STUDIE OBNOVY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V K.Ú. VRAŽNÉ U ODER A HYN ICE U VRAŽNÉHO
NÁVRHOVÁ
ÁST
1.
NÁVRH KRAJINOTVORNÝCH OPAT ENÍ 1.1 Komplexní krajiná ské ešení 1.2 Protierozní opat ení 1.3 Revitalizace vodního režimu 1.3.1 Úpravy tok 1.3.2 Nádrže 1.3.3 Úprava stávajícího plošného odvodn ní 1.4 Krajinná zele 1.4.1 Ochranná zele 1.4.2 Lesy 1.4.3 Drobná krajinná zele 1.5. Územní systém ekologické stability
2.
POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI A PRIORIT NAVRHOVANÝCH EŠENÍ
3.
LITERATURA
Objednatel:
Agentura ochrany p írody a krajiny R, Nuselská 39 /236, 140 00 Praha 4
Zpracovatel:
Ing. Iva Škrovová, CAPREA – zahradní a krajiná ské úpravy Klegova 68, 700 30 Ostrava – Jih
Spolu ešitel:
Ing. Martin Jaroš – vodohospodá ské služby Ve dvo e 14, V esina u Bílovce
1
VRAŽNÉ U ODER, HYN ICE U VRAŽNÉHO
OBSAH: 1.
2.
NÁVRH KRAJINOTVORNÝCH OPAT ENÍ 1.1
Komplexní krajiná ské ešení
1.2
Protierozní opat ení
1.3
Revitalizace vodního režimu 1.3.1 Úpravy tok 1.3.2 Nádrže 1.3.3 Úprava stávajícího plošného odvodn ní
1.4
Krajinná zele 1.4.1 Ochranná zele 1.4.2 Lesy 1.4.3 Drobná krajinná zele
1.5.
Územní systém ekologické stability
1.6.
Obnova cest a stezek
POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI A PRIORIT NAVRHOVANÝCH OPAT ENÍ 2
1.
NÁVRH KRAJINOTVORNÝCH OPAT ENÍ
1.1 Komplexní krajiná ské ešení Komplexní krajiná ské ešení sleduje n kolik základních východisek: - hledisko posílení ekologické stability krajiny - hledisko reprezentativnosti p írodních biocenóz daného krajinného segmentu - hledisko revitalizace vodního režimu, zadržení a zp ístupn ní vody v krajin - hledisko prostupnosti krajiny - hledisko obnovy harmonické kulturní krajiny Hledisko obnovy ekologické stability krajiny Obnova ekologické stability intenzívn obhospoda ované krajiny je dlouhodobým procesem. Jeho základ tkví v zajišt ní dostate ného množství stabilních prvk v pom ru k nestabilním, jejich trvalé fixaci v území a plnému respektování. Hlavní úlohu zde hraje návrh a postupná realizace prvk územního systému ekologické krajiny (ÚSES) – v rámci této studie je ÚSES zhodnocen , jsou navrženy nutné zm ny a další opat ení. Krom t chto struktur jsou navrženy plochy k zalesn ní, jež jsou asto sou ástí jmenovaného systému ekologické stability krajiny. Návrh obohacení drobné krajinné zelen o vymizelé tradi ní prvky, jako jsou meze a remízy, posiluje stabiliza ní funkci páte ního ekologického systému, zvyšuje biologickou diverzitu krajiny a tím i její rovnováhu. Hledisko reprezentativnosti p írodních biocenóz daného krajinného segmentu Toto hledisko vyvstává p i analýze sou asného stavu biocenóz v území a porovnání s principy, na nichž je vystav n zp sob navrhování regionální ÚSES – viz p íslušné kapitoly v ásti Pr zkumy a rozbory. Z tohoto hlediska se pak jeví stávající stav, kdy chybí zastoupení typické biocenózy lipových dubohab in, zcela neuspokojivý. Pás totáln zem d lsky exploatované krajiny je po své délce mnoha kilometr (Vražné – Jistebník) bez dostate n velkého zástupce p irozené biocenózy, zachované fragmenty jsou p íliš drobné na to, aby mohly spl ovat kritérium reprezentativnosti a plnohodnotné ukázky p irozené bioty (fauny i flóry). Návrh p edkládá ešení v podob z ízení menších lesních celk v severní i jižní polovin zájmového území, které by svým složením podpo ily vývoj v typické spole enstvo dubohab in na vlh ích stanovištích. Lužní lesy jsou zastoupeny dostate n , rovn ž pak spole enstva ost icových dubohab in jihovýchodních svah Oderských vrch . Hledisko revitalizace vodního režimu, zadržení a zp ístupn ní vody v krajin Voda je základem životních funkcí všech organism , její dostatek v krajin je podmínkou jednak úsp šného zem d lství, jednak obyvatelnosti krajiny pro živo ichy i rostliny. V tšina zem d lských ploch ešeného území byla v minulosti meliorována, velká ást drobných povrchových tok p em n na na hlavní meliora ní sb ra e a zbavena
3
b ehových porost . Zánik zamok ených ploch prameniš a plochých úsek niv s vysokou absorp ní schopností spolu s tém totálním odlesn ním p inesl rozvoj eroze a postupné vysušování krajiny. Studie eší problematiku vodního režimu komplexn , v podstat všechny drobného upravené vodní toky jsou navrženy k revitalizaci koryta, jsou navrhovány malé nádrže i t n pro zachycení vody a zpomalení jejího odtoku, doporu uje se odkrytí hlavních meliora ních drén a p erušení meliora ních per na vybraných lokalitách. Základní myšlenkou je zajistit dotaci vody do všech koryt v území a docílit jejího zdržení v území. V rámci t chto úprav je ešena i problematika eroze p dy. Hledisko prostupnosti krajiny Negativním jevem s výrazn stoupající tendencí je omezení pr chodnosti ešeného území ve sm ru Z-V, jejíž p í inou je nar stání technických bariér s nedostate n ešenými prostupy, umož ujícími migraci organism . Omezení p edstavuje rychlostní železni ní tra Olomouc-Ostrava, dalším zásahem bude vybudování dálnice D47. Významný migra ní koridor,zajiš ující vým nu genetické informace mezi dv ma velkými soustavami – hercynskou a západokarpatskou - je výrazn narušen a komunikace mezi t mito celky je do budoucna velmi ohrožena. Situaci zhoršuje dále intenzívní zem d lské využívání 3 km širokého pásu mezi Nízkým Jeseníkem a Pood ím, které p ineslo odlesn ní a zánik p irozených zelených koridor v krajin , spojujících jmenované celky. Z stává zachován pouze koridor podél eky Odry sm rem od Nízkého Jeseníku, dále k severovýchodu již odpovídající spojovací území neexistuje. Prostupnost území je v maximální mí e podchycena ve vazb na mosty pod dálnicí, které tomuto ú elu vyhovují svými rozm ry. Hledisko obnovy harmonické kulturní krajiny Toto hledisko se m že ve srovnání se závažností p edchozích jevit pro vývoj krajiny jako málo podstatné, avšak nelze p ehlížet jeho spole enský význam ve smyslu motivace obyvatel k ochot akceptovat navrhované zm ny v krajin nebo se jejich realizace p ímo ú astnit. Harmonicky komponovaná krajina p ináší krom trvalého užitku svým obyvatel m i hodnoty rázu spíše kulturního, prohlubuje osobní vztah ke krajin , která se svým obrazem stává op t cílem odpo inkových aktivit. Návrh drobné krajinné zelen i v tších lesních celk , obnova p irozených tok a jejich doprovodu – to vše p ináší krom zvýšení ekologické hodnoty i drobn jší „lidské“ m ítko len ní krajiny, p ipodobn ní malebn strukturované a vyvážen p sobící krajin p ed kolektivizací zem d lství. V této souvislosti jsou ve studii ešeny návrhy obnovy vybraných místních cest a stezek, které zanikly p edevším vlivem intenzívní zem d lské innosti.
1.2
Protierozní opat ení
V rámci aplikace protierozních opat ení je navrženo zatravn ní vybraných ploch orné p dy, u nichž byly výpo tem stanoveny nep ípustné hodnoty erozního smyvu (viz ást Pr zkumy a rozbory, tabulka erozní ohroženosti p d) a na n kterých pozemcích
4
je navrhováno rozd lení délky svahu zeleným pásem, což je v mírn jších p ípadech ohroženosti erozí dostate n efektivní opat ení. K rozd lení velkých blok orné p dy dále dochází p i návrhu revitaliza ních opat ení ve vazb na obnovu vodního režimu území (odkrytí hlavník , z ízení drobných nádrží a t ní,apod) Krom výše uvedených zp sob protierozní ochrany se uplat uje vliv použité agrotechniky (nap . orba po vrstevnici, pásové st ídání kultur na velkém bloku orné p dy, apod.) Vliv použité agrotechniky je závislý na technických a ekonomických možnostech hospoda ících subjekt , stejn jako skladba plodin, p stovaných na zem d lských pozemcích. V sou asné dob se struktura pás p stovaných plodin p iblížila majetkovému len ní pozemk , došlo k výraznému zmenšení ploch jednotlivých kultur a jejich st ídání. Tento stav j z hlediska hospoda ení pro zem d lské subjekty nevýhodný, avšak z hlediska protierozní ochrany a zvýšení ekologického potenciálu krajiny je žádoucí. Navíc umož uje snadn jší v len ní d lících zelených linií do stávající struktury pozemk . Návrh zatravn ní:
svah . 20 a 21 mezi silnicí Odry-Fulnek a zalesn ným svahem Oderských vrch
Návrh d lení pozemk :
svahy mezi cestou I.t . do Oder a dálnicí D47, po spádnici svahy mezi dálnicí a zastav nou ástí obce, po spádnici svahy jižn od Hyn ic a Vražného, nap í spádem ( sm ry d lení pozemk zohled ují parcelaci p dy) Návrh druhové skladby d evin, vhodných na protierozní pásy: -
jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) na svažit jší polohy lípa srd itá (Tilia cordata) dub letní trnka obecná (Prunus spinosa) hloh obecný (Crataegus oxyacantha) líska obecná (Corylus avellana)
5
1.3.
Revitalizace vodního režimu
Revitaliza ní opat ení na tocích Toky v p edm tném povodí jsou degradovány hlavn vlivem antropogenní innosti, která se projevila jednak zne išt ním vody (odpadní vody jak splaškové, deš ové tak drenážní), jednak technickými zásahy do povodí (úprava drobných vodote í na meliora ní p íkopy a zatrubn né meliora ní sb ra e). Týká se to p edevším odvodn ní, které bylo v minulosti provád no i na lokalitách, kde odvodn ní nebylo p íliš vhodným zásahem a sledovalo hlavn bezproblémový p ístup t žké mechanizace, obd lávání zem d lských pozemk nevhodným zp sobem a v neposlední ad i ned sledným p ístupem k ochran vod. Všechny výše uvedené p í iny spolu se zm nou klimatických podmínek zp sobily postupnou degradaci vodního režimu jako takového, postupnou eliminaci p irozené vodní a b ehové fauny a flóry a jako celku i postupné vysušování celého povodí. K dalšímu poškozování povodí p ispívají i p ívalové dešt , které nejsou bohužel transformovány dostate n v síti protierozních opat eních a p irozených inundacích a i nadále zp sobují škody nejen na zem d lských pozemcích, ale i na okolních za ízeních a stavbách. Dochází k odnosu zem d lské p dy, která je po kumulaci soust ed na do míst, odkud je odt žena a odvážena na skládky. Veškerou snahu o obnovu p vodní funkce povodí lze shrnout do konstatování, že vodu, která se do povodí dostane srážkovou inností je t eba zadržet, za sou asného omezení erozních jev a pr b žného dopl ování chyb jící doprovodné zelen . Významným ovlivn ním zájmového území bude bezesporu realizace t lesa dálnice, která bude trasována z jihozápadu na severovýchod. T leso dálnice významn zasáhne do vodního režimu zájmové lokality. Rozptýlený povrchový odtok bude zastaven a soust ed n do n kolika pr chod v t lese dálnice, drenáže budou podchyceny hloubkovou drenáží, vedenou podél t lesa dálnice, s vyúst ním do kanalizace dálnice, p ípadn do stávajících povrchových tok . V rámci vodohospodá ských úprav v zájmovém území je navrženo: •
Zahájit monitoring týkající se sledování vodnosti jednotlivých p ítok , kvality vody (a to i drenážní), splaveninového režimu, erozního smyvu, funkce drenáží. Pr b žné výsledky sledování ihned využít v následné dokumentaci.
•
Postupn provád t revitaliza ní opat ení, vedoucí k obnov vodního režimu spo ívající ve zpomalení odtoku srážkových vod a v jejich retenci v zájmovém území. Toho lze dosáhnout jednak drobnými úpravami tok , budováním menších nádrží, t ní a mok ad a zm nou funkce stávajících podzemních drenáží.
6
Vzhledem k rozsahu zájmového území, složitosti a náro nosti podrobn jšího pr zkumu, který není možné v rámci této práce realizovat, jsou navržená opat ení pouze rámcová, vyplývající z provedené rekognoskace a studia dostupných podklad .
1.3.1
ÚPRAVY TOK
Vybrané stávající vodní toky jsou navrženy k revitalizaci. Jedná se p edevším o upravené vodní toky bez zpevn ného koryta a bez b ehového doprovodu, resp. s jednostrannou linií d evin. Jako zp sob revitalizace je navrhována kombinace zvln ní trasy stávajícího koryta v rámci údolní nivy, dále vytvo ení nízkých p ehrážek, které napomohou dalšímu samovolnému vývoji koryta a zvýší samo isticí schopnost toku (vyšší míra provzduš ování). Navazujícím opat ením je výsadba b ehových porost po obou stranách toku a návrh ochranných lu ních pás v údolnici. Jedná se o tyto vodote e: - .1 v tev Vraženského potoka v k.ú. Hyn ice - .2 levostranný p ítok Vraženského potoka nad zem. Provozovnou - .3 vodote pod Emauzy, zvln ní na stranu bez porost (levý b eh), dopln ní b eh. porost na levou stranu. - .4 levob ežní p ítok Hrab tického potoka v délce cca 3,3km, zalu n ní údolnice, rozvln ní trajektorie koryta v rámci údolnice, obnova oboustranných doprovodných porost - . 6 Hrab tický potok v úseku nad cestou do Jeseníku, zalu n ní údolnice a Zvln ní trajektorie toku, p ehrážky, obnova b ehových porost Rozvln ní údolnice a použití nízkých stup
:
S návrhem rozší ení pásu doprovodné zelen podél koryt vodních tok lze uvažovat s vložením jednoduchých p í ných staveb vedoucí nejen ke stabilizaci nivelety, která se místy zahlubuje, ale i ke sm rovému rozvln ní proudnice. Jednalo by se o stabiliza ní nízké d ev né stupn v kombinaci s kameným záhozem, které by nebyly osazovány kolmo na osu stávajícího koryta, ale pod úhlem, který by usm rnil tok vody mimo stávající proudnici a p isp l ke sm rové zm n samovolným vývinem koryta. Tato místa a nato ení stup by bylo navrženo p ímo na míst , bez nutnosti zam ování koryta. Tento postup je však nutno projednat se správcem toku a p íslušným vodoprávním ú adem stejn jako s majiteli okolních pozemk . Snížením podélného sklonu koryta a vytvo ením meandr se zpomalí povrchový odtok a dojde k zvýšení vsaku a rovn ž reten ní možnosti „delšího“ koryta se zv tší. P i zpomalení odtoku se zmenší i namáhání koryta.
7
Schema umíst ní d ev ných stup a následný vývoj koryta toku. Vzdálenost a nato ení stup závisí na konkrétních podmínkách podél koryta toku (výsledná ší ka pruhu pro vývoj toku)
1.3.2
NÁDRŽE
Revitalizace vodního režimu spo ívá hlavn v zajišt ní dostate né zásoby vody, která v sou asné dob velmi rychle zájmové území opouští vlivem podzemní drenáže a navazujících nap ímených koryt vodních tok . Jako vhodným ešením se jeví dobudování malých vodních nádrží (do 0,50 ha plochy) t ní a mok ad ve vhodných lokalitách zájmového území. Tato místa jsou nazna ena na situaci. Vybudování t chto nádrží, v kterých lze akumulovat srážkovou a áste n i podzemní vodu, však p edpokládá, aby tato voda byla podchycena a do t chto nádrží dopravena. S ohledem na stávající stav bude nezbytné provést technickou úpravu stávajících drenážních skupin (viz dále). Nádrže – A by byly provedeny tak, aby výška hráze nep esáhla 2 m s tím, že nádrž bude bu pr to ná nebo obtoková. T n - B je možno vybudovat v lokalitách, kde v minulosti došlo k vyrovnání b ehové ásti splavením p dy. Tato místa jsou vhodná pro vybudování t n nebo mok adu, nebo blízkost toku a vyšší obsah vody v tšinou neumožní vjezd t žší techniky a toto místo z stává pro zem d lské využití nepoužitelné. P íklad ešení bo ní t n je nazna en na následujícím schématu:
8
Návrh lokalit pro z ízení drobných vodních nádrží a t ní:¨ A – nádrže -
pramenná v tev Vraženského potoka nad Hyn iciemi (tok . 1)
-
.7
LB p ítok Vraž. Potoka, nad Hyn icemi,
B- t n -
1.3.3
. 4. na soutoku v tví LB p ítoku Hrab tického potoka (zahloubená t v tších rozm r , pr to ná)
ÚPRAVA STÁVAJÍCÍHO PLOŠNÉHO ODVODN NÍ
Stávající trubkovou drenáž je možno upravit zp sobem, který by mohl zajistit dotaci vody jak do otev ených koryt vodote í, tak i do navržených vodních nádrží. Je navrženo provést odkrytí hlavník a trubních kanál tak, aby bylo vytvo eno otev ené koryto, které bude drenážní vodu odvád t pomaleji a p ípadn ji akumulovat v navržených drobných nádržích. Odkrytí je navrženo provést dle 9
hloubky uložení hlavníku - bu kompletní – tzn. vyhloubení otev eného koryta s odstran ním potrubí, nebo áste né (pokud je hlavník uložen p íliš hluboko), kdy je vyhloubeno koryto a funkce hlavníku je vy azena jeho p erušením. Druhá možnost áste ného odkrytí však m že zp sobit lokální zamok ení, proto je nutno p ed návrhem se podrobn seznámit s dokumentací odvodn ní a navrhnout optimální ešení. Zatrubn né vodote e, navržené k odkrytí: -
pramenné v tve LB p ítoku Hrab tického potoka , k.ú. Hyn ice . 8 – napájecí v tve rybní ku, k.ú. Vražné
Následující schema nazna uje zp sob odkrytí hlavníku:
10
1.4 1.4.1
KRAJINNÁ ZELE OCHRANNÁ ZELE
Ochranná zele - kategorie zelen , jež je z izována za ú elem pln ní ochranných funkcí nap . proti hluku, prachu, v tru ... V tšinou se jedná o hygienické aspekty ochrany, p i emž jsou napl ovány i funkce ekologické a estetické ( plní zele obecn ). Umíst ní ploch ochranné zelen se váže na konkrétní p edm t ochrany a p í inu nežádoucího jevu. Nej ast ji se jedná o ochranu zástavby a krajiny p ed negativními ú inky dopravy na rušných komunikacích, dále o ochranu zástavby p ed ú inky v trné a vodní eroze, p ípadn provozu zem d lské mechanizace, za ochrannou zele je považována i pohledová a hygienická clona pr myslových a zem d lských areál . V tšinou se tedy jedná o r zn široké pásy zelen , z izované podél komunikací, po obvodu pr myslových a zem d lských areál a po hranici zastav ných ploch, ur ených k bydlení. Struktura ochranné zelen je pod ízena jednak danému stanovišti, jednak preferované funkci. Vždy se doporu uje použít domácí druhy d evin, odpovídající stanovišti. Východiskem pro ur ení druhové skladby ochranných porost je hledisko potenciální p írodní vegetace, jež je uvedeno v ásti Pr zkumy a rozbory, kapitole 2.5 Biota. Pro maximální ochranný ú inek zelen je nutno z izovat zelené pásy o dostate né ší ce, zajistit vysoký podíl d evin s hustými korunami (stromy i ke e) a odolnými proti r zným druh m zne išt ní ovzduší (hlavn podél komunikací). P íklad prostorové struktury ochranného pásu: od okraje sm rem od orné p dy: travnatý pás 5m pás ke (trnka ob.,líska ob., svída ..) nižší husté stromy (st emcha, habr, babyka) st ed - vysoké stromy (lípa, javor klen, dub..) okraj blíže k zástavb - nižší stromy
11
Specifikace ochranné zelen v zájmovém území Ochranná zele je navrhována v podob zelených pás , chránících zástavbu p ed vlivy v tru a eroze ze strany zem d lské p dy. Jsou navrženy na temeni svahu údolí, na rozhraní sad a zahrad a orné p dy v severní i jižní ásti sídla. Specifikace ochranného vegeta ního pásu: Hlavní funkce: ochrana zástavby p ed v trem, prachem, hlukem zem d lské mechanizace, následky vodní eroze Navrhovaná ší ka:
20 m
Navržená druhová skladba:
lípa srd itá, habr obecný, t eše pta í, javor babyka (okraje), dub letní, trnka obecná, líska obecná,
1.4.2
LESY
Jak bylo uvedeno, druhové bohatství lesní biocenózy typu lipových dubohab in není dochováno, avšak lze se pokusit alespo o áste nou rekonstrukci – založit nové lesní porosty v p írod blízkém složení a nechat je za p im eného lidského vkladu vyvíjet (což p edstavuje horizont mnoha desetiletí). Prvním krokem je zajistit a do budoucna hájit území, na n mž bude les vyr stat. V rámci ešeného území jsou navrženy dv lokality – lesní celek o vým e cca 6 ha pod velkým dálni ním odpo ívadlem nad Hyn icemi, druhý o vým e cca 5 ha v trojúhelníkovém segmentu soutoku dvou v tví drobné vodote e na jih od Hyn ic (posílí lokální biocentrum) Navrhované lesní celky mají jednak do budoucna zajistit genofond lesních biocenóz daného krajinného typu, jednak napomoci zvýšení ekologické stability krajiny, jejíž rovnováha je zásadním zp sobem narušena díky dlouhodobému intenzivnímu zem d lskému využívání. P i návrhu druhové skladby porost je jako výchozí podklad použita Mapa potenciální p irozené vegetace R dle Z. Neuhauslové, Navrhovaná skladba: Dub letní Lípa srd itá Habr obecný Jasan ztepilý Dub zimní Buk lesní Jilm horský T eše pta í Smrk ztepilý Líska obecná Trnka obecná Svída krvavá St emcha hroznovitá
40% 20% 10% 20% 5% 5 + + +
12
Menší lesní porost o vým e 2 ha je navržen v severní ásti území v sousedství drobné vodote e, na vlhkém stanovišti nad vstupem potoka do nivy Odry. Lesní celek na podobném stanovišti je dále navržen v rozsahu 4 ha na levém b ehu Hrab tického potoka a v severozápadním cípu zájmového území jako rozší ení stávajících doprovodných porost Odry ( cca 4,5 ha). Drobné formace stejného typu pak rozši ují podíl lužních les v oblasti t žby št rkopísku. Navrhovaná skladba: jasan ztepilý olše lepkavá+šedá vrba bílá+k ehká dub letní lípa srd itá jilm horský+vaz javor klen habr obecný kalina obecná brslen evropský st emcha hroznovitá svída krvavá
50% 20% 10 15% 5% + +
Specifickým útvarem je navrhovaný rekrea ní les v okolí rybníka Pod Emauzy, který má sloužit i jako clona od dálni ního t lesa. Doporu uje se, aby struktura porostu byla v severní partii více rozvoln na – trávník se skupinami d evin, v blízkosti dálnice naopak vytvo ena hustá clona d evin – strom i ke - v p irozeném složení. Navrhovaná skladba: Dub letní Lípa srd itá Jasan ztepilý Habr obecný T eše pta í Trnka obecná St emcha hroznovitá Hloh
1.4.3
50% 30% 20% + +
DROBNÁ KRAJINNÁ ZELE
Drobná krajinná zele je ozna ení pro krajinné struktury, které vznikly a dále se vyvíjely spolu s rozvojem osídlení a zem d lské innosti v krajin . Samy o sob tyto struktury nejsou stabilizovaným prvkem, nebo p i odezn ní inností, udržujících okolní kulturní bezlesí, po ur ité dob podléhají sukcesnímu vývoji sm rem ke klimaxovému spole enstvu, kterým je v daných podmínkách les. V kulturní krajin minulosti m ly své nezastupitelné místo, spoluvytvá ely její ráz a napomáhaly udržovat ekologickou rovnováhu. V sou asnosti se zachovaly pouhé fragmenty p vodních bohatých struktur a návrh p edkládá jejich áste nou obnovu v souladu s používanými zp soby zem d lského hospoda ení. 13
Drobná krajinná zele zahrnuje kategorie: - b ehové porosty - remízy a meze - aleje B ehové porosty jsou navrženy obecn podél všech stávajících drobných tok i podél tok , nov odkrytých v rámci návrhu revitalizace vodního režimu. Výsadba je doporu ena po obou b ezích souvisle nebo s mezerami. Výsadba b ehových porost je navržena u všech vodote , navržených k revitalizaci ( .1,2,3,4,6,8) Celkem se jedná cca o 6,2 km doprovodných porost . Doporu ená skladba d evin: Vrba bílá+k ehká+jíva Olše lepkavá + šedá Jasan ztepilý Dub letní Kalina obecná Brslen evropský Svída krvavá St echa hroznovitá (Nálet bezu lze o ekávat spontánn )
50% 20% 10% 20%
Remízy a meze jsou navrženy v podob linií, doprovázejících polní cesty nebo tvo ících souvislý více adý pás o ší ce cca 5-6 m, d lící po parcelní hranici bloky orné p dy (pokud možno byly využity parcely zrušených polních cest). Jedná se o starobylou kategorii krajinné zelen , jejíž druhové složení se dlouhodob ustálilo v typické sestav d evin ( asto i bylin). Návrh p edstavuje celkem asi 7,2 km výsadeb. Doporu ená skladba d evin: Dub letní a zimní Lípa srd itá Jasan ztepilý Je áb pta í Javor babyka T eše pta í
líska obecná r že šípková trnka obecná hloh obecný svída krvavá (vlh í stanovišt )
Aleje jsou typickou krajinnou strukturou ešeného území, která se ovšem postupn vytrácí. Jsou zastoupeny již pouze fragmenty starých ovocných alejí, jež nebyly desetiletí obnovovány, p evažují staré švestky a jablon . V rámci zpracovávaného území jsou aleje navrženy podél všech stávajících i nov budovaných cest (krom dálnice, která má doprovodnou zele ešenu v podob vegeta ních pás v rámci samostatné dokumentace). Obnova alejí demonstruje vztah obyvatel ke krajin a jejímu historickému obrazu, zviditel uje d ležité sm ry cest, zobyt uje zem d lsky využívané plochy, upozor uje na místní stezky a p ístupy na pozemky. Obnovování alejí je možno provést op t ovocnými stromy – vysokokmeny (zejména místních a polních cest), nebo domácími d evinami v tšího vzr stu – nap . kolem
14
hlavních cest. S tradi ním drobným m ítkem d lení pozemk korespondovaly svým menším vzr stem práv d eviny ovocné, avšak sou asným velkým plochám zem d lské p dy budou spíše odpovídat d eviny s mohutn jšími korunami a vyšším vzr stem. Aleje jsou navrženy podél cest do Hrab tic a do Veselí. Navrhovaná skladba d evin pro aleje: - ovocné d eviny - je áb pta í, lípa srd itá, jasan ztepilý, b íza bradavi natá, t eše pta í Doprovodné porosty cest se od alejí liší p edevším hustou linií ke a dále pest ejším druhovým složením, Jsou navrženy podél obnovované Panské cesty, podél obnovované cesty do Hrab tic a podél polní cesty do Blahutovic. Doporu ená skladba d evin: Dub letní Lípa srd itá Jasan ztepilý Je áb pta í Javor babyka T eše pta í
1.4.4
líska obecná r že šípková trnka obecná hloh obecný
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystém v krajin , jež vzájemn propojeny vytvo í ekologicky stabilní funk ní sí . Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajišt n vývoj ekologicky stabiln jších spole enstev a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny všechny rozmanité typy spole enstev, zahrnující celé druhové bohatství p írody, jež odpovídá rozmanitosti ekologických podmínek. Posláním ÚSES je tedy zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší p írody a pro vým nu genetické informace, dále stabiliza ním p sobením skladebných prvk na okolní mén stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a pomoci obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Protože vznik p irozených spole enstev a jejich stabilizace p irozeným vývojem vyžaduje dlouhé asové rozp tí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodob fixována a respektována nejmén tak, jako sí osídlení a technické infrastruktury.
15
Problematika ÚSES v ešeném území Jak bylo uvedeno v ásti Pr zkumy a rozbory, ešené území se rozkládá na hranici dvou významných biogegrafických celk : bioregionu Pooderského a Nízkojesenického. Funkci podchycení genofondu krajiny daného typu v celé jeho rozmanitosti zajiš ují prvky ÚSES vyšších hierarchických úrovní – p edevším nadregionální a regionální. Nadregionální biokoridor zasahuje na zájmové území úsekem, zahrnujícím nivu Odry, jeho jádrovým územím je samotný tok eky Odry s b ehovými porosty . Do biokoridoru jsou vložena biocentra lokálních parametr (min. 3ha), která mají reprezentovat lužní biocenózu. V sousedství zájmového území je vymezeno regionální biocentrum Oderské rybníky, které výrazn pozitivn ovliv uje kvalitu ÚSES v území. V sou asné dob lze biokoridor považovat za p evážn funk ní. Regionální biokoridor (stanovišt dubových bu in) probíhá po západní hranici zájmového území od zalesn ných svah dol sm rem k Hrab tickému lesu. Pod dálnicí prochází pod mostem, je trasován po doprovodných porostech jedné v tve Vraženského potoka. Ší ka biokoridoru by m la dosáhnout 40m, v sou asnosti je nedostate ná a bude nutno biokoridor rozší it na sousední pozemky. Lokální ÚSES zprost edkovává samotnou stabiliza ní funkci v rámci posílení ekologické stability území. Sí prvk lokálního ÚSES respektuje p vodní návrh, zakotvený v územním plánu obce, pouze byla zv tšena vým ra dvou lokálních biocenter a biocentrum u Hrab tického potoka pod cestou do Jeseníku n.O. bylo p esunuto blíže k cest (základem je již probíhající proces, vedoucí k zalesn ní plochy 4 ha)
NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY
Regionální ÚSES – dle Generelu ÚSES okresu Nový Ji ín V ešeném území jsou navrženy dle Generelu ÚSES okresu Nový Ji ín dva regionální tahy: - podél eky Odry, od jejího ohybu proti proudu k soustav rybník (regionální biocentrum) pod Odrami -
podél západní hranice ešeného území od les Vraženského potoka
Oderských vrch
po v tvi
Charakteristika RBK podél Odry: RBK podél Odry zahrnuje drobné lužní lesy a b ehové porosty v niv eky Odry. B ehové porosty jsou v tšinou kvalitní, avšak asto nedosahují pot ebných ší kových parametr a vložená lokální biocentra rovn ž. Biokoridor lze z t chto d vod považovat za funk ní jen z ásti. Návrh: Navrhuje se rozší it b ehové porosty Odry na obou b ezích v ší ce 40 – 50 m, je navrženo zalesn ní menších ploch orné p dy. 16
Doporu ená skladba: - vrba bílá a k ehká 30% - olše lepkavá a šedá 30% - dub letní 20% - jasan ztepilý 20% - topol erný + - st emcha hroznovitá + - jilm (Ulmus glabra) + Ke e: - kalina obecná - brslen evropský - svída krvavá s bezem erným je možno po ítat z náletu Charakteristika RBK po v tvi Vraženského potoka Biokoridor je veden od lesních porost svah na severu území podél drobné vodote e s kvalitními doprovodnými porosty dol k obci Hyn ice, pod mostem podchází dálni ní t leso. Nad obcí je vymezeno biocentrum podobného charakteru, jako biokoridor, od n j pokra uje RBK sm rem za hranice k.ú. k dalšímu biocentru. V celé délce jej lze považovat za áste n funk ní – v úseku mezi lesem a biocentrem nad Hyn icemi nemá dostate nou ší ku (40m). Návrh: Doporu uje se rozší ení RBK na pat i né parametry.
Lokální ÚSES dle Generelu ÚSES okresu NovýJi ín Lokální systém ekologické stability krajiny je provázán s prvky regionální úrovn ÚSES, rozvíjí a zahuš uje sí ekologicky stabiln jších prvk v zem d lské krajin a tak výrazn napomáhá zvyšovat ekologickou stabilitu krajinných segment a jejich rovnováhu. V ÚPD obce je zakotvena trasa, vycházející z lokálního biocentra (LBC) u západní hranice k.ú. Hyn ice a dále pokra ující k p ítoku Hrab tického potoka, který sleduje až k jeho soutoku s Hrab tickým potokem. Dále pak pokra uje podél Hrab tického potoka k Od e. V tšina trasy není funk ní, b ehové porosty chyb jí, ást LBK je vedena po orné p d . Za funk ní lze biokoridor považovat v CHKO Pood í. Dv vložená biocentra jsou rovn ž navržena na orné p d , menší ást na stávajícím lesíku. Biocentrum na soutoku dvou v tví potoka je dopln no o v tší t . Návrh: ást biokoridoru, vedenou po orné p d , založit jako 20 m široký pás, který bude s ornou p dou sousedit ke ovou linií, stromy budou vysázeny ve vnit ním prostoru pásu. ást BK, procházející podél vodote í, dobudovat spole n s revitalizací tok , pás d evin vysadit v ší ce 15 m. Doporu ená skladba (podél potoka): - vrba bílá a k ehká 30% - olše lepkavá a šedá 30% 17
- dub letní 20% - jasan ztepilý 20% - topol erný + - st emcha hroznovitá + - jilm (Ulmus glabra) + Ke e: - kalina obecná - brslen evropský - svída krvavá s bezem erným je možno po ítat z náletu Doporu ená skladba (po orné p d ): Dub letní a zimní líska obecná Lípa srd itá r že šípková Jasan ztepilý trnka obecná Je áb pta í hloh obecný Javor babyka svída krvavá (vlh í stanovišt ) T eše pta í
1.6
OBNOVA CEST A STEZEK
V parcelní struktu e je dob e patrná historická sí stezek a cest, spojujících místní lokality i sousední obce navzájem. V tšina z nich byla v r zn daleké minulosti zrušena, asto se však zachovaly stopy jejich bývalé existence. Na žádost místních obyvatel je do studie zahrnuta i obnova n kterých tras, které spojovaly Vražné a Hyn ice s okolními obcemi a m ly by sloužit pro p ší a cyklistické spojení. K rekonstrukci je navržena tzv. Stará Panská cesta do Jeseníku n.O., dále polní cesta do Hrab ti a polní cesta do Blahutovic (sm rem k Hrab tickému lesu, kde navazuje na stávající lesní cestu) Všechny jmenované stezky jsou dopln ny krajinnou zelení a zárove plní ekologickou funkci v krajin .
18
SOU ASNÝ STAV KRAJINY
ZÁKRES NAVRHOVANÝCH ÚPRAV 19
2.
POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI A PRIORIT NAVRHOVANÝCH OPAT ENÍ
Posouzení priorit navrhovaných ešení vychází z aktuálního stavu území s p ihlédnutím k možnostem realizace jednotlivých opat ení z hlediska p edevším majetkoprávních vztah . Jednotlivé soubory opat ení jsou se azeny dle priority sestupn , každá kategorie je pak ješt zvláš rozpracována. Priority soubor opat ení v krajin : 1. Budování územního systému ekologické stability krajiny Protierozní ochrana 2. Revitalizace vodního režimu zájmového území 3. Drobná krajinná zele 4. Zalesn ní (mimo lesy za azené do ÚSES)
1. ÚSES Východiskem je zásada „ Zakládat tam, kde nejvíce chybí “ Se azení dle priorit: 1. Posílení regionálního biokoridoru nad Hyn icemi V souvislosti s úpravou ploch kolem dokon ené dálnice rozší it stávající biokoridor sm rem na k.ú. Hyn ice o cca 20 m. 2. Lokální ÚSES Zakládání nefunk ních prvk lokálního ÚSES, propojování stávajících funk ních prvk novými (trasa podél p ítoku Hrab tického potoka). 3.
áste n
Dobudování ostatních áste n funk ních prvk
PROTIEROZNÍ OCHRANA Navrhované zp soby protierozní ochrany je možno budovat bez návaznosti o jiná opat ení v území. 1. 2.
Zatravn ní – svahy pod Vesselkou Z ízení protierozních mezí na orné p d
20
2. REVITALIZACE VODNÍHO REŽIMU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ asová posloupnost navržených ešení je dána možnostmi zadržení srážkové vody v zájmovém území. Je proto nezbytné provád t nejprve úpravy sm ující ke zv tšení objemu vody a zpomalení odtoku. Toto p edstavuje realizaci protierozních opat ení, úpravu vodních tok a p evedení vody z drenáží do pomalejšího, povrchového odtoku. Následn je možno teprve provád t realizaci drobných nádrží, které budou vodu dále akumulovat a zajistí další zv tšení reten ní schopnosti zájmového území. 3. DROBNÁ KRAJINNÁ ZELE Drobná krajinná zele je kategorie, kterou je možno do krajiny vnášet snadn ji z d vodu jejích malých plošných nárok . P esto má nezastupitelný význam jako dopln k základních prvk ekologické stability území a vzhledem k jejímu charakteru je výhodné vysazovat prvky pr b žn s ostatními. 1. 2. 3.
Meze a remízy Ochranná zele Aleje
4. ZALESN NÍ (MIMO ÚSES) Lesní celky jsou navrženy v podob sev ených kompaktních tvar s co nejmenší délkou okraj . Tento zp sob je pro sou asný systém obd lávání zem d lské p dy výhodn jší, než drobné a lenité celky.. 1. 2. 3.
Lesní celek p i dálni ním odpo ívadle Lesní celek nad Vraženským rybníkem Lesíky kolem vyt žené št rkovny (p i zahájení rekultiva ních prací)
Realizace jednotlivých navrhovaných úprav v zájmovém území je však vždy závislá na ochot uživatel zem d lských ploch k postoupení ásti obhospoda ovaných ploch k realizaci navržených úprav. Znamená to roz len ní zem d lských pozemk na menší ásti, zábor ásti pozemk pro zalesn ní, vybudování koryt, záchytných pr leh a nádrží, dopln ní drobné krajinné zelen . Optimálním ešením je realizovat tyto návrhy v rámci komplexních pozemkových úprav.
21
3.
LITERATURA •
Studie odstran ní nefunk ních za ízení na vybraných pravostranných p ítocích Odry (Bc.A. Doležel, 2004)
•
Projekt náhradní výsadby za kácení d evin rostoucích mimo les, obec Kujavy (Forest and garden service, Rychvald 2007)
•
Rozhodnutí M Ú Odry, odboru ŽP/67/03-Le-246/16
•
Rukov
•
Ekologická stabilita (I. Míchal 1992)
•
Duše krajiny (R. Kv t, 2003)
•
Krajina a revoluce (Kolektiv, 2005)
projektanta ÚSES (kolektiv 1995)
22
