MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ ÚSTAV FINANCÍ
Studenti v systému sociálního zabezpečení Bakalářská práce
Autor: Jana Kutějová Vedoucí práce: Ing. Pavlína Homolová
Brno 2007
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Studenti v systému sociálního zabezpečení“ vypracovala samostatně, použila a citovala jen prameny, které uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně dne 25. 5. 2007
…………………………………
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Pavlíně Homolové za metodické vedení a odborné rady.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá systémem sociálním zabezpečení studentů v České republice. Je zaměřena na oblast sociálního zabezpečení, a to na veřejné zdravotní pojištění a sociální pojištění, do kterého patří jak důchodové a nemocenské pojištění, tak i státní politika zaměstnanosti. Snaží se ho zhodnotit a ukázat jeho možné použití v praxi. V druhé části této práce je systém sociálního zabezpečení aplikován na případy, kdy je student zároveň i osobou samostatně výdělečně činnou a nebo zaměstnán v různých pracovněprávních vztazích a jsou zde ukázány výhody plynoucí z jeho postavení.
ABSTRACT This thesis considers the student social security system in the Czech Republic. It focuses on the security system, namely public medical insurance and national insurance, which involves both annuity insurance, invalid insurance and goverment´s policies of employment. The thesis endeavours to evaluate the social security and to show its possible practical applications. In the 2nd part of the thesis, the social security system is applied on cases, in which a person is simultaneously a student and self employed or employed in various labourlaw relations. The advantages resulting from such a position are also demonstrated.
OBSAH 1
Úvod a cíl práce ......................................................................................................7
2
Metodika.................................................................................................................8
3
Definice základních pojmů......................................................................................9
4
3.1
Student...........................................................................................................9
3.2
Vzdělávací soustava v České republice...........................................................9 3.2.1
Střední škola ......................................................................................9
3.2.2
Vyšší odborná škola.........................................................................10
3.2.3
Vysoká škola ...................................................................................10
3.3
Minimální mzda ...........................................................................................12
3.4
Nezaopatřené dítě.........................................................................................13
3.5
Osoba bez zdanitelných příjmů.....................................................................13
3.6
Zaměstnanec ................................................................................................13
3.7
Zaměstnavatel ..............................................................................................13
3.8
Osoba samostatně výdělečně činná ...............................................................13
3.9
Druhy pracovních poměrů ............................................................................14
Systém sociálního zabezpečení v České republice .................................................16 4.1
4.2
Zdravotní pojištění .......................................................................................17 4.1.1
Prameny zdravotního pojištění .........................................................17
4.1.2
Vznik a zánik zdravotního pojištění .................................................18
4.1.3
Plátci pojistného ..............................................................................18
4.1.4
Osoby, za které je plátcem pojistného stát ........................................19
4.1.5
Osoby bez zdanitelných příjmů ........................................................20
4.1.6
Osoby samostatně výdělečně činné ..................................................21
4.1.7
Zaměstnavatelé ................................................................................22
4.1.8
Oznamovací povinnost.....................................................................23
Sociální pojištění a státní politika zaměstnanosti ..........................................24 4.2.1
4.2.2
Nemocenské pojištění ......................................................................26 4.2.1.1
Nemocenské pojištění u zaměstnanců ....................................27
4.2.1.2
Nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných .28
4.2.1.3
Nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem....................29
Důchodové pojištění ........................................................................29 4.2.2.1
Důchodové pojištění zaměstnanců .........................................30
4.2.2.2 4.2.3 5
Důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných ......31
Státní politika zaměstnanosti............................................................31
Praktická část ........................................................................................................32 5.1
Zdravotní pojištění .......................................................................................32
5.2
Sociální pojištění..........................................................................................39
6
Diskuse .................................................................................................................46
7
Závěr ....................................................................................................................48
8
Seznam použité literatury......................................................................................49
1 Úvod a cíl práce
1 Úvod a cíl práce Již od roku 2004 realizuje vláda České republiky reformu veřejných financí. Cílem reforem, které zahrnují i změny v sociálním systému, je zastavit zadlužování státu a snížit deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2010, aby země byla připravena přijmout euro, podpoření hospodářského růstu i změny v oblasti sociálního zabezpečení. Reforma veřejných financí počítá s redukcí sociálního a zdravotního pojištění (stanovení stropů na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy, snížení pojistné sazby u nemocenského pojištění, následně i možné opětovné snížení vyměřovacího základu u OSVČ, popř. další snížení sazeb u zdravotního pojištění). Dále se bude jednat o snížení přímých daní a o redukci majetkových daní a daní z kapitálových výnosů. Na druhé straně ale reforma veřejných financí počítá se zvýšením sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 9 %, zvýšením spotřební daně u tabákových výrobků a dojde k zavedení ekologických daní u elektrické energie, plynu a uhlí. Nejčastější oblastí, která je spojována s reformou veřejných financí, je sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení bylo původně jedinou náplní sociální politiky. V dnešní době je součástí sociální politiky prakticky vše, co souvisí se životními podmínkami lidí. Tato změna je výsledkem změn ve společnosti, neboť se objevují nové problémy, nové jevy a nová rizika. Hlavními oblastmi sociální politiky jsou dnes sociální zabezpečení a zaměstnanost. Vedle těchto oblastí, které jsou úzce propojeny s hospodářskou politikou, se do oblasti sociální politiky řadí také problémy diskriminace či vyčleňování některých skupin obyvatel jak v zaměstnání, tak ve společnosti. Sociální zabezpečení reaguje na společenskou poptávku po řešení mezních situací, ve kterých jednotlivec není schopen sám situaci zvládnout a potřebuje pomoc společnosti. Je to komplexní pojem naznačující, že se jedná obecně o vytváření podmínek života bez ohledu, zda se konkrétně pohybujeme v oblasti zdravotní, státní sociální podpory, sociální pomoci či důchodovém nebo nemocenském pojištění. V dnešní ekonomické situaci je pro studenty velmi nepřehledné se zorientovat v systému sociálního zabezpečení díky častým změnám v těchto oblastech, a tak cílem mé bakalářské práce je ukázat na příkladech výhody studenta u zdravotního a sociálního pojištění při různých druzích pracovně-právních vztahů a samostatné výdělečné činnosti.
7
2 Metodika
2 Metodika Při zpracování daného úkolu bylo použito metod vědecké práce. Byla prostudována odborná literatura, zákony a informace různých institucí, které jsou dostupné ve formátu HTML, vážící se k tématu této práce a které jsou uvedeny v kapitole Seznam použité literatury. Tyto zdroje bylo nutno analyzovat a aplikovat na praktickou část práce. Metodika se v této práci řídí standardně využívanými metodickými postupy, které vycházejí ze základních druhů myšlenkových operací, jako jsou indukce, dedukce a komparace. Vzhledem k rozsahu této práce jsem z celého systému sociálního zabezpečení vybrala pouze oblast zdravotního a sociálního pojištění.
8
3 Definice základních pojmů
3 Definice základních pojmů Moje bakalářská práce pojednává o studentech v systému sociálního zabezpečení, proto v úvodu mé práce definuji základní pojmy týkající se této problematiky.
3.1 Student Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře považuje za studenta osobu, která: •
ukončila povinnou školní docházku,
•
nepřekročila věkovou hranici 26 let,
•
soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné a vysoké škole.
Musíme však také rozlišovat pojem student a žák. Žák je definován jako osoba, která ještě neukončila povinnou školní docházku.
3.2 Vzdělávací soustava v České republice 3.2.1 Střední škola Střední školy jsou vzdělávací instituce, které následují po 8. nebo 9. třídě základní školy. Po skončení každého ročníku má student střední školy v létě 2 měsíce prázdnin. Střední školy se dělí na: •
Střední odborné školy: připravují žáky především pro výkon odborných činností, zejména technickohospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, právních, uměleckých a kulturních; připravují i pro studium na vysoké škole. Studium trvá zpravidla čtyři roky. Specifickým typem střední odborné školy je např. konzervatoř.
•
Gymnázia: jsou všeobecně vzdělávací, vnitřně diferencované školy, které připravují žáky především pro studium na vysokých školách. Dále připravují i pro výkon některých činností ve státní správě, kultuře a v dalších oblastech. Mají nejméně čtyři a nejvíce osm ročníků. První až čtvrtý ročník osmiletého gymnázia se může zřídit i při základní škole.
•
Střední odborná učiliště: připravují žáky pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Tato studia se ukončují závěrečnou zkouškou. Střední odborná učiliště dále připravují ve studijních oborech
9
3 Definice základních pojmů pro výkon některých náročných dělnických povolání a některých technickohospodářských činností provozního charakteru. Tato studia se ukončují maturitou. [18] 3.2.2 Vyšší odborná škola Vyšší odborná škola připravuje pro kvalifikovaný výkon odborných činností nebo prohlubuje dosažené vzdělání pro výkon konkrétních činností. Ke studiu na vyšších odborných školách jsou přijímáni žáci a další uchazeči, kteří získali úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání. Vyšší odborná škola poskytuje v jednotlivých studijních oborech vyšší odborné vzdělání, které se ukončuje absolutoriem. Denní studium trvá nejméně dva a nejvíce čtyři roky. Žák, který vykonal úspěšně absolutorium, má právo užívat za svým jménem označení absolventa vyšší odborné školy. [18] 3.2.3 Vysoká škola Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující vzdělání, které následuje po ukončení střední školy. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy, který má právo udělovat akademické tituly. V ČR existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní. Na vysoké škole se může studovat po získání úplného středního vzdělání a nebo úplného středního odborného vzdělání (výjimku tvoří umělecké vysoké školy, kam lze přijmout uchazeče s výjimečným talentem i bez dosažení středoškolského vzdělání). Studium je zakončeno státní zkouškou, v určitých studijních oborech i obhajobou diplomové práce. Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. Studovat na vysoké škole lze v denním studiu (každodenní docházka dle zvolených předmětů), v distančním (dálkové, zpravidla několik dní v měsíci, je při něm možné po dohodě se zaměstnavatelem i pracovat) a kombinovaném studiu (kombinace předešlých forem studia) v následujících programech: •
Bakalářský studijní program: je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. Doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul „bakalář” (ve zkratce „Bc.” uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění” (ve zkratce „BcA.” uváděné před jménem).
10
3 Definice základních pojmů •
Magisterský studijní program: navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. Existují magisterské programy, které přímo nenavazují na bakalářské, v tomto je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly: „Ing.”, „Ing. arch.”, „MUDr.”, „MDDr.”, „MVDr.”, „MgA.”, „Mgr.”.
•
Doktorandský studijní program: standardní doba studia je tři roky, studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Absolventům studia se uděluje akademický titul „Ph.D.”, „Th.D.”. [19]
Podmínky k přijetí, přerušení studia a ukončení studia na vysokých školách •
Přijímání ke studiu: podmínkou přijetí ke studiu na vysoké škole je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu. Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.
•
Přerušení studia: studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia a v době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia.
•
Ukončení studia: studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce. Studium je dále možno ukončit: -
zanecháním studia,
-
nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,
-
odnětím akreditace studijního programu, 11
3 Definice základních pojmů -
zánikem akreditace studijního programu,
-
vyloučením ze studia. [19]
Obrázek č. 1 Vzdělávací soustava v České republice
Zdroj: Vlastní schéma
3.3 Minimální mzda Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Výši základní sazby minimální mzdy stanovuje pro rok 2007 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Základní sazba minimální mzdy od 1. ledna 2007 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. [5]
12
3 Definice základních pojmů
3.4 Nezaopatřené dítě Nezaopatřené dítě se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a končí dosažením 26. roku věku, pokud: •
se soustavně připravuje na budoucí povolání,
•
se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc,
•
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
3.5 Osoba bez zdanitelných příjmů Za osobu bez zdanitelných příjmů je považován pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako osoba samostatně výdělečně činná. [6]
3.6 Zaměstnanec Zaměstnancem je každá osoba, která má zaměstnání. Zaměstnáním je každý pracovněprávní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění.
3.7 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Zaměstnavatel je plátcem pojistného za své zaměstnance.
3.8 Osoba samostatně výdělečně činná Pro účely zdravotního a sociálního pojištění se za osoby samostatně výdělečně činné považují: •
osoby provozující zemědělskou výrobu,
•
osoby provozující živnost,
•
osoby provozující podnikání dle zvláštních předpisů,
•
osoby vykonávající uměleckou a jinou tvůrčí činnost na základě autorských honorářů,
•
osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
13
3 Definice základních pojmů •
osoby spolupracující osob samostatně výdělečně činných (manžel a děti ve věku po skončení povinné školní docházky, jestliže se podílejí na podnikání a nejde o pracovněprávní vztah). [7]
3.9 Druhy pracovních poměrů Studující, jako ostatní zaměstnanci, mohou vstupovat do nejrůznějších pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce. Z tohoto hlediska může jít od 1. 1. 2007 o pracovní poměr nebo o dohody o práci konané mimo pracovní poměr, to znamená o dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, uzavírané podle příslušných ustanovení zákoníku práce. Druhy pracovních poměrů jsou následující: •
Pracovní poměr: smlouva může být uzavřena jak na plný (max. 40 hodin týdně), tak na částečný úvazek. Nesmí v ní chybět uvedení druhu práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Obě strany si mohou nad rámec těchto základních náležitostí dohodnout i další podmínky. Pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou, pokud ve smlouvě není výslovně uvedena doba jeho trvání. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat, nebo dohodou účastníků prodlužovat na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. [5] -
student odvádí pojistné na sociální i zdravotní pojištění a díky tomu může čerpat nemocenské dávky,
•
-
vzniká nárok na dovolenou,
-
student je účasten důchodového pojištění,
-
na studenta se vztahují různé zaměstnanecké výhody.
Dohoda o pracovní činnosti: může být uzavřena maximálně na polovinu stanovené týdenní pracovní doby za období, na které byla sjednána. Jedná se maximálně o 20 hodin týdně. V rámci dohody může student pracovat např. jeden týden 10 hodin, druhý týden 15 hodin apod. Za období, na které byla tato dohoda sjednána, nesmí však být počet odpracovaných hodin vyšší, než zmíněných 20 hodin týdně (ve většině případů). Tato doba se mu započítává jako doba odpracovaná pro důchodové účely i pro splnění podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti. -
student odvádí pojistné na sociální i zdravotní pojištění a díky tomu může čerpat nemocenské dávky,
-
nevzniká nárok na dovolenou ani na odstupné při ukončení pracovního poměru, 14
3 Definice základních pojmů -
na studenta pracujícího v rámci dohody se nevztahují různé zaměstnanecké výhody (např. stravenky, připojištění apod.).
•
Dohoda o provedení práce: student ji může uzavřít (stačí i ústně) na práce, jejichž celková doba v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 150 hodin. I v této dohodě lze uplatnit flexibilní formy zaměstnávání, které studentům vyhovují. Tato doba se nezapočítává pro důchodové účely. -
neodvádí pojistné na sociální ani na zdravotní pojištění a tudíž nemůže čerpat nemocenské dávky,
-
nevzniká nárok na dovolenou ani na odstupné při ukončení pracovního poměru,
-
na studenta pracujícího v rámci dohody se nevztahují různé zaměstnanecké výhody (např. stravenky, připojištění apod.).
15
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice Pojistné na sociální zabezpečení platí ti, kteří jsou účastníky jednotlivých pojistných subsystémů. Osoby, které jsou účastny jednotlivých subsystémů sociálního pojištění, musí zpravidla platit do příslušného subsystému pojistné. Sociální zabezpečení je komplexní pojem naznačující, že se jedná obecně o vytváření podmínek života bez ohledu, zda se konkrétně pohybujeme v oblasti zdravotní, státní sociální podpory, sociální pomoci či důchodovém nebo nemocenském pojištění. Vzhledem k rozsahu mé práce se budu zabývat pouze oblastí zdravotního a sociálního pojištění. Obrázek č. 2 Schéma sociálního zabezpečení v ČR sociální zabezpečení
Zdravotní pojišťovna
ČSSZ Veřejné zdravotní Sociální pojištění
pojištění
Důchodové pojištění
Státní politika zaměstnanosti
Nemocenské pojištění
Zdroj: Vlastní schéma Právní předpisy v systému sociálního zabezpečení v ČR jsou následující: •
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
•
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
•
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
•
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
•
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
16
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice Tabulka č. 1 Systém sociálního zabezpečení v ČR Subsystém: veřejné zdravotní pojištění
nemocenské pojištění
důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti
Platbou je:
Poskytovaná plnění:
věcné plnění plynoucí od poskytovatelů zdravotní péče pojištěncům nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, pojistné na nemocenské vyrovnávací příspěvek pojištění v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství starobní důchody, invalidní pojistné na důchodové důchody, pozůstalostní důchody pojištění vdovský, vdovecký a sirotčí peněžitá podpora příspěvek na státní v nezaměstnanosti a tzv. aktivní politiku zaměstnanosti politika zaměstnanosti pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Zdroj: Galvas, Gregorová, 2002 Následující kapitolu věnuji oblasti zdravotního pojištění, které je samostatným subsystémem systému sociálního zabezpečení.
4.1 Zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je součástí systému sociálního zabezpečení. Jeho účelem je zajistit financování zdravotní péče poskytované pojištěncům a můžeme ho charakterizovat jako všeobecné a povinné pojištění se státní zárukou realizace. 4.1.1 Prameny zdravotního pojištění Vedle ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod jsou základním pramenem právní úpravy následující normativní právní akty: •
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
•
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně,
•
Zákon č. 280/1992 Sb., o podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,
•
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění.
Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče, která je pojištěnci poskytována s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Do okruhů péče hrazené na účet zdravotního pojištění se zahrnují následující oblasti:
17
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice •
léčebná péče ambulantní a ústavní (Ambulantní péčí se rozumí vyšetření u ošetřujícího lékaře a ústavní péčí se rozumí péče v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech. Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře.),
•
pohotovostní a záchranná služba,
•
preventivní péče a závodní preventivní péče,
•
poskytování léčivých přípravků,
•
lázeňská péče,
•
doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů. [9]
4.1.2 Vznik a zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění vzniká: •
narozením, jde-li o fyzickou osobu s trvalým pobytem na území ČR,
•
dnem, kdy se fyzická osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem,
•
získáním trvalého pobytu na území ČR.
Pojištěncem zdravotního pojištění je tedy i fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na našem území, ale je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo na našem území. Zdravotní pojištění zaniká: •
úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého,
•
dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem,
•
ukončením trvalého pobytu na území ČR.
4.1.3 Plátci pojistného Zákon č. 48/1997 Sb. rozlišuje 3 skupiny plátců pojistného: •
stát,
•
zaměstnavatele,
•
individuální plátce: -
osoby bez zdanitelných příjmů,
-
osoby samostatně výdělečně činné.
Pojištěnec má ve vztahu ke zdravotnímu pojištění 2 povinnosti. Jedná se o povinnost platit pojistné a povinnost oznamovací.
18
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice 4.1.4 Osoby, za které je plátcem pojistného stát Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu za nezaopatřené děti, které určuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. [6] Student, jako každá fyzická osoba s trvalým bydlištěm na území České republiky, je účastníkem zdravotního pojištění (pojištěncem). Student vysoké školy je považován za nezaopatřené dítě i pro účely zdravotního pojištění, a to znamená, že za něho pojistné platí stát, nejdéle však do 26 let. Z toho vyplývá, že student může být dále registrován u svého praktického lékaře, u něhož se léčil v době před započetím studia. Zahraniční studenti (vč. slovenských studentů) si zajišťuje zdravotní pojištění ve své zemi nebo si sjednávají samostatně zdravotní pojištění u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR. Platba pojistného Od 1. ledna 2007 platí stát měsíčně pojistné za vyjmenované osoby ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu 5 035 Kč, což je 680 Kč (po zaokrouhlení). [6] Měsíc po absolvování vysoké školy je student ještě v „ochranné lhůtě“, to znamená, že za něho platí zdravotní pojištění stát. Dál už se musí starat sám o placení pojištění. Stát ho totiž přestal považovat za nezaopatřené dítě připravující se na budoucí povolání. Odvádět zdravotní pojištění pak bude jako osoba bez zdanitelných příjmů, jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. Tabulka č. 2 Přehled trvání soustavné přípravy na střední a vysoké škole pro účely posuzování ukončení studia
Zdroj: Galvas, Gregorová, 2002
19
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice Příklad č. 1 Student ukončil studium maturitou, pak byl do 20. 7. zaměstnán a od 21.–31. 7. byl evidován na úřadu práce. Nezaopatřeným dítětem tedy bude pouze do 30. 6., neboť v červenci vykonával alespoň po část měsíce výdělečnou činnost. 4.1.5 Osoby bez zdanitelných příjmů V případě studenta je za osobu bez zdanitelných příjmů považován: •
student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání,
•
student starší 26 let,
•
student, který přeruší studium,
•
student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat. [6]
Platba pojistného Rozhodným obdobím u těchto osob je kalendářní měsíc a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna sama platit měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se platné minimální mzdě. V roce 2006 byla minimální mzda rovna částce 7 955,- Kč. Od 1. 1. 2007 je nařízením vlády zvýšena minimální mzda na 8000,- Kč, pojistné osob bez zdanitelných příjmů pak dělá 970,- Kč. Příklad č. 2 Budeme předpokládat, že poslední státní zkoušku složí student v polovině června. V průběhu července nemá pravidelný příjem, ale hledá si zaměstnání, a to aniž by se přihlásil na úřad práce. V červenci za studenta ještě zdravotní pojištění zaplatí stát, ale v srpnu je to už na něm. Kdyby absolvoval střední školu a dál nestudoval, nepracoval a nepřihlásil se na úřad práce, ani v srpnu by se nemusel starat o platbu pojistného. Jeho povinnost by se o měsíc posunula. Dvouměsíční prázdniny platí u středoškoláků tedy i pro platbu zdravotního pojištění. Pokud je student současně osobou samostatně výdělečně činnou, pak musí z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti platit pojistné. Do osmého dne následujícího měsíce, to znamená do 8. srpna u vysokoškoláků nebo do 8. září u středoškoláků, musí své zdravotní pojišťovně oznámit, že si bude pojištění hradit sám. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná, tak musí platit pojištění jako osoba
20
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice samostatně výdělečně činná, pokud není, tak jako osoba bez zdanitelných příjmů. V prvním případě bude student platit měsíčně 970,- Kč, v druhém případě, kdy od 1. 1. 2007 došlo ke změně platby záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných bude platit 1 360,- Kč. V obou případech je nutné vyplnit formulář ohlašující tyto změny plátce pojištění. Pojistné musí student zaplatit do 8. dne následujícího měsíce, za který se hradí pojistné. To znamená, že například zdravotní pojištění za srpen musí student uhradit nejpozději do 8. září. 4.1.6 Osoby samostatně výdělečně činné Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a osoby s nimi spolupracující, na které jsou podle zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. [6] Jako osoba samostatně výdělečně činná vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení nebo který provede určitou činnost na základě autorského zákona (autor, umělec, programátor) a za tuto činnost dostane honorář. [6] Vyměřovací základ U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok. Osoba samostatně výdělečně činná do ročního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného zdravotního pojištění zahrnuje pouze příjmy dosažené v příslušném kalendářním roce a od těchto příjmů odečítá výdaje uskutečněné v tomto roce. [6] Od 1. ledna 2007 došlo ke změně platby záloh na pojistné u těchto osob. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z dosaženého vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2007 je 10 069,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 360,- Kč. Minimální vyměřovací základ těchto osob činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu
21
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro rok 2007 se počítá s částkou 20 139 Kč. [6] Platba záloh Záloha v částce 1 360 Kč se musí poprvé uhradit za měsíc leden 2007 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2007) u osob samostatně výdělečně činných, které zahajují v roce 2007 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i těch, kteří podle Přehledu za rok 2005 platili v roce 2006 nižší zálohy než 1 360 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a jeho plátce je povinen si takové pojistné sám vypočítat. Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. [6] Z toho vyplývá, že není možno zálohy platit ani později, ani si je předplatit na několik měsíců dopředu. 4.1.7 Zaměstnavatelé Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. [6] Stanovení vyměřovacího základu Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem. Minimální vyměřovací základ Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda v pracovním poměru, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc: •
osobou, za kterou platí pojistné i stát,
•
osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
•
osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.
22
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice Platba pojistného Za zaměstnance odvádí pojistné zdravotního pojištění zaměstnavatel ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Pojistné zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. [6] 4.1.8 Oznamovací povinnost Každý pojištěnec má povinnost sám oznamovat následující skutečnosti: •
zahájení, případně ukončení samostatné výdělečné činnosti,
•
skutečnosti, kdy po celý kalendářní měsíc za něj není plátcem pojistného zaměstnavatel ani on sám jako OSVČ a není za něj plátcem pojistného ani stát,
•
vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Vysoká škola plní za studenta oznamovací povinnost, a to v případech nástupu do školy, ukončení studia, přerušení studia a prvního dne pokračování ve studiu po přerušení studia. Od 1. 1. 1999 nabytím účinnosti zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách přestává být v době přerušení studia osoba studentem vysoké školy (viz § 54). Doba přerušení studia se nepovažuje za soustavnou přípravu nezaopatřeného dítěte na budoucí povolání a stát proto v době přerušení studia neplatí za tuto osobu pojistné,
•
do 30 dnů oznamuje pojištěnec změnu jména, příjmení, trvalého pobytu a rodného čísla. V den nástupu do zaměstnání je povinen sdělit svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Tuto povinnost musí splnit do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, v případě opakovaného nesplnění až do výše 20 000 Kč. [6]
Některé důležité údaje uváděné při přihlášení se k platbě zdravotního pojištění : •
rodné číslo, které při platbách slouží jako variabilní symbol,
•
začátek OBZP nebo samostatně výdělečné činnosti,
•
způsob platby (u bezhotovostního převodu je to den, kdy byly peníze odepsány z účtu, u hotovostních plateb den, kdy pošta nebo banka peníze převzala. U obou případů se tak musí stát do 8. dne následujícího měsíce.
23
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice
4.2 Sociální pojištění a státní politika zaměstnanosti Pojistné na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti je příjmem státního rozpočtu a je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb. Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje: •
pojistné na nemocenské pojištění,
•
pojistné na důchodové pojištění,
•
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. [8]
Právní úprava : •
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
•
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
•
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
•
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Poplatníky pojistného jsou: •
organizace, kterými jsou právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců,
•
právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň 1 zaměstnance a nejsou organizacemi,
•
zaměstnanci,
pokud
jsou
účastni
nemocenského
pojištění
podle
zákona
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, •
osoby samostatně výdělečně činné, které jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastni důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb. Pojistné na nemocenské pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit, pokud se dobrovolně k pojištění přihlásí,
•
osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, které jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb. [8]
Vyměřovací základ Pojistné se stanovuje procentní sazbou z vyměřovacího základu, které se zjistí za rozhodné období. Vyměřovacím základem je:
24
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice •
u studenta, jenž je zaměstnán v pracovním poměru, úhrn příjmů zúčtovaných organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,
•
u organizace částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců,
•
u studenta, který je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou, částka, kterou si určí, ale ne méně než 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení,
•
u osoby, jenž se dobrovolně účastní důchodového pojištění, je to částka, kterou si sám určí, ale nejméně měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
Sazby pojistného z vyměřovacího základu pro rok 2006 a 2007 činní: •
u organizace a malé organizace 26 %, z toho - 3,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
•
u studenta, který je zaměstnán v pracovním poměru 8 %, z toho - 1,1 % na nemocenské pojištění - 6,5 % na důchodové pojištění - 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti
•
u studenta, který je osobou samostatně výdělečně činnou 29,6 %, z toho - 28 % na důchodové pojištění - 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti (pokud je student jako OSVČ dobrovolně účastný nemocenského pojištění 4,4 % na nemocenské pojištění)
•
u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění - 28 % na důchodové pojištění [8]
Od 1. 1. 2008 nastane změna pouze v sazbě pojistného na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu u organizace a malé organizace z původních 1,4 % na 3,3 %. Ostatní sazby zůstanou stejné. Zálohy na pojistné za kalendářní měsíc jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a případný doplatek je splatný nejpozději do 8
25
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. 4.2.1 Nemocenské pojištění Dne 1. 1. 2008 nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon nahradí dosavadní platný zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění je součástí sociálního zabezpečení a jeho účelem je zabezpečit výdělečně činné osoby peněžitými dávkami v době nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci, ošetřování člena rodiny, těhotenství nebo péče o narozené dítě. V takových situacích mají pojištěnci nárok na dávky nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu a trvá až do konce posledního ročníku studia, jestliže v něm student vykonal stanovenou závěrečnou státní zkoušku. Nastoupil-li absolvent do trvalého zaměstnání, začal-li vykonávat jinou trvalou pracovní činnost nebo začal-li pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pojištění z titulu studenta mu skončilo. Nemocenské pojištění zanikalo vždy přerušením nebo ukončením studia. Vykonával-li student vedle řádného denního studia i zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění, posuzovali se práva a povinnosti z každého tohoto vztahu samostatně. Od 1. ledna 2008, kdy nabude účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, již studenti nebudou patřit do okruhu nemocensky pojištěných osob, protože toto pojištění bude určeno výlučně jen pro výdělečně činné osoby. Vznik a zánik pojištění Nemocenské pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání a nebo zahájením podnikatelské činnosti a zaniká skončením zaměstnání, nebo ukončením podnikání. Podmínkami pro účast na nemocenském pojištění jsou: •
výkon
práce
na
území
České
republiky
v
zaměstnání
vykonávaném
v pracovněprávním či pracovním vztahu, •
rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 7 kalendářních dnů),
•
minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena na 400 Kč a bude zvyšována podle vývoje průměrné mzdy). [7]
26
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice Z nemocenského pojištění se poskytují čtyři druhy peněžitých dávek, a to: •
nemocenské,
•
podpora při ošetřování člena rodiny,
•
peněžitá pomoc v mateřství,
•
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
4.2.1.1 Nemocenské pojištění u zaměstnanců Vyměřovací základ Vyměřovací základ u zaměstnanců tvoří úhrn příjmů zúčtovaných organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění a je součtem těchto položek: •
příjmy z výkonu zaměstnání,
•
náhrady výdajů zaměstnance pro výkon práce,
•
náhrady škody vyplacené zaměstnavatelem,
•
zvláštní odměny za práci,
•
náhrady mzdy,
•
náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,
•
odměny za pracovní pohotovost.
Výše pojistného Zaměstnavatel musí vypočítat a odvádět platby za zaměstnance. Zaměstnavatel platí 2/3 a 1/3 odvodů na sociální pojištění sráží z hrubé mzdy zaměstnance. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu, což u zaměstnanců činí celkem 8 % z vyměřovacího základu, z toho se odvádí 6,5 % na důchodové pojištění, 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti a 1,1 % na nemocenské pojištění. [8] Zaměstnanci činní na základě Dohody o pracovní činnosti Jsou pojištěni (nemocenským pojištěním) jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl jejich započitatelný příjem minimálně 400 Kč. V případě, že výdělek v jednom měsíci nedosáhne 400 Kč, tedy maximálně 399 Kč, pojistné se neplatí. [8] Z dohody o provedení práce se nemocenské pojištění neplatí.
27
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice 4.2.1.2
Nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných
Osoba samostatně výdělečně činná nemá nárok na náhradu mzdy podle žádného právního předpisu. I když jsou živnostníci sami sobě zaměstnavatelem, nelze jim uložit, aby si sami sobě vypláceli náhradu příjmu. Nemají povinnost přihlásit se k nemocenskému pojištění, pokud se ale k nemocenskému pojištění přihlásí, a bude to až po osmi dnech od zahájení podnikání, budou mít nárok na nemocenské po třech měsících, během kterých si nemocenské pojištění budou platit a budou mít i nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Vyměřovací základ Měsíčním vyměřovacím základem pro odvod pojistného je i nadále částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná sama určí, od roku 2006 však nejméně 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pokud by měsíční minimální vyměřovací základ přesáhl částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. [8] Pro osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, činí minimální měsíční vyměřovací základ až do dne, ve kterém měl být podán Přehled za rok 2006, 4 709 Kč. Pro osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 1 884 Kč. Minimální výše záloh na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných provozujících hlavní činnost je 208 Kč v roce 2006 a 222 Kč v roce 2007. U osob provozujících vedlejší činností je to 83 Kč v roce 2006 a 89 Kč v roce 2007. Výše záloh na pojistné se stanoví procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu, což činí celkem 29,6 % (z toho 28 % na důchodové pojištění, 1,6 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a 4,4 % na nemocenské pojištění z měsíčního vyměřovacího základu. [8] Povinnosti osob samostatně výdělečně činných Všechny osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny bez ohledu na výši očekávaného příjmu (i ti „ve ztrátě"): •
podat na ČSSZ na předepsaném tiskopise a ve stanovené lhůtě oznámení o zahájení činnosti,
•
podávat každý rok Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok,
•
podat na ČSSZ ve stanovené lhůtě oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti a to na tiskopise, který je k dispozici na ČSSZ. Oznámení o zahájení činnosti je třeba podat do osmého dne měsíce po měsíci, v němž bylo podnikání zahájeno (např. den zahájení činnosti 1. nebo 31. května, oznámení musí být podáno do 28
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice 8. června). Na základě podaného oznámení se v roce zahájení činnosti neplatí zálohy na pojistné. Vznik a zánik nemocenského pojištění u osob samostatně výdělečně činných •
nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné a vzniká na základě přihlášky,
•
může vzniknout ode dne zahájení (znovuzahájení) činnosti, pokud přihláška k účasti na nemocenském pojištění byla podána do osmi dnů od zahájení (znovuzahájení) činnosti a jestliže v této osmidenní lhůtě byla zároveň podána i přihláška k účasti na důchodovém pojištění, nebo se obnovuje povinnost platit zálohy na pojistné. Nemocenského pojištění může být osoba samostatně výdělečně činná účastná jen v těch kalendářních měsících, v nichž je povinna platit zálohy. Není-li povinna platit zálohy a chce být nemocensky pojištěna, musí podat přihlášku i k účasti na důchodovém pojištění, aby byla povinna platit zálohy,
•
zaniká dnem, od něhož se osoba samostatně výdělečně činná z pojištění odhlásila a tento den nemůže předcházet dni, v němž byla odhláška podána,
•
nebo zaniká posledním dnem měsíce, za který byla naposledy zaplacena záloha na pojistné. [8]
Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává současně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna pouze jednou. 4.2.1.3 Nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem Zaměstnavatel odvádí pojistné za své zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a pojistné se odvádí na účet příslušné České správy sociálního zabezpečení. Zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, což je dohromady 26 % (z toho 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a 3,3 % na nemocenské pojištění z měsíčního vyměřovacího základu. 4.2.2 Důchodové pojištění Důchodové pojištění je s pojistným na nemocenské pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti součástí pojistného na sociální pojištění. Základním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 29
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice Systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). [5] Zálohy na pojistné jsou splatné od prvního dne kalendářního měsíce do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Okruh osob účastných důchodového pojištění, neboli náhradní doba pojištění : •
osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné a nebo vysoké škole v ČR, po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
•
osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží s tím, že tato doba se zjišťuje zpětně ode dne nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění,
•
osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči,
•
osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let,
•
poživatelé plného invalidního důchodu, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod,
•
osoby pobírající dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny. [8]
Tyto doby se hodnotí jako náhradní doby pojištění za předpokladu, že byly získány na území České republiky, a že doba pojištění trvala alespoň rok. Dobrovolná účast občanů na důchodovém pojištění Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je možná u osob starších 18 let. Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je alespoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění. Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí 28 %. [8] 4.2.2.1 Důchodové pojištění zaměstnanců Zaměstnavatel je povinen odvádět také důchodové pojištění, jenž je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance zaměstnavatel sráží z jeho hrubé mzdy a činí 21,5 %. 30
4 Systém sociálního zabezpečení v České republice 4.2.2.2 Důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných Zálohy na pojistné na důchodové pojištění jsou povinny osoby samostatně výdělečně činné odvádět za jednotlivé kalendářní měsíce na účet příslušné České správy sociálního zabezpečení. Pojistné pak činí 28 %. 4.2.3 Státní politika zaměstnanosti Ústava ČR zajišťuje všem občanům právo na práci. V tržní ekonomice ale existuje porucha trhu takzvaná nezaměstnanost a ta je vážným problémem jak ekonomickým, sociálním, tak i politickým, a proto stát musí tento problém řešit v rámci své sociální politiky. Na základě toho stát zřizuje úřady práce a ty mají následující funkce: •
soustřeďování nabídek pracovních míst,
•
registraci nezaměstnaných a zprostředkování práce nezaměstnaným,
•
organizace rekvalifikačních kurzů,
•
vyplácení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti tzv. podpory.
Na hmotné zabezpečení má nárok fyzická osoba: •
s trvalým bydlištěm v ČR,
•
která je registrována na úřadu práce,
•
která v posledních 3 letech před registrací odpracovala alespoň 1 rok.
Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu: •
poskytování starobního a invalidního důchodu,
•
poskytování dávek nemocenského pojištění,
•
poskytování podpory při rekvalifikaci
•
výkonu trestu či vazby.
Doba a výše výplaty podpory: •
vyplácí se max. 6 měsíců,
•
1–3 měsíce je to 50 % z průměrného čistého měsíčního výdělku a od 4. měsíce je to 45 %.
31
5 Praktická část
5 Praktická část V následující části bakalářské práce bych chtěla na příkladech ukázat, jaké jsou výhody studentů u zdravotního a sociálního pojištění v případech, když je student ještě navíc zaměstnán a nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, oproti ostatním zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným.
5.1 Zdravotní pojištění Příklad č. 3 Student vysoké školy si zřídil živnost na poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software. Podnikat začal v červnu roku 2006. Příjmy za rok 2006 dosahovaly výše 400 000,- Kč, výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů výše 120 000,- Kč. Daňové přiznání podal 30. 3. 2007 na příslušný finanční úřad. Pro lepší orientaci příkladem si naznačíme časovou osu. OSVČ ---------------------------------------------------------Studium --------------------------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.6.
1.12.
Ohlašovací povinnost bude následující: •
od 1. 6. 2006 musí student do 8 dnů (tedy do 9. 6. 2006) ohlásit na zdravotní pojišťovnu zahájení samostatné výdělečné činnosti.
V roce 2006 pak budou následující platby pojistného: •
student je zařazen mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, takže za něj bude stát platit po celý rok 2006 zdravotní pojištění,
•
v 1. roce své podnikatelské činnosti student nemusí platit zálohy na pojistné z titulu samostatné výdělečné činnosti,
•
do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2006 je student povinen podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2006 a odvést příslušné zdravotní pojišťovně pojistné za rok 2006, které se vypočte následujícím způsobem.
32
5 Praktická část Příjmy za rok 2006:
400 000,- Kč
Výdaje za rok 2006:
120 000,- Kč
Rozdíl:
280 000,- Kč
Vyměřovací základ za rok 2006
= (příjmy – výdaje) x 50 % = 140 000,- Kč
Zdravotní pojištění za rok 2006
= vyměřovací základ x 13,5 % = 18 900,- Kč
Nedoplatek za rok 2006:
= 18 900,- Kč
Tento nedoplatek bude muset student zaplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání, což je v tomto případě do 7. dubna 2007. Vzhledem k tomu, že 7 dubna 2007 je sobota, tak platba nedoplatku připadne na následující první pracovní den a to je 10. duben 2007. Zálohy na zdravotní pojištění pro rok 2007 pak budou následující: (280 000,- x 50 % x 13,5 %) / 7 = 2 700,- Kč. Tyto zálohy v nové výši musí student poprvé platit v měsíci, ve kterém podal Přehled o příjmech a výdajích za rok 2006, což je v dubnu, a první záloha bude splatná až 8. 5. 2007. Shrnutí: Protože student patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, tak za něho po celý rok 2006 bude platit zdravotní pojištění stát. Navíc v 1. roce své podnikatelské činnosti student nemusí, na rozdíl od ostatních osob samostatně výdělečně činných, za které není plátcem pojistného stát, platit zálohy na pojistné z titulu samostatné výdělečné činnosti. Při výpočtu nedoplatku za rok 2006 přitom také nemusí přihlížet k minimálnímu vyměřovacímu základu. Při platbě záloh na následující rok se na něho nevztahují zálohy vypočítané z minimálního vyměřovacího základu. Příklad č. 4 Studentka Lenka pracovala v mateřské škole jako učitelka a tuto práci vykonávala od března roku 2004. K 31. srpnu 2006 však dostala výpověď. Od 1. února 2006 začala podnikat na živnostenský list. Studium na vysoké škole řádně ukončila v dubnu 2006. Z titulu podnikání měla za rok 2006 příjmy ve výši 203 456,- Kč a výdaje ve výši 153 752,- Kč. V zaměstnání dostávala částku 8 350,- Kč měsíčně. Daňové přiznání si zpracovávala sama a podala ho 19. ledna 2007.
33
5 Praktická část Pro lepší orientaci příkladem si sestavíme časovou osu Studium --------------------------------------------Pracovní poměr -----------------------------------------------------------------------OSVČ ------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.2.
1.5.
1.9.
1.12.
Ohlašovací povinnosti na zdravotní pojišťovnu, u které je studentka registrovaná, budou následující: •
od 1. 2. 2006 musí studentka do 8 dnů (do 9. 2. 2006) ohlásit na zdravotní pojišťovnu zahájení samostatné výdělečné činnosti,
•
do 8 dnů od ukončení pracovního poměru musí firma odhlásit studentku ze zdravotního pojištění,
•
vysoká škola musí do 8 dnů ohlásit ukončení studia.
V roce 2006 budou hrazeny následující platby pojistného na zdravotní pojištění: •
do dubna 2006 bude platit za studentku zdravotní pojištění stát,
•
od ledna do srpna bude platit studentka zdravotní pojištění ze své mzdy: 8 350,- x 4,5 % = 375,75 Kč měsíčně (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) = 376,- Kč, od ledna do srpna bude firma platit za studentku zdravotní pojištění: 8 350,- x 9 % = 751,5 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) = 752,- Kč,
•
pro studentku je zaměstnání hlavním zdrojem příjmu, což vyplývá z toho, že měsíční mzda je vyšší než minimální mzda. Samostatná výdělečná činnost je pak v porovnání se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmu, a tak slečna nemusí platit v roce 2006 zálohy jako osoba samostatně výdělečně činná. Studentka je povinna zaplatit pojistné za 11 měsíců roku 2006, a to do 8 dnů ode dne, kdy bylo (nebo mělo být) podáno daňové přiznání za příslušný rok,
•
od září do prosince je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu, tak bude slečna Lenka platit z titulu samostatné výdělečné činnosti minimální zálohy na zdravotní pojištění, které jsou od 1. 4. 2006 ve výši 1 272,- Kč.
34
5 Praktická část Z titulu samostatné výdělečné činnosti je výpočet pojistného na zdravotní pojišťovnu následující: Příjmy za rok 2006:
203 456,- Kč
Výdaje za rok 2006:
153 752,- Kč
Rozdíl:
49 704,- Kč
Minimální vyměřovací základ
= 9 417 x 4 = 37 668,- Kč
Vyměřovací základ za rok 2006
= (příjmy – výdaje) x 50 % = 24 852,- Kč
Zdravotní pojištění za rok 2006
= min. vyměřovací základ x 13,5 % = 5 086,- Kč
Zálohy 1 272,- Kč x 4 měsíce
= 5 088,- Kč
Přeplatek za rok 2006
= 2,- Kč
Tento přeplatek bude vrácen slečně na její účet nebo zaslán složenkou. Nové zálohy, které bude slečna platit na rok 2007 jsou pak následující: Od ledna 2007 došlo ke zvýšení minimální sazby pojistného na 1 360,- Kč. Tuto minimální zálohu je slečna povinna platit již od ledna 2007 a tato záloha je splatná nejpozději do 8. 2. 2007. Z údajů uvedených v přehledu plyne následující výpočet: (49 704 x 50 % x 13,5 %) / 10 = 335,5 Kč, což je po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 336,- Kč. Jelikož je vypočtená záloha na rok 2007 menší než záloha minimální, bude slečna platit tuto minimální zálohu. Shrnutí: Pokud je studentka považována za osobu, za kterou je zároveň plátcem pojistného stát, a zároveň i osobou samostatně výdělečně činnou, nemá stanoven minimální vyměřovací základ a ani nemá povinnost platit zálohy v minimální výši. V momentě ukončení studia se na slečnu tento minimální vyměřovací základ vztahovat začne a je nutno začít odvádět i minimální zálohy na pojistné. Jelikož je její mzda vyšší než mzda minimální, tak se bude pojistné odvádět z její hrubé mzdy.
35
5 Praktická část Příklad č. 5 Pan Novák pracuje na živnostenský list již od roku 2003. Při této práci také studoval na vysoké škole a v květnu 2006 studium řádně ukončil. Na poloviční úvazek začal od července 2006 pracovat jako barman a podnikání pro něho bylo hlavním zdrojem příjmů. Zálohy na zdravotní pojištění platil ve výši 1 380,- Kč měsíčně. Z titulu samostatné výdělečné činnosti měl příjmy ve výši 650 350,- Kč, výdaje ve výši 395 700,- Kč. V zaměstnání dostával měsíčně částku 5 875 Kč. Daňové přiznání si zpracovával sám a podal ho 29. ledna 2007. Pro lepší orientaci příkladem si sestavíme časovou osu Studium
Pracovní poměr
--------------------------------------------
------------------------------------------------OSVČ
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.6.
1.7.
1.12.
Ohlašovací povinnosti jsou následující: •
od 1. 7. 2006 musí zaměstnavatel do 8 dnů (do 9. 7. 2006) ohlásit na zdravotní pojišťovnu vznik pracovního poměru,
•
vysoká škola musí do 8 dnů ohlásit ukončení studia.
V roce 2006 byly hrazeny následující platby pojistného: •
do května 2006 bude platit za p. Nováka zdravotní pojištění stát,
•
celý rok 2006 bude platit p. Novák 1 380,- Kč měsíčně zálohy na zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná,
•
jelikož je pracovní poměr vedlejším zdrojem jeho příjmu, tak bude p. Novák platit od července do prosince zdravotní pojištění ze své mzdy: 5 875,- x 4,5 % = 264,38 Kč měsíčně, což je po zaokrouhlení 265,- Kč,
•
od července do prosince bude firma platit za p. Nováka zdravotní pojištění: 5 875,- x 9 % = 528,75 Kč měsíčně, což je po zaokrouhlení 529,- Kč.
36
5 Praktická část Z titulu samostatné výdělečné činnosti je výpočet pojistného na zdravotního pojišťovnu následující: Příjmy za rok 2006:
650 350,- Kč
Výdaje za rok 2006:
395 700,- Kč
Rozdíl:
254 650,- Kč
Minimální vyměřovací základ
= 9 417 x 7 = 65 919,- Kč
Vyměřovací základ za rok 2006
= (příjmy – výdaje) x 50 % = 127 325,- Kč
Zdravotní pojištění za rok 2006
= vyměřovací základ x 13,5 % = 17 189,- Kč
Zálohy 1 380,- Kč x 12 měsíců
= 16 560,- Kč
Nedoplatek za rok 2006:
= 629,- Kč
Tento nedoplatek bude muset p. Novák zaplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání, což je v tomto případě do 6. 2. 2007. Nové zálohy, které bude p. Novák platit na rok 2007, jsou pak následující: (254 650 x 50 % x 13,5 %) / 12 = 1 432,40,- Kč, což je po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 1 433,- Kč. Jelikož je záloha na rok 2007 větší než minimální záloha, která je od 1. 1. 2007 stanovena na 1 360,- Kč, p. Novák bude platit zálohu 1 433,- Kč měsíčně. Tyto nové zálohy bude p. Novák poprvé platit v měsíci únoru a první záloha bude splatná až 8. 3. 2007. Shrnutí: Pokud je student považován za osobu, za kterou je zároveň plátcem pojistného stát, a také i osobou samostatně výdělečně činnou, nemá stanoven minimální vyměřovací základ a ani nemá povinnost platit zálohy v minimální výši. V momentě skončení studia se na studenta tento minimální vyměřovací základ i minimální zálohy vztahovat začnou. V tomto případě však platba zálohy ve výši 1 380,- Kč vyplynula z Přehledu podaného v roce 2006 (za rok 2005), a i když pan Novák byl studentem, musel platit zálohy ve výši (1 380,- Kč). Jelikož pracovní poměr nedosáhl minimální mzdy, tak samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem příjmu.
37
5 Praktická část Příklad č. 6 Student vysoké školy je zaměstnán od 1. 7. 2006 ve firmě jako účetní. Jeho měsíční mzda je 6 500,- Kč. Pro lepší orientaci příkladem si naznačíme časovou osu Pracovní poměr -----------------------------------------------Studium --------------------------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.7.
1.12.
V roce 2006 byly hrazeny následující platby pojistného: •
po celý rok platí za studenta zdravotní pojištění stát,
•
od
července
bude
platit
student
zdravotní
pojištění
ze
své
mzdy:
6 500,- x 4,5 % = 292,50,- Kč měsíčně, což je po zaokrouhlení 293,- Kč, •
od
července
bude
firma
platit
za
studenta
zdravotní
pojištění:
6 500,- x 9 % = 585,- Kč měsíčně. Shrnutí: Ačkoliv studentova hrubá mzda nedosáhla mzdy minimální, nebude platit pojistné z minimální mzdy jako ostatní zaměstnanci, ale pouze ze své skutečné hrubé mzdy. Studenti mají totiž tu výhodu, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ v podobě minimální mzdy, takže pojistné na zdravotní pojištění odvádějí pouze ze své hrubé mzdy, nedosáhne-li výše minimální mzdy. V případě, kdy by byl student zaměstnán na dohodu o provedení práce, tak by platby pojistného byly následující: •
po celý rok platí za studenta zdravotní pojištění stát,
•
dohoda o provedení práce nezakládá povinnost účasti na zdravotním pojištění, a tak by student nemusel odvádět pojistné ze své mzdy.
V případě, kdy by byl student zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti, tak by platby pojistného byly následující: •
po celý rok platí za studenta zdravotní pojištění stát,
38
5 Praktická část •
dohoda o pracovní činnosti zakládá povinnost účasti na zdravotním pojištění, a tak by student musel odvádět pojistné ze své mzdy, stejně jako u řádného pracovního poměru a nevztahoval by se však na něj minimální vyměřovací základ v podobě minimální mzdy.
5.2 Sociální pojištění Příklad č. 7 Student vysoké školy si zřídil živnost na poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software. Podnikat začal v červnu roku 2006. Příjmy za rok 2006 dosahovaly výše 180 000 Kč, výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů výše 154 000 Kč. Daňové přiznání podal 30. 3. 2007 na příslušný finanční úřad. Student se nepřihlásil k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Pro lepší orientaci příkladem si naznačíme časovou osu. OSVČ ---------------------------------------------------------Studium --------------------------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.6.
1.12.
Ohlašovací povinnost bude následující: •
od 1. 6. 2006 musí student do 8 dnů (tedy do 9. 6. 2006) ohlásit na ČSSZ zahájení samostatné výdělečné činnosti.
V roce 2006 budou hrazeny následující platby pojistného na sociální pojištění: •
nedoplatek pojistného za rok 2006 je splatný nejpozději do 8 dnů po dni podání Přehledu za rok 2006, to je do 8. 5. 2007 na ČSSZ a Přehled musí být odevzdán do 1 měsíce ode dne, kdy mělo být podáno přiznání k dani z příjmů, tzn. do 30. 4. 2007,
•
jelikož se student nepřihlásil k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění tak nemusí platit pojistné ani v minimální výši.
Příjmy za rok 2006:
180 000,- Kč
Výdaje za rok 2006:
154 000,- Kč
Rozdíl:
26 000,-Kč 39
5 Praktická část Průměrný měsíční příjem:
26 000 / 7 = 3 714,29 Kč
Shrnutí: Pokud je student i osobou samostatně výdělečně činnou, je považována jeho samostatná výdělečná činnost za vedlejší činnost. Jestliže student jako osoba samostatně výdělečně činná se nepřihlásila k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, tak neplatí v 1. roce zálohy. Pokud ani po podání Přehledu nedosáhne tzv. rozhodné částky, neplatí zálohy ani v dalších letech. Vzhledem k tomu, že příjem po odpočtu výdajů z vedlejší samostatné činnosti za rok 2006 nedosáhl rozhodné částky, tzn. 45 200,- Kč ročně (3 767,- Kč měsíčně), tak student nemá povinnost účastnit se důchodového pojištění a taky mu nevznikají žádné nedoplatky. Příklad č. 8 Student vysoké školy si zřídil živnost na poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software. Podnikat začal v únoru roku 2006. Příjmy za rok 2006 dosahovaly výše 400 000 Kč, výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů výše 120 000 Kč. Daňové přiznání podal 30. 3. 2007 na příslušný finanční úřad. Student se nepřihlásil k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Pro lepší orientaci příkladem si naznačíme časovou osu. OSVČ ------------------------------------------------------------------------------------------Studium --------------------------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.2.
1.12.
Ohlašovací povinnost bude následující: •
od 1. 2. 2006 musí student do 8 dnů (tedy do 9. 2. 2006) ohlásit na ČSSZ zahájení samostatné výdělečné činnosti.
V roce 2006 budou hrazeny následující platby pojistného na sociální pojištění: •
nedoplatek pojistného za rok 2006 je splatný nejpozději do 8 dnů po dni podání Přehledu za rok 2006, to je do 8. 5. 2007 na ČSSZ a Přehled musí být odevzdán do 1 měsíce ode dne, kdy mělo být podáno přiznání k dani z příjmů, tzn. do 30. 4. 2007,
40
5 Praktická část •
jelikož se student nepřihlásil k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění tak nemusí platit v 1. roce zálohy.
Příjmy za rok 2006:
400 000,- Kč
Výdaje za rok 2006:
120 000,- Kč
Rozdíl:
280 000,- Kč
Průměrný měsíční příjem:
= 280 000 / 11 = 25 454,54 Kč
Minimální vyměřovací základ 2006
= 1 884 x 11 = 20 724,- Kč
Vyměřovací základ za rok 2006
= 280 000 x 50 % = 140 000,- Kč
Sociální pojištění za rok 2006
= 140 000 x 29,6 % = 41 440,- Kč
Zálohy na sociální pojištění
= 0,- Kč
Nedoplatek za rok 2006
= 41 440,- Kč
Nové zálohy, které bude student platit na rok 2007 jsou pak následující: (280 000 x 50 % x 29,6 %) / 11 = 3 768,- Kč. Shrnutí: Pokud je student i osobou samostatně výdělečně činnou, je považována jeho samostatná výdělečná činnost za vedlejší činnost. Jestliže se nepřihlásil k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, tak navíc neplatí v 1. roce zálohy. Pokud ale po podání Přehledu dosáhne tzv. rozhodné částky, platí zálohy i v dalších letech. Vzhledem k tomu, že příjem po odpočtu výdajů z vedlejší samostatné činnosti za rok 2006 přesáhl rozhodnou částku, tzn. 45 200,- Kč ročně (3 767,- Kč měsíčně), tak student má povinnost k účasti na důchodovém pojištění a v dalších letech bude platit zálohy na sociální pojištění 3 768,- Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že student je účasten důchodového pojištění, tak nedoplatek pojistného za rok 2006, který je 41 440,- Kč, je splatný na ČSSZ nejpozději do 8 dnů po dni podání Přehledu za rok 2006, což je v tomto případě do 8. 5. 2007. Příklad č. 9 Studentka Lenka pracovala v mateřské škole jako učitelka a tuto práci vykonávala od března roku 2004. K 31. srpnu 2006 však dostala výpověď. Od 1. února 2006 začala podnikat na živnostenský list. Studium na vysoké škole řádně ukončila v dubnu 2006. Z titulu podnikání měla za rok 2006 příjmy ve výši 203 456,- Kč a výdaje ve výši 153 752,- Kč. V zaměstnání dostávala částku 8 350,- Kč měsíčně. Daňové přiznání si 41
5 Praktická část zpracovávala sama a podala ho 19. ledna 2007. Studentka se nepřihlásila k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Pro lepší orientaci příkladem si sestavíme časovou osu Studium --------------------------------------------Pracovní poměr -----------------------------------------------------------------------OSVČ ------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.2.
1.5.
1.9.
1.12.
Ohlašovací povinnosti budou následující: •
od 1. 2. 2006 musí slečna do 8 dnů (což je 9. 2. 2006) ohlásit na ČSSZ zahájení samostatné výdělečné činnosti,
•
od 31. 8. 2006 musí firma do 8 dnů ohlásit na ČSSZ skončení pracovního poměru,
•
od 31. 8. 2006 musí slečna do 8 dnů ohlásit na ČSSZ důvod ukončení vedlejší činnosti a vznik hlavní činnosti.
V roce 2006 budou hrazeny následující platby pojistného na sociální pojištění: •
od ledna do srpna bude platit studentka sociální pojištění ze své mzdy: 8 350,- x 8 % = 668,- Kč měsíčně,
•
od ledna do srpna bude firma platit za slečnu sociální pojištění: 8 350,- x 26 % = 2 171,- Kč měsíčně,
•
pro studentku je zaměstnání hlavním zdrojem příjmu, což vyplývá z toho, že její měsíční mzda je vyšší než minimální mzda. Samostatná výdělečná činnost je pak vedlejším zdrojem příjmu,
•
od září do prosince je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu, tak bude studentka platit z titulu samostatné výdělečné činnosti minimální zálohy na sociální pojištění, které jsou 1 394,- Kč,
•
slečna je ale povinna zaplatit nedoplatek na pojistné za celý rok 2006 do 8 dnů po dni podání Přehledu za rok 2006, to je do 8. 5. 2007 na ČSSZ a Přehled musí být odevzdán do 1 měsíce ode dne, kdy mělo být podáno přiznání k dani z příjmů, tzn. do 30. 4. 2007. 42
5 Praktická část Z titulu samostatné výdělečné činnosti je výpočet pojistného na sociální pojištění následující: Příjmy za rok 2006:
203 456,- Kč
Výdaje za rok 2006:
153 752,- Kč
Rozdíl:
49 704,- Kč
Průměrný měsíční příjem = (příjmy – výdaje) / počet měsíců podnikání = 4 518,55 Kč Počet měsíců v hlavní činnosti = 4 Počet měsíců ve vedlejší činnosti = 7 Rozdělení příjmů na hlavní a vedlejší: provádí jen osoba, která vykonávala v roce 2006 zároveň vedlejší a hlavní činnost. -
hlavní činnosti = průměrný měsíční příjem x počet měsíců hl. činnosti = 4 518,55 x 4 = 18 074,2 Kč = 18 075,- Kč,
-
vedlejší činnost = průměrný měsíční příjem x počet měsíců vedl činnosti = 4 518,55 x 7 = 31 629,85 Kč = 31 630,- Kč.
Vypočtený vyměřovací základ : -
hlavní činnost = příjem z hlavní činnosti x 50 % = 9 037,5 = 9 038,- Kč,
-
vedlejší činnost = příjem z vedlejší činnosti x 50 % = 15 815,- Kč.
Dílčí vyměřovací základ: -
hlavní činnost = 4 709 x počet měsíců hlavní činnosti = 4 709 x 4 = 18 836,- Kč,
-
vedlejší činnost = 1 884 x počet měsíců vedlejší činnosti = 1 884 x 7 = 13 188,- Kč.
Určený vyměřovací základ = vezme se nejvyšší hodnota pro hlavní a vedlejší činnost z vypočteného a dílčího vyměřovacího základu = 18 836 + 15 815 = 34 651,- Kč Pojistné = určený vyměřovací základ x 29,6 % = 34 651 x 29,6 % = 10 256,69 = po zaokrouhlení 10 257,- Kč Zaplacené zálohy 2006 = 4 x 1 394 = 5 576,- Kč Nedoplatek = 10 257 – 5 576 = 4 681,- Kč
43
5 Praktická část Nové zálohy, které bude slečna platit na rok 2007 jsou pak následující: Nejnižší měsíční vyměřovací základ = ((příjmy – výdaje) x 50 %) / počet měsíců výdělečné činnosti (výsledná částka se zaokrouhlí na celé Kč nahoru) = 24 852 / 11 = 2 259,27 = 2 260,- Kč. Nejnižší měsíční vyměřovací základ pro rok 2007 tak činní 5 035,- Kč. Nejnižší měsíční záloha = vyměřovací základ x 29,6 % = 5 035 x 29,6 % = 1 490,36 = 1 491,- Kč. Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná od měsíce, ve kterém podala nebo měla podat Přehled za rok 2006, a je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Tzn. splatnost úhrady první zálohy je 8. 6. 2007. Shrnutí: Pokud je studentka i osobou samostatně výdělečně činnou, je považována její samostatná výdělečná činnost za vedlejší činnost Jelikož průměrný měsíční příjem studentky přesáhl částku 3 767,- Kč, tak se studentka stává účastnicí důchodového pojištění. Samostatně výdělečná činnost je považována za vedlejší činnost až do konce srpna, kdy slečně skončil pracovní poměr. Od ledna do srpna si tak platí studentka sociální pojištění ze své mzdy a zároveň za ni platí sociální pojištění i zaměstnavatel, a od září do prosince má slečna povinnost placení minimálních záloh na pojistné na důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní pracovní činnost. Příklad č. 10 Student vysoké školy je zaměstnán ve firmě na dohodu o pracovní činnosti od 1. 7. 2006 jako účetní. Jeho měsíční mzda je 6 500,- Kč. Pro lepší orientaci příkladem si naznačíme časovou osu. Pracovní poměr --------------------------------------Studium --------------------------------------------------------------------------------------------------------------1.1.
1.7.
44
1.12.
5 Praktická část V roce 2006 byly hrazeny následující platby na sociální pojištění: •
od července bude platit student soc. pojištění ze své mzdy: 6 500,- x 8 % = 960,- Kč měsíčně,
•
od července bude firma platit za studenta soc. pojištění: 6 500,- x
26 %
= 1 440,- Kč měsíčně. Shrnutí: Jelikož je student zaměstnán v řádném pracovním poměru, tak z tohoto poměru bude odvádět sociální pojištění jak on, tak i firma, u které je student zaměstnán. V případě, kdy by byl student zaměstnán na dohodu o provedení práce, tak dohoda o provedení práce nezakládá povinnost účasti na sociálním pojištění, a tak by student nemusel odvádět pojistné ze své mzdy. V případě, kdy by byl student zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti, tak dohoda o pracovní činnosti zakládá povinnost účasti na sociálním pojištění, a tak by student musel odvádět pojistné ze své mzdy, stejně jako u řádného pracovního poměru. Minimální vyměřovací základ se u sociálního pojištění neuvažuje.
45
6 Diskuse
6 Diskuse Ve své bakalářské práci jsem posuzovala výhody studentů v systému sociálního zabezpečení. V první polovině mé praktické části jsem se zabývala zdravotním pojištěním studenta. Z vypočtených příkladů v praktické části pak vyplývají následující skutečnosti: •
Jelikož student patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, tak za něho po celou dobu studia bude platit pojistné stát. Navíc pokud začne podnikat, tak v 1. roce podnikatelské činnosti nemusí student platit zálohy z titulu samostatné výdělečné činnosti. Student dále nemusí při výpočtu nedoplatku za uplynulý rok přihlížet k minimálnímu vyměřovacímu základu a nevztahují se na něho ani zálohy v minimální výši. Pokud ale student přestane studovat a začne být jen osobou samostatně výdělečně činnou, tak se na něho začne vztahovat jak minimální vyměřovací základ, tak i minimální zálohy na pojistné.
•
Pokud je student jak v pracovním poměru, tak i osobou samostatně výdělečně činnou, tak se přihlíží k tomu, zda je v pracovním poměru jeho měsíční mzda vyšší než mzda minimální. Pokud ano, tak je jeho zaměstnání hlavním zdrojem příjmu a samostatná výdělečná činnost je pak v porovnání se zaměstnáním zdrojem příjmu vedlejším. Student pak nemusí za tuto dobu platit zálohy jako osoba samostatně výdělečně činná. V momentě, kdy ale osoba přestane být zaměstnána, a je jen osobou samostatně výdělečně činnou, tak musí začít platit minimální zálohy na zdravotní pojištění pro vedlejší činnost, protože je stále zároveň osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.
•
Pokud je student zaměstnán v řádném pracovním poměru a jeho mzda nedosáhne mzdy minimální, nebude platit pojistné z minimální mzdy, ale pouze ze své skutečné hrubé mzdy. Studenti mají totiž tu výhodu, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ v podobě minimální mzdy, takže pojistné na zdravotní pojištění odvádějí pouze ze své hrubé mzdy, nedosáhne-li výše minimální mzdy. Pokud by byl student zaměstnán na dohodu o provedení práce, tak by nemusel odvádět pojistné ze své mzdy, neboť dohoda o provedení práce nezakládá povinnost účasti na zdravotním pojištění. Pokud by byl student ale zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti, tak by musel odvádět pojistné ze své mzdy, neboť dohoda o pracovní činnosti zakládá povinnost účasti na zdravotním pojištění, stejně jako řádný pracovní poměr, avšak platí zde stejné pravidlo o minimální mzdě. 46
6 Diskuse V druhé polovině mé praktické části jsem se dále zabývala sociálním pojištěním studenta. Z vypočtených příkladů pak vyplývají následující skutečnosti: •
Pokud je student osobou samostatně výdělečně činnou, je považována jeho samostatná výdělečná činnost za vedlejší činnost. Jestliže se student jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásí k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, tak neplatí v 1. roce zálohy a nemusí platit pojistné ani v minimální výši. Pokud po podání Přehledu nedosáhne tzv. rozhodné částky, nemá povinnost k účasti na důchodovém pojištění, nevznikají mu žádné nedoplatky a neplatí zálohy v dalších letech. Pokud ale student přesáhne tzv. rozhodnou částku, tak má povinnost k účasti na důchodovém pojištění a v dalších letech bude platit minimální zálohy na sociální pojištění pro vedlejší činnost.
•
Pokud je student zaměstnán v řádném pracovním poměru, tak z tohoto poměru bude odvádět sociální pojištění jak on, tak i firma, u které je student zaměstnán. V případě, kdy by byl student zaměstnán na dohodu o provedení práce, tak dohoda o provedení práce nezakládá povinnost účasti na sociálním pojištění, a tak by student nemusel odvádět pojistné ze své mzdy. Pokud by byl student zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti, tak dohoda o pracovní činnosti zakládá povinnost účasti na sociálním pojištění, a tak by student musel odvádět pojistné ze své mzdy, stejně jako u řádného pracovního poměru. U sociálního pojištění se žádný vyměřovací základ nevyskytuje.
Shrnu-li celkově své poznatky, zaměstnání a samostatná výdělečná činnost je pro studenta charakterizována jako vedlejší zdroj příjmu. V zaměstnání se na něj nevztahuje u zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ a u dohody o provedení práce je zproštěn od povinnosti platit ze mzdy zdravotní a sociální pojištění. U samostatné výdělečné činnosti je pak výhodou skutečnost, že v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění, pokud se nepřihlásí k dobrovolné účasti. Při ročním zúčtování svých příjmů a výdajů zjišťuje nedoplatek, kde nemusí dodržovat minimální vyměřovací základ. U sociálního pojištění navíc posuzuje, zda je vůbec účasten důchodového pojištění. K nemocenskému pojištění se přihlašovat nemusí vůbec. Následující kalendářní rok platí zálohy (u sociálního pojištění jen pokud je účasten důchodového pojištění), ale nemusí opět platit minimální zálohy, jsou-li nižší, než jeho vypočtené ze skutečné ekonomické aktivity.
47
7 Závěr
7 Závěr V dnešní době stále větší procento studentů přistupuje aktivně k získávání praktických dovedností a znalostí z konkrétních podnikatelských prostředí firem již během svého středoškolského či vysokoškolského studia. V tomto momentě pro ně ale vyvstává otázka jaké výhody, nevýhody a eventuelní omezení s sebou přináší tato skutečnost, kdy student je zároveň i osobou samostatně výdělečně činnou a nebo v různých pracovně-právních vztazích. Vláda České republiky se již několik let snaží realizovat reformu veřejných financí., jejíž cílem je jak zastavit zadlužování státu, snížit deficit veřejných financí, změny v sociálním systému, tak i větší změny v oblasti sociálního zabezpečení. Jelikož jsou v současné době důležitou součástí sociální politiky hlavně životní podmínky člověka, tak se hlavními oblastmi sociální politiky stalo jak sociální zabezpečení tak i zaměstnanost. Sociální zabezpečení tedy řeší situace, ve kterých člověk není schopen sám vyřešit určitou situaci a potřebuje určitou pomoc od společnosti. Je to totiž pojem, který nám ukazuje, že se nemusíme pohybovat pouze v oblasti zdravotní, státní sociální podpory, sociální pomoci či důchodovém nebo nemocenském pojištění. Reforma veřejných financí s sebou dozajista přinese velké změny, ale dá se očekávat, že určité výhody pro studenty zůstanou i nadále jako podpora českého vzdělávání. A proto bude i nadále velmi přínosné tuto problematiku do budoucna pozorně sledovat a monitorovat.
48
8 Seznam použité literatury
8 Seznam použité literatury [1]
ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., DANĚK, A., PŘIKRYLOVÁ, H., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J., KRATOCHVÍLOVÁ, E., MIKYSKA, M. Abeceda
mzdové
účetní.
Nakladatelství
ANAG,
2007.
17.
vydání
ISBN
978-80-7263-373-9 [2]
ŽENÍŠKOVÁ, M., TRNKOVÁ, L. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Ostrava: nakladatelství ANAG, 2007. 11. vydání, ISBN 978-80-7263-390-6
[3]
GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z. Sociální zabezpečení. MU, Brno 2002. 1. vydání, ISBN 80-210-2292-2
[4]
VANČUROVÁ, A., KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění. Úvod do problematiky. ASPI, 2005. 1. vydání, ISBN 80-7357-102-1,
[5]
Informace MPSV [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit. 2007-05-02]. Dostupné na http://www.mpsv.cz
[6]
Informace VZP [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit. 2007-05-02]. Dostupné na http://www.vzp.cz
[7]
Informace SAGIT [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit. 2007-05-02]. Dostupné na http://www.sagit.cz
[8]
Informace ČSSZ [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit. 2007-05-02]. Dostupné na http://www.cssz.cz
[9]
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
[10] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [11] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [12] Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců [13] Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení [14] Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně [15] Zákon č. 280/1992 Sb., o podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, [16] Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, [17] Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, [18] Školský zákon č. 29/1984 Sb. [19] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
49
