Studijní materiál k e-learningovému kurzu STÁTNÍ SLUŽBA. Pojetí, principy, implementace

Studijní materiál k e-learningovému kurzu

STÁTNÍ SLUŽBA Pojetí, principy, implementace

Autor: PhDr. Václav Velčovský, Ph.D.

Rentel a. s., 2015

Obsah: Slovo úvodem.......................................................................................................................................... 5 Profil autora............................................................................................................................................. 7 1. Cíle, principy a historie státní služby .................................................................................................. 8 1.2 Co se změní ve státní správě ......................................................................................................... 8 1.3 Stávající pojetí státní správy.......................................................................................................... 9 1.4 Služební poměr.............................................................................................................................. 9 1.5 Řízení ve věcech služby ................................................................................................................ 9 1.6 Jaká byla cesta ke státní službě?.................................................................................................... 9 1.7 Účinnost zákona .......................................................................................................................... 11 1.8 Vazba na evropský kontext ......................................................................................................... 11 2. Působnost zákona o státní službě ...................................................................................................... 13 2.1 Zákon o státní službě................................................................................................................... 13 2.2 Institucionální působnost............................................................................................................. 13 2.3 Negativní vymezení..................................................................................................................... 14 2.4 Pozitivní vymezení ...................................................................................................................... 15 3. Služební orgán a jeho kompetence .................................................................................................... 18 3.1 Služební orgán............................................................................................................................. 18 3.2 Proč je služební orgán pro zaměstnance důležitý? ...................................................................... 19 3.3 Organizační věci služby .............................................................................................................. 20 3.4 Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra................................................................................. 21 4. Organizace a systemizace.................................................................................................................. 23 4.1 Systemizace ................................................................................................................................. 23 4.2 Katalogy prací ............................................................................................................................. 24 4.2.1 Katalog správních činností ................................................................................................... 24 4.3 Jak bude probíhat tvorba systemizace v praxi............................................................................. 26 4.4 Organizační struktura .................................................................................................................. 27 2

4.5 Minimální počty systemizovaných míst ...................................................................................... 29 4.6 Postavení státního tajemníka ....................................................................................................... 29 5. Služební poměr.................................................................................................................................. 31 5.1 Vznik služebního poměru............................................................................................................ 31 5.2 Úřednická zkouška ...................................................................................................................... 32 5.3 Služební označení........................................................................................................................ 34 5.4 Hodnocení zaměstnance .............................................................................................................. 35 5.5 Služební kázeň............................................................................................................................. 36 5.6 Změny služebního poměru .......................................................................................................... 36 5.6.1 Přeložení (§ 47) .................................................................................................................... 36 5.6.2 Zařazení (§ 49) ..................................................................................................................... 37 5.6.3 Odvolání ze služebního místa představeného (§ 60) ............................................................ 37 5.6.4 Převedení na jiné služební místo (§ 61)................................................................................ 37 5.6.5 Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů (§ 62).............................................. 37 5.6.6 Zastupování (§ 66)................................................................................................................ 37 5.7 Kdy skončí služební poměr rozhodnutím služebního orgánu ..................................................... 37 5.8 Jaké jsou povinnosti zaměstnanců............................................................................................... 38 5.9 Práva zaměstnance ...................................................................................................................... 39 5.10 Omezení některých práv............................................................................................................ 39 5.11 Služební příkazy ........................................................................................................................ 40 5.12 Vzdělávání státních zaměstnanců.............................................................................................. 40 6. Výběrová řízení ................................................................................................................................. 41 6.1 Výběrové řízení ........................................................................................................................... 41 6.2 Výběrová řízení představených ................................................................................................... 42 7. Přechodné období .............................................................................................................................. 46 7.1 Přechodné období ........................................................................................................................ 46 7.2 Představení .................................................................................................................................. 46

7.3 Řadoví zaměstnanci..................................................................................................................... 48 7.4 Jak se Vás konkrétně dotkne 1. červenec 2015 ........................................................................... 51 8. Závěr.................................................................................................................................................. 53 9. Zdroje ................................................................................................................................................ 54

Slovo úvodem Vážené dámy, vážení pánové, státní služba představuje zásadní změnu ve fungování státní správy. Od 1. července 2015, tedy od termínu plné aplikovatelnosti zákona, se kompletně změní personalistické a řídící procesy ve správních/služebních úřadech a zcela nově budou nastavena práva a povinnosti zaměstnanců. Tento e-learningový kurz jsme pro Vás připravili, abychom rozšířili všeobecné povědomí o systému státní služby a o dopadu plné účinnosti a aplikovatelnosti zákona č. 234/2014 Sb. na zaměstnance. Je ovšem určen nejen pro současné či budoucí státní zaměstnance, ale vzhledem k provázanosti (především výběrových řízení) s územní samosprávou také pro úředníky obcí a krajů. Je zaměřen na filozofii a pojetí státní služby, na institucionální a osobní působnost, systemizaci, výběrová řízení, otázky služebního poměru a přechodné období. Při jeho tvorbě jsme zohlednili požadavky na skutečně prakticky a implementačně zaměřený e-learning. Jaké jsou cíle programu? pochopíte, co znamená státní služba a jaké rozdíly jsou mezi paradigmatem státní správy a státní služby; pochopíte strukturu služby, její řízení a procesy; poznáte, jak se vás dotkne zákon o státní službě; poznáte personální procesy ve službě; získáte nutné základní znalosti o státní službě potřebné pro každého státního zaměstnance.. Co se naučíte? Cíle, principy a historie státní služby Působnost zákona o státní službě Služební orgán a jeho kompetence Organizace a systemizace Služební poměr – vznik a skončení služebního poměru – úřednická zkouška – hodnocení – změny služebního poměru – práva a povinnosti zaměstnanců Výběrová řízení Přechodné období Tento kurz netvořil právník, a proto ani není primárně určen pro legislativce. Jim se autor omlouvá za mnohá zjednodušení, která však proběhla pro dobrou věc – pro rozšíření znalostí o státní službě. Didaktická transformace byla použita, aby byl kurz přístupný co nejširším vrstvám současným a budoucím státním zaměstnancům. Je pojat jako praktický vhled do státní služby od personalisty, headhuntera a především vedoucího zaměstnance – představeného, který je přesvědčen o významu státní služby pro celou Českou republiku. Přejeme Vám podnětné studium a získání sebejistoty v otázkách státní služby! 3

Úkol: Než začnete pracovat s tímto elearningovým programem, pročtěte si zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě a mějte ho připravený u sebe. Během programu na něj budeme často odkazovat.

Terminologická poznámka: Jsme si vědomi toho, že terminologicky se slovo úředník vztahuje pouze na územní samosprávné celky, tedy na zaměstnance v režimu zákona č. 312/2002 Sb. Přesto ho používáme, a to nikoliv jako slovo – termín, ale jako slovo – pojem.

6

Profil autora

PhDr. Václav Velčovský, Ph.D. Úřad vlády České republiky Ředitel, Odbor koncepce legislativy a rozvoje státu Podílel se na přípravě zákona o státní službě. Dlouhodobě se věnuje personalistice a vzdělávání v soukromém i veřejném sektoru. Zastupoval Českou republiku v orgánech a institucích EU a OECD, kde se věnoval veřejné správě a spolupráci se sociálními partnery. Je autorem desítek odborných statí. Státní službu pravidelně přednáší.

7

1. Cíle, principy a historie státní služby Cíle kapitoly: - pochopíte rozdíl mezi státní správou a státní službou - poznáte politickou i odbornou cestu k zákonu o státní službě - poznáte evropskou dimenzi státní služby Klíčová slova: státní správa, státní služba, paradigma, historie zákona, politická a odborná vyjednávání, účinnost zákona, Dohoda o partnerství, ex-ante kondicionalita

Cíle státní služby můžeme vyjádřit třemi pojmy: depolitizace, profesionalizace a transparentnost. Implementací těchto principů do fungování správních úřadů by mělo dojít ke změně paradigmatu státní správy ve státní službu.

1.2 Co se změní ve státní správě Co se konkrétně změní ve státní správě v rámci tohoto nového paradigmatu změní? • Dojde k jasnému stanovení hranice mezi politickými a „úřednickými“ pozicemi. •

Oddělí se personální kompetence od politického vedení.

•

Budou jasně stanovena pravidla pro obsazování volných služebních míst prostřednictvím výběrových řízení.

•

Dojde k aplikaci prvků kariérního principu.

•

Státní zaměstnanci budou pravidelně hodnoceni a hodnocení bude mít vliv na jejich plat (osobní příplatek) nebo na jejich další setrvání ve službě.

•

Státní zaměstnanci budou povinně vzděláváni. Hlavní zárukou jejich odbornosti bude úřednická zkouška.

•

Státní zaměstnanci budou požívat větší ochrany a budou moct využívat odvolacího řízení.

•

Dojde k transparentnímu stanovení nenárokových složek platu.

•

Budou nově nastavená jednotná pravidla manažerského a personálního řízení.

Paradigma (z řeckého παράδειγμα - parádeigma) = vzor, model, souhrnný vztah vztahů či vzorců myšlení. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů. Proměna vědeckého paradigmatu se děje zvraty.

8

1.3 Stávající pojetí státní správy Ve stávajícím pojetí státní správy je personální řízení spojeno s politickým. Stává se často, že po politických změnách dojde k odvolání velkého počtu vedoucích zaměstnanců i referentů. Tento princip dává velký prostor nepotismu a netransparentním postupům. Jestliže o personáliích včetně platu rozhoduje politicky nominovaný zaměstnanec, je jeho nestrannost zpochybnitelná. V některých správních úřadech sice probíhá hodnocení a jsou používány progresivní (v soukromém sektoru standardní) personalistické nástroje, přesto však tyto úřady představují spíše výjimku. V nejobecnější rovině se pracovněprávní vztahy zaměstnanců veřejného a soukromého sektoru doposud nelišily. Personální politika byla zcela deregulována a ponechána na jednotlivých správních úřadech. Tato praxe se od 1. července 2015 změní. Dojde k nastavení jednotných pravidel napříč celou státní službou.

1.4 Služební poměr Služební poměr je veřejnoprávní vztah založený na rozhodnutí služebního orgánu. Zaměstnavatelem státních „úředníků“ se stane Česká republika. Přijetí do služebního poměru bude spojeno se zařazením na konkrétní systemizované místo. Jedná se o dva odlišné akty: jedním se zaměstnanec přijímá do služby, druhým se zařazuje na konkrétní místo k výkonu konkrétních agend.

1.5 Řízení ve věcech služby Při řízeních ve věcech služby se subsidiárně použije správní řád, ale nikoliv zákoník práce ani nový občanský zákoník, jak tomu bylo doposud při úpravě soukromoprávní. Zákoník práce se použije pouze tehdy, pokud je na něj explicitně v zákonu o státní službě odkazováno. Státní zaměstnanci, ale hlavně úseky státních tajemníků a personálních odborů si proto budou muset pro své rozhodování detailně osvojit zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který upravuje postupy orgánů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. § 4 zákona č. 500/2004 Sb. (1) Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. (2) Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. (3) Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu. (4) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

1.6 Jaká byla cesta ke státní službě? Zákon o státní službě naplňuje čl. 79 Ústavy i přístupové podmínky Evropské unie, které od roku 2004 zůstaly nenaplněny.

9

Čl. 79 Ústavy (1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. (2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. (3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Zákon č. 218/2002 Sb. - Tvoří základ systému státní služby a při vzniku nového zákona o státní službě se z něj mohutně vycházelo. - Je založen na veřejnoprávní úpravě. - Zákon nikdy nenabyl plné účinnosti – ta byla odložena celkem pětkrát. Naposledy ji odložila vláda Petra Nečase v roce 2011 na 1. ledna 2015. - Důvody k odložení byly dva: jednak finanční (zákon by si vyžádal až 3 miliardy Kč ročně), ale především politický (politická reprezentace odmítala vzdát se především personálního vlivu na státní správu). Zákon o státních úřednících - Návrh byl vytvořen za vlády Petra Nečase pro řešení reformy státní správy ve vazbě na nové programové období Evropských strukturálních fondů. - Vypracovalo ho Ministerstvo vnitra, přičemž založen byl na soukromoprávní úpravě. - Došlo by k obdobné regulaci pro státní zaměstnance, jako mají úředníci územních samosprávných celků (obcí a krajů) podle zákona č. 312/2002 Sb. - Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny v roce 2013 návrh nebyl projednán. Novela služebního zákona - Úřednická vláda Jiřího Rusnoka předložila návrh novely zákona č. 218/2002 Sb., který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. - Návrh byl vládou Bohuslava Sobotky stáhnut. Novela služebního zákona - V prosinci 2013 předložili poslanci ČSSD návrh novely zákona č. 218/2002 Sb. (tisk č. 71). - 22. ledna 2014 proběhlo v Poslanecké sněmovně první čtení. - Na Úřadu vlády ČR byla založena Sekce státní služby, která připravovala komplexní pozměňovací návrh, který měl zohlednit odborné i politické připomínky a rovněž přizpůsobit 12 let starou normu novému kontextu. - 16. července 2014 proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé čtení a na začátku srpna bylo rozhodnuto, že příprava komplexního pozměňovacího návrhu zákona o státní službě bude přesunuta z Úřadu vlády ČR na Ministerstvo vnitra. - Ministerstvo vnitra během srpna a září návrh přepracovalo. Změny se týkaly především následujících oblastí: zrušení Generálního ředitelství státní služby; větší prostupnost s územní samosprávou; větší prostupnost se soukromým sektorem. - 2. září 2014 proběhlo opakované druhé čtení a 10. září 2014 byl zákon v Poslanecké sněmovně schválen (ze 172 přihlášených pro 127, proti 12), 1. října prošel Senátem (ze 71 přihlášených pro 47, proti 15). - 8. října prezident Zeman novelu vetoval, 24. října však bylo veto v Poslanecké sněmovně přehlasováno. 10

-

6. listopadu 2014 byl zákon vyhlášen pod č. 234/2014. Sb. Prezident podal návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, a to ze dvou důvodů: Návrh na zrušení celého zákona pro porušení procedury (kvůli procesu schvalování prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu). Návrh na zrušení především tzv. politických náměstků (návrh na zrušení ustanovení § 1 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 172, § 173, § 178, § 184 odst. 2, § 189, dále v § 5 odst. 2, § 104 odst. 3, § 145 odst. 3, § 22, § 17 odst. 3 větě čtvrté, § 21 odst. 3 a případně i v § 165 a § 31 odst. 2.). Řízení před Ústavním soudem není doposud ukončeno, avšak neodkládá účinnost zákona.

Veřejné a soukromé právo můžeme zjednodušeně rozlišit podle toho, zda účastníci právního poměru jsou k sobě navzájem ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (právo veřejné), anebo v rovném vztahu (právo soukromé). Ústavní soud České republiky se ve svých nálezech přiklání k této teorii. Nález č. 147/1998 uvádí: „Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci není v rovnoprávném postavení [...] a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu.“

1.7 Účinnost zákona -

Účinnost zákon nabyl 1. ledna 2015, ale většinově aplikovatelný bude až od 1. července 2015. 7 paragrafů nabylo účinnosti dnem vyhlášení: náměstek pro státní službu a sekce pro státní službu v MV (§ 13 a 185); přechodná systemizace (§ 184); vedoucí služebního úřadu v přechodném období („překlopení“) (§ 186); státní tajemník v přechodném období (výběr a jmenování) (§ 187); zrušení Generální ředitelství státní služby (§ 202); zrušovací ustanovení (zrušení služebního zákona z r. 2002 a jeho novel) (§ 206).

1.8 Vazba na evropský kontext -

-

Služební zákon tvoří naplnění tzv. ex-ante kondicionality č. 11. Jedná se o předběžnou podmínku, jejímž splněním je podmíněno čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů v období 2014–2020. Na jeho úspěšné implementaci je tedy vázáno až 600 mld. Kč. Gesci nad naplněním této podmínky má Ministerstvo vnitra. Oblast státní služby nespadá do tzv. acquis communautaire, a proto na něj může Evropská komise vyvíjet nátlak výhradně prostřednictvím čerpání ESIF.

Acquis communautaire je francouzský termín pro právní řád Evropské unie. Označuje souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě (obecně závazných i individuálně závazných aktů) a dokonce i právně nezávazných dokumentů (deklarace, prohlášení, Bílé knihy, strategie atd.), které se vztahují k činnosti Evropské unie.

11

-

-

-

Zákon o státní službě je součástí právního řádu všech členských států EU, nicméně státní službu definuje každý členský stát jinak (ve Francii jsou součástí také zdravotníci, na Kypru učitelé, Německo rozlišuje dvě kategorie zaměstnanců – tzv. Angestellte a Beamte apod.). Ve valné většině se jedná o veřejnoprávní regulaci. Koncepce státní služby může být pojata dvojím způsobem: jako kariérní nebo poziční. Kariérní je vystavěn na kariérním růstu, postupu a navazujícím rozvoji zaměstnanců (stálý „objem“ zaměstnanců je postupně rozvíjen, zaměstnanci postupují na vyšší úřednické stupně). Poziční je založen na otevřených výběrových řízeních na jednotlivé pozice a větší flexibilitě lidských zdrojů (státní služba není uzavřený systém). Kariérní systém nabízí větší profesionalitu a stavovskou příslušnost, ale je rovněž více finančně náročná, poziční zase pružnější, ale nezaručující kontinuitu služby. Většina zemí Evropské unie ustupuje od striktně kariérního systému kvůli jeho finanční náročnosti a do svých systémů implementuje prvky poziční. Kariérní prvky je možné vidět v českém zákoně v nastavení výběrových řízení a v institutu zařazení mimo službu. Nejedná se však o čistý kariérní model, neboť umožňuje poměrně velkou flexibilitu zaměstnanců.

12

2. Působnost zákona o státní službě Cíle kapitoly: - poznáte služební úřady - pochopíte, kdo ne/spadne do služby - dozvíte se, kolik zaměstnanců ne/bude ve službě Klíčová slova: osobní působnost, institucionální působnost, počet zaměstnanců, služební úřady Časová náročnost: 0,5 hodiny

2.1 Zákon o státní službě Zákon o státní službě upravuje: a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech (a i v jiných služebních úřadech) státní správu (resp. činnosti podle § 5) b) organizační věci státní služby c) služební vztahy státních zaměstnanců d) odměňování státních zaměstnanců e) řízení ve věcech služebního poměru f) organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu (vazba na zákoník práce, tj. na zaměstnance mimo režim služebního zákona) Působnost zákona rozdělujeme na institucionální a osobní. První určuje instituce, které budou fungovat jako úřady služební, druhá na pozitivní a negativní vymezení činností, které zaměstnanec musí/nesmí vykonávat, aby se na něj zákon vztahoval či nevztahoval.

2.2 Institucionální působnost -

-

zákon se vztahuje na ministerstva, ústřední správní úřady, podřízení správní úřady a především kvůli požadavku Evropské komise na zprostředkující subjekty ESIF (subjekty, které zjednodušeně řečeno rozdělují evropské dotace). Za správní úřady byly změnovým zákonem prohlášeny: o Úřad pro ochranu osobních údajů o Agentura životního prostředí o Česká správa sociálního zabezpečení o okresní správy sociálního zabezpečení

-

Jiným zákonem byly za služební úřady označeny další státní orgány nebo právnické osoby:

13

o Státní fond životního prostředí České republiky o Státní fond dopravní infrastruktury o Státní zemědělský intervenční fond o Centrum pro regionální rozvoj České republiky (státní příspěvková organizace) o Agentura pro podnikání a inovace -

Seznam institucí, na něž se k 1. červenci 2015 vztahuje zákon, je uveden v tabulce níže.

14

ÚSÚ ÚV ČR MZV MO MF MPSV MV MŽP MMR MPO MD MZe MŠMT MZ MK MSp ČTÚ ÚPV ČSÚ ČÚZK ČBÚ ERÚ ÚOHS RRTV SSHR SÚJB ÚOOÚ

PSÚ

ESIF

KVV FS ČR ČSSZ NA ČIŽP

ÚÚ

ÚSKOJ

SÚIP SOA S NP ČŠ

ÚMPOD SZR AOPK ČR

ÚP ČR

ČOI DI ČPI ČŠI KHS

ČÚZZS DÚ SVS

SEI SPS SZPI

PÚ ÚCL ÚSKVBL

KÚ

SZI

ÚTNMSZ ÚOZPLN ÚKZÚZ

SÚRO SPÚ

SFŽP CRR API SFDI SZIF

SÚKL

ZÚ

ABS 3

Úkol: Seznamte se se služebními úřady a s jejich kompetencemi. Znáte všechny výše uvedené zkratky?

2.3 Negativní vymezení Osobní působnost je nejprve vymezena negativně.

§2 (1) Tento zákon se nevztahuje na a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády, b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády, c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena vlády, d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, e) členy a předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu, f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, g) předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu, h) předsedu a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, i) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu, j) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací, k) ředitele a inspektory Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. (2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství a v Národním bezpečnostním úřadu. Zákon z působnosti vylučuje ty zaměstnance, kteří pracují výhradně pro člena vlády (nebo vedoucího Úřadu vlády ČR) a jeho náměstka – jeho kabinet, tiskový mluvčí, poradci, asistenti apod. Vzhledem ke specifickému postavení tzv. regulátorů na ně byly aplikovány výjimky, a to především na jejich „hlavy“, nikoliv na úřad jako takový. Proto se zákon nevztahuje na členy RRTV, členy a předsedu Rady ČTÚ, předsedu a místopředsedu ÚOHS, ERÚ, ČSÚ, předsedu a inspektora ÚOOÚ ad. § 2 exkluduje zaměstnance, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce (asistenti, sekretáři, řidiči, správci objektu, ochranka atd.). V osobní působnosti zákona o státní službě nejsou ani příslušníci bezpečnostních sborů včetně Generálního štábu Armády ČR a zaměstnanci NBÚ, a to kvůli bezpečnosti a obraně státu. Zákon se nevztahuje ani na NKÚ, byť ho explicitně neuvádí. NKÚ je totiž nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu (nejedná se o

14

správní úřad). Postavení, působnost, organizační strukturu a činnost upravuje Ústava České republiky a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Poznámka k tzv. „politickým“ náměstkům: - Pozice náměstka člena vlády je definována mimo jiné v Ústavě (článek 38 odst. 2). Role politického řízení je nezastupitelná a tvoří s rovinou úřednickou jeden celek na základě předem definovaných pravidel. Jejich funkce je samozřejmě odlišná: politik definuje zjednodušeně řečeno zadání, směřování státu, rezortu, agendy a zaměstnanci realizují odbornou, administrativní a logistickou část, samozřejmě při dodržení zákonných a etických pravidel. - Počet náměstků člena vlády je omezen na maximálně dva. - Už samotný zákon z roku 2002 institut tzv. politických náměstků obsahoval, pouze je nazýval jinak. V roce 2002 se mluvilo o náměstcích (současnou terminologií náměstek člena vlády) a o ředitelích sekce (dnes náměstek pro řízení sekce či zjednodušeně „odborný“ náměstek).

2.4 Pozitivní vymezení Pozitivní vymezení osobní působnosti určuje § 5. §5 (1) Služba zahrnuje a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti, b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace, c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů, d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady, e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů, f) státní statistickou službu, g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána, h) ochranu utajovaných informací, i) zabezpečování obrany státu, j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci, l) přípravu nebo realizaci dotační politiky, m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje, n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly, o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém, 15

p) zadávání veřejných zakázek, q) audit, r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců, s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r), t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů. (2) Vláda stanoví nařízením obory služby. Jsou stanoveny činnosti, které zaměstnanec musí vykonávat, aby byl se na jeho systemizované místo vztahoval režim zákona o státní službě. Jedná se o tzv. služební činnosti, většinou průřezové abstraktní aktivity, které jsou následně tematicky a rezortně konkretizovány nařízením vlády o oborech služby (o nich viz dále). Podle odhadů se institucionální působnost dotýká až 72.000 zaměstnanců. Po odečtení zaměstnanců dle § 2 se jedná zhruba o 65.000 zaměstnanců, na něž bude zákon o státní službě vztáhnut (tj. 89 % celkového počtu). Tomuto poměru odpovídá také objem prostředků na platy: 21,6 mild. Kč ročně pro službu, 2,3 mld. Kč pro zaměstnance v režimu zákoníku práce. Největší počet zaměstnanců spadá do rezortu MPSV (vzhledem k rozsáhlé síti Úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení) a MF (finanční správa).

Úkol: Jaké činnosti podle § 5 vykonáváte? Kolik má Váš úřad zaměstnanců?

16

17

3. Služební orgán a jeho kompetence Cíle kapitoly: - pochopíte význam služebního orgánu a jeho kompetence - naučíte se systematiku řízení ve věcech služby - dozvíte se, kdo bude vaším služebním orgánem Klíčová slova: služební orgán, náměstek pro státní službu, personální ředitel, státní tajemník, řízení ve věcech služby

3.1 Služební orgán Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru. Je jím: • vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči náměstkovi (ministra vnitra) pro státní službu (srov. § 159 odst. 2 písm. a) • vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem (nedopadá na ty úřady, jejichž vedoucí je vyňat z působnosti zákona – tj. ÚV, RRTV, ČTÚ, ÚOHS, ÚOOÚ, ERÚ, ČSÚ) (srov. § 159 odst. 2 písm. a) • náměstek pro státní službu vůči: o vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, o státnímu tajemníkovi a o personálnímu řediteli sekce pro státní službu • vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu • personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům zařazeným v sekci pro státní službu • vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním zaměstnancům. Uveďme pár konkrétních příkladů: -

služebním orgánem pro státní státní zaměstnance na ministerstvu je státní tajemník ministerstva; výjimku tvoří státní zaměstnanec zařazený v Sekci pro státní službu Ministerstva vnitra – jemu je služebním orgánem personální ředitel Sekce pro státní službu.

-

služebním orgánem pro státního zaměstnance v podřízeném správním úřadu je vedoucí podřízeného správního úřadu.

-

vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu je služebním orgánem státní tajemník (v případě, že se jedná o podřízený služební úřad ministerstva) nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu.

-

služebním orgánem pro státního tajemníka je náměstek ministra vnitra pro státní službu.

18

3.2 Proč je služební orgán pro zaměstnance důležitý? -

Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru. Zjednodušeně řečeno se jedná o toho, kdo podepisuje (především personální) rozhodnutí a kdo za ně nese zodpovědnost. Oblasti, o nichž se vede řízení ve věcech služby (§ 159, odst. 1), tj. o kterých rozhoduje výhradně služební orgán (na všech musí být „kulaté razítko“), jsou následující: o přijetí do služebního poměru, o zařazení na služební místo, o jmenování na služební místo představeného, o odměňování, o změna služebního poměru, o kárná odpovědnost, o skončení služebního poměru, o odbytné, o odchodné, o jmenování a odvolání členem zkušební komise, kárné komise, výběrové komise, o povolení 19

-

-

-

kratší služební doby, volna k individuálním studijním účelům, zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna, výkonu jiné výdělečné činnosti než služby, o náhrada nákladů podle § 110, o zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111. Oblasti, o nichž se nevede řízení ve věcech služby (§ 159, odst. 1), která může služební orgán delegovat na představené (s výjimkou písm. j), tj. ta bez „kulatého razítka“: a) jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády, b) vyslání na služební cestu, c) zastupování státního zaměstnance nebo představeného, d) zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost, e) povolení pružného rozvržení služební doby, f) nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech pracovního klidu, g) povolení neplaceného služebního volna, h) čerpání dovolené a dodatkové dovolené, i) prohlubování vzdělání, j) služební hodnocení státního zaměstnance. Vůči oblastem, o nichž se vede řízení ve věcech služby, se může státní zaměstnanec odvolat. V případě státního zaměstnance zařazeného v ministerstvu se odvolává vůči rozhodnutí služebního orgánu (tedy státního tajemníka) k náměstkovi ministra vnitra pro státní službu a následně k Nejvyššímu správnímu soudu. Pozornost je nutno věnovat především služebnímu hodnocení. Proti němu se nelze odvolat, neboť se o něm nevede řízení ve věcech služby. Je možné vůči němu podat pouze stížnost (§ 157). Nicméně odvolat se lze proti jeho důsledkům – například bude-li na jeho základě zaměstnanci snížen plat, bude odvolán nebo mu bude ukončen služební poměr. O těchto oblastech se již řízení ve věcech služby vede.

Úkol: Kdo je/bude Vaším služebním orgánem?

3.3 Organizační věci služby Organizační věci služby stanoví služební předpisy. Služební předpisy vydává v písemné podobě náměstek pro státní službu, vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník. Jsou přitom závazné nejen pro státního zaměstnance, ale také pro všechny ostatní zaměstnance (v režimu zákoníku práce nebo ve služebním poměru podle jiného zákona). Pozn.: Organizační věci služby jako pojem není v zákoně definován. Obecně se může jednat například o vydávání interních předpisů a pravidel, o vypsání výběrových řízení, o organizaci úřednických zkoušek, o vnitřních postupech a pravidlech při systemizaci atp. Jedním z prvních služebních předpisů

20

náměstka ministra vnitra pro státní službu bylo vypsání výběrových řízení na pozice státních tajemníků.

3.4 Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra. Tak zvaným zastřešujícím orgánem pro státní službu je Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra. § 13 1. Ministerstvo vnitra a) připravuje návrh systemizace služebních míst na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování, b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů, není-li stanoveno jinak, c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců, d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a připravuje vzdělávací programy a rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců, e) hodnotí vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby služebními úřady a předkládá o tom jednou ročně zprávu vládě, f) plní další úkoly stanovené zákonem. 2. Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, náměstkovi pro státní službu, státnímu tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro státní službu a vydávání vyhlášek, vykonává sekce pro státní službu. 3. Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra. 4. V čele sekce pro státní službu je náměstek pro státní službu. 5. … 6. … 7. Náměstek pro státní službu a státní zaměstnanec jím písemně pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu. -

-

Kompetence Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra jsou významně menší, než byly kompetence Generálního ředitelství státní služby. Oproti tomu byly posíleny pravomoci státních tajemníků. Sekce pro státní službu plní především funkce koordinační a fakultativně kontrolní. Klíčová role jí zůstala při systemizaci (viz dále). Prvním náměstkem pro státní službu se stal Josef Postránecký a první personální ředitelkou Sekce pro státní službu Iva Hřebíková.

21

Vedoucí služebního úřadu (§ 14) řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu. Zároveň plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu. Státní tajemník (§ 15) působí na ministerstvech a na Úřadu vlády ČR, přičemž má postavení náměstka pro řízení sekce. Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu. Dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

22

4. Organizace a systemizace Cíle kapitoly: - Zjistíte, co je to systemizace a jaký má dopad na výkon služby. - Pochopíte, jak ovlivňuje zákon o státní službě organizační strukturu úřadu. - Zjistíte, jaké jsou/mohou být v úřadech stupně řízení. - Naučíte se, jak probíhá proces a schvalování systemizace a organizace. - Pochopíte význam oboru služby pro výkon služby. - Naučíte se rozlišovat politickou a úřednickou roviny státní služby. Klíčová slova: organizace, systemizace, obory služby, představený, ředitel odboru, ředitel sekce, vedoucí oddělení

4.1 Systemizace Hlavním nástrojem pro personální řízení úřadu a výkon jeho agend je systemizace. Oproti stávajícímu stavu, kdy se operuje téměř výhradně s objemy prostředků na platy jako s hlavním ukazatelem, dojde k jasnému stanovení počtu míst v jednotlivých služebních úřadech dle reálně vykonávaných agend a následně k definování objemu prostředku na platy.

Při systemizaci se nebavíme o konkrétním člověku, který na daném tabulkovém místě „sedí“, ale o systému vykonávané agendy. Podle tohoto hlediska se stanoví počet systemizovaných míst pro její pokrytí, obor služby pro každé z nich (v případě, že se jedná o služební činnost dle § 5 zákona) a na základě Katalogu správních činností se podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti stanoví platová třída na dané systemizované místo. Teprve následně si na tabulku „sedne“ konkrétní zaměstnanec.

Systemizace znamená stanovení celkového počtu systemizovaných míst přidělených v rámci organizační struktury úřadu a charakterizovaných požadovanými náležitostmi.

23

Systemizovaným místem je pracovní místo k obsazení podle zákoníku práce nebo služební místo k obsazení podle zvláštního právního předpisu.

4.2 Katalogy prací Pro zaměstnance v režimu zákoníku práce zůstává účinný Katalog prací ve veřejných službách a správě (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.). Pro zaměstnance ve službě se jím stal Katalog správních činností (nařízení vlády č. 302/2014 Sb.). Oba katalogy jsou děleny tematicky a obsahují charakteristiky činností pro jednotlivé platové třídy. Aby mohlo být konkrétní systemizované místo zařazeno do určité platové třídy, musí být na něm vykonávané činnosti v souladu s Katalogem. Zařazuje se do nejnáročnější vykonávané činnosti (bez ohledu na to, jak často a v jakém objemu je tato činnost vykonávána). V režimu zákoníku práce se jedná o platové třídy 1–16, v režimu státní služby 5–16. První čtyři třídy totiž tvoří výhradně pomocné a manuální profese, které jsou ze služby automaticky vyloučeny.

4.2.1 Katalog správních činností Katalog správních činností má dvě části: první se týká zařazení společných správních činností (průřezových) do platových tříd, druhá pak správních činností podle odborného zaměření (tematických). Nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby definuje v souladu s § 5 zákona o státní službě jednotlivé obory. Zatímco činnosti jsou průřezového charakteru, obory byly stanoveny tematicky, rezortně. Každé systemizované místo („tabulka“) bude provázáno s oborem služby („tématem“) a náročností činnosti (platová třída). Jedno systemizované místo může být zařazeno do vícero oborů služby, a to ve vazbě na reálně vykonávané činnosti. Přitom platí, že představení musejí mít všechny obory služby jako jejich podřízení, které řídí a vedou. Aby je a výkon jejich agend mohli řídit, musejí mít odbornou znalost těchto agend. Proto musejí mít obory služby všech podřízených. Zařazení do oborů služby je opravdu klíčové, neboť obor služby bude mít vazbu na systemizaci, úřednickou zkoušku a na mobilitu zaměstnanců (výběrová řízení v prvním kole zevnitř státní správy se stejným oborem služby). Oborů služby je na základě nařízení vlády celkem 79: 1. Finance 2. Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění 3. Audit 4. Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace 5. Finanční a ekonomická spolupráce se zahraničím 6. Loterie a jiné podobné hry 7. Finanční trh 8. Ekonomická ochrana státu 9. Zahraniční vztahy a služba 10. Školství, výchova a vzdělávání 11. Mládež, tělovýchova a sport 12. Výzkum, vývoj a inovace 24

13. Umění 14. Ochrana kulturního dědictví, státní památková péče a péče o sbírky muzejní povahy 15. Kulturně výchovná činnost, správa ve věcech knihovnických a informačních služeb 16. Církve a náboženské společnosti 17. Ochrana práv duševního vlastnictví 18. Média, audiovize, regulace vysílání 19. Nepojistné sociální dávkové systémy 20. Sociální služby a sociální práce 21. Sociálněprávní ochrana dětí a rodinná politika 22. Sociální pojištění 23. Lékařská posudková služba 24. Zaměstnanost 25. Pracovněprávní vztahy 26. Platy, mzdy a jiné odměny za práci 27. Bezpečnost práce 28. Zdravotnictví a ochrana zdraví 29. Legislativa a právní činnost 30. Lidská práva 31. Vnitřní pořádek a bezpečnost státu 32. Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém 33. Systém veřejné správy 34. Všeobecná vnitřní správa 35. Archivnictví a spisová služba 36. Informační a komunikační technologie 37. Energetika 38. Surovinová politika 39. Průmysl 40. Stavebnictví 41. Licence a jiná povolení v oblasti zahraničního obchodu 42. Podnikání a živnosti 43. Ochrana spotřebitele a trhu 44. Obchod a mezinárodní ekonomické vztahy 45. Elektronické komunikace a poštovní služby 46. Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek 47. Společné evropské politiky podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy 48. Regionální rozvoj 49. Cestovní ruch 50. Bydlení 51. Uzemní plánování 52. Stavební řád 53. Zemědělství 54. Lesní hospodářství 55. Myslivost 56. Rybářství a včelařství 57. Vodní hospodářství 58. Potravinářská výroba a péče o potraviny 59. Veterinární péče 60. Rostlinolékařská péče 61. Pozemková správa a krajinotvorba 62. Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky 63. Zabezpečování obrany státu a správa vojenských Újezdů 25

64. Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv 65. Obranná standardizace, katalogizace a státní ověřování jakosti 66. Doprava 67. Ochrana přírody a krajiny 68. Technická ochrana životního prostředí 69. Státní statistická služba 70. Zeměměřictví a katastr nemovitostí 71. Hornictví, geologie, podzemní stavitelství a výbušniny 72. Průmyslové vlastnictví 73. Hospodářská soutěž, dohled nad zadáváním veřejných zakázek a koncesí a dohled nad poskytováním veřejné podpory 74. Jaderná bezpečnost, radiační ochrana, správa ve věcech chemických a biologických zbraní 75. Ochrana utajovaných informací 76. Ochrana osobních údajů 77. Odborné zabezpečení činnosti vlády 78. Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání 79. Evropská politika vlády

Shrnutí hlavních ustanovení: § 5 zákona o státní službě = abstraktní činnosti průřezového charakteru obory služby = tematické (rezortní) činnosti Katalog správních činností = náročnost činnosti pro stanovení platové třídy

Úkol: Jaký obor služby vykonáváte/budete vykonávat? Jak jste zařazeni do Katalogu správních činností?

4.3 Jak bude probíhat tvorba systemizace v praxi Úřady vypracují podle předem daných pravidel návrh systemizace, tu projednají s Ministerstvem financí kvůli nárokům na státní rozpočet a následně ji zašlou Sekci pro státní službu Ministerstva vnitra. To předloží systemizaci za celou státní službu ke schválení vládě. První (přechodnou) systemizaci vláda schválí k 1. červenci 2015, druhou (řádnou) k 1. lednu 2016. Pokud vláda systemizaci neschválí, platí systemizace předešlá. Proto je nutné věnovat pozornost především první systemizaci. § 17 1. Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů, tak aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý služební úřad a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných platovými třídami, b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami, c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců, 26

d) počet služebních míst, u kterých je s ohledem na ochranu veřejného zájmu nezbytným požadavkem státní občanství České republiky, e) počet služebních míst, u kterých se stanoví (…) zákaz konkurence. 2. Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. (…) 3. Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu. (…)

Zákon rovněž jasně stanovuje situace, kdy může být systemizace měněna. Tato ustanovení mají za cíl zabránit svévolné manipulaci se systemizovanými místy a organizační strukturou úřadu: § 18 Změna systemizace poté, co nabyla účinnosti, je-li jejím důsledkem změna počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců nebo změna platové třídy státního zaměstnance o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.

4.4 Organizační struktura Se systemizací přímo souvisí organizační struktura úřadu. V minulosti docházelo k častému účelovému slučování či rozdělování útvarů. Nově dojde ke sjednocení organizačních struktur i ke stanovení jasných pravidel, kdy je možné organizační strukturu měnit. Zákon jasně říká, jaké jsou struktury řízení. Na ministerstvu a na Úřadu vlády ČR jsou představenými náměstek pro řízení sekce, ředitel odboru a vedoucí oddělení. V jiných správních úřadech jsou představenými vedoucí služebního úřadu, ředitel sekce, ředitel odboru a vedoucí oddělení. Došlo tedy k odstranění šedých struktur řízení, jako byly pracoviště, referáty, týmy apod.

27

Organizační struktura na ministerstvu je následující:

politická úroveň

„úřednická“ úroveň

U ostatních správních/služebních úřadů zůstává struktura zachována, pouze dojde k úpravě organizační struktury na tři, resp. čtyři stupně řízení:

28

4.5 Minimální počty systemizovaných míst Nařízení vlády č. 92/2015 Sb. stanovilo minimální počty systemizovaných míst pro jednotlivé organizační struktury. Jedná se přitom o systemizovaná místa nezávislá na tom, zda budou v režimu státní služby, anebo v režimu zákoníku práce. - oddělení je možné zřídit, je-li tvořeno alespoň 4 systemizovanými místy; nařízení stanovuje i výjimku – 3 systemizovaná místa stačí pro vytvoření oddělení v regionálním územním rozsahu, pro kabinet a kancelář. - pro odbor je minimální hranice stanovena na 10 míst, z toho alespoň 2 míst vedoucích oddělení; i zde existuje výjimka na 7 míst u odborů v regionálním územním rozsahu, v kabinetu, kanceláři nebo v malých úřadech (explicitně je stanovena výjimka pro Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo kultury). - sekce může být vytvořena minimálně s 37 místy, z toho alespoň 2 míst ředitelů odborů nebo 1 místa ředitele odboru a 1 místa vedoucího oddělení v přímé podřízenosti ředitele sekce. Analogická výjimka jako u odboru je stanovena také u sekce, a to ve výši 25 míst. Úkol: Jak splňuje Váš útvar nařízení vlády č. 92/2015 Sb. z hlediska minimálních počtů systemizovaných míst?

4.6 Postavení státního tajemníka Nařízení také určuje postavení státního tajemníka - je mu podřízen organizační útvar, který zajišťuje organizační věci služby, správu služebních, pracovněprávních a jiných právních vztahů, jejichž předmětem je práce, a odměňování. Státnímu tajemníkovi může být dále podřízen organizační útvar, který plní průřezové úkoly pro všechny oblasti působnosti služebního úřadu nebo úkoly související s organizačním, technickým nebo jiným obdobným zabezpečením činnosti služebního úřadu. Podobně jako systemizace je i organizace služebního úřadu předmětem schvalování. Schvaluje ji na základě systemizace státní tajemník nebo nadřízený služební orgán, vždy na základě vyjádření Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra. Výjimka tomuto procesu je udělena regulátorům kvůli zajištění jejich plné autonomie. § 19 (1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo vnitra k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje návrh za schválený. (2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje organizační 29

strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu. (3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav. (4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.

30

5. Služební poměr Cíle kapitoly: - Naučíte se rozlišovat mezi služebním poměrem, zařazení na služební místo, služebními činnosti a obory služby a pochopíte jejich vazby. - Dozvíte se, jak služební poměr vzniká a jak skončí. - Dozvíte se, jak bude probíhat úřednická zkouška. - Dozvíte se, jak se služebního poměru zaměstnance dotkne hodnocení. - Naučíte se, jaké zákon definuje změny služebního poměru. - Dozvíte se, jaké má zaměstnanec práva a povinnosti. Klíčová slova: služební poměr, vznik, průběh a skončení služebního poměru, úřednická zkouška, vzdělávání, hodnocení, změny služebního poměru, práva a povinnosti zaměstnance

5.1 Vznik služebního poměru Služební poměr je specifickým zaměstnaneckým vztahem mezi fyzickou osobou (státním zaměstnancem) a státem. Není zakládán dvoustranným právním úkonem (smlouvou) jako pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, ale jde o jednostranný akt jmenování do služebního poměru státem, za který jedná příslušný služební úřad, resp. v něm stanovený služební orgán, který jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru (§ 10). Je nutno rozlišovat mezi přijetím do služebního poměru a zařazením na služební místo. Služební poměr vzniká mezi zaměstnancem a Českou republikou, při zařazení na místo si „sedá“ na konkrétní „tabulku“.

Metaforicky řečeno si celý systém můžeme představit následovně: - přijetí do služebního poměru znamená vstup do domu; - zařazení na služební místo znamená vstup do jedné místnosti v domě; - místnost je charakterizovaná činností dle § 5 zákona (klíčem, abychom do místnosti mohli vstoupit), oborem služby (vybavením místnosti) a platovou třídou dle Katalogu správních činností (nákladností vybavení).

Služební poměr vzniká složením služebního slibu: Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu

31

zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu. Zjednodušeně řečeno můžeme koloběh zaměstnance ve státní službě zobrazit následovně:

Primárně se jedná o služební poměr na dobu neurčitou. Doba určitá se volí pouze u zaměstnanců bez úřednické zkoušky (§ 21), a to v délce 12 měsíců, během které musí složit úřednickou zkoušku. Zaměstnanci do doby složení přísluší nejnižší platový tarif v dané platové třídě stanovené pro jím obsazené služební místo. Zkušební lhůta činí 6 měsíců (§ 29) Žadatel o služební poměr musí být občanem České republiky nebo občanem jiného členského státu EU či EHS, musí dosáhnout věku 18 let, být svéprávný, bezúhonný, musí dosáhnout předepsaného vzdělání a musí mít potřebnou zdravotní způsobilost. § 33 určuje překážky přijetí do služebního poměru. Do služby nemůže být přijat poslanec, člen vlády nebo náměstek člena vlády, soudce, „hlavy“ regulátorů, ale ani uvolněný člen zastupitelstva územního samosprávného celku. Neuvolněný zástupce ve službě být může.

5.2 Úřednická zkouška Profesionalitu výkonu státní správy má zajistit úřednická zkouška. Úřednická zkouška je složena ze dvou částí – obecné písemné a zvláštní, zpravidla ústní. Existuje možnost opakovat úřednickou zkoušku pouze jednou (§§ 35nn.).

Obecná část: -

je jednotná pro všechny státní zaměstnance; 32

-

má písemnou formu;

-

je analogická se stávajícím vstupním vzděláváním následným;

-

jejím účelem je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a pravidel etiky, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie;

-

její provedení zabezpečuje Ministerstvo vnitra;

-

z „překlopených“ řadových zaměstnanců skládá ten, kdo má relevantní praxi menší než 4 roky za posledních 10 let.

Zvláštní část: -

je vázaná na obor/y služby;

-

zaměstnanec zařazený na systemizované místo musí složit všechny zvláštní části úřednické zkoušky, na něž je místo systemizováno;

-

má ústní formu, ale může být doplněna o písemný test;

-

jejím účelem je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné vědomosti a schopnosti a je dostatečně odborně připraven pro další výkon služby v oboru služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen nebo jmenován;

-

provedení zabezpečuje ústřední správní úřad ve spolupráci se služebním úřadem;

-

„překlopeným“ zaměstnancům je plně „uznána“.

Dotazy z praxe Mám pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, ale z důvodu nesplnění praxe podle § 190 odst. 1 písm. d) jsem byla do služebního poměru přijata na dobu určitou do 30. 6. 2017 do kdy musím vykonat obecnou část úřednické zkoušky? Do 30. 6. 2017, jakmile složíte obecnou část úřednické zkoušky, máte nárok na služební poměr na dobu neurčitou. Tj. zkoušku můžete klidně složit 1. září 2015 (resp. bude záležet na termínech vypsaných MV) a následně mít klid.

Jaký bude postup po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky? Automaticky máte nárok na služební poměr na dobu neurčitou, tj. služební orgán vydá rozhodnutí o změně služebního poměru.

33

Nezvládnu obecnou část úřednické zkoušky v přechodném ustanovení. Mám ještě nějaký pokus? Ano, možnost jednoho opakování. Co se stane pokud opět nezvládnu? Skončení služebního poměru ze zákona - § 191 odst. 4 Kdy končí služební poměr v případě nesplnění obecné části úřednické zkoušky ani v opakovaném termínu? § 191 odst. 4: služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž ani napodruhé nevykonal obecnou část úřednické zkoušky. Co mi náleží? Odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jak to bude s úřednickou zkouškou – mám také splněnou zvláštní část úřednické zkoušky, mohu si dodělat obecnou část, pokud ano – co se stane, když si jí úspěšně dodělám a co se stane, pokud jí nezvládnu v prvním ani opravném termínu? Budete ji mít uznanou pouze tehdy, pokud si zažádáte o vstup do služby a pokud Vás služební orgán přijme do služby. Pokud si nepožádáte, pak nic. Pokud obecnou část úřednické zkoušky nesložíte ani napodruhé, služební poměr bude skončen ke konci daného měsíce a Vám bude náležet odstupné podle pracovněprávních předpisů.

5.3 Služební označení Státnímu zaměstnanci přísluší služební označení. Označení se odvíjí od druhu služebního úřadu, požadovaného vzdělání a platové třídy (§ 7 a příloha č. 1) -

referent

-

odborný referent

-

vrchní referent

-

rada

-

odborný rada / ministerský rada / vládní rada

-

vrchní rada / vrchní ministerský rada / vrchní vládní rada

34

U představeného se označení použije spolu s označením představeného (§ 9) – například vedoucí oddělení vrchní vládní rada Jan Novák. Služební označení v zahraniční službě stanoví samostatná vyhláška Ministerstva zahraničních věcí (§ 8).

Úkol: Jaké zvláštní části úřednické zkoušky musíte složit / Vám budou uznány? Na jaké služební označení máte nárok?

5.4 Hodnocení zaměstnance Hodnocení zaměstnance (§ 155) je povinné a bude jednotně vykonávané napříč všemi služebními úřady. Provádí se jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. Obsahuje-li služební hodnocení závěr o tom, že ve službě dosahoval zaměstnanec nevyhovujících výsledků, další hodnocení se provede po uplynutí 6 měsíců ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.

Pravidelné hodnocení zaměstnanců plní řadu důležitých úkolů. Slouží ke zhodnocení osobních cílů za uplynulé období a stanovení cílů nových, určení hlavních rozvojových potřeb zaměstnanců, podpoře jejich motivace, identifikaci talentů, stanovení osobních plánů i jako podklad k určení výše platu a odměny. Jako nástroj otevřené diskuse mezi manažerem a zaměstnancem přispívá k pochopení vzájemných očekávání, komunikaci vizí a cílů i vyjádření názorů a podnětů ze strany zaměstnanců.

Co se hodnotí? a) znalostí a dovedností, b) výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli, c) dodržování služební kázně, d) výsledků vzdělávání. Hodnocení obsahuje závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě: a) vynikající výsledky, b) dobré výsledky, c) dostačující výsledky nebo d) nevyhovující výsledky. Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. Individuální cíle by měly mít mimo jiné vazbu na vzdělávání zaměstnanců. To zákon dělí na vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání (§ 107).

35

Na základě výsledků hodnocení může být zaměstnanci zvýšen nebo snížen osobní příplatek. Hodnocení bude tedy úzce provázáno s odměňováním zaměstnanců. V případě dvou po sobě jdoucích negativních hodnocení (nevyhovující výsledky) je zaměstnanci skončen služební poměr. U představeného je v případě jednoho negativního hodnocení zaměstnanec odvolán z místa představeného. Podrobnosti o hodnocení budou stanoveny nařízením vlády o služebním hodnocení.

5.5 Služební kázeň Zaměstnanec musí dodržovat služební kázeň. Služební kázní se rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a z příkazů. Za kárné provinění může být uložena písemná důtka, snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, odvolání ze služebního místa představeného nebo propuštění ze služebního poměru (§ 89).

5.6 Změny služebního poměru Během výkonu služby může dojít či lépe řečeno bude docházet ke změnám služebního poměru. Změny služebního poměru uvádí § 44. Jedná se o následující situace: a) vyslání na služební cestu, b) přeložení, c) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo z důvodu vazby, d) zařazení na jiné služební místo, e) změna doby trvání služebního poměru, f) jmenování na služební místo představeného, g) odvolání ze služebního místa představeného, h) převedení na jiné služební místo, i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, j) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, k) zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci, l) zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby, m) zastupování, n) vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení, o) zkrácení služební doby, p) přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže.

Pozornost prosím věnujte především následujícím institutům a ustanovením:

5.6.1 Přeložení (§ 47) Je možné nejdéle na 60 dní v roce, a to i bez souhlasu zaměstnance. 36

V případě souhlasu zaměstnance je možné prodloužení o dalších 60 dní v roce.

5.6.2 Zařazení (§ 49) Zařazení na služební místo se děje na základě výsledku výběrového řízení, přičemž doba trvání služebního poměru zůstává zachována.

5.6.3 Odvolání ze služebního místa představeného (§ 60) Pro odvolání představeného stačí jedno negativní hodnocení, popř. ztráta zdravotní způsobilosti, bezpečnostní prověrky či uvalení vazby. Představený se ze služebního místa odvolá, jestliže o to písemně požádá.

5.6.4 Převedení na jiné služební místo (§ 61) Převedení může proběhnout ze zdravotních důvodů, v případě odvolání představeného, zrušení služebního místa či uplynutím doby zařazení/jmenování.

5.6.5 Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů (§ 62) V případě, že zaměstnanec není zařazen na služební místo, ale je stále ve služebním poměru ke státu, je v režimu mimo službu, kdy ji nevykonává, ale je stále v „supermarketu státní služby“ či v „záloze“, odkud může být zařazen na konkrétní místo. Děje se na maximálně 6 měsíců, kdy zaměstnanci náleží 80 % platu. Pokud v době zařazení mimo výkon služby nebude zařazen na jiné služební místo, dojde následně k ukončení služebního poměru.

5.6.6 Zastupování (§ 66) Pokud zaměstnanec zastupuje představeného déle než 4 týdny, náleží mu příplatek za vedení. (Pozor: je nutno nezaměňovat se zástupcem představeného podle § 9 odst. 4!)

5.7 Kdy skončí služební poměr rozhodnutím služebního orgánu § 72 (1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, a) nesplňuje-li státní zaměstnanec požadavek občanství …, b) jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky, c) nesplňuje-li státní zaměstnanec bez zavinění služebního úřadu jiný předpoklad …, d) uplynula-li marně doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů. (2) Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle odstavce 1 písm. d) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité době trvání služebního poměru 37

a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu, b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu, c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odbytné ve výši devítinásobku měsíčního platu, d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu státního zaměstnance.

5.8 Jaké jsou povinnosti zaměstnanců § 77 a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice, b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu výkonu, služební předpisy a příkazy k výkonu služby, d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas, e) prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu, f) dodržovat služební kázeň, … j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem, … m) vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, při smírčím řízení, v kárné komisi a v dalších orgánech zřizovaných služebním orgánem podle služebního předpisu, n) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním zaměstnancům a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání, o) plně využívat služební dobu k výkonu služby, p) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu služebním úřadem a střežit a ochraňovat majetek, který mu byl svěřen, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, … Bod a) a b) souvisí se služebním slibem zaměstnance. Je přitom nutno upozornit na fakt, že věrnost České republice, nestrannost, mlčenlivost, neohrožení důvěry ve státní službu a nepřijímat dary nebo výhody přesahující 300 Kč se vztahuje na státní zaměstnance i mimo dobu výkonu služby. Představenému jsou uloženy také další povinnosti (§ 78): a) řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci, průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnanců a podílet se na jejich služebním hodnocení, b) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancům a zaměstnancům, c) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance podle zákoníku práce, d) poskytovat podřízeným státním zaměstnancům informace potřebné pro řádný výkon jejich služby. 38

5.9 Práva zaměstnance Mezi práva zaměstnance (§ 79) patří právo: a) na vytvoření podmínek pro řádný výkon služby, b) na to, aby mu byla ve služebním úřadu k dispozici odborná literatura …, c) na veřejné užívání služebního označení, d) na prohlubování vzdělání, e) na plat a platový postup …, f) odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu, g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle jiného právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený; to neplatí v případě zastupování, h) podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost, i) domáhat se zákonným způsobem svých práv vyplývajících ze služebního poměru. Z práv a povinností zaměstnance musíme především upozornit na právo odmítnout služební úkol, který nespadá do oboru služby zaměstnance. Také proto je důležitá dobře nastavená systemizace služebního úřadu. Vzhledem k veřejnoprávnímu charakteru zákona o státní službě jsou některá práva zaměstnanců omezena: - Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí (§ 80). - Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem (§ 81). - Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka a na správu vlastního majetku (§ 81). - Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku (§ 82). - Existuje možnost sjednání konkurenční doložky na konkrétní systemizované místo (§ 83).

5.10 Omezení některých práv •

Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí (§ 80).

•

Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem (§ 81).

•

Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu; toto 39

omezení neplatí v případech podle § 64 a 65 a při výkonu vazby. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka (§ 81). •

Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku (§ 82).

•

Možnost sjednání konkurenční doložky na konkrétní systemizované místo (§ 83).

5.11 Služební příkazy Služba je vykonávána prostřednictvím služebních příkazů. Služební příkazy ukládá a jejich plnění řídí a kontroluje příslušný člen vlády, vedoucí Úřadu vlády a představený. § 85 přitom zaměstnanci ukládá povinnost upozornit na příkaz, který je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem. V případě, že na jeho plnění bude trvat, je to povinen zaměstnanci zadat písemně. § 85 (1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit. (2) Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený, vedoucí služebního úřadu, příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády přes písemné upozornění na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz státnímu zaměstnanci písemně. Písemné upozornění a písemný příkaz se založí do osobního spisu státního zaměstnance; o tomto postupu se neprodleně písemně vyrozumí náměstek pro státní službu. Na toto ustanovení naváže nařízení vlády o ochraně oznamovatelů podezření ze spáchání protiprávního jednání (tzv. whistleblowing).

5.12 Vzdělávání státních zaměstnanců Prohlubováním vzdělání je: - vstupní vzdělávání, - průběžné vzdělávání, - vzdělávání představených a - jazykové vzdělávání. Vzdělávání se zaměřuje na další odborný růst státního zaměstnance v jím vykonávaném oboru služby. Považuje se za výkon služby, za který náleží zaměstnanci plat. Náklady na prohlubování vzdělání nese služební úřad. Rozsah prohlubování určuje služební orgán, přičemž vychází z výsledků služebního hodnocení zaměstnance.

40

6. Výběrová řízení

Cíle kapitoly: - Naučíte se, jak bude probíhat výběrové řízení. - Dozvíte se odlišnosti výběrových řízení na určité pozice. - Dozvíte se, kdo se může zúčastnit jakého kola na jakou pozici. - Pochopíte, co se stane se zaměstnancem po úspěšném výběrovém řízení. Klíčová slova: výběrové řízení, výběrová komise, služební orgán

6.1 Výběrové řízení Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení. To vyhlašuje služební orgán prostřednictvím úřední desky a informačního systému o státní službě. Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu. Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, 3 nejvhodnější žadatele (bez uvedení pořadí) a následně sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli (s uvedením pořadím, tj. 4. místo a dále). Služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch, kteří uspěli. Pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení odstoupili, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří uspěli. V případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo služební orgán žádného žadatele nevybral, výběrové řízení se zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení. Pokud má být na volné služební místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, přijme se do služebního poměru na dobu určitou (12 měsíců), v níž musí složit úřednickou zkoušku, se zkušební dobou 6 měsíců. Státnímu zaměstnanci, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, přísluší nejnižší platový tarif v platové třídě stanovené pro služební místo.

41

6.2 Výběrová řízení představených Zákon stanovuje speciální postup pro výběrová řízení představených. Odlišnosti jsou především v tom, kdo jmenuje výběrovou komisi a jak je složena, a v tom, kdo se může o služební místo ucházet v kterém kole výběrového řízení (viz tabulka dále).

Významně je posílená prostupnost u výběrových řízení na služební místa představených z územních samosprávných celků (obcí a krajů) a ze soukromého sektoru.

Pozn.: Přechodné období reguluje výběrové řízení na představené jinak (viz kapitola 7).

42

Výběrová řízení na pozice představených v řádném období (§§ 51–59)

Pozice

Kdo jmenuje

Náměstek pro státní službu

Vláda na návrh předsedy vlády

Státní tajemník

Vláda na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlád ČR

Vedoucí služebního úřadu

Náměstek pro řízení sekce / Ředitel sekce

ten, o kom to stanoví zákon

státní tajemník / vedoucí služebního úřadu

Na jak dlouho

Výběrová komise

Kdo se účastní 1. kola



6 let

5 členů, které jmenuje a odvolává vláda.

vedoucí služebního úřadu, náměstek pro řízení sekce, státní tajemník; ředitel krajského úřadu, tajemník obce III., věk 40 let, relevantní praxe 4/8

-

-

5 let

4 členy, které jmenuje a odvolává náměstek pro státní službu, z toho 3 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády

náměstek pro státní službu, vedoucí služebního úřadu, náměstek pro řízení sekce, státní tajemník, ředitel odboru; ředitel krajského úřadu, tajemník obce III., relevantní praxe 4/8

představený; vedoucí odboru krajského úřadu nebo vedoucího odboru obce III.; úředník EU, úředník mezinárodní organizace, relevantní praxe 4/8

-

na dobu stanovenou v zákoně

v ústředním správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu (+ odchylky u jiných služebních úřadů)

představený s výjimkou vedoucího oddělení, relevantní praxe 4/8

představený, relevantní praxe 4/8

-

představený s výjimkou vedoucího oddělení ve stejném oboru služby; ředitel krajského úřadu, tajemník obce III.; akademický pracovník v oboru služby řídící vedoucí zaměstnance, relevantní praxe 4/8

představený, vedoucí odboru krajského úřadu nebo obce III.; vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň druhého stupně řízení a nejméně ve služební hodnosti rada; voják z povolání alespoň v hodnosti plukovníka; vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky, vedoucí

státní zaměstnance, vedoucí úředník ÚSC, vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně řízení a nejméně ve služební hodnosti vrchní komisař, voják z povolání

na dobu neurčitou

4 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády / 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu

43

zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, akademický pracovník, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, relevantní praxe 4/8

Ředitel odboru

Vedoucí oddělení



neurčitou

neurčitou

3 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 na návrh náměstka pro řízení sekce / 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu

představený v oboru služby, vedoucího odboru krajského úřadu nebo obce III., akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance, relevantní praxe 3/6

státní zaměstnance, vedoucí úředník ÚSC, vedoucí příslušník bezpečnostního sboru alespoň třetího stupně řízení a nejméně ve služební hodnosti vrchní komisař, voják z povolání alespoň v hodnosti podplukovníka, úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky, zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance, akademický pracovník, který je alespoň odborným asistentem, relevantní praxe 3/6

3 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 na návrh příslušného ředitele odboru / 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu

státní zaměstnanec ve služebním poměru na dobu neurčitou, úředník ÚSC, příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti komisař, voják z povolání v důstojnické hodnosti, akademický pracovník, bývalý člen zastupitelstva kraje nebo obce III. (před méně než 3 roky), relevantní praxe 2/4

relevantní praxe 2/4, složená úřednická zkouška

alespoň v hodnosti podplukovníka, úředník Evropské unie, který řídí jiné úředníky, zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí jiné zaměstnance, akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance, relevantní praxe 4/8 úřadník ÚSC, příslušník bezpečnostního sboru alespoň ve služební hodnosti vrchní komisař, voják z povolání alespoň v hodnosti majora, úředník Evropské unie, zaměstnanec mezinárodní organizace, vedoucí zaměstnanec podle zákoníku práce, který má složenou úřednickou zkoušku, relevantní praxe 3/6

kdokoliv

44

Úkol: Jakého výběrového řízení na pozice představených byste se za stávající situace mohli účastnit?

45

7. Přechodné období Cíle kapitoly: - Pochopíte význam přechodného období, a jak se Vás dotkne. - Dozvíte se, jaké důsledky má praxe a pozice zaměstnance na ne/skládání úřednické zkoušky. - Dozvíte se, co se stane s řadovými a vedoucími zaměstnanci po 1. červenci 2015. Klíčová slova: přechodné období, „překlopení“, úřednická zkouška, výběrové řízení

Některá ustanovení zákona o státní službě nabyla účinnosti dnem vyhlášení, nicméně zákon nabyl plnou účinnost k 1. lednu 2015. Vzhledem k přechodným ustanovením je však plně aplikovatelný až od 1. července 2015.

7.1 Přechodné období Od 1. července 2015 do 30. června 2017 trvá tzv. přechodné období. V rámci těchto dvou let: - budou zaměstnanci vstupovat do služebního poměru; - se budou implementovat personální a řídící procesy; - bude probíhat „přesoutěžení“ představených; - budou uvedeny do praxe prováděcí předpisy. V rámci přechodného období již došlo ke jmenování náměstka ministra vnitra pro státní službu, personálního ředitele a státních tajemníků na většině rezortů. K 1. lednu 2015 se do služebního poměru „překlopili“ vedoucí služebních úřadů.

7.2 Představení Vedoucí zaměstnanec se dnem 1. července 2015 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou (i v případě, že měl pracovní poměr uzavřený na dobu určitou) a představeného. Představený „nepodává“ žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo, představeným se stane ze zákona. Služební orgán vydá představenému „Rozhodnutí o stanovení platu představeného“. Plat představeného bude shodný s platem, který odpovídal výši podle platového poměru ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru. Představený musí do 31. srpna 2015 složit služební slib.

46

„Představení ze zákona“ splňují podmínky pro „přesoutěžení“, tj. včetně vzdělání (fikce naplnění všech předpokladů pro účast ve výběrových řízeních na stejný nebo nižší stupeň řízení). 1. července 2015 dojde k „překlopení“ všech představených. Zjednodušeně řečeno: kdo je vedoucím zaměstnancem k 30. červnu 2015, ten se stane 1. července 2015 představeným. V následujících dvou letech všichni „překlopení“ představení projdou povinným výběrovým řízením, přičemž: − vedoucí služebních úřadů, náměstci pro řízení sekce a ředitelé sekcí budou přesoutěženi do 30. června 2016, − ředitelé odborů a vedoucí oddělení do 30. června 2017. Není tedy pravda, že dojde k zabetonování stávajících vedoucích zaměstnanců. Do výběrového řízení se budou moci přihlásit všichni státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou vykonávající službu ve stejném oboru (toto neplatí pro výběrová řízení na pozice vedoucích služebních úřadů – viz § 186 odst. 4). „Překlopeným“ představeným je automaticky uznána obecná i zvláštní část úřednické zkoušky. Dotazy z praxe: Jsem „představený“ a při „přesoutěžení“ neobhájím svůj post, jaký bude postup? Pokud neobhájíte, bude Vám nabídnuto místo ve stávajícím služebním úřadu odpovídající Vašemu oboru služby a platové třídě. Pokud nebude volné, budete postaven mimo výkon služby z organizačních důvodů. Jsem vedoucí zaměstnanec (na MD, RD, uvolněný pro výkon funkce apod.), 1. 7. 2015 se stanu představeným ze zákona, v termínu do 30. 6. 2016 se bude služební místo „přesoutěžovat“ a zpravidla do 30. 7. 2017 musí být výběrové řízení ukončeno (na RD jsem do srpna 2018) • musím se do VŘ hlásit? • jaký bude postup, když VŘ „obhájím“, ale dál budu chtít být na RD, MD? • jaký bude postup po mém návratu z MD, RD, když se nepřihlásím do „přesoutěžení“? Do výběrového řízení se může hlásit i zaměstnanec na překážkách. Tj. překážka není důvodem pro nevyhlášení přesoutěžení. Pokud zaměstnanec nevyhraje, pokračuje v překážkách i nadále, jakmile se vrátí, je mu nabídnuta analogické místo, není-li, je zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů. Pokud výběrové řízení vyhraje, ale je stále na překážkách, je někdo do doby odpadnutí překážek pověřen řízením.

47

7.3 Řadoví zaměstnanci Řadoví zaměstnanci si v období od 1. července do 31. srpna 2015 podají ke služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru. Služební orgán rozhodne do 31. prosince 2015. Pokud si zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru nepodá, bude mu jeho pracovní poměr změněn na dobu určitou do 30. června 2017. „Překlopeným“ řadovým zaměstnancům je automaticky uznána zvláštní část úřednické zkoušky. Obecná část se uzná pouze tehdy, pokud má zaměstnanec relevantní praxi 4/10 (tj. 4 roky za posledních 10 let). Pokud ji nemá, uzavře se s ním služební poměr na dobu určitou do 30. června 2017, dokdy musí obecnou část úřednické zkoušky vykonat. Plat zaměstnanců, který jim byl stanoven k 30. červnu 2015, zůstává zachován. Může však dojít k úpravě příplatku za vedení, resp. k jeho uvedení v soulad s § 146 a s přílohou 2 zákona. Zároveň došlo k zastropování odměn. Ty mohou být v maximální výši 25 % ročního maximálního platu v dané platové třídě (tj. nevyšší stupeň a maximální osobní příplatek). 1. července 2017 budou všichni zaměstnanci vykonávající činnosti dle § 5 ve služebním poměru a všichni představení budou přesoutěženi.

Dotazy z praxe

Pokud podám „žádost o přijetí do služebního poměru“, služební orgán rozhodne a přijme mě do služebního poměru na dobu neurčitou a zařadí mě na služební místo, jehož platnost ale k 30. 11. 2015 končí, protože se jedná o projektové služební místo co se mnou bude od 1. 12. 2015? POZOR: pokud jste řadový zaměstnanec se smlouvou na dobu určitou, pak i přijetí do služebního poměru bude pouze na dobu určitou, tj. původní. Po uplynutí dané doby Vám tak skončí služební poměr. Pokud jste představený, pak máte služební poměr na dobu neurčitou a pouze zařazení na dané místo na dobu určitou. Po uplynutí lhůty Vám bude nabídnuto analogické místo v daném úřadu, pokud není volné, budete zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů.

Podání žádosti o povolení kratší služební doby - je nutné podat nově žádost? (do 30. 6. 2015 jsem pracovala 4 h/denně), požaduji mít i po 1. 7. 2015) § 200 odst. 2: nároky zaměstnanců zachovány, tj. podmínky „přecházejí“ ze zákona i do služby

48

V jakých případech povolí služební úřad kratší služební dobu? V rámci nařízení vlády o slaďování rodinného a pracovního života.

Mám jinou výdělečnou činnost. Mohu jí mít, když se stanu státním zaměstnancem? Pouze se souhlasem služebního orgánu, bez souhlasu je možná pouze vědecká, pedagogická a umělecká činnost (jako doposud) + výjimku tvoří správa vlastního majetku, tu můžete vykonávat rovněž bez souhlasu (např. předseda bytového družstva nebo společenství vlastníků).

Co mám udělat pro povolení? Podat žádost služebnímu orgánu.

Mám pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, např. do 30. 3. 2016. Mohu podat „žádost o přijetí do služebního poměru“ Ano

Jaký bude postup, když žádost nepodám? Pokračujete v práci i nadále, pracovní poměr Vám zanikne 30. 3. 2016, tj. před koncem přechodného období 30. 6. 2017. Nicméně pokud si požádáte, budete mít automaticky uznanou zvláštní část úřednické zkoušky a dle praxe také obecnou, tj. před uplynutím dané doby se můžete ucházet jiných výběrových řízení.

Kdy skončí můj pracovní poměr? Původní dobou Co se stane, když nepodám „žádost o přijetí do služebního poměru“ v termínu do 31. 8. 2015, např. z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Pokud jste v pracovní neschopnosti, žádáte, až Vám tato překážka odpadne. Jsem zaměstnankyně na MD; zaměstnanec, zaměstnankyně na RD; zaměstnanec uvolněný pro výkon funkce; zaměstnanec v PN: •

kdy mám podat „žádost“? 49

•

když nepodám „žádost“ ve stanoveném termínu 1. 7. 2015 - 31. 8. 2015, hrozí mi nějaký postih?

•

když podám žádost v termínu 1. 7. 2015 – 31. 8. 2015, jaké rozhodnutí vydá služební orgán?

viz stanovisko MV: http://www.mvcr.cz/sluzba/clanek/stanovisko-sekce-pro-statni-sluzbu-k-pravnimu-postavenizamestnankyn-na-materske-dovolene-a-zamestnancu-nebo-zamestnankyn-na-rodicovske-dovoleneve-vztahu-k-zakonu-c-234-2014-sb-o-statni-sluzbe.aspx

50

7.4 Jak se Vás konkrétně dotkne 1. červenec 2015

51

Úkol: Budete mít po 1. červenci 2015 nárok na služební poměr na dobu určitou nebo neurčitou? Budete muset složit obecnou část úřednické zkoušky? Budete se muset „přesoutěžit“?

52

8. Závěr Přejeme Vám, aby přechod na státní službu u Vás proběhl bez stresu, pochybností a strachu. Na závěr nám dovolte citát ekonoma J. A. Schumpetera:

Byrokracie není překážkou demokracie, ale jejím nezbytným doplňkem.

Děkujeme, že jste absolvovali náš kurz a v případě dotazů, nejasností či poznámek se neváhejte obrátit na společnost Rentel, která Vaše zprávy předá autorovi tohoto elearningu.

53

9. Zdroje •

Zákon č. 234/2014 Sb. o státní službě

•

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

•

Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě

•

Nařízení vlády č. 302/2014 Sb. o katalogu správních činností

•

Nařízení vlády č. 92/2015 Sb. o pravidlech pro organizaci služebního úřadu

•

Nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby

•

http://www.anag.cz/zakon-o-statni-sluzbe-komentar/d-97961/

•

http://www.alescenek.cz/detail-zbozi/homepage-ac-105:1:1/zakon-o-statni-sluzbe-spoznamkami-97962.html

•

http://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-statni-sluzbe-co-ceka-statni-zamestnance97036.html

•

http://www.mvcr.cz/sluzba/

54

Studijní materiál k e-learningovému kurzu STÁTNÍ SLUŽBA. Pojetí, principy, implementace

Recommend Documents