STUDIE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY v ČR

STUDIE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY v ČR 2010 - 2015 Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice. Tomáš Langr, Jan Kramoliš

studie-analyzy_v4_rev6.indd 1

21.9.2015 17:17:48

STUDIE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY v ČR 2010 - 2015 Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice. Tomáš Langr, Jan Kramoliš V Praze dne 1.10.2015 Vydal: OTIDEA a.s. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv kopírování obsahu nebo částí obsahu této publikace bez souhlasu autorů je zakázano.

Poděkování partnerům této publikace Naše poděkování patří Ing. Jiřímu Andrasovi ze společnosti MCo consulting s.r.o., spolupracovníkům ze společnosti OTIDEA a.s. a všem ostatním, kteří se podíleli na tvorbě této publikace.


21.9.2015 17:17:48

OBSAH část I.

5

Analýza agregovaných dat 2010 - 2014 Úvod Hlavní cíl a metodika Komparativní analýzy Komparativní analýza vs. makroekonomické ukazatele Paretovo rozdělení a Lorenzova křivka Teoretický rovnoměrný model vs. naměřené hodnoty Závěrem

6 6 8 11 13 18 19

část II.

21

Analýza agregovaných dat 2010 - 2014 (dle oblastí) Úvod a metodika Výsledky Analýza oblastí roku 2010 Analýza oblastí roku 2011 Analýza oblastí roku 2012 Analýza oblastí roku 2013 Analýza oblastí roku 2014 Komparativní analýza let 2010 - 2014

část III.

22 23 24 25 27 29 31 32

35

Analýza vlastního průzkumu v letech 2013 - 2015 Hlavní cíl a metodika Výsledky průzkumů Komentáře odborníků k novému zákonu jako celku Stručná charakteristika respondentů

Závěr Co lze očekávat? Autoři odborných komentářů uvedených v této publikaci


36 37 63 64

66 68 70

21.9.2015 17:17:48

Vážení čtenáři, v publikaci, kterou právě držíte v rukou, naleznete rozsáhlou studii o stavu veřejných zakázek v ČR, kterou pro vás připravila společnost OTIDEA a.s. ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultou managementu a ekonomiky, a neziskovou organizací Oživení, o.s. Studie má za úkol mapovat změny v prostředí administrace veřejných zakázek od roku 2010 do poloviny roku 2015. Téma nesmírně náročné, zajímavé, a přesto často podceňované. Sběr dat a rozhovorů se zadavateli veřejných zakázek proběhl v průběhu července až září 2015 a je rozdělen do několika samostatných analýz: 1. Analýza veřejných zakázek veřejných zadavatelů v České republice v letech 2010 - 2014 Analýza mapuje počty a finanční objemy veřejných zakázek, průběžný vývoj změn celkových finančních prostředků vynaložených na veřejné zakázky ze státního rozpočtu a z fondů EU, nebo například i počty soukromých společností firem, které získaly uvedené podíly zakázek. Data byla získána exportem údajů z Věstníku veřejných zakázek a porovnána s výroční zprávou Ministerstva pro místní rozvoj ČR z roku 2014. 2. Analýza průzkumu společnosti OTIDEA a.s. v letech 2013 - 2015 Rozsáhlý průzkum společnosti OTIDEA a.s. proběhl mezi vybranými zadavateli veřejných zakázek. Data byla získána z uskutečněných osobních návštěv vybraných zadavatelů a z on-line a telefonního šetření. Cílem průzkumu bylo zmapovat názory zadavatelů veřejných zakázek na zásadní změny, které je čekají s příchodem nového zákona o veřejných zakázkách, stejně jako ukázat jejich názory na současný stav a vývoj transparentnosti v oblasti českých tendrů v posledních třech letech. Výsledky průzkumu jsou letos nově obohaceny o komentáře odborníků z praxe, jakož i o anonymní komentáře samotných zadavatelů, kterých se připravované změny dotknou nejvíce. Rád bych poděkoval Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, především panu Mgr. Janu Kramolišovi, Ph.D. za skvělou a vyčerpávající práci při zpracování a analýze dat. Dále Ing. Jiřímu Andrasovi, řediteli společnosti MCo consulting s.r.o. za export dat z Věstníku veřejných zakázek. Dále Mgr. Martinu Kameníkovi, předsedovi sdružení Oživení za systematickou pomoc při vyhodnocení analyzovaných dat. Mgr. Petře Věchtové za pomoc při tvorbě textů. A v neposlední společnosti Hoda Design za grafické zpracování celé publikace. Samotné díky patří také všem odborníkům a zadavatelům veřejných zakázek, kteří přispěli svým hlasem a názorem do průzkumu OTIDEA a.s. A také všem, kteří s námi již třetí rok spolupracují na tomto rozsáhlém a jedinečném výzkumu. Přeji příjemné počtení, Tomáš Langr ředitel společnosti OTIDEA a.s.


21.9.2015 17:17:48

část I. Analýza agregovaných dat 2010 - 2014

Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“


21.9.2015 17:17:48

Úvod Veřejná zakázka je nákup zboží, zadání práce, objednání díla nebo služby, veřejným subjektem (orgánem veřejné moci), kterým je stát, obec, samosprávný celek, organizace jimi založené, nebo případně dalším subjektem, který hospodaří s penězi, nebo jinými veřejnými statky nebo hodnotami pocházejícími z daní, poplatků či jiných zdrojů veřejného bohatství. Druhým zásadním pojmem, který se vyskytuje v této analýze, je veřejný zadavatel. Opět definice uvádí, že veřejný zadavatel je Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u niž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek jiná právnická osoba. Může to být: právnická osoba založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, nebo právnická osoba financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Hlavní cíl a metodika Veškeré kvantitativní údaje v této analýze vycházejí z Informačního systému o veřejných zakázkách (dále pouze Věstník) z let 2009 až 2015 s poslední aktualizací dne 19. srpna 2015. Obsah informací, které jsou uvedeny v této oblasti vychází, z uveřejněných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek zaslaných zadavateli. (www.vestnikverejnychzakazek.cz). Konkrétně bylo čerpáno z formulářů “Oznámení o zadání zakázky” (FO03 VVZ), tato data neobsahují výsledky soutěží sektorových zadavatelů. Veškeré markoekonomické údaje jsou čerpány z Ministerstva financí České republiky (www.mfcr.cz) a to převážně reálné makroekonomické ukazatele (HDP). Hlavním cílem této analýzy je spočítat absolutní hodnoty z let 2010-2014 a následně pomocí komparativní analýzy zjistit rozdíly mezi jednotlivými lety pomocí jednoduchých statistických metod. Pro komparativní analýzu jednotlivých položek se vycházelo z úplných dat z období 2010-2014 (pozn. rok 2009 byl použit pro výpočet srovnání změny v roce 2010). Analýza se nezaměřuje na počty zakázek, ale především množství peněžních prostředků, které byly na jednotlivé zakázky použity. V této části jsou uvedeny jednotlivá zjištění v letech 2010 - 2014. Výsledky jsou komentované z pohledu možných příčin a důsledků. Komparativní analýza byla provedena pomocí jednoduchých zřetězených indexů. Tyto indexy ukazují procentní změnu oproti předchozímu období vyjádřenou v procentech, kde jako základna je bráno v potaz předchozí období.


21.9.2015 17:17:48

Veřejné zakázky v České republice 2010-2014 Veřejné(pouze zakázkyveřejní v Českézadavatelé) republice 2010-2014 (pouze veřejní zadavatelé)

mld. Kč

200 180 160

183,8 172,3 160,5

170,8

152,5

140 120 100 50 %

80 60 40

32 %

37 %

37 %

42 %

20 0 2010

2011

objem veřejných zakázek v mld. Kč

2012

2013

2014

z toho hrazeno z EU (mld. Kč)

Obr. 1 - veřejné zakázky v ČR - pouze veřejní zadavatelé z let 2010-2014

Z grafu je patrné poměrně vyrovnané množství finančních prostředků, které je použito na veřejné zakázky u veřejných zadavatelů. Hodnota mezi lety kolísá zhruba někde mezi 150 - 180 mld. Kč. V posledním roce je nejvyšší částka, a to v celkové hodnotě téměř 184 mld. Kč. Šedě vyznačený je podíl peněz z EU, kterým byly veřejné zakázky financovány. Z grafu lze jednoznačně usoudit, že tento podíl relativně stoupá z původní jedné třetiny v roce 2010 až na jednu polovinu v roce 2014, což prakticky znamená, že v roce 2012 byla každá Kč využitá ve veřejných zakázkách investovaná z peněz EU 30 %, naopak v roce 2014 to bylo přesně 50 % z EU na jednu Kč veřejné zakázky. Graf také ukazuje poměr českých a EU prostředků, které byly v jednotlivých letech využity k financování veřejných zakázek v letech 2010-2014. Z grafu je zcela patrný nárůst relativního podílu evropských peněz. Můžeme konstatovat pozitivní vývoj, protože v této oblasti k nám přitékalo každým rokem více evropských peněz.



21.9.2015 17:17:48

„ Na tyto graficky znázorněné údaje je potřeba nahlížet opatrně, jelikož vyjadřují

pouze podíl finančních prostředků z evropských zdrojů ve vztahu k celkovému objemu finančních prostředků vynaložených na VZ. Zároveň nijak nevypovídají o efektivitě využívání veškerých dostupných evropských prostředků. U kterých je rozhodující otázka zdali by při větší podpoře kontrolních orgánů a poskytovatelů dotací nepředstavovalo mnohem vyšší % z celkového objemu finančních prostředků . “ Dagmar Lešnerová

1.

Komparativní analýzy Změny oproti předchozímu období počítané zřetězeným indexem. Tj. srovnání rozdílů s předchozím obdobím, tento rozdíl v mld. Kč je vyjádřen v procentech ze základny minulého období.

Změna objemu celkových finančních prostředků veřejných zakázek oproti předchozímu období (v %) změna v%

20

12,98

10 0 -10

2010

2011

7,61

-0,87

-4,98 2012

2013

2014

-20 -30 -40 -50 -60

-61,38

-70

Obr. 2 - Změna celkových finančních prostředků vynaložených na veřejné zakázky veřejnými zadavateli v letech 2010-2014


21.9.2015 17:17:48

Z výše uvedeného grafu je patrné % srovnání rozdílů celkových investovaných finančních prostředků do oblasti veřejných zakázek od veřejných zadavatelů. Za zmínku stojí silný propad v roce 2010, kdy oproti roku 2009 došlo k razantnímu poklesu o více jak 60 %. V dalších letech jsou hodnoty poměrně vyrovnané a pohybují se v intervalu mínus pět procent až plus třináct procent.

„ Predikce a analýza výkyvů objemu celkových finančních prostředků v oblasti veřejných

zakázek je velmi složitá s ohledem na velké množství jednotlivých činitelů, ovlivňujících rozhodovací proces zadavatel při plánování investic. U mnoha veřejných zakázek jsou relevantní i politické události na nejnižších, lokálních úrovních v rámci jednotlivých obcí. Tedy komunální volby či události celonárodního rozsahu, jako české předsednictví EU v roce 2009 nebo otevření Agentury pro evropský navigační systém v Praze v roce 2012. “ Jan Potucký

Změna objemu celkových finančních prostředků veřejných zakázek financovaných z EU oproti předchozímu období (v %) změna v%

15

11,9

10

2,5

5

4,7

5,3

0 -5

2010

2011

2012

2013

2014

-10 10 -15 -20 -25 -30

-28,1

-35

Obr. 3 - Změna celkových finančních prostředků (čerpaných z EU) vynaložených na veřejné zakázky veřejnými zadavateli v letech 2010-2014 Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“


21.9.2015 17:17:48

Zajímavé je také srovnání vývoje množství finančních prostředků vložených do veřejných zakázek z fondů EU. Zde je patrný opět zásadní propad v roce 2010, nicméně od roku 2011 lze pozorovat konstantní nárůst z 2,5% v roce 2011, kdy každým rokem tato hodnota stoupá, až na téměř 12 % v roce 2014. Z grafu lze vyčíst pozitivní nárůst finančních prostředků čerpaných z fondů EU. Tento výsledek současně značí, že bylo použito méně „národních” peněz a více peněz „z venku”. Opět je to pozitivní zpráva pro českou ekonomiku v této oblasti.

„ Je velmi zajímavé, že navzdory obecně prezentovanému názoru, že čerpáme jen velmi

málo finančních prostředků z EU se nám stále daří zvyšovat objem VZ financovaných z EU. Nicméně rozhodující vliv na tuto změnu mže mít i zvýšení povědomí zadavatelů o možnosti čerpat „evropské peníze“ a především větší snaha o získání těchto peněz. “ Lucie Žilková

Změna objemu celkových finančních prostředků veřejných zakázek financovaných z ČR oproti předchozímu období (v %) změna v%

8,28%

20%

-7,48%

0% -20%

2010

2011

2012

-6,17%

-4,32%

2013

2014

-40% -60% -80% -100% -120%

-127,33%

-140%

Obr. 4 - Změna celkových finančních prostředků (pouze “národní” peníze” ) vynaložených na veřejné zakázky veřejnými zadavateli v letech 2010-2014


21.9.2015 17:17:48

Pro dokreslení situace je ve výše uvedeném grafu zaznačen pokles investic z “národních” finančních prostředků do oblasti veřejných zakázek. Tato oblast dosahuje trvalých záporných hodnot (včetně roku 2012, kdy byl pokles pouze 0,03%).

„ Tento stav má za následek především zvyšující se počet veřejných zakázek hrazených

z fondů EU, objem investic u většiny zadavatelů zůstává obdobný, pokud si odmyslíme nestandardní výkyvy avšak každoročně se mení objem financi, které zdavatelé mohou získat ze strukturálních fondů a tím dochází ke snížení investic z roz počtů zadavatelů. “ Lucie Žilková

2.

Komparativní analýza vs. makroekonomické ukazatele Tab. 1 - Naměřené hodnoty vs. makroekonomické ukazatele roky 2010

2011

2012

2013

2014

Objem VZ v mld. Kč

160,5

152,5

172,3

170,8

183,8

Změna oproti předchozímu období v %

- 61,4 %

- 5,0 %

+ 13,0 %

- 0,9 %

+ 7,6 %

Z toho hrazeno z EU v mld. Kč

51,8

55,8

63,0

72,1

92,5


- 28,1 %

+ 2,5 %

+ 4,7 %

+ 5,3 %

+ 11,9 %

Z toho hrazeno z “národních peněz” v mld. Kč

108,7

96,7

109,4

98,8

91,3


- 127,3 %

- 7,5 %

+ 8,3 %

- 6,2 %

- 4,3 %

+ 2,3 %

+ 2,0 %

- 0,9 %

- 0,5 %

+ 2,0 %

4,1 %

3,8 %

4,3 %

4,3 %

4,5 %

MAKROEKONOMICKÉ SROVNÁNÍ Meziroční změna HDP (reálně %) Objem VZ vyjádřen v % z reálného HDP


11


21.9.2015 17:17:49

Tabulka komparativní analýzy exaktně ukazuje spočítané hodnoty z let 2010-2014 dle údajů z věstníku. Z výše uvedené tabulky jsou patrné největší výkyvy označené barvou. Největší propady jsou červenou a největší přírůstky jsou šedou barvou. Za zmínku stojí především silný propad v celkovém objemu mld. Kč u veřejných zakázek v roce 2010. Další roky byly poměrně vyrovnané. Pozitivní je pravidelný nárůst peněz z EU a pokles “národních” peněz použitý k financování veřejných zakázek. Celkově se investované finanční prostředky podílí na reálném HDP v průměru kolem čtyř procent.

„ Obecně lze rozdělit veřejné zakázky na dva typy. Jsou jimi veřejné zakázky plánované

a zakázky nepředvídatelné. Zadavatelé by měli mít stabilní roz počet a podléhat plánovanému rozvoji v řádu několika let. Příkladem takového plánování může být rozvoj a údržba infrastruktury. Nepředvídatelné zakázky vyplývají z nově nastalých potřeb, které zadavatel nemohl předvídat. “ Jan Potucký

Lze shrnout pozitivní fakt, a to je nárůst podílu EU peněz, a i přes hospodářskou recesi ,poměrně vyrovnané hodnoty současně s aktuálním rostoucím hrubým domácím produktem České republiky. V níže uvedené tabulce je makroekonomická predikce pro ČR (Ministerstvo financí ČR; duben 2015). Tabulka ukazuje pouze vybrané ukazatele. Tab. 2 - Vybrané makroekonomické ukazatele 2015

2016

2,7 (3,8)*

2,5 (2,8)*

0,3 (0,7)*

1,5 (0,6)*

Míra nezaměstnanosti (VŠPS)

5,7 (6,5)*

5,5 (5,9)*

Tvorba hrubého fixního kapitálu (růst v %, s.c.)

5,3 (7,3)*

4,2 (3,7)*

Hrubý domácí produkt (růst v %, s.c.)

Průměrná míra inflace (%)

* Udaje z ČNB (Aktuální prognóza Česká národní banka; srpen 2015)


21.9.2015 17:17:49

3.

Paretovo rozdělení a Lorenzova křivka Pomocí Paretova principu jsou sestrojeny níže uvedené grafy zohledňující množství firem získávajících veřejné zakázky a cenu veřejných zakázek. Další použitou metodou níže uvedených analýz je teorie Lorenzovy křivky, která je jedním z nejpoužívanějších způsobů grafického znázornění diverzifikace. Byla použita pro její jasné znázornění nerovnoměrnosti rozdělení příjmu mezi firmami, které získaly veřejnou zakázku z celkového objemu peněz ve veřejných zakázkách.

Paretovo rozdělení v roce 2010 Paretovo rozdělení (2010)

kumulativní četnost (% z celkového objemu hodnoty veřejných

Miliardy

Hodnota (cena) jednotlivé zakázky v mld. Kč

zakázek)

3

100% 90%

2

80% 70% 80 % z celkových peněz získalo 22 % firem

2

60% 50%

1

40% 30% 20%

1

10% 0

0% 00%

50 %

100 % relativní počet firem (zakázek)

78 % firem získalo zbytek (tj. 20 % z celkových peněz)

hodnota zakázky (mld. Kč)

Lorenzova křivka (kumulativní četnost)

Obr. 5 / Tab. 3 - Paretovo rozdělení v roce 2010

Paretovo rozdělení 2010

počet firem % z celkových které získaly % z celkových peněz uvedený podíl firem zakázek

počet Kč (mld.)

20 %

34

0,37 %

32,5

80 %

1988

21,7 %

128,4


13


21.9.2015 17:17:49


kumulativní četnost (% z celkového objemu hodnoty veřejných

Miliardy


zakázek)

7

100% 90%

6 80% 5

70% 80 % z celkových peněz získalo 19 % firem

4

60% 50%

3

40% 30%

2

20% 1 10% 0

00%

0%

50 %









počet Kč (mld.)

20 %

18

0,22 %

30,9

80 %

1551

18,5 %

122,1

21.9.2015 17:17:49


Miliardy


kumulativní četnost (% z celkového objemu hodnoty veřejných zakázek)

5

100%

4

90% 80%

4

70%

3 80 % z celkových peněz získalo 18 % firem

3

60% 50%

2 40% 2

30%

1

20%

1

10% 0%

0 0% 0

50 %








počet Kč (mld.)

20 %

28

0,23 %

34,4

80 %

1834

17,70 %

138,6


15


21.9.2015 17:17:49

Paretovo rozdělení v roce 2013

Miliardy


kumulativní četnost

z celkového Paretovo rozdělení (2013) (% objemu hodnoty

veřejných zakázek)

7

100% 90%

6

80% 5

70%

80 % z celkových peněz získalo 18 % firem

4

60% 50%

3

40% 30%

2

20% 1

10%

0

0% 00%

50 %

100 %

relativní počet firem








počet Kč (mld.)

20 %

18

0,12 %

34,4

80 %

2786

17,7 %

136,6

21.9.2015 17:17:49

Paretovo rozdělení v roce 2014

Miliardy


Paretovo rozdělení (2013)(% z celkového objemu

kumulativní četnost hodnoty veřejných zakázek)

9

100%

8

90% 80%

7 6

70%

80 % z celkových peněz získalo 21 % firem

60%

5

50% 4

40%

3

30%

2

20%

1

10%

0

0% 00%

50 %

100 %

relativní počet firem







počet Kč (mld.)

20 %

39

0,32 %

36,8

80 %

2927

20,5 %

146,6

„ Disproporce finančního objemu připadající na několik uchazečů a zbývajících

prostředků připadající na zbývající uchazeče není nijak překvapivý, pokud vezmeme v úvahu alokaci finančních prostředků. S nadsázkou lze tedy říci, že ani rekonstrukce všech obecních chodníků v zemi nebude dosahovat hodnoty centrálního nákupu vozidel pro Policii ČR nebo vojenského vybavení pro Armádu ČR. “ Jan Potucký Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

17


21.9.2015 17:17:50

4.

Teoretický rovnoměrný model vs. naměřené hodnoty Pokud bychom uvažovali o spravedlivém modelu rozdělení, vypadalo by to jako oranžová přerušovaná křivka. To znamená, že například v prostředním bodě by 50 % celkových peněz ze zadaných zakázek získalo 50 % firem, které vyhrály výběrové řízení. Z jednotlivých grafů je patrná vysoká nerovnoměrnost rozdělení veřejných peněz mezi firmy, které vyhrály zakázky. Naměřený model taktéž ukazuje, že 80% celkových financí proudících do veřejných zakázek “zhltlo” předních 18 % firem. A zbylých 20% peněz zůstalo a bylo rozděleno mezi zbývajících 82 % firem. Z hrubých dat lze předpokládat, že více zakázek pro jednu firmu je v celkovém počtu méně jak 5%.

Paretovo rozdělení vs. teorie rovnoměrného rozdělení Paretovo rozdělení (teorie vs. praxe)

Miliardy


kumulativní četnost (% z celkového objemu hodnoty veřejných zakázek)

9

100%

8

90% 80%

7 6

70%

Ideální rovnoměrné rozdělení kdy 50 % firem získá 50 % celkových peněz

5

60% 50%

4 40% 3

30%

2

20%

1

10%

0

0% 00 %


50 %

100 %

relativní počet firem (zakázek)


Obr. 10 - Paretovo rozdělení vs. teorie rovnoměrného rozdělení


21.9.2015 17:17:50

„ Nerovnoměrné rozdělení hodnoty veřejných zakázek mezi jednotlivé uchazeče je

zcela v pořádku, leda bychom předpokládali, že všichni uchazeči mají stejný kapitál, stejné výrobní schopnosti a všechny zakázky jsou zadávány ve stejné hodnotě. Co ovšem představuje palčivější problém je proměnlivost objemu finančních prostředků alokovaných do oblasti veřejných zakázek. Dochází tak totiž k velmi obtížnému naplňování předpokládaných cílů z důvodu neefektivnosti investic. Jinými slovy, zadavatelé zadávají když mají peníze, ne když něco potřebují a zadávají aby něco utratili, ne aby něčeho dosáhli nebo získali či zlepšili. “ Jan Potucký

Závěrem Co se týká českých prostředků a prostředků z Evropské unie, které byly v jednotlivých letech využity k financování veřejných zakázek v letech 2010-2014, lze konstatovat, že. je zcela patrný nárůst relativního podílu evropských peněz. V této oblasti lze nalézt pozitivní vývoj, protože v této oblasti k nám přitékalo každým rokem více evropských peněz. Tento výsledek současně značí, že bylo použito méně „národních” peněz a více peněz „z venku”. Opět je to pozitivní zpráva pro českou ekonomiku v této oblasti. V otázce změny celkového objemu financí investovaných ve veřejných zakázkách, lze tvrdit, že hodnoty jsou poměrně vyrovnané a pohybují se v intervalu mínus pět procent až plus třináct procent. Paretova analýza získaných dat opět potvrzuje, že pouze malá část firem získá zásadní množství finančních prostředků z veřejných zakázek. Modelování teoretického modelu rovnoměrného rozdělení ukazuje výraznou nevyrovnanost, která obvykle v B2G (Business-to-government) sektoru bývá patrná.


19


21.9.2015 17:17:50


21.9.2015 17:17:50

část II. Analýza agregovaných dat 2010 - 2014 (dle oblastí)


21


21.9.2015 17:17:50

Úvod a metodika Hlavním cílem této analýzy je spočítat celkové množství financí z veřejných zakázek, které plynuly do určitých oblastí. Těchto oblastí bylo určeno 15 (viz. tab), s tím, že každá položka byla manuálně přiřazena ke konkrétní proměnné. Způsob přiřazování měl následující logiku: u každé položky bylo bráno, pro jaký účel bude tato investice využita. Některé oblasti byly konkrétní, např. zdravotnictví, vzdělávání, volnočasové aktivity, a jiné oblasti byly více obecné, např. stavebnictví, služby, materiál. Každá položka byla posouzena z pohledu budoucího využití, takže např. když se jednalo o nákup přístrojů pro nemocnici, které mají sloužit k léčení pacientů, byla tato položka přiřazena jako zdravotnictví. Pokud se jednalo o stavební úpravy nemocnice, např. nová okna, byla tato položka zařazena do stavebnictví, protože není jisté, jestli v budoucnu nemocnice tuto budovu nepronajme, či neprodá a bude využita v jiné oblasti než zdravotnictví. Následující tabulka ukazuje jednotlivé oblasti a přiřazenou proměnnou. Poznámka k metodice Konkrétně bylo čerpáno z formulářů “Oznámení o zadání zakázky” (FO03 VVZ), tato data neobsahují výsledky soutěží sektorových zadavatelů. Bylo použito dat, které nebyly párovány a očištěny. Vzhledem k těmto skutečnostem může docházet k určitým nepřesnostem v agregovaných datech. Tab. 1 - Definované oblasti finančních toků veřejných zakázek. Název

Popis oblasti

1

Energie

Nákupy elektrické energie, fosilních paliv a plynu či jiných surovin pro vytápění a provoz budov či strojů

konkrétní

2

Finanční služby

Leasingy, úvěry, pojištění, bankovní služby, účty, cenné papíry

obecné

3

ICT

Hardware, software a další služby přímo spojeobecné né s IT

4

Inženýring

Projekty budov, staveb, výpočty a matematické odhady pro stavby, stavební úpravy a rekonstrukce

obecné

5

Kancelář

Kancelářské potřeby včetně nábytku mimo IT vybavení

obecné

6

Marketing a media

Reklamní a marketingové kampaně, výroba a návrhy reklamních materiálů, marketingové strategie, pronájmy médií pro propagační účely

konkrétní


Typ

21.9.2015 17:17:50

7

Materiál

materiál k přímé spotřebě s dobou spotřeby do 5 let

8

Služby

Veškeré služby, které nespadaly do žádné konobecné krétní kategorie

9

Správa budov

Údržba nemovitostí, správa budov - ostraha

10 Stavebnictví

11

Stroje a vybavení

obecné

konkrétní

Veškeré stavby, úpravy, rekonstrukce a další stavební práce, které nespadaly do žádné kon- obecné krétní kategorie Pořízení strojového vybavení (např. vozidla, přístroje) a další stroje které nespadaly do žádné obecné konkrétní kategorie

12 Údržba

Údržba kromě údržby budov (např. zimní údržba chodníků)

obecné

13 Volnočas

Investice do oblastí rekreace, turismus, kultura, zábava a odpočinek

konkrétní

14 Vzdělávání

Školy a veškeré další investice do služeb spojenými s vzděláváním lidí a zvyšováním kvalifikace

konkrétní

Nákupy přístrojů, služeb a vybavení určených přímo pro zdravotnictví

konkrétní

15

Zdravotnictví

Výsledky V této části jsou uvedeny jednotlivé zjištění v letech 2010 - 2014. Výsledné výsečové grafy jsou uvedeny v relativních podílech. Detailněji jsou pak jednotlivé údaje uvedeny v tabulkách. Pro komparaci získaných dat je v závěru kapitoly uveden komparativní skládaný pruhový graf se všemi výsledky za zkoumaných pět let.


23


21.9.2015 17:17:50

1.

Analýza oblastí roku 2010

Oblasti rok 2010 (relativní podíly dle objemu Kč) Vzdělávání 0,8%

Oblasti rok 2010

Marketing a media 0,6%

(relativní podíly dle objemu Kč)

Finanční služby 1,2%

Správa budov 0,5% Volnočas 0,2%

Energie 1,9% Inženýring 2,7%

Kancelář 0,1%

Materiál 3,7% Zdravotnictví 3,7% Stroje a vybavení 4,2%

Údržba Ú 5,2% Stavebnictví 56,6%

ICT 8,9%

Služby 9,9%

Graf. 1 - veřejné zakázky v ČR - pouze veřejní zadavatelé - rozlišeno dle oblastí, do kterých bylo investováno v roce 2010

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že více jak polovina investic plynula přímo do stavebnictví, další zásadní segmenty jsou služby s téměř jednou desetinou a ICT. Stroje a vybavení zaujímají spolu s údržbou zhruba po pěti procentech. Nejméně se v tomto roce investovalo do oblastí vybavení kanceláře, volnočasu a správy budov. Tab. 2 - Definované oblasti finančních toků veřejných zakázek v roce 2010 Investováno v mil. Kč

Počet zakázek

Energie

2 969

120

2

Finanční služby

1 952

150

3

ICT

14 198

836

4

Inženýring

4 355

174

Č.

Název

1


21.9.2015 17:17:50

2.

5

Kancelář

117

40

6

Marketing a media

940

89

7

Materiál

5 862

208

8

Služby

15 829

1883

9

Správa budov

874

28

10

Stavebnictví

90 737

3965

11

Stroje a vybavení

6 702

774

12

Údržba

8 261

184

13

Volnočas

314

38

14

Vzdělávání

1 349

322

15

Zdravotnictví

5 947

352


Oblasti rok 2011

(relativní podíly dle objemu Kč) Marketing a media 0,4%

Oblasti rok 2011

Správa budov 0,0%


Volnočas 0,2%

Vzdělávání 1,7%

Finanční služby 1,1% Energie 2,5% Inženýring 0,4% Materiál 3,5%

Kancelář 0,2%

Zdravotnictví 4,1% Stroje a vybavení 4,0%

Údržba 2,4% ICT 8,3% Stavebnictví 59,0% Služby 12,2%

Graf. 2 - veřejné zakázky v ČR - pouze veřejní zadavatelé - rozlišeno, do kterých bylo investováno v roce 2011 Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

25


21.9.2015 17:17:50

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že opět více jak polovina investic plynula přímo do stavebnictví, další zásadní segmenty jsou opět služby s téměř jednou desetinou a ICT. Stroje a vybavení zaujímají spolu s údržbou výrazně menší podíl než v předchozím roce. Je třeba podotknout, že celkový objem peněz investovaný v roce 2011 byl mírně nižší. Nejméně se v tomto roce opět investovalo do oblastí vybavení kanceláří, volnočasu, inženýringu, správy budov a marketingu. Tab. 3 - Definované oblasti finančních toků veřejných zakázek v roce 2011

Č.

Název

Investováno v mil. Kč

Změna Kč oproti předchozímu roku v %

Počet zakázek

1

Energie

3 824

+28,8

224

2

Finanční služby

1 615

-17,3

130

3

ICT

12 680

-10,7

820

4

Inženýring

684

-84,3

110

5

Kancelář

243

+107,7

29

6

Marketing a media

613

-34,8

98

7

Materiál

5 350

-8,7

145

8

Služby

18 666

+17,9

1518

9

Správa budov

70

-92,0

6

10

Stavebnictví

89 996

-0,8

3549

11

Stroje a vybavení

6 067

-9,5

642

12

Údržba

3 644

-55,9

165

13

Volnočas

263

-16,3

69

14

Vzdělávání

2 657

+97,0

484

15

Zdravotnictví

6 190

+4,1

366


21.9.2015 17:17:50

3.


Oblasti rok 2012

(relativní podíly dle objemu Kč) Oblasti rok 2012

Marketing a media 0,6% Správa budov Vzdělávání 0,1% 2,5%


Kancelář 0,3%

Finanční služby 1,0% Energie 2,3%

Volnočas 0,3%

Inženýring 0,2%

Materiál 2,8% Zdravotnictví 4,5%

Stavebnictví 52,4%

j a vybavení y Stroje 11,1% Údržba 1,3% ICT 8,1%

Služby 12,7%

Graf. 3 - veřejné zakázky v ČR - pouze veřejní zadavatelé - rozlišeno, do kterých bylo investováno v roce 2012

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že do stavebnictví proudilo méně prostředků, další zásadní segmenty jsou opět služby s téměř jednou desetinou a ICT. Stroje a vybavení zaujímají spolu s údržbou výrazně větší položku než v předchozím roce (více jak dvounásobný nárůst). Je třeba podotknout, že celkový objem peněz investovaný v roce 2012 byl mírně vyšší. Nejméně se v tomto roce investovalo opět do oblastí správy budov, inženýringu, vybavení kanceláří a marketingu.


27


21.9.2015 17:17:50

Tab. 4 - Definované oblasti finančních toků veřejných zakázek v roce 2012

Č.

Název



Počet zakázek

1

Energie

3 884

+1,6

229

2

Finanční služby

1 647

+2,0

145

3

ICT

13 889

+9,5

1012

4

Inženýring

374

-45,3

81

5

Kancelář

436

+79,4

37

6

Marketing a media

1 069

+74,4

95

7

Materiál

4 861

-9,1

175

8

Služby

21 805

+16,8

1287

9

Správa budov

125

+79,5

14

10

Stavebnictví

90 260

+0,3

4387

11

Stroje a vybavení

19 207

+216,6

1213

12

Údržba

2 154

-40,9

184

13

Volnočas

597

+127,1

85

14

Vzdělávání

4 268

+60,6

899

15

Zdravotnictví

7 744

+25,1

520


21.9.2015 17:17:50

4.


Oblasti rok 2013 (relativní podíly dle objemu Kč)

Oblasti rok 2013

Vzdělávání 5,6%

Marketing a media 0,5%


Správa budov 0,1% Volnočas 0,5%

Finanční služby 0,6%

Kancelář 0,1%

Energie 4,7%

Inženýring 0,1%


Stavebnictví 46,0% Stroje a vybavení 14,2%

Služby 11,4%

ICT 7,7%

Údržba 2,2%


Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že do stavebnictví proudilo opět méně prostředků, další zásadní segmenty jsou opět služby s téměř jednou desetinou a ICT. Stroje a vybavení zaujímají opět výrazně větší nárůst než v předchozím roce (nárůst o další jednu třetinu). Je třeba podotknout, že celkový objem peněz investovaných v roce 2013 byl téměř shodný s předchozím rokem, a to konkrétních 170,3 mld. Kč. Nejméně se v tomto roce investovalo do oblastí správy budov, inženýringu, vybavení kanceláří a marketingu, volnočasu, a navíc i do finančních služeb.


29


21.9.2015 17:17:50


Č.

Název



Počet zakázek

1

Energie

8 082

+108,1

533

2

Finanční služby

1 063

-35,5

148

3

ICT

13 207

-4,9

948

4

Inženýring

187

-50,0

129

5

Kancelář

217

-50,2

38

6

Marketing a media

831

-22,2

84

7

Materiál

2 351

-51,6

211

8

Služby

19 514

-10,5

1732

9

Správa budov

198

+58,8

15

10

Stavebnictví

78 548

-13,0

6196

11

Stroje a vybavení

24 329

+26,6

2324

12

Údržba

3 724

+72,9

500

13

Volnočas

818

+37,1

214

14

Vzdělávání

9 594

+124,8

1713

15

Zdravotnictví

8 110

+4,7

839


21.9.2015 17:17:50

5.


Oblasti rok 2014 (relativní podíly dle objemu Kč) Oblasti rok 2014


Správa budov 0,0%

Kancelář 0,1%

Volnočas 0,5%

Marketing a media 0,3% Finanční služby 0,7%

Vzdělávání 2,8% Energie 3,4%

Inženýring 0,1%


Stavebnictví 53,8%

Stroje a vybavení 11,4%

ICT 6,8%

Údržba 1,9%

Služby 8,1%


Poslední zkoumaný rok 2014 opět vykazuje vysoký podíl peněz investovaný do stavebnictví, a to více jak jednu polovinu z celkového objemu, další zásadní segmenty jsou opět služby ( v této oblasti je mírný pokles) a ICT je téměř na stejné hodnotě kolem sedmi procent. Stroje a vybavení zaznamenaly slabší pokles než v předchozím roce (pokles o tři procenta). Je třeba podotknout, že celkový objem peněz investovaných v roce 2014 byl mírně vyšší než předchozí rok. Nejméně se v tomto roce investovalo do oblastí správy budov, inženýringu, vybavení kanceláří a marketingu, volnočasu, a navíc i do finančních služeb.


31


21.9.2015 17:17:50


Č.

6.

Název



Počet zakázek

1

Energie

6 217

-23,1

300

2

Finanční služby

1 238

+16,5

147

3

ICT

12 544

-5,0

727

4

Inženýring

223

+19,2

106

5

Kancelář

261

+20,0

43

6

Marketing a media

529

-36,4

89

7

Materiál

11 502

+389,2

200

8

Služby

14 918

-23,6

1546

9

Správa budov

56

-71,6

12

10

Stavebnictví

98 831

+25,8

6112

11

Stroje a vybavení

20 925

-14,0

1136

12

Údržba

3 562

-4,3

288

13

Volnočas

974

+19,2

193

14

Vzdělávání

5 137

-46,5

1510

15

Zdravotnictví

6 883

-15,1

736

Komparativní analýza let 2010 - 2014 Při pětiletém pohledu (rok 2010-2014) můžeme konstatovat, že stavebnictví je vždy největší složkou, zastoupenou zhruba kolem 50% celkového rozpočtu. Mírného nárůstu zaznamenaly investice do strojů a vybavení, a mírného poklesu zaznamenala položka údržby. Ostatní segmenty se ve zkoumaném období výrazně neměnily. Za zmínku také stojí mírný nárůst investic do vzdělávání. Níže uvedený skládaný pruhový graf znázorňuje množství finančních prostředků investovaných prostřednictvím veřejných zakázek veřejných zadavatelů v letech 2010 -2014 s podíly jednotlivých oblastí.


21.9.2015 17:17:50

2010

Služby

2011

Stavebnictví

Služby

Stavebnictví

20113

Stavebnictví

2012

Mozaikový graf komparativní analýzy let 2010 - 2014

2014

Služby

Stavebnictví

20 000

40 000

ICT

Služby

Stavebnictví

0

ICT

60 000

ICT

ICT

Služby

80 000

100 000

ICT

120 000

140 000

160 000

180 000

mil. Kč Stavebnictví

Služby

ICT

Údržba

Stroje a vybavení

Zdravotnictví

Materiál

Inženýring

Energie

Finanční služby

Vzdělávání

Marketing a media

Správa budov

Volnočas

Kancelář

Graf. 6 - Skládaný pruhový graf veřejné zakázky - rozlišeno dle oblastí, do kterých bylo investováno v letech 2010 - 2014

Z komparativního srovnání ve výše uvedeném grafu je patrný propad v oblasti stavebnictví v roce 2013. Oblast služeb mírně narůstala. Investice do ICT se zvýšily až od roku 2012, stejně tak jako oblast údržby. Investice do strojů a zařízení s každým rokem nepatrně rostou. Ostatní položky v uvedeném grafu jsou minoritního charakteru (tj. menší jak 5% z celkového objemu ve zkoumaném roce).

„ Významné jsou investice do budování či rekonstrukcí kanalizačních sítí a ČOV, jen za rok 2015 bylo uveřejněno více jak 400 VZ v předpokládaném celkovém objemu investic 5mld. Kč, k 09/2015 bylo zadáno 225 VZ. Rovněž investice do vodovodních sítí jsou významné, bylo uveřejněno více jak 260 VZ s předpokládaným celkovým objemem 3 mld. Kč, k 09/2015 bylo zadáno 130 VZ. Hitem letošního roku ORP je “konsolidace IT”, více jak 100 VZ s celkovou předpokládanou hodnotou větší než 300 mil. Kč, k 09/2015 zadána více jak polovina VZ. Zpracování bioodpadu a budování kompostáren, v celkové předpokládané hodnotě více jak 500 mil. Kč, zveřejněno je v roce 2015 143 VZ, z toho zadaných k 09/2015 94


33


21.9.2015 17:17:50

VZ. Setrvalý stav VZ 2015: neochota k otevřenosti: velký podíl neotevřených typů řízení >40%, 10% zrušených řízení, mizivý až zanedbatelný počet e-aukcí vyjma dominantních komodit (energie, zdravotnictví). “ Jiří Andras


21.9.2015 17:17:50

část III. Analýza vlastního průzkumu v letech 2013 - 2015


35


21.9.2015 17:17:50

Hlavní cíl a metodika Rozsáhlý průzkum společnosti OTIDEA a.s. proběhl mezi několika sty zadavateli veřejných zakázek (po očištění 305 validních datových záznamů). Data byla získána z uskutečněných 63 osobních návštěv vybraných zadavatelů a z on-line a telefonního šetření s 242 respondenty. Proběhl v období červenec až září 2015. Průzkum zjišťoval postoj respondentů, jejichž charakteristiku popisuje níže uvedená tabulka, ke stavu veřejných zakázek v České republice. Jeho cílem bylo zmapovat názory zadavatelů veřejných zakázek na zásadní změny, které je čekají s příchodem nového zákona o veřejných zakázkách, stejně jako ukázat jejich názory na současný stav a vývoj transparentnosti v oblasti českých tendrů v posledních třech letech. Výsledky jsou letos nově obohaceny o komentáře odborníků z praxe, jakož i o anonymní komentáře samotných zadavatelů, kterých se připravované změny dotknou nejvíce. Zjištěná data byla samostatně analyzována a u některých vybraných otázek byla provedena komparace s průzkumy provedenými v letech 2013 a 2014. Vzhledem k počtu respondentů jsou údaje přepočítány na relativní podíly s přesností na jedno desetinné číslo. Tab. 1 - Charakteristika aktuálního výzkumného souboru Složení respondentů výzkumu - v jaké organizaci veřejné správy se nacházení (počet)

v %

Územní samosprávný celek

132

43,3

Jiná právnická osoba

79

25,9

Česká republika

54

17,7

Státní příspěvková organizace

40

13,1

Na jaké pozici se respondenti nacházejí (počet)

v %

Referent

124

40,7

Vedoucí oddělení

87

28,5

Jiné v tomto seznamu neuvedené

40

13,1

Zastupitel

20

6,6

Náměstek, ředitel

20

6,6

Tajemník

14

4,6


21.9.2015 17:17:51

Výsledky průzkumů

1.

Usnadní připravovaný zákon o zadávacích řízeních administraci zadavatelům veřejných zakázek? Tato otázka zjišťovala u respondentů postoj k nově připravovanému zákonu o veřejných zakázkách. Pozitivní zprávou je, že téměř polovina respondentů ví, že se zákon připravuje a tuší jak bude vypadat. Optimismus v této otázce má více jak dvacet procent respondentů, negativní názor mírně převažuje o necelých pět procent. Druhá polovina respondentů nemá přehled o tom, jak nový zákon bude vypadat, pravděpodobně někteří z nich se o tuto oblast zatím nezajímají.

Usnadní připravovaný zákon o zadávacích

Usnadní připravovaný zákon o zadávacích řízeních administraci zadavatelům řízeních administraci zadavatelům veřejných veřejných zakázek? zakázek?

22,3% Ano o Ne

50,2%

Nemám dostatek informací

27,5%

Obr. 1 - Rozložený výsečový graf

„ Největším problémem pro zadavatele je jejich velmi nízká informovanost ze strany

tvůrců zákona o změnách, které je s účinností nového zákona, čekají. Pro zadavatele bude velmi problematické téměř ze dne na den opustit dosavadní využívané a zažité postupy a začít se řídit novými pravidly, která budou mnohdy velmi odlišná až protichůdná oproti stávajícímu stavu. “ Dagmar Lešnerová Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

37


21.9.2015 17:17:51

„Vzhledem k tomu, že doposud není jasný finální text paragrafovaného znění, je velice těžké v tuto chvíli odpovědět. “ Lukáš Wagenknecht

„ Bylo by dobré omezit přemrštěnou administrativu a duplicitní uveřejňovací povinnosti (např. profil zadavatele, centrální evidence, úřední deska apod.). “ „ Územní samosprávné celky by uvítaly dle novely zákona o veřejných zakázkách

vypracovat jasnou metodiku a postup zadávání zakázek malého rozsahu a podlimitních zakázek, včetně vzorových dokumentů. Takovou přesnou kuchařku postupu se vzorovými dokumenty. Dle mého názoru by to usnadnilo a ztransparentnilo celý postup zadávání a obcím by byla dána možnost řešit zakázky vlastními silami. “ anonymní respondenti

2.

Nový zákon o zadávacích řízeních ruší povinnost ustanovovat hodnotící komise. Vítáte tuto změnu? Tato otázka zjišťovala negativní či pozitivní postoj respondentů ke změně zadávacích řízení ohledně povinnosti ustanovovat hodnotící komisi. Z výsledků vyplývá, že téměř čtyřicet procent respondentů vítá tuto změnu. Na druhé straně skeptická je většina, která se domnívá, že to není dobrá změna. Současně polovina z této části se dokonce domnívá, že tato záležitost povede k netransparentnosti zadávacích řízení.

„ Zrušení hodnotících komisí je dobrým krokem ve chvíli, kdy je vypsána zakázka

v menším finančním limitu, například podlimitní režim na dodávky či služby apod. Menší zadavatelé mají totiž velmi často problém personálně obsadit pětičlennou hodnotící komisi. Ovšem zrušení komise v případě podlimitní zakázky na stavební práce může být velmi rizikovým faktorem. Takovou může být i zakázka v hodnotě 49 milionů korun bez DPH. Ponechat výběr vítěze v takovém finančním limitu bez komise, například pouze na jediné osobě, je rozhodně krokem z pět. “ Kateřina Koláčková


21.9.2015 17:17:52

Nový zákon o zadávacích řízeních ruší Nový zákon o zadávacích řízeních ruší povinnost ustanovovat hodnotící komise. povinnost ustanovovat hodnotící komise. Vítáte tuto změnu? řízeních ruší Nový zákon o zadávacích Vítáte tuto změnu? povinnost ustanovovat hodnotící komise. Vítáte tuto změnu?

Ano

32,5% 32,5%

39,7% 39,7%

27,9% 27,9%

Ne

Ano

Ne

Ne, a současně se Ne, a současně se domnívám, že to bude domnívám, že to bude netransparentní netransparentní


„ Odpovědnost bude jen na zadavateli? Tak to bude chtít odvahu. My komise budeme ustanovovat vždy a v každém případě. Musíme se totiž krýt před občany. “ „ Komise budeme jmenovat i nadále. Nevidím v této změně možnost zrychlení celého procesu, nikdo vlastně nevysvětlil, k čemu tato změna povede. “ „ Pokud nový zákon neukládá nějaké povinnosti, jako jmenovat hodnotící komisi, vzniká

tak prostor pro lidovou tvořivost různých dotačních, kontrolních a auditních orgánů, které si budou zákon vykládat po svém. “ anonymní respondenti


39


21.9.2015 17:17:52

3.

Nový zákon o zadávacích řízeních přináší možnost pro zadavatele stanovit již v zadávacích podmínkách, co bude mimořádně nízká nabídková cena. Myslíte si, že tato změna povede k odstranění problémů s mimořádně nízkou nabídkovou cenou?

V této oblasti opět převažuje negativní názor na kvalitu nového zákonu o zadávacích řízení, i když skeptické a optimistické části jsou poměrně vyrovnány. Tam, kde Nový zákon o žezadávacích přináší respondenti uváděli, tato změna nepovedeřízeních k odstranění problémů s mimořádně nízkou nabídkovou cenou se dokonce část z nich jasně vyjádřila, možnost pro zadavatele stanovit jižže vtato záležitost bude omezující.

zadávacích podmínkách, co bude mimořádně nízká o zadávacích nabídková cena. Myslíte Nový zákon řízeních přináší si, že tato změna povede k odstranění možnost pro zadavatele stanovit již v zadávacích conízkou bude mimořádně problémů podmínkách, s mimořádně nízká nabídková cena.cenou? Myslíte si, že tato změna nabídkovou povede k odstranění problémů? Ano

12,5%

Ne

47,0% 40,4%

Ne, považuji to za omezující


„ Pokud není stanovena jasná metodika, jakým z působem zvolit

kritéria pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny, může dojít k situaci, že zadavatelé budou tuto hranici určovat prostřednictvím jimi stanovené nejnižší přípustné ceny (hranice pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu). To by mohlo nejen z působit deformaci cen na trhu, ale i problém se shodnými nabídkovými cenami ze strany uchazečů. “ Lucie Žilková


21.9.2015 17:17:53

„ V praxi pozoruji, že mezi zadavateli převládá názor, že všechno, co v rámci zadávání mohou změnit v otázce nízkých nabídkových cen, povede k lepšímu. “ Tomáš Langr

4.

Nový zákon neukládá povinnost (pouze možnost) vyloučit uchazeče za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Pokládáte tento krok za správný a transparentní? Tento krok považuje za správný a transparentní téměř šedesát procent respondentů, takže můžeme říct, že většina respondentů v této otázce vidí situaci nadějně a optimisticky. Přesto je nutné zmínit čtyřicet procent respondentů, kteří mají v této otázce Nový zákon neukládá povinnost vyloučit skeptický pohled.

uchazeče za mimořádně nízkou Nový zákon neukládá povinnost (pouze nabídkovou cenu. Pokládáte tento krok za možnost) vyloučitauchazeče za mimořádně správný transparentní? nízkou nabídkovou cenu. Pokládáte tento krok za správný a transparentní?

40,3% Ano Ne

59,7%



41


21.9.2015 17:17:53

„ Tento krok jednoznačně nelze považovat za správný. Jestliže zadavatelé přistoupí

na danou skutečnost a akceptují nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, kdo ponese odpovědnost, když nedojde k realizaci zakázky, jejímu dokončení či kvalitnímu plnění? Uchazeč anebo odpovědný pracovník, který i přes skutečnost, že věděl o nereálnosti ceny, tuto cenu akceptoval a tím umožnil vznik této situace. “ Lucie Žilková

„ Dát na vybranou zadavateli, jestli uchazeče s mimořádně nízkou nabídkovou

cenou vyloučí, nebo realizaci s ním tak říkajíc „riskne“, je jednoznačně krok k posílení pravomocí a vůle zadavatele. Ovšem je otázkou, zda je to krok správným směrem, nebo spíše povede k negativním důsledkům. Určitě odůvodněná je v našem prostředí obava, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu. Rozhodně to nepřispívá k obecné transparentnosti veřejných zakázek u nás. Myslím si, že správným krokem není ani to, že taková možnost nepochybně vyvolá výkladovou nejednotnost a nejistotu v prostředí veřejných zakázek, a to jak na straně zadavatelů, tak dodavatelů. Taková pravomoc by také měla být provázána s náležitou odpovědností za učiněné rozhodnutí – co se stane, když zadavatel vybere uchazeče s mimořádně nízkou cenou, a při plnění se skutečně projeví nereálnost dané ceny a vzniknou vícenáklady? Kdo za to ponese odpovědnost? Dle mého názoru se nejedná o správný krok a může se negativně odrazit v transparentnosti zadávacích řízení. “ Vladimír Levandovský

„ Mít pouze možnost je chyba, pomůže nám jedině povinnost. Jakmile dáte úředníkovi v rozhodování možnost, většinou neví, jak se správně rozhodnout. “ „ Povinnost vyloučit by byla lepší, pouze možnost nepomůže. Když už jednou hospodařím, tak si to přece nezničím nekvalitou. “ anonymní respondenti


21.9.2015 17:17:53

5.

Nový zákon o zadávacích řízeních navrhuje zvýšení limitu pro ZPŘ u stavebních prací na 50 milionů Kč. Myslíte si, že tato změna povede k rychlejšímu zadávání veřejných zakázek? V této otázce bylo v průzkumu dosaženo největšího optimistického podílu, a to téměř tří čtvrtinového. Můžeme tedy konstatovat, že zvýšení limitu pro ZPŘ u stavebních prací na 50 mil. Kč je správným krokem. Skeptický postoj v této otázce zaujímá zhruNový ba čtvrtina zákon respondentů.o zadávacích řízeních

navrhuje zvýšení limitu u stavebních zákon o zadávacích řízeních navrhuje prací.Nový Myslíte si, že tato změna povede k zvýšení zadávání limitu pro ZPŘ u stavebních prací na rychlejšímu veřejných zakázek? 50 mil. Kč. Myslíte si, že tato změna povede k rychlejšímu zadávání veřejných zakázek?

26 6% 26,6% Ano Ne

73,4%


„ Jedna z plánovaných změn, která je ze strany zadavatelů vítána a oceňována nejvíce.

Současný limit pro použití ZPŘ u stavebních prací ve výši 10 mil. Kč bez DPH je velmi omezující a de facto znemožňuje použití rychlého ZPŘ v případě velkého počtu zakázek na stavební práce. Stavební zakázky se tak kvůli odlišnostem otevřeného řízení a odpovídajícím zákonným lhůtám neúměrně protahují, ačkoliv nejde o velké zásadní projekty. Zadavatelé však zároveň už nyní pociťují nárůst cen právě u stavebních zakázek. “ Zuzana Šenoldová


43


21.9.2015 17:17:54

„ Podle většiny zadavatelů je tato změna nejlepším návrhem v novém zákonu.

Limit navýšit chtějí a na tuto změnu se vyloženě těší. Přinese podle nich výrazné administrativní ulehčení a zrychlení u těch staveb, které dnes kvůli zbytečně nízkým limitům mají problém zadat a výběrové řízení úspěšně dotáhnout až do konce. “

Tomáš Langr

„ Zvýšení limitu pro použití ZPŘ hodnotím jednoznačně kladně, neboť stávající

limit fakticky umožňuje realizovat zrychlenou procedurou pouze menší stavební projekty, povětšinou jen úpravy, drobné rekonstrukce atp. Do navýšené hranice se naopak mohou vejít i stavební realizace středního významu, pro které však z hlediska finančního objemu jednodušší zadávací proces nepředstavuje ohrožení v podobě nerovného přístupu dodavatelů. ZPŘ je dostatečně transparentní na to, aby konkurenceschopným uchazečům bylo umožněno se jej zúčastnit za současného zachování ekonomické výhodnosti a přiměřené administrativní náročnosti pro zadavatele. “ Jan Slezák

6.

Využíváte možnost hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky? V této otázce nebyla zjištěna výrazná shoda v žádné oblasti. To, že zadavatelé využívají možnost hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků tvrdí jednoznačně pouze patnáct procent respondentů. Výjimečně tuto možnost využívá jedna třetina. Rozhodně tuto možnost nevyužívá téměř jedna třetina respondentů, což je značná část.

„ Opět se prokázalo, že zadavatelé velmi málo využivájí všech možností, které jim

dává zákon. Zákon v žádném případě neurčuje zadavatelům povinnost hodnotit pouze na cenu, ale právě umožňuje hodnotit i například kvalitu týmů apod. Daná možnost je ideální u zakázek například na poradenské, právní služby apod. Přesto i zde zůstává stále dle našeho názoru provozní slepota ve smyslu nehodnotit nic jiného než cenu. “ Kateřina Koláčková


21.9.2015 17:17:54

Využíváte možnost hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění Využíváte možnost hodnotit nabídky podle veřejnéa zkušeností zakázky? pracovníků organizace, kvalifikace podílejících se na plnění veřejné zakázky?

14,8% 31 5% 31,5%

Ano Jak J k kd kdy, nelze l jednoznačně říct

25,9%

Ano, ale pouze vyjímečně Ne

27,9%


„ Nižší využívání možnosti hodnotit nabídky nejen podle ceny, ale rovněž

kvalitativních hodnotících kritérií může být odůvodněno jednak obavami z napadání těchto kritérií uchazeči o veřejnou zakázku, jednak i objektivně nesprávným nastavením (či vyhodnocením) těchto kritérií. Přestože cena v našem zadávacím prostředí zůstane vždy nejdůležitějším hodnotícím kritériem, bývá u řady zadávacích řízení využití dalších kritérií nepochybně více než vhodné. Obavy z využívání kvalitativních hodnotících kritérií jistě pramení i z přísné rozhodovací praxe ÚOHS, jakož i jiných kontrolních orgánů, které zadavatele od jejich využití odrazují. “ Andrea Schelleová


45


21.9.2015 17:17:54

7.

Z jakého důvodu nevyužíváte možnost hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky? Tato otázka úzce souvisí s předchozí oblastí, v případě,že respondenti zaznačili otázky “ne”; “ano, ale pouze vyjímečně”; či “jak kdy, nelze jednoznačně říct”. Cílem této otázky bylo zjistit proč nevyužívají možnost hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Z níže uvedených výsledků převládá drtivou většinou obava z napadnutí transparentnosti výběru. Můžeme usuzovat, že v této oblasti převládá určitý strach z možných budoucích komplikací. Respondenti raději volí jednodušší cestu, která pro ně znamená menší riziko. Za zmínku také stojí segment patnácti procent respondentů, kteří dokonce uvedli že neví, jak tuto možnost použít či jak postupovat (pravděpodobná neznalost).

Z jakého důvodu nevyužíváte možnost Z jakého důvodu nevyužíváte možnost hodnotit nabídky podle organizace, Z jakého důvodu nevyužíváte možnost hodnotit nabídky podle aorganizace, kvalifikace kvalifikace zkušeností pracovníků hodnotit nabídky podle organizace, a zkušeností pracovníků podílejících se na zakázky? podílejících se na plnění veřejné kvalifikace a zkušeností pracovníků plnění veřejné zakázky?

podílejících se na plnění veřejné zakázky? Nevhodné pro naše zakázky

14,3%

70,7%

Nevím, jak ztonapadnutí použít (či Obava postupovat) transparentnosti

14,3%

70,7%

Nevhodné naše Nevím, pro jak to použít (či zakázky postupovat)

15,0% 15,0%

výběru Obava z napadnutí transparentnosti výběru

Kdo obává z napadnutí Kdo sese obává z napadnutí transparentnosti výběru? transparentnosti výběru?

49,5% 49,5% 18,2% 18,2%

17,2% 17,2%

15,2% 15,2%

Pracují v oboru Pracují v oboru Pracují v oboru Pracují v oboru Pracují v oboru 4- 4Pracují v oboru Pracují v oboru 1- 1Pracují v oboru 5 let 5 let 3 roky méně jeden 5 let vícevíce nežnež 5 let 3 roky méně jak jak jeden rokrok

Obr. 7 - Rozložený výsečový graf v kombinaci s detailem největší výseče

Zajímavým zjištěním je, kdo z respondentů nevyužívá možnost hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků z obavy z napadnutí transpa-


21.9.2015 17:17:54

rentnosti výběru. Tato skupina byla dále detailněji zkoumána a vyšlo, že téměř polovina jsou to respondenti, kteří pracují v oboru více jak 5 let. Ostatní skupiny se drží pod dvaceti procenty. Nejmenší skupinou jsou respondenti pracující v oboru 4 až 5 let. Graf je seřazen dle počtu výskytů sestupně.

„ Výsledek zcela jasně deklaruje současný stav v oblasti veřejných zakázek, kdy

většina zadavatelů nevyužívá možnosti hodnotit na základě jiných kritériích než je cena. Důvodem, proč nevyužívají dané možnosti, jsou právě obavy z napadnutí veřejné zakázky ze strany nejen uchazečů, ale například i poskytovatelů dotace či kontrolních orgánů. “ Kateřina Koláčková

„ Platné znění Pravidel pro výběr dodavatelů operačních programů takový z působ

hodnocení neumožňují. Ekonomická výhodnost takových hodnotících kritérií je krajně diskutabilní a z působ jejich transparentního a nediskriminačního nastavení by byl dle mého názoru značně komplikovaný a často lehce z pochybnitelný ze strany zájemců o veřejnou zakázku. U některých zadávacích řízení považuji tuto možnost za vhodný přístup k hodnocení. Nicméně vzhledem ke všem ostatním zákonným povinnostem kladeným na průběh zadávacího řízení a pravděpodobných obstrukcí ze strany zájemců o veřejnou zakázku je to značně riskantní, myšleno ve vztahu k úspěšnému dokončení zadávacího řízení, a to jak z hlediska časového tak věcného. “ Martin Polák

„ V případě dotační podpory projektu vyžaduje poskytovatel vybrat nejnižší cenu, což

bohužel z našeho pohledu není to nejhospodárnější řešení. V mnoha případech se to odrazí na kvalitě díla. Pokud se někdo chová jako řádný hospodář, nepotřebuje k tomu zákon o veřejných zakázkách. Ten má spíše za cíl předejít rozkrádání a podobným nekalým jevům, ovšem zvláštní je to, že se v tomto případě jaksi míjí v mnoha případech účinkem. Obcím to přidělává zbytečnou práci navíc a ve velkých, převážně státních, zakázkách se kradlo a možná krade dál stejně. “ „ Nevím přesně, co toto kritérium znamená, takže ho nevyužívám. “ anonymní respondenti Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

47


21.9.2015 17:17:55

8.

Pomohlo Vám současné ustanovení zákona, které dovoluje cenu navýšit max. o 30 % původní ceny zakázky, v úspěšné realizaci zakázek? Otázka zjišťovala, nakolik je současné ustanovení zákona o možnosti navyšovat původní cenu zakázky o 30% nápomocné při realizaci veřejných zakázek. Pouze necelá polovina považuje tuto záležitost za pozitivní. Větší polovina hodnotí tuto možnost spíše negativně a devět procent dokonce tvrdí, že jim to zkomplikovalo postup.

Pomohlo Vám současné ustanovení Pomohlo Vám současné zákona, zákona, které dovoluje ustanovení cenu navýšit které dovoluje realizaci cenu navýšit původní cenu v úspěšné zakázek? o max 30 % zakázky, v úspěšné realizaci zakázek? 8,9%

Ano, pomohlo nám řešit problematické situace Ne, nemělo vliv na úspěšnost realizace

42,3%

Ne, zkomplikovalo nám postup

48,9%


„ Za předpokladu, že zadavatelé připraví veřejnou zakázku precizně, jim toto navýšení

může pomoci řešit nenadálé a nepředvídatelné situace. Je však třeba upozornit, že mnoho zadavatelů opomíjí, že možnost dodatečných stavebních prací a služeb má několik podmínek, jež musí být naplněny kumulativně a nestačí se pouze „vejít“ do 30 %. Dle mého názoru by tedy zvýšení hranice nemělo mít zásadní vliv na zadavatele. Naopak bych se obávala dalšího zvyšování nad hranici 30 %, jelikož by mohlo dojít ke zneužívání a kalkulaci ze strany uchazečů. “ Lucie Žilková


21.9.2015 17:17:55

„ Z výše uvedeného výsledku je zřejmé, že navýšení zákonné hranice pro vícepráce

zadavatelům z velké části pomohlo. Při předpokladu naplnění souvisejících zákonných podmínek pro využití tohoto institutu je možné konstatovat, že navýšení horní hranice byl krok správným směrem. Je otázkou zda by s ohledem na evropskou úpravu nemohla být tato hranice ještě navýšena. Zadavatelé by tuto možnost jistě uvítali, avšak s ohledem na naše zadávací prostředí, bych se přikláněla k ponechání 30 % limitu. “ Andrea Schellová

9.

Jsou podle Vás veřejné zakázky v současnosti transparentnější než v období před tzv. transparentní novelou z dubna 2012? Z výsledků plyne určitá nerozhodnost respondentů, většina z nich tvrdí, že je to zhruba stejné. Optimismus sdílí zhruba dvacet procent respondentů. Ryze negativní postoj, kdy respondenti tvrdí, že zakázky byly před touto novelou transparentnější, zaujímá necelá jedna desetina.

Jsou podle veřejné zakázky Jsou podle VásVás veřejné zakázky Jsouvpodle Vás veřejné zakázky v současnosti v současnosti transparentnější současnosti transparentnější nežnež transparentnější v období před tzv. v období před tzv. transparentní novelou? v období před tzv.než transparentní novelou? transparentní novelou? 8,2% 8,2%

22,6%22,6%

Ano, zakázky Ano, zakázky jsou v jsou v současnosti současnosti transparentnější transparentnější Je to zhruba Je to zhruba stejné stejné

69,2%69,2%

Kdo se domnívá,ƫže je to zhruba stejné?

Ne, zakázky Ne, zakázky byly byly transparentnější transparentnější před novelou před novelou

53 8% 53,8% 32,9% 8,9% ƫƫƫPracují v oboru ƫ āġăƫroky

Pracují v oboru více než 5 let

4,3%

ƫƫƫPracují v oboru ƫ Pracují v oboru ąġ5 let méně jak jeden rok

Obr. 9 - Rozložený výsečový graf v kombinaci s detailem největší výseče Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

49


21.9.2015 17:17:55

Při detailním zkoumání segmentu, kdy se respondenti domnívají, že je to zhruba stejné, lze najít toto přesvědčení především u skupiny respondentů, kteří pracují v oboru v rozmezí 1 - 3 roky, a také nejzkušenější, kteří zde pracují více jak 5 let. Nejmenší skupinou jsou respondenti, kteří v oboru pracují méně jak jeden rok. Graf je seřazen dle počtu výskytů sestupně.

„ Vždy záleží na zadavateli, jaký zvolí přístup k zajištění transparentnosti

v rámci zadávacích řízení. Někteří zadavatelé si ji vysvětlují tak, že je třeba uveřejňovat veškeré (i zákonem přímo nepožadované) dokumenty, které jsou v rámci jednotlivých zadávacích řízení, ať už samotným zadavatelem, či jím jmenovanými komisemi, z pracovávány. Jiní zadavatelé by zase nejraději neuveřejňovali ani smlouvu uzavřenou s vítězným uchazečem. Je zajímavé, že většina respondentů průzkumu se domnívá, že novela zákona z roku 2012 nevnesla do procesu zadávání zakázek větší transparentnost - i z průzkumu je tedy zřejmé, že ani změna zákona nemusí vést ke zlepšení či vyřešení daného problému. “ Dagmar Lešnerová

„ Dá se říci, že se případní zájemci o informace týkající se průběhu zadávacích řízení dostanou k těmto informacím snadněji. “ Martin Polák

„ Tzv. “transparentní” novela byla spíš komplikační novela. Jediný klad vidíme ve

zrušení omezování počtu zájemců v užším řízení - a to ne proto, že by se vždy podvádělo (zejména při losování), ale proto, že v principu zájemci věděli nebo mohli jednoduše a zcela legálně z jistit, kdo byl vyzván k podání nabídek (buď to z jistili při vlastním losování, nebo měli právo nahlédnout do protokolu o posouzení kvalifikace i do protokolu o omezení počtu zájemců). Poté už se jednoduše firmy domluvily, aby si nekazily ceny, proto po zrušení omezování počtu zájemců, zejména u stavebních prací, nabídkové ceny velmi výrazně klesly. “ Anonymní respondent

Tato otázka byla položena i v předchozích průzkumech v letech 2013 a 2014. Níže je uvedena komparace s předchozími obdobími v této oblasti v mozaikovém grafu obohaceném spojnicemi řad. Graf je opět sestaven z relativních podílů.


21.9.2015 17:17:55

Jsou podle Vás veřejné zakázky v současnosti transparentnější než v období před tzv. transparentní novelou z dubna 2012? Komparace období 2013-2015

2013

2014

2015

0%

20%

40% ano

60%

zhruba stejné

80%

100%

ne

Obr. 9b - Mozaikový graf pro období 2013 - 2015

Ve výše uvedeném mozaikovém grafu lze pozorovat vývoj od roku 2013 směrem k neutrálnímu postoji, optimistický postoj každoročně klesá pravidelným tempem. Dobrou zprávou je, že ryze pesimistický názor nevzrůstá. Spíše se rozšiřuje podíl respondentů, kteří vidí situaci zhruba stejně.

10.

Kolik veřejných zakázek je dle Vašeho názoru postiženo snahami o manipulaci s výsledkem zadání? Názor, že veřejné zakázky nejsou zmanipulovány, zastává pouhých šest procent respondentů. Zbývající část, tj. více jak 93 % respondentů uvádí, že zakázky jsou určitým způsobem postiženy snahami o manipulaci s výsledkem zadání. Z tohoto segmentu převládají odpovědi “minimum” a “zhruba třetina”.

„ To, že se přes 40 % zadavatelů domnívá, že veřejné zakázky buď nejsou

postiženy snahami o manipulaci vůbec, nebo jen minimum z nich, je překvapující, jelikož veřejné mínění je rozhodně negativnější. Postupná vzrůstající nedůvěra v transparentnost zadávání veřejných zakázek lze vidět i ve srovnání s minulými lety, kde procento zadavatelů, kteří si myslí, že vůbec žádné zakázky nejsou zmanipulovány, je za poslední tři roky nejnižší. “ Zuzana Šenoldová Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

51


21.9.2015 17:17:56

Kolik veřejných zakázek je dle Vašeho názoru Kolik veřejných zakázek je dle Vašeho postiženo snahami o manipulaci názoru postiženo snahami o manipulaci s výsledkem zadání? s výsledkem zadání? 4,6% 4,9%

6,2%

Žádné Minimum

17,7%

Zhruba třetina

36,7%

Zhruba polovina Zhruba tři čtvrtiny

29,8%

Více než tři čtvrtiny


„ Můj životní postřeh je asi takový, že všechno je v lidech. Pokud pro mne bude prioritou

vlastní prospěch, tak mi žádný zákon nezabrání v tom, abych udělala zakázku ve vlastní prospěch. A pokud pro mne bude prioritou prospěch firmy, tak žádný zákon nepotřebuji. “ Anonymní respondent

Níže uvedená tabulka detailněji zkoumá, na jakých pozicích jsou respondenti, kteří zaujímají vybrané postoje k této otázce. Tabulka obsahuje pouze významné podíly (20 % a více), zanedbatelné podíly nejsou v tabulce uvedeny. Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že většina respondentů na různých pozicích se domnívá, že právě minimum zakázek je postiženo manipulací, hned na druhé pozici je “zhruba třetina”. Výjimkou je jediná skupina, a to jsou zastupitelé, kteří mají odlišný názor, převažující názor 35 % z nich je, že je to právě zhruba třetina zakázek, která je zmanipulována.


21.9.2015 17:17:56

Tab. 2 - Názory respondentů na různých pozicích na otázku č.10

Kdo


Vedoucí oddělení

Tajemník

Zastupitel

Referent

Jiné (blíže nespecifikováno)

Kolik VZ je podle nich zmanipulovaných? (absolutní podíl)

Kolik % jich je (relativní podíl)

9/20 = minimum

45,0 %

6/20 = zhruba třetina

30,0 %

38/87 = minimum

47,5 %


34,5 %

7/14 = minimum

50,0 %


21,4 %

3/14 = zhruba tři čtvrtiny

21,4 %


35,0 %

6/20 = minimum

30,0 %

4/20 = zhruba polovina

20,0 %

41/124 = minimum

33,1 %


26,6 %


22,5 %

11/40 = minimum

27,5 %


30,0 %


22,5 %

Tato otázka byla položena i v předchozích průzkumech v letech 2013 a 2014. Níže je uvedena komparace s předchozími obdobími v této oblasti v mozaikovém grafu obohaceném spojnicemi řad. Graf je opět sestaven z relativních podílů.


53


21.9.2015 17:17:56

Kolik veřejných zakázek je dle Vašeho názoru postiženo snahami ƫ +ƫmanipulaci? Komparace období 2013-2015

2013

2014

2015

0% Žádné

20% Zhruba třetina

40%

60%

Zhruba polovina

80%

100%

Zhruba tři čtvrtiny a více


Ve výše uvedeném mozaikovém grafu lze pozorovat vývoj od roku 2013. Pozitivní nádech grafu dává především položka, že žádné zakázky nejsou zmanipulovány, v této oblasti se skutečně rozšiřuje, i když nepatrně názor, že zakázky jsou méně zmanipulované než v předchozím roce 2014. Stejně tak lze mluvit pozitivně i o největší části zmanipulovaných zakázek, jejichž podíl meziročně poklesl.

11.

Jaký je dle Vašeho názoru důvod pro tuto manipulaci? Tato otázka úzce souvisí s předchozí zkoumanou oblastí, kdy se mohli všichni respondenti vyjádřit k problematice manipulace s veřejnými zakázkami. Prostor pro zodpovězení této otázky byl dán i těm respondentům, kteří tvrdí, že zakázky nejsou zmanipulované. Důvodem bylo zjistit jejich postoj k této problematice, i přesto že jsou přesvědčeni, že zakázky nejsou zmanipulovány. Překvapivě pozitivním zjištěním je, že většina zakázek není zmanipulována z důvodu podvodu, či špatného hospodaření se státními prostředky, ale prostý dobrý úmysl. Oproti tomu, z té špatné strany je to klientelismus a korupce - tyto dva názory zaujímají zhruba třetinu podílu.


21.9.2015 17:17:56

Jaký je dle Vašeho názoru důvo manipulaci Jaký je dle Vašeho názoru důvod veřejných zakáze

pro manipulaci veřejných zakázek ?

55,1%

Klienteli

16,4%

aký je dle Vašeho názoru důvod pro Kdo se domnívá, že je to snaha manipulaci veřejnýchsjednat zakázek? výhodu pro místní firmu ...?

Korupce

20,0%

Snaha s pro míst lokální z

Jaký je dle Vašeho názoru důvod pro manipulaci veřejných zakázek?

Snaha o firmu, se dobré z

55,3%

29,9%

55,1%

Klientelismus

16,4%

10,3%

4,6%

8,5%

ƫƫPracují v oboru ƫ Pracují v oboru ƫƫƫPracují v oboru ƫ Pracují v oboru āġ3 roky více než 5 let ąġ5 let méně jak jeden rok Korupce

55,1% Snaha sjednat 16,4%výhodu

20,0%

pro místní firmu a zvýšení lokální zaměstnanosti Snaha opětovně vybrat 20,0% firmu, se kterou mám dobré zkušenosti

Klientelismus Korupce Snaha sjednat výhodu pro místní firmu a zvýšení lokální zaměstnanosti

8,5%

Snaha největší opětovně vybrat Obr. 11 - Rozložený výsečový graf v kombinaci s detailem výseče firmu, se kterou mám dobré zkušenosti

Z detailnějšího pohledu na segment “snaha sjednat výhodu pro místní firmu a zvýšení 8,5%že nejvíce tento názor zastávají respondenti lokální zaměstnanosti” lze vypozorovat, pracující v oboru 1 až 3 roky a také ti, kteří zde pracují více jak pět let. Naopak pracující v oboru méně jak jeden rok, tento názor zastávají minimálně. Graf je seřazen dle počtu výskytů sestupně.

„ Ze své vlastní praxe mohu potvrdit, že zadavatelé by skutečně uvítali možnost

zohlednit předchozí zkušenost s ověřeným dodavatelem a znalost dodavatele ze svého okolí, proto mě nepřekvapuje, že právě toto bylo uváděno jako jednoznačně nejčastější varianta. “ Zuzana Šenoldová


55


21.9.2015 17:17:56

„ Označil bych všechny uvedené možnosti. Mimo to jsou také problémem účelové

podněty neúspěšných soutěžitelů, které mohou někdy zneužívat účelově svoje postavení v rámci soutěže. “ Lukáš Wagenknecht

„ V jednom případě jsem se, jak se domnívám, setkal s praxí “bid rigging” - což je

nepříjemné. Bohužel jsem nenašel z působ, jak se s touto situací vypořádat, neboť je velmi těžké zajistit důkaz y. “ anonymní respondenti

12.

Používáte kritérium nejnižší nabídkové ceny? Ne příliš optimistickým výsledkem je fakt, že většina respondentů používá kritérium nejnižší nabídkové ceny. Což prakticky může také značit “za málo peněz málo muziky” či “nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit levné produkty”. Tento segment tvoří více jak 75 %. Odpovědi “ne vůbec” a “zcela výjimečně” jsou zastoupeny pouze minoritně, dohromady tvoří necelých deset procent.

„ Podle naší zkušenosti téměř všichni zadavatelé ve většině případů stále používají

kritérium nejnižší nabídkové ceny. A to i přes to, že cílem novely zákona z letošního března bylo právě tuto praxi potlačit. “ Tomáš Langr


21.9.2015 17:17:58

Používáte kritérium nejnižší nabídkové ceny? Používáte kritérium nejnižší nabídkové ceny? 4,6%

2,6%

17,4%

Ve většině případů V polovině případů Zcela výjimečně Ne, vůbec

75,4%


„ Jedná se o problém, na který se snažíme dlouhodobě upozorňovat. Výsledky

pouze potvrzují praxi, se kterou se běžně setkáváme. Nelze však v žádném případě veškerou vinu přičítat úředníkům. Problém má daleko rozsáhlejší kořeny spočívající v nejistotě postupu kontrolního orgánu, neexistující podpoře v otázce metodiky k hodnocení na ekonomickou výhodnost nebo strachu z napadení veřejné zakázky. “ Lucie Žilková

„ Ano, naše instituce používá u některých veřejných zakázek jediné kritérium

nejnižší nabídkové ceny. Je to cca v 60 % z celkového počtu veřejných zakázek (bez ohledu na jejich druh dle předmětu plnění či předpokládané hodnoty). Obvykle se jedná o jednoduché zakázky na drobné stavební práce, dodávky spotřebního a kancelářského materiálu apod. “ Vladimír Levandovský


57


21.9.2015 17:17:58

Protože je tato oblast zásadní, byla i tato otázka položena v předchozích průzkumech v letech 2013 a 2014. Níže kritérium je uvedena komparace s předchozími obdobími v této Používáte nejnižší nabídkové oblasti v mozaikovém grafu obohaceném spojnicemi řad. . ceny?

Komparace období 2013-2015

2013

2014

2015

0%

20%

40%

60%

Ano, ve většině případů

Ano, v 50 % případů

Ano, zcela výjimečně

Ne, vůbec

80%

100%


Výše uvedený mozaikový graf dokládá rostoucí špatnou tendenci jít pouze po nejnižší ceně. Důvodem může být známý fakt o deficitu státního rozpočtu a povědomí zadlužení české ekonomiky. Jiným důvodem může být i strach z napadení pro netransparentnost výběru - viz otázka č. 7 uvedená v tomto dokumentu. Tento výsledek tvrdí, že v této oblasti převládá určitý strach z možných budoucích komplikací. Respondenti raději volní jednodušší cestu, která pro ně znamená menší riziko, pravděpodobně aby si ušetřili práci s výběrovým řízením. Na jedné straně lze tvrdit dobrý úmysl, že je snaha ušetřit státní prostředky, bohužel druhá strana mince napovídá o možném “usnadnění si práce”. Bližší vysvětlení nám poskytne následující otázka č.12.

„ Uvedený graf ukazuje především stagnaci v otázce hodnocení na nejnižší

nabídkovou cenu a v průběhu období bohužel nelze sledovat zásadní změny. Bylo by třeba poskytnout zadavatelům daleko širší podporu v otázce nastavení možných hodnotících kritérií. “ Lucie Žilková


21.9.2015 17:17:58

13.

Z jakého důvodu používáte kritérium nejnižší nabídkové ceny?

V této oblasti bylo důvodu cílem zjistit důvod proč zadavatelékritérium používají kritérium nejnižší Z jakého používáte Z jakého důvodu používáte kritérium nabídkové ceny.

nejnižší nabídkové ceny? nejnižší nabídkové ceny?

Z jakého důvodu použiváte kritérium nejnižsí nabídkové ceny? 14,4% 14,4%

31,8% 31 8% 31 8% 31,8%

17,8% 17,8%

36,0% 36,0%

Je to jednoduché a rychlé Je to jednoduché a rychlé Z důvodu pokynu nadřízených Z důvodu pokynu nadřízených orgánů nebo dotačních titulů orgánů nebo dotačních titulů Z důvodu zajištění Z důvodu zajištění hospodárnosti plnění v hospodárnosti plnění v případech, kdy jsem schopen případech, kdy jsem schopen detailně nadefinovat předmět detailně nadefinovat předmět plnění plnění Z obavy z napadnutelnosti Z obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro výběrového řízení pro netransparentnost netransparentnost


Jednalo se o uzavřenou otázku s omezenou možností výběru odpovědí. Výsledek víceméně odpovídá možným uvažovaným příčinám z předchozí otázky. Téměř 15 % respondentů uvádí, že je to rychlé a jednoduché. 18 % respondentů se odvolává na své nadřízené, velmi podobně tuto oblast hodnotí i dalších 36 % respondentů. Téměř jedna třetina respondentů má strach z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost.

„ Z výsledků vyplývá, že pouze v 36 % případů bylo kritérium nejnižší ceny užito

z racionálních důvodů, tj. zajištění hospodárnosti veřejných výdajů. Ve zbylých 64 % byly uvedeny jiné důvody pro použití tohoto kritéria. Lze z toho vyvodit, že ve většině případů použití kritéria nejnižší ceny nemá racionální opodstatnění spočívající primárně v dosažení vyšší hospodárnosti výdajů na veřejné zakázky. “ Martin Kameník


59


21.9.2015 17:17:59

ůvodu používáte kritérium žší nabídkové ceny?

Z jakého důvodu používáte kritérium nejnižší nabídkové ceny?

Kdo má obavu z napadnutelnosti výběrového řízení? Je to jednoduché a rychlé

4,4%

55,9%

Z důvodu pokynu nadřízených orgánů nebo dotačních titulů 19,4%

17,8%

17,2%

Z důvodu zajištění

Pracují v oboru ƫƫPracují v oboruƫ ƫƫPracují v oboruƫ hospodárnosti v āġ3 roky let více než 5 let ąġ5plnění

případech, kdy jsem schopen detailně nadefinovat předmět plnění

Je to jednoduché a ry

14,4%

7,5%

Z důvodu pokynu nad orgánů nebo dotačníc

Pracují v oboru méně jak jeden rok

31 8% 31,8%

17,8%

Z obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost

36,0%

Z důvodu zajištění hospodárnosti plnění případech, kdy jsem s detailně nadefinovat p plnění

Z obavy z napadnutel výběrového řízení pro netransparentnost

Obr. 13b - Rozložený výsečový graf v kombinaci s detailem výseče „z obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost"

Při detailním zkoumání segmentu těch, kteří mají obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost zcela jasně vyplývá, že jsou to respondenti, kteří jsou v oboru delší dobu. Obecně by se dalo konstatovat, že čím déle se nachází respondent v oblasti, tím má větší sklon mít obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost.

„ Důvodů použití nejnižší nabídkové ceny je více. Jednak to, že se jedná

administrativně o nejjednodušší z působ výběru, navíc se o něco snižuje nebez pečí podání námitek. Většinou tento z působ hodnocení využíváme u takových zakázek, kde jsme schopni dostatečně přesně definovat předmět plnění včetně všech souvisejících podmínek, a v takových případech pak bývá zbytečné vymýšlet kritéria jiná, která pro zadavatele nemají příliš význam či přidanou hodnotu. “ Vladimír Levandovský


21.9.2015 17:18:00

„ Podle průzkumu drtivá většina úředníků stále hodnotí na cenu z důvodu obavy

z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost. Bohužel přesně stejný názor vnímáme i v praxi. “ Tomáš Langr

14.

V jaké fázi veřejné zakázky se setkáváte s největšími problémy? Respondenti se v této oblasti vyjadřovali k problémům, které vznikají v různých fázích veřejných zakázek. Byly definovány pouze tři fáze. Fáze I. Při přípravě zadání a zadávacích podmínek (vymezení předmětu zakázky, kritéria a podmínky soutěže, předpokládaná hodnota, volba zadávacího řízení, smluvní podmínky atd.) Fáze II. Při organizaci soutěže a hodnocení nabídek (komunikace s uchazeči, vyřizování dotazů, příjem a hodnocení nabídek) Fáze III. Při realizaci předmětu zakázky (kontrola plnění smlouvy, nečekané změny v průběhu plnění) Z níže uvedeného grafu lze usuzovat, že nejvíce problémů se objevuje při přípravě zadání a zadávacích podmínek, tedy v první fázi, a to ve více jak 50 % případů. Problémy, které se vyskytují v dalších fázích, jsou výrazně v menší míře. Konkrétně by se dalo říci, že je to pouze zhruba jedna čtvrtina v druhé a jedna čtvrtina v třetí fázi.

„ Pro zadavatele považuji za diskriminační, že při popisu předmětu plnění není možné

zadat přímo značku a typ zboží, které mi jako zadavateli vyhovuje, ale musí se složitě popisovat přes parametry. Současný postup znesnadňuje zadávací proces, který může vést k následným komplikacím s produktem a k finální nespokojenosti zadavatele. Vždyť i konkrétní značku a typ lze soutěžit. Ostatní dodavatelé, kteří nedodávají požadovaný produkt zadavatele, by prostě měli smůlu - a nepovažuji to za diskriminaci. Pokud nabízejí kvalitní produkt, mohou se zase uplatnit u jiných zadavatelů, pokud nenabízejí kvalitní produkt, je v pořádku, že se neuplatní vůbec. “ anonymní respondent


61


21.9.2015 17:18:00

V jaké fázi veřejné zakázky se setkáváteƫ /ƫnejvětšími problémy?

V jaké fázi veřejné zakázky se setkáváte s největšími problémy? Z toho referenti

24,2%

23,9%

Z toho referenti

58,9%

54,8% 21,3%

Při přípravě zadání a zadávacích podmínek Při organizaci soutěže a hodnocení nabídek Při realizaci předmětu zakázky

Z toho referenti

16,9%

Obr. 14 - Rozložený výsečový graf s vybranou informací konkrétních výsečí

U jednotlivých segmentů je dále uvedeno, kolik z tohoto názorů zaujímají respondenti - pracovníci na pozici referent. Všechny pole jsou poměrně vyrovnané, a lze z toho usuzovat, že nejvíce problémů dělá referentům příprava zadání a zadávacích podmínek.

„ Výsledky jednoznačně ukazují, že zadavatelé mají největší problémy s úvodní

fází veřejné zakázky, kdy formulují předmět poptávky a s tím související zadávací podmínky. Další fáze již nejsou pro zadavatele natolik problematické. Výsledky jednoznačně ukazují, že metodická podpora by se měla orientovat zejména na kvalitní přípravu úvodní fáze veřejné zakázky, která je určující pro výběr nejlepšího dodavatele a úspěšnou realizaci předmětu plnění. “ Martin Kameník

„ Některé speciální výrobky a zboží ve zdravotnictví je složité popsat v zadávací

dokumentaci dostatečně přesně, aby se nemocnice vyvarovala nuceného nákupu nekvalitního zboží, přestože se volí také kritérium “kvalita” a testují se vzorky. Je důležité definovat co nejpřesněji zadávací podmínky, i zdánlivě samozřejmé věci. Firmy také často kladou až přehnaně detailní a malicherné dotaz y, mnohdy z obav z vyloučení ze soutěže kvůli nepodstatným detailům. Někdy mám pocit, že zákon dohání zadavatele k tomu, že


21.9.2015 17:18:01

nakonec je nákup méně hospodárný, než kdyby byl dodavatel vybrán přímo. “ „ Jako problém ve veřejných zakázkách vidím to, že v rámci popisu veřejné zakázky nemohu přesně určit typ materiálu nebo zařízení, které chci vybrat. Připadá mi to jako chyba, a tím se vybírají i méně kvalitní a někdy i nesrovnatelné věci. “ anonymní respondenti

Komentáře odborníků k novému zákonu jako celku Na závěr této části jsou uvedeny zajímavé postřehy odborníků z praxe k novému zákonu jako celku.

„ Je pochopitelné, že je potřeba implementovat požadavky nové směrnice k veřejnému

zadávání. Nicméně při tvorbě a schvalování nového zákona je potřeba najít rovnováhu na požadavek transparentnosti při zadávání a zároveň omezení byrokratického a formalistického přístupu, který může komplikovat vysoutěžení dodávky v přiměřeném čase. Konkrétním příkladem jsou například nákupy výpočetní techniky, jejíž vývoj jde v čase velice rychle dopředu. “

Lukáš Wagenknecht

„ V případě, že nový zákon bude schválen v navrženém znění, bude přínosem pro

zadávací proces. Ale ze zkušeností očekávám zásah poslanců pozměňovacími návrhy (na základě různých lobbistických zájmů), což povede jako obvykle k tomu, že z dobrého návrhu se stane paskvil. Budu rád, pokud se mýlím. “ „ Pravidla (zákon) by měla být jen stručná a jednoduchá, aby se jimi mohl řídit i středoškolák bez předchozí zkušenosti. Transparentnost je nejlépe zajišťovat uveřejněním smluv a rozhodnutí, do kterých bude moci nahlížet i veřejnost. “ anonymní respondenti


63


21.9.2015 17:18:03

Stručná charakteristika respondentů Na závěr této části je uvedena stručná charakteristika respondentů provedeného výzkumu v roce 2015. Tato oblast má prokázat kvalitu údajů. Lze předpokládat, že pokud je respondent minimálně jeden rok a více v oboru, má dostatečný přehled o situaci.

počet respondentů

V jaké

V jaké organizaci veřejné správy pracujete? organizaci veřejné zprávy pracujete? charakteristika výzkumného souboru

132

79 54

Územní samosprávný ƫJiná právnická osoba celek

40

Česká republika

Státní příspěvková organizace

Obr. 15 - Charakteristika výzkumného souboru sloupcový graf

počet resspondentů

jaké pozicipracujete? pracujete ? Na Na jaké pozici charakteristika výzkumného souboru

124 87

40

Referent

Vedoucí oddělení

Jiné

20

20

Zastupitel


14 Tajemník

Obr. 16 - Charakteristika výzkumného souboru sloupcový graf


21.9.2015 17:18:03

Jak dlouho pracujete na současné pozici? charakteristika výzkumného souboru Jak dlouho pracujete na současné pozici? Méně než jeden rok 9,8% Jeden až tři roky 19,7%

Více než pět let 53,8%

Čtyři až pět let 16,7% Obr. 17 - Charakteristika výzkumného souboru - výsečový graf

Z výše uvedeného výsečového grafu je patrná kvalita odpovědí v provedeném výzkumu, protože téměř 90 % respondentů pracuje v oboru více jak jeden rok. Dokonce větší polovina respondentů uvedla, že v oboru pracují více než pět let - lze tedy usuzovat zkušený postoj ve zkoumané problematice.


65


21.9.2015 17:18:03

Závěr Průzkum mezi odborníky pracujícími ve veřejné zprávě v oblasti veřejných zakázek nenaznačuje žádné výrazné změny. Naopak postoj respondentů je velmi podobný tomu, který měli i v minulých zkoumaných obdobích (tj. 2013, 2014). Za zmínku rozhodně stojí zásadní zjištění, která jsou aktuální, a to: Pouze necelá ¼ respondentů se domnívá, že nový zákon o zadávacích řízeních usnadní zadavatelům veřejných zakázek administraci. Oproti tomu celá ½ dotazovaných se nedokáže k této otázce adekvátně vyjádřit. Třetina respondentů se domnívá, že v případě, že nový zákon o zadávacích řízeních zruší povinnost ustanovovat hodnotící komise, povede to k netransparentnosti a nelíbí se jim tato změna. Zajímavou oblastí je problematika mimořádně nízké nabídkové ceny. V této záležitosti je většinová shoda (téměř ½ dotázaných), že v případě možnosti stanovit si kritérium mimořádně nízké nabídkové ceny, tato záležitost povede k odstranění problému s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. To, že by nový zákon neuložil povinnost vyloučit uchazeče za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pokládá za správné téměř 60 % dotázaných. Druhou dotazovanou oblastí bylo, jak jsou využívány možnosti hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. V této oblasti se dvě třetiny dotázaných víceméně shodly, že tuto možnost využívají, avšak v různé míře. Oproti tomu celá třetina výše uvedenou možnost nepoužívá. Důvodem je fakt, že zadavatelé mají především strach z napadení transparentnosti výběru anebo neví, jak tento nástroj použít. U této obavy je třeba zmínit, že nejvíce tento názor zastávají zaměstnanci veřejné zprávy, kteří zde pracují více než 5 let. To, že současný zákon dovoluje cenu zakázky navýšit až o 30 %, pomohlo řešit problematickou situaci téměř polovině dotazovaných. O tom, že by tato záležitost způsobila komplikace, se zmiňuje necelá desetina respondentů. Otázka „Jsou podle Vás veřejné zakázky v současnosti transparentnější než v období před tzv. transparentní novelou z dubna 2012?“ byla zjištována jak v aktuálním období, tak i v předchozích dvou letech. V aktuálním roce se většina domnívá, že je to zhruba stejné, pozitivní názory jsou u necelé jedné třetiny dotazovaných. Co se meziročního srovnání týče, je patrný pokles optimismu a nárůst nerozhodnosti v této oblasti.


21.9.2015 17:18:03

Větší třetina respondentů tvrdí, že minimum veřejných zakázek je postiženo snahami o manipulaci s výsledkem zadání. To, že žádné veřejné zakázky nejsou zmanipulovány se domnívá pouze šest procent dotazovaných. V této oblasti bylo také zjištěno, že lidé ve veřejné správě na různých postech mají téměř identické názory kromě jedné skupiny, a to jsou zastupitelé - tito mají více negativní názor. Opět v meziročním srovnání je patrný pokles názoru, že žádné zakázky nejsou zmanipulovány, výrazný nárůst je v názoru, že zhruba třetina zakázek je zmanipulována. Navazuje otázka, jaký je pravděpodobně důvod pro manipulaci se zakázkami. Překvapivě pozitivním zjištěním je, že většina zakázek není zmanipulována z důvodu podvodu, či špatného hospodaření se státními prostředky, ale prostý dobrý úmysl. Oproti tomu, z té špatné strany je to klientelismus a korupce - tyto dva názory zaujímají zhruba třetinu podílu. Z detailnějšího pohledu na segment “snaha sjednat výhodu pro místní firmu a zvýšení lokální zaměstnanosti” lze vypozorovat, že nejvíce tento názor zastávají respondenti pracující v oboru více let. Naopak respondenti pracující v oboru méně jak jeden rok, tento názor zastávají minimálně. Ne příliš optimistickým výsledkem je fakt, že většina respondentů používá kritérium nejnižší nabídkové ceny. Což prakticky může také značit “za málo peněz málo muziky” či “nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit levné produkty”. Na druhé straně z tohoto zjištění může plynout i dobrý úmysl ušetřit státní peníze. Tento segment tvoří více jak 75 %. Odpovědi “ne vůbec” a “zcela výjimečně” jsou zastoupeny pouze minoritně, dohromady tvoří necelých deset procent. V meziročním srovnání je patrná rostoucí špatná tendence jít pouze po nejnižší ceně. Důvodem může být známý fakt o deficitu státního rozpočtu a povědomí zadlužení české ekonomiky. Proč se používá kritérium nejnižší nabídkové ceny? Téměř 15 % respondentů uvádí, že je to rychlé a jednoduché. 18 % respondentů se odvolává na své nadřízené, velmi podobně tuto oblast hodnotí i dalších 36 % respondentů. Téměř jedna třetina respondentů má strach z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost. Při detailním zkoumání segmentu těch, kteří mají obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost, zcela jasně vyplývá, že jsou to respondenti, kteří jsou v oboru delší dobu. Obecně by se dalo konstatovat, že čím déle se nachází respondent v oblasti, tím má větší sklon mít obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost. Poslední zkoumanou oblastí je zjistit, v jaké fázi veřejné zakázky jsou největší problémy. Nejvíce problémů se objevuje při přípravě zadání a zadávacích podmínek, tedy v první fázi, a to ve více jak 50 % případů. Problémy které se vyskytují v dalších fázích jsou výrazně v menší míře. Kolik těchto názorů zaujímají pracovníci na pozici referent? Všechny pole jsou poměrně vyrovnané, a lze z toho usuzovat, že nejvíce problémů dělá referentům příprava zadání a zadávacích podmínek. Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

67


21.9.2015 17:18:03

Co lze očekávat? Podle aktuální ekonomické situace, kdy je výhled 3,8 % růst HDP (odhad ČNB) a opět schodkový státní rozpočet, nelze očekávat výrazné změny. I přesto, že by ekonomové doporučili začít se přibližovat k vyrovnanému státnímu rozpočtu, nevypadá to, že by současná vláda tato doporučení měla vyslyšet. Peníze z Evropské unie ve formě různých dotací a programů i v letošním roce plynou do naší ekonomiky, takže ani v této oblasti nedojde k výraznější změně. Co se týká rozdělení veřejných financí do jednotlivých oblastí, které jsou financování prostřednictvím veřejných zakázek, opět lze předpokládat největší část investovanou do stavebnictví. Pokud se v dalším období prokáže, že skutečně došlo k avizovanému růstu ekonomiky, tak podle současného modelu, kdy do zkoumané oblasti teče kolem 4 % z objemu HDP, lze teoreticky předpokládat i nárůst peněz investovaných prostřednictvím veřejných zakázek o 4 %. Vše ovšem záleží na vládě, a to především v záležitosti sestavení státního rozpočtu a ohleduplnosti na budoucí zadlužení země. Vzhledem k očekávání účinnosti nového zákona o veřejných zakázkách lze očekávat, že dojde k tzv. „předzásobení” jednotlivých zadavatelů. Většina zadavatelů v očekávání nového zákona se snaží vysoutěžit většinu svých zakázek dle starého zákona a dle zažitých pravidel. S každou novelizací či novým zákonem se ukazuje vysoký nárůst vyhlášených zakázek. Naopak po účinnosti nového zákona na jaře lze očekávat určitý útlum ve vyhlášených nových veřejných zakázkách. Tato situace je vždy způsobena právě předzásobením z předcházejícího období a rovněž neznalostí nového způsobu zadávání. Avizovaný útlum lze očekávat v rozsahu dvou až tří měsíců.


21.9.2015 17:18:03

!"#$

VI. ročník konference OTIDEA

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 2015/2016 Zákon je mrtev! Ať žije zákon! 1. října 2015, Praha

Studie VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V ČR 2010 – 2015 byla poprvé představena na VI. ročníku odborné konference OTIDEA a.s., která se konala 1. října 2015 v Praze. Účastníci konference zde byli seznámeni s výsledky všech tří analýz. K průzkumu společnosti OTIDEA a.s. uvedeného v třetí části měli možnost vyjádřit svůj názor v rámci anonymního hlasování. Také měli možnost vyjádřit své názory v rámci panelové diskuze s předními odborníky na veřejné zakázky a známými osobnostmi z akademické oblasti, kteří se zde sešli, aby řešili aktuální problémy českých tendrů a nově připravovaný zákon o veřejných zakázkách. Letos o bez obalu diskutovali:

»

Mgr. Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory

»

JUDr. Kateřina Černá, tajemnice městské části Praha 13

»

Prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc., politoložka, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze

»

Mgr. Martin Kameník, člen expertní skupiny MMR k ZVZ, předseda sdružení Oživení, o. s.

»

Ing. Lukáš Wagenknecht, ekonom, auditor, specialista na finanční řízení a audit se zkušenostmi prvního náměstka ministra financí ČR

OTIDEA a.s. vám, jako přední poradenská společnost v oblasti veřejných zakázek, již jedenáctým rokem přináší kvalitní přehled změn a novinek, stejně jako semináře, školení a odborné debaty s odborníky z praxe. Experti z OTIDEA a.s. jsou především lidé z praxe, kteří přináší řešení potřeb zadavatelů i dodavatelů při administraci veřejných zakázek. OTIDEA a.s. se zabývá především administrací veřejných zakázek a koncesí. Vzdělává především úředníky veřejné správy a předkládá jim praktické příklady, jak vybírat, soutěžit a neporušit přitom zákon. Veřejné zakázky 2010-2015 „Odborná zpráva mapující oblast veřejných zakázek v České republice“

69


21.9.2015 17:18:03

Autoři odborných komentářů uvedených v této publikaci Mgr. Martin Kameník, člen expertní skupiny MMR k ZVZ, předseda sdružení Oživení, o. s. Ing. Lukáš Wagenknecht, ekonom, auditor, specialista na finanční řízení a audit se zkušenostmi prvního náměstka ministra financí ČR JUDr. Andrea Schelleová, LL.M., MBA, Ph.D., advokátní kancelář Achour a Hájek Mgr. Jan Slezák, vedoucí oddělení veřejných zakázek Dopravního podniku hl. m. Prahy Vladimír Levandovský, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky Ing. Martin Polák, specialista veřejných zakázek, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. - Útvar BIOCEV Ing. Jiří Andras, ředitel MCo consulting s.r.o., která provozuje webovou aplikaci: transparetne.cz OTIDEA a.s.: Tomáš Langr, MBA, ředitel společnosti Mgr. Kateřina Koláčková, výkonná ředitelka Mgr. Lucie Žilková, vedoucí právního oddělení Mgr. Zuzana Šenoldová, projektová manažerka veřejných zakázek Ing. Dagmar Lešnerová, projektová manažerka veřejných zakázek Jan Potucký, junior projektový manažer veřejných zakázek

© 2015 Všechna práva vyhrazena, OTIDEA a.s.


21.9.2015 17:18:03

STUDIE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY v ČR

Recommend Documents