Stručný profil federálního města Sankt Petersburg
GK ČR v Sankt Petersburgu (03/2015, upraveno 06/2015)
Úvod Sankt Petersburg (dále „SPb“) je město federálního významu, které je současně hlavním městem Leningradské oblasti (dále „LO“) 1. Po Moskvě je druhým nejvýznamnějším městem Ruska. Z hlediska počtu obyvatel je třetím a dle rozlohy druhým největším městem Evropy. V SPb žije na rozloze 1399 km2 5 mil. obyvatel. Petrohrad je tak nejsevernějším městem na světě, jenž má více jak 1 mil. obyvatel. V letech 1712-1918 byl SPb hlavním městem Ruského impéria. Význam SPb je ve velké míře spojen s jeho geografickou polohou. Město se rozkládá v severozápadní části země na březích Finského zálivu Baltského moře. Představuje nejvýznamnější ruský přístav v Evropě a významné centrum domácí i mezinárodní přepravy. SPb je také jedním z nejdůležitějších akademických center RF (nachází se zde 69 státních VŠ, 252 vědecko-výzkumných ústavů a organizací). Pořádají se zde mezinárodní kongresy (každoročně Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum) nebo summity (např. G8). Ze SPb pochází stávající prezident RF V. Putin, stejně jako předseda vlády RF D. Medveděv, předseda dolní komory Parlamentu S. Naryškin nebo předsedkyně Rady federace V. Matvienko 2. Další přednosti města:
Přístup k ruskému (vzdálenost od Moskvy 634 km, společně s Moskvou a Leningradskou oblastí jde o aglomeraci 19 mil. osob /13% obyvatelstva a 23% maloobchodního obratu země/) a evropskému trhu; Inovace - ve městě je soustředěno více jak 10% vědeckého potenciálu země, který představuje 350 vědeckých organizací, z nichž 60 příslušní k Ruské akademii věd, dále 250 státních organizací, které se zabývají výzkumem a vývojem a 12 státních vědeckých center; Důležitým strategickým zdrojem města je vysoce kvalifikovaná pracovní síla. S ohledem na rostoucí poptávku po technických specialistech se 1,3x zvýšil počet studentů učňovských škol se zaměřením na obrábění kovů, lodní stavitelství, stavební práce a dopravu. Více jak 40% obyvatel má vysokoškolské vzdělání. Město je významným dopravním centrem s rozvinutou infrastrukturou. Nachází se na křižovatce Evropy (Pobaltí, Skandinávie) a centrálních oblastí Ruska. Přístav SPb je významným evropským přístavem. Železnice spojuje město s Moskvou i Helsinkami. Magistrální silnice, které se postupně rozšiřují, propojují město s Finskem, Estonskem, Běloruskem a Moskvou. Letiště Pulkovo je 4. největším letištěm Ruska s propustností 14,3 mil. osob, přičemž do roku 2040 by se jeho kapacita měla zvýšit na 35 mil. pasažérů.
Makroekonomický vývoj v roce 2014 Výsledky za rok 2014 naznačují, že v některých sociálně-ekonomických ukazatelích si oblast polepšila - zvýšil se obrat firem, pokračoval růst stavebních prací, stejně jako bytové výstavby, obrat maloobchodu. Jiné však zaznamenaly negativní vývoj. Významně vzrostla inflace, zhoršilo se finanční hospodaření podniků, výrazně zpomalila tempa růstu příjmů obyvatelstva. HRP 3 SPb za rok 2014 nebyl doposud publikován, v roce 2013 představoval 2500 mld. rublů. 1
Historicky i politicky trvá snaha sjednotit řízení města a Leningradské oblasti do jednoho adminsitrativního centra. 2 V letech 2003-2011 byla gubernátorkou SPb. 3 HRP - hrubý regionální produkt.
Objem průmyslové výroby SPb klesl oproti 2013 o -8,2%. Ke snížení přitom došlo ve všech třech směrech průmyslové výroby: v případě těžby surovin (-34,5%), ve zpracovatelských odvětvích (-9,0%), ve výrobě a distribuci energií (-3,1%). Mezi hlavní obory, které negativně ovlivnily daný ukazatel, bylo snížení výroby elektrického, elektronického a optického zařízení (-12%), výroba elektrických kondenzátorů (-2,5x), snížení výroby televizních i rádio přijímačů (-2x), polovodičových přístrojů (-1,7x), elektropřístrojů pro komunikaci (-17%). Negativní roli, s ohledem na váhu v podílu průmyslové výroby, sehrálo snížení objemu výroby potravinářské produkce (-6%) - zejména výroby piva (-23%), nealkoholických nápojů kromě vody (-12%), destilátů (-10%), tabákových výrobků (-8%), dále metalurgie (-23%), výroby dopravních prostředků (-7%) a automobilů (-10%). Ceny na průmyslové výrobky vzrostly za rok 2014 o +9,9%. Pokud jde o stavebnictví, zde naopak došlo k pozitivnímu vývoji a organizacemi bylo vyplněno stavebních prací o +0,7% více, než v předchozím roce (433,3 mil. rublů). Bytová výstavba dosáhla rekordních hodnot, k užívání bylo předáno 3,3 mil. m2 plochy (54,4 tis. bytů), což je o +26% více než v roce 2013. V oblasti přepravy nákladů došlo k nepatrnému snížení o -3,7%. Bez železniční a potrubní přepravy tak bylo převezeno 11,9 mil. tun nákladu. Došlo ke zpomalení vnitřní vodní přepravy, která představovala až 2/3 veškeré přepravy nákladů, a to o -10,2%. Poklesla rovněž letecká nákladní přeprava (-6%), naopak nákladní kamionová přeprava vzrostla o +18,3%. Námořní přeprava si rovněž polepšila o +3,5%. Inflace si připsala 13,3% růst. Další makroekonomické ukazatele města za rok 2014 jsou uvedeny v příloze č. 1. Město zaujímá přední pozice v ekonomických přehledech jednotlivých subjektů federace. ukazatele
Tvorba HDP v rámci RF (2012) Tvorba HDP v rámci RF na 1 obyvatele (2012) Objem výroby zboží a služeb (2013) Objem výroby zboží a služeb na 1 obyvatele (2013) Objem investic do základního kapitálu (2013) Objem investic do základního kapitálu na 1 obyvatele (2013) Objem zahraničních investic na 1 obyvatele (2013) Průměrné příjmy obyvatelstva na 1 obyvatele (2013) Výše příjmů konsolidovaného rozpočtu (2013) Dle nízké míry státní i municipální zadluženosti (2013)
mezi subjekty RF
mezi subjekty SZFO
5. místo 8. místo 3. místo 9. místo
1. místo 1. místo 1. místo 3. místo 1. místo 6. místo 2. místo 3. místo 2. místo 2. místo
33. místo 5. místo 10. místo 12. místo 5. místo
Zdroj: GK ČR v SPb na základě dostupných statistických dat 2012/2013.
Hospodářství oblasti Průmysl je jedním z klíčových sektorů ekonomiky města. Nejvíce se podílí na příjmové stránce rozpočtu, a to z 38,8%. Zaměstnává 348,3 tis. osob. Podíl SPb na celkovém podílu
strojírenské výroby Ruska představuje 9,7%. Na těžbu surovin připadalo v roce 2014 0,4% výroby, na zpracovatelský průmysl 92,8%, na výrobu a distribuci elektrické energie, plynu a vody 6,8%. K nejvýznamnějším zpracovatelským oborům patří výroba dopravních prostředků, a to jak osobních, tak i nákladních (316,4 mld. rublů), potravinářský průmysl (256,4 mld. rublů), výroba elektrického, elektronického a optického zařízení (160,7 mld. rublů), metalurgie a výroba hotových kovových výrobků (101,7 mld. rublů) - zejména pro energetiku, stavebnictví apod., výroba strojů a zařízení (89 mld. rublů) - speciálního určení (bagry), bílá technika (chladničky, pračky), traktory, eskalátory, výtahy nebo jeřábová technika. Ve městě se nachází řada oborových clusterů.
Cluster automobilového průmyslu – nejvýznamnější uskupení, které vyrábí 400 tis. automobilů ročně a zaměstnává 8 tis. osob. Mezi nejvýznamnější automobilky města patří NISSAN, HYUNDAI, TOYOTA, GENERAL MOTORS. Kromě toho nákladní automobily ve městě vyrábí švédská SCANIA. Cluster stavitelů lodí – další z velmi významných uskupení 43 podniků s 50 tis. zaměstnanci. Ve městě je soustředěna jak vědecká, tak i výrobní základna. Páteří clusteru tvoří podniky ОАО «Объединенная судостроительная корпорация». V SPb se projektují a staví jaderné i dieselové ponorky, lodě vojenského, civilního i speciálního (ledoborci) určení. Radioelektronický cluster – vznikl na bázi příslušné oborové asociace, která sdružovala podniky radioelektroniky, výrobců přístrojů, komunikačních prostředků a informačních telekomunikací. Cluster zdravotnického, farmaceutického průmyslu a radiačních technologií, který společně s LO zahrnuje 40 vědecko-výzkumných organizací a 120 výrobních firem. Zaměstnává 46 tis. osob. Energetický cluster – který představuje nejvýznamnější výrobce energetického zařízení jakými jsou SILOVYE MASHINY, IZHORA OMZ GROUP a další. Cluster informačních technologií – sjednocuje podniky a organizace, představující služby v oblasti inženýringu a vysokých technologií (HiTech). K zahraničním subjektům náleží MICROSOFT, INTEL, HP, SAMSUNG, APPLE. Cluster komunálního hospodářství – sdružující výrobce a distributory energií.
10 nejvýznamnějších podniků oblasti dle tržeb v roce 2013: Název
Specializace
1.
Газпром нефть
2.
Группа ВТБ
3. 4.
Лента Группа
5. 6.
Ниссан Мэнуфэкчуринг РУС Пивоваренная комания "Балтика" Газпром межрегионгаз Санкт-Петербург Хендэ Мотор Мануфактуринг Рус
7. 8.
компаний
Ropný a plynárenský průmysl / těžba a zpracování ropy Bankovní sektor a investice / bankovní služby, investice Obchod / maloobchodní síť О'кей Obchod / maloobchodní síť
Tržby (mil. rublů) 1267603 756600 144266 139460
Strojírenství / automobily Potravinářský průmysl / pivo
124834 87645
Ropný a plynárenský průmysl / obchod a dodávky plynu Strojírenství / automobily
83784 79754
9. 10.
ООО "О-Си-Эс-Центр" Росинжиниринг
Obchod / IT Stavebnictví / projektování a výstavba průmyslových a sportovních objektů
77223 71844
Zdroj: Expert Severozápad ze dne 16.11.2014 Poznámka: Bez transnárodních podniků s pobočkou v SPb.
Zahraniční obchod Zahraniční obchod SPb dosáhl v roce 2014 hodnoty 50,2 mld. s předchozím rokem klesl o -7,1%. Exportně si však město polepšilo o USD), poklesl naopak dovoz, a to o -14,3% (na 29,9 mld. USD). Saldo město negativně ve výši -9,5 mld. USD. Země SNS se na zahraniční 2,5%.
USD. Ve srovnání +6,2% (na 20,3 mld. nicméně vyznělo pro výměně podílely jen
Petrohradské podniky exportovaly svou produkci do 163 zemí světa, a to nejvíce do Německa (13,6% exportu), dále Holandska (12,4%), Estonska (8,1%), Finska (6,0%) a Lotyšska (3,8%). V tomto kontextu je třeba zmínit i ČR, která obsadila 9. příčku nejvýznamnějších vývozních destinací SPb. Pokud jde o dovozce, nejvíce zboží ve finančním vyjádření dovezla Čína (s 21,2% podílem), dále Německo (9,1%), Korea (6,3%), Velká Británie (4,9%) a USA (4,8%). K vývozním pozicím města patřily převážně minerální produkty a polotovary jako ropa, ropné produkty, dráty měděné, dřevo, výrobky ze železa, drahé kovy, hnojiva; z potravin tabákové výrobky, čaj a ostatní potraviny; dále lodě a průmyslové zařízení. Nejvíce se naopak do města dovážely stroje, zařízení a dopravní prostředky (zejména komponenty pro automobilový průmysl) a dále potraviny (mléčná produkce, alkohol, zelenina) a z Číny pak spotřební zboží.
01-24
Struktura vývozu a dovozu z/do SPb 2014 v mil. USD Export z SPb mil. % Potravinářské výrobky, zemědělské suroviny 855,3 4,2
Import do SPb mil. % 6188,2 20,7
25-27 28-40 41-43
13536,8 Produkce chemického průmyslu, kaučuk 604,8 Surové kůže a kožky, ušně, kožešiny a výrobky 89,5
66,6 2,9 0,4
282,7 3547,3 78,3
0,9 11,8 0,3
3,6 0,2 8,3 8,4 4,1
812,6 1654,6 1914,7 13873,1 1573,8
2,7 5,5 6,4 46,3 5,3
44-49 50-67 72-83 84-90 68-71, 91-97
(kromě textilního) Minerální výrobky
z nich Dřevo a papírenské výrobky Textil, textilní výrobky a obuv Kovy a výrobky z nich Stroje, zařízení a dopravní prostředky Ostatní výrobky
736,3 33,7 1688,3 1716,6 835,4
Zdroj: Severo-západní celní ředitelství Federální celní služby RF
Z hlediska subjektů SZFO se SPb umístil na 1. místě, když přes Petrohrad šlo 38,5% veškerého exportu a 56,6% importu Severozápadu.
Investice SPb je jedním z nejvíce se rozvíjejících regionů RF se značným investičním potenciálem. Agentura «Эксперт РА» potvrdila v roce 2014 městu vyšší investiční rating 1А - tedy maximální potenciál při minimálním riziku. Mezinárodní ratingové agentury FitchRatings a Standard&Poors počátkem ledna 2015 snížily městu dlouhodobý úvěrový rating na BBBs výhledem negativní. Ve městě podniká více jak 1000 zahraničních společností, mezi nimi takové značky jako SIEMENS, TOYOTA, GENERAL MOTORS, NISSAN, HYUNDAI, COCA-COLA, PEPSICO a další. Rozmístěna jsou zde výzkumná centra společností INTEL, ORACLE, EMC, MOTOROLA, QUEST, T-SYSTEMS, HP. Investice do základního kapitálu (v mld. rublů) 2005 2010 2011 156,9 401,5 360,4
2012 351,9
2013 366,9
2014 238,4*
2013 13431 / 1384
2014 N
Zdroj: Vláda SPb Poznámka: * údaj Petrostat za 11 měsíců.
Zahraniční investice / Přímé zahraniční investice (v mil. USD) 2005 1417 / 249
2010 5411 / 538
2011 6121 / 1074
2012 10768 / 891
Zdroj: Vláda SPb Poznámka: N – doposud nezveřejněný údaj.
V roce 2013 nejvíce zahraničních investic (89,8%) směřovalo do zpracovatelského průmyslu, dále operací s nemovitostmi (4,6%) a obchodu (2,1%). Investoři přicházely zejména z Německa (9,2%), Kazachstánu (8,9%), Koreje (6,1%) a Velké Británie (5,7%). Od roku 2013 je v SPb aplikován nový přístup k podpoře přílivu investic, který funguje na principu „jednoho okna“, tedy prostřednictvím Agentury strategických investic SPb 4. Existuje systém daňových pobídek 5 či úlev při pronájmu nemovitostí. Významné projekty 6 mohou získat statut strategického projektu SPb 7 (zabývá se jimi speciálně zřízená Investiční rada při gubernátorovi SPb), což předpokládá výraznější součinnost investorům ze strany města. Preference (daňové 8 i celní) mohou získat rezidenti Zvláštní ekonomické zóny technickoaplikačního typu rozmístěné ve dvou místech SPb, konkrétně Нойдорф a Новоорловская (s celkovou rozlohou 129,4 ha 9). Oprávnění stát se rezidenty mohou společnosti, jejichž 4
http://www.spbinvestment.ru. Existují jak speciální daňové režimy (pro výrobce zemědělské produkce, malé podniky apod.), tak i regionální daňové úlevy. Podniky, které: 1) investují v průběhu tří po sobě jdoucích let do zpracovatelských oborů více jak 3 mld. rublů; 2) investují do tří let 800 mil. rublů do zpracovatelských oborů, spojů, dopravy (mimo nákladní, mořské a letecké dopravy, včetně podpůrné dopravní činnosti); 3) investují do 3 let min. 50 mil. rublů do softwaru, medicínského zařízení nebo elektronické techniky - mají nárok na sníženou daň ze zisku (z 20 na 15,5%) po dobu 5 let a jsou na 5 let osvobozeni od daně z majetku. 6 Příklad takových projektů je uveden na stránkách http://www.spbinvestment.ru/baza_realizuuschihsya_investicionnih_proektov. 7 http://www.spbinvestment.ru/kak_poluchit_status_strategicheskogo_proekta. 8 Rezidenti mají do 18.01.2026 sníženou daň ze zisku z 20 na 15,5%, na 5 let jsou osvobozeni od daně z majetku, silniční daně a pozemkové daně. Kromě toho je jim sníženo zákonné pojištění ze 34% na 14% (v letech 2011-2017), 21% (2018) a 28% (2019). 9 http://www.russez.ru/oez/innovation/speterburg/sankt_peterburg. 5
činnost je zaměřena na biomedicínu, výrobu přesných analytických přístrojů, IT technologie, efektivní úsporné technologie, mikroelektroniku, nanotechnologie a komunikační technologie. Zóna byla vytvořena v roce 2005, pobídky jsou garantovány na 20 let. Dalším mechanismem pro stimulaci investic je Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). SPb byl prvním s regionů, který vypracoval vlastní legislativu regulující danou problematiku 10. Rozhodnutím Vlády SPb č. 1186 ze dne 17.08.2011 byl potvrzen program rozvoje malého a středního podnikání v SPb na období let 2012-2015, na který bylo vyčleněno 1,6 mld. rublů. Bližší informace o možnostech podpory lze získat v Centru rozvoje a podpory podnikání 11. Město analyzuje a zpracovává své potřeby a možnosti, které jsou zformovány do tzv. „investičního portfolia“, jež jsou nabízeny investorům prostřednictvím internetového portálu 12 . Bilaterální vztahy v ekonomické oblasti ČR udržuje s SPb dlouhodobě těsné vztahy. Důkazem je mj. přítomnost zde Generálního konzulátu ČR 13 a kanceláře na podporu obchodu CzechTrade. Hospodářská spolupráce mezi ČR a SPb má dlouhodobou tradici. Za účelem koordinace této spolupráce byla zřízena Společná pracovní skupina pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci 14, jejíž poslední 12. zasedání se uskutečnilo v dubnu 2013 v Praze. Zahraniční obchod mezi ČR a SPb klesl v roce 2014 o -41% a dosáhl 1,071 mld. USD. Zatímco český export vzrostl na rekordní hodnoty za posledních 5 let (400,2 mil. USD), na negativním vývoji vzájemného obchodu se podepsal především propad dovozu do ČR, a to o 53,5%. Vzájemná bilance je negativní pro ČR ve výši -271,4 mil. USD.
RF celkem RF s ČR
Zahraniční obchod zbožím RF, SZFO a SPb s ČR v (mil. USD 2000 2005 2010 2011 2012 2013 2014 obrat zahraničního obchodu zbožím celkem, s ČR 340180 625978 822477 841998 842233 785587 4805,2 8418,6 9952,3 10279,6 11301,0 10059,5
podíl ČR
SZFO celkem SZFO s ČR podíl ČR podíl SZFO na ZO ČR s RF
SPb celkem 10
1,4%
1,3%
1,2%
1,2%
1,3%
1,3%
77054 1180,9
110291 1737,4
109104 2077,4
103526 2172,1
105620 1453,3
1,5% 14,0%
1,6% 17,5%
1,9% 20,2%
2,1% 19,2%
1,4% 14,4%
36556,2 54090,4 56521,6 54053,9 50237,7
Zákon SPb č. 627-100 ze dne 20.12.2006 „O účasti SPb v PPP“. http://www.crpp.ru. 12 http://www.spbinvestment.ru/baza_realizuuschihsya_investicionnih_proektov. 13 Generální konzulát ČR (GK) působí v SPb od roku 1974. V jeho konzulárním obvodu se nacházejí všechny subjekty, jež jsou součástí Severozápadního federálního okruhu. 14 Tato regionální platforma Mezinárodní komise zasedá od roku 2001 střídavě v ČR a SPb. Vedoucím české části pracovní skupiny je náměstek ministra dopravy ČR, na petrohradské straně člen Vlády SPb, konkrétně předseda Výboru pro mezinárodní vztahy. 11
SPb s ČR
28,7
93,0
podíl ČR na ZO SPb podíl SPb na ZO ČR s RF
890,4
1375,3
1718,3
1836,0
1071,8
2,4% 10,6%
2,5% 13,9%
3,0% 16,7%
3,4% 16,2%
2,1% 10,6%
314967 5317,7
287889 4898,0
1,7%
1,7%
z toho ruský dovoz, český export 98707 228911 305760 317263 988,0 2918,4 4503,6 4925,4
RF celkem RF s ČR podíl ČR
1,0%
SZFO celkem SZFO s ČR
1,3%
1,6%
39858,0 54655,2 57033,5 55586,6 52874,0 391,6 610,9 611,3 625,2 670,6
podíl ČR podíl SZFO na CZ exportu
SPb celkem SPb s ČR
1,5%
1,0% 13,4%
25,7
81,9
1,1% 13,6%
1,1% 12,4%
1,1% 11,8%
24442,4 32782,4 35971,2 34924,7 20321,1 222,8 355,2 339,1 391,3 400,2
podíl ČR na dovozu SPb podíl SPb na CZ exportu
0,9% 7,6%
1,1% 7,9%
0,9% 6,9%
z toho ruský vývoz, import do ČR 241473 397067 516717 524735 3817,2 5500,2 5448,7 5354,2
RF celkem RF s ČR podíl ČR
1,6%
SZFO celkem SZFO s ČR
1,4%
2,1% 14,4%
8,2% 2,0%
527266 5983,3
497698 5161,5
1,1%
1,0%
1,0%
3,1
11,1
5,5% 12,1%
+22,6
2,0% 20,7%
2,8% 27,4%
3,2% 25,9%
1,5% 14,1%
12113,8 21308,0 20650,4 19129,2 29916,5 667,6 1020,1 1379,2 1444,7 671,6
podíl ČR na vývozu SPb podíl SPb na CZ dovozu
RF s ČR SZFO s ČR SPb s ČR
1,0%
1,1% 7,4%
37196,5 55636,3 52071,5 47940,2 52746,1 789,3 1126,5 1466,1 1546,9 782,7
podíl ČR podíl SZFO na CZ dovozu
SPb celkem SPb s ČR
1,2% 13,6%
saldo ČR -2829,5 -2581,8 -397,7 +70,8 -444,8
4,8% 18,7%
6,7% 25,8%
7,5% 24,1%
2,2% 13,0%
-945,1 -515,6 -664,9
-428,8 -854,8 -1040,1
-665,6 -921,7 -1053,4
-263,5 -112,1 -271,4
Zdroj: GK ČR v SPb na základě dat Severo-západního celního ředitelství Federální celní služby RF Poznámka: Česká i ruská statistika ZO mezi ČR a RF se liší. Např. v roce 2014 vzájemný obrat dle českých údajů je o 1,7 mld. USD vyšší. Čísla uvedená v tabulce vycházejí z ruské statistiky.
Pokud jde o komoditní strukturu, z ČR bylo do SPb exportováno nejvíce energetické strojírenství (33,7% exportu), dále vozidla, jiná než kolejová (19,2%) a elektrické stroje, přístroje a zařízení (18,8%). Pokud jde o import, zde výrazně dominuje s 91,1% dovoz minerálních paliv, tedy zejména ropy (612,2 mil. USD). Struktura českého dovozu a vývozu z/do SPb 2014 nad 5 mil. USD Dovoz z SPb Vývoz do SPb mil.
22 27
39 40 48
%*
% **
Nápoje, lihoviny a ocet Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky Plasty a výrobky z nich Kaučuk a výrobky z něj Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy,
612,2
91,1
mil.
%*
% **
5,2
1,3
0,02
13,3 4,9 11,6
3,3 1,2 2,9
0,04 0,02 0,04
3,01
73 84 85
86
87 90
strojopisy a plány Výrobky ze železa nebo oceli Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů Železniční nebo tramvajové lokomotivy; kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství
8,6
1,2
0,04
12,5 134,8
3,1 33,7
0,04 0,45
6,7
0,9
0,03
75,6
18,8
0,25
9,4
2,3
0,03
77,0
19,2
0,26
5,4
1,3
0,02
Zdroj: GK ČR v SPb na základě dat Severo-západního celního ředitelství Federální celní služby RF Poznámky: * podíl na celkovém českém dovozu/vývozu z/do SPb; ** podíl na celkovém zahraničního dovozu/vývozu z/do SPb.
Do SPb směřovalo v roce 2014 8,2% z celkového českého exportu do RF, což potvrzuje význam daného trhu pro české průmyslové podniky. Z významných projektů lze jmenovat např. dodávky vagónů metra ŠKODA TRANSPORTATION pro petrohradské metro, přičemž český výrobce v únoru 2015 vyhrál výběrové řízení na dodání dalších 8 souprav v hodnotě 3,5 mld. rublů. České firmy v teritoriu staví farmaceutické provozy (BLOCK PRAHA), dodávají obráběcí stroje pro místní strojírenské provozy, realizují komerční stavby (business centra firmou PSG INTERNATIONAL) apod. V kontextu stávající nelehké ekonomické situace a přijatých legislativních opatření v posledních dvou letech, které výrazně omezují dovoz zahraničního zboží na ruský trh, je patrný rostoucí tlak na přímé investice, a tedy i lokalizaci výroby na místě.
Příloha č. 1 Základní makroekonomické ukazatele SPb za rok 2014 Hrubý regionální produkt (mld. rublů) Obrat firem (mld. RUB v běžných cenách) Index průmyslové výroby Objem výroby ve stavebnictví (mld. RUB) Investice do základního kapitálu (mld. RUB) 1) Předáno do užívání nových obytných domů (tis. m2) Objem zemědělské výroby (mld. RUB) Objem výkonů dopravy (mld. RUB v běžných cenách) Objem služeb spojů (mld. RUB v běžných cenách) Obrat maloobchodu (mld. RUB) Obrat veřejného stravování (mld. RUB) Počet obyvatel (mil. osob) Průměrný počet pracujících v ekonomice (tis. osob) 2) Počet oficiálně nezaměstnaných (tis. osob) Reálné důchody obyvatelstva 1) Průměrná nominální měsíční mzda (RUB) 1) Průměrná reálná měsíční mzda (RUB) Index spotřebitelských cen (%) Zahraniční obchod zbožím (mil. USD) z toho export z toho import saldo
2014
% k 2013
RF % k 2013
7362,8 433,3 238,4 3261,8 497,3 131,9 1001,2 53,2 5187,0 1477 10,3 39407 113,3 50237,7 29916,5 20321,1 -9595,4
109,5 91,8 100,7 119,8 126,3 105,8 105,8 100,8 92,5 101,2 101,2 109,6 103,7 110,9 102,8 -
101,7 95,5 114,9 103,7 102,5 101,3 96,2 100,0 109,5 101,9 111,4 -
Zdroj: Federální služba státní statistiky Sankt Petersburgu a Leningradské oblasti Poznámka: 1) data za 11 měsíců, 2) bez živnostníků.
