STUDIE VYUŽITÍ LABORATOŘE PROJEKCE S VYSOKÝM ROZLIŠENÍM PRO PROJEKT „SPECIALIZOVANÉ CENTRUM PRO APLIKOVANOU SIMULACI A VIZUALIZACI“ ŠKOLAMI VŠECH TYPŮ
Vypracoval: Ing. Miroslav Dlask
V Děčíně 11/2014
1
Obsah: 1. Předmět studie
2
2. Důvod využití laboratoře s projekcí o vysokém rozlišení
2
3. Technologie – popis a principy technologií vysokého rozlišení
5
3.1.
Response time
3.2.
Inputlag
6
3.3.
Gamut
6
3.4.
Kontrast
9
3.5.
Brightness
9
3.6.
Resolution
10
3.7.
Edge blending
11
4. Posouzení vhodnosti použití projektorů Epson a technologie zobrazení
12
4.1.
LCD a barevný světelný výkon
12
4.2
Výhody technologie EPSON 3 LCD
13
4.3
Barevný světelný výkon EPSON
14
4.4
Technologie EPSON Edge blending
14
4.5
Narůstající potřeba zobrazovaného prostoru pro přiblížení realitě
15
5.
Využití laboratoře s projekcí s vysokým rozlišením školami všech typů
16
6.
Využití laboratoře pro základní školy v Děčíně a okolí
16
7.
Snižování zdravotních rizik při výuce
18
8.
Shrnutí
18
2
1.
Předmět studie
Předmětem studie je posouzení využití laboratoře projekční technologie o vysokém rozlišení pro školy všech typů v Děčíně, resp. v bývalém okrese Děčín, pro realizaci projektu „Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci“, budovaném na Fakultě dopravní ČVUT, pracovišti Děčín.
2.
Důvod využití laboratoře s projekcí o vysokém rozlišení
V současné době již nestačí používat technologie, zobrazující realitu na monitoru PC, notebooku nebo tabletu, ale je nutné implementovat i do škol technologie zobrazování na velkou plochu o vysokém rozlišení. V současné době je vůbec nejtěžší mladé lidi ke studiu nadchnout a zaujmout je. Lze považovat za základ upoutat ve výuce pozornost mladých lidí. Moderní technologie, k tomu zážitková forma výuky, jsou v současnosti naprostou nutností. Snad každý dnes využívá v soukromí spoustu elektroniky a jde o to, aby výuka byla pro mladé lidi z jejich pohledu záživnější a přitažlivější. Využití laboratoře s projekcí o vysokém rozlišení pro výuku je tedy možné ve všech stupních vzdělání, od základních škol až po univerzity. Záleží jen na formě, jakou budou posluchači – žáci tuto technologii užívat. V posledních letech jsme svědky narůstajícího rozlišení řady zobrazovacích přístrojů (např. tablety), které umožňují velmi detailní zobrazení většího množství informací a objektů. Narůstá rozlišení zobrazovaných obrazových i audiovizuálních dat. Ty jsou dnes velmi často využívány při různých simulacích a modelacích reálných dat a objektů. Vizuální data získávají na významu např. v podobě infografik, diagramů, modelů krajin, staveb, dopravních situací, různých simulací, ale i strojních celků a součástí apod. Zcela běžně se při výuce na středním a vyšším stupni vzdělání, zejména technického zaměření, využívá 3D modelování a jeho následné zobrazení ve vysokém rozlišení. Studium na ČVUT Fakultě dopravní pracovišti Děčín je založeno na propojení informatiky, klasických a moderních partií matematiky, managementu a ekonomie dopravy, telekomunikací, dopravních systémů a techniky. Dopravní fakulta vede při 3
výuce studenty k používání informačních technologií a moderní výpočetní techniky ve všech oborech studia. Při studiu jsou vytvářeny rozmanité modely a simulace, které následně vedou k návrhům a realizaci systémů podporujících aplikace v oblasti přírodních věd, dopravy, telekomunikací i ekonomie. Důraz je kladen zejména na modelování reality a následnou realizaci s využitím vhodného softwaru i teoretických základů z různých vědních disciplín. Rovněž studium na středních školách všech typů se dnes neobejde bez využívání moderních informačních technologií v různých studijních oborech či zaměřeních, od technických a přírodovědných oborů až po studijní obory humanitní. V základním školství je to obdobné, jde jen o to najít způsob, jak laboratoř s projekcí o vysokém rozlišení budovanou na Fakultě dopravní ČVUT v Děčíně začlenit do výuky. Je to jeden ze způsobů, jak mladým lidem nabídnout a přiblížit možnost studia technických a přírodních disciplín na střední a později případně na vysoké škole.
3.
Technologie - popis a principy základních technologií vysokého rozlišení. V zobrazovacích technologiích o vysokém rozlišení jsou kladeny požadavky na
následující vlastnosti zobrazovačů: 3.1 Odezva panelu - response time 3.2 Inputlag 3.3 Gamut 3.4 Kontrast 3.5 Jas – brightness 3.6 Rozlišení – resolution 3.7. Edge blending
4
3.1.
Response time - doba odezvy udává čas, za který se dokáže změnit pixel z černé
barvy na bílou a zpět na černou. Tato změna se identifikuje hodnotou "rise" nebo "fall". "Rise" udává dobu potřebnou pro rozsvícení bodu do bílé barvy a "fall" naopak pro zhasnutí do černé. Celková doba odezvy je v tomto případě rovna součtu obou hodnot. Nižší hodnota tak udává lepší výsledek. Častěji je změna z jednoho odstínu do druhého. A právě proto se v dnešní době hledí převážně na hodnotu "grey to grey", neboli šedášedá, která udává změnu z tmavě šedé a zpět. Výrobci se v poslední době zaměřují právě na tuto odezvu a je udávána ve specifikacích daného výrobku. Dříve byla udávána odezva součtová (tedy "rise" + "fall"), právě z těchto důvodu se odezva výrazně zlepšila. K urychlení této odezvy je nejčastěji použita technologie OverDrive. Pro rychlejší orientaci krystalu do správné pozice zajistí elektronika po velmi krátkou dobu výrazně vyšší napětí, než které je požadováno pro finální natočení. Poté je toto vyšší napětí sníženo na požadovanou hodnotu a pixel se buď dotočí do správné polohy, nebo se vrátí do požadované hodnoty. Technologie OverDrive se snaží přiblížit k vytoužené barvě, aby však zabránila překmitu, ukončí přepětí o hodně dříve. Tím se v jednom snímku nastaví o něco málo jiná barva (až 30 % rozdílná) a v dalším snímku, o 16,7 ms déle, si elektronika musí nastavit barvu jinou a přenastaví tekutý krystal do požadované polohy. 3.2.
Inputlag - nedílnou součástí současných LCD zařízení je i takzvaný inputlag.
Tímto termínem se rozumí doba, jakou potřebuje elektronika na zpracování obrazu. Pokud například bude elektronika zpracovávat obraz příliš dlouho, tak se může stát, že při rychlém pohybu kurzoru elektronika stále zobrazuje statický obraz, ale fyzická změna je již provedena. Proto je hodnota inputlag hodně důležitá. Extrémní inputlag tak vede k pocitu, že například kurzor při pohybu po monitoru
je za pohybem ruky
zpožděný. 3.3.
Gamut - jako takový se obvykle neuvádí. Některé zobrazovače mají tento údaj
uveden, ale to jen z důvodu, že mají gamut opravdu hodně široký. Co však vlastně gamut znamená? Jde o to, jak velký výřez z barevného prostoru je schopen zobrazovač zobrazit. Obecně existuje opravdu široké spektrum barev, avšak jen zlomek z tohoto prostoru je
5
schopen člověk vnímat očima. Na obrázku č.1 je RGB diagram, který se skládá ze 3 základních barevných složek (červená, zelená a modrá - RGB). Lidské oko reaguje pouze na tyto 3 základní barvy, diagram tedy představuje barevný prostor, který jsme schopni vnímat.
Obrázek č.1 – RGB diagram
V horní části diagramu je zobrazena zelenou barvou vyznačená plocha. Porovnáním velikosti této zelené plochy a ostatních dvou barevných ploch je patrné, že zelená plocha je o poznání větší. Lidské oko totiž reaguje na zelenou barvu daleko citlivěji než na jakoukoli jinou barvu. Co s tímto barevným prostorem udělá zobrazovač? Zjednodušeně řečeno ořízne, zmenší či znehodnotí tuto plochu. Záleží jen na tom, jak hodně se tento 6
barevný prostor ořízne. V dnešní době se s oblibou používá režim sRGB, jehož diagram vidíme na obrázku č.2:
Obrázek č.2 – sRGB diagram
Čárkovaně je ještě vyznačena barevná plocha Adobe RGB, která zasahuje daleko více do zeleno-azurové barvy. Důvodem zavedení prostoru AdobeRGB je že
díky většímu
rozsahu barev zeleno-azurové barvy má lepší pokrytí tiskařského prostoru CMYK. Proto se AdobeRGB zobrazovače používají hlavně v DTP či Pre-pressu. V domácím nasazení, webové grafice či filmovém průmyslu nemají až tak velký smysl. Naopak mohou být na škodu, a to za předpokladu, že neumějí simulovat režim sRGB. Pokud je 7
totiž na monitoru s AdobeRGB zobrazena (bez správy barev) například webová stránka, tak barvy uvidíme příliš výrazné.
3.4.
Kontrast - je udáván v poměru dvou čísel jako hodnota důležitá při provozování
zobrazovacího panelu nebo projekce za přímého nebo částečného slunečního svitu. Jeho hodnota je vypočítána z poměru svítivosti bílé a černé barvy. Obě hodnoty jsou měřeny v luxech a jednoduše dány do poměru. Zobrazovače lze rozdělit do dvou základních kategorií
v
oblasti
kontrastu:
XVA panely, které mají kontrast kolem 4000-5000:1 a pak ostatní (IPS a TN), které mají kontrast kolem 700-1000:1. Kontrast je hodně důležitý při sledování filmů. Pokud je totiž jas černé barvy moc vysoký, tak se například tmavé scény promění v obraz nezřetelný a málo dynamický. 3.5.
Jas (brightness) - je úzce spjat s kontrastem, udává se v [cd/m2]. Jeho hodnota se
určuje tak, že všechny pixely zobrazí bílou barvu a změří se svítivost zobrazovače. Příliš vysoký jas může oslňovat. Čím je kontrast vyšší, tím je podání černé barvy lepší i při vysokém jasu.
8
Obrázek č.3 – diagram jasu
Důležitou vlastností jasu je také jeho rozsah. Pokud má zobrazovač rozsah příliš malý, tak se na něm v horších světelných podmínkách pracuje nepříjemně.
3.6.
Rozlišení - resolution zobrazovače je počet pixelů (nebo maximální rozlišení
obrazu), které může být zobrazeno na obrazovce či promítací ploše. Tento pojem se občas používá i u videa, kde se zaměňuje za rozměr. Udává se jako počet sloupců (též bodů na šířku či horizontální rozlišení, „X“) – to se uvádí jako první – a počet řádků (bodů na výšku, vertikální rozlišení, „Y“). Méně často se používá pojem barevné rozlišení, které vyjadřuje bitovou hloubku (počet barev) daného zobrazení. Nejčastější rozlišení: •
monitory stolních PC:
1366×768 (HD Ready), 1600×1200 (UXGA, Ultra-eXtended), 1920×1080 (Full HD) •
notebooky:
1366×768 (HD Ready), 1600×900 a 1920×1080 (Full HD) •
netbooky:
1024×600, 1366×768 (HD Ready) •
tablety:
1024×768 (XGA/XVGA, eXtended), 1280×720 nebo 1280×800, 2560×1400 (2.5K) •
„chytré“ telefony:
320×480, 480×800, 540×960, 1280×720 a u nejdražších 1920×1080 (Full HD) 9
•
televizory:
1366×768 (HD Ready), 1920×1080 (Full HD) •
dataprojektory:
1024 x 768 (XGA) až 1920×1080 (Full HD) Mnoho uživatelů, včetně uživatelů různých systémů CAD, používá rozlišení 1600×1200 (UXGA, Ultra-eXtended) nebo vyšší, pokud mají odpovídající zařízení. Pokud je rozlišení obrazu vyšší než fyzické rozlišení zobrazovače, mohou některé systémy využít virtuální obrazovku. Pro digitální televizi a HDTV jsou typické vertikální rozlišení 720p nebo 1080p. Rozlišení 640×480 IBM PS/2 VGA a MCGA byla standardními rozlišeními od roku 1990 do asi 1995. Rozlišení 800×600 bylo standardním zhruba do roku 1999. Od té doby je standardním rozlišením 1024×768 a 1366×768, ale pomalu je nahrazuje 1920×1080. Velká část webových stránek a multimediálních aplikací jsou vytvářeny pro rozlišení 1024×768 a mnoho současných počítačových aplikací již nepodporuje rozlišení 640×480. Microsoft Windows XP a novější jsou navrženy pro minimální rozlišení 800×600 (přesto je možné vybrat rozlišení 640×480 v nabídce „Pokročilé nastavení“ a aplikace můžou přepnout do jakéhokoliv jiného rozlišení). GNU/Linux, FreeBSD a mnoho Unixových variant používají X Window a mohou být spuštěny v libovolném požadovaném rozlišení tak, jak to podporuje monitor/display a video karta. Apple operační systémy Mac OS a Mac OS X mohou používat mnoho rozlišení, ačkoli 1024×768 je rozumné minimum. Je potřeba si ovšem uvědomit, že standardní rozlišení 800×600 a 1024×768 mělo vždy jen orientační hodnotu. Již v roce 1992 se na trhu objevila první grafická karta s 1 MB VRAM a v roce 1995 se již masově prosazovaly 64bitové grafické karty s 2 MB VRAM nabízející plnou 3D podporu rozlišení 1600×1200 (UXGA).
10
3.7
Technologie Edge blending - je pokročilou funkcí profesionálních projektorů,
umožňující spojení, respektive nastavení počtu překrývajících se pixelů na hranách obrazu jednotlivých projekčních zdrojů signálu na jeden ucelený. Pomocí Edge blending funkce lze vytvářet velké uniformované obrazy pomocí více projektorů. Projektory musí disponovat rozšířenou funkcí geometrické korekce obrazu.
Obrázek č.4 – projekce s funkcí Edge blending
4.
Posouzení vhodnosti použití projektorů Epson a jejich technologie zobrazení
4.1.
LCD a barevný světelný výkon
Tří panelová technologie Epson je založena na simultánní tvorbě obrazů ve třech základních barvách RGB. Pomocí optického hranolu jsou pak tyto tři obrazy překládány přesně přes sebe, čímž vzniká výsledný reálný, zcela přirozený a brilantní obraz, který se dostává do oka diváka bez barevných záblesků a duhového efektu. Bolavé oči a předčasná únava, právě u dětí a mládeže obvyklý problém, se nedostaví. Mnoho 11
vzdělávacích institucí proto cíleně hledá projektory pracující s technologií 3 LCD. Další přednosti: maximálně široké barevné spektrum, které projektorům Epson s technologií 3 LCD umožňuje přirozenou reprodukci až 68,7 miliard barev a krystalicky čisté zobrazení i těch nejmenších detailů.
Obrázek č.5 – princip tří panelové technologie
4.2.
Výhody technologie EPSON 3 LCD •
Osvědčené řešení – přes 70 mil. prodaných LCD čipů
•
Spolehlivá technologie s dlouhou životností
•
20 let zkušeností
•
Zcela přirozené barvy
•
Perfektní barevné přechody a stínování
•
Nízká spotřeba energie
•
Šetří oči
•
Vysoký barevný světelný výkon
•
Živý obraz 12
• 4.3.
Vynikající kontrast
Barevný světelný výkon EPSON
Barevný světelný výkon je měřítkem schopnosti projektoru zobrazovat barvy. Dosud neměli cí a uživatelé možnost posoudit, zda je jejich projektor schopen účinné a živé reprodukce barev. Kategorie barevného světelného výkonu tak představuje důležitý indikátor kvality obrazu zejména ve třídách, posluchárnách a konferenčních sálech. Dosud se u projektorů udával pouze světelný výkon pro bílou barvu. Lze měřit barvy pomocí jasu či ANSI lumenů? Současné specifikace produktů udávané v kategoriích jasu, světelného výkonu pro bílou barvu, kontrastu a rozlišení neposkytují žádnou informaci o schopnosti projektoru reprodukovat barvy. Tuto mezeru nyní zaplňuje kategorie barevného světelného výkonu (nazývaná rovněž barevný světelný výstup). Proč je barevný světelný výkon důležitý? Barevný světelný výkon je zásadní veličinou, protože klíčovou složkou kvality obrazu je právě barva. Barevný světelný výkon umožňuje kupujícím posoudit kvalitu barevné reprodukce, na jejímž základě se pak mohou fundovaně rozhodovat.
4.4.
Technologie EPSON Edge blending
Technologií Edge blending (hranové prolnutí obrazu) vyvinutou společností EPSON lze kombinovat několik promítaných obrazů tak, aby výsledkem byl jeden dokonalý plynulý širokoúhlý obraz. Na obrázku níže vlevo je patrné, že při spojení obrazu dvou projektorů dochází na hraně přechodu mezi levým a pravým projektorem ke znásobení jasu pixelů obrazu a v místě přechodu je obraz dvounásobně přesvícený. Na obrázku vpravo je použitá funkce Epson Edge blending.
13
Obrázek č. 6 – rozdíl výsledku zobrazení, vpravo Epson Edge blending
4.5.
Narůstající potřeba zobrazovaného prostoru pro přiblížení realitě
Při běžné výuce jsou ve školách většinou využívány projektory, které již nedokáží nabídnout odpovídající optimální rozlišení a zobrazovaný prostor. Např. při modelování dopravních situací na Fakultě dopravní ČVUT je výsledný návrh prostorově značně náročný zejména na velikost zobrazeného prostoru a jeho detailů. Při současné projekci se však vzhledem k omezení velikosti rozlišení jen velmi těžko dosahuje přehledného a detailního zobrazení celého modelu (prakticky to spíše často není vůbec možné). Tím se vzhledem k omezenému množství zobrazených informací výrazně ztrácí komplexní vypovídající hodnota. Nelze tak často přiblížit daný výstup blíže skutečné realitě, která je zde velmi potřebná a žádoucí. Technologie firmy Epson Edge blending umožňuje spojit obraz dvou a více projektorů vedle sebe, čímž je schopná nabídnout např. dvojnásobný projekční prostor. Takto vzniklý širokoúhlý obraz s rozlišením 1920 × 1200 bodů (WUXGA) je schopný zaručit mnohem názornější a kvalitnější zobrazovací prostor a prakticky tak řešit výše uvedené aktuální nedostatky projekce v učebnách. Využití promítaného obrazu touto technologií přináší mnohem názornější a širší využití ve výuce a prezentacích výstupů práce například: 14
•
Lepší možnosti při výuce ovládání softwaru některého systému CAD/CAM/CAE
( SolidWorks, Autodesk Inventor, CATIA, NX, apod) s návazností na systémy CAM pro programování NC strojů – simulace drah nástrojů při obrábění obrobku a PLM – Product Lifecycle Management - správa životnosti výrobku od návrhu konstrukce až po sešrotování.
5.
Využití laboratoře s projekcí s vysokým rozlišením školami všech typů
CAD/CAM/CAE systémy využívají celou řadu ovládacích panelů, ikon a nabídek, které jsou problematičtěji zobrazitelné zejména při nižším rozlišení. Větší prostor dovoluje nejenom jejich komplexnější, ale i detailnější zobrazení se zachováním názornosti a čitelnosti i při znázornění (zapnutí) většího množství např. nástrojových panelů. Zde se nabízí využití laboratoře s projekcí o vysokém rozlišení například pro vyšší odborné a střední průmyslové a technické školy v Děčíně a okolí od Ústí nad Labem až po Varnsdorf, například: VOŠ a SPŠ strojní, stavební a dopravní Děčín VOŠ a SŠ Varnsdorf Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, Resslova 5 Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, Stará 99 Střední škola lodní dopravy a technických řemesel Děčín Detailnější a prostorově rozsáhlejší zobrazení lze ve výuce dále využít:
Architektonické modely staveb a jejich okolí – lze prohlížet větší zobrazovací plochu s větším množství dat. Takto lze dosáhnout komplexnějšího pohledu nejenom na stavbu (vnitřní uspořádání), ale také na její okolí (situování).
Opět se nabízí využití pro vyšší odborné a střední průmyslové školy se stavebními a architektonickými studijními obory jako například:
15
VOŠ a SPŠ strojní, stavební a dopravní Děčín Střední škola stavební a technická Ústí nad Labem Střední škola stavební Teplice GIS modely – modelování krajin, dopravních cest a dopravních situací (často náročné právě na velikost zobrazované plochy pro zachování vypovídající hodnoty a všech návazností a detailů). Využití pro dopravní obory a obory s krajinotvorným zaměřením z hlediska zeleně, např: VOŠ a SPŠ strojní, stavební a dopravní Děčín Střední škola zahradnická a zemědělská A.E.Komerse Děčín studijní obory Univerzity J.E.Purkyně (UJEP) Ústí nad Labem
Modely a simulace různých konceptů a jevů (často složité, náročné na prostor a zobrazení potřebných detailů) mimo technické obory, jako například zdravotnictví, kde je potřeba detailně zobrazit digitalizované modely lidského těla Využití například pro: Střední zdravotnická škola Děčín VOŠ a Střední zdravotnická škola Ústí nad Labem Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie Rumburk Nabízí se ale i využití pro střední školy (Gymnázia) s humanitním zaměřením a základní školy, kde mohou žáci s vyučujícími využívat: o
3D modelování a animace – vizualizace objektů, jejich detailní přiblížení a
oddálení při zachování maximální kvality zobrazení. Výstupní kvalita rozlišení narůstá a poskytuje tak větší množství zobrazených detailů. o
Infografika (informační grafika) – vizuální ztvárnění informací, dat nebo
znalostí. Umožňuje rychle a přehledně prezentovat obvykle složitější a komplexnější informace tak, aby došlo k jejich snadnějšímu a rychlejšímu porozumění. 16
Využívá při tom různé grafické prvky jako např. značky a symboly, grafy, diagramy, mapy, ilustrace (animace – animovaná infografika). Její uplatnění je velmi široké a to jak ve výuce, tak např. i v technických oblastech. Využívá se zejména v prostředí internetu. Infografiky často vyžadují při tvorbě i detailnější zobrazení a větší zobrazovací prostor. o
Rozšířená realita (augmentet reality) – systém, který reálný obraz světa
doplňuje o počítačem vytvořené objekty (grafické, textové, audio a animace). Může být použita k modelaci různých objektů (celých scén) v různých prostředích jejich následnou vizualizaci (umístění objektů do reálného prostředí). Tato oblast nabízí nejenom technickým oborům široké možnosti využití jak přenést např. vymodelované objekty do reálného prostředí a místa. o
Videokonference a živé vysílání – propojení výuky s praktickým světem a
dalšími možnými aktéry výuky a vzdělávání (odborníky, národní i mezinárodní spolupráce studentů a fakult …).
7.
Využití pro základní školy v Děčíně a okolí
Využití se ale nabízí i pro základní školy v Děčíně: ZŠ a MŠ Děčín VI, Školní 1544/5 ZŠ a MŠ Děčín III, Březová 369/25 ZŠ a MŠ Děčín IV, Máchovo náměstí 688/11 ZŠ a MŠ Děčín IX, Na Pěšině 330 ZŠ a MŠ Děčín VIII, Vojanova 178/12 ZŠ a MŠ Děčín XXVII, Kosmonautů 177 ZŠ Děčín I, Komenského náměstí 622/3 ZŠ Děčín II, Kamenická 1145 ZŠ Děčín VI, Na Stráni 879/2 ZŠ Děčín XXXII, Míru 152 ZŠ Dr. Miroslava Tyrše Děčín II, Vrchlického 630/5
17
Či blízkém okolí v bývalém okrese Děčín: ZŠ a MŠ Dolní Habartice 152 ZŠ a MŠ Markvartice 197 ZŠ a MŠ Verneřice, Mírové náměstí 141 ZŠ a MŠ Dolní Poustevna, Tyršova 302 ZŠ a MŠ Jílové u Děčína, Školní 287 ZŠ a MŠ Krásná Lípa, Školní 558/10 ZŠ a MŠ Povrly, 5. května 233/14 ZŠ a MŠ Staré Křečany 44 ZŠ a MŠ Tadeáše Haenkeho Chřibská 280 ZŠ a MŠ Tisá 189 ZŠ a MŠ Vilémov 140 ZŠ Mikulášovice 20 ZŠ Rumburk, Tyršova ulice 1066/2 ZŠ Rumburk, U Nemocnice
1132/5
ZŠ Rumburk, Vojtěcha Kováře 85/31 ZŠ Varnsdorf, Edisonova 2821 ZŠ Varnsdorf, Náměstí E. Beneše 469 ZŠ Varnsdorf, Seifertova 1650
Zde by se zcela jistě nejednalo o pravidelné využití laboratoře s projekcí s vysokým rozlišením, ale vždy o jakousi exkurzi na akademickou půdu Dopravní fakulty ČVUT v Děčíně. Základní školy by zde mohly vhodně implementovat využití laboratoře s projekcí vysokým rozlišením do výuky některého předmětu a současně přiblížit svým žákům studium technických oborů.
18
8.
Snižování zdravotních rizik při výuce Studenti a žáci při výuce mnohdy dlouhý čas využívají projekce digitálních technologií. Je žádoucí věnovat větší pozornost ochraně jejich zdraví a maximálně snižovat zdravotních rizika, která je mohou ohrožovat. Jednou z možností jak jim předcházet (či je výrazněji snížit), je využití dostatečně vysokého rozlišení kvalitní promítací techniky, ale i kvalitního zobrazení při běžném denním světle v učebnách, kdy je vhodné z výše uvedených důvodů použít projektory o vysoké svítivosti 4 500 ANSI lumenů.
9.
Shrnutí
Je zřejmé, že finanční prostředky vložené do
laboratoře projekční technologie o
vysokém rozlišení v realizaci projektu „Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci“, budovaném na Fakultě dopravní ČVUT, pracovišti Děčín, mohou být využity nejen Fakultou dopravní ČVUT v Děčíně, ale i školami všech typů v Děčíně a okolí . Nabízí se především využití pro školy poskytující střední a vyšší vzdělání technického typu.
19
Zdroj technických informací – zobrazovací technologie Epson: PROJEKTMEDIA, s.r.o. U Břehu 10, 102 00 Praha 10 www.projektmedia.cz
Autor studie je vyučujícím na: VOŠ a SPŠ strojní, stavební a dopravní Děčín, p.o., Čs.armády 10, 405 01 Děčín II, středisko Slovanská 1000/55 www.prumkadc.cz ČVUT v Praze, Fakulta dopravní, pracoviště Děčín www.cvutdecin.cz
20
21
