Struktura práce: Úvod

Broumovsko

Struktura práce: Úvod 1. Spiritualita benediktinů a struktura řádu 1.1 Založení a spiritualita benediktinů 1.2 Organizace a struktura řádu 2. Působení řádu na Broumovsku před rokem 1420 2.1 Příchod benediktinu a začátek osídlování 2.2 Hospodářská činnost řádu 2.3 Středověký urbanismus a architektura 3. Působení řádu na Broumovsku od roku 1420 do roku 1781 3.1 Situace na Broumovsku po roce 1420 3.2 Barokní architektura a urbanismus 3.3 Hospodářská situace klášterního hospodářství v kontextu vývoje regionu 4. Působení řádu na Broumovsku od roku 1780 do konce 2. světové války 4.1 Situace na Broumovsku po roce 1780 do roku 1945 4.2 Vývoj urbanismu po roce 1780 4.3 Činnost řádu v kontextu hospodářského vývoje regionu Závěr

Úvod Před patnácti sty lety sv. Benedikt z Nursie sepsal řeholní pravidla, jež se stala základy řádu, které má heslo ORA ET LABORA ( tj. modli se a pracuj), ale také UT IN OMNIBUS GLORIFICETUR DEUS (tj. ať je ve všem oslavován Bůh)1. Tato hesla také vystihují život řádu i jeho pouť dějinami. Benediktinská spiritualita, která hledá Boha při práci a rozjímání v určité odloučenosti komunity od světa2, nebránila mužům žijícím v tomto společenství utvářet krajinu a společnost, v níž působili. Mezi místa, kde benediktini zanechali nesmazatelné stopy, patří i krajina Broumovska. Tématem práce je historie benediktinského opatství svatého Václava v Broumově prolínající se s dějinami Broumovska. Práce je vymezena časovým intervalem od založení proboštství po roce 1258, kdy si břevnovský opat Martin I. vyžádal od biskupa Jana III. z Dražic inkorporování fary3, do konce druhé světové války, kdy byli mniši z Broumovského kláštera vyhnáni, aby se posléze v roce 1946 usadili v dolnobavorském klášteře v Rohru. Samotné opatství z právního hlediska vzniklo až 3. 1. 1939, v souvislosti s politickými událostmi přesto patří události před tímto datem právem také k historii benediktinského opatství svatého Václava a jsou součástí této práce. Práce má za cíl z dostupných historických pramenů a literatury potvrdit nebo vyvrátit předpoklad pozitivní úlohy benediktinů při rozvoji celého Broumovska. Metoda použitá ke zkoumání uvedené hypotézy je metoda kulturně - historická. Použití kulturně - historické metody předpokládá, že hlavními činiteli při kulturním a hospodářském rozvoji Broumovska byli právě benediktini. Práce je vzhledem k velké oblasti, kterou se zabývá, koncipovaná tak, aby vytvořila plastický obraz, který by měl zajistit objektivní pohled na působení benediktinů na Broumovsku a protnout tak oblast materiální a duchovní, která se v jejich pouti dějinami regionu střetává. Oblasti, kterými se budeme z hlediska historie zabývat, jsou úzce spjaty s duchovním posláním benediktinů a tvoří hmatatelné plody jejich činnosti jako je stavitelství, oblast hospodářství nebo později školství. Samotné duchovní poslání a spiritualita je podrobněji rozebrána na začátku práce, aby mohlo být lépe zkoumáno jejich konání, ve výše uvedených oborech v kontextu jejich poslání. Pro účely této práce je užíváno k označení

1 2 3

Srov. Encykl. 9 Encyklopedie řádů str.137

organizační struktury benediktinů výrazu „řád“ přestože v přísně právně - organizačním významu žádný „benediktinský řád“ dodnes neexistuje4. Literatura, z které je v práci čerpáno, je především sekundárního charakteru, přesto je čerpáno i z primárních pramenů, kterými jsou Broumovský urbář a tzv. Břevnovská falza, na něž sekundární literatura často odkazuje. Cílem této práce není zkoumat pravost dochovaných listin, ale získat, jak již bylo řečeno, objektivní pohled na činnost benediktinů na Broumovsku. Použité sekundární prameny se dají rozdělit do tří oblastí, které se vzájemně prolínají, a to na literaturu mapující historii kraje, literaturu zabývající se samotným řádem, jeho spiritualitou a dějinami, a třetí oblast, kam patří literatura, která se věnuje architektuře a stavbám úzce spojených s řádem. Do první jmenované kategorie patří především knihy: Dějiny Broumova a Broumovska od Zdeňka Košťála, Broumovsko: interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku od Petra Bergmana a Paměti újezdu Polického čili nynějších panství Polického a Broumovského až do začátku Husitské války od autora V. Vladivoje Tomka. Dále je v bakalářské práci použito materiálů z přednášky uskutečněné Tomášem Novákem v Broumově dne 12. 5. 2005 na téma Středověké dějiny Broumovska. Druhou oblast popisují především díla od Johannese Zeschicka – Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě a Encyklopedie řádů a kongregací katolické církve od M. Bubna. Do třetí skupiny zařadíme knihu od Giovanni Dentiho a Alexandra Skalického st. - Landschaft des böhmischen Barock: die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dietzenhofers in der Region Broumov (Braunau) a první díl knihy Umělecké památky Čech od Emanuela Poche a kolektivu. V první kapitole, jak bylo již uvedeno, je popsána spiritualita, struktura a organizace benediktinů včetně života v samotném klášteře i mimo něj, rozděleného mezi modlitbu, práci a odpočinek. Další tři kapitoly jsou řazeny chronologicky a věnují se působení benediktinů na Broumovsku před příchodem a po příchodu břevnovského opata Mikuláše, který opustil břevnovský klášter před vypálením husity v roce 1420. Třetí kapitola je věnována novověké historii po roce 1781 do konce 2. světové války. Na začátku kapitol je vždy nastíněna doba a události vztahující se k oblasti Broumovska. Podkapitoly jsou věnovány jednotlivým činnostem a oborům, o jejichž rozvoj se benediktini přičinili a jimž se věnovali. Obory, o něž se práce v podkapitolách zajímá, je urbanismus a architektura, hospodářství a školství. V

4

Srov. Zeschick 9

závěru je shrnut vývoj regionu Broumovska v závislosti na působení benediktinů v tomto kraji a vyvrácena či potvrzena hypotéza o jejich pozitivní úloze při rozvoji celého Broumovska.

1. Spiritualita benediktinů a struktura řádu Spiritualita řádu benediktinů byla bezesporu jedním z hlavních faktorů při jejich činnosti utvářející krajinu na Broumovsku. V následujících dvou podkapitolách se budeme věnovat jednak již zmíněné spiritualitě a s ní souvisejícím duchovním základům, vycházejících z Řehole sv. Benedikta, tak organizaci řádu včetně jeho struktury.

1.1 Založení a spiritualita benediktinů

V této podkapitole se budeme zabývat spiritualitou a strukturou nejstaršího řádu v latinské oblasti, který založil sv. Benedikt z Nursie, a sice z toho důvodu, aby se osvětlilo konání řádu na Broumovsku ve světle nejzákladnějšího poslání celého řádu. Jak uvádí M. Buben, benediktinská řehole patří mezi tzv. mírné řehole. Základem je stálost v komunitě, což je projevem bratrské lásky, a život soustředěný na jednom místě. Prostředkem k dosahování tohoto způsobu života je pokora jako bázeň před Bohem a snaha navázat společenství s bližními.5 Sv. Benedikt sepsal v 73 kapitolách klášterní pravidla o nejrůznějších aspektech mnišského života v klášteře. Řehole Benediktova podle knihy Encyklopedie řádů a kongregací obsahuje nejenom duchovní rady, ale také životní normy, a předepisuje disciplínu v klášteře s důrazem na mlčenlivost, poslušnost a pokoru. Askeze u benediktinů má sloužit k dokonalosti a ne tlumit lidského ducha členů komunity. Každý má mít vše co potřebuje, jsou zde respektovány individuální možnosti každého člena – vždyť i samotná řehole má porozumění pro slabost lidské povahy i osobní dispozice jednotlivce.6 Benediktini se snaží pěstovat ducha liturgie, klást důraz na život podle Řehole Benediktovy, modlitbu a práci. 7 Základními prvky benediktinského života jsou „lecco 5 6 7

divina“ (Božská četba), tedy četba Písma svatého, aby mniši mohli předávat zjevenou pravdu, dále slavení liturgie, při níž je člověk uváděn do tajemství Kristova, konání modliteb (společných v chóru i soukromých) a manuální práce.8 Od období baroka projevují benediktini velkou úctu zvláště Panně Marii. Benediktinští mniši nosí jako řádový oděv černý hábit s cingulem a černý škapulíř. Základním posláním řádu je šíření víry, a to buď službou kazatelskou, misijní nebo vzdělávací. Patrony řádu je Panna Maria, sv. Benedikt a všichni řádoví svatí. Benediktini skládají tři obvyklé sliby – čistoty, chudoby a poslušnosti, k nimž se přidává ještě slib stálosti k určitému domu, resp. komunitě a slib změny mravů. 1.2 Organizace a struktura řádu V předcházející podkapitole jsme se krátce seznámili se spiritualitou řádu, která nám má pomoci nahlédnout do motivace a způsobu jakým benediktini kultivovali krajiny, kde se usadili. V této podkapitole se velice stručně seznámíme s organizací řádu a životem v klášteře. Benediktini jsou více méně decentralizovaným řádem. Jak uvádí Encyklopedie řádů v českých zemích od M. Bubna, každý klášter je samotnou duchovní rodinou, kde všichni žijí, modlí se a pracují. Kláštery zůstávají autonomní a teprve následně, na základě území, národnosti nebo vzájemných vztahů, se volně sdružují do tzv. kongregací (congregatio monastica).9 Hlavou kongregace je předseda, který musí být zvolen většinou opatů nebo převorů, kteří stojí v čele klášterů, jež kongregaci tvoří.10Včele jednotlivých opatství stojí opat popř. arciopat., který je volen na dobu osmi let a může být volen opětovně, ale již jen na dobu 4 let, byť může být zvolen ještě dvakrát. Samotnými členy kláštera jsou řádoví kněží (patres) a laičtí bratři (fratres), ti se dělí na laické bratry bez slibů a se sliby. Samotný život v klášteře se zaměřuje, jak stojí výše, především na modlitbu – buď soukromou, nebo liturgickou, práci a odpočinek. Po ranních chválách následuje rozjímání, snídaně a slavení eucharistie, poté studium nebo přidělená práce. Před obědem je krátká modlitba žalmů a odpoledne se pokračuje přidělenou činností. Pak následuje Božské čtení (lectio divina) a nešpory. Po večeři se mniši scházejí ke společné modlitbě jako přípravě na další den, a v samotný noční čas nastává v klášteře velké mlčení 8 9

Srov. Buben 11 Srov Buben 13

10

(silentium). Členové konventu se také střídají při vykonávání různých prací a služeb v rámci kláštera i mimo něj podle vloh každého z bratrů v konventu, polohy kláštera a potřeb okolí.

2. Působení řádu na Broumovsku před rokem 1420 V této kapitole se zaměříme na působení benediktinů na Broumovsku od jejich příchodu až do roku 1420, kdy do Broumova přišel břevnovský opat Mikuláš, který v témže roce opustil břevnovský klášter před vypálením husity. V první podkapitole se krátce zmíníme o přírodních podmínkách Broumovska, protože ty sehrály v dějinách kraje a působení benediktinů v tomto kraji významnou roli. Budeme se zabývat počátky osídlování krajiny a s nimi spojeným příchodem benediktinů, jakož i hospodářskou činností řádu. V poslední podkapitole se zaměříme na středověký urbanismus a architekturu a na vliv, který na tyto odvětví měli členové řádu.

2.1. Příchod benediktinů a začátek osídlování

Broumovsko je z hlediska přírodních podmínek kotlina, která je na jihu ohraničena Broumovskými stěnami a na severu Javořími horami, které tvoří zvláštní útvar jak přírodní, tak i státoprávní – v zeměpisném názvosloví se tento fakt projevil označením „Broumovský hraniční výběžek.“11Z důvodu neprostupnosti obou pohoří zůstává tato krajina o rozloze asi šesti set kilometrů čtverečných dlouho neosídlena. Kronikář Kosmas ve své kronice z roku 1068 však uvádí, že z Prahy přes Hradec Králové a Náchod vedla do Kladska a dále do Vratislavi stezka pro pěší, jezdce a soumary.12 Roku 1213 měl darovat král Přemysl Otakar I., podle první dochované listiny - tzv. břevnovského falza, břevnovskému klášteru Polici s vesnicemi Provodov, Nesvačilov a dalšími statky. V této době ještě nebylo právoplatně uděleno řádu do správy území na východ od stěn13 a činnost benediktinů tak směřovala na „cirtuitus“ polický. Roku 1253 se stal břevnovským opatem Martin I., který se stal hlavním iniciátorem kolonizace a od padesátých 11

Srov. Košťál 9 Srov. Košťál 9 13 Srov. Tomek, w.w.:Paměti újezda Polického, str 206 12

let systematicky obdělával půdu spolu s osadníky. Jak uvadí Zeschick - Policko bylo ale těžko obhospodařovatelné a málo úrodné, a proto břevnovští spolu s německými osadníky pronikli do úrodnějšího údolí broumovského.14 Kolonisté pocházeli z hospodářsky vyspělých a lidnatých oblastí Německa, jako bylo Durynsko, Flandry, Brabant a Slezsko. Vedle zemědělců přicházeli také řemeslníci a ti přinášeli do oblasti netradiční řemeslnickou výrobu – soukenictví.15 Samotná kolonizace probíhala prostřednictvím lokátorů - kolonizátorů, kterým opat Martin I. daroval na určitou dobu a za konkrétních podmínek část majetku. Tak například lokátor Konrád (Chunradus) dostal 4. září 1255 k vyklučení polický les okolo potoka Křinice. Mohl založit tolik svobodných lánů (mansus), kolik bude moci, aniž by ho jiní ze sousedních vsí obtěžovali. K dispozici dostal mlýn, o němž opat píše: „ …bude mít mlýn, tak aby neškodil týmž vsím, jinak ať ho nestaví“16. Centrum nově kolonizovaného regionu Broumov se poprvé připomíná roku 1256 jako trhová osada (villa forensis), která byla ve správě královského fojta. Roku 1260 král Přemysl Otakar II. vlastnictví majetků benediktinům potvrdil a vyňal oblast z právní a soudní pravomoci kladských úředníků, taktéž pokuty - ať peněžní nebo na majetku měly náležet tehdejšímu opatovi Martinovi.17 Dne 2. 7. 1266 koupil břevnovský opat Martin I. od fojta Wichera broumovskou rychtu a pravděpodobně i fojtovo sídlo, dřevěný hrad nad říčkou Stěnavou, a dále kolonizoval území Broumovska německými přistěhovalci.18 Jak uvádí Tomáš Novák, hlavní řídící středisko policko-broumovského komplexu leželo v době opata Bavora, (1290-1332) nástupce opata Martina I., již dávno ultra montes Steni.19 V roce 1296 papež Bonifác VIII. pak definitivně potvrdil existenci proboštství. Broumovsko tvořilo ve 13. a 14. století neklidné hraniční území. O neklidných poměrech na zemských hranicích svědčí například i to, že byl Broumov roku 1296 zastaven Konrádem ze Schulzu, a tento aby bránil Broumovsko proti útokům slezských feudálů. Později byl hrad zastaven také Janem Lucemburským. Opat Bavor dal v letech 1301-1306

14

Srov. Zeschick 22 Srov. Košťál 14 16 První část o lánech v CDB V.1, č 52, s. 107: „Chunradu…silvam Policensem circam fluvium Crinice dedimus ad exstirpandum, sicut at aliss soltis sive richtariis, excepto hoc, quia tot mansus fundabit, quot fundare poterit sine gravamine aliarum villarum sibi adjacentium..“O mlýnu se uvádí ibid., s. 27 „…molendinum etiam hanbit, ita quidem ne noceat villis eisdem alioquinmolendium non faciat.“ 17 Novák, str. 18 Buben 136-137 19 Novák 15

postavit trojlodní klášterní kostel sv. Vojtěcha s masivními opěrnými pilíři20, který tvořil součást nového pevného kamenného hradu, který vznikl jako reakce na ozbrojené povstání fojtů Lea a Tyčka, při kterém s ozbrojeným houfcem přepadli a dobyli Broumov a původní hrad vyloupili a zapálili. V roce 1348 byl Broumov, jak uvádí V. Tomek, za vydatné podpory benediktinů,21 povýšen králem Karlem IV. na město, a to bylo posléze v letech 1360-1380 také celé silně opevněno. Zároveň byla měšťanům a obyvatelům udělena stejná práva, kterými se dosud honosili obyvatelé okolních královských měst Hradce Králové a Kladska22. Z uvedených faktů je patrné, že benediktini spolupracovali s králi ve snaze hospodářsky rozvinout a politicky stabilizovat poměry v tomto regionu. Zároveň benediktini byli tou základní hnací silou při kolonizaci celého regionu Broumovska. Z historických pramenů je také patrná spolupráce mezi panovníkem a církví na zabezpečení zemské hranice. Přestože se opatství podílí na výkonné moci, což je vzhledem k historickému kontextu běžné, nezanedbává ani své základní duchovní poslání když zakládá v Broumově klášter, do něhož přicházejí noví mniši žijící podle řehole sv. Benedikta z Nursie a tím buduje opěrný bod pro šíření této řehole dále na sever od vnitrozemí směrem do Slezska a Pruska.

2.2 Středověký urbanismus a architektura

V této podkapitole se zaměříme na způsob, jakým benediktini většinou společně s německými osadníky utvářeli krajinu z urbanistického hlediska, a jakým způsobem probíhala kultivace krajiny na Broumovsku z pohledu počtu zakládaných obcí. Samotná kolonizace a urbanistické řešení neobydleného území byl úkol velice náročný na organizaci. Jak uvádí Z. Košťál ve své knize Dějiny Broumova a Broumovska, musíme si uvědomit, že v rozmezí několika měsíců muselo na Broumovsko přijít několik desítek nových obyvatel, což vyžadovalo pevnou a na tehdejší dobu vynikající organizaci a také aktivitu.23 Hlavní osou kolonizace se v broumovské kotlině stala řeka Stěnava, do níž z obou stran přitéká řada potoků. Tyto potoky sledují i budované komunikace, u nichž vznikají lánové vsi. U potoků, kde není dostatek prostoru pro dvorcové statky, vznikají jednoduchá

20

Více u Vilímková, M. -Preiss,P.: Ve znamení, s.41. – odkaz Novák Srov. Košťál 16 22 Šimák, j.v.: Počátky Broumova s.575-582 23 Srov. košťál 13 21

obydlí chudších osadníků, nad stráněmi údolí jsou stavěny dvorcové statky s navazujícími lány polností24. Vesnice většinou neměly výrazná centra, která známe z obcí vzniklých postupným osídlováním, a to z praktických důvodů. Kolonisté si zakoupili pruh půdy, na jehož začátku si postavili dům – stavení, a už nemuseli společně obhospodařovat nejvzdálenější pole, jak tomu bylo zvykem u postupně vznikajících obcí. Rychlost zakládání nových obcí je úctyhodná - již v roce 1406 – tedy zhruba 100 let od začátku kolonizace má Broumovsko třináct vsí. V Břevnovském urbáři z roku 1406 se můžeme například dočíst, že největší vsí byl Šonov s 27 lány a 2 čtvrcemi, nejmenší pak byly Hynčice s 3 lány, 7 pruty a 2 čtvrcemi. Celkem měly obce přes 187 lánů,25 což je na dnešní jednotky zhruba 3 300 ha. Kolonizační města mají většinou charakteristickou konfiguraci a uspořádání. Broumov není výjimkou. Broumov, město na skalnatém ostrohu, nese všechny znaky kolonizačního založení navazujícího na benediktinský klášter26. Jakožto město vybudované osadníky pod vedením benediktinů na tzv. „zeleném drnu“ je charakteristické rozsáhlým náměstím obdélníkového půdorysu, do něhož v každém rohu ústí lomené uličky, domy s podloubím a kašnou jako jediným zdrojem pitné vody ve městě.27Náměstí je proťato ulicí ve směru od severu k jihu. Náměstí je nejen ve středověku místem velmi významným - bývají tu trhy a zároveň plní funkci správního centra. Každý obchodník podle svých práv musel na náměstí vyložit a nabízet své zboží. Při nepřízni počasí k tomuto účelu sloužila podloubí. Některá z těchto podloubí se zachovala až do dnešních dnů stejně jako kamenná ostění ve sklepeních.Měšťanské doby měly půdorys orientovaný tak, že osa stavby byla kolmo ke štítu a průčelí stavby.28 Křivolaké a úzké uličky v okolí náměstí s pravoúhlým uspořádáním měly v případě překonání hradeb zabránit nepříteli ve snadném přístupu do centra. Nepřítel zde většinou narazil na tuhý odpor obránců. Město Broumov mělo Horní a Dolní bránu, které byly umístěny v hradbách obepínajících město, a několik menších branek pouze pro pěší. V hradbách, na protilehlé straně od kláštera, byl umístěn také farní kostel sv. Petra a Pavla. K výstavbě hradeb okolo města mohlo dojít až v roce 1359, kdy došlo k dohodě mezi měšťany a opatem Předborem z Chroustoklad, který požadoval aby do městských hradeb byl zahrnuto v té době již opevněné probožství29. Pozůstatky hradeb se zachovali dodnes a 24

Broumovsko – interpretace…A Převzato z břevnovského urbáře z roku 1406, který je součástí edice DECEM REGISTRA CENSUUM BOHEMICA COMPILATA AETATE BELLUM HUSITICUM PRAECEDENTE. Ed. J. Emler. Praha 1881, s.189-218. 26 Broumovsko – interpretace ..A 27 Košťál 12 28 Srov. Košťál 18 29 Srov. Košťál 18 25

rozdělily město a podhradí. U Broumova se postupem času vytvořili tři předměstí – Mittelsand, Niedersand a Obersand30. Dostatek rovných kmenů ze smíšených lesů na okrajích broumovska umožňoval v této době vytvářet také kvalitní dřevěné stavby. Jejich výstavba byla zakázána až v roce 1816. Mezi hrázděné stavby je možno zařadit hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově. Stáří původního kostela není plně doložitelné, ale s největší pravděpodobností byl postaven na konci dvanáctého století.31V roce 1421 byl kostel poničen požárem souvisejícím s obléháním Broumova husity. Dodnes dochovaný jednolodní kostel byl postaven na místě původního benediktiny v roce 1449 jako hřbitovní kostel s rámovou hrázděnou konstrukcí stěn s trámovým zastropením. Tento kostel představuje nejstarší dochovanou celodřevěnou stavbu ve střední Evropě. Další kostel sv. Vojtěcha byl postaven už zároveň se založením proboštství. Kostel je postaven v gotickém slohu s charakteristickou trojlodní dispozicí a s pětiboce ukončeným presbytářem s mohutnými opěrnými pilíři.32Součástí města Broumova byla mezi 13. a 14. stoletím už také škola, jejíž věhlas pravděpodobně přesahoval region, protože na ni přicházeli i studenti z vnitrozemí. Jedním z prvních studentů byl první český arcibiskup Arnošt z Pardubic.33

2.3 Hospodářská činnost řádu

V minulé podkapitole jsme se zabývali rozvojem architektury a urbanismu. Tento rozvoj by nebyl možný bez rozvoje hospodářství regionu, jehož hnací silou byl benediktínský řád . V této podkapitole se budeme zabývat především činností řádu v hospodářské oblasti a vliv řádu na podporu rozvoje řemeslné výroby. Krátce se také zaměříme na systém organizační struktury řádového dominia na Broumovsku a zdroj příjmů kláštera, neboť to s rozvojem hospodářství a regionu úzce souvisí.

30

Srov. Košťál 18 Srov broumovsko 32 Srov. Umělecké památky Čech 125 33 Srov. košťál 15 31

Na začátku této podkapitoly je důležité říci, že významnou roli při rozvoji Broumovska a města Broumova sehrály diplomatické schopnosti břevnovských opatů. V souvislosti s diplomatickými schopnostmi je však třeba také uvést, že ne vždy bylo k získání majetku použito poctivých metod, o čemž svědčí například soudobý výzkum samotných břevnovských falz. Diplomatické schopnosti benediktinů jsou také patrné při získávání práv ve prospěch nově nabitých území a jejich obyvatel. Příkladem může být listina Přemysla Otakara II. z roku 1253, kterou vyjímá území Broumovska z právní a soudní pravomoci všech kladských úředníků a podřizuje oblast přímo břevnovskému opatovi, zároveň potvrzuje mlhavě specifikovaná obdaření Břevnovu Boleslavem amplis possessionum donationibus et dignis libertatibus (hojnými dary statků a patřičnými svobodami).34 Taktéž povýšení osady Broumova dne 16. srpna 1348 Karlem IV. na město je dle Tomka možno považovat za zásluhu především benediktinů a jejich diplomatických schopností. Zároveň s povýšením osady ustanovil opata jako městskou vrchnost, neboť městskou radu schvaloval právě on a všechny poplatky měly nadále směřovat do pokladny benediktinů v Praze. 35 Jak bylo již v předchozích kapitolách zmíněno, kolonisté osídlující Broumovsko pocházeli především z Flander a dalších vyspělých oblastí Německa. Soukenictví, jehož znalost přicházející kolonisté přinášejí, se brzy stává hlavním hospodářským odvětvím regionu. Broumovské sukno je brzy známé v Hradci Králové a stává se, přestože kvalitou nemůže konkurovat flanderskému a brabantskému suknu,36 žádaným zbožím v zemích jako je Polsko, Litva nebo i Rusko. A v tuto chvíli se střetává misijní poslání benediktinů s obchodními zájmy řemeslníků. Benediktini již brzy po založení proboštství při něm zřizují školu, na níž vyučují a přednáší věhlasní učitelé pařížské Sorbonny a dalších významných škol západní Evropy, kteří umožňují žákům kvalitní přípravu na misijní činnost, která se doplňuje s obchodními zájmy soukeníků.37 V Broumově také vzniká již ve 14. století soukenický cech. Benediktini se v hospodářské oblasti také zasloužili o vznik pivovarnictví minimálně na Broumovsku. Řádové dokumenty jež dokládají cestu ke vzniku pivovarnictví pocházejí již z roku 134838.Oprávněnost tohoto data uváděného i na produktech současného pivovaru však

34

Novák Srov. Košťál 16 36 Srov. Košťál 21 37 Srov. Košťál 21 38 Srov. Broumovsko 124 35

bývá zpochybňována. Benediktini měli vlastní pivovar přímo v areálu broumovského kláštera. Pivovar byl umístěn v přízemí západního křídla klášterního areálu mimo klauzuru a opatství39. Jak uvádí Zdeněk Košťál byli základním příjmem opatství dávky, které museli odvádět obyvatelé vrchnostenských měst. Pro obce, které založili benediktini platilo tzv. magdeburské právo-kolonisté museli odvádět stálou daň z půdy, jež jim byla opatem fakticky pronajata. Tato daň nebyla většinou stanovena pevně40. Do práv a povinnosti poddaných na Broumovsku nám dává nahlédnout listina opata Bavora z třináctého století. Jak uvádí Tomáš Novák, starosta obce Hejtmánkovice Gottfried nazývaný v této době šoltys dostává v této listině od opata práva, ale i povinnosti. Musí mít s rodinou a dětmi sídlo na rychtě jinak by mu jeho rychtářské právo propadlo. Šoltys směl držet jeden svobodný lán z ostatních musel platit poplatky králi. Dále se v listině uvádí že šoltys může mít mlýn (rota molens) z kterého na sv. Michala musí odvést ½ věrdunku stříbra a dále platit daně dávky a berně, jak určil král či opat. Sedláci byli povinni účastnit se čtyři dny v roce žňových prací na poplužním dvoře kláštera nebo zaplatit z každého lánu na sv. Jakuba ½ věrdunku stříbra. Dále měli povinnost povoznictví podle potřeb opata a platby daní a dávky berně, které určí opat z šestého lánu. Šoltys měl povinnost dávat k dispozici koně i zbraně, pokud ho této povinnosti sám opat nezbaví.41 Broumov v roce 1449 obdržel nejvyšší středověké právo a to právo hrdelní. Udělení tohoto práva svědčí o významu, které toto sídlo získalo. Udělení práva hrdelního z hlediska středověké jurisdikce znamená povýšení města na správní jednotku která se stává středem feudálního dominia, pod které spadají všechna města a vesnice, která podobné právo nemají.42 3. Působení řádu na Broumovsku od roku 1420 do roku 1781

V minulé kapitole jsme se zabývali životem na Broumovsku před rokem 1420 a to především z urbanistického pohledu a pohledu hospodářského. Popsali jsme si rozvoj regionu úzce související s benediktiny a jejich kolonizační činností. V následující kapitole se budeme soustředit na působení řádu v regionu v neklidné době po husitství až do roku 1781 kdy bylo zrušeno nevolnictví a vydán toleranční patent. Zaměříme se znovu na oblast hospodářskou a

39

Srov web pivovaru Srov. Košťál 19 41 Srov. Novák 42 Srov. Košťál 20 40

podrobněji na oblast architektury, která především v období Baroka dosáhla na Broumovsku úctyhodného rozmachu s mnoha stavbami jež přesahují svým mistrovským provedením hranice regionu. V první podkapitole si popíšeme historickou situaci, s kterou se mniši museli od patnáctého do osmnáctého století vypořádávat. Bylo to především období náboženského neklidu, kdy po husitství přichází na broumovsku na scénu Luteránství, období kdy se krajem přežene třicetiletá válka a další pohromy.

3.1 Situace na Broumovsku po roce 1420

V této podkapitole si nastíníme historickou situaci v regionu a události, které měly vliv na život kláštera. Většina těchto události měla v patnáctém a šestnáctém století dva činitele a to náboženský rozměr, a rozměr emancipace měšťanstva, které s rozvojem soukenictví výrazně zbohatlo. V dalších dvou stoletích pak život kraje ovlivní války. Broumovsko několikrát vyplundrují Švédové a Prusové. Kraj se také stává svědkem dvou velkých selských povstání. Roku 1409 byl vydán Dekret kutnohorský a husité se vydali šířit své poselství jazykem i mečem. Před tím než dne 22.5. 1420 vypálili Táboři klášter v Břevnově, opat Mikuláš z Jistebnice odešel s většinou konventu do Broumova, jehož pevný hrad-klášter i město poskytovalo dostatek ochrany43 . Důležitým faktorem, který zvyšoval bezpečnost Broumova jako opatova útočiště byla skutečnost, že většinové německé obyvatelstvo nebylo husitství nakloněno. Tak to alespoň uvádí Tomek, opat se odebral do Broumova, neboť to pro něj bylo „… bezpečné útočiště, poněvadž obyvatelé města byli především Němci. Z národní nechuti k Čechům stáli na straně krále Zikmunda a zároveň bránili duchovenstvo. Při výběru místa exilu hrál svou roli fakt, že Broumov byl zčásti opevněný.“ 44 Broumov se tak stal nejenom centrem řádu v českých zemích ,ale i baštou katolicismu.45Představený kláštera užíval pak titulu „opat břevnovsko-broumovský“. Období po roce 1420 bylo pro Broumovsko a benediktini velmi neklidné. Již rok 1421 přinesl na východ Čech vojenskou kampaň, které velel Jan Žižka, který zpustošil okolí Broumova. 27. Května 1421 v uterý po Božím těle vtrhlo do Čech vojsko slezských vévodů, 43

Srov. Encykl. 138 Tomek, W.W.: Příběhy, s.36 45 Srov. Encykl. 138 44

kteří sice Broumov ušetřili, protože byl německý a katolický, ale poličtí za svoje sympatie k husitství tvrdě zaplatili. V patnáctém století obsadil Broumov hejtman Matyáše Korvína František z Háje a v roce 1475 zastavil panovník Vladislav II. Jagelónský celé broumovské zboží Jindřichu knížeti z Műnsterbergu. Broumov byl opatovi Pavlovi definitivně vrácen až v roce 1496. V této době také měšťanstvo díky soukenictví významně zbohatlo a začalo vypovídat poslušnost opatovi. V roce 1505 proti opatovi vzniklo povstání, které ho nakonec také donutilo rezignovat na opatskou hodnost46. Jak uvádí Košťál ve své knize Dějiny Broumova a Broumovska Městská rada v Broumově získávala stále větší respekt a je pravděpodobné, že opati se stávali v této době víceméně poradním orgánem. Ke konci šestnáctého století je stav benediktinského kláštera velmi neutěšený – například v klášteře nezbylo v této době víc než deset mnichů47. Zároveň se v Broumově společně s nově přicházejícími řemeslníky z Německa začíná šířit Luterství k němuž opati zpočátku vystupují poměrně lhostejně.48 Až zvolením Wolfganga Zelendera z Prošovic (1602-1619) opatem dochází k obratu v postoji k protestantismu. Tento mnich, který do této doby působil jako převor řezenském klášteře sv. Emmerama49se i přes spory s převážně luterskými poddanými úspěšně snaží znovu pozdvihnout klášter a přimět lidi k návratu ke katolictví. Rekatolizační úsilí je hodnoceno klášterními historiky jako úspěšné jak uvádí například Wintera: V krátké době byl zbaven místa luteránský kazatel a městská fara byla obsazena klášterním převorem, takže ještě o velikonocích přišlo v roce 1603 ke zpovědi pouze šest lidí, kteří přijímali pod jednou způsobou, ale již v roce 1606 jich přišlo 3453.50 Obrat ke katolicismu, je dle Košťála, však možné pozorovat především na vesnicích nikoliv v samotném Broumově, kde dochází také k otevření Luterského kostela. Uzavření tohoto kostela opatem Zelenderem bylo projednáváno i na stavovském sněmu dne 21. května 1618 v Karolinu v Praze a stalo se bezesporu jedním z podmětů k pražské defenestraci51. Během stavovského povstání roku 1619 byl klášter vypleněn a opat s konventem prchá do Rajhradu. Dne 18. 8. 1619 byl klášter oficiálně vládou zabaven a 30. 6. 1620 nejvyšší zemští úředníci klášter prodali obci broumovské. Dochází tak k situaci kdy po mnoha staletích nejsou pány Broumovska benediktíni. 46

Srov. Encykl. 138 Srov. Košťál 31 48 Srov enczkl. 139 49 Broumovsko- interpretace 32 50 Srov košťál 31 in Wintera L. Geschichte der protestantischen..??? 51 Srov košťál 32 47

Po bitvě na Bílé hoře je kupní smlouva k prodeji kláštera zrušena a majetky vráceny znovu benediktinům. Broumovští měšťané jsou roku 1621 tvrdě potrestáni za neposlušnost tím, že jsou městu odebrána všechna stará městská privilegia. Některé výsady města byla městu v omezené podobě vrácena v roce 1629 na žádost opata Jana Benna z Falkenberku52. V roce 1627 dochází k vydání Obnoveného zřízení zemského, které se stává základním státoprávním dokumentem království, na jehož podkladě je jediným povoleným náboženstvím v Čechách vyznání katolické. Během třicetileté války dochází několikrát k poničení města požárem i vojsky Švédů a Sasů, ale i vojsky císařskými. Císařský generál Duclase dokonce v roce 1645 vyhnal mnichy z kláštera a učinil ho sídlem posádky53. Po skončení třicetileté války byl klášter vyloupený a okolní kraj těžce zbídačen. Ve zdecimovaném kraji navíc vypukl během války v roce 1633 mor, při kterém denně umíralo až 40 lidí.54Dědictví třicetileté války zanechalo na Broumovsku katastrofické důsledky, neboť dle soudobých odhadů zbyla například v Broumově pouze třetina obyvatelstva. 55 V osmnáctém století bylo Broumovsko jako hraniční oblast císařství často vystaveno útokům Prusů. Prusové přepadli, vydrancovali a přezimovali na Broumovsku v roce 1741 a v roce 1744 si na klášteru vynutili výpalné. V roce 1757 zachvátil Broumov požár, který měli založit pruští agenti. Vztahy na hranicích nebyli dobré ani pro obchod se Slezskem, které bylo pro broumovsko významným obchodním partnerem.56 Přesto se klášterní panství díky stále ještě značnému majetku a organizačním schopnostem benediktinů dokázalo vzpamatovat a v období osmnáctého století vyvinout velkou stavební aktivitu. Za vlády osvíceneckého absolutismu Marie Terezie a jejího syna Josefa II. pak dochází ke změně poměrů ke klášterům a klášterním statkům, které jsou nově podrobeny státní kontrole. V sedmdesátých letech osmnáctého století také zachvacuje celé Čechy velká neúroda vyvolaná suchem. To bylo také jedním z důvodu dalšího selského povstání, které zachvátilo v roce 1775 hradecký kraj. Toto povstání vedlo ve větším měřítku ke zrušení nevolnictví v roce 1781. Poddaní tímto aktem dosáhli osobních svobod a pro ty, kteří nevlastnili půdu to znamenalo i osvobození od robot a dalších služeb.

52

Srov. Broumovsko interpretace 32 Srov. Košťál 33 54 Srov. Košťál 33 55 Srov. Koš´táln 33 56 Srov. Encyklopedie 140 53

3.2 Barokní architektura a urbanismus

V této podkapitole se budeme zabývat především barokní architekturou, která dosáhla v době pobělohorské na Broumovsku svého vrcholu a je tak významnou ukázkou benediktinské spirituality zhmotněné především v sakrálních stavbách. Zaměříme se na popis nejvýznamnějších staveb v této neklidné době a oblasti, které z větší části realizovali Dientzenhoferové. Dientzenhoferům je z tohoto důvodu také v této kapitole věnováno nejvíce prostoru. Rozsah této práce nám umožní pouze letmé nahlédnutí na stavební díla, která svým mistrným uměleckým zpracováním dalece přesahují kraj broumovské kotliny. Stav klášterů a klášterního života nebyl po husitských bouřích v českých zemích dobrý. Mnoho z nich zaniklo a další živořili na hranici přežití. Jak jsme již uváděli nebyl ani stav benediktinského opatství svatého Václava v Broumově v šestnáctém a na samém začátku sedmnáctého století dobrý. Avšak s nástupem opata Zelendera, jeho nástupce Jana Bena Falkenberku a poté především Tomáše Schneidera - Sartoriuse se situace výrazně mění. Zásadní význam pro architektonický rozvoj Broumovska má také podvojnost opatské rezidence, neboť Praha je v barokním období středoevropským centrem umění prvořadé důležitosti57. Tato okolnost se stává v sedmnáctém a osmnáctém století příčinou, toho že se na odlehlém území Broumovska objevují významní pražští stavitelé, sochaři, malíři a další umělci. Již od roku 1659 je v Broumově budováno nové opatství podle projektu pražského architekta raného baroka Carla Luraga. V roce 1679 pak je nad strží na sever od kláštera zřízena velká zahrada přístupná mostem. O tři roky později v roce 1682 nechal do dnešní podoby přestavět opat Tomáš Sartorius kostel sv. Petra a Pavla a v roce 1683 byl také dokončen konventní chrám sv. Vojtěcha. V roce 1685-1694 dochází k výstavba klášterního kostela stavitelem Martinem Alliem. Tento původně gotický kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi se zachoval v téměř nezměněné podobě až do dnešních dnů. Jedná se o chrám s jednolodní kompozicí k níž navazuje trojice postranních kaplí s emporami a hranolovou věží v západním průčelí. Vnitřní prostor kostela je

57

Srov. Broumovsko-interpretace 33

zaklenut valenou klenbou s lunetami z nichž jsou tři pole v presbytáři a tři v lodi.58 zároveň je celý kostel bohatě figurálně a ornamentálně zdoben. Úpravy především v bočních kaplích zde byli provedeny okolo roku 1721 K.I. Dietzenhoferem. V roce 1727-1738 byla znovu provedena rozsáhlá rekonstrukce celého kláštera již podle návrhu K.I. Dietzenhofera. Rozmach této i dále zmiňované stavební činnosti, již za výrazného přispění Dientzenhoferů, je umožněn hospodářským rozvojem klášterního hospodářství. Dietzenhoferové měli na utváření podoby sakrálních staveb v období baroka zásadní význam. V polovině roku 1709 je povolán do služeb opata Otmara Zinkeho Kryštof Dientzenhofer. Dílo Kryštofa Dientzenhofera je charakteristické tím, že jednoduchými geometrickými formami zkouší planimetrická řešení církevních staveb, která determinují scénografické efekty, rytmická vlnění, hry šerosvitu, jež vyjadřují barokní prostorovou kompozici59. Prvním počinem Kryštofa Dientzenhofera byla úprava prostoru před konventním kostelem sv. Vojtěcha. Toto předdvoří s kamennou zalomenou terasou je osazeno sochami od K.J.Hierlna , jež symbolizují dějiny broumovského a břevnovského kláštera: sv. Vojtěcha, Boleslava II., Řehoře Velkého, Jana XV., sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sousoší Zvěstování Panny Marie a Krista na hoře Olivetské a se sochami sv. Benedikta a Scholastiky na štítu hlavního portálu60. Kryštof Dientzehofer navrhl v následujících letech na broumovském panství soubor venkovských kostelů, které vycházely ze staršího mírně obměněného konceptu centrál s oválnými nebo polygonálními půdorysy, které v devadesátých letech sedmnáctého století vybudoval Dientzehofer na panství tepelských premonstrátů.61Na začátku osmnáctého století tak vznikl podle návrhu Kryštofa Dientzehofera kostel sv. Michaela ve Vernéřovicích, kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích a kostel sv. Barbory v Otovicích. Patrná je snaha vytěžit z jednoduchosti staveb maximum pro vytvoření solidní a funkční stavby, kde je vše také podmíněno ekonomickými faktory. Po té co svého otce vystřídal ve službách břevnovskobroumovského kláštera Kilián Ignác Dientzehofer dochází ve třicátých letech osmnáctého století z podnětu opata Otmara Zinkeho ještě k zesílení stavební činnosti na Broumovsku. Dne 12. prosince schvaluje konvent návrh opata na úplné odstranění starého konventu a větší části budovy opatství a jejich nahrazení novostavbou podle projektu Kiliána Ignáce 58

Srov. Umělecké památky 125 Srov. Dentiho a Alexandra Skalického st. - Landschaft des böhmischen Barock: die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dietzenhofers in der Region Broumov (Braunau) 3? 60 Srov. Umělecké památky 125 61 Srov broumovsko interpretace 35 59

Dientzehofera.62 Mohutná novostavba je situována kolem dvou obdélníkových dvorů s vlastní kvadraturou na východní straně, která přiléhá k severní straně kostela, na nějž pak navazuje čtyřkřídlá prelatura s vydutými nádvorními stranami s nikami uprostřed.63 Tato velká a krásná stavba byla po stavební stránce dokončena za úctyhodných šest let. Freskovou výzdobu nového opatství v následujících letech zajistil pražský malíř Jan Karel Kovář a sochy v konventní kapli vytvořil Karel Josef Hiernle. Znamenité technické provedení celého nového opatství dokládá i to, že stavba jen s malými škodami přečkala požáry v letech 1757 a 1779. 64 Kilián Ignác Dientzehofer dokázal znamenitě situovat ve venkovské krajině soubor kostelů pozdního baroka. Tyto kostely měly navrženy různorodou kompozici, kterou pak Dientzehofer používal při své tvorbě i u náročnějších objektů65. V následujících řádcích si v krátkosti popíšeme některé z kostelů na Broumovsku, protože ty jsou v současné době nejviditelnějšími stopami benediktinů v krajině . Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích je půdorysu protáhlého osmiúhelníku s napříč situovaným presbytářem elipsovitého půdorysu. Tento kostel je jednou z tvarově nejodvážnějších staveb celé skupiny kostelů66. Loď má obíhající kaplový ochoz v zadní části patrovým přecházejícím v kruchtu. Na hlavním oltáři jsou sochy sv. Benedikta a Scholastiky s obrazem sv. Tomáše a Krista v rozvilinovém rámu.67Střecha je rozčleněná na mnoho ploch a navazuje tak na členitý půdorys přičemž působí dramaticky svou hrou světla stínů. Mezi souborem broumovských kostelů nalezneme také jeden, který není dílem Dientzehoferů. Jedná se o kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv Martina jež je dílem Martina Allia. Tento kostel je barokní novostavbou. Stavba je provedena z kamene na půdorysu řeckého kříže jehož ramena jsou zaklenuta valenými klenbami. Ve střední části kostela je umístěna kopule. Klenby jsou od stěn a pilířů odsazeny mohutnou římsou, architektura kostela počítala s umístěním rozměrných oltářů s monumentální sochařskou výzdobou a bohatě zdobenou kazatelnou a tím do venkovské samoty vnesla italského barokního ducha.68 Pravděpodobně největším a tvarově nejexpresivnější z kostelů od Kiliána Ignáce Dientzehofera je kostel sv. Markéty v Šonově. Tento kostel s půdorysem pravoúhlého obrazce 62

Srov. Broumovsko interpretace 36 Srov. Umělecké památky 127 64 Srov broumovsko, interpr 36 65 Srov. Broumovsko interpretace 37 66 Srov. Broum interpr. 40 67 Srov. Uměl. Památky 375 68 Srov broumovsko interpr. 46 63

se zaoblenými stranami stojí na svahu nad obcí a tvoří se svým průčelím s velkými otvory a pootočenými věžemi dominantu, která je viditelná až z broumovského kláštera.. Základem půdorysu je velmi protáhlý osmiúhelník, k šesti kratším stranám tvořícím oba závěry se řadí další prostory: u vstupního průčelí dvojice hranolových věží se široce rozklenutým vstupním blokem mezi nimi a v závěru dvojice sakristií s kněžištěm uprostřed, zde je rozklenut jen vyrovnávací krček mezi hranolovým tělesem sakristie a presbytářem, vlastní presbytář má závěr plochý. 69 Celý interiér je rozčleněn vysutými křídly kruchty na masivních dřevěných sloupech, ke kterým vedou dvě šneková schodiště. Zajímavostí je velký otevřený vestibul s okny. Mezi významnými prvky tvořícími krajinu není možné zapomenout na kapli Panny Marie na Hvězdě. Na hřbetu broumovských stěn nechal již v roce 1670 opat Sartorius vztyčit velký kříž, který byl v letech 1732-33 nahrazen kaplí s centrálním půdorysem pěticípé hvězdy s půlkruhovými výklenky v jednotlivých cípech. Tato stavba je postavena podle projektu Kiliána Ignáce Dientzehofera a tvoří významnou dominantu a orientační bod krajiny. Vnějšek kaple je členěn lizénami a je charakteristický pravoúhlým vstupem s portálovou římsou. Ke vstupu vede nad skalami kamenný můstek. Vnitřek je zaklenut kopulí s lucernou stejně jako střecha, která má taktéž kopulovitý tvar a jejíž vrchol tvoří lucerna s nepravidelnými jehlanci v cípech hvězdy.70 Poslední stavbou se kterou se v krátkosti seznámíme je kostel sv. Václava v Broumově. Kostel byl Kiliánem Ignácem Dientzehoferem postaven na místě, kde stával v druhém desetiletí sedmnáctého století luteránský kostel. Tato stavba je mistrovsky umístěna na nevelkou parcelu uprostřed Broumova a přesto působí především její průčelí monumentálně. Monumentálního vzezření průčelí architekt dosáhl kulisou segmentového štítu a škálou prvků jako jsou pilastry s vysokou stupňovanou římsou, různé druhy omítek, kamenné prvky a vysoký sokl71. Střed kostela tvoří řecký kříž a půdorys má znovu charakter protažené centrály. Kostel je zaklenut plackovou valenou klenbou nesenou čtyřmi diagonálně postavenými pilíři s vydutou lícní plochou. Velmi působivým prvkem jsou oválné otvory

69

Srov broum. 44 Srov. Uměl památky 378 71 Srov. Broumovsko 41 70

v kněžišti, které jsou vepsány do velmi vysoké hlavní římsy.72Na stropě jsou v podobě fresky zachyceny výjevy ze života sv. Václava od F.A. Schefflera.73 Viditelnými znameními spojující duchovní poslaní benediktinů s kultivací krajiny je kromě sakrálních staveb také patrné ze sochařských památek umístěných v krajině. Množství těchto památek je jednou ze specifik krajiny Broumovska poskytující v řadě kamenolomů pískovec pro sochařskou práci Dílna Jana Brokofa v druhé polovině sedmnáctého století postavila mariánský sloup v Broumově na náměstí. Po vzoru tohoto točeného sloupu byli postaveny další mariánské sloupy u silnice v Dolním Adršpachu, Hejtmánkovicích a Velké Vsi u Broumova, další velké množství soch světců, krucifixů a sousoší je rozptýleno po celém Broumovsku74. Výstavba sakrálních staveb na Broumovsku přispěla k výraznému zvýšení řemeslnických schopností místních řemeslníků především zedníků, kteří své umění v osmnáctém a devatenáctém století dále přenášeli na vesnické stavby.

3.3 Hospodářská situace klášterního hospodářství v kontextu vývoje regionu

V této podkapitole se seznámíme se základní hospodářskou činností řádu, která se rozvíjí především v sedmnáctém a osmnáctém století v souvislosti s politickými změnami v zemi. Seznámíme se v krátkosti s manufakturou zřízenou benediktini s pivovarnictvím a zemědělskou činností. Broumov v době před Bilou horou je město a region exportního charakteru, jehož základním hospodářským odvětvím je soukenictví, jemuž se věnuje přes polovinu obyvatelstva.75 Výroba sukna a vlněné tkaniny brzy převyšuje potřeby místního trhu a je vyvážena mimo Čechy také například do Slezska a Ruska. Po bitvě na Bílé hoře je na principu nákladnického systému klášterní vrchností zajišťována produkce plátna – lněné tkaniny pocházející z činnosti mnoha venkovských tkalců. V roce 1627 je vydáno obnovení zřízení zemské, které je základním státotoprávním dokumentem království a výrazně pomůže k

72

Srov. Broumovsko 41 Srov. Památky 129 74 Srov broumovsko 48 75 Srov. Košťál 27 73

oživení klášterního hospodářství spojeného se stavební činností. Po třicetileté válce… Pokusů o řešení této situace z hospodářského hlediska se ujímají opati broumovského kláštera. Na neobsazené půdě zakládají nové dvory a z důvodu zvýšení cechovní výroby také ustanovují čtvrtý výroční trh. V roce 1668 také založen z podnětu benediktinů postřihovačský cech. Broumov se už v této době může v této době rovnat svou velikostí městům jako je hradec králové. navíc je to město výhodně položené uprostřed klášterního dominia. V sedmnáctém století mělo klášterní dominium ve vlastnictví dvě města a 39 vsí76. Struktura vesnic na Broumovsku se v sedmnáctém a osmnáctém století mění, neboť výrazně přibývá chalupníků.77Tito chalupníci vykonávali často nyní již placenou práci pro klášterní velkostatek. Správa velkostatku byla v rukou provizora. Důležitou událostí v hospodářské oblasti činnosti kláštera je zakoupení velkostatku ve Sloupně u Nového Bydžova. Tento velkostatek zakupuje v roce 1672 opat Tomáš a chce jej proměnit na dokonale prosperující zemědělský podnik těžící ze své polohy nalézající se v Polabí. Tato snaha však vzhledem ke vzdálenosti mezi Broumovem a Sloupnem a zároveň povinností poddaných ve Sloupně robotovat narazila na odpor. Na jaře 1680 předložili poddaní opatovi své požadavky ve kterých požadovali odstranění robot ve Sloupně, omezení panských rybníků, a zrušení robot především v cihelnách, vápenkách a lomech, které při dvorech existovali.78 Některé z těchto požadavků byli opatem přijaty, ale rebélie byla poměrně tvrdě potrestána včetně tří vykonaných trestů smrti. Opat Tomáš si po potlačeném povstání uvědomil nutnost některých změn a přistoupil k reformě klášterního podnikáni na vesnicích. V roce 1682 obnovil a doplnil starší tkalcovský řád Wolfgangův z roku 1615 a podpořil rozvoj tkalcovství tzv „Tomášovým privilegiem“ které zaručovalo řemeslníkům stálé odvody ze stavu aniž by se tyto dávky s vyšší produkcí také zvyšovali.79 Rozvoj tkalcovství byl takový, že v roce 1682 bylo zapsáno 200 tkalců zatímco v roce 1694 jich už je zapsáno 80660. Přes některé potíže je v této době patrný hospodářský růst, který se projevuje také nevídanou stavební aktivitou. Benediktini měli vlastní pivovar přímo v areálu broumovského kláštera, který později v 18. století přestal vyhovovat a byl nahrazen novým v Olivětíně, který mnichům spolu s 76

Srov. Ency 140 Srov. Košťál 37 78 Srov. Košťál 35 79 Srov košťál 41 80 Srov košťál 41 77

hospodou jež byla vyhlášena v celém kraji zajišťoval podstatnou část příjmů81Tento pivovar byl postaven v letech 1712-1714 na pozemcích velkoveského klášterního dvora u silnice která vedla do Svídnice, tzv. Schweidnitzer Strasse . Klášter kupoval chmel od sedláků z několika vesnic na panství a ječmen byl dovážen z klášterního statku ve Sloupně u Nového Bydžova.82 Klášterní pivovar v roce 1786 dodal do třiceti hospod na broumovském klášterním panství 4380 věder piva a do dvou městských hostinců dalších 760 věder piva83 V roce 1889 byla benediktini postavena v Olivětíně nová velká sladovna – Malzfabrik. V roce 1742 po prohrané válce muselo odstoupit Rakousko Prusku Kladsko a větší část Slezska, což znamenalo dočasnou ztrátu zdrojů surovin a významného odbytiště výrobků.84 Přesto i této situace, kdy důsledky slezské války způsobili broumovskému soukenictví velkou ránu, dokázali benediktini využít a zajistit po určitý čas hospodářský růst. Na tomto hospodářském růstu mají zásluhu především schopní úředníci, kteří od poloviny sedmnáctého století do začátku osmnáctého století spravují benediktinské hospodářství, jmenovitě Georg Adalbert Hesselius a Jan Deimlig, který je pravděpodobně zakladatelem první broumovské manufaktury.85 Manufaktura byla založena v roce 1747 a měla za úkol oživit soukenictví výrobou poloharského sukna a cajku.86 Opatovi se podařilo na radu Deimliga zajistit dovoz čtyřiceti korců vlny z Pruska bez cla87. Tato vlna byla zpracována klášterními přadláky a pak byla předána tkalcům, kteří tkali za stanovený plat a odváděli sukno k dalšímu zpracování – úpravě a barvení, což se opět dělo v klášterní úpravně a barevně.88Avšak neklidná doba ukončila se začátkem sedmileté války i provoz manufaktury, která znamenala možnost obživy pro mnoho set poddaných. Tato skutečnost spolu se zvýšením potažní roboty a neúrodou v sedmdesátých letech osmnáctého století byla jednou z příčin povstání poddaných. Poddaní v této době museli robotovat na sedmi klášterních dvorech Broumovska a stále ještě ve Sloupně. Zároveň museli plnit povinnosti spojené s potažní robotou nejen při polních pracích, ale i při dopravě materiálů a produktů. Po zrušení nevolnictví a snížení robotních povinností byla hospodářská

81

Srov broum 124 Web pivovar olivětín 83 Web pivovar oliv. 84 Srov broum. 71 85 Srov. Košťál 37 86 Srov broum 71 87 Srov košťál 43 88 Srov. Koš´Tál 43 82

činnost řádu od roku 1781 směřována do znovuobnovení kvalitní zemědělské výroby a do nemateriálních oblastí především školství.

4. Působení řádu na Broumovsku od roku 1780 do konce 2. světové války

V minulé kapitole jsme se zabývali životem na Broumovsku před rokem 1780. Velkou část této kapitoly jsme věnovali urbanismu a architektuře, neboť to je dodnes nejviditelnějším dědictvím benediktinů na Broumovsku. Zabývali jsme se hospodářskou situací řádu v kontextu historického vývoje regionu a náboženských sporů. Sledovali jsme ústup významu řádu v patnáctém a šestnáctém století a návrat významu řádu spolu s úctyhodnou stavební aktivitou v sedmnáctém a osmnáctém století. V oblasti hospodářství jsme se v krátkosti věnovali založení jedné z prvních manufaktur na území Čech. Taktéž jsme se zmínili o problematickém zakoupení statku ve Sloupně, které se stalo jednou z rozbušek selského povstání vedoucího ke zrušení nevolnictví. V následujících kapitolách se zaměříme na období v němž benediktini přestávají být s měnící se politickou a hospodářskou situací určující hospodářskou silou, období kdy urbanizace dosáhla faktického vrcholu . Budeme sledovat jak se v hospodářské oblasti navracejí znovu k zemědělství. Budeme také sledovat jak jejich pouť dějinami směřuje k odchodu z kraje, který zásadním způsobem zkultivovali a jemuž předali při jeho utváření mnoho ze své spirituality.

4.1 Situace na Broumovsku po roce 1780 do roku 1945

V této podkapitole budeme svědky postupné ztráty světské moci u řádu. Ztráta moci postupovala spolu se zrušením roboty, zřízení městské samosprávy v Broumově, provedení první pozemkové reformy až k vyhnání původního obyvatelstva včetně samotných benediktinů. Zmíníme se také důvodech ke vzniku samostatného Broumovského opatství v roce 1939. V krátkosti se seznámíme s národnostní otázkou regionu i řádu, neboť tato otázka byla ve dvacátém a dvacátém prvním století faktorem, který zásadně změnil život regionu i řádu.

Broumovský klášter je v roce 1781 ušetřen zrušení jaké potkalo mnoho jiných klášterů v souvislosti se zvláštním výnosem Josefa II. Klášter zůstal zachován a podržel si i další výsady především z toho důvodu, že spravoval jednu z mála středních škol v Čechách.89 V roce 1781 také dochází ke zrušení nevolnictví což podpoří rozmach tkalcovství. Rok 1805 se do historie regionu zapsal velkým hladomorem. Okolo roku 1832 se na Broumovsku objevuje bavlna.90 Zájmem většiny broumovských měšťanů se v období josefínských reforem stává snaha o osamostatnění se na představitelích klášterního panství a tedy vznik samosprávy. Snaha purkmistra Lindeho o přiznání statutu královského města pro broumov však není úspěšná a to i díky kontaktům opatů s císařským dvorem při zavádění nových forem hospodaření jakým byli manufaktury. 91 Zrušení roboty a poddanských vztahů v roce 1848 byl zásadním rozhodnutím vedoucím k průlomu ve výsadách vrchností. V tomto roce dochází v souvislosti s celospolečenskými změnami k rozsáhlým správním reformám dotýkajících se správy obcí v regionu. Úsilí měšťanů o nezávislost a vlastní samosprávu je úspěšné v roce 1850, kdy je v Broumově zřízen okresní hejtmanství jako sídlo politické správy a dochází tak k ukončení činnosti klášterní vrchnostenské kanceláře. V roce 1850 vzniká broumovský okresní soud do jehož kompetence spadají samostatné obce – Bohdašín, Božanov, Březová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Ruprechtice, Rožmitál, Šonov, Velká Ves a Vižňov soudní pravomoc se vztahovala také pochopitelně na Broumov.92 V roce 1862 pak obecní řišský zákon stanovil, že příslušníci obce volili obecní zastupitelstvo, které ze svého středu volilo starostu a radní. V roce 1866 zasáhla do dějin regionu znovu válka. 28. června vstoupila do Broumova pruská vojska, která však ve městě nezanechala větší škody. V této souvislosti sehrálo pro celistvost Rakouska pozitivní roli obyvatelstvo broumovska, které neprojevilo náznak snahy spojení německého pohraničí s pruskema a jeho začlenění do nově vytvářející se německé říše.93 Proměna života spojená s rozvojem průmyslu přinášela také negativní jevy jako sociální rozpory a národnostní nesnášenlivost. V sedmdesátých letech devatenáctého století 89

Srov košťál Srov. Broum. 101 91 Srov košťál 49 92 Srov. Košťál 49 93 Srov košťál 54 90

došlo při útoku na příslušníky české menšiny ve městě ke smrtelným zraněním a následky nacionalisticky motivovaného řádění davu v roce 1908 se staly předmětem interpelací ve vídeňském parlamentě.94Zásadní zlom pro vývoj života na Broumovsku znamenali obě světové války. Převážně německé obyvatelstvo broumovska se postavilo proti vzniku československa. 4. března 1919 vyšli němci v sudetoněmeckých měst demonstrovat, 54 jich bylo při demonstracích zabito95. Mnoho protestů bylo také proti pozemkové reformě, která citelně zasáhla též klášterní hospodářství. Původní rozloha pozemkové držby klášterního hospodářství činila 5883 hektarů, po záboru pak zůstalo jen 960hektarů. 96Národnostní otázka se stále více projevovala v životě obyvatel broumovska včetně mnichů během existence první a druhé republiky. V parlamentích volbách v roce 1935 získala v Broumově Sudetendeutsche Partei, Konráda Henleina 52,2 % hlasů.97 Pouze menší část německého obyvatelstva včetně mnichů a členů klášterního gymnázia proklamovala společné soužití Čechů a Němců ve společném státě.98V obsazení pohraničí německou armádou vidělo mnoho obyvatel broumovska vyřešení dvaceti let národnostních sporů a vleklé hospodářské krize. V souvislosti s politickými událostmi oddělil papež PIUS XI. dne 3.1. 1939 Broumov od Břevnova a povýšil broumovské proboštství na opatsví a tak se Dominik Prokop, 59. Opat břevnovský, stal prvním opatem broumovským.99 Přestože byla většina osazenstva kláštera německé národnosti byl opat na čas ve vyšetřovací vazbě a dva konventuálové P. Basil Urbaschek a P. Bonifác Ridel byli roku 1942 odvlečeni do Dachau.100 Nadšení mnoha broumovanů pro válku opadá během roku 1942, kdy jsou jednotky složené ze sudetských němců poraženy u Stalingradu. Ke konci války jsou továrny firem Schroll a Grygara z větší části převedeny na válečnou výrobu, vypíná se elektrický proud, není uhlí a obyvatelé jsou také svědky příchodu tzv. národních hostů z území dobytých sověty. Jak se dozvídáme ze zprávy starosty Františka Justa landrátovi bylo těchto uprchlíků ke konci války čtyřikrát více než obyvatel města.101 Broumované se také podíleli na úpravách města pro potřeby blížíci se fronty, stavěla se protiletecká štola, budovali se nádrže na vodu. V části prostor broumovského kláštera měl ve válečném období sídlo wehrmacht. Podle

94

Srov. Web broumov. Srov. Broum 74 96 Srov. Encykl 140 a 141 97 Srov. Košťál 81 98 Srov broum 74 99 Srov encykl. 141 100 Srov enczkl 141 101 Srov. Košťál 93 95

pamětí pátera V. Maiwalda opustil vojenský oddíl spolu s blížící se frontou dne 17. ledna 1945 klášter a místo něj byl od 31. ledna zřízen v klášteře vojenský lazaret pro potřeby fronty.102 V samotném klášteře bylo ubytováno v únoru 1945 přes pět set uprchlíků z nichž mnozí byli vážně nemocní. I když benediktini z broumovského kláštera s nacisty nespolupracovali byli v lesích javořích hor v srpnu 1945 zastřeleni tzv. revolučními gardami dva členové konventu německé národnosti Alban Prause a Ansgar Schmidt. Aby se předešlo dalším neštěstím a uvalení tzv. národní správy na klášter, byl v listopadu 1945 jmenován břevnovský převor P. Anastáz Opasek apoštolským administrátorem broumovského opatství. Všichni benediktini byli společně se svým opatem Dominikem Prokopem dne 27. 11. 1945 z broumovska po několika staletích vyhnáni.

4.2 Vývoj urbanismu po roce 1780

V této podkapitole se v krátkosti seznámíme s vývojem urbanismu na Broumovsku po roce 1780. Po období které bylo spojeno s velkolepou barokní výstavbou především sakrální architektury přichází období rozvoje průmyslu, kde už nejsou hlavním iniciátorem stavební činnosti benediktini. Zároveň dochází ke změnám ve výstavbě hospodářských staveb na vesnicích a i nadále dochází k výstavbě drobné sakrální architektury. Samotný klášter byl po velkých opravách a přestavbách, které proběhli v letech 1684 až 1695, 1710-1711 a především 1727-1733 ve stavu vzbuzujícím obdiv. Zároveň téměř každá vesnice měla kostel vnášející do tohoto regionu mistrovsky provedená díla barokní architektury. K dalšímu rozkvětu klášterního dominia z hlediska stavební činnosti, ale vzhledem k politické situaci ve stejném rozsahu již nedocházelo. Mimo město jsou však i nadále situovány drobné stavby sakrální architektury. Po požáru šonovského dřevěného kostela je například ve středu vesnice na jeho místě postavena novogotická kaple Panny Marie s nástěnnými malbami z roku 1878 od Františka Šrůtka.103 Ve druhé polovině osmnáctého století přechází dramatické baroko k dekorativnějšímu rokoku a směřuje již ke klasicismu což

102 103

Srov. košťál Srov. Broum. 147

se také odráží na místních sakrálních stavbách.104 Klasicismus se pak na broumovsku začíná objevovat především na vesnických hospodářských stavbách. Jak už jsme uvedli v kapitole věnované urbanismu před rokem 1780 měla na zvýšení kvality výstavby na vesnicích velký vliv účast místních řemeslníků z broumovska na stavbách sakrální architektury v období baroka. Tato skutečnost společně s konceptem urbanistického schématu většinou na principu lánové vsi vznikající při středověké kolonizaci pod vedením benediktinů měla na začátku devatenáctého století vliv na vznik unikátních klasicistních domů. Tyto domy mají některé unikátně řešené detaily dispozice a jejich kvalita je podtrhovaná kvalitní kamenickou prací z místního pískovce na průčelích a především na ostěních dveří a oken. Nejvýraznější specialitou broumovských vesnických domů je řešení topeniště, umístěného ve vstupní síni na straně ke světnici, jehož jádrem je klenutá kuchyně dymníkového typu, která se obsluhovala z obytné místnosti.105Dalším specifikem je vstupní, většinou klenutá síň, využívající sloupů s pasy, v jejíž zadní části je umísťováno masivní schodiště. Vliv benediktinské stavební velkorysosti je patrný i třeba na takové stavbě jakým je mlýn zvaný Umlaufův na konci Otovic z roku 1793, který se může pyšnit reprezentativním loubím, ostěním a zárubněmi z červeného pískovce pro broumovsko tak typického.106 S končícím nákladnickým systémem začínají podnikatelé stavět první továrny. O výstavbu první továrny požádal František Nowotny, který chtěl v roce 1829 zřídit pravděpodobně tiskárnu kartounu. To mu však krajský úřad ještě zamítl.107Během devatenáctého století jsou pak zakládány první nové továrny. Přádelna lněné příze v horním Adršpachu, firma bratří Heinzlů v Hynčicích, Schrollovy závody na zpracování bavlny v Olivětíně a Meziměstí, Pollackův závod v Broumově a největší továrna mimo Broumov byla Moritze Schura v Martínkovicích.108 V roce 1908 postavil továrník Schroll v Meziměstí deset domů v alpském stylu pro dělníky a nemocnici pro zaměstnance v Olivětíně. Ve výstavbě dělnických domů pokračovali i další podnikatelé v Broumově a tím vytvořili nové čtvrtě mimo historické jádro. V roce 1910 byla postavena před farním kostelem nová obecná a měšťanská škola.

104

Str 49 broumovsko Srov broumovsko interpr. 19 106 Broum. 145 107 Srov košťál 48 108 Srov. Košťál 57 105

4.3 Činnost řádu v kontextu hospodářského vývoje regionu

V této podkapitole se zaměříme na hospodářský vývoj řádu a regionu po roce 1780. V této době dochází v řádovém hospodářství k postupnému přesouvání těžiště činností zpět k zemědělské výrobě včetně pivovarnictví. Hospodářský význam řádu se zmenšuje spolu s politickými změnami ve státě. Po zhruba pětisetech letech tedy přestává být řád určující hybnou silou v hospodářské oblasti regionu. Na jeho místo nastupuje po zrušení poddanství feudálního systému správy země raný kapitalismus. Dochází také k odlivu obyvatelstva z vesnic do měst. Dalšími událostmi, které nejen hospodářskou oblast kláštera tvrdě zasáhnou, jsou obě světové války a tzv. pozemková reforma. V osmdesátých letech osmnáctého století se již broumovský klášterní velkostatek plně věnoval zemědělské výrobě a přestal řídit a podporovat rozptýlenou plátenickou manufakturu.109 Domácího tkalcovství na vesnicích se na čas ujali drobní podnikatelé a dokázali využít dočasné prosperity, spojené se zakázkami pro armádu v období napoleonských válek.110 Nástup průmyslové výroby na začátku a především v polovině devatenáctého století znamenal konec soukenictví na Broumovsku. Poslední soukenický mistr svou živnost zlikvidoval v roce 1874111. Benediktíni, kteří podporovali ruční přádelnictví na vsích museli od této činnosti ustoupit. Produkci pro výrobu lněného plátna přebrali mechanické přádelny lnu a plátno se začalo vyrábět v tkalcovnách. V roce 1856 tak Josef Schroll, významný podnikatel a obchodník s plátnem, staví v Olivětíně první mechanickou tkalcovnu. Další továrny a provozy vznikají po celém broumovsku. V druhé polovině devatenáctého století je v Ruprechticíchto zřízena přádelna lnu, v Jetřichově vzniká mechanická tkalcovna lněného a bavlněného zboží a v roce 1884 zřizuje Moriz Schur tkalcovnu hedvábného a bavlněného zboží v Martínkovicích112. Zásadní událostí pro region je stavba železniční trati Choceň – Broumov v roce 1875, která významně podpořila industrializaci regionu.

109

Srov. Webové stránky Srov. Web broumov 111 Srov broumovsko, interpretace 66 112 Srov broumovsko 72 a 73 110

Broumovsko bylo mimořádně bohaté na přírodní bohatství. Až do roku 1913 se v Heřmánkovicích těžil vápenec a z nalezišť jílu byl dodáván materiál pro výrobu cihel i střešní krytiny113. Klášterní lesy v Javořích horách dávaly dobré a žádané dřevo pro stavbu lodí, které se mělo vyvážet až do loděnic v Hamburku.114K obci Šonov patřil zase porfyrový a melafyrový lom, taktéž zde proběhli dva pokusy o těžbu uhlí. Jak jsme již uvedli výše byla pro zemědělskou výrobu kláštera zásadní ranou tzv. pozemková reforma neboť z původních pozemků o rozloze 5883 hektarů, po záboru zůstalo jen 960hektarů115. V devatenáctém století je patrný vývoj přesouvající těžiště činnosti řádu ještě více do nemateriálních oblastí, neboť řád již v nově nastalé době končícího feudalismu přestává být světskou vrchností. Klášterem zřízená škola, která byla pravděpodobné zřízena už roku 1322, se v roce 1602 mění na vyšší učeliště a roku 1624 na gymnázium. Může se pyšnit takovými absolventy jakými byli například Arnošt z Pardubic, Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka, Bohuslav Balbín, Alois Jirásek či Alois Rašín a 116. Ve škole působili jako učitelé např. P. Vavřinec Wintera, regionální historik Broumovska, či P. Vinncenc Maiwald autor německé knihy Dějiny botaniky v Čechách. Klášter spravoval v této době čtyři patronátní kostely v Broumově, dále pak kostely v Heřmanicích, Martínkovicích, Ruprechticích, Šonově a Vernéřovicích, filiální kostely v Otovicích, Božanově a v Louce a také patronátní kostely v Polici nad Metují, Machově a Bezděkově dohromady jedenáct inkorporovaných far.117 Benediktíni postavili na začátku osmnáctého století moderní pivovar, který byl v roce 1906 změněn na parostrojní. V roce 1943 byl sloučen s pivovarem měšťanským a výroba se soustředila v pivovaru v Olivětíně. Zemědělská výroba benediktinského klášterního velkostatku byla ukončena tzv. druhou pozemkovou reformou, kdy došlo k úplnému zrušení statku.

113

Srov broum 125 Srov. Broum.125 115 Srov. Encykl 140-141 116 Encykl. 141 117 Encykl. 141 114

Závěr Tato práce měla za úkol vytvořit plastický obraz, který zprostředkuje objektivní pohled na působení benediktinů na Broumovsku. Obraz, v němž se při jejich pouti dějinami regionu protíná oblast materiální s duchovní. Vzhledem k velkému rozsahu tématu bylo však nutné vybrat jen ty nejvíce zásadní události a skutečnosti. Určitým problémem bylo v některých obdobích dějin zvolení kulturně- historické metody, neboť benediktini nebyli vždy určujícím faktorem vývoje regionu minimálně v některých oborech popsaných v podkapitolách této práce. Celá práce byla rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole byla v krátkosti nastíněna spiritualita benediktinů a organizace řádu jako takového. V dalších třech kapitolách bylo chronologicky shrnuto působení řádu na Broumovsku v hospodářské oblasti a v oblasti architektury a urbanismu - vše v souvislostech s dějinami kraje. Struktura práce je koncipována pomocí kulturně – historické metody. Práce měla potvrdit či vyvrátit předpoklad pozitivní úlohy benediktinů při rozvoji celého Broumovska. Na základní otázku ohledně pozitivní úlohy benediktinů při rozvoji kraje je potřeba odpovědět kladně. Během své pouti dějinami broumovska byli na začátku koordinátory kolonizace, plnili úlohu vůdčí síly při zakládání osad a byli iniciátory rozvoje v hospodářské oblasti. V dějinách Broumovska jsou patrné jejich diplomatické schopnosti nejen při získání území pro řád, ale především při získávání privilégii ve prospěch města, regionu a lidí kteří zde žili. Tyto diplomatické schopnosti jsou také patrné při odbourávání obchodních a celních překážek třeba po prohrané válce s Pruskem kdy dosáhli bezcelního dovozu slezské vlny. Stejně tak se benediktini stávají určující silou při zakládání a podpoře nových způsobu hospodaření jakým byli například manufaktury. Samostatnou kapitolou, která je viditelná i pro současné návštěvníky Broumovska, je způsob jakým utvářeli krajinu z urbanistického hlediska. Z tohoto důvodu bylo popisu některých památek poskytnuto v práci více prostoru. V krajině citlivě usazené sakrální stavby spolu s vesnicemi podél toků a navazujícími poli jsou výmluvným svědectvím o spiritualitě řádu s heslem modli se a pracuj. Zároveň z těchto staveb dodnes vyzařuje kultivovanost skloubená s účelností. Benediktini plnili více či méně až do roku 1850 také funkci světské vrchnosti a nevyhnuli se střetům s poddanými a jinými vyznáními. V této souvislosti není možné se dopouštět anachronismu a posuzovat jejich konání z dnešního pohledu. V jejich konání je patrná určitá mírnost i při potlačování povstání poddaných. Z dějin regionu je patrné, že se jednalo nejen o mocenský boj, ale také o boj o duši regionu. I dnes je otázkou jak tento boj

dopadl. Přes války, povstání, mor a další pohromy zůstali však v souladu se slibem věrni místu a tento boj pro ně skončil až vyhnáním z Broumovska. Samostatné Broumovské opatství trvalo pro zdejší mnichy paradoxně jen několik let a bylo pro členy řádu jakousi křížovou cestou, kterou někteří zakončili smrtí a jiní vyhnáním. Tak jak Benediktini přišli tak i víceméně odcházejí z dějin regionu. Možná smutně, i s mučedníky, ale zanechávají krajinu se závětí své věrnosti. Krásným vyjádřením vztahu k zemi na jejímž rozvoji měl benediktinský řád velký vliv a zároveň liryckým závěrem shrnujícím vývoj Broumovska , si dovolím citovat od Hugo Scholze ..“ Na výšinách hvězdeckého pohoří měli dle pověsti stanout první osídlenci shlížející na území u svých nohou. Spatřili prý vodní plochu, na ní labuť a na nebi večernici. Vypráví se, že padli na kolena při pohledu na tento obraz klidu a míru. Zde Zůstaňme. Co se stalo z tohoto divokého kraje za sedm století jeho osídlení? …. V prohlubinách údolí se tulí do délky protáhlé vesnice a vísky, roztroušené jsou hračkám podobné samoty. Červeně se lesknou střechy čtvercových franckých dvorů, které mnoha generacím skýtaly bezpečí. Ve jménech vesnic přežívá původ obyvatel. Po staletí běžel život v navyklých kolejích, život spojený s půdou a ročními obdobími, až příchod nových časů vesnice a jejich obyvatele pozměnil. Kde to tok Stěnavy dovolil, klapaly mlýny, a kde se kdysi tyčilo zdivo starého hradu, je skvostný klášter benediktinů, vystavěný Kiliánen Ignácem Dientzenhoferem. Stále ještě v duchu vidíme soukeníky a barvíře v širokých zástěrách u svých štoků a štoudví a jsme hrdi, že pověst broumovské červeně sahala až do Orientu. Každý večer zní kostelní zvony celým krajem. Z míst kde se zvedají bílé věže šonovského kostela kde na kraji Hoprichu rytíř v. Jiří má svoje slavnosti, též z Bobřího vrchu, kde sv. Jan má svůj domov v malém kostelíčku, zní: „přijď se modlit!“ na konec těžce duní zvony z města…“118 Z tohoto úryvku je patrná symbióza utváření krajiny v souladu s duchovními hodnotami benediktinského řádu vyjádřeného v hesle Ora et labora, které se jim na Broumovsku podařilo naplnit.

118

Broumovsko 7