STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI

STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI 1.Identifikace provozovatele (žadatele) SPOLANA a.s., ul. Práce 657, 277 11 Neratovice 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem Předmětem stávajícího integrovaného povolení je výroba chloru a louhu sodného amalgámovou elektrolýzou a dále výroba kapalného chloru, kyseliny chlorovodíkové, chlornanu sodného a chladících solanek typu R. Výroba je v podniku SPOLANA zařazena pod závod Elektrolýza. Závod Elektrolýza je umístěn v blocích E 4 (hlavní výrobní zařízení závodu) a B 1 (výroba kyseliny chlorovodíkové). Provoz zařízení byl povolen v roce 2007. O té doby nedošlo ke změně technologie, zavedena a vylepšena byla především opatření ke snižování emisí (především rtuti) a energetické náročnosti procesu. Povolené zařízení patří podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. do kategorie: • Výroba chloru - 4.2a – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek. • Výroba kyseliny chlorovodíkové - 4.2b – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek. • Výroba hydroxidu (louhu) sodného - 4.2c – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek. • Výroba chlornanu sodného a solanek R - 4.2d – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek. Mimo rámec přílohy č. 1 je zařazeno zařízení na zkapalňování chloru. Rtuťový elektrolytický proces je v Evropě používán již od roku 1892 a v současné době je v zemích EU – 27 a EFTA provozováno z celkových 91 výrobních jednotek chloru 33 jednotek rtuťových a 58 jednotek nepoužívajících rtuť (48 membránových a 10 ostatních jednotek – diafragmových, z taveniny soli). Dosud se provozují rtuťové procesy ve všech zemích EU-27 a EFTA s výjimkou Nizozemí, Norska, Portugalska, Rakouska, Slovinska a Irska. V řadě zemí byly některé rtuťové elektrolýzy konvertovány na membránový proces, avšak rtuťové procesy jsou bez existence alternativního membránového nebo diafragmového procesu provozovány stále ještě ve Švédsku (jediné zařízení), Švýcarsku (jediné zařízení), České republice (dvě zařízení) a Slovensku (jediné zařízení Výroba chloru (Cl2) a louhu (NaOH) - elektrolýza Základním principem výroby hydroxidu sodného a plynného chloru je elektrolytický rozklad horkého a téměř nasyceného roztoku chloridu sodného(NaCl) v amalgamových elektrolyzérech. Vedlejším produktem výroby je vodík (H2). V primárním elektrolyzéru neboli solankovém článku protéká vyčištěná nasycená solanka (chlorid sodný) delším žlabem nepatrně odkloněným od horizontální osy. Na dně žlabu teče tenká vrstva rtuti, katoda, protiproudně k solance. Těsně nad katodou je zavěšena sestava anody. Katoda: je tvořena tenkou vrstvou rtuti, která teče elektrolyzérem od jednoho konce k druhému v důsledku malého horizontálního sklonu. Anoda: je z titanu pokrytá oxidem rutheničitým a titaničitým. Použití titanových anod snižuje spotřebu energie asi o 10 % a jejich životnost je vyšší. Elektrolytický rozklad, který je základem výroby, probíhá podle chemické reakce: 2 NaCl + 2 H2O → 2 NaOH + Cl2 + H2

Chlor,jako hlavní produkt elektrolýzy,je z elektrolyzéru odváděn a nejprve chlazen, pak sušen koncentrovanou kyselinou sírovou a komprimován a dále rozváděn ke spotřebě v podniku (výroba PVC, chlornanu sodného, kyseliny chlorovodíkové) nebo zkapalňován. Hydroxid sodný,jako druhý hlavní produkt elektrolýzy solanky, jev roztoku o koncentraci cca 50 % dále chlazen, filtrován a demerkurizován ve dvou stupních a nakonec skladován. Ze zásobníku je hydroxid sodný o koncentraci 50 % stáčen do železničních cisteren nebo autocisteren. Menší část hydroxidu sodného je po filtraci ředěna na hydroxid sodný o koncentraci 20 % a využívána v podniku. Na domácí i zahraniční trhy je dodáván jako 49% vodný roztok Vodík, jako třetí souběžný produkt procesu elektrolýzy, je rovněž nejprve chlazen, pak komprimován, demerkurizován a potrubími rozvody rozváděn výhradně ke spotřebě v podniku (výroba kyseliny chlorovodíkové,palivo ve výrobní jednotce vinylchlorid monomeru - VCM a ve vodíkovém kotli). Výroba kyseliny chlorovodíkové (HCl) Kyselina chlorovodíková je vyráběna kontinuální exotermní chemickou reakcí plynného chloru s vodíkem v mírném přebytku a s následnou absorpcí vznikajícího chlorovodíku v demineralizované vodě za vzniku kyseliny chlorovodíkové o minimální koncentraci 31 % hm. V první tj. spalovací fázi probíhá chemická reakce: 1/2 H2 (g) + 1/2 Cl2 (g) = HCl (g) V další fázi je plynný chlorovodík absorbován ve vodě. Tato výroba slouží spolu s jednotkou výroby chlornanu sodného jako jednotka na likvidaci chloru přítomného v plynných odpadních proudech. Produkt je částečně využíván v podniku a ve velké míře prodáván. Výroba chlornanu sodného (NaClO) Chlornan sodný se vyrábí chemickou reakcí chloru obsaženého v odpadních plynech a cirkulujícího roztokem hydroxidu sodného o výchozí koncentraci cca 20%. K chemosorpci dochází v absorpční věži s výplní Raschigovými kroužky. Chlorační proces je šaržovitý. Je zde využíván převážně odpadní chlor vznikající v ostatních provozních souborech, chlor uvolněný při najíždění a odstavování provozu elektrolýzy a chlor z mimořádných havarijních situací. V případě havarijního stavu je zařízení schopno absorbovat celou produkci chloru po dobu 15 minut. Tím poskytuje dostatek času k opravě poruchy nebo odstavení zařízení.Zařízení tedy zároveň slouží jako likvidační stanice chloru. Hotový produkt je prodáván Chlornan sodný vzniká chemickou reakcí mezi chlorem obsaženým v odplynech a cirkulujícím roztokem hydroxidu sodného o výchozí koncentraci cca 20%. 2NaOH + Cl2 →NaClO + NaCl + H2O Výroba chladících solanek R Chladící solanky R jsou tvořeny základním roztokem chloridu vápenatého (CaCl 2), do něhož je přidáno malé množství dichromanu draselného jako inhibitoru koroze a triethanolaminu jako stabilizátoru pH. Tyto chladící solanky jsou vyráběny ve dvou druzích, a to solanka R a solanka R koncentrovaná, které se od sebe liší koncentrací jednotlivých složek a s ní související teplotou tuhnutí. Chlorid sodný je vyráběn rozpouštěním vápence v kyselině chlorovodíkové. 3. Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií Základní surovinou pro elektrolýzu je sůl (chlorid sodný), není klasifikována jako nebezpečná látka. Spotřeba soli se pohybuje kolem 1,69 tuny na tunu vyrobeného chloru. Jako katoda se v amalgámové technologii výroby chloru využívá rtuť (Hg). Její spotřeba rtuti je cca 5 g na tunu chloru.

Další významnou surovinou je voda. Pro elektrolýzu je využívána demineralizovaná voda v množství cca. 2,4 m3 na tunu chloru. Dalším významným zdrojem elektrolýzy je elektrická energie. Elektrolytický proces je vysoce energeticky náročný. V předmětném provozovaném zařízení s uděleným integrovaným povolením je na tunu výroby chloru spotřebováno cca 3 400 kWh. Dalšími surovinami pro elektrolýzu jsou: • uhličitan sodný kalcinovaný, • kyselina chlorovodíková technická, • kyselina sírová koncentrovaná, • hydrazinsulfát, • grafitové částice do rozkladačů, • sušený tlakový vzduch, • hydroxid sodný, • aktivní uhlí. Suroviny pro navazující technologie jsou: • plynný chlor, • chladivo R22, • plynný vodík, • tlakový plynný dusík, • hydroxid sodný, • uhličitan vápenatý, • kyselina chlorovodíková, • hydroxid vápenatý, • trietanolamin, • dvojchroman draselný, • chlorid vápenatý. 4. Popis zdrojů emisí ze zařízení, popř. dalších vlivů zařízení na životní prostředí Zdroje emisí Elektrolýza Zdrojem znečišťování z elektrolýzy jsou plynné emise rtuti a chloru, sloučeniny rtuti a chloru v odpadních vodách a v tuhých odpadech. Výroba HCl Zdrojem znečišťování jsou plynné emise chloru a chlorovodíku, sloučeniny chloru v odpadních vodách. Výroba NaClO Zdrojem znečišťování jsou plynné emise chloru a chlorovodíku. Emise do ovzduší a opatření Elektrolýza Hlavním zdrojem emisí rtuti do ovzduší jsou emise z ventilace haly elektrolyzérů. Emise rtuti v hale elektrolyzérů jsou pravidelně měřeny a elektrolyzéry jsou udržovány v dobrém provozním stavu. K systematické produkci emisí s obsahem chloru nedochází, veškeré zdroje chlorových odplynů jsou odváděny do výrobny chlornanu sodného. Výroba HCl Odplyny jsou skrápěny vodou v absorbérech, kde je absorbován chlorovodík. Při najíždění a v havarijních situacích jsou odplyny z výroby HCl likvidovány absorpcí v hydroxidu sodném za vzniku chlornanu sodného.

Výroba NaClO Chlornanová stanice slouží jako likvidační stanice chloru a jako havarijní pojistka. Na výduchu z chlornanové stanice jsou měřeny emise chloru, při normálním provozu jsou emise výrazně pod emisním limitem. Odpadní vody a opatření Elektrolýza Odpadní vody z procesu elektrolýzy obsahující rtuť jsou v první fázi redukovány hydrazinsulfátem na kovovou rtuť a následně demerkurizovány filtrací přes náplavu aktivního uhlí v třístupňové demerkurizační jednotce a vypouštěny do sběrné jímky chemické kanalizace. Z níž jsou dále vedeny na chemickou část podnikové čistírny odpadních vod. Výroba HCl Odpadní vody z absorpčních kolon s obsahem chlorovodíku jsou vypouštěny do chemické kanalizace a čištěny na podnikové čistírně odpadních vod. Výroba NaClO Za běžného provozu ke vzniku kapalných odpadů nedochází. Tuhé odpady Elektrolýza Odpadající aktivní uhlí z demerkurizace odpadních vod je společně s dalšími odpady s obsahem rtuti (grafit) zpracováváno v jednotce pražení rtuťových odpadů. Získaná rtuť je opět vracena do výrobního procesu. Demerkurizovaný odpad je uložen na skládce toxického odpadu (STO). Odpad s obsahem rtuti nezpracovatelný v jednotce pražení rtuťových odpadů je předáván specializovaným firmám. Výroba HCl Ke vzniku tuhých odpadů nedochází. Výroba NaClO Ke vzniku tuhých odpadů nedochází. 5. Předpokládané množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí Ovzduší - emisní limit rtuti: stávajícím integrovaným povolením je pro provoz elektrolýzystanoven emisní limit rtuti na hodnotu 1 g/tunu kapacity chloru.Tento emisní limit je dlouhodobě pod stanovenouúrovnídodržován (viz níže uvedený graf vývoje měrných emisí v letech 2007-2011). Od r. 2006 SPOLANA plní i dobrovolný závazek evropské asociace EUROCHLOR docílit měrné celkové emise rtuti z elektrolýzy 1g/t kapacity chloru.

Emisní limit pro chlor z provozu Elektrolýza je stanovený integrovaným povolením na hodnotu 3 mg/m3. Vzhledem k tomu, že jsou všechny proudy obsahující chlor vedeny do likvidační chlornanové stanice, kde jsou využívány pro výrobu chlornanu sodného, jsou emise chloru do ovzduší na výrazně nižší úrovni. Zvýšení hodnoty může dojít při havarijních stavech, k překročení emisního limitu však nedochází. Výroba kyseliny chlorovodíkové – velký zdroj znečišťování ovzduší:  Měrná výrobní emise HCl (výduch 006) 18 mg/m 3.  Monitoring – jednorázové měření. Zařízení na výrobu chladících solanek R, absorpční kolona -– malý zdroj znečišťování ovzduší Při hmotnostním toku všech znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.  Monitoring – jednorázové měření. Vodíkový kotel -– střední zdroj znečišťování ovzduší  Emise NOx (výduch 033): 200 mg/m3.  Emise CO (výduch 033): 100 mg/m3.  Monitoring: 1x ročně autorizované měření. Dodržování zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci v platném znění a plnění závazných podmínek provozu rtuťové elektrolýzy bylo od doby vydání integrovaného povolení celkem 5x kontrolováno pracovníky ČIŽP OI Praha a to v termínech 11/2007, 05/2008, 03/2010, 06/2010 a 07/2011. Při těchto kontrolách nikdy nebylo nalezeno porušení platné legislativy nebo nedodržování závazných podmínek provozu zařízení. 6. Charakteristika stavu dotčeného území Budovy povolované výroby jsou umístěny v areálu Spolana, a.s. v Neratovicích.Závod Elektrolýza je umístěn v blocích E 4 (hlavní výrobní zařízení závodu) a B 1 (výroba kyseliny chlorovodíkové). Hlavní část závodu Elektrolýza v bloku E 4 sousedí s následujícími podnikovými či mimopodnikovými subjekty:  s přírodní rezervací Černínsko (sever),  se závodem PVC (západ, jih, jihovýchod),  s objekty ve správě Správy nevýrobního majetku (západ),  se závodem LAO (východ),  se závodem Finalizace a expedice (severovýchod), Výrobna kyseliny chlorovodíkové v bloku B 1 sousedí s následujícími podnikovými subjekty:  s dceřinou společností NERAAGRO (jih)  a objektem B 1160 ve správě Správy nevýrobního majetku (západ),  s objekty ve správě Správy nevýrobního majetku (východ, sever),  se závodem Finalizace a expedice (jihovýchod). Část výrobního zařízení je umístěna v zastřešených stavebních objektech, část zařízení je ve venkovním provedení. 7. Popis technologie a dalších technik určených k předcházení nebo omezení emisí ze zařízení Nejvýznamnější z ekologického hlediska jsou emise rtuti a to především do ovzduší a do vody. Pro snížení koncentrace rtuti v hale elektrolyzérů, která je největším zdrojem emisí rtuti do ovzduší, bylo v roce2006realizováno odsávání koncových dílů elektrolyzérů s investičními náklady 5,8 mil. Kč. Pro snížení emisí v odpadních vodách je v technologii zavedena vícestupňová demerkurizace odpadních vod, obsah rtuti v odpadní vodě je demerkurizaci nižší než 0,3 mg/l, dále je pak tato odpadní voda čištěna na podnikové ČOV. Rtuť v odpadních vodách je od roku 2006 monitorována denně. Emise chloru jsou minimalizovány v jednotce výroby chlornanu sodného. V letech 2007 – 2011 bylo na ekologizaci rtuťové elektrolýzy vynaloženo celkem 91,6 mil. Kč. 8.Popis opatření k předcházení vzniku, úpravě a využití odpadu

S odpady je v závodě Elektrolýza, stejně jako v celé společnosti SPOLANA, nakládáno podle legislativních požadavků. Jsou tříděny, upravovány dle požadavků, shromažďovány na určených místech a poté ukládány na skládce toxických odpadů nebo předávány specializovaným firmám. Vzhledem k používání vakuové soli s nízkým obsahem nečistot je odpad z technologie minimalizován. Největší ekologickou zátěží jsou odpady s obsahem rtuti. Součástí povoleného zařízení je jednotka na zpracování pomocných materiálů s obsahem rtuti. Účelem zařízení je zpracování odpadu s obsahem rtuti s cílem regenerace rtuti a minimalizace obsahu rtuti ve vypraženém odpadu. Zařízení sníží obsah rtuti na cca 2% původní hodnoty. Získaná kovová rtuť je vracena zpět do elektrolyzérů. 9.Popis opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí Elektrolýza V hale elektrolyzérů je prováděno vlastní měření koncentrace rtuti; každý měsíc jsou změřeny emise ve 20 vybraných místech. Na odsávání elektrolyzérů, demerkurizaci vodíku a pražení rtuti je autorizované měření koncentrace rtuti prováděno 2x ročně. Koncentrace rtuti v odpadní vodě v jímce chemické kanalizace je měřena ve směsném vzorku (dílčí vzorkování každé 4 hodiny) v pracovních dnech. Výroba HCl Obsah chlorovodíkuv odplynu vypouštěném do atmosféry je kontinuálně monitorován analyzátorem. Výroba NaClO Na chlornanové stanice je kontinuálně měřena koncentrace chloru na výstupu do atmosféry. 10.Porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami Výrobní zařízení rtuťové elektrolýzy bylo porovnáno s údaji a informacemi obsaženými v BREF dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu chloru a louhu sodného. Amalgámová elektrolýza není klasifikována jako ilustrativní nejlepší dostupná technika (BAT).Na rtuťové elektrolýze ve společnosti SPOLANA je však aplikován vysoký početobecných nejlepších dostupných technik (BAT), které jsou uvedeny v žádosti o integrované povolení provozu rtuťové elektrolýzy, na jejímž základě bylo vydáno Rozhodnutí o povolení provozu zařízení. Díky vysoké míře aplikace BAT a řady preventivních a korekčních opatření na jednotce rtuťové elektrolýzy mohla SPOLANA v r. 2006 splnit dobrovolný závazek Evropské asociace EUROCHLOR tj., že do roku 2007 všechny členské firmy asociace EUROCHLOR sníží celkové emise rtuti pod 1 g/t kapacity výroby chloru. 11.Popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru Nejvýznamnější bezpečnostní riziko výroby představuje:    

Vyráběný plynný a skladovaný kapalný chlor. Rtuť používaná jako katoda při elektrolýze. Vodík, který vzniká jako vedlejší produkt elektrolýzy. Kyseliny a hydroxid sodný.

Kapalný chlor je skladován v 5 zásobnících. Všechny zásobníky jsou opatřeny pojistným pružinovým ventilem s průtržnou membránou pod ním a uzavíracími armaturami přímo na víku každého zásobník Ventily pro manipulace s chlorem jsou umístěny na potrubních rozdělovačích na vnější straně skladu.Mimo to jsou všechny zásobníky kapalného chloru vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily zajištující uzavření zásobníku v případě mimořádné situace, např. úniku chloru. Tyto ventily se automaticky zavírají v případě 2. stupně plynové detekce nebo havarijními tlačítky.

Sklady kapalného chloru mají z obslužného prostoru skladovacích zásobníku havarijní odsávání chloru, které se uvede do provozu při výronu chloru v prostoru skladu nastavením odsávací trasy do výrobny chlornanu sodného. Nedílnou součástí skladování a expedice kapalného chloru je provádění předepsaných revizí a periodických zkoušek tlakových nádob na kapalném chloru. Rtuť, která se využívá k elektrolýze, je sledována ve všech složkách životního prostředí. Výsledky monitoringu jsou pravidelně vyhodnocovány spolu s opatřeními k omezení emisí. Vodík není v závodě skladován a je ihned na místě spotřebován buď ve výrobě kyseliny chlorovodíkové, anebo v dalších technologiích v areálu. Kyseliny a hydroxid sodný jsou skladovány ve společném skladu. Odplyny s obsahem chloru jsou vedeny do výroby NaClO. Sklad je vybaven záchytnou vanou s odtokem do centrální jímky chemické kanalizace. V závodu Elektrolýza je instalován systém plynové detekce. Ten je zaměřen na kontinuální sledování úniku nebezpečných látek do ovzduší. Je tvořen čidly rozmístěnými v rámci závodu Elektrolýza, přenosovým systémem a vyhodnocovacími jednotkami. Společnost SPOLANA, a.s. má vypracovanou a schválenou Bezpečnostní zprávu a Havarijní plány pro celý areál. Každý závod má dále vnitřní a dílčí havarijní a povodňové plány zpracované dle platné legislativy. 12. Návrh změny a její stručné zdůvodnění Návrh změny: S ohledem k obsahu ustanovení § 14 čl. (3) zákona č. 76/ 202 Sb. i k zamezení opakování situace zásahem „vyšší moci“, žádá společnost SPOLANA, jako provozovatel zařízení amalgámové elektrolýzy, vypustit ze závazných podmínek provozu opatření zavazující provozovatele konvertovat zařízení amalgámové elektrolýzy na novou technologii výroby chloru tzv. membránovým procesem a ukončit provoz amalgámové elektrolýzy nejpozději do 31. 12. 2014. V kapitole 12.3 „Ukončení provozu“ žádosti o změnu provozovatel deklaruje, že provoz stávající rtuťové elektrolýzy bude ukončen v souladu s dobrovolným závazkem asociace EUROCHLORU nejpozději do r. 2020. Zároveň navrhuje kompetentním orgánům státní správy, že provozovatel bude každoročně vypracovávat, poskytovat KÚ a vhodným způsobem zveřejňovat situační zprávu o vlivu zařízení rtuťové elektrolýzy na životní prostředí. Její součástí bude ekonomická část informující o hospodaření společnosti. Zdůvodnění 1. Důvodem návrhu změny V letech 2008 až 2011 podnik hospodařil s trvalou ztrátou. Provedená finanční analýza ukázala, že podnik je ve finančně nestabilním stavu, na což ukázaly špatné výsledky rentability, likvidity a stability. Podnik se nachází ve finanční tísni. Dvě významné banky se v souvislosti s hodnocením možnosti poskytnutí úvěru na realizaci konverze ve SPOLANĚ písemně vyjádřily tak, že po provedení analýz s ohledem na projektovanou návratnost investice a v kontextu aktuálního vývoje poptávky v segmentu PVC se rozhodly financování uvedené investiční akce „membránová elektrolýza“ v současné době neposkytnout. 2. Žádné integrované povolení v zemích EU nemá zahrnutou konverzi do závazných podmínek a termín realizace konverze je řešen konkrétním termínem platnosti integrovaného povolení provozu rtuťové elektrolýzy. Z hlediska současné evropské legislativy neexistuje žádný závazný termín ukončení provozu amalgamových elektrolýz. Výsledkem řady jednání asociace EUROCHLOR je, že výroba chloru s použitím rtuti by měla být v Evropě ukončena nejpozději v roce 2020, ale pouze na základě dobrovolného závazku, který přijali výrobci v rámci Evropské asociace EUROCHLOR. Proto je žádoucí soulad závazných podmínek s obsahem ustanovení § 14 čl. (3) zákona č. 76/2002 Sb. a zamezení opakování situace zásahem „vyšší moci“.

Vedle této změny provozovatel navrhuje následující dvě nová a vstřícná opatření: výměnu chladiva Freon 22 v zařízení na zkapalňování chloru za jiné chladící medium. rekonstrukci chemické kanalizace, která zajistí bezpečnou a bezporuchovou funkci chemické kanalizace odvádějící průmyslové odpadní vody obsahující rtuť ze závodu Elektrolýza k ČOV. Výměna Freonu 22 s investičními náklady cca 5 mil. Kč zajistí náhradu chladiva spadajícího pod regulaci látek poškozujících ozónovou vrstvu Země podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Rekonstrukce chemické kanalizace s investičními náklady cca 4,5 mil. Kč zajistí bezpečnou a bezporuchovou funkci chemické kanalizace odvádějící průmyslové odpadní vody obsahující rtuť ze závodu Elektrolýza k ČOV. Realizací opatření bude sníženo riziko havárie kanalizace a znečištění podzemních vod.