
Přípravné období (druhá polovina měsíce říjen)
•
Prováděcí období (listopad, prosinec)
•
Vyhodnocovací období (do 10.ledna) -
ostatního majetku a závazků k 31.prosinci :
•
Přípravné období (prosinec a první týden v lednu)
•
Prováděcí období (druhý a třetí týden v lednu)
Vyhodnocovací období (poslední týden v lednu) Povinnosti příslušných funkcionářů ve vztahu k inventarizaci •
Vedoucí zaměstnanec sekce ekonomické MO
•
Správce majetkového uskupení
•
Velitelé vyššího velitelského stupně
•
Velitel útvaru (NS)
•
Náčelník logistiky útvaru (NS)
•
Odborný materiální orgán majetkového uskupení útvaru
•
Velitel jednotky
•
Vedoucí inventarizační komise
•
Vedoucí finančního úřadu
Vedoucí zaměstnanec sekce ekonomické MO Stanovuje zásady pro inventarizaci majetku a závazků, odpovídá za vyhodnocení inventarizace za resort MO a za zpracování Souhrnné zprávy o inventarizaci majetku a závazků za resort. Správce majetkového uskupení •
Vydává odborné pokyny a postupy k inventarizaci
•
Stanovuje zásady pro záměnu majetku při řešení inventarizačních rozdílů
•
Zpracovává Zprávu o inventarizaci majetku a závazků za MU
Velitel vyššího velitelského stupně Odpovídají za úplnou a včasnou inventarizaci a její vyhodnocení v okruhu své působnosti a za předložení výsledků nadřízenému stupni. Je povinen vytvářet podřízeným útvarům dostatečné podmínky k řádnému uskutečnění inventarizace a poskytovat jim k tomu dostatečnou metodickou pomoc. Úkoly velitele vojenské součásti o
Vydat Rozkaz k uskutečnění inventarizace majetku a závazků kde uvádí: • termín a druh provedení inventarizace majetku a závazků, • složení inventarizačních komisí (podkomisí), • odpovědnou osobu za součinnost s příslušným RFO, • plán provedení inventarizace po obdobích,
•
zabezpečit zapracování inventarizace do měsíčního plánu součásti a rozvrhu zaměstnání jednotek,
•
vytvořit organizační, materiálové a technické předpoklady k nerušenému a řádnému průběhu inventarizace,
•
ve svém rozkaze vyhodnotit inventarizaci a určit komise k řešení a vypořádání inventarizačních rozdílů,
•
schvalovat inventarizační zápisy a inventurní soupisy, ve stanoveném termínu zabezpečit jejich předložení na RFO.
Úkoly náčelníka logistiky součásti •
Navrhovat veliteli součásti organizaci průběhu a zabezpečení inventarizace,
•
Zabezpečuje a realizuje odbornou
přípravu inventarizačních komisí součásti a
přičleněných jednotek, •
v součinnosti s funkcionářem útvaru, který odpovídá za zpracování plánu činnosti útvaru na příslušné období, a s veliteli přičleněných jednotek, zpracovává Plán inventarizace majetku a závazků, který předkládá ke schválení veliteli
•
operativně řídí vedoucí inventarizačních komisí a porovnání evidence cestou EUP,
•
Průběžně kontroluje plnění úkolů spojených s inventarizací majetku a závazků
•
Zabezpečuje uveřejnění vyhodnocení výsledků inventarizace majetku a závazků v rozkaze velitele útvaru
Úkoly odborného materiálního orgánu majetkového uskupení útvaru¨ •
Odpovídá za včasnou přípravu příslušného majetkového uskupení k inventarizaci
•
Osobně se účastní porovnání evidence majetku s jednotkami, sklady a samotné inventarizace
•
Podílí se na řešení zjištěných inventarizačních rozdílů
Úkoly velitele jednotky V rámci inventarizace zabezpečuje a realizuje tyto úkoly : •
Porovnání doplňkové (materiální) evidenci jednotky s evidencí nákladového střediska (EUP),
•
přípravu materiál ve skladišti materiálu jednotky k inventuře,
•
vrácení nadnormativní zápůjček majetku od osob a ostatních jednotek,
•
přítomnost osob na fyzické kontrole materiálu,
•
zpracovat inventurní soupis materiálu zapůjčeného osobám (soupis materiálu jednotky),
•
součinnost s odborným orgánem a s vyšetřovatelem při řešení škod a ztrát na majetku.
Úkoly vedoucího inventarizační komise •
Řídit činnost inventarizační komise,
•
zpracovat dílčí plán provedení inventarizace + úkoly pro inventarizační komisi,
•
pečetit sklady příslušného druhu inventarizovaného majetku do skončení jeho inventury,
•
účastnit se porovnání účetní a doplňkové evidence,
•
Účastnit inventarizace s ostatními členy inventarizační komise,
•
Organizuje porovnání zjištěných skutečných stavů majetku a závazků v inventurních soupisech s účetními stavy
•
Řídí zpracování inventarizačních zápisů s přílohami a další výkazové dokumentace o inventarizaci
•
provádět kontrolu vyúčtování inventarizačních rozdílů,
•
zpracovat návrh vyhodnocení inventarizace příslušného MU a předkládá ho náčelníkovi logistiky,
•
předložit inventarizační zápis s přílohami veliteli součásti.
Úkoly vedoucího finančního úřadu Zabezpečuje v rámci inventarizace plnění těchto úkolů: •
Zaúčtování veškerých účetních dokladů od NS do doby zpracování sestav „Inventurní soupisy majetku“
•
pořízení a předání všech sestav
•
Poskytnutí metodické pomoci při přípravě inventarizačních komisí ve způsobu vykazování inventarizačních stavů a vyúčtování inventarizačních rozdílů
•
Konání součinnostních porad, metodické pomoci … se zaměřením na evidenci a účtování majetku v rámci doplňkové (materiální) evidence
•
Formální kontrolu inventarizační dokumentace (soupisy, zápisy)zaúčtování inventarizačních rozdílů
•
Zpracování a předložení výsledků inventarizace za jednotlivé útvary a finanční úřadu Odboru financování a účetnictví Sekce ekonomické MO
•
Zpracování Souhrnného inventarizačního zápisu o inventarizaci majetku
Etapy inventur majetku hmotné a nehmotné povahy a) Přípravné období. (15. 10. – 31. 10.) b) Prováděcí období. (1. 11. – 31. 12.) s účetním stavem k 31. prosinci c) Vyhodnocovací období. (do 10. ledna) d) (Opakování inventur) při porovnání jsou zjištěny závažné nedostatky, materiálu nebyla věnovaná dostatečná péče, evidence vykazuje hrubé nedostatky, inventura byla provedena nezodpovědně. Přípravné období •
Před zahájením přípravného období vydává velitel rozkaz k provedení inventarizace, ve kterém určí zejména:
•
období provedení inventarizace,
•
den, ke kterému bude inventarizace zachycovat stav majetku, pohledávek a závazků,
•
složení inventarizační komise a podkomisí,
•
plán provedení inventarizace s obsahem činnosti v jednotlivých obdobích,
•
zaměření inventarizace v jednotlivých majetkových uskupeních,
•
ustanovení o omezení pohybů
•
hlášení.
Úkoly přípravného období •
Teoretická příprava inventarizačních komisí,
•
sepsána a podepsána „Čestná prohlášení hmotně odpovědných osob (účtovatelů)“
•
kontrola odstranění nedostatků,
•
kontrola připravenosti jednotlivých skladů,
•
kontrola vrácení zapůjčeného materiálu,
•
kontrola úplnosti evidenčních dokladů,
•
kontrola úplnosti účetních dokladů,
•
porovnání doplňkové evidence vedené na EÚP s evidencí vnitřních jednotek,
•
zpracování inventurních soupisů,
•
kontrola uzavření dohod o hmotné odpovědnosti za majetek,
•
příprava pomocné dokumentace k inventarizaci (pracovní sešit).
Prováděcí období : •
fyzická inventura početních stavů majetku (IS),
•
kontrola výrobních čísel (Všeob-P-16),
•
kontrola kvality uloženého a používaného majetku,
•
kontrola oprávněnosti předání majetku do osobního užívání (ověření věrohodnosti podpisu),
•
kontrola úplnosti souprav,
•
kontrola zabezpečení ochrany majetku proti krádeži, požáru, znehodnocení, apod.,
•
věrohodnost, úplnost a průkaznost účetních a evidenčních dokladů (smlouvy o předání majetku, nadpočetný majetek,..).
Prováděcí období – zvláštnosti •
kontrola depozit (za uložený mat. odpovídá součást, která materiál skladuje.
součást
vlastnící mat. je povinna určit jednoho člena do inv. komise, •
u majetku dočasně mimo součást se provádí dokladová inventura,
•
u ústředních základen se provádí inventura průběžně,
•
bankovní účty se inventarizují dokladovou inventurou.
•
Veškeré zápisy o provedení fyzické kontroly v dokladech, záznamnicích,… se provádí červenou barvou,.. Podpis předsedy komise
Vyhodnocovací období V průběhu vyhodnocovacího období se plní zejména následující úkoly: •
Vyhodnocení inventarizačních rozdílů,
•
zpracování inventurních soupisů majetku a závazků a inventarizačních zápisů,
•
zpracování účetních dokladů na inventarizační rozdíly a jejich zaúčtování v doplňkové evidenci,
•
provedení záznamů o provedení inventarizace na evidenční doklady doplňkové evidence NS a vnitřních jednotek,
•
zveřejnění výsledků inventarizace v rozkazu (nařízení) velitele součásti včetně řešení inventarizačních rozdílů,
•
předání inventarizačních zápisů s přílohami na RFO,
•
zaúčtování účetních dokladů dokládajících inventurní rozdíly v evidenci příslušného RFO.
Výkazová dokumentace inventur a) Inventurní soupis b) Inventarizační zápis Inventurní soupis Musí obsahovat: •
Název (razítko) součásti,
•
jméno, hodnost, příjmení, název funkce a podpis funkcionáře, který inventurní soupis schválil,
•
datum, ke kterému se inventarizace provádí,
•
údaje o množství a ceně majetku, závazku a pohledávek vedeného v účetní (nebo jiné) evidenci,
2.9.
•
údaje o skutečně zjištěném množství a ceně majetku a závazků,
•
vyčíslení inventurního rozdílů,
•
jména a podpisy stanovené inventarizační komise,
•
kulaté razítko NS se státním znakem.
Dohody o hmotné odpovědnosti, převzetí funkce. Velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci jsou povinni: a) zajišťovat svým podřízeným takové podmínky, aby mohli řádně plnit své služební nebo
pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, které brání řádnému plnění úkolů, učinit opatření k jejich odstranění; b) kontrolovat, zda podřízení plní své úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám; c) vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví podřízených, informovat je o nich a činit opatření k jejich ochraně; d) nepřipustit, aby podřízení vykonávali práce (činnosti), jejichž výkon by neodpovídal jejich odborným znalostem, schopnostem a zdravotní způsobilosti; e) seznamovat podřízené s právními předpisy, vnitřními předpisy a s odbornými směrnicemi a nařízeními, které vydali odborné orgány a nadřízení k zajištění bezpečnosti práce, a kontrolovat jejich dodržování;
f) k zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti vojenské techniky a technických zařízení zajišťovat jejich údržbu a včasné opravy a zabezpečovat, aby se v případech a ve lhůtách stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy a technickými normami uskutečňovaly jejich pravidelné kontroly a revize; g) činit opatření k předcházení škodám, vzniklé škody včas a řádně objasňovat a evidovat ve stanovené evidenci, zjišťovat jejich příčiny a včas uplatňovat právo na náhradu škody vůči tomu, kdo za škodu odpovídá;
Základní pojmy Zaměstnavatel – osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu Zaměstnanec – fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu
Dohoda – dvoustranný právní úkon, který se stane perfektním, jakmile se účastníci shodli na jeho obsahu
Škoda – majetková újma vyčíslitelná v penězích Dohoda o odpovědnosti – závazek zaměstnance, že bude zachovávat vyrovnanou bilanční rovnováhu svěřených hodnot, aby nedošlo ke schodku Schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování – rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot a údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než stav účetní. Způsobilý předmět dohody o hmotné odpovědnosti je hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má zaměstnanec možnost nakládat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Náležitosti
a) označení zaměstnance, b) uvedení druhu práce (funkce) zaměstnance a pracoviště, kde bude práci vykonávat c) závazek zaměstnance, že přijímá odpovědnost za hodnoty, které mu byly svěřeny k vyúčtování, a za další, které bude v budoucnu přebírat a ve stanovených lhůtách vyúčtovávat, d) charakteristika svěřených hodnot e) závazek zaměstnance nahradit v plné výši vzniklý schodek, pokud se neprokáže, že vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, f) místo a datum vyhotovení g) podpis zaměstnance a razítko a podpis zaměstnavatele (popř. pověřeného vedoucího zaměstnance) K dohodě o hmotné odpovědnosti je pravidelně přiložen inventurní soupis. Specifika Zaměstnanec může uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených mu k vyúčtování nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Tuto dohodu za něj nemůže platně uzavřít zástupce (opatrovník); svéprávnost zaměstnance proto nesmí být omezena. Dojde-li pak ke zjištění schodku, předpokládá se, že ho zavinil zaměstnanec, který by se následně mohl odpovědnosti plně či částečně zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (např. proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování). V tom případě pak vzniklou škodu nebo její část nese zaměstnavatel. Při individuální odpovědnosti je odpovědný zaměstnanec povinen uhradit schodek v plné výši. V dohodě může být současně ujednáno, že bude-li zaměstnanec pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně (společná neboli kolektivní odpovědnost). V tomto případě se odpovědným zaměstnancům určí jejich podíly na náhradě škody v poměru jejich hrubých výdělků za období, kdy byl schodek zjištěn. Výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši; navíc jsou oba povinni podle poměru svých hrubých výdělků nahradit ještě zbývající část schodku, která nebyla uhrazena jednotlivými zaměstnanci odpovídajícími pouze do výše svého měsíčního výdělku.
Podstatou dohody o hmotné odpovědnosti je, že zaměstnanec přebírá až do skončení pracovního poměru odpovědnost za schodek na kterémkoliv pracovišti, v kterékoliv funkci s touto odpovědností spojenou a v kterémkoliv kolektivu společně odpovědných zaměstnanců, kam bude kdykoliv po vzniku pracovního poměru převeden nebo přeložen, a proto není v těchto případech třeba uzavírat vždy novou dohodu o hmotné odpovědnosti. Zaměstnanec má však právo od dohody odstoupit, je-li převáděn na jinou práci zařazován na jiné pracoviště, překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody odstoupit, je-li na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec, ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupením dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká. Forma Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně.. Dohoda může být uzavřena jako samostatný úkon nebo zahrnuta v pracovní smlouvě , v dohodě o změně pracovní smlouvy , případně i v některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohody o hmotné odpovědnosti podle nového zákoníku práce Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat podle zákoníku práce, je zvláštním druhem pracovněprávní odpovědnosti za škodu. Tato odpovědnost vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o hmotné odpovědnosti a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách, které zaměstnanci svěřil k vyúčtování, vznikl schodek. Zavinění zaměstnance na vzniku škody zaměstnavatel není povinen prokazovat, neboť tato odpovědnost je koncipována na principu odpovědnosti za výsledek; zaměstnanec se však odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. částečně, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách K § 252 nového zákoníku práce V případě uvedeného ustanovení jde o přísnější (kvalifikovanou) odpovědnost zaměstnance za svěřené hodnoty, kde manipulace s nimi vyžaduje zvýšenou pozornost odpovědné osoby. Musí jít vždy o hodnoty, u nichž lze průběžně kontrolovat jejich stav. Předpokladem odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách je: * vznik škody ve formě schodku,
* písemná dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, kterou je možno uzavřít pouze se zaměstnancem, jenž dovršil 18 let věku a nemá omezenou způsobilost k právním úkonům ani jí nesmí být zbaven. Dohoda musí být vlastnoručně podepsána, * zavinění zaměstnance, které je zde presumované (předpokládané). Presumpce zavinění znamená, že pokud byl zjištěn schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování a zaměstnanec na základě platné dohody za tyto hodnoty převzal odpovědnost, předpokládá se, že schodek zavinil. Zaměstnanec se může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela či zčásti bez jeho zavinění. Dohoda o odpovědnosti může být uzavřena jen s jedním zaměstnancem (individuální odpovědnost) nebo lze současně dohodnout, že zaměstnanec bude na pracovišti s více zaměstnanci, kteří také uzavřeli dohodu o odpovědnosti, a bude s nimi odpovídat za případný schodek společně (společná odpovědnost). Dohoda o odpovědnosti se uzavírá na hodnoty určené k oběhu nebo k obratu a zaměstnanec musí mít možnost osobní dispozice s těmito hodnotami po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Předmětem dohody o odpovědnosti mohou být pouze hodnoty vykazující uvedené znaky. Dohody o odpovědnosti k motorovému vozidlu jsou neplatné a odpovědnost řidiče za svěřené auto je možno posuzovat jen podle ustanovení § 250. Přepravované zboží představuje však hodnotu ve smyslu ustanovení § 252 odst. 1. Právě tak tzv. bloky na benzín a naftu svěřené k vyúčtování mohou být předmětem odpovědnosti řidiče podle ustanovení § 252. Schodek je rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot a mezi údaji účetní evidence. Schodek vyjadřuje, že hodnoty chybí. Neměl-li odpovědný zaměstnanec vytvořeny podmínky pro péči o svěřené hodnoty bez rizika ztrát, případně bez možnosti účinně je používat a jejich oběh kontrolovat, nelze vycházet z odpovědnosti zaměstnance. Tak např. příbory ve skladě mají charakter svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Pokud jde o předměty, které jsou zaměstnanci svěřeny za účelem půjčování dalším osobám (nádobí, ložní prádlo v hotelích), lze uzavřít dohodu o odpovědnosti jen tehdy, může-li kontrolovat jejich vrácení. Odpovědnost za škodu na předmětech, které jsou vybavením kanceláře, dílny či provozovny, je nutno posuzovat podle ustanovení § 250. Ani zásoby paliva nemohou být předmětem dohody o odpovědnosti a odpovědnost topiče lze posuzovat pouze podle § 250. Dohoda o odpovědnosti může být uzavřena i při dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, jmenovitě při dohodě o pracovní činnosti.
Podmínkou platnosti dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování není provedení inventury hodnot, za něž má zaměstnanec odpovídat, přesto, že zákon stanoví zaměstnavateli povinnost inventarizaci při uzavření dohody o odpovědnosti provést (srov. § 254). Zjištění schodku na základě vyúčtování svěřených hodnot ve smyslu ustanovení § 176 zák. práce je možné nejen na základě inventarizace (periodické, průběžné či mimořádné), jejíž postup je upraven v ustanovení § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ale v některých jednoduchých případech rovněž porovnáním účetního stavu vyplývajícího z dokladu, jímž zaměstnanec převzal určité „hodnoty svěřené k vyúčtování“ na jedné straně, a na straně druhé z dokladů (hotovostí, cenin, výdajových dokladů), jimiž zaměstnanec dokládá „fyzický stav“ v době vyúčtování. Inventarizace Inventarizace hodnot svěřených k vyúčtování není předpokladem platnosti dohody o odpovědnosti; její neprovedení však přivádí zaměstnavatele do důkazní nouze, jaký byl stav hodnot převzatých zaměstnancem k vyúčtování, a zda na těchto hodnotách vznikl schodek. Inventarizaci je zaměstnavatel povinen provést: * při uzavření dohody o odpovědnosti a při jejím zániku (viz § 253), vykonává-li zaměstnanec jinou práci, * při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, * při přeložení zaměstnance do jiného místa výkonu práce, * při skončení pracovního poměru Jde-li o společnou odpovědnost, tj. je-li uzavřena dohoda o odpovědnosti za tytéž svěřené hodnoty s více zaměstnanci (např. se zaměstnanci skladu), je zaměstnavatel povinen inventarizaci provést: * při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, * při zániku všech těchto dohod, * při výkonu jiné práce, * při převedení na jinou práci nebo přeložení na jiné pracoviště všech společně odpovědných zaměstnanců, * při změně na pracovním místě vedoucího nebo jeho zástupce, * na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, * při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. Nepožádá-li zaměstnanec se společnou odpovědností zároveň o provedení inventarizace, pokud: * jeho pracovní poměr skončil, * vykonává jinou práci nebo byl na ni převeden,
* vykonává práci na jiném pracovišti nebo byl přeložen, odpovídá za případný schodek zjištěný při nejbližší inventarizaci na jeho dřívějším pracovišti. Stejně odpovídá za schodek zjištěný při nejbližší inventarizaci zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, a nepožádal zároveň o inventarizaci (pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil). Smlouva o hmotné odpovědnosti se stává perfektní až podpisem smlouvy a působí ode dne jejího podpisu. Její sjednání se zpětnou účinností je v rozporu s účelem zákona. Odstoupení od dohody o odpovědnosti Musí být zaměstnavateli oznámeno písemně. Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody (z důvodů uvedených v tomto ustanovení), není-li v odstoupení od dohody uveden termín pozdější. Dohodu o odpovědnosti lze ukončit (nebo i změnit) také vzájemnou dohodou zaměstnavatele a zaměstnance. Pokud nebude v souvislosti se zánikem dohody provedena inventarizace a dojde dodatečně ke zjištění schodku, musel by zaměstnavatel, který by chtěl na zaměstnanci požadovat jeho úhradu, prokázat, že zaměstnanec vznik schodku zavinil.
Náhrada škody Při určení výše náhrady škody způsobené z nedbalosti se uplatňuje ochrana zaměstnance stanovením limitu maximální částky rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Toto omezení neplatí, pokud byla škoda způsobena v opilosti nebo po užití jiných návykových látek; v těchto případech je zaměstnanec povinen nahradit způsobenou škodu v plné výši.
2.10. Řešení škod na majetku. Tato část textu pojednává o zásadách a povinnostech pro předcházení vzniku škod na majetku České republiky-Ministerstva obrany
Vymezení základních pojmů Pro účely řešení škodních událostí jsou vymezeny následující pojmy: a) škodou se rozumí majetková újma objektivně vyjádřitelná v penězích, která má za následek snížení majetku poškozeného. Škodou je také nemajetková újma jako důsledek plnění odškodnění za poškození zdraví. b) skutečnou škodou je majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku protiprávního jednání nebo zákonem stanovené kvalifikované události vyvolávající škodu (škodní události) ve zničení, ztrátě, zmenšení, snížení či jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného (věcí či jiných práv, jakož i hodnot ocenitelných penězi, jako jsou pohledávky, duševní vlastnictví apod.) a která představuje majetkové hodnoty nezbytné k uvedení poškozeného majetku
v předešlý stav, popřípadě k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že navrácení poškozeného majetku do předešlého stavu nebylo dobře možné. c) ušlým ziskem se rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, která na rozdíl od skutečné škody spočívá v tom, že v důsledku protiprávního jednání nebo zákonem stanovené kvalifikované události vyvolávající škodu (škodní události) nedošlo k rozmnožení (zvětšení) majetku poškozeného, které mohl poškozený důvodně, s ohledem na obvyklý běh věcí, očekávat. d) škody v působnosti Ministerstva obrany se rozlišují na škody: 1) na nemovitých věcech, včetně jejich součástí a příslušenství; 2) na movitých věcech (materiálu); 3) na penězích, které zahrnují především pokladní schodky (manka), přeplatky peněžních náležitostí, promlčené pohledávky, jiné nerealizované peněžní nároky, neoprávněné použití platebních karet, hospodaření s peněžními prostředky na zahraničních účtech a škody na majetkových právech. e) odpovědnost za škodu vzniká při současném naplnění následujících zákonných podmínek: 1) protiprávní jednání na straně vojáka (zaměstnance), 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním vojáka (zaměstnance) a vzniklou škodou, 4) zavinění (úmyslné, nedbalostní). f) protiprávním jednáním se rozumí jednání (konání nebo opomenutí), kterým byla porušena právní povinnost stanovená právním předpisem, vnitřním předpisem nebo řídícím aktem, pokynem nadřízeného, pokud současně představuje i jednání, které je v rozporu s konkrétním ustanovením právního předpisu. Považuje se za něj též obcházení právních předpisů (jednání nebo opomenutí), které sice neporušuje zákaz nebo povinnost stanovenou právním předpisem, ale je v rozporu s jeho účelem a cíli. g) vyloučení protiprávnosti nastává za těchto jednání: 1) plnění zákonné povinnosti; 2) jednání v nutné obraně; 3) jednání v krajní nouzi; 4) svolení poškozeného; 5) přípustné riziko; 6) oprávněné použití zbraně. h) škodní událostí se rozumí skutečnost, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody. i) příčinnou souvislostí se rozumí přímý vztah mezi protiprávním jednáním nebo škodní událostí jako příčinou na straně jedné a škodou jako následkem protiprávního jednání nebo škodní události na straně druhé. Mezi protiprávním jednáním nebo škodní událostí a vznikem škody musí existovat věcná, místní a časová souvislost.
j) zaviněním se rozumí psychický vztah osoby ke svému jednání založený na spojení prvků vědomí (předvídání možnosti vzniku škody) a vůle (chtění, nebo aspoň srozumění s možností vzniku škody). Podle vztahu vědomí a vůle se rozeznává: 1) zavinění úmyslné, které spočívá v protiprávním jednání (opominutí) vojáka a zaměstnance, který věděl, že způsobí škodu a způsobit ji chtěl (úmysl přímý) nebo věděl, že může způsobit škodu a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn (úmysl nepřímý); 2) zavinění z nedbalosti, které spočívá v protiprávním jednání (opominutí) vojáka a zaměstnance, který věděl, že škodu může způsobit, přičemž bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá) nebo nevěděl, že škodu může způsobit, avšak vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům to vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá).
2.10.1. Předcházení škodám 1. Péče o majetek České republiky, který byl Ministerstvu obrany svěřen k plnění jeho funkcí nebo v souvislosti s jejich plněním, je povinností všech vojáků v činné službě a občanských zaměstnanců1).
2. Velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci jsou povinni: a) zajišťovat svým podřízeným takové podmínky, aby mohli řádně plnit své služební nebo pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, které brání řádnému plnění úkolů, učinit opatření k jejich odstranění; b) kontrolovat, zda podřízení plní své úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám; c) vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví podřízených, informovat je o nich a činit opatření k jejich ochraně; d) nepřipustit, aby podřízení vykonávali práce (činnosti), jejichž výkon by neodpovídal jejich odborným znalostem, schopnostem a zdravotní způsobilosti; e) seznamovat podřízené s právními předpisy, vnitřními předpisy a s odbornými směrnicemi a nařízeními, které vydali odborné orgány a nadřízení k zajištění bezpečnosti práce, a kontrolovat jejich dodržování; f) k zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti vojenské techniky a technických zařízení zajišťovat jejich údržbu a včasné opravy a zabezpečovat, aby se v případech a ve lhůtách stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy a technickými normami uskutečňovaly jejich pravidelné kontroly a revize; g) činit opatření k předcházení škodám, vzniklé škody včas a řádně objasňovat a evidovat ve stanovené evidenci, zjišťovat jejich příčiny a včas uplatňovat právo na náhradu škody vůči tomu, kdo za škodu odpovídá; 1)
§ 3 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
h) vyvodit důsledky z průtahů a formálního objasnění škod.
3. Vojáci a zaměstnanci jsou povinni: a) plnit služební (pracovní) povinnosti a řádně hospodařit se svěřeným majetkem tak, aby nezpůsobili újmu na majetku; b) hrozí-li škoda, upozornit své nadřízené a přispět k jejímu odvrácení, je-li to neodkladné a nebrání-li jim v tom důležitá okolnost nebo se tím vystavili vážnému ohrožení sebe popřípadě jiného; c) při odvracení škody si počínat tak, aby zásah k odvrácení škody byl přiměřený okolnostem ohrožení; d) dodržovat právní předpisy, vnitřní předpisy a odborné směrnice a nařízení, které vydali odborné orgány a nadřízení k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a oznamovat nadřízenému zjištěné závady a nedostatky; g) jednat tak, aby nedocházelo ke škodám.
2.10.2. DRUHY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Základní rozdělení případů odpovědnosti 1. Odpovědnost je nutno rozlišovat podle předpokladů, za kterých vzniká, a podle rozsahu náhrady škody na: a) obecnou odpovědnost vojáků a zaměstnanců za škodu, kterou způsobili zaviněným porušením svých povinností: 1) při plnění služebních (pracovních) úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo 2) mimo plnění služebních (pracovních) úkolů, b) odpovědnost ve specifických případech, kterými jsou zejména: 1) odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, 2) odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, 3) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.
2. U škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách, které je voják (zaměstnanec) povinen vyúčtovat, a u škody vzniklé ztrátou svěřených předmětů se odpovědnost předpokládá přímo ze zákona (objektivní odpovědnost). Obecná odpovědnost za způsobenou škodu 1. Voják (zaměstnanec), který způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních (pracovních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi škodu České republice-Ministerstvu obrany, za ni odpovídá. Vzniklá škoda je napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především
poskytnutím peněz, nedochází-li k uvedení poškozené věci do předchozího stavu. Vznik škody a její výši musí prokázat poškozený.
2.
Dojde-li
k
porušení
povinnosti
také
ze
strany
České
republiky-Ministerstva
obrany, odpovědnost vojáka (zaměstnance) za vznik škody se poměrně omezí.
3. Voják (zaměstnanec) neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škodě na majetku a za škodu způsobenou při neschopnosti ovládnout své jednání či posoudit jeho následky za podmínek stanovených právním předpisem2).
4. Voják rovněž neodpovídá za škodu související s rizikem řádného výkonu služby podle příslušného ustanovení právního předpisu3).
5. Odpovědnost za škodu na majetku České republiky-Ministerstva obrany, kterou způsobili vojáci nikoli při plnění povinností při výkonu vojenské činné služby, zaměstnanci mimo plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s nimi, se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku4).
Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Voják (zaměstnanec) se podílí na náhradě způsobené škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, neupozornil-li vědomě nadřízeného na hrozící škodu nebo proti ní nezakročil, ačkoli by se tím zabránilo bezprostřednímu vzniku škody. Při stanovení podílu na náhradě škody se přihlédne zejména k výši a povaze škody a k tomu, co bránilo splnění povinnosti.
2.10.3. ZÁSADY ŘEŠENÍ ŠKOD NA MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY-MINISTERSTVA OBRANY
2)
§ 102 písm. b) a c) zákona č. 221/1999 Sb., § 47 písm. b) a c) zákona č. 220/1999 Sb., § 251 odst. 2 a 261 odst. 1 zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
3)
§ 102 písm. a) zákona 221/1999 Sb., § 47 písm. a) zákona č. 220/1999 Sb.
4)
§ 415 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Objasňující funkcionář 1. Škodu objasňuje a o způsobu vypořádání a náhradě škody, rozhoduje objasňující funkcionář, kterým je, pokud tento rozkaz dále nestanoví jinak, vedoucí nákladového střediska, u kterého se majetek, na němž škoda vznikla, vede v účetnictví (účetní evidenci). Objasňující funkcionář také odpovídá za správnost, úplnost a zákonnost objasňování škody a přijatého řešení (dohoda nebo návrh na soudní vymáhání náhrady škody).
2. Vznikne-li u organizačního celku škoda na majetku, který slouží k zabezpečení jeho úkolů, ale tento majetek se vede v účetnictví nebo doplňkové evidenci jiného nákladového střediska, je objasňujícím funkcionářem vedoucí zabezpečovaného organizačního celku. Obdobně se postupuje u nevlastního majetku.
3. Vznikne-li peněžitá škoda vyplacením náhrady škody, popř. uspokojením jiného nároku oprávněného, u Agentury pro právní zastupování, je objasňujícím funkcionářem vedoucí organizačního celku, v jehož podřízenosti takový nárok nebo jiné plnění vzniklo.
4. Je-li podezření, že za škodu odpovídá nebo spoluodpovídá objasňující funkcionář, plní jeho úkoly jeho nejbližší nadřízený. Je-li podezření, že za škodu odpovídá nebo spoluodpovídá i tento nadřízený, plní úkoly objasňujícího funkcionáře jeho nejbližší nadřízený. Není-li takový nadřízený, je objasňujícím funkcionářem ministr obrany.
5. Není-li možné určit objasňujícího funkcionáře podle odstavce 1, určí ho v rámci své podřízenosti: a) náčelník Generálního štábu Armády České republiky; b) vedoucí zaměstnanec přímo podřízený ministrovi obrany; c) při řešení škod: 1) v zahraničních operacích zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republikyředitel Společného operačního centra, 2) na zahraničním pracovišti první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
Povinnosti objasňujícího funkcionáře
Objasňující funkcionář je povinen:
a) soustavně sledovat, zda vojáci a zaměstnanci plní stanovené povinnosti a úkoly při hospodaření s majetkem, předcházení škodám a zda se škody vzniklé u organizačního celku stanoveným způsobem a včas evidují a objasňují; b) pravidelně vyhodnocovat stav a příčiny vzniku škod, stanovit a realizovat preventivní opatření k odstranění těchto příčin a k omezení vzniku škod; c) do 10 pracovních dnů po zjištění škody uveřejnit její vznik ve svém rozkazu a učinit potřebná opatření k jejímu řádnému a včasnému objasnění; d) vzniklé škody na penězích do 10 pracovních dnů po jejich zveřejnění v rozkaze písemně hlásit řediteli Agentury finanční; e) zabezpečit neprodlené zaevidování škody ve stanovené evidenci; f) určit objasňující orgán a uložit mu připravit objektivní a nestranné podklady důležité pro zjištění okolností vzniku škody, pro stanovení jejího rozsahu a výše a pro určení osob, které škodu způsobily a které za ni odpovídají; g) dohlížet na průběh objasňování škody tak, aby toto objasňování proběhlo v souladu s ustanoveními právních předpisů a vnitřních předpisů a ve lhůtě stanovené tímto rozkazem; h) kdykoli v průběhu objasňování při důvodném podezření, že za škodu odpovídá voják, zabezpečit zajištění důkazů postupem stanoveným správním řádem před zahájením řízení5). V takovém případě je objasňující funkcionář současně příslušným služebním orgánem podle jiného vnitřního předpisu6) pro řízení ve věcech služebního poměru o náhradě škody postupem podle správního řádu7) ; i) do 10 pracovních dnů od ukončení objasňování schválit zprávu o výsledcích objasňování a uzavřít s odpovědnou osobou příslušnou dohodu o náhradě škody a její úhradě (dále jen „dohoda o náhradě škody“) nebo jako příslušný služební orgán zahájit správní řízení8) vedoucí k vydání rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody, vydat rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody nebo věc postoupit k soudnímu vymáhání Agentuře pro právní zastupování; j) zabezpečit vyhotovení účetního dokladu k vyřazení majetku z účetní evidence, pokud nedojde k vypořádání škody uvedením do původního stavu údržbou nebo opravou na náklady odpovědné osoby;
5)
§ 138 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
6)
Čl. 2 písm. a) RMO č. 34/2012 Věstníku Rozhodování služebních orgánů ve věcech služebního poměru vojáků z povolání podle správního řádu 7)
8)
Část devátá Hlava I zákona č. 221/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
k) v případě zahájení správního řízení9) vůči vojákovi určit oprávněnou úřední osobu10) k provedení jednotlivých úkonů tohoto řízení. Určení zveřejní ve svém rozkazu a založí do správního spisu.
Objasňující orgán 1. Objasňujícím orgánem se může určit jedna osoba nebo komise složená z více osob v podřízenosti objasňujícího funkcionáře. 2. Objasňujícím orgánem, popřípadě členem komise nesmí být: a) osoba podezřelá z toho, že za škodu odpovídá; b) osoba, která je podřízeným toho, kdo je důvodně podezřelý, že za škodu odpovídá (spoluodpovídá), v případě kryptografického materiálu osoba, která není pracovníkem kryptografické ochrany; c) osoba, u níž lze mít, vzhledem k jejímu poměru k věci a k osobě, která je důvodně podezřelá, že za škodu odpovídá, pochybnosti o její nepodjatosti (např. bývalý přímý podřízený, svědek, osoba blízká). 3. Osoba, kterou má určit objasňující orgán je povinna skutečnosti, které vylučují její účast na objasňování škody podle odst. 2, neprodleně oznámit objasňujícímu funkcionáři. Vyjdou-li tyto skutečnosti najevo až v době, kdy již taková osoba byla určena jako objasňující orgán, objasňující funkcionář její určení neprodleně zruší a objasňujícím orgánem určí jinou osobu.
Povinnosti objasňujícího orgánu 1. Objasňující orgán je povinen: a) učinit všechny úkony nezbytné k řádnému objasnění škody a o všech úkonech pořídit písemný záznam; b) zapisovat, evidovat a ukládat všechny doklady získané v průběhu objasňování škody do spisového archu; c) postupovat při objasňování škody podle pokynů objasňujícího funkcionáře a průběžně jej o postupu v objasňování informovat; d) neprodleně od majetkového orgánu nebo od orgánu ekonomické služby organizačního celku vyžádat písemnou specifikaci škody; e) upozornit neprodleně objasňujícího funkcionáře, jestliže byl při objasňování zjištěn vznik jiné škody; f) dodržet stanovený termín pro objasnění škody; 9)
§ 71 odst. 4 zákona č. 220/1999 Sb., § 144 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2009 Sb.
10)
§ 15 zákona č. 500/2004 Sb.
g) předložit po skončení objasňování objasňujícímu funkcionáři písemnou zprávu o výsledcích objasňování, společně s návrhem: 1) dohody o náhradě škody a její úhradě, 2) na zahájení správního řízení o povinnosti k náhradě škody u vojáka, 3) rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody, 4) dohody o prominutí náhrady škody nebo, 5) na postoupení věci Agentuře pro právní zastupování k soudnímu vymáhání náhrady škody vůči zaměstnanci. 2. Objasňující orgán, který neučiní včas všechna opatření potřebná k objasnění škody a ke včasnému uplatnění nároků na náhradu škody nebo řádně a včas neučiní úkony k objasnění škody, odpovídá za škodu, kterou zaviněným porušením svých povinností způsobil [např. tím, že nárok na náhradu škody nemůže být s úspěchem uplatněn proti osobě důvodně podezřelé, že škodu způsobila nebo za ní spoluodpovídá v důsledku toho, že došlo k promlčení práva na náhradu škody a odpovědná osoba uplatnila námitku promlčení].
Postup při objasňování škody 1. Škoda se objasňuje postupem stanoveným tímto rozkazem, pokud příslušný služební orgán14) již od počátku nezahájí správní řízení. Správní řízení lze zahájit kdykoliv v průběhu objasňování škody. 2. Objasňující orgán musí zejména získat doklady o následujících skutečnostech: a) kdy, kde a za jakých okolností škoda vznikla; b) jaká je výše škody a její přesný popis; c) co bylo příčinou vzniku škody; d) zda jde o škodu způsobenou úmyslně či z nedbalosti porušením povinností při plnění služebních (pracovních) úkolů anebo v přímé souvislosti s nimi, nesplněním povinnosti k odvrácení škody na majetku České republiky-Ministerstva obrany, vlivem požití alkoholických nápojů (v opilosti) nebo užití jiných návykových látek, schodkem na svěřených hodnotách, které je voják (zaměstnanec) povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů; e) kdo za škodu odpovídá (spoluodpovídá), která povinnost, stanovená v právním předpisu a popřípadě ve vnitřním předpisu byla porušena a zda za škodu nespoluodpovídá též Česká republikaMinisterstvo obrany (podíl na škodě a v čem spoluodpovědnost spočívá); f) prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním vojáka (zaměstnance) a vznikem škody; g) skutečnosti rozhodné pro určení výše náhrady (ověřenou výši průměrného měsíčního platu nebo průměrného měsíčního výdělku odpovědné osoby za poslední čtvrtletí před porušením
povinnosti, u vojáka též jeho rodinnou a sociální situaci, zda byla škoda způsobena za velmi ztížených podmínek výcviku apod.).
3. Objasňující orgán musí při objasňování škody učinit zejména následující úkony: a) ohledat místo vzniku škody a pořídit o tom záznam. Ohledání se neuskutečňuje, je-li podezření, že se jedná o trestnou činnost (např. vloupání do skladu). V takovém případě neprodleně po zajištění místa činu uvedenou skutečnost oznámí objasňující funkcionář orgánům činným v trestním řízení (příslušné útvary Policie České republiky nebo pověřené orgány Vojenské policie); b) vyslechnout odpovědnou osobu a svědky a sepsat o tom záznam o vysvětlení11). Je-li nutno sepsat záznam o vysvětlení osoby, která je příslušníkem jiného organizačního celku, požádá objasňující funkcionář vedoucího tohoto organizačního celku o provedení výslechu. Dožádaný vedoucí organizačního celku zabezpečí sepsání záznamu o vysvětlení podle zadaných otázek. S odpovědnou osobou nebo svědkem, je-li vojákem mimo vojenskou činnou službu, sepisuje tento záznam na požádání příslušné krajské vojenské velitelství; c) v souvislosti se vznikem a rozsahem škody zkontrolovat příslušnou evidenci a jiné písemnosti, a je-li potřeba, pořídit z nich řádně ověřené opisy nebo výpisy. Nahlédnout do plánu kontrol a přezkoumat, zda se kontroly řádně a v plánovaných lhůtách uskutečnily, zda byly zaznamenány a písemně vyhodnoceny a ke zjištěným závadám byla stanovena a učiněna potřebná opatření. U škod vzniklých schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování a na svěřených předmětech je třeba vycházet z evidence a zjistit, zda byly řádně, se všemi formálními náležitostmi pořízeny inventurní soupisy a byla náležitě uzavřena dohoda, popřípadě písemný dokument; d) podle potřeby uskutečnit inventarizaci s předepsanou písemnou dokumentací. Zajistit, aby do místnosti, kde případný schodek vznikl, nemohl nikdo vstupovat bez souhlasu objasňujícího orgánu. Evidenci materiálu zkontroluje náčelník evidenčního a účetního pracoviště. Není-li evidenční a účetní pracoviště v souladu s tabulkami počtů vytvořeno, zkontroluje evidenci orgán pověřený vedením evidence majetku. Je-li podezření, že za schodek odpovídá (spoluodpovídá) odborný náčelník organizačního celku, zkontroluje evidenci náčelník nadřízeného evidenčního a účetního pracoviště. O kontrole se pořídí protokol, který se založí do spisového materiálu k objasňování škody; e) je-li to nutné pro objasnění škody vyžádat odborné vyjádření od příslušného odborného orgánu. Odpovídá-li za škodu i tento orgán, vyžádat vyjádření u jeho přímo nadřízeného orgánu; f) o všech objasňovacích úkonech pořídit písemné doklady (záznamy, vyjádření, protokoly apod.); g) dbát při své činnosti na dodržování zásad ochrany utajovaných informací; h) po skončení objasňování sepsat zprávu o výsledcích objasňování škody a připojit k ní všechny pořízené písemnosti (záznamy, plánky, fotodokumentace, seznamy zničeného nebo 11)
§ 137 zákona č. 500/2004 Sb.
ztraceného materiálu s vyčíslením výše škody u jednotlivých položek i celkové výše škody, odborné posudky apod.) formálně zpracované tak, aby mohly být použity pro případné soudní jednání [číslo jednací a datum vyhotovení, podpisy oprávněných osob s čitelným uvedením jména, příjmení a služebního (pracovního) zařazení, vyznačení předsedy komise nebo objasňujícího orgánu, označení a sídla vojenského útvaru, úplné datum vzniku škody, kdo a kdy pořídil kopie dokumentů, kdo a kdy ověřil správnost kopií dokumentů apod.].
4. Jako svědek nebo odpovědná osoba nesmí být vyslechnut ten, kdo by svým vysvětlením porušil povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích. Vyslechnut může být, zprostil-li ji této mlčenlivosti příslušný orgán, který ji k tomu zavázal, nebo ten, v jehož zájmu je povinna mlčenlivost zachovávat.
5. Odmítnout vysvětlení může ten, kdo by tímto vysvětlením mohl způsobit nebezpečí stíhání pro trestný čin, přestupek nebo správní delikt sobě nebo osobám blízkým12).
6. Záznam o vysvětlení se označí číslem jednacím, pod kterým se škoda vede, a uvede se v něm datum, hodina a jméno a příjmení objasňujícího orgánu, který záznam o vysvětlení vyslýchané osoby sepisuje. Po přečtení záznam podepisují všechny osoby, které se výslechu zúčastnily. Vyslýchaná osoba podepisuje každou stranu záznamu dole na konci textu. Odmítne-li záznam o vysvětlení podepsat, uvede objasňující orgán do tohoto záznamu doslovně důvody odmítnutí a námitky vyslýchané osoby proti jeho obsahu, neučiní-li tak tato osoba do záznamu písemně sama. Dodatečný zápis pak podepisují všichni přítomní odmítnutí.
7. Podání vysvětlení odpovědných osob a svědků, kteří jsou dlouhodobě služebně mimo území České republiky, se vyžaduje prostřednictvím příslušného organizačního celku Ministerstva obrany, v jehož podřízenosti jsou tyto osoby služebně (pracovně) zařazeny.
2.10.4. Určení výše škody
1. Při určování výše škody se vychází z ceny majetku v době poškození nebo ztráty, tj. z ocenění hodnoty majetku České republiky-Ministerstva obrany snížené o amortizaci v důsledku stáří, opotřebení nebo vad v době rozhodné pro vznik škody.
12)
§ 55 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., § 60 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
2. Výše škody vzniklé poškozením majetku České republiky-Ministerstva obrany se stanoví na základě prokázaných nákladů vynaložených na uvedení daného majetku do původního stavu, tj. včetně účelně vynaložených nákladů spojených s opravou. Od takto stanovené výše škody je nutno odečíst náklady spojené s odstraněním nedostatků a vad, které nejsou v přímé souvislosti se vznikem škody a za které voják (zaměstnanec) neodpovídá.
3. Je-li majetek poškozen tak, že jej nelze uvést do původního stavu, jsou škodou náklady na pořízení nového majetku, snížené o amortizaci poškozeného majetku v důsledku jeho stáří, opotřebení nebo vad v době rozhodné pro vznik škody. Jde-li o škodu způsobenou na spotřebním materiálu, výše škody se o jeho amortizaci nesnižuje. U tohoto materiálu se může pořizovací cena stanovit z nákupní ceny.
4. Pro jednotný postup při určování skutečné výše škody (náhrady), kdy nelze zjistit skutečnou dobu používání (životnosti) v důsledku objektivních příčin, se postupuje podle odstavce 7.
5. Při určování výše škody jsou majetkové orgány organizačního celku, podle majetkových uskupení, povinny objasňujícímu orgánu vypracovat specifikaci škody. U majetku zařazeného do komunikačních a informačních systémů a vydaného organizačním celkům do užívání zpracovává specifikaci výše škody pro objasňující orgán majetkový orgán zabezpečující součásti.
6. Výše náhrady škody (ceny zničeného nebo ztraceného majetku v době rozhodné pro vznik škody) se vypočte podle vzorce CM = DPM – ( DP/DŽ * CMAF), kde: a) CM = cena majetku v době poškození nebo ztráty v Kč; b) CMAF = pořizovací cena majetku vedená v účetnictví v Kč; c) DP = skutečná doba používání majetku (v časových nebo provozních jednotkách); d) DŽ = stanovená doba životnosti majetku (v časových nebo provozních jednotkách); e) DPM = náklady na pořízení nového majetku (obdobné kvality včetně souvisejících nákladů).
7. V odůvodněných případech lze za hodnotu DPM považovat CMAF. Některé komodity se pořizují výhradně centrálně, přičemž se nemusí pořizovat každoročně (např. výstrojní materiál). Z tohoto důvodu není možno zjistit aktuální náklady na pořízení nového majetku od výrobců a vzhledem ke specifice majetku ani na trhu. V tomto případě je jedinou možnou hodnotou odrážející cenu majetku u daného nákladového střediska cena materiálu vedená v účetní evidenci Agentury finanční. Hodnotu DPM je možno též stanovit prostřednictvím komise, kterou určí správce majetkového uskupení.
8. Dojde-li ke škodě na dílu, u kterého se cena v účetnictví nevede, se za CMAF dosadí cena stanovená z faktur dodavatele, komisionálně z Informačního systému logistiky, průzkumu trhu či odborným odhadem.
9. Snížení ceny v důsledku opotřebení může činit maximálně 90 % ceny vedené v evidenci Agentury finanční.
10. Výše náhrady škody poškozeného majetku (např. v důsledku havárie) v době rozhodné pro vznik škody se stanoví z podkladů, které dodal opravce (civilní, vojskový). Výše škody zahrnuje náklady na materiál snížené o amortizaci za dobu používání majetku před jeho poškozením a náklady na mzdu podle hodinové sazby a normované sazby na odstranění poškození.
11. Objasňující funkcionář může na žádost objasňujícího orgánu, jestliže byly vyčerpány všechny prostředky ke stanovení výše škody podle tohoto článku, rozhodnout o přibrání soudního znalce, je-li to vzhledem k předpokládané výši škody účelné, hospodárné a efektivní.
2.10.5. Ukončení objasňování škody
1. Škoda se objasňuje ve lhůtě 60 kalendářních dnů od uveřejnění jejího vzniku v rozkaze, ve zvláště složitých případech do 90 dnů. Je-li objasňujícím orgánem vedoucí zaměstnanec přímo podřízený ministrovi obrany nebo náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, prodlužuje se lhůta na 180 dnů. Lhůtu 90 (180) dnů svým písemným rozhodnutím přiměřeně prodlouží nadřízený objasňujícího funkcionáře na základě jeho žádosti.
2. Rozhoduje-li o věci jiný správní orgán, soud, orgán činný v trestním řízení, správce daně, lhůta pro objasnění škody po dobu řízení u nich vedeného neběží. Objasňující funkcionář přesto dokončí vlastní šetření. Bude-li hrozit nebezpečí z prodlení (promlčení uplatnění nároku na náhradu škody), je objasňující funkcionář povinen rozhodnout podle výsledku vlastního šetření, není-li vázán pravomocným rozhodnutím jiného orgánu v téže věci.
3. Objasňování škody je ukončeno předložením písemné zprávy o výsledcích objasňování objasňujícímu funkcionáři. Ke zprávě se přikládá kompletní dokumentace škody, návrh příslušné dohody nebo podnět k zahájení správního řízení, návrh rozhodnutí o náhradě škody nebo návrh na postoupení věci k soudnímu vymáhání.
4. Objasňující funkcionář schválí zprávu o výsledku objasňování škody do 10 dnů od ukončení objasňování škody. Odmítne-li schválit předloženou zprávu o výsledcích objasňování škody, vrátí ji
objasňujícímu orgánu. Současně mu písemně sdělí, proč zprávu neschválil a popřípadě vydá pokyny k doplnění objasňování. Je-li toho zapotřebí, požádá svého nadřízeného o prodloužení lhůty k objasnění škody.
2.10.6. Zkrácený postup při řešení škody
1. Vzniklou škodu po jejím uveřejnění v rozkaze objasňujícího funkcionáře není třeba objasňovat, je-li její výše řádně určena a odpovědná osoba, která byla s výší její náhrady seznámena, uzná písemně v dohodě o náhradě škody nebo v písemném uznání dluhu svou odpovědnost včetně uvedení důvodů vzniku škody a v určeném rozsahu a lhůtě škodu uhradí (uvedením do původního stavu nebo v penězích). V případě vojáků musí mít dohoda o náhradě škody formu veřejnoprávní smlouvy13).
2. Dohoda o náhradě škody nebo písemné uznání dluhu se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích. První výtisk uzavřené dohody o náhradě škody nebo písemného uznání dluhu předá objasňující funkcionář odpovědné osobě, druhý výtisk osobě pověřené správou pohledávek k zaevidování, třetí výtisk Agentuře finanční a čtvrtý výtisk tvoří součást spisového materiálu k objasnění škody.
3. Není-li ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 škoda uhrazena, objasňující orgán odstoupí od uzavřené dohody o náhradě škody.
4. Zkrácený postup řešení škody je možno použít i v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí, popř. protokol o šetření, které uskutečnil správní orgán, soud nebo orgán činný v trestním řízení, s jednoznačným závěrem o zavinění osoby odpovědné za škodu na majetku České republikyMinisterstva obrany.
5. Zkrácený postup při řešení škody lze použít pouze u škod, jejichž výše nedosahuje částky 100.000 Kč. Spisový materiál ke škodě musí vždy obsahovat výpis z rozkazu, ve kterém byl vznik škody zveřejněn, specifikaci škody a dohodu o náhradě škody.
6. Zkrácený postup řešení škody je možno použít i u škody, jejíž výše nedosahuje částky 500.000,- Kč a která vznikla při plnění úkolů stanovených právním předpisem14). Součástí písemného záznamu o provedení činnosti stanovené rozkazem v zahraniční operaci musí být záznam o škodě, z něhož je zřejmé, jak škoda vznikla a že za škodu nikdo neodpovídá, nebo že není možné 13)
§ 161 zákona č. 500/2004 Sb.
14)
§ 9 odst. 2 a § 10 zákona č. 219/1999 Sb, ve znění zákona č. 546/2005 Sb.
odpovědnost za vzniklou škodu prokázat konkrétní osobě. V takovém případě lze po jejím uveřejnění v rozkaze objasňujícího funkcionáře vydat rozhodnutí o upuštění od vymáhání škody podle čl. 44 odst. 1 písm. a), aniž by se škoda dále objasňovala.
7. Při řešení škody do 1.000,- Kč (dále jen „nepatrná škoda“) objasňující funkcionář vzniklou škodu uveřejní ve svém rozkaze. Škodu není třeba objasňovat, je-li její výše řádně určena a odpovědná osoba, která byla s výší její náhrady seznámena, ji uhradila. Tuto skutečnost uveřejní objasňující funkcionář pouze ve svém rozkaze. Odmítá-li dlužník škodu dobrovolně uhradit, platí ustanovení čl. 40 odst. 2 písm. a). Stejný postup k rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody, tj. zveřejnění v rozkaze, lze použít v případě, že je zcela zřejmé, že není možné zjistit, kdo škodu způsobil.
2.10.7. Způsoby řešení škod
1. Způsoby řešení škod jsou: a) zaplacení nepatrné škody; b) dohoda o náhradě škody a její úhradě c) veřejnoprávní smlouva; d) rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody e) rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody f) dohoda o prominutí náhrady škody nebo; g) postoupení věci Agentuře pro právní zastupování k soudnímu vymáhání náhrady škody.
2. Objasňující funkcionář uzavře s odpovědnou osobou, která uznala svoji odpovědnost za vzniklou škodu a povinnost k náhradě škody co do důvodu a výše, dohodu o náhradě škody a její úhradě. Je-li osobou odpovědnou voják, sepíše s ním objasňující funkcionář dohodu o náhradě škody a její úhradě formou veřejnoprávní smlouvy15)
3. S odpovědnou osobou, která uzavřela dohodu o náhradě škody, může objasňující funkcionář v souladu se zákonnými ustanoveními jako s dlužníkem uzavřít dohodu o splátkách nebo dohodu o srážkách z platu. Tato dohoda může být součástí dohody o náhradě škody.
4. Odmítne-li odpovědná osoba dobrovolně uznat svou povinnost k úhradě škody co do důvodu a výše a byla-li v době způsobení škody vojákem, zahájí objasňující funkcionář jako příslušný služební orgán správní řízení17) vedoucí k vydání rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody. Je-li touto osobou zaměstnanec, postoupí veškerý spisový materiál nejpozději do 14 dnů od schválení zprávy o 15)
§ 159 zákona č. 500/2004 Sb.
výsledku objasňování škody Agentuře pro právní zastupování k uplatnění nároku na náhradu škody v soudním řízení.
5. Při splnění zákonných podmínek u vojáků objasňující funkcionář uzavře dohodu o prominutí náhrady škody nebo předloží její návrh oprávněnému vedoucímu zaměstnanci podle ustanovení čl. 42. Na základě této dohody následně objasňující funkcionář zabezpečí odpis z evidence škod.
6. Při splnění zákonných podmínek u vojáků objasňující funkcionář vydá rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody (příloha 13) nebo předloží jeho návrh oprávněnému vedoucímu zaměstnanci podle ustanovení čl. 42. Na základě tohoto rozhodnutí následně objasňující funkcionář zabezpečí odpis z evidence škod.
2.10.8. Dohoda o náhradě škody a její úhradě
1. Uzná-li odpovědná osoba (zaměstnanec) v průběhu objasňování dobrovolně svou povinnost škodu uhradit, uzavře s ní objasňující funkcionář dohodu o náhradě škody a její úhradě. Dohoda o náhradě škody se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích. První výtisk předá objasňující funkcionář odpovědné osobě, druhý výtisk osobě pověřené správou pohledávek k zaevidování, třetí výtisk Agentuře finanční a čtvrtý výtisk tvoří součást spisového materiálu k objasnění škody.
2. Je-li osobou odpovědnou voják, sepíše s ním objasňující funkcionář dohodu o náhradě škody formou veřejnoprávní smlouvy24)
3. Je-li osobou odpovědnou zaměstnanec, je objasňující funkcionář povinen výši požadované náhrady škody a obsah dohody o náhradě škody (s výjimkou náhrady nepatrné škody) projednat s příslušným odborovým orgánem a o projednání pořídit písemný záznam, který se zakládá do spisového archu škody.
2.10.9. Rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody
1. Ve všech případech, kdy je odpovědným za vznik škody voják a kdy nedojde k úhradě škody, uzavření dohody o náhradě škody a neexistují důvody pro upuštění od vymáhání náhrady škody nebo pro prominutí škody, zahájí objasňující funkcionář jako příslušný služební orgán po schválení zprávy o výsledku objasňování škody správní řízení17) vedoucí k vydání rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody. Rozhodnutí se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích. První výtisk doručí16) objasňující funkcionář 16)
§ 19 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
odpovědné osobě, druhý výtisk po nabytí právní moci vydaného rozhodnutí předá osobě pověřené správou pohledávek k zaevidování, třetí výtisk Agentuře finanční a čtvrtý výtisk tvoří součást spisového materiálu k objasnění škody.
2. Považuje-li objasňující funkcionář skutkové zjištění vyplývající z objasňování škody za dostatečné, může rozhodnout bez provedení celého řízení jako příslušný služební orgán o náhradě škody příkazem17), který může být prvním úkonem v řízení, a to včetně náhrady nákladů řízení. Vyhotovení výtisků se řídí podle odst.1.
2.10.10.
NÁHRADA ŠKOD
Způsob náhrady škody 1. Byla-li škoda způsobena v rámci občanskoprávních vztahů a objasňující funkcionář má zájem na uvedení poškozené věci do původního stavu, protože je to možné a účelné, požádá o to toho, kdo za škodu odpovídá. 2. Náhrada uvedením věci do původního stavu je nepřípustná u škod způsobených ztrátou, odcizením, poškozením nebo zničením vojenského materiálu, jehož charakter vyžaduje speciální vlastnosti, jako zejména u léčiv, služebních zvířat, potravin, pohonných hmot, maziv apod. 3. Doklad o řádném způsobu nabytí nepoškozeného materiálu, který byl použit k uvedení poškozené věci do původního stavu, nebo posudek odborného orgánu o uvedení poškozené věci do původního stavu, založí objasňující orgán do spisového materiálu k objasňování škody. 4. Došlo-li ke škodě na části majetku, který je příslušenstvím (součástí) věci, a je předpoklad, že škoda na této části majetku bude vyřešena uvedením do původního stavu (nákupem, opravou apod.), v účetní evidenci majetku se nepořizuje žádný účetní zápis. Dokladem, který potvrzuje tento způsob náhrady škody, je stvrzenka (faktura) za nákup nebo opravu předmětné části majetku. Kopie tohoto dokladu se zakládá jako součást spisového materiálu týkajícího se škody. Rozsah náhrady škody 1. Výše náhrady škody, kterou způsobil voják (zaměstnanec) na majetku České republikyMinisterstva obrany porušením svých povinností při plnění služebních (pracovních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, je omezena. Její horní hranice nesmí při škodě způsobené z nedbalosti nebo nesplněním povinnosti k odvrácení škody přesáhnout: a) u vojáků z povolání čtyřapůlnásobek jejich průměrného platu před porušením povinnosti a u vojáků povolaných na vojenské cvičení čtyřiapůlnásobek minimální mzdy;
17)
§ 150 zákona č. 500/2004 Sb.
b) u zaměstnanců čtyřapůlnásobek jejich průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou způsobili škodu; a trojnásobek průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou způsobili škodu nesplněním povinnosti k odvrácení škody. 2. Omezení uvedená v odstavci 1 neplatí, byla-li škoda způsobena: a) na svěřených hodnotách, které jsou vojáci z povolání (zaměstnanci) povinni vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů; b) na svěřených hodnotách, které jsou ostatní vojáci povinni vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů, kdy horní hranice náhrady škody nesmí přesáhnout u nich částku šestinásobku minimální mzdy18); c) v příčinné souvislosti s požitím alkoholických nápojů (v opilosti) nebo užitím jiných návykových látek.
3. Byla-li škoda zjištěna po zániku služebního nebo skončení pracovního poměru, nebo po propuštění z vojenské činné služby u ostatních vojáků, výše náhrady škody se určuje v souladu s odstavci 1 a 2.
4. Odpovídá-li za škodu několik osob, je každá z nich povinna nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění; pokud však některé nebo některá z nich způsobila škodu úmyslně, odpovídá za celou škodu.
5. Při společné odpovědnosti za schodek se určí podíl náhrady jednotlivým: a) vojákům z povolání podle poměru jejich hrubých platů, plat nadřízeného a jeho zástupce se započítají ve dvojnásobné výši; b) ostatním vojákům podle poměru jejich platů, plat nadřízeného a jeho zástupce se započítají ve dvojnásobné výši; c) zaměstnancům podle poměru jejich hrubých výdělků, přičemž plat nadřízeného a jeho zástupce se započítávají ve dvojnásobné výši. 6. Objasňující funkcionář a odvolací služební orgán mohou v případech a za podmínek stanovených právními předpisy výši náhrady škody, kterou způsobil voják, určit i nižší částkou, než je skutečná škoda nebo než je její horní hranice stanovená v odstavci 1 a 2, popřípadě za zákonných podmínek od vymáhání náhrady škody zcela upustit. 7. Výši náhrady škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. 8. Způsobil-li voják (zaměstnanec) na majetku České republiky-Ministerstva obrany škodu nikoli při plnění služebních (pracovních, studijních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, je povinen podle ustanovení občanského zákoníku nahradit skutečnou škodu i ušlý zisk, jestliže k němu došlo.
18)
§ 52 odst. 2 zákona č. 220/1999 Sb.
Kontrolní otázky: 1. Popište skladové hospodářství u útvaru. 2. Vysvětlete členění skladů a jejich vybavení. 3. Vysvětlete zásady pro tvorbu manipulačních jednotek. 4. Vysvětlete a popište bezpečností zásady při skladování manipulačních jednotek. 5. Definujte, popište vysvětlete způsob zpracování dokumentů vedených ve skladech. 6. Vysvětlete a popište řízení veřejných výdajů. 7. Vysvětlete a popište změnové řízení v oblasti logistiky. 8. Vysvětlete a popište plánování a vyhodnocování čerpání finančních prostředků. 9. Vysvětlete a popište funkci a odpovědnost finančního orgánu útvaru. 10. Vysvětlete a popište funkci a odpovědnost stání pokladny. 11. Vysvětlete a popište proces zabezpečení nákladového střediska majetkem podle tabulek počtů a norem materiálu. 12. Graficky znázorněte tok materiálu k jednotce. 13. Zpracujte plán předávání skladu nebo pracoviště. 14. Vysvětlete a popište proces kontrolní činnost u útvaru. 15. Vysvětlete a popište druhy evidence u útvaru. 16. Vysvětlete a popište kontrolní postupy a metody. 17. Vysvětlete a popište členění kontrol. 18. Vysvětlete a popište kontroly v oblasti logistiky. 19. Vysvětlete a popište povinnosti funkcionářů Vševojsk-1-1 v oblasti kontrol. 20. Vysvětlete a popište systém provádění inventarizace majetku. 21. Vysvětlete a popište systém tvorby dohod o hmotné odpovědnosti. 22. Vysvětlete a popište převzetí funkce. 23. Vysvětlete a popište systém řešení škod na majetku. 24. Vysvětlete a popište základní rozdělení případů odpovědnosti. 25. Vysvětlete a popište povinnosti objasňujícího funkcionáře při řešená škod. 26. Vysvětlete a popište základní rozdělení případů odpovědnosti. 27. Popište proces organizace inventarizace 28. Rozdělení inventur. 29. Popište proces tvorby dohod o hmotné odpovědnosti. 30. Popište proces převzetí funkce. 31. Popište proces řešení škod na majetku. 32. Popište proces a aktivity velitelů při předcházení škodám 33. Popište povinnosti funkcionáře objasňujícího škody. 34. Popište povinnosti orgánu objasňujícího škody.
35. Popište postup při objasňování škody. 36. Popište postup při určení výše škody. 37. Popište postup při ukončení objasňování škody. 38. Popište zkrácený postup při řešení škody. 39. Popište způsoby řešení škod
3. Plánování přípravy útvaru a logistiky na výcvikový rok Armáda České republiky při dosahování plných operačních schopností řeší postupně řadu úkolů ve všech funkčních oblastech. Kvalitní a efektivní příprava podřízených vojáků není jen záležitostí praxe a zkušeností nadřízených, ale vyžaduje důkladnou a všestrannou přípravu velitelů a příslušníků štábů19 v oblasti pedagogiky a rozvoje jejich řídících a velitelských schopností. Metodická posloupnost obsahu přípravy je jejím velmi významným činitelem zejména v období intenzivní přípravy jednotek. Po získání základních vědomostí, dovedností a návyků se musí postupně zvyšovat obtížnost podmínek, za kterých je příprava daného stupně prováděna, a stejně postupně se musí zajistit procvičování činností, založených na spolupůsobení nejmenších jednotek, družstev a obsluh, až po zvládnutí činností v sestavě taktických celků – roty, praporu (praporního úkolového uskupení) nebo brigády (brigádního úkolového uskupení). Výchova představuje proces plánovitého a cílevědomého působení na vědomí, city a vůli příslušníků AČR. Jejím cílem je utvářet dovednosti a návyky žádoucího chování a jednání v souladu s nejširšími požadavky a potřebami společnosti a požadavky soudobých vojenských operací. Výchova musí mít charakter cílevědomě řízeného. Výchova představuje proces plánovitého a cílevědomého působení na vědomí, city a vůli příslušníků AČR. Jejím cílem je utvářet dovednosti a návyky žádoucího chování a jednání v souladu s nejširšími požadavky a potřebami společnosti a požadavky soudobých vojenských operací. Výchova musí mít charakter cílevědomě řízeného. Příprava příslušníků AČR je z hlediska praktické realizace členěna do různých forem a kategorií. Jedná se o: • základní výcvik; • odbornou a speciální přípravu; • přípravu jednotek v rámci:
19
•
dvouletého cyklu přípravy a pohotovosti,
•
přípravy jednotek trvalé pohotovosti,
•
přípravy příslušníků vzdušných sil,
•
přípravy jednotek před nasazením do mnohonárodních operací mimo území ČR;
•
přípravu aktivní zálohy;
•
přípravu velitelů a příslušníků štábů; přípravu ve školách a jiných vzdělávacích zařízeních;
•
přípravu v rámci celoživotního vzdělávání.
Pod pojmem příslušníci štábů je pro potřeby tohoto dokumentu nutno chápat vojáky v činné službě, občanské zaměstnance ozbrojených sil ČR včetně příslušníků (vědecko-pedagogických pracovníků) vojenských škol a výcvikových zařízení
3.1.
Základní výcvik Základní výcvik představuje počáteční etapu přípravy vojenského profesionála na službu v
armádě. Jejím cílem je poskytnout vojákům základní vojenské vědomosti a dovednosti, zvýšit jejich fyzickou zdatnost a zahájit formování vojáků, kteří jsou připraveni důsledně respektovat a plnit požadavky zákonů, základních řádů a dalších vojenských předpisů a podřizovat svou činnost potřebám AČR a životu v kolektivu jednotky. Fáze základního výcviku jsou: 1. Fyzická a psychická příprava na službu vojáka. 2. Střelecká příprava. 3. Taktický výcvik jednotlivce. 4. Vyvrcholení střelecké a taktické přípravy.
3.2.
Organizace a zabezpečení výcviku specialistů logistiky příprava a výcvik
příslušníků roty logistiky Odborná a speciální příprava představuje přípravu jednotlivce se zaměřením na samostatné plnění úkolů v rámci vojenské odbornosti, která mu umožní zařazení na systemizované místo dle předurčení. Přitom se dále rozvíjí dovednosti a návyky, získané v základním výcviku, potřebné k plnění úkolů při případném nasazení do operace. Svým obsahem a zaměřením navazuje na základní výcvik. Doba trvání odborné a speciální přípravy je závislá na specifice a náročnosti výcviku jednotlivých odborností a specializací. Odborná a speciální příprava je plánována v souladu s programy odborné a speciální přípravy a řízena instruktory výcviku. Je organizována u výcvikového zařízení (centra). Celý proces odborné a speciální přípravy zahrnuje oblast vševojskové, odborné a speciální přípravy. Cílem odborné přípravy je upevňovat a dále rozvíjet základní vojenské návyky, způsoby chování a dovednosti, vytvářet a prohlubovat specifické odborné vědomosti a vypěstovat ve vojácích pocit sounáležitosti k jednotce, pocit zodpovědnosti k jejím ostatním příslušníkům a seznámit je s nejnovějšími poznatky a zkušenostmi z nasazení vojsk.
3.3.
Organizace a zabezpečení výcviku příslušníků dopravních, zásobovacích
jednotek Cílem speciální přípravy je vycvičit vojáka v požadované odbornosti a specializaci. Po absolvování této části přípravy je voják schopen samostatné práce podle své specializace a je schopen plnit základní požadavky, vyplývající z jeho systemizace. Tato část přípravy je v převážné části orientována na praktický výcvik s podporou ukázek a nejnutnějšího výkladu. 3.3.1. Odborníci oprav pásové techniky (VO 143, 147, 148, 151, 153, 265)
Cílem výcviku je naučit vojáka udržovat a opravovat základní typy vojenské pásové techniky a pásových podvozků. Naučit je používat opravářské prostředky, přípravky, nářadí a ostatní pomůcky při provádění údržby a odstraňování závad a poruch v rozsahu první úrovně oprav. 3.3.2. Vojskové opravy tanků, bojových vozidel pěchoty a pásových podvozků. •
hnací jednotka a systémy zabezpečení chodu (palivový systém, mazací systém, chladicí systém, hydraulický systém, elektrický systém;
•
trakční mechanismy;
•
ostatní systémy techniky (protipožární, filtroventilační, ochrana osádky, systémy plavby, zbraňové systémy, spojovací prostředky…);
•
zdroje energie (akumulátorové baterie, elektrocentrály, stlačený vzduch) a přípojná místa.
Studenti by se měli soustředit se na pochopení technologických postupů jednotlivých úkonů údržby, jejich správné provedení při dodržení seřizovacích hodnot a náplní. Zdůraznit negativní dopady neprovedení nebo nesprávného provedení údržby na technický stav techniky a její spolehlivost. Důsledně dodržovat zásady BOZP a ochrany životního prostředí. K tomu by měli znát: •
úkony údržby prováděné řidičem a osádkou;
•
technologické postupy technické údržby č. 1;
•
technologické postupy technické údržby č. 2;
•
zvláštní druhy údržby (při přípravě techniky na sezónní provoz, po provozu ve zvláště těžkých podmínkách, po brodění a plavbách).
Studenti by měli zvládnout následující úkony: •
způsoby defekace poškození a závady, použití diagnostických prostředků, specifikace rozsahu poškození a potřebného materiálu a náhradních dílů, oprávněnost k provedení opravy;
•
vybrané opravy tanku (výfukové potrubí, spouštěcí ventil motoru, chladič oleje a olejová nádrž, chladič chladicí kapaliny, vstřikovací ventil a vysokotlaké potrubí, ruční palivové čerpadlo, čistič vzduchu, pryžových hadic a spojů, ohřívače, věnec hnacího kola, pojezdového kola, tlumič pérování, ložiska napínacího mechanismu, vahadla a zkrutné tyče, nosná kladka, spojka větráku, rozdělovací ústrojí, elektrické olejové čerpadlo převodního ústrojí, odsávací čerpadlo, kompresor);
•
vybrané opravy BVP (kryt hlav válců, těsnění vstřikovače, pryžové spojovací hadice přívodu vzduchu, ocelové láhve a elektropneumatický ventil, vysokotlaké palivové potrubí, podávací palivové čerpadlo, vypouštěcí ventil chladicí soustavy, ovládací ústrojí převodovky, olejový čistič a chladič, brzdový pás, válce provozní brzdy, elektropneumatický ventil EK-48, věnce
hnacích kol, výstředník napínacího kola, pojezdové kolo, nosná kladka, tlumič pérování, vahadlo a zkrutná tyč, vlnolam a válec vlnolamu, odsávací čerpadlo); •
vybrané opravy ostatních pásových podvozků GM a MTLB (vstřikovací čerpadlo, podávací a ruční palivové čerpadlo, přepojovací palivový kohout, čistič vzduchu, tryskový ohřívač, termostat, expanzní nádržka, převod ventilátoru, ovládací ústrojí převodovky, kompresoru, hlavní brzdič a brzdový válec, vyrovnávač tlaku vzduchu, vzduchojem, brzdový pás provozní brzdy, věnec hnacího kola, pojezdové kolo, napínací ústrojí, tlumič pérování, vahadlo a zkrutná tyč, odsávací čerpadlo).
3.3.3. Opravářské prostředky a jejich použití Studenti se budou seznamovat s: •
pojízdným opravárenským prostředkem (na automobilovém podvozku, kontejnerového typu, dílna technické pomoci na pásovém podvozku);
•
uložení přípravků a nářadí, diagnostické a mechanizační a manipulační prostředky, samostatné zdroje elektrické energie, prostředky pro svařování, prostředky pro manipulaci a zvedání;
•
organizace pracoviště oprav techniky;
•
přístřešky, prostředky pro ohřev osádky;
•
výběr místa v terénu pro provádění oprav v poli;
•
rozvinutí pojízdného opravárenského prostředku, vybudování přístřešků, instalace pomocných prostředků (zdvihadla, svařovací agregát atd.);
•
3.4.
ukončení (přerušení) oprav a postup při svinutí pojízdného opravárenského prostředku.
Organizace a zabezpečení výcviku zvyšování odborné připravenosti příslušníků
logistiky štábu Cílem je naučit vojáky evidovat a účtovat podskupiny a skupiny materiálu všech majetkových uskupení v rozsahu sortimentu zásobování útvaru. Naučit vojáky používat při práci výpočetní techniku, pracovat s účetními dokumenty a projekty. Naučit je agendu příjmu a výdeje materiálu a zásady správného účtování v systému ISL. Naučit je znát zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí a požární ochrany, znát práva a povinnosti v rozsahu hmotné odpovědnosti za svěřený materiál. 3.4.1. Materiální zabezpečení útvaru, evidence majetku na EÚP útvaru, evidence skladu a evidence jednotky Cílem je prohloubit znalosti zásad zabezpečení materiálu pro činnost útvaru. Objasnit zásady pořizování majetku. Místo a úloha EÚP útvaru v systému zásobování materiálem. Vedení evidence pořízeného majetku na EÚP útvaru, ve skladu útvaru a u jednotky (účtovatelského celku). Studenti s seznámí s následujícími tématy:
•
zásady tvorby TMVP;
•
zabezpečení materiálu pro činnost útvaru dle TMVP;
•
pořizování majetku, který je nutným k chodu útvaru z decentrálních prostředků útvaru a v rámci APCD;
•
místo a úloha EÚP útvaru v systému zásobování materiálem;
•
vedení evidence pořízeného majetku na EÚP útvaru, ve skladu útvaru a u jednotky (účtovatelského celku);
•
pravidelné porovnání majetku mezi EÚP a účtovatelskými celky
3.4.2. Způsoby zásobování útvaru v míru po majetkových uskupeních, zpracování a vyhotovení účetních a evidenčních dokladů Studenti s seznámí s následujícími tématy: •
hospodaření s majetkem AČR a odpovědnost za zpracování odborných pokynů k účtování majetku po MU;
•
číselník materiálu AČR a číslování majetku AČR při jeho pořízení;
•
projekty k účtování majetku;
3.4.3. Způsoby zásobování útvaru v míru po majetkových uskupeních, zpracování a vyhotovení účetních a evidenčních dokladů Studenti s seznámí s následujícími tématy: •
zvláštnosti evidence majetku MU 4.2 ve vztahu k provozním střediskům (VUSS);
•
vystavování EXP, přeúčtováních dokladů, potvrzení přeúčtovacích dokladů;
•
vystavování EXP, přeúčtováních dokladů, potvrzení přeúčtovacích dokladů;
•
vztahy a vzájemná odpovědnost mezi RFO a EÚP útvaru;
•
vztahy a vzájemná mezi EÚP útvaru a EÚP (EÚO) nadřízeného;
•
úkol EÚP při periodické a mimořádné inventarizaci majetku.
Kontrolní otázky: 1. Popište a vysvětlete formy a kategorie přípravy příslušníků AČR. 2. Definujte základní výcvik. 3. Popište proces organizace a zabezpečení výcviku specialistů logistiky příprava a výcvik příslušníků roty logistiky. 4. Popište proces organizace a zabezpečení výcviku příslušníků dopravních, zásobovacích jednotek 5. Popište proces organizace a zabezpečení výcviku zvyšování odborné připravenosti příslušníků logistiky štábu
4. Plánování a organizace opatření logistiky u praporu v míru i v krizových stavech Uvádění útvarů do vyšších stupňů bojové pohotovosti je postupný proces plnění vyšších stupňů bojové pohotovosti k dosažení bojové připravenosti vojsk a to výběrovým nebo hromadným způsobem na základě stanovených pravomocí vedoucích představitelů státu prostřednictvím stanovených postupů.
4.1.
Zásady uvádění útvarů do bojové pohotovosti, koncepce, organizace a zásady
řízení rozvinování a doplňování v AČR Základní úkoly a opatření lze definovat následovně: -
aktivovat SkV, zavést celodenní pracovní režim a zabezpečit maximální přítomnost vojáků v místě stálé dislokace,
-
Upřesnit zařazení osob na TVP a navázat součinnost s doplňujícími KVV k realizaci změn v předurčení záloh, požadavků na úhradu mírových nedostatků,
-
Upřesnit požadovaný rozsah LPM a připravit řidiče, osádky a obsluhy bojové techniky,
-
Upřesnit dokumentaci BoMoPo a zpracovat BoRo na vyšší stupně BoPo,
-
Zabezpečit spojení pro řízení a velení útvarům, atd.
4.1.1. Zvýšená bojová pohotovost Do zvýšené BoPo se útvary uvádí v situaci, kdy jiný stát nebo skupina států otevřeně demonstrují neochotu řešit vzniklé rozpory politickou cestou, popřípadě je ohrožena svrchovanost a ústavní zřízení ČR nebo členských států NATO. Realizují se následující opatření : - základní úkoly a opatření zvýšené BoPo splnit do 5 dnů ; Hlavní opatření jsou: -
aktivovat SŘR a zavést celodenní pracovní režim,
-
povolat, přijmout, vystrojit a zařadit vojáky v záloze k útvarům
-
„V“ a do OJ k ostatním útvarům,
-
dodat, převzít a zařadit VP k útvarům „V“ a do OJ k ostatním VÚ,
-
odeslat vyčleněné síly a prostředky k JÚ a zařadit je systemizované místa,
-
připravit, odebrat a vydat výzbroj, výstroj, techniku a ostatní
-
materiál k bojovému a osobnímu použití podle norem,
-
aktivovat a udržovat v nepřetržitém provozu vyčleněné síly a prostředky KIS,
-
upřesnit způsoby plnění úkolů PBoPo,
4.1.2. Etapy bojového stmelení 1. Základní stmelení
Obsahuje souhrn opatření ke zformování jednotek podle válečné organizace a zahrnuje : -
Převzetí nastoupených záloh včetně řidičů ve shromaždišti osob
-
Orientační ověření záznamu ve VK a jejich služební zařazení na SM
(zavedení přesné
evidence osob) -
Výdej materiálu osobního používání
-
Převzetí přijatých VP a zabezpečení jejich přesunu do stanoveného prostoru základního stmelení jednotek
-
Předání vojenského materiálu obsluhám dle jejich zařazení
-
Zahájení konečné úpravy materiálu k jeho použití
-
Výdej zbraní a munice (pro zabezpečení pořádkové a strážní služby)
-
Řešení organizace ubytování, stravování, materiálního a zdravotnického zabezpečení
-
Dosažení nepřetržitého velení a spojení v rámci jednotek a útvaru,
-
Seznámení vojáků s aktuální situací (mezinárodní a vnitrostátní)
-
Provedení prověrky organizace a vybavení jednotek (kontrolní prohlídka)
2. Bojové (odborné) stmelení Cílem BOS je odborná připravenost jednotlivce, organické jednotky, útvaru a štábu k plnění bojového (odborného) úkolu – dosažení bojové připravenosti. BOS se zpravidla rozděluje na etapy související s: •
výcvikem jednotlivce (základní výcvik),
•
výcvikem specialisty (výcvik ve funkci) - u jednotky či výcvikovém středisku,
•
výcvikem v jednotce (družstvu, četě, rotě),
•
zakončený praktickým výcvikem s bojovou střelbou (RTC, BS) V průběhu BOS se souběžně s výcvikem uskutečňuje:
-
zavedení polní evidence osob a materiálu,
-
Přezkoušení osobních masek na těsnost a seznámení s trvale platnými signály,
-
Odběrem pohyblivých zásob ze základen logistiky
-
Výdej zbraní a munice všem vojákům,
-
Odkonzervování techniky uložené v NZ či přebíráním ze základen logistiky,
-
Provedení konečné úpravy materiálu k použití,
-
Doplnění munice do bojových vozidel,
-
Naložení materiálu na vozidla,
-
Zpracování Plánu přepravy útvary po železnici,
-
Plnění dalších úkolů stanovených nařízením nadřízeného
Kontrolní otázky 1. Objasněte základní pojmy – BoPo, MoPo, MoPř, BoPř, mírový stav, PO, SOS, VS. 2. Objasněte základní členění útvarů z hlediska uvádění do vyšších stupňů BoPo. 3. Objasněte hlavní zásady uvádění útvaru do vyšších stupňů BoPo
4. Objasněte a obsah jednotlivých etap bojového stmelení
4.2.
Logistické zabezpečení při uvádění praporu do bojové připravenosti
Pro kvalitní plnění úkolům BoMoPo útvarů a svazků je zapotřebí mít zpracovanou odpovídající řídící, výkazovou a podkladovou dokumentaci a to jak na stupni velení útvaru, tak u jednotlivých řídících a výkonných funkcionářů a v mobilizačních pracovištích. Zásady vyžadování a odběru (vývozu) : ❧ každým rokem dle číselného hlášení a provedených kalkulacích útvary kategorie připravenosti 1-10 (v projektu) jsou vyžádány rezervy (pohyblivé, pro BOS, …), jedná se o podklady pro kalkulace, bilanci pořizování a ukládání zásob u základen logistiky ❧ pro vytvářené útvary (útvary kategorie připravenosti 11) si kalkulaci provádí OZKS s manažery MU, po vyhlášení SOS pak útvar, který obdržel úkol vytvořit nový útvar v součinnosti s OJ nově vytvářeného útvaru po provedené kalkulaci předkládá požadavky na PZ ❧ dále jsou provedeny součinnostní dohovory k odběru zásob z rezervace mezi útvary a základnami ❧ jsou vystaveny expediční příkazy k odběru zásob z rezervace Vlastní odběr musí být plánován v souvislosti s úkolem stanoveným útvaru dle původního nebo upřesněného v PROS ČR (Plánem Rozvinutí Ozbrojených Sil České Republiky), nejpozději 10 dnů před termínem dosažení bojové připravenosti tak aby: ❧ Útvarem ke splnění tohoto úkolu je zpracována a aktualizována příslušná dokumentace (Pokyny pro odběr PZ, Součinnostní dohovor, Expediční příkaz, Plná moc, Mapa,…) ❧ Na splnění úkolu jsou v BoRo vyčleněné síly a prostředky pro přepravu materiálu a střežení. Mechanizační prostředky pro nakládku zabezpečuje příslušná Center AL. ❧ Před vlastním odběrem proběhne mezi útvarem a příslušným centrem AL potvrzení termínu odběru.
Mobilizační projekty Mobilizační projekt útvaru je soubor podkladových a přehledových dokumentů nezbytných pro zpracování Plánu vytváření útvaru za PO a dále pro zpracování Mobilizačního plánu vytváření útvaru. Obsahuje základní údaje, makrostrukturu, tabulky počtů, personální zabezpečení, finanční zabezpečení a další doplňující údaje nezbytné pro zpracování mobilizačního plánu. Mobilizační projekty zpracovávají útvary, kterým je tento úkol stanoven v Nařízení k realizaci OMDZ a v PROS ČR. Za zpracování mobilizačního projektu odpovídají velitelé útvarů uvedení v příslušném Nařízení k realizaci OMDZ v rezortu MO.
Zpracování mobilizačního projektu řídí velitel, náčelník nebo ředitel. Činnost osob, určených k jeho zpracování, organizuje náčelník štábu včetně spolupráce s ostatními odbornými orgány nadřízeného stupně (ministerstvo obrany), a to zejména v oblasti mobilizační, personální a logistické. Centrální řízení, koordinaci a kontrolu zpracování mobilizačních projektů zabezpečuje Odbor věcného a zdrojového plánování Sekce rozvoje a plánování schopností Sekce rozvoje a plánování schopností. Řídícím a realizačním prvkem pro plánování a zabezpečení majetku a služeb v rámci rezortu MO je Odbor zabezpečení krizových stavů LA. Mobilizační projekty se zpracovávají ke dni stanoveném v Nařízení k OMDZ. Mobilizační projekt se zpracovává ve třech výtiscích. První výtisk je uložen na Oddělení mobilizačního plánování SPS MO v elektronické podobě, druhý výtisk u OTV a třetí výtisk je uložen u útvaru, kterému bylo uloženo projekt zpracovat. Mobilizační projekt se zpracovává se stupněm utajení “V” a charakterem písemnosti “M”.
4.3.
Dokumentace logistiky v oblasti rozvinování a doplňování u jednotky a útvaru
Základní dělení dokumentů pro LPM je : •
řídící dokumentace
•
výkazová dokumentace
•
kalkulační a pomocné dokumenty
Řídící dokumenty v oblasti logistiky : •
Pracovní plán činnost NL, příslušníků skupiny logistiky
•
Plán vyvezení materiálu NZ
•
Plán vyvezení techniky NZ
•
Směrnice zabezpečení útvaru stravou
•
Plán konečné úpravy materiálu
•
Plán ubytování
•
Plán naložení osob a materiálu na motorová vozidla
•
Plán zabezpečení útvaru pitnou vodou a Přehled vodních zdrojů
Kontrolní otázky: 1. Objasněte zásady vyžadování a odběru pohyblivých zásob u základen logistiky. 2. Vyjmenujte a objasněte hlavní řídící dokumenty pro uvádění útvarů do vyšších stupňů BoPo. 3. Vyjmenujte a objasněte řídící a výkazové dokumenty v oblasti logistiky pro zabezpečení splnění úkolů uvádění útvarů do vyšších stupňů BoPo. 4. Objasněte základní pojmy – BoPo, MoPo, MoPř, BoPř, mírový stav, PO, SOS, VS. 5. Objasněte základní členění útvarů z hlediska uvádění do vyšších stupňů BoPo. 6. Objasněte hlavní zásady uvádění útvaru do vyšších stupňů BoPo 7. Objasněte a obsah jednotlivých etap bojového stmelení
LITERATURA 1. 2. 3.
4. 5. 6.
7.
8.
9.
Metodické pokyny k zabezpečení majetkové, zásobovací a odborné péče v resortu MO, Č.j. 265-33/2009/DP-2280. Stará Boleslav: VeSPod, 2009. Vševojsk-1-1, Povinnosti funkcionářů a jednotek pozemního vojska, Praha: Československá armáda, 1993. Směrnice. Zásady pro tvorbu a udržování zásob majetku státu v právu hospodaření Ministerstva obrany, Č.j. 6127-40/2005/DP-304, Praha: Ministerstvo obrany, 6. října 2005. Číselník rozpočtové skladby MO, vydaný podel čl.3 NV MO č. 90/2010 Věstníku, prosinec 2010, Praha: MO ČR, 2011. ČSN ISO EN 9000, Systém managementu kvality - Požadavky, Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Duben 2009. Směrnice pro logistickou podporu, finanční a zdravotnické zabezpečení jednotek AČR nasazených mimo území ČR. MO GŠ AČR. Praha, listopad 2001. Č.j.: 96/3/52/2000-8918. 32 s - neutajované přílohy 11/32. Směrnice Zásady pro tvorbu a udržování zásob majetku státu v právu hospodaření Ministerstva obrany. MO GŠ AČR. Praha 2005. Č.j. 6127-40/2005/DP-3042, 39s. Odborné pokyny. Zvláštnosti hospodaření s majetkem majetkového uskupení MU 5.0 v rezortu MO (2. vydání). Vložka 5 k čj. 6127-60/2004/DP-3042, Praha 2010. Fin-1-2. Vedení účetnictví v působnosti resortu Ministerstva obrany. Praha: MO, 2008
10. Log-1-3. Odborný technický dozor v rezortu Ministerstva obrany. Praha: MO, 2004. 11. Log-2-4. Vojskové opravy pozemní vojenské techniky. Praha: MO, 2002. 12. Všeob-P-5. Parky vojenské techniky v působnosti Ministerstva obrany a provoz v nich.
Praha: MO, 2003.
13. Všeob-P-16. Doplňková evidence majetku v rozpočtovém úseku Ministerstva obrany.
Praha: MO, 1999. 14. Všeob-P-35. Vnitřní kontrola a vyřizování petic a stížností v působnosti Ministerstva
obrany. Praha: MO, 2004. 15. RMO č. 39/2008. Zadávání veřejných zakázek v resortu Ministerstva obrany. Praha: MO, 2005. 16. RMO č. 47/2013. Předcházení škodám a řešení škod na majetku státu v působnosti Ministerstva obrany. Praha: MO, 2013. 17. RMO č. 48/2013. Hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany. Praha: MO, 2013. 18. RMO č. 52/2013. Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany. Praha: MO, 2013. 19. NVMO č. 67/2013. Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany. Praha: MO, 2013. 20. Odborné pokyny pro hospodaření s majetkem majetkových uskupení 1.0, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 3.0, 4.1, 4.2, 5.0 a 6.2 v resortu MO. Čj. 6127-60/2004/DP-3042. Praha: MO,
2004. 21. Odborná směrnice k úplatnému nabývání majetku a pořizování služeb v resortu MO.
Čj. 52343-92/2005/DP-2697. Praha: MO, 2005. 22. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
upravený novelou zákona č. 55 z roku 2012. Praha, 2006. 23. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Praha, 2000.
24. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Praha, 2001.
25. Normativní výnos Ministerstva obrany. Normativní výnos Ministerstva obrany č. 68 ze dne 19. června 2013: Zpracování specifikace majetku. Praha: Avis, 2013.
26. Pokyny pro nabývání majetku a nákup služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií v resortu obrany: Č. j. 22-162/2012-1341. Praha, 2012.
