Studie intersektorální mobility v biomedicíně
Mgr. Marcel Bezděk
Educap, o.p.s.
Červenec 2014
Studie byla zpracována v rámci projektu "Příprava výzkumných týmů ÚEM AV ČR, v.v.i. pro projekt BIOCEV" reg.č.: CZ.1.07/2.3.00/30.0018 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
STUDIE INTERSEKTORÁLNÍ MOBILITY V BIOMEDICÍNĚ Autor: Mgr. Marcel Bezděk, Educap o.p.s.
OBSAH 1
ÚVOD - terminologie ................................................................................ 3
2
BIOMEDICÍNSKÝ VÝZKUM V ČESKÉ REPUBLICE.............................. 10 2.1
Institucionální základna .................................................................... 11
2.2
Výzkumné přístupy a jejich informační zdroje ............................... 15
2.3 Financování vědy .............................................................................. 20 3
4
5
SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V BIOMEDICÍNSKÝCH OBORECH ................ 25 3.1
Přehled vzdělávacích institucí ......................................................... 25
3.2
Studijní kapacity ................................................................................ 46
3.3
Stáže, možnosti zahraničního studia .............................................. 48
FINANČNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU ............................ 52 4.1
Finanční zdroje výzkumu a jejich typologie ................................... 52
4.2
Možnosti grantového financování ................................................... 56
4.3
Rozpočtový příklad ........................................................................... 61
PRÁVNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU ............................... 63 5.1
Problematika patentů v biomedicíně ............................................... 63
5.2
Od výzkumu ke komerčnímu využití ............................................... 69
1
6
VÝZKUMNÁ A APLIKAČNÍ BIOMEDICÍNSKÁ PRACOVIŠTĚ V ČR .... 74 6.1
Veřejný sektor .................................................................................... 74
6.2
Soukromý sektor ............................................................................... 81
6.3
Kooperace veřejného a soukromého sektoru – typy a příklady ... 82
6.4 Situace v zahraničí – příklad Švýcarska ......................................... 85 7
ASPEKTY A MOTIVACE PRACOVNÍ MOBILITY V BIOMEDICÍNĚ ...... 91 7.1
Možnosti pracovního trhu v biomedicínském sektoru .................. 92
7.2
Motivační faktory mobility ................................................................ 98
7.3
Dotazníkové šetření ........................................................................ 108
8
ZÁVĚR ................................................................................................... 110
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................. 112
10 UŽITEČNÉ ODKAZY ............................................................................. 115 11 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................. 116
2
1
ÚVOD - terminologie Věda, tak jako jakákoliv jiná aktivita či produkt lidské kultury, funguje na
dynamických základech vystavěných na sociální skutečnosti. Pokud si vědu představíme jako jistou formu společenského produktu, tak je třeba jej nahlížet v kontextu k dalším okolnostem, které jej spoluutváří. Mezi ty základní patří například dobové společenské klima, ovlivňované především sociálními a ekonomickými faktory, dále pak stabilita politického systému a v neposlední řadě též priority a role přisuzované vědě v dané konkrétní společnosti. Podpora vědy a výzkumu je v dnešní
době
bezpochyby
jedním
z velmi
frekventovaných
společensko-politických témat, vnášených do veřejného diskursu. Otázkou však zůstává její reálné naplňování a obecně též mechanismy zajišťující řešení proklamovaných záměrů. Cílem této práce je popis stavu biomedicínského výzkumu v České republice s důrazem na monitoring v oblasti pohybu činných lidských zdrojů zainteresovaných v aktivitách týkajících se výzkumu a následné aplikace získaných poznatků v praxi. Studie je strukturována na základě logického členění biomedicinální
problematiky
z pohledu
institucionální
stratifikace, lidského
kapitálu, finančních zdrojů a provázanosti k intersektorální mobilitě lidského potenciálu v dané oblasti. Tato studie nemá ambice inovativního přístupu, dává si však za cíl uchopení výše uvedené problematiky ve smyslu jisté syntézy analyticko-deskriptivního charakteru.
Z
koncepčního
hlediska
bude
striktně
zachovávat věcnost,
faktografičnost a vzhledem k danému tématu též adekvátní úspornost. Přestože práce nemá, z logiky věci, zásadní ambice v oblasti inovativního přístupu k danému tématu, může přinést náhled na současnou situaci řešené problematiky.
3
Oblast zájmu této studie, a z ní se odvozující formální strukturace textu, vyžaduje odpovídající informační zdroje. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že studovaná problematika (zahrnující kategorie vzdělanostní, vědecké a komerční báze) je silně proměnlivý, podléhající intenzivní úrovni dynamiky informačních vstupů. Proto se jeví jako odpovídající základní informační platformou internet, z něhož je možné čerpat patřičné údaje. Dále pak cílené dotazníkové šetření, které je součástí Studie. Jde tedy o systematický monitoring relevantních internetových zdrojů. Je třeba mít na paměti, že problematika biotechnologického výzkumu je v čase nadmíru dynamická a v ohledu ke standardizaci pojmového aparátu silně rozostřená. 1 K uchopení sledované oblasti je potřeba disponovat adekvátními nástroji terminologického charakteru, nicméně již zde se vyskytuje proměnlivé pole sémantické roviny. Pokud vyjdeme z premisy termínu biotechnologie, jakožto pojmu zastřešujícího další kategorie výzkumných činností, které vymezíme níže, tak „biotechnologie jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie, využívají se v zemědělství, potravinářství a medicíně. Jedná se především o využívání nižších organizmů“. 2 Přestože existuje velká skupina případných vymezení, pro potřebu studie se jeví jako relevantní tato definice formulovaná Organizací spojených národů v Dohodě o biologické diverzitě3: „Biotechnologie je jakákoli technologie, která využívá biologické systémy, živé organizmy nebo jejich části k určité výrobě nebo jejich přeměně či jinému specifickému použití“.4 Tento
1 2 3 4
Biotechnologická ročenka 2012, s. 5; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf Převzato z: http://www.gate2biotech.cz/dictionary.php?word=41; [on-line] [cit. 12. května 2014] Více viz.: www.cbd.int Převzato z: http://www.gate2biotech.cz/dictionary.php?word=41; [on-line] [cit. 12. května 2014]
4
náhled v podstatě znamená přijetí vazby organického zdroje k příjemci, kterým je živý organizmus, včetně aplikace léků, zhotovení materiálů a programování, jde tedy o aplikaci technického pokroku ve vědách o živé přírodě na vývoj komerčních produktů.5 Následně je možné klasifikovat segment biotechnologií do těchto kategorií dle formálních interních znaků, definujících jejich reálný účel následné aplikace: bílá biotechnologie:6 1) průmyslové biotechnologie - biotechnologie aplikované při průmyslové výrobě chemických látek. Výhody leží v oblasti ekonomických aspektů produkce. 2) environmentální biotechnologie – technologie zakládající svou funkcionalitu na metodách šetrných v ochraně životního prostředí.
červená biotechnologie:7 1) biotechnologie v medicíně a farmacii: a) biofarmacie (výzkum a vývoj originálních humánních léčiv); b) biomedicína (terapie postavená na biologických principech, tkáňové inženýrství - buněčná terapie); c) nanotechnologie, studium struktury a funkce biomolekul, metody stavby biomolekul; d) imunologie a vakcinologie;
e)
terapeutické
proteiny a
oligonukleidy;
f)
farmaceutické
biotechnologie; g) mapování lidského genomu, metody přenosu lidských genů.
5
Biotechnologická ročenka 2012, s. 86; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf Tamtéž, s. 12; více viz.: http://www.gate2biotech.cz/prumyslova-biotechnologie/; http://www.gate2biotech.cz/environmentalni=biotechnologie/; [on-line] [cit. 12. května 2014] 7 Tamtéž, s. 12; více viz.: http://www.gate2biotech.cz/biotechnologie-v-medicine-a-farmacii/; http://www.gate2biotech.cz/diagnostika-a-bioinformatika/; [on-line] [cit. 13. května 2014] 6
5
2) diagnostika a bioinformatika: např. diagnostické protilátky; DNA diagnostika; aplikace biologických postupů pro technické aplikace informačních procesů atd.
zelená biotechnologie:8 1) rostlinná biotechnologie: zaměření na zemědělství, pěstování a rozmnožování rostlin, úrodu, buňky, genomické mapování, genetické modifikace, DNA. 2) živočišná biotechnologie: orientace na chov a šlechtění hospodářských zvířat; výstupy v podobě diagnostiky, produkce transgenních zvířat, výživy a zdraví zvířat. Jak vyplývá z výše uvedeného, tak jednou ze stěžejních biotechnologických kategorií je oblast biomedicíny. Zjednodušeně řečeno, ji lze vymezit jako odvětví lékařské vědy, které používá biologické a jiné principy přírodních věd a zavádí je do klinické praxe. Tento obor využívá především poznatků z oblasti biologie a fyziologie. K biomedicíně se může rovněž vztahovat mnoho dalších kategorií v oblasti zdraví a biologických příbuzných oborech.9 Pokud v současnosti hovoříme o biomedicíně, tak v podstatě máme na mysli koncepci integrálního oboru, „vycházejícího důsledně z mezioborového charakteru nových poznání“.
10
Exponenciálně narůstající základna zásadních nových
poznatků o lidské fyziologii, patofyziologii, intenzivního pochopení jednotlivých procesů v konkrétních lidských orgánech, tkáních či samotných buňkách se v posledních, přinejmenším třiceti, letech natolik rozvinula a provázala, že tento 8
Biotechnologická ročenka 2012, s. 12; více viz.: http://www.gate2biotech.cz/rostlinna-biotechnologie/; http://www.gate2biotech.cz/zivocisna-biotechnologie/; [on-line] [cit. 13. května 2014] 9 Biomedicína ve své podstatě řeší schopnost člověka vyrovnat se se stresem v oblasti životního prostředí. http://en.wikipedia.org/wiki/Biomedicine; [on-line] [cit. 13. května 2014] 10 Nohel, P. Progresivní tendence a perspektivy biomedicinálních věd. 2. díl, Klinické aplikace pro 90. léta a po roce 2000. Praha: UVTEI, 1991, s. 25.
6
obor se stal jedním ze zásadních oblastí posouvající lidské poznání dynamicky kupředu.11 Tento proces značně podnítil a též urychlil masivní rozvoj informačních technologií, který se projevil nasazením sofistikovaných výzkumných nástrojů a postupů. Společenská poptávka po očekávaných výsledcích biomedicínského výzkumu, jejím rozvoji a následně též jejich praktické aplikaci je podněcována primárně těmito charakteristickými rysy: obecným trendem integrace věd o člověku; hodnotovým posunem ve společnostech vyspělých zemí generujících podstatnou část světového potenciálu, které preferují zdraví jako podstatnou kvalitu; masivní aplikací informačních technologií do rozvoje biomedicíny; samotným sociálním a zdravotním vývojem lidstva jako celku, směřujícího ke globální formě populace a nakonec též strukturou nemocí a chorob vyžadujících vědeckou pozornost (kardiovaskulární choroby, psychické nemoci, nádorová onemocnění, virové choroby atd.).12 Specifikum v západních společnostech je pak dále stárnutí obyvatelstva a s tím související ekonomické důvody pro udržitelné financování
zdravotní
péče.
Tento
výčet
tedy
definuje
hlavní
úkoly
biomedicínského výzkumu pro nadcházející období vývoje a vymezuje směry odborného zájmu dané disciplíny. Další termín, se kterým se operuje v sektoru biotechnologií, je oblast bioinženýrství. Jde v podstatě o multidisciplinární označení pro souhrn oborů technických věd, které se propojují s biologií a medicínou a vytváří technologickou 11
Biomedicínský výzkum se orientuje například na problematiku v oblastech buněčné biologie a patologie, neurobiologie, neurofyziologie, neuropatologie, vývojové toxikologie a teratologie, molekulární epidemiologie, molekulární farmakologie, imunofarmakologie, výzkumu rakoviny, molekulární embryologie, kmenových buněk či tkáňových náhrad. http://uem.avcr.cz/institute/index.html; [on-line] [cit. 13. května 2014] 12
Nohel, P. Progresivní tendence a perspektivy biomedicinálních věd. 2. díl, Klinické aplikace pro 90. léta a po roce 2000. Praha: UVTEI, 1991, s. 7-11.
7
základnu pro následnou realizaci vědecko-výzkumných záměrů a jejich praktickou realizaci. Jde bezpochyby o atraktivní a perspektivní interdisciplinární oblasti. Hlavními obory, se kterými bioinženýrství souvisí, jsou elektrotechnika, materiálové inženýrství, mechanika, fyziologie, chemie a obecná biologie. Jejich cílem je vychovávat v oblasti lidských zdrojů odbornou základnu se znalostmi a schopnostmi řešit inženýrské problémy zejména v oblasti navrhování a konstrukce medicínských přístrojů pro diagnostiku i terapii, návrhů a vývoji medicínských postupů a metod, informačních systémů a systémů pro následnou podporu rozhodování.13 V souvislosti
s intenzivním
rozvojem
komplexu
vědeckých
nástrojů
propojujících biologicko-medicínské aspekty výzkumu, začaly legitimně vyvstávat též otázky etického charakteru. 14 V kontextu biomedicíny se aktivně diskutují otázky slučitelnosti vědeckých metod s etickými normami obecně lidských konvencí, kterými se zabývá bioetika. Jde o celý oborový komplex systematické studia „morálního rozsahu a vize humanizace člověka a péče o jeho zdraví s využitím výsledků interdisciplinárního výzkumu“.15 Typickými předměty zájmu, které se snaží řešit bioetická pravidla, jsou otázky spojené s genetickými technologiemi a manipulacemi obzvláště, s klonováním, buněčnou terapií, s experimentováním se zvířaty atd. Počet oficiálních dokumentů, formulujících bioetická pravidla do rozmanitých kodexů, se v čase značně rozrůstá. Produkují je rozličné instance národních i mezinárodních medicínských struktur. 16 Nicméně 13
www.biomedicina.cz; [on-line] [cit. 15. května 2014] Etika se zabývá způsoby jednání a konání, které určují lidskou životní praxi. Sapík, M. Současný člověk, bioetika a multikulturalismus. In: Dolista, J. – Sapík, M. (ed.). Studie z bioetiky II. Etika v biomedicíně a biotechnice. České Budějovice: Jihočeská univerzita, ZSF, 2007, s. 60. 15 Sapík, M. Současný člověk, bioetika a multikulturalismus. In: Dolista, J. – Sapík, M. (ed.). Studie z bioetiky II. Etika v biomedicíně a biotechnice. České Budějovice: Jihočeská univerzita, ZSF, 2007, s. 56-57. 16 Ondok, J. P. Bioetika, biotechnologie a biomedicína. Praha: Triton, 2005, s. 194 14
8
základní dokument, z něhož se odvozují ostatní normy, je stále univerzální deklarace lidských práv, přijatá generálním shromážděním OSN v roce 1948.17 Oblast biomedicínského výzkumu a následných aktivit je pochopitelně též legislativně regulována. Podstatným dokumentem je v tomto ohledu od roku 2001 v České republice platná a závazná Úmluva o ochraně lidských práv a důstojnosti
člověka
s
ohledem
na
aplikaci
biologie
a
medicíny,
zkráceně Úmluva o biomedicíně, ustanovená Radou Evropy v roce 1997. Jedná se o moderní dokument, řešící jak základní pravidla upravující práva pacientů a povinnosti lékařů, tak tato úmluva systematicky rozpracovává též problematiku normativů vědeckého výzkumu, moderních léčebných metod či nakládání s genetickým materiálem. Oblast vědy, výzkumu a inovací je v právním prostředí České republiky legislativně řešeno několika normami, věnujícími se obšírně mnoha aspektům těchto aktivit.18
17
Kompletní text dostupný na: http://www.un.org/en/documents/udhr/index.shtml; [on-line] [cit. 15. května 2014]
18
Předpisy České republiky vztahující se k výzkumu, vývoji a inovacím: Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích; Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010); Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace (příloha k usnesení vlády ze dne 30. listopadu 2009 č. 1457); Statut Grantové agentury České republiky (platné znění schválené usnesením vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 770 ve znění usnesení vlády ze dne 16. března 2009 č. 305 a ve znění usnesení vlády ze dne 29. září 2009 č.1234 ); Statut Technologické agentury České republiky (příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530). Dostupné: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=680410; [on-line] [cit. 15. května 2014]
9
2
BIOMEDICÍNSKÝ VÝZKUM V ČESKÉ REPUBLICE Důležitým faktorem stability společenských systémů je jejich ekonomická
úroveň. V tomto směru je nejdůležitějším rysem ekonomického vývoje současnosti prohloubení integračních procesů a globalizace. Žádnou národní ekonomiku nelze již z tohoto důvodu považovat za izolovaný subjekt. Taktéž i perspektivy české ekonomiky nelze posuzovat bez souvislostí s probíhající integrací v evropském či globálním prostoru. Otevírající se nové příležitosti pro malé a otevřené ekonomiky (typu té české) přinášejí v podmínkách globalizujícího se ekonomického života nové
požadavky
a
primárně
nové
úkoly,
které
leží
v poli
míry
konkurenceschopnosti, pro něž je stěžejní úroveň a obecný sklon k inovativnosti a adaptabilitě. Tyto činitele jsou proto nejen kvalitativní charakteristikou a kritérii prosperity národního hospodářství, nýbrž také relevantním rysem výsledné úspěšnosti integrace do nadnárodních struktur. 19 Zmiňovaných cílů je možné dosáhnout pouze za předpokladu aktivního společenského konsenzu o vysoké potřebě podpory vědy, výzkumu a inovací v prakticky všech oblastech generujících hmotné produkty. Značná dynamika globálních procesů nejen ekonomické povahy tyto okolnosti pouze potvrzuje. Obor biomedicíny náleží k jedněm z nejrychleji se rozvíjejících směrů výzkumu a vývoje, který je zdrojem revolučních diagnostických a léčebných postupů v medicíně (kde je hlavním zdrojem rozvoje světového farmaceutického průmyslu) a otevírá možnosti zásadních inovací i v jiných oborech lidské činnosti. „Biotechnologie mají vysokou přidanou hodnotu také v obsahu duševního vlastnictví a představují klíčový segment pro společnost znalostní ekonomiky“.20 Ve vyspělých zemích je oblast biomedicínského výzkumu a souvisejících 19
http://www.vyzkum.cz/storage/att/90A40B9019397F671589C821870D9632/DZSV-RVV-T9.doc.; [on-line] [cit. 17. května 2014] 20 Biotechnologická ročenka 2012, s. 4; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf
10
biotechnologických kategorií významným zdrojem ekonomického růstu, vykazuje vysokou míru propojení akademického výzkumu a firemního vývoje a generuje velký počet vysoce inovativních komerčních subjektů. Tyto jsou následně motorem hospodářského růstu a v důsledku zpětně fungují jako značná komparativní výhoda moderní vzdělanostní ekonomiky. V oblasti biomedicínského výzkumu může Česká republika stavět na solidní historické základně, včetně vzdělanostního či infrastrukturního potenciálu. Výzkumné aktivity se začaly rozvíjet již v předválečném Státním zdravotním ústavu a v následné epoše socialistického Československa, na ně bylo navázáno a systematickou podporou biologických a chemických věd bylo dosaženo mnoha úspěchů, především v oblasti imunologického vývoje a výroby vakcín.21
2.1
Institucionální základna Sektor vědy, výzkumu, vývoje a inovací je vnitřně strukturován několika
dělícími liniemi, které však principiálně (primárně však z logiky věci) nestojí nutně proti sobě a mohou se vzájemně prolínat. V této části textu bude zaveden potřebný definiční rámec. Konkrétní problematika, týkající se institucionálních příkladů, finančních aspektů a dalších okolností, bude řešena v následných částech této studie. Obecně je třeba vycházet z předpokladu, že „při porovnání všech parametrů vzestupu biotechologií ve vyspělých zemích zpětně od roku 1980, lze pozorovat přímou závislost mezi veřejnou podporou a výkonem v oblasti biotechnologií v každé zemi v každém analyzovaném období. Biotechnologický průmysl je podstatným zdrojem růstu rozvinutých ekonomik, propojuje vysoce 21
Zásadními institucemi byly především národní podnik Biogena, Výzkumný ústav imunologický, a Ústav sér a očkovacích látek (SEVAC). Zástupci těch, které v nové podobě pokračují úspěšně i po roce 1989, jsou Bioveta, a.s. a Biopharm - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, a.s. Biotechnologická ročenka 2012, s. 60; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf
11
kvalitní základní vědu s komerčním VaVaI a generuje obrovské množství start-up a spin-off firem s vysokým inovativním potenciálem“.22 Nejprve je vhodné zmínit rozdíl terminologického charakteru v operačním prostoru sledované problematiky. V případě termínu výzkum (angl. research) jde primárně o „snahu co nejlépe pochopit samu podstatu sledovaných procesů, rozkrývat nové souvislosti a koncepčně vysvětlovat pozorované skutečnosti“ a lze jej popsat též jakožto aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat
nebo
přepracovat
fakta.
23
V případě
pojmu
vývoj
(angl.
development) „jde o snahu o přímé praktické využití pozorovaných jevů či realizaci teoretických modelů, včetně dolaďování parametrů konečných produktů či služeb na trhu“. 24 V oblasti komerčního využití může tedy vývoj znamenat v podstatě dolaďování vlastností, zkušebnictví či metrologii. Protože existují dvě rozdílná pojetí přístupu k požadovaným výzkumným otázkám, je třeba je oddělit. Nejprve jde o základní výzkum, jenž je možné označit též za badatelský. Jedná se o experimentální nebo teoretické činnosti, které jsou v prvé řadě orientovány na získávání nových poznatků o nejzákladnějších příčinách jevů (fenoménů) a pozorovatelných skutečností, aniž by se však zabývaly otázkami aplikace či následného využití těchto poznatků. 25 Vedle základního výzkumu stojí aplikovaný výzkum, zvaný též jako cílený. Jde o „experimentální a teoretické práce k získání nových poznatků, ale zcela jednoznačně zaměřených na specifické, konkrétní předem stanovené cíle využití“.26 Oba výzkumné přístupy je
22
Biotechnologická ročenka 2012, s. 84; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf Slovák, J. Základní, nebo aplikovaný výzkum? 27.5.2013. http://www.veda.muni.cz/tema/3684-zakladni-nebo-aplikovany-vyzkum#.U2ki-6Iiy_x; [on-line] [cit. 17. května 2014] 24 Tamtéž; [on-line] [cit. 17. května 2014] 25 Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932; [on-line] [cit. 17. května 2014] 26 Tamtéž, http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932; [on-line] [cit. 17. května 2014] 23
12
možné pochopitelně též dále kategorizovat a vnitřně strukturovat dle nastavených hledisek.27 Podstatným faktorem pro popis systému biomedicínského výzkumu a vývoje je nepochybně institucionální zázemí, kde je konkrétně prováděn. Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků „řadí mezi výzkumné organizace právnické osoby, organizační složky státu a organizační jednotky ministerstva za předpokladu, že se tyto zabývají výzkumem a vývojem. Pro zařazení mezi výzkumné organizace a možnost čerpat prostředky výzkumu a vývoje je nezbytné naplnění zákonných podmínek a pravidel pro poskytování veřejné podpory výzkumné organizaci“.28 Nicméně pro potřeby této studie (a další analýzy v následujících pasážích) klasifikujeme místa výzkumu a vývoje do těchto tří základních kategorií s příklady typů institucí: 1. univerzitní výzkum a vývoj: jde o vysokoškolská pracoviště, kde výzkumné aktivity jsou součástí jak přípravy studentů na další profesi, tak mohou být i cíleného charakteru. Jde převážně o lékařské, farmaceutické, přírodovědecké či veterinární fakulty veřejných vysokých škol. Výzkum se provádí též na vysokých školách technického zaměření.
27
„Základní výzkum lze rozdělit na: čistý základní výzkum neboli badatelský výzkum, který je prováděn v zájmu rozvoje poznání, a to bez úsilí o hospodářský či sociální přinos (ani dlouhodobě) a také bez snahy o aplikaci výsledků na řešení praktických poměrů, i bez snahy o předání výsledků těm, kteří jsou za využívání vědeckých poznatků odpovědni; orientovaný základní výzkum, který je prováděn s očekáváním, že vytvoří širokou bázi poznatků, která pravděpodobně bude základem pro řešení již rozpoznaných či předpokládaných (aktuálních či budoucích) problémů, či objevujících se možností využití. Aplikovaný výzkum lze rozdělit na: všeobecný aplikovaný výzkum, který je soustavným zkoumáním za účelem získání nových poznatků, které ještě nedosáhlo stadia s jasnou specifikací cílů pro jeho aplikace; specifický aplikovaný výzkum, který je rovněž soustavným zkoumáním za účelem získávání nových poznatků, ale směrovaných k specifickému praktickému cíli s jasnou aplikací výsledků“. Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932; [on-line] [cit. 17. května 2014] 28 Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 9.
13
2. mimouniverzitní výzkum a vývoj: jedná se o několik typů institucí, především se statutem veřejné výzkumné instituce.29 Důležitým zástupcem je Akademie věd České republiky a její konkrétní segmenty, respektive výzkumné ústavy. 30 Relativně novým jevem je výstavba evropských vědeckých center excelence a regionálních center, což jsou velká výzkumná střediska, která spojují teoretický a aplikovaný výzkum a vznikají za podpory strukturálních fondů EU. Výzkum probíhá též na v rezortních složkách státu. Dalším zástupcem biomedicínského mimouniverzitního výzkumu a vývoje jsou rovněž zdravotnická zařízení, především charakteru fakultních nemocnic a specializovaných center. 3. podnikový výzkum a vývoj: jedná se o výzkumné aktivity prováděné v komerčním sektoru. Jejich výsledky mají za cíl ekonomické využití na trhu. „Za podnik se v tomto smyslu považuje subjekt provádějící ekonomickou činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb na určitém trhu, aby nedocházelo k záměně s odlišným pojetím tohoto pojmu v právním řádu ČR“.31 Ekonomickou činností je zde míněna aktivita odpovídající v tomto směru též evropskému právu. Podnikatelskou činnost v biotechnologii v medicíně a farmacii lze vyhledat u celkem 217 položek v databázi BTR 2012.32 Největší pozornost věnují české firmy imunologii a vakcinologii a dále rovněž studiu struktury a funkce biomolekul a biofarmacii.33 Relativně novým fenoménem této doby jsou takzvané spin-off firmy, 29
Jejich kompetence stanovuje Zákon č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=8321; [on-line] [cit. 20. května 2014] 30 Následující ústavy AV ČR provádějí výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny: Biotechnologický ústav AV ČR; Fyziologický ústav AV ČR; Mikrobiologický ústav AV ČR; Ústav experimentální medicíny AV ČR; Ústav molekulární genetiky AV ČR; Ústav analytické chemie AV ČR; Ústav experimentální botaniky AV ČR; Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. http://www.biomed.cas.cz/; [on-line] [cit. 20. května 2014] 31 Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 10. 32 BTR 2012 - podává souhrnný přehled o současné situaci biotechnologických oborů v ČR, a to jak ve výzkumu a vývoji, tak v komerční sféře. 33 Biotechnologická ročenka 2012, s. 64; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf
14
někdy nazývané též vědecké inkubátory. Jde o podnikatelské subjekty založené za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného ve výzkumné organizaci. Provázání firmy a univerzity může mít různou úroveň. Univerzita přímo vkládá svoje duševní vlastnictví do nově vznikající firmy a získává v něm podíl, nebo vkládá duševní vlastnictví do podniku formou licence. Další možností je, že nový podnik založí přímo zaměstnanci univerzity či jiné konkrétní výzkumné instituce na svém osobním know-how a vazby na školu nemají oficializovaný charakter.34
2.2
Výzkumné přístupy a jejich informační zdroje Výkonost a efektivita výzkumu a vývoje podléhá působení řady činitelů,
jejichž systémové a efektivní uplatňování může zmírnit rizika negativních dopadů na funkčnost a transparentnost interních vědeckých procesů. Vhodná implikace odpovídající úrovně tvorby, realizace a kontroly strategií, politik či konkrétních výzkumných programů, v kombinaci s flexibilním systémem financování a přiměřeným systémem kontroly a hodnocení daného vědeckého výzkumu a procesů transferu jeho výsledků, může mít ve svém důsledku výrazně pozitivní dopad na konkurenceschopnost celé země. V této souvislosti je nutno dodat, že stávající stav konkurenceschopnosti České republiky rozhodně neodpovídá jejímu potenciálu, což dokládá i mezinárodní srovnání v rámci Evropské unie, v němž se
34
Co je to spin-off firma? http://www.vutbr.cz/utt/caste-dotazy/caste-dotazy-f26850/co-je-to-spin-off-firma-d66628; více též na: Spin-off firmy propojují univerzitní výzkum s komerční praxí. 12.2.2009. http://www.veda.muni.cz/veda-a-vyzkum/1313-spin-off-firmy-propojuji-univerzitni-vyzkum-s-komercni-praxi #.U2kzcaIiy_w; [on-line] [cit. 22. května 2014]
15
ČR pravidelně umisťuje ve spodní polovině výsledků srovnání většiny hodnotících faktorů.35 Technologicky nejvyspělejší země světa systematicky podporují výzkum a vývoj
v oblasti
biotechnologií,
poněvadž
tato
oblast
představuje
jeden
z nejprogresivnějších segmentů modernizace ekonomiky. Potenciální úspěšnost však vyžaduje efektivní a vysokou míru propojení akademického výzkumu a firemního vývoje. Tato syntéza přístupu dvou sektorů je jedním z důležitých indikátorů celkové vyspělosti dané země. Výsledné produkty vědeckého vývoje jsou komerčně mimořádně významné a, byť jsou z pozice investičních vstupů do počátečního vývoje značně náročné, přinášejí ve svém důsledku synergický efekt i na další sféry ekonomiky. Značný inovativní potenciál si uvědomila taktéž vláda ČR a přijetím klíčového programového dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2009 – 2015, stanovila jednou z priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací též podporu v oblasti molekulární biologie a biotechnologií. „Při přípravě těchto priorit byl nově kladen větší důraz na aktivní účast uživatelské sféry včetně finančního vyjádření její participace, což zvýší potenciál pro využitelnost výsledků výzkumu, vývoje a inovací v aplikacích“.36 V prostředí institucionální podpory české vědy, výzkumu a inovací figuruje několik klíčových aktérů. Za nejdůležitější je možné považovat Radu pro výzkum, vývoj a inovace, jež je jakožto poradní orgán vlády zodpovědná za přípravu a implementaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Rada 35
Konkurenceschopnost České republiky. 26.09.2013 Evropská komise vydala 24. září 2013 analytickou zprávu o konkurenceschopnosti EU, včetně jednotlivých členských států a to z hlediska průmyslu a podnikání. Hodnoceno bylo pět základních oblastí: inovace a udržitelnost, podnikatelské prostředí, služby a infrastruktura, státní správa, finance a investice, dovednosti. http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/konkurenceschopnost_ceske_republiky.h tml; [on-line] [cit. 22. května 2014] 36 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 22. května 2014]
16
samotná jednak definuje legislativní rámec výzkumu prostřednictvím vydávané „Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, jednak se podílí na rozhodování o využití prostředků alokovaných na podporu výzkumu a vývoje v ČR“.37 Samotnou distribuci finančních prostředků do výzkumu a jejich formativní náležitosti řeší několik poskytovatelů, z nichž dominantní roli hrají především Grantová agentura České republiky v oblasti základního výzkumu a Technologická agentura České republiky ve sféře výzkumu aplikovaného. Neopominutelnou roli při stávající podpoře české vědy hraje též Evropská unie a její systémové instrumenty, zaměřené na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR. Jedná se převážně o podporu vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. „Politika vědy a výzkumu patří mezi sdílené politiky, při jejím uplatňování je respektován princip subsidiarity, tzn., že politika vědy a výzkumu zasahuje pouze do oblastí, jež jednotlivé státy nemohou efektivně a účinně samy spravovat. Pravomoci v této oblasti jsou tedy rozděleny mezi EU a jednotlivé členské státy, ty samy rozhodují o oborech, do kterých investují a které podpoří. Cílem EU není řídit veškeré aktivity v oblasti vědy a výzkumu, ale vytyčovat v ní priority, koordinovat je a podporovat výzkum také finančně“.38 Nejen v oblasti biomedicínského výzkumu je jedním z nejvýznamnějších finančních nástrojů Evropské komise pro podporu výzkumu, vývoje a inovací na roky 2014-2020 rámcový program Horizont 2020. Důležitost, kterou věnuje EU podpoře vědy lze demonstrovat na příkladu výrazného navýšení prostředků tohoto programu (o cca 20% oproti předchozímu 37
Dále též rada navrhuje vládě členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 32. 38
Valentová, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 41.
17
období). Mezi třemi hlavními podporovanými prioritami jsou: excelentní věda, konkurenceschopný průmysl a tzv. sociální výzvy.39 Pokud budeme klasifikovat výzkum a vývoj z hlediska institutu jejich realizace, tak ji můžeme rozdělit na linii veřejného a soukromého výzkumu. Veřejný výzkum je obecně ten, který je v působnosti vysokých škol a vlády. „V České republice se v roce 2011 prováděl výzkum a vývoj na 185 pracovištích vládního a na 202 pracovištích vysokoškolského sektoru. Celkový počet výzkumných pracovišť se za poslední 3 roky nezměnil“.40 Výzkum a vývoj, který se realizuje v prostředí podnikatelského sektoru, se označuje za soukromý výzkum. Zajímavou, avšak vypovídající okolností je fakt, že v tomto sektoru jsou zcela dominantním provozovatelem výzkumu a vývoje podniky se zahraniční majetkovou účastí. „Výzkum a vývoj se v roce 2011 v podnikatelském sektoru prováděl na 2200 pracovišť. Tři čtvrtiny z nich byly soukromé domácí podniky, veřejných podniků bylo 64 a ostatní byly zahraniční afilace. Nadpoloviční většina domácích podniků provádějících VaV má méně než 50 zaměstnanců, téměř 80 % pracovišť v podnicích pod zahraniční kontrolou zaměstnává více než 50 osob. V soukromých domácích podnicích pracuje okolo 39
Problematika biomedicínského výzkumu je součástí sociální výzvy: Zdraví, demografické změny a zdravý životní styl (Health, demographic change and wellbeing). Kinkorová, J. Horizont 2020, In: Kinkorová, J., Zeman, M. (ed.). Biomedicínský výzkum s podporou evropských zdrojů v nemocnicích: IV. ročník národní konference se zahraniční účastí: sborník abstrakt: Zámeček Větruše v Ústí nad Labem, 23. a 24. května 2013. Praha: Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s Krajskou zdravotní, 2013, s. 17-18. 40 Veřejný výzkum se realizuje „ve všech krajských městech ČR, s výjimkou Středočeského a Karlovarského, sídlí dnes některá veřejná vysoká škola, nejvíce pracovišť mají univerzity a vysoké školy v Praze a Brně. Výzkumných pracovišť, tj. subjektů, jejichž hlavní ekonomickou činností je výzkum a vývoj (CZ-NACE 72), bylo v roce 2011 ve veřejném sektoru celkem 96, přičemž všechny se nacházely v sektoru vládním. Jedná se především o jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR. Vysoké školy jsou totiž primárně zaměřeny na vzdělávání a nikoliv na výzkum, proto se mezi striktně vymezenou kategorii výzkumných pracovišť nezapočítávají. Více jak polovina se nalézá v Praze, zejména se jedná o ústavy AV ČR. Z nich největšími, co do počtu výzkumných pracovníků, jsou Fyzikální ústav, Mikrobiologický ústav a Fyziologický ústav“. Veřejný výzkum a vývoj. 4.3. 2013 ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/2D00319FF6; [on-line] [cit. 22. května 2014]
18
20 tisíc zaměstnanců oproti 16 tisícům v zahraničních afilacích“.41 V souvislosti s vymezením kategorie výzkumu na veřejný a soukromý (respektive firemní) výzkum a vývoj a s tím spojené otázky distribuce finančních prostředků, se naskýtá legitimní otázka vážící se k povinnosti zveřejňovat výsledky vědecké činnosti. Podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, je každý jednotlivý výzkum a vývoj, který je podporovaný z veřejných prostředků, povinen zveřejňovat výsledky tohoto výzkumu. Tato povinnost
se
plní
„prostřednictvím
Informačního
systému
výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), který je součástí informačních systémů veřejné správy. Jeho úkolem, je shromažďovat, zpracovávat, poskytovat a využívat údaje o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků. Centrální evidence projektů (CEP) obsahuje údaje o všech projektech, na jejichž řešení je poskytována účelová podpora podle zákona“.42 Zveřejňování informací obsažených v konkrétních segmentech IS VaVaI veřejnosti se realizuje prostřednictvím www stránek (www.isvav.cz). Z logiky věci plyne, že výsledky výzkumu realizovaného v prostředí podnikatelského sektoru mající většinou za cíl zvýšení ekonomického postavení, profit a stabilitu daného komerčního subjektu, mají utajovanou podobu.
41
Soukromý výzkum a vývoj v podnicích. 4.3.2013 ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/2D00319FF9; [on-line] [cit. 23. května 2014] 42 Koncepce IS výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2012 až 2015. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, s. 1-4. Koncepce byla schválena usnesením vlády ze dne 13. dubna 2011 č. 267. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=605357; [on-line] [cit. 23. května 2014]
19
2.3
Financování vědy Pro každou vědeckou a výzkumnou instituci je v současnosti klíčovým
faktem okolnost, jak je sama úspěšná v získávání grantů či projektů, a to nejen z důvodů finančních, ale též v ohledu k samotnému rozvoji vědy a svých vědeckých týmů. Jinými slovy, finanční okolnosti podpory výzkumu a vývoje jsou středobodem rozvoje každé instituce, jejíž cíle se realizují v oblasti vědy. Obecně je oblast výzkumu a vývoje financována ze zdrojů soukromých a veřejných. Soukromé zdroje jsou většinou tvořeny z přímých prostředků konkrétních průmyslových podniků či různorodých nadací. Pravidla čerpání financí z těchto zdrojů podléhají dohodě dané výzkumné instituce s jejich poskytovatelem. V případě iniciativy výzkumu ze strany konkrétního podnikatelského subjektu se obyčejně jedná o druh jasně definovaného kontraktu, kdy výzkumná instituce zkoumá vymezený úkol stanovený zadavatelem (tzv. výzkum na zakázku). Výstupem potom obvykle bývá konkrétní průmyslová aplikace výsledků výzkumu. Dominantní formou financování v České republice jsou především veřejné zdroje. Největší objem prostředků směřovaných na výzkum a vývoj je distribuován prostřednictvím systému tzv. grantů. 43 Ve vyspělých zemích jde obecně o nejrozšířenější formu poskytování podpory z veřejných zdrojů. Konkrétní forma podpory výzkumu a vývoje v ČR se dělí na dva základní typy podle Zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje. Zaprvé je to účelová podpora, která „směřuje k podpoře jednotlivých konkrétních projektů. Již předem je tak specifikována struktura výdajů i konkrétní využití prostředků, přičemž tento rámec je pro příjemce závazný. Účelová podpora může být použita 43
Grant - účelově vázaný příspěvek, který je přidělený grantovou agenturou (nebo i jinou institucí) ve veřejné soutěži.
20
na grantový projekt, programový projekt, specifický vysokoškolský výzkum určený studentům magisterských a doktorských studijních programů, případně na úhradu nákladů velké infrastruktury. Poskytovatelem této podpory je u programových projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací Technologická agentura ČR s výjimkou průřezových oblastí, kde poskytovatelem jsou jednotlivá ministerstva“.44 Druhým typem veřejné podpory je institucionální podpora. V případě této kategorie podpory z veřejných zdrojů, jde o poskytnutí institucionálních prostředků na výzkumný záměr, na specifický výzkum na vysokých školách nebo na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji. Výzkumným záměrem se míní vymezení předmětu konkrétní výzkumné činnosti, jejich cílů, strategie, nákladů a předpokládaných výsledků, která je zajišťována ve formě základního nebo aplikovaného výzkumu (s výjimkou průmyslového výzkumu), jehož koncepční rozvoj je ohraničen obdobím 5 až 7 let. Specifickým výzkumem na VŠ je ta část výzkumu, která je bezprostředně vázána na vzdělávací procesy a na níž se aktivně spolupodílejí studenti. Mezinárodní spoluprací ČR ve výzkumu a vývoji je míněna spolupráce realizovaná na základě mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána.45 Veřejnými rozpočty poskytovaná podpora právnickým nebo fyzickým osobám je udělována formou dotace, což znamená, že podléhá povinnosti zúčtování se státním rozpočtem.46 Samotné praktické financování výzkumu je pak rozděleno mezi několik základních poskytovatelů, z nichž dominantní roli hrají Grantová agentura ČR (základní výzkum) a Technologická agentura ČR (aplikovaný výzkum). 44
Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 11. 45 Tamtéž, s. 11. 46 Tamtéž, s. 13.
21
Grantová agentura ČR (GAČR) se primárně soustředí na cílené financování základního výzkumu především prostřednictvím konkrétních projektů, v nichž jsou cíle a metody jejich naplňování stanoveny samotným příjemcem. GAČR každoročně vyhodnocuje několik tisíc podaných vědeckých projektů. „V rámci podpory GAČR lze získat granty pěti typů: standardní, postdoktorské (do 35 let), pro doktorské týmy, mezinárodní a bilaterální“. 47 Celková výše podpory redistribuovaná GAČR se pohybuje okolo dvou miliard korun. Technologická agentura ČR (TAČR) je instituce zaměřená na účelové financování aplikovaného výzkumu. Hlavním cílem této agentury je institucionální unifikace účelové podpory aplikovaného výzkumu.48 Menší zdroje finanční podpory na vysokých školách poskytuje též Fond rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Jeho zřizovatelem je MŠMT za spoluúčasti Rady vysokých škol.49 Fond je tvořen finančními prostředky určenými na podporu oblasti vzdělávací činnosti. Dalším zásadním zdrojem finančních prostředků, které plynou do podpory výzkumu a vývoje v České republice, jsou Strukturální fondy Evropské unie. „Základním zdrojem financování vědy a výzkumu z prostředků EU jsou tzv. rámcové programy. Právě proběhl 7. rámcový program pro vědu, výzkum a technologický rozvoj, jenž je platný pro období 2007 – 2013. Je založen na dvou právních aktech, kterými jsou pro jaderný výzkum smlouva o Euratomu a pro nejaderný výzkum na základě Smlouvy o ES“. 50 V současné době jej nahradil program Horizon 2020. Oblast výzkumu, vývoje a inovací je z těchto zdrojů 47
Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 32. 48 Tamtéž, s. 32. 49 MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 50 Valentová, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 59.
22
podporována především prostřednictvím tří operačních programů pro regiony v cíli Konvergence a dvou operačních programů pro Prahu, která spadá do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jde o následující operační programy:51 • OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) - je zaměřen na posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu vysokých škol a výzkumných institucí a na zvýšení jejich spolupráce se soukromým sektorem. Tento program je v kompetenci MŠMT.52 • OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) - zaměřuje se na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím zkvalitnění a modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich následného propojení do komplexního systému celoživotního učení a jeho cílem je taktéž zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Tento program je spravovaný MŠMT.53 • OP Podnikání a inovace (OP PI) - je klíčovým nástrojem na podporu rozvoje výzkumných a inovačních aktivit podnikového sektoru. Je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, respektive jeho příspěvkové organizace CzechInvest.54 • OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK) - tento program je zaměřen na podporu investičních projektů realizovaných na území Prahy. Jedním ze základních cílů je podpora vytváření inovační infrastruktury, partnerských vazeb mezi výzkumnými
51
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s. 5-6. Dostupné online: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 23. května 2014] 52 Tamtéž, s. 5-6. 53 Tamtéž, s. 5-6. 54 Tamtéž, s. 5-6.
23
organizacemi a podniky a též rozvoj inovačního podnikání malých a středních podniků. Je řízen Magistrátem hlavního města Prahy.55 • OP Praha Adaptabilita (OP PA) - tento program podporuje realizaci neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Je v kompetenci Magistrátu hlavního města Prahy.56 V další kapitole bude systémově pojednána problematika konkrétní výše výdajů na vědu v České republice v čase a bude předložen též nástin srovnání objemu prostředků na vědu v ČR a v zahraničí, včetně globálního kontextu.
55
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s. 5-6. Dostupné online: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 23. května 2014] 56 Tamtéž, s. 5-6.
24
3 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V BIOMEDICÍNSKÝCH OBORECH 3.1 Přehled vzdělávacích institucí Český vzdělávací systém na poli vysokého školství prošel v porevolučním období dramatickými proměnami strukturálního charakteru. Mimo transformace zákonných vazeb a přesunu vnitřních i vnějších kompetencí, došlo ke změnám charakterizovaným přinejmenším dvěma základními rysy. Prvním je znásobení počtu vysokých škol v souvislosti s jejich profilací, diverzifikací a početním nárůstem nabídky studijních programů. Druhým je masivní nárůst počtu studijních míst. Interference mezi profilovou nabídkou a kapacitním růstem souvisí i se socioekonomickými trendy a proklamacemi o potřebě modernizace společnosti ve směru vzdělanostní ekonomiky. Podstatným posláním vysokoškolských pracovišť je kromě soustavné přípravy studentů v ohledu k budoucímu povolání, též problematika výzkumu
a
vývoje. Ta je upravena zákonnými normami č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Výzkum a vývoj tvoří neoddělitelnou součást činnosti českých vysokých škol a je velmi úzce propojen s jejich vzdělávací funkcí. Význam vysokých škol pro výzkum v českém prostředí lze nejlépe demonstrovat na jejich zastoupení na výsledcích výzkumu a vývoje, které jsou shromažďovány a vyhodnocovány v Rejstříku informací o výsledcích (RIV).57 „Veřejné a soukromé vysoké školy se v roce 2012 podílely 66,4 % na celkovém počtu výsledků evidovaných v RIV a 59,6 % na celkovém počtu bodů v RIV“.58 57
V RIV jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 58 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012 v datech. Zpracovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s. 122.
25
Elementárním tématem permanentně diskutovaným v českém veřejném prostoru je problematika financování veřejného vysokého školství, respektive relevance jeho výše. V roce 2012 bylo vysokým školám vyplaceno z rozpočtu MŠMT (včetně programů EU) celkem zhruba 37 miliard korun, což činí 1% českého HDP.59 V kontextu vývoje předešlých let od roku 2008 šlo o nevyrovnaný trend, evidentně související s finanční strategií českého státu. 60 Problematika vysokého školství a jeho úroveň byla vždy úzce propojena s nastavenými vnitřními preferencemi společnosti a podléhala jejím dlouhodobým prioritám. Předmětem této části studie není hodnocení kvalitativní úrovně jednotlivých vysokoškolských pracovišť (ostatně nástroje jsou svou podstatou problematické), ale dodání jistého kvantitativního výčtu, z něhož je možné si vytvořit určitý přehledový rámec. Do níže uvedeného seznamu byly zařazeny vysokoškolské instituce, respektive obory studia, vážící se odpovídajícím způsobem k biomedicínské problematice. Validita terminologie však není striktně definována, a tak jde víceméně o určitý subjektivizovaný přehled. Monitoringem nabídky českých vysokých škol se došlo ke zjištění, že studium v oblasti biomedicíny lze uskutečnit v následujících výhradně veřejných vzdělávacích institucích: •
České vysoké učení technické v Praze
•
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
•
Masarykova univerzita Brno
•
Technická univerzita v Liberci
•
Univerzita Karlova v Praze
59
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012 v datech. Zpracovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s. 125. 60 Výdaje z rozpočtu kapitoly MŠMT - rok 2008: 30 443 240 Kč; rok 2009: 33 032 385 Kč; rok 2010: 32 540 438 Kč; rok 2011: 39 070 725; rok 2012: 36 907 446 Kč. Tamtéž, s. 127.
26
•
Univerzita Palackého v Olomouci
•
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
•
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
•
Vysoké učení technické v Brně
Přehled studijních oborů Studijní obory, které připravují absolventy na práci v biomedicínském výzkumu, jsou realizovány v bakalářské, magisterské a doktorské formě studia.
Bakalářské studium Nabízené studijní obory jsou v prezenční formě studia na 3 roky. Absolvent získá titul Bc. Kombinovanou formu studia v oblasti biomedicíny žádná ze vzdělávacích institucí nenabízí. Vedle českého jazyka je možné na některých školách studovat také v angličtině nebo ruštině.
Přehled studijních oborů v bakalářském programu: České vysoké učení technické - Fakulta biomedicínského inženýrství v Kladně Biomedicínská informatika - předměty tohoto oboru se zaměřují jak na rozličné problematiky zdravotnictví, tak na problematiku informační technologie a práci s programovými prostředky ve zdravotnických zařízeních. Absolventi tohoto oboru nachází uplatnění ve firmách zabývajících se tvorbou medicínsky orientovaného softwaru, při jeho implementaci a školeních. Díky šíři a všeobecnosti oboru však dobře nachází uplatnění i v nezdravotnických organizacích.61 61
http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-program/biomedicinska-informatika
27
Biomedicínský technik - jádro tohoto oboru je tvořeno teoretickými předměty (matematika, fyzika, chemie, biologie), ve vyšších ročnících je pozornost věnována předmětům zaměřeným na management, zvláště pak elektrotechniku. Absolventi tohoto oboru jsou kvalifikováni k práci se zdravotnickou technikou, k jejím opravám, údržbě, asistenci při provozu a dohledu na dodržování bezpečnosti práce. Fakulta nabízí možnost studia i v ruském nebo anglickém jazyce.62 Optika a optometrie - důraz je kladen zejména na teoretické předměty (matematika, fyzika, chemie, biologie se zvláštním zaměřením na oči), v dalších ročnících následují předměty úzce specializované na optiku, oftalmologii, kontaktologii a příbuzné disciplíny. Absolventi tohoto oboru nachází uplatnění jako optici, optometři a kontaktologové, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček a dále při výrobě, údržbě a servisu specializované optické techniky.63
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta Biofyzika – studenti jsou seznámeni s experimentálními technikami používanými v biofyzice i základy laboratorní a chemické techniky, což jim umožňuje uplatnění ve specializovaných laboratořích výzkumných ústavů či zdravotnických a jiných zařízení.64 Bioinformatika – studium je koncipováno tak, aby absolventi získali uplatnění např. u biotechnologických společností, ale i v nemocnicích a lékárnách, ve farmaceutickém
a
potravinářském
průmyslu.
Mohou
být
zaměstnání
softwarových firmách vyvíjejících software pro farmacii, biologie či medicínu.
v
65
Biomedicínská laboratorní technika - tento obor se věnuje klinické a preklinické 62
http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-program/biomedicinsky-technik http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-program/optika-a-optometrie 64 http://www2.prf.jcu.cz/studium/informace-pro-uchazece-o-studium/seznam-oboru-vcetne-uplatnitelnosti/b iofyzika.html 65 http://www.prf.jcu.cz/uai/uchazec/bakalarske-programy/bioinformatika.html 63
28
problematice. Zaměřuje se na molekulární biologii, hematologii, imunologii, klinickou biochemii a další disciplíny z oblasti biomedicínských věd.66 Biologie – studium tohoto oboru je zaměřeno na experimentální techniky používané v biofyzice i na základy laboratorní a chemické techniky, což absolventům umožňuje uplatnění ve specializovaných laboratořích výzkumných ústavů či zdravotnických a jiných zařízení.67
Masarykova univerzita Brno - Fakulta informatiky Bioinformatika - studium zahrnuje předměty matematického a informatického zázemí a dále předměty týkající se analýzy bioinformatických dat, proteomiky a genomiky. Určité předměty jsou zajišťovány Lékařskou či Přírodovědeckou fakultou MU. Absolventi se uplatní jako odborní pracovníci týmů působících v oblasti biotechnologií, zdravotnictví nebo kriminalistiky. Mohou nalézt uplatnění i v komerční sféře na pozicích softwarových vývojářů či analytiků. Předpokládá se rovněž pokračování v navazujícím magisterském studiu.68
Masarykova univerzita Brno – Přírodovědecká fakulta Aplikovaná biochemie - studium tohoto oboru umožňuje absolventům pružné přizpůsobení požadavkům daného pracoviště a zvládnutí metod a postupů tam užívaných. Absolventi disponují předpoklady pro další vývoj a specializaci v oblasti svého konkrétního uplatnění, jak ve směru chemické a biochemické analytiky, tak v oblasti biochemických procesů a výrob. Mohou též být kvalifikovanou pomocí při výzkumné a vývojové práci.69 66
http://www.uzs.tul.cz/cs/studijni-program-biomedicinska-technika/obecne-informace-o-oboru) http://www2.prf.jcu.cz/studium/informace-pro-uchazece-o-studium/seznam-oboru-vcetne-uplatnitelnosti/b iofyzika.html 68 http://www.fi.muni.cz/admission/bachelor/aplinfo/bioinformatika.xhtml.cs 69 http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru 67
29
Lékařská genetika a molekulární diagnostika – studium poskytuje teoretické znalosti z oblasti medicínských věd, lékařské genetiky a molekulární biologie, ale zároveň i praktické dovednosti, aby absolventi mohli provádět základní i vysoce specializovaná genetická a molekulárně biologická vyšetření ve zdravotnických laboratorních zařízeních zabývajících se touto problematikou. Absolventi oboru budou profilování k práci v klinických laboratořích zaměřených na genetiku, cytogenetiku nebo DNA diagnostiku.70 Molekulární biologie a genetika – tento obor je zaměřen na získání teoretických a praktických znalostí z moderní biologie, které jsou rozšířeny o vědomosti z oblasti molekulární a buněčné biologie, obecné a speciální genetiky, antropobiologie a antropogenetiky. Absolventi tohoto studia se v praxi mohou uplatnit především v oblastech zdravotnictví, zemědělství, veterinární medicíny a potravinářství, a to na úrovni výzkumu i praktických aplikací.71
Technická univerzita v Liberci Biomedicínská technika - studium poskytuje znalosti z oblasti zdravotnické techniky, biomedicíncké informatiky, z matematiky, fyziky, oblasti elektrotechniky, biosignálů, biosenzorů, zdravotnických přístrojů a informatiky, dále z biologie, anatomie, fyziologie člověka, patologie, preventivní medicíny, první pomoci, etiky, komunikace, psychologie, ekonomie a managementu. Absolventi se uplatní ve všech profesích souvisejících s vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky zejména ve zdravotnických zařízeních, uplatní se ale také i v obchodních organizacích zaměřených na prostředky zdravotnické techniky, rehabilitační, protetické pomůcky.72 70 71 72
http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru http://www.uzs.tul.cz/cs/studijni-program-biomedicinska-technika/obecne-informace-o-oboru
30
Univerzita Palackého v Olomouci - Fakulta přírodovědecká Bioinformatika - bakalářský program je postaven na základě teoretických i praktických poznatků odpovídajících současným informačním technologiím (včetně algoritmů, programování a počítačové grafiky) stavu poznání v biochemii, fyzikální chemii a biologických oborech. Absolvent má současně základní znalosti z matematiky a pronikne do podstaty obecné a organické chemie. Absolventi mohou nalézt uplatnění v ústavech pro biologický, biochemický a biotechnologický výzkum, dále v zemědělství, chemických, potravinářských, farmaceutických a zdravotnických zařízeních.73 Biotechnologie a genové inženýrství – tento program se věnuje studiu a praktické aplikaci technologií, které, na základě znalosti biologických disciplín, využívají živých biologických systémů k výrobě široce uplatnitelných produktů. Poskytuje absolventům studia základní teoretické a praktické vědomosti o podstatě biologických, biochemických, biotechnologických a molekulárně biologických procesů.74 Molekulární a buněčná biologie – studium poskytuje široký biologický základ s důrazem na poznávání živých systémů na molekulární a buněčné úrovni. Posluchači získají potřebnou erudici k odborné práci v laboratořích zemědělských a lékařských institucí, na biotechnologických pracovištích, v laboratořích sledujících geneticky modifikované produkty i v základním a aplikovaném výzkumu.75
73
http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob or/bioinformatika/ 74 http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob or/biotechnologie-a-genove-inzenyrstvi/ 75 http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob or/molekularni-a-bunecna-biologie-1/
31
Univerzita Karlova v Praze – Přírodovědecká fakulta Biologie – studium tohoto oboru je určeno uchazečům majícím zájem o poznávání biologických disciplín v celé jejich rozmanitosti; důraz je proto kladen na biomedicínské obory (buněčná a molekulární biologie, fyziologie, apod.) i studium biodiverzity a ekologicko-evolučních směrů.76 Molekulární biologie a biochemie organismů – absolvent získá komplexní vzdělání v experimentálních biologických, biochemických a biomedicínských oborech, včetně rozšířených základů nebiologických disciplín - matematiky, fyziky a chemie. Tento typ interdisciplinárního vzdělání absolventovi poskytuje dobré předpoklady pro
navazující,
specializační
magisterské
studium
v
různých
oborech
experimentální biologie a umožňuje mu uplatnit se ve vědecko-výzkumných laboratořích jak základního i aplikovaného výzkumu, tak v laboratořích zdravotnických zařízení i zemědělských, potravinářských a chemických podniků.77
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Biomedicínská technika a bioinformatika - student získá teoretické znalosti z matematiky, fyziky, chemie, biologie, anatomie a fyziologie a seznámí se se zásadami využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky. Důraz je také kladen na jazykovou vybavenost studenta. Absolvent se uplatní ve zdravotnických zařízeních, jako asistent při diagnostice a terapii s využitím speciální klinické techniky, může se také uplatnit v experimentálním výzkumu a ve vývojových týmech výzkumných a vzdělávacích institucí.78
76
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/bakalarske-studium/biologie http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/bakalarske-studium/specialni-chemicko-biologicke-obory/molek ularni-biologie-a-biochemie-organismu 78 https://www.vutbr.cz/studium/prirucka-oboru?obid=8878. 77
32
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemické technologie Bioinformatika – student získá vzdělání z chemických a molekulárně-biologických oborů, kombinované se souborem profesních znalostí a dovedností z oblasti statistiky a analýzy dat. Absolvent obsáhne základní znalosti z informatiky, především z algoritmizace a programování, operačních systémů, databázových systémů a počítačových sítí. V případě přechodu do praxe absolventi naleznou uplatnění v ústavech zaměřených na biologický, chemický a biotechnologický výzkum nebo ve zdravotnických zařízeních.79 Biomateriály pro medicínské využití – obor je zaměřen na biomateriály využívané pro výrobu implantátů. Důraz je kladen na materiály sloužící jako náhrady a fixace kostí a kloubů, dentální implantáty, cévní, oční a kožní implantáty a další. Studijní obor v sobě kombinuje chemické, materiálové a biologické vzdělání. Nedílnou součástí je rovněž vzdělání v oblasti anatomie člověka, buněčné biologie a biochemie. Absolventi mohou najít uplatnění v domácích i zahraničních firmách zabývajících se vývojem, výrobou a distribucí biomateriálů a lékařských implantátů.80
Vysoká
škola
báňská
-
Technická
univerzita
Ostrava
-
Fakulta
elektrotechniky a informatiky Biomedicínský technik - studenti získávají znalosti v oblastech technické dokumentace, základů psychologie a etiky ve zdravotnictví, anatomie, patologie, základů mikrobiologie a imunologie a dalších. Absolventi nacházejí uplatnění v oblasti
zabezpečení
techniky
v
provozech
zdravotnických
zařízení,
ve
zdravotnických aplikacích využívajících informační technologie a ve firmách, které 79 80
http://www.vscht.cz/main/studenti/zajbak/fcht.bak.ci.html http://www.vscht.cz/main/studenti/zajbak/fcht.bak.b.html
33
se zabývají zdravotnickou technikou.81
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta chemická Biotechnologie - studium vychází z chemických disciplín, organické a anorganické chemie, toxikologie, informatiky, je též kladen důraz na studium cizích jazyků. Absolvent se uplatní v potravinářských, biotechnologických a příbuzných podnicích, nejen ve výrobě, ale i při obchodní činnosti, ve výzkumu nebo ve vzdělávání.82 Chemie pro medicínské aplikace - studium zahrnuje řadu chemických, biotechnologických, biologických a inženýrských předmětů. Absolventi naleznou uplatnění ve farmaceutickém, biomedicínském nebo biotechnologickém průmyslu, výzkumu a vývoji.83
Magisterské/Inženýrské studium Je koncipováno jako návazné studium pro absolventy bakalářských studijních programů. V magisterském navazujícím studiu rozvíjejí studenti znalosti získané ve studiu bakalářském. Jedná se o prezenční formu studia, trvající dva roky a zakončené titulem Mgr./Ing. Žádný z programů se neotvírá v kombinované formě studia. Stejně jako v bakalářské formě studia je na vybraných školách možnost studia v anglickém nebo ruském jazyce.
81 82 83
http://cbe.vsb.cz/ http://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=6764 https://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=9563
34
Přehled studijních oborů v magisterské formě studia:
České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická Biomedicínské inženýrství a informatika – studium těchto níže popsaných oborů si klade za cíl připravovat absolventy v perspektivních interdisciplinárních oblastech, kde se technické vědy propojují s biologií a medicínou. Fakulta zde využívá svých bohatých zkušeností z vědeckovýzkumné činnosti a dlouhodobé tradice ve spolupráci s lékařskými pracovišti a výrobci zdravotnických prostředků. Absolventi oboru Biomedicínské inženýrství získávají navíc kvalifikaci "biomedicínský inženýr" ve smyslu zákona č. 96/2004 sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, neboť tento obor je akreditován také Ministerstvem zdravotnictví jako zdravotnický obor. Biomedicínská informatika - studium se zabývá informatikou a jejími aplikacemi bioinformatikou, neuroinformatikou, klinickými informačními systémy a také asistivní technologií. Absolventi se uplatní jako vyšší techničtí a řídící pracovníci v oblasti výzkumu, vývoje a využití inteligentních systémů, především ve zdravotnictví a v dopravě.84 Biomedicínské inženýrství - studium se zabývá moderními SW a HW biomedicínskými technologiemi, teorií signálů, metodami modelování a simulace, zpracováním medicínských dat a jejich interpretací a návrhem medicínských přístrojů. Absolventi najdou uplatnění ve zdravotnických zařízeních jako biomedicínští inženýři, při implementaci informačních technologií v lékařské praxi a při vývoji původních zařízení a SW systémů.85
84 85
http://www.fel.cvut.cz/education/bk/pruchody/pr30016884.html http://www.fel.cvut.cz/education/bk/pruchody/pr30016871.html
35
České vysoké učení technické - Fakulta biomedicínského inženýrství v Kladně Biomedicínský inženýr – absolvent tohoto oboru získá přehled v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Konkrétně se pak bude jednat o znalosti a dovednosti z okruhů teorie, metody a postupy zpracování signálu a obrazu; terapeutické a diagnostické přístroje; právní, ekonomická a manažerská tématika ve zdravotnictví a aplikace matematických a přírodovědných disciplín v biomedicínském inženýrství. Tento obor je možné studovat mimo českého i v anglickém nebo ruském jazyce.86 Přístroje a metody pro biomedicínu - základem oboru jsou teoretické všeobecné předměty
(matematika,
fyzika)
s
pozdější
specializací
na
předměty
elektrotechnického a optického rázu, velkou roli také hrají odborné projekty. Absolventi oboru nacházejí uplatnění v institucích zabývajících se výzkumem, vývojem, výrobou a distribucí medicínské techniky, dále při jejích instalacích, opravách a v neposlední řadě také v metrologických a zkušebních ústavech.87
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta Klinická biologie – tento obor umožňuje získat studentům množství teoretických znalostí a nabídnout jejich uplatnění v praxi při provádění složitých metodických postupů v širokém spektru laboratoří. Absolvent je schopen interpretovat výsledky laboratorních nálezů a může proto nalézt uplatnění na vedoucích místech laboratoří (virologie, lékařská genetika, klinická biochemie apod.).88
86 87 88
https://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/magistersky-program/biomedicinsky-inzenyr https://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/magistersky-program/pristroje-a-metody-pro-biomedicinu http://kme.prf.jcu.cz/content/o-katedre
36
Masarykova univerzita Brno - Fakulta informatiky Bioinformatika – student získá základní znalosti v informatice a zároveň má možnost poznat její aplikace v oblasti molekulární biologie, genetiky, medicíny a nově se rozvíjejících oborech, jakými jsou např. bioinformatika, proteomika a genomika.89
Masarykova univerzita Brno – Přírodovědecká fakulta Analytická biochemie – cílem tohoto studia je připravit odborníky s vysokou úrovní znalostí z oblasti obecné a aplikované biochemie, imunochemie, molekulární biologie, analytické chemie, a bioinformatiky. Absolventi oboru jsou připraveni pro práci v biochemickém, farmaceutickém, veterinárním a zdravotnickém výzkumu, a to jak s orientací na základní, tak i aplikovaný výzkum a v biotechnologických výrobách s výše uvedeným zaměřením.90 Biomolekulární chemie – tento studijní obor seznamuje studenty s vysokou úrovní znalostí z oblasti obecné biochemie, enzymologie, strukturní biologie, molekulární genetiky, proteinového inženýrství a bioinformatiky se zdůrazněním znalostí o struktuře, dynamice a funkci biologicky významných molekul a molekulárních komplexů. Absolventi oboru jsou připraveni pro práci v biochemickém, farmaceutickém, veterinárním a zdravotnickém výzkumu, a to jak s orientací na základní, tak i aplikovaný výzkum a v biotechnologických výrobách s výše uvedeným zaměřením.91 Lékařská genetika a molekulární diagnostika pro odborné pracovníky v laboratorních metodách – studium je orientováno na aplikace genetických a molekulárně biologických metod v klinických laboratořích. Prohlubuje základní 89 90 91
http://www.fi.muni.cz/admission/bachelor/aplinfo/bioinformatika.xhtml.cs http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru
37
poznatky z oblasti klinické genetiky, onkologie a molekulární diagnostiky a poskytuje dovednosti a znalosti potřebné pro práci s laboratorní technikou. Absolventi oboru jsou profilováni k práci v klinických laboratořích zaměřených na genetiku, cytogenetiku nebo DNA diagnostiku, kde uplatní své teoretické i praktické dovednosti při genetických vyšetřeních pacientů.92 Molekulární biologie a genetika – tento magisterský navazující obor prohlubuje základní znalosti oblastí genetiky a molekulární biologie, které si studenti osvojili v průběhu bakalářského studia. Absolventi nacházejí dobré uplatnění především na ústavech AV ČR, laboratořích a pracovištích rezortních výzkumných ústavů, zejména v oblasti zdravotnictví, veterinární medicíny, zemědělství, farmacie, na pracovištích ochrany životního prostředí i v komerčních diagnostických a forenzních laboratořích.93
Univerzita Karlova v Praze – Přírodovědecká fakulta Biochemie – cílem tohoto navazujícího magisterského studia je naplnit znalosti studentů z biochemie klíčovými detaily jak vlastní biochemie, tak i souvisejících biomedicínských oborů v interdisciplinárním a pluralitním rámci vědního oboru biochemie.
Absolventi
nacházejí
uplatnění
ve
výzkumných
laboratořích
nejrůznějších vědeckých ústavů a vysokých škol jak v ČR, tak i v zahraničí. Vedle toho působí jako vedoucí klinických laboratoří lékařských zařízení, v různých farmaceutických institucích, v zastoupení zahraničních firem i na pracovištích ochrany životního prostředí.94 Buněčná a vývojová biologie – studium tohoto oboru zahrnuje praktické dovednosti v oblasti metodických přístupů molekulární genetiky, biochemie, genomiky a 92 93 94
http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/magisterske-studium/biochemie/biochemie/biochemie
38
proteomiky, buněčné biologie i vývojové morfologie. Absolvent je připraven k vědecké práci jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu a má potenciál pokračovat v doktorských studijních programech.95 Genetika, molekulární biologie a virologie – absolvent získá komplexní genetické, molekulárně biologické a virologické vzdělání, jež mu umožňuje uplatnění ve všech typech
vědecko-výzkumných
biologického,
ústavů
biomedicinského
a
jak
teoretického,
biotechnologického
tak
aplikovaného výzkumu,
ve
specializovaných klinických laboratořích, ve šlechtitelství, v mikrobiologickém, potravinářském či farmaceutickém průmyslu.96
Univerzita Palackého v Olomouci - Fakulta přírodovědecká Bioinformatika - tento studijní program profiluje absolventy stejnojmenného bakalářského studia v oblastech strukturní bioinformatiky proteinů a nukleových kyselin, proteomiky a genomiky. Samozřejmostí je další vzdělávání v informačních technologiích, jako jsou teorie informace a kódování, algoritmy, databáze, umělé neuronové sítě atd. Absolvent se stává odborníkem s ucelenými znalostmi informačních technologií, výpočetní techniky, biochemie a biologických oborů věnujících se studiu nejvýznamnějších buněčných makromolekul – proteinů a nukleových kyselin. Bude schopen navrhovat principiálně nové bioinformatické algoritmy, založené na moderních poznatcích z oblasti analýzy a zpracování dat.97 Biotechnologie a genové inženýrství – student tohoto oboru by měl být úplně teoreticky a prakticky připraven využívat a aplikovat všechny moderní analytické metody a postupy, které jsou běžné v oblastech zemědělských, potravinářských, 95
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/magisterske-studium/biologie/bunecna-a-vyvojova-biologie http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/magisterske-studium/biologie/genetika-molekularni-biologie-a-v irologie 97 http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob or/bioinformatika-1/ 96
39
chemických, farmaceutických a environmentálních biotechnologií. Měl by být schopen řídit, modelovat, simulovat a kontrolovat biotechnologické postupy a optimalizovat výrobní procesy. Absolvent by se měl stát odborníkem v různých oblastech průmyslu, akademické sféry a státní správy s biotechnologickým, biochemickým a environmentálním zaměřením.98 Molekulární a buněčná biologie – absolvent tohoto oboru získá široké obecně biologické vzdělání se zaměřením na molekulární biologii a genetiku, cytogenetiku a buněčnou biologii. Je systematicky profilován k samostatné vysoce odborné práci na kvalitní metodické úrovni, k práci s moderními instrumentálními prostředky a měl by být schopen vědecko-výzkumné činnosti v oboru. Uplatnění lze nalézt ve vědecko-výzkumné činnosti v základním a aplikovaném výzkumu i ve vedoucích funkcích, v lékařství, v zemědělství, v potravinářství a na biotechnologických pracovištích.99
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Biomedicínské a ekologické inženýrství - student získá přehled v oblasti biomedicínských a ekologických aplikací elektroniky a kybernetiky. Absolvent se uplatní v různých oblastech slaboproudé elektrotechniky, elektroniky, kybernetiky a aplikované informatiky, v oblasti zdravotnictví, ve výrobních podnicích lékařské techniky, v institucích zajišťujících diagnostiku a ochranu životního prostředí atp. Studium je nabízeno i v anglickém jazyce.100 Biomedicínské inženýrství a bioinformatika – student získá teoretické znalosti z 98
http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob or/biotechnologie-a-genove-inzenyrstvi-1/ 99 http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob or/molekularni-a-bunecna-biologie/ 100 https://www.vutbr.cz/studium/prirucka-oboru?obid=9155
40
matematiky, molekulární biologie, laboratorní přístrojové techniky, které jsou potřebné jednak pro analýzu biologických procesů v lidském organismu a zároveň pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Absolventi budou schopni v rámci zdravotnických zařízení samostatně pracovat se zdravotnickou přístrojovou technikou, asistovat při diagnostice a terapii s využitím speciální klinické
techniky,
kontrolovat
přístrojovou
techniku,
detailně
analyzovat
bioinformatická data včetně genetických, provádět statistické vyhodnocení medicínských dat, navrhovat, realizovat a obsluhovat software pro podporu diagnostiky.101
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta strojního inženýrství Inženýrská mechanika a biomechanika - studium je zaměřeno na zvládnutí nejmodernějších výpočtových a experimentálních metod ve vědní oblasti mechaniky
těles.
Jeho
cílem
je
zvládnutí
moderních
výpočtových
a
experimentálních metod ve vědní oblasti mechaniky těles a jejich využití při návrhu i hodnocení strojních konstrukcí, ale i jejich aplikace v netradičních mezioborových oblastech jako je biomechanika.102
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta informačních technologií Biomechanika a biocomputing - studenti se seznámí s pokročilými algoritmy pro zpracování, analýzu a prezentaci biologických dat pocházejících zejména z oblastí genomiky a proteomiky.
Naučí se tyto algoritmy jednak aplikovat pro řešení
konkrétních problémů z praxe, ale i vytvářet nové efektivní algoritmy. Seznámí se s databázemi biologických dat, které se standardně používají. Studenti porozumí konceptům molekulární genetiky, budou připraveni komunikovat s biology a 101 102
https://www.vutbr.cz/studium/prirucka-oboru?obid=9136 http://www.fme.vutbr.cz/studium/ck_obor.html?obor=M-IMB
41
vytvářet s nimi pracovní týmy. Znalosti získané studiem biologických systémů budou schopni uplatnit při návrhu a realizaci nových výpočetních systémů inspirovaných biologickými procesy. Nabydou znalosti z různých oblastí počítání podle přírody (natural computing), mezi které patří evoluční návrh, vyvíjející se systémy, DNA počítání, fuzzy systémy, neuronové sítě, nekonvenční počítače. Budou umět integrovat tyto biologií inspirované techniky do stávajících výpočetních systémů a tím vylepšit některé jejich parametry.103
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemické technologie Bioinformatika – studium se specializuje na analýzu, zpracování a interpretaci dat získaných v biologii, biochemii, biomedicíně a dalších souvisejících odvětvích lidské činnosti. Během studia si studenti rozšíří vzdělání v oblastech buněčné a molekulární biologie, genového inženýrství, strukturní biologie a chemické biologie. Absolventi ovládnou limity jednotlivých bioinformatických postupů a budou schopni posoudit kvalitu a spolehlivost získaných výsledků.104
Vysoká
škola
báňská
-
Technická
univerzita
Ostrava
-
Fakulta
elektrotechniky a informatiky Biomedicínské inženýrství - studenti získávají znalosti v oblastech lékařských diagnostických přístrojů, základů psychologie a etiky ve zdravotnictví, lékařských terapeutických přístrojů, biostatistiky, lékařských zobrazovacích systémů a dalších. Absolventi nacházejí uplatnění v klinickém inženýrství, zdravotnickém provozu a v oblasti první pomoci, budou schopni pracovat se zdravotnickou
103 104
http://www.fit.vutbr.cz/study/msc/branch-l.php?id=18 http://www.vscht.cz/main/studenti/novymag/fcht.mag.cib.cib.html
42
technikou a také spolupracovat na výběrových řízeních zdravotnické techniky.105
Doktorské studium Cílem doktorského studia je získat dovednosti a schopnosti pro tvůrčí vědeckou a výzkumnou práci. Standardní dobou studia jsou 4 roky, úspěšným absolventům doktorského studia je udělen titul Ph.D. Studovat je možné v prezenční nebo kombinované formě.
České vysoké učení technické - Fakulta biomedicínského inženýrství v Kladně Biomedicínská a klinická technika – cílem studia je prohloubit znalosti v oblastech biomedicínské a klinické techniky. Studium lze absolvovat též v anglickém jazyce.106
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta Molekulární a buněčná biologie a genetika - studenti jsou vedeni k samostatné vědecké práci v oblastech molekulární, buněčné a vývojové biologie. Musí zvládnout molekulární a genetické metody práce na různých modelových organismech. Absolventi tohoto oboru by měli získat široký teoretický a metodický základ, který umožňuje jejich uplatnění především v základním, ale také průmyslovém výzkumu, v lékařství, zemědělství a ve školství.107
Masarykova univerzita Brno – Přírodovědecká fakulta Fakulta nabízí pro zájemce studium těchto doktorských programů: Biochemie; 105
http://cbe.vsb.cz/ http://www.fbmi.cvut.cz/redirect/vyzkum/doktorske-studium/zakladni-informace 107 http://www.prf.jcu.cz/studium/informace-pro-uchazece-o-studium/seznam-oboru-vcetne-uplatnitelnosti/ molekularni-a-bunecna-biologie-a-genetika.html 106
43
Biomolekulární chemie; Genomika a proteomika; Molekulární a buněčná biologie; Obecná a molekulární genetika.108
Univerzita Karlova v Praze – lékařské fakulty Jednotlivé doktorské studijní programy v biomedicíně jsou na Univerzitě Karlově v Praze akreditovány společně pro 1. lékařskou fakultu, 2. lékařskou fakultu, 3. lékařskou fakultu, Lékařskou fakultu v Plzni, Přírodovědeckou fakultu, Fakultu tělesné výchovy a sportu a Fakultu humanitních studií. Cílem je vytvořit koncepčně jednotný systém doktorského studia a vědecké přípravy absolventů doktorského studia v biologii a medicíně a zabezpečit vhodné podmínky pro společnou realizaci doktorských studijních programů na právně přijatelném základu. Biomechanika; Biomedicínská informatika; Lékařská biofyzika; Zobrazovací metody v lékařství; Lékařská biofyzika; Biomedicína109
Univerzita Karlova v Praze - Lékařská fakulta v Hradci Králové Lékařská biofyzika - absolvent je schopen aplikovat fyzikální zákony na vysvětlení dějů probíhajících v lidském organismu, využívat při tom odpovídající přístrojovou techniku a provádět složitá měření, navrhovat novou metodiku analýzy medicínských dat a získaná data statisticky zpracovávat a správně interpretovat.110
Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta Biochemie – cílem tohoto studia oboru Biochemie je naplnit znalosti studentů z biochemie
klíčovými
detaily,
jak
vlastní
biochemie
tak
i
souvisejících
biomedicínských oborů v interdisciplinárním a pluralitním rámci vědního oboru 108 109 110
http://www.muni.cz/admission/programmes/doctoral/ http://pdsb.avcr.cz/ https://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11150/1000340/?lang=cs
44
biochemie. Cílem je tedy plně rozvinout tvůrčí znalosti a schopnosti studentů pro jejich uplatnění v praxi, pro jejich odborný růst i další studium v doktorském studijním programu.111 Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie - předmětem studia tohoto oboru prakticky do všech vědních oborů a výzkumných oblastí biologie a biomedicíny a ovlivňují aplikační sféry lékařství, zemědělství, ekologie a biotechnologií, založených především na postupech genového inženýrství a genových manipulací.112 Vývojová a buněčná biologie – studium tohoto oboru propojuje a rozšiřuje poznatky a používá metodickou výbavu zejména molekulární a buněčné biologie, vývojové genetiky, embryologie, funkční morfologie, patologie buněk, teratologie a fyziologie rozmnožování.113
Univerzita Palackého v Olomouci - Lékařská fakulta Lékařská biofyzika - cílem postgraduálního studia je prohloubení a rozšíření vědomostí absolventů lékařských fakult z obecné a klinické biofyziky, biostatistiky, informatiky a výpočetní techniky se zaměřením na jejich využití v aplikacích přístrojové techniky v medicínských oborech.114
Univerzita Palackého v Olomouci - Fakulta přírodovědecká Molekulární a buněčná biologie – toto studium je určeno absolventům 111
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/biochemie http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/molekularni-a-bune cna-biologie-genetika-a-virologie 113 http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/vyvojova-a-bunecn a-biologie http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/vyvojova-a-bunecna-b iologie 114 http://www.lf.upol.cz/menu/prijimaci-rizeni/doktorske-studium-phd/ 112
45
magisterského studia molekulární a buněčné biologie a příbuzných chemických a biologických oborů. Doktorandi získají rozšířené a hluboké teoretické znalosti a praktické dovednosti ve všech oborech molekulární a buněčné biologie. Absolventi se uplatní v další akademické kariéře či jako pracovníci státních i soukromých výzkumných laboratoří v ČR a v zahraničí.115
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Biomedicínská technologie a bioinformatika - cílem studia je prohloubit teoretické znalosti z oblastí zaměřených na bioinformatiku, biomedicínské inženýrství, matematickou a systémovou biologii, genomiku a proteomiku a příbuzných oborů. Dále je pak kladen důraz na získání zkušenosti z oblastí základního i aplikovaného výzkumu v těchto oborech. Studium je koncipováno jako výhradně mezioborové.116
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemické technologie Léčiva a biomateriály117
3.2 Studijní kapacity Na konci roku 2012 realizovalo v České republice svoji vzdělávací činnost 26 veřejných vysokých škol, 43 soukromých vysokých škol a dvě státní vysoké školy. Na veřejných vysokých školách studovalo 333 501 studentů, na soukromých vysokých školách 48 392 studentů. Meziroční pokles počtu studentů u veřejných VŠ činil 1,6 %, na soukromých VŠ poklesl o 10 %. Ke studiu na veřejné VŠ bylo 115
http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/doktorske-studium-phd/studijni-obory/molekularni-a -bunecna-biologie/ 116 https://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=9309 117 http://www.vscht.cz/homepage/zajemci/doktorske
46
přijato 72,1 % uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení a v případě soukromých VŠ to bylo 92,6 %.118 Počty studentů poprvé zapsaných na veřejné a soukromé vysoké školy od roku 2010 klesají. V roce 2012 se poprvé zapsalo ke studiu 72 488 uchazečů (což je pokles o 4,9 % oproti roku 2011).119 Kvantitativní prognóza vždy kombinuje demografické trendy vývoje české populace a odráží též výši finančních prostředků alokovaných rozpočtem českého státu, tudíž lze pouze obtížně konstatovat zřetelné tendence vývoje. Nicméně lze předpokládat, že s velkou pravděpodobností nedojde ve střednědobém horizontu k tak dramatickému nárůstu počtu studentů VŠ, ale spíše k jejich mírnému poklesu a predikce leží spíše ve formě stabilizace struktury vysokoškolského prostředí v ČR. Jako ilustrativní příklad obtížně interpretovatelného vývoje na poli vysokého školství je možné uvést konkrétní příklad vývoje počtu absolventů v čase na Fakultě biomedicínského inženýrství v Kladně:120 Počet absolventů v roce 2010: Počet absolventů bakalářských oborů: 82 Počet absolventů magisterských oborů: 58 Počet absolventů doktorských oborů: 0 Počet absolventů v roce 2011: Počet absolventů bakalářských oborů: 58 Počet absolventů magisterských oborů: 100 Počet absolventů doktorských oborů: 1 Počet absolventů v roce 2012: 118
Vyšší úspěšnost v přijímacím řízení ke studiu na soukromých vysokých školách je zapříčiněna odlišnou organizací přijímacího řízení. 119 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012 v datech. Zpracovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s. 114. 120 http://www.fbmi.cvut.cz/
47
Počet absolventů bakalářských oborů: 125 Počet absolventů magisterských oborů: 77 Počet absolventů doktorských oborů: 1
3.3 Stáže, možnosti zahraničního studia Jednou z překážek, s níž se absolventi studia v jakémkoliv oboru po odchodu ze školy musí potýkat, je jejich případná nedostatečná praxe. Proto jsou vhodným doplněním studia již v jeho průběhu, stáže v laboratořích a pracovištích. 121 Studenti mají díky využití nabídky případných stáží možnosti nahlédnout do fungujících podniků, ve kterých se setkají s praxí v reálném prostředí, kde si můžou aktivně ověřit, a zároveň i rozšířit své teoretické a praktické vědomosti. Zapojení se do těchto projektů může přinést pozitivní efekt též pro daný firemní subjekt v podobě zdokonalení interních vzdělávacích mechanismů samotné společnosti. Aktivní účast na těchto stážích vede studenty ke zvýšení kvalifikace a následně umocňuje jejich eventuální uplatnitelnost na trhu práce.122 Mezi příklady úspěšné spolupráce univerzitního pracoviště a konkrétního komerčního subjektu lze uvést spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci s holdingem Contipro, jenž se podílí na několika projektech Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK).123 Dalším dokladem kooperace vzdělávací instituce s firemní sférou je projekt Inovace Ph.D. studia pro biotechnologické aplikace. Jedná se o dvouletý projekt
121
Zde je třeba podoktnout, že v tomto ohledu je situace odlišná na přírodovědeckých fakultách. Student zde obvykle již v rámci vypracování diplomové práce pracuje v laboratoř a to ať již na fakultě samotné nebo v konkrétním ústavu Akademie věd ČR nebo v nemocnici. A tím v podstatě již v průběhu studia získává praxi. 122 Více se této problematice bude věnovat pasáž č. 7 Aspekty a motivace pracovní mobility v biomedicíně 123 http://www.skola-profession.cz/?page=podrobne-informace-ke-stazim; [on-line] [cit. 28. května 2014]
48
pro doktorandy z různých mimopražských fakult z celé ČR, zaměřených na oblast medicínských bio a nanotechnologií. Projekt probíhá v podobě workshopů, přednášek a měsíční stáže studentů.124 Inspirativní platformou pro součinnost vzdělávacího a komerčního sektoru je například
projekt
Škola
molekulárních
biotechnologií
–
Lékařské
nanobiotechnologie, jenž je zaměřen na edukační podporu studentů se zájmem o moderní farmaceutické a biomedicínské postupy založené na biotechnologických a nanotechnologických principech. Cílem projektu je inovovat studijní programy zúčastněných univerzit a umožnit tak studentům praktickou syntézu znalostí a pracovních dovedností z oborů, které jsou při VŠ studiu obvykle vzdálené. Prakticky projekt probíhá ve formě 4 až 5 denních laboratorních workshopů ve dvou cyklech, na něž navazuje dvouměsíční stáž. Většina laboratorních workshopů a všechny dvouměsíční praktické stáže jsou realizovány ve firemním prostoru.125 Do jisté míry unikátní bází výše uvedené problematiky je případné využití platformy Stáže ve firmách, kterou provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavním cílem projektu je zavedení inovativního systému dalšího vzdělávání formou konkrétních stáží ve firmách, přinášející následné zvýšení uplatnitelnosti jednotlivců na trhu práce. Podnikatelské subjekty, které se do tohoto projektu zapojí, dostanou jedinečnou možnost zaškolit a případně si vychovat budoucí specialisty v oblasti, ve které rozvíjejí své podnikání. Možností (nikoli však povinností) je tyto stážisty následně zaměstnat.126 V rámci mezinárodních výměnných programů lze část studia absolvovat na některé z partnerských zahraničních univerzit. Studenti mají možnost 124 125 126
http://www.bionanotech.cz/web/staze; [on-line] [cit. 28. května 2014] http://www.contipro.cz/vzdelavani; [on-line] [cit. 28. května 2014] http://www.stazevefirmach.cz/clanky/o-projektu.html; [on-line] [cit. 28. května 2014]
49
vycestovat do zahraničí jak díky rámcovým smlouvám o spolupráci s univerzitami po celém světě, tak i díky programům EU pro vzdělávání, jako jsou Erasmus nebo CEEPUS.
Nejvýznamnějším výměnným
programem
je
Erasmus+.
Jeho
využívanost má stále rostoucí tendenci, a to jak u vysílaných, tak i přijímaných studentů.127 Evropská komise řadí Univerzitu Karlovu na přední místo v Evropě, pokud jde o počty vyslaných a přijatých studentů, a u akademických pracovníků dokonce na místo nejpřednější. Také další programy Evropské unie nabývají na stále větším významu. Mezi nimi program Erasmus - Mundus, jenž umožňuje studovat na zahraničních univerzitách ve společných magisterských nebo doktorských studijních programech (joint degrees).128 Velice důležitý je rozvoj meziuniverzitní spolupráce, jenž se uskutečňuje na základě sítě bilaterálních dohod. Spolupráce s partnerskými univerzitami se odehrává v celé řadě oblastí, ať už jde o společné vědecké projekty či pořádání seminářů a letních škol. Pro studenty se v jejím rámci nabízí možnost absolvování jedno či dvousemestrálních pobytů v zahraničí, účasti na jazykových kurzech a různých letních školách a stážích. Studentům doktorského studijního programu je pak na partnerských univerzitách umožněno studovat v režimu tzv. cotutelle, tj. pod dvojím vedením dizertačních prací, a získat tak dva platné diplomy.129 Akademičtí pracovníci využívají pobytů v rámci meziuniverzitní spolupráce zejména k získávání poznatků přispívajících k jejich vlastní výzkumné či publikační činnosti, k prezentaci výsledků či vytváření společných vědeckých projektů. Příkladem aktivní mezinárodní kooperace na poli meziuniverzitní spolupráce je Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, jež v rámci programu Erasmus, kde lze mezi partnerskými školami nalézt 23 vysokoškolských 127 128 129
http://www.cuni.cz/UK-4159.html; [on-line] [cit. 28. května 2014] http://www.cuni.cz/UK-2354.html; [on-line] [cit. 28. května 2014] http://www.cuni.cz/UK-3163.html; [on-line] [cit. 28. května 2014]
50
institucí.130 Dále má tato fakulta podepsáno 11 bilaterálních dohod s univerzitami po celém světě.131
Financování studia v zahraničí Většina programů nabízí možnost získání stipendia sloužícího k pokrytí životní nákladů (ubytování, stravování). Výše stipendií je u jednotlivých programů velmi rozdílná. Většina programů garantuje krátkodobý studijní pobyt na zahraniční škole bez nutnosti hradit školné, student si hradí pouze životní a cestovní náklady (Erasmus či vládní stipendia). Pokud tato garance absentuje, nabízí programy vyšší stipendium na pokrytí školného, případně si student musí část nákladů pokrýt z vlastních zdrojů. Existují také nadace a fondy, které pomáhají finančně náročné pobyty dofinancovat.132 Mezi doporučené zdroje pro financování pobytu vědeckých a pedagogických pracovníků na zahraničních univerzitách a výzkumných pracovištích je třeba (mimo výše uvedené) zmínit též následující mechanismy: Fulbright program Mezivládní organizace pro vzdělávací výměny s USA – Spojené státy americké; Stipendia DAAD – Spolková republika Německo; Marie Curie Fellowship – Evropská unie; National Research Council Canada (NRC) - Kanada; Visegrad Fund – země V4; AKTION – Rakousko/Česká republika; EEA and Norway grants – země EHS, Norsko.133
130
http://www.fbmi.cvut.cz/styky/zahranicni-styky-na-fbmi/partnerske-skoly_llp-erasmus; [on-line] [cit. 28. května 2014] 131 http://www.fbmi.cvut.cz/styky/zahranicni-styky-na-fbmi/bilateralni-dohody; [on-line] [cit. 28. května 2014] 132 http://www.fi.muni.cz/international/info.xhtml.cs; [on-line] [cit. 28. května 2014] 133 http://www.dzs.cz/cz/zaci-studenti-a-absolventi/vysoke-skoly/; [on-line] [cit. 28. května 2014]
51
4
FINANČNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU
4.1 Finanční zdroje výzkumu a jejich typologie Základní otázkou podpory výzkumu v každé vědecké disciplíně, je úroveň jeho finanční podpory a s tím související komplex problémů zahrnující okolnosti typu institucionálního zastřešení, programové kontinuity či vnitřní systémové struktury distribuce prostředků na vědu a výzkum. Finanční zdroje vědy a výzkumu lze kategorizovat dle rozličných kritérií, čímž je možno dosáhnout vícero zajímavých zjištění. Česká republika disponuje slušným potenciálem pro rozvoj VaV. Mezi její hlavní výhody patří dlouhodobá tradice institucionálního řízení, s fungujícími osobními vztahy, přičemž daní specialisté mají solidní znalost jednotlivých pracovišť včetně víceméně kvalitního personálního i materiálního zázemí. Další výhodou je stále relativně levná a vysoce kvalifikovaná pracovní síla. V souvislosti s intenzivním zapojením ČR v mezinárodních integračních procesech, se značně rozšířily možnosti zahraničních stáží pro studenty i vědecké pracovníky, s čímž je spojena též vyšší institucionální kooperace v oblasti mezinárodních projektů. Pozice české vědy a výzkumu je naopak limitována rozličnými okolnostmi, povětšinou plynoucími z konzervativního institucionálního prostředí či z nízké efektivity státní správy.134 Negativní skutečností je taktéž nedostatečně rychle se zlepšující propojenost univerzit a výzkumných pracovišť s podnikatelským sektorem a státní administrativou.135 Systém financování vědy a výzkumu je mimo legislativní úroveň ovlivňován 134
S tím souvisí například časté případy klientelismu v přidělování finančních prostředků na VaV. Tato skutečnost odpovídá obecně nízké kvalitě manažerského řízení univerzit a VŠ, malá spolupráce VŠ s klíčovými podniky v regionech, nedostatečná pravidla ochrany duševního vlastnictví na VŠ. Herzánová, R. – Kovářová, A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 10.
135
52
několika programovými dokumenty, vypracovávanými na podnět státních orgánů. Mezi tyto koncepce patří Národní politika výzkumu vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015; Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací či dokument Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací. V případě biomedicínského výzkumu z hlediska stanovení podporovaných priorit je neméně podstatnou Koncepce zdravotnického aplikovaného VaV do roku 2015, jejímž záměrem je zajištění mezinárodně srovnatelné úrovně výsledku výzkumu a jeho aktuálních potřeb pro naše zdravotnictví.136 Byť rozvoj každé moderní společnosti vyžaduje systémová opatření ve smyslu dodržování vytčených cílů, jejich přímá realizace v oblasti financování je však ve svém důsledku vždy limitována proměnlivými ekonomickými faktory typu hospodářského růstu, což lze vypozorovat i z úrovně výše prostředků směřovaných do podpory VaV po jednotlivých rocích.137 Veřejná podpora výzkumu a vývoje může mít svou přímou a nepřímou podobu. Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v dané zemi představuje poskytnutí (výdaj) veřejných (státních) finančních prostředků za účelem podpory rozvíjení těchto činností, a to ve formě institucionální podpory, účelové podpory grantových a programových projektů, podpory velkých infrastruktur, podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a v případě členských zemí EU i ve formě spolufinancování operačních programů ve výzkumu a vývoji. „Jako její výhody jsou většinou označovány možnosti zaměření podpory na předem definované cíle, podpora koncepčního dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací, apod. Nevýhody přímé veřejné podpory výzkumu a vývoje spočívají pak právě v jejím selektivním přístupu ovlivněném často i subjektivními a
136 137
Koncepce zdravotnického aplikovaného VaV do roku 2015, s. 3. Tyto skutečnosti dokládají grafy a tabulky v textu.
53
skupinovými zájmy, ve vysokých nákladech spojených s administrací, hodnocením a kontrolou projektů, apod.“.138 Nepřímou podporu financování vědy a výzkumu lze do jisté míry ovlivnit nástroji, které nabízí daňový systém ČR. Nepřímá veřejná finanční podpora výzkumu a vývoje ze strany státu může existovat ve formě daňových pobídek a úlev, urychleného odpisování, zvýhodněných úvěrů, podpory rizikového kapitálu, apod.139 Financování vědy a výzkumu je v každém státě zajišťováno částečně z veřejných prostředků a částečně ze zdrojů podnikatelské sféry. Jedním z klíčových problémů, který řeší programy podpor VaV, je stimulace investic do výzkumu v soukromém sektoru. „Argument, že financovat inovace (a VaV) je v nejvlastnějším zájmu samotných podnikatelů, neobstojí. Zaprvé je faktem, že zejména v malých a středních firmách jsou zdrojem inovací většinou jiné podněty, nežli výsledky VaV - jde o tzv. netechnické inovace. Péče o inovace, přednostně o inovace vyšších řádů, opírající se o poznatky VaV, jsou projevem určité podnikatelské zralosti a souvisejí se schopností zajistit dlouhodobou existenci a rozvoj firmy“.140
138
Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací ČR, s. 1. „V rámci přímých daní lze nalézt různé formy podpory vědy a výzkumu. Základním typem podpory vědy a výzkumu jsou odpočty od základu daně a slevy na dani v případě daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Určitým typem podpory vědy a výzkumu je i osvobození vybraných příjmů od těchto daní, případně jejich vyloučení z předmětu daně. Podobně u majetkových daní lze spatřovat podporu vědy a výzkumu v osvobození určitého typu majetku, který zejména slouží k zajištění činnosti vědecko-výzkumných institucí. V rámci nepřímých daní podléhají vědecko-výzkumné instituce a vysoké školy zcela selektivním spotřebním daním. Dani z přidané hodnoty podléhají v případě, že jsou plátci této daně a uskutečňují ekonomické činnosti podle tohoto zákona. Obecně lze tedy napsat, že porovnáním daňových odpočtů v případě přímých a nepřímých daní lze odvodit existenci většího důrazu na daňové úlevy vědě a výzkumu v příjmové a majetkové oblasti“. Herzánová, R. – Kovářová, A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 55-60. 140 „Specifickým rysem celkové situace v zemi pak je struktura průmyslu, resp. rozsah přítomnost zahraničních či nadnárodních firem v ekonomice dané země. Není výjimkou, že taková firma zřizuje v 139
54
Veřejné prostředky je třeba vyčlenit na tři základní typy: • vnitřní vlastní zdroje financování VaV - vynaložené veřejné prostředky ze státního rozpočtu (včetně kofinancování prostředků z EU) • prostředky, které byly pro tento účel vynaloženy do podnikatelské sféry zdroji EU • mezinárodní projekty financované mimo EU Z hlediska forem a způsobů distribuce finančních prostředků je možné identifikovat národní granty, zahraniční granty, dary a jiné rozpočtové prostředky, projekty programů, zakázky hlavní činnosti, výzkumné záměry. Mimo národních zdrojů hrají stále důležitější roli i prostředky z fondů EU. Financování z národních zdrojů je doplněno fondy EU za účelem sjednocení úrovně v oblasti vědy a výzkumu a dosažení konkurenceschopnosti všech členských zemí. V následném rozpočtovém období 2014-2020 si Evropská unie prostřednictvím strategie Evropa 2020 „stanovila za úkol zvýšení veřejných výdajů na výzkum a vývoj s cílem přilákat soukromé investice ve výši až dvou třetin hodnoty celkových investic, a tím dosáhnout do roku 2020 jejich kumulativního celkového podílu na hrubém domácím produktu (HDP) ve výši 3 %“.141 Systémovým cílem EU je zesílit svou vědeckou a technologickou základnu realizací Evropského výzkumného prostoru, v jehož rámci se volně pohybují výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie. Cílem EU je posun směrem
zemích s nízkými náklady výrobní filiálku, jejíž existence má však omezené trvání. S postupným zvyšováním nákladů, zejména mzdových a s vyčerpáním dalších podněcujících faktorů, např. investičních pobídek, se výrobní aktivity nadnárodních koncernů stěhují dále za výhodnějšími podmínkami“. http://www.avo.cz/media/files/Analyza_madarskeho_fondu_na_podporu_vyzkumu%2C_vyvoje_a_inovaci. pdf; [on-line] [cit. 30. května 2014] 141 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Text s významem pro EHP), s. 1.
55
ke znalostní společnosti a konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomice, přičemž v rámci sledování tohoto cíle by měla provádět činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, podporovat mezinárodní spolupráci, šířit a optimalizovat výsledky a podněcovat odbornou přípravu a mobilitu.142 K naplnění těchto cílů má přispět mechanismus s názvem Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014-2020). Obecný cíl tohoto programu se uskutečňuje prostřednictvím tří vzájemně se podporujících priorit, které jsou orientovány na: a) vynikající vědu; b) vedoucí postavení v průmyslu; c) společenské výzvy. 143 „Finanční krytí pro realizaci programu Horizont 2020 se stanoví na 770 283 milionů EUR v běžných cenách, přičemž maximálně 743 169 milionů EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU“.144
4.2 Možnosti grantového financování Situace na poli financování vědy a výzkumu, z hlediska způsobu distribuce prostředků, se v průběhu porevolučního vývoje zásadně změnila směrem k účelové formě podpory. V minulosti byly vědecké a výzkumné instituce téměř výlučně financovány prostřednictvím prostředků alokovaných pro danou instituci (institucionální financování). Konkrétní vědecká pracoviště dostávala subvenci, buď ze státního, nebo jiného rozpočtu, kdy šlo o institucionální typ podpory. Naproti tomu stávající trend směřuje k účelové podpoře, která má podobu grantu. Z hlediska dopadu na samotné vědce, tak již nestačí být pouze zaměstnancem
142
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Text s významem pro EHP), s. 1. 143 Tamtéž, s. 7. 144 Tamtéž, s. 8.
56
vědeckého pracoviště. 145 Pro samotnou realizaci nového projektu, včetně jeho infrastruktury (informační technologie, zahraniční cesty atd.), je vyžadováno sepsání a následné podání grantové žádosti, které následně prochází systémem odborného hodnocení, jenž rozhodne o případném úspěchu či neúspěchu podané žádosti a přidělení požadované finanční podpory. „Přihlášené projekty žadatelů o finanční podporu musí vždy splňovat předem vypsaný cíl a přidělené prostředky mohou být využity pouze za účelem popsaným v projektu – žádosti. Návrhy na výši výdajů
určených
pro
účelové
financování
podávají
správci
příslušných
rozpočtových kapitol tak, aby byly zahrnuty do plánovaných výdajů státního rozpočtu“.146 Grantovou podporu v prostředí českého výzkumu a vývoje distribuují nejrůznější instituce – grantové agentury, příslušná ministerstva a jiné veřejné úřady, nadace, nadační fondy či velké podniky. Podle zásad vládní reformy systému výzkumu a vývoje v ČR dochází k postupné redukci počtu poskytovatelů účelových prostředků na vědu a výzkum a k následné koncentraci těchto prostředků do GA ČR a TA ČR. Obecně jde tedy o preferenci grantového způsobu financování.147
145
Poměr účelového a institucionálního financování začíná být nevyhovující a nebezpečný pro smysluplnou existenci vědecko-výzkumných pracovišť. Grantová forma financování je charakteristická značnou byrokratickou zátěží pro samotné vědce. V poslední době bohužel extrémním způsobem tato zátěž roste. 146 Herzánová, R. – Kovářová, A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 27. 147 Grantová podpora může mít například specifickou podobu grantů určených pro podporu mladých badatelů či žen ve vědě. http://www.zenyaveda.cz/gender-veda/prakticke-informace/granty-a-podpora-pro-vedkyne/; [on-line] [cit. 30. května 2014]
57
Z hlediska oboru biomedicíny je třeba zmínit následující nejdůležitější instituce zabývající se distribucí finančních prostředků do oblasti podpory výzkumu a vývoje v ČR:148 Grantová agentura České republiky (GA ČR)149 Mezi nejdůležitější záměry aktivit GA ČR patří především tyto tematické okruhy: •
finanční podpora vědeckých projektů základního výzkumu, která má vysoký potenciál výsledků světové úrovně
•
realizace dalšího rozvoje mezinárodní vědecké spolupráce v základním výzkumu
•
podpora aktivního vytváření atraktivních podmínek pro profesní dráhu a rozvoj dispozic mladých a začínajících vědeckých pracovníků
•
důraz na efektivní využívání státních finančních prostředků alokovaných na podporu vědy a výzkumu
•
usnadnění administrativní zátěže žadatelům o podporu při zpracování žádostí i projektů.150
148
Do roku 2013 existovala Grantová agentura Akademie věd ČR (GA AV ČR): Jejím cílem byla systematická podpora základního výzkumu prakticky všech vědeckých oborů spadajících pod záštitu AV ČR. Vzhledem k nastoleným principům koncentrace finančních prostředků na VaV v ČR do GA ČR a TA ČR v důsledku Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR byla její činnost de facto ukončena. 149 Grantová agentura České republiky - je organizační složkou státu zřízenou k 1. lednu 1993, jejímž posláním je účelovou formou podporovat základní výzkum v ČR. Svoji činnost vykonává podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR, v souladu s dalšími právními předpisy ČR a s předpisy a pravidly EU upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Jde o jedinou instituci tohoto typu v ČR. Předsedu Grantové agentury jmenuje na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda České republiky. Výkonným orgánem je předsednictvo, které má 5 členů. Dalšími orgány jsou vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury. Organizační a administrativní činnost zajišťuje Kancelář Grantové agentury. 150 Zpráva o činnosti Grantové agentury České republiky za rok 2013, s. 5.
58
Systém posuzování podaných grantových žádostí je v kompetenci Předsednictva GA ČR. Její základní činnost vyplývá „z hodnocení grantových projektů, které zahrnuje posouzení nově podaných návrhů grantových projektů, posouzení průběhu řešení grantových projektů pokračujících z minulých let a hodnocení výsledků řešení ukončených grantových projektů“.151 Grantové projekty jsou definované Statutem GA ČR v pěti základních vědních oborech: technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy.152 V roce 2013 byly GA ČR rozdělovány finanční prostředky pro typy projektů ve výzkumu a vývoji v následujících kategoriích: •
standardní grantové projekty - podpora projektů zaměřených na základní výzkum153
•
postdoktorské grantové projekty - podpora projektů základního výzkumu mladých vědeckých pracovníků
•
juniorské granty - zaměření na tvorbu příležitostí pro excelentní mladé vědecké pracovníky
s
cílem
vybudovat
si
nezávislou
skupinu
s
několika
spolupracovníky a moderním vybavením, které oživí současnou strukturu základního výzkumu v ČR •
mezinárodní grantové projekty (bilaterální) - podpora mezinárodní spolupráce v základním výzkumu
•
mezinárodní grantové projekty „LA granty“ – podpora projektů zaměřených na podporu mezinárodní spolupráce v základním výzkumu
151
Zpráva o činnosti Grantové agentury České republiky za rok 2013, s. 6. Tamtéž, s. 12. 153 standardní grantové projekty – představují nejvyšší míru podpory z podporovaných typů projektů, jde o 77% finančních prostředků rozdělovaných GA ČR v roce 2013. Ve veřejné soutěži o standardní projekty zahajované v roce 2014 byly s 19,12 % nejúspěšnější lékařské a biologické vědy. Tamtéž, s. 11. 152
59
•
projekty na podporu excelence v základním výzkumu - podpora na špičkový základní výzkum, pro jehož uskutečnění nelze vytvořit podmínky v rámci existujících skupin grantových projektů GA ČR,
•
projekty EUROCORES - podpora účasti v mezinárodních programech Eurocores, koordinovaných European Science Foundation.154 Objem prostředků distribuovaných prostřednictvím GA ČR konkrétním
příjemcům činil pro příklad v roce 2013 cca 3,137 miliardy Kč, přičemž neinvestiční dotace byly ve výši 3,099 miliard Kč a investiční dotace ve výši cca 38 milionů Kč. GA ČR poskytuje z hlediska konkrétních institucí nejvyšší finanční podporu na projekty Akademii věd ČR, která získala více než 1,530 miliardy Kč, a dále pak vysokým školám, financovaných částkou 1,521 miliard Kč.155
Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) Vznikla 1. 4. 2014 a postupně převezme dřívější činnosti IGA MZ (Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví), jejímž cílem byla účelná podpora zdravotnického výzkumu a vývoje a zajištění a realizace objektivního a nezaujatého odborného hodnocení návrhů projektů (žádostí o účelovou podporu) přijatých do vyhlášené resortní veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji MZ ČR. Finanční hospodaření IGA MZ ČR bylo zajišťováno prostřednictvím účelových finančních prostředků z veřejných prostředků. Odborné hodnocení Žádostí o účelovou podporu jednotlivých navrhovaných projektů bude prováděno odbornými Panely (místo současných Oborových komisí IGA MZ). Ministerstvo zdravotnictví plánuje konzultace s potenciálními příjemci ještě před vyhlášením veřejné
154 155
http://www.gacr.cz/podpora-vyzkumu/; [on-line] [cit. 30. května 2014] Zpráva o činnosti Grantové agentury České republiky za rok 2013. s. 12.
60
soutěže.156
4.3 Rozpočtový příklad Přístup státní politiky podpory výzkumu a vývoje lze demonstrovat na příkladu financování instituce Akademie věd České republiky. Akademie věd ČR je soustavou špičkových vědeckých pracovišť, jež „produkují na mezinárodně srovnatelné úrovni výsledky především základního, ale nesporně i aplikovaného výzkumu. Vždyť z celkového počtu 55 697 přepočtených zaměstnanců v oblasti vědy a výzkumu v ČR (ČSÚ, rok 2011) jich v Akademii věd pracuje 13,3 %, jejich výsledky však tvoří přibližně jednu třetinu výsledků ČR v oblasti výzkumu a vývoje“.157 Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR (situace od roku 2007 do roku 2012) – na celkových zdrojích Akademie věd ČR dramaticky klesl z 63 % v roce 2007 na pouhých 42 % v roce 2012. Toto snížení bylo jen částečně kompenzováno zdroji ze státního rozpočtu z jiných rozpočtových kapitol, včetně prostředků z operačních programů, které jsou v posledních třech letech významným pozitivním faktorem při hospodaření jednotlivých pracovišť AV ČR. Zde je tedy nutné zdůraznit až jistou existenční důležitost zdrojů pocházejících z operačních programů. V případě jejich absence by stále klesající podíl institucionálních prostředků ze státního rozpočtu mnohem výrazněji strukturálně ohrožoval fungování AV.158 Redukce institucionálních prostředků dosahuje úrovně, kdy ve své podstatě začíná snižovat konkurenceschopnost vědecké základny pracovišť AV ČR. „Dle 156 157 158
Statut Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví České republiky, s. 1-25. Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na rok 2014, s. 17. Tamtéž, s. 3.
61
závěrů mezinárodního auditu (Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice, s. 85, MŠMT 2012) by měly institucionální prostředky tvořit minimálně 50 % financování výzkumu. Ze srovnání se zahraniční praxí
zemí
západní Evropy (např. německá
Max-Planck-Gesellschaft a
francouzské CNRS) je zřejmé, že by optimální institucionální zajištění výzkumu v AV ČR mělo svým podílem přesáhnout 70 % rozpočtu.“159 V případě, že nebude dosaženo systémové změny, hrozí, celé institucionální soustavě vědy a výzkumu v ČR, akutní rizika ve formě obecného nadřazování ekonomických priorit nad prioritami vědeckými, omezení možností strategické orientace instituce i výzkumu a jeho roztříštěnost, neúměrný nárůst mimovědeckých činností a administrativy či nestabilita výzkumných týmů a případný odchod významných vědeckých kapacit a další potenciální nebezpečí.160 V této souvislosti je potřeba sdělit, že již před dvěma lety požadovala AV ČR navýšení institucionálních prostředků ve střednědobém horizontu pro rok 2014 (meziročně o 13 %), vyvolané už tehdy urgentní potřebou alespoň částečně začít zmírňovat dopady razantního snížení institucionální podpory v roce 2010 a posléze též stagnace výdajů v letech 2011 a 2012. Žádostem nebylo opakovaně vyhověno.161
159 160 161
Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na rok 2014, s. 3. Tamtéž, s. 3. Tamtéž, s. 15.
62
5
PRÁVNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU
5.1
Problematika patentů v biomedicíně Cíle biomedicínského výzkumu leží primárně v oblasti prevence a snaze
najít vhodnou léčbu na doposud neléčitelné či obtížně léčitelné choroby a následky zranění. Prostředkem k tomuto cíli je v podstatě pouze vysoce sofistikovaný výzkum a vývoj, který sebou nese enormní vstupy intelektuálního a ekonomického charakteru. Výsledky mají charakter nových myšlenek, dopracovávaných do konkretizované podoby produktů (výrobky, technologie, metodické postupy atd.), či ojedinělých služeb. Jsou základem rozvoje ekonomiky a prostřednictvím inovací jsou zdrojem vyšší přidané hodnoty a následně i prosperity dané společnosti. „Informace jsou vzácné a o výrobních postupech to platí dvojnásob. Každý výrobce nebo vlastník nějakého know-how si jej samozřejmě velmi dobře chrání. Mezi způsoby ochrany může patřit například to, že jen velmi málo zaměstnanců zná celý postup. Každý z nich zná jen určitou malou část postupu“.162 Nicméně dynamika dnešní doby, která se projevuje též v oblasti vědy a výzkumu, si vyžaduje racionalizovanější formy ochrany ojedinělých duševních produktů. Nejtypičtějším zamýšleným cílem zdravotnického výzkumu (biomedicínu nevyjímaje) je soubor informací, který má mít podobu léku či metody ústící v redukci zdravotní újmy člověka. Následná část textu bude řešit problematiku procesu tvorby ochrany informací ve vývoji léků.163 Institucionální proces ochrany duševního vlastnictví má v České republice ve své gesci Úřad pro průmyslové vlastnictví (ÚPV). Je ústředním orgánem státní správy ČR na ochranu průmyslového vlastnictví. Mezi jeho 162
Hospodářská a sociální rada (ECOSOC). Věda a technologie pro rozvoj, s. 5. http://www.amo.cz.uvds103.active24.cz/soubory/student-summit/model-osn/14-rocnik/ECOSOC/XIV_BGR _ECOSOC_III.pdf.; [on-line] [cit. 3. června 2014] 163
S přesahem k obecně platným pravidlům ochrany duševního vlastnictví a problematice patentů.
63
základní funkce patří: rozhodování v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků. Úřad dále vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv; vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích; zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví a spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví a též aktivně spolupracuje s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv. 164 „Systém ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je právě Úřad průmyslového vlastnictví. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují se ve Věstníku Úřadu“.165 Oblast ochrany duševního vlastnictví je v českém prostředí v legislativní podobě upravena poměrně obsáhlým zákonným rámcem. 166 Nejdůležitějšími předpisy jsou z hlediska medicínského výzkumu a ochrany jeho výsledků především Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích; Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a Zákon 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Ty dále 164
http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace.html; [on-line] [cit. 3. června 2014] http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace.html; [on-line] [cit. 3. června 2014] 166 Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví; Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích; Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů; Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech; Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů; Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků; Zákon 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) 165
64
doplňuje soustava evropských právních předpisů a rozličných mezinárodních úmluv, smluv či dohod majících globální charakter platnosti. V zájmu každého konkrétního subjektu, jakožto tvůrce nových poznatků, které mají potenciál komerčního využití, je jejich ochrana, která může mít vícero forem. Nejprve jde o možnost publikování článku v odborném periodiku, ta má výhodu minimálních vstupních nákladů na ochranu, čímž zabrání ostatním v patentování, avšak zveřejní vynález a neposkytuje danému subjektu monopol na jeho využití. Další možností je utajování vynálezu skrze obchodní tajemství, to je sice levný způsob, který nezveřejní samotný vynález, ale nelze se vyhnout případnému odvození vynálezu z výsledku a hlavně se velmi těžko prosazuje. Dalším způsobem je umístit vynález do veřejné domény s cílem volně jej sdílet s dalšími uživateli a tím zabránit následnému patentování třetími stranami. Nejjednodušším způsobem je nulová aktivita v ochraně, která je sice bez námahy, ale neposkytuje ochranu a rychle dojde ke zveřejnění. Komplikovaným, leč nejefektivnějším způsobem ochrany vynálezu je patentová ochrana. „Patent je výhradní právo přiznané státem vynálezu, který je nový, má tvůrčí úroveň a lze jej průmyslově využít. Svému majiteli poskytuje výhradní právo zabránit dalším osobám ve výrobě, využívání, nabízení k prodeji, prodeji nebo dovozu výrobku nebo postupu vycházejícího z patentovaného vynálezu bez předchozího svolení majitele patentu. Patent představuje mocný obchodní nástroj, díky němuž mohou společnosti získat exkluzivitu na nový výrobek nebo postup, vytvořit si silnou pozici na trhu a získat další příjmy poskytnutím licence“. 167 Zásadní argumenty pro patentování vynálezů jsou převážně tyto: silná pozice na trhu a výhoda oproti konkurenci; vyšší zisky nebo návratnost investic; možné další příjmy z poskytnutí licence nebo postoupení 167
kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a střední podniky. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 3.
65
patentu; přístup k technologiím prostřednictvím křížových licencí; přístup na nové trhy; snížené riziko porušení práv; zvýšená možnost získat dotace nebo sehnat finanční prostředky za rozumnou úrokovou sazbu; patent je efektivní nástroj v boji proti napodobovatelům a parazitujícím subjektům a pozitivní image subjektu.168 Jistými negativy u patentové ochrany jsou však: zveřejnění vynálezu (18 měsíců od podání první přihlášky); případné vysoké náklady na patentovou ochranu; teritoriální platnost patentu a možnost uplatňovat právní ochranu až po udělení patentu (což je cca 1-6 let).169 V případě, že se výzkumný subjekt rozhodne patentovat svůj vynález, je třeba postupovat v několika jasně daných krocích. Nejprve je třeba shromáždit dokumentaci a následně ji postoupit provedení rešerše na stav techniky. 170 Z logiky věci plyne, že rešerše by měla být provedena již před započetím výzkumu, aby se snížilo riziko duplicitního výzkumu či vývoje. Samotná rešerše se provádí formou analytického vytěžení informací, obsažených v patentových databázích. Po rozhodnutí o žádosti o patentovou ochranu je třeba připravit přihlášku patentu, sestávající: z úvodní strany, obsahující základní informace; z podrobného popisu vynálezu, vysvětlujícího, jak je zkonstruován, jak je využíván, a jaké má přednosti ve srovnání s tím, co již existuje; z patentových nároků, které jasně a stručně
168
kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a střední podniky. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 5-6. 169 Pozitivním posunem v ohledu k teritoriální působnosti patentové ochrany je zavedení jednotného evropského patentu. Tato skutečnost bude mít zásadní dopad na snížení finanční a administrativní zátěže během patentovacího procesu. Informace o evropském patentu s jednotným účinkem a jednotném patentovém soudu. Dostupné online: http://www.upv.cz/cs/uzitecne-odkazy/informace_z_EU/jednotny_patent.html.; [on-line] [cit. 5. června 2014] 170 „Při existenci více než 40 milionů patentů udělených v celém světě a milionů tištěných publikací, které představují potenciální stav techniky ve vztahu k přihlášce patentu, hrozí vážné riziko, že některý odkaz nebo kombinace odkazů zapříčiní, že vynález nebude nový nebo bude zřejmý, a tudíž bude nepatentovatelný“. kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a střední podniky. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 16.
66
definují, co je patentem právně chráněno a nákresů vynálezu. Po odeslání přihlášky a jejím přijetí patentovým úřadem, dochází z jeho strany k formálnímu průzkumu; zveřejnění přihlášky; rešerši a věcnému průzkumu; udělení a zveřejnění patentu a řízení o odporu.171 V případě úspěšné realizace celého procesu patentování, je třeba zvážit formu komercializace samotného patentu. Aby byl patent pro daný subjekt skutečným přínosem, musí být efektivně využíván. Zisk bude obecně přinášet, pouze pokud je výrobek, založený na bázi patentu, úspěšný na trhu nebo zlepšuje dobré jméno firmy či posiluje její vnější pozici. „Při uvádění patentovaného vynálezu na trh má společnost řadu možností: přímé obchodní využívání patentovaného vynálezu, prodej patentu jiné osobě, poskytnutí licence na patent jiné osobě, založení společného podniku či jiného strategického sdružení s dalšími partnery se vzájemně se doplňujícími zdroji.172 V posledních letech došlo k enormnímu růstu počtu patentů v biologických vědách (především v biotechnologických a biomedicínských disciplínách) a tudíž se
objevily
značné
diference
mezi
jednotlivými
zeměmi
ohledně
míry
patentovatelnosti. Prakticky všechny země umožňují patentování vynálezů zahrnujících mikroorganismy a vyžadují deponaci vzorků konkrétního organismu v uznávaném ukládacím místě, dokud mikroorganismus není veřejně přístupný a nelze jej jinak řádně popsat.173
171
kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a střední podniky. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 18-19. 172 Tamtéž, s. 34. 173 „Mnohé země z patentovatelnosti vylučují rostliny a živočichy, ale umožňují patentování biologických materiálů, které byly purifikovány a izolovány z přirozeného prostředí nebo vyrobeny technologickým postupem. Národní právní předpisy mohou rovněž uvádět konkrétní typy vynálezů, jež nelze patentovat, např. postupy pro klonování lidských bytostí nebo postupy modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí“. Tamtéž, s. 13.
67
Hodnotu potenciálu biomedicínského výzkumu a následné aplikace jeho výsledků ve formě komercionalizace biofarmaceutických produktů 174 dokládají následné údaje: v roce 2004 tvořily prodeje biofarmaceutických léků 12 % celkových globálních tržeb, přičemž v roce 2012 to bylo už 21 % a v roce 2018 se očekává růst tohoto podílu na 25 %.175 Co se týče situace v České republice, tak o patenty obecně nejvíce žádají firmy z oblasti farmacie a výroby chemických látek.176 Zájem ze strany českých subjektů o tuto formu ochrany duševního vlastnictví trvale roste, což dokládají následující údaje. Na konci roku 2013 dosáhl počet patentů platných pro území ČR 30,6 tisíc. V roce 2013 bylo uděleno v České republice, ať už národní cestou, nebo prostřednictvím tzv. validace patentů udělených Evropským patentovým úřadem, 5,2 tisíce patentů, tj. o téměř 3,5 tisíce více než před deseti lety. Mezi patentově chráněnými obory je nejvíce zastoupena kategorie Organická chemie.177 Na konci roku 2013 bylo v tomto oboru v ČR zaznamenáno celkem 4 108 platných patentů. Jen v roce 2013 jich ÚPV ČR udělil (popř. validoval) 741. Velmi významný z 174
„Klasické léky se totiž dělí do dvou skupin dle toho, jakým způsobem byly vyvinuty. Jedním způsobem je molekulární výroba léku, druhým pak výroba léků na biologické bázi. Rozdíl je naprosto zásadní zejména, co se týče náročnosti výzkumu a vývoje. Většina klasických léků je molekulárních, které jsou vyvíjeny na bázi malých, chemických, aktivních substancí molekul. Výzkumná fáze není tak dlouhá jako u léků s biologickým původem a léky jsou po expiraci patentu snadno kopírovatelné. Naproti tomu biologické léky jsou založené na proteinové bázi a jejich vývoj je extrémně dlouhý a složitý. Díky nim se daří zbavovat tělo vedlejších účinků a zbytečně jej nevystavovat chemickým zásahům. Vývoj těchto léků na biologické bázi je však složitým, zdlouhavým a finančně náročným procesem. Proto dokážou po expiraci patentu lépe čelit generické konkurenci. Farmaceutické firmy se v posledních letech na tyto léky zaměřují čím dál více, což by mělo mít do budoucna pozitivní dopad na tržby u těch firem, které se tomuto způsobu výzkumu věnují“. Menčík, T. Farmaceutické společnosti. Patentový útes úspěšně přeskočen, s. 5. Dostupné online: http://www.cyrrus.cz/uploads/PDF/FARMACIE_analyza_2013.pdf; [on-line] [cit. 3. června 2014] 175 Tamtéž, s. 6. 176 http://ekonomika.idnes.cz/parlament-eu-schvalil-jednotny-patent-dhj-/eko_euro.aspx?c=A121211_1351 39_eko_euro_fih; [on-line] [cit. 3. června 2014] 177 Obecně se počet patentových přihlášek z high-tech oborů se meziročně zvýšil o 36 % na 87 patentových přihlášek, hlavně díky přihláškám v oboru mikroorganické a genetické inženýrství, které tvoří více než polovinu (45) high-tech patentových přihlášek. Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR. Dostupné online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika; [on-line] [cit. 3. června 2014]
68
hlediska celkového počtu platných patentů je potřeba zmínit obor Lékařské, zubní a hygienické přípravky, kde bylo v roce 2013 u nás zaznamenáno 2 938 platných patentů.178 Z hlediska institucionálního původu patentů je pozitivním zjištěním růst podílu vysokých škol a veřejných výzkumných institucí na počtu platných patentů. V roce 2013 se firmy podílely z 50 % na platných patentech udělených v ČR, dále pak 15 % patřilo fyzickým osobám (u obou skupin došlo oproti loňskému roku k poklesu). Podíl veřejných výzkumných institucí (11 %) a především veřejných vysokých škol (22 %) však vzrostl. Podíl podaných patentových přihlášek vysokými školami je v posledních letech čtvrtinový. Jestliže v roce 2005 podaly veřejné vysoké školy pouze 30 patentových přihlášek, tak v roce 2013 to bylo již 279. Jejich podíl, který v roce 2005 činil 5 %, se tak zvýšil na 28 % v roce 2013. Počet patentových přihlášek veřejných výzkumných institucí, které v roce 2013 podaly 80 přihlášek, je v posledních letech stabilní a pohybuje se okolo 75 přihlášek za rok.179
5.2
Od výzkumu ke komerčnímu využití Vzhledem k tomu, že oblast výzkumu léčiv sebou nese mnoho specifik,
prochází před vstupem samotného produktu na trh výrobce nového medikamentu další úrovní regulace. Tento fakt je způsoben primárně eventuálními riziky bezpečnosti a dostupnosti léků. V prostředí České republiky má postavení nejvyšší instance v této regulaci Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Působí jako tzv. léková agentura, jde oběžný státní úřad a zároveň o velmi silný správní orgán v jedné podobě. SÚKL léky registruje, čili je vpouští na trh k pacientům, ale taktéž rozhoduje o jejich případném stažení z trhu. Podle zákonem určeného postupu 178
Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR. Dostupné online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika.; [on-line] [cit. 6. června 2014] 179 Tamtéž; [on-line] [cit. 6. června 2014]
69
schvaluje tzv. klinická hodnocení léčiv. Dohlíží na zacházení s léky – tedy na činnost celého procesu od výroby po distribuci a kontroluje veškeré subjekty. V jeho pravomoci je také udělování sankcí v případě porušení nastavených předpisů. Před samotným uvedením léku na trh probíhá několikaletý výzkum a klinické hodnocení, jež má jediný účel, a to prokázat účinnost, kvalitu a bezpečnost dotyčného léku. V České republice existuje řada vysoce kvalifikovaných pracovišť, která jsou schopna poskytnout garanci kvalitně provedené studie v souladu se správnou klinickou praxí a zajistit platnost a korektnost získaných informací, proto je i ČR vyhledávaným místem pro zadavatele klinických hodnocení. Klinické hodnocení (klinická studie) je systematické testování léku na pacientech či na zdravých dobrovolnících, jehož cílem je: •
prokázání a ověření léčivých účinků daného léku,
•
zjištění jeho nežádoucích účinků,
•
určení
farmakokinetických
parametrů
a
jeho
chování
v
lidském
organismu.180 Vývoj léku před jeho případným uvedením trh prochází složitým a zdlouhavým procesem. První fází je preklinické testování nadějných látek, které má zjistit, jak budou ovlivňovat tělesné funkce, jaký bude jejich mechanismus účinku a jejich toxicita. Tato fáze se děje nejprve mimo živý organismus, tzv. in vitro a v případě kladných výsledků následně dojde k testům na laboratorních zvířatech, tzv. in vivo. Následné klinické hodnocení má odpovědět primárně na otázku, zda
180
Jak probíhá klinické hodnocení léků? Dostupné online: http://www.olecich.cz/encyklopedie/obecne-o-klinickych-studiich; [on-line] [cit. 6. června 2014]
70
některá z nadějných látek, které uspěly v preklinických testech, bude účinná a bezpečná taktéž u člověka.181 Klinické hodnocení probíhá v několika fázích: I. fáze reprezentuje klinická studie s prvním podáním léku osobám, nejčastěji zdravým dobrovolníkům. V těchto klinických hodnoceních se zjišťuje, jak je nová látka lidským organismem tolerována, případně jaký je její osud v organismu. Začíná se podáváním nízkých dávek, které se postupně zvyšují, a hledá se maximální tolerovatelná dávka. II. fáze - látka se poprvé podává v dané indikaci malému počtu vybraných, přesně definovaných nemocných (desítky až stovky). Ověřují se léčebné účinky na lidský organismus, hledá se vhodná dávka a zároveň se shromažďují i další údaje, např. o chování v organismu a snášenlivosti, zjišťují se případné nežádoucí účinky. V případě solidní účinnosti a přijatelně nízkého výskytu nežádoucích účinků, přechází se do III. fáze. Zde jde již o studie s početným souborem zařazovaných osob (stovky až tisíce pacientů), které mají na velkém počtu pacientů prokázat účinnost léku. Tedy upřesní, zda nový lék je u zvoleného onemocnění, určené skupiny pacientů (striktní definice zařazovacích a vyřazovacích kritérií) a při zvoleném způsobu podávání účinný. Studie zároveň poskytnou další informace o bezpečnosti hodnoceného přípravku. Projde-li nový lék úspěšně všemi fázemi klinických hodnocení, lze všechny výsledky testování předložit k registraci léku k SÚKL. Uvedením preparátu do lékařské praxe však jeho pozorování nekončí.182 „Ve IV. fázi se shromažďují informace o výskytu nežádoucích účinků, o účincích při dlouhodobém podávání, nové informace o možných interakcích s jinými léky, o podávání speciálním skupinám osob jako jsou např. staří lidé, děti, gravidní ženy, 181
Cikrt, T. Příběhy léků: příručka pro zvídavé čtenáře o vzniku, vlastnostech a používání léků. Praha: SÚKL, 2012, s. 39-41. 182 Jaké jsou fáze testování? Dostupné online:http://www.olecich.cz/encyklopedie/jake-jsou-faze-testovani-1; [on-line] [cit. 6. června 2014]
71
dialyzovaní pacienti apod. V dlouhodobých studiích se např. sleduje, jak léčivo ovlivňuje mortalitu pacientů, tj. zda jeho podávání prodlužuje jejich život a zlepšuje jeho kvalitu (či naopak)“.183 „Náklady na provedení studie hradí její zadavatel, tedy společnost, která studii realizuje. Zpravidla jsou to nadnárodní farmaceutické společnosti, jejichž záměrem je zkoušený lék uvést v budoucnosti na trh. Menší množství tvoří tzv. akademické studie, které jsou zadávány lékaři nebo odbornými společnostmi a jsou financovány převážně z grantů. Hlavní motivací účasti v klinickém hodnocení je možnost získat nový lék, který může některým pacientům nabídnout účinnější nebo pohodlnější způsob léčby. V případě testování na zdravých dobrovolnících lze účast ve studii kompenzovat i finanční odměnou“.184 Současná ekonomika si vyžaduje správu inovací ve formě kvalitní znalosti patentového systému. Pouze takto je možné maximálně využít vlastní inovační a tvůrčí schopnosti, vytvořit výhodné partnerství s dalšími majiteli patentů a vyvarovat se nedovoleného používání technologie, jíž vlastní jiné subjekty, což je způsobeno intenzivně rostoucí komplikovaností ekonomických produktů.185 Pro potřeby efektivního a funkčního systému, ve kterém dochází k úzké interakci mezi poskytovateli nových znalostí a jejich uživateli, je velice důležité strategické řízení již na úrovni výzkumných organizací (především pak ve veřejných výzkumných institucích a vysokých školách). Podstatnou součástí 183
Jaké jsou fáze testování? Dostupné online:http://www.olecich.cz/encyklopedie/jake-jsou-faze-testovani-1; [on-line] [cit. 6. června 2014] 184 Každý lék prochází klinickým hodnocením. Dostupné online: http://www.olecich.cz/kazdy-lek-prochazi-klinickym-hodnocenim; [on-line] [cit. 6. června 2014] 185 kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a střední podniky. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 4.
72
strategického řízení jsou i strategie pro ochranu duševního vlastnictví a s tím související komercializací výsledků vědy a výzkumu.186 Zajímavým příkladem zhodnocení patentové ochrany je farmaceutický průmysl, kdy výrobci nových léčiv inkasují navzdory vysokým nákladům při vývoji nového preparátu vysoce nadprůměrné zisky, nicméně jejich následovníci, tj. výrobci generických léků, již disponují zisky srovnatelnými již s běžnou produkcí v jiných sektorech ekonomiky.187 Patentová oblast ve farmaceutickém průmyslu je obecně známa relativně častým výskytem patentových sporů mezi jednotlivými aktéry na trhu. V případě, že dojde ke sporu, tak jde většinou o to, že originální firma žaluje pro porušení patentu generickou firmu a žádá zastavení výroby či zničení zásob, tak aby získala čas a eliminovala konkurenci. Tato skutečnost zvyšuje potřebu efektivních rešerší na stav techniky před započetím výzkumu a následně též rešerší na právní čistotu před samotným uvedením výrobku na trh.
186
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s. 9. Dostupné online: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 6. června 2014] 187 http://www.avo.cz/media/files/Analyza_madarskeho_fondu_na_podporu_vyzkumu%2C_vyvoje_a_inova ci.pdf; [on-line] [cit. 6. června 2014]
73
6 VÝZKUMNÁ A APLIKAČNÍ BIOMEDICÍNSKÁ PRACOVIŠTĚ V ČR 6.1 Veřejný sektor Mezi významná pracoviště, kde je prováděn biomedicínský výzkum v České republice patří především tři základní kategorie institucí:
1) vysokoškolská pracoviště: Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1., 2., 3. LF; LF UK v Plzni; LF UK v Hradci Králové); Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno; Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci; Fakulta farmaceutická Univerzity Karlovy v Praze - CEPIN Hradec Králové (Centrum pro inovace v biomedicíně)
2) nemocniční zařízení: Fakultní nemocnice Motol; Fakultní nemocnice u svaté Anny; Všeobecná fakultní nemocnice v Praze; IKEM Praha – Institut klinické a experimentální medicíny;
3) společná pracoviště: BIOCEV - Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy; Biomedicínské centrum Ústeckého kraje (společný projekt Univerzity Jana Evangelisty v Ústí nad Labem, Krajské zdravotní, a.s. a Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem)
BIOCEV - je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta),
74
jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny. Hlavním zdrojem finančních prostředků na vybudování centra je Evropský fond regionálního rozvoje, ze kterého jsou prostředky poskytnuty prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, z Prioritní osy 1 – Evropská centra excelence. V současné době probíhá výstavba centra a realizují se některé výzkumné aktivity.188
CEITEC - je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky v Brně. Vznikl ze společného projektu 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí za podpory Jihomoravského kraje a města Brna. Byl schválen Evropskou komisí 6. června 2011. Jeho nositeli jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR. CEITEC je první vědecké centrum v ČR, které integruje výzkum a vývoj v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií v takovém rozsahu. Základní stavební jednotky centra tvoří 61 výzkumných skupin s věcně nebo logicky souvisejícím výzkumným zaměřením, které jsou soustředěny do sedmi spolupracujících
výzkumných
programů:
1.
Pokročilé
nanotechnologie
a
mikrotechnologie; 2. Pokročilé materiály; 3. Strukturní biologie; 4. Genomika a proteomika rostlinných systémů; 5. Molekulární medicína; 6. Výzkum mozku a lidské mysli; 7. Molekulární veterinární medicína.189
188 189
http://www.biocev.eu/kontakty/; [on-line] [cit. 8. června 2014] http://www.ceitec.cz/kontakty/t1139.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
75
4) Akademie věd ČR - Sekce biologických a lékařských věd: Sekce zahrnuje 7 vědeckých ústavů s přibližně 1195 zaměstnanci, z nichž je přibližně 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Cílem výzkumu následovně popsaných ústavů AV ČR je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA - protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum zaměřuje na genetiku, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinnou biotechnologii.190
Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. - Činnost ústavu spočívá ve výzkumu struktury, funkce a dynamiky biologických systémů (biomolekul, buněčných organel, buněk i buněčných populací) metodami molekulární biologie, biofyziky, biochemie a bioinformatiky. Výzkumný záměr BFÚ řeší vědecké týmy rozdělené do deseti oddělení a čtyř samostatných skupin.191
190
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/vedni_oblasti/ziva_priroda/sekce_biologickych_a_lekarskych_ved.h tml; [on-line] [cit. 8. června 2014] 191
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/BFU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
76
Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. - Hlavní činností je základní a orientovaný biotechnologický
a
biomedicínský
výzkum
v
oblastech
s
vysokou
pravděpodobností praktického využití výsledků výzkumu a vývoje, zejména v diagnostických a terapeutických aplikacích v humánní medicíně. Důležitým důvodem
pro
založení
ústavu
bylo
plánované
vybudování
Centra
biotechnologického a biomedicínského výzkumu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy - BIOCEV. Ústav úzce spolupracuje s TATAA Biocenter Prague, společně organizují kurzy analýzy genové exprese pomocí qRT-PCR. Posláním je také sloužit jako vědomostní základna pro vznikající a rozvíjející se pokročilý biotechnický průmysl v České republice. BTÚ je katalyzátorem založení Biotechnologického klastru, soustředěného kolem biotechnologických společností, které mají výrobní prostory ve Vestci u Prahy. Vznikající Biotechnologický klastr v současné době zve k účasti veškeré významné společnosti produkující humánní i veterinární vakcíny, biotechnologické společnosti využívající nebo produkující rekombinantní proteiny nebo zaměřené na tkáňové inženýrství.192
Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. - Ústav jako pracoviště základního biomedicínského výzkumu je ve své činnosti zaměřen na zejména na neurofyziologii, kde se zabývá spektrem problémů, sahajícím od mechanismů uvolňování neuropřenašečů k jejich membránovým receptorům až po regulaci tělesných funkcí na úrovni celého organizmu. Dále na kardiovaskulární fyziologii, kde se soustřeďuje na vývojové aspekty kontraktilní funkce myokardu, experimentální hypertenzi a fyziologii epitelu se zvláštním zřetelem k úloze bílkovin a buněčných membrán a na vyhledávání vhodných genetických markerů některých
192
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/BTU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
77
společensky závažných onemocnění. V molekulární a buněčné fyziologii řeší problémy, vztahující se k buněčnému metabolismu, přenosu signálu a transportu látek s vysokým obsahem energie s cílem přispět k objasnění buněčných pochodů a mezibuněčné interakce.193
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. - Ústav rozvíjí výzkumnou činnost v mikrobiologii a imunologii. Sektory zabývající se mikrobiologií studují genetiku, strukturu,
ultrastrukturu,
morfologickou
a
biochemickou
diferenciaci
prokaryontních i eukaryontních mikroorganizmů na úrovni buněčné i molekulární, dělení a fyziologii mikroorganizmů, vliv mikroorganizmů a jejich složek na rostlinné a živočišné hostitele včetně člověka. Zkoumají se jejich biotransformační a biodegradační aktivity a biologicky účinné látky, které produkují. Výsledky základního výzkumu ústavu nacházejí uplatnění ve farmaceutickém a kvasném průmyslu, v aplikované ekologii a v humánní i veterinární medicíně.194 Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. - Hlavními oblastmi vědecké činnosti ústavu jsou rostlinná genetika, fyziologie a biotechnologie. Z genetické problematiky řeší ústav reparaci DNA v rostlinách, strukturu velkých rostlinných genomů a molekulární genetiku pylu. Z fyziologické problematiky se zabývá především hormonální a ekologickou kontrolou růstu a vývoje rostlin, mechanizmy účinku růstových regulátorů rostlin a fyziologickými aspekty působení rostlinných virů. V oblasti biotechnologií řeší základy produkce a biotransformace biologicky aktivních látek tkáňovými kulturami rostlin.195
193 194 195
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/FGU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014] http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/FGU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014] http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UEB.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
78
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. - Zabývá se vybranými problémy biomedicíny se zaměřením na aplikaci v klinické medicíně. V oblasti základního neurovědního výzkumu jsou studovány iontové změny a difúzní parametry v CNS v průběhu fyziologických a patologických stavů; nesynaptický přenos v CNS, receptory a iontové kanály, funkce gliových buněk, morfologické a funkční charakteristiky nervových buněk sluchového systému a jejich poškození patologickými procesy. V oblasti buněčné biologie se výzkum zabývá strukturně-funkční organizací buněčného jádra. Další oblasti výzkumu jsou genotoxické a embryotoxické účinky xenobiotik, mechanizmy vzniku vrozených vad, vznik a průběh toxických reakcí na buněčné a tkáňové úrovni, histochemie a farmakologie oka, biochemie enzymů jako markerů metabolických procesů, účinky farmak
na
imunitní
reakce
v
průběhu
infekčních
onemocnění,
úloha
glutamatergních receptorů a vápníkových iontů v průběhu komunikace mezi neurony a gliovými buňkami. V oblasti biotechnologických inovací je ústav zaměřen na technologický transfer a podporu spolupráce mezi ÚEM AVČR a podnikatelskou sférou v oboru regenerativní medicíny prostřednictvím vzdělávání a společné výzkumné a vývojové činnosti. Ve spolupráci s Centrem buněčné terapie a tkáňových náhrad probíhá výzkum v oblasti embryonálních kmenových buněk, regulace buněčného cyklu v průběhu gametogeneze a diferenciace, řízené diferenciace a implantace neurálních a embryonálních kmenových buněk, tvorby tkáňových náhrad na bázi hydrogelů, autologních chondrocytů a biodegradabilních matric z netkaných nanovláken. Ústav je od r. 2000 Centrem Excellence EU s názvem MEDIPRA.196
196
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UEM.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
79
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. - Ústav vznikl k 1. 1. 1962 pod názvem Ústav experimentální biologie a genetiky ČSAV. Jeho základem bylo oddělení vytvořené v rámci bývalého Biologického ústavu ČSAV. V roce 1976 byly do ústavu převedeny části oddělení molekulární biologie a oddělení biochemie proteinů z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V té samé době byl ústav přejmenován na Ústav molekulární genetiky. Od 1. ledna 2007 se stal veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb. Ústav je orientován na základní výzkum v oblastech mikrobiální a savčí genomiky, onkogenů a retrovirů, buněčné biologie, exprese genů na úrovni transkripce a translace, molekulárních základů imunity, molekulární vývojové biologie a struktury proteinů. Servisní jednotky ústavu produkují inbrední a kongenní myší kmeny a kuřecí linie. http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UMG.html. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i. - Činnost tohoto ústavu spočívá v uskutečňování základního vědeckého výzkumu
v oblasti poznání
fyziologických funkcí, genetických struktur a interakcí v genomu živočichů. Zvláště jde o výzkum druhů významných v medicíně, ekologii - což zahrnuje chráněné nebo jinak významné druhy nebo zemědělství a výzkum v oblasti kvality a bezpečnosti potravin. Výsledkem všech aktivit ústavu je nejen produkce prioritních vědeckých výsledků s dopadem do oblasti základního výzkumu, ale rovněž vytváření předpokladů pro rychlé uplatnění získaných poznatků v medicíně, ekologii a zemědělství. Ústav přispívá ke zvyšování úrovně vzdělanosti a k využití vědeckých výsledků v praxi.197
197
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UZFG.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
80
6.2 Soukromý sektor Podle statistické ročenky Biotechnologická ročenka 2012, kterou publikuje Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o.p.s ve spolupráci s portálem Gate2Biotech, působilo na poli biomedicínského výzkumu v České republice v roce 2012 přibližně 110 komerčních subjektů. Jejich seznam s konkrétními oblastmi působnosti je obsažen v Příloze č. 2.198
Význam
a
příklady
vědecko-technických
parků
–
podnikatelských
inkubátorů v ČR Podnikatelský inkubátor je jednou z možností spolupráce mezi podnikem a vědecko-výzkumnou organizací. Tato forma spolupráce je určena pro nově vznikající a inovační podniky malé a střední velikosti. „Podnikatelský inkubátor pomáhá řešit kritickou situaci spojenou se vstupem podniku na trh. Podnikatel, přicházející na trh s inovativním nápadem, který má reálnou šanci se na trhu prosadit, je vysazen do již běžícího světa businessu. Náhle se před ním zjevuje obrovské spektrum situací a oblastí, s nimiž si neví rady, a pod jejichž tlakem jeho podnikatelské ideje pomalu vyhasínají. Právě v tomto okamžiku se nejvíce projevují kvality podnikatelského inkubátoru. Tento pomáhá podnikateli v raném stádiu jeho obchodu se širokou škálou aspektů a problémů – nabízí kvalitní prostory a zázemí pro podnikání, dále podporu v oblasti poradenství, marketingu, účetnictví, daní či finanční prostředky podporující dobrý nápad“.199
198
Biotechnologická ročenka 2012, s. 66; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf Doležalová, J. Podnikatelské inkubátory. ČZU v Praze, 2008. Dostupné online: http://pef.czu.cz/~rimovska/PORADENSTVI_PaE_KS/INOVACE/PODNIKATELSKE_INKUBATORY.doc. ; [on-line] [cit. 10. června 2014]
199
81
Konkrétní příklad: Inovační biomedicínské centrum (IBC) vzniklo v r. 2008 na základě poptávky trhu a ve snaze zvýšit inovační potenciál a účinnost transferu inovací výzkumných institucí do klinické praxe. Inovační proces je napojen na podnikatelskou sféru, aktivity IBC byly proto orientovány na podporu vzniku a rozvoje spin-off firem na základech výzkumných výsledků ÚEM AV ČR. Jeho cílem je „uskutečňování základního výzkumu v oblasti biomedicíny, přispívání k využití jeho výsledků a zajišťování infrastruktury výzkumu". Koncepce projektu IBC má přímou oporu v kapitolách věnovaných výzkumu a inovacím ve všech evropských a národních rozvojových plánech - zejména jsou to Evropský akční plán pro inovace, Národní politika výzkumu a vývoje ČR, Národní inovační strategie ČR, Národní inovační politika ČR na léta 2005-2010, Strategie trvale udržitelného rozvoje, včetně zákonů věnovaných Akademii věd ČR a veřejným výzkumným institucím. Jeho vybudování je výstupem projektu v rámci Jednotného programového dokumentu Praha - Cíle 2 (JPD2).200
6.3 Kooperace veřejného a soukromého sektoru – typy a příklady Jako
příklady
různorodých
platforem
spolupráce
veřejného
a
soukromého sektoru v oblasti biomedicínského výzkumu lze uvést následující příklady.
Buněčná terapie, z.s. - toto zájmové sdružení bylo založeno v roce 2003. Jeho posláním a cílem tohoto je podporovat rozvoj vědy a výzkumu v oblasti regenerativní medicíny a podporovat pacienty i zdravotnická zařízení při aplikaci
200
http://bioinova.avcr.cz/o-nas/ibc.html; [on-line] [cit. 10. června 2014]
82
léčby pomocí buněčné terapie, tkáňových náhrad. Proto podporuje vědu a výzkum v oblasti regenerativní medicíny zejména nákupem odborných přístrojů, pomůcek a zdravotnických látek i materiálů potřebných pro pokračování výzkumu v laboratořích. Taktéž podporuje jednotlivce i zdravotnická zařízení při aplikaci léčby pomocí buněčné terapie, snaží se zabezpečit léčbu pacientů: nákupem nadstandardních materiálních pomůcek. Poskytuje veřejnosti prostřednictvím letáků, brožur a článků informace o nových výsledcích výzkumu. V neposlední řadě spolupracuje dlouhodobě s odbornými organizacemi působícími v oblasti výzkumu a aplikace poznatků lékařské vědy. Buněčná terapie, z.s. funguje při ÚEM AV ČR a předsedkyní je prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMA.
201
CzechBio, z.s.p.o.- asociace biotechnologických společností ČR v současnosti sdružuje 28 komerčních subjektů a 5 zástupců veřejných výzkumných institucí a univerzit. Jedná se o přední akademické ústavy (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i a Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i.), významné odborné společnosti a malé a střední podniky působící v oboru biotechnologií. Asociace též zastřešuje a zastupuje aplikovaný biotechnologický a biomedicínský sektor při jednání se zahraničními partnery, stejně jako se zástupci vlády ČR. Významnou aktivitou je společná propagace na mezinárodních veletrzích a informační podpora členů organizace seminářů a školení pro zaměstnance klastru, pořádání odborných a firemních prezentací. Hlavním cílem je podporovat rozvoj biotechnologií a sloužit jako národní platforma zastupující zájmy tohoto oboru v ČR.202
Česká společnost pro genovou a buněčnou terapii – jde o odbornou vědeckou společnost zastupující výzkumné pracovníky a vědce zabývající se genetickou a 201 202
http://www.bunecnaterapie.cz/o-nas/; [on-line] [cit. 10. června 2014] http://www.czechbio.org/cs; [on-line] [cit. 10. června 2014]
83
buněčnou terapií v České republice. Hlavním posláním společnosti je podpora výzkumu v oblasti genetické a buněčné terapie a její klinické aplikace, podpora vzdělávání odborné veřejnosti, a také zvyšování povědomí veřejnosti o genetické a buněčné terapii.203
ACRO-CZ - je profesní sdružení smluvních výzkumných organizací (CRO) v České republice, které se zabývají klinickým výzkumem a vývojem léčiv. Sdružení vzniklo v roce 2005 a je členem evropské federace CRO. Hlavním záměrem sdružení je zastupovat CRO při koncepčních jednáních se státními orgány a institucemi, jakož i na poli mezinárodním, aktivně se podílet na diskusích při vytváření právních a etických norem v oblasti klinického výzkumu, vytvářet podmínky pro další vzdělávání svých členů a rozvíjení spolupráce v oblasti klinického hodnocení léčiv.204
NANOPROGRES,
z.s.p.o.
-
je
zájmové
sdružení
právnických
osob
–
podnikatelských subjektů, akademických institucí a vědecko výzkumných pracovišť, které bylo založené za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a podpory podnikání v oblasti nanotechnologií se zaměřením na biomedicínu. Sdružení má charakter klastru. Základem pro vytvoření sdružení byla iniciativa Nanopharmy, Student Science a Technické univerzity v Liberci. Tyto instituce několik let spolupracují v oblasti vývoje nanovláken vhodných pro testování jejich použitelnosti v biomedicíně. Výsledky spolupráce uvedených subjektů naznačily široké možnosti jejich využití a významné dopady na některé oblasti medicíny. Tato skutečnost vedla k myšlence zintenzívnit a urychlit vývoj a standardizovat kvalitu procesu přípravy nanovláken cestou koncentrace potenciálu vybraných 203 204
http://csgbt.cz/o-spolecnosti/index.html; [on-line] [cit. 10. června 2014] http://www.acro-cz.cz/; [on-line] [cit. 10. června 2014]
84
výzkumných a podnikatelských subjektů z oblastí průmyslu a výzkumných pracovišť univerzit biomedicínského zaměření. Dalším spojením s podnikatelskou sférou byl položen základ pro komercionalizaci výstupů vývoje. V rámci dosavadní spolupráce byly objeveny zásadně nové poznatky aplikovaného výzkumu. Byly rozpoznány unikátní vlastnosti nanovláken druhé generace, které se ukázaly jako optimální pro řízené uvolňování bioaktivních látek, aplikace v regenerativní medicíně a též jako ideální součást kompozitních nosičů pro tkáňové inženýrství. Inovované kompozitní nosiče jsou unikátní i z celosvětového pohledu. Jako vhodná forma pro tento záměr byl zvolen klastr, jakožto ideální platforma pro spolupráci podnikatelských, výzkumných a univerzitních organizací, a to za částečného využití podpory strukturálních fondů poskytovaných v ČR v rámci OPPI, konkrétně programu Spolupráce. K původnímu, výše uvedenému jádru spolupracujících společností přistoupili další účastníci, kteří svou vysokou odborností, manažerskou a finanční kapacitou umožní naplnění hlavních cílů, tj.: vývoj reprodukovatelné metody přípravy nanovláken typu „jádro/plášť“; vývoj zdravotnických prostředků na bázi funkcionalizovaných nanovláken pro vnější aplikace, kožní kryty a chirurgické aplikace; vývoj zdravotnických prostředků na bázi funkcionalizovaných nanovláken pro použití na biomodelech; příprava nativních proliferačních faktorů, sterilizace a balení vzorků a organizace transportu.205
6.4 Situace v zahraničí – příklad Švýcarska Pozice Švýcarska z ekonomického hlediska je velice dobrá. Mezi faktory, které přispěly k tomuto úspěchu, patří zejména politická stabilita, vysoce rozvinutý
205
http://www.nanoprogres.cz/cs/proc/proc-klastr; [on-line] [cit. 10. června 2014]
85
právní systém, atraktivní systém zdanění, flexibilita pracovního práva, vysoká životní úroveň, stejně jako konkurenceschopnost z hlediska inovací. Spolková rada Švýcarska očekává v nadcházejících 10-ti až 15-ti letech celkové zostření mezinárodní soutěže na poli biomedicínského výzkumu. Je důležité reagovat včas a pružně na změny v globálním prostředí, tak aby nebyla ohrožena konkurenceschopnost země. Biomedicínský výzkum a technologie je jedním z hlavních odvětví švýcarského hospodářství. Za rok 2010 obsadil se 3,4% z celkového HDP farmaceutický a zdravotnický průmysl pomyslné sedmé místo v kategorii soukromého sektoru. Toto odvětví průmyslu zdvojnásobilo mezi lety 2000 až 2010 svoji hrubou nominální hodnotu. 206 Kvůli recesi na významných zahraničních trzích, znehodnocení eura vůči švýcarskému franku a restrukturalizačním opatřením ve farmaceutickém průmyslu, Švýcarsko vypracovalo plán, včetně opatření pro zachování a posílení této země, jako místa pro výzkum, vývoj a produkci v biomedicínském průmyslu. I v zemích jako je USA, Singapur, Německo nebo Velká Británie patří biomedicínský výzkum a technologie mezi odvětví, která stabilně rostou. Zejména v podnicích v biomedicínském odvětví jsou inovace klíčem k ekonomickému úspěchu.207
Porovnání vybraných zemí dle kritérií GII Globální inovační index (GII) ukazuje relativní pozici 142 zemí v pěti kategoriích inovačního vstupu (input): instituce; lidský kapitál a výzkum; infrastruktura; stupeň rozvoje ekonomiky; vyzrálost trhu a ve dvou oblastech inovačního výstupu (output): kreativita; vědecké a technologické výstupy, na 206
Pro srovnání: Hodinářství nebo stavebnictví pak rostlo mezi 40 až 65%. V oblasti finančních služeb byl zaznamenán propad o 5%. 207 Botschaft des Bundesrates vom 25. Januar 2012 über die Legislaturplanung 2011 – 2015, BBl 2012, s. 534. ; [on-line] [cit. 15. června 2014]
86
stupnici od nuly do sta bodů. Celkový počet bodů se skládá z 84 jednotlivých indikátorů, dává tak ucelený pohled na situaci v jednotlivých zemích výzkumu. V roce 2013 se Švýcarsko umístilo na vrcholu, následováno Švédskem, Velkou Británií, Nizozemskem a USA. Singapur, důležitý konkurent Švýcarska v biomedicínském výzkumu a technologií, se v roce 2012 umístil na třetím místě. V následujícím roce se propadl na osmou příčku.208 Příklady konkrétních zemí 1) Švýcarsko Švýcarsko svoji přední pozici od roku 2009, kdy bylo ještě na devátém místě, jasně zlepšilo a od roku 2011 se pravidelně umísťuje na první pozici. Předního místa dosáhlo jak v inovační oblasti vstupu (7. místo), tak i v oblasti výstupu (1. místo). Švýcarsko se vyznačuje dle vyjádření odborníků autorů dle stupně celosvětové inovační výkonnosti vysoko (12. místo na světě, 3. místo mezi zeměmi s vysokým příjmem) a patří společně se Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Velkou Británií k celosvětovým inovačním lídrům. Pro postavení Švýcarska mezi lídry hovoří zejména následující vstupní indikátory: politické a právní prostředí (6. místo na světě); úsilí o výzkum a vývoj (9. místo na světě); kvalita vědeckých institucí (6. místo na světě); dostupnost kvalifikovaných lidských zdrojů (2. místo na světě); infrastruktura (1. místo na světě); využití poznatků v praxi (9. místo na světě); šíření vědy (5. místo na světě); spolupráce mezi univerzitami a průmyslem (1. místo na světě). Výstupní indikátory zahrnují zejména: počet přihlášených patentů (1. místo na světě); vědecké a technické publikace (3. místo na světě); počítačový software (4. místo na světě); export high-tech výrobků (7. místo na světě). 208
World Intellectual Property Organisation (WIPO) / INSEAD. The Global Innovation Index 2013, 2013. Dostupné online: http://www.globalinnovationindex.org/content.aspx?page=gii-full-report-2013
87
Neuspokojivých výsledků dosáhlo Švýcarsko v oblasti: byrokratická zátěž při založení nové společnosti (61. místo na světě); počet vystudovaných inženýrů ve strojírenství a přírodních vědách (50. místo na světě); ochrana investorů (133. místo na světě).209 Tyto ukazatele jsou pro konkurenceschopnost sektoru biomedicínského výzkumu a technologií velice důležité, zejména počet absolventů vybraných oborů, jako je matematika, informatika, technika a přírodní vědy. Počet vystavených diplomů v uvedených oborech má od roku 2003 lehce klesající tendenci. Dle prognóz lze nicméně počítat s navýšením počtu studentů v následujících letech.210 2) Německo Ekonomická síla Německa spočívá, podobně jako v případě Švýcarska spíše v inovačním výstupu (10. místo na světě), než v oblasti inovačního vstupu (20. místo na světě). Hrubé výdaje na výzkum a vývoj, měřeno podle hrubého domácího produktu (8. místo na světě) a přístup k informačním a komunikačním technologiím (5. místo na světě) můžeme řadit mezi největší přednosti. Slabiny vidí hodnotitelé v podílu investic na hrubém HDP (112. místo na světě). Co se týče efektivity inovací, je Německo na 9. místě mezi zeměmi s vysokými příjmy. 3) Singapur Země nejlépe hodnocená v oblasti vstupu inovací, zaujímá v celosvětovém žebříčku 8. místo. Ve srovnání s ostatními zeměmi vyniká nejvíce ve vyzrálosti hospodářství, vzdělání, institucionální základně a atraktivitě právního prostředí. 4) Velká Británie Tato země disponuje výtečnou kvalitou předních vzdělávacích institucí, stejně jako propojením těchto institucí s průmyslovým sektorem. Další předností je množství 209
Weltbank. Doing Business 2013. Dostupné online: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/switzerland; [on-line] [cit. 15. června 2014] 210 Legislaturplanung 2011–15, BBl 2012, s. 534. ; [on-line] [cit. 15. června 2014]
88
vydaných vědeckých publikací a výhodné financování investičních příležitostí. Za slabé stránky lze považovat poměrně nízkou produktivitu práce (121. místo na světě). 5) USA I přes nízké veřejné výdaje na obyvatele na vzdělávání a relativně nízký počet absolventů potřebných oborů je v USA dostupný odborný personál pro biomedicínský výzkum. Stejně jako Velká Británie, má i USA výborné propojení vzdělávacího a průmyslového sektoru, mnoho vědeckých publikací a přihlášených patentů. Dobrý přístup k finančním prostředkům ve formě úvěru zajišťuje firemní rozvoj a vede k vytváření nových patentů a licencí. Celý proces uplatnění znalostí v praxi usnadňuje vysoký stupeň rozvoje ekonomiky.
Strukturální rámec financování vědy ve Švýcarsku Švýcarský systém pro podporu vědy je řešen Federálním zákonem o podpoře výzkumu a inovací, který reguluje funkce a povinnosti výzkumných institucí na základě své úlohy. Ústředním tématem je systém státní podpory. Míra úspěšnosti Švýcarska v čerpání fondů EU, zejména programu oblasti "Zdraví" a Evropské rady pro výzkum ERC, jakož i mezinárodní úrovní uznání vědeckých publikací prokazuje, že švýcarský podpůrný systém je velmi efektivní.211 Také srovnání finančních nástrojů a mechanismů ve třech evropských zemích (Německo, Velká Británie, Nizozemí) ve zprávě Spolkové rady z roku 2011 tento závěr potvrzuje. 212 Nicméně přímé srovnání podpůrných systémů je vzhledem k rozdílnosti politických systémů v jednotlivých zemích velmi 211
Bibliometrische Untersuchung zur Forschung in der Schweiz 1981–2009. Bericht des Staatssekretariats für Bildung und Forschung SBF, 2011. 212 Bericht des Bundesrates in Erfüllung des Postulates 01.3534 Fetz. Bericht über die Wirkung von Steuerungsmassnahmen im Bildungs und Forschungsbereich. ISSN: 1424 – 3342. Dostupné online: http://edudoc.ch/record/4161/files/Rapport_Fetz_de_070315-2.pdf?version=)
89
komplikované. Podpora výzkumu a inovací je jedním ze základních úkolů federální vlády (v souladu s ústavou - čl. 64 Ústavy). Švýcarský systém podpory je centralizovaný a je prakticky koordinován výhradně prostřednictvím dvou orgánů (Švýcarský národní fond-SNF a Komise pro technologie a inovace-KTI). Země EU jako je Německo, Francie nebo Velká Británie mají oproti tomu více podpůrčích institucí. Financování výzkumu a inovací veřejné podle SNF a KTI je založeno na konkurenci a výzkumná témata jsou generována v principu "zdola nahoru bottom-up". Dokonce i tam, kde federální vláda stanovuje tématické standardy a cíle, se jedná za účasti vědeckého grémia o princip bottom-up. Ani při rozdělování podpory ze strany SNF nebo KTI neexistují žádné kvóty ve prospěch jednotlivých vysokých škol nebo výzkumných institucí. Přidělování finančních prostředků běží v obou případech z financování jednotlivých projektů. Rozhodujícím kritériem výběru je podle rozsahu SNF a CTI rozvoj vědy a tržně orientovaný inovační potenciál daných projektů. Konkurenční výzkum je podporován také účastí Švýcarska ve státem financovaných rámcových výzkumných programech EU. Kromě toho federální vláda přímo podporuje základní financování vysokých škol (kantonálních univerzit a vysokých škol). Vysoká úroveň výzkumu ve Švýcarsku je založena na stabilně a štědře financovaném vysokém školství. Další instituce, které provádějí výzkumy mimo vysoké školy, jsou dotovány na rozdíl od Německa velice omezeně. Financování výzkumu a inovací ze strany federální vlády je ve Švýcarsku doplněno mimořádně vysokou výzkumnou aktivitou soukromého sektoru. Tato okolnost je jednou z významných komparativních výhod Švýcarska ve srovnání s ostatními zeměmi OECD.213 213
Bundesamt für Gesundheit (BAG). Massnahmen des Bundes zur Stärkung der biomedizinischen Forschung und Technologie, Bundesrat, Publikationszeitpunkt 2013.
90
7 ASPEKTY A MOTIVACE PRACOVNÍ MOBILITY V BIOMEDICÍNĚ V současné dynamické době stále platí přímá úměra úrovně dosaženého vzdělání ve vztahu k uplatnění na trhu práce. Oblast vědy a výzkumu, kterou si v určité fázi svého profesního života projde prakticky každý, kdo působí v oblasti biomedicíny, je ze své podstaty značně internacionalizovanou sférou. Je třeba jí nahlížet prostřednictvím vnitřně silně strukturované a flexibilní optiky, která podléhá vícero faktorům. Důležitým předpokladem úspěšného odvětví z hlediska lidských zdrojů, které jej spoluutvářejí, je potenciál pracovního uplatnění. V této souvislosti platí, že v kategorii biomedicíny, a s ní souvisejícími disciplínami, je nezaměstnanost prakticky mizivá. 214 Obecně platí, že „dostatečné a dobře rozvinuté lidské zdroje v oblasti výzkumu a vývoje jsou úhelným kamenem pro vývoj vědeckých znalostí, technického pokroku, zvýšení kvality života, zajištění blahobytu evropských občanů a posílení evropské konkurenceschopnosti“.215 Potenciál sektoru VaV lze doložit i faktem, že v ČR bylo v roce 2012 zaměstnáno v kategorii Profesní, vědecké a technické činnosti dle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí cca 159 tisíc zaměstnanců. Což je od roku 2005, kdy počet zaměstnanců v této kategorii činil 131 tisíc pracovníků, nárůst o více než 21%.216 Podstatným aspektem je v případě pracovní mobility VaV biomedicínských oborů otázka pracovní migrace, a to ať již povahy vnitrostátní či mezinárodní. Otázky spojené s pracovní migrací vysoce kvalifikovaných odborníků jsou
214
Mezi zeměmi OECD je míra zaměstnanosti tím vyšší, čím vyšší je dosažené vzdělání, nejvyšší míru zaměstnanosti vykazují lidé s terciárním vzděláním. Kleňhová, M. České školství v mezinárodním srovnání. ČR v indikátorech OECD, resp. v indikátorech publikace Education at a Glance 2013, s. 7. 215 EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 4. 216 Bulletin No 28. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990 – 2012, VÚPSV 2013, s. 58.
91
předmětem dlouhodobých analýz a diskuzí odborných, vědeckých a politických představitelů. Abychom pracovali s přesnými termíny, je třeba je vnitřně ohraničit. Mobilita je v našem pojetí chápána ve formě geografické mobility obyvatelstva. Dle této definice je mobilita vnímána jako obecný pojem, který v sobě zahrnuje všechny formy prostorových pohybů (pro potřebu textu v interakci s profesní realizací daných jedinců). Jednou z takových forem mobility je pak migrace. To je v obecném pojetí termín úžeji specifikovaný a je ve své podstatě spojen s trvalou změnou pobytu, tj. změnou obvyklého bydliště. Pouze taková podoba migrace je pokládána za skutečnou migraci a jako taková je rozlišována od ostatních forem pohybu, jež nevedou ke stálé, ale jen provizorní změně bydliště. Dle definice OSN, lze za migranta označit člověka žijícího za hranicemi území jeho narození, pouze toho, který mimo toto území žije déle než jeden rok. Se zvyšujícím se tlakem na produktivitu moderních ekonomik v ohledu k jejich inovativnímu potenciálu, přichází na řadu jejich naplňování ve směru ke konkrétnímu lidskému kapitálu. Zde je nepochybné, že úspěch dané společnosti v mezinárodní konkurenci je měřen též hlediskem efektivního odstraňování překážek ve vztahu k pracovní mobilitě vysoce kvalifikovaných pracovníků, jakožto zásadních činitelů konkurenceschopnosti.
7.1 Možnosti pracovního trhu v biomedicínském sektoru V předchozích kapitolách byl předestřen jistý infrastrukturální rámec uplatnění lidského kapitálu v oboru biomedicínských disciplín (na ose studium, věda a výzkum, praxe), nyní je třeba nastínit jeho vnitřní procesní náležitosti, které jej charakterizují.
92
Je nepochybné, že rozvoj biomedicíny a obecný technologický vývoj vyžadují neustálou aktualizaci profesních dovedností a kompetencí daných pracovníků. Výměna informací, zkušeností a specializovaných dovedností vyžaduje jejich mnohostranný aktivní přenos. Důležitost mobility výzkumných kapacit si uvědomuje taktéž EU, která již v roce 2005 v souvislosti s lisabonskou strategií, přijala dokument Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků.217 Pracovní mobilita je svou povahou prostorově determinovaný proces, který tak má nutně mnoho dimenzí – vnitrostátní, v rámci zemí Evropské unie a též mimo hranice EU. Tento proces má pochopitelně též úroveň případného profesního přechodu mezi veřejným a soukromým sektorem. Zde je třeba konstatovat velmi nízkou úroveň relevantních informačních zdrojů, které by se systematicky zabývaly speciálně problematikou studovaného sektoru a její dynamikou. Většina odborných studií majících podobu kvantitativně orientovaných statistik se v českém prostředí orientuje na soubory jevů obecné povahy ve vztahu ke vědě a výzkumu.
217
„Evropská charta pro výzkumné pracovníky je souborem obecných zásad a požadavků, které upřesňují úlohu, odpovědnosti a práva výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a/nebo investorů. Cílem charty je zajistit, aby vztahy mezi výzkumnými pracovníky a zaměstnavateli nebo investory přispěly k úspěchu při vývoji, transferu, sdílení a rozšiřování znalostí a technického rozvoje a při rozvoji kariéry výzkumných pracovníků. Charta si také uvědomuje hodnotu všech forem mobility, které slouží ke zlepšení pracovního rozvoje výzkumných pracovníků. V tomto ohledu charta představuje rámec pro výzkumné pracovníky, zaměstnavatele a investory, který je nabádá k odpovědné profesionální činnosti v jejich pracovním prostředí a ke vzájemnému uznávání“. EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 9. V případě Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků jde o soubor „obecných zásad a požadavků, které by měly být dodržovány zaměstnavateli a/nebo instruktory při jmenování nebo přijímání výzkumných pracovníků. Tyto zásady a požadavky by měly zaručit dodržování hodnot jako průhlednost přijímacího procesu a rovné zacházení se všemi kandidáty, zejména s ohledem na rozvoj atraktivního, otevřeného a trvalého evropského pracovního trhu pro výzkumné pracovníky, a doplňovat zásady a požadavky stanovené v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky“. EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 24.
93
Zahraniční migrace pracovníků VaV v českém prostředí se zintenzivnila po zapojení České republiky do nadnárodních struktur. Tato integrace přinesla mnoho možností jak systematicky ovlivňovat a podporovat mezinárodní výměnu vědců a výzkumníků. Tento fakt má bezpochyby velmi pozitivní efekt na kvalitativní úroveň vědecké komunity, každopádně sebou přináší též problém případného rizika ve směru k úbytku samotných lidských kapacit české VaV, způsobeného případným uplatněním mimo ČR. Z hlediska největšího zájmu českých vědeckých pracovníků o cíl profesní změny, patří mezi nejdůležitější migrační destinace USA, Kanada, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Velká Británie, Francie a Austrálie.218 Typickým
příkladem
dynamiky
pracovního
trhu
kvalifikovaných pracovníků je sektor zdravotnictví.
219
odborně
vysoce
Rostoucí migrace
zdravotnických pracovníků ze zemí nových členů EU zvyšuje obavy nejen v přímo dotčených zemích, ale také v EU jako celku. V důsledku by mohla tato skutečnost prohloubit již existující nerovnosti mezi novými a starými členy EU. Nepříznivé dopady již byly potvrzeny v několika politických dokumentech Evropské unie.220 Provedené průzkumy případné motivace k profesní migraci u pracovníků VaV v soukromém sektoru prokázaly, že ochota odejít z ČR za prací do zahraničí není vysoká. Podíl jedinců s kladným postojem k zahraniční migraci strmě klesá ve vztahu k pozitivně realizovaným profesním aktivitám dotázaného. 221 Tento fakt 218
Odhaduje se, že počet vědců a výzkumníků českého původu představuje cca 4–7 % z jejich celkového počtu působících v ČR. Pochopitelně jde o velmi rámcový odhad. Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 24-25. 219 „V populaci českého obyvatelstva je trvalá zahraniční migrace deklarována spíše ojediněle (méně než 5 %), drtivá většina oslovených, kteří o migraci kladně uvažují, preferují pobyty v cizině časově omezené. U terciárně vzdělané pracovní síly rovněž jednoznačně převládá dočasná návratová migrace, nicméně frekvence trvalých migrantů je u některých profesních skupin několikanásobně vyšší. Příkladem toho jsou lékaři, kde podíl deklarovaných trvalých migrantů třikrát převyšuje hodnoty trvalých migrantů české populace“. Vavrečková, Baštýř. Působení fenoménu brain drain v ČR, s. 20. 220 Mobilita a migrace zdravotnických pracovníků ve střední a východní Evropě, shrnutí. 221 Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 33-34.
94
jistě podepírá i mnohdy lepší finanční ohodnocení než v oblasti veřejného sektoru. „O odchodu do zahraničí uvažují nejčastěji pracovníci z podnikatelského výzkumu v českých pobočkách zahraničních firem. Přechodné působení v zahraničí u těchto odborníků může souviset s i postupujícími globalizačními procesy a je chápáno v tomto případě jako součást zvyšování kvalifikace“.222 Profesní realizace v soukromém sektoru VaV, ostatně tak jako ve veřejném, skýtá jak případná pozitiva, tak negativa. Silnou stránkou je větší pravděpodobnost finančního ohodnocení a profesní stability (oproti situaci ve veřejném sektoru, kde jsou pracovní úvazky často fixovány na dobu konkrétních projektů, grantů apod.). Dalším pozitivem je jistě určitá úroveň vyšší kreativity ve formě aplikace získaných poznatků do praxe. V neposlední řadě obecně v privátním sektoru fungují lépe a efektivněji pravidla kariérního růstu. Naproti tomu ve veřejném sektoru je větší prostor pro uplatnění osobní kreativity ve formě individuálního zájmu konkrétního pracovníka a zohlednění vnitřně osobitého entuziasmu. České výzkumné a vědecké instituce se stále častěji zařazují do programů mezinárodní vědecké spolupráce a za tímto účelem přijímají zahraniční vědce a výzkumné pracovníky. Problematika zaměstnávání těchto cizích státních příslušníků je velmi komplexní a její řešení spadá do kompetence několika ministerstev.223 „Hostitelská organizace je povinna zveřejnit svůj zájem o přijetí nového výzkumného pracovníka způsobem uvedeným v příslušné grantové dohodě. Ke zveřejnění příslušného volného pracovního místa musí dojít v mezinárodním měřítku a hostitelská organizace by měla využít veškeré vhodné
222
Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 36. Tato problematika je řešena v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Mittnerová, Březinová. Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve VaV, s. 5. 223
95
prostředky pro rozšíření této informace“.224 Jednou z možností publikace volného pracovního místa, kterou je hostitelská organizace povinna využít, je jeho bezplatné zveřejnění na portálu EURAXESS.225 Pokud se bude posuzovat problematika kapacity českých VaV pracovišť z kvantitativní perspektivy, tak lze shledat dvě dimenze náhledu. Vzhledem k pestré struktuře oborů a široké specializační definici biomedicínských oborů (oblasti přírodovědných oborů, farmacie, medicíny, biotechnologického inženýrství atd.) a kapacitě vzdělávacích institucí produkujících nové specialisty, tak jejich absence není tak intenzivně pociťována.
226
Naopak obecně vnímaným
problémem, v oblasti vysoce sofistikovaného výzkumu v oblasti biomedicíny, je nedostatek vědeckých pracovníků mladšího věku. Tuto skutečnost je možno korigovat vhodnými a efektivně cílenými institucionálně zaštítěnými aktivitami ve směru k náboru kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí (v případě ČR např. zacílené na region střední a východní Evropy či Asie). 227 Na tomto místě je potřeba zmínit faktor stárnutí převážné většiny evropských populací, který vytváří větší tlak na konkurenční prostředí při lákání potřebných odborných kapacit mimo EU, což v kombinaci s případným odlivem českých specialistů, může způsobit 224
Mittnerová, Březinová. Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve VaV, s. 8. „Síť EURAXESS nabízí především zahraničním vědecko-výzkumným pracovníkům pomoc a poradenství pro hladký průběh jejich pobytů v hostitelské zemi, zejména dlouhodobých. Konkrétně poskytuje důležité informace o vstupu do země, povolení k pobytu, pracovním povolení, nabídce pojištění, zdravotní péči, finančních záležitostech, školství apod. V EURAXESS centrech jsou k dispozici základní informace, které se postupně doplňují a rozšiřují. Pracovníci mají kontakty na příslušné instituce, kde lze získat podrobnější informace. Prostřednictvím tohoto portálu a s podporou národních Center služeb EURAXESS poskytujeme informace a pomoc jak přijíždějícím, tak vyjíždějícím výzkumným pracovníkům. Tento portál obsahuje praktické informace o pracovním i běžném životě, stejně jako informace o pracovních příležitostech a možnostech financování. Centra Euraxess pomáhají výzkumným pracovníkům a jejich rodinám s přípravami a organizací jejich cesty do cizí země a poskytují komplexní pomoc v otázkách jejich mobility“. Dostupné online: http://www.euraxess.cz/cz/ 226 Zde je však třeba nutné operovat s faktorem dostatečné provázanosti a systematické funkčnosti celého sektoru. 227 Problematice systémových nástrojů ve vztahu k této problematice se bude věnovat následná podkapitola. 225
96
značné problémy v budoucnu. V ohledu ke konkurenceschopnosti českého prostředí VaV, je třeba konstatovat, že došlo ke značným kvalitativním posunům infrastruktury v porovnání k dříve silně pociťovanému deficitu. Pozitivní efekt evropské integrace se
projevil
prostřednictvím
zapojení
českých
pracovišť
do
evropského
výzkumného prostoru a jeho participaci na něm.228 Velký potenciál je nicméně stále třeba vidět v jisté efektivizaci a obecné precizaci zavedeného systému. Riziko změny nastoleného trendu je možné spatřovat ve významné „technické bariéře“ ve formě nedostatku prostředků na financování vědy.229 Zajímavým aspektem období po vstupu ČR do EU je i jisté geografické rozprostření vědecké infrastruktury (zejména institucionálního charakteru) do vícera regionů. V jistém smyslu jde o „zahuštění“ českého výzkumného a aplikačního prostoru, který byl v předešlém období koncentrován primárně do velkých center typu Prahy.230 V souvislosti s dynamikou financování české vědy vyvstává i okolnost nastolovaných střednědobých priorit, které jsou cíleně a systematicky podporovány.
Oblast
biomedicíny
je
ze
své
podstaty
úzce
propojena
s aplikovaným výzkumem, což se v současném období projeví podporou projektů zapojených do programu Horizon 2020. Ten klade důraz na rychlé zavádění
228
Tato skutečnost lze demonstrovat na srovnání pracovních možností a motivační faktory pracovního uplatnění v tuzemsku a v zahraničí (v ohledu ke zlepšujícímu se jazykovému vybavení, výši finanční odměny, možnostech kariérních postupů, obecné efektivitě a kvalitě výzkumu či materiálnímu vybavení laboratoří). 229 Případná absence peněz na výzkum snižuje atraktivitu země jak pro zahraniční, tak pro domácí vědecké pracovníky, což v důsledku též brání „přílivu mozků“ ze zahraničí do země. Státy s nízkými výdaji na vědu nemohou vědcům nabídnout například centra excelence, laboratoře vybavené nejmodernější technikou, ani přiměřené platy. Nedostatečné financování vědy se v neposlední řadě projevuje i obecně menším počtem pracovníků v těchto oborech. 230 Zde jde především o dopad regionální a kohezní politiky EU, jejíž projekty jsou dosud realizovány v naprosté většině mimo Prahu.
97
výsledků výzkumu do praxe, což například v případě biomedicíny znamená preferenci klinických studií.231
7.2 Motivační faktory mobility V případě, že se konkrétní kvalifikovaný pracovník rozhodne pro změnu svého stávajícího profesního působiště, rozhoduje se vždy na základě nějakých konkrétních motivů. „Příčiny a motivy zahraniční migrace vysoce kvalifikovaných odborníků mají v zásadě obdobnou povahu jako příčiny a motivy celkové populace, ale na rozdíl od jiných kategorií migrantů usilují odborníci v rámci zahraniční migrace o maximální využití svého lidského kapitálu a využití investic vložených do rozvoje svých odborných schopností a zručností. Při rozhodování o zahraniční migraci odborníků mají významnou úlohu faktory akademické a intelektuální povahy“.
232
Jistým specifikem vědecko-výzkumných profesí, je
kladení důrazu na faktor profesní mobility a na jeho formální i kvalitativní znaky, což vyžaduje předpoklad, že „hodnota všech forem mobility musí být plně uznána v systémech pracovního hodnocení a kariérního růstu výzkumných pracovníků jako zkušenost prospěšná pro jejich profesní rozvoj“.233 Pro vědce ze základního výzkumu je tudíž zahraniční pobyt v renomované instituci předpokládaná a žádoucí součást vědecké (profesní) kariéry. Pro migrační rozhodování vědců jsou směrodatné především akademické a intelektuální impulzy a s tím spojená vytvořená široká báze mezinárodních vědeckých kontaktů a prestiž zahraničních výzkumných institucí. Tato skutečnost podmiňuje jak míru migračního potenciálu této skupiny, tak přístup k hodnocení tohoto fenoménu. 231
Klinické studie mají být nově v projektech programu Horizon 2020 financovány až ze 100 %. Toto konstatování je pochopitelně platné i v případě, že daný pracovník změní působiště uvnitř stávajícího státu. Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 23. 233 EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 5. 232
98
Naproti tomu situace odborníků v aplikovaném výzkumu a vývoji (zejména v podnikatelském sektoru) je odlišná. Pobyt v zahraničí na srovnatelné, pracovní pozici může být u této skupiny naopak profesním zaměřením (výzkum, vývoj, projekce, konstrukce) limitován. To se týká případů, kdy profesní zaměření odborníků souvisí s citlivými technickými, technologickými, obchodními a jinými oblastmi, příp. s obchodním tajemstvím konkrétních firem, národních či mezinárodních korporací.234 Tvůrčí rozvoj a úspěšná kariéra daného vědce podmíněna též zahraničním pobytem (pobyty) v renomované vědecké instituci. Proto též budoucí držitelé nejvyšší vědecké hodnosti Ph.D. (studenti doktorandského studia) „dlouhodobě vykazují relativně vysokou intenzitu proklamované zahraniční migrace a mobility. Relativně vysoká migrační připravenost doktorandů vyplývá jednak z věkových dispozic této cílové skupiny (a s tím souvisejících okolností) i z přirozeného, v některých oborech přímo nezbytného doplňku studia a pozdější odborné, vědecké kariéry“.235 Při hodnocení motivací přístupu odborníků VaV k mobilitě či zahraniční migraci, je třeba brát na zřetel i jistá specifika daného oboru. Co se týče odborného zaměření, bylo průzkumem zjištěno, že příležitosti spojené s výjezdem do zahraničí reflektují zejména specialisté přírodovědných a lékařských směrů. Jejich potenciální mobilita je prokazatelně vyšší než u ostatních respondentů doktorandského studia (spolu s doktorandy společenskovědních oborů). 236 „Obecně chápou doktorandi uvažující o práci v zahraničí migrační
234
Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 9. Tamtéž, s. 79. 236 Naproti tomu „u zástupců technických, částečně i ekonomických věd byl zjištěn nižší migrační skon. To může souviset s tím, že zástupci doktorandů technických a ekonomických věd (u ekonomů nejsou postoje tak jednoznačné) tíhnou v daleko nižší míře k spojení životní kariéry s vědou a výzkumem. U doktorandů z 235
99
zkušenost jako přirozený, pozitivní jev v jejich odborné kariéře a počítají s návratem do ČR“.237 Zde je třeba zdůraznit, že problémem není rozhodně odchod mladých českých vědců do zahraničí, ale jejich návrat zpět. Obecně průběh migrací ovlivňují nejen geopolitické faktory a probíhající ekonomické procesy (globální i lokální), ale i faktory sociokulturní povahy, které nejsou vždy fixovány výlučně na racionální rozhodování migrantů.238 Jako hlavní důvod pracovní migrace lze obecně uvést dosažení vyšší příjmové úrovně v cílové zemi. 239 Motiv výdělku však nelze absolutizovat, poněvadž převážná většina spolupracovníků konkrétního migranta se i přes případné vysoké příjmové rozdíly, rozhodne zůstat v zemi původu. Na mobilitu pracovních sil mají vliv především následující okolnosti: věk migranta; vzdělanost migranta; geografická vzdálenost mezi domácí a cílovou zemí; sociální a rodinné vazby migranta; jazykové dovednosti migranta; současné a očekávané vývojové trendy v domácí a cílové zemi; administrativní a právní překážky. K důležitým jevům ovlivňujícím profesní migraci patří věk potenciálního migranta. Podstatnou vazbou je vztah mezi migrací a věkem, přičemž největší
řad techniků byla zjištěna i nižší znalost cizích jazyků vč. angličtiny“. Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 10. 237 „Výsledky empirického šetření migračních sklonů odborníků (převážně technického zaměření) z podnikatelského výzkumu naopak prokázaly, že jejich ochota odejít pracovat do zahraničí není vysoká“. Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 10. 238 Horáková, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR v době krize 2010. VÚPSV, v.v.i. Praha 2011, s. 88. 239 „Výdělková motivace je významným migračním motivem zejména pro obyvatele s nižší úrovní kvalifikace. Obecně platí nepřímo úměrný vztah mezi vzdělaností a výdělkovou motivací k migraci. Tedy čím jsou migranti méně kvalifikovaní a vykonávají proto méně náročné práce, tím je větší jejich zájem na vyšším výdělku v zahraničí. U těchto osob jde často o jediný impulz motivující k odchodu do zahraničí. Pokud je migrant více vzdělaný, objevují se u něj i jiné motivační faktory. Jde například o zvýšení kvalifikace, získání poznatků a zkušeností, poznání nových technologií, navázání kontaktů s odborníky v zahraničí a také zdokonalení jazykových dovedností“. Vavrečková, J., Baštýř, I. Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. Praha, VÚPSV, v.v.i., 2009.
100
úmysl migrovat mají lidé ve věku od 22 do 33 let, tj. po absolvování vysoké školy či v průběhu doktorandského studia. Podstatným faktorem je též strukturální vzdělanost migranta. Což je další důležitá okolnost, která ovlivňuje migraci. Platí přímá úměra mezi faktem úrovně vzdělání a vůlí po migraci, tj. že čím je migrant více vzdělaný, tím roste pravděpodobnost migrace. Dalším činitelem ovlivňující migraci je geografická vzdálenost mezi domovskou a cílovou zemí. Čím je cílová země vzdálenější, tím rostou náklady na udržování kontaktu s rodinou a přáteli v domovské zemi.240 Na geografickou vzdálenost je vázána další okolnost ovlivňující migraci, což jsou sociální a rodinné vazby migranta. Migrant se při odchodu do zahraničí musí vyrovnat s tím, že na nějaký čas přeruší osobní kontakt se svými blízkými a mnohdy také změní svůj celkový životní styl (z důvodů kulturní divergence). Pokud v cílové zemi žije více lidí stejné národnosti, migrant dokáže snáze překonat odloučení od rodiny a známých. Tento efekt pak může snížit vliv geografické vzdálenosti cílové země na migraci. Adaptační situaci v současné době podstatně migrantům ulehčují moderní komunikační média, především ve formě sociálních sítí.241 240
Migrant se také při svém příchodu do cizí země musí vyrovnat s neznámým prostředím. Proto je důležité, aby byl migrant dostatečně informován o životě a práci v zahraniční zemi a mohl tuto bariéru snáze překonat. 241 „Protože většina poskytovatelů vědeckých stipendií a většina potenciálních zaměstnavatelů vědců v cílových zemích bere v úvahu, že velká část vědců cestuje společně se svými rodinami, přizpůsobuje této okolnosti i výšku jejich příjmů. Vědci tedy častěji než jiní migranti odjíždějí do cílové země s celou rodinou. Přítomnost rodiny je pak zpravidla výhodou při integraci vědců do společnosti – jejich děti navštěvují místní školy, učí se jazyk hostitelské země, mají kamarády v místě bydliště, což v konečném důsledku napomáhá snadnější integraci celé rodiny. Integraci vědců do místní společnosti samozřejmě pomáhá i jejich inteligence – imigranti z řad vědců snadněji zvládají místní jazyk a jednodušeji se orientují ve společnosti. Díky vyšší sociální inteligenci tito jedinci také snadněji navazují kontakty. Ve většině případů proto nemívají problémy s místní komunitou. V důsledku všech těchto okolností přítomnost vědců a jejich rodin v
101
Podstatným předpokladem pro úspěšnou migraci daného jedince jsou jeho jazykové dovednosti. Zahraniční zaměstnavatelé z oblasti VaV pokládají ovládání daného jazyka na vysoké úrovni, zejména u kvalifikovaných pracovníků za
samozřejmou.
Znalost
anglického
jazyka,
jakožto
univerzálního
dorozumívacího prostředku, ulehčuje v současnosti, jak přenos informací, tak samotnou komunikační orientaci daného jedince v hostitelské zemi. Mezi okolnosti ovlivňující migraci patří nepochybně též očekávané vývojové trendy v domácí a cílové zemi. Potenciální migrant se rozhoduje na ose pozitivního či negativního vývoje v domácí a cílové zemi a jeho prognózy. Migrant si bude pravděpodobně jako cíl vybírat zemi, která vykazuje dlouhodobě politickou i ekonomickou stabilitu, s čímž také souvisí možnost vyšších výdělkových
možností
v dané
zemi.
Typickým
příkladem
zmiňovaného
rozhodovacího faktoru je současná situace v oblasti mobility pracovních sil v EU. Přestože si lidé v zemích Evropské unie uvědomují, že mobilita je důležitá (což dokládá vícero reprezentativních průzkumů), skutečný počet pracovních migrantů v EU je nízký (např. oproti USA či asijským státům). Tento fakt se začal pozvolna měnit s úměrným dopadem hospodářské krize a s ní související rostoucí nezaměstnaností v nejvíce postižených zemích. V posledních letech je nicméně evidentní příliv pracovníků z jižního křídla EU (Itálie, Španělsko či Řecko) do zemí se stabilnějším pracovním trhem. Tato skutečnost se projevila i v oblasti vědy a výzkumu.242 Nezanedbatelnou roli při rozhodování hrají též administrativní a právní překážky. Což jsou byrokratické nástroje typu povolení k pobytu, k práci, vstupní hostitelské zemi zpravidla nevytváří žádné sociální napětí“. Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 15. 242 „Ekonomická recese současně přispěla ke zlepšení kvalifikační úrovně cizinců zaměstnaných v ČR, protože na trhu práce se snížil počet cizinců s nejnižším vzděláním a kvalifikací“. Horáková, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR v době krize 2010. VÚPSV, v.v.i. Praha 2011, s. 87.
102
vízum či odlišné uznávání kvalifikací v různých státech. Jde v podstatě o to, aby profesní migrant nebyl diskriminován oproti domácím pracovníkům (či to tak subjektivně nepociťoval). S migrací úzce souvisí další podstatný soudobý fenomén, který spoluutváří procesy ve světové vědecké soustavě je tzv. „únik mozků“, neboli brain drain. Jde o migraci vysoce kvalifikovaných pracovních sil nejen z důvodů ekonomických, ale především z důvodů lepšího uplatnění v cílové zemi, možnosti účastnit se nejrůznějších výzkumných projektů a obecně získání odborných znalostí. „S fenoménem brain drain souvisí například tyto aspekty: ztráta investic do předchozího vzdělání emigrantů, zpomalení vzdělanostní, technické a kulturní úrovně země, s čímž samozřejmě souvisí i zpomalení ekonomického růstu země. Pokud se však kvalifikovaní a vzdělaní migranti vrací zpět do své země, přináší sebou zkušenosti, nové informace, znalosti a know-how. Negativní efekty brain drain nastupují v případě, kdy nerovnováha systému způsobuje výrazný nedostatek konkrétních odborníků v zemi původu. Z údajů reflektujících objemy remitancí vyplývá, že brain drain se dotýká i vyspělých zemí, včetně zemí Evropské unie“.243 Tento fenomén se pochopitelně týká též České republiky. Klíčovým aspektem jevu brain drain je produktivita migrujících vědců. Migrace výzkumníků je vysoce selektivní proces, zejména kvůli selekčním kritériím grantových a stipendijních organizací. Je velmi nesnadné měřit produktivitu výzkumné práce, protože nejsou k dispozici spolehlivé indikátory. Jednou z možností je nicméně zaměřit se na kvantitativní vymezení publikačních výstupů.244
243
Vavrečková, J., Baštýř, I. Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009. s. 56. 244 Tento způsob neumožňuje odlišit kvalitní publikace od nekvalitních a je jen velmi hrubou mírou produktivity. Tamtéž, s. 56.
103
Nepopiratelným faktorem při rozhodování o případném následujícím angažmá mimo obor specializace daného odborníka, je jistě výdělkový profit. Nicméně v případě vysoce odborných specialistů je prokázáno, že s příjmovým motivem se prolíná též zájem o práci ve vrcholových týmech, poznání nových postupů, technik a technologií apod. Významným zdrojem potenciálního úniku mozků z České republiky jsou zvyšující se počty českých studentů a stážistů na zahraničních univerzitách a vědeckých pracovištích, neboť je známo, že již v současnosti se značná část z nich nevrací do mateřské země, ale nachází si uplatnění v hostitelské zemi. 245 K tomuto trendu se bohužel připojuje též stále intenzivněji pociťovaný nedostatek vědeckých pracovníků, hlavně však mladšího věku. 246 Důvodů je pochopitelně vícero, nejdůležitější je však zřejmě negativní vliv účelového financování (granty, projekty) na perspektivu osobní existence daného vědce či výzkumníka. Vzhledem k faktu, že mladí pracovníci VaV obdrží často pracovní smlouvy na dobu grantu, které jsou koncipované na omezenou dobu, tato skutečnost jim nedává dostatečnou perspektivu a jistotu, následkem čehož se odkloní od svého oboru a přijmou práci lépe placenou na dobu neurčitou (s perspektivou založení rodiny, hmotných garancí atd.). Důsledkem výše uvedených okolností je stav, kdy vědu profesně provádí převážně „nadšenci“ pro daný obor. Případná rizika negativních důsledků fenoménu brain drain si již velká část rozvinutých zemí uvědomuje a zavedla mechanismy v podobě veřejně
244
Tento způsob je však ze své podstaty problematický, poněvadž neumožňuje odlišit kvalitní publikace od nekvalitních a ve výsledku je jen velmi orientačním ukazatelem produktivity. 245 Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 11. 246 Z hlediska pracovního trhu VaV v EU, kde panuje silná konkurence v získávání nových pracovníků, nemá ČR za stávajících podmínek šanci platovými podmínkami konkurovat západním zemím.
104
aplikovaných politik, které mohou ovlivnit migraci vědců. 247 V případě zájmu o udržení vysoce vzdělaných odborníků v domácí zemi se zavádí, tzv. stimulační politiky, které pro tento cíl aplikují různé formy stimulů, zatraktivňující profesionální působení v mateřské zemi. Tento typ politik je prakticky vždy organizován samotnými státy, kterých se potenciální emigrace vysoce vzdělaných může negativně dotknout.248 Trendem posledních několika desetiletí je prosazování politik, které se naopak snaží migraci vysoce vzdělaných povzbudit. Zde hovoříme o tzv. rekrutačních politikách. „Tyto politiky jsou samozřejmě aplikovány potenciálními cílovými zeměmi, které nezajímá problém úniku mozků, ale jejichž primární snahou je přitáhnout do země co nejvíce vysoce vzdělaných imigrantů, a zlepšit tak svoji vlastní konkurenceschopnost ve světě“.249 V případě, že konkrétní stát vnímá praktická rizika odchodu pracovníků VaV a chce usilovat o návrat kvalifikované pracovní síly, může vytvořit konkrétní politiky, které ji budou motivovat k návratu do domovské země. V současné době se jedná o jednu z nejrozšířenějších strategií. „Jejím hlavním smyslem je pomoci předejít problémům spojeným s únikem mozků, případně přeměnit stávající brain drain na brain gain. Tomuto účelu mají sloužit speciálně konstruované programy stimulující individuální návraty vysoce vzdělaných emigrantů (převážně vědců) dlouhodobě působících v zahraničí“.
250
Prostřednictvím nejrůznějších forem
příspěvků, grantů, poradenstvím i poskytováním informací i nejrůznějších výhod se snaží vědce motivovat zpět k návratu. Programů zaměřených na návrat vědců do země v současné době existuje velké množství. Jejich konkrétní podoba se značně 247
Tyto mechanismy využívají v různé formě jak vysoce rozvinuté státy západního světa, tak například rozvíjející se země, jako je Čína. 248 Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 39. 249 Tamtéž, s. 40. 250 Tamtéž, s. 46-47.
105
liší, přičemž lze vymezit několik kategorií dle jejich teritoriální působnosti (národní, nadnárodní), typu administrátora (státní, soukromé), podle míry oborové specializace či podle cíle délky účinnosti návratu.251 V českém prostředí je třeba zmínit program Návrat, který zavedlo v roce 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a prostřednictvím něhož se snaží o „vytvoření kvalitních integračních a reintegračních podmínek pro výzkumnou práci nadějných špičkových expertů se zahraniční zkušeností a zajištění jejich perspektivní vědeckovýzkumné kariéry v české výzkumné sféře“.252 Jak bylo zmíněno výše, dopady mobility pracovní síly mohou mít pozitivní i negativní úroveň, přičemž působí pochopitelně jak na hostitelskou, tak na vysílající zemi. V případě hostitelské země, jde v podstatě o to, že do ní migruje převážně mladá, kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla, do jejíhož vzdělání daná země nemusela investovat. Česká republika se z hlediska profesně migračního potenciálu ve srovnání s ostatními zeměmi EU ocitá dlouhodobě na posledních příčkách. Tuto skutečnost dokládají i závěry šetření evropských institucí. Dynamika stěhování se za prací v rámci domovského státu i mimo něj se mění pouze velmi pozvolně. V případě ČR evidentně existuje pozitivní korelace mezi vnitrostátní a mezinárodní mobilitou pracovních sil.
251
V zásadě je možné identifikovat pět hlavních druhů těchto programů: sendvičové programy; stipendia pro zahraniční pobyt s podmínkou návratu; návratové granty pro absolventy stipendijních pobytů v zahraničí; reintegrační programy; internetové stránky. Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 47-83. 252 Program usiluje o vytvoření kvalitních integračních a neintegračních podmínek pro výzkumnou práci nadějných špičkových expertů se zahraniční zkušeností a zajištění jejich perspektivní vědeckovýzkumné kariéry v české výzkumné sféře. Prostřednictvím programu dochází k vytvoření podmínek pro další profesní rozvoj těchto tzv. klíčových osob projektů po jejich návratu ze zahraničí. Vědeckým pracovníkům je garantováno zajištění dostatečně kvalitního pracovního a materiálně-technického zázemí. Dostupné online: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat
106
Přestože ekonomická krize ještě není zcela zažehnána a nezaměstnanost přinejmenším v evropském měřítku je stále vysoká, počet volných pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky stále roste. V souvislosti s tlakem na zvyšování konkurenceschopnosti dané ekonomiky se v globálním kontextu vede jakýsi boj o talenty. Přes některá specifika české situace a již výše zmíněná fakta a s tím související rizika odlivu kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, jeví se jako nezbytné, aby se ČR začala systematicky zabývat jejich lákáním zpět v kombinaci s rekrutací cizinců. Proto je nutné systémově odstraňovat bariéry, které tomuto procesu brání. A to ať jsou povahy legislativní, ve formě restriktivní imigrační politiky či kulturní, historické či jazykové. Ačkoliv se přístup dané země nedá změnit jednoduše, úspěchu lze dosáhnout systematickou propagací fungujícího a kvalitního systému školství a zdravotnictví, změnou diskriminační legislativy vůči cizincům a jejich rodinám. Důležitou okolností je též změna společenského klimatu, které by nepochybně prospěla větší míra informovanosti v ohledu k pozitivním efektům migrace a různorodosti pracovní síly na výkonnost ekonomiky. Obecně lze konstatovat, že problematika mobility pracovních kapacit ve výzkumu a vývoji je nedílnou složkou komplexního problému fungování trhu práce, jehož řešení je podmíněno spoluprací široké skupiny aktérů veřejného, vzdělávacího i soukromého sektoru, které přinejmenším z hlediska dlouhodobé perspektivy nestojí v protikladu zájmů.
107
7.3
Dotazníkové šetření Součástí této studie je též dotazníkové šetření, které bylo realizováno za
participace postdoktorandských zaměstnanců ÚEM AV ČR. Respondenti se rekrutovali z řad vysokoškolských studentů, jejichž vyučujícími jsou zmínění zaměstnanci. Výsledky šetření jsou obsaženy v příloze této studie, kde je možné komplexně nahlédnout do celého spektra konkrétních otázek a následných odpovědí. Při interpretaci výsledků realizovaného šetření mezi studenty je však třeba postupovat s určitou mírou opatrnosti, neboť se pochopitelně jedná o nahodilý vzorek širšího areálu potenciálních respondentů. Jejich výběr byl sice podmíněn splněním kritéria biomedicínských disciplín, nicméně o reprezentativnosti se hovořit nedá. Autor se nicméně domnívá, že výsledky tohoto dílčího šetření mají rámcovou vypovídací hodnotu, přinejmenším pro případnou budoucí tvorbu dílčích koncepcí či nastolování otázek spolupráce na poli intersektorální mobility. Jako nejvhodnější forma distribuce dotazníků, byla zvolena metoda umístění dotazníku na odpovídající renomovanou internetovou platformu. Čas potenciální realizace byl vymezen obdobím mezi 30. 4. 2014 a 19. 6. 2014, což je 51 dnů. Počet otázek byl stanoven na 27. Dotazník vyplnilo celkem 26 respondentů (20 zodpovědělo všechny otázky, 6 pouze část otázek). Samotné šetření probíhalo pochopitelně anonymně. Respondenti pocházeli z řad studentů Univerzity Karlovy v Praze (Lékařská fakulta v Hradci Králové) – 7 respondentů, Českého vysokého učení technického (Fakulta biomedicínského inženýrství) – 12 studentů a Univerzity
Pardubice
(Fakulta
chemicko-technologická)
–
1
respondent.
Respondenti absolvují tyto studijní obory: Anatomie, histologie a embryologie; Lékařská chemie a biochemie; Histologie a embryologie; Analytická chemie; Všeobecné lékařství (4x); Biomedicínský inženýr (12x). Převážná část studentů je
108
v současné době zhruba v polovině proponovaného studia. Samotné otázky nebiografického charakteru byly koncipovány a orientovány v ohledu ke zjišťování stávající zkušenosti s úrovní studia na dané vysoké škole, ve směru přípravy na budoucí profesní kariéru. Nedílnou součástí šetření byly též dotazy vážící se k osobním prioritám potenciálního profesního růstu apod. Většina respondentů projevila nadprůměrnou míru spokojenosti se svým studiem na VŠ. V průběhu dosavadního studia absolvovali studijní pobyt či stáž v ČR pouze dva respondenti a co se týče zahraničí, tak žádný respondent. Celkem 14 respondentů se zúčastnilo stáže či praxe ve výzkumné vědecké, či vývojové laboratoři, přičemž mimo jednoho respondenta (soukromý sektor) proběhla jejich stáž ve veřejné instituci povětšinou zaměřené na základní vědecký výzkum. Nadpoloviční většina (12 respondentů) nemá zájem pokračovat v dalším (doktorandském studiu), přičemž zbylá část není prozatím ještě rozhodnuta a 3 studenti mají zájem pokračovat. Celkem tři čtvrtiny studentů mají zájem po absolvování studia najít zaměstnání v soukromém sektoru a stejná část respondentů upřednostňuje možnost zaměstnání v České republice. V případě, že by se respondenti ocitli před otázkou odchodu za prací do zahraničí, tak by většina (65%) volila krátkodobý pobyt do jednoho roku.
109
8
ZÁVĚR Úmyslem této práce je popis stavu biomedicínského výzkumu v České
republice s důrazem na charakteristiku dynamiky lidských zdrojů zainteresovaných v různorodých aktivitách týkajících se výzkumu a následné aplikace získaných poznatků v praxi. Studie byla strukturována na základě racionálního členění biomedicinální
problematiky
z pohledu
institucionální
stratifikace, lidského
kapitálu, finančních zdrojů a provázanosti k intersektorální mobilitě lidského potenciálu v dané oblasti. Předložená studie si nekladla ambice ve směru k inovativnímu přístupu, nicméně si však za cíl vytkla uchopení sledované problematiky ve smyslu určité analyticko-deskriptivní syntézy. Z koncepčního hlediska se snažila zachovávat věcnost, faktografičnost a vzhledem k rozsahu vnitřně obtížně vymezeného tématu též přiměřenou úspornost. Studovaná problematika, a z ní se odvozující formální strukturace textu, vyžadovala adekvátní informační zdroje. Zde je třeba zdůraznit, že tato okolnost byla právě svou roztříštěnou povahou, podléhající intenzivní úrovni dynamiky informačních vstupů, velmi limitující. Nicméně souhrnem rozličných informačních vstupů se docílilo jisté plasticity textu, které může sloužit též jako jakýsi korpus, do něhož lze obrazně řečeno přidávat inovované poznatky, aniž by bylo nutné zásadně měnit jeho interní strukturu. Důležitým faktorem stability společenských systémů je jejich ekonomická úroveň. Leitmotivem dnešní doby je v tomto ohledu míra konkurenceschopnosti, pro niž je nejpodstatnější obecný sklon k inovativnosti a adaptabilitě. Tyto činitele jsou proto nejen kvalitativní charakteristikou a kritérii prosperity národního hospodářství, nýbrž také relevantním rysem výsledné úspěšnosti integrace do
110
nadnárodních struktur. Zmiňovaných cílů je možné dosáhnout pouze za předpokladu aktivního společenského konsenzu o vysoké potřebě podpory vědy, výzkumu a inovací v prakticky všech oblastech generujících hmotné produkty. Ve vyspělých zemích je oblast biomedicínského výzkumu a souvisejících biotechnologických kategorií významným zdrojem ekonomického růstu, vykazuje vysokou míru propojení akademického výzkumu a firemního vývoje a generuje velký počet vysoce inovativních komerčních subjektů. Tyto jsou následně motorem hospodářského růstu a v důsledku zpětně fungují jako značná komparativní výhoda moderní vzdělanostní ekonomiky. Obor biomedicíny náleží k jedněm z nejrychleji se rozvíjejících směrů výzkumu a vývoje, který je zdrojem revolučních diagnostických a léčebných postupů v medicíně a otevírá možnosti zásadních inovací i v jiných oborech lidské činnosti. Jelikož mají biotechnologie vysokou přidanou hodnotu také v obsahu duševního vlastnictví a představují rozhodující segment pro společnost znalostní ekonomiky, je třeba tento sektor systematicky podporovat a to jak na národní, tak i nadnárodní úrovni. Předložený text se pokusil shrnout stávající stav a případné modely přístupů této podpory.
111
9 •
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
Cikrt, Tomáš. Příběhy léků: příručka pro zvídavé čtenáře o vzniku, vlastnostech a používání léků. Praha: SÚKL, 2012. ISBN 978-80-260-1403-4.
•
Herzánová, Radmila. – Kovářová, Anna. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-25-0.
•
Hodulík, Marek. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-808-7240-366.
•
Horáková, Milada. – Baštýř, Ivo. – Kostelecký, Tomáš. Mezinárodní pracovní migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010. Praha: VÚPSV, 2011. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07/6. ISBN 978-807-4160-936.
•
Höhne, Sylva. – Šťastná, Anna. – Šlapák, Milan. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990 – 2012. Bulletin No 28. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416-115-5.
•
Kleňhová, Michaela. České školství v mezinárodním srovnání. ČR v indikátorech OECD, resp. v indikátorech publikace Education at a Glance 2013. interní materiál MŠMT, 2013.
•
Kostelecká, Yvona. – Bernard, Josef. – Kostelecký, Tomáš. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07/6. ISBN 978-807-3301-347.
•
Mittnerová, Jana. – Mittnerová, Anna. – Březinová, Lucie. Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve výzkumu a vývoji: Employment of foreigners in the area of research and technological development: průvodce řízením vědeckých projektů. Praha: VŠCHT v Praze, 2011. ISBN 978-80-7080-804-7.
112
•
Nohel, Petr: Progresivní tendence a perspektivy biomedicinálních věd. 2. díl, Klinické aplikace pro 90. léta a po roce 2000. Praha: UVTEI - Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1991. SIVO 2447.
•
Ondok, Josef Petr. Bioetika, biotechnologie a biomedicína. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-725-4486-1.
•
Sapík, Miroslav. Současný člověk, bioetika a multikulturalismus. In: Dolista, Josef – Sapík, Miroslav (ed.). Studie z bioetiky II. Etika v biomedicíně a biotechnice. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007, s. 56-61. ISBN 978-80-7394-004-13.
•
Valentová, Ivana. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-808-7240-267.
•
Vavrečková, Jana. – Mittnerová, Anna. – Březinová, Lucie. Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníků z České republiky do zahraničí: závěrečná zpráva projektu 13 019/04 DP2. Praha: VÚPSV, 2008. ISBN 978-807-4160-134.
•
Vavrečková, Jana. – Baštýř, Ivo. – Kostelecký, Tomáš. Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. Praha: VÚPSV, 2009.
Sociologické
studie
(Sociologický
ústav
AV
ČR),
07/6.
ISBN
978-807-4160-493.
PRAMENY •
European Commission. EUR 21620 — Evropská charta pro výzkumné pracovníky. Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006. ISBN 92-894-9329-1.
•
kolektiv autorů. Biotechnologická ročenka 2012. České Budějovice: JAIP o.p.s., 2013. ISBN 978-80-260-4266-2.
113
•
kolektiv autorů. Koncepce IS výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2012 až 2015. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Koncepce byla schválena usnesením vlády ze dne 13. dubna 2011 č. 267. Dostupné online http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=605357
•
kolektiv autorů. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015.
Rada
pro
výzkum,
vývoj
a
inovace.
Dostupné
online:
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844 •
kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a
střední podniky.
Praha:
Úřad
průmyslového
vlastnictví,
2009. ISBN
978-80-7282-081-8. •
kolektiv autorů. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012 v datech. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2013. ISBN 978-80-87601-17-4.
114
10
UŽITEČNÉ ODKAZY
Evropská unie – Výzkum a inovace: http://europa.eu/pol/rd/index_cs.htm Research Executive Agency (REA) - Výkonná agentura pro výzkum: http://ec.europa.eu/rea/ CORDIS - Informační služba EU pro výzkum a vývoj: http://cordis.europa.eu/home_en.html EURES – Evropský portál pracovní mobility: http://portal.mpsv.cz/eures/ EURAXESS Česká republika – evropský portál pro výzkumné pracovníky: http://www.euraxess.cz/cz/ Dům zahraniční spolupráce (DZS): http://www.dzs.cz/ Horizont 2020: http://www.h2020.cz/cs Národní portál pro evropský výzkum: http://www.evropskyvyzkum.cz/cs/o-era Rada pro výzkum, vývoj a inovace: http://www.vyzkum.cz/ Akademie věd ČR: https://www.cas.cz/ Grantová agentura ČR: http://www.gacr.cz/ Technologická agentura ČR: http://www.tacr.cz Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace při TA ČR: http://www.czelo.cz/cs Průvodce informacemi o vědě a výzkumu: http://www.veda.cz/ Informační portál o biotechnologiích v ČR: http://www.gate2biotech.cz/
Stáže ve firmách – projekt MPSV ČR: http://www.stazevefirmach.cz/ Pracovní a praktické stáže v programu Erasmus: http://www.stazujeme.cz/
115
11
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Tabulka č. 1: Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace Příloha č. 2: Seznam komerčních subjektů působících v oblasti biomedicíny v České republice k roku 2012 Příloha č. 3: Graf č. 1: Finanční zdroje Akademie věd ČR (v %), Graf č. 2: Výdaje státního rozpočtu na VaVaI celkem a pro AV ČR (v mil. Kč) Příloha č. 4: DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
116
57 088 000
110 276 000
504 011 000
379 823 000
Ministerstvo vnitra
Grantová agentura ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zemědělství
CELKEM
Technologická agentura ČR
0
2 457 457 000
13 023 188 000
13 094 586 000
37 351 000
818 767 000
398 748 000
2 840 042 000
388 649 000
2 020 039 000
3 199 153 000
565 145 000
297 837 000
Účelové
99 030 000
4 411 841 000
402 424 000
Ministerstvo zdravotnictví
Akademie věd ČR
72 244 000
Ministerstvo kultury
6 939 161 000
84 688 000
Ministerstvo obrany
Min. školství, mládeže a tělovýchovy
34 000 000
Institucionální
Úřad vlády České republiky
Kapitola
26 117 774 000
2 556 487 000
4 449 192 000
1 221 191 000
470 992 000
9 779 203 000
768 472 000
2 524 050 000
3 309 429 000
622 233 000
382 525 000
34 000 000
Státní rozpočet bez předfinancování celkem
13 961 384 333
0
0
0
0
11 978 051 000
0
1 983 333 333
0
0
0
0
Předfinancování z rozpočtu EU a z finančních mechanismů
Státní rozpočet 2 0 1 3
(údaje převzaty z Usnesení vlády České republiky ze dne 25. září 2013 č. 729)
Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace
40 079 158 333
2 556 487 000
4 449 192 000
1 221 191 000
470 992 000
21 757 254 000
768 472 000
4 507 383 333
3 309 429 000
622 233 000
382 525 000
34 000 000
Celkem
12 940 443 100
102 001 000
4 454 856 000
427 744 000
74 901 000
6 684 672 100
395 652 000
507 434 000
110 276 000
59 930 000
89 977 000
33 000 000
Institucionální
0
13 705 585 000
2 864 414 000
0
900 000 000
406 079 000
3 849 343 000
378 552 000
1 057 226 000
3 356 971 000
570 000 000
323 000 000
Účelové
26 646 028 100
2 966 415 000
4 454 856 000
1 327 744 000
480 980 000
10 534 015 100
774 204 000
1 564 660 000
3 467 247 000
629 930 000
412 977 000
33 000 000
Státní rozpočet bez předfinancování celkem
7 976 379 333
5 993 046 000
1 983 333 333
Předfinancování z rozpočtu EU a z finančních mechanismů
Návrh státního rozpočtu 2 0 1 4
34 622 407 433
2 966 415 000
4 454 856 000
1 327 744 000
480 980 000
16 527 061 100
774 204 000
3 547 993 333
3 467 247 000
629 930 000
412 977 000
33 000 000
Celkem
v Kč
86,4
116,0
100,1
108,7
102,1
76,0
100,7
78,7
104,8
101,2
108,0
97,1
Index 2014/2013
Tabulka 1
Příloha č. 2 Seznam komerčních subjektů působících v oblasti biomedicíny v České republice k roku 2012:1 4research s.r.o. - diagnostika AB Pharma s.r.o. - diagnostika, analytický servis, klonování enzymů Abbott Laboratories, s.r.o. - diagnostika, genetika, imunologie, mikrobiologie, molekulární biologie, screening, zdravotnictví ADM, a.s. - biopreparáty, zdravotnictví ALS Czech Republic, s.r.o. - analýza, diagnostika, konzultace, poradenství, životní prostředí Amgen s.r.o. - humánní léčiva, diagnostika, vývoj léčiv Apronex s.r.o. - genové inženýrství, protilátky, rekombinantní proteiny ArtiCell, s.r.o. - regenerativní medicína ASCO-MED,spol. s r.o. - mikrobiologie, alergeny, protilátky Ascoprot
Biotech,
s.r.o.
-
distribuce,
genové
inženýrství,
produkce,
rekombinantní proteiny, screening AstraZeneca Czech Republic s.r.o. - distribuce, farmacie, zdravotnictví ATYPO spol. s r.o. - distribuce, farmacie, výzkum a vývoj BAXTER CZECH s.r.o. - produkce, rekombinantní proteiny, terapeutika, vakcíny, zdravotnictví Bayer s.r.o. - medicína, farmakologie Bio Agens Research and Development - BARD, s.r.o. - vývoj léků, produkce enzymů BioApex s.r.o. - buněčná biologie, vývoj, farmacie Biocytolab s.r.o. - diagnostika, laboratoř, rozbory, zdravotnictví Biogen Idec (Czech Republic) s.r.o. - farmacie, monoklonální protilátky, biomedicína BioInova, s.r.o. - klinické testy, terapeutika, zdravotnictví 1
Biotechnologická ročenka 2012, s. 66.
1
Biologicals s.r.o. - distribuce, screening, software BIOMEDICA
ČS,
s.r.o.
-
distribuce,
laboratoř,
molekulární
biologie,
zdravotnictví BioPatterns s.r.o. - farmacie, preklinický výzkum, protein kinázy BioTest s.r.o. - biopreparáty, terapeutika, screening BioVendor - Laboratorní medicína a.s. - diagnostika, distribuce, produkce, zdravotnictví Bioveta, a.s. - biopreparáty, diagnostika, distribuce, produkce, veterina, vakcíny, zdravotnictví Boehringer Ingelheim, spol. s r.o. - imunologie, terapeutika, veterinární, zdravotnictví Cancer Tech s.r.o. - protilátky, reagencie, cytokiny Cayman Pharma s.r.o. - prostaglandin, oxidativní stres, rakovina, kit, protilátka, lipid, enzym, eicosanoid, biomarker, cytokine Cellthera, s.r.o. – regenerativní medicína CENTRAL EUROPEAN BIOSYSTEMS s.r.o. - analýza, genetika, konzultace, screening Centrum biomedicínského výzkumu a vývoje, s.r.o. – transfer biomedicínských technologií a know-how z akademické sféry do komerční sféry Clonestar Peptide Services s.r.o. - zakázková syntéza, produkce protilátek Contipro Biotech s.r.o. - výzkum, vývoj a výroba biopolymerů, deriváty biopolymerů, farmacie Contipro Group s.r.o - biopreparáty, fermentace, produkce, rekombinantní proteiny, terapeutika, zdravotnictví Contipro Pharma a.s. - výroba substancí pro farmaceutický průmysl, kyselina hyaluronová Cryo-Save CZ, s.r.o. - genetika, konzultace, poradenství, molekulární biologie, zdravotnictví DNAconsult spol. s r.o. – genetické testování a analýzy 2
Desitin Pharma spol. s r.o. - farmacie, produkce, terapeutika, zdravotnictví DYNEX
TECHNOLOGIES,
s.r.o.
-
mikrotitrační
technologie,
imunoenzymatické metody DYNTEC PRO TEREZÍN - s.r.o. distribuce, produkce, terapeutika, vakcíny ELISABETH PHARMACON, spol. s r.o. diagnostika, distribuce, imunologie, vybavení, zdravotnictví Enantis, s.r.o. - poradenství a produkce, enzymové technologie, rekombinantní proteiny, biokatalýza, biodegradace, biosenzory EponaCell s.r.o. - kmenové buňky, veterinární medicína, kultivace ESSENCE LINE, s.r.o. - diagnostika, distribuce, konzultace, poradenství, screening, zdravotnictví EXBIO Olomouc s.r.o. - imunohematologická a koagulační diagnostika EXBIO Praha, a.s. - distribuce, imunologie, produkce, protilátky, rekombinantní proteiny FARMAK,
a.s.
-
vývoj,
výroba,
marketing
aktivních farmaceutických
ingrediencí FAVEA, spol. s r. o. - farmacie, fermentace, výzkum a vývoj, zdravotnictví Ferring-Léčiva a.s. - farmacie, fermentace, výzkum a vývoj, zdravotnictví Forenzní DNA Servis s.r.o. - DNA servis, sady pro detekci spermatu GEN-TREND s.r.o. - molekulární biologie, analýza, diagnostika, rekombinantní protein GeneAge Technologies, a.s. - distribuce, produkce, rekombinantní proteiny, DNA čipy GeneProof a.s. - diagnostika závažných infekčních a genetických onemocnění GENERI BIOTECH s.r.o. - distribuce, genetika, molekulární biologie, produkce GeneTiCA s.r.o. Real-Time PCR - produkty pro molekulární diagnostiku, genové inženýrství Genex CZ, s.r.o. - klonování, příprava proteinů, aplikace molekulárně biologických a genetických metod v průmyslu 3
GENNET s.r.o. - diagnostika, genetika, molekulární biologie, screening, zdravotnictví, asistovaná reprodukce Genomac International, s.r.o. - analýza, diagnostika, genetika, zdravotnictví GENPROGRESS, s.r.o. - genetické konzultace, preimplantační genetická diagnostika, vyšetření genetického materiálu spermií, oocytů, embryí Gest, s.r.o. - reprodukční medicína GlaxoSmithKline, s.r.o. - vývoj léčiv Green-Swan Pharmaceuticals CR, a.s. - výroba a distribuce volně prodejných medicínských přípravků IMALAB s.r.o. - imunodiagnostická laboratoř IMMUNOTECH
a.s.
-
klinická biochemie, hematologie, imunochemie,
průtoková cytometrie IMUNA CZ s.r.o. - terapeutika, zdravotnictví Imuno, s.r.o. - laboratorní vyšetření, klinická biochemie, hematologie, lékařská mikrobiologie, imunologie a alergologie, nukleární medicína ImunomedicA, a.s. - výroba léčiv, imundiagnostika ImunoSantana, spol. s r.o. - diagnostika, léčba alergických onemocnění, kožní testy, hematologie, biochemie ITEST plus, s.r.o. - diagnostika, hygiena, mikrobiologie, zdravotnictví LACOMED, spol. s r.o. - diagnostika, distribuce, imunologie, molekulární biologie LAMGen s.r.o. - molekulární analýzy, struktura a funkce živočišného genomu DNA, vývoj a inovace genetických markerů Lasak s.r.o. - dentální implantologie, tkáňová regenerace Lonza Biotec, s.r.o. - fermentace, produkce, rekombinantní proteiny Lunaria s.r.o. - výzkum a vývoj farmaceutických produktů, analytické testy Merck Sharp & Dohme s.r.o. - distribuce, farmacie, produkce, veterinární, zdravotnictví Moravian-Biotechnology, spol. s r.o. - produkce, protilátky, rekombinantní 4
proteiny MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - enzymoterapie Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. - moderní terapie, buněčná terapie, kmenové buňky, léčba buňkami, pupečníková krev, tkáňové inženýrství, Advanced Therapy, léčba chrupavky, věda a výzkum, chondrograft OlChemIm s r.o. - biopreparáty, imunologie, protilátky, zemědělství PolyPeptide Laboratories, s.r.o. - výroba léčiv na bázi peptidů PrimeCell a.s. - regenerativní medicína, moderní terapie, buněčná terapie, nanomateriály Protean
s.r.o.
-
genové
inženýrství,
molekulární
biologie,
produkce,
rekombinantní proteiny Proteix s.r.o. - produkce, protilátky, rekombinantní proteiny QUINTA-ANALYTICA s.r.o. - farmacie, vývoj analytických metod RADANAL s.r.o. - plynová a kapalinová chromatografie rEcoli spol. s r.o. - výzkum, vývoj a výroba, rekombinantní proteiny Roche s.r.o. - diagnostika, prevence, léčení nemocí SAFIBRA, s.r.o. - laboratoř, výzkum a vývoj Sanatorium PRONATAL - genetika, diagnostika, konzultace, poradenství, zdravotnictví Sanatorium Repromeda, s.r.o. - léčba neplodnosti, asistovaná reprodukce Scotta s.r.o. syntéza malých organických molekul Sedium
RD
s.r.o.
-
výzkum,
vývoj,
validace,
výroba
laboratorních
diagnostických souprav ELISA SERVIER s.r.o. - farmaceutika SEVAPHARMA a.s. - diagnostika, imunologie, produkce, vakcíny SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o - veterinární poradenství, laboratorní diagnostika Sindat Group s.r.o. - regenerativní medicína, buněčná terapie Sotio a.s. - farmacie, imunoterapie, aktivní imunizace 5
Spofa a.s. - chemická a farmaceutická výroba SurfaceTreat, a.s. - plazmové, povrchové úpravy synlab czech s.r.o. - laboratorní služby, biochemie, hematologie, imunologie, klinická bakteriologie TEST-LINE, Clinical Diagnostics, spol. s r.o. - diagnostika, distribuce, imunologie, produkce, veterinární, vybavení Teva Czech Industries s.r.o. - farmaceutické produkty, školení Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. - biopreparáty, imunologie, produkce, terapeutika Top-Bio, s.r.o. - distribuce, genové inženýrství, molekulární biologie, produkce UNICA, spol. s r.o. - léčba neplodnosti, asistovaná reprodukce UNIVIT s.r.o. - veterinární léků, antibiotika, krmiva, výroba Viameda s.r.o. - imunologická laboratoř VIDIA spol. s r.o. - diagnostika, distribuce, imunologie, molekulární biologie, zdravotnictví VUAB Pharma a.s. - biotechnologická výroba Nystatinu, výroba generik Zentiva CZ s.r.o. - farmacie, fermentace, mikrobiologie, produkce
6
Graf č. 1: Finanční zdroje Akademie věd ČR (v %) 1
Graf č. 2: Výdaje státního rozpočtu na VaVaI celkem a pro AV ČR (v mil. Kč)2
1
Převzato z: Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na rok 2014, s. 3. 2 Převzato z: Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na rok 2014, s. 8.
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
Příloha: dotazník DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně Dobrý den. Rádi bychom Vás poprosili o pomoc v našem průzkumu a budeme Vám vděční, pokud věnujete trochu času našemu krátkému dotazníkovému šetření. Dotazník je určen vysokoškolským studentům oborů, které souvisejí s biomedicínou, a jeho tématem je studium a zaměstnání v biomedicíně a intersektorální mobilita. Je anonymní, nevyžaduje ani neshromažďuje žádné citlivé údaje. Dotazníkové šetření organizuje Ústav experimentální medicíny AV Č R v.v.i. ve spolupráci se společností Educap o.p.s. a poslouží při přípravě rozsáhlejšího informativního materiálu mapujícího biomedicínský výzkum v České republice s názvem Studie intersektorální mobility v biomedicíně. Pokud byste měl/a o text této studie v budoucnu zájem, najdete jej od konce léta 2014 zdarma ke stažení na stránkách ÚEM.
1. Pohlaví žena muž
2. Rok narození
3. Kraj (současné bydliště)
4. Stát původu (Česko, Slovensko, Německo, Ukrajina aj.)
5. Vysoká škola, kterou studujete
6. Fakulta, kterou studujete
7. Studijní obor, který studujete
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
17
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
8. Rok nástupu na VŠ
9. Rok ukončení (předpokládaný) VŠ
10. Na jaký titul aspirujete? Bc. Mgr. Ing. MUDr. MVDr. Jiný:
11. Jaké kompetence získané během VŠ studia oceňujete (nejvíce 5, nejméně 1)? 1
2
3
4
5
odborné znalosti a dovednosti relevantní pro výkon zaměstnání
výsledek
jazyková způsobilost
výsledek
schopnost kooperace
výsledek
kreativita
výsledek
výkonnost
výsledek
samostatnost
výsledek
plánování a organizace práce
výsledek
aktivní přístup k problémům a k jejich řešení
výsledek
zvládání zátěže
výsledek
získávání informací a orientace v nich
výsledek
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
18
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
12. Vyjádřete prosím stávající míru spokojenosti se svým studiem na VŠ. velmi spokojen/a spokojen/a průměrně spokojen/a nespokojen/a velmi nespokojen/a
13. Absolvoval/a jste v průběhu studia VŠ studijní pobyt či stáž v ČR? ano (níže zodpovězte typ pobytu, místo) ne typ pobytu, místo:
14. Absolvoval/a jste v průběhu studia VŠ studijní pobyt či stáž v zahraničí? ano (níže zodpovězte typ pobytu, místo, stát) ne typ pobytu, místo, stát:
15. V době studia jsem se zúčastnil/a stáže/praxe ve výzkumné vědecké, či vývojové laboratoři: v rámci povinných předmětů (povinná praxe, diplomová práce, apod.) nad rámec standardního studijního programu (zahraniční stáž, studentský projekt, apod.) nezúčastnil/a délka pobytu:
16. Typ instituce, ve které jsem se zúčastnil/a stáže/praxe/studiního pobytu: státní organizace soukromá firma
17. Typ výzkumu, kterého jsem se zúčastnil/a během stáže/praxe/studiního pobytu: základní vědecký výzkum aplikovaný vědecký výzkum (směřující ke konkrétní aplikaci, výrobku nebo technologii)
18. Po ukončení současného studia hodláte: pokračovat v dalším (doktorském) studiu v rámci dosavadního oboru/směru/specializace pokračovat ve studiu jiného oboru nepokračovat v dalším studiu nevím
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
19
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
19. Pracujete při studiu? Nápověda k otázce: Pokud ano, která ze skupin níže uvedených nejlépe vystihuje Vaši práci během studia?
ano, jen náhodné brigády (do 19 hodin za týden) ano, 20 - 40 hodin týdně ano, více než 40 hodin týdně, ale ne plný úvazek ano, na plný úvazek ne
20. Jaké podmínky vyžadoval zaměstnavatel? jazyková vybavenost publikační činnost zahraniční stáž předchozí praxe odborné zkušenosti prestiž studované VŠ jiné - jaké?
21. Chtěl/a bych si v budoucnu najít zaměstnání: v biomedicínském výzkumu v jakémkoliv oboru příbuzném vystudovaném oboru zcela mimo vystudovaný obor je mi to jedno
22. Chtěl/a bych po studiu pracovat v: základním výzkumu aplikovaném výzkumu nechci pracovat ve výzkumu Jiná
23. Chtěl/a bych si v budoucnu najít zaměstnání: v soukromém sektoru ve veřejném sektoru (v případě kladné odpovědi, uveďte kde)
24. Chtěl/a bych si v budoucnu najít zaměstnání: v České republice ve státech Evropské unie jinde (v případě kladné odpovědi, uveďte kde)
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
20
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
25. Byl/a byste ochoten/ná odstěhovat se za prací ve Vašem oboru do zahraničí (v případě kladné odpovědi, označte typ pobytu) krátkodobý pobyt (do jednoho roku) dlouhodobý pobyt (více než jeden rok) nejsem ochoten/ná
26. Pomáhá Vám VŠ s rozvojem Vaší pracovní kariéry? Nápověda k otázce: Motivační programy, možnosti stáží apod.?
ano spíše ano spíše ne ne
27. Jaké faktory ovlivní výběr Vašeho zaměstnavatele (nejvíce 5, nejméně 1)? 1
2
3
4
5
platové podmínky lokalita perspektiva růstu prestiž zaměstnavatele typ výzkumu
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
21
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
Základní údaje Název výzkumu
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně Marcel Bezděk
Autor
Jazyk dotazníku
Veřejná adresa dotazníku
Čeština http://www.survio.com/survey/d/J1T7O9O1M9F9W5E5N
První odpověď
30. 04. 2014
Poslední odpověď
11. 06. 2014 43 dnů
Doba trvání
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
2
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
Statistika respondentů
44
20
6
18
Počet návštěv
Počet dokončených
Počet nedokončených
Pouze zobrazení
45,45% Celková úspěšnost
Historie návštěv (30. 04. 2014 – 11. 06. 2014) 20
10
0
30.04. 02.05. 04.05. 06.05. 08.05. 10.05. 12.05. 14.05. 16.05. 18.05. 20.05. 22.05. 24.05. 26.05. 28.05. 30.05. 01.06. 03.06. 05.06. 07.06. 09.06. 11.06.
Počet návštěv (44)
Počet dokončených (20)
Celkem návštěv
Zdroje návštěv
Čas vyplňování dotazníku
22,22 % 40,91 %
45,45 %
66,67 % 13,64 %
Pouze zobrazeno (40.91%) Nedokončeno (13.64%) Dokončeno (45.45%)
100,00 %
Přímý odkaz (100.00%)
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
2-5 min. (5.56%) 5-10 min. (66.67%) 10-30 min. (22.22%) >60 min. (5.56%)
3
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
Výsledky 1. Pohlaví
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
žena
10
50.00%
muž
10
50.00%
10 (50,00% ) 10 (50,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
2. Rok narození
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x 1987 (2x) 1988
1986 1989
(2x) 1993 (3x) 1991
(2x) 1992 (8x) 1990
3. Kraj (současné bydliště)
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Hradec Králové (2x) Královéhradecký (3x) Ústecký kraj Královehradecký Královehradecký kraj Moravskoslezský Bratislava Vysočina (6x) Praha Plzeňský Plzeňský kraj královéhradecký
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
4
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
4. Stát původu (Česko, Slovensko, Německo, Ukrajina aj.)
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x (17x) Česko česko (2x) Česká republika
5. Vysoká škola, kterou studujete
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x (4x) Univerzita Karlova (3x) Univerzita Karlova v Praze Univerzita Pardubice (8x) ČVUT ČVUT - České vysoké učení technické České vysoké učení technické ČVUT v Praze České vysokého učení technické
6. Fakulta, kterou studujete
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Lékařská fakulta (4x) Lékařská fakulta v Hradci Králové Lékařská fakulta Hradec Králové Fakulta chemicko-technologická Lékařská fakulta UK v HK (6x) Fakulta biomedicínského inženýrství FBMI - Fakulta biomedicínského inženýrství (4x) FBMI fak. biomedicínského inženýrství
7. Studijní obor, který studujete
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Anatomie, histologie a embryologie Lékařská chemie a biochemie (3x) Všeobecné lékařství on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
5
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně Histologie a embryologie Analytická chemie Medicína (7x) Biomedicínský inženýr BME - biomedicínský inženýr (3x) biomedicínský inženýr BME
8. Rok nástupu na VŠ
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x (2x) 2011 (9x) 2010
(4x) 2012
(3x) 2013
(2x) 2009
9. Rok ukončení (předpokládaný) VŠ
Textová odpověď, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x (12x) 2015 2019
(3x) 2018 1015
2017
(2x) 2014
10. Na jaký titul aspirujete?
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
Bc.
0
0.00%
Mgr.
0
0.00%
Ing.
13
65.00%
MUDr.
4
20.00%
MVDr.
0
0.00%
Jiný:
3
15.00%
0,00% 0,00% 13 (65,00% ) 4 (20,00% ) 0,00% 3 (15,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
6
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně PhD. (2x) Ph.D.
11. Jaké kompetence získané během VŠ studia oceňujete (nejvíce 5, nejméně 1)?
Sémantický diferenciál, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x
1
2
3
4
5
odborné znalosti a dovednosti relevantní pro výkon zaměstnání
1 (5.00%) 2 (10.00%) 5 (25.00%) 7 (35.00%) 5 (25.00%)
výsledek
jazyková způsobilost
5 (25.00%) 5 (25.00%) 5 (25.00%) 3 (15.00%) 2 (10.00%)
výsledek
schopnost kooperace
1 (5.00%) 5 (25.00%) 9 (45.00%) 5 (25.00%)
výsledek
kreativita
0
1 (5.00%) 9 (45.00%) 3 (15.00%) 5 (25.00%) 2 (10.00%)
výkonnost
0
výsledek
3 (15.00%) 4 (20.00%) 7 (35.00%) 6 (30.00%)
výsledek
samostatnost
1 (5.00%) 2 (10.00%) 3 (15.00%) 6 (30.00%) 8 (40.00%)
výsledek
plánování a organizace práce
1 (5.00%) 4 (20.00%) 3 (15.00%) 7 (35.00%) 5 (25.00%)
výsledek
aktivní přístup k problémům a k jejich řešení
1 (5.00%) 2 (10.00%) 3 (15.00%) 8 (40.00%) 6 (30.00%)
výsledek
zvládání zátěže
1 (5.00%) 1 (5.00%) 2 (10.00%) 7 (35.00%) 9 (45.00%)
výsledek
získávání informací a orientace v nich
1 (5.00%) 1 (5.00%) 1 (5.00%) 7 (35.00%) 10 (50.00%)
výsledek
odborné znalosti a dovednosti relevantní pro výkon zaměstnání
3,65
výsledek
2,60
jazyková způsobilost
výsledek
schopnost kooperace
2,90
výsledek
kreativita
2,90
výsledek
výkonnost
3,80
výsledek
samostatnost
3,90
výsledek
plánování a organizace práce
3,55
výsledek
aktivní přístup k problémům a k jejich řešení
3,80
výsledek
zvládání zátěže
4,10
výsledek
získávání informací a orientace v nich
4,20
výsledek
1 2
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
3
4 5
7
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
12. Vyjádřete prosím stávající míru spokojenosti se svým studiem na VŠ.
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
velmi spokojen/a
4
20.00%
spokojen/a
11
55.00%
průměrně spokojen/a
4
20.00%
nespokojen/a
1
5.00%
velmi nespokojen/a
0
0.00%
4 (20,00% ) 11 (55,00% ) 4 (20,00% ) 1 (5,00% ) 0,00% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
13. Absolvoval/a jste v průběhu studia VŠ studijní pobyt či stáž v ČR?
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano (níže zodpovězte typ pobytu, místo)
0
0.00%
ne
18
90.00%
typ pobytu, místo:
2
10.00%
0,00% 18 (90,00% ) 2 (10,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
stáž, Praha povinná praxe, ústecká nemocnice
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
8
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
14. Absolvoval/a jste v průběhu studia VŠ studijní pobyt či stáž v zahraničí?
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano (níže zodpovězte typ pobytu, místo, stát)
0
0.00%
ne
20
100.00%
typ pobytu, místo, stát:
0
0.00%
0,00% 20 (100,00% ) 0,00% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
15. V době studia jsem se zúčastnil/a stáže/praxe ve výzkumné vědecké, či vývojové laboratoři:
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
v rámci povinných předmětů (povinná praxe, diplomová práce, apod.)
7
35.00%
nad rámec standardního studijního programu (zahraniční stáž, studentský projekt, apod.)
5
25.00%
nezúčastnil/a
6
30.00%
délka pobytu:
2
10.00%
7 (35,00% ) 5 (25,00% ) 6 (30,00% ) 2 (10,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
80 hod 14 dní
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
9
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
16. Typ instituce, ve které jsem se zúčastnil/a stáže/praxe/studiního pobytu:
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
státní organizace
19
95.00%
soukromá firma
1
5.00%
19 (95,00% ) 1 (5,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
17. Typ výzkumu, kterého jsem se zúčastnil/a během stáže/praxe/studiního pobytu:
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
základní vědecký výzkum
16
80.00%
aplikovaný vědecký výzkum (směřující ke konkrétní aplikaci, výrobku nebo technologii)
4
20.00%
16 (80,00% ) 4 (20,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
18. Po ukončení současného studia hodláte:
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
pokračovat v dalším (doktorském) studiu v rámci dosavadního oboru/směru/specializace
3
15.00%
pokračovat ve studiu jiného oboru
2
10.00%
nepokračovat v dalším studiu
12
60.00%
nevím
3
15.00%
3 (15,00% ) 2 (10,00% ) 12 (60,00% ) 3 (15,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
10
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
19. Pracujete při studiu?
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano, jen náhodné brigády (do 19 hodin za týden)
10
50.00%
ano, 20 - 40 hodin týdně
3
15.00%
ano, více než 40 hodin týdně, ale ne plný úvazek
0
0.00%
ano, na plný úvazek
0
0.00%
ne
7
35.00%
10 (50,00% ) 3 (15,00% ) 0,00% 0,00% 7 (35,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
20. Jaké podmínky vyžadoval zaměstnavatel?
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 19x, nezodpovězeno 1x Odpověď
Odpovědi
Podíl
jazyková vybavenost
12
63.16%
publikační činnost
1
5.26%
zahraniční stáž
0
0.00%
předchozí praxe
4
21.05%
odborné zkušenosti
8
42.11%
prestiž studované VŠ
0
0.00%
jiné - jaké?
3
15.79%
12 (63,16% ) 1 (5,26% ) 0,00% 4 (21,05% ) 8 (42,11% ) 0,00% 3 (15,79% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
11
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
nepracuji žádné nepracuji v oboru
21. Chtěl/a bych si v budoucnu najít zaměstnání:
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
v biomedicínském výzkumu
10
50.00%
v jakémkoliv oboru příbuzném vystudovaném oboru
18
90.00%
zcela mimo vystudovaný obor
2
10.00%
je mi to jedno
0
0.00%
10 (50,00% ) 18 (90,00% ) 2 (10,00% ) 0,00% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
22. Chtěl/a bych po studiu pracovat v:
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
základním výzkumu
4
20.00%
aplikovaném výzkumu
9
45.00%
nechci pracovat ve výzkumu
10
50.00%
Jiná
1
5.00%
4 (20,00% ) 9 (45,00% ) 10 (50,00% ) 1 (5,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
ještě nejsem pevně rozhodnuta
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
12
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
23. Chtěl/a bych si v budoucnu najít zaměstnání:
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
v soukromém sektoru
15
75.00%
ve veřejném sektoru (v případě kladné odpovědi, uveďte kde)
7
35.00%
15 (75,00% ) 7 (35,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
Univerzita Karlova nemocnice fakultní nemocnice Zdravotnictví Nemocnice je mi to jedno. zdravotnictví
24. Chtěl/a bych si v budoucnu najít zaměstnání:
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
v České republice
15
75.00%
ve státech Evropské unie
7
35.00%
jinde (v případě kladné odpovědi, uveďte kde)
2
10.00%
15 (75,00% ) 7 (35,00% ) 2 (10,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
Amerika Norsko
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
13
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
25. Byl/a byste ochoten/ná odstěhovat se za prací ve Vašem oboru do zahraničí (v případě kladné odpovědi, označte typ pobytu)
Výběr z možností, více možných, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
krátkodobý pobyt (do jednoho roku)
13
65.00%
dlouhodobý pobyt (více než jeden rok)
7
35.00%
nejsem ochoten/ná
1
5.00%
13 (65,00% ) 7 (35,00% ) 1 (5,00% ) 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
95%
100%
26. Pomáhá Vám VŠ s rozvojem Vaší pracovní kariéry?
Výběr z možností , zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
5
25.00%
spíše ano
7
35.00%
spíše ne
8
40.00%
ne
0
0.00%
5 (25,00% ) 7 (35,00% ) 8 (40,00% ) 0,00% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
14
DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v biomedicíně
27. Jaké faktory ovlivní výběr Vašeho zaměstnavatele (nejvíce 5, nejméně 1)?
Matice výběru z možností, zodpovězeno 20x, nezodpovězeno 0x Odpověď
1
2
3
4
5
platové podmínky
2 (10.00%)
1 (5.00%)
5 (25.00%)
5 (25.00%)
7 (35.00%)
lokalita
2 (10.00%)
2 (10.00%)
3 (15.00%)
7 (35.00%)
6 (30.00%)
0
3 (15.00%)
3 (15.00%)
7 (35.00%)
7 (35.00%)
prestiž zaměstnavatele
1 (5.00%)
3 (15.00%)
6 (30.00%)
6 (30.00%)
4 (20.00%)
typ výzkumu
1 (5.00%)
3 (15.00%)
4 (20.00%)
7 (35.00%)
5 (25.00%)
perspektiva růstu
2 (10,00% )1 (5,00% )
5 (25,00% )
5 (25,00% )
2 (10,00% )
3 (15,00% )
7 (35,00% )
2 (10,00% )
3 (15,00% )
3 (15,00% )
1 (5,00% )
3 (15,00% )
1 (5,00% )
3 (15,00% )
0%
5%
10%
15%
7 (35,00% ) 6 (30,00% )
7 (35,00% )
7 (35,00% )
6 (30,00% )
6 (30,00% )
4 (20,00% ) 20%
25%
30%
35%
4 (20,00% )
7 (35,00% ) 40%
45%
on-line dotazníky zdarma – www.survio.com
50%
55%
60%
5 (25,00% ) 65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
15
