STUDIE ZDRAVOTNĚ - SOCIÁLNÍ KOMUNITNÍ PÉČE V OKRESU LIBEREC

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

NÁZEV

PRÁCE

STUDIE ZDRAVOTNĚ - SOCIÁLNÍ KOMUNITNÍ PÉČE

V OKRESU LIBEREC

KONZULTATNT: PhDr. Hana Janečková OPONENT: PhDr.Hana Janečková AUTOR PRÁCE: MUDr.Alena Jiroudková



STUDIE ZDRAVOTNĚ - SOCIÁLNÍ KOMUNITNÍ PÉČE V OKRESE LIBEREC (možnosti a výhledy) OBSAH

strana

1.Úvod - geriatrie celosvětový problém................

3

2.Zdravotní peče o staře a chronicky nemocně v ČR definice............................................

7

3.Návaznost na sociální a občanské služby vysvětlení a vymezení jednotlivých forem péče..................... 13 (tabulka)............................................ 18 4.Demografie ČR a okresu............................... 19 5.Geriatrické centrum -Léčebna dlouhodobě nemocných v Liberci.............................................

24

6.Rodina - péče v rodině,problematika.................. 27 7.Společenské aktivity v péči o starší populaci, včetně církevní...................................... 29 8.Sociální péče........................................ 30 a,Domy s pečovatelskou službou....................... 30 b,Domovy důchodci.................................... 31 (Rozbory,problematika,možnosti,výhledy) 9.Návrh na komplexní zdravotně-sociální péči jako nejvhodnější model (schéma).......................... 32 10.Závěr............................................... 33 Předpoklady pro komunitní péči...................... 34 11.Literatura.......................................... 35


ANOTACE Cílem této práce je zamyslet se nad problematikou stárnutí společnosti a možnostmi řešení z toho vyplývajících a to jak na úrovni zdravotní politiky státu až k principu komunitní péče a sobě samým seniorům.Zamyšlení i nad tím,že jen plně rozvinutá komplexní geriatrická péče je schopna výrazně snížit společenské náklady na péči o staré a chronicky nemocné občany a současné zlepšit kvalitu jejich současného Života. Byli jsme dlouhá léta zvyklí,že společenské zřízení?které tady bylo,preferovalo péči ústavní,a to jak ve sféře zdravotní,tak v sociální.Důsledky dlouholeté preference ústavní péče budou ještě mnoho let ovlivňovat situaci v oblasti zdravotně sociální péče.Tento fakt považuji za důležitý sociologický problém celé naší společnosti. Je třeba přejít od paternalistického postoje státu na nižší články jako jsou obce,kde je třeba definovat potřeby,které by vycházely z demografickosociálního šetření.Obec musí vytvářet konkrétní programy péče,koordinovat jejich zavádění a hodnotit jejich přínos.Obec neboli komunita má své další specifické rysy, vytvoření pro občany pocity komunitní sounáležitosti,pocity příslušnosti k určité komunitě,která by měla poskytovat bezpečí a ochranu,vědomí blízkosti druhých.Jaká je realita? Situace je jiná na vesnici,kde jsou si lidé bližší,ale ve velkých městech přetrvává anonymita a lhostejnost.Komunita v užším pojetí je jakékoli společenství,zaměřené na určitou činnost či způsob života.Do komunity starý člověk nesmí být přidělen,musí se rozhodnout sám,musí s ní a v ní žít a tvořit.Nejpřijatelnější pro starého člověka je žít v komunitě,na kterou byl zvyklý,aby byl co nejdéle aktivním účastníkem života,obklopen rodinou,sousedy,přáteli. Tak jako děti,tak i starého člověka je třeba chránit a pomáhat mu,když už není schopen sám o sebe se postarat ev.je-li nemocen.


2.ÚVOD DO PROBLEMATIKY Pokles úmrtnosti v mládí a ve středním věku způsobil,že koncem 20.století se vysokého věku dožívá většina obyvatel vyspělých států.Starých a velmi starých osob tak přibývá absolutně.Současně pokles porodnosti je důvodem ještě výraznějšího zvýšení relativního podílu starých osob v populaci.Stárnutí populace (jak relativní, tak absolutní) se svými důsledky ekonomickými a sociálními je dnes obecně chápáno jako jeden ze závažných globálních problémů lidstva v kontextu nového ekonomického řádu. Tento problém se týká zejména našeho kontinentu - Greying of Europe. Tyto změny označil v roce 1934 Francouz Landry jako demografickou revoluci.Jejím důsledkem jsou změny věkového složení populací s poklesem podílu dětí do 15 let a naopak zvýšením počtu starých osob. Vlivem zdokonalování techniky v těchto zemích a pokroků v medicíně je možno léčit to,co bylo dříve neléčitelné."Vedlejším produktem" tohoto zákroku a vinou neúplných úspěchů medicíny je také to,že narůstá procento chronických nemocných v populaci. Demografické údaje, které máme k dispozici budou v práci citovány. Údaje pro Českou republiku o počtu chronicky nemocných a v důsledku onemocnění dysaptibilních k dispozici nemáme.Můžeme však předpokládat vzhledem ke zdravotnímu stavu našich obyvatel,že jejich počty nebudou nižší než v ostatních zemích. Závažným faktorem na který je třeba zejména upozornit je podcenění výše uvedené problematiky ze strany společnosti,státních orgánů,manažerů zdravotnických zařízení i akademických funkcionářů. To vede k situaci, kdy si v naší zemi všichni hrajeme na neexistenci, čehosi,s čím se denně setkáváme v životě civilním i odborném. Problematikou medicíny stáří a geriatrizace medicíny jako takové a problematika následné a chronické péče jsou v celém světě-výzvou pro tvůrce zdravotní politiky.Občané,kterých se tyto problémy týkají,jsou ve všech zemích neopomenutelnou skupinou občanů < potažmo voličů) . Žádná, kulturní země nemůže nechat tuto


problematiku neřešenou.Mohu konstatovat,že v naší zemi tyto otázky nemají prioritu,kterou si zásluhují,Jedná se však dle vývoje ostatních zemí o jev dočasný a. krátkodobý. Pokud se nebudou tyto otázky dostatečně řešit,stanou se časovanou bombou zdravotní politiky.


Dovoluji si citovat některé pasáže z Mezinárodního akčního programu ze Světového shromážděni o stárnuti a stáří, které se konalo v

roce 1982 ve Vídni.Kromě řady doporučení,týkajících se

konkrétních oblasti života společnosti,v něm bylo postulováno: A - stáři je zavrčením lidského života a staří lidé svými zkušenostmi,retrospektivním hodnocením životních událostí i prezentaci průběhu života nenahraditelně rozvíjejí a obohacuji lidské společenství B - stáři je spojeno se specifickými potřebami a zvláště pokročilé stáři i s omezeními,omezeni i potřeby by měly být zohledněny v mezích ekonomických možností C - staří lidé (a zvláště lidé se závažným funkčním omezením,či velmi stáři) jsou zvýšeně ohroženi diskriminací (ageismus), vytěsňováním ze společnosti (segregace),včetně nepřiměřeného odesílání k ústavní péči(zvláště psychiatrické),nehodami i kriminalitou,je proto třeba vytvářet podmínky pro jejich začleněni do společnosti a ochranu života ve zvyklých podmínkách s respektováním jejich vlastních přáni D - kvalita života je neméně významnou kategorii než délka života E - vzdělání a výcvik v péči o staré lidi by měly být součástí obecné výchovy i profesní přípravy především zdravotníků a osob pracujících v sociální péči

V oblasti zdravotnických služeb bylo zvlášť zdůrazněno: 1 - péče zaměřená na zmírnění handicapů,obnovu a udržení soběstačnosti, úlevu od bolesti,uchování jasného myšlení,důvěry a důstojnosti a poskytnuti pomoci těžce nemocným při změně jejich naději a plánů jsou stejně významné jako péče léčebná 2 — péče o staré osoby překračuje orientaci na nemoc a zahrnuje jejich celkové prospívání s respektováním propojenosti faktorů


tělesných,duševních,sociálních,duchovních i podmínek prostředí, ke zlepšeni kvality života zahrnuje opatřeni zdravotnická, sociální i rodinná a je motivovaná umožněním nezávislého života ve zvyklém vlastním prostředí


V současnosti se nacházíme a pracujeme v postupně se reformujícím a transformujícím zdravotnickém systému.Cíle transformace byly stanoveny,prostředky,ale zejména rychlost a cesta k jejich dosažení jsou méně jisté.Na této cestě je třeba se obezřetně vyhýbat opatřením, která by mohla být politicky málo přijatelná nebo dokonce společensky destabilizující.Diskuze mezi profesionály pracujícími ve zdravotnictví, politiky i veřejností se soustřeďuje především na technicko - organizační fungování zdravotnického systému při nejnižších možných nákladech á co nejvyšší efektivitě.Za těmito diskusemi však stojí skryté a neřešené problémy etické a morální. Jedním z problémů,se kterými se náš transformující systém bude muset v blízké budoucnosti vyrovnat a který - neřešen - by mohl ohrozit reformy samé,je stárnutí populace způsobené nízkou porodností a prodlužující se,i když v posledních desetiletích jen pomalu,střední délkou života.V populaci tak dochází k neproporcionálnímu zvyšování počtu starých osob a posunu poměru mladých,resp.pracujících ke starým, resp.důchodcům.Náklady na zdravotní a sociální péči pro narůstající počet starých lidí budou hrazeny z příjmů snižujícího se počtu pracujících.Kdybychom měli v příštích 3O letech pouze udržet úroveň současné poskytované péče,pak při stávající demografické prognóze bychom museli vynaložit o 65% více prostředků než dnes.Vzhledem k tomu,že celospolečenské zdroje jsou konečné a omezené,hrozí první z možných konfliktů:soutěžení mladých se starými o celospolečenské zdroje. Až dosud se ekonomický transfer mezi generacemi uskutečňuje na principech intergenerační reciprocity.V budoucnu však by pokrytí potřeb starých občanů znamenalo neúměrné zatížení pracující generace se všemi nepříznivými ekonomickými důsledky.Nepodaří-li se však udržet krok s demografickou realitou,pak by prostředky na zdravotní a sociální zabezpečení starých musely být odčerpány z jiných rezortů (školství,ekologie,apod.),kde postihnou významněji mladou generaci. Druhou z cest je omezení zdravotnických či sociálních programů určených pro starou populaci. Druhým závažným důsledkem stárnutí populace je rostoucí počet starých osob vyžadujících zdravotnickou péči.V české populaci trpí chronickou chorobou asi 80% osob starších 60 let.Koncem 80.let spotřebovali staří pacienti ú nás kolem 40% ze všech


předepisovaných léků,40-45% primární péče,30% všech lůžkodnů v nemocnicích.Celkově tedy 12.6% populace (65+) spotřebovalo více než třetinu všech zdrojů ve zdravotnictví. Problémem zůstává,zda péče,kterou poskytujeme,splňuje kritéria efektivity a kvality.Již zpráva SZO upozorňuje na to,že standardní akutní oddělení nemocnic neposkytují a ani nemohou poskytovat potřebnou péči geriatrickým pacientům,tj.pacientům,kteří kromě akutního onemocnění trpí chronickou polymorbiditou,řadou nespecifických geriatrických symptomů,jsou ohroženi poruchou soběstačnosti a v neuspokojivé sociální situaci.


Těmto nemocným je třeba poskytnout již v akutním stavu specializovanou, na funkci orientovanou diagnostiku i léčbu,specifický režim zajišťovaný dostatečným počtem v geriatrii vyškoleného personálu,a to na geriatrických odděleních nebo geriatrických jednotkách.Přes prokázaný efekt i úsporu celkových nákladů u nás dosud tato oddělení fungují spíše výjimečně.Na rozdíl od medicíny dětského a středního věku,která se orientuje převážně na záchranu života a snížení mortality,by cílem medicíny ve vyšším věku mělo být snižování morbidity a dysaptibility a udržení kvality života.Druhým momentem je posílení úlohy pečování a chronické péče nad dosud převažující a prestižnější péčí akutní a kurativní.Těmto cílům by měla být podřízena nejen praktická péče,struktura a spektrum zařízení,ale také výzkum a výuka. Zavádění nových léčebných metod (obvykle technicky stále náročnějších a ne vždy prokazatelně efektivních) umožnilo mnohým nemocným prodloužit život,avšak za cenu chronického onemocnění a dysaptibility.Tato "cena za úspěch" je v mnoha případech vykoupena zhoršenou kvalitou života a potřebou trvalého ošetřování.V mnoha případech však nabízí moderní medicína výkony,které mohou významně zlepšit kvalitu života i ve stáří(kardiostimulátor,operace katarakty,totální endoprotéza) a i z hlediska ekonomických (cost/benefit) analýz poskytují srovnatelné výsledky s pacienty mladších věkových skupin.Otvírá se tak druhý z konfliktů:konflikt mezi možnostmi medicíny zlepšit zdraví starých pacientů a ochota, resp.možnosti,společnosti tuto péči financovat. To vše přináší problémy praktické i morální a nutnost vytvořit nový přijatelný model pro dlouhodobou péči.Jakou strategii však zvolit pro zajištění a financování péče o staré,aniž bychom neúměrně zatížili mladou a střední generaci.Tradiční chápání intergeneračni reciprocity jako neomezených povinností mladých vůči starým je jistě nesprávné.Jak se však mění morální závazky jednotlivých generací k sobě navzájem ve světle demografických a sociologických změn?Do jaké míry je péče o závislé staré povinností rodiny a státu a kde jsou vzájemné hranice? Zdravotně sociální politika státu svými konkrétními programy signalizuje nepřímo i význam a smysl stáří a starých lidí ve společnosti.Jaká však může být koncepce komplexní péče,chybí-li u nás základní informace.V České republice neexistuje národní registr


dysaptibilních v žádné věkové skupině,epidemiologické studie zaměřené na zdravotní stav staré populace prakticky chybějí. Získání informací,jejich analýza a zpřístupnění v pravý čas jsou nezbytné a jsou prvním krokem pro uskutečňování reformy péče o staré v transformujícím se zdravotnictví. Dalším krokem reformy péče o staré je zaměřit se na její morální a filozofický obsah,který by byl východiskem pro vytvoření konkrétní zdravotně-sociální politiky.Tu je třeba postavit na etických princi pech,vycházejících z rozpoznání podstaty vzájemných vztahů a vazeb mezi generacemi a jejich povinnostmi, významu a smyslu stáří i priorit sociálních a zdravotních potřeb"starých lidí.


2.ZDRAVOTNÍ PÉČE O STARÉ A CHRONICKY NEMOCNÉ V ČR Definice jsou v souladu se situací v zahraničí,co je obsahem péče, a rámcově indikace z přijeti (13,4,11,16,19,24,26,31).

Oddělení geriatrické Definice Jedná se o akutní oddělení nemocnice,které se specializuje na léčení akutních stavů vyššího věku. Významným rysem tohoto oddělení je uplatnění specifického geriatrickéhó režimu. Indikace k přijetí Na oddělení jsou přijímáni pacienti starší 65 - 70 let pro akutní onemocnění nebo pro akutní exacerbaci preexistujícího chronického onemocnění s následným zhoršením soběstačnosti. Je jim současně dostupná veškerá medicínská intervence. V žádném případě se nesmí jednat o věkovou diskriminaci,ale naopak o snahu a cíl poskytnout starému člověku odpovídající specializovanou péči se zohledněním všeho,co vyšší věk s sebou nese v oblasti medicínské i následné péče. Obsah péče Zajišťuje diagnostiku,léčbu a rehabilitaci pacientů vyžadujících specifický geriatrický režim s cílem navrácení soběstačnosti.Předmětem činnosti oddělení je léčba akutních chorob,akutních exacerbací chronických chorob u občanů


zpravidla starších 75 let,u kterých je zhoršení stavu navíc spojeno se zhoršením dysaptibility a vznikem určitého stupně závislosti. Vzhledem

k charakteru multimorbidity

jde především o akutní a akutně exacerbované chronické choroby převážně interního charakteru.Značnou část pacientů tvoří nemocní bezprostředně po akutní fázi mozkové cévní příhody,pacienti s chorobami kardiovaskulárními a diabetem,revmatici a podobně.


Ošetřovatelské oddělení Jedná se o oddělení zdravotnické,převážně ošetřovatelské péče, která může být

v některých případech krátkodobá,ale

také dlouhodobá i trvalá.Od ostatních odděleni se tedy liší akcentací ošetřovatelského charakteru péče.V současnosti,vzhledem ke stávající legislativě je třeba počítat s tím, že některé oblasti rozhodování budou nutně suplovány lékařem,jehož dostupnost po 24 hodin je jedním z kritérií. Výhledově po odpovídající změně legislativy by toto oddělení mělo být vedeno a řízeno zdravotníky - nelékaři,kterými budou zpravidla absolventi ošetřovatelského bakalářského či magisterského studia,zdravotní sestry s pomaturitní specializací v ošetřovatelství a managementu. Posláním tohoto oddělení je udržení či zlepšení kvality života při výrazné dysaptibilitě,kdy se domácí péče stane obtížně zajistitelnou (z hlediska zachování kvality) a nebo neúměrně náročnou z ekonomického hlediska. Indikací k pobytu na ošetřovatelském oddělení je potřeba ošetřovatelské péče,nikoli nosologická jednotka (diagnóza). A to za následujících předpokládá: 1.Je stanovena diagnóza 2.Je stanoven léčebný postup s těžištěm v odborném ošetřovatelství resp. rehabilitačním ošetřovatelství. 3.Stav pacienta je stabilizovaný 4.Potřeba odborné ošetřovatelské péče překračuje kapacitu reálně nárokovatelné domácí péče (za hranici považujeme potřebu více než 3 hodin ošetřovatelské péče či více než 3 ošetřovatelské návštěvy denně. Pozn.:Překlad pacienta (zvl. v terminálním stavu) nesmí být v rozporu s etickými normami.


Jaká péče je obsahem tohoto ošetřovacího dne. Rehabilitační ošetřovatelství ve smyslu kvalifikované ošetřovatelské a rehabilitační péče za lékařské supervize (zde pozn.:je třeba vytvářet legislativní podmínky pro postupné předávání kompetencí zdravotníkem nelékařům).Obsahem péče např.hygienický režim,zajištění výživy (krmeni,enterálni, parenterální výživa),péče o vyměšování,aktivizace pacientů včetně vertikalizace,nácviku chůze a ostatních ADL.Rehabilitace fatických poruch,antidekubitální režim,převazy,ošetření dekubitů a bércových vředů,podáváni léků(vč.parenterální.aplikace a infuzí),sledování základních funkcí (TK,P,T),odběry biologického materiálu),sledování psychického stavu (emotivita,kognit. funkce),ošetřování stomií,drénů,kanyl.0xygenoterapie. Spolupráce s rodinou,sociálními službami,domácí péči. Ošetřovatelské poradenství atd.

Geriatrický stacionář Definice Jedná se o poloinstitucionální formu péče o geriatrické pacienty. Principem je pobyt v zařízení zdravotnického charakteru, který trvá cca 6 - 12 hodin,ale může se pravidelně opakovat. S touto formou péče nejsou zatím zkušenosti,protože není zajištěno financování této formy péče.Tuto problematiku budeme řešit i nadále včetně návrhu standardů. Indikace k přijetí Potřeba zdravotní péče,která nemusí být kontinuální.Tato péče je zejména vhodná pro pacienty s funkční rodinou,kdy během dne zajišťuje zdravotnické zařízení převážně kvalifikovanou péči a po zbytek dne zajišťuje rodina laickou dopomoc. Obsah péče Léčebné,ošetřovatelské a rehabilitační výkony,které nevyžadují plně institucionální péči.Aby bylo dosaženo zachování či


zlepšení zdravotního stavu a soběstačnosti,je účelné kombinovat psychickou aktivizaci,ergoterapii a další rehabilitační,léčebné a ošetřovatelská výkony,takže je tímto způsobem naplňován program jednotlivých dnů.


Domácí péče typu domácí hospitalizace Definice Jedná se o domácí péči,která nahrazuje hospitalizaci na lůžkovém oddělení,či která tuto péči alespoň oddálí.Předpokladem pro tuto péči je dostupnost po nejméně 14 hodin denně včetně sobot a nedělí,bezchybná spolupráce s rodinou či/a sociálními službami.Tato péče předpokládá také určité technické vybavení. Obsahem této péče je tedy kvalifikované ošetřovatelství,rehabilitační ošetřovatelství, zejména s cílem zachovat kvalitu života,či ji zlepšit v mezích daného onemocnění a co nejvíce zachovat reziduální soběstačnost v základních aktivitách denního

života. Tato činnost

musí být bezchybně koordinována s ostatními aktivitami domácnosti a dopomocí,kterou může poskytovat bud" rodina nemocného či subjekt poskytující domácí péči,v krajní situaci i jiný subjekt poskytující sociální péči,ovšem za předpokladu úzké koordinace činnosti.Jedná se např. o péči o pacienta v terminálním stavu(hospicovou dom.péči) s nutností kontinuálního zvládnutí nepříznivých příznaků,náročné převazy, ošetřování a prevence dekubitů.Dále se jedná např. o pacienta dementního,který je již upoután na lůžko z důvodu demence či jiné komplikující choroby,je inkontinentní s omezenou hybností. Dalším příkladem je těžké reziduum po cévní mozkové příhodě s nutností komplexní rehabilitace,či rehabilitace pacienta po fraktuře krčku femuru.Předpokládáme,že i některé diagnostické a léčebně výkony budou prováděny v domácnosti(jednoduchá fyz. léčba,EKG,převazy,aplikace infuzí či sondové výživy,cévkování atd.),že bude dostupná další potřebná technika včetně zajištění dopravy,lůžek,antidekubitálních systému až po signalizační (alarmový) systém. Indikace Jedná se o pacienta jehož nemoc je ponejvíce chronická a jejím důsledkem je převážná nesoběstačnost pacienta,event. se může jednat o onemocnění terminální.Může se také jednat o stav,který se bude zlepšovat,ale potřebuje dlouhodobou a intenzivní rehabilitaci a komlexní ošetřovatelskou péči.Tato péče nahrazuje dlouhodobou


hospitalizaci.Pacientovi nestačí tedy pouze péče časově limitovaná ( není prognóza významného zlepšení stavu ) a nepostačují také pouze jednotlivé kvalifikované ošetřovatelské výkony).Tento pacient potřebuje k tomu,aby mohl zůstat v domácím prostředí,péči komplexní.


HOME CARE Home care se stává modelovou situaci pro poskytování komplexních zdravotních a sociálních služeb a odráží hlubší problémy transformující se zdravotně sociální politiky v celém evropském regionu. Pod pojmem domácí péče rozumíme komplexní péči poskytovanou v bytě nemocného.Nejčastěji se jedná o postakutní péči,po propuštění z nemocnice?dlouhodobou a terminální péči. Spektrum služeb je široké a zahrnuje odborné zdravotnické,lékařské,specializované a basální ošetřovatelské služby,péči rehabilitační a dalších profesionálů (logoped,psycholog).Velmi významně u chronicky dysaptibilních nemocných jsou "nezdravotnické" služby, např.návštěvy sociální pracovnice,pastor a j.,zejména však služby pečovatelské zajišťující údržbu domácnosti,stravování,pomoc při osobní péči,při práci v domácnosti. Domácí péče se zaměřuje i na konsultační poradenské a preventivní služby. Charakteristika domácí péče: - komplexnost - mezioborovost a týmová práce - současné poskytování zdravotnických a sociálních služeb - stýkání profesionální (formální) a laické (neformální) péče - obvykle dlouhodobost,zvláště u seniorA Domácí ošetřovatelská péče je poskytována dle ordinace lékaře (praktický,ošetřující,odborný) bez omezení věku a diagnostických skupin.Lékař vždy aktuálně zhodnotí možnosti poskytováni zdravotní péče v domácím prostředí s ohledem na stav pacienta na sociální zázemí na technické a odborné zázemí agentury domácí péče Agentury domácí péče jsou zřizovány zkušenými sestrami,ale i lékaři,kteří vyhovují zákonem (zákon č.160/92 Sb.MZI ČR) určeným podmínkám pro registraci agentury domácí péče u Okresního úřadu — agentury nestátního typu. Dále vznikají agentury domácí péče při nemocnicích i poliklinikách — státní.


3.NÁVAZNOST NA SOCIÁLNÍ A OBČANSKÉ SLUŽBY považujeme za nutné i v tomto textu,který se zabývá otázkou zdravotní péče o geriatrické pacienty,uvést alespoň vyjmenováním další sociální a občanské služby.Je tomu tak proto,že dle obecné známé pravdy platí,že:"Zdravotnictví a sociální péče jsou těmi specifickými obory lidské ekonomické činnosti?kdy si nabídka tvoří svou vlastní poptávku."Znamená to tedy,že při poskytování služeb musíme dbát o to,aby nabídka zahrnovala všechny typy aktivit starému člověku prospěšných od těch nejprostších občanských služeb (jako např.občasný společník pro osamělého starce) až po zdravotnické (high-tech) služby.Jestliže tomu ták nebude,bude docházet,jak již bylo uvedeno výše,k neefektivnímu Poskytování péče a neefektivnímu využití financí.Uvádíme zde sociální a občanské služby proto,že právě ony představují "odlehčovací ventil" pro zdravotní péči.Jestliže ony budou saturovány v dostatečné míře,nebude docházet k nadužívání zdravotnické péče.


Sociální a občanské aktivity Pro úplnost považujeme za nutné uvést ještě alespoň vyjmenováním služby sociálního a občanského charakteru.

Spíše profesionální službv: Ubytování v zařízení se službami - residential care,residential homes,Altersheim,domov důchodců

Poskytování služeb v domácnosti - pečovatelská služba,meals on wheels, home help ......

- .

Bezpečnostní a komplexní soč.zdrav, zabezpečení v domácnostech tísňové volání,terénní sociálně - zdrav.péče....

Spíše občanské aktivity: Integrace (kluby,spolková činnost,seniorské kulturní programy..)

Informace (informační sestra,časopisy,senior-telefon,porady, katalogy programů a služeb,registrace účelových informací..)

Spontánní občanské aktivity vč. dobrovolnické činnosti (zájmová činnost,centrum dobrovolníků..)

Rekondice (tělocvik,trénink paměti a myšlení..)

Materiálové služby (senior-bazar,praní a opravy prádla,stravování..)


Občanské služby (osobni hygiena,pedikúra,kadeřník..) Sociální práce (sociální šetřeni profesionální i laická..) Respitní péče

(pomoc pečujícím,pomoc v tíživé

situaci..) Další typy občanských aktivit a sociální péče...

Příjemci zdravotní a sociální péče

Toto schéma budě (jako každá obdobná snaha) schematické a do značné míry nepřesné.Přesto se domníváme,že může být užitečné pro rozděleni příjemců zdravotní a sociální péče.Takto bylo konzultováno i s účastníky seminářů geriatrického ošetřovatelství a s odborníky sociálního resortu a lze říci,že se shodným názorem. Děleni vychází z toho,jakou pomoc potřebují občané.

Z následujícího schématu je zřejmé,že první tři skupiny (OII) klientů potřebují pouze služby sociálního charakteru,zatímco poslední dvě skupiny (Jíl a IV) vyžaduji již soustavnou ošetřovatelskou a další zdravotnickou péči.

O.skupina:

nezávisle žijící občané,kteří nepotřebuji pomoc při sebeobsluze (vyjádřeno v ADL) a v péči o domácnost (vyjádřeno v IADL)


1.skupina jsou to nezávisle žijící osoby,které potřebují,či žádají pomoc v péči o domácnost.V sebeobsluze jsou soběstační.

2.skupina jedná se o skupinu tzv.klasických obyvatelů domová důchodců. Jsou to občané,kteří jsou vcelku soběstační v sebeobsluze,ale nejsou již naprosto schopni se postarat o svou domácnost.Jak z uvedeného vyplývá,tito pacienti by za předpokladu sociálního zázemí či náhradních služeb mohli setrvat doma.

3.skupina jedná se o speciální skupinu, tedy o ty pacienty,kteří za speciálních podmínek a dohledu uskuteční i některý instrumentální výkon vč. některých prací v domácnosti,ale stejnou podporu potřebují i při vykonávání základních sebeobslužných výkonů.Sem řadíme zejména dementní pacienty.


4.skupina jedná se o občany,jejichž zdravotní stav podmiňuje závislost, nejen nejsou schopni se postarat o svou domácnost,ale jsou závislí i v aktivitách denního života.Tito pacienti vyžadují trvalou kvalifikovanou zdravotnickou péči. Tito pacienti mohou výjimečně setrvat v rodině za předpokladu vynaložení péče ze strany rodiny i profesionálních poskytovatelů.Jestliže potřeba ošetřovatelské péče bude přesahovat 3 - 4 hodiny denně či 3 - 4 návštěvy profesionálů denně,bude třeba zvažovat dočasný či trvalý pobyt v ošetřovatelském domě. Sem patří např:těžké poruchy hybnosti v důsledku cévních mozkových příhod či degenerativních onemocnění,terminální stádia nevyléčitelných nemocí,apalický syndrom atd.


Za důležité považujeme následující vysvětlení a vymezení jednotlivých forem péče (tabulka).


4.DEMOGRAFICKĚ ÚDAJE STARÉ POPULACE ČR A OKRESU (36,37) Demografický vývoj u nás i v ostatních Evropských zemích je charakterizován stárnutím populace způsobeným nízkou porodností a prodlužující se střední délkou života.Kdybychom chtěli v příštích 30 letech udržet úroveň současné poskytované péče,pak při stávající demografické prognóze,bychom museli vynaložit o 65% více prostředků než dnes.Tento vývoj je zejména patrný ve velkoměstské populaci,kde je ještě akceptován dalšími faktory,kterými jsou snižování průměrných počtů členů rodin,atomizací domácností a trvale se zvyšujícími počty neúplných rodin,vysokou zaneprázdněností a zaměstnaností všech členů rodiny v produktivním věku.

Sociálně psychologickým důsledkem společensko - ekonomického vývoje bude upřednostňování vlastních zájmů a snižování zájmu o problémy druhých lidí.Zejména ve velkých městech je pak nutno do značné míry z tohoto pohledu počítat se zvyšováním osamocenosti obyvatel,zejména pak starých lidí.

V současné době žije v České republice l 356 tis. občanů ve věku 65 let a vyšším (což představuje cca 13% obyvatel) a l 860 tis. obyvatel ve věku 60 let a více (což představuje 18% ).Přitom se také u nás významně projevuje fenomén "stárnutí staré populace", protože v současné době u nás žije 285 tisíc občanů starých 80 a více let a lze předpokládat,že počet právě těchto obyvatel bude i nadále velice rychle významně stoupat.


Výše uvedené změny jsou způsobeny nejen tím,že se zvyšuje střední délka života při narození /u mužů v roce 1994 69,28 let a u žen v roce 1994 76,55 let) ale zejména tím,že klesá porodnost. Index stáři (poměr obyvatelstva v poproduktivním věku k obyvatelstvu v předproduktivním věku) se vyvíjel následujícím způsobem: v roce 1980 - 1.05 a v roce 1994 byl již 1.09.

Jednou ze zásadních otázek,kterou si musí společnost klást,jest jakým způsobem se tomuto nepříznivému demografickému trendu přizpůsobí péče o zdraví a zdravotní a sociální péče.

Lze říci,že společnost,ve které žije kolem 8% občanů 65 letých a starších,se nemusí touto problematikou příliš zabývat a může si dovolit mít určité neznalosti a koncepční neujasněnosti.Pokud je občanů 65 letých a starších cca 10%,je třeba již tvořit instituce a organizace,které budou těmto seniorům poskytovat služby.Jestliže bude ve společnosti těchto občanů 12% a více,pak už extenzivní a nekoordinovaný vznik institucí a služeb nebude stačit a bude třeba se začít zajímat o systém služeb pro seniory,jejich koordinaci atd.- jinými slovy řečeno:bude již nutné přijmout takovou státní zdravotní a sociální politiku,která se bude zabývat touto problematikou. A jako pointu lze dodat:jestliže žije ve společnosti 14% občanů 65 letých a starších,stane se zdravotní péče o ně základním problémem zdravotnictví,(Kennie,britský sociální gerontolog 1994).Není jistě bez zajímavosti zde poznamenat,že Japonsko,země s nejdelší střední délkou života při narození,má 14% obyvatel 65 letých a starších takže o pouhé 1% více než Česká republika.


Materiály UZIS (Výběrové Setřeni o zdravotním stavu české populace HIS ČR 93 z roku 1995 a Zdravotní stav obyvatelstva České republiky - zhodnocení stavu a vývoje zdravotní situace v ČR,1995) uvádějí ,že zdravotní stav seniorů patří k jedné z nejhůř zmapovaných oblastí.Ve věkové skupině 60 - 69 let trpělo chronickou nemocí 88% sledovaných osob a ve věku 70 let a výše 94% obyvatel.


SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE V OKRESE A MĚSTĚ LIBEREC Celkový počet obyvatel okresu dle posledního sčítání lidu je 159 196 osob,z toho obyvatel poproduktivního věku 31 361 (10 907 muži,20 454 ženy). V městě Liberec je celkem 1O1 967 obyvatel,: toho v poproduktivním věku 20 109 (6 979 mužů,13 130 žen). V okrese Liberec byli ke konci roku 1991 19 523 obyvatel starších 65 let,což je 8.15%.Dle Světové zdravotnické organizace je považována v celostátním měřítku populace za starou tehdy,když je 7% a více obyvatel starších 65 let. Pak je patrno,že náš okres je^populačně starý s nedostatečným zajištěním hlavně v sociální sféře. Dle údajů WHO je 3 - 5% obyvatel starších 65 lét potřebných dlouhodobé ev.trvalé institucionální péče,což pro okres Liberec dle odhadu by bylo potřeba asi 800 lůžek.

K dispozici je: cca 2O% lůžek interního oddělení nemocnice.........40 lůžek 30% lůžek chirurgického oddělení nemocnice.....30 lůžek 10% lůžek ostatních oddělení nemocnice.........50 lůžek Tato

lůžka

degresní

jsou sazbě

geriatrického

pro

akutní

za

lůžkoden

pacienta

na

onemocnění VZP,je

lůžku

a

vzhledem

delší

akutních

k

pobyt oddělení

neekonomický,potažmo nežádoucí. Zde se jeví potřeba následné navazující péče k doléčení, rehabilitaci ev.dlouhodobé ošetřovatelské péče za nevyhnutelnou. Pro tyto účely je k dispozici: Geriatrické centrum - LDN........................132 lůžek


(od poloviny roku 1996 - 180 lůžek) nemocnice Frýdlant...............................50 lůžek


K zajištění sociální péče je k dispozici:

320 lůžek v Domovech důchodců (Vratislavice 90

lůžek

Jindřichoviče 80

lůžek

Český Dub

150 lůžek)

26 lůžek Dům ve stáří ve Frýdlantě V Domovech důchodců je část lůžek pro imobilní pacienty,kteří zestárli a stali se závislými,vyžadující základní ošetřovatelskou Péči.Jedná se asi o 20% lůžkové kapacity - 60 lůžek. Celkový počet lůžek pro dlouhodobou ev.trvalou péči v institucích je 570. Chybí cca 400 lůžek.Počet žádostí na umístění do Domova důchodců je trvale kolem 500.


5. GERIATRICKÉ CENTRUM - LÉČEBNA DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH V LIBERCI. Geriatrické centrum - LDN je samostatné zdravotnické zařízeni š právní subjektivitou a statutem.Zřizovatel je Okresní úřad Liberec.Organizace je financována příspěvkem od zřizovatele, je podle stávající legislativy vyňata z principu poskytování zdravotní péče,formou zdravotního pojištění,což způsobuje řadu problémů,které jsou uvedený v obecné části. Geriatrické centrum vzniklo v roce 1995 z Léčebny dlouhodobě nemocných.Název znamená funkční rozčlenění a spektrum služeb, které zařízení poskytuje. Činnost je rozdělena na:

a, lůžkovou část b, ambulantní Část

Lůžková část: 1.odborné geriatricko - rehabilitační oddělení 2.oddělení akutní geriatrie 3.oddělení všeobecné geriatrie a medicíny chronických stavů 4.oddělení ošetřovatelské 5.oddělení gerontopsychiatrické 6.oddělení sociálních hospitalizací 7.jednotka intensivní péče

Ambulantní část: 1.ambulance geriatrická 2.denní hospitalizace 3.ambulantní rehabilitace


4.zubní ordinace 5.domácí péče GC Součástí rehabilitace je ergoterapie,kde pod metodickým dohledem psychologa pacienti provádějí nácvik všedních denních činností (součástí je vybavená kuchyňka a dílna s rehabilitačními pomůckami).Ergoterapie slouží jak pro lůžkovou část,tak pro ambulantní část.


Pro část pacienta je součásti rehabilitace i jóga pod vedením zkušeného jogína. Poruchy řeči jsou rehabilitovány pod vedením logopeda. Domácí péče Geriatrického centra slouží k přechodné péči po propuštění pacienta z GC,jako dopomoc k adaptaci pacienta na domácí prostředí,rehabilitaci,edukaci rodiny,jak ošetřovat pacienta,psychologická podpora rodiny. Vyžaduje-li stav dlouhodobou ošetřovatelskou péči,předá se po dohodě s praktickým lékařem jiné agentuře domácí péče. Čekací doba na umístění v Geriatrickém centru je 1O - 14 dnů, v odůvodněných případech na doporučení praktického lékaře ihned (př.nepřijetí na akutní lůžko nemocnice,výrazné zhoršení zdravotního stavu,změněná sociální situace při chronickém onemocnění, atd.). Průměrná ošetřující doba je cca 80 dní.Jednotlivá oddělení Geriatrického centra se liší v průměrné ošetřovací době,nejdelší je na ošetřovatelském oddělení. Průměrný věk hospitalizovaných pacientů je cca 70 let.Tuto hranici snižují pacienti mladšího věku s dlouhodobým chronickým onemocněním (RES,poůrazové stavy,apalici). Oddělení sociálních hospitalizací si vynutila skutečnost,že je pedostatek míst v Domovech důchodců a pacienti nejsou z důvodů nevhodného bydleni a často chybějící funkční rodiny "propustitelní".Nejsou ani vhodní pro HOME CARE. Jsou čekateli na umístění do Domova důchodců.Zde je jasný problém. Pacient zdravotně stabilizovaný a není návazná institucionální Péče.Pokud zdravotní stav je stabilizovaný je pacient propuštěn a jsou mu zajištěny kompenzující služby.Sociální pracovnice zajišťuje sociální šetření i kompenzaci po dohodě s lékařem (HOME CARE,pečovatelská služba,donáška obědů). Zde se jeví velký problém,pokud pacient je v jednočlenné domácnosti a odmítá umístění v Domově důchodců,pak často vyčerpávající ošetřovatelská a pečovatelská péče je nedostačující a pacienti jsou často rehospitalizováni. Náplň činností jednotlivých oddělení a indikace k přijeti odpovídají standardům uvedeným v obecní části.


AGENTURY DOMÁCÍ PÉČE

V městě Liberec je 5 agentur domácí péče,které pracuji samostatné, bez jakékoli spolupráce.Zajišťují přechodnou ev.dlouhodobou péči cca 300 pacientům v roce. 1.státní - při nemocnici Liberec (5 zdravotních sester) 2.privátní

(3 zdravotní sestry)

3.privátní církevní

Problémem je poskytování péče Agenturami domácí péče pro pacienty vzdálené,hlavně ve vesnických oblastech,kde není ani jedna agentura domácí péče ani pečovatelky. Není zájem ze strany komunit tuto péči organizovat, i když se jeví velmi potřebná, neboť populace ve venkovských oblastech stárne a tím narůstá zdravotně - sociální problematika.


6. RODINA Evropská kultura má tři kořeny,které sahají do kultury řecké,židovské starozákonní a křesťanské novozákonní.Z těchto tři základních kořenů vyrostla struktura evropské společnosti,jejíž úspěšné fungování je založeno na funkční rodině^A to není útvar dvougenerační ale třígenerační.Děti,rodiče,prarodiče.Tyto tři generace se mohou dobře ve všech životních situacích doplňovat.Týká se to, jak kladného vlivu prarodičů na výchovu vnuků,tak pomoci dětí a vnuků v případě,že prarodiče pomoc potřebují.Je třeba jen vytvořit systém zdravotních a sociálních služeb,které doplní rodinu tam,kde sama z časových nebo zdravotních důvodů není schopna zvládnout složitou situaci systém ošetřovatelů,pečovatelů, společníků,tam kde rodina nemůže. Jaká je realita dnes? Pečující rodina nese největší díl odpovědnosti a zátěže pečování, která u pečujících rodinných příslušníků vede v mnoha případech k chronickému stresu a nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav zejména u dlouhodobého pečování,vysoké závislosti pacienta a progredujícího stavu.Často je důvodem pro "zbytečné" umístění starého člověka do instituce.Současná česká rodina je vystavena společenskému tlaku,jednak pro přetrvávající sentimentální a idealizovaný pohled na rodinnou péči i pro nedostatek dlouhodobých lůžek a pro mnohé rodiny "nepřijatelnost" umístění,ať již jsou důvody jakéko-li.V okamžiku,kdy pečování interferuje s dalšími společenskými rolemi pečujícího,vede k omezení sociálních kontaktů,či nutnost omezit zaměstnání způsobuje pečujícímu stres a zdravotní potíže,potřebuje rodina pomoc,aby mohla plnit svou funkci včetně pečování.Hovoříme o tžv."péči o pečující" (care for caregivers). Praktický (rodinný lékař) by měl do své péče zahrnout nejen starého a chronicky nemocného člověka,ale i pečující členy rodiny. Být ochoten poradit,zajistit kompenzační mechanismy


(dopomoc profesionálů ošetřovatelské péče).Často vidíme resignaci praktického lékaře,který napíše doporučení do ústavu pro jejich starého člena rodiny.Čím déle toto řešení je,tím je pak menší ochota rodiny převzít svého starého příslušníka rodiny zpět domů.Tomu napomáhá i mýtus podporovaný medii o obecně nedobrých vztazích mezi starými rodiči a jejich dětmi. Úloha praktického lékaře je odhadnout správnou rodinnou diagnózu, potřebnou k udržení důvěry mezi lékařem, nemocným a rodinou. Sousedská pomoc hraje poměrně významnou roli a dokazuje existenci solidarity a altruistického pečování v komunitě.Dle dotazníkového testu (Dr.Topinková 1995 činí sousedská pomoc 15% pečovaným).


Domnívám se, že vytvoření podmínek pro obnovu funkcí rodiny je jedním ze základních úkolů sociální politiky státu. Neboť právě ve fungující rodině - vícegenerační rodině - lze najít lék na mnohé sociální nemoci této společnosti. K těm patří i opuštěnost a beznaděj starých lidí. Rodina má v péči o staré a závislé osoby nezastupitelný význam. Prakticky ve většině evropských zemí a USA pokrývá rodina 70-80% péče a jen zbývající část je vykonávaná placenými pečovatelkami státního a soukromého sektoru.Podobná situace je i u nás. Přes měnící se sociální strukturu rodiny (nukleární rodiny, malý počet dětí, vysoká zaměstnanost žen, vysoká rozvodovost a počet dysfunkčních rodin) se ochota rodinných příslušníků pečovat významně nesnižuje, ale nelze do budoucna předpokládat

při stávajících podmínkách jejich

nárůst.Je třeba uznat ekonomický i morální přínos pečujících rodin pro společnost a zrovnoprávnit rodinu jako partnera státní a soukromé péče (forma sociálních dávek, uznání let do důchodu atd.).Jen tak se mohou formovat positivní vztahy v rodině i ochota pečovat.


7. SPOLEČENSKÉ AKTIVITY V PÉČI O STARŠÍ POPULACI V LIBERCI Společenské organizace v péči o starou populaci má v Liberci svou tradici. V minulém období i současně positivní roli sehrává Český červený kříž,který má 20 dobrovolných pečovatelek a 2 roky působí sdruženi Mládež Červeného kříže. Jejich aktivity jsou pečovatelské, pořádají různé akce jako jsou bazary,přednášky atd., mládež působí jako pečovatelé,ale pořádají i řadu akcí pro starou populaci (koncerty,návštěvy divadla,přednáškovou činnost). Dále již tradičně působí Kluby důchodců (10 celkem) téměř v každé čtvrti Liberce.Tyto kluby sehrávají důležitou roli integrační, společenskou a sociální.Pravidelně se scházejí starší občané, předávají si zkušenosti,vzájemně si pomáhají,pořádají se zde pravidelně přednášky na téma zdravotní,sociální a společenské. Velmi aktivním sdružením pro důchodce a tělesně postižené je sdružení SIZO«které ve spolupráci Euroregionu (Spolkové Německo, Polsko) pořádá řadu akcí (výlety,rekondiční pobyty,rehabilitaci, bazary,pečovatelskou dobrovolnou službu,přednášky,půjčování rehabilitačních pomůcek,prodej levnějších potravin a textilu,poradenskou činnost,právnickou poradnu,klubovou činnost). Dalším občanským sdružením je Sdružení politických vězňů,které se soustředí hlavně na poradenskou činnost,bazar,věcnou a finanční výpomoc,jubilea. Církev v Liberci má kromě církevní činnosti i řadu aktivit občanských.Liberec je zastoupen všemi církvemi,nejvíce aktivní je církev katolická a českobratrská,která má své agentury domácí péče,pořádají bazary,přednášky,vzájemně si pomáhají a jsou i oporou. Katolická církev provozuje Mateřskou a základní školu s akcentací výuky náboženství. Ostatní církve pomáhají si vzájemně jen v uzavřené komunitě (př.adventistická,husitská).


Činnost těchto organizací zapadá do spektra pomoci společnosti starým a potřebným občanům.


8. SOCIÁLNÍ PÉČE V ekonomicky vyspělých zemích je sociální pomoc doménou obcí a života komunit.Finanční injekce státu směřují jen do specifických oblastí ve státním zájmu a nejsou nikdy nárokové.Přiblížit se teto situaci bude v našich podmínkách z důvodů ekonomických, finančních i zvykových velmi obtížné - ale v časové perspektivě nutné. Moderní koncepce poskytování sociálních služeb v komplexu sociální pomoci by měla i ve finanční metodologii pracovat s basální odpovědností komunit a se státními intervencemi počítat jako s doplňkovými zdroji u finančně rozsáhlých programů schválených vládou. Tyto zkušenosti jsem čerpala ve Švédsku,kde komunitní princip je velmi důmyslně řešen a taktéž ve Švýcarsku. V Liberci je funkční Pečovatelská služba od roku 1965, zřizována Městským úřadem.Poskytuje pečovatelskou službu (úklid,nákupy? donáška obědů,doprovod do institucí,dohled na užívání léků, spolupráce s praktickým lékařem) libereckým občanům na základě žádosti o poskytování pečovatelské služby.Venkovské oblasti mají výjimečně zřizovány Pečovatelskou službu.Státní Pečovatelská služba má 5O pečovatelek,které průměrně denně pečují o 4 -6 osob. Jsou rozděleny na okrsky,tým vede okrsková sestra.Samostatně rozváží pracovní tým obědy,které vaří Domov důchodců Vratislavice. Donášku obědů provádí i jiné agentury domácí péče z různých zdrojů.V Liberci se rozváží cca 500 obědů.

Domovy s pečovatelskou službou

V okrese Liberec je 168 bytů v DPS,bydlících 187,pečovatelskou službu má 128 obyvatel.Domovy s pečovatelskou službou řeší bytové problémy,ale nikoliv potřebu sociální péče.Je pro obyvatele s lehčím stupněm závislosti,služba není kontinuální,pouze všední dny od 7 do 16 hodin,soboty a neděle nejsou pokryté. Vztahy obyvatel DPS by zasluhovaly podrobnější sociologickou studii. Problematika DPS je,že velká část obyvatel postupně zestárla,


často je chybějící rodina (ev.přetrhané vztahy),postupně se stávají obyvatelé závislými a často je jediné řešení,dlouhodobý pobyt v instituci.


Domovy důchodců V okrese Liberec kapacita nedostačující,není návaznost na zdravotnické instituce,čekací doba na umístění je cca 2 roky. Z důvodu transformace Domova důchodců a vytvoření důstojného prostředí se ve Vratislavicích z původních 230 lůžek vytvořilo pouhých 80 lůžek.Indikace k přijetí je chodící,kontinentní a zdravotně stabilizovaný klient.Tato přísná indikace limituje možnosti přijetí většiny klientů,kteří mají žádost o umístění. Většina žádostí je motivována z důvodů nárůstu nesoběstačnosti ve svém domácím prostředí.

K nárůstu lůžek došlo v Domově důchodců v Českém Dubě (z 85 na 150) jednak rekonstrukcí a dále otevřením ošetřovatelského oddělení (30 lůžek).Indikace k přijetí jsou již volnější,přesto o imobilního,zdravotně stabilizovaného není zájem. Domov důchodců v Jindřichovicích (90 lůžek) je velmi vzdálen (špatné dopravní spojení),takže o toto zařízení je zájem z Frýdlantské oblasti a

pro Liberecké občany velmi zřídka. Spíše

se jedná o osamocené občany ev.nezájem rodiny ev.krajní řešení zdravotně — sociální situace. Jako perla je Penzion pro seniory ve Frýdlante,zřízený husitskou církví (významná finanční pomoc z Holandska) s kapacitou 26 lůžek. Je to malé zařízení,rodinného typu,péče je poskytována jak profesionály (zdrav.pracovníky) tak dobrovolníky.Spokojenost obyvatel je výrazem péče. Při zhoršení zdravotního stavu je obyvatel umístěn ve frýdlantské nemocnici.



10.ZÁVĚR V okrese Liberec ani ve městě Liberci není preferován komunitní přístup k řešeni zdravotně - sociálních potřeb seniorů. Při stávající nabídce služeb pro seniory v okrese není kapacita dostačující. Jediným splňujícím kriteriem je počet lůžek v Geriatrickém centru- LDN v roce 1996

180,což je doporučovaný normativ 1.2 lůžka na

1.000 obyvatel. Chybí lůžka v Domovech důchodců - cca 400 lůžek.Domácí péče je roztříštěná,vzájemně bez jakékoli spolupráce a návaznosti na sociální služby, chybí centrální dispečink,což se jeví jako nákladné a neekonomické.Domácí agentury mají problémy s financováním,takže často jsou nuceny si vybírat "lukrativní" klienty (krátkodobá péče u mladších klientů). Péče ve venkovských oblastech je nepokrytá,potřební pacienti jsou buď v péči rodiny a praktického lékaře,ale často jsou zbytečně institucionalisovány.Chybí systémové řešení celého problému,parciální výsledky jsou bezesporu dobrým začátkem,ale znamenají jenom začátek.

V následujícím schématu jsou uvedeny předpoklady pro komunitní péči na komplexní řešení zdravotně sociální problematiky v okrese Liberec a za předpokladu politické vůle a dostatku kompetentních lidí tento model uskutečnit.



Literatura 1. Bromley D.: Psychologie ludskěho starnutia,Smena

Bratislava

1994 2. Callohon D.:Etika a reforma zdravotní péče,

ČLČ

3. Drbal C.:Zdraví, hodnoty a transformace, Podpora

24,1994 zdraví 2,

1995 4. Evers A.:The future of services for elderty people Anglo - german Foundatíon 1992 5. Funcl J.F.Keenan :Care Managemant JAGS 34,1991 6. Guberman N. Mahen P.:Women as family caregivers Gerontologis 32,1992 7. Haškovcová H.:Starý člověk a rodina, ČLČ 129,1990 8. Haškovcová H.:Aktivity a aktivace v nemoci a ve stáří, PL 64,1984 9. Haškovcová H.:Fenomén staří?Pyramida Praha 1989 10.Haškovcová H.:Možnosti a meze psychoterapie v geriatrii ČS.psychiatrie

83,1987

11.Hegyi L.zAktuálné problémy gerohtologie a geriatrie Askleipos 1991

12.Holčík S:Transformace zdravotnictví a ekvita,Medica revue 4,1995 13.Holmerova I.ET AL.:Standardy geriatrických pracovišť 2405-1

IGA MZ ČR

14.Janečková H.:Separátní práce o komunitní péči, 1995 15.Kalina K.:Regulace nákladů ve zdravotnictví ,ZN 32,95 16.Kalvach Z.:Vybrané kapitoly z geriatrie a mediciny


chron.stavů 1992 17.Kasalová H.:Výzkum života a potřeb starých lidí ,Praha VÚSRP 1987 1990


18.Kasalová H.:Starý člověk v rodině

,ČLČ 131,1992

19.Milard P.:Throughputin department of geriatric medicíně: a problém intime ,Health and Hygieně 14,1993 20.Misconiová B.:Informační buletin, Domácí péče 1994 21.Misconiová B.:Čtyři roky domácí péče ,Sestra 4 1994 22.Neuwirth J.,Topinková E.:Geriatrie pro praktického lékaře Greda - Avicena

1995

23. Neuwirth J.,Topinková E.:Také pečující rodina potřebuje pomoc Geriatra - Slovník

Brno

1994

24.Pacovský V.:Ideálni a reálná geriatrická péče,ČLČ 130,1991 25.Pacovský V.:Gerontologické minimum ,Brno 1988 26.Pavlicová J.:Koncepce ošetřovatelství 27.Svatošová M.:Hospice a umění doprovázet ,Ecce homo 1995 28.Svatošová J.:Ekonomické aspekty geriatrické péče o dlouhodobě nemocné a osoby vyššího věku, Praha ÚSLOZ 1990 29.Topinková E.:Transformace zdravotnictví,starý pacient a stárnoucí společnost ,ČLČ 133,1994 30.Topinková E.:Zamyšlení nad etickými problémy dlouhodobé ústavní péče o staré a chronicky nemocné ČLČ 132,1993 31.Topinková E.:Home care - teoretické zásady poskytování domácí ošetřovatelské péče , Sestra 3

1993


32.Zaremba V.:Celková nemocnost chronickými chorobami osob 6O let věku,

Čs.zdravotnictví 36,1998

I.konference komunitní péče o staré občany

Slovník MZ ČR

1995 Aktuální informace UZIS Zdravotnická ročenka ČR 1994 Zdravotnictví ČR 1994 ÚZIS Praha 1995 Zdravotní péče v obci, katalog I.mezinárodni konference domácí péče,

Chrudim 1993

Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020 Praha Čs.statický úřad 1993

STUDIE ZDRAVOTNĚ - SOCIÁLNÍ KOMUNITNÍ PÉČE V OKRESU LIBEREC

Recommend Documents