Studánky a prameny v okrese Jihlava II. díl
Český svaz ochránců přírody 59/11 ZO Jihlava 2006
Obsah Obsah.....................................................................................................................................2 Úvodem .................................................................................................................................3 Seznam obcí okresu Jihlava....................................................................................................4 3. BÍLÝ KÁMEN...................................................................................................................7 4. BÍTOVČICE ......................................................................................................................7 8. BRTNICE ..........................................................................................................................8 11. CEJLE............................................................................................................................14 13. ČÍŽOV ...........................................................................................................................16 17. DOLNÍ CEREKEV ........................................................................................................18 21. DUDÍN ..........................................................................................................................19 35. JEŽENÁ.........................................................................................................................22 36. JIHLAVA.......................................................................................................................25 39. KALHOV.......................................................................................................................39 41. KAMENICE U JIHLAVY..............................................................................................39 51. LUKA NAD JIHLAVOU ...............................................................................................41 52. MALÝ BERANOV ........................................................................................................42 61. NADĚJOV .....................................................................................................................43 74. PUKLICE.......................................................................................................................45 76. RANČÍŘOV...................................................................................................................46 77. RANTÍŘOV ...................................................................................................................46 86. SMRČNÁ.......................................................................................................................50 94. ŠIMANOV .....................................................................................................................51 97. TŘEŠŤ ...........................................................................................................................52 100. ÚSTÍ ............................................................................................................................53 104. VELKÝ BERANOV ....................................................................................................53 118. ZHOŘ ..........................................................................................................................56 Shrnutí .................................................................................................................................57 Záměry naší ZO ČSOP na rok 2007 a další...........................................................................58 Dopis volného sdružení Zelené srdce....................................................................................59 Vysvětlivky..........................................................................................................................60 Zkratky ................................................................................................................................60 Použití map .........................................................................................................................60 Seznam studánek zakreslených na mapových listech ............................................................61 Příloha – mapové listy č. 1 – 8............................................................................................62 Není ke škodě, přečíst si něco o vodě ...................................................................................71 Fotky z otevírání studánky Emanuely ...................................................................................72 Verše k otevírání studánky ...................................................................................................73 Písničky o studánkách ..........................................................................................................74 Poděkování ..........................................................................................................................77 Prameny a literatura .............................................................................................................78 Turistické mapy....................................................................................................................78
2
Úvodem V závěru roku 2005 vydala naše ZO ČSOP publikaci „Studánky a prameny v okrese Jihlava“(dnes o ni můžeme hovořit jako o I. dílu). Kniha nashromáždila evidenci o 143 studánkách a 32 pramenech a pramíncích v jihlavském okrese. Vedle party nadšených amatérů umožnila uskutečnění této akce také finanční pomoc Nadace Veronica Brno a firmy ing. Anastazie Zavřelová, poradenská činnost v ŽP v Jihlavě. Publikace měla kladný ohlas mezi turisty, chataři, ochránci přírody a dalšími zájemci, kteří se jí dožadovali. Proto byla následně převedena i na CD a je pro všechny k dostání. Vyšly o ní články v místním tisku , byla jí věnována 40 minutová relace v krajském odd. ČS. rozhlasu REGION, dne 14.ledna 2007 se studánky objevily v 1. Zprávách tel.stanice PRIMA, píše o ní časopis brněnských ochránců přírody VERONICA…. Protože jsme následně zjistili, že jsme podchytili pouze část těchto vodních zdrojů a že název I. dílu je dosti nadnesený, pokračovali jsme v mapování studánek a pramenů i v roce 2006. Opět jsme se obraceli na pamětníky, chataře, lesáky, trampy , domorodce a další , též na literaturu, internet, příslušné mapy, jezdili, chodili, četli, psali a psali… Nevýhodou bylo, že jen tehdy, když měli zaměstnaní spolupracovníci volný čas…. Výsledkem je II. díl publikace. Jsou v něm shromážděny údaje jednak o nových studánkách a pramenech (prameništích), které se nám za pomoci informovaných jednotlivců podařilo zpracovat, jednak zpřesnění a doplnění některých údajů z publikace o studánkách, dílu I. Zajímali jsme se pouze o oblast Jihlavska. Oblast Telečska jsme pro její obsažnost nemapovali. Odborné otázky jsme konzultovali s jihlavskými odborníky v oblasti vodního hospodářství, neboli vodaři. Naší snahou bylo zjistit co možná nejvíce údajů o dotyčném zdroji, v některých případech se nám však nepodařilo, mnohdy nebylo, od koho… Obvykle se v obci nachází pamětník, na kterého vás ostatní upozorní, a lze zaznamenat jen to, co se od něj dozvíte, např. roky úprav vodních zdrojů, třeba jejich převádění na obecní vodovod , lze možná dohledat v archivech, ale tak daleko jsme skutečně nešli…. Prosíme čtenáře, aby byl shovívavý a pokud je více a lépe informovaný, omluvil laskavě případné chyby. Tato práce není dílem profesionálů. Věříme, že jsme svým malým dílkem přispěli opět k bližšímu poznání této oblasti na Jihlavsku. Je nezbytné poděkovat Nadaci Veronica Brno za její finanční podporu této akci a firmě ing. Anastazie Zavřelová, Jihlava, za její materielní a odbornou pomoc. Samozřejmě musíme poděkovat všem, kteří nám dále pomohli, ať již skutkem, či radou a jejichž seznam je uveden na konci publikace. Přejeme si, aby i tento II. díl našel své zájemce a sloužil k bližšímu vlastivědnému poznání přírody a pestré a zajímavé krajiny v jihlavském okrese. Autoři z ČSOP ZO 59/11 JI
Jihlava 30. listopadu 2006
3
Seznam obcí okresu Jihlava Poř. č. Obec 1. Arnolec 2. Batelov 3. Bílý Kámen 4. Bítovčice 5. Bohuslavice 6. Borovná 7. Boršov 8. Brtnice 9. Brzkov 10. Cejle 11. Cerekvička – Rosice 12. Černíč 13. Čížov 14. Dlouhá Brtnice 15. Dobronín 16. Dobroutov 17. Dolní Cerekev 18. Dolní Vilímeč 19. Doupě 20. Dudín 21. Dušejov 22. Dvorce 23. Dyjice 24. Hladov 25. Hodice 26. Hojkov 27. Horní Dubénky 28. Hostětice 29. Horní Myslová 30. Hubenov 31. Hybrálec 32. Jamné 33. Jersín 34. Jezdovice 35. Ježená 36. Jihlava
37. Jihlávka 38. Jindřichovice 39. Kalhov 40. Kaliště
Zahrnuje katastrální území sídel Arnolec Batelov, Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov Bílý Kámen Dolní Bítovčice , Horní Bítovčice Bohuslavice Borovná Boršov Brtnice, Dolní Smrčné, Jestřebí, Komárovice, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov, Uhřínovice Brzkov Cejle, Hutě Cerekvička, Rosice Černíč, Myslůvka, Slaviboř Čížov včetně chatové osady Okrouhlík Dlouhá Brtnice Dobronín, Střelecká Dobroutov Dolní Cerekev, Spělov Dolní Vilímeč Doupě Dudín Dušejov Dvorce Dyjice, Dyjička, Dolní Dvorce, Rozsíčky, Stranná Hladov Hodice Hojkov Horní Dubénky Hostětice, Částkovice Horní Myslová Hubenov Hybrálec Jamné, Rytířsko Jersín Jezdovice Ježená Jihlava, Antonínův Důl, Bedřichov, Helenín, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pančava, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná Jihlávka Jindřichovice Kalhov Kaliště, Býkovec
4
41. Kamenice 42. Kamenná 43. Klatovec 44. Knínice 45. Kostelec 46. Kostelní Myslová 47. Kozlov 48. Krahulčí 49. Krasonice 50. Lhotka 51. Luka nad Jihlavou 52. Malý Beranov 53. Markvartice 54. Měšín 55. Meziříčko 56. Milíčov 57. Mirošov 58. Mrákotín 59. Mysletice 60. Mysliboř 61. Nadějov 62. Nevcehle 63. Nová Říše 64. Olšany 65. Olší 66. Opatov 67. Ořechov 68. Otín 69. Panenská Rozsíčka 70. Panské Dubénky 71. Pavlov 72. Plandry 73. Polná 74. Puklice 75. Radkov 76. Rančířov 77. Rantířov 78. Rohozná 79. Rozseč 80. Růžená 81. Rybné 82. Řásná 83. Řídelov 84. Sedlatice 85. Sedlejov 86. Smrčná 87. Staj 88. Stará Říše
Kamenice, Kamenička, Řehořov, Vržanov Kamenná Klatovec Knínice včetně Bohosoudova Kostelec Kostelní Myslová Kozlov Krahulčí Krasonice Lhotka Luka nad Jihlavou, Otín, Předboř, Svatoslav Malý Beranov Markvartice Měšín Meziříčko Milíčov Mirošov včetně Jedlova Mrákotín včetně Dobré Vody , Praskolesy Mysletice Mysliboř Nadějov Nevcehle Nová Říše Olšany Olší Opatov Ořechov Otín Panenská Rozsíčka Panské Dubénky Pavlov, Bezděkov, Stajiště Plandry Polná, Hrbov, Janovice, Nové Dvory, Skrýšov Puklice, Petrovice, Studénky Radkov Rančířov Rantířov Rohozná Rozseč Růžená Rybné Řásná Řídelov Sedlatice Sedlejov Smrčná Staj Stará Říše, Nepomuky
5
89. Stonařov 90. Strachoňovice 91. Střítež 92. Suchá 93. Svojkovice 94. Šimanov 95. Švábov 96. Telč 97. Třešť 98. Třeštice 99. Urbanov 100. Ústí 101. Vanov 102. Vanůvek 103. Vápovice 104. Velký Beranov 105. Větrný Jeníkov 106. Věžnice 107. Věžnička 108. Vílanec 109. Volevčice 110. Vyskytná nad Jihlavou 111. Vysoké Studnice 112. Vystrčenovice 113. Záborná 114. Zadní Vydří 115. Zbilidy 116. Zbinohy 117. Zdeňkov 118. Zhoř 119. Zvolenovice 120. Žatec 121. Ždírec
Stonařov, Sokolíčko Strachoňovice Střítež Suchá, Beranovce, Prostředkovice Svojkovice Šimanov Švábov Telč, Studnice Třešť, Salavice, Buková, Čenkov Třeštice Urbanov Ústí, Branišov Vanov Vanůvek Vápovice Velký Beranov, Bradlo, Jeclov Větrný Jeníkov, Velešov Věžnice Věžnička Vílanec, Loučky Volevčice Vyskytná nad Jihlavou, Rounek, Jiřín, Hlávkov Vysoké Studnice Vystrčenovice Záborná Zadní Vydří Zbilidy Zbinohy Zdeňkov Zhoř Zvolenovice Žatec Ždírec
Poznámka: města jsou psána velkými písmeny
6
3. BÍLÝ KÁMEN 0. KUPCOVA studna, k.ú. Bílý Kámen V, P Lesní. Vodní zdroj. Dostaneme se k ní od nové výstavby v severní části obce lesem, budeme-li postupovat proti proudu bezejmenného potoka SZ směrem. Po necelém kilometru narazíme na tabule označující pásmo hygienické ochrany. V něm můžeme spatřit asi dva metry vysokou stavbu, jejíž povrch je od lesního povrchu k nerozeznání. Výtok širší kovou trubkou ukazuje na vydatný pramen, 500 ml/sec. Potok směřující od zdroje vtéká pod Bílým Kamenem do Bělokamenského potoka, směřujícího do řeky Jihlavy.
4. BÍTOVČICE * Pramen potůčku U Obrázku, k.ú. Bítovčice Dolní P, V Asi půl kilometru před Bítovčicemi po levé straně znají všichni místní i mnozí rybáři lovící ve vodách nedaleké řeky Jihlavy zátiší U Obrázku, kde je na skalním výstupku umístěn svatý obrázek. Vedle je úžlabina, jíž přitéká potůček. Pramen potůčku se nachází asi 300 m výše na sever. Vyvěrá ze zarostlé změti dřevin a keřů.
7
8. BRTNICE (Brtnice, Dolní Smrčné, Jestřebí, Komárovice, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov, Uhřínovice) 1. CÍSAŘSKÁ studna ( Zlatá , Studna paní Kateřiny k.ú. Brtnice, Brtnice – zámek P, L ,V viz. také I. díl publikace, Studna paní Kateřiny) V obci, nefunkční . Pokud se vám poštěstí dostat se na poslední, třetí nádvoří rozsáhlého collaltovského zámku v Brtnici (přezdívanému také Moravské Hradčany) , který je t.č. blíže nepřístupný, můžete uprostřed chátrajícího okolí obdivovat zdobenou kašnu.Její kamenný parapet s šesticí hladkých sloupků a krásnou kopulí renesanční mříže pochází ze XVI. století. Stála kdysi na počátku zámecké vjezdové aleje nad pramenem. Studnu nechal zhotovit tehdejší pán na Brtnici a moravský zemský hejtman Hynek z Valdštejna pro svou ženu Kateřinu Zajímačku z Kunštátu / pověst a více viz I. díl Studánky a prameny o.Jihlava, str. 45). Pramen prý uzdravil Brtnicí projíždějícího císaře Ferdinanda II. ze zimnice. Na památku této události byl na studnu připevněn císařský erb. Později byla celé zdobení přeneseno na třetí zámecké nádvoří, je nazýváno kašnou a na původním místě nad pramenem stojí dnes kamenná stavba.
Replika studny po vstupu do zámeckého areálu.
8
Původní zdobená stavba nad Císařskou studní. (dnes na 3. zámeckém nádvoří )
2. BÍLÁ studánka, k.ú. Brtnice P, V, Lesní. Odbočíme – li ze silnice Brtnice – Panská Lhota po zelené turistické značce, přijdeme v lese na turistickou orientaci Malín 570 m. n. m. Jdeme dál po zelené k potůčku, po něm k prameni je asi 100 m . Je zde postavena kamenná, bílá stavba, uvnitř se nachází pramen. Nejvíce ovšem zaujme smaltovaná cedulka: Voda nepitná.Dno betonové vany je písčité, zčásti vykamenované. Výtok trubkou najdeme 10 m pod stavbou , poměrně vydatný, 150 ml/sec. Majitelem pozemku jsou Lesy ČR.
9
3. Studánka KOJENECKÁ, k.ú. Brtnice P, V Lesní. Najdeme ji nedaleko silnice Brtnice – Brancouze, po vjezdu do lesa. Asi 100 m před zelenou turistickou značkou, která křižuje silnici, odbočíme 100 m vpravo po potůčku – lesněného vrchu. Studánka hloubená, dokola vykamenovaná, dno písčité. Nezastřešená. Pod ní výtok z trubky , vydatnost 50 ml/sec. Voda čirá, průzračná, dobré chuti, dle místních chatařů má parametry vody pro kojence. Navštěvována, využívána. Vhodná k zastřešení.
10
4. DUBOVÁ studánka (na Ferdinandových proudech), k.ú. Brtnice – Černé lesy P, V Lesní. Dostaneme se k ní po odbočce ze silnice Brtnice – Brancouze na býv.hájovnu (nyní dětské rekreační středisko)Černé lesy. Po asi 80 m lesní cesty narazíme na potůček, po kterém se vydáme asi 50 m k prameni. Studánka je upravena, v roce 2000 byla zastřešena péčí Lesů ČR, na jejichž pozemku se nachází. Půdorys 0,8 x 0,8 m, dno písčitohlinité. V době návštěvy však pramen téměř vůbec netekl. Kvalita vody neznámá.
11
5. Studánka NA STRÁŽCE , k.ú. Brtnice P, V, E V prostoru kopce Strážka (609 m n.m.) JV Brtnice se údajně nachází studánka, kterou jsme však nenalezli. Bližší údaje jsme nezjistili.
6. Studánka POD OBOROU, k.ú. Brtnice P Lesní. Objevili jsme ji v romantickém a chráněném údolí řeky Brtnice na levém břehu v lese, nedaleko studánky Proti Výrově skále (viz I. díl Studánky a prameny okresu Jihlava, str. 48). Leží na okraji lesa nad modrou turistickou značkou , ještě před přechodem MTZ přes řeku. Dno písčitohlinité, hloubka vody 10 cm, vydatnost nezjistitelná. Zastřešená, starší. Více údajů není známo.
12
* Prameny, prameniště * Prameniště POD URBÁNKOVÝM KOPCEM, k.ú. Brtnice P, V K prameništi se dostaneme po pravé straně od lyžařského vleku směrem lesní cestou podél kaňonovitého údolí potoka po několika stech metrech. Dříve prý tu byla studánka, dnes zde roste neproniknutelná změť dřevin. V lokalitě se pasou ovce, které se sem chodí napájet. V okolí je obtížný zápach. * Prameniště za Uhřínovicemi P Při cestě z Uhřínovic k chatové osadě u rybníku Hraničák nalezeny po pravé straně v poli dva vodní prameny. Voda z nich stéká do potůčku, který teče k Brtnici. Stálo by za to, prameny podchytit do hloubené studánky. * Prameniště Pod Borovým vrchem, k.ú. Brtnice – Přímělkov P, V Severně Přímělkova, půjdeme-li úvozem od místního družstevního kravínu, narazíme asi po 500 na úpatí Borového vrchu (572 m n. m.) na zaskružený pramen. 30 m pod ním je hluboká úžlabina, jíž zřejmě protéká potok (v době návštěvy suchý ).Jeho počátek je obklopen balvany, úžlabina je obrostlá stromy a hustými keři. Koryto vede k Přímělkovu. O využití pramene není více známo. Opodál je krmelec pro lesní zvěř. Další pramen se má nacházet dle vyprávění západně od tohoto zdroje, nebyl však nalezen.
13
11. CEJLE ( Cejle, Hutě ) 7. Studánka V LOUHU, k.ú. Cejle P, V JZ části obce na okraji lesa U Tomanů se nachází pramen, který podle pamětníka měl Vždy dostatek vody a byla zde hloubená studánka. V současné době na pramen napojena hadice a voda je odváděna neznámo kam. 8. Studánka POD SJEZDOVKOU, k.ú. Cejle – Čeřínek V, E Lesní. Pod turistickou sjezdovkou na Horních Hutích najdeme zaskruženou studánku. Podle informace místního občana je voda z ní používána k zasněžování sjezdovky. Více informací není známo.
14
9. ČERNÁ studánka, k.ú. Cejle – Hutě P, V Lesní. Najdeme ji v Huťském lese na Čeřínku (761 m n.m.), půjdeme-li po Naučné stezce. Asi po 1 km NS zatáčí k Formanské studni (viz I. díl) my však pokračujeme přímo po lesní cestě a asi po 400 m na ni narazíme po levé straně od cesty. Je pěkně zastřešená Lesy ČR leží na jejich pozemku/), situována jako lesní zastávka s lavičkou. Vykamenována, půdorys 1 m x 1 m, dno kamenopísčité, výška hladiny 25 cm. Výtok trubkou, vydatnost 100 ml/sec. Voda čirá, průzračná, kvalita neznáma, je však navštěvována.Vhodné místo k odpočinku. Vzorná úprava !
15
10. Studánka POD LESNÍ ŠKOLKOU, k. ú. Cejle – Hutě V, E Lesní. Cestou z Cejle po zelené TZ necháme vlevo odbočku na Huťský vrch (709 m n.m.) a dostaneme se pod kótu 702 (na mapě bez jména). Kůlnu nakreslenou v turistické mapě už zde nenajdeme, ale odbočíme-li kolem plotu lesní školky vpravo severním směrem, objevíme studánku s hrníčkem. Je vyhloubená. Studánka sloužila lesním dělníkům jako vítaný zdroj osvěžení. Bližší „technické“ údaje neznáme.
13. ČÍŽOV (včetně chatové osady Okrouhlík) 11. Studánka u HORNÍHO OKROUHLÍKU, k.ú. Čížov – Okrouhlík P Lesní.Leží kousek od pravého břehu rybníka (při poledu z hráze ). Jde o přepad pramene, který se nachází zaskružený 20 m nad výtokem. Pramenu využili osadníci k rozvodu pitné vody po chatové osadě. Studánka – přepad má rozměry 0,4 x 0,4 m, hloubka vody 10 cm, dno písčité, výtok ocelovou trubkou. Voda je údajně kvalitní a osadníci jí využívají jako pitnou. Vydatnost toku 125 ml/sec. , bujná vegetace.
16
12. Studánka na OKROUHLÍKU, k.ú. Čížov – Okrouhlík P V chat. osadě. Leží vedle modré tur. značky mezi rybníky Střední a Dolní Okrouhlík. Pramen je zaskružen, pod ním výtok je vykamenován s písčitým dnem a trubkou. Voda čirá, hloubka studánky 12 cm, vydatnost pramene dobrá, 165 ml/sec. V okolí bujná vegetace (na př. bez hroznatý aj.) Studánku navštěvují chataři z místní chatové osady, kvalita vody
17
17. DOLNÍ CEREKEV (Dolní Cerekev, Spělov) 13. KONÍŘOVA studánka, k.ú. D. Cerekev , oblast Čeřínku P, V Lesní. Najdeme ji asi 300 m od konce Naučné stezky Čeřínek po levé straně od ní. Pramen je zakryt betonovým krytem , vybudovaným dříve jednotným zemědělským družstvem, a voda svedena do obce. Pod krytem přepad vytékající z trubky. Vydatnost dobrá , 150 ml/sec. , kvalita vody neznáma. Zřejmě navštěvována.
18
14. Studánka POD KOSTELNÍ PĚŠINOU, k.ú. D.Cerekev V, E Lesní. Půjdeme-li z Dolní Cerekve po žluté TZ na Čeřínek, odbočíme na okraji lesa SSZ směrem po nenápadné pěšině, zvané Kostelní , do lesa. Po 30 m nás přivítá zaskružená , ale veřejně přístupná studánka. Bližší údaje nejsou známy. 15. Studánka v HEMROVĚ HÁJI, k.ú. Dolní Cerekev (Čeřínek) V, E Lesní. Na trase Naučné stezky, začneme-li od konce, ještě před příchodem ke Konířově studánce mijíme po pravé straně Hemrův háj. V něm je zaskružená studánka. Více o ní bohužel není známo.
21. DUDÍN 16. JANKOVA studánka, k.ú. Dudín P, ZS, L Lesní. Najdeme ji nedaleko Vlčkova mlýna u Jankovského potoka (Národní přírodní rezervace). Je hloubená , zastřešená. Podle pověsti putoval tudy kdysi krajánek Janek. Krajánci chodívali od mlýna k mlýnu, obvykle za stravu a nocleh pomohli s prací, naštípali dřevo, a hlavně, přinášeli nové zprávy, bývali hovorní a vítanými hosty. Janek se vždy zastavil u studánky, napil se čerstvé vody a porozprávěl s ní. Někdo si toho všiml, a tak dostala studánka své jméno… U studánky je vyvěšen tento text : „ Jankova studánka. Buď zdráv, poutníku, vítám Tě u mne na Vysočině , v kraji, jehož krásná zákoutí Tě uchvátí a vždy se budeš obdivovat nekonečným borům a hájům, rozlehlým loukám , zurčivým potokům a řekám , blýskavým zrcadlům rybníků. Studánky jsou jako oči mých lesů , nevinné a čisté jako květy na lukách. Dávají každému poutníku uhasit žízeň stejně jako Tobě. Nekal prosím jich vodu, po Tobě přijdou další poutníci stejně žízniví jako Ty , dopřej i jim čistou vodu. Vždy zde bylo varování „uškodíš studánce – uškodíš sobě“ , a určitě je v něm kus pravdy. Jankova studánka dostala své jméno podle nedalekého Jankovského potoka, do kterého odtéká její voda. Když půjdeš potichu a budeš se pozorně dívat, odhalím Ti tajemství svých obyvatel a krásných květů. Nezabíjej je a netrhej , sic Tě ztrestám. Mrtvý pták nepotěší a květina uvadne. Nezakládej v mých lesích ohně, černá kola spálenišť mi nesluší. Když přeci oheň založíš, dbej, aby po Tvém odchodu nikdo to místo nenašel. Neodhazuj odpadky – trvá mi mnoho let, nežli je změním tak, aby neškodily. Dbej mých zákonů a já se Ti odměním krásnými zážitky. Tvá Vysočina„ Mlýnské kolo už neklape, ale studánka s dobrou vodou zůstala a v roce 2003 byla členy sdružení Zelené srdce vyčištěna a dostala stříšku. Díky, nezištní obětavci ! (Viz kniha Pavla Koubka: Krajem zapomenutých studánek)
19
Jankova studánka
20
16 A * Studánka u TRUPLOVA MLÝNA , k.ú. Dudín P Lesní. Romantický Jankovský potok protéká po hranici okresů Jihlava a Pelhřimov ) pravý břeh je jihlavský a niva potoka byla vyhlášena Národní přírodní rezervací. Asi 2 km západně od Dudína dojdeme k bývalému mlýnu U Truplů. Kousek nad mlýnem ve stráni stojí menší cihlová stavba s plechovými vrátky. Pod ní najdeme z kovové trubky výtok vody, o jejímž využívání nám není nic známo. Vydatnost malá, kvalita a užití vody se nám nepodařilo zjistit.
21
35. JEŽENÁ 17. Studánka JEŽENKA ve mlýně , k.ú. Ježená Mlýnská. U mlýna v Ježené pod obcí (Maršovský potok) je postavena kamenná stavba a uvnitř upraven v betonu vytéká pramen. Voda čirá, pitná, je používána. Je součástí areálu bývalého mlýna, který se t.č. opravuje, ale studna je volně přístupná. Pramen studánky se nachází v poli nad studnou. Vydatnost studánky nebylo možné změřit.
22
* Pramen a pramínek nad mlýnem, k.ú. Ježená Západně od mlýna v Ježené v lese, asi 150 m od okraje lesa nedaleko žluté turistické značky vytékají u lesní cesty větší a menší pramen. T.č. je však zčásti rozježděny dopravní technikou.
23
24
36. JIHLAVA (Jihlava, Antonínův Důl, Bedřichov, Helenín, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pančava, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná) 18. Studánka VE ZMOLINĚ, k.ú. Jihlava – Helenín P, L, V Lesní. Zaniklá. Nachází se J městské části Helenín, nad rybníčkem v obci na okraji lesa. Jsou zde dvě prameniště, kousek od sebe . V minulosti byla v těchto místech studánka, kam chodili pro vodu obyvatelé Helenína. Prameniště je zde stále. Z důvodu většího přítoku do níže položeného rybníčku , který je zřejmě pozůstatkem středověkého dolování stříbra, byla v minulých letech vybagrována struha od studánky k vodní ploše včetně rozšíření prameniště. Studánka se však ztratila, i když spodní pramen je stále zřejmý. Celý dolík nyní zarůstá plevelnými rostlinami, voda se objevuje až ve vyhrabané struze. Nedaleko stojí krmelec se zelenou střechou a zásyp pro zvěř. Vodárenské zařízení se nachází na kopci nad studánkou Ve Zmolině. (Průzkum s pamětníky a práce Barbory Mojrové ze ZŠ Březinova z biolog.olympiády 2001 ) ODKAZ: viz I. díl této publikace, str. 68)
Místo původního pramene Ve Zmolině.
Vedle prvního pramene se objevuje i druhý.
25
18. ZLATÁ studánka v Heleníně, k.ú. Jihlava – Helenín L Zaniklá. Podle literárního pramene se nacházela pod Helenínem u řeky, v místech, kde bývalo kutiště stříbrné rudy tj. Zlatostudánecká žíla, tj. pod bývalou textilní továrnou (později sklady CO ).Lze zde najít ještě malé jámy, zbytky po kutišti. Ústí štoly bylo zavaleno a vytvořilo Zlatou studánku. Po postavení továrny sloužila jí studánka jako zdroj vody. Ústí štoly bylo zazděno. Nad rezervoárem byl postaven cihlový domek, a později, když byl rezervoár zrušen, byl zbourán i domek. Blíže po prameni nepátráno.
19. Studánka NAD SVOBODOVÝMI, k.ú. Jihlava – Kosov P Polní. Zaniklá, vlastník neznámý. Pojedeme-li po spojovací komunikaci z Helenína do Kosova, asi po 400 m u mlaziny vystoupíme doprava. Po 50 m v poli narazíme na pramen se zbytky skruže. Bývalá studna má průměr 2 m, výška hladiny je 2,20 m , dno bahnité, hladina pokryta žabincem. V okolí bohatá vegetace. Ze studny je odtok struhou směrem k níže položenému statku U Svobodů. Voda však dnes již není podle informace pí. Svobodové na statku využívána. Nedaleko odsud na poli směrem k silnici prý bylo prameniště, jeho dnešní stopy jsou však nepatrné.
26
20. OLDOVA studánka, k.ú. Jihlava – Henčov P, V Lesní. Nachází se ve Špitalském lese , asi 500 m J od posledního měšínského rybníka. Pramen studánky je „ohražen“ kolmo postavenou kameninovou rourou s průměrem 40 cm, obrostlou a zarostlou v bujné vegetaci. Voda slouží k napájení ovcí. Smrkový les je v soukromém vlastnictví . V lese pozorováno hnízdění krkavce velkého. 21. Studánka NA ČLUNKU, k.ú. Jihlava P, V Městská, zaniklá. Na východním okraji sídliště Březinky (ul. Demlova) , asi 200 m od zastávky MHD „Na Člunku“ směrem k řece Jihlavě najdeme hlubokou, zarostlou zmolu. Je sice bez vody, ale jde o pravděpodobné místo bývalé studánky Na Člunku. Voda zde podle pamětníka byla údajně dobrá. Dnes je místo obrostlé křovím a devastované odpadem.
27
22. Studánka NAD POPICKÝM RYBNÍKEM, k.ú. Jihlava – Popice P Lesní. Studánka se nachází vlevo asi 150 m od silnice Pístov – Salavice, v lese, v údolí za odbočkou do chatové osady Okrouhlík, asi 150 m od silnice nedaleko modré turistické značky. Je zaskružená, dno písčité, výška hladiny 12 cm. Vydatnost 165 ml/sec. V okolí pestrá vegetace, kvete zde bez hroznatý. Navštěvována zřejmě není.
23. DANKOVA studánka pod Popickým vrchem, k.ú. Jihlava – Popice (Velký Špičák) P Lesní. Jižně od vrcholu Popického vrchu (682 m n.m.) v lese mezi zelenou a modrou turistickou značkou, asi 150 m od studánky Pod Popickým vrchem se nachází hloubená , nezastřešená studánka. Nazvána podle Daniela Stejskala, který ji objevil. Při naší návštěvě prohloubena a vyčištěna. Dno písčitohlinité, voda čirá, kvalita neznáma. Hloubka studánky 15 cm. Kolem studánky rostou kapradiny.
28
24. ŽABÍ studánka, k.ú. Jihlava – Popice P Lesní. Pojedeme – li po silnici Pístov – Salavice, za křižovatkou Vysoká – Okrouhlík přijedeme do lesní serpentýny. Zde odbočíme vlevo po cestě do lesa a po asi 300 m , ještě 200 m před modrou , narazíme na studánku. Má hranatý půdorys 1 x 1 m se starou výdřevou, je hloubená. Pramen odtéká potůčkem směrem k chatové osadě Okrouhlík. Výška vody je 33 cm, dno je zabahněné, kvalita vody určitě nevalná. Je využívána jen zvěří a ptactvem. Název jsme jí dali od toho, že zde D.S. pozoroval 8 skokanů hnědých. Hojná vegetace.
29
25. Studánka NA VODÁRENSKÝCH RYBNÍCÍCH, k.ú. Jihlava – Pístov V, E Lesní. Půjdeme-li od Jihlavy po levé straně Vodárenských rybníků u Hosova, u druhého z nich v lesní stráni po levé straně najdeme využívanou studánku. Bližší údaje však bohužel se nám nepodařilo zjistit. 26. ŽELEZNIČNÍ studna, k.ú. Jihlava – Kosov P, V Nepoužívaná. Vedle železniční trati Jihlava – Brno v prostoru za Kamenolomem Kosov, na počátku zahrádkářské kolonie, objevíme nad tratí ve stráni betonovou hrázku. Po zvednutí železného poklopu můžeme nahlédnout do betonového zásobníku, na dně s kovovou rourou. Od poklopu k rouře umístěné na dně jsou 3 m, roura vede ještě několik metrů k prameni. Nad pramenem byl před řadou let zbudován betonový kryt. Podle místního zahrádkáře sloužil zásobník v době parních lokomoviv, tj. v polovině minulého století, pro na pájení ocelových ořů. Pamětník z nedaleké obce však tvrdí, že zde napájet lokomotivy nikdy neviděl. Ať již je to tak, či onak, nedaleko bývala železniční hláska a studna sloužila možná pro ni. Dnes je opuštěná, ale pramen existuje. Nedaleko protéká pod tratí potůček, sloužící pro potřeby místních zahrádkářů. Vlastník studny není znám.
30
Pohled do studničního zásobníku.
31
27. Studánka VE STARÝH HORÁCH, k.ú. Jihlava – Staré Hory P, L V obci. Obyvatelé části Staré Hory, Starohůráci, ji dobře znají. Po přejití silničního mostu ve Starých Horách ji uvidíme hned pod chodníkem po pravé straně před dnešní taneční restaurací Venuše. Je vykamenována, výtok kovovou trubkou, vydatnost 100 ml/sec. Vodu lidé odebírají a používají při vaření apod. , její kvalita však není známa. Podle literárního pramene se jedná o výtok důlních vod z bývalých horních děl na levém břehu řeky. (Ve Starých Horách se nacházelo jedno z mnoha rozsáhlých středověkých kutišť stříbrných dolů. Vzhledem k tomu, že je vyvedena v kameni“, studánka nepotřebuje údržbu).
32
28. Studánka u SEDLECKÉHO MLÝNA, k.ú. Jihlava P V obci. Zcela známá všem, kteří chodí k rybníku Borovina na Smrčenském potoce. Najdeme ji za bývalým mlýnem u prvních chalup vedle Smrčenského potoka. Výtok z bývalých horních děl je upraven kovovou trubkou, kolem obloženo kameny (schody), vydatnost 50 ml/ sec., asi 15 m opodál je zaskružení. Není známa kvalita vody, ani to, zda je studánka navštěvována.
33
29. CÍSAŘSKÁ studánka v Hosově, k.ú. Jihlava – Hotov P V obci, zaniklá. Viz také I. díl Studánky a prameny okresu Jihlava, str. 63), kde je uvedena i pověst. V roce 2006 jsme zjistili, že zanedbaná studánka na okraji obce je zcela zdevastována, údajně se v jejím prostoru připravují inženýrské sítě pro novou výstavbu. Je to veliká škoda, především pro obec samotnou, neboť obnovenou studánku se zvučnou pověstí bylo možné využít např. pro turistický ruch v obci ! Na místě je však stále pramen a naše ZO se pokusí v r. 2007 za součinnosti ostatních studánku obnovit……….
Místo, kde bývala Císařská studánka.
34
29. STUDÁNKY a VÝTOKY z bývalých horních děl (k.ú. Jihlava) L Před 220 lety opustil poslední havíř středověkého jihlavského dolování stříbra svůj důl. Celá tato slavná éra od známé pověsti o nálezu stříbrné rudy, příchodu kolonistů, způsoby těžby, mapy rudných žil, ražby mincí atd. je podrobně popsána v řadě odborných prací , v Muzeu Vysočiny v Jihlavě je havířská expozice. Hornická naučná stezka vede v okolí vrchu Šacberk (Rudný) u Jihlavy (za Domovem důchodců)je to však jen nepatrná památka na dobu, která přinesla Jihlavě slávu a bohatství. Desítky zřetelných pozůstatků dolování (Staré Hory, Sasov, u Kosova, M. Beranova aj., v Jihlavě např. Pfaffenhofský couk, který jsme se kdysi jako ochránci snažili marně vyčistit a označit ( zaniklo v důsledku nové výstavby, upadnutím v zapomenutí , ale často i devastací těmi , kteří nepochopili historickou, kulturní a turistickou cenu opuštěných šachet, pinek, obvalů s ohledem na své potomky…. Z těchto bývalých horních děl vytékají důlní vody, a to podle jiného pramene – tentokrát literárního – v následujících místech. Šachta na Skalce na okraji Jihlavy byla hnána pod Šibeniční vrch a důlní voda z ní byla svedena do rezervoáru – studánka Na Skalce (viz I. díl naší práce ). Pod železničním přejezdem ve Starých Horách podél levé straně silnice vedla „zmola“ po štole , nyní již aplanované. Důkazem tohoto díla je výtok důlní vody pod Starohorským mostem na pravém břehu řeky Jihlavy. Voda z důlních děl po levé straně řeky Jihlavy ve Starých Horách byla svedena do rezervoáru u bývalé prodejny potravin ( dnes taneční restaurace Venuše ). Viz Studánka ve Starých Horách . Na okraji lesa Borovina u býv. Sedleckého mlýna u skupiny chalup, kde se nedaleko nachází zbytky šesti trychtýřů a tři zmoly po propadlých štolách, je výtok vody sveden do rezervoáru – viz Studánka u Sedleckého mlýna . Výtok ze štoly ražené pod Hruškovými Dvory, lze údajně nalézt na svahu k řece Jihlavě. Jde o svah pod silnicí od hlavního nádraží ČSD k viaduktu před Hruškovými Dvory. Dříve měla na svahu školní zahradu ZŠ Havlíčkova ul. (původně Dřevěnomlýnská škola), dnes zde probíhá nový výstavba, na části svahu jsou zahrádky. Malý potůček za řekou nad restaurací Pančava , vlévající se do řeky Jihlavy, je výtokem z rezervoáru důlních vod studánky. Při stavbě silnice byla do něj svedena důlní voda ze štoly sv. Antonína z Paduy (ústí štoly již nelze lokalizovat). Po modré turistické značce od této studánky za Pančavou proti proudu Jihlávky se dostaneme ke zděnému domku zvanému Havírna. Ústí štoly zde bylo zavaleno, rozprostírá se tu zahrádkářská kolonie. Důlní vody byly svedeny potrubím k říčce a vyvěrají asi 30 m zpět u vzrostlé lípy s turistickou značkou na kmeni. Před známou jihlavskou ZOO u bývalého mlýna na říčce Jihlávce byla kdysi ražena štola, jejíž ústí sice není známo, ale vyvěral zde proud důlní vody. Byl sveden pod zem a odveden do blízké říčky Jihlávky. Výtok vody u býv. horního díla U Boží pomoci – viz Markétina studánka, k.ú. Rančířov. (Pokud blíže neuvedeno, nemáme uvedené údaje blíže prozkoumané).
35
* Prameny, prameniště * Pramen u Letiště v Henčově, k.ú. Jihlava – Henčov P Na okraji Špitalského lesa západně od letiště /nedaleko posedu/ se nachází pramen, t.č. z něj vytéká hnědá voda svědčící o přítomnosti železa. Nad ním je betonový val. Z toho lze usuzovat, že v minulosti byl o pramen zájem (studánka ?). Bližší není známo. Dále v lese na jeho severním okraji výtok podzemní vody z polí (betonové korýtko), který v lese pokračuje meliorační stružkou (viz foto).
36
* Pramen v Zadním lese, k.ú. Jihlava – Henčov P Asi 400 m západně od posledního měšínského rybníka (za dálnicí) v lese zv. Zadní les je zřetelný pramen. Kolem bujná vegetace (kapradiny, pomněnky aj.). Velmi vhodné místo pro vyhloubení STUDÁNKY.
37
* Prameniště v Zámkově lese, k.ú. Jihlava – Henčov P, V Na jižním okraji Špitalského lesa východně letiště se vyskytuje prameniště (nedaleko chata ovčáka), na stromě budka pro sovu. Místní ovčák by zde rád vybudoval studánku. V r. 2004 pozorováno v lese hnízdění krahujce lesního. * Prameniště v Heleníně, k.ú. Jihlava – Helenín V Podle pamětníka se v Heleníně nacházel pramen, a to v prostoru mezi poštou a bývalou osamocenou stodolou býv. Státního statku. Nyní zde probíhá nová výstavba a pramen byl zřejmě využit pro potřeby výstavby. * Pramen Za garážemi, k.ú. Jihlava (Stará plovárna) V, E V prostoru za garážemi pod hrází Staré plovárny v Jihlavě se nachází pramen, nemáme jej však blíže prozkoumaný. * Pramen Za Borovinou, k.ú. Jihlava (rybník Borovina) V Za rybníkem Borovina nedaleko protékajícího Smrčenského potoka (levý břeh) se nachází nepříliš vydatný pramen, kolem obhloubený. Jinak nevyužitý.
Výtok vody z meliorací nedaleko letiště v Henčově.
38
39. KALHOV 30. Studánka U PAŘÍZKŮ na Kudrnově louce, k.ú. Kalhov ZS, E Studánka je v evidenci sdružení Zelené srdce (viz přiložený dopis). Více o ní zatím není známo.
41. KAMENICE U JIHLAVY (Kamenice, Kamenička, Řehořov, Vržanov) V, E 31. Studánka u SVOBODOVA MLÝNA (za stara „ U Tláskalů“), k.ú. Kamenice u Jihlavy. Lesní. Nachází se v příkré stráni přesně proti pravotočivé zatáčce přibližně 200 m za tzv . Vržanovským mostem (ve směru od Bítovčic do Kamenice ) přes potok v bukovém lese. Je hloubená, nezastřešená, voda pramení celoročně. Voda průzračná, hloubka asi 10 cm , dno hlinitopísčité. Výtok coulovou propylenovou trubkou, v době návštěvy (prosinec) voda pouze odkapávala. Pod studánkou několik kaluží sycených vodou ze studánky. Podle plastového kelímku patrně navštěvována. Zanesena listím, nezbytné vyčištění.
39
* Prameny, prameniště * Pramen NA LÍCHÁCH (ve starých mapách také „Na lichých“) k.ú . Kamenice u Jihlavy. V Nachází se po pravé straně ve směru jízdy od Bítovčic ke Kamenici, asi 100 m před začátkem Kamenice. Nad prameništěm je pole a nad ním kopce Stražka ( a Klokučka. Voda je čirá, lokalita štěrkopísčitá, výška hladiny 10 cm. V minulosti zde byla i studánka se stojánkem a zavěšenými hrnečky, splňující prý parametry pitné vody. Výskyt nestálý, v době sucha vysychá. Protože pramen podemílal okraj pole, byla zde umístěna betonová roura, z níž voda vytéká napříč silničním příkopem a protéká betonovou rourou pod silnicí.
40
* Prameniště u dálnice, k.ú. Kamenice – Řehořov P Zamíříte – li za Řehořovem směrem na Měřín vlevo po spojce k dálnici, můžete ještě před dálnicí vlevo spatřit tři velké kryté studny. Prameniště bylo využito jako vodní zdroj pro obec. Krytý výtok je zčásti zmeliorovaný, meliorace zborcená a část vody odtéká struhou.
51. LUKA NAD JIHLAVOU (Luka n.J., Otín, Předboř, Svatoslav) 32. HONZÍKOVA studánka, k.ú. Luka n.Jihl. P, V Na okraji lesa. Najdeme ji u silnice Luka – Kozlov, asi 800 m před louckým koupalištěm, nedaleko významného krajinného prvku Hostinky. Překročíme Kozlovský potok, studánku najdeme na okraji lesa. Je hloubená, nezastřešená, o rozměrech 1 x 1 m, obložená kamením. Dno bahnité, vývod trubkou z umělé hmoty. Vede k ní vykamenovaná pěšinka. Je zřejmě i navštěvována, kvalita vody však není známa. Kolem bujná vegetace. Jméno dostala podle studánkáře ochránců přírody Honzíka Plevy (viz titulní foto ).
41
33. Studánka U PŘÍSECKÉHO POTOKA, k.ú. Luka – Předboř P, V Lesní . Půjdeme-li naproti železničnímu přejezdu v Předboři asi 200 m po Příseckém potoku, najdeme vpravo u cesty neudržovanou dřevěnou budku, s plísní na dřevě. Studánka je ve skruži o prům. 0.6 m, výška hladiny je 0.5 m , dno blátivé. Neudržovaná, zřejmě nyní nepoužívaná.
52. MALÝ BERANOV 34. Studánka U BERANOVSKÉHO KAMENOLOMU, k.ú. Malý Beranov P, PP Studánku nalezneme na červené turistické značce za Malým Beranovem, ještě před bývalým kamenolomem po pravé straně u cesty. Jde o pramének, jehož výtok je vyveden kovovou trubičkou, vydatnost malá (20 ml/sec.) dno vykachlíkované. Pozemek je obehnán ostnatým drátem včetně sousedící chaty, jde zřejmě o soukromý pozemek (majitel nezastižen).
42
61. NADĚJOV 35. BARÁKOVA studánka, k.ú. Nadějov P, V Můžeme ji objevit vpravo od silnice Nadějov – Jersín, po překročení Nadějovského potoka v lese, asi 1 km od Panského rybníka směrem na Jersín. (Nedaleko stojí nádherná Klímova lípa s třemi kmeny, asi 200 let stará, navržená na ochranu – říká se zde Na Březinách). Studánka je v hustém lese, obložená velkými kameny (v minulých letech rozšiřovali pramen trhavinou ). Je hloubená, výška hladiny 20 cm , nedaleko nora lišky. Vlastníkem lesa jsou Lesy ČR, kvalita vody není známa. Není navštěvována.
43
Romantický zlatý potůček.
Krásná Klímova lípa u Nadějova s třemi kmeny. 44
74. PUKLICE (Puklice, Petrovice, Studénky) 36. Studánka VE STRÁNÍCH, k.ú. Puklice – Petrovice P, V Lesní. Půjdeme-li od bývalého Petrovického mlýna (nyní školicí a rekreač.středisko) po pravém břehu řeky Jihlavy , dojdeme k zahrádkářské kolonii pod Malým Beranovem. Na jejím začátku odbočíme doleva, podejdeme železniční trať a jdeme po potůčku do lesa Stráně. Asi po 100 m odbočíme úžlabinou opět doleva do lesní stráně a po dalších 100 m jsme u zaskružené studánky. Zhotovili ji asi před dvěma desítkami let a stále udržují zahrádkáři z blízké zahradní kolonie. Vývod jednocoulovou kovovou trubkou, na konci s kohoutkem, nad ním další vývod přepadu. Výška hladiny 100 cm, voda čirá, dno písčité. Podle pamětníka mívala voda dříve i parametry kojenecké vody. Ve studánce se udržuje voda i v době sucha, v době záplav (ze stráně nad studní) se nekalí. Pro vodu chodí hlavně místní zahrádkáři, kteří se o ní starají. Místo skutečného pramene je však jinde, není známo. Potůček ve Stráních, který teče pod studánkou, má dva prameny, ten hlavní je v lese pod Cahovým vrchem (592 m n.m.)J od Kosova.
45
76. RANČÍŘOV 36 A MARKÉTINA studánka, k.ú. Rančířov L, E Ve svahu nad bývalým rančířovským mlýnem byla dnes již zavalená štola, z níž vytékal pramen důlní vody. Horní dílo bylo známé jako U Pomoci Boží. Pramenu se říkalo Markétina studánka. Původ názvu neznáme. Nevíme ani, zda se zde studánka v současné době nachází.
77. RANTÍŘOV 37. Studánka NA VYSOKÉM KOPCI, k.ú. Rantířov P, V Lesní. Výjdeme z chatové osady u Pekelského mlýna před Rantířovem, studánku objevíme v lese nad červenou turistickou značkou. Je hloubená asi 1 x 1 m, hloubka vody 20 cm, dno bahnité, kolem odtékajícího potůčku kapadí. Vedle vytéká druhý pramen. Není navštěvována. Doporučujeme prohloubit a vyčistit.
46
38. ČERTOVÁ STUDÁNKA pod Pekelským vrchem, k.ú. Rantířov P, V Lesní. Najdeme ji po pravé straně údolí , je zřejmé, že zde byla již před mnoha lety. Leží od lesní cesty 50 m vpravo, pod žlutou tur. značkou. Je vykamenována se zbytky střechy. Dno bahnité, voda vytéká vydatností 80 ml/ sec. Při návštěvě čištěna. Údajně se o ni starají i trampové z nedaleké T.O. Doporučuje se prohloubení a zastřešení.
47
39. Studánka POD PEKELSKÝM VRCHEM, k.ú. Rantířov P, V Lesní. Leží 100 m nad předchozí studánkou, pod lesní cestou. Je vyhloubena, obložena z jedné strany kamením. Dno bahnité, voda volně odtéká. Opodál je další pramen a kaliště divokých prasat. Pramen poměrně vydatný, ale kontaminovaný (zřetelný pach po naftě), nezměřitelný. Nalezen kameninový střep.
48
40. VĚTVIČKOVÁ studánka, k.ú. Rantířov P, V Lesní. Leží asi 200 m pod Čertovou studánkou pod Pekelským vrchem . Je hloubená, mělká, hloubka vody 10 cm, zakrytá větvičkami. Místní chatařka z Rounku při každé návštěvě přikládá větvičku, odtud jsme ji dali název. Dno písčité, odtok vody slabý. V okolí stopy divočáků. U studánky je lesní hraničník s vyraženou značkou M 8.
49
* Prameny * KARLŮV pramen , k.ú. Rantířov P Lesní. Asi 200 m v lese pod Větvičkovou studánkou na úbočí Pekelského vrchu vytéká pramen, který je vhodný k vyčištění , příp. ke zřízení studánky. Název dostal podle studánkáře Karla Holuba.
86. SMRČNÁ * Pramen Zlatého potůčku u Smrčné, k.ú. Smrčná P Zlatý potůček najdeme snadno, teče v Petrovických lesích okolo Černého rybníka a putování po jeho toku nás přivedlo až pod vrch Skalky (708 m n.m.). Těšili jsme se na objev studánky snad každý chlapec a muž má v krvi touhu po objevu a dobrodružství…. Ale nakonec jsme narazili na zbudovaný vodní zdroj s příslušnou vodárenskou stavbou… … Pramen posloužil pro vodovod blízké obce, ale cesta po jeho klikatém lesním toku je docela romantická….
50
94. ŠIMANOV 41. HEJSKOVA studánka (Hejskova štůla), k.ú. Šimanova P, ZS Lesní . Zmiňuje se o ní ve svých záznamech sdružení Zelené srdce (Pavel Koubek). S pomocí šimanovského kronikáře jsme ji našli. Z Šimanova se musíte vydat k lesu Březina nedaleko Šimanovského Dvora. Polní cestou dojdeme k okraji lesa, po odbočení doleva jdeme asi 200 m lesem, načež nás uvítá studánka v řídkém lese a v menším údolíčku. Je hloubená, oválná, asi 1,5 x 2 m , hloubka vody 50 cm, vydatnost nezměřitelná. Voda odtéká potůčkem. Zřejmě není navštěvovaná, pouze zvěří a ptáky. Nedaleko stojí krmelec. Studánka má název patrně podle vlastníka lesa (bývalého ?).
42. Studánka SLEPÉHO MLÁDENCE , k.ú. Šimanov P, ZS V obci. Podle pověsti z ní pil slepý mládenec, který – když si potřel svůj vyhaslý zrak její vodou, prozřel… Dnes již zaniklá studánka byla hledána v lese Holubovsko, podle kronikáře v obci však jde spíše o dva prameny, dvě bývalé studánky, v obci. Jeden pramen se nachází při výjezdu z Šimanova na Hlávkov u poslední chalupy vlevo. Je nyní zaskružen, voda je zřejmě používána pro soukromé účely. Druhý nalezneme v části obce před výjezdem na Větrný Jeníkov. Jde rovněž o zaskruženou studnu o průměru 2 m, která nahradila původní studánku a voda z ni je vedena pro potřeby obce. Tato skruž se nachází v mlází, kolem louka, a přiznám se, že pověst o slepém mládenci mi k ní velmi přiléhala…..
51
97. TŘEŠŤ (Třešť, Salavice, Buková, Čenkov) 43. Studánka V BUKOVÉM LISTÍ, k.ú. Třešť P, PP, E (viz také I. díl publikace, str. 115 Studánka Ve spadaném listí) Na 7. zastávce Naučné stezky v NPR Velký Špičák u Třeště, zvaném U Křížků, stojí myslivecká chatka (nedaleko je zelená turist. značka). Sejdeme-li staletou bučinou po svahu asi 250 m níže, narazíme na opravdu netypickou studánku, ukrytou mezi metrovými balvany . Ty jakoby střežily vchod do sluje. Studánku objevil ing. Pavel Pokorný z ČSOP. Dno je písčité, sílu toku nelze změřit, výška hladiny 40 cm. Zanesenou studánku jsme při návštěvě čistili. Asi 80 m pod studánkou je starý kamenný mostek, opodál kaliště divočáků. Zřejmě není navštěvována.
Kamenný mostek v lese pod studánkou v bukovém listí.
44. Studánka LIBUŠKA, k.ú. Třešť – Salavice Lesní.Nachází se v polesí Velký Špičák, asi 500 m od silnice Jihlava – Slavice, S, V směrem v lese. Poměrně silný pramen, dno však zcela zabahněné , vyčištění nutné. Studánka byla pěkně zastřešena Lesy ČR, na jejichž pozemku se nachází, u studánky hrníček. Kvalita vody však není známa. V okolí menší prameniště, bujná vegetace, kaliště divočáků.Studánku jsme objevili při hledáni hub…
52
100. ÚSTÍ 45. Studánka KOPANINKA u Krasoňova, k.ú. Krasoňov S–E Studánka je v evidenci sdružení Zelené srdce Pelhřimov, více není známo. 46. Studánka KŘTITELNICE, k.ú. Ústí – Branišov P, L, V, ZS Zaniklá studánka. Nacházela se v lese jihovýchodně od samoty Čamrda, která leží nedaleko silnice Zbilidy – Ústí. Les se nazýval také Šandov (Šandovec).Studánka prý byla umístěna v prostoru mezi lesní cestou a okrajem lesa, severně od vrcholu Čihadla (667 m n. m), podle literárního pramene byla hluboká a roubená, před ní byl položen těžký plochý kámen. Pověst vypráví, že v dávných dobách, kdy v okolí ještě nestály kostely, se jednou za čas u ní shromažďovaly ženy, které chtěly pokřtít svá nemluvňata. Kněz sem přicházel zdaleka. Tento akt se konal i u jiných studánek, všem se pak říkalö Křtitelnice. Tolik pověst.. Pramen studánky byl podle pamětníka někdy v polovině sedmdesátých let minulého století upraven na vodní zdroj pro obecní vodovod, není však známo, které obce. Byl dán do skruží bez přepadu, ochranné pásmo zde nebylo vyhlášeno . V současně době se nachází uprostřed asi dvacetiletých mlazin, a bohužel ani hledání Pavla Koubka a později naše nebyla úspěšná. Aktuelní zobrazení není ani v záznamech pracovníka Lesoprojektu Štoky. V blízkosti teče Hejnický (Hajnický) potok.
104. VELKÝ BERANOV (Velký Beranov, Bradlo, Jeclov) 47. Studánka v chatařské osadě Jeclov, k.ú. Velký Beranov – Jeclov P Chatařská. V chatařské osadě v Jeclově, JV od Jeclova nad řekou Jihlavou, je studánka upravená jako pumpa. Přepadová voda vytéká z dvoumetrové skruže asi po 4 m trubkou.Vodu užívají místní chataři jako užitkovou.
53
48. JESTŘÁBÍ studánka, k.ú. Velký Beranov P, V Lesní. Dostaneme se k ní od posledního měšínského rybníka, který leží vedle dálnice, jižním směrem. Od rybníka lze jít část cesty po modré TZ směrem na Rytířsko, pak odbočíme doleva na lesní cestu. Studánku nalezneme po 400 m. Je hloubená, nevelká , v době návštěvy (leden)byla suchá. Podle vyprávění pamětníka zde před 50 lety místo dnešního lesa byly louky a při senoseči vodili rolníci ke studánce napájet koně. Stružka od studánky je zarostlá četnými vodomilnými rostlinami.
54
49. Studánka BARBORA, k.ú. Velký Beranov P, V V obci. Přímo za kostelem ve Velkém Beranově se nachází upravená studánka. Je poměrně vykamenována, výtok z kovové trubky, vydatnost vody 100 ml/sec.. Kvalita vody není známa, ale místní obyvatelé vodu užívají v domácnostech. Studánka byla zbudována již před řadou let. Nedaleko odtud na zastávce MHD fungoval dříve veřejný odběr vody z kvalitních pramenišť v okolí.
55
118. ZHOŘ 50. Studánka ZLODĚJKA, k.ú. Zhoř V, E Zaniklá, obecní. Nacházela se ve Zhoři v obci. Pověst vypráví, že zloděj, který vykradl domek místního občana, se u studánky občerstvoval, a zde ho také chytili…. Pramen studánky byl na přelomu 50. a 60.let podchycen pro místní vodovod.
51. Studánka NÍŽOV V, E Nacházela se v prostoru mezi Zhoří a Dobroutovem na polích zvaných Nížov. Mívala prý vydatný pramen. V dobách velkoplošného hospodaření se však voda vlivem meliorací ztratila.
* Prameniště * Prameniště pod HAVLINOU, Arnolecké hory, k.ú. Chroustov, okres Žďár n.Sáz. P Pod nejvyšším vrchem Arnoleckých hor Havlinou (709 m n.m.), přes níž vede zelená turistická značka, asi 200 m J od ní se nachází rybníček, obklopený olšinou s jasanem, v době návštěvy vypuštěný. Odtud pramení voda stékající potokem K Závlaze k obecnímu vodnímu zdroji. Ten se nachází oplocený v lese pod Havlinou.
56
Shrnutí Publikace navazuje na I. díl a podchycuje dalších 55 stávajících i zaniklých studánek a 17 pramenů a pramenišť v okrese Jihlava. Většinu vodních zdrojů jsme navštívili, některé údaje jsou převzaty z literatury, mapy a pod. nebo z vyprávění. Stávající studánky pokud jsou na lesní půdě podniku Lesy ČR, jsou často pěkně zastřešeny. (např. v turistické oblasti Čeřínek). Řada studánek a pramenů (např. v okolí Rantířova aj.) jsou pouze neudržované „vodní jímky“, sloužící k občerstvení zvěře a ptactva. Mnohé studánky v okolí Jihlavy jsou často výtoky důlních vod jako pozůstatek historického dolování, které probíhalo od 13. století až do nových dob, přesto z nich lidé berou vodu. O některé studánky je vzorně pečováno (studánka Ve Stráních – zahrádkáři). Většinou, ale kvalita vody není hygienicky sledována a zájemci jí pijí na vlastní riziko. K nejvydatnějším studánkovým zdrojům v tomto druhém kole mapování patří Kupcova studna v k. ú. Bílý Kámen (500 ml/s), dále studánka Ve Stráních či studánka na Okrouhlíku. K překvapením patřila Železniční studna u Malého Beranova, i když pamětník nepotvrdil, že by sloužila k zásobování parních lokomotiv vodou, jak jsme se ústně dozvěděli. O mnohých zaniklých nám vyprávěli místní občané, pamětníci, kronikáři… O některých nenalezených, případně zaniklých, se vyprávějí hezké pověsti (např. v okolí Větrného Jeníkova). Samotnou kapitolou je Císařská studánka v Hosově, která je bohužel zdevastována, ačkoli mohla výborně s ohledem na místní pověst podpořit cestovní ruch v obci. Lze shrnout, že pečováno (zahrádkáři, chataři) je pouze o menší počet studánek, které místním slouží, ať již k pití či vaření, nebo jako zdroj vody užitkové. Naše ZO ČSOP nechala v roce 2006 za vydatné pomoci Zdravotního ústavu Jihlava provést hygienické rozbory vody u tří studánek, Zahrádkářské u Zborné, Zahrádkářské u Antonína Dolu a studánky Emanuely (v péči naší ZO ČSOP) pod PP Vysoký Kámen (viz I. díl publikace). Výsledky rozborů jsou uvedeny v příloze. Parametry pitné vody bohužel nesplnila ani jedna. Závěrem je nutné poděkovat všem – chatařům, zahrádkářům, ochráncům přírody, místním občanům – kteří o „své“ studánky pečují a tím zachovávají i použitelnost těchto cenných zdrojů vody.
(Karel Holub)
57
Záměry naší ZO ČSOP na rok 2007 a další v
Studánky, které jsou evidované v péči na ZO ČSOP: studánka Emanuela, k. ú. Jihlava – Vysoký Kámen studánka Eliška, k. ú. Jihlava – Vysoký Kámen Hobzova studánka (Anetka), k. ú . Jihlava – Vysoký Kámen Račí studánka, k. ú. Záborná Studánka Panny Marie (U širokého křoví, Křemešnička) k. ú. Vyskytná u Jihlavy Kamenná studánka, k. ú. Jihlava – Hosov
(evid. č. 80) (evid. č. 81) (evid. č. 60) (evid. č. 52) (evid. č.141) (evid. č.159)
v
Navržená péče o další studánky v roce 2007: 1. Studánka Pod školou (V Břízkách, Hermíl), která se nachází na okraji sídliště v Jihlavě – upravit kameny, nechat udělat hygienický rozbor 2. Císařská studánka v Hosově – pokusit se jednat s místní samosprávou o obnově 3. studánka Eliška, k. ú. Jihlava – Vysoký Kámen – zastřešit 4. Tipy na hygienické rozbory: studánka Ve Starých Horách, Hobzova studánka, Ježenka v Ježené 5. Tipy na vyhloubení studánek: za Uhřínovicemi, Zadní les u letiště Henčov
v
Otevírání studánky Emanuely – v pátek 20. dubna 2007. Sraz zájemců je na parkovišti ATC v Jihlavě – Pávově, s sebou špekáčky. Je zajišťován hudební doprovod.
v
V roce 2006 byla zastřešena bonským šindelem Hobzova studánka (Anetka) v PP Vysoký Kámen naším příznivcem p. Karlem Hobzou. Plány z předchozího roku na úpravy a vyhloubení studánek se nepodařilo splnit hlavně z důvodu nedostatku času zaměstnaných řemeslníků.
58
Dopis volného sdružení Zelené srdce
59
Vysvětlivky § §
Studánky a prameny jsou zařazeny podle katastrálních území sídel (obcí) Obce jsou seřazeny abecedně.
Zkratky P M L PP ZS V E
– – – – – – –
proveden průzkum v terénu jištění podle turistické mapy 1: 50 000, zjištění z literatury, internetových stránek, místopisných brožur apod. údaje podle ing. Pavla Pokorného, člena naší ZO, evidence volného sdružení Zelené srdce, Mladé Bříště u Pelhřimova, zjištění z vyprávění pamětníků, místních občanů apod. studánka či pramen pouze evidován , tj. zpráva z druhé ruky
Použití map § §
turistická mapa okresu Jihlava měř. 1:50 000 (vydaná v edici KČT, r.) turistická mapa Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko měř. 1:50 000 (vyd. v edici KČT)
60
Seznam studánek zakreslených na mapových listech Mapový list č.
Číslo a jméno studánky
1
7 – studánka V Louhu, 8 – studánka Pod sjezdovkou, 10 – studánka Pod lesní školkou, 16 – Jankova studánka, 16 A – studánka U Truplova mlýna, 41 – Hejskova studánka, 42 – studánka Slepého mládence, 46 – studánka Křtitelnice (pravděpodobná lokalizace)
2
9 – Černá studánka, 13 – Konířova studánka, 14 – studánka Pod kostelní pěšinou, 15 – studánka V Hemrově háji
3
0 – Kupcova studánka, 17 – studánka Ježenka, 25 – studánka na Vodárenských rybnících, 27 – studánka ve Starých Horách, 28 – studánka U Sedleckého mlýna, 29 – Císařská studánka
4
11 – studánka U Horního Okrouhlíku, 12 – studánka na Okrouhlíku, 24 – Žabí studánka
5
18 – studánka Ve Zmolině, 18 A – zaniklá Zlatá studánka, 19 – studánka Nad Svobodovými, 20 – Oldova studánka, 21 – zaniklá studánka Na Člunku, 26 – Železniční studna, 32 – Honzíkova studánka, 34 – studánka U Beranovského kamenolomu, 36 – studánka Ve Stráních, 47 – studánka v chatové oblasti Jeclov, 48 – Jestřábí studánka, 49 – studánka Barbora
6
1 – Císařská studna, 2 – Bílá studánka, 3 – Kojenecká studánka, 4 – Dubová studánka, 5 – pravděpodobná studánka Na Strážce, 6 – studánka Pod Oborou, 33 – studánka U Příseckého potoka
7
35 – Barákova studánka
8
31 – studánka U stobodového mlýna
61
Příloha – mapové listy č. 1 – 8
62
63
64
65
66
67
68
69
Výtah z hygienických rozborů tří studánek uvedených v I. dílu publikace Datum ukončení zkoušek: 30. října 2006 Provedlo: Centrum hygienických laboratoří, Zdravotní ústav, pracoviště Jihlava, Dům zdraví, kterému děkujeme za pomoc a dobrou spolupráci studánka Zahrádkářská Zborná
Antonínův Důl
mg/l Železo Amonné ionty
studánka Zahrádkářská
studánka Emanuela
Limitní hodnoty
mg/l
mg/l
mg/l
0,050
0,050
0,050
0,5
0,05
0,05
0,05
0,5
méně než 5
méně než 5
méně než 5
20 MH
Celkem org. uhlík TOC
1,7
1,6
méně než 1,6
5
Dusičnany IC
51,5
9
10,5
50
Dusitany
0,01
0,01
méně než 0,01
0,5
33,6 přijatelný
18 přijatelný
14,8 přijatelný
125
5,2
6,25
6,10
6,5 – 9,5
Zákal
3,8 ZF
4,4
6,1
5 MH
Escherichia coli filtrace
0 KTJ
0 KTJ
0 KTJ
0
Koliformní bakterie filtrace
10 KTJ
6 KTJ
0 KTJ
0
Počet kolonií při 22°C
30 KTJ
100 KTJ
100 KTJ
500 MH
Počet kolonií při 36°C
20 KTJ
40 KTJ
10 KTJ
20
Látka
Barva
Konduktivita mS/m Pach Reakce vody pH
Poznámka: Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. v platném znění stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. MH – mezní hodnota, KTJ – kolonie tvořící jednotku Náš z á v ě r (v protokolech se neuvádí celkové hodnocení): U studánky Zahrádkářská Zborná překročen limit dusičnanů a koliformních bakterií (živočišného původu), silnější agresivita vody. U studánky Zahrádkářská Antonínův Důl překročen limit koliformních bakterií, agresivita vody. Hodnoty dusičnanů mají parametry vody pro kojence (limit 15 mg/l). U studánky Emanuely pod Vysokým Kamenem určitá agresivita vody. Hodnoty dusičnanů mají parametry vody pro kojence.
70
Není ke škodě, přečíst si něco o vodě Stravitelné kapitolky o vodě Víte, že ……. – – – – – – – – – – – – –
– – – – – – – – – – – – – –
voda nemá žádné státní hranice a její ochrana na zemi vyžaduje mezinárodní spolupráci? veškerý objem vody na zeměkouli tvoří 97,2 % vody slané(moře, oceány) a pouze 2,8 % sladké vody? voda je jedinou substancí, která se nachází v přírodě ve všech třech skupenstvích jako pára, kapalina či led? více než 70 % lidského těla je tvořeno vodou, která musí být neustále obnovována? chemicky čistá voda má maximální hustotu a nejmenší objem při 4°C? Při zvyšování teploty se objem vody zvětšuje, totéž se děje při ochlazování pod 4°C? na jaře a na podzim se objevují ve vodě teplotní vrstvy od 1 do 3 °C a dochází k promíchávání teplotních vrstev a k proudění vody ve svislém směru? anomálie hustoty vody ochraňují v zimě život u dna? Voda u dna nezamrzá , umožňuje tím vodním živočichům přežití zimního období? mezi fyzikální vlastnosti vody patří např. teplota, barva, zákal, průhlednost, chuť , pach? senzorické (organoleptické) vlastnosti vody jsou ty vlastnosti, které jsou zjistitelné našimi smysly – zrakem, čichem, chutí a hmatem? barva vody je ovlivňována rozptýlenými a rozpuštěnými látkami? Barvu ovlivňuje např. hnití rostlin v rašeliništích či půdě, lignitové látky či třísloviny rostlin? (tzv. koloidní látky) zákal bývá způsobován rozptýlenými nerozpuštěnými látkami (anorganickými nebo organickými) – jíl, bakterie, plankton a jiné? průhlednost závisí na barvě a základu? pach vody ovlivňují: 1.látky přirozeně obsažené ve vodě (sirovodík) 2.látky biologického původu (sinice, řasy, bakterie, houby aj.) 3.znečištění vody chemickými látkami (ropné látky, pesticidy, hnojiva, ředidla, čpavek)? pach se hodnotí podle šestistupňové stupnice, 0 je žádný pach, 5 je velmi silný pach? chuť vody ovlivňuje např. obsah železa, manganu, zinku, mědi, chloridů, oxidu uhličitého a dalších látek? pokud má voda reakci vody pH nad 8, má louhově mýdlovou chuť? v podzemních vodách získaných z žulových hornin se vyskytuje plyn RADON, který je vhodné z vody určené k pití odvětrat? reakce vody pH podle hygienických předpisů se má pohybovat mezi 6,5 až 9,5? Nižší hodnota než 6,5 ukazuje na určitou agresivitu vody a možnost rozpuštění těžkých kovů v půdě? podzemní vody bývají obvykle tvrdé, zatímco bystřiny mají vodu spíše měkčí? abnormálně tvrdé vody nezpůsobují zdravotní potíže, ale méně se hodí pro vaření, praní a mytí? při vaření se vylučují soli a vytvářejí povlak na nádobách a na vařených potravinách? dusičnany jsou samy o sobě neškodné, v zažívacím traktu se však mohou redukovat na dusitany? dusitany jsou nebezpečné zejména kojencům (zmodrání kůže kolem úst a na konečcích prstů)? mikroby rodu Escherichia coli žijící ve střevech lidí a zvířat jsou indikátorem fekálního znečištění a podle hygienických předpisů musí dosahovat hodnoty 0? dalším indikátorem fekálního znečištění jsou koliformní bakterie pocházející ze zažívacích traktů lidí a zvířat? Také jejich hodnota pro pitnou vodu je stanovena 0? podle odhadů Světové zdravotnické organizace je každé čtvrté lůžko v nemocnici obsazeno nemocným, jehož nemoc se přenáší znečištěnou vodou? každé „krátké spojení“ mezi vodou pitnou a vodou odpadní může vést k okamžitému onemocnění přenosnou nemocí?
71
Fotky z otevírání studánky Emanuely
Otevírání studánky Emanuely pod Vysokým kamenem dne 21.4.2006 se skupinou Epy De Mye, vítězem tramské Porty 2006.
72
Verše k otevírání studánky Odemykám tě, studánko, odemyky odemyky, jsme rádi, že tu prameníš, díky, díky. Stříšku jsme na tě dali, vyčistili a upravovali, aby tvůj pramínek, tvá vodička, potěšila každého poutníčka .. Zavolej na ty, které žízeň trápí: Jsem čistá, pojď, ze mne se napij! Ať je to člověk, sýkorka či koloušek, pro každého měj osvěžující doušek .. Odemykám tě, studánko, odemyky odemyky. Buď okem v krajině, co vidí naše hříchy, Buď ozdobou lesa, i kdyby samoty žal tě tížil. Budeme hlídat, aby nikdo ti neublížil! (Karel Holub)
73
Písničky o studánkách Co je po studýnce ( Moravská, F. Sušil, 214/227) Co je po studýnce dyž v ní vody néní! (: Jako po panence :), dyž v ní lásky néní. Co je po vodince, co teče kolajó ! (: Jako po panence :), dyž mně o ňu lajó.
Na horách studénky (: Na horách studénky :) (: sú moje šenkérky :) Ony mě nalejú a platby neptajú Na horách drozdové sú moji zvonové, ony mě zvonívaj, až hory hučívaj.
Na trávníčku na zeleném (Moravská od Břeclavě, F. Bartoš I., 56/137) (: Na trávníčku na zeleném u studánky kamennéj :) stójí tam kůň ryzovraný, na něm šohaj porúbaný. (: Došla k němu jeho máti, počala ho naříkati :) „ Můj synáčku přemilený, pověz ty mě, co ťa bolí?“ (: „Hlavička mňa tuze bolí, tá sa jakživ nezahójí. :) Má mamičko přemilená, to mi vojna porobila“ 74
Pod tým naším okénečkem (Moravská) Pod tým naším okénečkem bývá velký mráz a v tej našej studénečke není vody zas. (: Vezmem si já sekérečku prerubem tu studanečku a v tej našej studánečke bude vody zas :). Pod tým naším okénečkem z bílej růže kvet, pověz že mi moje milá, co ťa mrzí svet (: A mňa ten svět nic nemrzí a mňa ten svět nic nemrzí, jen mňa moje srdce bolí plakala bych hned :)
U studánky seděla (valčík) U studánky seděla, do čisté vody hleděla, spatřila malou rybičku, jak polykala vodičku. Rybičko, ty jsi němá tvář, já slyšela, že kouzla znáš, ty víš, co trápí srdce mé, pověz, kde můj miláček je ? Tvůj miláček je v cizině, namluvil si děvče jiné, netrap se více pro něho, najdi si hocha jiného…
U souseda dobra voda (Slezská z Kunovic, Kalichová) U souseda dobra voda, v našej studni tež, poviz ty mi, moja mila, ežli mě ty chceš. „A ja by tě rada chtěla, dyby enem trochu směla, ale že něsmím, ach Bože, Bože! A to proto, můj synečku, že mě ty šidíš: jak ja idu kole okna, za mě se stydíš. 75
A ja by tě rada chtěla, dyby enem trochu směla, ale že něsmím, ach Bože, Bože !“
V širém poli studánečka (Hudba i text Fanóš Mikulecký) V širém poli studánečka kamenná, a v ní voda, voděnka, a v ní voda studená. Išlo divča, išlo v sukni červenej: Podaj ty ně, šohajku, podaj vody studenej. Dyž sem podal za studánky voděnku: Dojdi večer, šohajku, dám ti za to huběnku.
V tej naši studni (Česká) (: V tej naši studni studená vodička jako led, že má má milá sladké hubičky jako med (: jako med :) . (: Já si vyprosím od vás, panímámo, svobodu, abych směl chodit k tej vaší studni (: pro vodu :) (: V tom našem dvoře hluboká loužička do pasu, tam jsi ztratila , holka má milá, (: svou krásu :)
76
Poděkování za podporu a účinnou pomoc: Nadaci VERONICA v Brně Firmě Ing. Anastazie Zavřelová, inženýrská činnost na úseku ŽP, Jihlava Statutárnímu městu Jihlavě, odboru ŽP A dále : p. J. Coufalovi, kronikáři obce Zhoř p. Jiřímu Dvorníkovi, Lesoprojekt Štoky p. Petru Fatrovi, Malý Beranov p. J. Hejskovi, kronikáři obce Šimanov p. ing. Jaroslavu Kněžíčkovi, Motorpal Jihlava p. Františku Kokejlovi, Velký Beranov p. Pavlu Koubkovi , Sdružení Zelené srdce, Mladé Bříště u Pelhřimova p. Jiřímu Lhotskému, bývalému revírníku, Bílý Kámen p. Věře Málkové, učitelce, Jihlava – Helenín p. Karlu Nováčkovi, skauti, Luka nad Jihlavou p. J. Plíhalovi, Jihlava – Helenín p. J. Prchalovi, vedoucímu mysliveckého kroužku, Jeclov p. Arnoldu Rubešovi, pracovníku Městského úřadu v Brtnici p. ing. Milanu Slavingerovi z odboru ŽP Statutárního města Jihlavy p. Petru Toušovi, vedoucímu ml. ochránců ZO ČSOP Jihlava p. Miroslavu Vašíčkovi, býv. starostovi ve Větrném Jeníkově p. Slavomíru Večeřovi, členu ZO ČSOP, Cejle p. Ladislavu Vilímkovi, regionálnímu historikovi , Rounek u Jihlavy sl. Ivetě Vorlíčkové, Středisko ekologické výchovy Chaloupky, Chaloupky u Kněžic p. Lubomíru Zemanovi, turistovi, Luka nad Jihlavou a dalším – turistům, chatařům, ochráncům přírody, všem, kdo nám svými informacemi pomohli…
77
Prameny a literatura Emanuel Horký: Z kraje Šimona kouzelníka – báje a pověsti z Havlíčkobrodska, Humpolecka a Polenska, vyd. Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod, 1958 Ladislav Vilímek : internetové stránky int. deníku Regïonalist Jihlava Pavel Koubek: Evidence studánek a pramenů sdružení Zelené srdce Korespodence Pavel Koubek : Krajem zapomenutých studánek, Pelhřimov, 2005, Ing. Anastazie Zavřelová: Vodárenství I. – V. část – studijní texty, Jihlava, 2004 Ing. Tomáš Just : Ochrana vod – příručka pro ochránce přírody, Praha, 1989 Sborník přednášek ze semináře „Živá voda“ pořádaného ČVVS a Nadací Aquasana v Praze 7.11. 1995 Jaroslav Sláva, o.s. Jihlavský netopýr : Těžba stříbra v okolí města Jihlavy, 1996 Já, písnička – zpěvník pro žáky základních škol, II. díl, 1994 Prof. Karel Plicka Český zpěvník I., 500 lidových písní , 1956 Krásná pasačka, zpěvník, 1993 Zpěvník Turas / Hoj turas, že !/, ?
Turistické mapy (vydané v Edici Klubu českých turistů KČT) Jihlavsko, 2.vydání z roku 2001 Třebíčsko, vydání z roku 1999 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih, vydání 1995 - 98 *************************************************************************** * Studánky a prameny v okrese Jihlava, díl II. Sestavili, zpracovali a vydali členové Českého svazu ochránců přírody ZO 59/11 Jihlava: Karel Hobza, Pavel Hobza, Karel Holub, Honzík Pleva, ing. Pavel Pokorný, Daniel Stejskal,Petr Touš, Slavomír Večeřa Autor textů: KAREL HOLUB Autoři fotografií: Karel Holub a Daniel Stejskal, literatura Na titulní straně Hobzova studánka (Anetka)v PP Vysoký kámen u Jihlavy . Na snímku je její obnovitel p. Karel Hobza s Honzíkem Plevou, členem mladých ochránců – oddílu Veselého ježka ZO Jihlava Vydal vlastním nákladem ČSOP ZO 59/11 Jihlava, 58601 Jihlava, Hamerníkova ul.1 v prosinci 2006 , 1. vydání (navazuje na I. díl publikace) Vytištěno v počtu 15 ks (vydání na CD se připravuje) za finanční pomoci NADACE VERONICA v Brně a pomoci Krajského úřadu Kraje VYSOČINA v Jihlavě Připomínky adresujte na email:
[email protected] , mobil 728 704 988 Text neprošel jazykovou úpravou. Účelová publikace – zdarma.
78
